Celoroční projekt Sedm barev duhy

Celoroční projekt Sedm barev duhy
Pro 2. stupeň ZŠP a PrŠ, ale i ostatní třídy
Téma na září: Seznámení s projektem
Cíl: Informovat žáky o projektu, získat je a hlavně motivovat
NÁZEV AKTIVITY
Co je to duha?
Udělej si duhu
Co nám duha
připomíná?
Namalujte duhu
Naše školní duha
ZAŘAZENÍ DO
PŘEDMĚTU
ČJ
F
ČJ
PRŮŘEZOVÉ TÉMA
OSV
OSV
OSV
ČÍSLA STRAN
V METODICE
str. 17
str. 18
str. 20
Vv
Pč
Motivační aktivita:
Co je to duha?
Práce na malých kartičkách – studenti napíší nebo nakreslí vše, co o tomto jevu vědí nebo co
jim tento přírodní jev evokuje – každý individuálně. Kartičky potom pokládají do středu
prostoru, kde pracují. Jsou vyzváni, aby se pokusili kartičky roztřídit do skupin podle obsahu.
Matematické / fyzikální úkoly:
Udělej si duhu
Proč se na obloze objevuje duha? Tímto pokusem můžeš přeměnit bílé světlo ve všechny
barvy duhy.
Pomůcky: zrcadlo, baterka, plastelína, mělká miska, bílý papír.
Postup:
1. Misku naplň do poloviny vodou.
2. Zrcadlo připevni k misce v zakloněné poloze.
3. Baterku drž blízko misky.
4. Světlo baterky namiř na tu část zrcadla, která je pod vodou.
5. Nad baterkou přidrž kus bílého papíru, objeví se na něm duha.
6. Duhu spatříš při správném naklonění baterky.
Vysvětlení: Svítí-li slunce a zároveň prší, kapky deště lámou a rozkládají bílé sluneční světlo
do různých barev. Bílé světlo se rozloží do barevného spektra od fialové po červenou. Ty
tvoří duhu. Stejný jev nastává i v našem pokusu s baterkou, vodou a miskou.
Víte, že?
Duha je optický úkaz vznikající v atmosféře Země. Předpokladem pro vznik duhy je
přítomnost vodních kapek v atmosféře a slunce, jehož světlo těmito kapkami může
procházet. Za deště nebo mlhy prochází sluneční světlo každou jednotlivou kapkou. Ve vodě
se světlo láme. Světlo se rozkládá na jednotlivé barevné složky, které se odrážejí na vnitřní
stěně kapky a opouštějí ji pod různými úhly. Duha má tvar kruhu, případně jeho části. Jedním
z prvních, kdo se seriózně zabýval podstatou vzniku duhy, byl anglický vědec Isaac Newton.
Rozklad světla na barevné složky nevzniká jen rozkladem v kapkách vody, ale na jakémkoliv
průhledném předmětu s nerovnoběžnými stěnami. Takové duhy bývají někdy také
označovány jako umělé. Běžně lze za slunečného počasí pozorovat duhu na zahradě při
kropení záhonů. Duhy jsou často vidět u vodopádů, např. u Niagarských vodopádů lze
pozorovat dvojité a trojité duhy. Duha vzniká také při průchodu světla optickým hranolem,
ale lze ji také pozorovat při průchodu světla skleněnou sklenicí. Podobně jako dochází k
rozkladu slunečního světla, je za vhodných podmínek možné pozorovat také měsíční duhu,
která je však zpravidla málo jasné bíložluté barvy.
Diskuse:
Co nám duha připomíná?
Zaznamenání asociací, přirovnání (příloha 1).
Vytváření přirovnání, práce s jednotlivými písmeny (příloha 2).
Co pro lidi duha symbolizuje?
Duha je v pověstech chápána jako dobré znamení, že již nedojde k potopě, což se objevuje už
v první knize Mojžíšově. Lidé věří, že Bůh se při bouřce hněval a teď se chce duhou udobřit.
Pověra říká, že dešťová voda – sbíraná, když je duha – léčí všechny nemoci. Pověst, známá
především z Irska, tvrdí, že na konci duhy je zakopán hrnec zlaťáků. Protože konce duhy
nikdy nelze dosáhnout, má pověst varovat před snahou o snadné obohacení. Vzhledem k
tomu, že se duha promítá jako oblouk o stále stejném poloměru z jakéhokoliv místa v okolí
Příloha 2
Příloha 1
Téma na říjen: Fialová barva – bludištěm vztahů
Cíl: Rozvíjet osobnost každého žáka a budovat kvalitní vztahy ve třídě, včetně vztahů mezi
učiteli a žáky. Uvědomit si, že dobré vztahy ve škole a ve třídě jsou základem všeho, bez
vztahů nelze budovat nic dalšího.
NÁZEV AKTIVITY
Krabice mého já
Růžové brýle
Postupný koncert
Společný výlet
Hra na palce
ZAŘAZENÍ DO
PŘEDMĚTU
Vv, Pč
Pč
Hv
PRŮŘEZOVÉ TÉMA
Tv
OSV
OSV
OSV
ČÍSLA STRAN
V METODICE
str. 25 - 26
str. 28 - 29
str. 29
Str. 32
Aktivita pro budování vlastní identity:
Krabice mého já
Pomůcky: krabice od bot pro každého žáka, lepidlo, nůžky, barevné obrázkové časopisy.
Postup:
Požádejte děti, aby si krabici z vnějšku vyzdobily pomocí koláže z obrázkových časopisů tak,
aby mohla napovídat o tom, jací jsou. Můžete jim pomoci následujícími otázkami: co tě baví,
které zvíře se ti líbí, kde jsi všude byl, co rád nemáš…
U starších dětí jim můžeme pokládat složitější otázky typu: co je pro tebe v životě
nejdůležitější, jaké jsou tvoje zájmy… Do krabice každý vloží něco, co jej charakterizuje, i když
to není na první pohled vidět. Do krabice také vloží pracovní list „ Jak znám sama sebe“ (viz
níže), na jehož vyplnění měl dostatek času a soukromí. Vnitřek krabice je soukromá
záležitost, každý může rozhodnout, zda ji někomu otevře, nebo ne. Poté každý vystaví svou
krabici na místo, které označíte, a pak si můžete společně všechny práce prohlížet. Pokud
děti zachovaly své práce v utajení, můžete společně hádat, komu která krabice patří. Můžete
také každého nechat promluvit a představit svou krabici – sebe sama. Pomozte dětem v
pochopení jedinečnosti každého z nás, ale také hledejte to, co máme společné. Lekci
uzavřete zdůrazněním významu sebepoznání pro život člověka, které není nikdy zcela
hotové. Z krabic můžeme ve třídě udělat zeď, můžeme se k nim vracet a pracovat s nimi. Za
rok zhodnotíme, zda se něco změnilo, zda bychom krabici poopravili nebo do ní schovali
něco jiného.
Pracovní list
Jak znám sám sebe?
Instrukce: doplň započaté věty.
1. Všechno tohle umím: ………………………………………………………………………………………………………….
2. Nejlépe umím: ……………………………………………………………………………………………………………………
3. Mám radost, když: ………………………………………………………………………………………………………………
4. Je mi smutno, když: …………………………………………………………………………………………………………….
5. Mám strach: ……………………………………………………………………………………………………………………….
6. Co se mi ještě nedaří: ………………………………………………………………………………………………………….
7. Nejdůležitější ze všeho pro mě je: ………………………………………………………………………………………
Výtvarné aktivity:
Růžové brýle
Začínáme diskusí – Co to znamená, když se řekne „má růžové brýle“? Vyrobte si z papíru
růžové brýle, nasaďte si je a popisujte „kladně, pozitivně“ svého kamaráda, spolužáka
(vlastnosti, charakter, chování). Když máme „nasazené růžové brýle“, vidíme věci pozitivně.
Ujasníme si rozdělení na optimisty a pesimisty.
Postupný koncert
Studenti si sednou do kruhu a každý si vybere jeden hudební nástroj nebo předmět, kterým
lze vydávat zvuk. Jeden po druhém se začnou přidávat, až hrají všichni. Jeden po druhém
přestávají hrát a koncert pomalu ustane.
Cvičení na kooperativní a soutěživé chování:
Možná jste si povšimli, že nezařazujeme soutěživé hry a aktivity. Je tomu tak záměrně,
soutěživost poškozuje vztahy ve třídě. Na rozdíl od hesla „Chci být nejlepší, chci vyhrát!“,
prosazujeme myšlenku „Být dobrý mezi dobrými“. K tomu, aby žáci pochopili, že soutěživé
chování nemusí být nejefektivnější, slouží níže uvedené aktivity.
Hra na „palce“
Studenti hrají ve dvojicích. Pravou rukou se drží prsty za ruce tak, aby měli palce směrem
nahoru a volné. Hra se hraje na dvě kola po 20 sekundách. Před prvním kolem jim dáme tuto
instrukci (je důležité ji říci přesně): „Od této chvíle spolu nemluvte. Mluvit můžete až po
skončení prvního kola. Vaším úkolem je získat co největší počet bodů. Bod získáte, když se
vám podaří svým palcem přitlačit palec spoluhráče. Body si počítejte. Máte na to 20 sekund.“
Pak každá dvojice řekne skóre, kterého dosáhla. Výsledky se budou lišit. Nahlas opakujte
výsledky. Uveďte druhé kolo: „Jdeme do druhého kola. Viděli jste, kolik jste získali bodů a
jakých různých výsledů dosáhli ostatní. Zkuste opět získat co nejvíce bodů. Vidíte, že se to
některým podařilo. Máte na to opět 20 sekund.“ Pozor: v instrukci nesmí zaznít slovo boj,
soupeření, spolupráce. Ani odpověď na otázku, kdo vyhraje. Když se studenti budou ptát,
zopakujte, že cílem je získat co nejvíce bodů.
Diskuse:
Proč někteří dosáhli výsledků 0:0, 1:0, 2:0 a jiní 30:30? Jak je to možné? Vyzveme studenty,
kteří mají nízké skóre, aby popsali, jak postupovali. (Pravděpodobně předvedou boj s palci.)
Tento přístup vychází z toho, že druhého musíme k něčemu donutit a zároveň za každou
cenu mu zabránit, aby získal to, co chce.
Téma na listopad: Indigová barva – škola, místo k životu
Cíl: Společně se zamyslet nad prostředím školy. Zjistit, jaký je stav v nakládání s odpady,
šetření energií a vodou, jak pečujeme o prostředí uvnitř školy i její okolí. Vybrat se žáky
oblast, kterou bychom mohli zlepšit.
NÁZEV AKTIVITY
Budova školy –
rentgenová kresba
Nový spolužák –
postava z odpadků
Početní hrátky
Nápisy na zádech
Rychle ukliď
Školní kompost
Hřbitov odpadků
Venkovní učebna
ZAŘAZENÍ DO
PŘEDMĚTU
Vv
PRŮŘEZOVÉ TÉMA
ENV
ČÍSLA STRAN
V METODICE
str. 36
Vv, Pč
ENV
str. 36
M
Tv
Tv
Pč
Pč
Pč
ENV
ENV
ENV
ENV
ENV
ENV
str. 38
str. 39
str. 39
str. 47 - 48
str. 49 - 50
str. 55
Budova školy – rentgenová kresba
Pomůcky: tuš, pastelky, papír v minimálním formátu A3.
Žáci pracují ve skupině a spolupráce je vede k prodiskutování problémů školního prostředí.
Nakreslíme školu v průřezu, jako by byla pod rentgenem, tak, abychom „viděli“ do tříd,
chodeb, jídelny a všech dalších prostor. Ve škole jsou žáci i učitelé, znázorníme pomůcky,
květiny a další detaily. Celou kresbu můžeme tvořit tuší a barvami vyjádřit subjektivně viděné
klady a zápory – co se nám líbí třeba modře, co se nám nelíbí, může být červeně.
Duhová škola – stavba z odpadků
Pomůcky: krabice nejrůznějších velikostí, lepidla, PET lahve a další odpadky.
Žáci vytvoří skupinovou stavbu školy z papírových krabic a dalších odpadů. Diskutujeme o
případných návrzích na zlepšení prostředí školy a jejího okolí.
Nový spolužák - postava z odpadků
Pomůcky: krabice nejrůznějších velikostí, lepidla, PET lahve a další odpadky podle fantazie
dětí
Žáci ve skupině vytvoří z odpadků postavu v životní velkosti. Skupiny mají za úkol seznámit
„nového spolužáka“ se školou, popovídat mu, co se jim tu líbí a co je trápí.
Početní odpadové hrátky pro mladší děti
1. Jeden občan České republiky vyprodukuje za 1 rok v přepočtu průměrně 280 kg
odpadu. Kolik odpadu vyprodukuje vaše rodina? Kolik odpadu to dělá v celé třídě?
2. Každý obyvatel města Jeseníku vytřídil od 1. 10. 2005 do 30. 9. 2006 průměrně 47 kg
odpadu. Město Jeseník má 41 890 obyvatel. Kolik odpadu bylo ve městě vytříděno
celkem?
