ŠVP Gymnázium - EDUCAnet České Budějovice

Transkript

Školní vzdělávací program
„Gymnázium EDUCAnet“
zpracovaný podle
Rámcového vzdělávacího programu
79-41-K/41
Gymnázium
EDUCAnet České Budějovice – gymnázium a střední
odborná škola, s.r.o.
sídlo: Čéčova 2092/66, 370 04 České Budějovice
korespondenční: Lannova 1595/29A,
370 01 České Budějovice
Obsah
1
2
Identifikační údaje ................................................................................................. 5
1.1
Název ŠVP ......................................................................................................... 5
1.2
Vzdělávací programy a forma studia ................................................................ 5
1.3
Předkladatel ..................................................................................................... 5
1.4
Zřizovatel .......................................................................................................... 6
1.5
Platnost dokumentu ......................................................................................... 6
Charakteristika školy.............................................................................................. 7
2.1
Historie ............................................................................................................. 8
2.2
Velikost školy .................................................................................................... 8
2.3
Vybavení školy (materiální, prostorové, technické, hygienické) ..................... 8
2.4
Charakteristika pedagogického sboru .............................................................. 9
2.5
Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce ............................................ 11
2.6
3
2.5.1
Dlouhodobé projekty ..................................................................... 11
2.5.2
Mezinárodní spolupráce ................................................................ 12
Spolupráce s rodiči a jinými subjekty ............................................................. 12
2.6.1
Školská rada ................................................................................... 13
2.6.2
Výchovné a kariérní poradenství ................................................... 14
2.6.3
Charakteristika žáků....................................................................... 14
Charakteristika školního vzdělávacího programu .................................................. 15
3.1
Zaměření školy ............................................................................................... 15
3.2
Profil absolventa............................................................................................. 17
3.3
Absolvent gymnázia EDUCAnet ...................................................................... 17
3.4
Přijímací řízení ................................................................................................ 18
3.5
Organizace maturitní zkoušky ........................................................................ 19
3.6
Výchovné a vzdělávací strategie .................................................................... 19
3.6.1
Kompetence k učení ...................................................................... 20
3.6.2
Kompetence k řešení problémů .................................................... 21
3.6.3
Kompetence komunikativní ........................................................... 22
3.6.4
Kompetence sociální a personální ................................................. 23
ŠVP Gymnázium EDUCAnet
79-41-K/41 Gymnázium
Platnost: od 1. září 2014
-1-
4
5
3.6.5
Kompetence občanské................................................................... 24
3.6.6
Kompetence k podnikavosti .......................................................... 26
3.7
Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných ............................................. 27
3.8
Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami .................. 27
3.9
Začlenění průřezových témat ......................................................................... 28
3.9.1
Osobnostní a sociální výchova (OSV) ............................................. 28
3.9.2
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS)29
3.9.3
Multikulturní výchova (MKV) ......................................................... 29
3.9.4
Environmentální výchova (ENV) .................................................... 30
3.9.5
Mediální výchova (MEV) ................................................................ 30
Učební plán ......................................................................................................... 31
4.1
Denní forma studia ......................................................................................... 31
4.2
Dálková forma studia ..................................................................................... 32
Učební osnovy ..................................................................................................... 34
5.1
5.2
5.3
5.4
5.5
5.6
Český jazyk a literatura ................................................................................... 37
5.1.1
Charakteristika vyučovacího předmětu ......................................... 37
5.1.2
Vzdělávací obsah............................................................................ 41
Cizí jazyk – anglický jazyk ............................................................................... 42
5.2.1
5.2.2
Další cizí jazyk – německý jazyk ...................................................................... 47
5.3.1
5.3.2
Matematika .................................................................................................... 50
5.4.1
5.4.2
Fyzika .............................................................................................................. 54
5.5.1
5.5.2
Chemie............................................................................................................ 57
5.6.1
-2-
5.6.2
5.7
5.8
5.9
5.10
5.11
5.12
5.13
5.14
5.15
5.16
Biologie ........................................................................................................... 62
5.7.1
5.7.2
Zeměpis .......................................................................................................... 66
5.8.1
5.8.2
Základy společenských věd ............................................................................ 71
5.9.1
5.9.2
Dějepis ............................................................................................................ 74
5.10.1
5.10.2
Estetická výchova ........................................................................................... 80
5.11.1
5.11.2
Tělesná výchova ............................................................................................. 83
5.12.1
5.12.2
Informační technologie .................................................................................. 88
5.13.1
5.13.2
Ekonomika ...................................................................................................... 92
5.14.1
5.14.2
Multimédia ..................................................................................................... 95
5.15.1
5.15.2
Mediální výchova ......................................................................................... 100
5.16.1
Charakteristika vyučovacího předmětu ....................................... 100
5.16.2
Vzdělávací obsah.......................................................................... 102
-3-
5.17
6
Seminář ze zeměpisu .................................................................................... 103
5.17.1
Charakteristika vyučovacího předmětu ....................................... 103
5.17.2
Vzdělávací obsah.......................................................................... 106
Hodnocení žáků a autoevaluace školy .................................................................107
6.1
6.2
Pravidla pro hodnocení a klasifikace žáků ................................................... 107
6.1.1
Základní pravidla .......................................................................... 107
6.1.2
Způsoby hodnocení průběžné klasifikace .................................... 108
6.1.3
Kritéria pro hodnocení průběžné klasifikace ............................... 109
6.1.4
Kritéria pro hodnocení celkové klasifikace .................................. 109
Autoevaluace školy....................................................................................... 110
Seznam příloh ................................................................................................................113
Přílohy
-4-
1
Identifikační údaje
1.1
Název ŠVP
Gymnázium EDUCAnet1
Motto: „Škola je více než základ života.“
1.2
Vzdělávací programy a forma studia
79-41-K/41 gymnázium všeobecné (délka studia 4 roky), denní forma vzdělávání, schváleno
rozhodnutím MŠMT čj. 18 633/2008-21ze dne 7. 10. 2008
79-41-K/41 gymnázium všeobecné (délka studia 4 roky), dálková forma vzdělávání,
schváleno rozhodnutím MŠMT čj. 21 998/2008-21 ze dne 13. 1. 2009
1.3
Předkladatel
EDUCAnet – gymnázium a střední odborná škola České Budějovice, s.r.o.
sídlo: Čéčova 2090/66, 370 04 České Budějovice
Adresa: Lannova 1595/29A, 37001 České Budějovice
IČO:
25158392
IZO školy:
041 900 995
IZO ředitelství školy:
600 008 266
Ředitelka:
Mgr. Jaroslava Dědková
Mobil:
774 073 318 (ředitelka)
E-mail:
[email protected]
Webové stránky:
www.educanet.cz
1
Školní vzdělávací program je zpracovaný podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia.
-5-
1.4
Zřizovatel
EDUCAnet, a.s., sídlem Praha 4, Záběhlice, Střimelická 2495/8
IČO:
27245721
Mobil:
774 073 337
E-mail:
[email protected]
1.5
Platnost dokumentu
od 1. září 2014
Podpis ředitele a oficiální razítko školy:
-6-
2
Charakteristika školy
EDUCAnet České Budějovice – gymnázium a střední odborná škola České Budějovice, s.r.o. je
školou, jejímž cílem je především předat žákům vysoké kompetence ve všeobecně vzdělávací
oblasti a rovněž připravit žáky pro studium na vysokých a vyšších odborných školách. Protože
chceme, aby uplatnění našich absolventů bylo co nejširší, vyučujeme podle osnov
všeobecného studijního zaměření a umožňujeme žákům profilovat se pomocí volitelných
předmětů.
Hlavní činností školy je středoškolské vzdělávání s maturitní zkouškou v těchto oborech:
79-41-K/41 Gymnázium všeobecné čtyřleté;
26-47-M/003 Informační technologie – aplikace osobních počítačů.
Vzhledem k tomu, že chceme umožnit získání středního vzdělání s maturitou i těm, kteří
studují při zaměstnání, vyučujeme obor gymnázium všeobecné také dálkovou formou. Tím
významně obohacujeme vzdělávací nabídku nejen v Českých Budějovicích, ale i v celém
Jihočeském kraji.
Schválené kapacity jednotlivých studijních oborů jsou následující:
gymnázium všeobecné čtyřleté – denní forma studia 100 žáků
informační technologie – aplikace osobních počítačů 174 žáků
Celková kapacita školy je 274 žáků.
Předpokládaný maximální počet tříd je 8 v denním studiu a 4 v dálkovém studiu.
Materiálně technické podmínky pro výuku lze považovat za velmi dobré. Škola sídlí v budově,
kterou si najímá. V rámci Českých Budějovic jde o výhodně umístěnou a klidnou lokalitu na
pěší zóně v centru města, učebny jsou situovány do vnitra bloku. V blízkosti se nachází park.
Škola je velmi dobře dostupná pomocí individuální i hromadné dopravy, docházková
vzdálenost od autobusového nádraží a zastávky autobusu městské hromadné dopravy je
přibližně 5 minut. Odloučená pracoviště vzhledem k charakteru výuky na naší škole
nevyužíváme, pronajímáme si však 2 tělocvičny a venkovní hřiště.
-7-
V pavilonu současné době využíváme 1. patro, což je celkem 5 učeben jako kmenové a
učebny ICT. Všechny učebny mají podlahovou plochu větší, než stanovují hygienické normy.
Škola dále disponuje sborovnou, ředitelnou, kanceláří výchovného poradce, serverovnou a
dvěma dalšími kabinety. Dále jsou k dispozici dívčí, chlapecké a učitelské toalety a úklidová
komora, kuchyňka pro studenty a kuchyňka pro pedagogický sbor. Chodby jsou dostatečně
dimenzované. Laboratoře dosud nemáme. Žáci se během výuky, s výjimkou dělených hodin,
nestěhují, a proto mohou v plné míře využít přestávky k regeneraci, vzájemné komunikaci a
doplnění energie a tekutin.
2.1
Historie
EDUCAnet - Soukromé gymnázium České Budějovice, s.r.o. začalo vzdělávat studenty 1. září
2007. Do rejstříku škol bylo zařazeno 1. 9. 1993, jako gymnázium se zaměřením na
informatiku a výpočetní techniku se sídlem ve Velešíně, U Hřiště 527. Po několikaleté
přestávce začalo opět fungovat. Od 1. 9. 2009 nese škola název EDUCAnet – gymnázium a
střední odborná škola České Budějovice, s.r.o.
2.2
Velikost školy
V současné době studuje na škole asi 60 studentů denního studia. Toto číslo však není
konečné, předpokládáme postupný nárůst počtu studentů. Nízký počet studentů ve třídách,
který nepřesahuje dvacet, je jednou z předností školy.
2.3
Vybavení školy (materiální, prostorové, technické, hygienické)
Vzhledem ke krátké historii škola zatím nedisponuje vlastní budovou a prozatím sídlí
v pronajatých prostorách.
Materiální vybavení kmenových učeben gymnázia je moderní. Každá učebna je vybavena
bezdrátovým připojením k internetu. Vyučující mají k dispozici zpětné projektory,
dataprojektory, interaktivní tabuli, přenosné přehrávače, počítače, tiskárnu, kopírku.
K výuce odborných a přírodovědných předmětů škola pronajímá specializované učebny
v okolí školy jak od školských zařízení, tak od komerčních subjektů.
-8-
Veškeré materiální vybavení gymnázia se rok od roku zvětšuje a zkvalitňuje. Naším cílem je
nabízet vyučujícím i žákům nadstandardní pracovní podmínky.
Naše škola realizuje většinu výuky za vydatného přispění výpočetní a další didaktické
techniky. Za tímto účelem má každý z našich studentů i učitelů k dispozici multimediální
notebook ke školnímu i domácímu užití. V každé z našich tříd naleznete bezdrátové připojení
na internet. Pro výuku všech předmětů používáme e-learningový systém Moodle. Výuka,
testování i domácí příprava probíhají tedy ve větší míře online.
Školy skupiny EDUCAnet spolupracují úzce s řadou významných firem, pro některé z nich
jsme pilotními školami. Mezi nejznámější jména patří například Google, DELL, IBM, Oracle
nebo LANGMaster. Jsme také účastníky prestižního projektu Microsoft IT Alliance. Díky tomu
naše škola disponuje špičkovým programovým vybavením, naši žáci mají možnost získat
mezinárodní certifikáty vydávané těmito firmami, uskutečňují se exkurze, přednášky a
odborné diskuse.
Dalším nadstandardním prvkem je snížený počet žáků ve třídě (maximálně 25), vysoce
podnětné prostředí a možnost zahraničních exkurzí a pobytů.
2.4
Charakteristika pedagogického sboru
Výběru učitelů je ze strany vedení školy věnována velká pečlivost. Vyučující EDUCAnet České
Budějovice musí splňovat řadu požadavků. Především musí být odborně kvalifikován, tzn.
musí mít pro výuku daného předmětu příslušné vzdělání, musí mít charakterové předpoklady
pro všestrannou a zodpovědnou práci učitele, musí vystupovat vůči veřejnosti profesionálně,
musí disponovat odbornými i specifickými dovednostmi, kterých lze využít při vzdělávání
žáků, musí být citlivý a vnímavý na požadavky žáků i jejich rodičů. Vzhledem k systému výuky
na naší škole musí být každý vyučující počítačově gramotný.
Typickým rysem školy je to, že učitelé vyučují pouze předměty své aprobace, což výrazně
v kladném slova smyslu ovlivňuje kvalitu vzdělávacího procesu. Externí pedagogy využívá
škola pro výuku předmětů s menší hodinovou dotací, i zde dbáme na kvalifikační a aprobační
předpoklady zaměstnaných osob. Speciální pedagogy ani vychovatele nezaměstnáváme.
-9-
Pedagogický sbor se neustále vzdělává. Je v základu stabilizován.
Výuka zajištěna
aprobovaně. Odbornost učitelů a volitelnost předmětů však znamená i poměrně vysoký
počet učitelů se sníženým úvazkem a také relativně vysoký počet externistů.
- 10 -
2.5
Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce
2.5.1
Dlouhodobé projekty
Síť středních škol EDUCAnet se zaměřuje na zvyšování kvality vzdělávání prostřednictvím
realizace neinvestičních projektů a dlouhodobé partnerské spolupráce mezi školami. Pro
tvorbu a realizaci projektů mají školy k dispozici síťovou koordinátorku vzdělávacích aktivit.
Náplní její práce je tvorba strategie v oblasti rozvoje škol s podporou projektů, vytváření
projektových záměrů ve spolupráci s jednotlivými školami, analýza dotačních možností a
tvorba a realizace neinvestičních projektů.
Gymnázium EDUCAnet ČB se ve své strategii rozvoje zaměřuje na:
zavádění inovativních metod a forem výuky, které vedou k rozvoji klíčových
kompetencí žáků a učitelů;
zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, a to i mimo vyučování;
využití ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech;
rozvoj partnerství a síťování;
spolupráci školy s aktéry na trhu práce a rozvoj podnikatelských znalostí, dovedností
a schopností žáků;
rozvoj znalostí, schopností a dovedností žáků ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj;
podporu inklusivního vzdělávání.
Na základě této strategie vytváří škola ve spolupráci s koordinátorkou vzdělávacích aktivit
projekty neinvestičního typu, které jsou předkládány jako žádosti o finanční podporu
v rámci:
operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) – Globální granty
a Individuální projekty ostatní;
rozvojových programů MŠMT;
- 11 -
rozvojových programů a grantů Jihočeského kraje;
programu celoživotního učení;
dalších dotačních zdrojů (nadace atd.).
Gymnázium EDUCAnet České Budějovice se zaměřuje také na rozvoj spolupráce s ostatními
školami v síti a připravuje dva projekty síťového charakteru, které budou předloženy v rámci
OP VK Individuální projekty ostatní. Tyto projekty jsou zaměřeny na podporu inklusivního
vzdělávání, na zkvalitnění výuky průřezových témat prostřednictvím praktické výuky a na
rozvoj klíčových kompetencí žáků a pedagogů uplatnitelných na trhu práce.
2.5.2
Mezinárodní spolupráce
Škola se dlouhodobě zaměřuje na rozvoj mezinárodní spolupráce se školami v rámci EU.
Vytváří vzdělávací projekty tohoto typu a vyhledává a buduje mezinárodní partnerství.
Studenty motivuje k individuálním studentským výměnám, uvolňuje je na krátkodobé i delší
pobyty v zahraničí, které slouží nejen ke zdokonalení v cizím jazyce. Jsou také příležitostí k
osobnostnímu růstu, převzetí odpovědnosti za sebe samého.
2.6
Spolupráce s rodiči a jinými subjekty
O prospěchu a chování informujeme zákonné zástupce průběžně díky možnosti jejich on-line
přístupu do školního informačního systému. Tento systém umožňuje také bezplatné zasílání
informací o prospěchu žáků formou e-mailu.
Další formou spolupráce jsou čtvrtletní konzultace s rodiči, na které zveme také žáky. Skládají
se z informování celé třídy a následných konzultací s jednotlivými učiteli. Pro rodiče nových
žáků organizujeme na konci září schůzku navíc. V případě potřeby samozřejmě jednáme
s rodiči neprodleně.
Jsme rádi, že nám rodiče žáků nabízejí besedy a přednášky na různá témata týkající se vědy,
techniky, sportu a médií. Je velice cenné, mohou-li se žáci seznámit s jejich zkušenostmi,
roste tím také oprávněná hrdost jejich dětí a významně se posiluje sepětí školy a rodičovské
veřejnosti.
- 12 -
2.6.1
Školská rada
Školská rada má tři členy a schází se ke svým schůzím dvakrát ročně a dále podle potřeby.
Termíny schůzí se volí s ohledem na působnosti školské rady stanovené zákonem. Schůzí
školské rady se zúčastňují také zástupci zletilých studentů. Program jednání navrhuje
předseda. Vychází přitom z povinností uložených školské radě zákonem, z podnětů a návrhů
zákonných zástupců, z podnětů a návrhů členů školské rady a z podnětů a návrhů ředitele a
zřizovatele školy.
Schůze školské rady svolává předseda, popřípadě místopředseda. Podklady pro jednání
zajišťují členové školské rady.
Školská rada jedná podle programu a plánu práce, který schválí na návrh předsedy nebo
jiného člena školské rady. V úvodu jednání projednává školská rada kontrolu plnění úkolů a
informace jednotlivých členů školské rady, popřípadě ředitele školy, pokud je přizván
k jednání v školské radě. V dalším průběhu se projednávají nové návrhy a připomínky
jednotlivých členů školské rady.
Školská rada se usnáší nadpoloviční většinou všech členů při schvalování výroční zprávy
školy, návrhu rozpočtu školy, zprávy o hospodaření školy. V ostatních případech se usnáší
školská rada většinou přítomných členů. Usnesení školské rady podepisuje předseda a další
pověřený člen rady.
Usnesení školské rady vyhotovuje písemně člen školské rady pověřený školskou radou.
O jednáních školské rady pořizuje záznam člen školské rady pověřený školskou radou.
Nejméně jednou ročně školská rada informuje zákonné zástupce, žáky školy, pracovníky
školy a zřizovatele školy o výsledcích své činnosti za uplynulé období. Součástí této
informace jsou výsledky a průběh schvalování návrhu rozpočtu školy, výroční zprávy školy,
zprávy o hospodaření školy, které školská rada schvaluje. Školská rada zároveň uvede, zda
byly projednány návrhy na nové formy nebo obory vzdělávání anebo jiné koncepční záměry
rozvoje školy.
- 13 -
2.6.2
Výchovné a kariérní poradenství
Ve škole působí výchovný poradce a preventista rizikového chování, zaměřuje se především
na individuální práci se studenty a jejich rodiči, řešení aktuálních problémů souvisejících se
studiem i na skupinovou práci (např. adaptační – seznamovací pobyt, kulturní a vzdělávací
programy navazující na výuku). Kromě PPP a SPC spolupracuje i s jednotlivými středními i
základními školami, úřadem práce, Magistrátem města České Budějovice, městskou policií a
dalšími institucemi.
2.6.3
Charakteristika žáků
Spádovou oblastí našeho gymnázia je město České Budějovice a část Jihočeského kraje,
zejména přilehlé okresy Český Krumlov a Písek. U dálkového studia je rozptyl trvalého
bydliště našich žáků ještě větší – jeden ze studentů dojíždí na konzultace ze zahraničí.
Žáci mimořádně nadaní v současné době na škole nestudují, jsme však připraveni se jim
maximálně věnovat a rozvíjet jejich talent včetně uzpůsobení výuky a odpovídajících kapitol
ŠVP tak, aby ve svém rozvoji nebyli brzděni.
Déle u nás mohou studovat hendikepovaní studenti se speciálními potřebami. Disponujeme
asistentkou pedagoga a přístup do 1. patra umožňuje schodolez.
- 14 -
3
Charakteristika školního vzdělávacího programu
3.1
Zaměření školy
Naše škola (a také ostatní školy skupiny EDUCAnet) dostala při svém založení od zřizovatele
do vínku následující motto: „Nadstandard – komunikace - odlišení – zábava – důvěra“.
Současně od vzniku školy realizujeme výuku s významným podílem a pomocí výpočetní
techniky (Computer Aided Learning).
Nadstandard a odlišení se v naší škole projevuje zejména v následujících oblastech:
menší počet žáků ve třídě (standardně 25);
velké množství volitelných předmětů, vyučovaných v malých skupinách;
bohatý a stále obohacovaný e-learningový systém;
možnost získat řadu mezinárodních certifikátů v oblasti ICT, jazyků a dalších;
moderní metody výuky (projektová, heuristická, modulová);
výborné prostorové a technické podmínky výuky;
umožnění nákupu žákovského notebooku za výrazně zvýhodněných podmínek.
Komunikace je jedním z pilířů našeho pojetí vzdělávání. Zahrnuje:
informování rodičů o výsledcích žáků do 5 pracovních dnů;
rychlou reakci směrem k rodičům v případě neočekávaných událostí;
běžné, rychlé a efektivní využívání elektronických komunikačních prostředků (e-mail,
ICQ, facebook);
konzultace s rodiči – pravidelné a na přání;
dostupnost mobilních telefonů školy po velkou část dne, v nouzi kdykoli;
možnost rodičů kdykoli přijít a po předchozí domluvě také navštívit výuku (týká se
také zájemců o studium a jejich zákonných zástupců);
přístup žáků ke školnímu internetu kdykoli a ve všech učebnách.
- 15 -
Zábava. Podle nás by střední škola měla být místem, kam žáci docházejí v očekávání, co
nového a zajímavého se dozví, bez strachu a zbytečných obav. Jsme toho názoru, že důležitý
není jen výsledek vzdělávání, ale také jeho průběh, který by měl být pro žáky přínosný a
inspirativní. Pokud se nám podaří zaujmout žáka, aniž bychom se mu podbízeli, a pomoci mu
rozvinout jeho schopnosti a dovednosti, bude tento cíl splněn. Znamená to otevřenost
vzdělávací nabídky a její přizpůsobení požadavkům společnosti, rodičů a žáků, diferencovaný
a individuální přístup, podporu samostatného a kritického myšlení, odpovědného
rozhodování a hodnocení morálních postojů. Nezanedbatelné je sepětí výuky s praktickým
životem, chápání vztahů mezi lidmi, společnostmi a mezi člověkem a přírodou.
Důvěru žáků, rodičů, veřejnosti a také v rámci pedagogického sboru musí škola dlouhodobě
budovat, může ji však také velmi rychle ztratit. Důležité je neslibovat nesplnitelné, a naopak
dbát na splnění toho, co je reálně možné. Chceme, aby žáci a rodiče věděli, že se na nás
mohou kdykoli obrátit se svými problémy, které my budeme v rámci našich možností rychle
a efektivně řešit.
K tezím uvedeným v našem mottu přidáváme ještě další slovo profesionalita. Zastáváme
názor, že učitel musí být skutečným profesionálem, který v sobě umí skloubit odborné
znalosti s didaktickými schopnostmi a nadšení pro věc s rozumem. Měl by mít schopnost
empatie, sebeovládání, kritického hodnocení situace, být žákům vzorem po stránce znalostní
i morální. Nezbytné pro učitele je ovládnout základní znalosti z psychologie a vedení
kolektivu, za výhodu považujeme dobrou znalost aspoň jednoho světového jazyka. Abychom
dosáhli tohoto stavu, velmi výrazně motivujeme dobré učitele, a to jak finančně, tak i dalšími
výhodami. Odkazujeme také na připravovaný Standard kvality profese učitele, který bude
zmiňované požadavky přesněji uvádět.
Gymnázia jsou tradičně chápána jako školská zařízení zaměřená na přípravu žáků na další
studium. Tento úhel pohledu je však velice zúžený, nelze přece redukovat několik let školní
práce na pouhou přípravu na něco dalšího. Myslíme si, že minimálně stejně důležité je,
abychom předali našim žákům dostatečné kompetence v základních vzdělávacích oblastech;
kompetence, které jim dovolí se orientovat v životě, spolupracovat s ostatními lidmi a
podílet se spolu s nimi na rozvoji světa. K tomu je nezbytné, aby absolventi uměli využívat
informace, pracovat s nimi a hodnotit je.
- 16 -
3.2
Profil absolventa
Naší prioritou, kterou zde opakovaně zmiňujeme, je získání klíčových kompetencí na základě
zvolených výchovně vzdělávacích strategií a dále příprava žáků na celoživotní učení, v to
počítaje také terciární vzdělávání.
Zaměření školy je jednak všeobecné, jednak technické, a to díky existenci oboru informační
technologie. Poněkud se tedy také liší požadavky na absolventy v jednotlivých oborech,
mnohé však mají společné.
3.3
Absolvent gymnázia EDUCAnet
je všestranně rozvinutou, svobodnou a nezávislou osobností;
umí se na dobré úrovni vyjadřovat v českém jazyce, a to ústní i písemnou formou;
umí konverzovat a číst texty ve dvou světových jazycích;
má základní přehled v hlavních vědeckých oborech;
uznává morální hodnoty demokratické společnosti a řídí se jimi;
je schopen efektivně pracovat v kolektivu a v přiměřené míře jej vést;
efektivně nachází, zpracovává a vyhodnocuje informace z klasických i elektronických
médií;
orientuje se v odborných textech, umí na jejich základě napsat abstrakt a referát;
umí vytvářet strukturované texty a odborné práce;
ovládá uživatelsky výpočetní techniku, vytváří texty, tabulky, grafy, prezentace a
databáze;
obhájí svůj názor na základě objektivních faktů;
dokáže prezentovat své myšlenky, názory a výsledky práce před ostatními lidmi;
kultivovaně diskutuje, v diskuzi respektuje ostatní názory;
umí zhodnotit jednání ostatních lidí, nepodléhá zbytečně mediálním vzorům;
- 17 -
uvědomuje si důležitost sebevzdělávání a aktivně ho praktikuje;
umí využívat e-learningové aplikace;
je schopen si odpovědně vybrat studijní program terciárního vzdělávání;
je připraven ke studiu zvoleného oboru.
Specifické dovednosti absolventa oboru informační technologie
disponuje znalostmi a vědomostmi potřebnými pro zastávání pracovní pozice v oboru
ICT;
dokáže efektivně spolupracovat v rámci síťových aplikací;
je schopen plánovat práci na méně rozsáhlých hardwarových a softwarových
projektech;
umí psát všemi deseti na průměrné úrovni;
orientuje se v ekonomických pojmech, dokáže zhodnotit projekt z ekonomického
hlediska;
je držitelem některého z certifikátů spolupracujících firem.
3.4
Přijímací řízení
V rámci přijímacího řízení se řídíme myšlenkou, že výsledky jednorázových písemných
přijímacích zkoušek neodrážejí efektivně schopnosti a vědomosti uchazeče. Proto
vyhlašujeme každoročně podle platných právních předpisů v předepsaném termínu kritéria
přijetí, která zohledňují nejen prospěch v posledních ročnících ZŠ, ale také další dovednosti,
schopnosti, zájmy studentů a jejich motivaci ke studiu.
Vzhledem k tomu, že kapacita školy je dostatečná a umožňuje v případě potřeby přijmout
více paralelních tříd, než je plánováno, můžeme této myšlence beze zbytku dostát.
Přijímací řízení je realizováno v doporučených termínech. Výsledky oznamujeme v době,
která je určena vyhláškou o přijímání ke studiu, na webových stránkách školy a v tištěné
podobě jsou vyvěšeny na vchodových dveřích školy. Zde jsou uvedeny pod kódem, který žáci
obdrželi před konáním řízení, aby nedošlo k nedovolenému publikování osobních údajů.
- 18 -
Zákonní zástupci uchazeče se mohou o výsledku také informovat telefonicky (po uvedení
rodného čísla uchazeče a jeho pořadového čísla v přijímacím řízení) nebo osobně, což se
často děje. Následně jsou přijatí uchazeči a jejich zástupci vyzváni k převzetí rozhodnutí o
studiu, případně je jim zasláno do vlastních rukou (pokud je nemohou včas převzít nebo si
tuto formu předání zvolí). Rozhodnutí o nepřijetí zasíláme do vlastních rukou vždy. Dbáme
na to, aby rozhodnutí měla řádnou právní formu (uvedení legislativy, podle níž ředitel
rozhodl, odůvodnění a poučení o odvolání) – to ostatně je naším zvykem za všech okolností.
3.5
Organizace maturitní zkoušky
Při organizaci maturitní zkoušky se řídíme platnými právními předpisy, sledujeme jejich
změny na oficiálním webu CERMATu http://www.novamaturita.cz/. Zajišťujeme proškolení
pedagogických pracovníků tak, abychom jich měli dostatek pro výkon nově zavedených
funkcí, jako jsou školní maturitní komisař, zadavatel, hodnotitel, a to i v kategorii PUP, která
je určena žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek maturitní zkoušky.
3.6
Výchovné a vzdělávací strategie
Při stanovování výchovných a vzdělávacích strategií vycházíme z klíčových kompetencí, které
stanovuje rámcový vzdělávací program. Ty představují soubor vědomostí, dovedností,
schopností, postojů a hodnot, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní
zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v životě. Úroveň klíčových kompetencí
představuje žádoucí stav, ke kterému se mají všichni žáci na základě svých individuálních
předpokladů postupně přibližovat. Na jejich základě chceme dát našim absolventům dobrý
vklad pro jejich orientaci a pro celoživotní učení, které se v tomto století stane v evropském
prostředí nezbytností.
V následujících odstavcích jsou uvedeny strategie, které jsme stanovili jako prioritní.
- 19 -
3.6.1
Kompetence k učení
cíl
umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení
klíčové kompetence
motivovat k celoživotnímu vzdělávání;
naučit efektivně vyhledávat a zpracovávat informace pomocí moderních informačních
technologií;
rozvíjet schopnost rozlišení podstatných a klíčových informací od méně důležitých;
naučit kriticky hodnotit informace, nepřejímat automaticky myšlenková schémata a
informace z médií.
jak jich dosahujeme?
Předkládáme učivo přiměřené obtížnosti, s přihlédnutím k reálným možnostem žáků.
Klademe důraz na princip názornosti a na využití počítače jako didaktické techniky.
Každý student má k dispozici notebook, učebny jsou vybaveny učitelským počítačem
připojeným k internetu, dataprojektorem a plátnem, případně interaktivní tabulí. Žáci
mohou využít neomezeného připojení k internetu.
V průběhu roku organizujeme exkurze, které mají za úkol přiblížit a pomoci pochopit
teoreticky získané informace v praxi.
Rozvíjíme samostatnost žáků ve volbě a organizaci práce. Poskytujeme dostatek času
k trvalému osvojení učiva.
Vedeme žáky k hodnocení sebe i druhých. V průběhu školního roku probíhají
projektové týdny, žáci zpracovávají a hodnotí své projekty a vyjadřují se k jednotlivým
pracím. Žáci mají prostor k diskuzi o navrhované známce při ústním zkoušení a
spolurozhodují o hodnocení domácích úkolů nebo jiných prací.
Rozvíjíme u žáků kultivovanou komunikaci. Každý předmět má stanoven minimální
počet hodnocení v průběhu pololetí a čtvrtletí. Žáci komunikují s učiteli nejen ve
- 20 -
vyučovacích hodinách, ale také mimo vyučování, a to prostřednictvím e-mailu,
školního e-learningového systému nebo ICQ, resp. Skype.
Učíme žáky pracovat s informacemi. Vyhledávají informace na internetu, zpracovávají
samostatné nebo skupinové projekty, jsou vedeni k tvorbě anotací a abstraktů učiva
ze studijních materiálů předkládaných učiteli, webových zdrojů nebo z učebnic.
Žákům umožňujeme realizovat vlastní nápady, např. při tvorbě školního elearningového systému, při zpracovávání domácích úkolů nebo tvorbě elektronického
sešitu.
Při požadavcích na práci žáků využíváme Bloomovu taxonomii.
Poskytujeme žákům rady, jak se učit. Zpracováváme pro ně materiály, které je se
správnými způsoby učení seznamují.
Podporujeme účast na vědomostních soutěžích.
Vyučovací hodiny organizujeme jako pestré, se střídáním činností. Tvoříme pro žáky
zajímavé a podnětné úlohy, a to i v písemných pracích.
Dopřáváme žákům možnost prožít si úspěch. Nešetříme pochvalami, kladná motivace
je prioritní.
Vysvětlujeme jim praktický význam získávaných znalostí a dovedností. Žáci tak
mnohem lépe chápou, proč musí zvládnout i obtížné pasáže učiva.
3.6.2
Kompetence k řešení problémů
cíl
podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažovaní a řešení problémů
naučit rozpoznávat hlavní příčinu problému;
vést k hledání vhodné strategie řešení;
podnítit logické uvažování;
- 21 -
zvládat stresové situace.
Učíme v souvislostech a v mezipředmětových vazbách.
Umožňujeme žákům využívat maximum klasických a elektronických informačních
zdrojů. Učíme je informace nejen vyhledávat a shromažďovat, ale také třídit a
zpracovávat.
Při výuce motivujeme žáky problémovými úlohami z praktického života.
Žákům zadáváme projekty, na kterých pracují ve skupinách. Každý člen skupiny má
v projektu svou funkci a zodpovědnost za daný úkol.
Podporujeme netradiční způsoby učení - školní e-learningový systém, prezentace
v PowerPointu, projektové a modulové výuky, exkurze.
Zapojujeme žáky do miniprojektů a diskusí s cílem vyřešení určitého problému.
Vedeme žáky k objektivnímu zhodnocení problémových situací.
Směrujeme žáky k zhodnocení možných řešení s ohledem na dopad vůči
zúčastněným.
Do hodin zařazujeme problémové úlohy.
Učíme žáky plánovat postupné činnosti při řešení problémů.
3.6.3
Kompetence komunikativní
cíl
vést žáky k všestranné a účinné komunikaci
naučit výstižně a souvisle formulovat své myšlenky a názory
rozvinout vyjadřovací schopnosti
ovládat dva světové jazyky
- 22 -
naučit dialogu a komunikaci ve skupině
Vedeme žáky k vhodným formám komunikace se spolužáky, s učiteli a ostatními
dospělými.
Učíme žáky formulovat své myšlenky, argumentovat a obhajovat svůj vlastní názor
s respektem k názorům ostatních a zároveň poslouchat názor jiných.
Vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků - zejména při ústním zkoušení
nebo projektové výuce.
Podporujeme vzájemnou komunikaci žáků všech tříd - adaptační kurzy, lyžařské a
další sportovní kurzy, společné výlety a exkurze.
Podporujeme prezentaci aktivit školy samotnými studenty formou příspěvků na web,
do školních časopisů, článků do regionálního tisku či specializovaných časopisů.
Učíme žáky pravidlům elektronické komunikace.
Vedeme žáky k vhodnému a rozumnému využívání internetu, upozorňujeme na
možnost vzniku závislosti.
Rozvíjíme schopnost a dovednost rozumět, domluvit se, číst a psát nejméně ve dvou
cizích jazycích.
Zadáváme žákům referáty, které poté přednášejí před třídou, a to nejčastěji za
současného použití prezentační techniky.
Ve vyučovacích hodinách užíváme skupinových forem práce.
3.6.4
Kompetence sociální a personální
cíl
rozvíjet schopnost začlenit se do kolektivu, respektovat názor a práci druhých
- 23 -
zapojit se do společnosti a vymezit roli v ní;
uvědomit si svá práva, povinnosti a zodpovědnost za sebe i svou rodinu;
naučit skupinové spolupráci, sebekontrole a sebehodnocení.
Zapojujeme žáky do organizace činnosti školy (informační systém, výzdoba,
organizace soutěží).
Usilujeme, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině. Učíme žáky týmové
práci a respektování společně dohodnutých pravidel chování.
Učitelé podněcují u žáků empatii, sociální cítění a aktivní pomoc společensky
znevýhodněným občanům.
Odmítáme vše, co narušuje dobré vztahy, preferujeme vstřícnou a přátelskou
atmosféru.
Podporujeme vzájemnou pomoc při získávání vědomostí, znalostí a dovedností.
Vedeme žáky k vzájemnému respektu.
Učíme odmítavému postoji k negativním formám sociální komunikace.
Při získávání kompetencí v této oblasti využíváme společné akce (lyžařské zájezdy,
exkurze).
Podporujeme činnost studentského parlamentu. Podněty vzešlé z jeho jednání
bereme jako velmi důležité, k jeho závěrům vedeme věcnou diskusi.
3.6.5
Kompetence občanské
cíl
vychovávat z žáků svobodné, zodpovědné a nezávislé osobnosti
- 24 -
posílit vědomí sounáležitosti s obcí, státem, resp. celou Evropou a světem;
porozumět odlišným kulturám a náboženstvím a opovrhovat rasismem a xenofobií;
naučit chránit životní prostředí a kulturní dědictví země.
Uplatňujeme sebepoznávací metody, seznamujeme žáky s jejich právy, odpovědností
a povinnostmi.
Umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pravidel školy, společně pak dbáme na
jejich dodržování.
Organizujeme osobní setkávání (besedy, účast na společných akcích) žáků
s významnými osobnostmi kultury, politiky, sportu a s dalšími osobnostmi, které jsou
úspěšné v některé oblasti lidské činnosti a působí tak jako dobrý profesní i lidský
příklad.
Vedeme žáky k tomu, aby respektovali národní, kulturní a historické tradice
a seznamovali se kulturami jinými. K tomu mimo jiné využíváme i přítomnosti žáků
cizích národností ve škole.
Žáky zapojujeme do projektů, kde se seznamují s kulturou jiných národů,
navštěvujeme výstavy a kulturní akce zaměřené na odlišné kultury a náboženství.
Seznamujeme žáky s náboženskou různorodostí Země.
Odmítáme jakékoliv projevy ponižování, opovrhování, rasismu.
Vysvětlujeme problémy menšin a důvody jejich postavení ve společnosti.
Naším heslem je „různorodost je solí života“.
Ve výchovách klademe důraz na prožitek.
Ukazujeme, jak se liší podmínky pro život v jednotlivých zemích světa.
Podporujeme kladný vztah k znevýhodněným občanům a k seniorům.
Klademe důraz na environmentální výchovu. Žáky vedeme k třídění odpadů
(konkrétně papíru a plastů), šetření vodou a energiemi.
- 25 -
Zdůrazňujeme nutnost zachování přírodního bohatství Země a ochrany biosféry.
3.6.6
Kompetence k podnikavosti
cíl
rozvíjet schopnost uplatňovat vědomosti a dovednosti v praxi
osvojit základní pracovní dovednosti a návyky;
pochopit principy tržní ekonomiky;
orientovat se v obchodu a na trhu práce.
Vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení reálných možností při
profesní orientaci.
Zjišťujeme profesní orientaci žáků formou rozhovorů a dotazníků.
Výuku doplňujeme o praktické exkurze, na kterých žáci mohou pozorovat, jak fungují
principy podnikání v praxi.
Výběrem volitelných předmětů pomáháme žákům při profesní orientaci.
Vedeme žáky k osvojování základních tržních principů a k jejich využití v praktických
činnostech.
Učíme žáky vyhledávat a porovnávat obchodní nabídky a podmínky prodeje, a tím
vyhodnocovat výhodnost nabídek na trhu.
Organizujeme exkurze na veletrhy a odborné přednášky. Dovolujeme tak žákovi učinit
si přesnější představu o jeho možných budoucích povoláních.
Nabízíme kroužky a nepovinné předměty, abychom tak posílili profesní orientaci
žáků.
Spolupracujeme s úřadem práce.
- 26 -
3.7
Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných
Jak již bylo uvedeno, žáci mimořádně nadaní obecně na naší škole nestudují. Tím není
řečeno, že by někteří z našich studentů nevynikali v jednotlivých oborech nebo všeobecně.
V budoucnu se však může vyskytnout situace, kdy např. bude žák schopen a ochoten
absolvovat studium rychleji než jeho vrstevníci. V tom případě jsme připraveni stanovit po
dohodě s jeho zákonnými zástupci individuální studijní plán, který toto bude reflektovat a
současně bude respektovat příslušnou kapitolu RVP. Budeme postupovat tak, abychom
mimořádný talent nebrzdili, ale naopak rozvíjeli.
3.8
Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Od založení školy se setkáváme ve větším množství s žáky, kteří vykazují některou ze
specifických poruch učení (SPU). Jedná se nejčastěji o tyto poruchy:
hyperaktivita;
dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie případně lehká dysortografie;
blíže nespecifikované lehké formy SPU.
Prioritní pro nás je, aby žáci se zmíněnými dysfunkcemi nebyli znevýhodnění, a to jak při
učení, tak v životě třídního kolektivu. Spolupracujeme s pedagogicko-psychologickou
poradnou, problémem však někdy bývá získat souhlas rodičů s vyšetřením a hlavně
s oznámením výsledků škole. To platí i pro další lehčí mentální poruchy, jako je obsedantně
kompulzivní porucha, bipolární porucha (maniodepresivní psychóza) a pravděpodobně
nejproblematičtější záležitost, se kterou se lze setkat, a to zvýšená agresivita.
Výuku zmíněných žáků přizpůsobujeme tak, aby nebyli nadmíru stresováni, a upravujeme
časové požadavky a formy klasifikace. Vycházíme přitom z příslušných pasáží RVP.
Další kategorií jsou žáci dlouhodobě nemocní nebo s tělesným postižením. Máme již
zkušenosti se žáky, pro něž je třeba upravit nejen způsob výuky, ale také prostředí, ve
kterém vyučování probíhá. U vážně nemocných žáků s dlouhodobou absencí umožňujeme
- 27 -
individuální učební plán, pomáháme jim také možností konzultací a zadáváním učiva dle
jejich možností a požadavků. Významnou pomocí pro tyto žáky je fakt, že studijní materiály
jsou přístupné v elektronické formě a žáci si je mohou otevřít nebo stáhnout z kteréhokoli
počítače, který je připojen k internetu.
Bezbariérový přístup 1. patra, kde se škola nachází, umožňuje schodolez. Jsme si totiž
vědomi, že mezi tělesně handicapovanými mladými lidmi je řada těch, kteří u nás mohou
uplatnit svůj talent. Navíc způsob výuky, který není založen na hektickém psaní poznámek a
naopak upřednostňuje využití výpočetní techniky, je právě pro řadu z nich mimořádně
přínosný.
3.9
Začlenění průřezových témat
Všechna průřezová témata jsou integrována přímo do vyučovacích předmětů.
3.9.1
Osobnostní a sociální výchova (OSV)
Tematický okruh
Blok A/
1.ročník
Blok B/
2.ročník
Blok C/
3.ročník
Blok D/
4.ročník
1.1
Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
Čj, Aj, Nj,
VV, Fyz,
ZSV, TV
Aj, Mat,
Fyz, HV,
Ch, ZSV,
TV
Aj, Fyz,
TV, ZSV
Ch, ZSV,
TV, EKO,
MV
1.2
Seberegulace, organizační
dovednosti a efektivní řešení
problémů
Mat, Fyz,
IVT, Ch,
ZSV, VV
Fyz, ZSV,
Ch, HV,
IVT
Fyz, Ch,
ZSV, Mul,
EKO
Mat, Ch,
IVT, EKO
Ajm, Mat,
Fyz, Ch,
ZSV, Děj,
Nj
Čj, Bi,
ZSV, Děj,
IVT
Mat, Fyz,
Zem, Ch,
Bi, ZSV,
TV
JČj, Aj,
HV, Nj,
ZSV, TV,
IVT
Aj, Fyz,
Ch, Mul,
ZSV, TV,
EKO
Nj, CH,
ZSV, EKO,
Mul
Číslo
1.3
Sociální komunikace
1.4
Morálka všedního dne
1.5
Spolupráce a soutěž
- 28 -
Čj, Aj, ZSV, Čj, Ch, TV,
Fyz, CH
Bi, ZSV
ZSV, TV,
IVT
Nj, Fyz,
ZSV, TV,
Mul
Ch, TV,
ZSV
Čj, Ch, Bi,
TV, Mul
3.9.2
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS)
Číslo
Tematický okruh
Blok A/
1.ročník
Blok B/
2.ročník
Blok C/
3.ročník
Blok D/
4.ročník
2.1
Globalizační a rozvojové procesy
Ch, Zem,
Děj
Aj, Ch,
ZSV, Děj
Ch, SeZ,
Děj
Ch, SeZ
2.2
Globální problémy, jejich příčiny a
důsledky
Aj, Ch, Bi
Aj, Ch,
Zem, ZSV
Čj, Aj, Ch,
ZSV, Děj,
SeZ
Fyz, SeZ,
Bi
2.3
Humanitární pomoc a
Bi, ZSV
mezinárodní rozvojová spolupráce
Ch, Zem,
ZSV, Děj
Ch, Bi, Děj,
Ch
SeZ
Nj, Ch,
ZSV, Děj,
HV
Aj, Nj, Ch,
ZSV, Děj,
SeZ
Čj, Mat,
ZSV
2.4
Žijeme v Evropě
Čj, Nj,
Děj, Ch,
Bi, Zem,
VV
2.5
Vzdělávání v Evropě a ve světě
Aj, Ch
Ch, Zem,
ZSV
Aj, Ch,
ZSV, SeZ
Nj, Fyz,
Ch, ZSV
3.9.3
Multikulturní výchova (MKV)
Číslo
Tematický okruh
Blok A/
1.ročník
Blok B/
2.ročník
Blok C/
3.ročník
Blok D/
4.ročník
3.1
Základní problémy
sociokulturních rozdílů
Čj, Aj,
ZSV, Děj,
VV
Aj, Nj,
Zem, ZSV,
Hv
Bi, SeZ
Ch, MV,
ZSV
3.2
Psychosociální aspekty
interkulturality
Zem, ZSV,
Děj
ZSV, Děj
Bi, SeZ
Čj, Ch,
ZSV, SeZ
3.3
Vztah k multilingvní situaci a ke
spolupráci mezi lidmi z různého
kulturního prostředí
Zem, ZSV
Čj, SeZ
Ch, SeZ
- 29 -
3.9.4
Environmentální výchova (ENV)
Číslo
Tematický okruh
Blok A/
1.ročník
Blok B/
2.ročník
Blok C/
3.ročník
Blok D/
4.ročník
4.1
Problematika vztahů organismů a
prostředí
Aj, Ch, Bi,
Zem
ChZSV, Bi,
Zem
Ch
Ch, Bi
4.2
Člověk a životní prostředí
Čj, Aj, Ch,
Bi, Zem,
Děj, VV
Nj, Fyz,
Aj, Ch,
Zem, Děj, Děj, TV,
Ch, Bi, ZSV SeZ
4.3
Životní prostředí regionu a České
republiky
Ch, Zem
Aj, Fyz,
Ch, ZSV
Čj, Ch, SeZ Fyz, Ch
3.9.5
Čj, Fyz,
Ch, Bi, SeZ
Mediální výchova (MEV)
Číslo
Tematický okruh
Blok A/
1.ročník
Blok B/
2.ročník
Blok C/
3.ročník
Blok D/
4.ročník
5.1
Média a mediální produkce
Bi, IVT
Čj, Aj, Nj,
ZSV
Aj, IVT
ZSV, TV,
MV
5.2
Mediální produkty a jejich
významy
Ch, VV
Čj, Nj, IVT,
Ch, ZSV
Ch, ZSV
Mat, MV
5.3
Uživatelé
Čj, Nj, TV
Ch, ZSV
ZSV
Čj, Nj
5.4
Účinky mediální produkce a vliv
médií
Ch, VV,
Zem, ZSV,
VV
Zem, ZSV,
Aj, Ch,
HV, Čj, Ch,
ZSV
Děj
ZSV
5.5
Role médií v moderních dějinách
ZSV, VV,
Děj
Ch, ZSV,
Děj, HV
Fyz, ZSV
- 30 -
Čj, Ch,
ZSV, Děj
4
Učební plán
4.1
Denní forma studia
1.ročník
RUP G
2.ročník 3.ročník 4.ročník
RUP G RUP G RUP G
Celkem
RUP
G
Jazyk a jazyková komunikace
Český jazyk a literatura2
Anglický jazyk
Další cizí jazyk3
P
P
P
4
4
3
P
P
P
4
4
3
P
P
P
4
4
3
P
P
P
4
4
3
12
12
12
16
16
12
Matematika a její aplikace4
P
4
P
4
P
4
V
4
10
16
Člověk a příroda
Fyzika
Chemie
Biologie
Geografie5
Geologie6
P
Člověk a společnost
Občanský a spolvěd. základ7
Dějepis
P
P
2
2
2
2
V
2
2
2
2
P
1
2
V
2
2
2
V
1
2
36
2
2
2
8
8
8
4
0
2
6
6
V
2
2
Člověk a svět práce8
Umění a kultura
Hudební obor
Výtvarný obor
X
P
P
2
V
V
4
2
4
Člověk a zdraví
Tělesná výchova
Výchova ke zdraví9
P
2
P
2
P
2
P
2
8
8
X
Inform. a kom. technologie10
V
3
V
3
V
2
V
2
4
10
Volitelné vzdělávací aktivity
Ekonomika / Multimédia /
Informační technologie11
V
2
8
4
V
P
P
2
2
včetně rétoriky
Německý jazyk
4
Matematika
5
Zeměpis
6
zařazeno v BI
7
Základy společenských věd
8
Rozděleno do dalších předmětů
9
rozděleno do dalších předmětů
10
Informační technologie
3
- 31 -
Latina / Konverzace z
anglického jazyka/ Seminář ze
zeměpisu12
Základy administrativy /
Mediální výchova/ Seminář z
českého jazyka/ Seminář z
matematiky/ Konverzace z
anglického jazyka13
Průřezová témata14
2
2
4
2
2
X
Disponibilní časová dotace
Celkem pro žáky
pro učitele
26
132
33
46
33
45
33
47
33
46
132
1.ročník
2.ročník
3.ročník
RUP
G
RUP
G
RUP
G
RUP
G
RUP
G
P
P
P
36
36
18
P
P
P
36
36
18
P
P
P
36
36
18
P
P
P
45
45
18
12
12
12
153
153
72
Matematika a její aplikace17
P
36
P
36
P
36
V
36
10
144
Člověk a příroda
Fyzika
Chemie
Biologie
Geografie18
Geologie19
P
Občanský a spolvěd. základ
Dějepis
P
P = povinně zařazeno v ročníku
V = volitelně zařazeno v ročníku
4.2
Dálková forma studia
počet hodin konzultací za školní
rok
9 setkání (1x měsíčně, záříkvěten)
Jazyk a jazyková komunikace
Český jazyk a literatura15
Anglický jazyk
Další cizí jazyk16
P
15
14
9
9
V
9
9
12
9
P
9
9
V
9
12
14
V
9
9
11
volitelné předměty tříleté
volitelné předměty dvouleté
13
volitelné předměty jednoleté
14
zařazena do jednotlivých předmětů
15
včetně rétoriky
16
Německý jazyk
17
Matematika
18
Zeměpis
19
zařazeno v BI
12
- 32 -
4.ročník
Celkem
36
12
9
9
45
44
44
18
0
9
36
27
V
9
9
Člověk a svět práce20
Umění a kultura21
Hudební obor
Výtvarný obor
X
P
P
0
V
V
4
0
0
Člověk a zdraví22
Tělesná výchova
Výchova ke zdraví
P
0
P
0
P
0
P
0
8
0
X
Inform. a kom. technologie23
V
9
V
17
V
12
V
9
4
48
Volitelné vzdělávací aktivity
Ekonomika / Multimedia24
Latina / konverzace AJ25/
Seminář ze zeměpisu
Základy administrativy / Mediální
výchova 26
Průřezová témata27
V
9
8
18
0
V
P
P
9
0
X
Disponibilní časová dotace
Celkem pro žáky28
pro učitele
200
201
P = povinně zařazeno v ročníku
V = volitelně zařazeno v ročníku
20
rozděleno do dalších předmětů (ZSV, EKO)
rozděleno do dalších předmětů (DEJ,CJ, ZSV)
22
rozděleno do dalších předmětů (BI, ZSV)
23
24
volitelné předměty
25
26
27
zařazena do jednotlivých předmětů
28
200-220 konzult.hodin ve školním roce
21
- 33 -
200
201
26
132 802
5
Učební osnovy
Tvorba učebních osnov probíhala po dobu delší než jeden rok. S výhodou jsme při ní využili
těsného sepětí škol skupiny EDUCAnet, v jejichž rámci vznikly pracovní skupiny pro jednotlivé
vzdělávací oblasti a obory, které jsou v ŠVP transformovány do vyučovacích předmětů. Pro
každý z předmětů byl určen garant, který koordinoval přípravu osnov pro jeden předmět.
Díky tomuto modelu, kdy garanty byli zkušení kvalifikovaní a aprobovaní učitelé s velkou
erudicí, jsme mohli sestavit osnovy s dostatečnou odbornou úrovní.
Osnovy platí od září 2009 pro obor 79-41-K/41 Gymnázium (dle číselníků ÚIV Gymnázium
všeobecné (čtyřleté)) v denní i dálkové formě studia, tato úprava vchází v platnost od
1.9.2014. Vycházíme přitom z myšlenky, že dálkové studium gymnaziálního oboru je
plnohodnotné a stejně tak maturitní zkouška v této formě vzdělávání dokládá dosažení
stejných kompetencí, jako maturitní zkouška v denním studiu. Na druhou stranu je třeba
reflektovat, že dálkové studium je specifické tím, že místo klasických vyučovacích hodin
v počtu ideálně 1.089 za rok (33 týdnů po 33 hodinách) je zde 200-220 hodin konzultací a
mnohem důležitější úloha je tak přiřazena domácí přípravě. Počty konzultačních hodin
v jednotlivých ročnících jsou uvedeny v samostatné přehledné tabulce.
Jak je patrné ze školního učebního plánu, nevydali jsme se, pokud jde o členění vzdělávacích
oborů, cestou experimentů. Měli jsme na zřeteli srozumitelnost vzdělávací nabídky a
možnost využít dosavadních zkušeností, proto jsme nezaváděli nové předměty a vzdělávací
obsah oblastí Geologie, Výchova ke zdraví a Člověk a svět práce jsme zařadili do stávajících
vyučovacích předmětů. Průřezová témata jsou jednak včleněna do předmětů, jak uvádí
samostatná kapitola ŠVP, jednak mohou být realizována formou projektů v průběhu
projektových týdnů, kterých je za dobu studia minimálně 7. Vytvořili jsme tedy osnovy pro
následující předměty:
Český jazyk a literatura (zkratka ČJ)
Anglický jazyk (AJ), který je prvním cizím jazykem pro všechny žáky
Další cizí jazyk – v našem gymnáziu německý (NJ)
Matematika (MAT)
- 34 -
Fyzika (FYZ)
Chemie (CH)
Biologie (BI)
Zeměpis (ZEM)
Základy společenských věd (ZSV)
Dějepis (DEJ)
Výtvarná výchova/ Hudební výchova (VV/HV)
Tělesná výchova (TVH, TVD)
Informační technologie (IVT)
Ekonomika (EKO)
Multimédia (MUL)
Mediální výchova (MV)
Seminář ze zeměpisu (SeZ)
Vzdělávací obsah jednotlivých předmětů je uspořádán do přehledných tabulek, z nichž
budou – jako příloha školního vzdělávacího programu – vycházet tematické plány pro školní
rok. Budeme požadovat, aby tyto plány byly zpracovány kvalitně a odpovědně. Oproti
učebním osnovám budou obsahovat podrobnější časové rozvržení, metody práce, učebnice a
doporučenou literaturu, zmínit v nich bude možné i používané pomůcky. V případě potřeby
jsou některé předměty vyučovány blokově ve skupinách, které nohou být sestavovány napříč
ročníky i obory vyučovanými ve škole.
Ve většině případů se vyučuje v blocích (A-D), jejichž obsah odpovídá modernímu pojetí
výuky, kde každý blok představuje učivo jednoho školního roku. Pokud bloky na sebe přímo
nenavazují, je možné je učit v různém pořadí. V opačném případě bloky A a B se zpravidla
vyučují v 1. a 2. roce studia, bloky C a D představují učivo, a učí se tedy zpravidla ve 3. a 4.
roce studia. Pokud jsou skupiny sestaveny spojením ročníků (např. 1. a 2. či 3. a 4.) pak tyto
spojené ročníky probírají v daném školním roce jeden blok. V následujícím školním roce pak
- 35 -
probírá ročník či spojené ročníky jiný blok tak, aby na konci studia prošla každá třída výukou
všech zmíněných bloků. Pokud jsou studenti spojováni napříč obory, je při výuce dbáno na
to, aby byly naplněny všechny RVP.
Očekávané výstupy jednotlivých vzdělávacích oborů RVP jsou v tabulkách uváděny pod čísly
– viz příloha [A] Očekávané výstupy.
- 36 -
5.1
Český jazyk a literatura
5.1.1
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové vymezení předmětu
Vyučovací předmět Český jazyk a literatura vychází ze vzdělávacího oboru Český jazyk a
literatura vymezeného v RVP pro gymnázia.
Předmět ČJ úzce spolupracuje s dalšími předměty, s jejichž náplní obsahově souvisí. Jedná se
o předměty Dějepis (historické souvislosti), Základy společenských věd (souvislosti
s filozofickými a náboženskými systémy, občan ve státě a společnosti, mezinárodní vztahy),
Hudební výchova a Výtvarná výchova (umělecké směry), Cizí jazyky (jazykové jevy). Okrajově
navazuje mezipředmětové vztahy i s dalšími předměty.
Do obsahu předmětu ČJ jsou včleněny tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a
sociální výchova (OSV), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS),
Multikulturní výchova (MKV), Environmentální výchova (ENV), Mediální výchova (MEV) – viz
tabulka průřezová témata.
Český jazyk a literatura je komplexní předmět, jehož jednotlivé složky se průběžně prolínají a
vzdělávací obsah je rozdělen do dvou částí: Jazyka a jazyková komunikace a Literární
komunikace.
V části Jazyk a jazyková komunikace získává student povědomí o všech vrstvách národního
jazyka, učí se zásadám pravopisu i spisovné výslovnosti, ve svých mluvených i písemných
projevech je veden k využívání znalostí tvaroslovných, syntaktických i stylistických principů
CJ, dokáže porozumět textu, analyzovat jej a interpretovat. Chápe jazyk jako prostředek
k porozumění i naslouchání, zároveň dokáže odhalit manipulativní účinky textu a umí se jim
bránit. Je veden k formulaci vlastních myšlenek i k tvorbě vlastních textů.
V části Literární komunikace se propojuje poznávací, výchovná a estetická funkce předmětu.
Student je seznamován s vývojem světové i české literatury, s vývojem významných
uměleckých směrů. Student rozlišuje umělecký a neumělecký text, dokáže postihnout jeho
smysl. Je veden k pochopení i respektování uměleckých hodnot. Dokáže interpretovat
- 37 -
umělecký text a zároveň je přitom veden k utváření názorů, postojů, je vytvářen jeho mravní
profil a kultivován duchovní život. Rozvíjejí se jeho čtenářské zážitky, které přinášejí nejen
rozšíření poznání, ale i emocionální a estetické zážitky. Je vybízen i k vlastní tvorbě a
k rozvíjení individuálního stylu.
Časové a organizační vymezení předmětu
Předmět ČJL je realizován ve všech ročnících studia s dotací 4 hodiny týdně.
Klasická
výuka
je
pravidelně
doplňována
metodou
e-learningu. Výuka je realizována i mimo třídu – využívá se návštěv knihoven, besed,
divadelních představení, výstav. K dalším fakultativním formám výuky patří olympiády,
literární a recitační soutěže, publicistické aktivity, účast na projektech. Předmět se vyučuje
v blocích (A, B, C, D), jejichž obsah odpovídá modernímu pojetí výuky především literatury a
kde každý blok představuje učivo jednoho školního roku. Bloky na sebe přímo nenavazují, je
tedy možné je učit v různém pořadí. Bloky A a B se vyučují v 1. a 2. roce studia, bloky C a D se
učí zpravidla ve 3. a 4. roce studia. V případě potřeby se ročníky mohou spojit (např. 1. a 2.
či 3. a 4.) a tyto spojené ročníky probírají v daném školním roce jeden blok. V následujícím
školním roce pak probírá ročník či spojené ročníky jiný blok tak, aby na konci studia prošla
každá třída výukou všech zmíněných bloků. Spojená může být také pouze jedna hodina,
nejčastěji gramatika (v rámci jazyka a jazykové komunikace). Ročník tedy může např. mít
hodiny literatury a slohu samostatně a hodinu gramatiky spojenou s jiným ročníkem.
Předmět se vyučuje současně ve více oborech, a to ve společných skupinách. Na žáky
různých oborů jsou však během hodiny i mimo ni kladeny různě náročné úkoly buď dle
oboru, který žák studuje, nebo dle vlastních schopností studenta.
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí
1. Kompetence k učení
v úvodu ke každému učivu jsou studenti pozitivně motivováni
dbáme na princip názornosti – využívá se didaktická technika všeho druhu –
notebooky, interaktivní tabule, audiovizuální prostředky, prezentace, výukové weby,
veškeré možnosti, které e-learning nabízí
- 38 -
vedeme studenty k samostatné práci s jazykovými příručkami, encyklopediemi,
slovníky
učíme
studenty
samostatné
práci,
přípravě
vlastních
textů,
prezentací,
samostatnému vyhledávání informací, učíme je informace zpracovávat
vedeme studenty k tvorbě projektů, k systematizaci a třídění připravených materiálů
vybízíme studenty k hodnocení vlastní práce i práce druhých – formou prezentací
prací, diskuzí, slovního hodnocení
střídáme frontální, skupinovou i individuální výuku
podpoříme i názornou výuku mimo učebnu – práce v knihovně, příprava besedy,
recenze navštívených kulturních akcí
2. Kompetence k řešení problémů
studenti jsou vedeni při naplňování zadaného úkolu k využívání všech dostupných
zdrojů (literatura, internet, tisk, vlastní výzkum) k třídění, kritice a hodnocení
získaných informací a k jejich zpracování
studenti jsou nabádáni k hodnocení prezentované práce svých spolužáků
studenti jsou vedeni k formulování vlastních názorů, k jejich zveřejnění a obhajobě,
k publikaci na webu či v tisku
v rámci slohových prací zpracovávají studenti problémová témata, při kterých si tříbí
argumentaci a vyjadřování vlastních řešení
český jazyk a literaturu učíme v souvislosti s mezipředmětovými vztahy a studenti
nalézají souvislosti pomocí znalostí z dějepisu, základů společenských věd či hudební
a výtvarné výchovy
3. Kompetence komunikativní
studenti samostatně interpretují texty z vlastní četby i dramatické, filmové a televizní
zpracování děl
- 39 -
studenti jsou vedeni k ústní prezentaci svých samostatných prací, referátů, výsledků
projektů, k jejich obhajobě v rámci diskuzí, dovedou posoudit a interpretovat
komunikační účinky textu
studenti jsou vedeni při mluveném projevu k využívání základních principů rétoriky
studenti jsou nabádáni ke vzájemné komunikaci v rámci vyučovacího procesu i mimo
něj, ke komunikaci s učiteli (ústní i písemné formou e-mailů), dovedou nejen
odpovídat, ale i správně klást otázky
v rámci školních projektů i mimo ně jsou studenti vedeni k práci s tiskem, k jeho
kritickému čtení, k využívání jeho funkcí i k vlastní publikační činnosti
4. Kompetence sociální a personální
ve výuce českého jazyka a literatury a v rámci souvisejících projektů studenti pracují i
formou skupinového vyučování, dostávají úkoly, při kterých je nezbytná jejich
spolupráce
vyučující zadává referáty, mluvní cvičení či slohové práce na aktuální společenská
témata a vede studenty k zamyšlení nad společenskými problémy
učitel organizuje společné návštěvy divadelních a filmových představení, výstav,
muzeí a rozvíjí tak i emocionální cítění, mravní povědomí, vztahy sounáležitosti a
empatie mezi studenty
zvláště ve výuce jazyka věnuje učitel zvláštní pozornost studentům s dyslexií, dysgrafií
a dalšími poruchami učení
5. Kompetence občanská
studenti si četbou literatury a návštěvou divadelních a filmových představení ujasňují
vlastní pohled na svět, hodnotí chování a charakter postav, sociálních skupin, chápou
společenskou situaci, trvalé morální hodnoty a obohacují svůj duchovní život
témata slohových prací učitel zadává tak, aby jejich prostřednictvím mohl student
vyjádřit své názory i své zkušenosti v oblasti mezilidských vztahů, sociálních
problémů, problematiky ochrany životního prostředí, politického dění
- 40 -
v rámci výuky literatury i projektů se seznamují studenti s tématy odlišných
národních, kulturních a náboženských zvyklostí, učí se toleranci
učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy – historické souvislosti, tradice, kulturní
dědictví
v rámci projektů či výuky publicistického stylu se student aktivně vyjadřuje ke
společenskému dění
6. Kompetence k podnikavosti
v rámci četby beletrie, poznávání osudů autorů knih i v rámci práce s tiskem jsou
studenti vedeni k poznávání různých profesí i k posuzování vlastních možností své
profesní orientace
studenti se seznamují s formální i obsahovou stránkou tvorby textů administrativního
stylu, které využijí v přípravě na svůj profesní život i ve svém zaměstnání
5.1.2
Vzdělávací obsah
Viz příloha [B] Vzdělávací obsahy.
- 41 -
5.2
Cizí jazyk – anglický jazyk
5.2.1
Předmět Anglický jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk. Do výuky jsou zařazeny i
některé tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova
k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova a Environmentální
výchova v rámci RVP G.
Výuka je v tomto předmětu realizována ve všech čtyřech ročnících se čtyřhodinovou týdenní
dotací.
Část hodin mají studenti společnou se studenty jiných ročníků (podle pokročilosti).
Výuka se uskutečňuje převážně formou vyučovacích hodin v běžných třídách za volitelného
používání didaktických pomůcek jako je například přehrávač CD, dataprojektor a další.
Všichni studenti mají k dispozici notebook.
Cílem vzdělávání v angličtině jako cizím jazyce je dosažení jazykových znalostí a
komunikačních dovedností odpovídajících suverénnímu zvládnutí požadavků vyššího stupně
maturitní zkoušky z angličtiny, tedy úrovně B2 Evropského referenčního rámce pro jazyky
(CEFR).
Vzdělávání v angličtině jako cizím jazyce směřuje k bezpečnému osvojení komunikačních
dovedností a k získání celkové jazykové způsobilosti na úrovni, která odpovídá nárokům
základního stupně maturitní zkoušky z cizího jazyka.
Studenti se během výuky seznámí se strategiemi získávání a rozvíjení všech základních
dovedností komunikace v cizím jazyce. Kritické myšlení je rozvíjeno četbou didakticky
upravených i autentických cizojazyčných textů. Schopnost porozumět mluvenému slovu je
využívána k prohlubování dovednosti získávat a vyhodnocovat nové informace, stejně jako
k pohotovému zapojení do diskuze o obecných i odborných tématech. Právě samostatný
- 42 -
ústní nebo písemný projev v anglickém jazyce tvoří základ pro úspěšné zapojení studentů do
globálně propojeného světa 21. století.
Naše práce vede studenty k zvládnutí komunikace s lidmi z různých kulturních prostředí i
k využívání angličtiny pro práci s počítačem, internetem, tiskem a dalšími zdroji informací.
Zvládnutí gramatiky není považováno za cíl, ale za prostředek k proniknutí do jazyka jako
logicky strukturovaného prostředku mezilidské komunikace. Proto je velký důraz kladen na
rozvíjení aktivního užívání anglického jazyka jak ve výuce, tak i v každodenním životě
studentů.
Klíčové kompetence
Učíme žáky pracovat s informacemi. Vyhledávají informace na internetu, zpracovávají
samostatné nebo skupinové projekty, vedeme je k tvorbě anotací a abstraktů učiva
ze studijních materiálů a zdrojů.
Využíváním periodik, zejména novin a časopisů, vedeme studenty k aktivní
uvědomělé práci s textem.
Výuku gramatiky zaměřujeme na pochopení jazykové struktury, gramatika je pro nás
nedílnou součástí jazyka, avšak nepřeceňujeme její důležitost, gramatika je
prostředkem, nikoliv cílem.
Soustavnou prací s textem rozvíjíme slovní zásobu i logické myšlení, klademe důraz
na porozumění psanému jazyku, vedeme žáky k tomu, aby dokázali daný text
reprodukovat vlastními slovy.
Žákům umožňujeme realizovat vlastní nápady, např. při zpracovávání domácích úkolů
nebo tvorbě elektronického sešitu.
Vyučovací hodiny organizujeme jako pestré, se střídáním činností. Tvoříme pro žáky
zajímavé a podnětné úlohy, a to i v písemných pracích.
Dopřáváme žákům možnost prožít si úspěch. Nešetříme pochvalami, kladná motivace
je prioritní.
- 43 -
Vysvětlujeme žákům praktický význam získávaných znalostí a dovedností.
Doporučujeme žákům, jak a kde mohou své získané vědomosti a jazykové dovednosti
uplatnit i mimo školu.
Využíváme situačních rozhovorů (role plays) k podpoře pohotovosti projevu.
Vědomostní testy sestavujeme jako potvrzení studentových vědomostí (v obecné
rovině se žáci účastní jejich tvorby, znají způsob hodnocení, tím eliminujeme stres)
Využíváme celou škálu cvičení, i na internetu a v tištěných materiálech.
Žákům zadáváme projekty, na kterých pracují ve skupinách. Každý člen skupiny má
v projektu svou funkci a zodpovědnost za daný úkol.
Podporujeme netradiční způsoby učení – například školní e-learningový systém,
powerpointové prezentace, projektové a modulové výuky.
Používáme jazykové hry, divadlo, scénky, role plays, small talks a další prostředky.
Vytváříme optimální podmínky pro jazykovou komunikaci (skupiny, uspořádání lavic).
Učíme žáky formulovat své myšlenky, argumentovat a obhajovat svůj vlastní názor
s respektem k názorům ostatních a zároveň poslouchat názor jiných. V hodinách
probíhají moderované diskuse na daná témata.
Při přípravě materiálů pro e-learninový systém vycházíme z moderních učebnic
postavených na komunikaci.
Vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků - zejména při ústním zkoušení
nebo projektové výuce.
Usilujeme o to, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině. Učíme žáky
týmové práci a respektování společně dohodnutých pravidel chování.
Často uplatňujeme týmovou práci, práci ve skupinkách.
- 44 -
Žáky vedeme k sebeopravování, opravujeme až na závěr.
Vytvářením přátelské atmosféry (písně, hry, soutěže) rušíme pocit neúspěchu a
posilujeme sebedůvěru a sebeúctu.
5. Kompetence občanské
Aktualizujeme téma ochrany životního prostředí, vedeme studenty pomocí příkladů a
textů k uvědomělému vztahu k životnímu prostředí.
Seznámením žáků se stěžejními díly anglofonní literatury zprostředkováváme
pochopení kulturní historie anglicky mluvících zemí.
Vedeme žáky k tomu, aby respektovali národní, kulturní a historické tradice a
seznamovali se kulturami jiných národů a národnostních menšin, včetně původních
obyvatel některých anglicky mluvících zemí (USA, Austrálie).
Žáky zapojujeme do projektů, kde se seznamují s kulturou jiných národů,
navštěvujeme výstavy a kulturní akce zaměřené na odlišné kultury a náboženství.
Zapojujeme žáky do komunikace s partnerskými školami v rámci projektu Comenius.
6. Kompetence pracovní
Aktivní znalost anglického jazyka prezentujeme jako velkou výhodu ve sjednocené
Evropě a na trhu práce.
Vhodnými konverzačními tématy jako například Volba povolání, Pracovní život,
Životopis připravujeme žáky k uplatnění na mezinárodním trhu práce.
- 45 -
EDUCAnet – gymnázium a stření odborná škola České Budějovice, s.r.o.
Čéčova 2092/66, 370 04 České Budějovice
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
e-mail: [email protected], www.educanet.cz
IČ: 251 58 392, zapsal Krajský soud v Českých Budějovicích, oddíl C, vložka 6784
5.2.2
Vzdělávací obsah
– 46 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.3
Další cizí jazyk – německý jazyk
5.3.1
Německý jazyk je vyučován v současné době jako druhý cizí jazyk od prvního do čtvrtého
ročníku. Cílem naší práce je naučit žáky komunikovat s lidmi z různých částí světa a využívat
německý jazyk pro práci s počítačem, internetem i tiskem a dalšími médii. Gramatické učivo
je chápáno jako prostředek k rozvoji komunikačních dovedností a schopnosti logického
myšlení. Je zajištěn individuální přístup a aktivizace všech zúčastněných. Vzdělávání v Dalším
cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně B1 podle Společného evropského rámce pro jazyky.
Časové vymezení předmětu
Výuka je v tomto předmětu realizována ve všech čtyřech ročnících se tříhodinovou týdenní
dotací. Část hodin mají studenti společnou se studenty jiných ročníků (podle pokročilosti).
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků
využíváním časopisů vedeme studenty k aktivní uvědomělé práci s textem;
výuku gramatiky zaměřujeme na pochopení jazykové struktury, což umožňuje
transfer i do jiných jazyků;
prací se slovníkem rozvíjíme slovní zásobu i logické myšlení;
uplatňujeme výběrové domácí úkoly (studenti sami rozhodnou, co je jim bližší),
nadstandardní úkoly odměňujeme.
– 47 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
využíváme situačních rozhovorů k podpoře pohotovosti a kultivovaného projevu;
vědomostní testy sestavujeme jako potvrzení studentových vědomostí (v obecné
rovině se žáci účastní jejich tvorby, znají způsob hodnocení, tím eliminujeme stres)
využíváme celou škálu cvičení, i na internetu.
používáme nové moderní učebnice postavené na komunikaci;
vytváříme optimální podmínky pro jazykovou komunikaci (skupiny, uspořádání lavic);
používáme jazykové hry, divadlo, scénky.
v cizím jazyce nepřerušujeme studenta, opravujeme až na závěr;
v jazykové výuce často uplatňujeme týmovou práci;
vytvářením přátelské atmosféry (písně, hry, soutěže) rušíme pocit neúspěchu a
posilujeme sebedůvěru a sebeúctu.
aktualizujeme téma ochrany životního prostředí, vedeme studenty pomocí příkladů a
textů k uvědomělému vztahu k životnímu prostředí;
seznámením s německou, rakouskou a švýcarskou literaturou tradicemi a kulturou
obecně zprostředkováváme pochopení kulturní historie německy mluvících zemí.
znalost německého jazyka prezentujeme jako velkou výhodu ve sjednocené Evropě;
konverzačními tématy Volba povolání, Pracovní život, Životopis připravujeme žáky
k uplatnění na mezinárodním trhu práce.
– 48 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.3.2
Vzdělávací obsah
– 49 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.4
Matematika
5.4.1
Vyučovací předmět Matematika je vytvořen ze vzdělávacího oboru Matematika a její
aplikace a realizuje tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova,
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova,
Environmentální výchova a Mediální výchova. Začlenění průřezových témat do vzdělávacího
obsahu je uvedeno v tabulce osnov jednotlivých bloků.
Matematika napomáhá především rozvoji abstraktního a analytického myšlení, rozvíjí logické
usuzování a geometrickou představivost, učí srozumitelné a věcné argumentaci.
Těžiště výuky spočívá v aktivním osvojení strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí
matematických nástrojů a dovedností, v pěstování schopnosti aplikace.
Během studia žáci objevují, že matematika nachází uplatnění v mnoha oborech lidské
činnosti (např. v ekonomii, informatice, fyzice a technice) a že moderní technologie jsou
užitečným pomocníkem matematiky.
Matematika poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné pro vysokoškolské studium i pro
běžný život.
Obsahové vymezení vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah matematiky je rozdělen do pěti tematických okruhů:
1. argumentace a ověřování;
2. číslo a proměnná;
3. práce s daty, kombinatorika, pravděpodobnost;
4. závislosti a funkční vztahy;
– 50 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5. geometrie.
Časové vymezení vyučovacího předmětu
Celková časová dotace pro výuku matematiky je 4 hodiny týdně.
1-2. ročník – Blok A nebo B - 4 hodina týdně
3-4. ročník – Blok C nebo D - 4 hodiny týdně
Organizační vymezení vyučovacího předmětu
Celé učivo je rozděleno do bloků A, B, C, D. Každý student během svého studia probere
všechny bloky, i když jejich pořadí může být různé. Rozdělení učiva do bloků je součástí části
B dokumentu – Vzdělávací obsahy.
Při výuce Matematiky je využíván většinou klasický frontální způsob výuky formou výkladu a
vysvětlování, který je často spojený s názorným vyučováním. Z dalších metod je využívána
metoda řízeného rozhovoru se žáky, učení se ze zkušeností, samostudium apod. Při výuce
mohou být využívány didaktické pomůcky, jsou-li k dispozici (tzn. počítače, dataprojektory,
interaktivní tabule). Další možnou formou realizace výuky je účast v matematických
soutěžích.
Hodnocení výsledků vzdělávání
Kritéria hodnocení odpovídají Klasifikačnímu řádu EDUCAnet - gymnázium a střední odborná
škola České Budějovice s.r.o. Do celkového hodnocení se především promítají tyto složky:
ústní a písemné zkoušení, samostatné práce a doplňující aktivity.
– 51 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Výuka Matematiky směřuje k tomu, aby si žáci osvojili:
1. Kompetence k učení, tj. aby dokázali:
získat pozitivní vztah k učení a vzdělávání;
využívat ke svému učení různé informační zdroje;
sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení;
přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí.
2. Kompetence k řešení problému, tj. aby dokázali:
porozumět zadání úkolu;
získat informace potřebné k řešení problému;
nahlížet na problém z různých stran;
nalézt různé způsoby řešení problému;
zvážit klady i zápory jednotlivých způsobů řešení;
vybrat optimální postup řešení a provést jej;
vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu.
3. Kompetence komunikativní, tj. aby byli připraveni:
vyjadřovat se vhodně, přesně a srozumitelně;
formulovat a prosazovat vlastní názory;
vhodně argumentovat.
4. Kompetence sociální a personální, tj. aby byli schopni:
odhadovat důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích;
spolupracovat;
– 52 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
být tolerantní a projevovat si vzájemnou úctu a empatii.
5. Kompetence občanské, tj. aby byli připraveni:
jednat odpovědně, samostatně a iniciativně ve vlastním i veřejném zájmu;
dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí;
zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě.
6. Kompetence k podnikavosti, tj. aby byli schopni:
rozvíjet svůj osobní i odborný potenciál;
posuzovat a kriticky hodnotit rizika související s rozhodováním v reálných životních
situacích;
nést následky svého chování a jednání;
uplatňovat znalosti a dovednosti z matematiky v různých oblastech lidské činnosti.
5.4.2
Vzdělávací obsah
– 53 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.5
Fyzika
5.5.1
Vyučovací předmět fyzika je vyučován v rámci vzdělávací oblasti člověk a příroda. Žákům
umožňuje formovat a rozvíjet pozitivní vztah k přírodním vědám, formuje jejich
přírodovědný obraz světa a tak vytváří základy jejich vědeckého názoru na svět kolem nás.
Svým způsobem výuky rozvíjí jak vědomosti, tak i praktické dovednosti žáků, stimuluje
analytické myšlení, podněcuje schopnost formulovat a prezentovat vlastní hypotézy. Úzkou
součinností s praxí (experimenty, laboratorní úlohy) nutí žáky k myšlenkové syntéze a
praktickému využití získaných poznatků.
Časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Celková časová dotace pro výuku matematiky je 2 hodiny týdně.
1-2. ročník – Blok A nebo B - 2 hodiny týdně
Výuka probíhá ve kmenové třídě. Metody a formy výuky jsou používány podle charakteru
učiva a cílů vzdělávání. Z forem se uplatňují:
frontální výuka (řízená diskuze, výklad)
skupinová výuka
– 54 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
individuální výuka
Při výuce jsou preferovány metody, které žáky aktivně zapojují do výuky a vedou je
k formulaci domněnek a hypotéz, k ověřování možných postupů řešení a podle možností i
k praktickému ověření.
Učitel
vede žáky k samostatnému vyhledávání, třídění a propojování informací z různých
zdrojů, včetně moderních informačních technologií;
motivuje žáky k prohlubování a samostatnému doplňování vědomostí a dovedností;
stimuluje k objevování souvislostí a hodnocení výsledků;
napomáhá rozvíjet schopnost organizace činnosti.
2. Kompetence k řešení problému
žák objevuje problém, analyzuje ho, navrhuje možné postupy řešení;
učitel usměrňuje volené způsoby řešení, podporuje i nestandardní řešení vedoucí
k cíli, podněcuje logické uvažování.
žák se přesně, výstižně a srozumitelně vyjadřuje v ústní a písemné podobě, užívá
symbolického a grafického vyjádření, používá s porozuměním odbornou terminologii
a symboliku;
učitel podporuje žáky k využití různých zdrojů informací (grafy, tabulky) a vybízí žáky
k diskuzi, argumentaci.
– 55 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Učitel
zařazuje do výuky skupinovou práci, sleduje a podněcuje spolupráci ve skupinách,
vede žáky k uvědomění si zodpovědnosti;
vytváří situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků;
podporuje odmítání nepřátelské atmosféry.
žák je veden k zodpovědnosti za vlastní přípravu, hospodárně využívá energetických
zdrojů a dokáže účinně pomoct při krizových situacích.
žák se zodpovědně rozhoduje o svém budoucím profesním životě s ohledem na své
schopnosti a potřeby;
aktivně přistupuje k rozvoji svého osobního a odborného potenciálu, využívá vlastní
iniciativu a tvořivost;
chápe podstatu a principy podnikání, posuzuje a kriticky hodnotí rizika.
5.5.2
Vzdělávací obsah
– 56 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.6
Chemie
5.6.1
Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Předmět CHEMIE je tvořen ze vzdělávacího oboru CHEMIE z RVP GV, části vzdělávacího
oboru Fyzika a člověk a příroda, Výchova ke zdraví – oblast Člověk a zdraví a průřezovými
tématy:
Osobnostní a sociální výchova (OSV),
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS),
Multikulturní výchova (MKV),
Environmentální výchova (ENV),
Mediální výchova (MEV),
Práce s laboratorní technikou vzdělávacího oboru ČLOVĚK a SVĚT PRÁCE v 1. – 4.
ročníku čtyřletého gymnázia.
Výuka je realizována jak frontálně, tak simultánně s využitím skupinové práce, laboratorní
práce studentů k daným tematickým celkům, projektům, referátům a soutěžím. Výuka je
zároveň obohacena a rozšířena o práci s PC, s interaktivními a multimediálními prvky a
s prezentacemi učitelskými i studentskými. Vyučovací hodiny probíhají v nespecializovaných
třídách, s možností zapojení interaktivních a multimediálních prvků. Během školního roku je
rovněž vhodně zařazen studentský projekt ve formě domluvené mezi studenty, vyučujícím a
vedením školy. Součástí výuky jsou nepravidelná laboratorní cvičení – dle možností ve formě
demonstrační (prováděné učitelem) a praktické (prováděné skupinkami žáků).
– 57 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Výuka chemie je prováděna v dotaci dvou hodin za týden
Výuka je zaměřena na:
Poznávání přírody jako systému.
Chápání významu udržování přírodní rovnováhy.
Aplikaci získaných poznatků v denní praxi.
