Stáhnout - Smetanova Litomyšl, o.p.s.

festivalové noviny
58. Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl / 6. června 2016
Každý rok ve stejnou dobu.
Po padesáté osmé
Kvalitní přátelství dokáže přetrvat věky.
Protože má na čem stavět, o co se opírat.
Z faktorů, které ho udržují ve formě, bychom mohli sestavit celý dlouhý seznam.
Určitě by v něm ale nechyběla vůle. Vůle
postavit se překážkám a zkouškám, které
osud rafinovaně skládá a spřádá a za tou
barikádou komplikací poťouchle vyčkává,
jak si s jeho nástrahami poradíme. Častokrát se vskutku, jak se říká, láme chleba.
Mnohé přitom odpadne, o to vyšší kvalita
ale zůstává.
Přátelství mezi městem Litomyšl a hudebním festivalem Smetanova Litomyšl má
také pěkně pevné podloží. „Táhnou” to
spolu už osmapadesát let, věrně bok po
boku. O vůli chtít překonávat překážky, jež
se jim za tu dobu permanentně stavěly do
cesty, by se dal napsat obsáhlý román.
„Pro mnohé z nás znamená festival citovou
záležitost,” píše Radomil Kašpar, starosta
Litomyšle, hned na následující straně.
Úplně stejně budou mluvit ti, kteří festival
připravují. Emoční nasazení obou zainteresovaných stran má jediný cíl – zpříjemnit
život všem, kteří v Litomyšli našli svůj
domov, i těm, kdož do tohoto krásného
města na festival zavítají.
Letošní festivalový rok, přestože sám
o sobě nijak kulatý není, přináší mimořádný program, který v určitých dimenzích
přesahuje ročníky předchozí. Tímto konstatováním v žádném případě nechceme
snižovat jejich vysoké renomé, nicméně
posuďte sami: osm operních titulů, což je
historicky nejvyšší počet. Dva koncerty,
které nejenže hned tak neuslyšíte, natož
aby byly provedeny na jediném místě! Ano,
máme na mysli Mahlerovu Osmou symfonii, známou jako Symfonie tisíců, a Mši
Leonarda Bernsteina. Mahlera zahraje
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
(letos slaví devadesátiny) v rozšířené sestavě. Doprovodí sólisty, dětský sbor a dva
sbory smíšené. Na druhém zámeckém nádvoří se tudíž sejde ansámbl čítající na tři
sta členů. Unikátního Bernsteina představí
hudebně nadaný Vojtěch Dyk. A další
zážitek: Spojené smyčcové sekce tří
orchestrů, Janáčkovy filharmonie Ostrava,
Moravské filharmonie Olomouc a Komorní
filharmonie Pardubice předvedou své
umění v pořadu Sólo pro 100 smyčců.
S novým originálním programem přijíždí
Dagmar Pecková, která se v Litomyšli před
dvaceti lety vdávala, hold Karlu IV. k sedmisetinám složí hned dva vynikající vokální
soubory – Tiburtina Ensemble a Schola
Gregoriana Pragensis, událostí bude galakoncert Hvězdy operního nebe… Omlouváme se, ale celý program festivalu
vyjmenovat nemůžeme, byť by si to zasloužil. Tak už jen Velké finále: slyšet Smetanovu Mou vlast s Českou filharmonií v její
současné formě a s jedním z nejlepších
mladých dirigentů dneška Jakubem Hrůšou v Litomyšli, to je něco, na co se dá jen
těžko zapomenout!
Bohatý program hudební doplní o nic méně
obsáhlý program doprovodný, a to zdaleka
nemyslíme jen výtvarnou část festivalu.
Nuže, užijte si tedy plně toho, za čím se
sjíždějí lidé ze všech koutů Česka – krásné
hudby i magie svého města.
SLOVO STAROSTY MĚSTA LITOMYŠLE
Svátek pro celou Litomyšl
Vážení festivaloví hosté, milí spoluobčané,
Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl pro mnohé z nás znamená citovou
záležitost. Měsíce dopředu si v diářích vyznačujeme dobu jeho konání. Po odtajnění programu doufáme, že seženeme lístky na
vybrané pořady. Teď, když máme festival za
dveřmi, se nemůžeme dočkat. Je to pro nás
svátek a nebojím se říci, že je to svátek pro
celou Litomyšl. Na pár týdnů teď budeme žít
hudbou a já vám přeji, abyste si festivalový
program užili plnými doušky.
Ovšem nejen hudbou živ je člověk, a tak bych
vás rád pozval také na mladší sestru oper-
ního festivalu, Smetanovu výtvarnou Litomyšl. Rozhodně byste si neměli nechat ujít
výstavu zahalenou tajemstvím, která se
uskuteční v ještě tajemnějším prostoru
krypty kostela Nalezení sv. Kříže. Výstava
Tvář – Příběh ztracení a touha znovunalézání
začíná 9. června a prezentuje až do konce letošního roku uměleckou památku, starobylý
kultovní předmět – Madonu z Osíka. Románská socha madony s dítětem byla objevena
na podzim roku 2010 nedaleko Litomyšle ve
vesničce Osík. Podrobný výzkum ukázal, že
se jedná o nejstarší dochovanou polychromovanou řezbu na našem území. Madona
však na sobě nese jedno nepřehlédnutelné
zranění z minulosti – chybí jí tvář. Výstava
v Litomyšli je nesena touhou alespoň na několik měsíců tento nepříznivý běh dějin zvrátit a opět do sochy vdechnout život a vrátit ji
do jejího přirozeného sakrálního prostředí.
Tento unikátní litomyšlský experiment, který
překračuje jak tuzemské, tak i zahraniční
zvyklosti prezentace podobných výjimečných
děl minulosti, je současně velikým otazníkem nad tím, jak vlastně máme dnes nést
dědictví vlastní minulosti. Je výzvou k přemýšlení a k diskusi.
Samozřejmě bych vás rád pozval i na další
akce, které nás v následujících týdnech čekají. Za návštěvu jistě stojí nová expozice
městské obrazárny, výstava Jiřího Sozanského v regionálním muzeu či expozice Bohdan Kopecký: Vladyka z Bídy v domě
U Rytířů. Nejen děti ocení výstavu kostýmů,
fotografií a kulis z filmové pohádky autorské
dvojice Jana a Zdeňka Svěrákových Tři bratři
v regionálním muzeu. A pokud si chcete od
Litomyšle na pár hodin odpočinout, můžete
vyrazit na výlet na nedaleký Růžový palouček,
kde se v neděli 3. července koná tradiční
slavnost k uctění památky českých bratří.
Srdečně vás tedy zvu nejen na Smetanovu Litomyšl, ale i na další akce, které se v nejbližší
době uskuteční. Přeji vám samé příjemné zážitky.
Radomil Kašpar, starosta města Litomyšle
Festival v médiích
(1Ċ6' 5&ª.',6' .#,-7,6'69''67,6'
,'&01&7i'5'<#21,6'#7ä+,6'5+10.+0'
018+0-;.'61i0ª*1('56+8#.7
0
,' O0 .+
'
<CRQLVGUGFQHQVQUQWV÷åGPCVÆOC
5OGVCPQXC.KVQO[wNVXÚOCQéKOC
JNGFGLVGMCåFÚXÊMGPF5OGVCPW
CPGDQUGUVCÿVGPCwKOKHCPQWwM[
CUNGFWLVG\CLÊOCXQUVKMCåFQFGPPÊJQ
åKXQVCHGUVKXCNW<MT¾VMCDWòVG
XQDTC\G
Přímé přenosy Českého rozhlasu
na stanici Vltava v neděli 19. června 2016
BOHOSLUŽBA – CÍRKEV BRATRSKÁ
9.00 • Nový kostel • vstup volný
LAUDATE PUERI – HUDBA ČESKÝCH
PIARISTŮ
14.30 • Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže
KRÁSNÉ HLASY Z LITOMYŠLE
16.30 • Zámecká jízdárna • vstup volný
OUVERTURA
18.00 • Zámecká jízdárna • vstup volný
pro držitele vstupenek na večerní koncert
GUSTAV MAHLER: SYMFONIE TISÍCŮ Č. 8
19.30 • zámecké nádvoří
Přímý přenos České televize
na stanici ČT art v neděli 26. června ve 20.20
SÓLO PRO 100 SMYČCŮ
2
11 OPERNÍCH PŘEDSTAVENÍ
Přijměte pozvání do opery
Festival Smetanova Litomyšl byl
založen jako festival operní, původně
prezentující pouze díla Bedřicha
Smetany, a tento hudební žánr také
systematicky pěstuje. Mnohé opery
byly pro festival připraveny takzvaně
na objednávku, zmiňme například
dlouhodobou spolupráci s Národním
divadlem moravskoslezským
a s režisérem Jiřím Nekvasilem,
který tentokrát přijíždí s nově
nastudovanými Branibory v Čechách.
Ovšem to není jediná opera
v programové nabídce.
Na žádném jiném místě v Česku není možné
vidět během pár týdnů tolik oper jako na
„Smetance”. Letošní rok je z tohoto hlediska
mimořádný. „Počet operních představení je
historicky nejvyšší, osm titulů v jedenácti
představeních nikdy dříve v programu festivalu nebylo,” připomíná patřičně hrdě,
a plným právem, dramaturg festivalu Vojtěch
Stříteský. Počítejte: Verdiho Traviata (libreto
podle románu Dáma s kaméliemi Alexandra
Dumase ml.), Belliniho Norma, vrcholné dílo
belcanta, Bizetova nezapomenutelná Carmen nebo Romeo a Julie s nádhernými áriemi Gounodovými. Pak Hubička v novém
nastudování Janáčkovy opery Brno, již zmínění „moravskoslezští” Braniboři v Čechách režiséra Jiřího Nekvasila,
Dvořákova opera Čert a Káča
v odpoledním čase, aby
mohly přijít i děti, a novodobá premiéra Míčovy
barokní opery Operosa
terni Colossi Moles ve
čtyřech představeních
v Nových Hradech.
