Ke stažení - Národní památkový ústav

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD)
Elaborát nálezové zprávy (NZ)
WWW: <http://www.npu.cz/pp/pridruz/opd/metodika/nz/nz050216/.
uložení NZ: http://monumnet.npu.cz/opd/opdlist.php?new=1&IdOpdPam=3173
Evidenční list
NÁLEZOVÁ ZPRÁVA OPD
Lokalita / Obec (část obce)
Jezeří / Horní Jiřetín [567175]
k.ú. Jezeří [600105]
Objekt
římsa hlavního sálu
č.
Okres / Kraj
Most / Ústecký
č.p. 1, st.p. 1/1
majitel: Česká republika
správce státního majetku: Národní památkový ústav.
Valdštejnské nám. 162/3, Malá Strana, 11801 Praha 1
kulturní památka
zeměpisné souřadnice
č.rejstříku ÚSKP 42992/5-298
50°33´225"s.š., 13°33'301"v.d.
od 3.5.1958 IdReg 155229
nadmořská výška 386 m n. m.
Zkoumaná část objektu / Prvek
barokní oválný sál v jižním křídle zámku / římsa
"Název" akce / NZ
Havárie římsy a okenní výplně hlavního zámeckého sálu
Zpracoval (autor, instituce)
Datum akce / Datum vydání NZ
PhDr. Kamil Podroužek Ph.D.,
22.10. 2013 / 08.11. 2013
SHP- OPD NPÚ ú.o.p. v Ústí n.L.
Označení
NZ
(ev.
č.
v archivu Místo uložení originálu NZ
zpracovatele)
NPÚ MK ČR ú.o.p. v Ústí n.L. , SHP OPD
Zadavatel OPD (osoba, instituce)
Počet stran / Počet příloh
9 / 23
PhDr. Petr Hrubý
ředitel NPÚ ÚOP v Ústí n. L.
Charakteristika výsledků / Anotace
Operativní průzkum a dokumentace byly vyvolány havárií galerie a říms v interiéru hlavního
zámeckého sálu, umístěného v prvním a druhém patře jižního křídla zámku. Závěry průzkumu
upřesnily starší hypotézu řešení říms sálu, vyslovenou v hloubkovém stavebněhistorickém
průzkumu SÚRPMO v roce 1990.
Základ úprav interiéru oválného sálu pochází patrně z let 1705 – 1712. Z této stavební stavby se
do současnosti zachovaly obvodové zdi a relikty starší interiérové římsy s bílým a šedým vápenným
nátěrem.
Po požáru zámku dne 29.9.1713 byl prostor adaptován na dvoupodlažní oválný sál s galerií.
Dendrochronologická analýza datovala skácení dřeva konstrukcí ochozu galerie do zimy 1716.
Takto koncipovaný oválný dvoupodlažní sál s koutovými prostory ve cviklech, s ideálním poměrem
os hloubkově orientované elipsy 5:4, nemá v uvedené době v Čechách obdoby. Sál Mansfeldského
paláce v Praze, který je jeho nejbližší analogií, byl dokončen až v letech 1736 – 1737.
V klasicismu byly poškozené dřevěné konstrukce galerie hlavního zámeckého sálu překryty
mohutnou štukovou římsou na laťové armatuře. Shodnou technologií byla realizována také nepravá
klenba sálu se štukovým luisézním zrcadlem.
Od roku 1802 byla plánována přestavba hudebního sálu na divadlo, která se uskutečnila před
rokem 1816, kdy je poprvé připomínán dřevěný portál jeviště, vložený v místech jižních oken
bočních zdí zámeckého křídla. Tato úprava prolomila cvikly v jižních koutech do oválného sálu a
přerušila na obou stranách galerii i obě římsy.
Dílo je duševním vlastnictvím autora a podléhá nakládání dle zákona č. 121/2000 Sb. O právu
autorském, ve znění pozdějších předpisů zákona č. 216_2006 Sb, a 156 /2013 Sb.