Ústní a písemnou interpretaci získaných a ověřených závěru a hypotéz.
Ke specifikaci výuky chemie patří:
Podchycení zájmu studentů na poznávání základních pojmů, zákonitostí a
zdůvodňování jednání v konkrétních situacích.
Využívání poznatků při řešení praktických problémů k rozvoji občanských postojů.
Upevňování dovedností podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a poskytování
první pomoci při úrazech v laboratoři při demonstračních pokusech.
Kladení důrazu na řešení úloh, které mají vztah k praxi v běžném životě.
Poskytování dostatku příležitostí k chápání, že bez základních znalostí chemie se
současný člověk neobejde a znalosti jsou nezbytné k ochraně životního prostředí a
vlastního zdraví (zdravý životní styl, potravinářství, chemie každého dne apod.).
– 58 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Učitel učí a motivuje žáky k zájmu o předmět CHEMIE poznáváním přírodních objektů,
procesů, praktickými ukázkami daného tématu a zařazováním demonstračních
pokusů.
Učitel učí zpracovávat informace z hlediska objektivity, učí pracovat s chybou, užití
chemie v běžném životě.
Učitel vede žáky k vlastní interpretaci zadaných úkolů (vypracování laboratorních
protokolů, referátů, klipů, projektů).
Učí přecházet od smyslového poznání k poznávání a chápání souvislostí a zákonitostí
přírodních jevů.
Učí žáky samostatné práci a rozborům úkolů a plánování práce a jednotlivých úkonů
ve třídě i v laboratoři.
Učí základům logického vyvozování specifických závěrů přírodních zákonů, k využívání
poznatků MAT-FYZ-BI, výpočtové úlohy, vztah BI a CH hlavně v části výuky organické
chemie a biochemie.
Učí vyloučit chyby posouzením reálnosti výsledků a hledat varianty řešení.
Učitel vyžaduje správnou terminologii při interpretaci učiva a chemických zápisů.
Vede k přesné a logické argumentaci pozorování a práce v daném tématu.
– 59 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Učitel využívá skupinovou práci při řešení problémových úloh a v laboratorních
cvičeních.
Vyžaduje důsledné dodržování laboratorního řádu.
Vede k osvojování dovedností kooperace při řešení problémů a dbá na osvětu jako
součást primární prevence objasňování účinků a nebezpečí látek, užívaných jako
drogy.
Učitel podporuje řízenou diskusi k učivu, které souvisí s aktuálními problémy a učí
zodpovědnosti k životnímu prostředí.
Vede žáky k zapojení se do řešení a chápání společenských problémů (globální
oteplování, stavby jaderných elektráren, zbrojní průmysl apod.).
Učitel seznamuje žáky se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Rozšiřuje učivo vhodně motivovanými exkurzemi do závodů podle možností regionu,
jakožto i spoluprácemi s dalšími organizacemi (univerzity, laboratoře, výzkumné
ústavy, centra odborné činnosti aj.).
Vhodně zařazuje poznávání zdrojů a úpraven pitné vody, chemických továren a
laboratoří, jaderných elektráren, hutí, železáren, farmaceutických závodů, dolů a
lomů, skláren apod. – a to jak teoreticky během vyučovacích hodin, tak prakticky
formou exkurzí.
Nedílnou součástí pracovních kompetencí je vypracování tematických plánů
jednotlivých ročníků a plány laboratorních prací, projektů, klipů a referátů pro
rozšiřování vědomostí a dovedností v předmětu CHEMIE.
– 60 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.6.2
Vzdělávací obsah
– 61 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.7
Biologie
5.7.1
Ve výuce biologie je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda a obsah
vzdělávacího oboru Biologie RVP ZV, dále je do něj integrován obsah předmětu Geologie RVP
ZV a Výchovy ke zdraví RVP ZV (předmět zařazen především do bloku C), částečně také část
oboru Člověk a svět práce RVP ZV.
Realizují se tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova (OSV),
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS), Multikulturní výchova
(MKV), Environmentální výchova (ENV) a Mediální výchova (MEV).
V biologii je učivo rozděleno do čtyř bloků následujícím způsobem: Blok A – botanika,
mykologie, viry a bakterie; Blok B – zoologie; Blok C – biologie člověka; Blok D – základy
genetiky a ekologie.
Student je veden především k tomu,
aby se orientoval v různých formách živé a neživé přírody;
propojoval získané znalosti nejen v rámci předmětu, ale také mezipředmětově;
aby se podílel v rámci svých možností na ochraně životního prostředí;
aplikoval teoreticky získané znalosti o zdravém životním stylu do svého života;
dokázal vést hodnotnou diskusi, pracovat ve skupině a přemýšlet o názorech
ostatních studentů.
– 62 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Časová dotace je 2 hodiny týdně v každém bloku.
Pro výuku jsou k dispozici mikroskopy, přírodovědná literatura, prezentace na PC. Každý
student vlastní osobní notebook s připojením na Internet.
Hlavní formou je výklad doprovázený názornými pomůckami – testy, různými podpůrnými
programy z Přírodovědného webu, apod. Jako praktické doplnění výuky slouží laboratorní
cvičení, exkurze a výstavy.
Učitel:
vede studenty ke správnému používání přírodovědné literatury;
připravuje studenty na psaní odborných prací, hlídá správné používání citací,
správnou formu práce (referátů, ročníkových prací, projektů apod.);
vede studenty ke správnému používání odborné terminologie;
učí studenty samostatně vyhledávat informace, orientovat se v nich, třídit je a
propojovat.
– 63 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Učitel:
navádí studenty správným směrem a vede je k samostatnému objevování a práci
v biologii;
ve výuce uplatňuje mezipředmětové vztahy;
podporuje netradiční metody výuky (exkurze, práci s počítačem).
Učitel:
zadává dlouhodobé projekty a ročníkové práce, jejichž realizace je spojena s vlastní
obhajobou a prezentací před ostatními studenty;
učí studenty správně prezentovat jejich práci na veřejnosti a přijímat objektivní
kritiku;
učí studenty správně se účastnit diskuse;
vede žáky k práci ve skupině a toleranci názoru druhých studentů.
Učitel:
dbá na bezpečnost práce, poučí studenty o zodpovědnosti za své zdraví i zdraví
ostatních a také o základech první pomoci;
vyžaduje slušné chování v hodinách a sám jde příkladem;
vede žáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s ochranou životního prostředí.
Učitel:
navozuje situaci vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti.
– 64 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Učitel:
učí studenty plánovat si práci a postupovat logickým směrem;
zadává úkoly tak, aby studenti sami mohli pracovat na zadaném tématu, rozvrhnout
si časový plán, postup a závěrečný úklid;
vede
k dodržování
optimálních
pracovních
laboratorních pracích.
5.7.2
Vzdělávací obsah
– 65 –
a
bezpečnostních
pravidel
při
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.8
Zeměpis
5.8.1
Vyučovací předmět Zeměpis navazuje na předmět Zeměpis vyučovaný na druhém stupni ZŠ.
Spolu s obory Fyzika, Chemie, Biologie a Geologie je zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a
příroda. Zeměpis rozšiřuje žákovy poznatky ve fyzické a socioekonomické geografii,
regionální geografii a geografii České republiky. Žáci objevují mezipředmětové vztahy,
vyhledávají, zpracovávají a hodnotí informace. Žáci chápou kulturní zvláštnosti různých
národů, najdou potěšení v cestování, objevování krás přírody a v poznávání jiných
náboženství. Zeměpis poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě,
případně ve studiu na vysoké škole.
Vzdělávací obsah zeměpisu je rozdělen do pěti tematických okruhů:
Přírodní prostředí
Sociální prostředí
Životní prostředí
Regiony
Geografické informace a terénní vyučování
Celková časová dotace pro výuku zeměpisu jsou 4 hodiny, tj. 2 hodiny týdně v 1. a 2. ročníku
(blok A a blok B).
– 66 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Celé učivo je rozděleno do bloků A, B. Každý student během svého studia probere všechny
bloky, i když jejich pořadí může být různé. Rozdělení učiva do bloků je součástí části B
dokumentu – Vzdělávací obsahy.
Vyučovací hodiny se mohou realizovat s použitím moderních didaktických pomůcek (počítač,
dataprojektor, interaktivní tabule, video, DVD). Žáci při výuce využívají notebooky.
K dispozici mají atlasy, možnost zapůjčení i volného odběru časopisů s geografickou
tématikou. Mezi další formy výuky patří terénní vyučovaní, výlety nebo seznamovací /
sportovní kurzy s projektovou výukou.
Učitel
vede žáky k pochopení a osvojení geografických pojmů a vztahů
klade důraz na výběr a využívání vhodných metod pro efektivní učení zeměpisu
umožňuje žákům vyhledávání informací z různých zdrojů: e-learningové prezentace,
internet, atlasy, učebnice, …
propojuje zeměpis s ostatními vzdělávacími předměty
rozvíjí u žáků logické uvažování a myšlení v souvislostech
Učitel
– 67 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
vede žáky k analyzování problémů, k objevování vztahů a příčin, ke zvažování kladů a
záporů jednotlivých variant řešení, k volbě správného postupu, k vyhodnocování
správnosti výsledku
motivuje žáky k využívání internetu a jiných informačních zdrojů při vyhledávání a
třídění informací, potřebných k řešení zadaných úloh
diskutuje se žáky o možnostech správného řešení problému
poukazuje na mezipředmětovou provázanost při řešení geografických úloh
Učitel
vede žáky k správné formulaci a aktivnímu vyjadřování svých myšlenek v souvislém a
kultivovaném ústním i písemném projevu
vysvětluje žákům geografické pojmy a používá při tom různých informačních zdrojů:
internet, encyklopedie, geografické slovníky, tematické mapy…
poukazuje na srozumitelnost vyjadřování v geografické terminologii
směřuje žáky k využití moderních komunikačních technologií v předmětu zeměpis:
komunikační aplikace v e-learningu, e-mail, chat
Učitel
vyžaduje slušné chování a dodržování stanovených pravidel v hodině zeměpisu nebo
terénních vycházkách
umožňuje aktivní spolupráci mezi žáky navzájem a mezi žáky a vyučujícím
vytváří podmínky pro účinnou spolupráci ve skupinách: projektové vyučování a
skupinové vyučování
– 68 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
klade důraz na upevňování dobrých mezilidských vztahů
umožňuje spoluúčast žáků na vytváření kritérií hodnocení
Učitel
vyžaduje od žáků zodpovědnost a spolehlivost při práci v hodině zeměpisu
i při domácí přípravě na vyučování
učí porozumět odlišnému způsobu života lidí jiných kultur a náboženství
odmítá jakékoliv projevy ponižování, diskriminace a rasismu
vede žáky k respektování jiných názorů, ale zároveň i ke kritickému postoji
nesouhlasných názorů
pěstuje u žáků vědomí sounáležitosti s obcí, vlastí, Evropou a světem
vede žáky k ochraně přírody a kulturního a duchovního dědictví
Učitel
vede žáky k aplikaci osvojených geografických dovedností do praktického života
vysvětluje a dokazuje žákům korelaci geografie s jinými vědními obory
učí žáky využívat moderní technologie jako nezbytnou podmínku pro úspěšný
podnikatelský záměr
motivuje žáky prostřednictvím problémových geografických úkolů k pochopení
základních principů podnikání
nabízí volitelný předmět zeměpis jako součást možné další profesní přípravy
– 69 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.8.2
Vzdělávací obsah
– 70 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.9
Základy společenských věd
5.9.1
Předmět základy společenských věd se vyučuje jako samostatný a povinný. Svým obsahem
směřuje k postupnému formování a rozvíjení občanského profilu žáků, k rozvíjení
občanského a právního vědomí, smyslu pro občanskou a osobní odpovědnost.
Vede žáky k socializaci, k utváření pozitivních modelů chování, posilování úcty k základním
životním hodnotám a k lidským právům. Formuje vnitřní postoje žáků k důležitým oblastem
lidského života, rozvíjí způsobilost k mravně odpovědnému jednání a odpovědnost za
důsledky svého rozhodování.
Předmět rozvíjí a rozšiřuje poznatky zejména v oblastech sociologie, politologie, psychologie,
práva, ekonomie, filosofie a etiky. Zaměřuje se na reflexi společenské skutečnosti a utváření
vlastní identity, s přihlédnutím k osobnostní vyspělosti žáků. Jeho prostřednictvím si žáci
utváří realistický pohled na život, orientují se ve společenských jevech a procesech. Žák je
veden k tomu, aby sledoval aktuální společenskou situaci, vyjadřoval se k aktuálnímu dění,
získal přehled o možnostech budoucího pracovního uplatnění a tím si rozšířil možnost výběru
vlastní profesní orientace.
Výuka probíhá v běžných třídách; v některých třídách může být možnost využívat interaktivní
tabuli. Výuka je realizována formou kooperativního vyučování, výkladu, projektů, diskusí,
besed…
Časová dotace:
1-2. ročník – Blok A nebo B - 1 hodina týdně
– 71 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Učitel
probouzí zájem žáků o vědění, motivuje je ke sběru informací k tématům
prostřednictvím odborné literatury, encyklopedií, internetových zdrojů apod.
nabízí možnost samostatné práce a prohlubování znalostí (volitelné semináře,
besedy, ročníková práce, exkurze…)
vede žáky k tvorbě projektů, prezentací a učí je přijímat radu, kritiku, ocenění
Učitel
rozvíjí u žáků schopnost klást otázky, hledat odpovědi v diskusi, argumentovat
motivuje k diskusi o významných společenských problémech
podporuje žáky v hledání řešení konkrétní společenské situace
Učitel
nabízí žákům prostor k vyjádření názorů, postojů
vytváří příležitosti k nácviku vhodných způsobů chování v modelových situacích
klade důraz na užívání správné terminologie
– 72 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Učitel
vede žáky k respektu k lidské důstojnosti, k úctě k ostatním
nabízí žákům prostor k vyjádření jejich postojů, rozvíjí mravní povědomí, empatii
motivuje žáky k zamyšlení nad společenskými problémy
Učitel
klade důraz na tradiční hodnoty evropské vzdělanosti, současně podporuje pluralitu
podporuje u žáků pozitivní postoj ke kultuře a aktivní zapojení do kulturního dění
pomáhá zasazovat aktuální dění do historických souvislostí
Učitel
pomáhá žákům rozvíjet schopnosti a využívat vědomosti a dovednosti při profesní
orientaci
podporuje používání moderních technologií
vede žáky ke kritickému vyhodnocování informací o vzdělávacích a pracovních
příležitostech
5.9.2
Vzdělávací obsah
– 73 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.10
Dějepis
5.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
Vyučovací předmět DĚJEPIS přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho
hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické
paměti, především ve smyslu předávání historické zkušenosti. Významně se zde uplatňuje
zřetel k základním hodnotám evropské civilizace, a to v průběhu jejího vývoje od pravěku,
přes starověk, středověk a novověk s důrazem na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny
většiny současných společenských jevů.
Žáci jsou tak vedeni k poznání, že historie není jen uzavřenou minulostí a shlukem faktů, ale
zdrojem zkušeností pro pochopení celé řady současných problémů a východiskem pro
budoucnost. Obecné historické problémy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování
poznatků z dějin regionu i z dějin místních.
Cílem dějepisu je rozvíjet časové i prostorové představy a empatie, které umožňují žákům
lépe proniknout k pochopení historických jevů a souvislostí. Žáci se v hodinách dějepisu učí
rozpoznávat a formulovat problémy minulosti, věcně argumentovat, zjišťovat a zpracovávat
informace nutné pro jejich řešení, nacházet řešení, vyvozovat z nich závěry, reflektovat je a
aplikovat při řešení současných problémů a společenských jevů.
Vyučovací předmět dějepis realizuje tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a
sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní
výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Začlenění průřezových témat do
vzdělávacího obsahu je uvedeno v tabulce osnov jednotlivých ročníků.
Vzdělávací obsah dějepisu je rozdělen do osmi tematických okruhů:
– 74 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
úvod do studia historie,
pravěk,
starověk,
středověk,
počátky novověku,
novověk, osvícenství a idea svobody, modernizace společnosti,
moderní doba I – situace v letech 1914 – 1945,
moderní doba II – soudobé dějiny.
Celková časová dotace pro výuku dějepisu je 6 hodin, tj. 2 hodiny týdně v prvním až třetím
ročníku (blok A, B, C).
V bloku A (vždy 1. ročník) probíhá výuka společně pro obory
Gymnázium a Informační technologie. Studenti jsou seznámeni s význačnými událostmi
českých i obecných dějin od konce starověku po dvacáté století. V druhém a třetím ročníku
navštěvují hodiny dějepisu pouze studenti oboru Gymnázium. Látka je prohlubována v
návaznosti na první ročník. Výuka se věnuje v bloku B novověkým tématům. V bloku C je
probíráno dvacáté století a soudobé dějiny ve vztahu k současnosti.
Celé učivo je rozděleno do bloků A, B, C. Každý student během svého studia probere všechny
Formy realizace výuky jsou především vyučovací hodiny s použitím didaktických pomůcek
(počítače, dále dataprojektory či volitelně interaktivní tabule). Učebny jsou vybaveny
moderními didaktickými pomůckami, žáci při výuce využívají notebooky. Další možnou
– 75 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
formou realizace výuky dějepisu jsou návštěvy výstav, exkurze na historická místa, účast
v různých dějepisných soutěžích a práce na případných projektech.
Učitel
vede žáky k využívání efektivního způsobu učení, k samostatnosti a soustavnosti, ke
správnému osvojování dějepisných poznatků a orientaci v historickém vývoji;
rozvíjí u žáků schopnost samostatně vyhledávat a třídit informace na základě jejich
pochopení, propojení a systematizace;
zdůvodňuje nutnost správné interpretace získaných poznatků, rozvíjí u žáků
systémové myšlení a schopnost vnímat vztahy mezi regionálními, národními a
světovými dějinami;
učí žáky uvádět věci do obecnějších souvislostí a propojovat dějepisné znalosti do
širších celků s ostatními společenskými a kulturními jevy v historii i současnosti;
rozvíjí u žáků schopnost poznávat smysl a cíl učení a kriticky hodnotit své výsledky;
umožňuje používání moderních technologií při vyhledávání, třídění a tvořivém
zpracovávání informací.
Učitel
vede žáky k vnímání nejrůznějších problémových situací, k analyzování problémů a
k volbě správného postupu při jejich řešení;
klade důraz na správný výběr informací vhodných k řešení historické problematiky,
poukazuje na důležitost plánování a hledání efektivních metod řešení problémů;
– 76 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
vede žáky k věcnému argumentování při řešení problému a ke zvažování kladů a
záporů jednotlivých variant řešení;
diskutuje se žáky o správném řešení problému, poskytuje pomoc a možnost ověření;
klade důraz na ověření správnosti řešení problému a na aplikaci osvědčených postupů
při řešení obdobných problémových situací.
Učitel
vede žáky ke správné formulaci a vyjadřování svých myšlenek a názorů v souvislém a
kultivovaném písemném i ústním projevu;
klade důraz na užívání správné terminologie při pojmenovávání historických událostí;
umožňuje vhodnou komunikaci mezi spolužáky i s učitelem a účinné zapojení do
diskuze;
vede k umění naslouchat druhým a zaujmout i nesouhlasné nebo kritické stanovisko
k názorům druhých;
umožňuje efektivní využívání moderních komunikačních technologií.
Učitel
klade důraz na dodržování stanovených pravidel slušného chování a vytváření
příznivého klimatu při výuce;
vede žáky k rozhodování na základě vlastního úsudku, k pěstování sebereflexe a ke
spolupráci při týmové práci;
zadává úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat, a organizuje práci ve skupinách;
– 77 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
přispívá k diskuzi v malé skupině i k debatě celé třídy a podporuje sebedůvěru a
samostatný rozvoj žáků.
Učitel
vede žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti k plnění jejich povinností,
k zodpovědnému chování i k uplatňování jejich práv;
klade důraz na reflexi společenského dění a srovnání s historickými událostmi;
rozvíjí u žáků vztah k národním tradicím a ke kulturnímu a historickému dědictví;
umožňuje efektivní využívání moderních komunikačních technologií k odevzdávání
úkolů;
vyžaduje od žáků respektování různorodosti názorů, přesvědčení a schopností
ostatních a uvědomování si povinnosti postavit se proti fyzickému i psychickému
násilí.
Učitel
pomáhá žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti a využít své vědomosti a
dovednosti při profesní orientaci;
motivuje a povzbuzuje žáky k tvořivosti a dosahování úspěchů, podporuje inovaci;
rozvíjí u žáků schopnost orientovat se v základních aktivitách potřebných
k uskutečnění nejrůznějších projektů a podnikatelských záměrů;
podporuje používání moderních technologií.
– 78 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.10.2 Vzdělávací obsah
– 79 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.11
Estetická výchova
Předmět Estetická výchova se profiluje jako předmět se zaměřením na tvůrčí činnost žáka,
která je úzce provázána s komunikačními a interpretačními účinky vizuálně i sluchově
obrazných a obrazových vyjádření. Základní realizační formou výuky je vyučovací hodina,
dvouhodina. Dalšími možnými formami jsou exkurze, návštěvy výstav a galerií, návštěvy
koncertů a divadelních představení. Ve výuce jsou uplatňovány různé metody práce jako
např. samostatná práce, práce ve dvojici, práce ve skupině, výtvarné řady, krátkodobé a
dlouhodobé projekty, besedy, vedení vlastního portfolia. Žák je veden k samostatnému
řešení problémů, k sebereflexi, využití experimentu při vlastní tvorbě a umění komunikovat s
uměním a okolím pomocí vlastních výrazových prostředků.
EV mají na rozvrhu společně studenti 1. a 2. ročníku 2 hodiny týdně (střídavě po roce blok A
a B).
Celé učivo je rozděleno do bloků A a B. Každý student během svého studia probere oba
využíváme literaturu a časopisy zaměřené na dějiny umění a kultury;
využíváme dostupnou audiovizuální techniku a moderní komunikační prostředky
(internet)
– 80 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
učíme žáky pohybovat se v kulturním prostředí, vnímat vkus a nevkus, hledat pravé
hodnoty umění, učíme je orientovat se v jednotlivých historických etapách dějin
umění a kultury;
žáci sami vyhledávají aktuální kulturní témata, zpracovávají je a prezentují před
pedagogem i ostatními žáky.
používáme výkladu jako nástroje k pochopení dějin kultury, ikonografické a audio –
video ukázky, konkrétní kulturní akce;
vědomostní testy zaměřujeme na zájem žáků, kteří si mohou svobodně zvolit témata
ke zpracování.
vytváříme optimální podmínky pro rozvoj žáků a její vlastní tvořivost v oblasti
výtvarných a hudebních technik a užitých činností;
seznamujeme žáky prostřednictvím literatury i návštěvami kulturních akcí s divadelní
a filmovou uměleckou a jinou tvorbou.
dbáme vlastního vkusu a cítění žáka a vedeme jej nenásilnou formou k poznávání
kvalitních kulturních hodnot a jejich výběru;
vytváříme prostor pro skupinovou a týmovou práci;
vytváříme příjemné, vnímavé a citlivé prostředí.
žáky vedeme k ochraně kulturních památek, a tím zároveň i ochraně životního
prostředí;
pořádáme kulturní exkurze a vycházky, divadelní a jiná kulturní představení.
znalosti z oblasti dějin kultury jsou velkou devizou v Evropě i ve světě;
– 81 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
umožňují každému člověku přístup k oblasti prožitkové, citové, dějinné a poskytují
vybudovat si hodnoty pro celý další život.
– 82 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.12
Tělesná výchova
Obsahové vymezení předmětu Tělesná výchova
Vyučovací předmět Tělesná výchova je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, zahrnující
vzdělávací obory Výchova ke zdraví a Tělesná výchova z RVP G.
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví navazuje ve svém obsahu i výstupech na stejnojmennou
vzdělávací oblast vymezenou pro základní vzdělávání.
Předmět Tělesná výchova si klade za cíl vytvořit kladný a trvalý vztah k pohybovým aktivitám
a získat takové dovednosti a znalosti z oblasti tělesné kultury, které žákům umožní pečovat
o tělesnou zdatnost a zdraví jako součást zdravého životního stylu.
Předmět Tělesná výchova je zaměřen na optimální rozvoj tělesné, duševní a sociální
zdatnosti žáků. Žáci rozvíjejí své pohybové schopnosti a dovednosti, korigují jednostranné
zatížení organismu či zdravotní oslabení. Žáci si utvářejí vztah ke zdraví a umí si preventivně
zdraví chránit.
Tělesná výchova umožňuje žákům poznávat, aktivně využívat, a cíleně ovlivňovat vlastní
pohybové předpoklady. Takto chápaný vztah k pohybovým aktivitám lze rozvíjet jen
v atmosféře důvěry, spolupráce a radostného prožitku z pohybové aktivity, který vychází
z aktuální, individuální pohybové úrovně žáků, a především z konkrétních splnitelných cílů.
Žáci se učí využívat škálu různých pohybových aktivit v různém prostředí a s různými účinky.
Seznamují se s různými sociálními rolemi vyžadujícími vzájemnou spolupráci a odpovědnost
za zdraví své i spolužáků.
Důležité je propojování pohybových činností s dalšími oblastmi vzdělávání, jako jsou výchova
ke zdraví, hudební výchova, estetika, biologie, ekologie …
– 83 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Pokud žáci nedosahují potřebné pohybové a výkonnostní úrovně v dané sportovní aktivitě,
není jim učivo nabízeno „silou“. Pro konkrétního žáka nebo skupinu žáků může učitel
příslušné učivo i výstupy upravit a přizpůsobit dané kategorii a její výkonnosti.
Skutečné časové rozvržení učiva zůstává na učiteli, který zná každého žáka i skupinu žáků,
může je průběžně sledovat, hodnotit a rozhodnout tak o dalším časovém postupu.
Obsah učiva je prostředkem pro dosažení cílů jednotlivých etap vzdělání. V rámci předmětu
Tělesná výchova není učivo přesně členěno do ročníků, ale učitel vybírá v souladu s celkovou
koncepcí předmětu, s konkrétními podmínkami školy (prostorové, materiální), konkrétní
úrovní žáků (skupin, jednotlivců), jejich převažujícími pohybovými zájmy i vzhledem ke
svému případnému speciálnímu pohybovému zaměření. Základní učivo si osvojí všichni žáci.
Konkrétní úroveň osvojení závisí především na individuálních předpokladech žáků.
Rozhodující pro vzdělání je směřování k dílčím a celkovým cílům a respektování
individuálních předpokladů žáků.
Průřezová témata
Do obsahu předmětu Tělesná výchova jsou začleněna průřezová témata Osobnostní a
sociální výchova (OSV), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS),
Multikulturní výchova (MKV), Environmentální výchova (ENV), Mediální výchova (MEV) –
více tabulka průřezová témata.
Časové a organizační vymezení předmětu Tělesná výchova.
Celková časová dotace pro výuku tělesné výchovy je 2 hodiny týdně. Předmět se vyučuje
v blocích (A, B, C, D), kde každý blok představuje učivo jednoho školního roku. Bloky na sebe
přímo nenavazují, je tedy možné je učit v různém pořadí.
– 84 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Školy sítě EDUCAnet nemají sportovní zaměření výuky Tělesné výchovy.
Výuka předmětu Tělesná výchova je rozdělena na dvě skupiny podle pohlaví. V případě
malého počtu žáků probíhá výuka koedukovaně. Chlapecké skupiny většinou vyučují muži a
dívčí skupiny ženy.
Výuka je realizována vyučovací hodinou, závodem, soutěží, turnajem, kurzy, projekty,
výukovými programy, besedou se sportovní osobností, sledováním či návštěvou sportovní
události (závod, utkání, soutěž…)
Místem realizace je nejčastěji odborná učebna – tělocvična. Dle možností i venkovní hřiště,
městský park, atletický stadion, bazén, zimní stadion, sportovní centrum, posilovna,
horolezecká stěna, spinningové centrum …
K dalším fakultativním formám výuky patří organizace lyžařských, cyklistických, turistických či
vodáckých zájezdů.
Další moderní a netradiční pohybové aktivity jsou zařazovány podle zájmů žáků a
materiálních a personálních možností školy.
Žák:
poznává smysl a cíl svých pohybových aktivit, cíleně organizuje a řídí svoji vlastní
pohybovou činnost;
informace získané v procesu učení zpracovává, třídí a vyhodnocuje;
přijímá rady i kritiku jak ze strany vyučujících, tak ze strany spolužáků.
Žák:
– 85 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
vnímá problémové situace a navrhuje způsob řešení problémů;
získané informace a poznatky vhodně využívá při hledání řešení problémů;
nahlíží na problémovou situaci z různých úhlů pohledů a vyhledává nejvhodnější
variantu řešení;
kriticky myslí, svá rozhodnutí je schopný obhájit.
Žák:
zná odbornou terminologii;
komunikuje na úrovni, kterou vyžaduje situace;
využívá verbálních i neverbálních vyjádření;
správně vyhodnocuje přijímaná sdělení spoluhráčů (žáků).
Žák:
zná své fyzické i sociální schopnosti a dovednosti;
vytváří si potenciál pohybových aktivit vzhledem ke svým schopnostem a možnostem
spolupracuje ve skupině při dosahování společných cílů;
je zodpovědný k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních.
5. Kompetence občanská
Žák:
respektuje názory druhých;
rozhoduje se zodpovědně podle dané situace a svá rozhodnutí obhájí;
– 86 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
upevňuje si morálně-volní a charakterové vlastnosti;
podporuje a aktivně se účastní sportovních aktivit ve svém okolí;
zná práva a povinnosti vyplývající z různých sportovních rolí;
poskytne pomoc v situacích ohrožujících život a zdraví.
Žák:
organizuje si svůj denní pohybový režim efektivně v souladu s prací;
stanovuje si postupné cíle;
svých schopností a dovedností využívá v reálných životních situacích.
– 87 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.13
Vyučovací předmět Informační technologie (IVT) vychází ze vzdělávacího oboru Informatika a
informační a komunikační technologie (dále jen Informační technologie a ICT) vymezeného v
RVP pro gymnázia.
Tento předmět navazuje na oblast ICT základního vzdělávání, která je zaměřená na zvládnutí
základní úrovně informační gramotnosti, tj. na dosažení znalostí a dovedností nezbytných
k využití digitálních technologií.
Žáci jsou vedeni ke schopnosti aplikovat výpočetní techniku s využitím pokročilejších funkcí
k efektivnímu zpracování informací, a přispět tak k transformaci dosažených poznatků k
systematicky uspořádané vědomosti.
Cílem je zpřístupnit žákům základní pojmy a metody informatiky, napomáhat rozvoji
abstraktního, systémového myšlení, podporovat schopnost vhodně vyjadřovat své myšlenky,
smysluplnou argumentací je obhajovat a tvůrčím způsobem přistupovat k řešení problému.
Výuka informatiky směřuje k tomu, aby si žáci osvojili základní principy fungování prostředků
ICT a soustředili se na pochopení podstaty a průběhu informačních procesů, algoritmického
přístupu k řešení úloh a významu informačních systémů ve společnosti.
Při výuce informačních technologií jsou žáci vedeni k uplatňování mezipředmětových vztahů.
Vzdělávací obsah Informační technologie je rozdělena do tří tematických okruhů dle RVP:
digitální technologie;
zdroje a vyhledávání informace, komunikace;
– 88 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
zpracování a prezentace informací.
Dále může být rozšířena o následující témata:
základy tvorby WWW.
Týdenní dotací předmětu Informační technologie jsou 3 hodiny týdně v prvním a druhém
ročníku, 2 hodiny týdně ve třetím a čtvrtém ročníku.
Nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky. S výjimkou, že každý student by měl mít k dispozici
svůj nebo pronajatý notebook.
Při výuce je využíván, jak frontální způsob výuky formou výkladu a vysvětlování, tak i další
metody, mezi které patří metoda řízeného rozhovoru, učení se ze zkušeností, ale především
zpracovávání samostatných (dílčích) úloh. Učitel se snaží zajistit individuální přístup a
využívat metody vedoucí k aktivnímu zapojení všech studentů. Jsou plně využívány
didaktické pomůcky jako počítač, projektor (je-li k dispozici) a interaktivní tabule (též je-li
k dispozici). Žáci plně využívají své notebooky. Dalšími možnostmi realizace výuky mohou být
soutěže, zapojení do projektů či spolupráce s jinými subjekty.
– 89 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Kritéria hodnocení odpovídají Klasifikačnímu řádu EDUCAnet - Gymnázium a střední odborná
škola České Budějovice s.r.o. Do celkového hodnocení se promítají tyto složky: samostatné
práce, referáty a rozsáhlejší práce (mohou být nazývány projektem).
Výuka IVT směřuje k tomu, aby si žáci osvojili:
získat schopnost organizace činností;
hodnotit vlastní práci i práce druhých;
využívat ke svému učení různé informační zdroje (např. internet, příručky, nápověda,
e-learning a jiné multimediální pomůcky).
rozpoznat podstatu problému;
nahlížet na problém z různých stran;
nalézt různé způsoby řešení problému;
být otevřený k ostatním postupům a názorům druhých.
vyjadřovat se jasně a srozumitelně nejen v písemných, ale i ústních projevech;
respektovat základní gramatická, typografická, estetická pravidla i pravidla slušného
chování;
používat odbornou terminologii na odpovídající úrovni.
– 90 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
odhadovat důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích;
spolupracovat;
být tolerantní a projevovat si vzájemnou úctu a empatii.
5. Kompetence občanské, tj. aby byli připraveni:
respektovat různorodé hodnoty, názory, postoje a schopnosti ostatních lidí (být
tolerantní);
dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých;
svým chováním nepoškozovat přírodu, životní prostředí ani kulturu;
zajímat se o současnou problematiku z oblastí sociální, kulturní, politické či
mezilidských vztahů.
6. Kompetence k podnikavosti, tj. aby byli schopni:
tvořit administrativní texty;
orientovat se v problematice nabídce práce;
posuzovat vlastní možnosti při profesní volbě;
rozvíjet svůj osobní i odborný potenciál.
– 91 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.14
Ekonomika
Vyučovací předmět ekonomika je vyučován v rámci vzdělávací oblasti člověk a společnost.
Žákům umožňuje formovat a rozvíjet pozitivní vztah k ekonomice a ekonomickým vědám,
formuje jejich ekonomický obraz světa a tak vytváří základy jejich vědeckého názoru na svět
kolem nás.
Svým způsobem výuky rozvíjí jak vědomosti, tak i praktické dovednosti žáků, stimuluje
analytické myšlení, podněcuje schopnost formulovat a prezentovat vlastní ekonomické
hypotézy. Úzkou součinností s praxí (manažerská hra, ekonomické úlohy) nutí žáky
k myšlenkové syntéze a praktickému využití získaných poznatků.
Časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Ekonomika je organizována jako volitelný předmět od třetího ročníku, 2 hodiny týdně.
Celé učivo je rozděleno do bloků C a D. Každý student během svého studia probere oba
Výuka probíhá ve kmenové třídě. Metody a formy výuky jsou používány podle charakteru
učiva a cílů vzdělávání. Z forem se uplatňují:
frontální výuka (řízená diskuze, výklad)
skupinová výuka
manažerská hra
individuální výuka
– 92 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Při výuce jsou preferovány metody, které žáky aktivně zapojují do výuky a vedou je
k formulaci domněnek a hypotéz, k ověřování možných postupů řešení a podle možností i
k praktickému ověření.
Učitel
vede žáky k samostatnému vyhledávání, třídění a propojování ekonomických
informací z různých zdrojů, včetně moderních informačních technologií;
motivuje žáky k prohlubování a samostatnému doplňování vědomostí a dovedností;
stimuluje k objevování souvislostí a hodnocení výsledků;
napomáhá rozvíjet schopnost organizace činnosti.
žák objevuje problém, analyzuje ho, navrhuje možné postupy řešení;
učitel usměrňuje volené způsoby řešení, podporuje i nestandardní řešení vedoucí
k cíli, podněcuje logické uvažování.
žák se přesně, výstižně a srozumitelně vyjadřuje v ústní a písemné podobě, užívá
symbolického a grafického vyjádření, používá s porozuměním odbornou terminologii
a symboliku;
učitel podporuje žáky k využití různých zdrojů informací (grafy, tabulky) a vybízí žáky
k diskuzi, argumentaci.
– 93 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Učitel
zařazuje do výuky skupinovou práci, sleduje a podněcuje spolupráci ve skupinách,
vede žáky k uvědomění si zodpovědnosti;
vytváří situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků;
podporuje odmítání nepřátelské atmosféry.
žák je veden k zodpovědnosti za vlastní přípravu, hospodárně využívá energetických
zdrojů a dokáže účinně pomoct při krizových situacích.
žák se zodpovědně rozhoduje o svém budoucím profesním životě s ohledem na své
schopnosti a potřeby;
aktivně přistupuje k rozvoji svého osobního a odborného potenciálu, využívá vlastní
iniciativu a tvořivost;
chápe podstatu a principy podnikání, posuzuje a kriticky hodnotí rizika.
– 94 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.15
Multimédia
Cílem je seznámit žáky se základy tvorby, úprav a využití zvuku, obrazu a videa. Žáci se
seznámí se základními pojmy, názvoslovím a principy zpracování bitmapové a vektorové
grafiky, editace zvuku a videa.
Předmět multimédia pokrývá „multimediální část“ vzdělávací oblasti Aplikační programové
vybavení. Žáci se seznámí s pojmy nutnými pro dorozumění se v oblasti zpracování
multimédií, teorii okolo uchovávání multimédií v digitální formě a nevýhody z toho plynoucí.
Žáci získají dostatek informací k případnému dalšímu vzdělávání v oblasti multimédií (ať již
jde o obraz, zvuk nebo video) a naučí se ovládat nejpoužívanější aplikační software ke
zpracování multimédií.
Obsahem předmětu jsou tato témata:
1. grafický bitmapový a vektorový software;
2. zpracování videa a zvuku;
3. převody datových formátů;
4. tvorba a úprava fotografií;
5. animace.
– 95 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Předmět je vyučován jako volitelný předmět od třetího ročníku. Časová dotace je dvě hodiny
týdně. Bloková výuka probíhá spojením 3. a 4. ročníku s ročním střídáním výuky bloku C a D,
aby bylo docíleno probrání celého učebního obsahu. Rozdělení učiva do bloků je součástí
části B dokumentu – Vzdělávací obsahy.
Předmět je vyučován v běžné třídě.
Je využívána frontální výuka, práce ve skupině, samostatná činnost a popř. přednášky
odborníků. Výuka je doplněna o praktickou část a součástí výuky je práce s PC.
K hodnocení výsledků vzdělávání se využívá tradiční pětistupňové škály, kritéria hodnocení
jsou dána klíčovými kompetencemi a vnitřním řádem školy. Znalosti žáků jsou ověřovány
krátkými testy, ústní formou, obhajobou výsledků samostatných činností, testováním.
Součástí hodnocení je i přístup žáků k řešení aktuálních problémových úkolu (projektů) a
jejich schopností aplikovat poznatky v praxi.
Hodnocení je veřejné a učitel známku vždy zdůvodní, žáci mají právo se ke známce vyjádřit.
Vždy se zohledňuje individualita žáka, jeho schopnosti i možnosti.
Výuka Multimédií směřuje k tomu, aby si žáci osvojili:
učit se aktivně a samostatně;
– 96 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
uplatnit různé způsoby práce s textem;
efektivně vyhledávat a zpracovávat informace;
s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.) a
pořizovat si poznámky;
správně používat odborné pojmy a termíny.
vysvětlit zadání úkolu, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout
způsoby řešení;
uplatnit při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické)
a myšlenkové operace;
vybrat prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky)
vhodné pro splnění jednotlivých aktivit;
používat zkušenosti a vědomostí nabyté v jiných předmětech;
spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení).
komunikovat během ústního zkoušení, při přednesu referátů a během diskusí;
formulovat své myšlenky smysluplně a jazykově správně v mluvené i psané podobě.
adekvátně reagovat na hodnocení svého vystupování;
přijmout radu i objektivní kritiku;
ověřovat si získané poznatky, reagovat na názory, postoje a jednání jiných lidí;
na mimoškolních akcích dodržovat pravidla slušného chování.
– 97 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
11. Kompetence občanské a kulturní povědomí, tj. aby byli připraveni:
chránit si své zdraví a zdraví ostatních;
vysvětlit význam životního prostředí pro člověka a chovat se v duchu udržitelného
rozvoje.
12. Kompetence k pracovníku uplatnění a podnikatelským aktivitám, tj. aby byli připraveni:
celoživotně se vzdělávat;
dodržuje technologické a pracovní postupy.
13. Kompetence matematické, tj. aby byli schopni:
používat správné jednotky a převody mezi nimi.
14. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s
informacemi, tj. aby byli schopni:
využívat různé zdroje a posuzovat jejich věrohodnost;
pracovat s různými medii ve výuce při samostatném vzdělávání.
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj odborných kompetencí žáků
Výuka Multimédií směřuje k tomu, aby si žáci osvojili:
1. Kompetence navrhovat, sestavovat a udržovat HW, tj. aby dokázali:
navrhovat HW řešení s ohledem na jejich předpokládané využití (znát minimální
požadavky multimediálního SW);
identifikovat a odstraňovat závady.
2. Kompetence pracovat se základním programovým vybavením, tj. aby byli připraveni:
instalovat a konfigurovat PC z hlediska multimediálních programů;
– 98 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
využívat základní programové vybavení a dokázat se přizpůsobit jiným programům
nebo novějším verzím;
pomáhat ostatním uživatelům.
3. Kompetence pracovat s aplikačním programovým vybavením, tj. aby dokázali:
instalovat, konfigurovat a spravovat aplikační programové vybavení související
s multimédii a počítačovou grafikou.
4. Kompetence usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tj. aby byli
připraveni:
dodržovat standardy a předpisy;
odvést co nejlepší práci.
5. Kompetence jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tj. aby byli
schopni:
odhadnout cenu své práce;
nakládat s materiálem, energií apod. s ohledem na životní prostředí.
– 99 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.16
Mediální výchova
Předmět Mediální výchova se profiluje jako předmět se zaměřením na interpretační a tvůrčí
činnost žáka, která je úzce provázána s komunikačními a interpretačními účinky veškerých
jevů, které současná media využívají. Základní realizační formou výuky je vyučovací hodina,
dvouhodina. Dalšími možnými formami jsou exkurze, návštěvy výstav a galerií či dalších
kulturních akcí. Ve výuce jsou uplatňovány různé metody práce jako např. samostatná práce,
práce ve dvojici, práce ve skupině, krátkodobé a dlouhodobé projekty, besedy. Žák je veden
k samostatnému řešení problémů, k sebereflexi, využití experimentu při vlastní tvorbě a
umění interpretovat médii podávané informace. Výuka je zaměřena na utváření kladného
vztahu k duchovním hodnotám a dále na jejich rozvoj a samostatné formování. Posílením
sociálních kompetencí žáků se dosahuje obrany proti snadné manipulaci médii.
MV mají na rozvrhu studenti 4. ročníku, výuka je úzce provázána především s výukou ČJL, se
kterou má společné některé výstupy týkající se interpretace textu a rozboru a tvorby
publicistického funkčního stylu.
Mediální výchova je organizována jako volitelný předmět ve čtvrtém ročníku, 2 hodiny týdně.
využíváme publicistiku tištěnou i v digitální podobě, žák se učí chápat a interpretovat
text, jeho účel a záměr autora
– 100 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
využíváme dostupnou audiovizuální techniku a moderní komunikační prostředky
(internet), žák získává přehled o možnostech mediální tvorby
učíme žáky pohybovat se v mediálním prostředí, vnímat vkus a nevkus, hledat a
rozkrývat záměr autorů mediální produkce
žáci zpracovávají různou mediální produkci a prezentují svá stanoviska před
pedagogem i ostatními žáky.
žáci si uvědomují vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury
používáme audio – video ukázky k diskuzi nad současnou mediální produkcí, dále
k inspiraci pro vlastní mediální tvorbu
úkoly zaměřujeme na práci se současnými medii, se kterými se žáci denně setkávají
vytváříme optimální podmínky pro rozvoj žáků a její vlastní tvořivost v oblasti médií
umožňujeme žákům diskutovat nad vlastní tvorbou
seznamujeme
žáky
prostřednictvím
návštěv
kulturních
akcí
s klasickou
i
krátkometrážní filmovou uměleckou a jinou tvorbou.
dbáme vlastního vkusu a cítění žáka a vedeme jej nenásilnou formou k poznávání
kvalitních kulturních hodnot a jejich výběru;
vytváříme prostor pro skupinovou a týmovou práci;
vytváříme příjemné, vnímavé a citlivé prostředí.
– 101 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
pořádáme kulturní exkurze a vycházky, návštěvy výstav, divadelních a jiných
kulturních představení v rámci výuky i nad její rámec.
znalosti z oblasti publicistiky a mediálního světa jsou velkou devizou v Evropě i ve
světě;
umožňují každému člověku vybudovat a formovat si hodnoty pro celý další život.
– 102 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.17
Seminář ze zeměpisu
Vyučovací předmět Seminář ze zeměpisu navazuje na předmět Zeměpis vyučovaný v prvním
a druhém ročníku. Spolu s obory Fyzika, Chemie, Biologie a Geologie je zařazen do vzdělávací
oblasti Člověk a příroda. Spolu s obory Dějepis a Základy společenských věd je zařazen do
vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Předmět rozšiřuje žákovy poznatky v regionální
geografii a geografii České republiky. Žáci objevují mezipředmětové vztahy, vyhledávají,
zpracovávají a hodnotí informace. Žáci chápou kulturní zvláštnosti různých národů, najdou
potěšení v cestování, objevování krás přírody a v poznávání jiných náboženství. Seminář ze
zeměpisu poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě, případně ve
studiu na vysoké škole.
Vzdělávací obsah semináře zeměpisu je rozdělen do jednoho z pěti tematických okruhů
vyučovacího předmětu zeměpis (Regiony):
Přírodní prostředí
Sociální prostředí
Regiony
Geografické informace a terénní vyučování
Celková časová dotace pro výuku Semináře ze zeměpisu jsou 4 hodiny, tj. 2 hodiny týdně
ve třetím a čtvrtém ročníku.
– 103 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Vyučovací hodiny se mohou realizovat s použitím moderních didaktických pomůcek (počítač,
dataprojektor, interaktivní tabule, video, DVD). Žáci při výuce využívají notebooky.
K dispozici mají atlasy, možnost zapůjčení i volného odběru časopisů s geografickou
tématikou. Mezi další formy výuky patří terénní vyučovaní, výlety nebo seznamovací /
sportovní kurzy s projektovou výukou.
1.
Kompetence k učení
Učitel
vede žáky k pochopení a osvojení geografických pojmů a vztahů
klade důraz na výběr a využívání vhodných metod pro efektivní učení zeměpisu
umožňuje žákům vyhledávání informací z různých zdrojů: e-learningové prezentace,
internet, atlasy, učebnice, …
propojuje zeměpis s ostatními vzdělávacími předměty
rozvíjí u žáků logické uvažování a myšlení v souvislostech
2.
Kompetence k řešení problémů
Učitel
vede žáky k analyzování problémů, k objevování vztahů a příčin, ke zvažování kladů a
záporů jednotlivých variant řešení, k volbě správného postupu, k vyhodnocování
správnosti výsledku
motivuje žáky k využívání internetu a jiných informačních zdrojů při vyhledávání a
třídění informací, potřebných k řešení zadaných úloh
diskutuje se žáky o možnostech správného řešení problému
– 104 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
poukazuje na mezipředmětovou provázanost při řešení geografických úloh
3.
Kompetence komunikativní
Učitel
vede žáky k správné formulaci a aktivnímu vyjadřování svých myšlenek v souvislém a
kultivovaném ústním i písemném projevu
vysvětluje žákům geografické pojmy a používá při tom různých informačních zdrojů:
internet, encyklopedie, geografické slovníky, tematické mapy…
poukazuje na srozumitelnost vyjadřování v geografické terminologii
směřuje žáky k využití moderních komunikačních technologií v předmětu zeměpis:
komunikační aplikace v e-learningu, e-mail, chat
4.
Kompetence sociální a personální
Učitel
vyžaduje slušné chování a dodržování stanovených pravidel v hodině zeměpisu nebo
terénních vycházkách
umožňuje aktivní spolupráci mezi žáky navzájem a mezi žáky a vyučujícím
vytváří podmínky pro účinnou spolupráci ve skupinách: projektové vyučování a
skupinové vyučování
klade důraz na upevňování dobrých mezilidských vztahů
umožňuje spoluúčast žáků na vytváření kritérií hodnocení
– 105 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
5.
Kompetence občanské
Učitel
vyžaduje od žáků zodpovědnost a spolehlivost při práci v hodině zeměpisu
i při domácí přípravě na vyučování
učí porozumět odlišnému způsobu života lidí jiných kultur a náboženství
odmítá jakékoliv projevy ponižování, diskriminace a rasismu
vede žáky k respektování jiných názorů, ale zároveň i ke kritickému postoji
nesouhlasných názorů
pěstuje u žáků vědomí sounáležitosti s obcí, vlastí, Evropou a světem
vede žáky k ochraně přírody a kulturního a duchovního dědictví
6.
Kompetence k podnikavosti
Učitel
vede žáky k aplikaci osvojených geografických dovedností do praktického života
vysvětluje a dokazuje žákům korelaci geografie s jinými vědními obory
motivuje žáky prostřednictvím problémových geografických úkolů k pochopení
základních principů podnikání
– 106 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
6
Hodnocení žáků a autoevaluace školy
6.1
Pravidla pro hodnocení a klasifikace žáků
6.1.1
Základní pravidla
předem stanovíme a vysvětlíme jasná kritéria pro klasifikaci;
umožníme žákům účast na hodnotícím procesu;
hodnocení z vyučovacího předmětu nesmí zahrnovat žákovo chování;
klasifikujeme pouze probrané a procvičené učivo (s výjimkou referátů a podobných
aktivit);
vyváženě budeme promítat do klasifikace vědomosti, dovednosti, postupy, práci
s informacemi, úroveň komunikace, případně tvořivost žáka;
při klasifikaci budeme vycházet z pěti klasifikačních stupňů;
klasifikace má 10 stupňů důležitosti (vah) 1 – 10, přičemž 10 je nejdůležitější;
písemné práce žáků budou archivovány po celé pololetí s přesahem min. 1 týden;
opravená chyba je cennou zkušeností a v klasifikaci je nutné k tomu přihlížet.
Klasifikaci rozdělujeme na průběžnou a celkovou (pololetní, na konci školního roku). Zásady
uvedené v této kapitole ŠVP jsou závazné pro všechny učitele. Procentní hodnocení
průběžné klasifikace bude užíváno všude tam, kde je to možné (obtížné by to bylo např.
v referátech). Aktivita žáků v hodinách procentní vyjádření nevyžaduje, neboť je hodnocena
pouze kladná část aktivity.
– 107 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
6.1.2
Způsoby hodnocení průběžné klasifikace
Způsob
Váha klasifikace
Poznámka
seminární nebo ročníková práce
10
kompozice (pouze ČJ, cizí jazyky,
MAT), čtvrtletní práce
10
celohodinová práce nebo práce
trvající větší část hodiny
9 – 10
Diktát
6–8
opakování látky v širším kontextu
6–8
písemné, ústní či praktické zkoušení,
několik témat v jednom celku
opakování látky v užším kontextu
3–5
písemné, ústní či praktické zkoušení,
desetiminutovka
samostatná práce v hodině
4–5
vypracování konkrétního úkolu
projekt, zápisy z kulturních akcí,
referát
4–5
aktivita v hodinách
1–3
sledujeme průběžně, za určité
období, např. týden, pětiminutovka
domácí úkol
1–3
v závislosti na tom, jak je
vypracování úkolu důležité pro
progres (postup) v hodině, může být
váha i vyšší
Poznámka: žák je seznámen s hodnotou váhy při zadání, váha klasifikace se může mírně lišit
od výše uvedené tabulky.
– 108 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
6.1.3
Kritéria pro hodnocení průběžné klasifikace
Procento výkonu
Známka
Poznámka
100% až 90%
1
pro jazyky platí odlišná kritéria v závislosti na
zvyklostech mezinárodního testování:
89% až 75%
2
74% až 50%
3
49% až 30%
4
29% až 0%
5
1 100 - 90%
2 89 - 80%
3 79 - 65%
4 64 - 50%
5 49 - 0%
Poznámka: klasifikace umožňuje používání rozšířené stupnice, tzn. 1-2, 2-3, 3-4, 4-5.
6.1.4
Kritéria pro hodnocení celkové klasifikace
Známka 1 (výborný prospěch)
Žák dosahuje očekávaných kompetencí, konkretizovaných výstupů, klíčových kompetencí a
cílů základního vzdělávání rychle, v určeném nebo kratším čase, s výrazným podílem
samostatné práce a jen s minimální pomocí učitele. Projevuje výrazný zájem o výuku a o
pozitivní rozvíjení své osobnosti. Řádně se na výuku připravuje a vzorně plní zadané úkoly.
Při výuce plně využívá svých schopností, možností a rezerv.
Známka 2 (chvalitebný prospěch)
Žák dosahuje stanovených výstupů v určeném čase, jen s malou pomocí učitele. Je schopen
samostatně pracovat. Projevuje zřetelný zájem o výuku a o rozvíjení své osobnosti. Jeho
příprava na výuku a plnění zadaných úkolů vykazují drobné nedostatky. Při výuce se snaží
plně využívat svých schopností, možností a rezerv.
– 109 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Známka 3 (dobrý prospěch)
Žák dosahuje stanovených výstupů, ale v delším než určeném čase a s výraznou pomocí
učitele. Samostatné práce je schopen jen částečně. Projevuje částečný zájem o výuku a
rozvíjení své osobnosti. Jeho příprava na výuku a plnění zadaných úkolů často vykazují
výraznější nedostatky. Svých schopností, možností a rezerv využívá při výuce jen částečně a
vykazuje jen malou snahu o zlepšení tohoto stavu.
Známka 4 (dostatečný prospěch)
Žák dosahuje i přes výraznou pomoc učitele, a za mnohem delší, než určený čas, jen
některých stanovených výstupů. Samostatné práce je téměř neschopen. Projevuje malý
zájem o výuku a rozvíjení své osobnosti. Jeho příprava na výuku trvale vykazuje výrazné
nedostatky. Svých schopností, možností a rezerv využívá při výuce jen velmi málo, spíše
ojediněle, a nejeví téměř žádnou snahu tento stav zlepšit.
Známka 5 (nedostatečný prospěch)
Žák nedosahuje prakticky žádných stanovených výstupů, ani ve výrazně delším, než určeném
čase, a to i přes maximální pomoc a snahu učitele. O výuku a rozvíjení své osobnosti
neprojevuje zájem. Na výuku se nepřipravuje nebo jen minimálně. Své schopnosti, možnosti
a rezervy při výuce nevyužívá; snahu zlepšit tento stav neprojevuje.
6.2
Autoevaluace školy
Autoevaluace je v životě školy nezbytným prvkem, který poskytuje zpětnou vazbu ohledně
studijních výsledků, silných a slabých stránek školy a její atmosféry. Reflektuje také potřeby a
přání žáků, jejich rodičů (zákonných zástupců) a zaměstnanců. Respektováním a
zohledňováním výsledků autoevaluace chceme:
– 110 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
dosáhnout zlepšení výuky a vzdělávacího procesu,
reflektovat klientské pojetí vzdělávání,
dosáhnout vyššího stupně spolupráce subjektů zúčastněných na vzdělávání.
Prvky, které hodnotíme, vycházejí z vyhlášky č. 15/2005, kterou se stanoví náležitosti
dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. §8 této tohoto předpisu
stanovuje, že hodnotit je třeba
podmínky ke vzdělávání,
průběh vzdělávání,
podporu školy žákům a vzájemné vztahy školy, žáků a rodičů,
výsledky vzdělávání žáků,
řízení školy, personální práci, kvalitu vzdělávání pedagogických pracovníků,
úroveň výsledků práce školy vzhledem k podmínkám a ekonomickým zdrojům.
Abychom zajistili, že autoevaluace bude probíhat objektivním způsobem, využíváme
především profesionálně připravených dotazníků v rámci programů, které nabízí například
Scio nebo CERMAT, případně další společnosti.
Naopak postupně opouštíme klasický model přijímacích zkoušek, pomocí kterého se
původně daly zjistit výchozí hodnoty dovedností, znalostí a vědomostí. Velká konkurence
středních škol spolu s poklesem populace patnáctiletých a šestnáctiletých vedla k tomu, že
rozhodující váhu v přijímacím řízení získal studijní průměr a přijímací testy tak konali pouze
žáci s horším prospěchem. Tím byla zásadním způsobem narušena objektivita získaných
informací. Nemůžeme se však chovat jinak, neboť pokud bychom na konání přijímacích testů
trvali, řada výborných žáků by dala přednost jiným školám, které by toto kritérium zachovaly.
Studenty 3. ročníků požádáme o vyplnění anonymních dotazníků, v nichž uvedou své názory
na školu a výuku. Poskytnou nám tak pohled na vzdělávací proces z jiné strany a znamenají
– 111 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
zapojení názorů žáků do vlastního hodnocení školy. Statistické zhodnocení testových
odpovědí ukáže silné a slabé stránky života školy, stejně tak jako vztah učitelů k využívání
moderních metod výuky, výpočetní a další didaktické technice a spokojenost žáků s
e-learningovými aplikacemi, které jsou v síti škol EDUCAnet nezastupitelným zdrojem
studijních materiálů. Dotazník je k této kapitole přiložen.
Jednou za dva roky provedeme SWOT analýzu, která ukáže silné a slabé stránky školy.
Pomocí anonymního dotazování na něm budou participovat žáci, rodiče i učitelé.
Časové rozvržení úkolů v rámci procesu SWOT analýzy kopíruje přibližně toto schéma:
září – příprava dotazníků a SWOT formulářů;
říjen – zahájení šetření;
listopad – odevzdání odpovědí;
leden – vyhodnocení odpovědí a seznámení učitelů s výsledky;
březen – stanovení opatření pro další období na základě odpovědí;
květen – zapracování opatření do plánu práce a upgradu ŠVP na příští školní rok.
Výsledky autoevaluačních procesů jsou vždy k dispozici - kromě samozřejmé přístupnosti
vedení školy - vyučujícím jednotlivých předmětů a třídním učitelům testovaných tříd.
Zhodnocení provádíme na pedagogických radách.
Plán autoevaluace na školní rok včetně struktury zjišťování projednáváme každoročně na
zahajovací pedagogické radě, která se koná na počátku přípravného týdne. Plán včetně
přesného znění hodnotících dotazníků bude každoroční přílohou školního vzdělávacího
plánu.
Otázka autoevaluace je také řešena v rámci výroční zprávy školy a zprávy o činnosti, kterou
gymnázium EDUCAnet předkládá zřizovateli.
– 112 –
Kancelář: 774 773 358, vedení: 774 073 318
Seznam příloh
[A]
Očekávané výstupy
[B]
Vzdělávací obsahy
[B.1]
Vzdělávací obsah – český jazyk a literatura
[B.2]
Vzdělávací obsah – cizí jazyk – anglický jazyk
[B.3]
Vzdělávací obsah – další cizí jazyk – německý jazyk
[B.4]
Vzdělávací obsah – matematika
[B.5]
Vzdělávací obsah – fyzika
[B.6]
Vzdělávací obsah – chemie
[B.7]
Vzdělávací obsah – biologie
[B.8]
Vzdělávací obsah – zeměpis
[B.9]
Vzdělávací obsah – základy společenských věd
[B.10]
Vzdělávací obsah – dějepis
[B.11]
Vzdělávací obsah – estetická výchova
[B.12]
Vzdělávací obsah – tělesná výchova
[B.13]
Vzdělávací obsah – informační technologie
[B.14]
Vzdělávací obsah – ekonomika
[B.15]
Vzdělávací obsah – multimédia
[B.16]
Vzdělávací obsah – mediální výchova
[B.17]
Vzdělávací obsah – seminář ze zeměpisu
Příloha
[C]
Zařazení vzdělávacích oblastí do vyučovacích předmětů
[C.1]
Zařazení vzdělávacích oblastí do vyučovacích předmětů
– 113 –
PŘÍLOHY
PŘÍLOHA
[A] Očekávané výstupy
1
Český jazyk a literatura
1.1
JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE
Žák:
1.1.1
1.1.2
1.1.3
1.1.4
1.1.5
1.1.6
1.1.7
1.1.8
1.1.9
1.1.10
1.1.11
1.1.12
1.1.13
1.1.14
1.1.15
1.2
odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich využívá ve svém jazykovém
projevu v souladu s komunikační situací
při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího
vývoje i současné vývojové tendence
v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání
vhodně užívá zvukové prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči;
umístění přízvuků a pauz, správné frázování)
v mluveném projevu vhodně užívá nonverbálních prostředků řeči
v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější
případy; účinně využívá možností grafického členění textu
v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich
funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi;
vysvětlí a odůvodní význam slov v daném kontextu
ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických
principů českého jazyka
využívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o
druzích vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému
dorozumívání, logickému strukturování výpovědí a k odlišení záměru mluvčího
v mluveném i psaném projevu vhodně využívá slohotvorné rozvrstvení výrazových
prostředků češtiny
používá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti,
přehlednosti a logické souvislosti sdělení; uplatní textové členění v souladu s
obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu
při tvorbě vlastního textu mluveného i psaného využívá základní principy rétoriky
volí adekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera a publikum; rozeznává
manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit
posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří
jeho všestrannou analýzou
pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty
efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky,
encyklopedie, internet)
LITERÁRNÍ KOMUNIKACE
Žák:
1.2.1
1.2.2
rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí text uměleckým
objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a vysvětlí, jakým způsobem se reálný
svět promítá do literárního textu, jaký vliv může mít svět fikce na myšlení a jednání
reálných lidí
1.2.3
1.2.4
1.2.5
1.2.6
1.2.7
1.2.8
1.2.9
1.2.10
1.2.11
1.2.12
1.2.13
1.2.14
na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní
jejich funkci v textu
rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí
jejich funkci a účinek na čtenáře
rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním
textu
při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené
znalosti o struktuře literárního textu, literárních žánrech a literárněvědných
termínech
identifikuje využití jednoho textu v textu jiném (intertextovost) a objasní jeho funkci
a účinek na čtenáře
postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu,
porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu
rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury vážné, středního proudu a literárního
braku a svůj názor argumentačně zdůvodní
samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl
vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury,
významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a
interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení
vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu
literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny)
tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů,
kriticky je třídí a vyhodnocuje
získané schopnosti a dovednosti tvořivě využívá v produktivních činnostech
rozvíjejících jeho individuální styl
2
Cizí jazyk
2.1
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Žák:
2.1.1
2.1.2
2.1.3
2.1.4
2.1.5
2.1.6
2.1.7
2.1.8
2.1.9
porozumí hlavním bodům a myšlenkám autentického ústního projevu složitějšího
obsahu na aktuální téma, postihne jeho hlavní a doplňující informace
rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí, identifikuje různý styl, citové
zabarvení, názory a stanoviska jednotlivých mluvčích
porozumí hlavním bodům a myšlenkám autentického čteného textu či písemného
projevu složitějšího obsahu na aktuální téma
identifikuje strukturu textu a rozliší hlavní a doplňující informace
vyhledá a shromáždí informace z různých textů na méně běžné, konkrétní téma a
pracuje se získanými informacemi
odvodí význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby, kontextu,
znalosti tvorby slov a internacionalismů
využívá různé druhy slovníků, informativní literaturu, encyklopedie a média
čte s porozuměním literaturu ve studovaném jazyce
postihne zápletku i sled událostí ve filmu či hře
2.2
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Žák:
2.2.1
2.2.2
2.2.3
2.2.4
2.2.5
2.2.6
2.2.7
2.2.8
2.2.9
2.3
formuluje svůj názor srozumitelně, gramaticky správně, spontánně a plynule
volně a srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý autentický text se
slovní zásobou a jazykovými strukturami odpovídajícími náročnějšímu textu
přednese souvislý projev na zadané téma
sestaví souvislý text na širokou škálu témat a vyjádří své stanovisko
podrobně popíše své okolí, své zájmy a činnosti s nimi související
logicky a jasně strukturuje formální i neformální písemný projev různých slohových
stylů
s porozuměním přijímá a srozumitelně i gramaticky správně předává obsahově
složitější informace
používá bohatou všeobecnou slovní zásobu k rozvíjení argumentace, aniž by
redukoval to, co chce sdělit
využívá výkladové a odborné slovníky při zpracování písemného projevu na
neznámé téma
INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Žák:
2.3.1
2.3.2
2.3.3
2.3.4
2.3.5
vyjádří a obhájí své myšlenky, názory a stanoviska vhodnou písemnou i ústní formou
adekvátně a gramaticky správně okomentuje a prodiskutuje odlišné názory různých
faktografických i imaginativních textů
reaguje spontánně a gramaticky správně v složitějších, méně běžných situacích
užitím vhodných výrazů a frazeologických obratů
komunikuje plynule a foneticky správně na témata abstraktní i konkrétní v méně
běžných i odborných situacích
při setkání s rodilými mluvčími zahájí, vede a zakončí dialog a zapojí se do živé
diskuse na různá témata týkající se odbornějších zájmů
3
Další cizí jazyk
3.1
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Žák:
3.1.1
3.1.2
3.1.3
3.1.4
3.1.5
3.1.6
rozumí hlavním bodům či myšlenkám autentického ústního projevu i psaného textu
na běžné a známé téma
identifikuje strukturu jednoduchého textu a rozliší hlavní informace
rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí, identifikuje různé styly a citová
zabarvení promluvy
odhadne význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby a kontextu
užívá různé techniky čtení dle typu textu a účelu čtení
využívá různé druhy slovníků při čtení nekomplikovaných faktografických textů
3.2
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Žák:
3.2.1
3.2.5
3.2.6
3.2.7
srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý, méně náročný autentický
text se slovní zásobou na běžná témata
formuluje svůj názor ústně i písemně na jednoduché, běžné téma srozumitelně,
gramaticky správně a stručně
logicky a jasně strukturuje středně dlouhý písemný projev, formální i neformální
text na běžné či známé téma
sestaví ústně i písemně souvislý text na jednoduché téma jako lineární sled
myšlenek
jednoduše a souvisle popíše své okolí, své zájmy a činnosti s nimi související
shrne a ústně i písemně sdělí běžné, obsahově jednoduché informace
využívá překladové slovníky při zpracování písemného projevu na méně běžné téma
3.3
INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
3.2.2
3.2.3
3.2.4
Žák:
3.3.1
3.3.2
3.3.3
3.3.4
vysvětlí gramaticky správně své názory a stanoviska písemnou i ústní formou a v
krátkém a jednoduchém projevu na téma osobních zájmů nebo každodenního
života
reaguje adekvátně a gramaticky správně v běžných, každodenních situacích užitím
jednoduchých, vhodných výrazů a frazeologických obratů
s jistou mírou sebedůvěry komunikuje foneticky správně s použitím osvojené slovní
zásoby a gramatických prostředků
zapojí se, případně s menšími obtížemi, do rozhovoru s rodilými mluvčími na běžné
a známé téma v předvídatelných každodenních situacích
4
Matematika a její aplikace
4.1
ARGUMENTACE A OVĚŘOVÁNÍ
Žák:
4.1.1
4.1.2
4.1.3
4.1.4
4.1.5
4.1.6
čte a zapisuje tvrzení v symbolickém jazyce matematiky
užívá správně logické spojky a kvantifikátory
rozliší definici a větu, rozliší předpoklad a závěr věty
rozliší správný a nesprávný úsudek
vytváří hypotézy, zdůvodňuje jejich pravdivost a nepravdivost, vyvrací nesprávná
tvrzení
zdůvodňuje svůj postup a ověřuje správnost řešení problému
4.2
ČÍSLO A PROMĚNNÁ
Žák:
4.2.1
4.2.2
4.2.3
4.2.4
4.2.5
4.2.6
4.2.7
4.2.8
4.2.9
4.2.10
4.3
užívá vlastnosti dělitelnosti přirozených čísel
operuje s intervaly, aplikuje geometrický význam absolutní hodnoty
provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje číselné výrazy
odhaduje výsledky numerických výpočtů a efektivně je provádí, účelně využívá
kalkulátor
upravuje efektivně výrazy s proměnnými, určuje definiční obor výrazu
rozkládá mnohočleny na součin vytýkáním a užitím vzorců, aplikuje tuto dovednost
při řešení rovnic a nerovnic
řeší lineární a kvadratické rovnice a nerovnice, řeší soustavy rovnic, v jednodušších
případech diskutuje řešitelnost nebo počet řešení
rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy
geometricky interpretuje číselné, algebraické a funkční vztahy, graficky znázorňuje
řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav
analyzuje a řeší problémy, v nichž aplikuje řešení lineárních a kvadratických rovnic a
jejich soustav
PRÁCE S DATY, KOMBINATORIKA, PRAVDĚPODOBNOST
Žák:
4.3.1
4.3.2
4.3.3
4.3.4
4.3.5
4.4
řeší reálné problémy s kombinatorickým podtextem (charakterizuje možné případy,
vytváří model pomocí kombinatorických skupin a určuje jejich počet)
využívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti, upravuje výrazy s
faktoriály a kombinačními čísly
diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sdělení
volí a užívá vhodné statistické metody k analýze a zpracování dat (využívá výpočetní
techniku)
reprezentuje graficky soubory dat, čte a interpretuje tabulky, diagramy a grafy,
rozlišuje rozdíly v zobrazení obdobných souborů vzhledem k jejich odlišným
charakteristikám
ZÁVISLOSTI A FUNKČNÍ VZTAHY
Žák:
4.4.1
4.4.2
4.4.3
4.4.4
4.4.5
4.4.6
4.4.7
načrtne grafy požadovaných funkcí (zadaných jednoduchým funkčním předpisem) a
určí jejich vlastnosti
formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných funkcí a posloupností
využívá poznatky o funkcích při řešení rovnic a nerovnic, při určování kvantitativních
vztahů
aplikuje vztahy mezi hodnotami exponenciálních, logaritmických a goniometrických
funkcí a vztahy mezi těmito funkcemi
modeluje závislosti reálných dějů pomocí známých funkcí
řeší aplikační úlohy s využitím poznatků o funkcích a posloupnostech
interpretuje z funkčního hlediska složené úrokování, aplikuje exponenciální funkci a
geometrickou posloupnost ve finanční matematice
4.5
GEOMETRIE
Žák:
4.5.1
4.5.12
používá geometrické pojmy, zdůvodňuje a využívá vlastnosti geometrických útvarů v
rovině a v prostoru, na základě vlastností třídí útvary
určuje vzájemnou polohu lineárních útvarů, vzdálenosti a odchylky
využívá náčrt při řešení rovinného nebo prostorového problému
v úlohách početní geometrie aplikuje funkční vztahy, trigonometrii a úpravy výrazů,
pracuje s proměnnými a iracionálními čísly
řeší polohové a nepolohové konstrukční úlohy užitím všech bodů dané vlastnosti,
pomocí shodných zobrazení a pomocí konstrukce na základě výpočtu
zobrazí ve volné rovnoběžné projekci hranol a jehlan, sestrojí a zobrazí rovinný řez
těchto těles
řeší planimetrické a stereometrické problémy motivované praxí
užívá různé způsoby analytického vyjádření přímky v rovině (geometrický význam
koeficientů)
řeší analyticky polohové a metrické úlohy o lineárních útvarech v rovině
využívá charakteristické vlastnosti kuželoseček k určení analytického vyjádření
z analytického vyjádření (z osové nebo vrcholové rovnice) určí základní údaje o
kuželosečce
řeší analyticky úlohy na vzájemnou polohu přímky a kuželosečky
5
Fyzika
5.1
FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH MĚŘENÍ
4.5.2
4.5.3
4.5.4
4.5.5
4.5.6
4.5.7
4.5.8
4.5.9
4.5.10
4.5.11
Žák:
5.1.1
5.1.2
5.2
měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky
měření
rozliší skalární veličiny od vektorových a využívá je při řešení fyzikálních problémů a
úloh
POHYB TĚLES A JEJICH VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ
Žák:
5.2.1
5.2.2
5.2.3
5.2.4
5.2.5
užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech
rovnoměrných a rovnoměrně zrychlených/zpomalených
určí v konkrétních situacích síly a jejich momenty působící na těleso a určí výslednici
sil
využívá (Newtonovy) pohybové zákony k předvídání pohybu těles
využívá zákony zachování některých důležitých fyzikálních veličin při řešení
problémů a úloh
objasní procesy vzniku, šíření, odrazu a interference mechanického vlnění
5.3
STAVBA A VLASTNOSTI LÁTEK
Žák:
5.3.1
5.3.2
5.3.3
5.3.4
5.3.5
5.4
objasní souvislost mezi vlastnostmi látek různých skupenství a jejich vnitřní
strukturou
aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních
úloh
využívá stavovou rovnici ideálního plynu stálé hmotnosti při předvídání stavových
změn plynu
analyzuje vznik a průběh procesu pružné deformace pevných těles
porovná zákonitosti teplotní roztažnosti pevných těles a kapalin a využívá je k řešení
praktických problémů
ELEKTROMAGNETICKÉ JEVY, SVĚTLO
Žák:
5.4.1
5.4.2
5.4.3
5.4.4
5.4.5
5.4.6
5.5
porovná účinky elektrického pole na vodič a izolant
využívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů
aplikuje poznatky o mechanismech vedení elektrického proudu v kovech,
polovodičích, kapalinách a plynech při analýze chování těles z těchto látek v
elektrických obvodech
využívá zákon elektromagnetické indukce k řešení problémů a k objasnění funkce
elektrických zařízení
porovná šíření různých druhů elektromagnetického vlnění v rozličných prostředích
využívá zákony šíření světla v prostředí k určování vlastností zobrazení předmětů
jednoduchými optickými systémy
MIKROSVĚT
Žák:
5.5.1
5.5.3
5.5.4
využívá poznatky o kvantování energie záření a mikročástic k řešení fyzikálních
problémů
posoudí jadernou přeměnu z hlediska vstupních a výstupních částic i energetické
bilance
využívá zákon radioaktivní přeměny k předvídání chování radioaktivních látek
navrhne možné způsoby ochrany člověka před nebezpečnými druhy záření
6
Chemie
6.1
OBECNÁ CHEMIE
5.5.2
Žák:
6.1.1
využívá odbornou terminologii při popisu látek a vysvětlování chemických dějů
6.1.2
6.1.3
6.1.4
6.2
provádí chemické výpočty a uplatňuje je při řešení praktických problémů
předvídá vlastnosti prvků a jejich chování v chemických procesech na základě
poznatků o periodické soustavě prvků
využívá znalosti o částicové struktuře látek a chemických vazbách k předvídání
některých fyzikálně-chemických vlastností látek a jejich chování v chemických
reakcích
ANORGANICKÁ CHEMIE
Žák:
6.2.1
6.2.2
6.2.3
6.2.4
6.3
využívá názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin
charakterizuje významné zástupce prvků a jejich sloučeniny, zhodnotí jejich
surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí
předvídá průběh typických reakcí anorganických sloučenin
využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich
praktického významu v anorganické chemii
ORGANICKÁ CHEMIE
Žák:
6.3.1
6.3.2
6.3.3
6.3.4
6.3.5
6.4
zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro strukturu organických sloučenin
aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s
možností využití triviálních názvů
charakterizuje základní skupiny organických sloučenin a jejich významné zástupce,
zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí
aplikuje znalosti o průběhu organických reakcí na konkrétních příkladech
využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich
praktického významu v organické chemii
BIOCHEMIE
Žák:
6.4.1
6.4.2
objasní strukturu a funkci sloučenin nezbytných pro důležité chemické procesy
probíhající v organismech
charakterizuje základní metabolické procesy a jejich význam
7
Biologie
7.1
OBECNÁ BIOLOGIE
Žák:
7.1.1
7.1.2
odliší živé soustavy od neživých na základě jejich charakteristických vlastností
porovná významné hypotézy o vzniku a evoluci živých soustav na Zemi
7.1.3
7.1.4
7.1.5
objasní stavbu a funkci strukturních složek a životní projevy prokaryotních a
eukaryotních buněk
vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy
odvodí hierarchii recentních organismů ze znalostí o jejich evoluci
7.2
BIOLOGIE VIRŮ
Žák:
7.2.1
7.2.2
7.2.3
charakterizuje viry jako nebuněčné soustavy
zhodnotí způsoby ochrany proti virovým onemocněním a metody jejich léčby
zhodnotí pozitivní a negativní význam virů
7.3
BIOLOGIE BAKTERIÍ
Žák:
7.3.1
7.3.2
charakterizuje bakterie z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska
zhodnotí způsoby ochrany proti bakteriálním onemocněním a metody jejich léčby
7.4
BIOLOGIE PROTIST
Žák:
7.4.1
charakterizuje protista z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska
7.5
BILOGIE HUB
Žák:
7.5.1
7.5.2
pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné
zástupce hub a lišejníků
posoudí ekologický, zdravotnický a hospodářský význam hub a lišejníků
7.6
BIOLOGIE ROSTLIN
Žák:
7.6.1
7.6.2
7.6.3
7.6.4
7.6.5
7.6.6
7.6.7
popíše stavbu těl rostlin, stavbu a funkci rostlinných orgánů
objasní princip životních cyklů a způsoby rozmnožování rostlin
porovná společné a rozdílné vlastnosti stélkatých a cévnatých rostlin
rostlinné druhy a uvede jejich ekologické nároky
zhodnotí rostliny jako primární producenty biomasy a možnosti využití rostlin v
různých odvětvích lidské činnosti
posoudí vliv životních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těla
zhodnotí problematiku ohrožených rostlinných druhů a možnosti jejich ochrany
7.7
BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ
Žák:
7.7.1
7.7.2
7.7.3
7.7.4
7.7.5
7.7.6
7.7.7
7.7.8
charakterizuje hlavní taxonomické jednotky živočichů a jejich významné zástupce
popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav
objasní principy základních způsobů rozmnožování a vývoj živočichů
živočišné druhy a uvede jejich ekologické nároky
posoudí význam živočichů v přírodě a v různých odvětvích lidské činnosti
charakterizuje pozitivní a negativní působení živočišných druhů na lidskou populaci
charakterizuje základní typy chování živočichů
zhodnotí problematiku ohrožených živočišných druhů a možnosti jejich ochrany
7.8
BIOLOGIE ČLOVĚKA
Žák:
7.8.1
7.8.2
7.8.3
7.9
podle předloženého schématu popíše a vysvětlí evoluci člověka
využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy
probíhajícími v lidském těle
charakterizuje individuální vývoj člověka a posoudí faktory ovlivňující jej v
pozitivním a negativním směru
GENETIKA
Žák:
7.9.1
7.9.2
využívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů
analyzuje možnosti využití znalostí z oblasti genetiky v běžném životě
7.10
EKOLOGIE
Žák:
7.10.1
7.10.2
používá správně základní ekologické pojmy
objasňuje základní ekologické vztahy
8
Geografie
8.1
PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ
Žák:
8.1.1
porovná postavení Země ve vesmíru a podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy
sluneční soustavy
8.1.2
8.1.5
8.1.6
8.1.7
porovná na příkladech mechanismy působení endogenních (včetně deskové
tektoniky) a exogenních procesů a jejich vliv na utváření zemského povrchu a na
život lidí
objasní mechanismy globální cirkulace atmosféry a její důsledky pro vytváření
klimatických pásů
objasní velký a malý oběh vody a rozliší jednotlivé složky hydrosféry a jejich funkci v
krajině
hodnotí vodstvo a půdní obal Země jako základ života a zdroje rozvoje společnosti
rozliší hlavní biomy světa
rozliší složky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi
8.2
SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ
8.1.3
8.1.4
Žák:
8.2.1
8.2.2
8.2.3
8.2.4
8.2.5
8.2.6
8.2.7
8.2.8
8.3
zhodnotí na příkladech dynamiku vývoje obyvatelstva na Zemi, geografické,