3. V Olomouci ve stejném období připadá na jednoho obyvatele necelých30kg
tříděného odpadu. Vypočítej, kolik odpadu se vytřídilo v Olomouci, kde žije 100 380
obyvatel.
4. Zpracování 1 tuny bioodpadu kompostováním stojí přibližně 300 Kč. Jestliže stejné
množství bioodpadu spalujeme, zaplatíme za to 1200 Kč. O kolik je levnější
kompostování než spalování bioodpadu? Kolikrát je levnější kompostování než
spalování bioodpadu?
5. Dovedli byste vytvořit podobné úlohy sami? Zkuste to a využijte následujících údajů,
nebo je ještě doplňte. Zamyslete se také, jak naše chování přispívá k množství
odpadu.
Správná řešení příkladů:
2. 1 968 830 kg, 3. 3 011 400 kg, 4. o 900 Kč, čtyřikrát
Nápisy na zádech
Doporučený prostor: tělocvična.
Pomůcky: lepicí lístečky s napsanými názvy odpadků, věcí denní potřeby.
Žáci mají na zádech lísteček s názvem odpadku. Volně se pohybují po třídě nebo tělocvičně a
snaží se zjistit, co mají na zádech napsáno. Mohou se ptát svých spolužáků, ale je dovoleno
používat pouze otázky, na které lze odpovědět ANO – NE. Úkolem žáků je vytvořit co
nejrychleji skupiny podle druhů odpadu.
Varianta:
V prostoru jsou lany, žíněnkami nebo jinak vymezené „kontejnery na tříděný odpad“. Děti se
snaží co nejrychleji dostat do kontejneru, kam patří jejich nápis.
Rychle ukliď
Doporučený prostor: tělocvična.
Pomůcky: lístečky s nápisy – názvy různých odpadků (např. papír ze sešitu, sáček od
bonbonů, plastová láhev od coly apod.). Lístečky můžeme rozlišit i barevně.
Žáci jsou rozděleni do několika družstev (podle počtu „hromádek“, na které se bude třídit –
např. papír, sklo, organický odpad, nebezpečný odpad, plast, hliník).
V tělocvičně jsou po zemi rozházené lístečky s názvy různých odpadů. Každé družstvo má díl
švédské bedny jako kontejner a sbírá jeden druh odpadu. Snaží se prostor co nejrychleji
uklidit.
Varianta této aktivity:
V prostoru jsou rozházené skutečné odpadky – plastové lahve, víčka od PET lahví, papírové
koule, vymyté kelímky od jogurtů (vhodné je použít obaly, se kterými se žáci setkávají např.
ve školním bufetu).
Praktická činnost:
Založení kompostu
Budeme-li s dětmi přemýšlet o hospodaření s odpady ve škole, určitě narazíme na problém
organického odpadu. Bylo by dobré udělat si malý průzkum, kolik takového odpadu škola
vyprodukuje, a je-li to možné založit kompost.
Kompost – o co se jedná?
Kompost vzniká rozkladem organického odpadu z vaší zahrádky. Organický odpad (neboli
bioodpad) zahrnuje listí, větve, zahradní odpad, zbytky zeleniny, ovoce apod.
Kompost – kde ho založit?
Kompost bývá většinou umístěn na konci zahrádky, kde je stín a kde nepřekáží. Ideální je
místo pod stromem. Počítejte s tím, že hromádka postupně naroste přibližně až do výšky
jednoho metru.
Kompost – jak ho vymezit?
Tipy na redukci odpadu ve škole
Několik nápadů, co můžeme spolu se žáky navrhnout a udělat pro snížení množství odpadu,
které vyprodukuje naše škola.
Kopírování
Nekopírujeme zbytečně to, co lze snadno napsat na tabuli, kopírujeme oboustranně.
Opětovné použití
Píšeme oboustranně, zavedeme ve třídě krabici na jednostranně popsaný papír, ve výtvarné
výchově uvažujme o využití zbytkových materiálů (krabiček, látek, láhví, sáčků, kartonů od
vajec apod.). Můžeme využít starý papír k výrobě vlastního ručního papíru a nebo ke
kašírování.
Třídění odpadu na škole
Umístíme koše na tříděný odpad i v jídelně, ve sborovně či v klubovně.
Kompostování
Sbíráme organický odpad od svačinek, a tím přispějeme i ke zlepšení půdy na školním
pozemku.
Sbírání a prodávání papíru
Uspořádáme pravidelnou celoškolní akci, jejíž výtěžek může jít na zcela konkrétní účel
(charita, zlepšení prostředí školy apod.).
Péče o prostředí školy
Sejdeme se...
Ve škole najdeme rušné chodby, více či méně příjemné učebny, tělocvičnu, školní hřiště,
dvůr a další zákoutí. Často nás ani nenapadne, že zde chybí pohodový prostor, místo určené
pro setkávání, místo, na kterém se budují vztahy. Dalším krokem ke zpříjemnění školní
atmosféry i prostředí v okolí školy může být založení ohniště nebo třeba vytvoření slunečních
hodin. Stránky, kde najdete užitečné informace o slunečních hodinách: www.slunecnihodiny.webzdarma.cz/poridte.html
Působivé jsou sluneční hodiny s číselníkem na zemi, kdy sám pozorovatel funguje jako
stínový ukazatel. Situace, kdy se pozorovatel stává součástí hodin a svým stínem určuje čas,
zanechává v žácích silné zážitky.
Hřbitov odpadků
Zajímavou aktivitou, která vede k zamyšlení nad odpady, spotřebou a naším odkazem pro
budoucí generace je vytvoření „hřbitova odpadků“. Neplatí, že co nám zmizí z očí, zmizelo
úplně. Některé věci zůstanou pod zemí opravdu nepředstavitelně dlouho.
Pomůcky: papír, PET láhev, skleněná láhev, plechovka, slupka od banánu
a případně další běžné odpadky.
Rozdělíme žáky do skupinek a zadáme úkol: pohřbít odpadek. Než půjdeme odpadek
zahrabat do země, je třeba připravit jeho náhrobek. Na něm by měla být uvedena doba, za
kterou se materiál rozloží, a také, kdy ho do země vkládáme. Potřebné informace hledají žáci
v literatuře nebo na internetu. Fakta budou pro žáky překvapivá. Provedení náhrobku
necháme na fantazii žáků – cedulka by měla být trvanlivá a čitelná i po delší době. Ideální je
její vytvoření ve školní keramické dílně. Na školním pozemku vyčleníme jeden záhonek nebo
travnatý kousek země, tady už můžeme kopat, zahrabávat a upevňovat cedulky.
Přehled, za jak dlouhou dobu se rozloží vyjmenované typy odpadků
Kus polystyrenu nikdy
Sklo 3 000 let
Plastový kelímek 50–80 let
Igelitová taška 20–30 let
Nedopalek cigarety s filtrem 10–20 let
Železná plechovka 5–10 let
Krabice od mléka (Tetra Pack) 6–10 let
Vlněná ponožka 1–2 roky
Pomerančová kůra 6 měsíců – 1,5 roku
List papíru 2–5 měsíců
Ohryzek od jablka týden – 20 dní
Zdroj Tereza: Odpady, Pracovní listy pro děti. Metodika pro učitele, Praha, 2006.
Venkovní učebna
Oblíbeným místem žáků školy bývá venkovní učebna. Je příjemné se nadechnout čerstvého
vzduchu a mnoho předmětů či témat lze venku realizovat kvalitněji než ve třídě. Vybudování
pěkné a kvalitní učebny je pro školu již náročnější akce.
Tipy
Dočasnou variantou by mohly být i silné klády a slunečníky. Inspirujte se u okolních škol nebo
ve středisku ekologické výchovy. Vyzvěte žáky, aby navrhli venkovní učebnu sami.
Uspořádejte školní přehlídku návrhů žáků školy. Využijte pomoci rodičů – nápady, projekty,
realizace firmou, sponzorské dary, brigáda. Zkuste požádat o dotaci zřizovatele. Zkuste
napsat projekt na některou z výzev vypsaných krajem, ministerstvem nebo dalšími
organizacemi.
Téma na prosinec: Vánoce ve škole
Cíl: Výzdoba třídy
Téma na leden: Modrá barva – modrá je dobrá
Cíl: Uvědomit si, že voda a vzduch jsou základními podmínkami života na Zemi. Budovat u
žáků takové postoje, které jsou vůči těmto zdrojům opatrnější, ohleduplnější a
šetrnější.
NÁZEV AKTIVITY
Kolik vody
spotřebujeme vody
doma?
Od pramene po
moře
Hra s louží vody
Zkoumání vodních
živočichů např. na
Resslu /květen/
Vodní příklady
Balónková
Foukaná
ZAŘAZENÍ DO
PŘEDMĚTU
Ch, F
PRŮŘEZOVÉ TÉMA
ENV
ČÍSLA STRAN
V METODICE
str. 58
Vv
ENV
str. 60
Vv
P, ČaS
ENV
ENV
str. 60
str. 61
M
Tv
Tv
ENV
ENV
ENV
Str. 68
Str. 70
Str. 70
Voda ve světě
22. březen je od roku 1993 vyhlášen OSN Světovým dnem vody. Hlavním smyslem je
připomenout lidstvu význam vody a nutnost ochrany vodních zdrojů.
Víte že?
Voda je jedinečnou součástí zemského povrchu, a podle toho se také Zemi říká „modrá
planeta“. Přestože je na Zemi vody nadbytek, pokrývá až 70 % zemského povrchu, tak její
velkou většinu najdeme v mořích a oceánech. Pouze 2 % z celkových zásob je voda sladká a
jen 0,6 % z jejího celkového množství je možné pít. Svět čelí z hlediska vody globální krizi:
Více než 1 miliarda lidí nemá přístup k čisté pitné vodě.
Více než 2,4 miliardy lidí žije ve špatných hygienických podmínkách (tj. nejsou napojeni
na kanalizaci, nemají žádná zařízení k čištění odpadní vody a splašků).
Odhaduje se, že v roce 2025 budou dvě třetiny světové populace trpět nedostatkem vody.
Denně na světě umírá v důsledku znečištění pitné vody 25 000 lidí, převážně dětí.
Motivační aktivita:
Kolik vody spotřebujeme u nás doma?
Pomůcky: karty s názvy činností a spotřebou vody.
Žáci dostanou každý po jedné kartě a připevní si ji na oblečení kolíčkem. Pak se hledají
správné dvojice, spojí se činnost a spotřeba vody. Následuje diskuse o problematice. Např.
otázky: Je to tak i jinde ve světě? Jak můžeme vodou šetřit?
Kartičky k rozstříhání:
Činnost spotřeba
spláchnutí toalety 10–12 l
koupel ve vaně 100–150 l
sprchování 60–80 l
mytí nádobí v myčce 15–30 l
praní v pračce 40–80 l
mytí rukou 3 l
mytí auta 200 l
pití 1,5 l
Od pramene do moře
Pomůcky: tvrdý papír, modrý inkoust, slámka, lepidlo Herkules, krupice nebo písek.
Postup:
Varianta 1
Za pomoci slámky nebo jenom ústy rozfoukáváme po navlhčeném papíře modrý inkoust
(jako když běží pramínek), potom domalujeme okolí vodovými barvami nebo akvarelovými
pastelkami (trávu, kamínky, stromy, zvířata).
Varianta 2
Naneseme na papír lepidlo Herkules a posypeme krupicí, necháme zaschnout a potom
zapíjíme do krupice modrou barvu od tenkého pramínku až po široký. Na tvrdý papír
malujeme kameny, stromy, rostliny, zvířata, domy, vystřihneme a dolepujeme do obrázku.
Vytváříme plastický model přírody.
Hra s louží vody (probouzení intuice)
Pomůcky: podnos, oční kapátko, špejle, barvy
Postup:
Na bílý podnos uděláme louži vody, nejdřív ji pozorujeme a snažíme se pojmenovávat co
vidíme. Očním kapátkem potom můžeme přidávat barvy a pomocí špejle či prstu je lehce
míchat. Necháme dětem čas na hru s barvami (výsledek práce doporučujeme vyfotit a dodat
názvy).
Pozorování v přírodě:
Lov vodních živočichů v potoce nebo v rybníce
Pomůcky: akvaristická síťka, Petriho miska, štěteček, bílá velká miska pod květináč nebo
vanička, entomologická pinzeta, lupa běžného typu 8–10x zvětšující, případně kelímková
lupa, obrázky pro určení běžných vodních živočichů.
Můžeme využít: R. Orton a kol.: Klíč k určování sladkovodních bezobratlých živočichů.
Rezekvítek, Brno, 1997.
Potok
Síťkou několikrát nabereme nánosy ze dna potoka. Vyklopíme obsah síťky do vody v misce.
Živočichy si můžeme prohlédnout přímo i pomocí lupy, určit podle klíčů a obrázků, zapsat,
případně nakreslit. K lepšímu pozorování doporučujeme přemístit menší živočichy pinzetou
nebo štětečkem na Petriho misku do malého množství vody (nebo do bílé misky pod
květináč). Doporučujeme otočit několik kamenů (síťku dát vždy za ně po proudu, aby se
zachytili živočichové, kteří byli pod kamenem a proud je unáší) a sebrat z nich živočichy, kteří
po nich lezou nebo jsou na nich přisedlí. Následně určíme živočichy podle zmíněných obrázků
pro určení běžných vodních živočichů. Zapíšeme je, případně zakreslíme.