1. Úvod
Okolnosti realizace
OPD
1.01
Stav věci v době OPD
1.02
Podklady
1.03
Metody dokumentace
1.04
Operativní průzkum a dokumentace byly provedeny v souvislosti
s předprojektovou přípravou sanace havárie římsy a stavební
obnovy hlavního sálu zámku.
Zanedbání opravy střešní krytiny, které ohrozilo zatékáním
statiku krovu, které je patrné na destrukci bedněné klenby stropu a
štukových konzol na severovýchodní a severozápadní straně sálu
již v roce 1983 (přílohy 9 a 11) vedlo při dalším neřešením
problému k destrukci krovové konstrukce a konzolí, které
vyvolaly utilitární stavební zásah za použití železobetonových
konstrukcí. K renovaci sálu při tomto stavebním zásahu však
nedošlo a při dalším zanedbání sanace dožilých dřevěných
konstrukcí došlo k vlivem povětrnosti k vylomení okenních
výplní a zatékání dešťové vody urychlilo destrukci dřevěné
galerie a na něm zavěšené štukové římsy na východní a západní
straně oválného sálu. Tato destrukce odhalila starší konstrukce
vynesení překrývající starší štukovou římsu destruovanou
vložením galerie. Statické narušení konstrukcí je způsobeno
především hnilobou a dřevokaznou houbou v dřevěných prvcích
vynášejících galerie, totiž konzolí a šikmých podpor, na které je
nabito laťové armování mladší římsy. Hroucením dřevěných
nosných prvků dochází i k hroucení římsy a galerie.
Katastrální mapa ČUZK k.ú. Jezeří [600105], 2010.
Horyna, M. - Vilímková, M. Zámek Jezeří, stavebněhistorický
průzkum, SÚRPMO, 1983.
Mencl, V. SZ Jezeří, okr. Most, stavebně historický průzkum.
Kouďová, fotodokumentace SZ Jezeří, KÚSPPOP, 1989.
Macek, P. – Vlček, P. Jezeří zámek, stavebněhistorický průzkum,
dílčí hloubkový průzkum, SÚRPMO 1990.
Slovní popis, stavební zaměření, fotodokumentace,
dendrochronologie, odběr profilace.
Jezeří st.p.č. 1/1, výřez digitalizovaného snímku stávající katastrální mapy s vyznačením sálu
Jezeří č.p. 1, zápis v katastru nemovitostí, 10/2013, výřez
Poloha zkoumané věci
2.01
Souvislosti zkoumané
věci
2.02
Charakteristika věcí
2.03
Sledované římsy a dřevěná galerie se nachází v hlavním sále
zámku. Oválný sál, dimenzovaný od prvního patra na výšku
dvou podlaží, je umístěn v jižním jednotraktovém křídle zámku,
které je barokní přístavbou k pětikřídlé budově koncipované do
tvaru písmene H.
Obě korunní římsy C, D a dřevěný ochoz galerie s prvky A, B
tvoří architektonické markanty typového okrouhlého zámeckého
sálu. Ten je určen oválem vepsaným obdélníku, o rozměrech os
elipsy 14,5 m x 11,8 m, orientovaným delší osou v severojižním
směru, tedy na délku traktu jižního zámeckého křídla. Již Mojmír
Horyna upozornil ve stavebněhistorickém průzkumu z roku
1983, že tento poměr os elipsy 5:4 odpovídá sálům vrcholně
barokní produkce. K tomuto konstatování je však třeba doplnit
že orientace sálu a nástup po jeho delší ose odpovídá starší
vrstvě oválných zámeckých sálů, spojovaných s tvorbou
Giovanni Battisty Alliprandiho (asi 1665 – 1720). Koutové
prostory vzniklé vložením oválu do obdélníka jsou prolomeny do
oválu. Mají svůj předobraz v uspořádání kruhových sálů pozdní
italské renesance, a také oválných sálů vídeňské raně barokní
architektury Johanna Lucase Hildebranta. V českém prostředí je
nejbližší analogií taneční sál Mansfeldského paláce v Praze,
který je dílem Giovanni Battisty Alliprandiho, vlastní sál je však
přestavěný do nynější vrcholně barokní podoby až Františkem
Ignácem Preé v letech 1736-37.