demografické a hospodářské aspekty působící na chování, pohyb, rozmístění a
zaměstnanost obyvatelstva
analyzuje hlavní rasová, etnická, jazyková, náboženská, kulturní a politická specifika
s ohledem na způsob života a životní úroveň v kulturních regionech světa
identifikuje obecné základní geografické znaky a funkce sídel a aktuální tendence ve
vývoji osídlení
zhodnotí na příkladech světové hospodářství jako otevřený dynamický systém s
určitými složkami, strukturou a funkcemi a zohlední faktory územního rozmístění
hospodářských aktivit, vymezí jádrové a periferní oblasti světa
zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a
energetických zdrojů
rozliší a porovnává státy světa a jejich mezinárodní integrační uskupení a organizace
podle kritérií vzájemné podobnosti a odlišnosti
lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s
přihlédnutím k historickému vývoji
vyhledá na mapách hlavní světové oblasti cestovního ruchu, porovná jejich
lokalizační faktory a potenciál
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Žák:
8.3.1
8.3.2
8.3.3
8.4
zhodnotí na příkladech různé krajiny jako systém pevninské části krajinné sféry se
specifickými znaky, určitými složkami, strukturou, okolím a funkcemi
analyzuje na konkrétních příkladech přírodní a kulturní (společenské) krajinné složky
a prvky krajiny
zhodnotí některá rizika působení přírodních a společenských faktorů na životní
prostředí v lokální, regionální a globální úrovni
REGIONY
Žák:
8.4.1
8.4.2
8.4.3
8.4.4
8.4.5
8.5
rozlišuje na konkrétních územních příkladech mikroregionální, regionální, státní,
makroregionální a globální geografickou dimenzi
vymezí místní region (podle bydliště, školy) na mapě podle zvolených kritérií,
zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměry mikroregionu a jeho vazby k
vyšším územním celkům a regionům
zhodnotí polohu, přírodní poměry a zdroje České republiky
lokalizuje na mapách hlavní rozvojová jádra a periferní oblasti České republiky,
rozlišuje jejich specifika
lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich
přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jednotlivé makroregiony
vzájemně porovná
GEOGRAFICKÉ INFORMACE A TERÉNNÍ VYUČOVÁNÍ
Žák:
8.5.1
8.5.2
8.5.3
8.5.4
8.5.5
používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v
tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů
orientuje se s pomocí map v krajině
používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou
terminologii
vytváří a využívá vlastní mentální schémata a mentální mapy pro orientaci v
konkrétním území
čte, interpretuje a sestavuje jednoduché grafy a tabulky, analyzuje a interpretuje
číselné geografické údaje
9
Geologie
9.1
SLOŽENÍ, STRUKTURA A VÝVOJ ZEMĚ
Žák:
9.1.1
9.1.2
porovná složení a strukturu jednotlivých zemských sfér a objasní jejich vzájemné
vztahy
využívá vybrané metody identifikace minerálů
9.2
GEOLOGICKÉ PROCESY V LITOSFÉŘE
Žák:
9.2.1
9.2.2
9.2.3
analyzuje energetickou bilanci Země a příčiny vnitřních a vnějších geologických
procesů
určí nerostné složení a rozpozná strukturu běžných magmatických, sedimentárních
a metamorfovaných hornin
analyzuje různé druhy poruch v litosféře
9.2.4
využívá geologickou mapu ČR k objasnění geologického vývoje regionů
9.3
VODA
Žák:
9.3.1
zhodnotí využitelnost různých druhů vod a posoudí možné způsoby efektivního
hospodaření s vodou v příslušném regionu
9.4
ČLOVĚK A ANORGANICKÁ PŘÍRODA
Žák:
9.4.1
9.4.2
9.4.3
9.4.4
určí základní vlastnosti vzorku půdního profilu a navrhne využitelnost a způsob
efektivního hospodaření s půdou v daném regionu
posuzuje geologickou činnost člověka z hlediska možných dopadů na životní
prostředí
posoudí význam i ekologickou únosnost těžby a zpracovatelských technologií v
daném regionu
vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů a efektivitu využívání druhotných surovin v
daném regionu
10
Občanský a společenskovědní základ (pro nás předmět ZSV)
10.1
ČLOVĚK JAKO JEDINEC
Žák:
10.1.1
10.1.2
10.1.3
10.1.4
10.1.5
10.1.6
10.2
Žák:
objasní, proč a jak se lidé odlišují ve svých projevech chování, uvede příklady
faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a činnost člověka
porovná osobnost v jednotlivých vývojových fázích života, vymezí, co každá etapa
přináší do lidského života nového a jaké životní úkoly před člověka staví
vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a poznává skutečnost, sebe i druhé lidi a co může
jeho vnímání a poznávání ovlivňovat
porovnává různé metody učení a vyhodnocuje jejich účinnost pro své studium s
ohledem na vlastní psychické předpoklady, uplatňuje zásady duševní hygieny při
práci a učení
využívá získané poznatky při sebepoznávání, poznávání druhých lidí, volbě profesní
orientace
na příkladech ilustruje vhodné způsoby vyrovnávání se s náročnými životními
situacemi
ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI
10.2.1
10.2.2
10.2.3
10.2.4
10.2.5
10.3
uplatňuje společensky vhodné způsoby komunikace ve formálních i neformálních
vztazích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší konstruktivním
způsobem
respektuje kulturní odlišnosti a rozdíly v projevu příslušníků různých sociálních
skupin, na příkladech doloží, k jakým důsledkům mohou vést předsudky
objasní, jaký význam má sociální kontrola ve skupině a ve větších sociálních celcích
posoudí úlohu sociálních změn v individuálním i společenském vývoji, rozlišuje
změny konstruktivní a destruktivní
objasní podstatu některých sociálních problémů současnosti a popíše možné
dopady sociálně-patologického chování na jedince a společnost
OBČAN VE STÁTĚ
Žák:
10.3.1
10.3.2
10.3.3
rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády)
vymezí, jakou funkci plní ve státě ústava a které oblasti života upravuje
objasní, proč je státní moc v ČR rozdělena na tři nezávislé složky, rozlišuje a
porovnává funkce a úkoly orgánů státní moci ČR
10.3.4 vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních
skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě
10.3.5 objasní podstatu a význam politického pluralismu pro život ve státě, uvede příklady
politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečí ideologií
10.3.6 rozlišuje složky politického spektra, porovnává přístupy vybraných politických
seskupení k řešení různých otázek a problémů každodenního života občanů
10.3.7 uvede příklady, jak může občan ovlivňovat společenské dění v obci a ve státě a
jakým způsobem může přispívat k řešení záležitostí týkajících se veřejného zájmu
10.3.8 vyloží podstatu komunálních a parlamentních voleb, na příkladech ilustruje možné
formy aktivní participace občanů v životě obce či širších společenstvích
10.3.9 obhajuje svá lidská práva, respektuje lidská práva druhých lidí a uvážlivě vystupuje
proti jejich porušování
10.3.10 uvede okruhy problémů, s nimiž se může občan obracet na jednotlivé státní
instituce, zvládá komunikaci ve styku s úřady
10.3.11 uvede příklady projevů korupce, analyzuje její příčiny a domýšlí její možné důsledky
10.4
OBČAN A PRÁVO
Žák:
10.4.1
10.4.2
10.4.3
10.4.4
10.4.5
objasní, v čem spočívá odlišnost mezi morálními a právními normami, odůvodní účel
sankcí při porušení právní normy
uvede, které státní orgány vydávají právní předpisy i jak a kde je uveřejňují
rozlišuje fyzickou a právnickou osobu, uvede jejich příklady
vymezí podmínky vzniku a zániku důležitých právních vztahů (vlastnictví, pracovní
poměr, manželství) i práva a povinnosti účastníků těchto právních vztahů
na příkladu ukáže možné důsledky neznalosti smlouvy včetně jejích všeobecných
podmínek
10.4.6
10.4.7
10.4.9
rozeznává, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení
rozlišuje trestný čin a přestupek, vymezí podmínky trestní postižitelnosti občanů a
uvede příklady postihů trestné činnosti
rozlišuje náplň činnosti základních orgánů právní ochrany, uvede příklady právních
problémů, s nimiž se na ně mohou občané obracet
ve svém jednání respektuje platné právní normy
10.5
MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍI SVĚT
10.4.8
Žák:
10.5.1
10.5.2
10.5.3
10.5.4
10.5.5
10.5.6
10.6
objasní důvody evropské integrace, posoudí její význam pro vývoj Evropy
rozlišuje funkce orgánů EU a uvede příklady jejich činnosti
posoudí vliv začlenění státu do Evropské unie na každodenní život občanů, uvede
příklady, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU uplatňovat svá práva
uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí,
jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství, zhodnotí význam
zapojení ČR
uvede příklady institucí, na něž se může obrátit v případě problémů při pobytu v
zahraničí
posoudí projevy globalizace, uvede příklady globálních problémů současnosti,
analyzuje jejich příčiny a domýšlí jejich možné důsledky
ÚVOD DO FILOZOFIE A RELIGIONISTIKY
Žák:
10.6.1
10.6.2
10.6.3
10.6.4
10.6.5
10.6.6
objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie, mýtu,
náboženství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka
rozliší hlavní filozofické směry, uvede jejich klíčové představitele a porovná řešení
základních filozofických otázek v jednotlivých etapách vývoje filozofického myšlení
eticky a věcně správně argumentuje v dialogu a diskusi, uvážlivě a kriticky přistupuje
k argumentům druhých lidí, rozpozná nekorektní argumentaci a manipulativní
strategie v mezilidské komunikaci
zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický
život i možná rizika jejich zneužití
posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní
dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem
rozlišuje významné náboženské systémy, identifikuje projevy náboženské a jiné
nesnášenlivosti a rozezná projevy sektářského myšlení
11
Dějepis
11.1
ÚVOD DO STUDIA HISTORIE
Žák:
11.1.1
11.1.2
11.2
charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání
neuzavřeného a proměnlivého
rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich
interpretace
PRAVĚK
Žák:
11.2.1
11.2.3
objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské
společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku; charakterizuje pojem
archeologická kultura
vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské a
řemeslné činnosti
zařadí časově a prostorově hlavní archeologické kultury pravěku
11.3
STAROVĚK
11.2.2
Žák:
11.3.1
11.3.3
zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství
jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace
objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské
náboženské a kulturní systémy
popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin
11.4
STŘEDOVĚK
11.3.2
Žák:
11.4.1
11.4.2
11.4.3
11.4.4
11.4.5
11.5
objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v
Evropě; vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním i
východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve středověké
společnosti
definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti
5. – 15. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích
charakterizuje základní rysy vývoje na našem území
vymezí specifika islámské oblasti
vysvětlí důsledky tatarských a tureckých nájezdů, zejména pro jižní a východní
Evropu
POČÁTKY NOVOVĚKU
Žák:
11.5.1
rozpozná nové filozofické a vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve 14. – 17.
století; zhodnotí jejich praktické dopady
11.5.2
11.5.3
11.5.4
11.5.5
11.6
porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i
mocensko-politickým změnám
popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další
evropský i světový vývoj
vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v
jednotlivých zemích a příklady střetů
posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho
vnitřní sociální, politické a kulturní poměry
OSVÍCENSTVÍ, REVOLUCE A IDEA SVOBODY, MODERNIZACE SPOLEČNOSTI
Žák:
11.6.1
11.6.2
11.6.3
11.6.4
11.6.5
11.6.6
11.7
určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v
revolucích 18. a 19. století
na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a
proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení
posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních
státních systémů
vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo
utváření českého novodobého národa v tomto procesu, včetně jeho specifických
rysů
charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její
ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická rizika; určí
základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa
modernizace
vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském
světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období
MODERNÍ DOBA I - – SITUACE V LETECH 1914-1945
Žák:
11.7.1
11.7.2
11.7.3
11.7.4
11.7.5
charakterizuje dvě světové války, dokumentuje sociální, hospodářské a politické
důsledky
uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen
vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické
moci v Rusku
vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami
demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti
potenciálních obětí jí čelit
vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických
problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových
protidemokratických sil
popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam
masové kultury
11.8
MODERNÍ DOBA II – SOUDOBÉ DĚJINY
Žák:
11.8.1
11.8.6
charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a
hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty
vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku;
zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů
supervelmocí USA, SSSR a na situaci ve střední Evropě a v naší zemi
porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v
demokraciích
popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na
demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní
tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování
objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních
rozvojových zemí; objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské
kultury v moderním světě
vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje
12
Člověk a svět práce
12.1
TRH PRÁCE A PROFESNÍ VOLBA
11.8.2
11.8.3
11.8.4
11.8.5
Žák:
12.1.1
12.1.2
12.1.3
12.1.4
12.1.5
12.1.6
12.2
kriticky posoudí své zdravotní, osobnostní a kvalifikační předpoklady pro volbu
dalšího studia a profesní orientace
posuzuje profesní a vzdělávací nabídku vztahující se k jeho profesní volbě a kariéře
posoudí profesní poptávku na českém i evropském trhu práce a pružně na ni
reaguje dalším vzděláváním
vyhotoví potřebnou dokumentaci pro přijímací řízení k dalšímu studiu i ve zvolené
profesi
vhodně prezentuje vlastní osobu a práci, vhodně vystupuje při přijímacím pohovoru
nebo konkurzu
reflektuje význam práce pro psychické zdraví člověka, vytvoří si vyvážený pracovní
rozvrh s ohledem na své osobní vztahy
PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY
Žák:
12.2.1
12.2.2
12.2.3
12.2.4
uvede postup, jak uzavřít pracovní smlouvu a podat výpověď
uvede svá pracovní práva a vyžaduje jejich respektování od ostatních, respektuje
své pracovní povinnosti
objasní funkci odborů
volí bezpečné pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí, používá adekvátní
pracovní pomůcky
12.2.5
chová se poučeně a adekvátně situaci v případě pracovního úrazu
12.3
TRŽNÍ EKONOMIKA
Žák:
12.3.1
12.3.2
12.3.3
12.3.4
12.3.5
12.3.6
12.3.7
12.4
vysvětlí na základě konkrétní, reálné a aktuální situace ve společnosti mechanismy
fungování trhu
stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH, vysvětlí, jak se cena liší podle typu
zákazníků, místa či období, objasní důvody kolísání cen zboží či pracovní síly na trhu
podle vývoje nabídky a poptávky
rozpozná běžné cenové triky (cena bez DPH aj.) a klamavé nabídky
rozlišuje a porovnává praktické využití jednotlivých forem podnikání, posoudí, která
forma podnikání je v konkrétní situaci nejvýhodnější
posoudí výhody a rizika podnikání v porovnání se zaměstnáním
uvede, jak postupovat při zakládání vlastní podnikatelské činnosti a jak zažádat o
živnostenské oprávnění
analyzuje skrytý obsah reklamy, kriticky posuzuje podíl marketingu na úspěchu
výrobku na trhu
NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A ÚLOHA STÁTUV EKONOMICE
Žák:
12.4.1
12.4.2
12.4.3
12.4.4
12.4.5
12.4.6
12.4.7
12.5
objasní základní principy fungování systému příjmů a výdajů státu
rozlišuje základní typy daní, rozlišuje, na které jeho činnosti se zdaňovací povinnost
vztahuje
uvede, jakým způsobem podá daňové přiznání především k dani z příjmu, jak
provede základní výpočty daní a zjistí výši sociálního a zdravotního pojištění
na základě aktuálních mediálních informací posoudí vliv nejdůležitějších
ekonomických ukazatelů (inflace, úroveň HDP, míra nezaměstnanosti) na změny v
životní úrovni občanů
vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na příjmy obyvatelstva, vklady a úvěry,
dlouhodobé finanční plánování a uvede příklady, jak se důsledkům inflace bránit
uvede postup, jak vypočítá životní minimum své domácnosti a zažádá o sociální
dávku, na niž má nárok
objasní funkci podpory v nezaměstnanosti, funkci úřadů práce a personálních
agentur, vyhledá informace o zaměstnání a rekvalifikaci v různých typech médií
FINANCE
Žák:
12.5.1
12.5.2
12.5.3
používá nejběžnější platební nástroje, smění peníze za použití kursovního lístku
uvede principy vývoje ceny akcií a možnosti forem investic do cenných papírů
rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě toho sestaví rozpočet
domácnosti
12.5.4
navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a jak naložit s přebytkovým rozpočtem
domácnosti
12.5.5 na příkladu vysvětlí, jak uplatňovat práva spotřebitele (při nákupu zboží a služeb,
včetně produktů finančního trhu)
12.5.6 navrhne způsoby, jak využít volné finanční prostředky (spoření, produkty se státním
příspěvkem, cenné papíry, nemovitosti aj.), vybere nejvýhodnější produkt pro
investování volných finančních prostředků a vysvětlí proč
12.5.7 vybere nejvýhodnější úvěrový produkt s ohledem na své potřeby a zdůvodní svou
volbu, posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětlí, jak se vyvarovat předlužení
12.5.8 vysvětlí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN
12.5.9 vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby
12.5.10 objasní funkci ČNB a její vliv na činnost komerčních bank
12.5.11 využívá moderní formy bankovních služeb, včetně moderních informačních a
telekomunikačních technologií, ovládá způsoby bezhotovostního platebního styku
13
Umění a kultura - hudební obor
13.1
PRODUKCE
Žák:
13.1.1
13.1.2
13.1.3
13.1.4
13.2
využívá svůj individuální pěvecký potenciál při zpěvu, při mluvním projevu vede svůj
hlas zněle a přirozeně, správně artikuluje, logicky člení větu (obsah sdělení),
uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě
využívá jednoduché a podle vybavení školy i složitější hudební nástroje (keyboardy,
keyboardy ve spojení s počítačem) při individuálních či společných hudebních
aktivitách a přiměřeně svým hudebním schopnostem a dovednostem používá
hudební nástroje jako prostředek sdělování hudebních i nehudebních myšlenek a
představ
reaguje na hudbu pohybem, ztvárňuje ji úměrně svým hudebním schopnostem a
pohybovým dispozicím; pohyb ve spojení s hudbou využívá k vyjádření vlastních
představ a pocitů
orientuje se v zápise jednoduchých, případně i složitějších vokálních,
instrumentálních i vokálně-instrumentálních písní a skladeb; na základě svých
individuálních hudebních schopností tyto skladby realizuje
RECEPCE A REFLEXE
Žák:
13.2.1
13.2.2
vyděluje podstatné hudební znaky z proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně
výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díla a k dílu
přistupuje jako k logicky utvářenému celku
popíše a na vybraných hudebních dílech (částech hudebního díla) ukáže důležité
znaky tvorby a interpretace, vysvětlí, v čem tkví originální a nezaměnitelný přínos
skladatele a interpreta, možná poselství sdělovaná prostřednictvím hudby na
základě svých schopností, znalostí i získaných zkušeností dešifruje a interpretuje
13.2.3
13.2.4
13.2.5
13.2.6
13.2.7
13.2.8
interpretuje hudbu na základě vědomostí a individuálních hudebních schopností;
vytváří vlastní soudy a preference, které dokáže v diskusi obhájit
orientuje se ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení
v jednotlivých etapách, rozlišuje hudební slohy podle charakteristických hudebních
znaků, na základě historických, společenských a kulturních kontextů popíše
podmínky a okolnosti vzniku hudebního díla
odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost
či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích
uvědomuje si roli hudebního průmyslu v současném světě; popíše možnosti využití
hudby v „mimohudební“ oblasti a je schopen poukázat na příklady jejího zneužívání
uvědomuje si rozdílnost přístupů jednotlivých lidí k hudbě a hudební tvorbě, vnímá
hudbu jako způsob prezentace vlastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů
ostatních lidí a na základě toho je schopen se s hudbou ztotožnit či ji odmítnout
upozorní na ty znaky hudební tvorby, které s sebou nesou netoleranci, rasismus a
xenofobii, a dokáže se od takové hudby distancovat
14
Umění a kultura - výtvarný obor (pro nás výtvarná výchova)
14.1
OBRAZOVÉ ZNAKOVÉ SYSTÉMY
Žák:
14.1.1
14.1.2
14.1.3
14.1.4
14.1.5
14.1.6
14.1.7
14.1.8
14.1.9
14.2
porovnává různé znakové systémy, např. mluveného i psaného jazyka, hudby,
dramatického umění
rozpoznává specifičnosti různých vizuálně obrazných znakových systémů a zároveň
vědomě uplatňuje jejich prostředky k vytváření obsahu při vlastní tvorbě a
interpretaci
v konkrétních příkladech vizuálně obrazných vyjádření vlastní i umělecké tvorby
identifikuje pro ně charakteristické prostředky
objasní roli autora, příjemce a interpreta při utváření obsahu a komunikačního
účinku vizuálně obrazného vyjádření
na příkladech vizuálně obrazných vyjádření uvede, rozliší a porovná osobní a
společenské zdroje tvorby, identifikuje je při vlastní tvorbě
na příkladech uvede vliv společenských kontextů a jejich proměn na interpretaci
obsahu vizuálně obrazného vyjádření a jeho účinku v procesu komunikace
pojmenuje účinky vizuálně obrazných vyjádření na smyslové vnímání, vědomě s nimi
pracuje při vlastní tvorbě za účelem rozšíření citlivosti svého smyslového vnímání
při vlastní tvorbě uplatňuje osobní prožitky, zkušenosti a znalosti, rozpozná jejich
vliv a individuální přínos pro tvorbu, interpretaci a přijetí vizuálně obrazných
vyjádření
na příkladech objasní vliv procesu komunikace na přijetí a interpretaci vizuálně
obrazných vyjádření; aktivně vstupuje do procesu komunikace a respektuje jeho
pluralitu
ZNAKOVÉ SYSTÉMY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ
Žák:
14.2.1
14.2.2
nalézá, vybírá a uplatňuje odpovídající prostředky pro uskutečňování svých projektů
využívá znalosti aktuálních způsobů vyjadřování a technických možností zvoleného
média pro vyjádření své představy
14.2.3 charakterizuje obsahové souvislosti vlastních vizuálně obrazných vyjádření a
konkrétních uměleckých děl a porovnává výběr a způsob užití prostředků
14.2.4 své aktivní kontakty a získané poznatky z výtvarného umění uvádí do vztahů jak s
aktuálními i historickými uměleckými výtvarnými projevy, tak s ostatními vizuálně
obraznými vyjádřeními, uplatňovanými v běžné komunikaci
14.2.5 na konkrétních příkladech vysvětlí, jak umělecká vizuálně obrazná vyjádření působí
v rovině smyslové, subjektivní i sociální a jaký vliv má toto působení na utváření
postojů a hodnot
14.2.6 vytváří si přehled uměleckých vizuálně obrazných vyjádření podle samostatně
zvolených kritérií
14.2.7 rozlišuje umělecké slohy a umělecké směry (s důrazem na umění od konce 19.
století do současnosti), z hlediska podstatných proměn vidění a stavby uměleckých
děl a dalších vizuálně obrazných vyjádření
14.2.8 na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn uměleckých směrů a objasní širší
společenské a filozofické okolnosti vzniku uměleckých děl
14.2.9 na konkrétních příkladech vizuálně obrazných vyjádření objasní, zda a jak se
umělecké vyjadřovací prostředky výtvarného umění od konce 19. století do
současnosti promítají do aktuální obrazové komunikace
14.2.10 samostatně experimentuje s různými vizuálně obraznými prostředky, při vlastní
14.3
UMĚLECKÁ TVORBA A KOMUNIKACE
Žák:
14.3.1
14.3.2
14.3.3
14.3.4
14.3.5
14.3.6
vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních aktivitách a chápe ji jako základní faktor
rozvoje své osobnosti; dokáže objasnit její význam v procesu umělecké tvorby i v
životě
vysvětlí umělecký znakový systém jako systém vnitřně diferencovaný a dokáže v
něm rozpoznat a nalézt umělecké znaky od objevných až po konvenční
na příkladech vysvětlí umělecký výraz jako neukončený a nedefinitivní ve svém
významu; uvědomuje si vztah mezi subjektivním obsahem znaku a významem
získaným v komunikaci
uvědomuje si význam osobně založených podnětů na vznik estetického prožitku;
snaží se odhalit vlastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem
souvisejí
vysvětlí, jaké předpoklady jsou zapotřebí k recepci uměleckého díla a zejména k
porozumění uměleckým dílům současnosti
objasní podstatné rysy magického, mytického, univerzalistického, modernistického
přístupu k uměleckému procesu, dokáže je rozpoznat v současném umění a na
příkladech vysvětlí posun v jejich obsahu
14.3.7
14.3.8
objasní podstatné rysy aktuálního (pluralitního, postmodernistického) přístupu k
uměleckému procesu a na základě toho vysvětlí proces vzniku „obecného vkusu“ a
„estetických norem“
dokáže vystihnout nejpodstatnější rysy dnešních proměn a na příkladech uvést
jejich vliv na proměnu komunikace v uměleckém procesu
15
Výchova ke zdraví
15.1
ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ
Žák:
15.1.1
15.1.2
15.1.3
15.2
usiluje o pozitivní změny ve svém životě související s vlastním zdravím a zdravím
druhých
zařazuje do denního režimu osvojené způsoby relaxace; v zátěžových situacích
uplatňuje osvojené způsoby regenerace
podle konkrétní situace zasáhne při závažných poraněních a život ohrožujících
stavech
VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ
Žák:
15.2.1
15.2.2
15.2.3
korektně a citlivě řeší problémy založené na mezilidských vztazích
posoudí hodnoty, které mladým lidem usnadňují vstup do samostatného života,
partnerských vztahů, manželství a rodičovství, a usiluje ve svém životě o jejich
naplnění
projevuje etické a morální postoje k ochraně matky a dítěte
15.3
ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE
Žák:
15.3.1
15.3.2
15.3.4
orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách
uplatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím
možných důsledků
orientuje se v problematice reprodukčního zdraví z hlediska odpovědnosti k
budoucímu rodičovství
zná práva každého jedince v oblasti sexuality a reprodukce
15.4
RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE
15.3.3
Žák:
15.4.1
15.4.2
projevuje odolnost vůči výzvám k sebepoškozujícímu chování a rizikovému
životnímu stylu
zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování
15.4.3
15.4.4
15.5
uvede důsledky porušování paragrafů trestního zákona souvisejících s výrobou a
držením návykových látek a s činností pod jejich vlivem, sexuálně motivovanou
kriminalitou, skrytými formami individuálního násilí a vyvozuje z nich osobní
odpovědnost
rozhoduje podle osvojených modelů chování a konkrétní situace o způsobu jednání
v situacích vlastního nebo cizího ohrožení
OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ
Žák:
15.5.1
15.5.2
rozhodne, jak se odpovědně chovat při konkrétní mimořádné události
prokáže osvojené praktické znalosti a dovednosti související s přípravou na
mimořádné události a aktivně se zapojuje do likvidace následků hromadného
zasažení obyvatel
16
Tělesná výchova
16.1
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ
Žák:
16.1.1
16.1.2
16.1.3
16.1.4
16.1.5
16.1.6
16.1.7
16.1.8
16.2
organizuje svůj pohybový režim a využívá v souladu s pohybovými předpoklady,
zájmy a zdravotními potřebami vhodné a dostupné pohybové aktivity
ověří jednoduchými testy úroveň zdravotně orientované zdatnosti a svalové
nerovnováhy
usiluje o optimální rozvoj své zdatnosti; vybere z nabídky vhodné kondiční programy
nebo soubory cviků pro udržení či rozvoj úrovně zdravotně orientované zdatnosti a
samostatně je upraví pro vlastní použití
vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvičení zaměřených na kompenzaci
jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy a samostatně
je upraví pro vlastní použití
využívá vhodné soubory cvičení pro tělesnou a duševní relaxaci
připraví organismus na pohybovou činnost s ohledem na následné převažující
pohybové zatížení
uplatňuje účelné a bezpečné chování při pohybových aktivitách i v neznámém
prostředí
poskytne první pomoc při sportovních či jiných úrazech i v nestandardních
podmínkách
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ
Žák:
16.2.1
16.2.2
provádí osvojované pohybové dovednosti na úrovni individuálních předpokladů
zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a usiluje o
své pohybové sebezdokonalení
16.2.3
16.2.4
16.3
posoudí kvalitu stěžejních částí pohybu, označí zjevné příčiny nedostatků a uplatní
konkrétní osvojované postupy vedoucí k potřebné změně
respektuje věkové, pohlavní, výkonnostní a jiné pohybové rozdíly a přizpůsobí svou
pohybovou činnost dané skladbě sportujících
ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ
Žák:
16.3.1
16.3.7
užívá s porozuměním tělocvičné názvosloví (gesta, signály, značky) na úrovni
cvičence, vedoucího pohybových činností, organizátora soutěží
volí a používá pro osvojované pohybové činnosti vhodnou výstroj a výzbroj a
správně ji ošetřuje
připraví (ve spolupráci s ostatními žáky) třídní či školní turnaj, soutěž, turistickou
akci a podílí se na její realizaci
respektuje pravidla osvojovaných sportů; rozhoduje (spolurozhoduje) třídní nebo
školní utkání, závody, soutěže v osvojovaných sportech
respektuje práva a povinnosti vyplývající z různých sportovních rolí – jedná na
úrovni dané role; spolupracuje ve prospěch družstva
sleduje podle pokynů (i dlouhodobě) pohybové výkony, sportovní výsledky, činnosti
související s pohybem a zdravím – zpracuje naměřená data, vyhodnotí je a výsledky
různou formou prezentuje
aktivně naplňuje olympijské myšlenky jako projev obecné kulturnosti
17
Informatika a informační a komunikační technologie
17.1
DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE
16.3.2
16.3.3
16.3.4
16.3.5
16.3.6
Žák:
17.1.1
17.1.2
17.1.3
17.1.4
17.2
ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT
využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých složek hardwaru a
softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh
organizuje účelně data a chrání je proti poškození či zneužití
orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání
a praxe
ZDROJE A VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ, KOMUNIKACE
Žák:
17.2.1
17.2.2
17.2.3
využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k
vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci
využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven,
databází a výukových programů
posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních
zdrojů a informací
17.2.4
využívá informační a komunikační služby v souladu s etickými, bezpečnostními a
legislativními požadavky
17.3
ZPRACOVÁNÍ A PREZENTACE INFORMACÍ
Žák:
17.3.1
17.3.2
zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí
aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu
aplikuje algoritmický přístup k řešení problémů
Příloha
[B] Vzdělávací obsahy
[B.1]
Vzdělávací obsah – český jazyk a literatura
předmět: český jazyk a literatura
blok:
A
Školní očekávaný výstup
- vyhledává oblasti osobního i
profesního života, ve kterých je
nutná dobrá znalost jazyka
- rozlišuje pojmy jazyk, řeč a mluva,
orientuje se v základních
jazykovědných termínech
- při analýze textu poznává různé
útvary národního jazyka
- vymezí vztah češtiny a slovanských
jazyků
- dokáže využívat katalogy knihoven,
slovníky a jiné příručky, internet a
zpracovává zde získané informace
formou výpisků, osnov, anotací
- orientuje se v základních pojmech
z oblasti hláskosloví
- třídí české souhlásky a samohlásky
podle různých kritérií
- uvědomuje si, proč dochází ke
spodobě hlásek
- v mluveném projevu využívá
zvukové prostředky souvislé řeči
- v mluveném projevu ovládá zásady
spisovné výslovnosti
- samostatně pracuje s pravopisnými
příručkami
Výstup
RVP (č.)
1.1.1
1.1.1
1.1.1
1.1.2
Učivo
1. Jazyk a jazyková komunikace
- Smysl výuky mateřštiny
Téma
- Mateřský jazyk
- Základní pojmy jazykovědy a
stylistiky
- Národní jazyk a jeho útvary
- Čeština a jazyky příbuzné
- Získávání a zpracování
informací
- Obecné poučení o
jazyku, řeči a slohu
- Základní pojmy hláskosloví,
systém českých hlásek a
spodoba hlásek
- Zvuková stránka souvislé řeči
a spisovná výslovnost
- Nauka o zvukové
stránce jazyka
- Základní terminologie oboru a
pravopisné příručky
- Nauka o písemné
stránce jazyka
Mezipředmětové
vztahy
MAT, ZSV
EGS 2.4
NJ
ENV 4.2
DEJ
1.1.15
1.1.14
1.1.15
1.1.2
1.1.3
1.1.3
1.1.3
1.1.5
- aplikuje teoretické poznatky o
pravopisu v písemném projevu
- rozeznává jednotky slovní zásoby
- orientuje se ve významových
vztazích mezi slovy
- rozlišuje různé aspekty pohledu na
slovní zásobu a její obohacování
- pracuje se základními slovníky a
příručkami, využívanými ve výuce CJ
- vysvětluje základní pojmy ze
slovotvorby
- rozlišuje slovotvornou a
morfémovou stavbu slov
- objasní rozdíly mezi jednotlivými
způsoby tvoření slov
- definuje předmět oboru, zná
základní typy komunikace
- rozlišuje základní druhy a rysy textu
z hlediska komunikace
- snaží se o interpretaci textů
uměleckých i neuměleckých
- procvičuje základní rysy asertivní
komunikace
- dokáže odhalit manipulativní
postupy v komunikaci
- má povědomí o tom, že jevy
historické mluvnice mohou objasnit
mnohé zdánlivě nelogické jevy
současného jazyka
- je seznámen se základy vývoje
češtiny
1.1.15
- Základní pravopisné jevy
1.1.6
- Základní pojmy
- Význam pojmenování, druhy
pojmenování
- Přenášení pojmenování
- Slovní zásoba
- Slovníky
- Nauka o slovní zásobě
1.1.7
- Základní pojmy
- Slovotvorná a morfémová
stavba slov
- Způsoby tvoření slov
- Nauka o tvoření slov
1.1.12
- Obecné poučení o textu,
interpretace textů
- Asertivní komunikace
- Manipulativní postupy
v komunikaci
- Z nauky o komunikaci
- Kořeny historického vývoje
češtiny
- Historický vývoj češtiny –
hláskosloví, tvarosloví,
skladba
-
- vymezí pojem sloh
- na základě práce s texty poznává
jazykové prostředky textové
1.1.6
1.1.15
1.1.13
NJ
MEV 5.3
1.1.10
1.1.11
1.1.12
1.1.2
1.1.14
2. Sloh
- Úvod do stylistiky – předmět
studia, jazykové prostředky
výstavby textu, slohotvorní
Historický vývoj
češtiny
- Stylistika
- Funkční styly
- Prostěsdělovací styl
MEV 5.3
ZSV
výstavby
- rozeznává jednotlivé funkční styly,
charakterizuje je
- vysvětlí užití prostěsdělovacího stylu
- prakticky předvede využití
mluvených útvarů (představování,
telefonický rozhovor) i psaných
útvarů (zpráva, oznámení, dopis,
tiskopisy)
- rozliší umělecký text od
neuměleckého, najde jevy, které činí
text uměleckým
- objasní rozdíly mezi reálným a
fikčním světem, vysvětlí jejich
vzájemné ovlivňování
- na konkrétních příkladech objasní
rozdíly mezi literárními druhy a
žánry, popíše specifické prostředky
básnického jazyka a objasní jejich
funkci v textu
- při interpretaci literárního textu
uplatňuje znalosti o struktuře textu i
o literárněvědných termínech
- na konkrétních příkladech popíše
specifické prostředky básnického
jazyka a jejich funkci v textu
- získané znalosti samostatně využívá
ve vlastní tvorbě literárních textů
(poezie) a rozvíjí svůj individuální styl
- samostatně interpretuje dramatické
nebo filmové zpracování děl
- na základě ukázek postihne smysl
textu, vysvětlí možné různé
interpretace textů
- samostatně interpretuje některé
1.1.6
1.1.4
1.1.9
1.2.1
1.2.2
činitelé
- Funkční styly, přehled
slohových postupů
- Prostěsdělovací styl,
jednotlivé mluvené a psané
útvary
3. Literární komunikace
- Literatura jako součást umění
- Próza a poezie
- Literární druhy a žánry
- Struktura literárního díla
- Literární interpretace
- Úvod do studia
literatury
OSV 1.1
- Literatura pro mládež
MKV 3.1
1.2.3
1.2.6
1.2.3
1.2.14
1.2.10
1.2.8
1.2.10
- Vybrané kapitoly z literatury
20. století
DEJ, ZEM, VV, MAT,
ZSV
příběhy
- vystihne podstatné rysy vybraných
období a jednotlivých literárních
proudů
- postihne smysl ukázek, specifikuje
jazykové prostředky
- využívá informace z odborné
literatury, internetu
- dokáže samostatně zhodnotit obraz
evropské společnosti období
humanismu a renesance
1.2.11
1.2.8
- Vědecko-fantastická literatura
a sci-fi
- Fantasy ve světové a české
literatuře
- Sci-fi a fantasy ve
světové a české
literatuře
- Základní historické a kulturní
pojmy humanismu a
renesance
- Humanismus a
renesance
OSV 1.4
DEJ, ZEM, ZSV
1.2.13
1.2.11
DEJ, VV, ZSV, ZEM, NJ
blok:
B
- dodržuje zásady pravopisu, umí
využívat příručky
- zná obecná pravidla pro psaní
velkých písmen, chápe rozlišovací
funkce velkého písmena
Výstup
RVP (č.)
1.1.15
1.1.5
Učivo
- Psaní velkých písmen,
interpunkce
Téma
- Pravopis
Mezipředmětové
vztahy
- chápe funkci čárky u
několikanásobných větných členů,
v souvětí, v polovětných
konstrukcích, u volně připojených
větných členů, samostatných
větných členů, vsuvek
- určuje jednotlivé slovní druhy, zná
jejich charakteristiku a věcný význam
tvarů slov ve větě
- rozlišuje jednotlivé tvary ohebných
slov, zařazuje je ke vzorům
- pomocí tvaroslovných poznatků a
rozborů rozvíjí abstraktní myšlení
- odstraňuje stylizační neobratnosti a
dvojznačnosti vyjádření související
s tvaroslovnými jevy
1.1.8
- chápe smysl a vliv publicistiky
- orientuje se ve sdělovacích
prostředcích, jejich zaměření
- zná základní prvky novin a časopisů
- dokáže vystihnout zvláštnosti
publicistických textů, zásady jejich
kompozice, výstižné nebo naopak
nevhodné jazykové prostředky
- samostatně vytvoří základní útvary
publicistického stylu
1.1.6
1.1.9
1.1.12
1.1.13
- objasní, jak se reálný svět a dobové
souvislosti odrážejí v jednotlivých
literárních směrech i v konkrétních
dílech
- hodnotí, jak specifické jazykové a
literární prostředky působí na
čtenáře, diváka
- při interpretaci literárního textu
1.2.2
1.1.7
- Úvod do tvarosloví
- Slovní druhy a funkční
tvarosloví
- Formální tvarosloví jmen a
sloves
- Tvarosloví
1.1.6
2. sloh
Obecné poučení
Sdělovací prostředky
Struktura novin a časopisů
Kompozice a jazykové
prostředky publicistického
stylu
- Útvary publicistického stylu
-
- Stylistika
- Publicistický styl
- Preromantismus a jeho
představitelé
- Období
preromantismu v
literatuře
OSV 1.3
MEV 5.1
MEV 5.2
MEV 5.4
ZSV
1.1.10
1.2.4
1.2.6
DEJ, ZSV, VV,
uplatňuje získané znalosti z literární
teorie
- charakterizuje významné umělecké
směry, jejich představitele, jejich
přínos
- systematizuje a třídí informace
z různých zdrojů – učebnice,
internet, četba, divadlo, odborná
literatura
1.2.11
1.2.13
- dovede z historického a
společenského hlediska vysvětlit
příčiny a okolnosti vzniku národního
obrození
- vysvětlí specifika vývoje společnosti,
v našich zemích
- zná osobnosti 1. etapy národního
obrození,
- zná osobnosti 2. etapy národního
obrození, jejich vliv
- dokáže zhodnotit význam národního
obrození
- objasní dobu vzniku romantismu,
znaky romantismu
1.2.11
- zná autory světové literatury
romantismu, jejich díla, dokáže
interpretovat jejich díla, vystihnout
znaky romantismu v jejich tvorbě
- vysvětlí zvláštnosti českého
romantismu na základě interpretace
a rozboru děl českých autorů
- vystihne znaky realismu
- vysvětlí základní pojmy – kritický
realismus, naturalismus, historický,
venkovský realismus, realistické
1.2.10
1.2.6
1.2.12
-
Příčiny a podmínky národního
obrození
- Periodizace národního
obrození
- 1. a 2.etapa národního
obrození
- České národní
obrození
DEJ, ZSV,
CHEM
- Znaky romantismu
- Romantismus ve světové
literatuře
- Romantismus v české
literatuře
- Epocha romantismu
VV, DEJ
- Znaky realismu
- Realismus, kritický realismus a
naturalismus v národních
literaturách
- Realismus, kritický
realismus a
naturalismus ve
světové literatuře
1.2.6
1.2.6
1.2.13
1.2.11
1.2.12
1.2.2
1.2.11
OSV 1.4
DEJ, ZSV
NJ,
BI,
drama
- přiblíží významné osobnosti
literatury realismu a jejich tvorbu
- dokáže interpretovat literární texty,
umí na základě rozboru ukázek
vystihnout znaky realistické tvorby
- nachází prvky romantismu i realismu
v dílech B. Němcové a K. Havlíčka
Borovského a vysvětlí jejich přínos
- charakterizuje české prostředí od 50.
let 19. století a příčiny vzniku
generačních skupin májovců,
ruchovců a lumírovců
- zná cíle a představitele výše
uvedených generačních skupin,
jejich tvorbu a význam
- přiblíží zástupce naturalismu v české
literatuře
- vysvětlí vliv realismu na divadelní
tvorbu a přiblíží některá významná
díla
1.2.6
1.1.10
1.2.12
1.2.7
1.2.11
- Přechod od romantismu
k realismu
- Generace májovců, ruchovců
a lumírovců
- Historická próza, venkovská
próza
- Naturalismus
- Vývoj české literatury
od poloviny 19. století
DEJ, ZSV, NJ,
1.2.2
1.2.9
1.2.10
blok:
C
- chápe strukturu české věty
jednoduché
- prokazuje znalost aktuálního členění
větného
- rozlišuje jednotlivé větné členy a
jejich zvláštnosti a postavení ve větě
- zná druhy souvětí, vztahy vět
v souvětí a prokazuje tyto znalosti
Výstup
RVP (č.)
1.1.8
Učivo
Věta a výpověď
Struktura věty jednoduché
Větné členy
Souvětí
Základy valenční a textové
syntaxe
Téma
Skladba
Mezipředmětové
vztahy
při větném rozboru
- je schopen při rozborech odhalovat
zákonitosti textové syntaxe,
rozpozná chyby a nedostatky
textové výstavby
- ovládá základní pravidla pro psaní
čárky v souvětí, v polovětných
vazbách, ve zvláštních větných
konstrukcích
- dokáže zdůvodnit použití dalších
interpunkčních znamének – Literární
moderna a literární a básnické směry
konce století středníku, dvojtečky,
uvozovek, pomlčky, tří teček,
závorky, interpunkčního lomítka
- aplikuje pravopisné znalosti v diktátu
1.1.10
1.1.5
Interpunkční znaménka
Čárka v souvětí
Další interpunkční znaménka
Shrnutí pravopisných jevů
Pravopis
ENV 4.3
BI
Stylistika
Odborný styl
EGS 2.2
ZSV, BI, FYZ
1.1.10
- vysvětlí funkci a základní
charakteristiku odborného stylu
- chápe kompozici, grafické členění,
uspořádání tematických složek
odborného textu
- využívá správných lexikálních,
morfologických a syntaktických
prostředků při tvorbě textu
- aplikuje získané znalosti při
rozborech textů a vlastní tvorbě
odborného popisu, výkladu a
odborné úvahy
1.1.9
1.1.6
- snaží se přiblížit atmosféru konce
století v uměleckém prostředí
- přiblíží významné osobnosti
generace prokletých básníků a jejich
generačních druhů, dokáže v jejich
dílech rozpoznat prvky uměleckých
1.2.13
1.1.10
2. Sloh
Odborný styl – obecné poučení
Kompozice a jazykové prostředky
odborného stylu
Vybrané útvary odborného stylu
1.1.7
1.1.13
1.1.14
1.2.11
1.2.3
Literární moderna ve světě a
hlavní
směry
literatury
–
impresionismus,
symbolismus,
dekadence
Literární
moderna
v české
literatuře
Literární
moderna
a
literární a básnické směry
konce století
ZSV, VV
-
-
-
-
-
-
-
-
-
směrů impresionismu, symbolismu,
dekadence
vysvětlí význam Manifestu České
moderny, pokusí se interpretovat
části tvorby představitelů České
moderny
na základě studia dobových i
současných textů vysvětlí nálady na
přelomu 19. a 20. století a nástup
generace buřičů a anarchistů,
interpretuje díla významných
představitelů
je seznámen se základními
uměleckými směry a dokáže jejich
prvky nacházet v rozebíraném textu
zná pojmy secese, avantgarda,
vitalismus, expresionismus,
kubismus, futurismus, dadaismus,
surrealismus, poetismus
dokáže přiblížit vybrané přední
představitele světové meziválečné
poezie
zná hlavní představitele jednotlivých
proudů české meziválečné poezie,
dokáže pracovat s vybranými texty,
rozebírat je a nacházet hlavní znaky
jednotlivých směrů
objasní, které dějinné události a
myšlenkové a umělecké směry
ovlivňují vybrané autory světové
literatury a jejich tvorbu
vysvětlí specifika české literatury a
zaměření jednotlivých proudů
v české próze mezi válkami
uvede hlavní představitele těchto
proudů a na základě studia a vlastní
Nástup buřičů a
v české literatuře
anarchistů
1.2.12
1.2.8
1.2.13
1.2.14
1.2.11
1.2.3
Umělecké směry a tendence od
počátku 20. století
Světová poezie 1. pol. 20. století
Česká poezie v 1. pol. 20. století
Moderní myšlenkové a
umělecké
proudy
od
začátku 20. stol. a jejich
odraz ve světové a české
poezii
Próza ve světové literatuře mezi
válkami
Hlavní
proudy
a
jejich
představitelé v české meziválečné
próze
Světová a česká próza
mezi válkami
1.2.6
1.2.11
1.2.10
1.2.12
1.2.10
1.2.8
OSV 1.4
MKV 3.3
ZSV, DEJ
četby přiblíží díla
- vysvětlí, které světové osobnosti
ovlivnily vývoj dramatu mezi válkami
- vystihne vývoj českého divadla od
kamenných divadel přes avantgardní
divadla až po kabarety a šantány
- na základě studia, četby a návštěvy
divadel přiblíží nejvýznamnější české
dramatiky a jejich díla
v meziválečném období
1.2.11
Vývoj dramatu – osobnosti a
směry ve světové meziválečné
tvorbě
České divadlo mezi válkami
Vývoj dramatu ve světě a
české divadlo mezi válkami
Učivo
Téma
Jazyková kultura
Obecná jazykověda
DEJ,
1.2.12
1.2.10
1.2.9
blok:
D
- chápe jazykovou kulturu jako proces
péče společnosti i jednotlivců a jazyk
- rozlišuje mezi základními médii a
jejich produkty
- na základě studia a vlastních
zkušeností dokáže odhalit mediální
manipulaci
- je veden nejen k pochopení
základních textů, ale i k jejich
kritickému vnímání, zhodnocení,
tedy k mediální gramotnosti
- dokáže odlišit jednotlivé funkční
styly a jejich rysy
- využívá kompozičních a jazykových
prostředků jednotlivých funkčních
stylů
- prakticky uplatňuje znalosti o
Výstup
RVP (č.)
1.1.6
1.1.13
1.1.12
1.1.14
1.1.15
1.1.6
1.1.8
1.1.14
Základní poznatky z mediální
výchovy – mediální komunikace,
mediální gramotnost, mediální
manipulace, vliv médií na mládež
u nás
2. Sloh
Administrativní styl
Umělecký styl
Řečnický styl
Esejistický styl
Mezipředmětové
vztahy
NJ
Základy mediální výchovy
MEV 5.3
ZSV
Stylistika
Administrativní styl
Umělecký styl
Řečnický styl
Esejistický styl
EGS 2.4
ZSV
-
-
-
-
psaných útvarech admin. stylu:
úředním dopise, elektronické poště,
žádosti, stížnosti, reklamaci,
strukturovaném životopise
procvičuje zásady profesní
konverzace
na základě znalostí z teorie literatury
charakterizuje vybrané útvary
uměleckého stylu – umělecký popis
a umělecké vyprávění
prokáže znalost funkcí a zákonitostí
řečnického stylu a umí si připravit
základní řečnické útvary – projev,
proslov, přednášku, diskuzi,
polemiku
z vybraných ukázek dokáže
analyzovat základní jazykové a
kompoziční prostředky esejistického
stylu
zvládne vytvořit esej na zadané téma
- popíše vlivy vývoje společnosti na
rozvoj umění
- přiblíží nové myšlenkové proudy a
témata literatury od pol. 20. století
- nachází společné znaky základních
okruhů literatury od pol. 20. století a
dokáže k nim přiřadit příklady
z různých národních literatur
- přiřazuje autory a díla k těmto
základním okruhům: téma války a
holokaustu, existencionalismus,
absurdní drama
- vysvětlí rozdíl mezi kamenným
divadlem a divadlem malých forem a
přiblíží vývoj a tvorbu divadel malých
1.1.11
1.1.11
1.1.13
1.2.14
1.2.11
1.2.13
1.2.11
Znaky moderní literatury 2. pol.
20. stol a poč. 21. stol. –
umělecké směry, formy, vlivy hist.
vývoje a hlavní představitelé
Vývoj různých směrů světové
literatury od poloviny 20. století –
v próze, dramatu, poezii
Myšlenkové proudy, nové
formy umění a společnost
ve 2. pol. 20. století a na
poč. 21. století
Světová literatura od
poloviny 20. století
DEJ, ZSV
ENV 4.2
DEJ,
1.2.10
1.2.5
1.2.12
Vývoj české prózy, poezie a
divadla od pol. 20. století,
jednotlivé proudy a směry
Česká literatura od pol. 20.
století
DEJ, ZSV,
forem u nás
- popíše cesty prózy a poezie od konce
války do konce 50.let: témata války,
proměna literatury po r. 48 –
potlačení svobod, proud oficiální
socialistické literatury, potlačovaní
autoři, exilová tvorba, poezie
všedního dne, nástup nových autorů
próz koncem 50.let
- vysvětlí změny v literatuře 60. let:
liberalizace ve společnosti, kritický
pohled nových autorů na poúnorové
období, současná a historická
témata, experimentální poezie,
mladí básníci 60.let
- má přehled o novém rozdělení
literatury od poč. 70.let do r.
1989:literatura oficiální a literatura
„trpěná“, literatura samizdatová a
exilová, undergroundová poezie,
zpívaná poezie
- postihne směry vývoje světového
filmu od války až do současnosti, zná
významné festivaly, ceny, jmenuje
významné světové režiséry, dokáže
interpretovat filmy, které zhlédl
- dokáže formulovat své názory na
význam televizní tvorby, na
informativní a umělecké působení
televize vůbec
literatury
1.2.3
1.2.6
1.2.10
1.2.8
1.2.9
1.2.10
1.2.13
1.2.14
Vývoj filmového umění ve světě i
u nás a nový fenomén - televize
Film a televize od pol. 20.
století
MKV 3.2
VV
[B.2]
Vzdělávací obsah – cizí jazyk – anglický jazyk
předmět:
Blok:
cizí jazyk – anglický jazyk
A, Solutions 2nd edition – Elementary
Úvodni lekce
Učivo
Slovní zásoba: setkání a pozdrav, čísla, abeceda, čas, dny a datum
Gramatika: slovesa „být“ a „mít“, osobní a přivlastňovací zájmena, členy
Receptivní řečové dovednosti
Žák
-
v krátkém, jednoduchém slyšeném textu postihne jména a národnosti účastníků rozhovoru
postihne základní údaje v krátkém, čteném popisu rodiny svého vrstevníka
Produktivní řečové dovednosti
Žák
-
pozdraví a představí se
počítá do 30
sdělí datumy běžných světových svátků
Interaktivní řečové dovednosti
Žák
-
zeptá se na jméno a základní osobní údaje vrstevníka a na stejnou otázku odpoví
zeptá se na čas a na datum a na stejnou otázku odpoví
Mezipředmětové vztahy
ZSV, Děj
1. lekce
Učivo
Slovní zásoba: rodina – základní členové rodiny, přátelé, anglická královská rodina, monarchie a parlament,
každodenní činnosti, zpráva
Gramatika: přivlastňovací pád, množné číslo podstatných jmen, přítomný čas prostý, osobní zájmena
v předmětném postavení
Žák
-
postihne hlavni informaci v krátkém čteném popisu každodenního života slavné osobnosti
v slyšeném řízeném rozhovoru postihne názory mluvčích na roli monarchie a parlamentu ve své zemi
v slyšeném rozhovoru novináře a sportovkyně/umělkyně postihne otázky a hlavní smysl odpovědí
rozumí obsahu a postihne vybraná slova v krátkém novinovém článku o manarchii
postihne hlavní body čteného, populárně naučného článku o každodenním životě jedné neobvyklé
komunity
postihne hlavní body čtené osobní charakteristiky na internetové sociální síti
Žák
-
ústně, jednoduchým způsobem popíše činnosti a události, které se pravidelně opakují
představí se neznámým lidem, např. v nové škole svým novým spolužákům
napíše jednoduchou, ale strukturovanou osobní charakteristiku
ústně popíše neobvykle vypadající skupinu lidi
Žák
-
zeptá se na základní osobní údaje a na stejné otázky odpoví
zeptá se vrstevníka na jeho každodenní činnosti a na podobné otázky odpoví
s velmi jednoduchou, ale odbornou slovní zásobou si s kamarádem vymění názory na monarchii
ZSV, Děj
Průřezové téma – Gymnázia
Multikulturní výchova
–
3.1. Základní problémy socio-kulturních rozdílů
2. lekce
Učivo
Slovní zásoba: koníčky a sport, slovní spojení týkající se sportovní aktivity tvořené slovesem + podstatným
jménem, extrémní sporty, části těla, schopnosti, mít/nemít rád
Gramatika: frekvenční příslovce, akční slovesa, moct + příslovce, rozkazovací způsob
Žák
-
v slyšeném popisu osobního dne postihne, jak často mluvčí vykonává jednotlivé činnosti
postihne hlavní body čteného, krátkého novinového článku o roztleskávačkách
a rozumí neznámým slovům z kontextu a jejich stručného vysvětlení
najde hlavní body v krátkém novinovém článku popisující známého umělce
postihne hlavní body populárně naučného článku o extrémních sportech
v slyšeném rozhovoru postihne, jaké sporty mluvčí dělají a jaký mají k nim vztah
Žák
-
s obrazovou nápovědou pojmenuje běžné sporty, sportovní činnosti a volnočasové aktivity
ústně sdělí, jaké sporty a volnočasové aktivity upřednostňuje
stručně popíše svůj běžný den
ústně i písemně charakterizuje svoje schopnosti a dovednosti
jednoduchým způsobem sdělí svůj vztah k běžným sportům a sportovním činnostem
Žák
-
zeptá se kamaráda na jeho vztah k běžným sportům a volnočasovým aktivitám
vymění si s kamarádem názory na aktivity, které jsou na hranici sportu a zábavy
zeptá se kamaráda na jeho dovednosti a na stejné otázky odpoví
pojmenuje základní části lidského těla
Mediační řečové dovednosti
Žák
-
ústně prezentuje před spolužáky, jaké schopnosti a dovednosti má on a jeho kamarád
vytvoří agitační plakát o volnočasovém klubu pro mladé lidi
TV
Osobnostní a sociální výchova
1.1. Poznávání vlastní osobnosti
3. lekce
Učivo
Slovní zásoba: školní předměty, místnosti v domě/bytě, mástnosti a budovy ve škole, ustálené výrazy ve
spojení přídavného jména a předložky
Gramatika: vazba „there is/there are“, použití výrazu „nějaký“, předložky místa, sloveso „muset“, udání směru,
psaní velkých písmen
Žák
-
postihne hlavni body novinového článku o prestižní anglické škole
v slyšeném rozhovoru reportéra a studentky postihne hlavni informace o její škole a jejich studijních
plánech
-
v slyšené výpovědi najde hlavní informace o škole a školním režimu mluvčího
postihne hlavní body čteného rozhovoru reportéra a profesionálního sportovce
Žák
-
s obrazovou nápovědou pojmenuje běžné školní vyučovací předměty
jednoduchým způsobem charakterizuje svůj vztah k jednotlivým vyučovacím předmětům
popíše vybavení běžného pokoje a místnosti v domě
s obrazovou nápovědou popíše školní místnost
Žák
-
zeptá se kamaráda na jeho školní rozvrh a na stejnou otázku odpoví
zeptá se, kde se nachází jím hledaná věc a na stejnou otázku odpoví
ptá se a odpovídá na otázky kamaráda o své škole a jejich pravidlech
vymění si s kamarádem názory na ideální školu
zeptá se na umístění školní místnosti a na stejnou otázku popíše cestu
Žák
-
napíše uvítací dopis pro nového zahraničního studenta na své škole
ZSV
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
2.5. Vzdělávání v Evropě a ve světě
4. lekce
Učivo
Slovní zásoba: oblečení, popis osob, Halloween a masky/převleky, svatba, volno-časové aktivity, popis
fotografie, domluva, pozvání
Gramatika: přítomný čas prostý a průběhový, užití přítomného času pro budoucí děj, časové předložky,
sloveso „moct“ jako žádost
Žák
-
postihne hlavní informace v populárně naučném článku o známém svátku, o jeho oslavách a tradicích
s ním spojené
s obrazovou nápovědou postihne v čteném novinovém článku místo konání významné rodinné/osobní
události, např. svatby
Žák
-
pojmenuje oblečení, které lidi na sobě právě mají
jednoduchou slovní zásobou popíše, co aktuálně dělají jemu známé osoby
gramaticky správně formuluje, co se právě děje a co se děje pravidelně v určitých časových obdobích
Žák
-
zeptá se kamaráda, co, kdy a kam nosí a na stejné otázky odpoví
diskutuje s kamarádem o známých kulturních svátcích a tradicích ve své zemi
zeptá se kamaráda na jeho aktuální a pravidelné činnosti a na stejné otázky odpoví
rozebírá s kamarádem možnosti pro místo konání oslav významné osobní nebo rodinné události
domluví si schůzku s vrstevníkem
Žák
-
sdělí skupině lidí, co on a jeho kamarád rádí nosí
napíše přátelům pozvání na večírek
ZSV
1.1. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, 1.3. Sociální komunikace
5. lekce
Učivo
Slovní zásoba: jídlo a pití, způsoby vaření, složená slova - výživa a potraviny, zdravotní potíže, objednání jídla,
dotazník
Gramatika: počitatelná a nepočitatelná podstatná jména, vyjádření množství,
měl/neměl bych
Žák
-
rozumí obsahu běžného jídelníčku v restauraci
postihne hlavní myšlenku krátkého novinového článku o vegetariánství
v slyšených výpovědích postihne, co jedí a jak se stravují jednotliví mluvčí
postihne hlavní myšlenku a hlavní body populárně naučného článku o netradičním způsobu léčení lidí
Žák
-
pomocí obrazové nápovědy pojmenuje základní potraviny
gramaticky správně formuluje, kolik množství běžných potravin potřebuje
běžnou slovní zásobou charakterizuje chuť a vzhled potravin a jídla
jednoduchým způsobem vyjádří svůj názor na vegetariánské stravování
gramaticky správně formuluje, co by měla blízká osoba za daných okolností dělat
Žák
-
zeptá se kamaráda na jeho oblíbené jídlo a na stejnou otázku odpoví
vyměňuje si s kamarádem své názory na netradiční terapie a léčební metody
objedná si jídlo v běžném obchodě s rychlým občerstvením
Žák
-
s běžnou slovní zásobou vytvoří dotazník na způsoby stravování a životního stylu
Bi, TV
Environmentální výchova
4.2. Člověk a životní prostředí
6. lekce
Učivo
Slovní zásoba: místa a významné budovy ve městě, vybrané ustálené výrazy, přídavná jména popisující místa
ve městě, přídavná jména vyjadřující pocity, časové výrazy, popis cesty, dotazy na informace
Gramatika: minulý čas slovesa „být“ a „moct“, minulý čas pravidelných sloves
Žák
-
na mapě sleduje směr cesty podle slyšených instrukcí
v turistickém letáčku nebo brožurce vyhledá specifické informace o atrakci v zábavném parku
zachytí místo konaní různých turistických atrakcí v slyšené upoutávce
postihne hlavní body krátkého čteného příběhu
rozliší charakter čtené nebo slyšené osobní zprávy či vzkazu
Žák
-
pomocí obrazové nápovědy pojmenuje běžná místa a budovy ve městě
jednoduchým způsobem formuluje, kde byl v předchozích dnech
běžnou slovní zásobou popíše něčí dovednosti a schopnosti
s obrazovou nápovědou převypráví čtený příběh
Žák
-
zeptá se kamaráda na jeho dovednosti, když byl malý a na stejnou otázku odpoví
diskutuje s kamarádem, na jakou turistickou atrakci se půjdou podívat
zatelefonuje do muzea a zeptá se na základní turistické informace
Žák
-
vytvoří pro své město webové stránky, na kterých informuje o zajímavých místech a akcích pro mladí
lidi
-
napíše krátký vzkaz blízké osobě
zanechá osobní telefonní vzkaz na záznamníku
Zem
1.3. Sociální komunikace
7. lekce
Učivo
Slovní zásoba: země a národnosti, významné události v životě, ustálené výrazy s nejčastěji užívanými slovesy,
slavné osobnosti/umělci, vyjádření zájmu a účasti, e-mailová zpráva
Gramatika: minulý čas nepravidelných sloves
Výslovnost: slovesa v minulém čase
Žák
-
postihne hlavni body čteného stručného životopisu slavné osobnosti a vyhledá v něm konkrétní údaje
rozumí hlavním bodům čteného novinového článku popisující specifickou událost v životě významné
osoby a vyhledá v něm dílčí informace
v slyšených výpovědích rozpozná, o které slavné osobě mluvčí vypráví
v slyšené populární soutěži zachytí specifické informace – odpovědi soutěžícího na kvizové otázky
ze slyšeného rozhovoru porozumí, jaký měl mluvčí víkend a postihne význam doplňujících otázek
druhého účastníka rozhovoru
Žák
-
pojmenuje známé země světa a přiřadí k nim národnosti
s časovým upřesněním a s běžnou slovní zásobou popíše, co dělal nebo nedělal v uplynulých dnech
napíše velmi stručný a jednoduchý životopis slavné osoby
s běžnou slovní zásobou popíše umělecký obraz a vyjádří svůj pocit z něho
Žák
-
zahraje si s kamarádem hru „Hádej, kdo jsem.“
zeptá se kamaráda, co dělal nebo nedělal o víkendu a na stejnou otázku odpoví
Žák
-
napíše strukturovaný životopis o slavné osobnosti
v strukturované e-mailové zprávě kamarádovi popíše svůj víkend
Děj
Průřezové téma
8. lekce
Učivo
Slovní zásoba: geografická místa, kontinenty, světové strany, míry a váhy, outdoorové aktivity, divoká zvířata,
typy dovolené, plány na dovolenou, reklama/inzerát
Gramatika: 2. stupeň přídavných jmen – srovnávání, 3. stupeň přídavných jmen,
Výslovnost: koncové „er“ u 2. stupně přídavných jmen
Žák
-
v slyšné reklamě na dovolenou zachytí typ zeměpisné lokality/útvaru
v čteném, populárně-naučném článku o význačném místě v krajině najde hlavní body a vyhledá
specifické informace
v slyšených výpovědích rozpozná, na jakém výletě mluvčí byli a jakou sportovní činnost tam dělali
postihne hlavní body krátkého novinového článku o prehistorickém zvířeti a odvodí neznámá slova
z kontextu
v slyšeném rozhovoru postihne, kam se mluvčí chystají a jaké jsou výhody a nevýhody jejich
plánovaného výletu
postihne hlavní myšlenku tištěné reklamy na záchranu divokých zvířat
Žák
-
pomocí obrazové nápovědy pojmenuje zeměpisné útvary
stručně porovná kvalitu, vzhled, vlastnosti např. lidí, zvířat, věcí, míst, událostí
jednoduchým způsobem popíše význačnou zeměpisnou lokalitu ve své zemi, vysvětlí, čím je známá a
informuje o jejím turisticko-sportovním využití
pojmenuje běžná divoká zvířata a uvede, v jakém prostředí žijí
stručně sdělí, čím jsou jednotlivá divoká zvířata nebezpečná
Žák
-
porovnává s kamarády různá zeměpisná místa a města
zahraje si s kamarády kviz typu „Světová nej-“
diskutuje s kamarády výhody a nevýhody různého typu dovolené
Žák
-
napíše upoutávku na turistické lokality ve své zemi
strukturovaně popíše význačné zeměpisné místo ve své zemi
napíše do časopisu výzvu ke sbírce na záchranu konkrétního druhu divokých zvířat
Zem
–
4.1. Problematika vztahů organismů a prostředí
9. lekce
Učivo
Slovní zásoba: povolání a profese, ustálené výrazy týkající se práce a pracovní činnosti, volný rok ve studiu,
slova/ustálené výrazy složené ze dvou podstatných jmen, ustálené výrazy při telefonování, psaní žádosti
Gramatika: odvození vykonavatele činnosti od slovesa/činnosti, vyjádření budoucnosti pomocí „going to“ a
„will“,
Žák
-
v slyšených výpovědích lidí různých profesí postihne, zda jsou ve svém povolání šťastní
v čteném i slyšeném textu vyrozumí, co se chystají účastníci hovoru dělat
v čteném osobním popisu studentské brigády postihne, o jakou práci jde, sdělí svůj vztah k ní a vyhledá
v textu konkrétní informace
v slyšných výpovědích mladých lidí zachytí jejich názor na práci na poloviční úvazek
postihne hlavní myšlenku krátké úvahy o robotizaci světa
v čtené výpovědi studenta postihne hlavní myšlenku textu, porozumí jeho hlavním bodům a odvodí
význam neznámých výrazů – slovních složenin
Žák
-
pojmenuje běžná povolání
běžnou slovní zásobou písemně uvede předvídatelná fakta o své budoucnosti
jednoduchým způsobem sdělí, které práce/povolání se mu líbí nebo nelíbí a proč
Žák
-
diskutuje s kamarádem, jaká povolání jsou nejlepší/nejhorší a svůj názor zdůvodní
zeptá se kamaráda, jaké má plány na večer a na stejnou otázku odpoví
vyměňuje si s kamarády názory na práci na poloviční úvazek pro studenty
vyptává se kamaráda na jeho plány do budoucnosti a na podobné otázky odpoví
vymění si s kamarádem názory na přerušení studia na určitou dobu
domluví se po telefonu s neznámou osobou a nechá vzkaz pro člověka, s kterým potřeboval mluvit
Žák
-
napíše žídost o práci nebo studentskou brigádu
ZSV
1.1. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
10. lekce
Učivo
Slovní zásoba: doprava a dopravní prostředky, vybraná frázová slovesa s „get“, časová příslovce a časová
příslovečná určení, prázdninové ubytování, kupování jízdenky
Gramatika: předpřítomný čas, již/ještě ne, užití slovesa „moct“ jako žádost
Žák
-
ze slyšeném rozhovoru porozumí, co se právě stalo nebo co mluvčí udělali
v čteném novinovém článku o imigraci do USA postihne hlavní myšlenku, rozumí hlavním bodům a
vyhledá v něm specifické informace
z rozhovoru lidí chystající se na dovolenou vyrozumí, co stihli před odjezdem už udělat a co ne
v čtením novinovém článku o neobvyklém příběhu horolezce postihne jeho hlavní body, časovou
souslednost dílčích událostí a vyhledá v textu podrobnosti k popisovanému příběhu
s textovou nápovědou postihne obsah písně
z textové osobní zprávy, např. pohledu, postihne, kde se pisatel nachází, co dělá, co zažil a co plánuje
pro nejbližší dny
Žák
-
pojmenuje běžné dopravní prostředky a způsoby cestování
běžnou slovní zásobou charakterizuje jednotlivé typy cestování
jednoduše popíše, co se právě stalo
se slovní nápovědou popíše historickou fotografii
jednoduchým způsobem sdělí, co v ten udělal on nebo lidi z jeho okolí
Žák
-
zeptá se kamaráda, jakým dopravním prostředkem obvykle cestuje a kam; na podobné otázky pak
odpoví
-
odpoví na dotaz kamaráda, co se právě stalo
diskutuje s kamarádem o důvodech lidí ze svého blízkého okolí přestěhovat se do cizí země a jak se jim
změnil život
vymění si s kamarádem názory na výhody a nevýhody bydlení v cizí zemi
zeptá se kamaráda, co dneska dělal a na stejné otázky odpoví
vede fiktivní řízený rozhovor s horolezcem a yeptá se ho na podrobnosti jeho příběhu
zakoupí si jízdenku na vlak a zeptá se na podrobnosti k odjezdu
Žák
-
napíše blízkým lidem zprávu na pohledu ze svého prázdninového pobytu
Zem, Děj
–
2.2. Globální problémy, jejich příčiny a důsledky (problémy imigrace)
předmět:
Blok:
B, Solutions 2nd edition – Pre-Intermediate
1. lekce
Učivo
Slovní zásoba: přídavná jména popisující vzhled a charakter osoby
Gramatika: negativní předpony, přítomný čas prostý a přítomný čas průběhový, slovesa, která nemají
průběhovou formu, sloveso a vayba s infinitivem/gerundiem
Žák
–
rozumí slyšenému i čtenému popisu charakteru osoby
v slyšeném textu postihne, co mluvčí právě dělají a co dělají pravidelně
postihne hlavní myšlenku v novinovém článku popisující méně obvyklé zájmové aktivity mladých lidí a
vyhledá v něm specifické informace
postihne hledané informace v slyšeném rozhovoru mladých lidí o jejich účasti na zájmové akci
s porozuměním zodpoví otázky zábavného kvizu o strachu a odvaze dělat adrenalinové činnosti
rozumí čtenému, populárně-naučnému textu o hudbě a povaze mladých lidí ve spojení s hudbou
doplní text písně podle poslechu
Žák
detailně, ale s běžnou slovní zásobou popíše osobnost člověka
strukturovaně, písemně popíše svoji osobu a charakter
ústně sdělí, co by dělal v rámci aktivit zájmové, veřejné akce
Žák
vyměňuje si názory s kamarádem o charakteru známých lidí
zeptá se kamaráda, co právě dělá a jaké aktivity provozuje během týdne; na stejné otázky odpoví
vymění si s kamarádem informace o svých plánech zúčastnit se méně obvyklé zájmové akce
zeptá se kamaráda na jeho koníčky a na podobné otázky odpoví
vymění si s kamarádem názory na své povahy
ZSV (charakter a osobnost člověka), ČJ (osobní profil)
–
2. lekce
Učivo
Slovní zásoba: sport, slovesa, slovní spojení a ustálené výrazy ve spojení se sportem
Gramatika: minulý čas prostý a průběhový
Výslovnost: koncové „-ed“
Žák
s obrazovou nápovědou postihne v slyšeném projevu název běžného i méně běžného sportu
rozumí hlavní myšlence čteného příběhu ze světa sportu a postihne jeho hlavní body
postihne hlavní myšlenku krátkého, čteného i slyšeného článku popisující neobvyklou sportovní
událost a vyhledá v něm specifické informace
Žák
ústně i písemně sdělí, co dělal v uplynulých dnech
převypráví krátký příběh se sportovní zápletkou
napíše krátký, neformální děkovný dopis
Žák
povídá si s kamarádem o svých oblíbených sportech
Žák
prezentuje vyhledané informace o neobvyklé sportovní události
simuluje interview se sportovcem s neobvyklým osobním zážitkem
TV (sport a sportovní události), ČJ (prezentace informací; srovnání minulého času)
1.1. Poznávání vlastní osobnosti
3. lekce
Učivo
Slovní zásoba: městská a venkovní urbanizace, předložky pohybu, složená slova
Gramatika: neurčitá zájmena, vyjádření množství, členy
Výslovnost: určitý člen “the” a samohlásky
Žák
rozumí podrobnějšímu popisu města či venkova
podle instrukcí najde cíl své cesty
postihne hlavní body čteného novinového článku popisující kontroverzní sportovní nebo kulturní
činnost
v slyšené reakci lidí na kontroverzní akci postihne jejich názory
pochopí hlavní myšlenku, postihne hlavní body novinového článku o jednom ze způsobů bydlení a
obživy a vyhledá v něm specifické informace
Žák
podrobně ale s běžnou slovní zásobou popíše prostředí venkova nebo města
ústně a detailně popíše cestu k místu, které zná
ústně vyjádří svůj na kontroverzní akci a reaguje na různé názory ostatních pozorovatelů
sdělí svůj názor k hlavní myšlence novinového článku o jednom ze způsobů bydlení a obživy
vytvoří jednoduchý blog o svém prázdninovém pobytu či výletě
Žák
zeptá se na cestu a postihne základní informace popisu
zeptá se kamaráda na jeho vztah k běžným aspektům bydlení, způsobu života a vztahů k lidem a na
podobné otázky odpoví
vyměňuje si s kamarádem svůj názor na obrázek k novinovému článku
Žák
prezentuje na veřejnosti svoje město
ČJ (strukturovaná, veřejná prezentace města nebo zemi), IVT (tvorba a obsah e-blogu)
Mediální výchova
5.1. Média a mediální produkce
4. lekce
Učivo
Slovní zásoba: filmové žánry, přídavná jména popisující film,
Gramatika: přídavná jména zakončena na “-ed” a “-ing”, 2. a 3. stupeň přídavných jmen, srovnávání
Výslovnost: oslabená výslovnost slov ve větě
Žák
pomocí obrazové nápovědy identifikuje různé filmové žánry
vyhledá v čteném, populárně-naučném textu o filmovém herci-herečce specifické informace
postihne hlavní body čteného novinového článku o historii a současné podobě známého filmového
ocenění
postihne hlavní body slyšeného rozhovoru o podobě méně známého filmového ocenění
postihne detailní informace v slyšeném rozhovoru na kvalitu hereckého výkonu různých interpretů
rozumí hlavním bodům čteného, populárně naučného článku o kaskadérských výstupech ve filmu a
zaujme k nim svoje stanovisko
Žák
běžnou slovní zásobou popíše charakter různých filmových žánrů
podrobněji porovná dva filmy a výkony herců
sdělí důvod, proč nemůže něco udělat nebo někam jít
Žák
vyměňuje si s kamarádem své názory na filmové žánry, shlédnuté filmy, jejich kvalitu a výkony herců
zamluví a zakoupí si lístky do kina nebo na koncert
Žák
napíše strukturovanou stručnou kritiku na shlédnutý film
ČJ (kritika filmu)
Průřezové téma – Gymnázia-
5. lekce
Učivo
Slovní zásoba: obchody, nakupování, peníze, zábava a předvádění
Gramatika: předpřítomný čas, minulý čas vs předpřítomný čas, otázka „Jak dlouho?“, „Byl jsi někdy ...?“/Udělal
jsi někdy ...?“
Žák
rozumí hlavním bodům jednoduchého slyšeného rozhovoru v obchodě
postihne hlavní bod čteného, neformálního dopisu popisující osobní zážitek
postihne hlavní informaci veřejného hlášení v nákupním středisku
rozumí hlavním bodům čteného, populárně naučného textu o historii a současnosti známého
nákupního centra
najde specifické informace v čteném novinovém článku o prodeji neobvyklé věci po internetu
Žák
pojmenuje běžné typy obchodů a co se v nich prodává
zeptá se kamaráda, jak dlouho něco trvá
ústně i písemně popíše podrobněji minulou událost
Žák
diskutuje s kamarádem o tom, jak dlouho něco dělá, vlastní, ví
zeptá se kamaráda, co dělává v nákupně-zábavném centru nejraději a na stejné otázky odpoví
vymění si s kamarádem názory na internetový obchod
Žák
reklamuje koupené zboží
ČJ (struktura a obsah reklamace)
6. lekce
Učivo
Slovní zásoba: elektronické přístroje
Gramatika: frázová slovesa, vyjádření „snad“, „možná“
Výslovnost: “going to”
Žák
v slyšené reklamě na spotřebitelské elektronické přístroje rozpozná, o který jde
postihne názor mluvčího na užívání sociálních sítí
rozumí hlavním bodům čteného textu o užívání sociálních sítí
pochopí hlavní myšlenku v krátkém naučném textu o detektoru lži
postihne detailní informace v novinovém článku o inovacích a vynálezech
Žák
jednoduchým způsobem popíše běžné elektrotechnické přístroje
vysvětlí, kterému elektronickému přístroji dává přednost
gramaticky správně formuluje nabídku, slib a rozhodnutí
na základě okolností předvídá vývoj děje
vyvodí ze situace výsledky a pravděpodobné následky činnosti
napíše vzkaz s instrukcemi k běžné činnosti
Žák
vyměňuje si s kamarádem názor na užívání sociálních sítí
diskutuje s kamarádem, co asi bude nebo nebude dělat
diskutuje s kamarádem o nevšedných inovacích pro užití v běžném životě
Žák
formuluje pozvání a jeho přijetí nebo odmítnutí
ČJ (formální a neformální pozvání)
2.1. Globalizační a rozvojové procesy
7. lekce
Učivo
Slovní zásoba: gesta
Gramatika: frázová slovesa, slovesa „muset“, „nesmět“, „nemuset“
Výslovnost: „will“, „won´t“
Žák
porozumí z čteného textu, jak se chovat při stolování v zemi s jinou kulturou
postihne hlavní body čteného textu o oslavách běžného svátku
v slyšeném rozhovoru o dárcích postihne výpovědi jednotlivých mluvčích
postihne obsah pověry
postihne hlavní body populárně-naučného textu o pověrách v různých zemích
postihne hlavní myšlenku novinového článku o kulturních tradicích a vyhledá v textu specifické
informace
Žák
ústně popíše, jakými způsoby se lidé v různých zemích zdraví
písemně uvede společenská a pracovní pravidla (včetně školních) v naší zemi
gramaticky správně formuluje možné následky budoucí situace
odepíše neformálním způsobem na neformální pozvání
Žák
povídá si s kamarádem o tom, jak se vítá a zdraví s lidmi
zeptá se kamaráda, jaké dárky dává obvykle svým nejbližším a na stejnou otázku odpoví
zeptá se na informacích na místní turistické atrakce a reaguje na upřesňující otázky
Žák
prezentuje informace o aprílovém žertu, o kterém se dověděl ve sdělovacích prostředcích
ČJ (neformální pozvání, přijetí a odmítnutí pozvání)
Průřezové téma
–
8. lekce
Učivo
Slovní zásoba: globální katastrofy
Gramatika: přípony podstatných jmen, 2. kondicionál, vyjádření „Kéžby“
Žák
s vizuální oporou pojmenuje hlavní globální problémy
rozumí hlavnímu tématu krátkého projevu v rozhlasu
rozumí slyšenému i čtenému krátkému textu nebo větám navrhující řešení globálních problémů
vystihne hlavní body naučného textu o přírodní katastrofě
Žák
pojmenuje hlavní problémy v ČR
vyplní environmentální kvíz
navrhne, jak by šlo zlepšit životní prostředí v jeho okolí
vyjádří své přání změnit současný stav či situaci
poradí kamarádovi, jak se v nenadále situaci zachovat
Žák
vyměňuje si s kamarádem názory, co by dělali za jistých podmínek či situace
zeptá se na radu, co dělat ve svízelné situaci a diskutuje o jejich možných následcích
Žák
sdělí své názory k jednomu z globálních problémů ve slohové práci
ČJ (slohová práce)
–
2.2. Globální problémy, jejich příčiny a důsledky
–
4.3. Životní prostředí regionu a České republiky
9. lekce
Učivo
Slovní zásoba: zločin
Gramatika: tvorba podstatných jmen pomocí přípon, předminulý čas, nepřímá řeč
Žák
pojmenuje běžné zločiny a projevy vandalismu s vizuální oporou
pochopí, o jakém zločinu se v rozhovoru lidí baví
rozumí krátkému čtenému textu o neobvyklých zločinech
rozumí hlavním bodům životopisu o autorovi Sherlocka Holmese; vyhledá v něm konkrétní informace
pochopí hlavní myšlenku populární zprávy o neobvyklém trestním činu a vyhledá v ní konkrétní
informace
Žák
gramaticky správně formuluje sled událostí a jeho činností během dne
vyjádří svůj názor na detektivky
reprodukuje něčí sdělení
vyhledá konkrétní informace ve čteném nebo slyšeném textu či rozhovoru o trestním činu
Žák
vyměňuje si s kamarádem své názory na počítačové viry a jejich tvůrce
nahlásí na policejní stanici krádež
vypovídá na policejní stanici
Žák
sdělí sled událostí v písemném vyprávění
převypráví příběh s pomocí poznámek
ČJ (slohová práce – vyprávění)
–
1.4. Morálka všedního dne
10. lekce
Učivo
Slovní zásoba: publikace, knihy a texty
Gramatika: trpný rod v přítomném a v minulém čase, předpřítomný čas a budoucnost
Výslovnost: přízvuk ve slovech
Žák
pojmenuje žánr literatury nebo druh publikace podle stručného popisu
rozumí slyšeným dotazníkovým otázkám
ve slyšeném popisu nácviku divadelní hry rozpozná, o jakou hru jde
rozumí obsahu krátkého naučného textu o výjimečných typech textu
pochopí hlavní myšlenku a hlavní body textu slyšené a čtené písně
Žák
vyhledá konkrétní údaje v čteném životopise W. Shakespeara
stručně charakterizuje známého českého spisovatele a jeho tvorbu
nahradí v textu vybraná slova vhodnými synonymy
vyhledá v textu hovorové výrazy a vysvětlí je běžnými slovy
vyhledá detailní informace v recenzi knihy
Žák
simuluje interview se známým spisovatelem
simuluje rozhovor s textařem písně
zamluví si v knihkupectví knížku, o kterou má zájem a zjistí detaily vyzvednutí
Žák
napíše recenzi knihy, kterou přečetl a která se mu líbila
ČJ (kritika)
Mediální výchova
–
předmět:
Blok:
C, Solutions 2nd edition – Intermediate
1. lekce
Učivo
Slovní zásoba: popis oblečení, složená přídavná jména, negativní předpony přídavných jmen, ustálené výrazy
se slovesem „look“ – vypadat, výrazy v neformální korespondenci, sledování kamerou na veřejných místech,
postižení
Gramatika: pořadí přídavných jmen ve větě, dynamická a stavová slovesa, vazba slovesa s infinitivem a -ing
formou, změna ve významu slovesa
Žák
–
-
podle slyšeného popisu oblečení rozpozná, která z vybraných osob je popisována
z rozhovoru jiných osob rozliší, zda mluví o tom, co právě dělají, nebo co se chystají udělat
v slyšeném rozhovoru dvou lidi rozpozná, kdo z nich má souhlasný a kdo nesouhlasný postoj ke
sledování lidí kamerami na veřejnosti
určí styl novinového článku a v textu najde jeho hlavní body
v slyšeném popisu způsobu života vybraného typu lidí rozliší význam dvou podobných slovesných
spojení
postihne hlavní myšlenku čteného novinového článku o zrakovém postižení mladého muže, rozumí
jeho hlavním bodům a vyhledá v textu konkrétní informace
rozpozná formální a neformální výrazy v osobním dopise
Žák
-
podrobně popíše vzhled a kvalitu oblečení a vyjádří se k němu
s širší, ale běžnou slovní zásobou popíše aktuální a pravidelné činnosti, které vykonává on anebo jeho
blízcí
-
sdělí svůj názor na kamerové sledování na veřejných místech
gramaticky správně formuluje dokonavý a nedokonavý děj
podrobně popíše prostředí, dění a lidi na fotografii
napíše uvádějící dopis studentovi, s kterým se vymění ve škole, představí v něm sebe, svou školu a
město a uvede/zeptá se na věci kolem příletu
Žák
-
vymění si s kamarádem své názory na módu a oblečení
diskutuje ve skupině vrstevníků otázku kriminality a kamerového sledování na veřejných místech
diskutuje s kamarády o důsledcích zrakového postižení na osobní a pracovní život postiženého a jeho
okolí
-
vymění si s kamarádem názory na práci fotografů pracujících pro tisk a TV a na život celebrit v této
souvislosti
Žák
-
ústně prezentuje svůj názor na danou problematiku před spolužáky
ZSV, ČJ
Mediální výchova
2. lekce
Učivo
Slovní zásoba: pocity, amnézie, odvození/tvorba podstatného jména od slovesa/přídavného jména, válka,
výročí události, fráze a časové údaje užívané při vyprávění, přídavná jména s příponami -ed/-ing, vybraná
frázová slovesa
Gramatika: užití minulého času prostého, průběhového a předpřítomného času prostého, zvolací věty,
Výslovnost: „used to“
Žák
-
v slyšeném vyprávění zachytí, co se stalo a jak se lidi cítili
postihne hlavní myšlenku v čtením vyprávění osobního zážitku z hudebního koncertu
v rozhlasovém vysílání identifikuje název památního dne, jeho datum a co připomíná
ze slyšeného rozhovoru odvodí pocity mluvčích