Co to opera je?
Otázka zdá se být jednoduchou, o to víc záludností skrývá.
Lapidárně řečeno jde o komplexní
umělecké dílo, které spojuje hudbu, zpěv, divadlo, tanec a výtvarnou složku – kostýmy
a scénografii. V každém operním díle dochází
k propojování vyjmenovaných „komponentů”
tak, aby působily co nejemocionálněji. Tato
alchymie, a to velmi individuálně jednotlivými
režiséry pojatá, pak činí z každého předsta-
vení originální imaginativní spektákl, který
působí na všechny smysly člověka.
Italové prý preferují vokalitu, Němci teatrálnost, Francouzi vizualitu. Češi? Návštěvníci
litomyšlských představení si budou moci odpovědět sami, neb jim festival nabídne reprezentativní průřez různorodými možnostmi
nastudování.
Tradice versus experiment
Vraťme se na chvíli k alchymii. Je to
dávné umění, jehož podstatu bychom také mohli vyjádřit jako hledání celistvosti, dokonalosti.
Někdo ji adoruje, jiný zatracuje.
Co s tím má opera společného? Práci režiséra
(„alchymisty”) a onen
způsob přijímání. Jak
totiž žánr, který má
kořeny v naší minulosti, představit dnešnímu divákovi? Tradičně?
Experimentálně? Každý režisér podle svého naturelu. Odměnou mu pak na konci
představení bývá nadšený potlesk, nebo se dočká rozpačitého
ticha či pověstného „bučení”. Pro ilustraci citujeme úryvek z recenze na provedení Dvořákovy Rusalky v Drážďanech.
Otiskla ji Opera plus v roce 2010: „Jste přeneseni na londýnskou (pařížskou, newyorskou…) ulici. Prostě typickou ulici
velkoměsta, kde u východu z metra stojí špinavá černoška (Čarodějnice), nabízející lidem
květiny. Lidé spěchají, protože prší, roztahují
deštníky. Svého milence (Vodníka) zde netrpělivě vyhlíží jeho vyvolená (Cizí kněžna),
ke které on spěchá užít si po práci milostný
románek. Ve špinavém zákoutí se okolo pouliční lampy vine načesaná a zmalovaná prostitutka (Rusalka), čekající na svou šanci
ulovit bohatého kunšofta. Vodník přichází
pozdě, jeho milenka ho vyhazuje a on se setkává se svou (nemanželskou) dcerou,
provozující na rohu prostituci.
Zaznívají první takty a příběh se začíná odvíjet.”
No tedy… napadne čtoucího. Přesto recenzent
toto velmi netradiční
provedení tradičního
pohádkového příběhu
neodsuzuje, naopak:
„Bylo to v mnohém nezapomenutelné představení, jež mi bude klást
znepokojující otázky ještě
dlouho. Chováme se ctnostně,
pracujeme, pomáháme bližnímu svému.
V našem světě se však vraždí, bují korupce,
roste nesnášenlivost. Lidské hodnoty, jako je
láska a úcta vlastně nejsou jaksi IN.”
Člověk by musel sedět v hledišti a operu
vstřebávat, aby se sám mohl vyjádřit. Co jednoho potěší, jiného pobouří, obecně však lze
říct, že emocemi nabité dílo přirozeně vyzývá
k emočním reakcím. A je to naprosto v pořádku. Nejhorší je zůstat netečný. A protože
si tradice i experiment v Litomyšli podají
ruce, těšme se na všechna pojetí. Taková příležitost porovnávat se jen tak hned nenaskytne.
3
VOLNÉ VSTUPENKY
Festivalové tipy
Smetanova Litomyšl je unikátní tím, že se její program skládá z mimořádných
jednotlivostí. Vystupují orchestry v neobvyklém složení, realizují se premiéry
operních představení nebo speciálně pro festival vznikají pořady, které dokonale
propojují hudbu s géniem loci. Na dalších stránkách novin naleznete přehled
koncertů, na které je ještě možno koupit vstupenky. A protože je škoda některé
příležitosti, jež nám život nabízí, minout, dovolíme si vás upozornit na rarity.
Sólo pro 100 smyčců
Tři „megakoncerty” se letos objevují ve festivalovém programu: Mahler, Bernstein a Sólo
pro 100 smyčců. Slyšet vedle sebe hrát spojené smyčce hned tří orchestrů, bude zážitek
jistě velmi neobvyklý, navíc v tak příjemně sestaveném programu. Hudba Ralpha Williamse
se někdy neprávem upozaďuje, přestože jeho
dílo patří k tomu nejlepšímu, co přineslo
20. století. Respighiho Staré árie a tance jsou
brilantní ukázkou orchestrální transkripce renesančních a raně barokních motivů původně
psaných pro loutnu, velmi působivá je Orawa
Wojciecha Kilara, o němž možná nevíte, že je
též autorem hudby filmové, mimo jiné i k filmu
Pianista, za nějž získal režisér Roman Polanski v roce 2002 Oscara. Samuel Barber reprezentuje u nás poměrně málo známou hudbu
americkou a Adagio pro smyčcový orchestr
patří k jeho skladbám nejznámějším a nejoblíbenějším. Zaznělo i při vzpomínkové akci
k uctění památky prezidenta Roosevelta, při
pohřbu monacké kněžny Grace, při pietních
akcích reagujících na 11. září 2001, ale také například ve filmu Četa Olivera Stonea. No a Čajkovský, to je klasika.
Tiburtina Ensemble
4
Chrámové nokturno
a Hudba českých piaristů
Tyto dva koncerty patří do tzv. litomyšlských
specialit, to znamená, že vznikly na přání festivalové dramaturgie a velice úzce se vážou
k místu, kde budou provedeny. Chrámové
nokturno – Exaltatio k chrámu Povýšení sv.
Kříže a Hudba českých piaristů k chrámu
Nalezení sv. Kříže. Čeká nás putování časem
a krásné ženské vokální hlasy v prvním
případě a stejně působivá barokní hudba
v autentickém prostředí obnoveného piaristického chrámu. Ženský vokální soubor Tiburtina Ensemble s uměleckou vedoucí
Barborou Kabátkovou a Capela Regia Praga
pod vedením Roberta Huga patří k tomu nejlepšímu, co vám z oboru staré hudby může
festival nabídnout.
#ujizdimNaSmetance
En.dru je protagonistou tohoto koncertu
a jeho jméno připomíná kryptogram. Skrývá
se za ním Ondra Havlík, mladý muž mnoha
talentů, moderátor, improvizátor, herec, ale
i nadšený hudebník. Vicemistr světa v loo-
En.dru
pingu a dvojnásobný mistr republiky v beatboxu bude moderovat interaktivní soutěžní
pořad, do něhož budou moci diváci aktivně
vstupovat prostřednictvím mobilních telefonů, a vítěz hlavní soutěže se stane majitelem mobilu zcela nového. A co že je to ten
looping? „Lidé tomu někdy říkají efekt, nebo
si myslí, že tam mám něco nahrané a pak to
při koncertu pouštím a do toho zpívám, ale
tak to není. Loopstation prostě live nahrává
určitou hudební sekvenci, kterou do ní pošlete, a v reálném čase tuto sekvenci zacyklí,
a tedy stále opakuje dokola,” vysvětlil Ondra
Havlík pro server kultura21.cz. Tento pořad
tak trochu posunuje festival do digitálního
prostoru a věříme, že ho především mladí
návštěvníci ocení.
VOLNÉ VSTUPENKY
Lístky na Smetanku ještě v prodeji
sobota 11. června • 21.30
chrám Povýšení sv. Kříže
CHRÁMOVÉ NOKTURNO – EXALTATIO
Chorální repertoár středověku v prolínání
s varhanním cyklem Oliviera Messiaena Tělo
oslavené.
Eva Bublová – varhany
Tiburtina Ensemble
Barbora Kabátková – umělecká vedoucí
úterý 14. června • 20.30 • zámecké nádvoří
DAGMAR PECKOVÁ & KURT WEILL
– CABARET EPOQUE
Nový koncertní projekt naší přední mezzosopranistky je poctou dílu Kurta Weilla.
Dagmar Pecková, Epoque Orchestra
Michael Vodenka – choreografie
Jan Kučera – dirigent
středa 15. června • 17.00 • zámecké nádvoří
#ujizdimNaSmetance
Premiéra interaktivního pořadu sestaveného
z hudebních zajímavostí.
Vítěz soutěže si odnese mobilní telefon.
En.dru – průvodní slovo, beatbox vocal
Monika Bagárová - zpěv
Filharmonie Brno, Pavel Šnajdr – dirigent
čtvrtek 16. června • 19.30 • zámecké nádvoří
TROJHVĚZDÍ VÍDEŇSKÝCH KLASIKŮ
Joseph Haydn: Obraz chaosu
Ludwig van Beethoven:
Symfonie č. 2 D dur op. 36
Wolfgang Amadeus Mozart: Requiem d moll
Barbora Perná, Alžběta Vomáčková,
Josef Moravec, Marián Krejčík
Český filharmonický sbor Brno
Petr Fiala – sbormistr
Česká Sinfonietta, Radek Baborák – dirigent
sobota 18. června • 21.00 • zámecké nádvoří
BEDŘICH SMETANA:
BRANIBOŘI V ČECHÁCH
Opera o třech jednáních na libreto K. Sabiny
Nastudováno ke 150. výročí prvního provedení
Soubor Národního divadla moravskoslezského Ostrava, Jiří Nekvasil – režie
Jakub Klecker – dirigent
neděle 19. června • 14.30
• piaristický chrám Nalezení sv. Kříže
LAUDATE PUERI – HUDBA ČESKÝCH
PIARISTŮ
Barokní hudba českých piaristů v autentickém
prostředí obnoveného piaristického chrámu.