Rybník
Nabereme síťkou několikrát nánosy ze dna při břehu rybníka. Důležité je protáhnout síťku i
ponořenými pobřežními rostlinami. Dále postupujeme jako u potoka. Pokusíme se srovnat,
které organizmy byly nalezeny v obou prostředích a které pouze v potoce nebo v rybníce.
Zkusíme s dětmi vyvodit závěr.
Víte, že?
Živočichové, kteří žijí pouze v potoce, mají větší nároky na obsah kyslíku ve vodě a mohou
mít různá přizpůsobení k životu v rychle tekoucí vodě. Mají totiž tělo vyvinuto tak, aby mohli
vzdorovat proudu vod a nebyli odplaveni. Množství larev hmyzu má tak ploché tělo, že
mohou žít přímo na dně potoka, nejčastěji pod kameny. Živočichové obývající rybník mají
nižší nároky na obsah kyslíku ve vodě, případně dýchají vzdušný kyslík (vodní ploštice). Jejich
způsobu života vyhovuje stojatá voda, případně bahnité dno (např. larva vážky). Podle
nalezených druhů lze posoudit stupeň znečištění vody (např. nález blešivce znamená čistou
vodu, nález nitěnek vodu znečištěnou).
Matematické / fyzikální úkoly:
Vodní příklady do matematiky pro mladší děti
1. Za jednu minutu vyteče nezastaveným kohoutkem 5 litrů vody. Kolik vody zbytečně
odteče do odpadu při tvém ranním dvouminutovém čištění zubů? Kolik litrů to bude
za 1 den, jestliže si čistíš zuby ráno a večer?
2. Zjisti, kolik vody by zbytečně vyteklo, kdyby si celá vaše rodina čistila zuby 2x denně
pod tekoucí vodou? (Za 1 den, za 1 týden, za 1 měsíc, za 1 rok...)
3. Kolik vody by takto vyplýtvala vaše skupina či třída?
4. Budeme-li počítat, že při jednom koupání ve vaně spotřebujeme 100 litrů vody, kolik
van byste naplnili jako rodina za 1 týden „plýtvavého“ čištění zubů?
5. Jedno sprchování spotřebuje asi 60 litrů vody, jedno koupání nejméně 100 litrů. Kolik
litrů vody ušetřím, jestliže se dnes večer vysprchuji místo koupání? Kolik může takto
ušetřit celá vaše rodina?
6. Jestliže se počítá průměrná spotřeba vody na 1 osobu v domácnosti 120 litrů za den,
kolik spotřebuje vaše rodina litrů vody za jeden den (týden, měsíc, rok)?
Vzdušné živelné hrátky
Balónková
Doporučený prostor: tělocvična, třída.
Pomůcky: nafukovací balónky.
Skupina stojí v kruhu. Učitel hodí do prostoru nafouknutý balónek. Skupina se jej snaží udržet
co nejdéle ve vzduchu tak, aby nespadl. Postupně přidáváme další balónky.
Foukaná
Skupina se rozmístí podél většího stolu. Učitel hodí doprostřed ping-pongový míček. Zástupci
jedné poloviny skupiny se snaží foukat do míčku tak, aby nespadl na jejich polovině stolu,
kterého se nesmí dotýkat tělem (s rukama za zády).
Téma na únor: Zelená barva – zelení kouzelníci
Cíl: Přivést žáky k uvědomění si významu rostlin pro život, závislosti člověk na rostlinách a
nekonečného propojení koloběhu života. Jde nám také o zdůraznění role rostlin při
vnímání krásy a významu ochrany „zeleného království“ naší planety.
NÁZEV AKTIVITY
Strom jako vizitka
Můj strom
Dvacet minut stromu
/květen/
Píseň Strom
Den stromů /20. 10./
Duhová paletka
/červen/
Náramek víly Amálky
/červen/
Keltský kalendář
Bylinky do truhlíků
Bylinky na zahradě –
úprava záhonů
Biopotraviny
Exkurze na Ekofarmu
Stromy na planetě
Zemi
Ekologické
souvislosti
ZAŘAZENÍ DO
PŘEDMĚTU
P, ČaS, Pč
P, ČaS – vycházka
P, ČaS
PRŮŘEZOVÉ TÉMA
ENV
ENV
ENV
ČÍSLA STRAN
V METODICE
str. 75
str. 76
str. 76
Hv
Projektový den
Vv
ENV
ENV
ENV
str. 77
str. 79
str. 81
Vv
ENV
str. 81
Čj
Pč
Pč
ENV
ENV
ENV
str. 83 - 88
str. 89 - 90
str. 90
Vv, Pč - soutěž
ENV
ENV
ENV
ENV
str. 90 - 92
Strom jako moje vizitka
Děti si představí, že jsou stromem. Vyberou si strom, zjistí si jeho vlastnosti (výšku, obvyklé
místo výskytu, plody, listy, květy, tvrdost a využití dřeva apod.). Pokusí se ho přirovnat k
člověku, k jeho povaze. Vizitku mohou zpracovat na papíře vystřiženém ve tvaru daného
stromu. Při této aktivitě lze využít také keltský stromový kalendář, který přiřazuje lidem
stromy podle data narození. Materiál Keltský kalendář stromů zpracovala Tereza, sdružení
pro ekologickou výchovu, ve spolupráci s Lesy České republiky, s.p. Praha, 2000.
Pozorování v přírodě
Můj strom 1
Děti si vyberou strom, který mohou pozorovat každý den – cestou do školy nebo ze školního
okna. Zaznamenávají si všechny změny, kterých si na stromě všimly.
Kdy strom změnil barvu listí?
Kdy se začaly objevovat první pupeny?
Kdy se objevila první poupata?
Kdy květy opadaly a objevily se první plody?
Záznam průběhu pozorování můžeme doplnit fotodokumentací.
Dvacet minut stromu
Děti mohou pracovat samostatně nebo ve dvojicích.
První část aktivity probíhá mlčky.
Kolem stromu uděláme kruh o průměru 1–2 metry. Žáci usednou a pozorují asi 20 minut vše,
co se děje na stromě a v jeho těsné blízkosti. Písemně si stručně zaznamenají, co viděli.
Následuje vytvoření plakátu „Dvacet minut stromu“. Namalují strom, všechny živočichy a
veškeré dění, které pozorovali. Do kresby vkládají popisky, případně komentáře.
Hudební a dramatická aktivita:
Práce s písničkou. Zamyšlení nad osudem stromů uprostřed ruchu dnešní doby.
Možnost dramatizace písně, výtvarné zpracování – leporelo (komiks).
Píseň Strom (text a hudba: Jiřina Doležalová, hraje: Ozvěna)
Ami G
1. Polní cestou kráčeli šumaři do vísky hrát,
Ami G
svatby, pohřby tahle cesta poznala mnohokrát,
F G Ami
po jedné svatbě se chudým lidem synek narodil
FGE
a táta mu u prašný cesty života strom zasadil.
A
R: A on tam stál, a on tam stál,
F#mi
a koukal do polí, a koukal do polí,
DE
a byl jak král, a byl jak král, sám v celém okolí,
A F#mi D Dmi
korunu měl, korunu měl, i když ne ze zlata,
AEA
a jeho pokladem byla tráva střapatá.
2. Léta běží a na ten příběh si už nikdo nevzpomněl
jen košatý strom se u cesty ve větru tiše chvěl,
a z vísky bylo město, a to město začlo chtít
asfaltový koberec až na náměstí mít.
R:
3. Že strom v cestě plánované, to malý problém byl,
ostrou pilou se ten problém snadno vyřešil,
tak naposled se do nebe náš strom pak podíval
a tupou ránu do větvoví už snad ani nevnímal.
R:
4. Při stavbě se objevilo, že silnice bude dál,
a tak kousek od nové cesty smutný pařez stál,
dětem a výletníkům z výšky nikdo nemával
a jen přítel vítr si o něm píseň na strništích z nouze hrál.
R: Jak tam stál, stál tam sám,
a koukal do polí, a koukal do polí,
a byl jak král, a byl jak král, sám v celém okolí,
korunu měl, korunu měl, i když ne ze zlata,
a jeho pokladem byla tráva střapatá ...
Den stromů
Pro třídu nebo celou školu můžeme zorganizovat jeden den věnovaný stromům. Ideálním
prostředím je les nebo park. Děti putují po stezce od stromu ke stromu, kde na jednotlivých
stanovištích poznají některá tajemství stromů.
Návrhy stanovišť:
poznávání stromů – např. v reálu, na obrázcích, podle listů, podle siluety, podle kůry;
poznávání stromů hmatem – větvičky a šišky jehličnanů;
frotáž kůry nebo listů;
letokruhy – čtení letokruhů z pařezu, nakreslit letokruhy a k nim napsat příběh stromu;
význam lesa;
pravidla chování v lese;
proč opadávají listy + výtvarné aktivity s barevným listím – navlékání hada, lepení koláže,
postavy, bájného zvířete;
strom jako symbol (antropologický, náboženský, mytologický, spirituální význam stromu);
léčivý strom;
pozorovací nebo prožitková aktivita.
Jednotlivá stanoviště a jejich obsah i formu mohou připravit starší žáci z druhého stupně pro
první stupeň.
Výtvarná aktivita:
Duhová paletka
Pomůcky: papírová paletka ve tvaru duhy, přírodniny v barvách duhy, lepidlo. Na vycházce v
přírodě rozdáme dětem papírové paletky a vyzveme je, aby si každé z nich vytvořilo duhu z
barev květin nebo jiných přírodnin, které nasbírají v okolí. Děti rozvíjejí své pozorovací
schopnosti, vnímání přírody, hledají barvy především na rostlinách a uvědomují si jejich
rozmanitost.
Bylinky do truhlíků
Praktické činnosti:
Vyrobme si s dětmi malou zahrádku za oknem třídy.
Pomůcky: směs koření KORIANDR, KOPR, BAZALKA (směs vybraných semen bylin, které jsou
naší POMŮCKOU jako součást metodického balíčku Sedm barev duhy), půda pro pokojové
či venkovní rostliny, truhlík se samozavlažovacím systémem.
Společné vysetí a péče
Postup: v průběhu února až června vysejeme do truhlíku naplněného hlínou směs semen dle
návodu. Domluvíme se v kolektivu, kdo se bude starat o pravidelnou zálivku a péči o truhlík.
Sledujeme klíčení semen, růst rostlinek. Vyrobíme k rostlinám cedulky informující o rostlině a
jejím vzhledu (lze využít karet, které jsou součástí této pomůcky). Pokud vysejeme časně na
jaře, můžeme již na konci dubna začít sklízet voňavou aromatickou nať bylinek. S dětmi si pak
připravíme několik jídel podle vybraných receptů.
Pokrmy
Pomůcky: nakrájené čerstvé bylinky, pomůcky k vaření, suroviny dle receptu.
Koriandr, kopr i bazalka patří k velmi zajímavým aromatickým bylinám. Existuje dlouhá řada
receptů, které využívají jejich vůni a chuť. Najděte společně s žáky vhodný pokrm, který jste
schopni společně vyrobit. Vybírejte ze začátku raději jednodušší pokrmy, jako jsou saláty
nebo pomazánky. Bylina by se měla sklízet těsně před použitím, aby byla čerstvá nebo
ji správně usušte. Budete tak mít zásobu i pro další příležitosti. S dětmi si pak připravíme
několik jídel podle vybraných receptů. Pro vaši inspiraci uvádíme tyto možnosti:
Zelný salát s koprem
Ingredience
1/2 hlávky zelí (asi 500 g), kopr, 1 lžička moučkového cukru, 1 lžíce oleje, 2 lžíce jablečného
octa, sůl.
Postup
Zelí nakrouháme na nudličky, lehce prosolíme a rukama pořádně promačkáme. Necháme asi
půl hodiny stát. Pak podle chuti osladíme, okyselíme, přidáme olej a kopr a promícháme.
Bylinková zahrádka za oknem KOPR
Kopr je jednoletá rostlina, která dorůstá výšky až 120 centimetrů. Listy jsou podobné
kapradí. Květy jsou žluté. Z rostliny se dá použít všechno kromě kořenu, tedy semena kopru,
čerstvou i sušenou koprovou nať (právě tu přidává většina z nás do nálevů na kyselé okurky).
Kopr je nezbytná součást národních kuchyní skandinávských zemí a také zemí Střední Asie.
Vůně kopru je sladká a aromatická. Kopr chutná po kmínu a anýzu a je nepatrně hořký. Nať
by se neměla zbytečně dlouho vařit. Ztrácí tak své cenné minerály a vitamíny. Také bychom
měli myslet na to, že kopr (semena i nať) nahrazuje sůl, tudíž pokrmy solíme až na konec.
Kopr je hojně používán při léčení žaludku. Podporuje trávení a povzbuzuje chuť k jídlu.
Působí proti nadýmání. Kopr se používá při neslané dietě vzhledem k bohatému obsahu
minerálních solí. Z čerstvé natě nebo semen si můžeme připravit koprový ocet. Pokud se
rozhodnete kopr usušit, nezapomeňte jej skladovat na tmavém místě. Jinak kopr ztratí
všechny své vlastnosti.