v čteném příběhu o amnézii najde podobnost s jiným příběhem, postihne jeho hlavní body a vzhledá
specifické informace
v slyšené písni identifikuje hledaná slova
s textovou oporou postihne zápletku slyšeného popisu narozeninového večírku
Žák
-
se slovní nápovědou popíše, jak se lidí cítí v danou chvíli podle jejich výrazu
převypráví svůj nevšední zážitek a sdělí své tehdejší pocity a překvapení z události
popíše památník a vysvětlí jeho význam
pojmenuje známé státní svátky nebo památní dny a stručně vysvětlí jejich vznik
ústně popíše scénu a odvodí, jak se lidi v ní cítí
převypráví, co se přihodilo na večírku nebo soukromé oslavě
sestaví písemné, strukturované vyprávění
Žák
-
zeptá se kamaráda, jak se cítil v nějaké výjimečné situaci a na podobné otázky odpoví
zeptá se kamaráda na jeho dětství, jak se změnil on nebo jeho návyky a na podobné otázky odpoví
diskutuje s kamarádem o následcích svého zapomínání
odpoví na a formuluje doplňující otázky k zvláštní události, o které slyšel
ZSV, ČJ
2.4. Žijeme v Evropě
3. lekce
Učivo
Slovní zásoba: profese a jejich rodoví zástupci, práce a pracovní doba, plat, pracovní vlastnosti, univerzity v UK,
vyjádření názoru, souhlas/nesouhlas, psaní adresy ve formální korespondenci
Gramatika: odvození původce děje od slovesa – koncovky, vztažné věty definující/nedefinující, oddělitelná
frázová slovesa, větné dodatky,
Výslovnost: větné dodatky
Žák
-
porozumí náplni práce z obsahu přečteného i slyšeného inzerátu
v čteném, krátkém novinovém článku popisující náplň práce neobvyklého povolání vyhledá specifickou
informaci
v slyšeném rozhovoru postihne názory mluvčích na univerzitní vzdělání
v čteném novinovém článku identifikuje statistická fakta o současném univerzitním vzdělání
identifikuje podstatné a nepodstatné informace v krátkém, čteném článku popisující náplň práce
zajímavého člověka
z kontextu popisu práce rozpozná, zda práci vykonává muž anebo žena
najde hlavní myšlenku a hlavní body v novinovém článku o méně obvyklé profesi pro muže nebo ženu
odvodí, zda se někdo hodí na práci, o kterou žádá porovnáním jeho zkušeností a vlastností s náplni
práce a požadavky zaměstnavatele
ze slyšeného pracovního pohovoru odvodí, o jakou práci jde
Žák
-
vyjmenuje běžná i méně běžná povolání
odvodí profesi a náplň práce z obrázku/fotografie
sdělí, jaké povolání je mu blízké, vysvětlí proč a své názory podloží jemu dostupnými informacemi
formuluje své stanovisko k obsahu práce neobvyklého povolání a zdůvodní ho
rozvitým způsobem a detailně popíše charakter profese, práce, pracovní pomůcky nebo pracovního
prostředí
sdělí, zda plánuje nebo neplánuje pokračovat ve studiu na VŠ a vhodnými argumenty svoje záměry
zdůvodní
sestaví fiktivní příběh člověka, který získal práci za neobvyklých okolností a doplní ho o informace, kteří
příběh dokreslí a zatraktivní
vyjmenuje specifické vlastnosti pro výkon určitých povolání
z textu inzerátu na pracovní pozici odvodí potřebné kvality na danou práci
napíše strukturovanou žádost o inzerovanou práci
Žák
-
zapojí se do diskuse o výhodách a nevýhodých univerzitního vzdělání
vyjádří svůj názor k společenským očekáváním/ předsudkům na pohlaví některých povolání a své
názory zdůvodní
simuluje se spolužákem pracovní pohovor
ZSV, ČJ
2.5. Vzdělávání v Evropě a ve světě
4. lekce
Učivo
Slovní zásoba: části lidského těla, lidské orgány, idiomy ve spojení s lidským tělem, příznaky nemoci, jídlo a
výživa, ustálené výrazy ve spojitosti se zákonem, homonyma
Gramatika: rozdíly v užití minulého času prostého a předpřítomného času, časová příslovce při užití minulého
času prostého/předpřítomného času, užití předpřítomného času prostého a průběhového, účelové věty, dávání
rady/doporučení, rétorické otázky
Výslovnost: složená slova, dávání rady/doporučení
Žák
-
v slyšeném rozhovoru pochopí správný význam idiomu, ve kterém je jedním slovem část těla
v krátkém novinovém článku o adrenalinovém sportu postihne jeho hlavní body
v slyšených výpovědích identifikuje názory mluvčích k životosprávě
postihne hlavní myšlenku populárně-naučného článku o vědeckém výzkumu ve spolupráci s mladými
dobrovolníky-účastníky pokusu
čte s porozuměním populárně-naučný článek o síle mysle a vyhledá v něm specifické informace
v slyšených výpovědích identifikuje příznaky nemoci mluvčích
Žák
-
podrobně popíše lidské tělo a pojmenuje základní lidské orgány pojmenuje
poskytne informace a nutričním obsahu běžných potravin
přednese souvislý projev o své životosprávě, jak a proč ji změnit nebo nezměnit
formuluje své důvody pro výběr aktivní zábavy nebo odpočinku z dané nabídky
sdělí své názory na účinek různých sportovních aktivit na funkci mysle a těla
Žák
-
zeptá se kamaráda se kamaráda na podrobnosti jeho činností v uplynulých dnech a na stejné otázky
odpoví
-
odpoví na otázku, proč se cítí tak, jak se cítí
diskutuje s kamarády otázku sugesce a přenosu myšlenek, své názory podloží argumenty
popíše lékaři své potíže a odpoví na jeho doplňující otázky k příznakům nemoci
Žák
-
sestaví tištěnou upoutávku ve formě plakátu na sportovně-zábavnou akci
Bi, ČJ
Mediální výchova
5. lekce
Učivo
Slovní zásoba: užití internetu, tobolka s odkazem pro budoucí generace, vazba slovesa a slovního spojení, návrh
– jeho podání, přijetí a odmítnutí,
Gramatika: vyjádření stálé pravdy (nultý kondicionál), předpony podstatných jmen, vyjádření spekulace a
předpovědi, podmínkové věty přítomné reálné, budoucí čas prostý a průběhový, užití různých časů k vyjádření
budoucnosti, slovesa následovaná infinitivem a větou, časové spojky a věty
Výslovnost: zkratky
Žák
-
čte s porozuměním novinový článek o komputerizaci světa a zaujme k hlavní myšlence své stanovisko
v rozhlasovém vysílání o uložení tobolky s poselstvím pro budoucí generace identifikuje předměty v ní
uložené a důvody pro jejich zařazení do poselství
čte s porozuměním článek o vzniku nových profesí následkem budoucích změn v životě lidí zaujme
k němu stanovisko
postihne hlavní myšlenku v čteném názoru vědce/odborníka na možnou podobu světa v důsledku
současného způsobu života a chování lidí
v slyšeném rozhovoru identifikuje důvod, proč si volají a odvodí z jejich výrazů, kdo je víc zapálený se
sejít
v e-mailové osobní korespondenci rozliší formální a neformální věty
Žák
-
popíše funkce a možnosti moderního osobního telefonu nebo jiného komunikačního přístroje
gramaticky správně formuluje své názory na pravděpodobnost uskutečnění daných událostí týkající se
jeho osoby nebo událostí mající celosvětový dopad
sdělí své stanovisko k účelu a účelnosti tobolky s poselstvím pro budoucí generace
sestaví písemné sdělení/poselství pro generaci za 1000 let a stručně popíše nejpalčivější problémy
současného světa
gramaticky správně formuluje své názory na podobu života lidí za 50 let
zdůvodní svoje stanovisko k možné podobě světa a života lidí za 50 let
Žák
-
diskutuje s kamarádem, jak často a k čemu využívají počítač
před vrstevníky přednese své názory na vývoj budoucnosti za určitých podmínek a komentuje názory
jiných k dané problematice
navrhne blízké osobě, co dělat o víkendu, akceptuje jeho návrhy a naopak
napíše e-dopis kamarádovi z jiné země, ve kterém mu stručně popíše své plány na léto a naznačí, kdy
je nejvhodnější doba pro jeho zamýšlenou návštěvu
Žák
-
ústně prezentuje před spolužáky své názory na podobu života lidí v dohledné budoucnosti a reaguje na
jejich souhlas/nesouhlas se svou vizí
IVT, ČJ
-
4.2. Člověk a životní prostředí
6. lekce
Učivo
Slovní zásoba: zločin – složená slova, matoucí slova, spekulace a reakce na spekulaci, žádost o informaci ve
formální korespondenci
Gramatika: nepřímá řeč, nepřímé otázky, neoddělitelná frázová slovesa, spekulativní slovesa v minulém čase,
slovesa ve vazbě s dvěma předměty
Výslovnost: spekulace o událostech
Žák
-
v slyšeném rozhovoru policejních vyšetřovatelů identifikuje, k jakému kriminálnímu činu došlo a co
tomu nasvědčuje
postihne hlavní myšlenku novinového článku o velkém historickém podvodu
z kontextu čteného úryvku kriminálního románu odvodí význam homonyma a důvod chování
ústředních postav
postihne hlavní body čteného popisu slavné záhady a odvodí význam nových slovních spojení
z kontextu
z titulku novinového článku odvodí pravděpodobný děj popisované události
v slyšeném rozhovoru identifikuje vysvětlení jednotlivých mluvčích pro záhadnou událost nebo
příhodu
postihne náplň turistické atrakce z novinového inzerátu a zaujme k ní stanovisko
Žák
-
s obrazovou nápovědou pojmenuje běžné vybavení pokoje a z jakého materiálu jsou jednotlivé
předměty vyrobeny
popíše vzhled neobvyklý vzhled pokoje a gramaticky správně formuluje, co se mohlo stát
ústně sdělení možný vývoj kriminálního činu
gramaticky správně převypráví něčí příhodu nebo zážitek a zaujme k její pravdivosti negativní
stanovisko, které zdůvodní a podloží argumenty
sdělí své pojetí kriminálního románu
odvodí z obrázku nebo živé scény možný následek děje a svůj názor zdůvodní
reprodukuje otázky, které jiní lidé položili
reprodukuje odpovědi, které jiní lidé dali na položené otázky
sdělí svůj názor na vysvětlení záhadné události ze současnosti
napíše formální dotaz na podrobnosti průběhu a zajištění turistické atrakce
Žák
-
vyjádří své názory k pravdivosti čteného nebo slyšeného mystického příběhu a komentuje názory
jiných
-
diskutuje s kamarády nad důvody skrývání identity člověka ve filmovém příběhu a ve skutečnosti
ZSV, ČJ
7. lekce
Učivo
Slovní zásoba: schůzky a vztahy, příslovečná určení času, frázová slovesa složená ze tří slov, idiomy se slovy
„hlava“ a „srdce“, láska po internetu, vazba podstatného jména a předložky, přídavná jména popisující místo
konání, vyjádření kontrastu, strukturovaná prezentace argumentů
Gramatika: stupňování příslovcí, 3. stupeň a předpřítomný čas, porovnání jednoduché, dvojí porovnání,
podmínkové věty přítomné nereálné
Výslovnost: vyjádření kontrastu
Žák
-
ze slyšeného rozhovoru o vztahu dvou lidí vyrozumí, jaký jejich vztah je
postihne hlavní myšlenku čteného novinového článku o komunikaci lidí přes internetové sociální sítě a
zaujme k ní své stanovisko
čte s porozuměním nenáročnou poezii o lásce
odvodí význam neznámých, měně užívaných slov z kontextu věty
v rozhlasovém dokumentu o slavném spisovateli identifikuje, kterou části jeho života se dokument
zabývá a postřehne v něm hledané informace
postihne hlavní myšlenku a hlavní body obsáhlejšího novinového článku o seznámení a scházení se po
internetu a vyhledá v něm lexikální detaily
postřehne zápletku slyšené písně o lásce a zachytí v ní hledaná slova
v slyšeném projevu identifikuje, pro které z nabízených restauračních zařízení se mluvčí rozhodla
v čtené úvaze vyhledá argumenty podporující diskutované tvrzení a argumenty proti němu
Žák
-
stručně, ale s rozvinutou slovní zásobou popíše průběh vztahu dvou mladých lidí
porovná zážitky, události, pocity, vlastnosti se svými očekáváními
gramaticky správně formuluje svá reálná přání nebo změny situace a zdůvodní je
porovná prostředí různých typů stejných veřejných místností nebo míst
argumenty zdůvodní výběr restaurace pro speciální příležitost
napíše strukturovanou úvahu na společenské téma, uvede názory pro a proti danému tvrzení a zaujme
k němu svoje stanovisko
Žák
-
zeptá se kamaráda na jeho vztah k poezii a na stejnou otázku odpoví
zapojí se do diskuse o tom, zda se dostává do konfliktu s rodiči kvůli svému oblečení
diskutuje o výhodách a nevýhodách seznámení a scházení se po internetu
ZSV, ČJ
Průřezové téma
8. lekce
Učivo
Slovní zásoba: cestování, složená slova, výprava – vybraná přídavná jména, cestování – vybraná přídavná
jména, akronyma, turismus a turistické atrakce, formulace stížnosti, přídavná jména popisující místo
Gramatika: trpný rod, neurčitá zájmena, uvozující slovo „it“ - to
Výslovnost: přízvuk ve slovech, akronyma, stěžování si
Žák
-
v slyšeném slyšeném rozhovoru lidí rozpozná, kde se nachází a z jakého důvodu
postihne hlavní body čteného, populárně naučného článku o vývoji a využití šlapacích kol
čte s porozuměním krátký článek o populární cyklistické soutěži
postihne hlavní body delšího novinového článku o dobrodružné výpravě a odvodí význam neznámých
slov pomocí výkladového slovníku
postihne specifické informace v slyšeném popisu známé expediční výpravy
čte s porozuměním krátký popis turistické výpravy přátel s neobvyklou zápletkou a zaujme k ní
stanovisko
postihne hlavní myšlenku čteného novinového článku, ve kterém autor radí mladým lidem, jak se
připravit a chovat na své první dovolené bez rodičů, rozliší jednotlivá témata článku a odvodí význam
neznámých slov z kontextu
odvodí kvalitu hotelu podle turistického hodnocení na webových stránkách
v slyšeném rozhovoru hosta a recepční v hotelu identifikuje problém hosta
odvodí význam neznámých slov z kontextu podrobného popisu turisticky zajímavé lokality
Žák
-
se slovní nápovědou vyjmenuje výhody a nevýhody cestování různými dopravními prostředky
Žák
-
využívá širší slovní zásoby v komunikaci při cestování
zapojí se do diskuse o průzkumných expedicích, jakých kvalit člověka je k ním třeba a na jaký typ
výpravy by se podujal
naplánuje s kamarády společnou dovolenou
slušným způsobem formuluje svoji nespokojenost s kvalitou hotelové služby a zodpoví doplňující
otázky
v roli recepčního hotelu komunikuje s nespokojeným hostem
Žák
-
napíše podrobný popis svého kraje do turistického časopisu
Zem, ČJ
–
2.2. Globální problémy, jejich příčiny a důsledky
9. lekce
Učivo
Slovní zásoba: peníze a platby, nakupování – výrazy s předložkami, bankovní výrazy, reklama, umístění zboží,
spojení předložky a slovní fráze, spekulace, podání informací a sdělení svého názoru, písemné vyjádření názoru,
spojky a spojovací výrazy
Gramatika: zvratná zájmena, podmínkové věty minulé nereálné
Výslovnost: „have“ , spojení předložky a slovní fráze
Žák
–
-
porozumí významu vývěsek v obchodě nebo u stánku
v slyšeném rozhovoru nakupujících postihne hlavní body jejich rozhovoru
postihne hlavní informaci krátkého, čteného novinového článku, co si popisovaná osoba nechala se
sebou udělat
v slyšeném rozhovoru identifikuje názory mluvčích na komerční reklamu a zaujme k nim stanovisko
čte s porozuměním obšírnější novinový článek o vývoji a současných trendech umisťováni komerční
reklamy
gramaticky správně formuluje sdělení, co by býval udělal za pomyslných okolností
postihne hlavní myšlenku delšího novinového článku o nebývalém štěstí obyčejného člověka
pochopí hlavní myšlenku a hlavní body čteného příběhu člověka s neobvyklým štěstím a postihne
souvislosti v jednotlivých událostech jeho života
postihne hlavní myšlenku písně a odvodí význam hovorových výrazů z kontextu
identifikuje předmět/důvod telefonního hovoru
popíše svůj vztah k nakupování oblečení a obšírněji ho vysvětlí
postihne stanovisko a závěr autora písemné úvahy na téma peníze a přátelství
Žák
-
obšírněji vypovídá o svých zkušenostech s nakupováním, co rád kupuje, co by si rád koupil a zda si na
něco šetří peníze
gramaticky správně formuluje, kde si nechává něco spravit, upravit nebo udělat běžné služby
s širší slovní zásobou vyjádří svůj názor na komerční reklamu a její vliv na lidi
gramaticky správně sdělí, komu by věnoval případnou výhru v loterii
napíše strukturovanou úvahu na zadané téma ze společenské oblasti
Žák
-
zeptá se kamaráda, zda si někdy nechal udělat něco neobvyklého a na podobnou otázku odpoví
zeptá se kamaráda, co by býval udělal v pomyslné situaci a na stejnou otázku odpoví
aktivně zapojí se do diskuse o nakupování po internetu
ZSV, ČJ
Mediální výchova
–
5.4. Účinky mediální produkce a vliv médií
10. lekce
Učivo
Slovní zásoba: hudba a hudebníci, umělci a umělecké činnosti, festival – složená slova, vyjádření přesvědčení,
podněty, popis obsahu knihy nebo příběhu
Gramatika: příčestí, determinující zájmena a příslovce, tak/takový, věty vložené
Výslovnost: sdělení názoru
Žák
–
-
porovná svůj názor na technickou stránku fotografie s tištěným, populárně-naučným vysvětlením
postihne hlavní myšlenku a hlavní body novinového článku popisující nejpopulárnější hudební festivaly
a vyhledá v něm specifická slovní spojení
-
v slyšené konverzaci identifikuje názory jednotlivých mluvčích na hudební festivaly
v čteném životním příběhu umělce vyhledá požadovanou informaci a identifikuje hlavní události v jeho
životě
-
ze slyšeného rozhovoru identifikuje, jaké umělecké představení si mluvčí vybrali z nabídky
čte s porozuměním recenzi na knihu
Žák
-
vyjmenuje různé hudební žánry, jaké hudební nástroje jsou s nimi spojované a kde je obvykle můžeme
slyšet
-
vysvětlí svůj výběr koncertu nebo druhu hudby
obšírně popíše neobvyklou fotografii
vyjádří svůj vztah k hudebním festivalům a svůj postoj zdůvodní
tlumočí a obšírněji vysvětlí svůj výběr z nabídky výstav nebo uměleckých představení
sdělí, jaké nadání a schopnosti by si přál mít a vysvětlí proč
napíše strukturovanou recenzi na přečtenou knihu
Žák
-
aktivně se zapojí do diskuse o potřebných kvalitých hudebníků
diskutuje a komentuje názory jiných na hudební festivaly a okolnosti s nimi spojené
komentuje názory jiných na možnosti podpory kultury a přednese svoje stanovisko
Žák
-
ústně prezentuje před spolužáky výsledky statistického průzkumu o uměleckých schopnostech
vybrané skupiny mladých lidí
VV, HV, ČJ
–
–
1.1. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti
předmět: cizí jazyk – anglický jazyk
Blok:
D
Věrně reprodukuje a bystře
komentuje informace z médií – tisk,
rozhlas, televize, internet, film,
audionahrávky, videonahrávky,
veřejná hlášení, telefon
–
Pronese strhující samostatný
ústní projev – popis, shrnutí, srovnání,
vyprávění, oznámení, prezentace,
reprodukce textu
Výstup RVP
(č.)
Učivo
Téma
REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO
JAZYKA
oblast veřejná
veřejné instituce,
veřejná oznámení,
úřady, úřední dopisy,
hlavní politické strany
a orgány, veřejná
jednání, veřejné služby,
pasy, oprávnění,
vystoupení, soutěže
Mediální výchova
Politologie (Základy
společenských věd) a
Zeměpis
Osobnostní a sociální
výchova
Ekonomie a Zeměpis
aktuální události a dění většího
významu
politické a ekonomické postavení
ve světě
stručná charakteristika ekonomiky,
společnosti a kultury
autentické materiály –
tisk, rozhlas, film
vztahy s Českou republikou
–
Suverénně ovládá zásady
úspěšné interakce – formální i neformální
rozhovor, diskuse, korespondence,
strukturovaný pohovor, náhodné situace v
osobním i profesním životě, komunikace
prostřednictvím telefonu a dalších médií
–
Dokáže napsat delší písemný
projev – podrobný životopis, vypravování,
úvaha, esej, podrobný popis, odborný
popis
lexikologie – ustálené kolokace,
ustálená větná spojení, přísloví,
jednoduché idiomy, frázová
slovesa, ustálené větné rámce,
odborné výrazy a fráze na známá
témata
JAZYKA
politické a ekonomické postavení
ve světě
stručná charakteristika ekonomiky,
společnosti a kultury
vztahy s Českou republikou
média a jejich účinky
na jednotlivce a
společnost
oblast pracovní – státní
správa, firmy, průmysl,
zemědělství, méně
časté profese, nástroje
a zařízení, pracovní
události, pracovní
smlouva, obchodní
dopis, reklamní
materiály, návody,
popis práce, bezpečnost
práce
–
Rozklíčuje a dále rozvine čtený či
slyšený text – jazykově nekomplikované a
logicky strukturované texty, texty
informační, popisné, faktografické,
dokumentární, imaginativní i umělecké
–
Přesvědčivě až podmanivě
vyjádří svůj postoj, názor či stanovisko –
souhlas, nesouhlas, svolení, prosba,
odmítnutí, možnost, nemožnost,nutnost,
potřeba, zákaz, příkaz
–
Přiměřeně ohleduplným
způsobem projevuje své emoce –
libost/nelibost, zájem/nezájem,
radost/zklamání, překvapení, údiv, obava,
vděčnost,sympatie, lhostejnost, strach
–
Dává okázale najevo své morální
postoje a funkce – omluva, odpuštění,
pochvala, pokárání, lítost, přiznání,
odsouzení
–
Mistrně ovládá ctihodné umění
kratšího písemného projevu – pozdrav,
vzkaz, přání, blahopřání, pozvání, odpověď,
osobní dopis, úřední
Výstup RVP
(č.)
Učivo
témata
JAZYKA
literatura, významná díla a autoři
věda, technika, sport, umění,
významné osobnosti, díla, úspěchy
život a tradice, rodina, vzdělávání,
národní záliby a zvláštnosti
témata
JAZYKA
život a tradice, rodina, vzdělávání,
národní záliby a zvláštnosti
jazykové zvláštnosti a odlišnosti
Téma
oblast vzdělávací –
primární, sekundární a
terciární školství v ČR a
v zemích studovaného
jazyka, naučné
společnosti a kluby,
profesní instituce,
povolání a tituly
vzdělávacích institucí,
studentské
shromáždění, vybavení
učeben, práce v
učebnách, debaty a
diskuse, anotace,
výtahy
oblast osobní – cizí
domov, krajina,
společenské vztahy,
blízcí lidé,
spolupracovníci,
umělecké
předměty, domácí
potřeby, vybavení pro
sport a zábavu, zdraví,
nehody, životní styl,
netradiční
dovolená, netradiční
koníčky, recepty,
romány, časopisy
oblast osobnostní –
Výchova k myšlení v
evropských a globálních
souvislostech
Český jazyk a literatura,
Estetická výchova,
Sociologie (Základy
společenských věd)
Český jazyk a literatura,
Estetická výchova,
Psychologie (Základy
–
Rozklíčuje a dále rozvine čtený či
slyšený text – jazykově nekomplikované a
logicky strukturované texty, texty
informační, popisné, faktografické,
dokumentární, imaginativní i umělecké
–
Přesvědčivě až podmanivě
vyjádří svůj postoj, názor či stanovisko –
souhlas, nesouhlas, svolení, prosba,
odmítnutí, možnost, nemožnost,nutnost,
potřeba, zákaz, příkaz
–
Ovládá zásady úspěšné interakce
– formální i neformální rozhovor, diskuse,
korespondence, strukturovaný pohovor,
náhodné situace v osobním i profesním
životě, komunikace prostřednictvím
telefonu a dalších médií
–
Dokáže napsat delší písemný
projev – podrobný životopis, vypravování,
úvaha, esej, podrobný popis, odborný
popis
Výstup RVP
(č.)
Učivo
Téma
témata
aktuální události a dění většího
významu
identita, způsob
vnímání sebe sama,
světonázor
oblast společenská –
příroda, životní
prostředí, ekologie,
globální problémy, věda
a technika, pokrok
média a jejich účinky na jednotlivce
a společnost
autentické materiály –
tisk, rozhlas, film
autentické materiály – tisk, rozhlas,
film
média a jejich účinky
na jednotlivce a
společnost
JAZYKA
témata
Biologie a Filosofie (Základy
[B.3]
Vzdělávací obsah – další cizí jazyk – německý jazyk
předmět: další cizí jazyk – německý jazyk
blok:
A
Receptivní dovednosti
Poslech
- rozumí jednoduchým pokynům a
větám a reaguje na ně
- rozpozná téma jednoduchého
reprodukovaného textu
Čtení
- rozlišuje grafickou a mluvenou podobu
slova
- čte foneticky správně jednoduchý text
- pochopí hlavní myšlenku
jednoduchého čteného textu
- vyhledá požadované informace
v jednoduchých textech
- umí využít slovníček v učebnici
Produktivní dovednosti
Mluvení
- reaguje na jednoduché pokyny a věty
- aktivně využívá slovní zásobu témat
rodina, škola, místo, kde žiji
- sdělí údaje o své osobě, rodině a
běžných každodenních situacích
Psaní
- ovládá základní pravidla písemné
podoby jazyka
- sestaví jednoduché písemné sdělení
týkající se probíraných témat
Výstup
RVP (č.)
3.1.1
3.1.2
Učivo
Téma
Jazykové prostředky
Hláskosloví
- fonetika německého jazyka
- německá abeceda, pravopis,
stažené tvary
Úvod do německého
OSV (1.1)
jazyka, struktura jazyka
EGS (2.4)
MEV (5.3)
3.1.1
3.1.1
3.1.2
3.1.4
Gramatické učivo
- podstatná jména a členy
- jednoduché slovesné časy,
přítomný čas, modální slovesa
- tvorba otázek, zápor v němčině
- slovosled jednoduchých vět
- osobní a přivlastňovací zájmena
- základní číslovky
Základní pravidla
komunikace v běžných
každodenních situacích
Porozumění rozhovoru na
zadané téma
3.1.6
3.3.2
3.3.1
3.3.3
Slovní zásoba
Tematické okruhy:
- seznamovací večírek
- já a moje rodina
- místo, kde žiji
- škola a povolání
Reakce a konverzace na
zadané téma
3.2.1
3.2.4
Seznámení
Já a moje rodina
Bydliště
Škola
Zaměstnání
Komunikační situace
- pozdrav, rozloučení,
poděkování, omluva, souhlas,
nesouhlas, prosba
Mezipředmětové
vztahy
Český jazyk a
literatura
Anglický jazyk
Zeměpis
Dějepis
blok:
B
Poslech
- rozumí každodenním výrazům,
základním frázím a jednoduchým větám
- pochopí smysl pomalé a pečlivě
vyslovované konverzace
- dokáže porozumět kratším,
jednoduchým reprodukovaným textům
Čtení
- čte plynule a foneticky správně
jednoduchý text se známou slovní
zásobou
- pochopí smysl textu, vyhledá
požadované informace
- využívá slovníček v učebnici i
obsáhlejší slovník
Mluvení
- tvoří a obměňuje jednoduché věty,
aplikuje přitom znalosti základních
gramatických pravidel
- odpoví na otázky týkající se známých
skutečností, sám otázky tvoří
- účastní se jednoduché konverzace
v rámci probíraných témat
- reprodukuje ústně obsah přiměřeně
obtížného textu
Psaní
- napíše jednoduchá sdělení z oblasti
každodenních situací s použitím
Výstup
RVP (č.)
3.1.1
Učivo
Hláskosloví
- zvukové prostředky na úrovni
slova a věty - akcent, ráz, větná
melodie
Téma
OSV (1.3)
EGS (2.4)
Má rodina
MKV (3.1)
3.1.2
3.1.4
3.1.5
3.1.4
3.1.6
3.2.2
3.3.2
3.3.3
3.2.6
3.2.2
ENV (4.2)
Gramatické učivo
- užívání předložek s 3. a 4.
pádem, se 3./4. pádem
- imperativ, další nepravidelná
slovesa, modální slovesa, minulé
časy, budoucí čas
- souřadné a podřadné souvětí
- některé předložkové vazby
Slovní zásoba
Tematické okruhy:
- rodina, přátelé, škola, studium,
bydlení, volný čas, sport, nákupy,
obchody, počasí, kultura,
dovolená
- svátky a oslavy
- reálie německy mluvících zemí
Komunikační situace:
- blahopřání, pozdrav, dopis, email, adresa, prosba, žádost,
formuláře
Naše bydlení
Volný čas
Dopis do Německa
MEV (5.1)
Mezipředmětové
vztahy
Český jazyk a
literatura
Anglický jazyk
Zeměpis
Dějepis
základních gramatických struktur
- reprodukuje písemně obsah přiměřeně
obtížného textu
- vyplní základní údaje do formulářů
3.2.1
3.2.6
blok:
C
Poslech
- rozumí běžným pokynům a
jednoduchým souvětím a reaguje na ně
- porozumí reprodukovanému textu se
známou slovní zásobou
Čtení
- čte foneticky správně složitější text
- pochopí hlavní témata a myšlenky
čteného textu
v textech se známou slovní zásobou
- umí využít slovník a hledat na
německých internetových stránkách
Mluvení
- reaguje na běžné pokyny a věty
- aktivně využívá slovní zásobu
probraných známých témat
- aktivně promlouvá na známá témata
s probranou slovní zásobou
Psaní
- napíše email, v němž se představí
- napíše vlastní životopis rozvitý i
Výstup
RVP (č.)
3.1.1
3.1.2
3.1.5
3.1.4
3.1.3
3.1.6
3.3.2
3.3.1
3.3.4
3.2.2
3.2.3
3.2.7
Učivo
Hláskosloví
- zdokonaluje dosavadní znalosti
o německém hláskosloví, přízvuk,
melodie
Gramatické učivo
- typy vedlejších vět
- skloňování přídavných jmen po
všech členech
- tázací, neurčitá, ukazovací
zájmena
- řadové číslovky, datum
- závislý infinitiv
-předložky s druhým pádem
Slovní zásoba
Tematické okruhy:
- já a kultura
- oblékání a móda
- nakupování
- orientace ve městě, Praha
- bydlení
- mezilidské vztahy
- rozhovor se známou osobností
- orientace v nákupním středisku,
ve městě
- oblíbená kniha
Téma
OSV (1.5)
EGS (2.4)
Kultura
MEV (5.2)
Oblékání
Výlet do Prahy
Mí přátelé
Já a literatura
Mezipředmětové
vztahy
Český jazyk a
literatura
Zeměpis
Dějepis
strukturovaný
blok:
D
Poslech
-rozumí běžným pokynům a
jednoduchým souvětím a reaguje na ně
-rozezná téma složitějšího rozhovoru.
-porozumí reprodukovanému textu se
známou slovní zásobou
Čtení
- čte foneticky správně složitější text
- pochopí hlavní témata a myšlenky
čteného textu
v textech se známou slovní zásobou
- umí využít slovník a hledat na
německých internetových stránkách
Mluvení
- aktivně využívá slovní zásobu
probraných známých témat
- vyjádří své myšlenky přiměřenou
formou
-snaží se respektovat mluvnická pravidla
Psaní
-napíše email, v němž se představí
-napíše vlastní životopis rozvitý i
strukturovaný
Výstup
RVP (č.)
3.1.1
3.1.3
3.1.2
3.1.5
3.1.2
3.1.4
3.1.6
3.3.2
3.2.2
3.3.1
3.2.4
Učivo
Hláskosloví
- zdokonaluje dosavadní znalosti
o německém hláskosloví, přízvuk,
melodie
Gramatické učivo
- další typy vedlejších vět
- stupňování přídavných jmen v
přívlastku
- příklady synonymních sloves
- příčestí minulé a přítomné
- podmiňovací způsob
- některé předložkové vazby
Slovní zásoba
Tematické okruhy:
-já a sport
-zdraví
-školství u nás a v Německu
-Rakousko
-jídlo a stolování
-Německo
-debata o sportu
-popis zranění, nemoc
-rozhovor v restauraci
Téma
OSV (1.3)
EGS (2.5)
Sport a já
Zdraví
Školství
Na návštěvě v Rakousku
V restauraci
3.2.5
3.2.6
MEV (5.3)
Mezipředmětové
vztahy
Tělesná výchova
Zeměpis
Český jazyk a
literatura
[B.4]
Vzdělávací obsah – matematika
předmět: matematika
blok:
A
Výstup
RVP (č.)
Učivo
Téma
Mezipředmětové
vztahy
OSV (1.3)
Lidská komunikace a
jak jí rozumím.
IT
žák
zapíše a určí množinu výčtem prvků,
uvedením charakteristické
vlastnosti prvků množiny
určí vztah mezi množinami, průnik a
sjednocení množin, rozdíl množin a
doplněk množiny v množině
pozná, zda sdělení je výrok, určí
jeho pravdivostní hodnotu a výrok
neguje
čte a zapisuje tvrzení v symbolickém
jazyce matematiky
užívá správně logické spojky a
kvantifikátory
vytváří hypotézy, zdůvodňuje jejich
pravdivost a nepravdivost, vyvrací
nesprávná tvrzení
rozliší definici a větu, rozliší
předpoklad a závěr věty
rozliší správný a nesprávný úsudek
zdůvodňuje svůj postup a ověřuje
správnost řešení problému
upravuje číselné výrazy
užívá vlastnosti dělitelnosti
přirozených čísel
odhaduje výsledky numerických
výpočtů a efektivně je provádí
účelně využívá kalkulátor
provádí operace s mocninami
4.1.1
inkluze a rovnost množin
operace s množinami
Množiny
výrok
definice
věta
důkaz
Výroková logika
Základní poznatky z
matematiky
tabulky
pravdivostních
hodnot
4.1.2
CJ
4.1.5
tvarosloví
gramatika
stavba věty
4.1.3
4.1.4
4.1.6
4.2.3 (1.)
4.2.1
přirozená čísla
celá čísla
racionální čísla
Číselné obory
mocniny s přirozeným, celým
exponentem
Mocniny
4.2.4
4.2.3 (2.)
4.2.9 (1.)
ZEM
měřítko plánu a
mapy
měřítkové číslo
geometricky interpretuje číselné
vztahy
provádí operace s odmocninami
operuje s intervaly
aplikuje geometrický význam
absolutní hodnoty
upravuje efektivně výrazy
s proměnnými
určuje definiční obor výrazu
rozkládá mnohočleny na součin
vytýkáním a užitím vzorců
rozlišuje ekvivalentní a
neekvivalentní úpravy
řeší lineární rovnice a nerovnice
řeší soustavy rovnic
v jednodušších případech diskutuje
řešitelnost nebo počet řešení
analyzuje a řeší problémy, v nichž
aplikuje řešení lineárních rovnic a
jejich soustav
načrtne grafy požadovaných funkcí
(zadaných jednoduchým funkčním
předpisem) a určí jejich vlastnosti
formuluje a zdůvodňuje vlastnosti
studovaných funkcí
využívá poznatky o funkcích při
řešení rovnic a nerovnic, při
určování kvantitativních vztahů
řeší aplikační úlohy s využitím
poznatků o funkcích
graficky znázorňuje řešení rovnic,
nerovnic a jejich soustav
geometricky interpretuje
algebraické a funkční vztahy
řeší kvadratické rovnice a nerovnice
řeší soustavy rovnic
v jednodušších případech diskutuje
řešitelnost nebo počet řešení
4.2.3 (3.)
4.2.2
4.2.5
4.2.6 (1.)
4.2.8
4.2.7 (1.)
4.2.10 (1.)
4.4.1
4.4.2 (1.)
4.4.3
4.4.6 (1.)
reálná čísla
mocniny s racionálním
exponentem
odmocniny
mnohočleny
lomené výrazy
výrazy s mocninami a
odmocninami
Číselné obory
lineární rovnice, nerovnice a
jejich soustavy
rovnice s neznámou ve
jmenovateli
rovnice a nerovnice
v součinovém a podílovém
tvaru
rovnice a nerovnice
s absolutní hodnotou
pojem funkce
definiční obor a obor hodnot
graf funkce
vlastnosti funkcí
Rovnice a nerovnice
lineární funkce
kvadratická funkce
funkce absolutní hodnota
Funkce
4.2.9 (2.)
4.2.7 (2.)
Mocniny
Výrazy s proměnnými
OSV (1.5)
Rozvoj komunikace.
Obecné poznatky o
funkcích
Rovnice a nerovnice
kvadratická rovnice
(diskriminant, vztahy mezi
kořeny a koeficienty)
rovnice s neznámou pod
OSV (1.2)
Volba optimálního
řešení, hledání a
objevování různých
metod řešení.
Rovnice a nerovnice
CH
slovní úlohy:
směsi a roztoky
rovnice
rozkládá mnohočleny na součin
vytýkáním a užitím vzorců, aplikuje
tuto dovednost při řešení rovnic a
nerovnic
analyzuje a řeší problémy, v nichž
aplikuje řešení kvadratických rovnic
a jejich soustav
4.2.6 (2.)
odmocninou
4.2.10 (2.)
blok:
B
Výstup
RVP (č.)
Učivo
Téma
Mezipředmětové
vztahy
(Planimetrie)
Geometrie v rovině
OSV (1.1)
Kreativita.
CH, BI
souměrnost v
přírodě (symetrie
květu, krystalu)
žák
používá geometrické pojmy,
zdůvodňuje a využívá vlastnosti
geometrických útvarů v rovině, na
základě vlastností třídí útvary
určuje vzájemnou polohu lineárních
útvarů, vzdálenosti a odchylky
využívá náčrt při řešení rovinného
problému
řeší polohové a nepolohové
konstrukční úlohy užitím všech
bodů dané vlastnosti a pomocí
konstrukce na základě výpočtu
řeší planimetrické problémy
motivované praxí
4.5.1 (1.)
načrtne grafy požadovaných funkcí
(zadaných jednoduchým funkčním
předpisem) a určí jejich vlastnosti
formuluje a zdůvodňuje vlastnosti
studovaných funkcí
využívá poznatky o funkcích při
řešení rovnic a nerovnic, při
určování kvantitativních vztahů
aplikuje vztahy mezi hodnotami
4.4.1
4.5.2
4.5.3 (1.)
4.5.5
4.5.7 (1.)
4.4.2 (2.)
4.4.3
4.4.4
rovinné útvary (klasifikace)
shodnost a podobnost
trojúhelníků
Pythagorova věta
Euklidovy věty
úhly v kružnici
obvody a obsahy
množiny bodů dané
vlastnosti
shodná zobrazení (osová a
středová souměrnost,
posunutí, otočení)
stejnolehlost
konstrukční úlohy
lineární lomená funkce
mocninné funkce
druhá odmocnina
exponenciální funkce
logaritmické funkce
goniometrické funkce
vztahy mezi goniometrickými
funkcemi
Funkce
exponenciálních, logaritmických a
goniometrických funkci a vztahy
mezi těmito funkcemi
modeluje závislosti reálných dějů
pomocí známých funkcí
poznatků o funkcích
řeší rovnice daného typu
graficky znázorňuje řešení rovnic,
nerovnic a jejich soustav
geometricky interpretuje
algebraické a funkční vztahy
v úlohách početní geometrie
aplikuje funkční vztahy,
trigonometrii a úpravy výrazů,
pracuje s proměnnými a
iracionálními čísly
využívá náčrt při řešení rovinného
problému
4.4.5
4.4.6 (2.)
4.2.9 (3.)
4.5.4
logaritmické rovnice
exponenciální rovnice
goniometrické rovnice
Rovnice a nerovnice
sinová a kosinová věta
trigonometrie pravoúhlého a
obecného trojúhelníku
Trigonometrie
4.5.3 (2.)
blok:
C
Výstup
RVP (č.)
Učivo
Téma
žák
používá geometrické pojmy,
zdůvodňuje a využívá vlastnosti
geometrických útvarů v prostoru,
na základě vlastností třídí útvary
určuje vzájemnou polohu lineárních
útvarů, vzdálenosti a odchylky
využívá náčrt při řešení
prostorového problému
zobrazí ve volné rovnoběžné
projekci hranol a jehlan, sestrojí a
zobrazí rovinný řez těchto těles
4.5.1 (2.)
4.5.2
4.5.3 (2.)
4.5.6
4.5.7 (2.)
polohové a metrické
vlastnosti
základní tělesa
povrchy a objemy
volné rovnoběžné promítání
(Stereometrie)
Geometrie v prostoru
Mezipředmětové
vztahy
řeší stereometrické problémy
motivované praxí
využívá základní operace s vektory
užívá různé způsoby analytického
vyjádření přímky v rovině
(geometrický význam koeficientů)
řeší analyticky polohové a metrické
úlohy o lineárních útvarech v rovině
využívá charakteristické vlastnosti
kuželoseček k určení analytického
vyjádření
z analytického vyjádření (z osové
nebo vrcholové rovnice) určí
základní údaje o kuželosečce
řeší analyticky úlohy na vzájemnou
polohu přímky a kuželosečky
4.5.8
4.5.9
vektory a operace s nimi
analytické vyjádření přímky
v rovině
kuželosečky (kružnice, elipsa,
parabola a hyperbola)
Analytická geometrie v
rovině
4.5.10
4.5.11
4.5.12
blok:
D
Výstup
RVP (č.)
Učivo
Téma
Mezipředmětové
vztahy
EGS (2.4)
Populace v Evropě.
ZEM
sčítání lidu
žák
řeší reálné problémy
s kombinatorickým podtextem
(charakterizuje možné případy,
vytváří model pomocí
kombinatorických skupin a určuje
jejich počet)
využívá kombinatorické postupy při
výpočtu pravděpodobnosti,
upravuje výrazy s faktoriály a
kombinačními čísly
diskutuje a kriticky zhodnotí
statistické informace a daná
statistická sdělení
volí a užívá vhodné statistické
4.3.1
4.3.2
4.3.3
4.3.4
elementární kombinatorické
úlohy
variace, permutace a
kombinace (bez opakování)
binomická věta
Pascalův trojúhelník
náhodný jev a jeho pravd.
pravděpodobnost sjednocení
a průniku jevů
nezávislost jevů
analýza a zpracování dat
v různých reprezentacích
statistický soubor a jeho
charakteristiky (vážený
Kombinatorika
Pravděpodobnost
Práce s daty
metody k analýze a zpracování dat
(využívá výpočetní techniku)
reprezentuje graficky soubory dat,
čte a interpretuje tabulky, diagramy
a grafy, rozlišuje rozdíly v zobrazení
obdobných souborů vzhledem k
jejich odlišným charakteristikám
poznatků o funkcích a
posloupnostech
interpretuje z funkčního hlediska
složené úrokování, aplikuje exp.
funkci a geometrickou posloupnost
ve finanční matematice
4.3.5
4.4.6 (3.)
4.4.7
aritmetický průměr, medián,
modus, percentil, kvartil,
směrodatná odchylka,
mezikvartilová odchylka)
určení a vlastnosti
posloupností
aritmetická a geometrická
posloupnost
MEV (5.2)
Mediální
„reprezentace“
skutečnosti (grafy).
Posloupnost
OSV (1.2)
Řešení problémů,
rozhodování – vklady,
půjčky, úroky, spoření,
splátky, hypotéky,
certifikáty.
IVT
diagramy,
tabulky
ankety
[B.5]
Vzdělávací obsah – fyzika
předmět: fyzika
blok:
A
Měří vybrané fyzikální veličiny
vhodnými metodami, zpracuje a
vyhodnotí výsledky měření
Výstup
RVP (č.)
5.1.1
Učivo
fyzikální veličiny a jejich
jednotky
soustavy fyzikálních veličin a
jejich jednotek
chyby měření, absolutní a
relativní odchylka
metody měření fyzikálních
veličin
Téma
Fyzikální veličiny a jejich
měření
OSV 1.1
Poznávání a rozvoj
vlastní osobnosti
Mezipředmětové
vztahy
MAT
CH
OSV 1.2
Seberegulace,
organizační dovednosti
a efektivní řešení
problémů
OSV 1.3
Rozliší skalární veličiny od vektorových a
využívá je při řešení fyzikálních
problémů a úloh
5.1.2
skalární a vektorové veličiny
Fyzikální veličiny a jejich
měření
OSV 1.5
OSV 1.1
vlastní osobnosti
OSV 1.2
Seberegulace,
problémů
OSV 1.3
OSV 1.5
MAT
Užívá základní kinematické vztahy při
řešení problémů a úloh o pohybech
rovnoměrných a rovnoměrně
zrychlených/zpomalených
Určí v konkrétních situacích síly a jejich
momenty působící na těleso a určí
výslednici sil
5.2.1
5.2.2
těleso a hmotný bod
poloha hmotného bodu
vztažná soustava
změna poloha tělesa,
mechanický pohyb
trajektorie a dráha
hmotného bodu
rychlost hmotného bodu
rovnoměrný pohyb
rovnoměrně zrychlený
(přirozený) pohyb, zrychlení
volný pád
dráha rovnoměrně
zrychleného pohybu
skládání pohybů a rychlostí
rovnoměrný pohyb po
kružnici, perioda a frekvence
úhlová rychlost
zrychlení při rovnoměrném
pohybu po kružnici,
dostředivé zrychlení
zrychlení při
nerovnoměrném křivočarém
pohybu
vzájemné působení těles
síla a její znázornění
výslednice sil
skládání sil
dvojice sil
rozkládání sil
těžiště tuhého tělesa
Třecí síla, smykové tření,
součinitel smykového tření
Valivý odpor
stabilita tělesa
gravitační síla, gravitační pole
Mechanika hmotného
bodu a soustavy hmotných
bodů
OSV 1.1
vlastní osobnosti
MAT
OSV 1.2
Seberegulace,
problémů
OSV 1.3
OSV 1.5
Mechanika hmotného
bodů
OSV 1.1
vlastní osobnosti
OSV 1.2
Seberegulace,
problémů
MAT
Využívá (Newtonovy) pohybové zákony
k předvídání pohybu těles
Využívá zákony zachování některých
důležitých fyzikálních veličin při řešení
problémů a úloh
5.2.3
5.2.4
Newtonovy pohybové
zákony, izolované těleso
První Newtonův pohybový
zákon, inerciální vztažná
soustava
Druhý Newtonův pohybový
zákon
Třetí Newtonův pohybový
zákon
Hybnost hmotného bodu
Změna hybnosti
Zákon zachování hybnosti
Dostředivá síla
Galileiho princip relativity
Mechanika hmotného
bodů
mechanická práce
mechanická energie
kinetická energie, kinetická
energie tuhého tělesa
potenciální energie
Mechanická práce,
mechanická energie
Zákon zachování energie
Výkon a účinnost
Mechanická práce,
mechanická energie
Gravitační síla
Gravitační pole
Newtonův gravitační zákon
Gravitační zrychlení
Tíhová síla, tíhové pole
Tíhové zrychlení
Tuhé těleso
Posuvný pohyb a otáčivý
pohyb kolem pevné osy
Moment síly
Výslednice momentu sil
Momentová věta
Těžiště tělesa
Základní vlastnosti tekutin
Gravitační pole
OSV 1.1
vlastní osobnosti
OSV 1.2
Seberegulace,
problémů
OSV 1.3
OSV 1.5
Mechanika tuhého tělesa
Mechanika kapalin a plynů
MAT
Ideální kapalina, ideální plyn
Pascalův zákon
Hydrostatický tlak
Atmosférický tlak
Vztlaková síla
Archimédův zákon
Plování těles
Proudění kapalin a plynů
Rovnice kontinuity
Bernoulliho rovnice
Proudění reálné kapaliny
Obtékání těles
předmět: fyzika
blok:
B
Objasní souvislost mezi vlastnostmi
látek různých skupenství a jejich vnitřní
strukturou
Výstup
RVP (č.)
5.3.1
Učivo
Kinetická teorie látek
Vzájemné působení částic
Kinetická a potenciální
energie částic
Modely struktury látek
různých skupenství
Relativní atomová a
molekulová hmotnost,
látkové množství, Avogadrova
konstanta, molární hmotnost
a objem
Stavové veličiny
Termodynamická soustava
Rovnovážný stav soustavy,
rovnovážný děj
Teplota a její měření
Termodynamická teplota
Vnitřní energie tělesa
Změna vnitřní energie
Téma
Základní poznatky
molekulové fyziky a
termodynamiky
OSV 1.1
vlastní osobnosti
Vnitřní energie, práce a
teplo
Mezipředmětové
vztahy
MAT
CH
MAT
Aplikuje s porozuměním
termodynamické zákony při řešení
konkrétních fyzikálních úloh
5.3.2
Využívá stavovou rovnic ideálního plynu
stálé hmotnosti při předvídání
stavových změn plynu
5.3.3
Analyzuje vznik a průběh procesu
pružné deformace pevných těles
5.3.4
Teplo
Měrná tepelná kapacita
Kalorimetrická rovnice
První termodynamický zákon
Ideální plyn
Rozdělení molekul plynů
podle rychlostí
Střední kvadratická rychlost
Stavová rovnice pro ideální
plyn
Izotermický děj s ideálním
plynem
Izochorický děj s ideálním
plynem
Izobarický děj s ideálním
plynem
Adiabatický děj s ideálním
plynem
Plyn při nízkém a vysokém
tlaku
Druhý termodynamický
zákon
Kruhový děj
Krystalické a amorfní látky
Krystalická mřížka, typy
krystalů, vazby mezi
částicemi
Deformace pevného tělesa
Síla pružnosti, normálové
napětí
Hookův zákon
Součinitel teplotní délkové a
objemové roztažnosti
Povrchová vrstva kapaliny
Povrchová síla
Povrchové napětí
Jevy na rozhraní pevného
tělesa a kapaliny
Struktura a vlastnosti
plynů
plynů
pevných látek
pevných látek
kapalin
MAT
ENV 4.2
Člověk a životní
prostředí
ENV 4.3
regionu a České
republiky
Z
MAT
Kapilarita
Porovná zákonitosti teplotní roztažnosti
pevných těles kapalin a využívá je
k řešení praktických problémů
Objasní procesy vzniku, šíření, odrazu a
interference mechanického vlnění
5.3.5
5.2.5
Tání a tuhnutí
Sublimace a desublimace
Vypařování a kapalnění
Sytá pára
Fázový diagram
Vodní pára v atmosféře
Změna objemu těles při tání
a tuhnutí
Změny skupenství látek
Kmitavý pohyb
Kinematika kmitavého
pohybu
Mechanický oscilátor
Okamžitá výchylka,
amplituda výchylky
Časový diagram
harmonického pohybu
Rychlost a zrychlení
kmitavého pohybu
Úhlová rychlost, fáze
kmitavého pohybu
Složené kmitání
Dynamika kmitavého pohybu
Tlumené kmitání
Nucené kmitání
Rezonance
Vznik a druhy vlnění
Postupné vlnění
Interference vlnění
Odraz vlnění, stojaté vlnění
Huygensův princip,
vlnoplocha, paprsek
Vlnění mechanických soustav
Vlnění v izotropním prostředí
Odraz a lom vlnění
Ohyb vlnění
Kmitání mechanického
oscilátoru
Kmitání mechanického
oscilátoru
Kinematika harmonického
kmitavého pohybu
Dynamika vlastního
kmitání mechanického
oscilátoru
Mechanické vlnění
OSV 1.2
Seberegulace,
problémů
Zdroje zvuku
Šíření zvuku, rychlost zvuku
Vlastnosti zvuku
Kmitočet, hlasitost a intenzita
zvuku
Ultrazvuk, infrazvuk
Dopplerův jev
Zvuk
OSV 1.4
Morálka všedního dne
Téma
Elektrický náboj, elektrické
pole
OSV 1.1
vlastní osobnosti
předmět: fyzika
blok:
C
Porovná účinky elektrického pole na
vodič a izolant
Využívá Ohmův zákon při řešení
praktických problémů
Výstup
RVP (č.)
5.4.1
5.4.2
Učivo
Elektrický náboj a jeho
vlastnosti
Silové působení mezi náboji,
Coulombův zákon,
permitivita
Elektrické pole, intenzita
elektrického pole
Práce sil elektrického pole
Elektrické napětí, elektrický
potenciál
Vodič a izolant v elektrickém
poli
Rozložení náboje ve vodiči
Kapacita vodiče
Kondenzátor, spojování
kondenzátorů
Elektrický proud
Elektrický zdroj
Elektromotorické napětí
zdroje
Elektrická práce a výkon
v obvodu stejnosměrného
proudu
Elektrický odpor kovového
Mezipředmětové
vztahy
CH
MAT
OSV 1.2
Seberegulace,
problémů
OSV 1.3
OSV 1.5
Elektrický proud v látkách
OSV 1.1
vlastní osobnosti
OSV 1.2
Seberegulace,
MAT
BI
Aplikuje poznatky o mechanismech
vedení elektrického proudu v kovech,
polovodičích, kapalinách a plynech při
analýze chování těles z těchto látek
v elektrických obvodech
Využívá zákon elektromagnetické
indukce k řešení problémů a k objasnění
funkce elektrických zařízení
5.4.3
5.4.4
vodiče
Ohmův zákon pro část
elektrického obvodu
Závislost odporu kovového
vodiče na teplotě,
supravodivost
Rezistory, spojování rezistorů
Ohmův zákon pro uzavřený
obvod
Kirchhoffovy zákony
Polovodiče
Vedení proudu v polovodiči
Vlastní vodivost
Příměsová vodivost
P-N přechod
Polovodičová dioda
Tranzistor
Integrovaný obvod
Elektrický proud v kapalinách
Elektrolýza, elektrolyt
Faradayovy zákony
elektrolýzy
Praktické využití elektrolýzy
Elektrický proud v plynech
Nesamostatný a samostatný
výboj v plynu
Katodové a kanálové záření
Emise elektronů
Obrazovka
Stacionární magnetické pole
Magnetické pole vodiče
s proudem
Magnetická síla
Magnetická indukce
Magnetické pole cívky
Částice s nábojem v
magnetickém poli
Magnetické vlastnosti látek,
problémů
OSV 1.3
OSV 1.5
Elektrický proud
v polovodičích
Elektrický proud
v kapalinách a plynech
Magnetické pole
Porovná šíření různých druhů
elektromagnetického vlnění v rozličných
prostředích
5.4.5
magnetické materiály
v technické praxi
Elektromagnetická indukce
Elektromotor na trojfázový
proud
Faradayův zákon
elektromagnetické indukce
Indukovaný proud
Lenzův zákon
Vlastní indukce
Elektromotor na trojfázový
proud
Vznik střídavého napětí a
proudu
Frekvence střídavého proudu
a napětí
Obvody střídavého proudu
RLC, impedance
Výkon střídavého proudu
Generátor střídavého napětí
Transformátor
Elektrická rozvodná síť
Elektromagnetický oscilátor
Oscilační obvod
Thomsonův vztah
Rezonance
Vznik elektromagnetického
vlnění
Vlastnosti
elektromagnetického vlnění
Elektromagnetická interakce
Přenos informací
elektromagnetickým
vlněním, sdělovací soustava
Vysílač
Přijímač
Princip TV
Střídavý proud
Elektromagnetické kmitání
a vlnění
OSV 1.1
osobnosti
BI
předmět: fyzika
blok:
D
Využívá zákony šíření světla v prostředí
k určování vlastností zobrazení
předmětů jednoduchými optickými
systémy
Využívá poznatky o kvantování energie
záření a mikročástic k řešení fyzikálních
problémů
Výstup
RVP (č.)
5.4.6
5.5.1
Učivo
Vlnové vlastnosti světla
Šíření světla, optické
prostředí
Rychlost světla, frekvence,
vlnová délka
Odraz světla
Lom světla
Disperze světla
Barva světla
Ohyb světla, holografie
Polarizace světla
Interference světla
Optické zobrazování
Rovinné zrcadlo
Kulové zrcadlo
Zvětšení optického zobrazení
Čočky
Oko, krátkozrakost,
dalekozrakost
Lupa, mikroskop
Dalekohled
Přehled druhů
elektromagnetického záření
Přenos energie zářením
Elektromagnetické záření
těles
Spektra látek
Rentgenové záření
Vznik a základní principy
speciální teorie relativity
Relativnost současnosti
Dilatace času
Téma
Optika
a jeho energie
Zobrazování optickými
soustavami
Speciální teorie relativity
Mezipředmětové
vztahy
Posoudí jadernou přeměnu z hlediska
vstupních výstupních částic i
energetické bilance
5.5.2
Navrhne možné způsoby ochrany
člověka před nebezpečnými druhy
záření
5.5.4
Využívá zákon radioaktivní přeměny
k předvídání chování radioaktivních
látek
5.5.3
kontrakce délek
Skládání rychlostí ve speciální
teorii relativity
Rel. hmotnost, vztah mezi
energií a hmotností tělesa ve
STR
Kvantová fyzika
Fotoelektrický jev
Einsteinova teorie, foton,
energie fotonu
Vlnové vlastnosti mikročástic
Korpuskulární a vlnová
povaha záření a částic
Elektronový obal, kvantování
energie atomu
Emise a absorpce světla
atomem
Stimulování emise záření,
laser
Metody detekce částic,
urychlovače, jaderné záření
Stavba jádra atomu
Izotopy prvků, nuklidy
Vazební energie jádra,
jaderné síly, syntéza a štěpení
jader
Termonukleární syntéza
Řetězová reakce, jaderný
reaktor, jaderná elektrárna
Přeměny prvků, poločas
přeměny
Radionuklidy, využití v praxi
Ochrana před zářením
Subnukleární částice, kvarky
Experimentální metody
výzkumu částic
Systém částic
Interakce mezi částicemi
Fyzika mikrosvěta
CH
Fyzika elektronového
obalu
Jaderná fyzika
Částicová fyzika
EGS 2.2
Globální problémy,
jejich příčiny a
důsledky
ENV 4.2
prostředí
ENV 4.3
regionu a České
republiky
CH
BI
CH
Rozpozná rozdíl mezi vesmírnými
objekty, popíše pohyb vesmírných těles
5.5.4
Základní stavba vesmíru,
Sluneční soustava
Pohyby planet ve Sluneční
soustavě
Rozdělení planet
Planety, komety, meteority
Slunce
Sluneční atmosféra
Sluneční aktivita
Charakteristika hvězd
Vznik a vývoj hvězd
Rozpínání a vývoj vesmíru
Lety do vesmíru
Fyzikální obraz světa,
historický vývoj
Vztah fyziky k ostatním
vědám a technice
Astrofyzika, Sluneční
soustava
Hvězdy a galaxie
Fyzika v širších
souvislostech
EGS 2.5
Vzdělávání v Evropě a
ve světě
MEV 5.5
Role médií v
moderních dějinách
INT
DEJ
[B.6]
Vzdělávací obsah – chemie
předmět: chemie
blok:
A
Žák vysvětlí a dodržuje zásady
bezpečné práce v laboratoři
Vysvětlí varovné signály, značky,
objasní obsah R a S vět
Pozná zásady činnosti při havárii
s únikem nebezpečných látek a ví, jak
se v krizových situacích zachovat
Umí poskytnout předlékařskou první
pomoc při úrazu v laboratoři
Žák využívá k popisu látek odbornou
terminologii
Dovede vysvětlit chemický jev pomocí
známých zákonů a teorií, pomocí
indukce a dedukce
Žák vysvětlí stavbu atomu či iontu
pomocí atomových čísel
Umí popsat elektronovou konfiguraci
atomů či iontů
Vysvětlí účinky radioaktivního záření a
uvede způsoby ochrany
Popíše možnosti využití radioaktivity
Zdůvodní význam nových poznatků
pro zdravotnictví, průmysl
zemědělství
Uvede negativa spojena
s radioaktivním zářením
Žák odvozuje vlastnosti prvků
v souvislosti s jejich zařazením v PSP
Zařadí prvek kovový, nekovový,
Výstup
RVP (č.)
6.1.1
Učivo
Téma
Mezipředmětové
vztahy
Laboratorní řád
Klasifikace chemických látek
Laboratorní pomůcky
Úvod do chemie
jejich příčiny a
důsledky EGS 2.2
Klasifikace látek, směsi, chemické
látky – prvky, sloučeniny a
chemické názvosloví
anorganických látek
Obecná chemie
anorganická
ve světě 2.5
Atomová a molekulová struktura
látek atom – jeho složení,
struktura, izotopy, nuklidy, jádro
atomu, kvantová čísla,
výstavbová pravidla, elektronový
obal, radioizotopy, typy záření,
poločas rozpadu, užití
radioaktivity
Složení a struktura látek
výchova, sociální
komunikace,
spolupráce, soutěže
OSV 1.3, 1.5
FYZ
BI
Periodická soustava prvků,
grafické uspořádání PSP, valenční
elektrony, třídění prvků,
PSP
komunikace, efektivní
BI
6.1.1
6.1.1
6.1.1
6.1.1
6.1.1
6.1.3
6.1.3
6.1.4
6.1.4
6.1.4
6.1.4
6.1.3
6.1.3
přechodný, nepřechodný a vnitřně
přechodný
Žák objasní vznik chemické vazby na
jednoduchých molekulách
Rozumí spojení chemické vazby a
mezimolekulových sil
Klasifikuje jednoduché látky podle
struktury, složení a tvaru molekul
Vyhledává a interpretuje informace
z odborné literatury
Žák umí vysvětlit podstatu
chemického děje, pozná typ chemické
reakce, zapíše a vyčíslí chemickou
rovnicí jednoduchý chemický děj
Určí a vysvětlí čím je rychlost reakce
ovlivněna
Zapíše rovnici neutralizace a
hydrolýzy, rozumí podstatě redoxních
dějů, zná redoxní činidla
Využívá algoritmus vyčíslování reakce
Řeší úlohy vyplývající z chemických
rovnic, vypočítá reakční teplo ze
slučovacího a spalného tepla, využívá
termochemické rovnice a zákony
Správně vyhodnotí empirické údaje,
sestaví tabulku, graf, navrhne
jednoduchý experiment, který
modeluje určitý jev
Žák rozliší děje podle tepelného
zabarvení
Pracuje s veličinami, které vyjadřují
energetické změny
Žák využívá znalostí názvosloví
anorganické chemie při popisu
sloučenin
Charakterizuje významné prvky a
6.1.4
6.1.4
periodicita ionizačních energií a
elektronových afinit
Chemická vazba, vznik chemické
vazby, typy vazeb, prostorová
stavba molekuly,
elektronegativita, polarita vazeb,
krystaly, amorfní látky
Chemická vazba
řešení problémů
OSV 1.2, 1.3
komunikace
OSV 1.2, 1.3
6.1.4
6.1.1
6.1.3
6.1.4
6.1.2
6.1.4
6.1.2
6.1.2
Vlivy na rychlost chemické
reakce, chemické rovnice a
výpočty z chemických rovnic,
třídění chemických reakcí, teorie
kyselin a zásad, hodnota pH,
indikátory, činidla, neutralizace,
hydrolýza, redoxe, řada napětí
kovů, srážecí reakce, iontová
rovnice
Chemická reakce
Enviromentální
výchova ENV
Problematika vztahů
organismů a prostředí
ENV 4.1
prostředí ENV 4.2
FYZ
BI
Reakční teplo, standardní a
slučovací teplo, entalpie, základy
fotochemie, katalýza,
katalyzátory
Termochemie
MAT-neznámá
v rovnici
FYZ-galvanický článek
Úvod do anorganické chemie
Produkty a objemy výroby
anorganických látek ve světě,
v Evropě, v ČR
Anorganická chemie
výchova OSV
Sociální komunikace,
soutěže
OSV 1.2, 1.3, 1.5
Environmentální
výchova
organizmů, člověka
BI
jejich sloučeniny, vyhodnotí
surovinové zdroje, jejich význam pro
daný region, Evropu, svět a jejich vliv
na životní prostředí
Žák charakterizuje H a O z hlediska
vlastností, reakcí, využití
Vysvětlí význam ozónu a pojem
fotochemický smog
Rozumí stavbě a acidobazickému
charakteru oxidů
Popíše zvláštnost atomů H a O a
molekuly H2O
Charakterizuje druhy vody, uvede
znečišťující faktory a způsob čistění
odpadních vod
Vysvětlí bělící a desinfekční účinky
H2O2, využití Na2O2, užití
peroxosloučenin (prací prášky –
Persil)
Vysvětlí procesy hoření a hašení látek
Žák ovládá názvosloví kyselin a
hydroxidů, rozumí pojmu hodnota pH
Vysvětlí vznik kyselých dešťů, jejich
vliv na životní prostředí
Umí poskytnout první pomoc při
zasažení kyselinou a hydroxidem
6.1.3
Umí zapsat chemickou rovnici
acidobazický děj, rozumí chování
kyselin a zásad ve vodě, dovede
zapsat obecné rovnice a disociační
konstanty
6.1.2
6.2.2
v životním prostředí,
region ČR
ENV 4.1, 4.2, 4.3
Nekovy, vodík a kyslík
Stavba atomu, vlastnosti a využití
významné izotopy
Nekovy, umístění nekovů
v PSP
Environmentální
výchova – vztahy
organizmů a prostředí
6.1.4
6.1.4
6.1.3
6.1.4
6.1.4
6.1.4
6.2.1
6.1.4
Ozón
Rozdělení oxidů
H2O základní látka pro život
Výjimečnost její molekuly,
vlastnosti a využití H2O
Iontový součin vody
Peroxidy, peroxosloučeniny
Teorie kyselin a zásad
Hodnota pH
Síla kyselin a zásad kvantitativně,
obecnější teorie kyselin a zásad,
hydrolytické reakce
Kyseliny a zásady
Výchova k myšlení a
evropských a globální
souvislostech EGS
Globalizační procesy,
globální problémy,
jejich příčiny a
důsledky, žijeme
v Evropě
EGS 2.1, 2.2, 2.4
BI
FYZ
Environmentální
výchova, lidské
aktivity, problémy
životního prostředí
v globálních a
regionálních
souvislostech, mediální
výchova, tvorba
mediálních sdělení,
práce s informací
ENV 4.2
EGS 2.4, 4.3
MEV 5.2, 5.4
BI
předmět: chemie
blok:
B
Žák dovede charakterizovat vzácné
plyny z hlediska struktury, výskytu,
postavení v PSP
Popíše jejich výrobu a využití
Dovede vyjádřit reálnou situaci
pomocí poznatků chemie
Žák charakterizuje halogeny, rozumí
struktuře atomů, jejich reaktivnosti
s vodíkem a kovy
Rozumí průběhu chemických reakcí
v souvislosti s jejich umístěním v PSP
Popíše jejich vlastnosti, přípravu,
výroba, využití i zneužití
Umí poskytnout první pomoc při
zasažení, nadýchání, potřísnění
halogeny, nebo jejich sloučeninami
(HF, HCI)
Žák popíše strukturu atomu a
molekuly síry, rozliší její vlastnosti a
závislosti na teplotě
Provede charakteristiku sloučenin H2S
a SO2 z hlediska jejich toxicity
Žák charakterizuje výjimečnost atomu
dusíku z hlediska jeho slučování s O a
H, jeho vlastnosti a využití
Popíše toxicitu amoniaku a jeho
acidobazickou reakci
Rozliší alotropické modifikace uhlíku,
jejich struktury, vlastnosti a využití
Charakterizuje CO z hlediska toxicity a
využití (výroba Fe, součást hořlavých
plynů)
Výstup
RVP (č.)
6.2.2
Učivo
Téma
6
P – prvky vzácné plyny
5
Halogeny
4
Chalkogeny
prostředí
ENV 4.1, 4.2
Člověk a neživá příroda
EGS 2.1, 2.2
organizmů a prostředí.
Člověk a živ. Prostředí
ENV 4.1, 4.2
Globalizační a
rozvojové procesy
Globální problémy
mezinárodní rozvojová
spolupráce
EGS 2.1, 2.2, 2.3
prostředí
ENV 4.2
3
Prvky skupiny dusíku a
uhlíku
p – prvky
vzácné plyny – výskyt, výroba,
využití
6.2.3
6.2.1
6.2.2
6.2.3
p – prvky
halogeny, halogenvodíky
halogenkyseliny a jejich soli
HCI, HBr, HF, HCIO, HCIO4
6.2.3
6.2.3
6.2.2
P – prvky
Síra, selen, telur
Oxidy síry, její kyseliny a soli
Mezipředmětové
vztahy
BI
ZEM
BI
DEJ
ZEM
BI
ZEM
6.2.3
6.2.2
6.2.3
6.2.3
6.2.3
6.2.3
P – prvky
Dusík, amoniak, oxidy dusíku,
kyselina dusičná, halogenidy N a
P, dusičnany, fosfor, kyselina
fosforečná, fosforečnany
2
P – prvky
Uhlík, oxidy uhlíku,
Uhličitany, karbidy, kyanidy,
Křemík a bór,
Oxid křemičitý, sklo, vodní sklo,
Maltoviny
Vztah člověka
k prostředí.
Lidské aktivity, ochrana
vody
ENV 4.1, 4.2, 4.3
výchova.
Mediální výchova.
Komunikace. Výhova
k myšlení.
Člověk a jeho živ.
BI
BI
FYZ
ZEM
Charakterizuje CO2 – užití a vliv na
životní prostředí, skleníkový plyn
Popíše využití Si a SiO2, jmenuje
suroviny na výrobu skla, jeho druhy a
využití
Uvede příklady využití křemičitanů při
výrobě porcelánu, keramiky a
stavebních pojiv (maltoviny, cement)
Žák uvede charakteristické vlastnosti
kovů z hlediska zařazení v PSP
Vysvětlí pojem „užitečné“ a
„ochranné“ koroze
Popíše způsoby výroby kovů, jejich
využití a výroby slitin
Žák charakterizuje alkalické kovy
Pozná vlastnosti a využití významných
sloučenin alkalických kovů z hlediska
využití
Charakterizuje významné halogenidy,
uhličitany, hydrogenuhličitany a
dusičnany Na a K
Žák rozliší vlastnosti alkalických kovů
a kovů alkalických zemin
Charakterizuje sloučeniny Ca
z hlediska využití ve stavebnictví
Vysvětlí pojem tzv.“tvrdé vody„
v souvislosti s obsahem solí Ca a Mg
Vysvětlí využití solí Ca, Mg a Ra
v lékařství a farmacii
Žák vysvětlí vlastnosti Al, jeho
zařazení v PSP, využití, popíše výrobu
Vysvětlí amfoterní charakter oxidu
hlinitého
Charakterizuje Pb a jeho sloučeniny
z hlediska toxicity
Pozná důležité slitiny Pb a Sn a
porovná jejich chemické a fyzikální
prostředí
OSV 1.1, 1.2
MEV 5.2, 5.4
ENV 4.2
6.2.3
6.2.3
6.2.1
6.2.3
Kovy obecně, jejich vlastnosti
koroze, způsoby ochrany před
korozí, redukční procesy, slitiny
kovů
Prvky skupiny kovů
regionu a ČR
ENV 4.3
1
Alkalické kovy
Kovy I.A skupiny
prostředí
ENV 4.2
BI
FYZ
2
Kovy alkalických zemin
Kovy II. A skupiny
regionu a ČR
ENV 4.1, 4.2
Člověk a prostředí, náš
region a ČR,
spolupráce a soutěže,
rozvojové procesy,
globální a rozvojové
procesy
Ochrana zdraví,
přírody, člověka
BI
ZEM
6.2.3
6.2.2
6.2.3
Kovy s – bloku
Alkalické kovy, sloučeniny NaOH,
KOH, soli alkalických kovů
6.2.3
6.2.2
6.2.3
6.2.3
6.2.2
6.2.2
6.2.3
Kovy s – bloku,
Kovy alkalických zemin, jejich
sloučeniny
1
P – prvky: hliník, vlastnosti a
reakce, oxid hlinitý
2
P – prvky: olovo, cín, vlastnosti,
sloučeniny, slitiny
6.2.2
6.2.2
F a d prvky: chróm, mangan,
železo, nikl, měď, zinek
Prvky p,f,d bloku
BI
FYZ
vlastnosti
Popíše výrobu Fe a jeho slitin (ocelí)
Charakterizuje nejdůležitější d a f
prvky z hlediska praktického využití
Rozumí a předvídá acidobazický
charakter oxidů kovů
Žák dovede odebrat vzorky látek a
připravit je k analýze
Provede vyhodnocení výsledků
měření
3+
2+
Určí přítomnost kationů Al , Ca ,
2+
Mg ve vzorku
- Určí přítomnost anionů Cl , Br , I ve
vzorku
Charakterizuje uplatnění
Analytických metod v praxi
Využívá při řešení úloh a problémů
poznatky z MAT, FYZ, BI, ZEM
Rozumí pojmu chemizace všech oborů
lidské činnosti
6.2.3
Železo a jeho slitiny
Platinové kovy, zlato, stříbro,
kadmium, rtuť, uran
6.2.2
6.2.3
6.2.4
6.2.4
6.2.4
6.2.4
Analytická chemie kvalitativní a
kvantitativní.
Základní kroky chemické analýzy.
Analytické metody.
Příklady uplatnění analytických
metod, měření emisí motorových
vozidel.
Analýza vody
Analytická chemie
Člověk a prostředí,
problematika vztahů,
náš region, Evropa, ČR.
Globalizace, příčiny a
důsledky, humanitární
pomoc.
Rozvoj osobnosti,
spolupráce.
BI
FYZ
MAT
ZEM
Učivo
Téma
Mezipředmětové
vztahy
Organické sloučeniny, jejich
struktura a reakce
Minulost a současnost organické
chemie, vazby mezi atomy C,
řetězce, izomerie, konformace,
vzorce a typy chemických reakcí
v organické chemii, rozdělení
sloučenin.
Přírodní zdroje organických
sloučenin - okrajově
Úvod do organické chemie
Globalizační a
rozvojové problémy.
Mezinárodní
spolupráce. Žijeme
v Evropě. Nás region
EGS 2.1, 2.2, 2.3, 2.4,
2.5
OSV 1.2
6.2.4
6.2.4
předmět: chemie
blok:
C
Žák zhodnotí vlastnosti uhlíku, které
jsou významné pro strukturu
organických sloučenin
Aplikuje znalosti základních
mechanizmů organických reakcí na
konkrétní příklady
Rozumí pojmům_organická chemie,
adice, izomerie, konformace
Využívá znalostí základů kvalitativní a
kvantitativní analýzy k pochopení
jejich praktického významu
Výstup
RVP (č.)
6.3.1
6.3.2
6.3.2
6.3.5
v organické chemii
Žák aplikuje pravidla systematického
názvosloví organické chemie při
popisu sloučenin s využitím triviálních
názvů
Umí zapsat známé organické látky
vzorci souhrnnými, strukturními
(konstitučními) a racionálními
Umí pojmenovat výrobky, které patří
do organické části chemických výrob
Umí pracovat s běžnou laboratorní
technikou, pozná základní pravidla
bezpečnosti práce v laboratoři,
dodržuje laboratorní řád
Dovede poskytnout první pomoc při
nenadálé situaci
Žák zhodnotí užívání fosilních a
vyráběných paliv jako zdrojů energie
Uvede způsoby zpracování ropy, uhlí a
zemního plynu
Uvede příklady produktů jejich
růstového zpracování
Zhodnotí surovinové zdroje
uhlovodíků a uvede pozitiva a
negativa jejich využívání
Vysvětlí pojem a význam
neobnovitelných a obnovitelných
zdrojů energie
Žák aplikuje pravidla systematického
názvosloví organické chemie při
popisu sloučenin
Charakterizuje základní skupiny
uhlovodíků
Popíše významné zástupce
jednotlivých skupin, zhodnotí jejich
praktické využití
Vysvětlí pojmy adice, polymerace,
nitrace
6.3.2
6.3.2
Třídění organických sloučenin a
jejich názvosloví.
Struktura organických sloučenin,
zápis chemických reakcí.
Důkaz C a H v organické látce
Struktura organických
látek
Organizmus a
prostředí.
Životní prostředí –
svět.
Evropa, ČR, náš region
ENV 4.1, 4.2, 4.3
BI
Ropa
Uhlí
Zemní plyn
Přírodní zdroje
organických látek
prostředí, životní
prostředí regionu a ČR.
BI
FYZ
ZEM
Alkany, přípravy methanu, výskyt,
vlastnosti a využití.
Cykloalkany.
Alkeny, adice polymerace.
Alkadieny, kaučuk.
Alkyny, příprava využití.
Areny – benzenové jádro,
benzen, toluen, styren, naftalen,
Polymerace, nitrace
Uhlovodíky
Globalizační a
rozvojové problémy,
jejich příčiny a
důsledky. Žijeme
v Evropě. Účinky
mediální produkce,
média v moderní době,
význam
EGS 2.1, 2.2, 2.4
MEV 5.4, 5.5
BI
FYZ
ZEM
6.3.5
6.3.5
6.3.5
6.3.1
6.3.5
6.3.5
6.3.1
6.3.5
6.3.2
6.3.2
6.3.3
Chápe význam arenů jako
strategických surovin chemického
průmyslu
Aplikuje znalosti mechanizmů
organických reakcí
Žák aplikuje znalosti základních
mechanizmů organických reakcí na
konkrétní případy
Chápe
nebezpečí
některých
organických látek (halogenderiváty,
benzen, toluen, benzoapyren) na
životní prostředí a
Žák chápe nebezpečí požívání
alkoholických nápojů, zneužívání
chemických látek a jejich negativní
vliv na lidský život
Charakterizuje strukturu alkoholů a
fenolů a rozdílnost jejich
acidobazických vlastností
Charakterizuje karbonylové
sloučeniny, metody přípravy, využití,
rozliší adiční a adičně eliminační
reakce aldehydů a ketonů
Charakterizuje karboxylové kyseliny,
jejich deriváty, vysvětlí podstatu jejich
acidity, rozumí optické izomerii
Umí popsat využití karboxylových
kyselin a jejich derivátů
Charakterizuje estery, amidy,
anhydridy, mýdla
Vysvětlí vznik peptidů z aminokyselin
Vysvětlí princip výroby
makromolekulárních látek a jejich
dopad na životní prostředí
Žák charakterizuje aminy,
nitrosloučeniny, azosloučeniny a
diazoniové soli podle struktury, jejich
využití při výrobě barviv a plastů
6.3.4
6.3.4
6.3.4
6.3.4
6.3.4
6.3.3
6.3.3
6.3.3
6.3.3
Halogenderiváty – názvosloví,
vlastnosti a využití.
Freony, pesticidy, dioxiny, PCB –
jejich vliv na životní prostředí.
Dusíkaté deriváty – nitrobenzen,
TNT – vlastnosti, využití
Deriváty uhlovodíků.
Halogenderiváty
Alkoholy, fenoly, aldehydy,
ketony, ethery.
Názvosloví, vlastnosti, využití
Karbonylové sloučeniny
Karbonylové kyseliny, kyseliny
octová, mravenčí, bezoová – užití.
Esterifikace, estery, amidy,
anhydridy, mýdla, hydrolýza
esterů.
Substituční deriváty
karboxylových kyselin.
aminokyseliny
Kyslíkaté deriváty
Dusíkaté deriváty uhlovodíků.
Deriváty kyseliny uhličité –
fosgen, močovina, význam využití
Aminy. Diazoniové soli.
Dusíkaté deriváty. Sirné
deriváty
Organické sloučeniny
fosforu a křemíku
Životní prostředí a jeho
ochrana.
Mediální výchova,
tvorba mediálního
sdělení, hodnoty,
lidské aktivity,
problémy
příčiny, důsledky.
Humanitární pomoc.
Žijeme v Evropě.
prostředí.
Náš region, ČR
EGS 2.2, 2.3, 2.4
ENV 4.1, 4.2, 4.3
OSV 1.2, 1.3, 1.4
BI
ZEM
Média a mediální
produkce, význam,
uživatelé, role médií,
Sociální problémy
BI
FYZ
ZEM
BI
FYZ
6.3.3
6.3.3
6.3.4
6.3.4
6.3.3
Popíše struktury thiolů a sulfidů,
sulfidových kyselin a sulfonových
kyselin při dalších výrobních
procesech
Charakterizuje organické sloučeniny
fosforu a křemíku, posoudí význam
organokovových sloučenin (pesticidy,
plasty) a jejich dopad na životní
prostředí
Analyzuje strukturu heterocyklických
sloučenin podle velikosti kruhu, typu
a počtu heteroatomů v kruhu a zná
jejich využití v praxi
Charakterizuje plasty, syntetická
vlákna, barviva, léčiva a aditiva
Rozlišuje označení chemických látek
podle stupně nebezpečí hořlavosti,
toxicity a nebezpečí pro člověka a
životní prostředí, rozumí symbolům a
R a S větám
6.3.3
6.3.3
6.3.3
Azobarviva. Nitro a
nitrososloučeniny.
Thioly a sulfidy, sulfonové
kyseliny.
Chemické
výchova, spolupráce
Organické sloučeniny P a Si
Bojové chemické látky.
Insekticidy. Silikonové kaučuky.
Organokovové sloučeny.
Heterocykly – význam, vlastnosti
Plasty, syntetická vlákna, barviva,
léčiva, aditiva, nebezpečné látky
Výrobky kolem nás
Učivo
Téma
Biochemie jako vědní obor
Chemická reakce v buňkách
Studium živých soustav
Molekuly tvořící základ
organismů
Biochemie
prostředí
ENV 4.1, 4.2
6.3.4
6.3.5
předmět: chemie
blok:
D
Žák charakterizuje obory základního
výzkumu (badatelské,
vědeckovýzkumné) a obory
aplikovaného výzkumu
Rozumí pojmům klinická biochemie a
biotechnologie, aplikovaná biochemie
a její význam pro studium
biologických objektů
Dokáže laboratorními metodami
Výstup
RVP (č.)
6.4.1
6.4.1
6.4.1
Mezipředmětové
vztahy
BI
prokázat důkaz přítomnosti C, H, N, O
a S v molekulách tvořících základ těl
organismů
Žák popíše strukturu molekul bílkovin
Uvede význam bílkovin pro živý
organismus
Charakterizuje vlastnosti bílkovin,
laboratorně je umí ve vzorku prokázat
6.4.1
6.4.1
Aminokyseliny. Peptidová vazba.
Bílkoviny-primární, sekundární
terciární a kvartérní struktura
bílkovin, denaturace.
Molekulová dynamika bílkovin
Aminokyseliny
Peptidy
bílkoviny
Organismus a životní
prostředí
ENV 4.2
BI
Struktura, názvosloví, vlastnosti,
výroba a využití monosacharidů.
Jednotlivé monosacharidy.
Oligosacharidy.
Polysacharidy – škrob, buničina,
insulin
Sacharidy
BI
ZEM
Lipidy – definice tuků, klasifikace
podle původu,
Základní vlastnosti tuků a výživa
člověka, základní chemické
procesy tuků – žluknutí,
zmýdelňování, saponifikace,
ztužování,
Příprava vosků
Tuky a biologické membrány.
Vyšší mastné kyseliny
Lipidy – tuky
vlastní osobnosti –
zdraví výživa.
Seberegulace, efektivní
řešení problémů.
OSV 1.1, 1.2
mezinárodní rozvojová
spolupráce
ve světě
EGS 2.3, 2.5
Globalizační a
rozvojové problémy,
globální příčiny a
důsledky
EGS 2.1 2.3
Efektivní řešení
problémů, sociální
komunikace, morální
aspekty, spolupráce
OSV 1.2, 1.3, 1.4, 1.5
Nukleové kyseliny – definice,
klasifikace
Přenos genetické informace
Nukleové kyseliny
Přenos genetické
informace
Problémy vztahů
organismů a prostředí.
BI
6.4.1
Žák umí popsat a rozdělit sacharidy
podle počtu základních stavebních
jednotek
Jmenuje významné sacharidy a uvede
jejich význam pro průmysl a lidský
organismus – výživa
Klasifikuje sacharidy podle funkční
skupiny (aldosy, ketosy) a podle počtu
uhlíků v řetězci, hexosy, pentosy,
terosy, triosy)
6.4.1
Žák využívá chemických a praktických
dovedností
Pomocí zápisu chemickou rovnicí
zapíše strukturu vzniku konkrétního
tuku esterifikací
Používá správné názvosloví tuků a
vosků
Rozumí významu tuků v průmyslové
výrobě – mýdla a ve výživě člověka
Dovede roztřídit tuky podle původu a
popíše jejich výrobu
Rozumí pojmům zmýdelnění,
ztužování hydrogenací
Žák dokáže objasnit chemismus
aktivity nukleových kyselin
v organismu
6.4.1
6.4.1
6.4.1
6.4.1
6.4.1
6.4.1
BI
6.4.1
6.4.1
6.4.2
Chápe pojem gen. přepis genetické
informace buňky
Rozumí klasifikace RNA a význam DNA
– přenos informací
Řeší praktické příklady ve vztahu
k dalším biochemicky významným
látkám
Vědomosti umí aplikovat při řešení
problémových úloh
Žák dokáže objasnit chemismus
enzymové aktivity
Rozumí názvosloví enzymů
Chápe pojem enzymová katalýza
Řeší složitější praktické příklady ve
vztahu k dalším biochemicky
významným látkám (sacharosa –
sacharosa, maltosa – maltosa)
Demonstruje štěpení (hydrolýzu)
škrobu enzymy ze slin
Využívá znalostí o enzymech ve výživě
Dokáže objasnit chemismus aktivity
vitamínů v organismu
Zvládá učivo o vitamínech a aplikuje je
při řešení problémových úloh
Žák užívá rozvíjení spolupráce při
řešení problémových a aplikovaných
úloh, které vyjadřují situace
z běžného života
Zdokonaluje laboratorní techniku
Umí vyhledávat potřebné informace
Rozumí pojmům fotoautotrofní
buňka, aerobní a anaerobní
chemoorganotrofy a chemolitotrofní
buňky
Žák chápe postavení biochemie mezi
chemií a biologií
Rozumí pojmu biopolymerní struktury
a jejich vysoce specifické
6.4.1
6.4.1
6.4.1
6.4.1
6.4.1
6.4.1
6.4.1
6.4.2
6.4.2
6.4.1
6.4.2
6.4.1
6.4.1
6.3.5
6.4.1
6.4.2
6.1.1
6.4.1
Klasifikace DNA a typů RNA (mRNA, t-RNA, r-RNA)
Charakteristika nukleových
kyselin, jejich přínos pro zdraví
člověka, možnost genetických
onemocnění, pojmy nukleotid,
vznik, význam a struktura ATP
Struktura enzymů a mechanismus
jejich účinků klasifikace enzymů
podle průběhu katalytické reakce
(liasy, ligasy, isomerasy,
oxidoreduktasy) klasifikace podle
místa působení (intra a
extracelulární)
Enzymy a zdraví člověka, funkce
enzymů při trávení, enzymy v
prostředí.
Spolupráce
OSV 1.5
ENV 4.1, 4.2
Enzymologie
organismů a prostředí.
Člověk a jeho životní
prostředí, zdravá
výživa, prostředí
regionu, ČR a Evropy
ENV 4.1, 4.2, 4.3
BI
Anabolismus
Energetické potřeba organismu.
Adenosintrifosfát (ATP) –
dodavatel energie do
endergonických procesů.
Syntéza ATP.
Úloha H v metabolismu.
Základní metabolické děje
Biochemické děje
Problematika vztahů.
Člověk – prostředí –
výživa
ENV 4.1, 4.2
BI
„Chemické“ a „biochemické“
molekuly.
Nadmolekulové struktury.
Kovalentní vazby a nekovalentní
Chemické a biochemické
chápání světa živých
systémů
vlastní osobnosti,
seberegulace, sociální
komunikace
BI
DEJ
Praxi, vitamíny – biokatalyzátory,
chem. složení, klasifikace podle
rozpustnosti, onemocnění
z nedostatku vitamínů
mezimolekulové interakce
Rozumí schématu citrátového
(Krebsova) cyklu, jako ukázce
složitého metabolického děje
Dokáže diskutovat a uvažovat o
filosofických a náboženských směrech
a doktrínách a vyvozovat z nich pro
sebe závěry
6.4.2
6.1.1
interakce
Nerovnovážný charakter živých
systémů.
Studium živých systémů jako
inspirace filosofických úvah
OSV 1.1, 1.2, 1.3
Sociokulturní
problémy, aspekty
interkulturality
MVK 3.1, 3.2, 3.3
[B.7]
Vzdělávací obsah – biologie
předmět: biologie
blok:
A
Žák vysvětlí, čím se zabývá botanika
a jaké má disciplíny a speciální obory
Žák zná názvy biologických vědních
oborů a charakterizuje, čím se
zabývají
Žák popíše buňku, zakreslí ji a je
schopen popsat rozdíl mezi buňkou
živočišnou a rostlinnou,
prokaryotickou a eukaryotickou
Žák popíše stavbu DNA a RNA
Žák charakterizuje jednotlivé fáze
buněčného cyklu
Žák umí popsat průběh mitózy a
meiózy, zná rozdíly mezi oběma
procesy
Žák charakterizuje jednotlivé typy
pletiv, zvláště podle funkce
Žák podle obrázku dovede určit typ
pletiva, základní typy pletiv sám
zakreslí
Žák popíše typy cévních svazků a zná
jejich význam
Žák popíše a rozpozná typickou
stavbu a funkci vegetativních orgánů
Žák dovede na příkladech představit
různé typy přeměn vegetativních
orgánů
Žák zná význam vegetativních
orgánů jak pro rostlinu, tak i pro
Výstup
RVP (č.)
7.1
Učivo
Téma
Předmět botaniky
Dělení biologických oborů
1.Charakteristika
botaniky
Rostlinná buňka
Dělení buňky
Rostlinná pletiva
2.Anatomie rostlin
Kořen
Stonek
List
3.Rostlinné orgány
vegetativní
Mezipředmětové
vztahy
CH
7.1
7.1.1
7.1.2
CH
7.1.3
7.1.3
7.1.3
7.1.4
7.6.1
7.6.1
7.6.1
7.6.1
7.6.1
ENV 4.1
CH
člověka
Žák charakterizuje příjem a výdej
látek buňkou, příjem, vedení a výdej
vody rostlinou
Žák popíše a vysvětlí princip
fotosyntézy, a její význam pro
biosféru a pro člověka
Žák popíše a vysvětlí princip dýchání
rostlin, dovede srovnat fotosyntézu
a dýchání
Žák umí popsat typy výživy rostlin,
objasní pojmy symbióza, mykorrhiza,
parazit a saprofyt
Žák zná základní minerální látky,
které rostlina pro svůj život
potřebuje a ví, co způsobí jejich
nadbytek či nedostatek v organismu
Žák charakterizuje působení faktorů,
jimiž se řídí růst a vývoj rostlin
Žák klasifikuje pohyby rostlin, uvede
příklady
Žák vysvětlí význam a praktické
využití pohlavního a nepohlavního
rozmnožování rostlin
Žák objasní princip vegetativního
rozmnožování rostlin, zná příklady
využití
Žák charakterizuje životní cyklus
vyšších rostlin a jeho fáze
Žák vysvětlí význam rostlinných
hormonů a korelačních vztahů pro
růst a životní cyklus rostlin
Žák dovede zařadit viry do systému
organismů
Žák objasní stavbu viru, jeho
rozmnožování a životní cyklus
Žák popíše způsoby šíření virové
7.6.2
7.6.2
7.6.2
7.6.2
Příjem a výdej energie buňkou
Vodní režim rostlin
Fotosyntéza
Dýchání
Výživa
Heterotrofní výživa, minerální
výživa
Růst a vývoj rostlin
Pohyby rostlin
Rozmnožování rostlin
4.Fyziologie rostlin
OSV 1.5
ENV 4.1
MEV 5.1
FYZ, CH
Viry
5.Nebuněčné organismy
EGS 2.2
EGS 2.3
EGS 2.4
ENV 4.1
ZEM, ZSV
7.6.2
7.6.2
7.6.2
7.6.2
7.6.2
7.6.2
7.6.2
7.2.1
7.2.1
7.2.2
nákazy, zná a umí posoudit opatření
proti šíření virové infekce
Žák vyjmenuje příklady virových
onemocnění, zná možnosti prevence
a některé způsoby jejich léčení
Žák umí charakterizovat prokaryota
a zařadit je do systému organismů
Žák popíše stavbu buňky, typ
metabolismu a způsob
rozmnožování prokaryot
Žák zná význam bakterií a sinic
Žák popíše způsoby šíření bakteriální
nákazy, zná možnosti prevence a
některé způsoby jejich léčení
Žák dovede uvést příklady
bakteriálních onemocnění člověka,
možnosti prevence a způsoby léčby
Žák zná příklady využití bakterií
člověkem
Žák srovná společné a rozdílné znaky
říše hub s říšemi rostlin a živočichů
Žák charakterizuje stavbu houbové
buňky a celého těla houby
Žák charakterizuje způsoby výživy
hub, zná pojem parazit, saprofyt a
symbiotická houba
Žák vysvětlí základní způsoby
rozmnožování hub
Žák podle obrázků popíše vnitřní a
vnější stavbu hub
Žák porovná znaky typické pro
vřeckovýtrusé a stopkovýtrusé
houby
Žák uvede hospodářský, ekonomický
a ekologický význam hub a uvede
konkrétní příklady
Žák objasní význam kvasinek a
dalších hub v potravinářském a
7.2.2
7.2.3
7.3
7.1.5
7.1.3
Bakterie
Sinice
6.Prokaryotní organismy
EGS 2.3
ENV 4.1
ZEM
Hlenky, slizovky, nádorovky,
Chytridie
Oomycetes, Zygomycetes
Ascomycetes
Basidiomycetes
Lichenes
7.Houby a houbové
organismy
OSV 1.5
ENV 4.1
ZEM
7. 3.1
7. 3.1
7. 3.2
7. 3. 2
7.3.1
7.5
7.5
7.5.2
7.5.2
7.5.1
7.5.2
7.5.2
7.5.2
farmaceutickém průmyslu
Žák uvede možnosti prevence a
ochrany před nejzávažnějšími
houbovými chorobami
Žák pozná nejvýznamnější zástupce
hub podle obrázku i v přírodě, zná
jejich stanoviště a význam
Žák charakterizuje stavbu těla,
způsob rozmnožování a princip
soužití řasy a houby u lišejníků
Žák rozpozná nedůležitější zástupce
lišejníků podle obrázků i ve volné
přírodě
Žák uvede ekologický význam
lišejníků a umí odvodit vztahy mezi
imisní zátěží a velikostí a tvarem
lišejníkové stélky
Žák zná pojem druh a dokáže jej
zařadit do systému
Žák používá správné latinské
koncovky pro jednotlivé
taxonomické kategorie
Žák charakterizuje specifické znaky
řas, významné skupiny a jejich
Žák se dozví jak připravit
mikroskopický preparát, ve kterém
je možno pozorovat krásnoočka,
správně popíše stavbu těla
krásnoočka
Žák popíše stavbu těla ploníku,
způsob rozmnožování a význam
mechorostů
Žák pozná podle obrázků i ve volné
přírodě základní zástupce
mechorostů
Žák popíše stavbu těla kapradi
samce, plavuně vidlačky a přesličky
7.5.1
7.5.2
7.5.1
7.5.2
7.5.2
7.6.4
Názvosloví
8.Systém a evoluce
rostlin
Ruduchy
Krásnoočka
Hnědé řasy
Zelené řasy
9.Nižší rostliny
ENV 4.1
ZEM
Mechorosty
Kapraďorosty
10.Výtrusné rostliny
ENV 4.1
ZEM
7.6.4
7.6.3
7.6.4
7.6.4
7.6.6
7.6.4
7.6.7
7.6.4
7.6.7
rolní, zná význam kapraďorostů
přírodě základní zástupce
kapraďorostů
Žák popíše postupnou adaptaci
rostlin na přechod z vody na souš
Žák porovná vznik a význam výtrusů
a semen, vysvětlí evoluční význam
semene
Žák popíše a rozpozná
charakteristickou stavbu a funkci
generativních orgánů
Žák interpretuje květní vzorce a
diagramy
Žák vysvětlí odlišnou stavbu květu
vzhledem k rozdílným způsobům
opylování
Žák popíše způsob oplození u
nahosemenných i krytosemenných
rostlin
Žák charakterizuje stavbu, význam a
šíření semen a plodů
Žák charakterizuje stavbu,
rozmnožování, systém a významné
druhy nahosemenných rostlin
Žák charakterizuje stavbu,
rozmnožování, systém a významné
druhy krytosemenných rostlin
Žák porovná charakteristické znaky a
významné druhy jednoděložných a
dvouděložných rostlin
přírodě vybrané zástupce vyšších
rostlin
Žák zná významné druhy vyšších
rostlin a ví, k jakému účelu jich
člověk využívá
7.6.4
7.1.2
7.1.5
7.6.2
7.6.1
7.6.2
7.6.1
7.6.2
7.6.4
7.6.5
7.6.1
7.6.2
7.6.1
7.6.2
7.6.4
7.6.4
7.6.4
7.6.5
7.6.4
7.6.6
7.6.7
Nahosemenné rostliny
Generativní orgány
Krytosemenné rostliny
Jednoděložné
Dvouděložné
11. Semenné rostliny
ENV 4.1
ZEM
Žák objasní základní vztah rostliny a
biotického prostředí
Žák uvede příklady důležitých
biotopů v ČR a charakterizuje je
Žák charakterizuje rostlinná
společenstva a populace, umí na
příkladech popsat vztahy mezi nimi
Žák vysvětlí příčiny vzniku
vegetačních pásem na Zemi a popíše
je
Žák objasní význam určitých skupin
rostlin jako důležitých indikátorů
Žák uvede příklady invazních rostlin,
pozná je v terénu a ví, čím jsou
nebezpečná pro původní rostlinná
společenstva
Žák je schopen využít znalosti o
životních nárocích a areálech druhů
pro rekultivaci zničených ploch,
např.odvalů a dolů
Žák vysvětlí význam a způsob
ochrany původních rostlinných
společenstev
7.6.6
7.6.7
7.10.2
7.10.2
Vztahy mezi rostlinami a
prostředím
Rostlinné populace a
společenstva
Ekosystémy
Rozšíření rostlin na Zemi
Invazní rostliny
Ochrana rostlin
12.Rostliny a prostředí
OSV 1.5
EGS 2.4
ENV 4.1
ENV 4.2
ZEM
7.6.4
7.6.7
7.10.2
´
7.10.2
7.6.7
předmět: biologie
blok:
B