Profilované mezipatrové interiérové římsy z vápenného štuku
jsou vytažené šablonami.
Dřevěný ochoz galerie s fošnovou podlahou vynášejí dřevěné
konzole podepřené profilovanými dřevěnými vzpěrami.
Popis věci
2.04
Rozměry věci
Materiál(y)
2.05
2.06
Doklady výrobních
postupů
2.07
Povrchové úpravy
2.09
1. Římsa D, profilovaná dvojitým mělkým pravoúhlým
odsazením, výraznými oblouny, pravoúhlými vyžlabeními a
mělkými fabióny, je vytažená šablonou v jemném vápenném
štuku na cihlu. Lícová vrstva profilu je patrně utahovaná
přidáním sádry, resp. sádra v odleželém štuku vzlínala
k povrchu, kde byla kovovou šablonou vytlačována. Lícová
strana je pačokována bílým a šedivým nátěrem.
2. Římsa D byla včetně cihlové armatury na několika místech
destruována a vyspravena provizorní bedněnou armaturou,
potlučenou kovanými hřebíky s propleteným drátem, který
přidržoval slaměný výplet. Na ten byla patrně natažena znovu
omítka.
3. Uvedená omítková vrstva byla, stejně jako znovu římsa D,
poškozena na několika místech vysekanými kapsami pro
vynášecí prvky A, B vložené dřevěné galerie.
4. Dřevěný galerie sestává z pozednic vložených do obvodových
zdí, přes které jsou patrně plátovány dřevěné konzole
podpírané dřevěnými profilovanými šikmými vzpěrami. Oba
uvedené prvky jsou z jedlového dřeva.
Vzpěry jsou
profilovány ve vnějším líci mělkými oblouny a výžlabky.
Sesychání dřeva vedlo v ojedinělých případech k odloupnutí
profilace, která byla následně přibita na místo kovanými
hřebíky.
5. Římsa C je natažena ve štuku na armaturu z latí, přibíjených
kovanými hřebíky na profilované vzpěry ochozu galerie.
Armatura je obmrštěna hrubým vápenným podhozem, do
malty podhozu je přimíšena sláma. Vrstva s profilací je
vytažena z jemného vápenného štuku a v líci pačokována
vápenným šlemem. Díky dřevěné armatuře působí římsa,
profilovaná výžlabky, drobnými oblouny a ostrohrannými
lištami, monumentálně.
Viz přílohy 4 -8.
1. cihlová armatura starší římsy D.
2. bedněná armatury oprav starší římsy D.
3. tesařsky pracované hraněné trámy pozednic A vynášejících
galerie.
4. tesařsky pracované hraněné trámky konzol a profilovaných
šikmých podpor B galerie.
5. hoblované široké fošny podlahy galerie.
6. laťová armatura mladší římsy C.
7. slaměný výplet laťové či bedněné armatury.
8. hrubý vápenný omítkový podhoz obmršťující laťovou
armaturu.
9. jemný štuk tažený šablonou starší římsy D.
10. jemný štuk tažený šablonou mladší římsy C
11. kované kramle přidržující konzole a podpory galerie.
12. kované hřeby a drát, přidržující laťovou armaturu a slaměný
výplet bedněné armaturyOvalené hrany cihel tlačených do kadlubu.
Lasturovité záseky po hranění trámů pozednic a galerie.
Cihlová armatura říms D, která je součástí obvodové zdi.
Laťová armatura s podhozem římsy C.
Bílý a šedivý vápenný nátěr římsy D, bílý nátěr římsy C.
Úpravy věci
Závady
Stratigrafie
Nápisy, znaky, značky
Dílčí prvky věci
číslování fotografií ve
fotodokumentaci
2.10. 1. Odsekání části římsy D při opírání dřevěných šikmých podpor
galerie.
2. Vložení pozednic pro opření konzol galerie.
3. Nadezdění obvodových zdí oválného sálu.
4. Doplnění destruované části cihlové armatury římsy D
prkenným bedněním.
5. Pobití šikmých opor galerie latěmi.
6. Natažení štukové římsy na laťovou armaturu.
2.11 1. Řícení mladší C římsy.
2. Řícení galerie.