Michaela Šrůmová, Filip Dámec, Ondřej Šmíd,
Michal Krůšek
Chlapecký sbor Pueri Gaudentes
Capella Regia Praha
úterý 21. června • 20.00 • zámecká jízdárna
JIŘÍ BÁRTA UVÁDÍ EBEN TRIO
Ladislav Dusík: Sonáta pro klavírní trio Es dur
Astor Piazzola: Čtvero ročních dob v Buenos Aires
Petris Vasks: Kvartet pro housle, violu,
violoncello a klavír
Eben Trio, Terezie Fialová, Roman Patočka,
Jiří Bárta, Karel Untermüller
Vincenzo Bellini: Norma
středa 22. června • 19.30 • Smetanův dům
VĚRA MAŠKOVÁ: HEJ, MISTŘE!
Autorská divadelní hra, která přináší nový
pohled na životní pouť českého skladatele
Jana Jakuba Ryby.
Komorní orchestr Bona Nota
Dětský folklorní soubor Radost Pardubice
Východočeské divadlo Pardubice
Michael Tarant – režie
středa 22. června, čtvrtek 23. června
• 21.00 • Nové Hrady u Litomyšle
VEČER NA ZÁMKU V NOVÝCH HRADECH
Festivalová stagiona v kouzelném prostředí
rokokového zámečku Nové Hrady.
Novodobá premiéra holdovací latinské opery
jaroměřického skladatele Františka Antonína
Míči Operosa terni Colossi Moles.
Ensemble Damian
Tomáš Hanzlík – dirigent
čtvrtek 23. června • 21.00 • zámecké nádvoří
CHARLES GOUNOD: ROMEO A JULIE
Opera o třech dějstvích, libreto podle tragédie
Williama Shakespeara.
Jana Šrejma Kačírková, Martin Šrejma
Sólisté Národního divadla v Praze
Orchestr a sbor Státní opery
Sláva Daubnerová – režie
Marco Guidarini – dirigent
pátek 24. června • 21.00 • zámecké nádvoří
VINCENZO BELLINI: NORMA
Lyrická tragédie o dvou dějstvích, vrcholné
dílo italského belcanta.
Marie Fajtová, Jana Horáková Levicová, Jiří
Sulženko, Václav Cikánek, Sylva Čmugrová
Sólisté Národního divadla
Orchestr a sbor Státní opery
Tomo Sugao – režie, Enrico Dovico – dirigent
neděle 26. června • 20.15 • zámecké nádvoří
SÓLO PRO 100 SMYČCŮ
R. V. Williams: Fantazie na Tallisovo téma
Ottorino Respighi: Staré árie a tance
Wojciech Kilar: Orawa
Samuel Barber: Adagio pro smyčcový orchestr
P. I. Čajkovskij: Serenáda pro smyčce C dur
Janáčkova filharmonie Ostrava
Moravská filharmonie Olomouc
Komorní filharmonie Pardubice
Leoš Svárovský – dirigent
středa 29. června • 19.30
• Kulturní centrum Fabrika Svitavy
EXTERNÍ KONCERT VE SVITAVÁCH
W. A. Mozart: Malá noční hudba
E. H. Grieg: Z časů Holbergových
H. M. Górecki: Tři kusy ve starém slohu
J. Suk: Serenáda Es dur
Komorní orchestr Leopoldinum Wroclaw
Christian Danovicz – umělecký vedoucí
čtvrtek 30. června • 19.30
• piaristický chrám Nalezení sv. Kříže
ENSEMBLE BERLIN PRAG
Komorní hudba barokních velikánů v podání
vynikajícího mezinárodního souboru.
J. D. Zelenka, J. S. Bach
Ensemble Berlin Prag
pátek 1. července • 21.00 • zámecké nádvoří
BEDŘICH SMETANA: HUBIČKA
Opera o dvou jednáních na libreto Elišky
Krásnohorské.
Pavla Vykopalová, Petr Levíček, Jan Šťáva,
Svatopluk Sem, Jana Hrochová,
Martina Králíková, David Nykl
Sólisté, sbor a orchestr Janáčkovy opery
Národního divadla Brno
Linda Keprtová – režie
Jakub Klecker – dirigent
sobota 2. července • 16.00
• piaristický chrám Nalezení sv. Kříže
CAROLUS IV. – REX ET IMPERATOR
Slavnostní koncert k 700. výročí narození
Karla IV.
Duchovní i světská hudba z dob Karla IV.
Schola Gregoriana Pragensis
Hana Blažíková – soprán, gotická harfa
5
DAGMAR PECKOVÁ & KURT WEILL – CABARET EPOQUE
Wanted! Dagmar Pecková v Litomyšli!
Mimořádný zážitek čeká všechny, kdož
si včas koupili vstupenky na Cabaret
Epoque. Čtrnáctého června bude
Dagmar Pecková patřit jen jim a …
Kurtu Weillovi. V premiéře koncertního
projektu, který vznikal víc než rok,
složí světově proslulá mezzosopranistka hold významnému německému
skladateli 20. století, jehož spolupráce
s dramatikem Bertoltem Brechtem se
zásadním způsobem zapsala do dějin
nejen evropské kultury. Přijměte
tedy pozvání do kabaretu na druhém
zámeckém nádvoří.
Foto Ilona Sochorová
Prý jste festivalu udělala pěknou díru
do rozpočtu.
Weill je drahý, to je fakt. Jenže když se rozhodnete zařadit takový pořad, představit
skladatele, jehož dílo je stále chráněno
autorskými právy, která si hlídají různá nakladatelství ve Vídni i v Americe, navíc máte
žijící dědice, a ti tvrdě dohlížejí na to, kde
a jak se to hraje, musíte počítat s tím, že
něco zaplatíte. A to navíc abyste ještě ty potomky málem prosili na kolenou, aby vám
dali svolení.
Dost překážek v cestě. Proč jste se přesto
pro Weilla rozhodla? Mohla jste přece zvolit
něco méně komplikovaného.
Dělala jsem ho už v roce 1992 ve Stuttgartu,
ale hlavně si myslím, že je zákonitým pokračovatelem hudby, které jsem se doposud věnovala. Jestli začneme u Wagnera, přejdeme
přes Mahlera, Richarda Strausse, Albana
Berga a Arnolda Schoenberga, a s těmi třemi
posledními se už Weill časově překrývá,
máme tady vývoj německé písně jako takové,
která ústí do šansonu. Vidím v tom spojitost
a pospolitost, přirozený vývoj, na jedné
straně německé písně a německého šansonu, na druhé straně svůj vlastní.
Jak se takový projekt jako Cabaret Epoque tvoří?
Jak se to dělá? Musíte mít v první řadě dobrého producenta, což si myslím, že já v panu
6
Jiřím Hubačovi mám. A celé to začalo tak, že
jsem si za šílené peníze objednala klavírní
výtahy téměř všeho, co Weill napsal, zahučela jsem do toho stovkami eur. Pak z toho
materiálu začnete vybírat. Potom je potřeba
dát projektu název. V Litomyšli se to jmenuje
Cabaret Epoque, na CD, která následně vyjdou, se to bude jmenovat Wanted! Dagmar
Pecková alias Mackie Messer, a stejně tak se
bude jmenovat divadelní představení, které
chystáme na jaro příštího roku.
Proč jste se rozhodli pro dva názvy?
Protože jsme chtěli oddělit koncertní verzi od
divadelní s plnou výpravou, kostýmy, kulisami, choreografií, jejímiž autory budou
bratři Cabani. Krom toho, když už jsme se
bavili o tom rozpočtu, divadelní verze bude
ještě dražší.
A co vlastníci práv na to?
Prudili. Všechno jsme například nechali
znova zaranžovat, ale oni to museli schválit.
Pak si ovšem nechali práva k aranžím. Dokonce, pokud jsem tomu dobře rozuměla,
budeme tantiémy platit jim, ne Ose. Všimla
jsem si, že v poslední době si pořadatelé dávají pozor, aby se moc často nedávala díla
autorů, která jsou ještě vázána právy. To si
pak položíte otázku, jestli chceme dělat kulturu, nebo politiku, nebo jak tomu mám rozumět? Přece pořád nemůžeme hrát
Carmen a Beethovenovu Devátou!
Už dlouho žijete v Německu. Souvisí
i tahle skutečnost s vaší láskou k německé
hudbě, nebo jste k ní tendovala odjakživa?
To víte, že souvisí. Jste v Německu, tak Smetanu prostě nezpíváte tak často. Úsměvné na
tom ale je, že zrovna on byl ve své době podezíraný z wagnerianismu! Do tehdejší NDR
jsem odešla v roce 1985 a tam začala čichat
k německému repertoáru. Kolik si myslíte,
že jsem toho do té doby znala? Mozarta, Mahlera, Wagner mi byl protivný, o Richardu
Straussovi jsem neměla potuchy. Tedy jako
jméno jsem ho pochopitelně znala ze školy,
ale nic víc. Má láska k německé písni vznikala tímhle způsobem, žila jsem tam, dnes
tam mám rodinu, domov, němčina je mou
druhou mateřštinou.