Chleba s bazalkovým tvarohem
Ingredience
250 g tvarohu, 3 lžíce rostlinného másla, 3 stroužky česneku, hrst lístků bazalky, sůl, 2
rajčata, cibulová nať, chleba.
Postup
Zelenou cibulkovou nať omyjeme a nakrájíme na kolečka, rajčata opláchneme a rozkrojíme
na slabé plátky. Česnek oloupeme a prolisujeme do tvarohu. Bazalku jemně nakrájíme a
vmícháme do tvarohu s česnekem. Osolíme, opepříme. Krajíce chleba namažeme máslem,
potřeme bazalkovým tvarohem a ozdobíme plátky rajčat a zelenou cibulovou natí.
BAZALKA
Bazalka je označována za bylinku králů. Král je dokonce překlad řeckého slova basileum. Tato
rostlina je opravdu hodna královského jména a je štěstím, že nebyla zapomenuta a byla
objevena i u nás. Nejčastěji používanou a nejvíce pěstovanou je bazalka pravá. Za zmínku
ale stojí i několik dalších odrůd, které jsou nádherné napohled, a kromě jejich využití v
kuchyni mohou být ozdobou našich balkónů a okrasou okenních truhlíků (příkladem jsou
dekorativní odrůdy „Purple opaal“ a „Dark opaal“ bazalky červenolisté). Bazalka povzbuzuje
činnost trávicích orgánů a podporuje chuť k jídlu. Má mírně dezinfekční a antibiotické účinky.
Můžeme ji použít jako kloktadlo při léčbě aftů, zánětů dásní a jiných zánětů ústní dutiny a
hrdla. Kromě toho má bazalka uklidňující účinky, uvolňuje celkové napětí organismu.
Bazalku používáme jako čaj nebo ve stavu syrovém s potravinami, hlavně v salátech. Bazalka
má široké využití. Nejlépe chutná s rajčaty, ale jakékoliv drůbeží či vaječné saláty jí rozhodně
nezkazíme.
Bramborové koláčky s koriandrem
Mexická varianta českých bramborových placek voní koriandrem a tzv. šmrnc jí dodává ostrá
kořenicí směs (pro vaření s dětmi použijte méně ostrá kořenidla nebo např. jen ochucovadla
bez glutamanů – pozn. aut.). Elegantním doplňkem je netradiční citrusová salsa.
Ingredience (pro přípravu 4 porcí):
600 g brambor, oloupaných;
120 g nastrouhaného sýra typu ementál;
směs mexického koření, například Fajita Seasoning Mix;
Bylinková zahrádka za oknem KORIANDR
2 lžíce nakládaných papriček, nasekaných;
2 ušlehaná vejce;
hrst hrubé mouky nebo kukuřičné krupice na tvarování;
olej na smažení;
svazek koriandru, nasekaný;
sůl na dochucení.
Na salsu:
1 velký grapefruit, sůl, pepř a cukr na dochucení.
Postup:
1. Brambory zalijte v hrnci studenou vodou. Osolte, přiveďte k varu, zmírněte plamen a asi
dvacet minut vařte. Sceďte a v míse nahrubo rozmačkejte. Smíchejte se sýrem, vejcem,
papričkami, dvěma lžícemi koření a většinou koriandru.
2. Na talíři nebo na pracovní ploše posypané moukou nebo kukuřičnou krupicí vytvarujte
silnější placičky. Ve velké pánvi rozehřejte olej a placky po obou stranách osmažte dozlatova.
Potom je posypte zbylým koriandrem.
3. Připravte salsu: oloupejte grapefruit a ostrým malým nožem ho zbavte bílé kůry. Pak
vykrajujte jednotlivé dílky (filátka) tak, abyste je zbavili bílých dělicích přepážek. Pracujte nad
talířem, protože ovoce pouští šťávy. Špičkou nože ještě odstraňte případná semínka. Hotové
dílky nakrájejte, vykapanou šťávu smíchejte s trochou soli a pepře, ochutnejte případně
doslaďte. Salsu podávejte zvlášť v misce.
Doba přípravy: vaření brambor 15–20 minut, následující úkony 20 minut.
KORIANDR
Koriandr obsahuje silice, jenž omezují růst bakterií. Dále v něm nalezneme třísloviny, pektin,
vitamin C a cukry. Rostlinka má pozitivní vliv na činnost žaludku i střev, působí proti
nadýmání, nechutenství i různým žaludečním nevolnostem. Koriandr má široké využití v
kuchyni, je součástí receptur jihoamerických pokrmů, ale využijeme jej i při nakládání hub,
červené řepy a zelí. Používá se do různých směsí, při pečení masa, výrobě uzenin a jako
ochucovadlo omáček. Hodí se do většiny jídel obsahujících luštěniny, ale i ke zvěřině
do paštik. Koriandr je dále používán i v cukrářství a likérnictví. Semínka se kandují a říká se,
že při žvýkání dochází k potlačení zápachu z úst.
Čichový koktejl, šití „vůňových“ polštářků
Využijte přebytek sušených bylin k výrobě „vůňových“ polštářků.
Pomůcky: bavlněná látka, jehla, nit, nůžky, nasušené bylinky.
Postup: vystřihněte z látky oba díly budoucího polštářku. Tvar dílů může být jednoduchý
čtverec nebo může mít i jiný tvar, například zvířete, slunce, list, atd. Oba díly sešijte k sobě
kromě malého otvoru, kterým vsypete dovnitř předem dobře nasušenou bylinku. Po
naplnění polštářku jej zašijte tak, aby bylinky nevypadávaly. Takto si můžete vyrobit celou
sbírku vůní. Pokud budete mít od každé vůně 2 polštářky, můžete si s dětmi zahrát „čichací“
hru.
„Čichací“ hra: Ukryjte od každé vůně 1 polštářek do předem vymezeného prostoru. Každý
žák (dvojice žáků) si vylosuje jeden polštářek. Pomocí čichu obchází ostatní nalezené
„voňavé“ polštářky a hledá ten, který má stejnou vůni. Pro pokročilé můžete polštářky
označit čísly a písmeny. Úkolem každého je pak najít dvojice stejné vůně a napsat správně
jejich zkratky, př. A8, B6, atd..
Slavnost koření
Každá rostlina má svůj původ v některé z cizích zemí, každá má svou oblibu v některé z
cizokrajných kuchyní. Pokuste se představit rostlinu pomocí země, kde je v oblibě. Kromě
ukázky typického pokrmu zjistěte, kde země leží, jaká je tam tradiční hudba. Prezentaci
rostliny můžeme zpestřit dále dramatizací, u které třeba použijeme tradiční oblečení
a doplňky (klobouk, šátek, vlajka).
Plané rostliny v kuchyni
Jarní období je ideální pro poznávání planě rostoucích bylin, z nichž mnohé se dají využít k
přípravě pokrmů. Na jaře jsou bylinky mladé, křehké a plné vitamínů. Seznamte děti s
vybranými rostlinami a poté si z nich vyrobte ukázku pomazánky, polévky či salátu. Tato
aktivita se dá použít samostatně nebo jako součást aktivit v přírodě, např. při příležitosti Dne
Země.
Praktické činnosti:
BIOPOTRAVINY – rostliny nás živí
Znáte tuto značku?
Státní značka pro produkty Označení biopotravin vyprodukovaných ekologického
zemědělství v Evropské unii
Pomůcky: rozstříhané obrázky loga biopotravin.
Děti v malých skupinkách skládají rozstříhané logo a následuje diskuse o biopotravinách,
kterou lze uvést např. otázkami:
„Víte, co znamená tato značka?“
„Znáte toto označení výrobků?“
„Máte s tímto označením nějaké osobní zkušenosti?“
„Kupujete si vy nebo vaši rodiče výrobky s (bio)logem?“
„Víte, kde se dají u nás tyto výrobky koupit?“
Proč kupovat bio
(Bio)svačina v hodině
Žáci dostanou za „domácí úkol“ koupit si malou (bio)svačinku, pokusí se tedy sehnat nějaký
bioprodukt, který by se hodil na školní svačinu. Ve škole si postupně představí „svůj“
biovýrobek – proč si ho vybrali, kde ho koupili, jaká byla cena. Přinesl někdo z dětí produkci z
rodinné zahrádky nebo domácí vajíčko?
(Bio)recept v hodině vaření
Dalším praktickým úkolem je příprava jídla podle (bio)kuchařky. Děti možná samy nějaký
doma ověřený recept přinesou, jinak můžete zkusit například:
Černoch s ovocem
Suroviny: 30 dkg třtinového cukru, 2 vejce, 30 dkg polohrubé mouky, 1 sklenice oleje, 2 lžíce
kakaa, 1 prášek do pečiva, 30 dkg najemno nastrouhaných jablek, 2 broskve nebo 4
meruňky, 2 hrsti rozinek.
Postup: Ušleháme žloutek s cukrem, přidáme mouku smíchanou s práškem do pečiva, olej,
kakao, nastrouhaná jablka, nakrájené broskve nebo meruňky a rozinky. Nakonec jemně
vmícháme sníh z bílků. Vlijeme na vymazaný a vysypaný plech a pomalu pečeme ve středně
vyhřáté troubě.
Následuje samozřejmě ochutnávka.
Námět pro průzkum:
Zajděte do nejbližší prodejny potravin a zjistěte, jaké potraviny v kvalitě bio zde naleznete.
Můžete prozkoumat a porovnat i několik obchodů. Udělejte anketu ve škole a zjistěte názor
na kupování těchto potravin a výrobků mezi rodiči i učiteli. Rozdělte si úkoly – formulace
otázek, výběr prodejen, kdo osloví spolužáky a kdo učitele apod.
Ekologické zemědělství a biopotraviny versus průmyslové zemědělství
Pomůcky: kartičky s nápisy EKOFARMA, BIOPOTRAVINY, PRŮMYSLOVÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, dále
kartičky s textem na přiřazování. Žáci sedí v kruhu a na zemi uprostřed nich leží karty s nápisy
ekofarma, průmyslové zemědělství, biopotraviny. Děti dostanou kartičky s textem
vztahujícím se vždy k jedné z velkých karet (viz níže). Jejich úkolem je přiřadit svoji kartičku
správně. Učitel i žáci mohou komentovat informace na kartičkách, diskutovat, sdělovat si své
zkušenosti.
EKOFARMA - BIOPOTRAVINY - PRŮMYSLOVÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Mláďata vyrůstají s matkou.
Zvířata často dostávají preventivně antibiotika.
Nepoužívá geneticky modifikované plodiny.
Produkuje potraviny s vyšším obsahem dusitanů a dusičnanů.
Pečuje o půdu i krajinu.
Produkt ekologického zemědělství.
Krmí býložravce moučkou z jiných zvířat.
Hnojí hnojem a kompostem většinou z vlastní produkce.
Češi za ně v roce 2004 utratili 27 Kč/osobu.
Zvířata dostávají stimulátory růstu pro umělé zvyšování přírůstku.
Slepice mají přístup do volného výběhu, mohou přirozeně hrabat, snášet.
Občané zakládajících států EU utratili za tyto výrobky 800 Kč/osobu (v roce 2004).
K hnojení používá umělá hnojiva.
Dobytek má dostatek pohybu na pastvě a přirozenou stravu.
Zboží, které je vyrobeno s ohledem na životní prostředí.
Plodiny se často pěstují jako monokultury.
V zimě ustájený dobytek má podestýlku a není uvázán.
Zboží, které je vyrobeno s ohledem na naše zdraví.
Ve vyprodukovaných potravinách jsou často umělé vůně, barviva a další příměsi.
Exkurze na ekofarmě
Na předcházející informace lze navázat exkurzí na některou ekofarmu. Dnešní děti často jen
něco málo tuší o vzniku a původu naší stravy. Ne každé dítě si uvědomuje souvislost mezi
jogurtem v lednici a krávou na pastvě. Ekofarmy obvykle umožňují návštěvy, během kterých
se děti dostanou do kontaktu se zvířaty, rostlinami i zemědělskými stroji. Navázání kontakt
s farmářem může vyústit i do zásobování školní kuchyně bioprodukty a nebo do školní
agroturistiky.
Víte, že?
V Itálii jí více než 25 % dětí denně biopotraviny.
Ve školním stravování v Británii probíhá (bio)revoluce, kterou byla podpořena vládou
ve výši 240 miliony liber.
V Dolním Rakousku je povinností zařadit 25 % biosurovin do školního stravování již
od roku 2001.
V Jihomoravském kraji a kraji Vysočina probíhá od srpna 2006 do února 2008 pilotní
projekt „Biopotraviny do škol“.
Téma na březen: Žlutá barva – obecná(í) škola
Cíl: Budovat u žáků pocit spoluodpovědnosti za stav životního prostředí v obci, kde se škola
nachází a zapojit je aktivně do řešení problémů ochrany životního prostředí na místní
úrovni.
NÁZEV AKTIVITY
Kam se slunce rádo
dívá?