Žák vysvětlí, čím se zabývá
zoologie, jaké má disciplíny a
speciální obory
Žák zná názvy biologických
vědních oborů a charakterizuje,
čím se zabývají
Výstup
RVP (č.)
7.7.1
7.7.1
Učivo
Předmět zoologie
Dělení zoologických oborů
Téma
1.Charakteristika
zoologie
Mezipředmětové
vztahy














Žák popíše buňku, zakreslí ji a je
schopen popsat rozdíl mezi
buňkou živočišnou a rostlinnou,
prokaryotickou a eukaryotickou
Žák popíše stavbu DNA a RNA
Žák charakterizuje jednotlivé fáze
buněčného cyklu
Žák umí popsat průběh mitózy a
meiózy, zná rozdíly mezi oběma
procesy
Žák charakterizuje významné
skupiny prvoků a jejich zástupce
Charakterizuje prvoky a jejich
vlastnosti, které jim umožňují
přežít v jednobuněčné formě
Pozná a popíše charakteristické
organely prvoků podle nákresu
Popíše typy rozmnožování prvoků
a zná jejich souvislost s výměnou
genetické informace
Vysvětlí pojmy schizogonie,
konjugace a kopulace
Popíše nejvýznamnější nemoci
člověka způsobené prvoky a zná
možnosti ochrany a léčby těchto
chorob
Umí vyrobit podle návodu senný
nálev a mikroskopický preparát
s nálevníky, které zakreslí a popíše
Žák popíše uspořádání těla
mnohobuněčných organismů a
vysvětlí, jak mnohobuněčnost
vznikla
Žák podle obrázků vysvětlí pojmy
morula, blastula a gastrula a
popíše vývoj zárodku
Žák popíše vznik entodermu,
ektodermu a mezodermu během
zárodečného vývoje živočicha
7.1.3
Živočišná buňka
Dělení buněk
2.Buňka
Prvoci
3.Jednobuněční
živočichové
Vývoj mnohobuněčných
živočichů
4.Vývoj
mnohobuněčných
živočichů
CH
7.1.3
7.1.3
7.1.3
7.4.1
7.4.1
7.4.1
7.4.1
7.4.1
7.4.1
7.4.1
7.1.2
7.7.3
7.7.3
ENV 4.1
ZEM