Takže rozeznáváte všechny její nuance?
Ano, myslím si, že ji velmi dobře rozumím, že
rozeznám i ty největší nuance, že tu řeč dokážu
duševně zpracovat, abych ji potom zase dokázala předat dál. Na německou kulturu jsem
navázala přes německou řeč, kterou jsem
schopna vyjádřit jak psychicky, tak muzikálně.
Navíc si myslím, že střední Evropa byla srostlá,
že patříme do německé zóny, že základy kultury máme z rakousko-německého prostředí.
To, že je tady německá kultura brána tak trochu jako nevlastní dcera, je chyba.
V kterém jazyce se vám zpívá nejhůř?
V angličtině, pak hned přijde na řadu fran-
couzština. Němčina totiž vůbec není špatná
na interpretování, na zpívání, čeština je na
tom daleko hůř se všemi těmi svými konsonanty. Němčina má sice taky hodně konsonant, ale také hodně vokálů. Němčina je
prostě jazykem spisovatelů a básníků…
Vaše setkání s Weillem je tedy výsledkem přirozeného vývoje. A já myslela, že
umělci kolem padesátky někdy radikálně
přehodnotí život a začnou znovu a odjinud.
Jako francouzská sopranistka Natalie Dessay. V padesáti skončila v opeře a věnuje se
šansonu.
Natalie Dessay si uhnala tři uzlíky na hlasivkách a zřejmě ta třetí operace byla už tak
náročná a nedopadla podle ideálu, že nastoupila na mikrofonové zpívání. Ale já krizi
měla taky, sice to nebyly uzle, já to měla
někde úplně jinde, a i když jsem si myslela,
že bůhví z čeho to je, ve finále se všechno
stejně najde v hlavě. Všechno je psychosomatika. Sice jsem se dokázala k opeře vrátit,
viz CD Hříšnice, ale když na něčem vyhoříte,
když vás něco tak zoufale…
Nebaví?
Když už vás to na jeviště nepudí jít, když nemáte vnitřní naprostou absolutní potřebu
tam vylézt a vykdáknout se, a navíc když si
vezmete dnešní jevištní a divadelní podmínky, jakým způsobem se se zpěváky zachází… nemáte na to vůbec chuť. Abych se
s někým dohadovala, jestli půjdu čtyři kroky
doprava nebo doleva, jestli přitom mám udělat čtyři stojky a do toho zpívat, tak na to
nemám nervy. Ale hlavně nemám věk na to,
abych někomu něco dokazovala. Tím, že si
dělám projekty, jako je Weill, myslím, že pokračuju v tom, co jsem dělala vždycky a co
mám ráda. Přinesla jsem sem Mahlerovy,
Wagnerovy i Straussovy písně, Berga,
Schoenberga, což se tady zase tak moc nedělalo, a logicky pokračuju s Weillem.
předvést, že nejste jenom Carmen. Ačkoli
jsem do Česka přivezla všechny ty autory,
o nichž jsem hovořila, pořád mě má publikum s tou Carmen spojenou.
Zanechala jste tou rolí prostě výraznou
stopu.
Dobře, ale já si myslím, že daleko větší stopu
jsem zanechala s Mahlerem. Jenže každý
chce pořád slyšet Carmen! Takže si musí
hezky vyčekat celý koncert, aby byla jako přídavek.
A bude i v Litomyšli?
To tedy rozhodně ne! Na Weillovi ne!
Jak se vám vůbec v Litomyšli zpívá? Nejste tady poprvé, že.
Nejsem. Podle mě jsem tady poprvé byla
v roce 1995, ale ne na festivalu. Zpívala jsem
ve Smetanově domě, to ještě byl starostou
pan Brýdl, co já mu říkám předseda. No
a tehdy jsme tam taky domluvili moji první
svatbu. Byla jak řemen, ale je fakt, že jsem
se asi za měsíc a půl rozváděla.
Manželství mají různě dlouhou existenci.
Kde jste se vdávala, na zámku?
No jo, kde to bylo? Na zámku! Ono už je to
tak dlouho…
Dvacet let.
Ano, ale lidi jsou tam stále děsně prima. Loni
jsem v Litomyšli vařila na náměstí, při festivalu Dobromily Rettigové, bylo tam úplně
plno. Opravdu legrace.
A máte taky na náměstí pamětní desku.
„Tady kojila Dagmar Pecková.”
V Litomyšli má totiž každý dům nějakou
desku. Buď tam byla Destinnová nebo Jirásek nebo Smetana… Protože v Litomyšli byli
všichni! Jen ten antikvariát, co tam teď moje
deska je, žádnou neměl. Tak mě požádali, že
když už jsem tam kojila, jestli by to nemohli
vtesat na desku. Považovala jsem to za šíleně
dobrou recesi. No ale, má někdo někde
desku, že tam kojil? Jen já!
Kde jinde byste ji taky měla mít než
v rodném kraji.
To je fakt, kousek od Litomyšle jsem se narodila, přitahuje mě to tam. Když si uvědomím, jak se za těch dvacet let, co do
Litomyšle pravidelně jezdím, město vylouplo,
jak je rok od roku krásnější, jak je vidět, že si
Jeho slavnou píseň Mackie Messer
máme u nás asi nejvíc spojenou s Milošem
Kopeckým a nezapomenutelným klipem
z počátku šedesátých let.
To máte pravdu. A taky Hana Hegerová zpívala Weillovy písně. Přesto se domnívám, že
jméno Weill tady všeobecně známé není. Ty
melodie lidé znají, to ano, ovšem málokdo
tuší, kdo je autor. Navíc všechno dělám v originále, bude tam něco ve francouzštině, něco
v angličtině, protože když Weill prchal před
nacismem, nejprve šel do Francie, pak do
Ameriky, kde napsal skvělé věci. Bude to
prostě takový průřez jeho životem. Už to
mám celé naučené zpaměti, teď ještě dát té
koncertní verzi ksicht, protože i tu je potřeba
publiku srozumitelně předvést.
V Litomyšli na Smetance se ale hezky
předvádí, myslím.
I tak musíte lidem, kteří jdou na Peckovou,
7
DAGMAR PECKOVÁ & KURT WEILL – CABARET EPOQUE
toho lidi váží. Fakt to tam mám hrozně,
hrozně ráda. Teď to vypadá, že jim pochlebuju, aby mě zase pozvali, ale ne, chci jim
předvést něco, z čeho budou mít radost.
Když ale chcete něco předvádět, jak říkáte, je potřeba pečovat o hlas. Jak se o něj
staráte?
Hlasová hygiena… Možnosti nejsou. Ideální
je, když si můžete udržovat svůj hlasový obor,
můžete mezi jednotlivými představeními odpočívat. Jenže to nejde. Bylo období, kdy
jsem každé dopoledne zkoušela v Paříži
a večer hrála v Berlíně. To jsem měla velké
štěstí, že lítala letadla. Pak zase představení
v Hamburku, v noci vlakem do Berlína na
zkoušku, pak zase někam jinam. Lítala jsem
jak čert. Projela jsem svět, udělala skvělou
kariéru, zpívala nádherné věci, měla spoustu
peněz, ale stálo mě to teda hodně. A pak se
mi svět zbořil jak domeček z karet. Totálně
jsem vyhořela.
Čeho jste se chytla? Rodiny?
Klaus, manžel, na tom byl podobně, dostali
jsme krizi skoro ve stejný čas. Ale dětem
jsme samozřejmě neřekli ani slovo. Neřekla
jsem to ani v agentuře. Dopovala jsem se nějakými prášky a jela dál.
To ale asi nebylo řešení.
Řešila jsem to za pochodu. Nejlepší bylo tenkrát přestat tak na tři roky zpívat, jenže mi
bylo padesát, a to by znamenalo definitivní
konec kariéry. A to jsem k tomu už měla tendence, protože když se vám představení párkrát nepovede, dostanete šílenej strach.
Nechce se vám na jeviště, nechce se vám
zpívat, pak už jen při představě toho zvracíte… Musíte se jít léčit.
Za velkou odvahu považuju, že jste
všechno zveřejnila.
Šla jsem s tím ven z jednoho prostého důvodu. Myslím, že takových psychických trosek v situaci, jako jsem byla já, je moc. Každý
8
druhý skoro. Všichni se to bojí přiznat, bojí se
to říct nahlas. Tak jsem to řekla a bulvár ze
mě udělal totálního debila.
Jak reagovali přátelé?
Říkali, to ses zbláznila, proč s tím lezeš ven?
Za psychické problémy se lidi stydí. Když vás
bolí koleno nebo cokoli, jdete za doktorem.
Ale když vás bolí duše, a z toho vznikají
všechny ty rakoviny, tak mlčíte. Já taky nejdřív
mlčela. Chodila jsem po doktorech, po všech
těch hlasivkářích, a říkala, nemůžu zpívat,
mám na hlasivkách něco, najděte mi, co.
Jeden po druhém mi tam koukali, hlasivky jak
ve dvaceti, až mi povídají – paní Pecková, víte
co, vy potřebujete mokrý hadr na palici!