Podoby slunce
Západ slunce červánky
Paměť kraje
Černé skládky
Anketa pro občany a
rodiče
ZAŘAZENÍ DO
PŘEDMĚTU
Ov, ČaS, Z
PRŮŘEZOVÉ TÉMA
ENV, VDO, MEV
ČÍSLA STRAN V
METODICE
str. 95
Vv
F
ENV
ENV
str. 96
str. 96
ČaS, D, Z, Ov
ČaS, P, OV
ČaS, Ov, Čj
VDO, OSV
ENV, OSV
ENV, OSV
str. 98
str. 99
str. 100 - 101
Motivační aktivita:
Kam se slunce rádo dívá?
Pomůcky: mapa obce nebo okolí školy (městské čtvrti), fotoaparát.
Vydejme se s dětmi na procházku po obci a hledejme místa, kam se slunce rádo dívá.
Hledejme ta nejkrásnější zákoutí v naší vesnici nebo v našem městě. Může to být kaplička na
kopci, rybník, stará lípa nebo krásný dům. Když chodíme s hlavou sklopenou, tak nám častou
uniknou krásné věci. Ted´ to můžeme napravit. Žáci mohou také hledat sami a pak přinést do
školy zajímavé fotografie ze svého pozorování. Místa zakreslíme do mapy. Můžeme rovněž
vyhlásit fotografickou soutěž na toto téma a zapojit do ní i rodiče. Na závěr uspořádáme
zajímavou výstavu nebo prezentaci vzniklých fotografií. V této aktivitě nám jde především o
budování vztahu dětí k místu, kde bydlí, a vytváření pocitu spoluodpovědnosti za kvalitu
prostředí v obci.
Varianta:
Můžeme téma rozšířit ještě o negativní protipól a hledat místa, kde by slunce nejraději oči
zavřelo…
Výtvarná aktivita:
Podoby slunce
Pomůcky: barevné pastely, papíry.
Nejprve zkusíme vymyslet co nejvíce podob slunce (východ, západ, červánky, ničivé slunce,
blahodárné slunce, žhavá koule apod.). Následuje výtvarné ztvárnění podle fantazie dětí.
Hledáme místo, odkud lze dobře pozorovat západ či východ slunce v naší obci a zkusíme ho
namalovat, třeba jako domácí úkol.
Fyzikální úkoly:
Západ slunce – červánky
Při západu i východu slunce se obloha často zbarví do oranžova nebo do červena. Zjisti, proč
obloha mění barvu právě tímto způsobem.
Pomůcky: voda, mléko, baterka, lžíce, kádinky.
Posviť si baterkou skrze vodu na bílou stěnu. Vidíme bílé světlo. Přilij do vody trochu mléka.
Mléčnou vodu zamíchej lžící. Nyní posviť baterkou skrze mléčnou stěnu. Stěna se osvětlí
oranžovo-červenou barvou.
Vysvětlení: Mléčná voda zabrání některým barvám bílého světla proniknout až na stěnu.
Mléčnou vodou proniknou až na stěnu pouze oranžové a červené světelné paprsky. Podobně
vznikají večerní červánky. Bílé sluneční světlo prochází vzduchem. Při západu slunce projdou
vzduchem pouze oranžové a červené paprsky. Drobné částice vzduchu ostatní barvy
nepropustí. Slunce se nám tak jeví oranžovo-červené, obdobně jako mraky.
Literární aktivita
Paměť kraje
Vždycky jsem milovala vyprávění svých prarodičů o tom, jak se dříve žilo. Můžeme děti
vyzvat, ať zkusí vyzvědět nejprve u svých babiček a dědečků, prababiček a pradědečků. Další
variantou je navštívit nejstarší občany obce, místní staroušky, a zaznamenávat jejich
vyprávění. Děti si kromě popsaných stránek budou odnášet zážitek lidské blízkosti a setkání,
která se už nemusejí opakovat. Důležité je děti na tuto výpravu vybavit potřebnými
otázkami, některé se mohou týkat i životního prostředí a životního stylu dřívějších generací.
Například:
Jak vypadala naše vesnice dřív?
Jak vypadala krajina v okolí?
S čím a na co jste si hráli?
Co jste dělali o víkendu?
Kam jste dávali odpadky?
Jaké oblečení jste nosili?
Co jste mívali na večeři?
Jaká zvířata jste chovali?
Kde jste kupovali jídlo?
Jak jste se dostávali do školy?
Jak jste cestovali?
Praktické činnosti:
V této kapitolce se zaměříme především na naši současnost, pak také na budoucnost.
Chceme, aby z žáků vyrostli občané, kteří jsou si vědomi své role při ochraně životního
prostředí ve svém okolí. Nechceme, aby děti pouze „sbíraly odpadky v parku“, ale aby se
dokázaly zapojit do řešení složitých problémů, upozorňovaly na ně, aby se učily vystupovat
na veřejnosti. Ač se to zdá neuvěřitelné, již pouhý zájem většího počtu lidí o problém může
vést k jeho řešení. Ještě více to platí u dětí. Dospělí se často „chytnou za nos“, pokud je na
problém upozorní právě děti.
Černé skládky
Určitě je znáte. Nenápadné hromádky harampádí v lese, hromada sutě v příkopu, zasypaný
výmol. To jsou tzv. „černé skládky“. A proč nám černé skládky vadí a mohou být
nebezpečné? Na to určitě v průběhu řešení úkolu přijdete sami.
Pomůcky: mapa, fotoaparát, zápisník.
Udělejte si výpravu do okolí a zkuste zakreslit všechny skládky, které najdete.
Všímejte si především toho:
• kdy jste skládku objevili (datum);
• kde skládka leží (zakreslete si ji do podrobné mapy);
• jak je veliká (můžete odkrokovat její obvod a vypočítat plochu skládky);
• jestli je blízko nějaký vodní tok, který by skládka mohla ohrozit znečištěním;
• jaký odpad na skládce převažuje (rozložitelný, nebo nerozložitelný);
• jestli je tam nějaký nebezpečný odpad (baterie, zářivky, léky, barvy, oleje);
• zda odpad na skládku mohl vyhodit někdo, koho znáte (odpad z obchodu ve městě,
stavební odpad apod.).
Výsledky vašeho výzkumu si rozhodně nenechejte pro sebe. Doneste váš seznam na místní či
městský úřad, ukažte jim, co jste objevili a společně zkuste navrhovat řešení. Seznamte se
situací spoluobčany. Pokud si myslíte, že znáte viníka, oznamte to policii.
Pokud jste se rozhodli a na úřadě dohodli, že se na úklidu některé z černých skládek budete
podílet, je třeba dobře zvážit následující body.
• Kam se uloží odpad? – Samozřejmě na povolenou skládku. Odbor životního prostředí
má na starosti svoz odpadu, tudíž uložení zajistí.
• Jak odpad odvezeme? – Můžete se domluvit, že odpad napytlujete a necháte na
smluveném místě, kde si je pracovníci technických služeb vyzvednou. Pokud se jedná
o větší množství materiálu, je třeba zajistit traktor a nakládat přímo na něj.
• Kde seženeme pytle na odpad? – Na obecním úřadě vám pytle s největší
pravděpodobností poskytnou.
• Mají mít uklízející rukavice? – Bezpodmínečně. Zamezíte tím poraněním o sklo a jiné
ostré předměty.
• Jak se na místo dostaneme? – Na kole, autobusem, pěšky, autem. Záleží na vás.
• Co si mají vzít účastníci akce s sebou? – Pracovní oblečení, svačinu, fotoaparát,
lopatu, hrábě.
• Jak si rozdělíme práci? – Silní nosí rozměrné a těžké věci; ti, co mají holínky, vynášejí
věci z potoka apod.
• Jak se o akci dozví veřejnost? – Napište článek do místních novin, pozvěte novináře,
prostě o sobě dejte vědět!
Téma na duben: Oranžová barva – co trápí svět
Cíl: Motivovat žáky k zájmu o problematiku stavu a vývoje dnešního světa. Vést žáky
k poznání, že události, činy a rozhodnutí na jednom místě Země mohou vyvolat
mnohonásobnou reakci – bezprostředně nebo ve vzdálené budoucnosti v jiných částech
světa. Motivovat žáky ke změně postojů, chování a jednání.
NÁZEV AKTIVITY
Globální problémy
Hra BEO
Počasí nebo klima?
Skleníkový efekt
Předpokládané
změny klimatu
Co mohu udělat?
Den bez aut
Semafor pro Zemi
Dopravní výchova
ZAŘAZENÍ DO
PŘEDMĚTU
Z
Z
Z
Z
Z
PRŮŘEZOVÉ TÉMA
ENV
ENV
ENV
ENV
ENV
ČÍSLA STRAN V
METODICE
str. 103 - 104
Kabinet Ev
str. 107
str. 109
str. 109 - 110
Ov, ČaS
ENV, VDO
ENV
ENV
ENV
str. 110 - 111
str. 114 - 115
str. 116
str. 115
Vv
Tv, ČaS, Čj
Ekologické souvislosti:
Globální problémy v síti
Pomůcky: velká síť z provázků, karty s hlavními oblastmi globálních problémů, papíry, fixy
pro každou skupinu, kolíčky.
Skupinová práce zaměřená na uvědomění si hlavních globálních problémů a jejich utřídění a
vysvětlení souvislostí. Žáky rozdělíme do skupin přibližně po pěti, nejlépe náhodným
výběrem. Každá skupina dostane pomůcky (20 papírů A5 a silné fixy) a následující zadání:
„Vymyslete a napište co nejvíce problémů, které trápí celý svět, a to tak, že na jeden papír
napíšete pouze jeden problém. Můžete psát vše, co vás napadne, musíte si ale svůj názor
následně obhájit.“ Učitel si předem připraví sedm karet o velikosti A4 s hlavními globálními
problémy:
Populační problémy
Zdravotní problémy
Nerovnoměrné rozdělení bohatství
Zdroje
Ohrožení životního prostředí
– úbytek biodiverzity, úbytek tropických deštných lesů, dezertifikace, znečištění atmosféry,
změny klimatu (skleníkový efekt, ozónová díra).
Ostatní
Tyto karty rozvěsí na zavěšenou síť z provazů o velikosti cca 2x3 m tak, aby kolem každé
karty bylo dostatek místa. Nejvíce prostoru necháme u karty Ohrožení životního prostředí.
Síť odkryjeme až po skončení přípravy žáků, abychom je neovlivňovali. Každá skupina si
rozdělí svoje navržené problémy k jednotlivým nápisům a připne je kolíčky k síti na správné
místo. Pokud se některý problém objeví vícekrát, bude připnut na tentýž kolíček na sebe.
Potom žáky postupně probíráme a třídíme jejich nápady a názory tak, aby na závěr v síti
zůstal utříděný přehled všech hlavních globálních problémů.
Počasí, nebo klima?
Pomůcky: lístečky dvou barev charakterizující počasí a klima.
(Lístečky ke skupině počasí např.: prší, sněží, polojasno, oblačno, zataženo, mlha,
jihovýchodní vítr, krupobití, bouřka, jasno, slunečno, ranní mrazík, inverze apod.)
(Lístečky ke skupině klima např.: období sucha, období dešťů, monzuny, mírný pás,
subtropický pás, tropy, střídání čtyř ročních období, dlouhodobě průměrná teplota v únoru
apod.) Děti se rozdělí do dvou skupin podle barev a hledají, k čemu směřují jejich indicie.
Cílem je jednoduše osvětlit rozdíl mezi počasím (momentální přírodní jev, který ovlivní moji
náladu či oblečení) a klimatem (dlouhodobě měřený typ počasí v určitém regionu).
Pracovní list
Skleníkový efekt
Pomůcky: texty a obrázky.
Žáci dostanou 5 obrázků a krátké texty. Sami musí určit, který popis patří ke kterému
obrázku. Pracují ve skupině, po vytvoření správné dvojice obrázek-text následuje diskuse o
problematice skleníkového efektu.
„Slyšeli jste o skleníkovém efektu? Může mít tento jev vliv na ledovce? Co to způsobí ve
světě?“
Texty a obrázky k rozstříhání /obrázky str. 108/
• Aby mohlo auto vůbec jezdit, je zapotřebí benzínu, který se při jízdě spaluje v motoru.
Přitom vznikají látky, které mohou být pro člověka a životní prostředí škodlivé, např.
oxid uhličitý – plyn, který nevidíme a necítíme.
• Když svítí Slunce, Země se otepluje. Vrstva plynů obklopující Zemi zabraňuje unikání
veškerého tepla zpět do kosmu. Tento jev se nazývá přirozený skleníkový efekt. Bez
něj by bylo na Zemi ledově chladno.
• Obdobným způsobem to funguje také ve skleníku. Slunce proniká sklem. Ve skleníku
je tepleji a tepleji. Skleněné tabule plní stejnou funkci jako vrstva plynů kolem Země –
zadržují teplo, a to zůstává uvnitř skleníku.
• V čem je problém? Je-li v ovzduší příliš mnoho škodlivin, vrstva plynů kolem Země se
stále zvětšuje. Kvůli tomu uniká teplo pomaleji než dříve. Může se stát, že zde jednou
bude příliš horko. Naše chování tedy ovlivňuje celou planetu.