3. Odsekání částí starší D římsy při výstavbě galerie.
4. Zmenšení otvoru vyústění štoly.
5. Zanesení stoky splachem.
2.12 1. Starší D římsa sálu, natažená ve štuku na cihlovou armaturu v
obvodové zdi
2. Galerie sálu vynášený na dřevěných konzolách opřených do
pozednic A, podporovaných profilovanými dřevěnými
šikmými vzpěrami B. Kácení dřeva konzol a vzpěr je
datováno do zimy roku 1716
3. Mladší římsa C sálu, natažená ve štuku na laťovou armaturu
nabíjenou na profilované dřevěné šikmé vzpěry galerie.
2.13 Nebyly zjištěny
2.14
1 – armatura straší římsy D z červených měkce pálených cihel
(foto 4, 7, 20)
2 – bedněná armatura oprav starší římsy D (foto 7)
3 – pozednice A vynášející galerie (foto 8)
4 – laťovaná armatura mladší římsy C nabíjená na profilované
podpory galerie B (foto 13, 17, 18)
5 – kované kramle přidržující šikmé podpory galerie ke zdi a
konzolám (foto 18)
6 – profilovaná římsa D, vytažená ve štuku (foto 13, 14, 20)
7 – profilovaná římsa C vytažená ve štuku (foto 6, 17 – 19)
8 – dřevěné konzoly galerie (foto 8, 18 - 20)
9 – profilované dřevěné podpory galerie (foto 6, 13, 18 - 20)
10 – volutové konzoly (foto 5)
11 – tumbový parapet (foto 17)
Tabulka dendrochronologického vyhodnocení odebraných vzorků dřev konstrukcí hlavního sálu SZ
Jezeří. Odběr: K. Podroužek , vyhodnocení: T. Kyncl.
3. Interpretace
Stavební vývoj,
datace a autorské
připsání zkoumané
věci
3.01
Raně barokní přestavba zámku, započatá v poslední čtvrtině
17. století, byla ukončena rokem 1696, ještě patrně v rámci této
stavební etapy došlo k výstavbě vysunutého jižního křídla, které
však zůstalo v interiérech pater nedokončeno. Oválný sál v patře
byl dokončen až v rámci vrcholně barokní přestavby, těsně před
rokem 1713, kdy právě jižní křídlo zámku postihl rozsáhlý požár.
Jakkoli popis škod po požáru 25. září 1713, který charakterizuje
sledovaný prostor jako „nový, velký, krásný sál s devíti okny,
oválnou klenbou zdobenou štukaturou, s velkými sloupy a
maskarony“, a konstatuje, že v místě “právě dokončeného
oválného sálu je pouze hromada kamení“, a vyčísluje škodu na
4 500 zl., operativní průzkum doložil zachování konstrukce
obvodových zdí sálu, štukatury a reliktů starší korunní římsy D.
Její vznik lze datoval na základě dendrochronologických dat před
požár roku 1713. Se starším interiérem sálu, který na základě
uvedeného počtu oken považuji za jednopodlažní, spojuji také
polygonální manýristické sloupové hlavice, které byly druhotně
použity při mladší výstavbě dvorních rizalitů ve východním
průčelí středního křídla zámku, či z menší části uplatněny
v zahradách jako torza. (za upozornění na nálezy děkuji Mgr.
Haně Hrejčové, správa SZ Jezeří).
Obnova oválného sálu, kterou datuji na základě
dendrochronologických dat dřevěných konstrukcí galerie do roku
1717, proměnila jeho koncepci. Pokládám za doložené, že teprve
při této přestavbě získal sál vykonzolovaný dřevěný ochoz horní
galerie. Tuto renovaci reflektují také archivní prameny, které
uvádějí, že roku 1722 je zámek již částečně opraven a obýván.
Odhadní protokol majetku, sestavený patrně kolem roku 1736,
popisuje prostor jako „velký oválný sál s ochozem nahoře
opatřeným železným zábradlím s listovým ornamentem“.