Takže všechno to byla psychika…
Jasně. Vylezla jsem s tím proto, aby lidi pochopili, že tohle nemá smysl, že takové věci
budeme tak dlouho zapírat sobě a okolí, až
skočíme pod vlak. A jak jsem se začala spravovat, postavila jsem si vedle sebe dvě základní věci, kariéru a rodinu. Starám se,
řeším, zajímám se, ale když jde o to, vymyslet
projekt, něco napsat pro rozhlas, protože pro
Dvojku ČRo píšu fejetony o opeře, tak vlezu
do tunelu a jsem jen pro sebe. A nic mne v tu
chvíli nezajímá. Myslím si, že je strašně
nutné něco takového udělat.
Jenže na tohle všechno si člověk musí
přijít sám.
To ano. A já to mám dneska takhle: duše –
práce – práce s duší. Chci dál přinášet lidem
něco, k čemu tady na tom světě jsem, kvůli
čemu jsem sem byla poslaná. Abych lidi nějakým způsobem někam posouvala, a ať už
jim zpívám Mahlera, Schoenberga nebo
Weilla, prostě se to snažím dělat.
NOC KOSTELŮ
Noc kostelů ve Svatém roce
Lukáš Hlavica
Jedinečný
příběh Jóba
Ne vždy se naskytne příležitost režijně ztvárnit hned pět biblických knih. Nikoli jevištně,
ale auditivně. Režisér a herec Lukáš Hlavica
to štěstí měl.
Jak projekt vznikl?
Asi před rokem jsem byl osloven Danielem
Rausem, na jehož přebásnění biblické Písně
písní jsem se coby interpret společně
s orchestrem Berg před několika lety podílel.
Nabídl mi, zda bych neměl zájem ujmout se
režijně a interpretačně projektu, který připravuje spolu s hudebním skladatelem Hubertem Bittmanem. Jednalo se o převedení
pěti biblických starozákonních textů, které
Daniel přebásnil do podoby pěti audioknih,
z nichž právě tou první byla kniha Jób.
Kostel je nepřehlédnutelnou dominantou krajiny, ať městské či venkovské, zalidněné či liduprázdné. Po letech, kdy byly domy Páně v nemilosti, jejich návštěva
zapovídána, vracejí se nám do života, aby připomněly jeho přirozený duchovní
rozměr. Noc kostelů je okamžikem, kdy se otevírají brány sakrálních staveb
všem, věřícím i ateistům. A letos, ve Svatém roce, dostává událost širší rozměr.
Myšlenka otevřít kostely široké veřejnosti se
zrodila už před dvanácti lety v sousedním Rakousku. První Noc kostelů se tam pak uskutečnila v roce 2005, postupně se připojovaly
další země, Česko nesměle o čtyři roky později, ale za další rok se už Noc kostelů konala
po celé republice. Zájem byl stále větší
a těch, kteří pocítili potřebu poznávat duchovní
i umělecké skvosty křesťanství, je čím dál víc.
Loni se do akce zapojilo na 1400 kostelů.
Svatý rok
Zmínili jsme Svatý rok. Jeho tradice počíná
ve 13. století, kdy se mezi věřícími rozšířila
zvěst, že kdo v roce 1300 navštíví baziliku sv.
Petra v Římě, dočká se odpuštění hříchů.
Jaký význam to mělo pro hluboce věřícího
křesťana té doby, si dnes dovedeme jen těžko
představit. Obrovská „poptávka“ po takto
udělené milosti přiměla papeže Bonifáce VIII.
k vydání buly Antiquorum habet fida relativ.
Hříchy byly pro celý rok 1300 odpuštěny. Tradice Svatých roků měla svůj specifický rytmus, naposledy ho vyhlásil papež Jan Pavel
II. před 16 lety na oslavu vstupu do 21. století.
Vatikán tehdy navštívilo přibližně třicet milionů poutníků. Letošní Svatý rok začal 8. prosince 2015 a potrvá do 20. listopadu 2016.
Noc kostelů v Česku ale neznamená jen tiché
vstupování do stánků Páně. Její součástí jsou
komentované prohlídky, workshopy, divadelní představení a koncerty. Co místo, to jiná
událost.
Litomyšlská Noc kostelů
Má těsnou souvislost s festivalem. Je výrazně hudební. Těžko lze vybírat, všechny
připravené pořady jsou mimořádnými počiny,
přesto podrobněji zmíníme jediný – audioprojekci Jób – Člověk soudí Boha. Jedná se
o přebásnění biblické knihy, autorem je dlouholetý redaktor Českého rozhlasu Daniel
Raus, režie se ujal Lukáš Hlavica a ke spolupráci pozval Ivana Trojana a Viktora Preisse.
Noc kostelů 10. června – výběr z programu
Husův sbor v Litomyšli na Toulovcově nám.
17.00 Společné zahájení Noci kostelů
22.30 Duchovní písně a žalmy na texty
J. A. Komenského. Zpívají a hrají
Pavla a Karel Šefrnovi
23.00 Putování s Janem Amosem – Kam dál
z Fulneku? Papírové divadlo inspirované životem J. A. Komenského
Kostel Rozeslání sv. Apoštolů
na Toulovcově nám.
17.30 Koncert mužského pěveckého sboru
Vocatus ecumenicus z Jimramova
Nový kostel Církve bratrské
18.00 Jób – Člověk soudí Boha – audioprojekce v prostorovém formátu za účasti
autorů projektu. Vstup volný
Kostel Nalezení sv. Kříže
18.00 Diskuze s tvůrci projektu Tvář
J. Pleskot, J. Royt, N. Schmidt
Co pro vás osobně příběh Jóba znamená?
Příběh Jóba je jedinečný a zároveň velmi
obecný a stále
provokující. Je
to obraz utrpení člověka.
Jeho zoufalství
z toho, že nechápe příčinu
svého utrpení.
Marně se snaží
vzpomenout na
nějakou událost ve svém životě, která by
byla důvodem k jeho potrestání. Vyzve tedy
Boha, aby mu on objasnil své důvody, avšak
Bůh dlouho mlčí. Ten obraz člověka, který
o všechno přišel, trpí nesnesitelnou fyzickou
bolestí a nechápe proč, hledí vzhůru k věčnosti a zoufale volá „Proč?”, je silný a sugestivní, neboť je stále přítomný. A kniha Jób
nedává odpověď, ale přiměje člověka, aby se
zamýšlel ani ne tak nad smyslem příčin, jako
nad smyslem otázek. Nesnadná, bolavá
kniha...
Jak jste vybíral herce?
Srdcem i rozumem. Chtěl jsem ty nejlepší,
a navíc lidi osobně mi blízké, a to mi bylo
v osobách Ivana Trojana a Viktora Preisse dopřáno.
Prý jste pracoval s každým hercem
v „osamění”. Takhle postupujete obvykle?
Chtěl jsem dopřát hercům i sobě co možná
největší koncentraci na práci. Aby v čase,
který jsme měli k dispozici, mohli překlenout
vzdálenost od všednodennosti k hraničním
stavům lidského bytí. K tomu nám určitá intimita hodně pomohla. Navíc struktura textu
to tentokrát umožňovala. Na mně bylo, abych
hlídal tempa a dynamiku, aby měl posluchač
dojem, že postavy spolu vedou přímý dialog.
Doufám, že se to zdařilo.
9
SMETANOVA VÝTVARNÁ LITOMYŠL
Tohle není… k přehlédnutí!
Letošní ročník Smetanovy výtvarné Litomyšle představí téměř kompletní průřez dějinami výtvarného umění od gotiky přes
baroko, 19. století až po současnost a dotkne se i budoucnosti. Opět oživí tradiční výstavní prostory, ale zároveň zpřístupní
zcela nové, netradiční prostory, jakými jsou krypta kostela Nalezení sv. Kříže, budoucí knihovna Fakulty restaurování Univerzity
Pardubice v nové přístavbě Piaristické koleje, nová ateliérová budova fakulty nebo veřejnosti často neznámé litomyšlské dvorky.
Mimořádnou událostí bude letos například
umělecká intervence v kryptě litomyšlského
kostela Nalezení sv. Kříže. A to hned ve dvojím smyslu. Nepromění se totiž jen podzemní sakrální prostor, ale i vystavené
unikátní umělecké dílo – gotická madona,
která byla na podzim roku 2010 objevena
téměř kompletně dochovaná v Osíku u Litomyšle. Podrobný výzkum ukázal, že se jedná
o nejstarší dochovanou polychromovanou
řezbu na našem území.
V kostele Nalezení sv. Kříže můžete navštívit
také expozici Andělé na návrší, která nabídne výběr z barokního sakrálního umění
východních Čech. Fakulta restaurování vám
představí Faunu bájnou i skutečnou v mědirytinách Antonia Tempesty z přelomu 16.
a 17. století. Špičková díla českého umění
19.a 20. století ze sbírek městské galerie najdete v Městské obrazárně na zámku v Litomyšli. Ještě než přesunete svou pozornost
k současnému umění, zajděte do Galerie
Kroupa na vrcholná díla českého krajinářství 19. století.
Zhroucení citů
Jakýmsi úvodem do současného umění by
pro návštěvníka Smetanovy výtvarné Litomyšle měla být sbírka Roberta Runtáka,
10
která má pro svůj rozsah a komplexnost výjimečné místo nejen na české scéně, ale i ve
středoevropském kontextu. Divák se na výstavě Tohle není poesie! (Zhroucení citů)
v prostorách bývalého zámeckého pivovaru
setká s reprezentativními díly současného
českého a zahraničního umění v malbě,
soše a objektu.
Exkluzivní zážitek nabídne White Gallery
v nedalekém Osíku, která uvede českou premiéru výstavy Daniela Pešty Záznamy noční
hlavy. Byla představena u příležitosti Benátského bienále 2015 společně s expozicemi
autorů, jako je Yoko Ono, Hermann Nitsch
nebo Francois Morellet.