Žák vyjmenuje kmeny se dvěmi i
třemi zárodečnými listy
Žák popíše stavbu, funkce,
způsoby rozmnožování a
vyjmenuje zástupce houbovců
Žák popíše na příkladu nezmara
hnědého stavbu, funkce, způsoby
rozmnožování a ekologii
polypovců a vyjmenuje další
zástupce z této třídy
Žák popíše na příkladu talířovky
ušaté stavbu, funkce, způsoby
medúzovců a vyjmenuje další
Žák popíše na příkladu sasanky a
korálu stavbu, funkce, způsoby
korálnatců a vyjmenuje další
Žák vysvětlí podle obrázku princip
rozmnožování s důrazem na
pojmy polyp a medúza
Žák rozlišuje suchozemské a vodní
organismy tohoto kmene, dále
organismy se schránkou a bez ní
Žák pozná podle schránek základní
zástupce plžů a mlžů
Žák pozná podle obrázků i ve
volné přírodě vybrané zástupce
všech tříd kmene měkkýši
Žák charakterizuje kmen
kroužkovci, stavbu těla, ekologii a
rozmnožování a popíše vnější i
vnitřní stavbu žížaly obecné
Žák pozná podle obrázků vybrané
mořské i suchozemské zástupce z
kmene kroužkovci
Žák dokáže popsat vnější i vnitřní
7.7.4
7.7.1
7.7.3
7.7.4
7.7.1
7.7.3
7.7.4
Houbovci
Žahavci
5.Mnohobuněční
živočichové - Diblastica
ENV 4.1
ZEM
Ploštěnci
Vířníci
Hlísti
Měkkýši
Kroužkovci
Členovci
6.Mnohobuněční
živočichové – Triblastica
(Prvoústí)
ENV 4.1
ZEM
7.7.1
7.7.3
7.7.4
7.7.1
7.7.3
7.7.4
7.7.3
7.7.1
7.7.3
7.7.4
7.7.4
7.7.1
7.7.3
7.7.4
7.7.1




stavbu těla členovců a rozlišuje
jednotlivé třídy členovců podle
charakteristických znaků
Žák pozná podle obrázků i ve
volné přírodě vybrané zástupce
jednotlivých tříd
Žák dokáže popsat tělo hmyzu
Žák rozlišuje proměnu dokonalou
a nedokonalou, uvede příklady
organismů s oběma typy proměn
Žák se orientuje v nejznámějších
řádech hmyzu a pozná vybrané
zástupce na obrázcích a ve volné
přírodě
7.7.4
7.7.1
7.7.2
7.7.4
7.7.4














Žák zná význam ostnokožců
z vývojového hlediska
Žák popíše stavbu těla ježovky
jedlé
Žák popíše stavbu těla pláštěnců,
jejich ekologii a způsob
rozmnožování na modelovém
organismu sumce obecné
Žák pochopí evoluční důležitost
kmene kopinatci
Žák popíše stavbu těla kopinatce
plžovitého, ekologii a způsob
rozmnožování
Žák popíše stavbu těla
kruhoústých na modelovém
organismu mihuli potoční,
charakterizuje ekologii a způsob
rozmnožování sliznatek a mihulí
Žák popíše stavbu těla paryb,
organismu máčce skvrnité
Žák vysvětlí přizpůsobení paryb,
která způsobila nepřítomnost
skřelí a plynového měchýře
Žák rozlišuje nadřády v rámci třídy
Ryby a vyjmenuje jejich zástupce
Žák popíše stavbu těla ryb na
modelovém organismu kapru
obecném
Žák roztřídí ryby podle tvaru těla
do ekologických skupin
Žák vyjmenuje s příklady způsoby
rozmnožování ryb
Žák vyjmenuje rybí pásma podle
nadmořské výšky a uvede příklady
ryb, které v daném pásmu žijí
Žák popíše anadromní a
katadromní tah s uvedeným
7.7.2
7.7.1
7.7.1
7.7.3
7.7.2
7.7.1
7.7.1
7.7.3
7.7.4
7.7.1
7.7.3
7.7.4
7.7.2
7.7.1
7.7.1
7.7.1
7.7.4
7.7.4
7.7.4
Ostnokožci
Pláštěnci
Kopinatci
Kruhoústí
Paryby
Ryby
Obojživelníci
Plazi
Ptáci
Savci
7.Mnohobuněční
živočichové – Triblastica
(Druhoústí)
ENV 4.1
ZEM










druhem ryby, kterého se tento tah
týká
Žák chápe nebezpečí velkých
vodních děl a přehradních nádrží
pro tažné ryby, navrhne možná
opatření pro zachování tahu ryb
Žák rozlišuje typy šupin a u každé
uvede příklad ryby
Žák popíše stavbu těla
obojživelníků, jejich ekologii a
způsob rozmnožování na
modelových organismech skokanu
hnědém a čolku obecném
Žák popíše stavbu těla plazů, jejich
ekologii a způsob rozmnožování
na modelových organismech želvě
bahenní, krokodýlu nilském,
ještěrce obecné a užovce
obojkové
Žák vysvětlí různé způsoby
získávání potravy a obrany plazů,
uvede k různým typům příklady
plazů
Žák zdůrazní význam plazů při
vývoji dalších tříd živočichů
Žák podle obrázku popíše stavbu
ptačího pera, ptačího vejce a ptačí
kostry, zdůrazní přizpůsobení
ptačího těla pro let
Žák popíše stavbu těla ptáků,
organismu holubu domácím
Žák vyjmenuje nejznámější řády
ptáků, vymezí jejich
charakteristiku a vyjmenuje
zástupce těchto řádů
Žák s příkladem vysvětlí pojmy
tažní-stálí ptáci
7.7.8
7.7.2
7.7.1
7.7.3
7.7.4
7.7.5
7.7.6
7.7.8
7.7.1
7.7.3
7.7.4
7.7.5
7.7.6
7.7.8
7.7.7
7.7.2
7.7.2
7.7.4
7.7.1
7.7.3
7.7.5
7.7.6
7.7.4
7.7.7












Žák zná význam ptáků pro člověka
i přírodu
Žák si je vědom významu péče o
ptactvo v zimě, zná jeho základní
zásady a pravidla
Žák popíše podle obrázku stavbu
srsti a savčí kostry
Žák popíše stavbu těla savců,
rozmnožování na modelových
organismech ježuře obecné,
klokanu obrovském a kočce
domácí
Žák se orientuje v nejznámějších
řádech savců, charakterizuje je a
vyjmenuje jejich zástupce
Žák si je vědom významu
hmyzožravců pro vývoj savců
Žák objasní vývoj a postupná
přizpůsobení změnám ve stylu
života člověka z primátů
Žák si je vědom významu savců
pro člověka i pro přírodu
Žák podle obrázků nebo modelů
pozná nejdůležitější zástupce ze
skupiny druhoústých živočichů
7.7.6
Žák vysvětlí zvláštnosti chování u
vybraných druhů živočichů
Žák uvede příklady komunikace
živočichů mezi sebou
Žák shrne různé způsoby
rozmnožování v živočišné říši a ke
každé skupině přiřadí několik
7.7.7
7.7.8
7.7.8
7.7.1
7.7.1
7.7.3
7.7.4
7.7.2
7.7.2
7.7.6
7.7.8
7.7.4
7.7.7
7.7.3
Chování
Rozmnožování
Problematika zoologických
zahrad
8. Etologie živočichů
ENV 4.1
ENV 4.2
ZEM




příkladů živočichů s daným
rozmnožováním
Žák si vytvoří názor na existenci
zoologických zahrad a jejich
důležitost-nedůležitost, je si
vědom jejich významu pro
záchranu některých ohrožených
druhů
Žák popíše tři základní typy
potravních řetězců a uvede příklad
ke každému z nich
Žák si je vědom problematiky
vodních ptáků žijících na území
jižních Čech vysvětlí význam
vhodného prostředí pro jejich
výskyt a jejich důležitost
v ekosystému
Žák uvede příklady živočichů
žijících v extrémních podmínkách
a popíše jejich ekologické
adaptace
7.7.8
7.10.1
7.10.2
Živočichové a prostředí
9.Živočichové a prostředí
ENV 4.1
ENV 4.2
ZEM
7.7.5
7.10.1
7.10.2
předmět: biologie
blok:
C





Žák vyjmenuje a vysvětlí základní
metody určování stáří
paleontologických nálezů
Žák zařadí člověka do biologického
systému
Žák popíše vývoj člověka a jeho
jednotlivé vývojové formy
Žák rozliší a popíše základní lidské
rasy
Žák vysvětlí funkci a význam
pojivové hmoty v lidském těle
Výstup
RVP (č.)
7.8.1
Učivo
Téma
Původ a vývoj člověka
Systematické zařazení člověka
Lidské rasy
1.Evoluce člověka
Pojivové tkáně
Stavba kosti, růst kosti, spojení
2.Opěrná a pohybová
soustava
MKV 3.1
Mezipředmětové
vztahy
DEJ, ZEM
7.8.1
7.8.1
7.8.1
7.8.2
FYZ, CH, TV












Žák podle obrázku a modelu
popíše vnější a vnitřní stavbu
dlouhé kosti
Žák zná pojmy osifikace a růstová
chrupavka, vysvětlí vývoj kosti
v průběhu lidského života
Žák vyjmenuje typy spojení kostí a
uvede příklady, kde je lze na
lidském těle najít
Žák podle obrázků a modelu
kostry lidského těla popíše
nejdůležitější kosti, u těch
největších zná latinské názvy, ví,
kde se nachází jaké spojení kostí
Žák vysvětlí rozdíl mezi pánví a
lebkou muže a ženy
Žák charakterizuje nejdůležitější
onemocnění kosterní soustavy, ví,
čím jsou způsobená
Žák rozlišuje svalstvo kosterní,
srdeční a hladké, zná jejich funkce
a ví, kde se v těle nachází
Žák podle obrázku nebo modelu
popíše nejdůležitější svaly
v lidském těle, ty největší zná i
latinským názvem
Žák vysvětlí, co zahrnuje pojem
tělní tekutiny
Žák definuje složení krve, krevní
buňky a plazmu a funkci krve
v lidském těle
Žák popíše význam krevních
skupin a vysvětlí nebezpečí
výskytu faktoru Rh u těhotné ženy
Žák od sebe odliší pojmy
nespecifická a specifická imunita,
zná pojmy zánět, aktivní a pasivní
imunizace, látková a buněčná
imunita, antigen, protilátka,
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
kostí
Kostra lidského těla
Páteř
Lebka
Končetiny
Onemocnění kosterní soustavy
Svaly
Kosterní
Srdeční
Hladké
7.8.3
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.3
7.8.2
Tělní tekutiny
Krev
Krevní buňky
Zástava krvácení
Krevní skupiny
Obranný imunitní systém
Specifická imunita
Nespecifická imunita
Oběhová soustava
Cévy
Činnost srdce
Proudění krve
Krevní tlak
3.Oběhová soustava a
imunitní systém
FYZ, CH














horečka, paměťové buňky, alergie
Žák chápe, jak vzniká alergie a jak
dochází k chorobě AIDS
Žák popíše stavbu, typy a
vlastnosti cév
popíše stavbu srdce a jeho práci
při stahu, popíše malý a velký
srdeční oběh
Žák dokáže vysvětlit, co je
myšleno automacií a rytmicitou
srdce
Žák popíše, jakým způsobem
proudí krev v těle a ví, jakou roli
v tomto procesu hraje krevní tlak
Žák zná pojmy systolickýdiastolický tlak, vysoký-nízký
krevní tlak, cholesterol, EKG
Žák si je vědom nebezpečí
civilizačních chorob spojených
s cévní soustavou, dokáže základní
civilizační choroby vyjmenovat a
ví, jak se proti nim chránit
Žák vyjmenuje hlavní funkce mízní
soustavy
Žák definuje pojem elefantiáza
Žák vysvětlí proces dýchání – plicní
ventilaci, výměnu plynů mezi
vzduchem a krví a oxidativní
metabolismus tkání
popíše části dýchací soustavy,
nejdůležitější části zná i latinským
názvem
Žák vyjmenuje, které části těla se
podílejí na vdechu a výdechu
Žák zná pojmy vitální kapacita plic,
kyslíkový dluh, plicní ventilace
Žák si je vědom důležitosti dýchací
Mízní soustava
7.8.3
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.3
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
Dýchací soustava
Plicní ventilace
Kyslíkový dluh
Nerespirační funkce DS
Onemocnění DS
Přenos kyslíku a CO2 krví
4.Dýchání a dýchací
soustava
FYZ, CH, TV









soustavy v procesu tvorby hlasu,
zná důležitost čištění dýchací
soustavy řasinkovým epitelem
Žák definuje důležitá onemocnění
dýchací soustavy – astma
bronchiale, zápal plic,
tuberkulózu, chřipku, jejich léčbu
a prevenci
Žák vysvětlí způsob, jakým dochází
k přenosu O2 a CO2 krví
Žák na obrázku nebo modelu
demonstruje průchod potravy
lidským tělem, části trávicí
soustavy charakterizuje a
nejdůležitější části trávicí soustavy
pojmenuje latinskými názvy
Žák popíše stavbu zubu, mléčný a
trvalý chrup a zubní vzorec
člověka
Žák si je vědom významu péče u
zuby a možnosti vzniku chorob
zubů a dásní způsobených
nesprávnou nebo zanedbanou
péčí o chrup
Žák vyjmenuje nejdůležitější
enzymy, podílející se na trávení
potravy
Žák objasní způsob vstřebávání
důležitých látek do těla přes tenké
střevo
Žák vysvětlí význam existence
bakterie E.coli v tlustém střevě pro
vytváření některých vitamínů
v lidském těle
Žák popíše význam jater a
charakterizuje choroby jater
hepatitidu, novorozeneckou
žloutenku a cirhózu, ví, jak se proti
těmto chorobám chránit
7.8.2
7.3.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
Dutina ústní
Hltan, jícen
Žaludek
Tenké střevo
Tlusté střevo
Játra
Přeměna látek (metabolismus)
Cukry
Tuky
Bílkoviny
Výživa
5.Trávicí soustava a
metabolismus
CH














Žák objasní význam metabolismu
cukrů, tuků a bílkovin a jeho
průběh v lidském těle
Žák vybere vhodnou skladbu
jídelníčku pro zdravý životní styl,
získá dobré stravovací návyky a
řídí se jimi
Žák popíše stavbu a funkce
základní stavební jednotky
nervové soustavy – neuronu
Žák popíše vznik a průběh
membránového potenciálu a
převod signálu mezi neurony
Žák vysvětlí princip a průběh
akčního potenciálu
Žák popíše reflex, vysvětlí pojmy
podmíněný-nepodmíněný reflex
Žák podle obrázku popíše stavbu a
funkci míchy a mozku
Žák vyjmenuje funkce jednotlivých
částí mozku
Žák vysvětlí, jak je řízena činnost
svalů a vnitřních orgánů
Žák objasní pojmy sympatikus a
parasympatikus, vysvětlí, co který
ze systémů ovlivňuje
Žák vysvětlí pojem hormon a
vyjmenuje funkce hormonů
v lidském těle
Žák na obrázku ukáže a pojmenuje
nejdůležitější sekretorické orgány
a vyjmenuje hormony, které
produkují
Žák si je vědom důsledku
nedostatku nebo nadprodukce
jednotlivých hormonů a možné
léčby těchto poruch
Žák popíše nejdůležitější
mechanoreceptory – hmatové
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
Neuron
Nervové obvody, reflex,
centrální systémy
CNS - mícha a mozek
Somatická a vegetativní
nervová soustava
6.Kontrolní a řídící
systémy organismu
FYZ, CH, ZSV
Hypofýza
Štítná žláza
Příštítná tělíska
Nadledviny
Slinivka břišní
Pohlavní orgány
7. Žlázy s vnitřní sekrecí,
hormony
CH
Mechanoreceptory
Fotoreceptory
8. Smyslové orgány
FYZ, CH, ZSV
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2














receptory, proprioreceptory a
vestibulární orgán a sluchový
orgán
Žák podle obrázku vysvětlí stavbu
oka, popíše vady zraku
krátkozrakost, dalekozrakost,
astigmatismus
Žák charakterizuje
chemoreceptory – čich a chuť
Žák vysvětlí, na jakém principu
fungují termo-a nociceptory
Žák popíše stavbu a funkci ledviny
a její základní jednotku nefron
Žák vysvětlí princip odvádění moči
z lidského těla
Žák popíše stavbu kůže a její
význam pro ochranu lidského těla
a odvádění škodlivých látek z těla
Žák získá informace o správné péči
o pokožku např.při opalování a řídí
se jimi
Žák vyjmenuje způsoby produkce
a ztrát tepla u člověka
Žák určí optimální teplotu lidského
těla a také hodnoty, které jsou pro
organismus smrtelné
Žák si je vědom významu horečky
a pocení pro správnou funkci
lidského organismu
Žák popíše stavbu a funkci
pohlavních buněk a pohlavních
chromozómů
Žák vysvětlí, proč je za pohlaví dětí
zodpovědný vždy otec
Žák podle obrázku popíše stavbu
ženských a mužských pohlavních
orgánů a objasní pojem druhotné
pohlavní znaky
Žák podle obrázku popíše ovulační
Chemoreceptory
Termoreceptory a nociceptory
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
Ledvina
Kůže
Onemocnění kůže
Tělesná teplota, homeostáze
9.Vylučovací soustava,
kůže
FYZ, CH
Pohlavní chromozómy
Pohlavní orgány ženy
Pohlavní orgány muže
Sexualita člověka
Oplození
Vývoj vajíčka, těhotenství,
antikoncepce
Ontogeneze člověka
9.Rozmnožovací
soustava, ontogeneze
CH, ZSV
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2
7.8.2











a menstruační cyklus
Žák vysvětlí princip oplození a
vývoj vajíčka v zárodek
Žák zná rozdíl mezi zárodkem a
plodem, popíše vývoj dítěte
v průběhu těhotenství a vliv
těhotenství na ženu
Žák si je vědom rizikových faktorů
v těhotenství
Žák zná možné alternativy porodu
v současném porodnictví, popíše
průběh porodu a vysvětlí pojem
šestinedělí
Žák zná pojem antikoncepce a zná
její pozitiva a negativa
Žák charakterizuje jednotlivá
období lidského života s důrazem
na typické charakteristiky těchto
období
Žák na základě získaných poznatků
volí z nabízených možností ty,
které jsou vhodné pro zdravý
způsob života
Žák zná nebezpečí alkoholu, drog
a kouření a snaží se jim vědomě
vyhýbat
Žák volí vhodné antikoncepční
metody jako ochranu proti
pohlavním chorobám
Žák je dobře informován o
nebezpečí genetických chorob a
zodpovědně plánuje rodičovství
Žák tráví volný čas ve vhodném
prostředí a způsobem, který je
možno označit za zdravý
7.8.2
7.8.3
7.8.3
7.8.3
7.8.3
7.8.3
7.8.3
7.8.3
7.8.3
7.8.3
7.8.3
7.8.3
Zdraví člověka
Alkoholismus
Toxikomanie
Kouření
Pohlavní choroby
Genetické choroby
Vliv vnějšího prostředí na
člověka
10.Životní prostředí a
člověk
OSV 1.4
EGS 2.3
MKV 3.2
CH, ZEM, ZSV
předmět: biologie
blok:
D













Žák objasní pojmy dědičnost,
proměnlivost, dominantní a
recesivní alela, gameta
Žák ví, kdo byl J.G.Mendel a
stručně popíše jeho přínos pro
genetiku
Žák vyjmenuje základní pravidla a
zákony dědičnosti
Žák zakreslí a popíše strukturu
kyseliny DNA a RNA
Žák definuje pojmy genetický kód
a gen
Žák stručně vysvětlí transkripci,
translaci a expresi genu
Žák stručně objasní rozdíl mezi
genetikou prokaryotické a
eukaryotické buňky
Žák definuje pojmy homologické
chromozomy, haploidní a diploidní
sada, karyotyp
Žák zakreslí a popíše stavbu
chromozomu
Žák objasní pojmy genotyp,
fenotyp, znaky kvantitativní a
kvalitativní, kodominance
Žák spočítá jednoduché příklady
s monohybridní úplnou a
neúplnou dominancí, umí provést
zpětné křížení
pro dihybridní křížení
Žák vysvětlí princip kvantitativní
dědičnosti, uvede příklady, kde se
Výstup
RVP (č.)
7.9.1
7.9.1
Učivo
Téma
Dědičnost a proměnlivost
Nukleové kyseliny
Genetický kód
Gen
1.Molekulární základy
dědičnosti
Genetika prokaryotické buňky
Genetika eukaryotické buňky
2.Genetika buňky
Dědičnost kvalitativních znaků
Dědičnost kvantitativních znaků
3.Genetika
mnohobuněčného
organismu
Mezipředmětové
vztahy
CH
7.9.1
7.9.1
7.9.1
7.9.1
7.1.3
7.9.1
7.9.1
7.9.1
7.9.2
7.9.2
7.9.2
CH













tato dědičnost vyskytuje
na krevní skupiny
Žák vysvětlí pojem mutace a
vyjmenuje základní typy mutací
Žák uvede příklady chorob
vzniklých mutacemi, jejich
příznaky a průběh, případně
prevenci
Žák vysvětlí Hardyho-Weinbergův
zákon
Žák uvede možné vlivy na změny
genofondu v populacích
Žák objasní pojmy inbreeding,
panmiktická populace, selekce,
genofond
Žák popíše základní dědičné
choroby a dispozice člověka
týkající se dědičnosti některých
chorob a určí prognózu pro
potomky nemocných rodičů
Žák podle obrázku vysvětlí princip,
na kterém se vytvářejí
rodokmeny, sám vytvoří svůj
vlastní rodokmen
Žák chápe význam rodokmenu pro
zjišťování dědičnosti některých
chorob
Žák se orientuje v problematice
genetiky člověka a zná její
zvláštnosti (nemožnost přímého
výzkumu na člověku,
problematiku sledování více
generací, studium dvojčat)
Žák popíše základní znaky živých
organismů
Žák vyjmenuje a vysvětlí biotické a
7.9.2
7.9.1
Mutace
4.Genetická
proměnlivost
Genetická struktura populace
5.Genetika populací
Dědičné choroby a dispozice
Rodokmeny
Zvláštnosti při výzkumu
genetiky člověka
6.Genetika člověka
Organismus jako systém
Působení prostředí na
organismus
7.Organismy a prostředí
7.9.2
7.9.1
7.9.2
7.9.1
7.9.2
7.9.2
7.9.2
7.9.2
7.9.1
7.9.2
7.1.1
7.10.1
ZSV













abiotické vlivy působící na
organismy
Žák objasní pojmy ekologická nika,
biotop a lokalita
Žák objasní pojem populace
Žák popíše různé typy populací
z hlediska jejich vlastností
Žák definuje vztahy mezi
populacemi, uvede vhodné
příklady u symbiózy, konkurence,
amensalismu, predace a
parasitismu
Žák vysvětlí pojem společenstvo
Žák vyjmenuje lesní patra a zařadí
typické zástupce organismů, kteří
v nich žijí
Žák objasní pojmy sukcese a
klimax
Žák na mapě ukáže a popíše
jednotlivé biomy; uvede
klimatické podmínky a u každého
zařadí typické organismy, které
v něm žijí
Žák charakterizuje jednotlivé
vegetační zóny
Žák objasní pojem potravní
řetězec, uvede několik příkladů
takových řetězců a dovede
používat pojmy primární,
sekundární producent,
dekompozitor, destruent
Žák popíše stavbu potravní
pyramidy
Žák rozlišuje mezi přírodním a
umělým ekosystémem, u
vybraných ekosystémů provede
jejich rozbor
Žák vysvětlí problematiku toku
energie a látek v ekosystému,
7.10.2
Životní prostor pro organismy
7.10.1
7.10.1
7.10.1
Vlastnosti populace
Vztahy mezi populacemi
8.Ekologie populací
Struktura společenstva
Vztahy ve společenstvu
Stabilita společenstva
Biomy
Vegetační zóny
9.Ekologie společenstev
a ekosystémů
7.10.2
7.10.1
7. 6. 5
7.10.1
7.10.2
Tok látek a energie
v ekosystému
Přírodní a umělé ekosystémy
Produktivita ekosystému
Rozbor některých ekosystémů
7.10.1
7.10.1
7.10.1
7.10.2
7.10.1
7.10.2
OSV 1.5
ENV 4.1
ZEM











podle obrázku popíše vybrané
druhy biochemických cyklů
Žák vyjmenuje a vysvětlí
nejdůležitější globální problémy
lidstva a ekologické katastrofy a je
si vědom jejich nebezpečí pro naši
planetu
Žák objasní pojmy emise, imise a
smog
Žák si je vědom možných zdrojů
znečištění ovzduší (doprava,
továrny, freony..) a dovede
posoudit jejich vliv na ŽP; dokáže
navrhnout možná řešení této
problematiky
Žák si je vědom důležitosti čistoty
vod a zná nejdůležitější znečišťující
faktory; dokáže navrhnout možná
řešení této problematiky
Žák objasní, čím jsou půdě
nebezpečné pesticidy, hnojiva a
eroze; navrhne možná řešení této
problematiky
Žák vysvětlí všechny důležité
úlohy, které plní les v krajině
Žák objasní základní ohrožující
faktory pro lesy; dovede
navrhnout možná opatření proti
jejich ničení
Žák si je vědom, že nejsnazší
způsob, jak nemuset řešit odpady,
je nevytvářet je
Žák vysvětlí pojem recyklace,
chápe základní principy třídění
komunálního odpadu a ví, co se
děje s tříděným odpadem dále
Žák porovná obnovitelné a
neobnovitelné zdroje energie,
dovede vybrat vhodnější
alternativy a zná kladné i záporné
stránky těchto zdrojů
Žák vysvětlí pojmy trvale
udržitelný rozvoj, Červená kniha,
7.10.2
7.10.1
7.10.2
7.10.2
7.10.2
7.10.2
7.10.2
7.10.2
7.10.1
7.10.2
7.10.1
7.10.2
7.10.1
7.10.2
Ekologické katastrofy
Vzduch
Voda
Půda
Les
Odpady
Doprava
Obnovitelné zdroje energie
Ochrana biodiverzity
Ochrana přírody v ČR
Ekologie krajiny
10.Ochrana životního
prostředí
EGS 2.2
ENV 4.2
FYZ
CH
ZEM









genofond a biodiverzita
Žák dovede vyjmenovat
nejzákladnější ohrožené druhy a
vysvětlí, k čemu slouží dohoda
CITES
Žák vysvětlí, kde je zakotvena
ochrana přírody pro ČR
Žák charakterizuje skupiny
ohrožených, silně ohrožených a
kriticky ohrožených druhů, uvede
typické příklady pro ČR
Žák objasní význam introdukcí a
reintrodukcí organismů zpět na
území ČR
Žák si je vědom nebezpečí
invazních druhů pro původní
genofond ČR
Žák vyjmenuje a popíše základní
zákony pro ochranu přírody v ČR
Žák rozlišuje typy chráněných
území pro ČR, v rámci svého kraje
dovede ke každému typu uvést
konkrétní příklad i
s charakteristikou
Žák vyjmenuje typy krajiny a
vysvětlí důležitost biokoridorů a
biocenter pro migraci a přežívání
organismů, vysvětlí pojem ÚSES
Žák si je vědom způsobů, jak
přispívat i na úrovni jednotlivce
k ochraně přírody (např.šetřením
energie v domácnosti, nákupem
českých výrobků..) a snaží se tyto
zásady zakomponovat aktivně do
svého života a být tak vzorem
svému okolí
7.10.1
7.10.2
7.10.1
7.10.2
7.10.1
7.10.2
7.10.1
7.10.2
7.10.1
7.10.2
7.10.1
7.10.2
7.10.1
7.10.2
[B.8]
Vzdělávací obsah – zeměpis
předmět: zeměpis
blok:
A
Žák
 charakterizuje postavení Země ve
vesmíru, popisuje vlastnosti Země
a porovnává je s ostatními tělesy
Sluneční soustavy
 objasňuje důsledky pohybů planet
a Země
 vysvětluje význam časových
pásem a objasňuje princip zatmění
Slunce a Měsíce
 rozlišuje druhy kartografických
zobrazení a analyzuje metody
grafických znázornění
(kartogramy, kartodiagramy a
metody anamorfózy)
 používá kartografickou
terminologii, analyzuje a
interpretuje číselné a značkové
kartografické údaje
 vysvětluje princip DPZ a GPS



porovnává působení endogenních
a exogenních procesů a jejich vliv
na vzhled zemského povrchu a
život na Zemi
objasňuje mechanismy cirkulace
atmosféry a její důsledky
vysvětluje malý a velký oběh vody,
lokalizaci vody v kapalné a pevné
formě a její význam na život na
Výstup
RVP (č.)
Učivo
Téma
Mezipředmětové
vztahy
FYZ
DEJ
BI
CH
MAT
Vesmír
Tvar, pohyby Země a jejich
důsledky
Časová pásma
Zatmění Slunce a Měsíce
Slapové jevy
Země jako vesmírné
těleso
8.5.5
Vznik a druhy map
Kartografická zobrazení
Grafická znázornění
Geografická kartografie
a topografie
MAT
DEJ
8.5.3
Obsah mapy, mapové značky,
vysvětlivky
Geografický a
kartografický
vyjadřovací jazyk
MAT
8.5.1
GIS, DPZ, letecké snímkování,
praktické využití GIS, DPZ a GPS
Složky FGS, vazby,souvislosti,
vývoj a důsledky
Členění zemského povrchu
Litosféra
Pedosféra
Hydrosféra
Atmosféra
Geografické informační
a navigační systémy
Fyzickogeografická sféra
IVT
8.1.1
8.1.1
8.1.1
8.1.2
8.1.3
8.1.4
ENV 4.2
BI,
FYZ,
CH
DEJ