Následující stavební etapě přisuzuji římsu C, která skryla
časem poškozené dřevěné opory galerie pod laťovou armaturu a
díky typově shodné konstrukci přičítám této úpravě také strop o
nepravé klenbě s luisézním štukovým zrcadlem. Na základě
typického tvaru štukového zrcadla, umístěného na líci vrchlíku
nepravé klenby, datuji tuto stavební úpravu, v rámci níž byly
doplněny také štukové římsy u volutových konzol a prostor
pohledově sjednocen, do období klasicismu konce 18. století. V té
době prostor sloužil jako hudební sál. Na zámku byla založena
konzervatoř, jejímž absolventem byl i Josef Spitz, učitel Antonína
Dvořáka. Toto období symbolicky uzavřela premiéra třetí
Beethovenovy symfonie Eroica, která byla poprvé uvedena
v námi sledovaném sále zámku Jezeří v létě roku 1804.
Následující druhá klasicistní přestavba, v rámci níž byl sál
adaptován na divadelní prostor, proběhla na počátku 19. století a
zasáhla viditelně zejména jižní část sálu. Vsazení divadelního
portálu přerušilo mezipatrovou římsu od krajní jižní osy severní i
jižní stěny v celé výšce. Zároveň byly zjednodušeny konzoly
vynášející bedněnou klenbu eliptického stropu nad jižní stěnou.
Tato adaptace proběhla před rokem 1816, kdy je prostor
charakterizován jako „velký okrouhlý sál, strop a římsa na
konsolách, galerie se železným zábradlím, zdoben štukaturou“, ve
kterém je zřízeno „krásné jeviště“ Statické poruchy, které jsou
důsledkem této stavební úpravy, jsou zmiňovány již roku 1831.
4. Potenciál
Doporučení pro
průzkumy
Doporučení pro
památkovou péči
5. Přilohy
Fotodokumentace
4.01
4.02
5.01
1. Restaurátorský průzkum barevnosti hlavního zámeckého sálu.
2. Technologický průzkum konstrukcí sálu.
3. Hloubkový stavebněhistorický průzkum odhalených stavebních
konstrukcí v zámku, dle jednotlivých typů zařízení: topeniště,
schodiště, stropy, podlahy atp.
4. Inventarizace dochovaných architektonických prvků a
stavebních detailů.
Stavební obnova hlavního zámeckého sálu.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
Panorama stěn hlavního sálu v úrovni 2. patra v pohledu
od severozápadu.
Vrchlík nepravé bedněné klenby sálu.
Galerie a římsa C na severozápadní straně sálu.
Galerie a římsa C na jižní straně sálu.
Superpozice starší volutové konzole vytažené ve štuku na
cihlu a mladší konzole s dřevěnou armaturou.
Superpozice starší římsy D, mladších konzol galerie B a
nejmladší římsy C na severozápadní straně sálu.
Doplnění zděné armatury římsy bedněnou protézou na
západní straně sáluOdběrové místo c - dřevěné pozednice na jihozápadní
straně sálu, vynášející galerie. Superpozice profilovaných
konzol B a mladší štukové římsy s laťovanou armaturou C.
Detail zakončení oválu hlavního sálu v jihozápadním
koutě, odběrové místo c.
Výkop propadu před jižním průčelím jižního křídla,
pohled k severu na líc zdiva v průčelí.
Profilace tumbové podnože pilastrů na jižní straně sálu,
odběrové místo g.
Situace galerie na východní straně sálu a jeho ukončení
v jihovýchodním koutě.
Superpozice starší římsy D, galerie B a mladší římsy C na
východní straně sálu.
Detail reliktů starší římsy D na východní straně sálu.
Odběrové místo e - profilované dřevěné podpory konzol
galerie na východní straně zámku.
Detail čela dřevěné pozednice na jihovýchodní straně
sálu, vynášející galerie.
Detail mladší římsy C, natažené ve štuku na laťovou
armaturu nabíjenou na profilované dřevěné podpory B.
Odběrové místo e - profilované dřevěné podpory konzol
galerie na východní straně zámku.
Odběrové místo f - superpozice starší římsy D, dřevěné
profilované podpory galerie B a mladší římsy C na
západní straně sálu.
Detail profilace starší římsy A na severní straně sálu.