V Regionálním muzeu v Litomyšli bude k vidění výstava Jiří Sozanský 1969 Rok Zlomu,
která představí Sozanského díla vztahující
se k zlomovému roku 1969 a k Janu Palachovi, jehož mimořádný čin sebeobětování
se autor umělecky zpracovává řadu let.
Zřejmě naposledy bude moci široká veřejnost navštívit prostor druhého patra nové
přístavby Piaristické koleje předtím, než se
sem nastěhuje knihovna fakulty restaurování, a to v rámci výstavy grafických listů
Vladimíra Komárka ze sbírky Svetozára
a Jitky Pantůčkových. Sochař Olbram Zoubek letos slaví devadesátiny. U příležitosti
tohoto jubilea připravila Městská galerie Litomyšl výstavu Sochy, jejímž kurátorem je
Mistr osobně. Jeho dílo můžete dále obdivovat také v prostorách Zámeckého sklepení
nebo například v Klášterních zahradách.
I pod širým nebem
Klášterní zahrady se za dobu své patnáctileté existence staly hned několikrát galerií
pod otevřeným nebem. Letos na jaře sem
přibyla instalace Lukáše Rittsteina – Tour
2010 a Zpátky do kamene 2012 zaštítěná Galerií Miroslava Kubíka. V této galerii můžete
v době festivalu navštívit výstavu Jana Kubíčka Cesta do budoucnosti. Do budoucnosti
hledí také výstavy představující práce budoucích nadějných restaurátorů v Piaristické koleji a nové ateliérové budově.
Současné české umění dále potkáte v Portmoneu – Museu Josefa Váchala, vystavují
zde grafiky, malby a plastiky Petra Válka,
nebo v Zámeckém sklepení, kde najdete
sochy Olbrama Zoubka a Srdce pro Václava
Havla. A při procházkách městem se rozhlížejte kolem sebe, protože Smetanova výtvarná Litomyšl expanduje také na veřejná
prostranství, na dvorky litomyšlských domů
a je všude kolem vás v podobě kvalitní souPetra Jiráňová
dobé architektury.
STÁTNÍ ZÁMEK LITOMYŠL
Vademecum výstav
Smetanovy
výtvarné Litomyšle
Tohle není poesie! (Zhroucení citů)
10. 6.– 10. 7.
Zámecký pivovar, Evropské školící centrum
Vernisáž 9. 6. v 18.00 hod.
Tvář – Příběh ztracení a touha znovunalézání
9. 6.– 31. 12.
kostel Nalezení sv. Kříže, Jiráskova ul.,
Vernisáž 9. 6. 2016 v 17.00 hod.
Schovejte si vstupenku
Všichni, kdo do Litomyšle jezdí v době festivalu pravidelně, dobře vědí, že stojí za to
uschovat si koncertní vstupenku. Využít se dá
hned několikerým způsobem: už jen její samotná existence vyvolá spoustu vzpomínek
na příjemně strávený večer, lze si na ni také
nechat podepsat některého z vystupujících
umělců, ale především – stává se pozvánkou
k návštěvě zámku, na jehož druhém nádvoří
se většina koncertů Smetanovy Litomyšle
odehrává.
Už před čtyřmi lety začal zámek spolupracovat s festivalem s cílem nabídnout návštěvníkům
komplexní
kulturní
zážitek.
„Vstupenka na pořady festivalu, které se konají v prostorách zámeckého nádvoří, je též
jednorázovou vstupenkou do zámeckého divadla a historických reprezentačních sálů,
tedy na Základní prohlídkový okruh” připomíná Zdeňka Kalová, kastelánka státního
zámku Litomyšl. Platnou koncertní vstupenku je tedy možné v zámecké pokladně vyměnit za „prohlídkovou”. Ten, kdo si chce
zážitky takzvaně dávkovat, se může na
zámek vrátit a prohlédnout si ho v jiném čase
než festivalovém. Volný vstup do jeho prostor
s letošní festivalovou vstupenkou je totiž
možný až do 28. října 2016. Radost uděláte
třeba svým dětem či vnoučatům, které na večerní koncert z různých důvodů zatím nemohou, ale prohlídka zámeckých komnat v dopoledním či odpoledním čase je potěší.
Státní zámek Litomyšl je v červnu a září otevřen denně mimo pondělí od 10 do 17 hodin,
v červenci a srpnu od 10 do 18 hodin, v říjnu
o víkendech a o svátcích od 10 do 16 hodin.
(Poslední prohlídka začíná vždy 60 minut
před zavírací hodinou.)
Podrobné informace najdete na webových
stránkách www.zamek-litomysl.cz.
To nejlepší z depozitáře
Městské galerie Litomyšl
1. 5.– 2. 10.
Městská obrazárna, II. patro zámku
Vladimír Komárek – Potkat anděla...
10. 6.– 6. 7.
Nová přístavba, Piaristická kolej, Jiráskova 8
Vernisáž 10. 6. v 19.30 hod.
Olbram Zoubek – Sochy
30. 4.– 26. 6.
Dům U Rytířů, Smetanovo nám. 110
Bohdan Kopecký – Vladyka z Bídy
2. 7.– 2. 10.
Dům U Rytířů, Smetanovo nám. 110
Vernisáž 1. 7. 2016 v 17.00 hod.
Jiří Sozanský, 1969 Rok zlomu
12. 6.– 2. 10.
Regionální muzeum v Litomyšli, Jiráskova 9
Vernisáž 11. 6. v 19.00 hod.
Zdeněk Sklenář – Ať rozkvete sto květů
4. 6.– 10. 7.
Galerie Zdeněk Sklenář, Mariánská 1097
Jan Kubíček – Cesta do budoucnosti
11. 6.– 3. 9.
Galerie Miroslava Kubíka, Smetanovo nám. 71
Vernisáž 11. 6. 2016 v 16.00 hod.
Lukáš Rittstein – Tour 2010
Zpátky do kamene 2012
Galerie Miroslava Kubíka, Klášterní zahrady
Haushoferova krajinářská škola
28. 5.– 10. 7.
Galerie Kroupa, Smetanovo nám. 60
Petr Válek – Do nebíčka
(grafika, malby a plastiky)
30. 4.– 30. 9.
Portmoneum – Museum Josefa Váchala,
T. Novákové 75
11
V uzavřených ulicích vzniknou v době festivalu parkoviště
V době festivalu Litomyšl nabývá na rozměrech, přijíždějí natěšení milovníci krásné
hudby z blízkého okolí i z míst vzdálených.
Přijíždějí je slovem klíčovým. A protože se
hromadnou dopravou dá do města dostat poměrně komplikovaně, většina z nich volí
automobil. Hodinu a půl před zahájením večerního programu proto v některých ulicích
platí dopravní omezení.
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
úterý
středa
čtvrtek
pátek
sobota
sobota
neděle
neděle
pondělí
úterý
čtvrtek
pátek
sobota
neděle
pondělí
úterý
čtvrtek
pátek
sobota
sobota
neděle
9. 6. 2016
10. 6. 2016
11. 6. 2016
12. 6. 2016
14. 6. 2016
15. 6. 2016
16. 6. 2016
17. 6. 2016
18. 6. 2016
18. 6. 2016
19. 6. 2016
19. 6. 2016
20. 6. 2016
21. 6. 2016
23. 6. 2016
24. 6. 2016
25. 6. 2016
26. 6. 2016
27. 6. 2016
28. 6. 2016
30. 6. 2016
1. 7. 2016
2. 7. 2016
2. 7. 2016
3. 7. 2016
16:30 – 01:00
19:30 – 01:00
15:30 – 20:45
19:30 – 01:00
19:00 – 01:30
15:30 – 19:30
18:00 – 23:00
19:30 – 24:00
13:30 – 17:30
19:30 – 01:00
13:00 – 16:30
18:00 – 22:00
19:30 – 01:30
18:30 – 23:00
19:30 – 01:00
19:30 – 01:00
18:30 – 01:30
18:30 – 01:30
19:00 – 01:30
19:00 – 23:30
18:00 – 22:30
19:30 – 00:30
14:30 – 18:30
19:30 – 00:30
12:00 – 24:00
V průběhu konání 58. ročníku Mezinárodního
operního festivalu Smetanova Litomyšl, vždy
90 minut před začátkem pořadu konaného na
zámeckém nádvoří, budou uzavřeny komunikace na nezbytně nutnou dobu: ulice Zámecká, Jiráskova ulice ke křižovatce s ulicí
M. Kuděje a parkoviště pod zámkem v ulici
Zahájská. Objížďka bude vedena po místních
komunikacích, ulicí Lidickou a ulicí P. Bezruče. Linkovým autobusům, vozidlům požární ochrany a rychlé záchranné služby
bude průjezd umožněn.
Současně bude vyhlášen tzv. NOTAM pro letadla do prostoru o poloměru tři kilometry se
středem nad litomyšlským zámkem do výšky
5000 ft, tedy zejména pro malé letouny a motorová rogala amatérských pilotů v nízkých
hladinách.
Změna sólistů
Pořadatelé Smetanovy Litomyšle s omluvou
oznamují, že došlo ke změně obsazení sólisty
galakoncertu konaného 25. června, a sólistů
koncertu Symfonie tisíců, jež se uskuteční
19. června. Za všechny umělce, kteří se bohužel kvůli zdravotním indispozicím nemohli
dostavit, se podařilo zajistit více než rovnocennou náhradu.