• Pokud bude na Zemi stále tepleji, vyvstává zde nebezpečí pro řadu lidí. Častěji nás
potkají silné bouřky. Hladina moře bude stoupat, a proto dojde k zaplavení některých
míst pevniny.
Dramatická aktivita:
Očekávané následky změny klimatu
Pomůcky: texty o následcích klimatických změn, rekvizity dle vlastní fantazie dětí (mohou
použít i kreslené obrázky, popisky apod.). Děti jsou ve skupinkách, každá skupina dostane
nástin jednoho z následků klimatických změn a má za úkol jej dramaticky ztvárnit. Ostatní
skupinky se snaží domyslet, o jaký následek globálního oteplování se jedná.
Následuje diskuse.
Texty do skupin
Ustupují horské ledovce.
Je pravděpodobné, že 75 % horských ledovců ve švýcarských Alpách roztaje do roku 2050.
Krátkodobě zvýšený počet záplav a dlouhodobý nedostatek vody se očekává v důsledku tání
ledovců ve vysokohorských oblastech, jako jsou Himaláje nebo Kilimandžáro.
Stoupá hladina oceánu.
Hladina oceánu v průběhu minulého století stoupla o 10 až 25 cm a bude nadále stoupat.
Odhady ukazují, že až o 88 cm do roku 2100. Jen v Evropě by pak bylo ohroženo zhruba 70
milionů lidí, kteří žijí u pobřeží. Mořská voda navíc může proniknout do vnitrozemí a
kontaminovat zemědělskou půdu a zásoby pitné vody. Ohroženy jsou především ostrovní
oblasti a pobřežní státy, např. Bangladéš.
Dochází k extrémům v počasí
– bouře, záplavy, povodně, sucho a období tepla. V uplynulém desetiletí se objevilo třikrát
více přírodních katastrof, které mají souvislost s počasím, než v 60. letech minulého století.
Od roku 2070 by Evropa mohla prožívat období tepla, jaké bylo
v roce 2003, každý druhý rok. Velmi parné léto roku 2003 přispělo k předčasnému úmrtí
dvacet tisíc Evropanů, způsobilo obrovské požáry lesů a zemědělce připravilo o zisky v
hodnotě přesahující 10 miliard EUR. Deset nejvyšších ročních průměrných teplot bylo
naměřeno od roku 1990 do dnešní doby.
Ztrácí se biologická rozmanitost.
Mnoho zvířat a rostlin nebude schopno se vyrovnat se změnami teploty. Ohrožené jsou
vysokohorské ekosystémy, přibude invazních druhů. Nejvíce ohroženy jsou druhy jako lední
medvěd, mrož, lachtan a tučňák. Pokud současné trendy zůstanou zachovány, do konce 21.
století přijdeme nevratně asi o polovinu všech druhů na Zemi.
Diskuse:
Co mohu udělat?
Pomůcky: psací a kreslící potřeby.
Ve skupinách děti hledají všechny možné způsoby, jak by ony samy mohly přispět k boji proti
změně klimatu. Hledají mezi jednoduchými každodenními činnostmi. Využijí hesel kampaně
Evropské unie: Ztlum! Vypni! Recykluj! Choď!
Každá skupinka sepíše své návrhy, seznámí s nimi ostatní skupiny a potom je mohou
porovnat s textem, který obsahuje další možnosti. Nebo už mají děti na svých plakátech
všechny? Na většinu činností narazily už v předcházejících částech projektu. Na základě
diskuse nad možnostmi zkuste dovést děti k rozhodnutí realizovat některou z nich na sobě
samých.
Text s dalšími návrhy konkrétních změn našeho chování
Ztlum
Nepřetápěj doma. Když snížíš nastavenou teplotu o jeden stupeň, můžete doma ušetřit až
7 % nákladů na energii. 70 % z celkové energie spotřebované v domácnostech jde na
vytápění. Popros rodiče, ať ti pomohou nastavit domácí termostat, aby se teplota v noci a v
době, kdy nejste doma, snížila na 17 °C a na 20 °C, než se probudíš nebo se vrátíš ze školy.
Šetři teplou vodu – sprchuj se místo koupání ve vaně. Při sprchování spotřebuješ čtyřikrát
méně energie. Když vaříš čaj nebo kávu, vař jen tolik vody, kolik potřebuješ. Pokud větráš,
otevři okna na pár minut dokořán a pak je zase zavři. Je to lepší, než nechat teplo dlouho
pozvolna unikat. Nedávej do lednice teplé nebo horké jídlo.
Vypni
Zhasínej světla, když je nepotřebuješ. Nenechávej televizi, CD přehrávač a počítač zapnutý na
„stand-by“ (pohotovostní režim). Televize ve „stand-by“ modu spotřebovává v průměru 45 %
energie. Kdyby žádný Evropan nepoužíval „stand-by“, ušetřilo by se tolik energie, že by z ní
mohla fungovat země velikosti Belgie. Nenechávej mobil dobíjet, když je baterie plná. Když
ho necháš zapnutý, přijde 95 % energie nazmar, jen 5 % se využije k dobíjení telefonu.
Promluv si s rodiči o úsporných žárovkách – déle vydrží a spotřebují pětkrát méně energie
než obyčejné žárovky. Kupují-li se nová zařízení do domácnosti (lednice, pračka atd.), vysvětli
rodičům, aby koupili spotřebič energetické kategorie A+, která je velmi úsporná. Když zavřeš
kohoutek při čištění zubů, ušetříš až několik litrů vody.
Recykluj
Při nákupu si vezmi normální tašku místo igelitky na jedno použití. Odnášej vratné láhve a
ostatní recykluj stejně jako papír, karton, plasty, kovy a ostatní odpad. Pokud máte zahrádku,
dávej rozložitelné věci na kompost. Vybírej si věci, které mají co nejméně obalů a pokud to
jde, kupuj náhradní náplně. Nos si svačinu v krabičce, která se dá znovu použít, místo alobalu
nebo papírového sáčku.
Choď
Pokud tě čeká pouze krátká vzdálenost několika kilometrů, nejezdi na motorce nebo autem.
Jdi pěšky nebo se projeď na kole. Když jedeš dál, zjisti si, jestli se nedá jet tramvají,
autobusem nebo vlakem. Snaž se vyhýbat létání – letadla vypouštějí do ovzduší obrovské
množství CO2. Létání je nejrychleji rostoucí zdroj emisí CO2 na světě.
Další nápady
• Zasaďte ve škole, u vás na zahradě nebo někde v okolí strom. Pět stromů zlikviduje v
průběhu svého života 1 tunu CO2.
• Poohlédněte se v obchodech a supermarketech po věcech, které jsou označeny jako
evropský eko-výrobek – hledej symbol malé kytičky.
• Šetřete papírem: kopíruj oboustranně, používej e-mail.
• Dávejte přednost místním, sezónním potravinám. Je to nejen zdravější, ale navíc
šetříte životní prostředí.
• Jezte méně masa. Výroba masa je velmi náročná na emise CO2.
• Kupujte dobíjecí baterie. Všechny baterie obsahují škodlivé chemikálie a kovy, a proto
by měly být odevzdány na určených místech.
• Používejte pračku a myčku, až bude zcela naplněna nebo používejte poloviční
program.
• Využívejte dešťovou vodu pro zalévání, mytí, splachování apod.
Praktické činnosti:
Týden mobility
Klimatické změny jsou dnes jedním z nejvýznamnějších problémů, kterým svět čelí. Podílí se
na nich různé zdroje, ale prokazatelně také doprava, při které se produkuje CO2 a NO2 a je
nejrychleji rostoucím zdrojem skleníkových plynů. Hlavní příčinou je nárůst používání
automobilů a letecké dopravy. Od 22. září roku 2000 se proto pořádá Evropský den bez aut.
Od roku 2002 probíhá Evropský týden mobility. Je výzvou k omezování automobilové
dopravy. Ukazuje konkrétní řešení a cestu, jak snížit dopady našeho chování na klima Země.
Týden mobility může podpořit třída nebo celá škola. Akci lze uspořádat ve vlastním termínu.
Náměty pro týden věnovaný dopravě z různých úhlů pohledu:
• Doprava včera a dnes (dějepis) – dopravní prostředky, náročnost jejich provozu na
životní prostředí.
• Doprava u nás a ve světě (zeměpis) – dopravní prostředky, náročnost jejich provozu
na životní prostředí, zkušenosti z cest.
• Jak to, že to jede (fyzika).
• Dopravní průzkum ve třídě, ve škole, v obci (anketa, pozorování, statistika) –
preference dopravních prostředků, podle čeho je volíme, vzdálenosti, jízdenky.
• Příhoda z cestování (sloh).
• Dopravní pokus – jak dlouho vám trvá cesta do školy různými dopravními prostředky.
• Dopravní prostředky (cizí jazyky).
• Návrh ekologického vozidla (výtvarné nebo literární zpracování).
• Naše rodina a doprava (zkušenosti, nápady, rodinné výdaje za dopravu, výpočty,
náměty na cyklo-výlety). Cyklo-výlet s rodiči.
• Cesta rohlíku – jakou vzdálenost musel výrobek urazit na cestě k vám?
• Kolik je to spotřebované energie?
• Můj životní styl a energie – popis běžného dne, na co všechno potřebuji energii.
• Čeho bych se byl ochotný vzdát, když budu chtít ušetřit, a čeho ne.
• Návrh na třídní nebo rodinný Den bez aut, který může být i pravidelně realizován.
Diskuse:
Proč jezdit na kole – aktivita pro starší děti
Ve skupině najděte výhody a nevýhody jízdy na kole ve městě. Zaznamenejte „plusy“ a
„minusy“ tohoto druhu dopravy. Chtěli byste jezdit na kole do školy? Proč ano? Proč ne?
Jaké jsou překážky v uskutečnění tohoto záměru? Má situace nějaké řešení? Navrhněte
jaké a zkuste ho domyslet. Uměli byste zorganizovat kampaň na podporu cyklo-dopravy v
obci? Jak byste postupovali? Koho byste oslovili a jak?
Praktické činnosti:
Cyklistická abeceda – aktivita pro mladší děti
Ovládám dopravní značení – výroba základních dopravních značek.
Pomůcky: korkové zátky, špejle, tvrdý papír, fixy-pastelky, izolepa.
Postup: Z tvrdého papíru vystřihneme tvar značky a barevně dotvoříme. Přilepíme izolepou
na špejli a tu umístíme do korku.
Ovládám své kolo – jízda zručnosti na školním dvoře.
Pomůcky: kužely, lano, prkno apod. (k vytvoření jednoduché tratě s objížděním,
brzděním, slalomem, přejížděním prkna).
Výtvarné aktivity:
Semafor pro Zemi
Pomůcky: velký formát výkresu, barvy, houbičky.
Děti nejprve vytvoří barvami tři kulatá semaforová světla (nanáší je houbičkami)
– zelenou, červenou, oranžovou. Kolem jednotlivých barev pak umístí nápisy.
Zelená barva – JDI! Jak mohu já jako žák pomoci zastavit klimatické změny: co bych měl
dělat.
Červená barva – STŮJ! Čemu se vyhnout, abych nepodporoval negativní trendy vývoje – co
pokud možno nedělat.
Oranžová barva – PŘIPRAV SE! Jaké jsou důsledky klimatických změn. Ke každé barvě mohou
děti přiřadit zvolání, apel.
Téma na květen: Červená barva – jsme stejní, jsme jiní
Cíl: Ukázat dětem propojenost světa, tentokrát v rovině sociální. Učit děti toleranci a
empatii vůči jiným národům, chápat vzájemnou lidskou pomoc jako samozřejmost.
NÁZEV AKTIVITY
Pavučina
Pohádka dětí z jiných
zemí
Humanitární a
rozvojová pomoc
Nošení vody
Dětská práce
ZAŘAZENÍ DO
PŘEDMĚTU
Ov
Čj
PRŮŘEZOVÉ TÉMA
OSV
OSV, VEGS
ČÍSLA STRAN V
METODICE
str. 121
str. 123 - 126
Ov, Z
VEGS
str. 128 - 129
Tv
Ov
VEGS
VEGS
str. 129 - 130
str. 130 - 134
Motivační aktivita:
Pavučina
Pomůcky: klubko vlny.
Děti se vzájemně omotávají v pase vlnou podle určitého kritéria, např. kdo se na mě usmál,
kdo mi pomohl, kdo je mi sympatický. Následuje výzva k pohybu, aniž by se porušil tvar.
Jde o prožitek vzájemné propojenosti. Při přenášení pohybu jednoho žáka na ostatní
budujeme sounáležitost, potřebu spolupráce. Můžeme si na tom ukázat podobnost s
propojením světa.
Dramatická aktivita / Výtvarná aktivita:
Pohádka dětí z jiné země
Skupiny žáků dostanou začátek příběhu (viz příloha) a mají za úkol domyslet, jak příběh
pokračoval a skončil. Jak dlouhou část děti dostanou, necháváme na posouzení učiteli. Toto
dokončení příběhu ztvární některé skupiny dramaticky a některé výtvarně, třeba jako
komiks. V další části hodiny skupiny vzájemně prezentují svá díla. Nakonec přečteme příběh,
jak byl napsán v knize a porovnáme ho s tvorbou dětí. Další otázky k diskusi: Znáte nějaký
podobný příběh z našich pohádek? Myslíte, že příběhy pro děti jsou si ve světě podobné?
