NovakoTič — Novemsiles dii

NovakoTič — Novemsiles dii
463
společnosti. O prázdninách sbíral N . doma, zvláště kaxki rob (od A. Pnškina). Z původních novel vyšly
od své matky, národní písně posud neznámé, jež ke od něho r. 1864 : Nesreíni andjelak, Kob a Lepá Neret
2. vydání K. J. E r b e n o v i půjčil; dvanáctero pak Ijanka. N. přeložil též některé divadelní kusy, ze­
jich s původním nápěvem a hudebním průvodem Pí­ jména: Kraljica devojka (La reine de seize ans od
seckého ředitele kůru Fr. G r e g o r y (v Praze 1872) Bayarda) a Radoznale gotpe (Le donne curiose od
tiskem uveřejnil. Odbyv maturitní zkoušku vstoupil Goldoniho); oba kuey nalézají se posud na reperdo Pražského semináře, kde nalezl několik stejně toiru divadla srbského. Vedle těchto prací zanášel
smýšlejících kolegu; tu po 4 léta vydávali psaný se N. již tehdy spisováním vědeckých článku; první
časopis beletricko-literární jménem Violu. Vysvěcenpráci toho druhu pHnesla Danica, bylo to pojednání
na kněžství 24. čce 1859 kaplanoval nejdříve po 8 o písmenech ъ а ь, dále vyšla v Danici kritika na
let v Račiněvsi u Roudnice, odkudž psával „od báseň Lj. M . Nenadoviée Dojčinovié Vojin. R. 1864
Řipu" do Blahověsta a do Pozora; vřelého podílu vyšel první díl překladu Rankeov» díla Die serbi­
bral také v hospodářských tehdy proslavených po­ sche Revolution, a téhož roku začal N. vydávati žaradách za kníž. R. T a x i s e ve Velvarech, a pořá­ sopie pod názvem Vila, list za zábavu, knjiievno
dal besedy s deklamaeemi к účelům vlasteneckým. i nauku, který ale na konci r. 1868 pro netečnost
R. 1862 odvážil se poprvé s delší literární praeí, obecenstva vyeházeti přestal. Vedle svých prací po­
historicko - kritickými Litly o tv. Janu Nepomuckém
máhal N. pilně DsniČičovi » spisování díla Rječnik
(v Blahověttu i o sobě), jež zcela přepracované a vy­iz književnih slarina srptkik. Ř. 1867 vyšly od Npsanou cenou poctěné s názvem Úvahy o tv. Janu Istorija srpske književnosti (2. přepracované vydá
Nep. r. 1871 v katol. tisk. spolku v Praze vydal. 1871); Mali izvod istorije srpske knjiievnosti za
Mezi tím uveřejňoval také některá svá kázaní v К u 1- ientku školu. Roku 1869 vydal N. nákladem učené
d o v ě Posvátné Kazatelně. К žádosti své ustanovenspolečnosti s velikou pílí sestavené dílo Srpska bi­
na konci r. 1867 za kaplana do Lužce u Mělníka, bliografia za novija knjiievnost (1741—1867), kter
kde až dosud v oboru duchovni správy a ve škole badání v literární historii srbské velmi usnadňuje.
působí a vedením školní i národní knihovny se xa- Toho roku vyšla Srpska sintaksa, pracovaná na zá­
bývá. К vyzvání konsistoře dal se r. 1864 do stu­ kladě spisů Daničičova a Bndmaniho, a již násle­
dií církevní historie, jejichž výsledkem byly r. 1869 dujícího roku 1870 musilo býti o druhé vydání po­
Svatojanským Dědictvím vydané a od redakce zre­ staráno. R. 1870 vydal N. školní knihu Srpska čí­
vidované Obrazy z dějepiiu církve Páně (I. díl do
tanka za gimnazije i realke; Uslanák a Bod kotor­
XI. stol.), jichž dokončení r. 1876 hodlá vydati. sko) (překlad z českého) a Zákoník Stefana Dušana
M i m o to psal stále mimo několik článků nejvíce cara srpskog. V Glasniku srbské učené společnosti
vědecké úvahy o spisech theologických a histori­ I nalézá se od N-e více článků z oboru historie lite­
ckých do Časopiiu katol. duchoventlva za redakce
rární, a také uveřejňuje N. v orgánu spolkovém
prof, dra B o r o v é h o . Také do politického týden­ I pravidelně za každý rok úplnou biografii srbskoníku Čecha psal s počátku, na př. Úvahy o českéj charvátskou. Povšimnutí hodný jsou i literární do­
liturgické řeči, jakož i do Pokroku o některých ča­
pisy z pera N-e, ve Vienci r. 1869 uveřejněné. Nesových eírkevních otázkách. V poslední době píše j může zůstati nezpomenuto, že neúnavnou pílíN-ovou
' zaie s oblibou nově probuzenou literární články ! vydán r. 1871 konečně první díl katalogu srbské
a analytické kritiky do U r b á n k o v a Věttnika Bi­
(národní knihovny; díl tento obsahuje spisy v cizích
bliografického (s chiffrou T. Nk.), tak o H a n u š ojvjazycích,
ě
druhý díl obsahovati bude spisy jazyku
literární činnosti, jakož i přispívá do Dodatků slovanských, a třetí díla v jazyku srbském. Roku
к Naučnému Slovníku (T, Nk,). I v U r b á n k o v ě 1871 vydal N. v Bělehradě Kosovo, srpske národně
kalendáři Cechoslovanu r. 1873 m á historický článekpjesme o bojů na Kosovu. Zajímavý tento spisek
К SOOleté památce založení biekupitvi Pražikého.