Plánové přílohy, sondy,
odběry, archiválie
5.03
příloha 1 – Rejstříková karta nemovité kulturní památky
příloha 2 – Stavební zaměření, půdorys 1. patra sálu v jižním
křídle zámku s vyznačenými místy odběrů
dendrovzorků a fotopohledy.
příloha 3 – Stavební zaměření, půdorys 2. patra sálu v jižním
křídle zámku s vyznačenými fotopohledy.
příloha 4 – Profil mladší římsy C galerieu 2. patra sálu v jižním
křídle zámku
příloha 5 - Profil dřevěné podpěry B galerieu 2. patra sálu
v jižním křídle zámku.
příloha 6 – Profil reliktu starší korunní římsy A sálu v jižním
křídle zámku
příloha 7 - Rekonstrukce profilace starší korunní římsy A sálu v
jižním křídle zámku, dle zaměření P. Macka,
SÚRPMO 1990
příloha 8 – Hypotéza staršího řešení římsy sálu dle P. Macka,
SÚRPMO 1990
příloha 9 – Detail poškození stropu , galerieu a římsy na
severozápadní straně sálu, foto z roku 1983
příloha 10 – Foto galerie a římsy na severní straně sálu z roku
1989
příloha 11 – Foto severovýchodní stěny sálu z roku 1983
příloha 12 – Foto severní stěny sálu z roku 1989
příloha 13 – Foto odběrového místa c, vzorek U4075
příloha 14 – Foto odběrového místa d, vzorek U4078
příloha 15 – Foto odběrového místa g, vzorek U4079a80, dub
kácený v zimě 1715/16
příloha 16 – Foto odběrového místa e, vzorek U4077, jedle
skácená těsně po roce 1715
příloha 17 – Foto odběrového místa f, vzorek U4076, jedle
skácená v zimě 1716/17
příloha 18 – Jedna z přenesených manýristických hlavic, druhotně
umístěných v rizalitech východního průčelí
středního křídla zámecké budovy
6. Literatura a písemné prameny
Seznam užité literatury 6.01 Spisový archiv NPÚ ÚOP v Ústí n. L.
a rchiválií
Horyna, Mojmír
- Vilímková, M. Zámek Jezeří,
stavebněhistorický průzkum, SÚRPMO, 1983, sign. 757-1.
Mencl, Václav. SZ Jezeří, okr. Most, stavebně historický
průzkum, sign. 403, 403a.
Kouďová, fotodokumentace SZ Jezeří, KÚSPPOP, 1989, sign.
504-A.
Macek, Petr – Vlček, Pavel. Jezeří zámek, stavebněhistorický
průzkum, dílčí hloubkový průzkum, SÚRPMO 1990, sign. 28A1.
Potůček,Václav.
Provedení
restaurátorského
malířského
průzkumu v interiérech státního zámku Jezeří, říjen 1990.
Kyncl, Tomáš. Nálezová zpráva dendrochronologické analýzy
vzorků dřev z hlavního sáku SZ Jezeří. Dendrochronologická
laboratoř Brno, 2013.
osobní archiv Petra Hrubého
Výpisky k historii hlavního sálu z archiválií spisového archivu
NPÚ ÚOP v Ústí n. L.,
Fotografie
6.02
Fotoarchiv NPÚ ÚOP v Ústí n. L.
- foto hlavního sálu, galerie, 1990, Ludmila Skokanová, sign.
90720.
- foto hlavního sálu, pohled k jihu , 1990, Ludmila Skokanová,
sign. 90721
- foto hlavního sálu, pohled k severu, 1990, Ludmila Skokanová,
sign. 90722
- foto hlavního sálu, galerie – severozápadní část s rozrušeným
zdivem, 1990, Ludmila Skokanová, sign. 90725
- foto hlavního sálu, galerie – severozápadní část s rozrušeným
zdivem, 1990, Ludmila Skokanová, sign. 90726
- foto hlavního sálu, galerie – jihozápadní část s rozrušeným
zdivem, 1990, Ludmila Skokanová, sign. 90730
- foto hlavního sálu, galerie – jihozápadní část s rozrušeným
zdivem, 1991, Roman Kursa, sign. 91813
- foto hlavního sálu, pohled k jihu, 1996, Roman Kursa, sign.