Nebo se v něčem liší? Byly pro vás pohádky důležité, když jste byli malí? Co jste si z nich
zapamatovali?
Dívka pták
Byl jednou jeden král a ten měl jediného syna. Když syn dospěl a nastal čas, aby se oženil,
vypravil ho král do světa, aby si tam našel nevěstu. Kralevic se vydal na cestu, a třebaže
prochodil celý svět, nevěstu nenašel. Když viděl, že tolik času a peněz utratil nadarmo, byl z
toho zoufalý a myslel na smrt. Chtěl vystoupit na jednu horu a vrhnout se z ní střemhlav
dolů, aby po něm nezůstalo ani památky. Když na tu horu vylezl, vyšplhal ještě na vysokou
skálu a chtěl z ní skočit dolů. Vtom však zaslechl něčí hlas. „Nedělej to, člověče, pro všech tři
sta šedesát pět dnů v roce!“ Kralevic se zarazil, a poněvadž nikoho neviděl, zeptal se: „Kdo
jsi, člověče, který se mnou mluvíš? Ukaž se, a až uslyšíš o mém zármutku, přestaneš mi
bránit, abych si vzal život.“ Nato se před ním objevil stařec s šedivými vlasy a vousy a řekl
mu: „Vím, co tě potkalo, ale poslouchej, co ti povím. Vidíš támhle tu vysokou horu?“
a ukázal prstem. „Vidím,“ odpověděl kralevic.
„A vidíš na ní mohutné mramorové sloupy?“
„Vidím.“
„Nu dobrá,“ řekl stařec. „Na té hoře je baba se zlatými vlasy. Sedí tam ve dne v noci na
jednom místě a drží na klíně ptáčka. Kdo toho ptáčka získá, stane se nejšťastnějším člověkem
na tomto světě. Ale dávej dobrý pozor! Musíš tu babu, jestli to svedeš, popadnout za vlasy
dřív, než tě spatří. Jestli tě ona uvidí první, rázem na místě zkameníš. Stejně se vedlo
mládencům, které tam vidíš stát zkamenělé; člověk by řekl, že jsou to mramorové sloupy.“
Když to kralevic uslyšel, řekl si: „Mně je všechno jedno, půjdu tam. Jestli se mi poštěstí chytit
ji za vlasy, dobře, a jestli ne, taky dobře, stejně jsem si chtěl sáhnout na život.“ A vydal se na
tu druhou horu. Když už byl blízko stařeny, opatrně se k ní zezadu přikradl. Naštěstí seděla
babice proti slunci, hrála si s ptáčkem a vískala ho. Pomalu se k ní sehnul a popadl ji za vlasy.
Babice vykřikla tak silně, až se celá hora otřásla jako při zemětřesení, ale kralevic držel vlasy
pevně a nepovolil. Tu se ho stařena zeptala: „Co si ode mne žádáš?“ A kralevic odpověděl:
„Abys mi dala ptáčka, co ho držíš na klíně a abys vrátila život všem těmhle křesťanským
duším.“ Baba na to přistoupila a ptáčka mu dala. Potom vypustila z úst modravý obláček,
foukla ho k těm zkamenělým lidem a všichni naráz ožili. Sotva kralevic dostal ptáčka do
rukou, začal ho něžně líbat. A když ho zlíbal, proměnil se ptáček v nejkrásnější dívku. Byla to
dívka, kterou stařena kdysi začarovala a proměnila v ptáčka a jím pak lákala k sobě
mládence. Jakmile kralevic dívku spatřil, zamiloval si ji a odvedl si ji domů. Dívka mu dala
kouzelnou hůl a řekla, že cokoli se té holi poručí, to také vykoná. A namouduši, kralevic
uhodil holí do kamene, a hned se z něho vysypala kupa zlaťáků. Nabrali si jich, kolik
potřebovali na cestu, a šli dál, až přišli k veliké řece. Poněvadž se nemohli dostat na druhou
stranu, kralevic se holí dotkl vody a ta se rozestoupila, aby mohli přejít. Potom šli dál, až
narazili na smečku vlků. Vlci napadli kralevice a jeho nevěstu chtěli roztrhat. Jakmile se však
některý vlk přiblížil, kralevic ho uvítal holí, a sotva ho uhodil, vlk se proměnil v mravence.
Po dlouhé cestě se nakonec ve zdraví šťastně dostali domů a měli svatbu.
Jak přišel tygr k pruhům
Za dávných časů, kdy ještě zvířata mluvila jako lidé, oral jakýsi člověk s buvolem své rýžové
políčko. Zatoulal se tam tygr, mocný vládce džungle a mohl na té podívané oči nechat: slabý
dvounožec, bez drápů a tesáků, jen s bambusovou holí pohání po poli sem a tam silného
buvola. Tygr tomu chtěl přijít na kloub. Skryl se tedy ve vysoké trávě a čekal, co bude dál.
Když slunce vystoupilo na samotný vrcholek nebeské dráhy, člověk sňal z buvola jho a pustil
ho, aby se napásl. Sám usedl do stínu pod strom a pustil se do jídla. Tygr počkal, až se k
němu buvol přiblíží, a pak zašeptal:
„Pojď sem a pověz mi, čím to, že ty, takový silák, posloucháš slabého člověka?“ Buvol, jenž
ucítil pach krvežíznivého tygra, se nejprve polekal, ale pak udělal pár kroků směrem k němu a
odpověděl: „To máš tak, ó nejmocnější mezi zvířaty. Člověk je sice zdánlivě slabý, ale vlastní
hroznou zbraň, která se jmenuje rozum. Ta mu dovoluje, aby ovládl tvory mnohem silnější,
než je on sám. A tobě radím, uteč, dokud je čas!“ „To zrovna,“ zabručel tygr. „Teď když vím, v
čem je síla člověka, nevezmu přece nohy na ramena! Nejsem takový zbabělec jako buvol.
Donutím člověka, aby mi vydal svou zbraň, a stanu se nejmocnějším na světě!“ Nato tygr
vyskočil ze svého úkrytu a vrhl se na člověka, který si myslel, že nadešla jeho poslední
hodinka. Ale tygr ho jen povalil na zem a ptal se: „Dozvěděl jsem se, člověče, že máš mocnou
zbraň, které se říká rozum. Je to tak? Hned mi rozum vydej, teprve pak tě sežeru!“ Člověk
rychle přemohl strach a odpověděl: „Vznešený tygře, bude mi potěšením předat ti můj
rozum. Měj však chvilku strpení. Rozumí se samo sebou, že si tak vzácnou věc nenosím na
pole. Zajdu pro ni domů do vsi!“ Tygrovi se to sice dvakrát nezamlouvalo, ale co dělat, když
chtěl rozum získat. Musel souhlasit. „ Raději půjdu s tebou, co kdyby sis to rozmyslel!“
rozhodl se tygr. „Jak myslíš, ale musím tě upozornit, že až tě lidé ve vesnici uvidí, bez váhání
se ujmou oštěpů, klacků i kamení a budou se tě snažit zabít! Víš přece, že jsi postrachem
celého okolí!“
„Máš pravdu, jdi tedy sám. Ale ať jsi hned zpátky!“
„Jistě, jistě. Mám však jednu podmínku. Když odejdu, zůstaneš tady s mým buvolem sám. Co
když na něj dostaneš chuť, roztrháš ho a sežereš! Dohodli jsme se, že ti dám svůj rozum, ne
buvola. Mezitím, co budu pryč, tu počkáš uvázaný ke stromu,“ vysvětloval člověk. Vládci
džungle nezbývalo než uznat, že dvounožec má opět pravdu. Člověk upletl z rýžové slámy
silné provazy a přivázal tygra ke stromu. „Tak a teď se už nezdržuj a utíkej domů pro rozum,“
poroučel tygr. Člověk se dal do smíchu. „Ty hloupé zvíře, my odjakživa nosíme rozum v hlavě!
To je ta síla, která tebe, vládce zvířat, uvázala ke stromu!“ Pak si člověk unaveně sedl a
rozdělal oheň, aby si znovu ohřál oběd, který mu tygr nečekaně přerušil. Od ohně se však
vzňaly rýžové provazy, kterými byl tygr spoután. Sláma rychle hořela a plameny vypálily
tygrovi do kožichu černé pruhy. Bolestí pološílený král zvířat zpřetrhal poslední pouta a
prchal do džungle. Od těch dob má nejen pruhovaný kožich, ale i nesmírný strach z ohně.
Ani buvol na tuto událost nezapomněl. Smál se hloupému tygrovi tak, že udělal přemet,
dopadl na veliký kámen a vyrazil si horní přední zub. Od té doby mají všichni buvoli mezi
zuby mezeru. A člověk? Ten má svůj rozum dodnes.
Týmové aktivity:
Aktivitu je vhodné uvést krátkou diskusí.
Možné otázky:
Už jsi někdy někomu pomohl?
Slyšel jsi o pomoci mezi státy?
Myslíte, že existuje někdo, kdo ještě nikdy žádnou pomoc nepotřeboval?
Pomáhali jste někomu delší dobu?
Potřebovali jste už sami pomoc druhých?
Ví někdo, co to znamená humanitární pomoc? (Je to rychlá, krátkodobá pomoc, většinou po
přírodní katastrofě nebo ve válce, může ji v určité chvíli potřebovat i bohatý stát. Směřuje k
záchraně života a pokrytí základních životních potřeb – voda, potraviny apod.)
Slyšeli jste o rozvojové pomoci? (Dlouhodobá partnerská spolupráce, která zlepšuje
podmínky života lidí v určité zemi.)
Myslíte, že by si státy měly pomáhat?
Humanitární a rozvojová pomoc
Cílem hry je naučit žáky rozlišovat dva pojmy, které se v praxi často zaměňují.
Chceme děti upozornit na význam celosvětové spolupráce a sounáležitosti.
Skupinová aktivita, při které je nutná spolupráce celé skupiny.
Pomůcky: kartičky s textem, kolíčky na připnutí kartiček.
Žáci se postaví čelem do kruhu, učitel jim na záda připevní kartičky s textem (viz příloha).
Úkolem je mlčky utvořit dvojice kartiček, které patří k sobě, aniž by si žáci kartičky sundávali
ze zad. Jakmile jsou žáci ve dvojicích, sundají si kartičky ze zad a kontrolují přiřazení.
Následuje postupná prezentace dvojic, které patří k sobě. Učitel může žáky vyzvat, aby sami
navrhli další možné dvojice pexesa, ústně nebo i písemně.
Příloha – texty na kartičky
Humanitární pomoc
• Poskytnutí potravin a pitné vody lidem po povodni na Moravě.
• Vypravení kamionu se stany a šatstvem do uprchlického tábora lidí, kteří utíkají před
válkou v Kosovu.
• Vyslání týmu záchranářů se cvičenými psy do Afghánistánu, do oblasti postižené
zemětřesením.
• Veřejná sbírka na odstranění trosek v zemích postižených tsunami v Thajsku.
• Dodávka léků a zdravotnického materiálu do oblasti zničené hurikánem v USA.
• Darování základních potravin somálským dětem, které trpí hladomorem.
• Stavba provizorní stanice Červeného kříže během válečného konfliktu v Súdánu.
Rozvojová spolupráce
• Stavba nemocnice v Zambii.
• Školení indických žen pro práci ošetřovatelek v místní nemocnici.
• Adopce na dálku podporující děti na Haiti.
• Pomoc při odstraňování min, které jsou v Bosně a Hercegovině dlouhodobě po
skončení války
• Vybudování silnice spojující zapadlou vesnici s nemocnicí v Peru.
• Vybudování čističky odpadních vod v Moldavsku.
• Vyslání odborníka na zemědělství, který učí v Angole místní zemědělce.
Pohybová hra:
Nošení vody
Žáci se zamyslí nad dětmi, které jsou nuceny už v dětství tvrdě pracovat, a sami si ověří své
pohybové dovednosti. Prožijí pocit břemena na hlavě a zopakují si zásady správného držení
těla.
Pomůcky: misky, voda nebo pěnové míčky či papírové koule, kbelíky nebo jiné větší nádoby
na vodu.
Aktivitu uvedeme otázkami:
Už jste někdy nosili vodu ze studny?
Jak jste ji nesli? Bylo to těžké?
Dovedete si představit, že byste museli přinést domů všechnu vodu, kterou spotřebujete?
Už jste někdy nesli vodu na hlavě?
Děti se rozdělí do stejně početných skupin. Před každou skupinou je velká nádoba s vodou a
vyznačená trasa. Na konci je prázdná nádoba, do které se bude voda vylévat. Děti si
vyzkoušejí nošení břemene na hlavě. Ideální je štafetové přenášení vody z jednoho kbelíku
do druhého. Taková aktivita se ovšem nedá uskutečnit vždy a všude, a tak můžeme místo
vody přenášet třeba papírové koule a nosit je ve třídě nebo tělocvičně.
Týmové aktivity:
- Tvorba posteru na základě práce s textem:
Dětská práce
Na základě textu vedeme děti k zamyšlení nad problémem zneužívání dětské práce ve světě.