Zemi
určuje základní vlastnosti půdního
profilu a rozlišuje základní typy a
druhy půd
objasňuje uspořádání rostlinstva a
živočišstva v závislosti na
zeměpisné šířce a nadmořské
výšce
charakterizuje a lokalizuje hlavní
vegetační oblasti světa (tropický
deštný les, savany, polopouště a
pouště tropů/subtropů,
středomořská vegetační oblast,
listnaté a smíšené lesy mírného
pásu, stepi, tajga, tundra, polární
mrazové pouště)
uvádí příklady přírodních a
kulturních krajin
rozlišuje funkce jednotlivých typů
krajin
třídí a popisuje jednotlivé složky
SES
posuzuje rozmístění, strukturu a
pohyb obyvatel v čase a závislosti
na přírodním prostředí
analyzuje rasová, etnická a
jazyková specifika obyvatel světa
charakterizuje a porovnává hlavní
světová náboženství
analyzuje příčiny rasových,
etnických a náboženských
konfliktů
charakterizuje základní znaky sídel
a tendence ve vývoji osídlení
v průběhu staletí
hodnotí sídelní poměry světa
v současnosti a blízké budoucnosti
8.1.5
8.1.7
Podnebné pásy
Horizontální pásmovitost
(vegetační oblasti)
Vertikální stupňovitost
Systém FGS na
planetární a na
regionální úrovni
Krajina
8.3.2
Přírodní a kulturní krajina
Ekologie
Environmentalistika
8.2.1
Pojem SES a její členění
Socioekonomická sféra
8.2.1
Demografická revoluce
Základní demografické a etnické
charakteristiky
Hlavní světová náboženství
Obyvatelstvo
Typy a různorodost sídel
Urbanizace
Funkce měst
Jádra a periferie
Sídla a osídlení
ENV 4.1
BI
FYZ
CH
8.1.6
8.3.1
8.2.2
BI
ZSV
CH
FYZ
MKV 3.2
DEJ
ČJ
NJ
BI
ZSV
8.2.2
8.2.7
8.2.3
8.2.3
DEJ














lokalizuje hlavní světové
energetické zdroje a prezentuje
jejich využití a perspektivu
charakterizuje zemědělství v
závislosti na podnebí a přírodních
podmínkách
vysvětluje rozdíl mezi
obnovitelnými a neobnovitelnými
zdroji
třídí země podle ekonomické
vyspělosti na základě sektorové
zaměstnanosti a jiných
ekonomických ukazatelích,
porovnává výhody a nevýhody
jednotlivých druhů dopravy
vysvětluje pojem služby a
analyzuje jejich přínos
vymezuje a posuzuje jádrové
oblasti světa
porovnává hlavní světové oblasti
cestovního ruchu a jejich potenciál
objasňuje totalitní a demokratické
formy vlád.
rozlišuje státy na základě
odlišného územního a správního
uspořádání
orientuje se v hlavních
geopolitických změnách
s přihlédnutím k historickému
vývoji
rozlišuje mezinárodní politické
organizace a oblasti jejich
působení
hodnotí globální problémy lidstva
a navrhuje jejich řešení
popisuje vývoj čs. hranic, názvu
státu a jmenuje panovnické
dynastie českých zemí
určuje geomorfologické jednotky
8.2.5
8.2.5
Lokalizační faktory
Primární sféra
Sekundární sféra
Terciérní sféra
Kvartérní sféra
Jádrové oblasti světa
Světové hospodářství
EGS 2.1
ENV 4.2
DEJ
FYZ
CH
Euroamerická kultura vs.
ostatní kultury světa
Politická mapa světa – dělení
států podle způsobu vlády,
politického zřízení, správního
zřízení
Mezinárodní integrace
Globální problémy světa
Kulturní a politické
prostředí
MKV 3.3
MEV 5.4
ZSV
Historicko-geografický vývoj ČR
Fyzickogeografická
charakteristika ČR
Geomorfologie
Česká republika
EGS 2.4
MKV 3.3
ENV 4.3
DEJ
ČJ
BI
FYZ
8.2.5
8.2.6
8.2.8
8.2.4
8.2.8
8.2.6
8.2.6
8.2.7
8.2.6
8.3.3
8.4.3
8.4.3













ČR, charakterizuje podnebí,
vodstvo, půdy a rostlinstvo ČR
lokalizuje na mapě oblasti výskytu
nerostných surovin v historickém
kontextu
vymezuje NP a CHKO ČR a hodnotí
jejich důležitost
vyhledává, srovnává a analyzuje
základní demografické údaje ČR
lokalizuje na mapě hlavní jádrové
a periferní oblasti ČR
hodnotí hospodářské poměry ČR a
charakterizuje jednotlivé sektory
(primární, sekundární, terciární,
kvartérní)
lokalizuje a charakterizuje na
mapě regiony a administrativní
celky ČR
hodnotí působení ČR v EU a uvádí
příklady účasti a působnosti ČR
v mezinárodních institucích
lokalizuje hlavní přírodní prvky
místní krajiny a objasňuje příčiny
narušeného životního prostředí v
Českých Budějovicích a okolí
prostřednictvím geografických
zdrojů, statistických údajů a
vlastního výzkumu navrhuje
možné způsoby efektivního
hospodaření s lidskými a
přírodními zdroji místního regionu
orientuje se v mapě a v terénu
v praxi aplikuje osvojené
teoretické znalosti
poznává místní krajinu
porovná složení a strukturu
jednotlivých zemských sfér a
8.4.3
8.4.3
8.5.5
8.4.4
8.4.4
Podnebí
Vodstvo
Půdy
Vegetace
Nerostné bohatství
Ochrana přírody
Socioekonomická
charakteristika ČR
Obyvatelstvo
Sídelní systémy
Hospodářství (sektorová
struktura)
Administrativní členění a
politický systém ČR Regiony ČR
ČR v Evropě a ve světě
CH
8.4.4
8.4.2
8.4.2
8.4.2
8.4.1
8.5.2
8.5.3
Město a okolí - FGS a SES
charakteristika
Specifika a kulturní zajímavosti
regionu
Možnosti rozvoje regionu
Místní region
Exkurze
Spojení teorie s praxí
Projektová výuka
Terénní geografická
výuka, praxe a aplikace
Zemské sféry a jejich vztahy
Geologie
Složení struktura a vývoj
8.5.4
9.1.1
DEJ
VV
OSV 1.5
ZSV
BI


objasní jejich vzájemné vztahy
využívá vybrané metody
identifikace minerálů
9.1.2
Země
analyzuje energetickou bilanci
Země a příčiny vnitřních a vnějších
geologických procesů
9.2.1
Krystaly a jejich vnitřní stavba;
fyzikální a chemické vlastnosti
minerálů
Endogenní a exogenní
geologické procesy
Geologické procesy
v litosféře




určí nerostné složení a rozpozná
strukturu běžných magmatických,
sedimentárních a
metamorfovaných hornin
analyzuje různé druhy poruch v
litosféře
využívá geologickou mapu ČR k
objasnění geologického vývoje
regionů
zhodnotí využitelnost různých
druhů vod a posoudí možné
způsoby efektivního hospodaření s
vodou v příslušném regionu
9.2.2
9.2.3
Magmatický proces
Zvětrávání a sedimentační
proces
Metamorfní procesy
Deformace litosféry
9.2.4
Geologický vývoj regionu.
9.3.1
Povrchové vody
jejich rozložení na Zemi;
chemické složení, pH;
hydrologický cyklus
Podzemní vody
Voda
propustnost hornin;
hydrologické systémy;
chemické složení podzemních
vod; ochrana podzemních vod



určí základní vlastnosti vzorku
půdního profilu a navrhne
využitelnost a způsob efektivního
hospodaření s půdou v daném
regionu
posuzuje geologickou činnost
člověka z hlediska možných
dopadů na životní prostředí
posoudí význam i ekologickou
únosnost těžby a zpracovatelských
9.4.1
9.4.2
9.4.3
Pedosféra
Složení půd, význam a vznik
půd, rozmístění, půdní typy a
druhy
Antropogenní vlivy na litosféru
Člověk a anorganická
příroda

technologií v daném regionu
vyhodnotí bezpečnost ukládání
odpadů a efektivitu využívání
druhotných surovin v daném
regionu
9.4.4
předmět: zeměpis
blok:
B
Žák
 popisuje polohu, rozlohu a hlavní
fyzickogeografické prvky Evropy
 Dělí ji na jednotlivé státy (země)
 lokalizuje polohu a porovnává
rozlohu země s jinými státy,
analyzuje surovinové zdroje a
jejich vliv na hospodářskou úroveň
země, vysvětluje historickopolitické souvislosti země
v evropském, příp. světovém
kontextu
 charakterizuje státní zřízení,
politický systém a administrativní
členění země, objasňuje
demografické statistiky země
v souvislosti s historickým
vývojem, popisuje aktuální stav
hospodářské vyspělosti země
(HDP, sektorová zaměstnanost,
export, import a další ekonomické
statistiky)
 lokalizuje jádrové a periferní
oblasti země, vysvětluje polohu
hlavních zemědělských oblastí
země v závislosti na přírodních
podmínkách
Výstup
RVP (č.)
8.4.5
8.4.5
8.4.5
8.4.5
8.2.4
Učivo
Evropa
FGS Evropy
Státy západní Evropy
Státy jižní Evropy
Státy severní Evropy
Státy střední Evropy
Státy východní Evropy a
balkánské státy
Evropská Unie
Rusko
- poloha, rozloha, přírodní
podmínky a surovinové zdroje
země
- historický, politický a
hospodářský vývoj země
- demografická charakteristika
země
- jádra a periferie země
- cestovní ruch, ochrana přírody
a perspektivy země
Téma
Makroregiony světa
EGS 2.3
EGS 2.5
MKV 3.1
Mezipředmětové
vztahy
DEJ
BI
ZSV
VV










lokalizuje hlavní kulturní a přírodní
památky země a vysvětluje jejich
přínos pro rozvoj cestovního
ruchu, posuzuje stav ochrany
přírody země
popisuje polohu, rozlohu a hlavní
fyzickogeografické prvky Asie
lokalizuje polohu a porovnává
rozlohu země s jinými státy
země vysvětluje historickopolitický vývoj země v souvislosti
s kolonialismem
charakterizuje státní zřízení,
politický systém země, objasňuje
demografické statistiky země
v souvislosti s historickým
vývojem, popisuje aktuální stav
hospodářské vyspělosti země
statistiky)
lokalizuje jádrové a periferní
oblasti země, vysvětluje polohu
země v závislosti na přírodních
podmínkách
charakterizuje a porovnává
nejvýznamnější náboženství země
ruchu
posuzuje stav ochrany přírody
země
popisuje hlavní polohu, rozlohu a
fyzickogeografické prvky Austrálie
a Nového Zélandu
8.2.8
8.4.5
8.4.5
8.4.5
8.4.5
8.2.4
Asie
FGS Asie
Státy jihozápadní Asie
Státy střední Asie
Státy jižní Asie
Státy jihovýchodní Asie
Státy východní Asie
země
hospodářský vývoj země
země
- většinová a menšinová
náboženství země
- jádra a periferie země
a perspektivy země
DEJ
ZSV
8.2.2
8.2.2
8.3.3
8.4.5
Austrálie a Oceánie
FGS Austrálie a Oceánie
Austrálie
ENV 4.2
DEJ
BI










lokalizuje polohu a porovnává
rozlohu Austrálie a Nového
Zélandu s jinými státy
analyzuje surovinové zdroje
Austrálie a jejich vliv na
hospodářskou úroveň země
vysvětluje historicko-politický
vývoj Austrálie a Nového Zélandu
v souvislosti s kolonialismem.
politický systém Austrálie a
Nového Zélandu, objasňuje
demografické statistiky Austrálie a
Nového Zélandu v souvislosti
s historickým vývojem
popisuje aktuální stav
hospodářské vyspělosti Austrálie a
Nového Zélandu (HDP, sektorová
zaměstnanost, export, import a
další ekonomické statistiky)
oblasti Austrálie a Nového
Zélandu, vysvětluje polohu
Austrálie v závislosti na přírodních
podmínkách
památky Austrálie a Nového
Zélandu a vysvětluje jejich přínos
pro rozvoj cestovního ruchu
Austrálie a Nového Zélandu,
lokalizuje, třídí a popisuje
souostroví Polynésie, Mikronésie a
Melanésie
vysvětluje migrační proces
obyvatelstva současné Oceánie
fyzickogeografické prvky Afriky,
8.4.5
8.4.5
8.4.5
8.4.5
Nový Zéland
Polynésie, Mikronésie,
Melanésie
hospodářský vývoj
- jádra a periferie
a perspektivy
8.4.5
8.2.4
8.2.8
8.3.3
8.3.3
8.4.5
Afrika
FGS Afriky
MKV 3.1
MEV 5.4
DEJ
BI











lokalizuje polohu regionů
regionů
vývoj regionů v souvislosti
s kolonialismem, charakterizuje
politickou stabilitu regionů
objasňuje demografické poměry
regionů v souvislosti s historickým
vývojem, náboženstvím a
zdravotní situací
popisuje aktuální stav
hospodářské vyspělosti regionů
statistiky)
oblasti regionů, vysvětluje polohu
regionů v závislosti na přírodních
podmínkách
ruchu regionů
regionů
fyzickogeografické prvky severní,
střední a jižní Ameriky, lokalizuje
polohu země/regionu
země/regionu
vývoj země/regionu v souvislosti
s kolonialismem
8.4.5
8.4.5
8.2.1
8.4.5
Region arabská Afrika
Region subsaharská Afrika
Region jižní Afrika
regionu
hospodářský vývoj regionu
regionu
- hlavní náboženství regionu
- jádra a periferie regionu
a perspektivy regionu
ZSV
8.2.4
8.2.8
8.3.3
8.4.5
8.4.5
8.4.5
8.4.5
Amerika
FGS severní Ameriky
Státy severní Ameriky
FGS střední Ameriky
Region střední Amerika
(vybrané země)
FGS jižní Ameriky
Státy jižní Ameriky
země/regionu
MKV 3.1
DEJ
BI
ZSV