11574
- foto hlavního sálu, pohled k severozápadu, 1996, Roman Kursa,
sign. 11575
01
02
03
04
05
06
07
08
→09
→10
→11
→12
13
14
15
16
→17
→18
→19
→20
Nemovité památky
Stránka č. 1 z 1
Příloha 1
Číslo rejstříku uz Název okresu Sídelní útvar Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění č.or. HZ R F IdReg
42992 / 5-298 S Most
Jezeří
Památka :
Ochrana stav/typ uzavření :
Památkou od :
Číslo rejstříku ÚSKP :
Název okresu :
Sídelní útvar (město/ves) :
Část obce :
Ulice,nám./umístění :
Číslo popisné :
Čísla orientační :
Obec s rozšířenou působností :
Obec (obecní úřad) :
Stavební úřad :
Finanční úřad :
Historická země :
Identifikátor záznamu (IdReg) :
Jezeří
čp.1 zámek
Č
R
155229
zámek
S
3.5.1958 aaa
42992/5-298
Most
Jezeří
Jezeří
1
,0
Litvínov
Horní Jiřetín
Stavební úřad - Městský úřad Litvínov
Finanční úřad v Litvínově
Čechy
155229
Adresy vlastníků:
14.12.1996
od:
do:
pozn:
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem
Hrnčířská 10
400 21 Ústí nad Labem
Rejstřík st./reg. seznamu:
č.rejst. č.okr. okres
obec
památka
blížší místní určení
záznam o
zápisu
5-298 4205 Most Albrechtice zámek/A/ + park/B/ + Jezeří /popraviště z
ŠKK ONV
obj. v podzámčí/C/ +
období II. svět. války/ 27. 5. 1963
popraviště/D/
Š/Fe - 63
dat.ozn. č.oznámení zruš.ochr. zr.datum
částečné
poznámka
1985-07- MK ČSR - 12617/83 - VI/1 z
02
28. 7. 83 - č. parku, č.
aboreta - MK ČSR 10454/85 - VI/1 z 2. 7. 85
Expedice ze spisů:
Od koho
Od-čj.
Ministerstvo kultury
12617/83
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem
ze dne
typ exp.
28.7.1983 rozhodnutí k částečnému zrušení
-/+
kladné
968/98 18.12.1998 informace a dokumentace - ostatní spisy kladné
Parcely:
ř.
parc. díl
%
pl.
omezení památkové
ochrany:
specifikace/poznámka
Katastrální území: Jezeří
st.
1/1
100
zámek čp. 1, kočárovna, hospodářská budova, mřížový plot se souborem soch (bysty císařeI-IV), základové zdivo bašty s
bazeném, terasa II-VI, rampa, opěrná zeď s kašnou, brána
st.
1/2
100
vrátnice
st.
1/3
100
hláska
st.
1/4
100
st.
1/5
100
panský dům
pp.
152
100
park
pp.
153
100
park
pp.
154
100
park
pp.
157
100
zahrada zv. Lustgarden, ohradní zeď, oplocení se zděnými sloupky, tarasní zeď se schodištěm, soch satyra I., socha satyra
II. bazén, park
pp.
170
100
park
pp.
171
100
park
pp. 193/2
50 jen část pozemku
pp. 199/1
50 jen část pozemku
pp. 206/1
100
park, cesta
park
terasa I
pp. 221/1
100
park
pp.
222
100
park
pp.
224
50 jen část pozemku
park
pp. 226/1
50 jen část pozemku
park
http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?tisk=1&Limit=99999&IdReg=155229&oKodKr=42&oNazSidOb=jeze%F... 11.10.2013
Příloha 2
1
5
2
1
4
3
Příloha 3
Příloha 4
mladší římsy C
Příloha 5
B
Příloha 6
D
Příloha 7
Příloha 8
Příloha 9
Příloha 10
→Příloha 11
→Příloha 12
Příloha 13
Příloha 14
→Příloha 15
→Příloha 16
→Příloha 17
Příloha 18