Žáci si uvědomí, že zdaleka ne všechny děti si užívají dětství. Tvorba posteru je vede k zaujetí
postoje k problému, seznámí s tématem i ostatní spolužáky – nejen ve třídě, ale mohou ho
prezentovat také v jiných třídách nebo vyvěsit na chodbě.
Pomůcky: karty s rozstříhaným textem o dětské práci, pastelky, barvy, fixy, papíry velkého
formátu.
Aktivitu uvedeme otázkami:
Pomáháte doma?
Považujete svoji pomoc za práci?
Dovedete si představit, že byste museli nosit vodu denně několik hodin?
Víte, že ve světě jsou děti, na jejichž práci stojí obživa celé rodiny?
Děti pracují ve skupinách. Každý člen skupiny dostane jednu část textu, kterou si samostatně
pozorně přečte. Potom se žáci vzájemně seznámí s obsahem svých karet. Prodiskutují téma a
společně ho graficky ztvární. Po prezentaci jednotlivých skupin může následovat další kolo
otázek k přemýšlení:
Překvapil vás obsah článku?
Jak jste se cítili, když jste ho četli?
Uměli byste si představit sebe v situacích, které článek popisuje?
Napadá vás nějaké řešení problému dětské práce?
Téma na červen: Závěr – červenou to nekončí
Cíl: Skutečná cesta za duhou je nekonečná. Vše, co jste prožili se svými žáky, ať Vám
poslouží jako odrazový můstek do dalšího života. Slevte ze svých osobních požadavků
na pohodlí, vydejte se do přírody a nechte se okouzlit jejími zázraky.
NÁZEV AKTIVITY
Závěrečný happening
Cesta na konec duhy
ZAŘAZENÍ DO
PŘEDMĚTU
Čj
Čj
PRŮŘEZOVÉ TÉMA
OSV, ENV,VDO
ČÍSLA STRAN V
METODICE
str. 141
str. 141 - 144
Literární aktivita:
Nabízíme vám začátek příběhu, který mohou děti rozvinout podle své fantazie a písemně
zpracovat. Zadání je vhodné i do dvojic.
CESTA NA KONEC DUHY
„Slyšela jsi už někdy o pokladu na konci duhy?“ zeptal se mě můj přítel trpaslík Wuvu.
„Jistě,“ přisvědčila jsem, „ale nikdy jsem tomu nepřikládala velký význam. Ten poklad přece
neexistuje?“ „Ale ano, existuje! Jednou jsem došel až na konec duhy a část pokladu jsem si
odnesl. Jestli chceš, mohli bychom tam jít spolu,“ řekl trpaslík.
„Dobře, půjdeme spolu,“ souhlasila jsem okamžitě. Poklad na konci duhy sliboval velké
dobrodružství. Ubíhaly dny i noci, ale z nebe nespadla ani kapka. Konečně sedmého dne se
rozpršelo – hlídku jsem zrovna držela já - a my jsme se vydali na cestu. Na cestu na konec
duhy. „Ale ty by ses vydala na dlouhou cestu bez zásob?“ zeptal se mě trpaslík.
,,Musíme si vzít s sebou nějaké jídlo a pití,“ řekl mi Wuvu. A tak jsme si šli pro zásoby na
cestu. Měli jsme toho opravdu hodně, takže jsem musela nést velkou tornu s jídlem. Hned
jsme vyrazili na cestu. Po první hodině jsme byli úplně skrz naskrz mokří, tak jsme se museli
schovat. Měli jsme štěstí, čtvrt hodiny cesty odtud byla menší jeskyňka. No nevím, jestli to
byla jeskyňka, ale bylo to to jediné, co jsme našli. I když to byl sice vcelku dobrý úkryt, pořád
tam poprchávalo. Déšť neustále sílil, až byla bouřka jak hrom. Mně i Wuvu bylo jasné, že si
musíme najít něco lepšího. Najednou jsme uviděli na konci jeskyně malou chodbičku. Já
navrhla, že bychom se mohli podívat do té chodbičky. Wuvu, ale nesouhlasil: ,,Nevíš, že jsme
v lese a můžou tu být vlci! Teď je tu nepotkáme, protože jsou schovaní před bouřkou, ale
určitě mají hlad. Toto je dobrý úkryt, takže tu musí někde být, a podle mého budou za tou
chodbičkou.“
Já jsem to ale nevydržela, byla jsem úplně promočená a teklo sem pořád víc a víc. Napadlo
mě, že by tam mohlo být sucho, třeba by nám uschly mokré věci. Kdyby tu ti vlci vážně byli,
tak už by nás dávno vyčenichali a snědli, přemítala jsem. A tak jsem utíkala do chodbičky.
Tu jsem před sebou uviděla osvětlenou místnost a vešla jsem dovnitř. Celá jsem se klepala
strachy. Uprostřed místnosti jsem uviděla zvláštního tvora, měl člověčí hlavu a místo nosu
velký žlutý zobák, nohy měl o trochu kratší než normální člověk a šlapky havraní, tělo i ruce
měl člověčí. Viděla jsem, že měl na rukách i na těle mozoly a odřeniny. Až mi došlo, co před
sebou vlastně vidím za obludu. Strašně jsem zapištěla. Tu se u mě objevil Wuvu. Tím
zapištěním jsem probudila toho zvláštního tvora.
Zvláštní tvor se náhle zvedl a promluvil. „Kdo jste a co tu chcete?“. Já jsem mu rychle
odpověděla: „Já jsem Marťa a tohle je můj přítel Wuvu,“ řekla jsem celá rozklepaná. „My
jsme se vydali na cestu na konec duhy, venku začalo pršet, a tak jsme se sem schovali.“ Já
jsem si všimla, že má na noze zvláštní váček přirostlý k tělu, ale nemohla jsem tomu věnovat
příliš velkou pozornost, neboť to zvláštní stvoření opět začalo mluvit.
„Á, tak to je jiná…,“ vtom mu ale Wuvu skočil do řeči: ,,A teď se představte, my už se
představili.“ To zvláštní stvoření se zarazilo. „Do toho vám nic není!“ „Ale je,“ odsekl Wuvu.
„Pojď, Marťo, jdeme pryč, se stvořením, které se nám ani nepředstaví, se nebudu
vybavovat.“ Mně se vůbec nechtělo, bylo tam tak sucho, teplo a útulno a vůbec. Ale taky
jsem se bála toho podivného stvoření, tak jsem radši poslechla Wuvu a vyšla jsem z
místnosti. Když jsem vycházela, slyšela jsem, jak to stvoření na nás zařvalo: „Počkejte,
počkejte,“ ale víc jsem už neslyšela, protože Wuvu utíkal z jeskyně a já za ním.
Už moc nepršelo, ale jen poprchávalo. Ještě chvíli jsme utíkali, ale pak Wuvu zpomalil a řekl
mi: „Ty jsi teda holka neposlušná, co tě to napadlo, já ti to říkal, že jsi tam neměla chodit.“
„No a co,“ odsekala jsem naštvaně. „Vlci tam stejně nebyli a tam ten Ptakočlověk nám nic
neudělal.“ „To sice ne, ale mohl, a myslím, že by nám za chvíli ublížil, kdybychom teď
neutekli.“ V tom spěchu jsme si tam zapomněli torny s jídlem.
„Ach jo, co budeme dělat bez jídla a bez pití, nikam nedojdeme a já nenajdu poklad na konci
duhy. Budeme se vracet domů, to je hrozné, neušli jsme ani dvě hodiny cesty a už nemáme
žádné zásoby. Smráká se, protože jsme strávili čtyři hodiny v té ohavné jeskyni, a ještě ke
všemu mám hlad a žízeň,“ přemítala jsem.
Šla jsem se omluvit, asi to byla pravda, že jsem neměla chodit do té jeskyně.
„Omlouvám se, Wuvu.“ „Nevadí, nic se nestalo, ale příště mě poslechni, když ti něco řeknu.
Ale musíme vymyslet, co uděláme s tím jídlem a pitím. Bez jídla vydržíme dlouho, ale horší to
bude s tím pitím. Možná narazíme na nějakou studánku, jde ale o to, kdy. Cesta k duze trvá
totiž dlouho, hodně dlouho. No, uvidíme, jak to nakonec dopadne,“ odpověděl Wuwu.
Šli jsme přes louky, kde krásně vonělo kvítí, obloha se modrala a sluníčko svítilo nad lesy.
Viděli jsme veverky, jak se honí v korunách stromů. Úplně jsem zapomněla na to, že nemáme
jídlo ani pití, jen jsem si užívala krásné přírody. Za chvíli jsem uviděla studánku. Radostně
jsem si poskočila. Viděla jsem, že i Wuvu má velkou radost. Zamířili jsme ke studánce a
najednou vidím, že něco vylézá z křoví. Je to ta nestvůra z jeskyně. Obluda vyskočila z křoví a
promluvila. „Promiňte mi prosím to, že jsem na vás tak vyjel, tady máte tu tornu s jídlem. Ale
kdo jsem, vám opravdu říct nemohu.“ „Dobrá, ale jak jste se sem dostal dřív než my, znáte
snad nějakou zkratku?“ „To vám bohužel také říct nemohu“. „Tak už toho mám dost, máme
se s vámi bavit a nic o vás nevíme,“ řekl naštvaně Wuvu. „Tak dobrá, povím vám svou
minulost. Před 300 lety jsem pracoval jako stolař v jednom malém městečku. To město bylo
sice malé, ale královna toho městečka vlastnila jeden překrásný kámen. Ten měl
nevyčíslitelnou hodnotu a každé království by ho chtělo, ale ten kámen byl zakletý. Kdo ho
ukradl, byl zakletý. Já o tom prokletí nevěděl a kámen jsem ukradl. Tak jsem byl prokletý do
této podoby. Mohl jsem se zachránit jen tak, že najdu poklad na konci duhy. Ale královna se
slitovala a dala mi schopnost se přemístit pomocí myšlenky. Proto jsem tu tak brzo.“
„Aha, vy asi chcete, abych vás zavedl na konec duhy,“ řekl Wuwu.
„Popravdě řečeno ano,“ odpověděl ptakočlověk.
Všechno mi tenkrát připadalo divné. Proč jsem jen nezůstala doma? Ale vracet se nemělo
smysl. „Ach jo, kdy už tam budeme,“ pomyslela jsem si, ale neřekla jsem nahlas nic.
Asi tak po šesti hodinách řekl Wuvu: „Budeme tam za 3 hodiny.“ Já jsem byla šťastná, jako
blecha. Vedle mě šel ten ptakočlověk. Počkat, jak se vlastně jmenuje? A tak jsem se zeptala:
„Jaké je vaše jméno?“
„Já už žiji jako ptakočlověk 300 let. Podívej, až ti bude tři sta let a někdo se tě zeptá, jak se
jmenuješ, co bys mu řekla?“ „Asi svoje jméno“, odsekla jsem. „Hmm, já si své jméno
nepamatuji,“ odpověděl smutně ptakočlovek. Já jsem se podivila: „Jak vám říkají vaši
přátelé?“ „Já nějak nemám přátele,“ odvětil. „A co jste dělal těch tři sta let?“ „Hmmm,
prvních sto let jsem se pokoušel najít poklad na konci duhy sám. Ale marně. A těchto dvě stě
let jsem se snažil najít spojence, kteří by mi pomohli. Ale koukni se na mě, jak vypadám,
každý se mě lekl a tak jsem našel v tomto lese jeskyni, kde mě nikdo nenajde, ale vy jste mě
přeci našli.“
Wuwu jim skočil do řeči: „Nechci vám do toho mluvit, ale jsme asi tak dvacet metrů od
našeho cíle. Tak se připravte!“ Těch posledních dvacet metrů bylo krásných a vůbec jsem
nelitovala toho, že jsem se na tu cestu vydala. Bylo to opravdu hezké a až tohle povím
kamarádkám, ty budou koukat. Vlastně bych o tom mohla napsat pohádku, nebo rovnou
knížku. Ale vtom jsem před sebou uviděla krásnou velkou zahradu. Ta zahrada byla
překrásná, obrovská a uprostřed té zahrady byla velká fontána. Bylo tam kouzelně, kvetly
tam ty nejkrásnější květiny - orchideje, růže a tulipány. Sluníčko svítilo přímo na fontánu a
tím pádem vznikla duha. Nikdy jsem duhu neviděla tak zblízka. „Tak a jsme tady,“ řekl Wuvu.
Ale já jsem tu duhu najednou viděla celou a na konci nebylo nic. Snad jen orchidej, ta byla
překrásná. „Ten poklad je jen orchidej?“ zeptala jsem se Wuvu. „Ne, poklad je ta krása
kolem...“ V tom mu skočil do řeči ptakočlověk: „ Poklad je zážitek z této cesty.“ „Správně!“
podotkl trpaslík. Tu se okolo ptakočlověka omotala bílá vlna čehosi, co nikdo nezná a
pamatuji si už jen takový bílý blesk. Najednou se z ptakočlověka stal normální člověk. „Děkuji
vám,“ řekl. A rozběhl se k bráně. I já už jsem pochopila, co je ten poklad na konci duhy.
Poklad je ten krásný zážitek.