byl r. 1872 v druhém vydáni v Záhřebe latinkou
N-ovi připisuje se také překl. České katolické cgendy
tištěn. R. 1872 vyšel první díl známého Scherrova
(v Praze 1871), a^od mnohých přičítá se m u i spi­ díla Ally. Geschickte der Literatur, přeloženého
sek Proč nechce Cech katolík věřiti v papežikou N-e
ne­ dle 4. vyd. pod názvem Opšta istorija knjřževomylnost (tamt. 1872).
Ok. noiti. Překlad ten byl od prof. Živkoviče v LjetoNovakovié Stojan, srbský učenec, nar. 1. list. piie ve1 mi ostře avšak i stranicky kritisován. N.
1842 v Šabci, kde byl jeho otec truhlářem. Národní jest vedle Daničiče nejlepším a nejdůkladnějším
školu a čtyry gymnasiální třídy odbyl ve svém ro­ znatelem jazyka srbského, a, srbská literatura m á
dišti. V dalších studiích pokračoval v Bělehradě, v něm jednoho z nejvytrvalejších pracovníků. Zá­
a když je i. 1863 skončil, stal se úřadníkem ve sluhy N ovy o literaturu srbskou uznala vláda, usta­
státní tiskárně, avšak již r. 1865 ustanoven byl za novivší jej v poměrně mladém věku bibliotékářem,
profesora srbského jazyka a dějepisu literatury srb- avšak i jihoslovanská akademie dovedla náležitě oce­
eké na gymnasiu Bělehradském. Téhož roku stal se niti zásluhy N-ovy, jmenovavši jej svým dopisují­
N. údem srbské nčené společností, r. 1867 zvolen cím údem. Nyní přednáší N. na vysokých školách
za sekretáře té společnosti, a zastává čestný ten zatímně o filologii, a byl i mezi profesory, kteří mla­
úřad až dosud. Když r. 1869 Janko Šafařík sená­ dého knížete Milana Obrenoviče vyučovali. Sě.
torem se stal, zaujal N. uprázdněné míeto biblioteNovell! Pietro v. M o r r e a l e s e , Pietro il.
káře a kustoda národního musea, v kterémž úřadě
Novemdiale s a c r u m (v římských starožitno­
dosaváde působí. Literární činnost N ova jest ob­ stech) znamená: 1) devítidenní slavnost, která se
sáhlá a sahá ještě do mladistvých jeho let. Již co slavívala při objevení se nějakých neobyčejných
žák lycea psal básně a beletristické články do roz­ úkazů přírodních, o nichž se za to mělo, že jsou
ličných časopisů, a jeho usilovné snaze podařilo se, předúkazem nějaké státní pohromy. — 2) N . в.,
že r. 1862 první ročník almanachu Licejka od stu­ privátní obět přinášená devátého dne po pohřbu,
dentstva lycea vydán byl. V druhém ročníku té­ s kteroužto obětí vždy spojena bývala hostina (coena
hož almanachu nilézá se článek z literární historie novemdiálii).
srbské sepsaný N-em. R. 1863 vydal svazek básní
Novemsiles dii, v římském bájesloví souborné
Pevanija, které od Ruvarca v Danici posouzeny pojmenování božství, jehož význam už v staré době
byly, více básní uveřejnila Danica а Javor. R. 1863 na jisto postaven nebyl. Podle některých pochodí
vydal překlady: Krdžalia (od Czajkowského) a Kav- slovo to od novem (devět), a znamená devět sabin-