Společně se sopranistkou Celine Byrne na
galakoncertu vystoupí vyhledávaný uruguaysko-americký tenorista Gaston Rivero, jehož
znají posluchači na celém světě, mimo jiné
Gaston Rivero
Daniel Frank
SMETANOVA LITOMYŠL DO KAPSY
Mějte Smetanovu Litomyšl vždy po ruce s mobilní aplikací!
Stahujte zdarma na Google Play a App Store.
12
aktuálně účinkuje v berlínské Státní opeře
s Annou Netrebko v Trubadúrovi pod taktovkou Daniela Barenboima.
V Symfonii tisíců se představí Daniel Frank,
přední švédský tenorista, úzce spolupracující
s německými a jihoamerickými operními
domy. Na festivalu je poprvé, nikoli však
v Česku, neboť hostuje v opeře Národního divadla v Praze. Jakuba Kettnera nahradí Anton
Keremidtchiev, kterého si litomyšlské publikum může pamatovat z loňského vystoupení,
kde se ujal titulní role v Macbethovi.
Anton Keremidtchiev
KOUZELNÁ LITOMYŠL VÁCLAVA ŽMOLÍKA
K větší kráse Litomyšle – i k užitku
„Litomyšl se může chlubit mnoha památkami z různých dob. Po roce 1989 se jí tento fond podařilo
obohatit stavbami nejpřednějších brněnských a pražských architektů. Litomyšl v tom předběhla
všechna ostatní česká města,” napsal známý historik umění a architektury Rostislav Švácha.
A myslím, že nejspíš bude spokojen i s další novou stavbou, která obohatila tvář města, navíc
na jednom z nejostřeji sledovaných míst. Na Zámeckém návrší.
Mám na mysli dostavbu proluky v sousedství
piaristické koleje na nároží Jiráskovy a Zámecké ulice. Naproti se vstupuje do areálu
zámku, v sousedství se nachází vzorně opravená kolej, využívaná Fakultou restaurování
Univerzity Pardubice, a kostel Nalezení svatého Kříže, o kousek dál rekonstruované Regionální muzeum a na záda objektu „dýchají”
Klášterní zahrady. Kdysi tu stávaly domy, pak
vznikla proluka – jakýsi zub, vada či otazník.
Co s ním?
Nad tím se zamyslel architekt Aleš Burian,
který společně s Gustavem Křivinkou vede
známou architektonickou kancelář v Brně. Ta
už se mimochodem na tváři Litomyšle podepsala. V jejích počítačích se zrodil projekt
zdejší základní školy, oceněný čestným uznáním Grand Prix České republiky, i projekt litomyšlského zimního stadionu, nominovaný za
Českou republiku na evropskou architektonickou cenu Mies van den Rohe Pavilon Award.
Pro Zámecké návrší architekt Burian navrhl
částečně zapuštěnou dvoupodlažní stavbu
s malým pavilonem v podkroví, respektující
původní stavební čáru a stávající výšku sousedních říms, a domyslel tak doplnění historického prostoru soudobou architekturou.
Ostatně o tom, jak architektonicky dotvářet
letité stavby, Aleš Burian ledacos ví a má pro
to výjimečný cit: Nedávno se svou kanceláří
získal za dostavbu Dusíkova divadla v Čáslavi
hlavní cenu za nejlepší novostavbu v historickém prostředí od Klubu za starou Prahu.
A jaké bude využití nové budovy na Zámeckém návrší? Zvenčí vstoupí návštěvník do
multifunkční místnosti, která už slouží jednak jako nová obřadní síň města, jednak jako
aula fakulty restaurování. V patře je možné
v těchto dnech navštívit jednu z výstav Smetanovy výtvarné Litomyšle. Jsou tu k vidění
grafické listy malíře, grafika a ilustrátora
Vladimíra Komárka z cyklu Potkat anděla ze
sbírky Svetozára a Jitky Pantůčkových. Po
festivalu Smetanova Litomyšl zde najde tolik
potřebné prostory litomyšlská pobočka univerzitní knihovny. Bude se sem stěhovat více
než devět tisíc knih a k tomu různá periodika
a archiv prací studentů. Knihovna bude přístupná jak studentům a pedagogům, tak odborné i laické veřejnosti. A co pavilon,
z něhož je nádherný výhled na celé Zámecké
návrší? Ten je možné využít pro ateliérovou
výuku na fakultě. A mimochodem, protáhnout se pak na terase, která jej obklopuje,
bude jistě výjimečný zážitek.
O rok později, ale přece
Jenže pak se to zadrhlo. Kvůli archeologickým vykopávkám, které odhalily pozůstatky
středověkého i novověkého osídlení v místě
budoucí stavby. Architekt Burian byl nucen
pozměnit projekt a obhájit jej před vědeckou
radou Národního památkového ústavu, neboť
bylo třeba odstranit některé nálezy a s tím
učená instituce musela souhlasit. Povedlo se
a poskytovatel evropských dotací navíc přistoupil na odklad. Přístavba piaristické koleje se tak opozdila o rok. Dnes už stojí.
„Dopadla skvěle. Líbí se nám,” komentuje ji
starosta města Radomil Kašpar.
Je to budova kombinující na fasádě skleněné
plochy s tradičním materiálem, cihlovým zdivem, přičemž cihly díky jejich struktuře a spárám mezi nimi tušíme pod bílou mírně
transparentní omítkou. Velmi elegantní. „Nechtěli jsme architektonikou exhibici. Chtěli
jsme stavbu, která zjevně pochází z dnešní
doby, hovoří soudobý jazykem, a přesto respektuje své historické okolí,” říká Aleš Burian.
13
POSLOUCHEJTE S NÁMI
Festivalový playlist
Současnost je náročná, jako bychom seděli
na vahách, které naši individualitu kalibrují
hodnotami „peníze”, „úspěch”, „kariéra”.
Ploužíme se pak životem s antidepresivy po
kapsách a přesvědčujeme jeden druhého, jak
je to bezpečné, účinné a fajn. Není našim
cílem bojovat s chemií, jen nabízíme jiný koktejl. Hudbu. Uklidňuje, tiší bolest, objímá,
udivuje, uchvacuje, uvolňuje, přináší radost.
Hudba může snadno nastavit rytmus našeho
běžného dne, dovolíme-li jí to, stane se nám
nevtíravou a nenáročnou společnicí od úsvitu
do setmění. S technikou, kterou máme k dispozici, není žádný problém naprogramovat si
vlastní rádio a každý den s jinými melodiemi
přirozeně harmonizovat duši i tělo.
A jaká hudba klidní duši těch, kteří se podílejí
na přípravě či propagaci festivalu?
Václav Žmolík,
pravidelný spolupracovník
Festivalových novin
– z mobilního telefonu se ozývá můj
7.00 budíček
– Louis Armstrong svým
nádherným chraplákem zpívá What a Wonderful World a svět je hned krásnější. Popravdě, často se Satchmo ozývá i dříve; je
třeba včas vyrazit na rozhlasové a televizní
natáčení. A cíle mých toulek Po Česku bývají
i na druhém konci naší země. (A velké P je na
místě, protože to je název televizního a rozhlasového cyklu, který připravuji už patnáct
a půl roku, a díky němuž jsem české země
projel křížem krážem.)
– pokud sedím v autě, ladím některou z rozhlasových stanic, která hraje
klasiku, případně mě provází moje stanice
domovská – Český rozhlas Dvojka. Zní tedy,
dejme tomu, Dvořák anebo Beatles… Dejme
tomu.
John Lennon a Paul McCartney: All You Need
Is Love
– jestliže jsem už ovšem v rádiu, tedy
v jedné z kanceláří historické budovy
Českého rozhlasu na Vinohradské třídě
v Praze, na hudbu není čas. Poslouchám reportáže do vysílání, chystám se na rozhovory,
brouzdám po zpravodajství ČTK. A pak mám
také dny psací a při psaní svých reportáží
a rozhovorů hudbu neposlouchám. Ale kdybych mohl, tak bych si pustil toho Dvořáka.
A. Dvořák: Koncert pro violoncello a orchestr
h moll
– novinářská práce je hodně překotná, a tak není špatné na chvíli se
zastavit, zavřít se v kanceláři a pustit si nějakou hudbu, která pohladí. Co třeba nějaké
retro? Například Sestry Havelkovy. Jejich vánoční album Hot and Sweet Christmas je
krásně nostalgické. A píseň White Christmas
si klidně pustím i v červnu.
Sestry Havelkovy: White Christmas
– jsem už dávno po obědě. Zvykl
jsem si snídat brzy a obědvat také
8.00
9.00
10.00
12.30
14
lová a na violoncello Jan Rezek. Režii obradříve než ostatní, už v 11 hodin. A už za půl
zové části klipu měl Dalibor Silný. A ona vše
hodiny začíná moje odpolední vysílání. Ke
krásně nazpívala i zahrála. Vzniklo rozkošné
kávě poslouchám Charlese Aznavoura. La
hudebně obrazové dílko, které jistě leckoho
Boheme. Je neskutečné, jak zpívá ještě
potěší.
v jednadevadesáti! Kdysi jsem to dotáhl ke
G. F. Händel: Lascia ch´io pianga mia cruda
státnici z francouzštiny…
Charles Aznavour: La Boheme
sorte
– za chvíli uvítám ve vysílání Odpo– u nás se chodí spát pozdě. Jsme
ledne s Dvojkou houslistu a kamadivadelnicko-hudebnicko-mediální
ráda Jaroslava Svěceného. Budeme mluvit
rodina, a tak se často pracuje po večerech.
o historických houslích. O těch ví – jako houA pak je spousta společenských příležitostí,
slový virtuos, ale i jako soudní znalec (tukde nechceme chybět. Pokud ovšem nešili jste to?) – opravdu hodně.
jsem na jevišti, v opeře, v divadle
A také na nich nahrál spolu
nebo na koncertě, zcela určitě
s dalšími interprety třeba
poslouchám hudbu. Cvičím
album Famous European
totiž v tomto čase své seViolins.
stavy z jógy a k tomu mi
Georg Philipp Telehraje skoro vždy
mann: Concerto in D
stejná hudba. Mimomajor for violin,
chodem, je to zase
trumpet and strings
Händel. Dokonce
ANN
– je-li ponGreat Händel, což je
M
E
L
E
T
dělí, úterý,
projekt anglického
středa či čtvrtek,
tenoristy Iana Bonejspíš právě dohrála
stridge s Orchestra
nějaká písnička z huof the Age of Enlighdebního
programu
tenment za řízení HarDvojky, před kterou jsem
ryho Bicketa. Mohli jsme
se rozloučil se svými poslujej slyšet naživo na festivalu
chači. Po třech a půl hodinách
Struny podzimu v roce 2007
u mikrofonu a za ovládacími klia hubený, elegantní Ostrovan jej
kami ve vysílacím samoobslužném studiu se
nahrál i na CD. A právě tuto hudbu si ke cvisluchátky na uších se vůbec nebudu zlobit za
čení pouštím. Báječně uklidňuje i povznáší.
chvíli ticha.
Ten Händel byl opravdu great, tedy – a ze
– doma mě čeká dcera Karolína,
všech možných překladů toho slova vybírám
operní zpěvačka, a pouští mi do– úžasný!
G. F. Händel: Scherza infida
stříhaný klip, který natočila na státním
zámku Vizovice. Vybrala si nádhernou árii
princezny Almireny Lascia ch´io pianga mia
Pokud byste zatoužili sdílet s Václavem Žmocruda sorte z opery Rinaldo od G. F. Händela.
líkem jeho oblíbené melodie, stačí navštívit
Režii hudební nahrávky měl Zdeněk Zahradwebové stránky festivalu.
ník, doprovodili ji na cembalo Jitka Navráti-
14.00
16.30
18.00
21.00
GEOR
IL
G PH
IPP
ODPOLEDNE SE SAINT-GOBAIN ADFORS
Do Klášterních zahrad přijdou i Ďáblové
Titulek v žádném případě neanoncuje opozitní výstavu k expozici Do nebíčka, která je k vidění v Portmoneu, ale chce být pouhou
pozvánkou do Klášterních zahrad. Již potřetí sem zve Litomyšlany i návštěvníky festivalu jeho oficiální partner, společnost
Saint-Gobain Adfors, aby jim v odpoledním čase nabídl výborné koncerty, večer pak přenos Velkého finále.
Setkání v Klášterních zahradách, která jsou
jakýmsi globálním velkým finále, nikoli jen
Smetanovy Litomyšle, ale i celého města,
přirozeně zapojeného do Smetanky, začínají
mít tradici. Letos bude program atraktivní,
a protože víme, jaký je o tuto příjemnou akci
zájem, přinášíme časový harmonogram její
hudební části.
Od 15.30 do 16.00 se zkouší.
V 16.10 se představí Dana Šimíčková, Taťána
Roskovová a Marta Marinová čili Prime Time
Voice, vokální trio, které „má v repertoáru
(nejen) filmové, (nejen) swingové a (nejen)
hity”, jak svou činnost samy jeho protagonistky charakterizují. Od roku 2013, kdy začaly společně vystupovat, toho stihly hodně:
vydat CD, projet Evropu a zavítat do New
Yorku.
V 17.50 přijdou slibovaní Ďáblové, tedy Cigánski Diabli, světoznámý bratislavský soubor
skvělých muzikantů, který před dvěma lety
zvedl publikum ze židlí při koncertě Smetanovy Litomyšle ve Svitavách. Jejich umění si
užijete do 19.10 a za dvacet minut nato, tedy
v 19.30, se nad zahradami, klášterem, zámkem, rodným domkem Bedřicha Smetany
a celou Litomyšlí rozezní tóny závěrečného
finále
koncertu, skutečného Velkého finále. Mou
vlast zahraje Česká filharmonie pod vedením
vynikajícího dirigenta Jakuba Hrůši.
Ač ještě v čase před festivalem, Velké finále
nás vybízí k pozvání na Smetanovu Litomyšl
2017!
58. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl
16.00 hodin
19.30 hodin, videopřenos ze zámeckého nádvoří
ODPOLEDNE SE SAINT-GOBAIN ADFORS
VELKÉ FINÁLE
Oficiální partner festivalu Smetanova Litomyšl Vás již potřetí srdečně
zve na setkání do Klášterních zahrad, na němž se v hudební části představí dámské vokální trio Prime Time Voice (evergreeny, swing, písničky z filmů) a především světoznámý bratislavský soubor virtuózních
muzikantů Cigánski Diabli.
Bedřich Smetana: Má vlast
Česká filharmonie, dirigent Jakub Hrůša
Velké finále je připomínkou 70. výročí litomyšlských koncertů České filharmonie, která v rámci
Hudebních slavností Smetanova Litomyšl I. přednesla Mou vlast pod taktovkou Rafaela Kubelíka
ve Smetanově domě v neděli 23. června 1946
NEDĚLE 3. ČERVENCE 2016
KLÁŠTERNÍ ZAHRADY LITOMYŠL
Po celý den vstup do zahrad bezplatný. Koná se jen za příznivého počasí.
15
POKONCERTNÍ PROMLUVY V CHRÁMU NALEZENÍ SV. KŘÍŽE
Po koncertu do chrámu
Ke Smetanově Litomyšli jaksi přirozeně patří mše svatá. Tradičně ji celebruje
Mons. Tomáš Halík. Letošní rok organizátoři festivalu spolu s litomyšlskými
duchovními připravili novinku, pokoncertní promluvy v chrámu. Jejich nosné téma
zní – Madona nemá tvář, ale Ježíš ano.
Krátká zastavení se budou konat v piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže, otevřeném
po každém koncertu. Vynikající instalace gotické Madony z Osíku, připravená arch. Josefem Pleskotem v jeho kryptě a nazvaná Tvář,
staví otázku po Mariině tváři, která byla násilně zničena. Socha však má ještě druhou
tvář – Ježíšovu. Ta známa je. A právě jí se
budou věnovat převážně noční pokoncertní
zastavení. Duchovní budou číst Evangelium
Matoušovo bez zvláštní liturgie, označeni
pouze bílou štólou. Na pokračování tak zazní
Ježíšovo Kázání na hoře, které ukazuje tvář
Spasitelovy osobnosti. Na cestu domů zazní
inspirativní slovo v dozvuku tónů vynikajících
duchovních děl, která přichystala Smetanova
Litomyšl.
V prvním týdnu o Tváři promluví Daniel
Kvasnička z Církve bratrské, P. Zdeněk
Mach, římskokatolický kněz (mj. budoucí litomyšlský farář), Štěpán Klásek z Církve československé husitské, P. Václav Vacek,
římskokatolický kněz. Václav Hurt, farář Českobratrské církve evangelické a mnozí
další.
Program Smetanovy Litomyšle
9.6. Slavnostní zahajovací koncert
11.6. Antonín Dvořák: Čert a Káča
12.6. Leonard Bernstein: MASS
14.6. D. Pecková & K. Weill – Cabaret Epoque
15.6.
16.6.
17.6.
19.6.
20.6.
23.6.
25.6.
26.6.
27.6.
28.6.
1.7.
2.7.
#ujizdimNaSmetance
Trojhvězdí vídeňských klasiků
Barocco & Carmina Burana
Gustav Mahler: Symfonie tisíců
Aneta Langerová „Na radosti”
Charles Gounod: Romeo a Julie
Galakoncert – Hvězdy operního nebe
Sólo pro 100 smyčců
Koncert na přání – Proměny
Koncert na přání – Proměny
Bedřich Smetana: Hubička
Georges Bizet: Carmen
hodina pro zastavení
22.30 Blaze chudým v duchu
20.00 Blaze těm, kdo pláčou
23.15 Blaze tichým
22.45 Blaze hladovým a žíznícím
po spravedlnosti
19.00 Blaze milosrdným
22.00 Blaze těm, kdo mají čisté srdce
23.30 Blaze působícím pokoj
21.15 Blaze pronásledovaným
22.45 Sůl a světlo
19.30 Dovršení Zákona a Proroků
22.30 O cizoložství
23.00 O rozluce
23:00 O přísaze
23.00 O odplatě
23.45 O lásce k nepřátelům
0.10
Jak se modlit
Těšte se na příště
Příští číslo festivalových novin vychází
ve čtvrtek 9. června
• Rozhovor s klavíristou Ivem Kahánkem
• Bernsteinova Mše
• Zámecké divadlo Václava Žmolíka
• Chrámové nokturno
• Putování za Verdim
• a mnoho dalšího…
Generální partner festivalu
Pod záštitou prezidenta České republiky Miloše Zemana, ministra kultury
Daniela Hermana, ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové a hejtmana
Pardubického kraje Martina Netolického 58. ročník Mezinárodního
operního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardubický kraj,
Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za finančního přispění
Ministerstva kultury, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem,
Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund.
Festivalové noviny • Noviny Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl 2016 • V nákladu 7000 ks vydala
© Smetanova Litomyšl, o.p.s. • Redakce: Smetanova Litomyšl • Foto: František Renza a archiv SL • Grafická úprava a tisk: H.R.G. Litomyšl