politický systém země/politickou
stabilitu regionu
objasňuje národnostní strukturu
země/regionu v souvislosti
s historickým vývojem, popisuje
aktuální stav hospodářské
vyspělosti země/regionu (HDP,
sektorová zaměstnanost, export,
import a další ekonomické
statistiky)
oblasti země/regionu, vysvětluje
polohu hlavních zemědělských
oblastí země/regionu v závislosti
na přírodních podmínkách
charakterizuje význam křesťanství
v zemi/regionu
památky země/regionu a
vysvětluje jejich přínos pro rozvoj
cestovního ruchu
země/regionu
určuje a analyzuje největší
přírodní rizika Země
vysvětluje největší problémy Země
způsobené lidskou činností a
různorodostí ras, národů a
náboženství
osvětluje princip udržitelnosti
rozvoje života na Zemi, pojmenuje
hlavní zásady ochrany přírody
posuzuje význam a přínos
organizace UNESCO k celosvětové
ochraně životního a kulturního
prostředí Země
8.2.1
hospodářský vývoj
země/regionu
země/regionu
- jádra a periferie země/regionu
a perspektivy země/regionu
8.2.4
8.2.2
8.2.2
8.3.3
8.3.3
8.2.7
8.3.3
8.3.2
Globální problémy lidstva
Trvale udržitelný rozvoj
Ochrana kulturního a
přírodního dědictví Země
Vývoj interakce příroda
- společnost
EGS 2.2
ENV 4.1
BI
CH
ZSV
[B.9]
Vzdělávací obsah – základy společenských věd
předmět:
blok:
hodinová dotace:
základy společenských věd
A (vyučuje se v prvním nebo ve druhém ročníku)
1 hodiny týdně
školní očekávaný výstup
výstup RVP
(číslem)
učivo
žák
– objasní podstatu filozofického tázání,
porovná východiska filozofie, mýtu,
náboženství, vědy a umění k uchopení
skutečnosti a člověka
- rozliší hlavní filozofické směry, uvede
jejich klíčové představitele a porovná
řešení základních
filozofických otázek v jednotlivých etapách
vývoje filozofického myšlení
- eticky a věcně správně argumentuje v
dialogu a diskusi, uvážlivě a kriticky
přistupuje k argumentům
druhých lidí, rozpozná nekorektní
argumentaci a manipulativní strategie v
mezilidské komunikaci
- rozlišuje významné náboženské systémy,
identifikuje projevy náboženské a jiné
nesnášenlivosti
a rozezná projevy sektářského myšlení
- posuzuje lidské jednání z hlediska
etických norem a svědomí jednotlivce,
objasní dějinnou proměnlivost
základních etických pojmů a norem
víra v lidském životě –
podoby víry, znaky
náboženské víry; náboženské
systémy, církve; sekty
téma
průřezová témata
mezipředmětové
vztahy
ÚVOD DO FILOZOFIE A
RELIGIONISTIKY
– archaické a orientální
tradice
– antická filosofie a
abrahamovská teologie
výchova 1.1. Poznávání
a rozvoj vlastní
osobnosti
1.2. Seberegulace,
problémů
1.3. Sociální
komunikace
1.4. Morálka všedního
dne
1.5. Spolupráce a
soutěž
Interdisciplinarita
vyplývá ze samotného
názvu předmětu
základy
společenských věd a
v intencích vývoje
těchto věd čerpá z
dějinné látky jako
výchozího materiálu,
který interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
konstituují odborný
styl.
3.1. Základní problémy
3.2. Psychosociální
aspekty interkulturality
3.3. Vztah k
multilingvní situaci a ke
spolupráci mezi lidmi z
různého kulturního
prostředí
-
podstata filozofie –
RELIGIONISTIKY
Interdisciplinarita
- zhodnotí význam vědeckého poznání,
techniky a nových technologií pro
praktický život i možná rizika
jejich zneužití
nesnášenlivosti
jejich zneužití
základní filozofické otázky, vztah
filozofie k mýtu, náboženství,
vědě a umění
tradice
-
RELIGIONISTIKY
tradice
filozofie v dějinách –
klíčové etapy a směry
filozofického myšlení
3.3. Vztah k
prostředí
3.3. Vztah k
prostředí
názvu předmětu
základy
který interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
styl.
Interdisciplinarita
názvu předmětu
základy
který interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
styl.
předmět:
blok:
hodinová dotace:
B (vyučuje se v prvním nebo ve druhém ročníku)
1 hodiny týdně
žák
- objasní podstatu a význam politického
pluralismu pro život ve státě, uvede
příklady politického
extremismu a objasní, v čem spočívá
nebezpečí ideologií
- rozlišuje složky politického spektra,
porovnává přístupy vybraných politických
seskupení k řešení
různých otázek a problémů každodenního
života občanů
výstup RVP
(číslem)
10.3.5
učivo
téma
-
ideologie – znaky a
funkce, přehled vybraných
ideologií
OBČAN VE STÁTĚ
- ideologie
-
OBČAN VE STÁTĚ
- lidská práva
OBČAN VE STÁTĚ
- stát
10.3.6
- vymezí, jakou funkci plní ve státě ústava a
které oblasti života upravuje
- obhajuje svá lidská práva, respektuje
lidská práva druhých lidí a uvážlivě
vystupuje proti jejich porušování
10.3.2
10.3.9
lidská práva – zakotvení
lidských práv v dokumentech;
porušování a ochrana lidských
práv, funkce
ombudsmana
- rozlišuje a porovnává historické i
současné typy států (forem vlády)
10.3.1
-
stát – znaky a funkce,
formy státu, právní stát; Ústava
mezipředmětové
vztahy
Interdisciplinarita
názvu předmětu
základy
který interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
styl.
Interdisciplinarita
názvu předmětu
základy
který interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
styl.
Interdisciplinarita
- uvede okruhy problémů, s nimiž se může
občan obracet na jednotlivé státní
instituce, zvládá komunikaci ve styku s
úřady
- objasní, proč je státní moc v ČR rozdělena
na tři nezávislé složky, rozlišuje a
porovnává funkce a úkoly
orgánů státní moci ČR
- uvede příklady projevů korupce,
analyzuje její příčiny a domýšlí její možné
důsledky
- vyloží podstatu demokracie, odliší ji od
nedemokratických forem řízení sociálních
skupin a státu, porovná postavení občana
v demokratickém a totalitním státě
- vyloží podstatu komunálních a
parlamentních voleb, na příkladech
ilustruje možné formy aktivní
participace občanů v životě obce či širších
společenstvích
- uvede příklady, jak může občan
ovlivňovat společenské dění v obci a ve
státě a jakým způsobem může
přispívat k řešení záležitostí týkajících se
veřejného zájmu
- uvede příklady činnosti některých
významných mezinárodních organizací a
vysvětlí, jaký vliv má jejich
činnost na chod světového společenství,
zhodnotí význam zapojení ČR
- uvede příklady institucí, na něž se může
obrátit v případě problémů při pobytu v
ČR – přehled základních
ustanovení
názvu předmětu
základy
který interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
styl.
10.3.10
10.3.3
10.3.11
10.3.4
-
demokracie – principy a
podoby; občanská práva a
povinnosti, podstata občanské
společnosti,
její instituce; politické subjekty,
politický život ve státě; volby,
volební systémy; úřady
OBČAN VE STÁTĚ
- demokracie
-
MEZINÁRODNÍ VZTAHY,
GLOBÁLNÍ SVĚT –
mezinárodní spolupráce
Interdisciplinarita
názvu předmětu
základy
který interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
styl.
10.3.8
10.3.7
mezinárodní spolupráce
– důvody, význam a výhody;
významné mezinárodní
organizace a společenství
– RE, NATO, OSN, jejich účel a
náplň činnosti
evropských a
globálních
souvislostech
2.1. Globalizační a
rozvojové procesy
2.2. Globální problémy,
jejich příčiny a
Interdisciplinarita
názvu předmětu
základy
zahraničí
důsledky
2.3. Humanitární
pomoc a mezinárodní
rozvojová spolupráce
2.5. Vzděláváni v
Evropě a ve světě
který interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
styl.
Interdisciplinarita
názvu předmětu
základy
který interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
styl.
Interdisciplinarita
názvu předmětu
základy
který interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
styl.
- posoudí projevy globalizace, uvede
příklady globálních problémů současnosti,
analyzuje jejich
příčiny a domýšlí jejich možné důsledky
-
proces globalizace –
příčiny, projevy, důsledky;
globální problémy
GLOBÁLNÍ SVĚT – proces
globalizace
evropských a
globálních
souvislostech
rozvojové procesy
jejich příčiny a
důsledky
2.3. Humanitární
- objasní důvody evropské integrace,
posoudí její význam pro vývoj Evropy
-
GLOBÁLNÍ SVĚT – evropská
integrace
evropských a
globálních
souvislostech
rozvojové procesy
jejich příčiny a
důsledky
2.5. Vzděláváni v
- rozlišuje funkce orgánů EU a uvede
příklady jejich činnosti
- posoudí vliv začlenění státu do Evropské
unie na každodenní život občanů, uvede
příklady, jak mohou
fyzické a právnické osoby v rámci EU
uplatňovat svá práva
evropská integrace –
podstata a význam; Evropská unie
– význam; proces integrace;
orgány EU;
jednotná evropská měna
žák
- objasní, v čem spočívá odlišnost mezi
morálními a právními normami, odůvodní
účel sankcí při
porušení právní normy
- uvede, které státní orgány vydávají právní
předpisy i jak a kde je uveřejňují
- rozlišuje fyzickou a právnickou osobu,
uvede jejich příklady
- vymezí podmínky vzniku a zániku
důležitých právních vztahů (vlastnictví,
pracovní poměr, manželství) i práva a
povinnosti účastníků těchto právních
vztahů
- na příkladu ukáže možné důsledky
neznalosti smlouvy, včetně jejích
všeobecných podmínek
rozeznává, jaké případy se řeší v
občanském soudním řízení a jaké v
trestním řízení
- rozlišuje trestný čin a přestupek, vymezí
podmínky trestní postižitelnosti občanů a
uvede příklady
postihů trestné činnosti
- rozlišuje náplň činnosti základních orgánů
výstup RVP
(číslem)
učivo
téma
10.4.1
-
právo a spravedlnost –
smysl a účel práva, morálka a
právo
OBČAN A PRÁVO - právo a
spravedlnost
10.4.2
-
právo v každodenním
životě – právní subjektivita,
způsobilost k právním úkonům;
právní řád ČR – jeho uspořádání;
systém právních odvětví, druhy
právních norem; smlouvy, jejich
význam a obsah, všeobecné
podmínky smluv
OBČAN A PRÁVO - právo v
každodenním životě
-
OBČAN A PRÁVO - orgány
právní ochrany
10.4.3
10.4.4
10.4.5
10.4.6
10.4.7
orgány právní ochrany –
funkce a úkoly, právnické profese;
účel a průběh občanského
soudního řízení; orgány činné v
mezipředmětové
vztahy
Interdisciplinarita
názvu předmětu
základy
který interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
styl.
Interdisciplinarita
názvu předmětu
základy
který interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
styl.
Interdisciplinarita
názvu předmětu
základy
právní ochrany, uvede příklady právních
problémů,
s nimiž se na ně mohou občané obracet
- ve svém jednání respektuje platné právní
normy
10.4.8
trestním řízení, jejich úkoly;
systém právního poradenství,
činnost a úkoly občanských
poraden
který interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
styl.
předmět:
blok:
hodinová dotace:
C (vyučuje se v třetím nebo ve čtvrtém ročníku)
2 hodiny týdně
žák
- usiluje o pozitivní změny ve svém životě
související s vlastním zdravím a zdravím
druhých
- zařazuje do denního režimu osvojené
způsoby relaxace; v zátěžových situacích
uplatňuje osvojené
způsoby regenerace
- podle konkrétní situace zasáhne při
závažných poraněních a život ohrožujících
stavech
- korektně a citlivě řeší problémy založené
na mezilidských vztazích
- posoudí hodnoty, které mladým lidem
usnadňují vstup do samostatného života,
partnerských vztahů,
manželství a rodičovství, a usiluje ve svém
životě o jejich naplnění
- projevuje etické a morální postoje k
ochraně matky a dítěte
výstup RVP
(číslem)
15.1.1
15.1.2
15.1.3
15.2.1
15.2.2
15.2.3
mezipředmětové
vztahy
učivo
téma
- vliv životních a pracovních
podmínek a životního stylu na
zdraví v rodině, škole, obci
- zdravá výživa – specifické
potřeby výživy podle věku,
zdravotního stavu a profese
- hygiena pohlavního styku,
hygiena v těhotenství
- první pomoc při úrazech a
náhlých zdravotních příhodách
- psychohygiena – předcházení
stresům v mezilidských vztazích,
zvládání stresových situací,
efektivní
komunikace, hledání pomoci
- vztahy v rodině, mezigenerační
soužití, pomoc nemocným a
handicapovaným lidem
partnerské vztahy, manželství,
rodičovství, neúplná rodina;
náhradní rodinná péče a její
formy,
ústavní péče
- rizika spojená s volbou
životního partnera, krizové
situace v rodině
- rozvoj sociálních dovedností pro
život s druhými lidmi –
ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A
PÉČE O ZDRAVÍ - praktická
psychologie
výchova
1.1. Poznávání a rozvoj
vlastní osobnosti
1.2. Seberegulace,
organizační dovednosti a
efektivní řešení problémů
1.5. Spolupráce a soutěž
Biologie člověka:
soustava trávicí a
vylučovací
VZTAHY MEZI LIDMI A
FORMY SOUŽITÍ - praktická
psychologie
výchova
vlastní osobnosti
1.2. Seberegulace,
Dějepis:
osvícenství a
společenské
normy ve věku
průmyslové
revoluce, vznik
sociálního státu
po 2. světové
válce
- orientuje se ve své osobnosti, emocích a
potřebách
- uplatňuje odpovědné a etické přístupy k
sexualitě, rozhoduje se s vědomím
možných důsledků
- orientuje se v problematice
reprodukčního zdraví z hlediska
odpovědnosti k budoucímu rodičovství
- zná práva každého jedince v oblasti
sexuality a reprodukce
15.3.1
15.3.2
15.3.3
15.3.4
- projevuje odolnost vůči výzvám k
sebepoškozujícímu chování a rizikovému
15.4.1
15.4.2
otevřenost vůči druhým,
vyjednávání,
obhajování a prosazování
vlastních názorů, odmítání
nehumánních postojů
- modely sociálního chování v
intimních vztazích – otevřenost,
tolerance, respektování druhého,
empatie, trpělivost, odpovědnost;
sebepoznání, sebeúcta
- změny v období adolescence –
tělesné, duševní a společenské;
hledání osobní identity, orientace
na
budoucnost, hledání partnera,
prožívání emočních stavů a
hlubších citových vztahů
- způsoby sebereflexe a kontroly
emocí
- péče o reprodukční zdraví –
faktory ovlivňující plodnost;
preventivní prohlídky; osvěta
spojená s abúzem
nikotinu, alkoholu, drog a
sexuálně přenosnými chorobami
- metody asistované reprodukce,
její biologické, etické,
psychosociální a právní aspekty
- modely vzájemného chování
související s etickými a
psychosociálními aspekty
partnerského
a sexuálního života –
odpovědnost, sebeúcta, respekt,
rozhodování
- civilizační choroby, poruchy
příjmu potravy, choroby
ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA
A JEJICH REFLEXE - praktická
psychologie
výchova
vlastní osobnosti
1.2. Seberegulace,
Biologie virů a
bakterií
Biologie člověka:
zhoubné bujení
Chemie:
metabolismus
alkoholu a
nikotinu
RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ
A JEJICH PREVENCE –
výchova
Biologie člověka –
rozmnožování a
životnímu stylu
- zaujímá odmítavé postoje ke všem
formám rizikového chování
- uvede důsledky porušování paragrafů
trestního zákona souvisejících s výrobou a
držením návykových
látek a s činností pod jejich vlivem,
sexuálně motivovanou kriminalitou,
skrytými formami
individuálního násilí a vyvozuje z nich
osobní odpovědnost
- rozhoduje podle osvojených modelů
chování a konkrétní situace o způsobu
jednání v situacích
vlastního nebo cizího ohrožení
15.4.3
15.4.4
přenosné pohlavním stykem,
HIV/AIDS, hepatitidy
- zátěžové situace, stres a
způsoby jeho zvládání; důsledky
stresu v oblasti fyzického,
duševního
a sociálního zdraví
- rizika v oblasti sexuálního a
reprodukčního zdraví –
promiskuita, předčasné ukončení
těhotenství
- sexuálně motivovaná
kriminalita – pornografie,
pedofilie, dětská prostituce,
obchod se ženami
- skryté formy a stupně
individuálního násilí a zneužívání
– šikana, brutalita, zanedbávané
a týrané děti (CAN)
- autodestruktivní závislosti a
kriminalita související s těmito
jevy – zdravotní a psychosociální
rizika
- výroba, držení a
zprostředkování nelegálních
návykových látek; návykové látky
a bezpečnost v dopravě
- sociální dovednosti potřebné
při řešení problémů v
nečekaných, složitých a krizových
situacích
= duševní hygiena v
dlouhodobých zátěžových a
stresových situacích, rozhodování
se v eticky
problematických situacích
praktická psychologie
vlastní osobnosti
1.2. Seberegulace,
těhotenství
Chemie:
metabolismus
alkoholu
- rozhodne, jak se odpovědně chovat při
konkrétní mimořádné události
- prokáže osvojené praktické znalosti a
dovednosti související s přípravou na
mimořádné události
a aktivně se zapojuje do likvidace následků
hromadného zasažení obyvatel
15.5.1
15.5.2
- porovnává různé metody učení a
vyhodnocuje jejich účinnost pro své
studium s ohledem na vlastní
psychické předpoklady, uplatňuje zásady
duševní hygieny při práci a učení
- využívá získané poznatky při
sebepoznávání, poznávání druhých lidí,
volbě profesní orientace
- na příkladech ilustruje vhodné způsoby
vyrovnávání se s náročnými životními
situacemi
10.1.4
- vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a
poznává skutečnost, sebe i druhé lidi a co
může jeho vnímání
a poznávání ovlivňovat
- objasní, proč a jak se lidé odlišují ve
svých projevech chování, uvede příklady
10.1.3
10.1.5
- vyhlášení hrozby a vzniku
mimořádné události
- živelní pohromy
- únik nebezpečných látek do
- jiné mimořádné události
- první pomoc – klasifikace
poranění při hromadném zasažení
obyvatel
- sociální dovednosti potřebné
při řešení mimořádných událostí
– rozhodnost, pohotovost,
obětavost,
efektivní komunikace
psychologie v každodenním
životě – rozhodování o
životních otázkách; zásady
duševní hygieny,
náročné životní situace, systém
psychologického poradenství
OCHRANA ČLOVĚKA ZA
MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ
– praktická psychologie
- praktická psychologie
výchova
vlastní osobnosti
1.2. Seberegulace,
-
- teoretická psychologie
výchova
vlastní osobnosti
10.1.1
4.1Problematika vztahů
4.2 Člověk a životní
prostředí
Biologie člověka:
soustava dýchací a
oběhová
Fyzika:
radioaktivita
Chemie: hoření
4.3 Životní prostředí
regionu a České republiky
10.1.6
podstata lidské psychiky
– vědomí; psychické jevy, procesy,
stavy a vlastnosti
Enviromentální výchova
Interdisciplinarita
vyplývá ze
samotného názvu
předmětu základy
společenských věd
a v intencích
vývoje těchto věd
čerpá z dějinné
látky jako
výchozího
materiálu, který
interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
konstituují
odborný styl.
Interdisciplinarita
vyplývá ze
samotného názvu
předmětu základy
a v intencích
faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a
činnost člověka
- porovná osobnost v jednotlivých
vývojových fázích života, vymezí, co každá
etapa přináší do lidského života nového a
jaké životní úkoly před člověka staví
- vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a
poznává skutečnost, sebe i druhé lidi a co
může jeho vnímání
a poznávání ovlivňovat
- objasní, proč a jak se lidé odlišují ve
svých projevech chování, uvede příklady
faktorů, které ovlivňují prožívání, chování a
činnost člověka
- porovná osobnost v jednotlivých
vývojových fázích života, vymezí, co každá
etapa přináší do lidského života nového a
jaké životní úkoly před člověka staví
10.1.2
10.1.3
10.1.1
10.1.2
-
osobnost člověka –
charakteristika osobnosti, její
typologie; vývoj a formování
osobnosti v jednotlivých
etapách lidského života; význam
celoživotního učení a
sebevýchovy
- teoretická psychologie
výchova
vlastní osobnosti
čerpá z dějinné
látky jako
výchozího
materiálu, který
interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
konstituují
odborný styl.
Interdisciplinarita
vyplývá ze
samotného názvu
předmětu základy
a v intencích
čerpá z dějinné
látky jako
výchozího
materiálu, který
interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
konstituují
odborný styl.
předmět:
blok:
hodinová dotace:
D (vyučuje se v třetím nebo ve čtvrtém ročníku)
2 hodiny týdně
žák
- uplatňuje společensky vhodné způsoby
komunikace ve formálních i neformálních
vztazích, případné
neshody či konflikty s druhými lidmi řeší
konstruktivním způsobem
- objasní podstatu některých sociálních
problémů současnosti a popíše možné
dopady sociálně-patologického chování na
jedince a společnost
- posoudí úlohu sociálních změn v
individuálním i společenském vývoji,
rozlišuje změny konstruktivní a
destruktivní
- objasní, jaký význam má sociální kontrola
ve skupině a ve větších sociálních celcích
- respektuje kulturní odlišnosti a rozdíly v
projevu příslušníků různých sociálních
skupin, na příkladech
doloží, k jakým důsledkům mohou vést
předsudky
výstup RVP
(číslem)
10.2.1
10.2.5
učivo
téma
-
společenská podstata
člověka – význam začlenění
jedince do sociálních vazeb,
proces socializace;
mezilidská komunikace, problémy
v mezilidských vztazích
- sociologie
výchova 1.5. Spolupráce a
soutěž
-
- sociologie
3.3. Vztah k multilingvní
situaci a ke spolupráci
mezi lidmi z různého
kulturního prostředí
10.2.4
10.2.3
mezipředmětové
vztahy
Interdisciplinarita
vyplývá ze
samotného názvu
předmětu základy
a v intencích vývoje
výchozího
materiálu, který
interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
styl.
10.2.2
10.2.1
10.2.5
sociální struktura
společnosti – sociální útvary,
společenské instituce; sociální
nerovnost,
sociální mobilita; jedinec ve
skupině (vztahy, role, normy
chování)
Interdisciplinarita
vyplývá ze
samotného názvu
předmětu základy
destruktivní
destruktivní
- respektuje kulturní odlišnosti a rozdíly v
projevu příslušníků různých sociálních
skupin, na příkladech
doloží, k jakým důsledkům mohou vést
předsudky
10.2.4
10.2.3
10.2.1
10.2.5
10.2.4
10.2.3
10.2.2
-
sociální fenomény a
procesy – rodina, práce,
masmédia, životní prostředí;
sociální deviace,
sociální problémy
(nezaměstnanost, kriminalita,
extremismus)
- sociologie
výchozího
materiálu, který
interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
styl.
Interdisciplinarita
vyplývá ze
samotného názvu
předmětu základy
výchozího
materiálu, který
interpretuje
jazykovými
prostředky, jež
styl.
žák
- rozliší hlavní filozofické směry, uvede
jejich klíčové představitele a porovná
řešení základních
filozofických otázek v jednotlivých etapách
vývoje filozofického myšlení
nesnášenlivosti
výstup RVP
(číslem)
učivo
téma
-
RELIGIONISTIKY
– moderní filosofie
1.1. Poznávání a rozvoj vlastní
osobnosti
1.2. Seberegulace, organizační
dovednosti a efektivní řešení
problémů
víra v lidském životě –
podoby víry, znaky náboženské
víry; náboženské systémy, církve;
sekty
3.2. Psychosociální aspekty
interkulturality
3.3. Vztah k multilingvní situaci a
ke spolupráci mezi lidmi z
různého kulturního prostředí
-
podstata filozofie –
základní filozofické otázky, vztah
filozofie k mýtu, náboženství,
vědě a umění
RELIGIONISTIKY
– moderní filosofie
interkulturality
mezipředm
ětové
vztahy
Interdiscipli
narita
vyplývá ze
samotného
názvu
předmětu
základy
společensk
ých věd a v
intencích
vývoje
těchto věd
čerpá z
dějinné
látky jako
výchozího
materiálu,
který
interpretuj
e
jazykovými
prostředky,
jež
konstituují
odborný
styl.
Interdiscipli
narita
vyplývá ze
samotného
názvu
předmětu
jejich zneužití
nesnášenlivosti
-
filozofie v dějinách –
klíčové etapy a směry
filozofického myšlení
RELIGIONISTIKY
tradice
interkulturality
základy
společensk
ých věd a v
intencích
vývoje
těchto věd
čerpá z
dějinné
látky jako
výchozího
materiálu,
který
interpretuj
e
jazykovými
prostředky,
jež
konstituují
odborný
styl.
Interdiscipli
narita
vyplývá ze
samotného
názvu
předmětu
základy
společensk
ých věd a v
intencích
vývoje
těchto věd
čerpá z
dějinné
látky jako
výchozího
jejich zneužití
materiálu,
který
interpretuj
e
jazykovými
prostředky,
jež
konstituují
odborný
styl.
[B.10] Vzdělávací obsah – dějepis
předmět: dějepis
blok:
A
Žák
- charakterizuje smysl historického
poznání a jeho povahu jako poznání
neuzavřeného a proměnlivého
Výstup
RVP (č.)
Učivo
11.1.1
-
-
rozlišuje různé zdroje historických
informací a úskalí jejich
interpretace
11.1.2
-
-
objasní ve shodě s aktuálními
vědeckými poznatky materiální a
duchovní život lidské společnosti
v jednotlivých vývojových etapách
pravěku, charakterizuje pojem
archeologická kultura
vysvětlí zásadní zlom ve vývoji
lidstva v důsledku cílevědomé
zemědělské a řemeslné činnosti
zařadí časově a prostorově hlavní
archeologické kultury pravěku
11.2.1
-
-
-
11.2.2
11.2.3
-
historie a dějepisectví
význam dějepisu pro
moderního člověka
vnímání historického času a
periodizace dějin
druhy historických pramenů
společenské instituce
uchovávající dědictví
minulosti
antropologická geneze
paleolit a jeho dělení
mezolit, neolit, počátky
zemědělství
eneolit, zpracování kovů
doba bronzová
doba železná
Téma
Úvod do studia historie:
význam historického
poznání pro současnost
Úvod do studia historie:
práce historika, historické
informace, jejich typy, účel
a možnosti využití
Pravěk:
doba kamenná, bronzová
a železná
Mezipředmětové
vztahy
ČJ – dějepisectví jako
součást literatury
MDV 5.5
Písemné prameny, od
vzniku písma až k
internetu
ENV 4.2
Vliv člověka na životní
prostředí během svého
vývoje
Využívání půdy a
surovin
BI – evoluce člověka
-
-
-
-
-
zdůvodní civilizační přínos
vybraných starověkých
společenství, antiky a křesťanství
jako základních fenoménů, z nichž
vyrůstá evropská civilizace
objasní židovství (vazbu mezi
židovstvím a křesťanstvím) a další
neevropské náboženské a kulturní
systémy
popíše určující procesy a události,
uvede významné osobnosti
starověkých dějin
11.3.1
-
Mezopotámie
Egyptské dějiny a kultura
Starověká Indie a Čína
Civilizace předního východu
Hebrejský stát, judaismus
Starověk:
staroorientální státy
EGS 2.1
Prolínání světových
kultur a náboženství ve
starověku
ČJ
MAT
ZSV
11.3.1
-
Starověk:
antické Řecko
EGS 2.4
Evropské kulturní
kořeny a hodnoty
ČJ
FYZ
MAT
ZSV
11.3.3
-
kořeny antické civilizace
Homérské období Řecka
Archaické období Řecka,
vznik řecké polis, velká řecká
kolonizace
městské státy, tyranida,
náboženství
aristokratické zřízení
v Athénách a státní zřízení ve
Spartě
řecko-perské války a
peloponéská válka
kultura a umění klasického
Řecka
Alexandrova říše,
helénistické státy a jejich
kultura
Etruskové a jejich kultura,
Řím v době královské
Římská republika a její
instituce
punské války
počátky římského umění a
literatury
11.3.2
11.3.3
-
-
-
-
židovstvím a křesťanstvím
11.3.1
-
11.3.2
-
OSV 1.4
Hodnotové žebříčky a
morálka v některých
řeckých městských
státech ve srovnání se
současností
Starověk:
antický Řím
EGS 2.4
Evropské kořeny a
kultury, křesťanství
Významní evropští
umělci, vědci a
filozofové v době
antiky
ČJ
ZEM
-
11.3.3
-
-
-
-
-
-
-
židovstvím a křesťanstvím
objasní proces christianizace a její
vliv na konstituování raně
středověkých států v Evropě,
vysvětlí podstatu mezi světskou a
církevní mocí a projev vlivu
náboženství a církve ve středověké
společnosti
definuje proměny hospodářského a
politického uspořádání středověké
společnosti a jeho specifické
projevy ve vybraných státech
11.3.1
-
krize římské republiky,
povstání otroků
první a druhý triumvirát
principát, rozmach impéria
v 1. a 2. století, kultura a
náboženství v době
principátu
politická a hospodářská krize,
nápor barbarů
křesťanství a jeho šíření,
pronásledování křesťanů,
Nový zákon
dominát, zánik antického
světa, rozdělení říše
kultura pozdní antiky
doba římská, Germáni
období stěhování národů
11.3.2
MKV 3.1
Zdroje etnické a
náboženské
nesnášenlivosti ve
starověku
Starověk:
naše země a ostatní
Evropa v době římské,
civilizovanost a barbarství,
limes romanus jako
civilizační hranice
ZSV
11.3.3
11.4.1
-
11.4.2
-
důsledky stěhování národů,
vznik barbarských států
Franská říše
Byzantská říše
Vikingové
Sámova říše, Velkomoravská
říše a počátky české státnosti
český stát v době knížecí
střední a východní Evropa
v raném středověku
Francie, Anglie a Svatá říše
Středověk:
Utváření středověké
Evropy (Byzanc, západní,
střední a východní Evropa)
EGS 2.4
Historický vývoj
českého národa
v evropském kontextu
-
-
charakterizuje základní rysy vývoje
na našem území
11.4.3
vymezí specifika islámské oblasti
vysvětlí důsledky tatarských a
tureckých nájezdů, zejména pro
jižní a východní Evropu
11.4.4
11.4.5.
-
-
-
-
-
-
objasní proces christianizace a její
vliv na konstituování raně
středověkých států v Evropě,
vysvětlí podstatu mezi světskou a
církevní mocí v západním i
východním kulturním okruhu i
projev vlivu náboženství a církve ve
středověké společnosti
na našem území
definuje proměny hospodářského a
politického uspořádání středověké
společnosti a jeho specifické
projevy ve vybraných státních
celcích
na našem území
vysvětlí projevy vlivu náboženství a
11.4.1
-
římská v raném středověku
románská vzdělanost a
umění
Arabové a jejich kultura
vztahy muslimské a
křesťanské kultury
nápor osmanských Turků,
boje na Balkáně
mongolští nájezdníci ve
východní a střední Evropě
Středověk:
Islám a arabská říše,
mongolská a turecká
expanze
OSV 1.3
Verbální komunikace,
vztahy křesťanské a
muslimské kultury
MKV 3.2
Porozumění mezi lidmi
původu, Korán, Bible
ČJ
Svatá říše římská a boj o
investituru
křížové výpravy do Svaté
země
český stát za posledních
Přemyslovců
Heretické hnutí
Středověk:
křesťanství jako nové
kulturní a společenské
pojítko, vnitřní nejednota
křesťanství, papežství
císařství, křížové výpravy,
kacířství
rozvoj zemědělství, vesnická
kolonizace
vznik měst, městská práva,
rozvoj řemesel a obchodu
společnost vrcholného
středověku
Středověk:
venkov a zemědělství,
kolonizace, rozvoj řemesel
a obchodu, urbanizace
MAT
český stát za Lucemburků
Středověk:
ČJ
11.4.3
11.4.2
-
11.4.3
11.4.1
-
-
církve ve středověké společnosti
na našem území
11.4.3
-
vzdělanost a životní styl
vrcholného středověku
rytířská kultura a gotické
umění
Vzdělanost a umění
středověké společnosti
předmět: dějepis
blok:
B
Žák
- vysvětlí projevy vlivu náboženství a
církve ve středověké společnosti a
podstatu vztahu mezi světskou a
církevní mocí
- charakterizuje základní rysy vývoje
společnosti na našem území
- definuje problémy hospodářského a
politického uspořádání společnosti
ve 14. a 15. století ve vybraných
státních celcích
- rozpozná nové filozofické a vědecké
myšlenky 14. – 17. století, zhodnotí
jejich praktické dopady
- popíše základní rysy reformace a
protireformace, vysvětlí důsledky
pro další evropský i světový vývoj
- posoudí postavení českého státu
uvnitř habsburského soustátí a
analyzuje jeho vnitřní sociální,
politické a kulturní poměry
- porozumí důsledkům zámořských
objevů, jež vedly k podstatným
hospodářským i mocenskopolitickým změnám
- popíše základní rysy reformace a
Výstup
RVP (č.)
11.4.1
Učivo
-
11.4.3
11.4.2
11.5.1
-
11.5.3
11.5.5
-
11.5.2
-
11.5.3
-
Téma
Mezipředmětové
vztahy
česká společnost na přelomu
14. a 15. století, počátky
opravného hnutí, Jan Hus
husitská revoluce a význam
husitství
český stát a střední Evropa za
Jiřího z Poděbrad a
Jagellonců
stoletá válka
Středověk:
Kacířství a husitství,
společnost v době
pohusitské
EGS 4.2
Významní Evropané
z českého prostředí
ČJ
renesance a humanismus
v Evropě
německá reformace a její
šíření v Evropě, katolická
reforma
české země po nástupu
Habsburků
renesance a humanismus u
nás
Počátky novověku:
Renesance a humanismus,
reformace
MEV 5.5
Význam knihtisku
ČJ
zámořské plavby a objevy a
jejich důsledky
vznik a rozmach koloniálních
říší
francouzsko-habsburské
Zámořské plavby
EGS 2.3
Historické kořeny
kolonialismu
ZEM
MKV 3.2
-
-
-
-
-
-
-
protireformace, vysvětlí důsledky
pro další evropský i světový vývoj
vymezí základní znaky stavovství a
absolutismu, uvede konkrétní
projevy v jednotlivých zemích a
příklady střetů
posoudí postavení českého státu
uvnitř habsburského soustátí a
analyzuje jeho vnitřní sociální,
politické a kulturní poměry
příklady střetů
uvnitř habsburského soustátí
v dané době a analyzuje jeho
sociální a politické poměry
příklady střetů
uvnitř habsburského soustátí
v dané době a analyzuje jeho
sociální a politické poměry
určí a zhodnotí hlavní myšlenky a
principy osvícenství, rozpozná jejich
uplatnění v revolucích 18. a 19.
století
11.5.4
´
-
soupeření o hegemonii
v Evropě, rozmach Nizozemí
alžbětinská Anglie
utváření ruského státu
třicetiletá válka, příčiny a
průběh
Rivalita a kooperace
evropských velmocí
v raném novověku,
třicetiletá válka
Vztahy mezi lidmi
různého náboženství,
interkulturalita
české stavovské povstání a
třicetiletá válka v českých
zemích
anglická cesta k parlamentní
demokracii
západní Evropa po třicetileté
válce, absolutistická Francie
vzestup Ruska a Pruska
habsburská monarchie a
české země po třicetileté
válce
dovršení rekatolizace
českých zemí, pragmatická
sankce
barokní kultura a
architektura
Absolutismus a stavovství
ZSV
Barokní kultura, politika a
náboženství
ČJ
osvícenské myšlení v Evropě,
rokoko a klasicismus
válka o rakouské dědictví
osvícenský absolutismus
v habsburské monarchii,
reformy Marie Terezie a
Josefa II., počátky
Novověk, osvícenství a
idea svobody,
modernizace společnosti:
Osvícenství
ZSV
11.5.5
11.5.4
-
11.5.5
-
11.5.4
-
11.5.5
11.6.1
-
-
-
-
-
-
-
-
století
na konkrétních příkladech
jednotlivých států demonstruje
postupný rozklad, zánik a proměny
dosavadních systémů přes úsilí
mocenských struktur o jejich
udržení
století
udržení
posoudí význam ústavy a novou
organizaci státu, uvede základní
typy parlamentních státních
systémů
11.6.1
udržení
posoudí význam ústavy a novou
organizaci státu, uvede základní
11.6.2
-
11.6.2
-
11.6.1
-
11.6.2
-
-
manufaktur
počátky českého národního
obrození
vzestup Anglie a vznik Velké
Británie
boj anglických osad za
nezávislost, vznik USA
idea svobody,
Počátky britského impéria,
vznik USA
Velká francouzská revoluce
napoleonské války
Vídeňský kongres a jeho
důsledky, Svatá aliance
východní Evropa po
napoleonských válkách,
revoluce na Balkáně
revoluce v Itálii, ve Španělsku
a ve Francii
idea svobody,
Velká francouzská
revoluce, Evropa za
napoleonských válek a po
vídeňském kongresu
romantismus a zrod
občanské společnosti
revoluce v evropských
zemích
revoluční události v českých
zemích
idea svobody,
Revoluce v Evropě
1848/1849
11.6.3
-
11.6.3
-
ZSV
-
-
-
-
-
typy parlamentních státních
systémů
vysvětlí emancipační hnutí národů i
jednotlivých společenských vrstev,
vymezí místo utváření českého
novodobého národa v tomto
procesu, včetně jeho specifických
rysů
charakterizuje proces modernizace,
vysvětlí průběh industrializace a její
ekonomické, sociální a politické
důsledky, rozpozná její ekologická
rizika, určí základní příčiny
asymetrického vývoje Evropy a
světa v důsledku rozdílného tempa
modernizace
udržení
rysů
vysvětlí expanzivní záměry velmocí
v okrajových částech Evropy a
v mimoevropském světě, jež byly
příčinou střetů a konfliktů daného
období
11.6.4
11.6.5
-
-
11.6.2
-
11.6.4
11.6.6
-
zrození industriální
společnosti, průmyslová
revoluce
hospodářský rozvoj a
průmyslová revoluce
v českých zemích
České národní obrození v 19.
století, rozvoj českého
společenského života,
národní obrození na
Slovensku
počátky politické činnosti
v českých zemích a politické
proudy v 19. století,
nacionalismus, liberalismus,
konservatismus, socialismus
Sjednocení Itálie a Německa
Velká Británie v 19. století
Francie mezi císařstvím a
republikou, pařížská komuna
carské Rusko, krymská válka
vzestup německého císařství
USA, vnitřní vývoj a
mezinárodní postavení do 1.
světové války
idea svobody,
Rozvoj výroby a vědy,
proměna agrární
společnosti ve společnost
průmyslovou, změny
v sociální struktuře
idea svobody,
Utváření novodobých
národních společností,
emancipační hnutí
sociálních skupin
idea svobody,
Předpoklady a projevy
imperiální (mocenské a
koloniální) politiky
velmocí, nástup Ruska jako
evropské velmoci, USA,
EGS 2.1
Charakteristika
vývojových procesů,
rozvoj techniky,
kapitál, zboží
FYZ
MEV 5.4
Vliv mediálních
produktů na
společnost a kulturu
(v době národního
obrození)
ČJ
-
-
vysvětlí expanzivní záměry velmocí
v okrajových částech Evropy a
v mimoevropském světě, jež byly
příčinou střetů a konfliktů daného
období
11.6.6
-
-
-
rysů
11.6.4
-
-
kolonialismus
habsburská monarchie, vznik
Rakouska-Uherska, českoněmecké vztahy
evropské mocnosti koncem
19. století, Berlínský kongres
mimoevropská ohniska
koloniálních konfliktů, ruské
výboje v Asii, Japonsko Čína
Spolek a Dohoda, dělnické
hnutí
věda a umění na přelomu
století, moderní umělecké
proudy
věda a umění v českých
zemích
jejich vnitřní vývoj a
mezinárodní postavení do
1. světové války
idea svobody,
Vzájemné střetávání
velmocí, diplomatické a
vojenské aktivity
v předvečer 1. světové
války, mimoevropská
ohniska koloniálních
konfliktů
idea svobody,
Proměny životního stylu,
vzdělanost a umění „belle
epoque“ přelomu 19. a 20.
století
EGS 2.3 Kolonialismus,
ohniska koloniálních
problémů
EGS 2.4
Významní představitelé
evropské vědy a
kultury
ČJ
Téma
Mezipředmětové
vztahy
předmět: dějepis
blok:
C
Žák
- charakterizuje první světovou válku,
dokumentuje sociální, hospodářské
a politické důsledky
-
uvede příčiny a projevy politického
a mocenského obrazu světa, který
byl určen vyčerpáním tradičních
Výstup
RVP (č.)
Učivo
11.7.1
-
11.7.2
-
příčiny, průběh a důsledky
první světové války
české země v době první
světové války, první odboj
revoluce v Rusku
občanská válka v Rusku a
vznik Sovětského svazu,
Moderní doba I - situace
v letech 1914 – 1945:
První světová válka, české
země v době 1. světové
války, první odboj
Moderní doba I – situace
v letech 1914 – 1945:
Revoluce v Rusku,
-
-
-
-
-
-
evropských velmocí, vzestupem
USA a nastolením bolševické moci
v Rusku
uvede příčiny a projevy politického
a mocenského obrazu světa, který
byl určen vyčerpáním tradičních
evropských velmocí, vzestupem
USA a nastolením bolševické moci
v Rusku
Dokumentuje sociální, hospodářské
a politické důsledky první světové
války (vznik ČSR)
upevňování bolševické moci
upevňování bolševické
moci
11.7.2
-
versailleský mír, mezinárodní
vztahy po první světové
válce, revoluční vlna
v Německu a v Maďarsku
v letech 1914 – 194:
Versailleský systém a jeho
vnitřní rozpory
11.7.1
-
vznik Československa, T.G.
Masaryk
hospodářská, národnostní a
politická situace
v Československu, zahraniční
politika
mezinárodní vztahy ve
dvacátých a třicátých letech
totalitní režimy, Itálie,
Sovětský svaz
světová hospodářská krize ve
světě i v ČSR
nástup fašismu v Německu,
Stalinova diktatura
v Sovětském svazu
totalitní režimy v dalších
státech, cesta k nové válce,
počátky Hitlerovy agrese
politický vývoj v ČSR ve
třicátých letech, hospodářské
a národnostní problémy,
zahraniční politika, Malá
dohoda
sudetoněmecká otázka a
mnichovský diktát
důsledky Mnichova, druhá
republika a zánik ČSR v roce
v letech 1914 – 1945:
Vznik Československa,
Československo
v meziválečném období
-
vysvětlí souvislost mezi světovou
hospodářskou krizí a vyhrocením
politických problémů, které byly
provázeny radikalizací pravicových i
levicových protidemokratických sil
vymezí základní znaky hlavních
totalitních ideologií a dovede je
srovnat se zásadami demokracie,
objasní příčiny a podstatu agresivní
politiky a neschopnosti
potencionálních obětí jí čelit
11.7.4
vysvětlí souvislost mezi světovou
hospodářskou krizí a vyhrocením
politických problémů, které byly
provázeny radikalizací pravicových i
levicových protidemokratických sil
Vymezí základní znaky hlavních
totalitních ideologií a dovede je
srovnat se zásadami demokracie,
objasní příčiny a podstatu agresivní
11.7.4
-
11.7.3
-
-
11.7.3
-
-
-
ZEM
v letech 1914 – 1945:
Evropa a svět ve 20. 30.
letech, světová
hospodářská krize ve světě
i v ČSR, růst mezi
národního napětí a vznik
válečných ohnisek
ZSV
v letech 1914 – 1945:
Mnichovská krize a její
důsledky
ZSV
-
politiky a neschopnosti
potencionálních obětí jí čelit
popíše a zhodnotí způsob života
v moderní evropské společnosti,
zhodnotí význam masové kultury
1939
11.7.5
-
-
charakterizuje druhou světovou
válku, dokumentuje sociální,
hospodářské a politické důsledky
11.7.1
-
-
-
-
-
charakterizuje vznik, vývoj a rozpad
bipolárního světa, jeho vojenská,
politická a hospodářská seskupení,
vzájemné vztahy a nejvýznamnější
konflikty
11.8.1
vysvětlí základní problémy vnitřního
vývoje zemí západního a
východního bloku, zaměří se na
pochopení vnitřního vývoje a
11.8.2
-
-
-
věda a umění meziválečných
let, umělecké proudy a
směry, nástup masové
kultury
věda, kultura a umění
předválečné ČSR
příčiny druhé světové války,
německá agrese Evropě
střetnutí dvou totalitních
režimů, zlom ve vývoji války
otevření druhé fronty,
jednání o poválečném
uspořádání, závěrečná fáze
války
válka a civilní obyvatelstvo,
holocaust, bilance druhé
světové války
Protektorát Čechy a Morava,
domácí a zahraniční odboj
proti fašismu
osvobození ČSR a obnova
státnosti
vznik OSN, postupimská
konference, poválečné
uspořádání, lidská práva,
norimberský proces
počátek konfrontace mezi
východem a západem,
studená válka, německá
otázka, berlínská krize
Východní blok po druhé
světové válce, odmítnutí
Marshallova plánu, nástup
komunismu ve státech
Moderní doba I - situace
v letech 1914 – 1945:
Kultura první poloviny 20.
století (zrod moderního
umění, nástup masové
kultury, sport
v letech 1914 – 1945:
Druhá světová válka
(globální a hospodářský
charakter války, věda a
technika jako prostředky
vedení války, holocaust),
Protektorát Čechy a
Morava, II. odboj
EGS 2.4
evropské a
československé vědy a
kultury
MEV 5.5
Role médií
v moderních dějinách,
zneužití v propagandě
Moderní doba II –
soudobé dějiny:
Evropa a svět po válce
(OSN, princip sociálního
státu)
soudobé dějiny:
Východní blok, jeho
politický, hospodářský a
MEV 5.5
Role médií v dějinách
ČJ
ZEM
-
vzájemných vztahů supervelmocí
USA, SSSR a na situaci ve střední
Evropě a v naší zemi
porovná a vysvětlí způsob života a
chování v nedemokratických
společnostech a v demokraciích
11.8.3
-
-
-
-
-
-
vysvětlí základní problémy vnitřního
vývoje zemí západního a
východního bloku, zaměří se na
pochopení vnitřního vývoje a
vzájemných vztahů supervelmocí
USA, SSSR a na situaci ve střední
Evropě a v naší zemi
popíše mechanismy a prostředky
postupného sjednocování Evropy
na demokratických principech,
vysvětlí lidská práva v souvislosti
s evropskou kulturní tradicí, zná
základní instituce sjednocující se
Evropy, jejich úlohu a fungování
11.8.2
-
-
11.8.3
-
východní Evropy, roztržka
s Jugoslávií, založení RVHP
východní blok po Stalinově
smrti, vznik Varšavské
smlouvy, protikomunistická
vystoupení v Polsku a
v Maďarsku, karibská krize
neostalinismus, Pražské jaro
a Solidarita v Polsku, nástup
Gorbačova, glasnosť a
perestrojka v SSSR
únorový převrat a padesátá
léta v Československu
pokus o reformu socialismu,
Pražské jaro 1968, sovětská
okupace a období
normalizace, počátky disentu
Trumanova doktrína a
Marshallův plán, studená
válka
počátky euroatlantické
spolupráce, vznik NATO,
pařížské dohody
západní demokracie a
integrační procesy v západní
Evropě
USA jako světová velmoc,
zahraniční politika
sociální vývoj, SSSR jako
světová velmoc, RVHP
soudobé dějiny:
Euroatlantická spolupráce
a vývoj demokracie, USA
jako světová velmoc
EGS 2.4
Evropský integrační
proces, Evropská unie
životní podmínky na obou
stranách železné opony,
soudobé dějiny:
EGS 2.4
11.8.4
11.8.3
-
ČJ
-
-
objasní hlavní problémy specifické
cesty vývoje významných
postkoloniálních rozvojových zemí,
objasní význam islámské, židovské a
některé další neevropské kultury
v moderním světě
objasní hlavní problémy specifické
cesty vývoje významných
postkoloniálních rozvojových zemí,
objasní význam islámské, židovské a
některé další neevropské kultury
v moderním světě
11.8.5
-
11.8.5
-
-
-
popíše mechanismy a prostředky
postupného sjednocování Evropy
na demokratických principech,
vysvětlí lidská práva v souvislosti
s evropskou kulturní tradicí, zná
základní instituce sjednocující se
Evropy, jejich úlohu a fungování
11.8.4
-
-
-
soupeření velmocí, berlínská
zeď, helsinská konference o
bezpečnosti a spolupráci
v Evropě
věda a kultura ve druhé
polovině 20. století, výzkum
vesmíru
poválečné umění v
Československu
počátek rozkladu
koloniálních mocností,
konflikty na blízkém východě,
Liga arabských států, válka o
Palestinu, vznik státu Izrael
Životní podmínky na obou
stranách „železné opony“
české a evropské vědy
a kultury
rozklad koloniálního systému
v Asii a Africe
poválečná ohniska konfliktů,
Střední a Blízký východ,
Indočína, válka v Koreji a ve
Vietnamu
vývoj v Číně, na Kubě,
v latinské Americe, v oblasti
Perského zálivu a v dalších
částech světa, modernizační
procesy třetího světa
pád komunismu ve
východním bloku a jeho
důsledky, rozpad Sovětského
svazu a válka na Balkáně
sametová revoluce
v Československu, rozpad
Československa a vznik ČR a
SR, vstup ČR do NATO a
Evropské unie
sjednocující se Evropa a její
soudobé dějiny:
Dekolonizace, „třetí svět“
a modernizační procesy v
něm
EGS 2.3
Historické kořeny
rozvojové spolupráce –
kolonialismus,
dekolonizace,
organizace
humanitární pomoci
ZEM
soudobé dějiny:
Pád komunistických
režimů a jeho důsledky,
sjednocující se Evropa a
její místo v globálním
světě
EGS 2.4
Česká republika v EU,
významné evropské
instituce a organizace
ZSV
soudobé dějiny:
Konflikty na blízkém
východě, vznik státu Izrael
-
vymezí základní problémy
soudobého světa a možnosti jeho
dalšího vývoje
11.8.6
-
místo v globálním světě
globální problémy moderní
společnosti, nová ohniska
konfliktů, politické,
hospodářské, náboženské,
kulturní a ekologické
problémy lidstva
soudobé dějiny:
moderní společnosti
EGS 2.1
Šíření globální kultury
na Zemi a jeho
důsledky
EGS 2.2
Nerovnoměrný vývoj
světa, chudoba a
bohatství, náboženské,
politické, ideologické a
hospodářské konflikty
ENV 4.2
Myšlenky udržitelného
rozvoje, prognózy
globálního rozvoje
světa na podkladě
současného
enviromentál. jednání
lidstva
[B.11] Vzdělávací obsah – estetická výchova
předmět: estetická výchova
blok:
A
zaměření: výtvarná výchova
žák:
1. OBRAZOVÉ ZNAKOVÉ SYSTÉMY
porovnává různé znakové systémy,
např. mluveného i psaného jazyka,
hudby, dramatického umění apd.,
rozliší a popíše tyto různé znakové
systémy
rozpoznává specifičnost různých
vizuálně obrazných vyjádření a
zároveň vědomě uplatňuje jejich
prostředky při vlastní tvorbě a
interpretaci, objasní znaky různých
vizuálně obrazných znakových
systémů a posoudí jejich užití ve
vlastní tvorbě a interpretaci
v konkrétních případech vizuálně
obrazných vyjádření vlastní i
umělecké tvorby identifikuje pro ně
charakteristické prostředky,
rozpoznává charakteristické
prostředky vizuálně obrazných
vyjádření
objasní roli autora, příjemce a
interpreta při utváření obsahu a
komunikačního účinku vizuálně
obrazných vyjádření, kriticky
Výstup
RVP (č.)
14.1.1
14.1.2
14.1.3
14.1.4
Učivo
rovina vlastní tvorby, jejího
vnímání a interpretace,
výstavba vlastního
výtvarného díla na základě
vlastních poznatků
z výtvarného umění
aktivní zkušenost
s jednotlivými výtvarnými
prostředky a postupy, kresba,
malba, koláž, grafické
techniky, materiálové
techniky, prostorové práce
apd.
interakce s vizuálně
obrazným vyjádřením v roli
autora, příjemce, interpreta
reflexe a vtahy zrakového
vnímání z pohledu autora,
interpreta a příjemce
Téma
Mezipředmětové
vztahy
Umělecký proces a jeho
vývoj
MEV: Účinky mediální
produkce a vliv médií
DEJ, CJL, ZSV, HUV
DEJ, ZSV
ENV: Člověk a životní
prostředí
BIO
OSV: Poznávání a
rozvoj vlastní
osobnosti, Sociální
komunikace
ZSV
posoudí roli autora, příjemce a
interpreta při utváření obsahu a
komunikačního účinku vizuálně
obrazného vyjádření
na příkladech vizuálně obrazných
vyjádření uvede, rozliší a porovná
osobní a společenské zdroje tvorby,
identifikuje je při vlastní tvorbě
na příkladech uvede vliv
společenských kontextů a jejich
proměn na interpretaci obsahu
vizuálně obrazného vyjádření a jeho
účinku v procesu komunikace,
ilustruje na příkladech vliv
společenských kontextů a jejich
proměn obsahu vizuálně obrazného
vyjádření a v procesu komunikace
pojmenuje účinky vizuálně
obrazných vyjádření na smyslové
vnímání, vědomě s nimi pracuje při
vlastní tvorbě za účelem rozšíření
citlivosti svého smyslového vnímání
při vlastní tvorbě uplatňuje osobní
prožitky, zkušenosti a znalosti,
rozpozná jejich vliv a individuální
přínos pro tvorbu, interpretaci a
přijetí vizuálně obrazných vyjádření
na příkladech objasní vliv procesu
komunikace na přijetí a interpretaci
vizuálně obrazných vyjádření;
aktivně vstupuje do procesu
komunikace a respektuje jeho
pluralitu, na příkladech
charakterizuje vliv procesu
komunikace na přijetí a interpretaci
vizuálně obrazných vyjádření
ZSV
14.1.5
14.1.6
reprodukce a vlastní
interpretace umělecké-ho
díla vlastními výrazovými
prostředky
OSV – Poznávání a
rozvoj vlastní
komunikace
vývoj výtvarného umění v
procesu vývoje lidských
civilizací, funkce a chápání
umění ve společnosti,
v jednotlivých etapách vývoje
lidstva, proměny chápání
např. prostoru, krajiny,
člověka v umění
MKV: Základní
problémy
sociokulturních rozdílů,
EGS: Žijeme v Evropě
14.1.7
linie, tvar, rytmus, struktura,
textura apd.
ZSV
ZSV
Úloha komunikace
v uměleckém procesu
ZSV
14.1.8
vlastní vizuálně obrazná
vyjádření, poznání sebe
sama, podle vhodnosti
prostředků a postupů
14.1.9
reflexe vývoje výtvarného
umění v procesu komunikace
a jeho interpretace
OSV: Poznávání a
rozvoj vlastní
osobnosti
OSV: Sociální
komunikace
2. ZNAKOVÉ SYSTÉMY VÝTVARNÉHO
UMĚNÍ
nalézá, vybírá a uplatňuje
odpovídající prostředky pro
uskutečňování svých projektů
využívá znalostí aktuálních způsobů
vyjadřování a technických možností
zvoleného media pro vyjádření své
představy, zhodnotí a zdůvodní
způsob a technické možnosti
vyjadřování při vyjádření vlastní
představy
charakterizuje obsahové souvislosti
vlastních vizuálně obrazných
vyjádření a konkrétních uměleckých
děl a porovnává výběr a způsob
užití prostředků
své aktivní kontakty a získané
poznatky z výtvarného umění uvádí
do vztahů jak s aktuálními i
historickými uměleckými
výtvarnými projevy, tak s ostatními
vizuálně obraznými vyjádřeními
uplatňovanými v běžné komunikaci
na konkrétních příkladech vysvětlí,
jak umělecká vizuálně obrazná
vyjádření působí v rovině smyslové,
subjektivní i sociální a jaký vliv má
toto působení na utváření postojů a
hodnot
vytváří si přehled uměleckých
vizuálně obrazných vyjádření podle
samostatně zvolených kritérií
na konkrétních vizuálně obrazných
ZSV
14.2.1
14.2.2
14.2.3
14.2.4
14.2.5
14.2.6
14.2.7
výtvarné umění jako
experimentální praxe z
hlediska inovace prostředků,
obsahu a účinku, porovnává
jednotlivé prostředky, jejich
kombinací hledá
nejvhodnější řešení
např. komiks, ilustrace,
fotografie, reklama, video,
dochází k poznání vlivu a
možností jednotlivých médií
na základě vlastní zkušenosti
s výtvarným uměním staví
svou vlastní tvorbu a volí
vhodnou techniku
návštěva a spolupráce
s galeriemi (prezentace
vlastní tvorby), výstav,
výpravy za uměním
vývoj obrazně vizuálních
vyjádření od pravěku do
současnosti, ve vztahu
k vlivům společenským,
náboženským, filozofickým
apd.
shromažďování a tvorba
vlastní dokumentace na
základě vlastních kritérií a
hodnot, vytváří si ucelený
obraz o vývoji umění a jeho
úloze ve společnosti
světonázorové, náboženské,
Role subjektu
OSV: Poznávání a
rozvoj vlastní
osobnosti
MEV: Účinky mediální
produkce a vliv médií,
Mediální produkce,
Mediální produkty a
jejich význam
ZSV
DEJ, ZSV
OSV: Poznávání a
rozvoj vlastní
osobnosti
ZSV
OSV: Sociální
komunikace
ZSV
MKV: Základní
problémy
EGS: Žijeme v Evropě,
MKV: Uživatelé, Účinky
mediální produkce a
vliv médií
OSV: Seberegulace,
DEJ, ZSV
DEJ
příkladech rozlišuje umělecké slohy
a umělecké směry s důrazem na
umění od konce 19. století do
současnosti, z hlediska podstatných
proměn vidění a stavby uměleckých
děl a dalších vizuálně obrazných
vyjádření
na příkladech uvádí příčiny vzniku a
proměn uměleckých směrů a
objasní širší společenské a
filozofické okolnosti vzniku
uměleckých děl
objasní vyjádřením, zda a jak se
umělecké vyjadřovací prostředky
výtvarného umění od konce 19.
století do současnosti promítají do
aktuální obrazové komunikace
samostatně experimentuje s
různými vizuálně obraznými
prostředky, při vlastní tvorbě
uplatňuje také umělecké
vyjadřovací prostředky současného
výtvarného umění
3. UMĚLECKÁ TVORBA KOMUNIKACE
na příkladech vysvětlí umělecký
výraz, uvědomuje si vztah mezi
subjektivním obsahem uměleckého
znaku a významem získaným
v komunikaci
vysvětlí předpoklady nutné ke
vzniku uměleckého díla, dokáže
rozpoznat podstatné rysy
v současném umění, objasní proces
vzniku obecného vkusu a
estetických norem
14.2.8
filozofické a
vědeckotechnické zázemí
historických slohů
evropského kulturního
okruhu, vývoj výtvarného
umění od pravěku do 18.
století
vývoj výtvarného umění od
pravěku do baroka
14.2.9
problémů
MEV: Role médií
v moderních dějinách
MKV: Základní
problémy
vývoj
OSV: Poznávání a
rozvoj vlastní
osobnosti,
Seberegulace
14.2.10
14.3.3
14.3.7
14.3.1
CJL
umělecký proces a jeho
vývoj, role subjektu
úloha komunikace
umělecký proces a jeho vývoj
(umělecký proces a realita,
chápání uměleckého
procesu, znakové systémy
jednotlivých druhů umění,
historické proměny pojetí
uměleckého procesu,
Úloha komunikace
OSV: Poznávání a
rozvoj vlastní
komunikace
HV
HV
OSV: Poznávání a
rozvoj vlastní
komunikace
HV
vědomě uplatňuje tvořivost při
vlastních aktivitách a chápe ji jako
základní faktor rozvoje osobnosti,
dokáže objasnit její význam
v recesu umělecké tvorby i v životě
vysvětlí umělecký znakový systém
jako systém vnitřně diferencovaný a
dokáže v něm rozpoznat a nalézt
umělecké znaky od objevných až po
konvenční
objasní význam osobně založených
podnětů na vznik estetického
prožitku; popíše vlastní zkušenosti i
zkušenosti s uměním, které s jeho
vznikem souvisejí
vysvětlí, jaké předpoklady jsou
zapotřebí k recepci uměleckého díla
a zejména k porozumění
uměleckým dílům současnosti
objasní podstatné rysy magického,
mytického, univerzalistického,
modernistického přístupu k
uměleckému procesu, dokáže je
rozpoznat v současném umění a na
příkladech vysvětlí posun v jejich
obsahu
dokáže vystihnout nejpodstatnější
rysy dnešních proměn a na
příkladech uvést jejich vliv na
proměnu komunikace v uměleckém
procesu
14.3.2
14.3.4
14.3.5
14.3.6
14.3.8
prezentace uměleckého díla)
role subjektu v uměleckém
proces (smyslové vnímání a
jeho rozvoj, interpretace a
recepce uměleckého díla,
tvořivá osobnost v roli
tvůrce, interpreta, recipienta)
Vyjádření vztahů, mezi
objekty (lineární, barevné,
plastické a prostorové
prostředky, kompozice,
perspektiva) ve statickém i
dynamické vyjádření
Utváření a uplatnění
komunikačního obsahu
Vysvětlování a obhajoba
výsledků tvorby s
respektováním záměru
autora
Prezentace ve veřejném
prostoru
Umělecká výtvarná tvorba,
variace ve vlastní tvorbě
(Land -art, body – art…)
Záměry tvorby a proměny
obsahu vizuálně obrazných
vyjádření vlastních děl i děl
výtvarného umění;
Historické, sociální a kulturní
souvislosti (impresionismus,
expresionismus, kubismus,
české moderní umění)
OSV: Poznávání a
rozvoj vlastní
komunikace
VV
CJL, VV, DEJ
ČJ
předmět: estetická výchova
blok:
B
zaměření: hudební výchova
Výstup
RVP (č.)
Učivo
Téma
Mezipředmětové
vztahy
Žák:
1. PRODUKCE
využívá svůj individuální pěvecký
potenciál při zpěvu, při mluvním
projevu vede svůj hlas zněle a
přirozeně, správně artikuluje,
logicky člení větu (obsah sdělení),
uplatňuje zásady hlasové hygieny v
běžném životě
využívá jednoduché a podle
vybavení školy i složitější hudební
nástroje (keyboardy, keyboardy ve
spojení s počítačem) při
individuálních či společných
hudebních aktivitách a přiměřeně
svým hudebním schopnostem a
dovednostem používá hudební
nástroje jako prostředek sdělování
hudebních i nehudebních myšlenek
a představ
reaguje na hudbu pohybem,
ztvárňuje ji úměrně svým hudebním
schopnostem a pohybovým
dispozicím; pohyb ve spojení s
hudbou využívá k vyjádření
vlastních představ a pocitů
orientuje se v zápise jednoduchých,
případně i složitějších vokálních,
instrumentálních i vokálně-
vývoj
13.1.1
13.1.2
13.1.3
CJL, ZSV
kultivace pěveckého a
hlasového projevu, intonační
a rytmický výcvik, sólový a
sborový zpěv
hra a tvorba
instrumentálních doprovodů
(rytmicko-melodické
doprovody, jednoduchá
aranžmá), hra a tvorba
jednoduchých
instrumentálních kompozic
(hudební věta, malá písňová
forma, rondo), moderní
hudební nástroje a počítač
OSV: Seberegulace,
problémů
pohyb hudby a gesto,
pohybové etudy, tanec jako
způsob komunikace
OSV: Poznávání a
rozvoj vlastní
osobnosti
13.1.4
orientace v notovém
(grafickém) zápisu vokálních
kompozic, improvizace
DEJ, VV, ZSV
TV
instrumentálních písní a skladeb; na
základě svých individuálních
hudebních schopností tyto skladby
realizuje
2. RECEPCE A REFLEXE
vyděluje podstatné hudební znaky z
proudu znějící hudby, rozpoznává
hudebně výrazové prostředky užité
ve skladbě, uvědomuje si hudební
formu díla a k dílu přistupuje jako k
logicky utvářenému celku
popíše a na vybraných hudebních
dílech (částech hudebního díla)
ukáže důležité znaky tvorby a
interpretace, vysvětlí, v čem tkví
originální a nezaměnitelný přínos
skladatele a interpreta, možná
poselství sdělovaná prostřednictvím
hudby na základě svých schopností,
znalostí i získaných zkušeností
dešifruje a interpretuje
interpretuje hudbu na základě
vědomostí a individuálních
hudebních schopností; vytváří
vlastní soudy a preference, které
dokáže v diskusi obhájit
orientuje se ve vývoji hudebního
umění; uvědomuje si rozdílnost
hudebního myšlení v jednotlivých
etapách, rozlišuje hudební slohy
podle charakteristických hudebních
znaků, na základě historických,
společenských a kulturních
kontextů popíše podmínky a
okolnosti vzniku hudebního díla
jednoduché vokální
kompozice (předvětí a závětí,
perioda)
13.2.1
13.2.2
hudební dílo-hudební objekt,
hudebně výrazové
prostředky, hudební forma
OSV: Poznávání a
rozvoj vlastní
osobnosti
VV
hudební znak, formální
struktura a sémantika
skladby
popis hudebního díla v rovině
významu, výrazu a výstavby,
zařazení díla do historického
a sociálního kontextu,
hudební dílo jako možné
poselství, vlastní hodnocení
DEJ
13.2.3
13.2.4
hudba vokální a
instrumentální, periodizace
hudebního vývoje (hledisko
obecně historické, kulturně
historické, hudebně
imanentní), charakteristické
hudební znaky jednotlivých
slohů, průniky, syntézy,
hledání nových cest
OSV: Poznávání a
rozvoj vlastní
komunikace,
OSV: Seberegulace,
problémů
MKV: Základní
problémy
DEJ, ČJ
odliší hudbu podle jejího stylového
zařazení, významu a funkce,
rozpozná vhodnost či nevhodnost
využití určité hudby v konkrétních
situacích
uvědomuje si roli hudebního
průmyslu v současném světě;
popíše možnosti využití hudby v
„mimohudební“ oblasti a je
schopen poukázat na příklady jejího
zneužívání
uvědomuje si rozdílnost přístupů
jednotlivých lidí k hudbě a hudební
tvorbě, vnímá hudbu jako způsob
prezentace vlastních idejí a názorů i
idejí, pocitů a názorů ostatních lidí a
na základě toho je schopen se s
hudbou ztotožnit či ji odmítnout
upozorní na ty znaky hudební
tvorby, které s sebou nesou
netoleranci, rasismus a xenofobii, a
dokáže se od takové hudby
distancovat
upozorní na ty znaky hudební
tvorby, které s sebou nesou
netoleranci, rasismus a xenofobii, a
dokáže se od takové hudby
distancovat
3. UMĚLECKÁ TVORBA KOMUNIKACE
na příkladech vysvětlí umělecký
výraz, uvědomuje si vztah mezi
subjektivním obsahem uměleckého
znaku a významem získaným
v komunikaci
Role subjektu
13.2.5
13.2.6
13.2.7
ZSV, EKO
hudba a její využití v běžném
životě, hudba jako kulturní
statek a jako zboží, estetická
a umělecká hodnota
hudebního díla,
hudební průmysl, hudba na
objednávku a možnosti jejího
zneužití
popis hudebního díla v rovině
významu, výrazu a výstavby,
zařazení díla do sociálního
kontextu, hudební dílo jako
možné poselství, vlastní
hodnocení
13.2.8
hudební průmysl, hudba na
objednávku a možnosti jejího
zneužití
14.3.3
umělecký proces a jeho
vývoj, role subjektu
úloha komunikace
ZSV, ČJ
OSV: Poznávání a
rozvoj vlastní
osobnosti
ZSV, VV
MEV: Role médií
v moderních dějinách,
Uživatelé, Účinky
mediální produkce a
vliv médií
ZSV
MKV: Základní
problémy
Úloha komunikace
ZSV
vysvětlí předpoklady nutné ke
vzniku uměleckého díla, dokáže
rozpoznat podstatné rysy
v současném umění, objasní proces
vzniku obecného vkusu a
estetických norem
vědomě uplatňuje tvořivost při
vlastních aktivitách a chápe ji jako
základní faktor rozvoje osobnosti,
dokáže objasnit její význam
v recesu umělecké tvorby i v životě
vysvětlí umělecký znakový systém
jako systém vnitřně diferencovaný a
dokáže v něm rozpoznat a nalézt
umělecké znaky od objevných až po
konvenční
objasní význam osobně založených
podnětů na vznik estetického
prožitku; popíše vlastní zkušenosti i
zkušenosti s uměním, které s jeho
vznikem souvisejí
vysvětlí, jaké předpoklady jsou
zapotřebí k recepci uměleckého díla
a zejména k porozumění
uměleckým dílům současnosti
objasní podstatné rysy magického,
mytického, univerzalistického,
modernistického přístupu k
uměleckému procesu, dokáže je
rozpoznat v současném umění a na
příkladech vysvětlí posun v jejich
obsahu
dokáže vystihnout nejpodstatnější
rysy dnešních proměn a na
příkladech uvést jejich vliv na
proměnu komunikace v uměleckém
14.3.7
14.3.1
14.3.2
14.3.4
14.3.5
14.3.6
14.3.8
umělecký proces a jeho vývoj
(umělecký proces a realita,
chápání uměleckého
procesu, znakové systémy
jednotlivých druhů umění,
historické proměny pojetí
uměleckého procesu,
prezentace uměleckého díla)
role subjektu v uměleckém
proces (smyslové vnímání a
jeho rozvoj, interpretace a
recepce uměleckého díla,
tvořivá osobnost v roli
tvůrce, interpreta, recipienta)
Vyjádření vztahů, mezi
objekty (lineární, barevné,
plastické a prostorové
prostředky, kompozice,
perspektiva) ve statickém i
dynamické vyjádření
Utváření a uplatnění
komunikačního obsahu
Vysvětlování a obhajoba
výsledků tvorby s
respektováním záměru
autora
Prezentace ve veřejném
prostoru
Umělecká výtvarná tvorba,
variace ve vlastní tvorbě
(Land -art, body – art…)
Záměry tvorby a proměny
obsahu vizuálně obrazných
vyjádření vlastních děl i děl
výtvarného umění;
Historické, sociální a kulturní
ZSV
MKV: Základní
problémy
ZSV
MKV: Základní
problémy
ZSV
OSV: Poznávání a
rozvoj vlastní
osobnosti
OSV: Sociální
komunikace
ZSV
ZSV
DEJ, ZSV
procesu
souvislosti (impresionismus,
expresionismus, kubismus,
české moderní umění)
[B.12] Vzdělávací obsah – tělesná výchova
předmět: tělesná výchova
blok:
A
Výstup
RVP (č.)
zná své pohybové schopnosti a
využívá své pohybové dovednosti
užívá a dokáže vyhodnotit kondiční
testy v TV
16.1.1
rozezná správné držení těla zlepšuje
správné držení těla pomocí
základních vyrovnávacích cvičení
zná zdravotní význam pravidelného
uvolňování a protahování svalstva
(strečink)
16.1.3
16.1.2
16.1.4
Učivo
Činnosti ovlivňující zdraví
- rozvoj pohybových schopností
a dovedností
- individuální zdatnost i
v důsledku častého rozdílu
kalendářního a biologického
- věku
- BMI index, klidová a
maximální TF, měření tělesné
výšky a váhy
- testy rychlostních schopností
např: běh 60m
- testy silových schopností
např: výdrž ve shybu
- testy vytrvalostních
schopností např: běh 1500m
- testy koordinačních
schopností
- testy obratnostních
schopností
- správné držení těla
- chybné držení těla a jeho
následky
- posturální svaly - uvolňovací a
protahovací cvičení
- fázické svaly - pravidelné
cvičení a posilování
Téma
Mezipředmětové
vztahy
ZOZ - zdravotně
orientovaná zdatnost
OSV 1.1
BI
Svalová nerovnováha a
její kompenzace
BI
umí využívat relaxační a dechová
cvičení nejen pro tělesné ale i
duševní uvolnění
připraví organismus na pohybové
zatížení
rozlišuje mezi aerobní a anaerobní
zátěží
dbá na hygienu po sportovních
činnostech
zná zásady bezpečného chování při
pohybových činnostech
dokáže poskytnou první pomoc při
lehkých úrazech
16.1.5
-
16.1.6
-
je seznámen s individuální úrovní
pohybových schopností a
dovedností daných věkem i
pohlavím
využívá pohybových aktivit
k obohacení svého pohybového
režimu dne
16.1.1
volí vhodnou výstroj a výzbroj pro
pohybové aktivity v neznámém
prostředí
zná zdravotní i společensko-právní
důsledky použití nedovolených
podpůrných prostředků
16.1.7
16.1.6
16.1.7
16.1.7
16.1.8
16.1.1
16.1.7
testy flexibility, pohyblivosti
cvičení kompenzující svalové
dysbalance
relaxační a uvolňovací cvičení,
joga, dýchací cvičení
příprava organismu na
zatížení a regenerace
organismu po zatížení
- aerobní činnost, anaerobní
činnost, strečink, uvolňovací
cvičení
- hygiena pohybových činností
- výběr prostředí pro
pohybovou činnost
- bezpečnost pohybových
aktivit
- první pomoc
- individuální úroveň
pohybových schopností,
- dovedností, rozdíly
v pohybové činnosti dané
pohlavím a věkem
- individuální režim dne,
individuální pohybový režim,
specifika sportovního
prostředí
- atmosférické vlivy – specifika
počasí, podnebí při
sportovních aktivitách
- používání nedovolených
podpůrných prostředků např:
steroidy
- jiné návykové látky a drogy
Činnosti ovlivňující úroveň
pohybových dovedností
Zdravotně zaměřená
cvičení
BI
Organismus a pohybová
zátěž
Individuální pohybový
režim
Sportovní rizika
OSV 1.1
BI
zná lifting, skipping, zakopávání,
předkopávání, odrazy
zná základy atletického názvosloví
zdokonaluje techniku běhu a startů
zdokonaluje koordinaci těla při
odhodovém postavení z místa i
z rozběhu
zvládá rozměření odrazu při skoku
dalekém z rozběhu
rozlišuje techniku kročnou a
techniku závěsem
překoná la´tku při skoku vysokém
zádovou technikou flop
16.2.1
zná základní pravidla hry,
s dopomocí vyučujícího dokáže
rozhodovat zápas
zdokonaluje odbití vrchem
obouruč, odbití spodem obouruč,
podání spodem a nahrávku
zná průpravná cvičení pro rozvoj
pohybových dovedností ve
volejbale
zvládá herní kombinace ve dvojicích
a trojicích
16.2.1
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.1
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
BĚHY
- průpravná běžecká cvičení –
atletická abeceda
- technika běhu – šlapavý a
švihový běh
- nízký start
- běh v terénu
- testy vytrvalosti: cca1500m,
testy rychlosti: cca 60m
HODY
- hod granátem – zvládnutí
odhodového rytmu
- testy: hod granátem
SKOKY
- skok daleký z rozběhu –
technika kročná a technika
závěsem
- skok daleký z místa
- skok vysoký – technika flop nácvik rozběhu,odrazového
- rytmu a techniky překonávání
laťky
- testy: skok daleký z rozběhu,
skok daleký z místa, skok
vysoký
- pravidla Odbíjené
- nácvik herních činností
jednotlivce (HČJ) – odbití míče
obouruč vrchem, odbití
- míče obouruč spodem,
nahrávka, nácvik podání
spodem
- základy herních systémů každý střední přední hráč
nahrávačem
- průpravná hra 4:4
Atletika
OSV 1.1
Sportovní hry (SH) Odbíjená
OSV 1.5
zvládá průpravnou hru
rozhodovat zápas
zdokonaluje driblink, přihrávky,
střelbu na koš,dvojtakt
v basketbale
a trojicích
16.2.2
16.2.1
-
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
-
rozhodovat zápas
zdokonaluje přihrávku, střelbu na
bránu a zpracování míče
pohybových dovedností v kopané
a trojicích
rozhodovat zápas
zdokonaluje vedení míčku,
přihrávky, střelbu na bránu
pohybových dovedností ve florbale
a trojicích
16.2.1
-
16.2.2
16.2.2
16.2.2
-
pravidla Basketbalu
nácvik herních činností
jednotlivce (HČJ) - vedení
míče - driblink,
přihrávky jednoruč, obouruč
na krátkou a střední
vzdálenost
střelba na koš jednoruč,
dvojtakt
základy herních systémů –
osobní a zónová obrana,
uvolnění hráče bez míče
a s míčem – akce „hoď a běž“
průpravná hra na jeden koš –
streetball
pravidla Kopané
jednotlivce (HČJ) – vedení
míče, přihrávka vnitřním
a vnějším nártem, technika
zpracování míče
uvolnění hráče bez míče a
s míčem – akce „přihrej a běž“
průpravná hra
SH - Basketbal
OSV 1.5
SH - Kopaná
OSV 1.5
pravidla Florbalu
jednotlivce (HČJ) – technika
hole, vedení míče, přihrávka
střelba na bránu z místa,
střelba na bránu v pohybu
uvolnění hráče bez míčku a
s míčkem
základy herních systémů
průpravná hra
SH - Florbal
OSV 1.5
16.2.2
16.2.1
-
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
-
rozhodovat zápas
bránu, trojtakt
pohybových dovedností v házené
a trojicích
zná základní pravidla pálkovací hry
zná biomechaniku a fyziologii
tělesných cvičení při posilování
zvolí si vhodný druh posilování
podle konkrétního účelu
dokáže pro posilování využívat
tradiční i netradiční tělocvičné
náčiní
zná základy gymnastického
názvosloví
vykonává dopomoc a záchranu při
cvičení na všech gymnastických
nářadích
zvládne kotoul vpřed, kotoul vzad,
kotoul letmo, stoj na rukou
dokáže přeskočit kozu roznožkou na
dél i na šíř
dovede výmyk, seskok zákmihem
zvládá opakované komíhání ve svisu
nadhmatem
zvládne náskok, chůzi a seskok
z kladiny
zná základní odborné názvy
zvládá základní krokové variace
zvládá cvičení s hudbou
16.2.1
-
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
-
16.2.1
16.2.1
-
16.2.2
pravidla Házené
jednotlivce (HČJ) – přihrávka
jednoruč z místa, střelba
na bránu jednoruč z místa, ve
výskoku, trojtakt
s míčem
postupný útok
průpravná hra
SH - Házená
OSV 1.5
pravidla pálkovací hry
poučení o bezpečnosti,
pravidla při posilování
v posilovnách nebo fitness
centrech
posilování v kruhovém
provozu
Pálkovací hry
Posilování
OSV 1.5
OSV 1.1
MEV 5.3
16.2.2
-
16.3.1
Akrobacie
PROSTNÁ
- kotoul vzad, kotoul vpřed,
kotoul letmo, stoj na rukou,
- přemet stranou, sestava
16.1.7
16.2.1
16.2.1
16.2.1
16.2.1
16.3.1
16.2.1
16.2.1
PŘESKOK
- roznožka a skrčka přes kozu
nadél i našíř
HRAZDA
- náskok do vzporu, seskok
zákmihem
- výmyk odrazem jednonož,
obounož
KRUHY
- houpání, komíhání ve svisu
KLADINA
Gymnastika
OSV 1.1
-
FYZ
chůze, skoky na kladině, seskoky z
kladiny
RYTMICKÁ GYMNASTIKA
gymnastika
- aerobik, step aerobik, aerobik
se zátěží,P-class,Fit ball …
- lidové tance – polka,valčík
- úpolové přetahy, přetlaky,
odpory
- úpolové hry
- základy sebeobrany - hmaty a
znehybnění úpolových sportů
( judo,zápas …)
- šplh na tyči s přírazem, bez
přírazu
- šplh na laně
zvládá základní taneční kroky
zná základní úchopy, hmaty
zná zábavné úpolové hry
16.2.2
16.2.1
16.2.2
zvládá šplh na tyči i na laně s
přírazem
16.2.1
zdokonaluje jízdu na inline bruslích
a bruslích
16.2.1
16.2.2
- inline brusle i brusle
- jízda vpřed, jízda vzad, zatáčení
přešlapováním, zastavování
rozezná jednotlivé plavecké styly
zvládá základy odborného
názvosloví
zdokonaluje plavecké techniky kraul
a prsa, startovní skok a obrátku
16.2.1
16.3.1
-
16.2.4
-
plavecká technika prsa,
plavecká technika kraul
nácvik pohybů nohou
nácvik pohybů paží
nácvik dýchání
zdokonalování souhry paží a
nohou
nácvik startovního skoku a
obrátky
plavání 50m na čas
Tance
Úpoly
OSV 1.1
OSV 1.1
Šplh
Bruslení
Plavání
OSV 1.1
názvosloví
zná základní lyžařské a
snowboardové disciplíny
dodržuje bezpečnostní zásady při
pohybu na sjezdových tratích a při
pohybu v horském prostředí
zvládá a zdokonaluje jízdu na lyžích
klasickou technikou i bruslení
zvládá jízdu na sjezdových lyžích
zdokonaluje základní oblouky
zlepšuje řezaný oblouk
zvládá jízdu na
snowboardingu
zdokonaluje základní oblouky
zlepšuje řezaný oblouk
16.3.1
-
16.2.1
16.1.7
16.1.8
16.3.2
16.2.2
-
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
-
výstroj a výzbroj
první pomoc,bezpečnost a
pravidla pro pohyb na běžeckých
a sjezdových tratích
historie lyžování a
snowboardingu
základní lyžařské a
snowboardové disciplíny
základní technika lyžování a
snowboardingu
běžecké lyžování
- běh střídavý dvoudobý
běh soupažný jednodobý
běh soupažný dvoudobý
bruslení jednodobé a
dvoudobé
vytrvalostní jízda do 20 km
sjezdové lyžování - blouk v pluhu
základní oblouky – dlouhý,
střední, krátký
oblouk s přívratu
oblouk přestoupením
oblouk snožný
carvingový, řezaný, oblouk
jízda na vleku a sedačkových
lanovkách
závod – slalom mezi brankami
snowboarding
základní oblouky – dlouhý,
střední, krátký
smýkaný oblouk
řezaný oblouk
jízda na vleku a sedačkových
lanovkách
závod – slalom mezi brankami
Činnosti podporující pohybové
učení
Lyžařský a snowboardový
kurz
Běžecké lyžování
Sjezdové lyžování
Snowboarding
OSV 1.1
zvládá a využívá odbornou
terminologii pohybových aktivit
v TV
zná základní herní signály a gesta
neverbální komunikace
16.3.1
-
16.3.1
-
používání verbální
komunikace - názvosloví,
povely i neverbální
komunikace signály, gesta při pohybových
aktivitách
koordinace a spolupráce při
pohybových aktivitách
užití vhodné sportovní
výstroje a výzbroje dle
sportovní aktivity a prostředí
účast a organizace školních i
mimoškolních sportovních
akcí
práva a povinnosti určené
aktivní nebo pasivní sportovní
rolí
Vzájemná komunikace a
spolupráce při
sledování, testování a měření
při pohybových aktivitách
historie sportu v ČR
média a sport
olympionismus
Testování a
vyhodnocování
Český sport
volí a užívá vhodnou sportovní
výstroj a výzbroj
16.3.2
-
zúčastňuje se sportovních akcí
16.3.3
16.3.4
-
zvládá sportovní role podle druhu
pohybové aktivity
16.3.5
-
sleduje a vyhodnocuje sportovní
výsledky
naplňuje olympijské myšlenky
16.3.6
-
16.3.7
-
Výstup
RVP (č.)
Učivo
Sportovní výstroj a
výzbroj
Sportovní akce
OSV 1.5
Sportovní role
OSV 1.1
blok:
B
testy v TV
16.1.1
16.1.2
a dovedností
Téma
Mezipředmětové
vztahy
ZOZ - zdravotně
OSV 1.1
ZSV
-
rozezná správné držení těla
zlepšuje správné držení těla pomocí
posiluje fyzické svaly a protahuje
posturální svaly
(strečink)
16.1.3
16.1.4
-
16.1.4
-
16.1.5
-
zatížení
zátěží
činnostech
16.1.5
-
16.1.6
-
-
16.1.6
16.1.7
16.1.8
16.1.8
-
věku
BMI index, klidová a
výšky a váhy
testy rychlostních schopností
např: běh 60m
testy silových schopností
testy vytrvalostních
testy koordinačních
schopností
testy obratnostních
schopností
správné držení těla
chybné držení těla a jeho
následky
posturální svaly - uvolňovací a
fázické svaly - pravidelné
dysbalance
relaxační a uvolňovací
cvičení,joga, dýchací cvičení
aerobní činnost, anaerobní
cvičení
hygiena pohybových činností
výběr prostředí pro
pohybovou činnost
BI
její kompenzace
BI
cvičení
BI
zátěž
BI
lehkých úrazech
bezpečnost pohybových
aktivit
- první pomoc
pohlavím a věkem
prostředí
počasí,podnebí při
steroidy
BĚHY
atletická abeceda
švihový běh
- nízký start
- běh v terénu
-
pohlavím
režimu dne
16.1.1
prostředí
16.3.2
zná lifting,skipping,
zakopávání,předkopávání,odrazy
využívá vhodnou techniku běhu
v běžeckých atletických disciplínách
z rozběhu
zvládá odhodový rytmus
dalekém z rozběhu
techniku závěsem
vybere si a zdokonaluje zvolenou
16.2.1
16.1.1
16.1.1
16.2.2
16.3.1
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.1
16.2.2
HODY
odhodového rytmu
režim
Sportovní rizika
OSV 1.1
- ZEM
BI
Atletika
techniku skoku dalekého z rozběhu
překoná laťku při skoku vysokém
zná pravidla hry a dokáže
rozhodovat zápas
zdokonaluje odbití vrchem obouruč
i jednoruč - smeč, odbití spodem
obouruč, podání vrchem a nahrávku
volejbale
a trojicích
zvládá hru 6:6
rozhodovat zápas
zvládá driblink, přihrávky, střelbu na
koš jednoruč z místa, v
pohybu,dvojtakt
v basketbale
a trojicích
zvládá hru 5:5
16.2.2
16.3.4
16.2.2
16.2.2
16.2.2
SKOKY
závěsem
- skok vysoký – technika flop nácvik rozběhu, odrazového
rytmu a techniky překonávání
la´tky
vysoký
obouruč vrchem, odbití míče
jednoruč vrchem – smeč,
odbití míče obouruč spodem,
nahrávka, nácvik podání
vrchem
- základy herních systémů
- hra 6:6
OSV 1.5
SH - Basketbal
OSV 1.5
16.2.3
16.3.4
-
16.2.1
16.2.2
16.2.3
16.2.2
16.2.3
-
-
pravidla Basketbalu
míče - driblink,
vzdálenost
střelba na koš jednoruč
z místa, v pohybu, dvojtakt
rozhodovat zápas
bránu a zpracování míče v pohybu
a trojicích
zvládá hru
rozhodovat zápas
přihrávky na jeden dotek,střelbu na
bránu v pohybu
a trojicích
zvládá hru
rozhodovat zápas
zdokonaluje přihrávku,střelbu na
bránu v pohybu, trojtakt
a trojicích
zvládá hru
zná pravidla pálkovací hry
16.3.4
-
16.2.2
16.2.2
16.2.2
-
16.2.3
16.3.4
-
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.3
16.3.4
-
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.3
16.3.4
16.2.1
-
hra na jeden koš – streetball
hra 5:5
pravidla Kopané
míče, přihrávka vnitřním a
vnějším nártem v pohybu, na
jeden dotek
technika zpracování míče
hra
pravidla Florbalu
s míčkem
hra
pravidla Házené
jednoruč z místa, v pohybu,
střelba
výskoku, trojtakt
s míčem
postupný útok
hra
SH - Kopaná
OSV 1.5
SH - Florbal
OSV 1.5
SH - Házená
OSV 1.5
Pálkovací hry
Posilování
OSV 1.5
- FYZ
- BI
náčiní
16.1.3
názvosloví
nářadích
zvládne kotoul vpřed,kotoul
vzad,kotoul letmo,stoj na rukou
dokáže přeskočit kozu roznožkou na
dél i na šíř
nadhmatem
16.3.1
zvládne náskok, chůzi,poskoky a
seskok z kladiny
zvládá odraz z trampolíny a skoky
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.3.1
16.2.2
16.2.2
centrech
- posilování v kruhovém
provozu
- seznamuje se s lezením a
boulderováním na umělých
lezeckých stěnách
Akrobacie
PROSTNÁ
kotoul letmo, kotoul vzad do
stoje na rukou
- stoj na rukou
- skoky
- přemet stranou, sestava
PŘESKOK
- roznožka a skrčka přes kozu
nadél i našíř s naznačeným
zášvihem
HRAZDA
zákmihem
obounož
- závěs v podkolení a vzepření
závěsem v podkolení
- toč vpřed, sestava
KRUHY
- svis vznesmo střemhlav
KLADINA
- náskok na kladinu
- chůze, skoky na kladině,
obraty, seskoky z kladiny
- kotoul vpřed, sestava
TRAMPOLÍNA
Gymnastika
-
FYZ
BI
-
zná taneční kroky
zná základní úchopy, hmaty,
znehybnění a pádové techniky
16.2.1
16.2.1
16.2.2
přírazem
16.2.1
16.2.2
a bruslích
16.2.1
zná jednotlivé plavecké styly
názvosloví
16.2.1
16.3.1
v TV
16.3.1
16.2.2
skoky prosté přes různá
tělocvičná nářadí a pomůcky
se zátěží
- lidové tance – polka, valčík
odpory
- úpolové hry
( judo,zápas …)
- šplh na tyči s přírazem, bez
přírazu
- šplh na laně
- jízda vpřed, jízda vzad,
zatáčení přešlapováním,
zastavování
- plavecká technika prsa,
- nácvik pohybů nohou
- nácvik pohybů paží
- nácvik dýchání
- zdokonalování souhry paží a
nohou
- nácvik startovního skoku a
obrátky
- nácvik záchrany tonoucího
- plavání 50m na čas
učení
- používání verbální
Tance
Úpoly
Šplh
Bruslení
Plavání
spolupráce při
OSV 1.3
16.3.1
-
aktivitách
akcí
rolí
výstroj a výzbroj
16.3.2
-
16.3.4
-
pohybové aktivity
16.3.5
-
výsledky
16.3.6
-
16.3.7
-
Výstup
RVP (č.)
Učivo
média a sport
olympionismus
výzbroj
Sportovní akce
OSV 1.5
Sportovní role
Testování a
vyhodnocování
Český sport
- ZEM
- DEJ
blok:
C
testy v TV
16.1.1
16.1.2
a dovedností
- věku
- BMI index, klidová a
Téma
Mezipředmětové
vztahy
ZOZ - zdravotně
OSV 1.1
ZSV
BI
posturální svaly
(strečink)
16.1.3
16.1.4
-
16.1.4
-
16.1.4
-
zatížení
zátěží
činnostech
dokáže poskytnout první pomoc při
lehkých úrazech
16.1.5
-
16.1.6
-
-
16.1.6
16.1.7
16.1.8
-
16.1.8
-
výšky a váhy
např: běh 60m
schopností
schopností
následky
dysbalance
cvičení
pohybovou činnost
bezpečnost pohybových
aktivit
první pomoc
její kompenzace
BI
cvičení
BI
zátěž
BI
pohlavím
režimu dne
16.1.1
prostředí
16.3.2
z rozběhu
zdokonaluje vrh koulí
dalekém z rozběhu
techniku závěsem
16.2.1
16.1.1
16.1.7
16.2.2
16.3.1
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
individuální úroveň
pohlavím a věkem
prostředí
počasí,podnebí při
steroidy
BĚHY
atletická abeceda
švihový běh
- nízký start
- běh v terénu
-
HODY
odhodového rytmu
- koulařská abeceda, vrhy
z různých poloh a postavení
- vrh koulí – technika sunem
režim
Sportovní rizika
OSV 1.4
- ZEM
BI
Atletika
16.2.2
rozhodovat zápas
obouruč, podání vrchem a nahrávku
před sebe i za sebe
volejbale
a trojicích
zvládá hru 6:6
16.3.4
rozhodovat zápas
zvládá driblink, přihrávky,střelbu na
pohybu,dvojtakt
v basketbale
a trojicích
zvládá hru 5:5
16.3.4
16.2.1
16.2.2
16.2.2
16.2.3
16.2.1
16.2.2
16.2.2
16.2.3
SKOKY
závěsem
la´tky
vysoký
obouruč vrchem,odbití
nahrávka, podání vrchem,
- útočné kombinace bez
signálu, nácvik herního
systému se dvěma nahrávači
(4-2)
- obranné kombinace
- hra 6:6
- pravidla Basketbalu
míče - driblink,
- přihrávky jednoruč, obouruč
vzdálenost
- střelba na koš jednoruč
- základy herních systémů –
OSV 1.5
SH - Basketbal
OSV 1.5
rozhodovat zápas
a trojicích
zvládá hru
16.3.4
rozhodovat zápas
přihrávky na jeden dotek,střelbu na
bránu v pohybu
a trojicích
zvládá hru
rozhodovat zápas
zdokonaluje přihrávku,střelbu na
a trojicích
zvládá hru
16.3.4
zná pravidla pálkovací hry
-
16.2.2
16.2.2
16.2.2
-
16.2.3
-
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.3
16.3.4
-
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.3
16.3.4
-
hra 5:5
pravidla Kopané
jeden dotek
hra
pravidla Florbalu
s míčkem
hra
pravidla Házené
střelba
výskoku, trojtakt
s míčem
postupný útok
hra
SH - Kopaná
OSV 1.5
SH - Florbal
OSV 1.5
SH - Házená
OSV 1.5
Pálkovací hry
OSV 1.5
náčiní
16.2.1
názvosloví
nářadích
zvládne kotoul vpřed, kotoul
vzad,kotoul letmo,stoj na rukou
zdokonaluje přemet vpřed
dokáže přeskočit různá tělocvičná
nářadí roznožkou a skrčkou
nadhmatem
zvládne náskok, chůzi, poskoky a
seskok z kladiny
16.3.1
16.2.2
16.2.2
16.1.7
16.2.1
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.3.1
16.2.2
16.2.2
centrech
- posilování v kruhovém
provozu
- seznamuje se s lezením a
Akrobacie
PROSTNÁ
stoje na rukou
- stoj na rukou
- skoky
- přemet stranou, přemet
vpřed, sestava
-
PŘESKOK
- roznožka a skrčka přes různá
tělocvičná nářadí
s naznačeným zášvihem
HRAZDA
zákmihem
obounož
KRUHY
KLADINA
Posilování
- FYZ
- BI
Gymnastika
-
FYZ
BI
náskok na kladinu
chůze, skoky na kladině,
obraty, seskoky z kladiny
TRAMPOLÍNA
- skoky prosté přes různá
- nácvik salta vpřed
-
zná základní úchopy, hmaty
16.2.1
16.2.1
16.2.2
přírazem
16.2.1
a bruslích
16.2.1
16.2.2
se zátěží
odpory
- pádové techniky
- úpolové hry
( judo,zápas …)
- šplh na tyči s přírazem
- šplh na laně s přírazem, bez
přírazu
- jízda vpřed, jízda vzad,
zastavování
Tance
Úpoly
Šplh
Bruslení
názvosloví
16.2.1
16.3.1
16.2.4
-
dokáže organizovat sportovní utkání
nebo turnaj v tradičních i
netradičních sportovních
disciplínách
zná bezpečnostní rizika tzv.
outdoorových sportů
umí poskytnou první pomoc
16.3.3
-
16.1.7
16.1.8
-
-
-
-
-
nácvik dýchání
nohou
obrátky
nácvik záchrany tonoucího
zaměření sportovního kurzu
podle materiálních a
personálních podmínek školy
poučeni o bezpečnosti a riziku
dané pohybové aktivity
základní výstroj a výzbroj (u
všech)
akreditace, vzdělání
vyučujících, instruktorů pro
danou pohybovou aktivitu
písemný souhlas rodičů a
100% zdravotní stav studentů
- první pomoc
Plavání
náplň: sportovní hry – kopaná,
volejbal, softball, ringo,
frisbee, badminton, tenis,
nohejbal, basketbal, stolní
tenis, lakros… další netradiční
i tradiční sporty
turistika
pobyt v přírodě - táboření
koupání, plavání popř: jízda
na kajacích, kanoích, raftech
…
dle možností cyklistika
Sportovní hry
Letní sportovně-turistický
kurz
(LSTK)
Turistika a pobyt v přírodě
Horolezectví
Vodní sporty
Cyklistika
OSV 1.1
ENV 4.2
-
BI
ZEM
DEJ
FYZ
v TV
16.3.1
výstroj a výzbroj
16.3.2
16.3.4
pohybové aktivity
16.3.5
výsledky
16.3.6
16.3.1
16.3.7
- pravidla silničního provozu
- základní opravy kola
učení
- používání verbální
komunikace - signály, gesta při pohybových
aktivitách
- koordinace a spolupráce při
- užití vhodné sportovní
- účast a organizace školních i
akcí
- práva a povinnosti určené
rolí
- sledování, testování a měření
- historie sportu v ČR
- média a sport
- olympionismus
spolupráce při
OSV 1.3
výzbroj
Sportovní akce
OSV 1.5
Sportovní role
OSV 1.1
Testování a
vyhodnocování
Český sport
- ZEM
- DEJ
blok:
D
Výstup
RVP (č.)
16.1.1
Učivo
Téma
Mezipředmětové
vztahy
a dovedností
ZOZ - zdravotně
OSV 1.1
- občanský a
společenskovědní
testy v TV
16.1.2
-
-
posturální svaly
(strečink)
16.1.3
16.1.4
-
16.1.4
-
16.1.4
-
zatížení
zátěží
činnostech
16.1.5
-
16.1.6
-
-
16.1.6
16.1.7
individuální zdatnost i
věku
BMI index, klidová a
výšky a váhy
např: běh 60m
schopností
schopností
následky
dysbalance
cvičení
základ
BI
její kompenzace
BI
cvičení
BI
zátěž
BI
lehkých úrazech
16.1.8
pohlavím
režimu dne
16.1.1
prostředí
16.3.2
zvládá atletický víceboj
zvládá štafetový běh
z rozběhu
16.2.1
16.2.2
16.1.8
16.1.1
16.1.7
16.2.3
16.3.1
16.2.2
pohybovou činnost
- bezpečnost pohybových
aktivit
- první pomoc
pohlavím a věkem
prostředí
počasí, podnebí při
podpůrných prostředků např.:
steroidy
-
režim
Sportovní rizika
ZEM
BI
Atletika
BĚHY
atletická abeceda
švihový běh
- štafetová předávka
- nízký start
- běh v terénu
OSV 1.4
HODY A VRHY
odhodového rytmu
- koulařská abeceda, vrhy
z různých poloh a postavení
- vrh koulí – technika sunem
- testy: vrh koulí
zvládá vrh koulí z různých poloh
dalekém z rozběhu
techniku závěsem
rozhodovat zápas
obouruč, podání vrchem a
nahrávku před sebe i za sebe
zvládá útočný úder ze zadní řady
volejbale
zvládá složitější herní kombinace ve
dvojicích, trojicích i čtveřicích
zvládá hru 6:6
rozhodovat zápas
16.3.4
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.3
16.3.4
SKOKY
závěsem
laťky
vysoký
obouruč vrchem,odbití
nahrávka, podání vrchem,
- útočné kombinace se
signálem, nácvik herního
systému se dvěma nahrávači
(4-2)
- obranné kombinace
- hra 6:6
-
pravidla Basketbalu
OSV 1.5
SH - Basketbal
OSV 1.5
zvládá driblink, přihrávky,střelbu na
pohybu,dvojtakt
využívá různé útočné kombinace
(rychlý a postupný protiútok,
clonění …)
využívá různé obranné kombinace
(přebírání soupeře, zesilování
obrany …)
v basketbale
dvojicích a trojicích
zvládá hru 5:5
rozhodovat zápas
využívá různé útočné a obranné
herní kombinace (křižování,
přebírání hráčů)
zvládá hru
16.2.2
rozhodovat zápas
zdokonaluje vedení míčku,přihrávky
na jeden dotek,střelbu na bránu
v pohybu
herní kombinace
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
-
míče - driblink,
vzdálenost
střelba na koš jednoruč
s míčem – akce „hoď a běž“,
clonění, přebírání hráčů
hra 5:5
16.2.3
16.3.4
-
16.2.2
16.2.2
16.2.2
-
16.2.2
-
16.2.3
-
16.3.4
-
16.2.2
16.2.2
16.2.2
pravidla Kopané
jeden dotek
útočné a obranné herní
kombinace
hra
SH - Kopaná
OSV 1.5
pravidla Florbalu
s míčkem
SH - Florbal
OSV 1.5
dvojicích, trojicích
zvládá hru
rozhodovat zápas
herní kombinace
zvládá hru
zná pravidla pálkovací hry a dokáže
rozhodovat zápas
zvládá nahazování, odpal a chytání
míčku
využívá různé útočné kombinace
(odpal s krádeží, ulívka) a obranné
kombinace (autování hráčů –
dvojaut,trojaut)
pohybových dovedností pálkovací
hry
zvládá hru
zvládá obsluhu a bezpečnost
standardních posilovacích strojů a
posilovacích věží
16.2.2
16.2.3
16.3.4
-
rychlý protiútok, křížení
hra
-
pravidla Házené
střelba
výskoku, trojtakt
s míčem
postupný útok
hra
SH - Házená
OSV 1.5
jednotlivce (HČJ)
házení,chytání,odpalování,na
dhazování, nácvik skluzu k
metě
hra
Pálkovací hry
OSV 1.5
centrech
posilování v kruhovém
provozu
seznamuje se s lezením a
Posilování
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.3
16.3.4
-
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.3
16.2.1
-
16.2.2
16.1.7
-
16.2.2
-
FYZ
BI
náčiní
zvládá základy boulderování a
lezení
názvosloví
nářadích
zvládne kotoul vpřed,kotoul
vzad,kotoul letmo,stoj na rukou,
přemet vpřed,rondát
dokáže přeskočit různá tělocvičná
nářadí roznožkou a skrčkou
vládá opakované komíhání ve svisu
nadhmatem
zvládne náskok, chůzi,poskoky a
seskok z kladiny
zvládá odraz z trampolíny a skoky
16.2.2
16.3.1
16.1.7
16.2.1
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.2.2
16.3.1
16.2.2
16.2.2
Akrobacie
PROSTNÁ
stoje na rukou
- stoj na rukou
- skoky, rondát
- přemet stranou, přemet
vpřed, sestava
PŘESKOK
- roznožka a skrčka přes různá
tělocvičná nářadí
s naznačeným zášvihem
HRAZDA
zákmihem
obounož
KRUHY
- komíhání ve svisu
KLADINA
- náskok na kladinu
- chůze, skoky na kladině,
obraty, seskoky z kladiny rondát
TRAMPOLÍNA
- skoky prosté přes různá
Gymnastika
-
FYZ
BI
16.2.1
se zátěží
zvládá základní úchopy,
hmaty,znehybnění a pádové
techniky
16.2.1
-
16.2.2
-
zvládá šplh na tyči i na laně
s přírazem
zdokonaluje šplh na laně bez
přírazu
a bruslích
16.2.1
16.2.2
-
názvosloví
16.2.1
16.3.1
-
-
16.2.2
16.2.2
16.2.4
-
Tance
úpolové přetahy, přetlaky,
odpory
pádové techniky
úplové hry
základy sebeobrany - hmaty a
( judo,zápas …)
šplh na tyči s přírazem
šplh na laně s přírazem, bez
přírazu
Úpoly
inline brusle i brusle
jízda vpřed, jízda vzad,
zastavování
nácvik dýchání
nohou
obrátky
nácvik záchrany tonoucího
Bruslení
učení
BI
- FYZ
Šplh
Plavání
- FYZ
v TV
16.3.1
-
16.3.1
-
výstroj a výzbroj
16.3.2
-
16.3.4
-
pohybové aktivity
16.3.5
-
výsledky
16.3.6
-
16.3.7
-
používání verbální
aktivitách
akcí
rolí
spolupráce při
média a sport
olympionismus
Testování a
vyhodnocování
Český sport
OSV 1.3
výzbroj
Sportovní akce
OSV 1.5
Sportovní role
MEV 5.1
-
ZEM
DEJ
[B.13] Vzdělávací obsah – informační technologie
předmět: informační technologie
blok:
A
Výstup
RVP (č.)
Učivo
Téma
Mezipředmětové
vztahy
ochrana autorských práv a
osobních údajů
Informační etika,
legislativa
OSV (1.4)
Problematika legálního
SW.
ZSV
ochrana zdraví
Ergonomie, hygiena a
bezpečnost práce s ICT
Údržba a ochrana dat
OSV (1.2)
Péče o zdraví.
Žák
využívá informační a komunikační
služby v souladu s etickými,
bezpečnostními a legislativními
požadavky
17.2.4
organizuje účelně data a chrání je
proti poškození či zneužití
17.1.3
využívá dostupné služby
informačních sítí k vyhledávání
informací, ke komunikaci,
k vlastnímu vzdělávání
17.2.1
(část 1.)
zpracovává a prezentuje výsledky
své práce s využitím pokročilých
funkcí aplikačního softwaru a
internetu
17.3.1
o
o
o
o
správa souborů a složek
komprese
antivirová ochrana
firewall
zálohování dat
globální charakter internetu
multikulturní a jazykové
aspekty
služby na internetu
e-learning
zásady grafické a
typografické úpravy
dokumentu
estetické zásady publikování
prezentační software
Zásady tvorby prezentace
Animace, přechody
Multimediální obsah
textové editory
typografie
etika, právo
FYZ
převody
jednotek
Internet
MEV (5.1)
Historie internetu jako
média.
Sdílení odborných inf.
Publikování
Aplikační software pro
práci s informacemi
CJ
MEV (5.1)
Tvorba vlastních
materiálů.
typografie
ESTETICKÁ VÝCH.
estetické zásady
MAT
grafy, funkce
CJ
Psaní
slohového
útvaru na PC
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
speciální znaky
tabulátory
seznamy
hromadná korenspondence
Revize
tabulkové kalkulátory
Buňka
Adresa
Vzorce
Funkce
Formátování
Podmíněné formátování
Grafy
Komplexní návrh tabulky
formy dokumentů a jejich
struktura
Publikování
blok:
B
Výstup
RVP (č.)
Učivo
Téma
žák
využívá nabídku výukových
programů
využívá teoretické i praktické
poznatky o funkcích jednotlivých
složek softwaru k tvůrčímu a
efektivnímu řešení úloh
využívá dostupné služby
informačních sítí k týmové
spolupráci
17.2.2
(část 1.)
17.1.2
(část 1.)
orientuje se v možnostech
uplatnění ICT v různých oblastech
společenského poznání a praxe
funkce operačních systémů a
programových aplikací,
uživatelské prostředí
Software
17.2.1
(část 2.)
diskusní skupiny,
elektronické konference
Sdílení odborných
informací
17.1.4
vymezení teoretické a
aplikované informatiky
Informatika
OSV (1.3)
Komunikace.
OSV (1.5)
Spolupráce.
Mezipředmětové
vztahy
využívá nabídku informačních a
vzdělávacích portálů, encyklopedií,
knihoven, databází
posuzuje tvůrčím způsobem
aktuálnost, relevanci a věrohodnost
informačních zdrojů a informací
17.2.2
(část 2.)
17.2.3
data a informace
relevance
věrohodnost informace
odborná terminologie
informační zdroje
informační procesy
informační systémy
Informace
OSV (1.2)
Kde vyhledávat
informace.
MEV(5.2)
Věrohodnost
informačních zdrojů
MAT
logaritmické
funkce
CJ
knihovny
blok:
C
Výstup
RVP (č.)
žák
– využívá dostupné služby
informačních sítí
své práce s využitím pokročilých
funkcí multimediálních technologií a
internetu
využívá teoretické i praktické
poznatky o funkcích jednotlivých
složek hardwaru k tvůrčímu a
efektivnímu řešení úloh
17.3.1
(část 3.)
ovládá, propojuje a aplikuje
dostupné prostředky ICT
17.1.1
17.1.2
(část 2.)
Učivo
Téma
typologie sítí
internet
síťové služby a protokoly
přenos dat
grafické editory
multimédia
Počítačové sítě
funkce prostředků ICT, jejich
částí a periferií,
technologické inovace,
digitalizace a reprezentace
dat
digitální technologie a
možnosti využití v praxi
možnosti využití prostředků
ICT handicapovanými
osobami
Hardware
Digitální svět
Ergonomie, hygiena a
bezpečnost práce s ICT
Mezipředmětové
vztahy
MEV (5.1)
Tvorba vlastních
materiálů.
ESTETICKÁ VÝCHOVA
práce s grafikou
blok:
D
Výstup
RVP (č.)
Učivo
Téma
Mezipředmětové
vztahy
Algoritmizace úloh
OSV (1.2)
Myšlenkové postupy
řešení problémů.
MAT
logické myšlení
Žák
aplikuje algoritmický přístup
k řešení problémů
17.3.2
své práce s využitím aplikačního
softwaru a internetu
17.3.1
(část 3.)
algoritmus
zápis algoritmu
úvod do programování
databáze
export a import
modelování a simulace
[B.14] Vzdělávací obsah – ekonomika
předmět: Ekonomika
blok:
C
-
Vysvětlí na základě konkrétní,
reálné a aktuální situace ve
společnosti, mechanismy fungování
trhu
stanoví cenu jako součet
nákladů, zisku a DPH, vysvětlí,
jak se cena liší podle typu
zákazníků, místa či období,
objasní důvody kolísání cen
zboží či pracovní síly na trhu
podle nabídky a poptávky
rozpozná běžné cenové triky (
cena bez DPH aj.) a klamavé
nabídky
rozlišuje a porovnává praktické
využití jednotlivých forem
podnikání, posoudí, která
forma podnikání je v konkrétní
situaci nejvýhodnější forma
podnikání je v konkrétní situaci
nejvýhodnější
posoudí výhody a rizika
podnikání v porovnání se
zaměstnancem
uvede, jak postupovat při
zakládání vlastní podnikatelské
činnosti a jak zažádat o
Výstup
RVP (č.)
12.3.1
12.3.2
Učivo
Vývoj a definice trhu, tržní
mechanizmy
cenové kalkulace a jejich
aplikace
ekonomika malých a
středních firem
12.3.3
ekonomika živnosti
obchodní zákony
živnostenský zákon
Téma
Tržní ekonomika
OSV 1.1
vlastní osobnosti
Mezipředmětové
vztah
BI
MAT
OSV 1.2
Seberegulace,
problémů
OSV 1.3
ČJ, AJ
základní ekonomické pojmy
12.3.4
ekonomické subjekty
marketing
12.3.5
12.3.6
živnostenské oprávnění
analyzuje obsah reklamy,
kriticky posuzuje podíl
marketinku na úspěchu
výrobku na trhu
Používá nejběžnější platební
nástroje, smění peníze za
použití kurzovního lístku
uvede principy vývoje cen akcií
a možnosti forem investic do
cenných papírů
rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě
toho sestaví rozpočet domácnosti
navrhne, jak řešit schodkový
rozpočet a jak naložit s přebytkovým rozpočtem domácnosti
na příkladu vysvětlí, jak
uplatňovat práva spotřebitele
(při nákupu zboží a služeb,
včetně produktů finančního
trhu)
navrhne způsoby, jak využít
volné finanční prostředky
(spoření, produkty se státním
příspěvkem, cenné papíry,
nemovitosti aj.) vybere
nejvhodnější produkt pro
investování volných finančních
prostředků a vysvětlí proč.
vybere nejvhodnější uvěrový
produkt s ohledem na své
potřeby a zdůvodní svou volbu,
12.3.7
12.5.1
12.5.2
12.5.3
12.5.4
12.3.5
12.5.6
12.5.7
Mikroekonomika a její aplikace v
jednotlivých rozpočtech
Finanční předpisy pro
hospodaření v rozpočtových
organizacích
Občanský zákoník a předpisy s
ním související vyhlášky a
předpisy
Peníze, funkce peněz
Hospodaření domácnosti
Finanční produkty
Bankovní soustava
Finance
OSV 1.1
vlastní osobnosti
OSV 1.2
Seberegulace,
problémů
OSV 1.3
MA, ZSV
BI
posoudí způsoby zajištění
úvěru a vysvětlí, jak se
vyvarovat předlužení
vysvětlí způsoby stanovení
úrokových sazeb a rozdíl mezi
úrokovou sazbou a RPSN
vybere nejvýhodnější pojistný
produkt s ohledem na své
potřeby
objasní funkci ČNB a její vliv na
činnost komerčních bank
využívá moderní formy
bankovních služeb, včetně
moderních informačních a telekomunikačních technologií,
ovládá způsoby
bezhotovostního platebního
styku
kriticky posoudí své zdravotní,
osobnostní a kvalifikační
předpoklady pro volbu
vlastního studia a profesní
orientace
posuzuje profesní a vzdělávací
nabídku. Vztahující se k jeho
profesní volbě a kariéře
posoudí profesní poptávku na
českém i evropském trhu práce
a pružně na ní reaguje dalším
vzděláváním
vyhotoví potřebnou
dokumentaci pro přijímací
řízení k dalšímu studiu i ve
zvolené profesi
vhodně prezentuje vlastní
12.5.8
12.5.9
12.5.10
12.5.11
12.1.1
12.1.2
12.1.3
Systém českého a
evropského školství
přehled vysokých škol a
univerzit v ČR
dokumenty MŠMT
Profesní volba
Mezinárodní trh práce
Osobní management
Trh práce a profesní volba
OSV 1.1
vlastní osobnosti
OSV 1.2
Seberegulace,
problémů
OSV 1.3
BI
MAT
Čj,Aj
12.1.4
12.1.5
osobu a práci, vhodně
vystupuje při přijímacím
pohovoru nebo konkurzu
reflektuje význam práce pro
psychické zdraví člověka,
vytvoří si vyvážený pracovní
rozvrh s ohledem na své osobní
vztahy
12.1.6
Bi
předmět: Ekonomika
blok:
D
Výstup
RVP (č.)
rozlišuje jednotlivé druhy majetku;
orientuje se v účetní evidenci
majetku
rozliší jednotlivé druhy nákladů a
výnosů;
řeší jednoduché výpočty výsledku
hospodaření;
řeší jednoduché kalkulace ceny;
na příkladech vysvětlí a vzájemně
porovná druhy odpovědnosti za
škody ze strany zaměstnance a
zaměstnavatele;
na příkladu ukáže použití nástrojů
marketingu v oboru;
charakterizuje části procesu řízení a
jejich funkci
Uvede postup, jak uzavřít
pracovní smlouvu a podat
výpověď
12.2.1
Učivo
Téma
struktura majetku,
dlouhodobý majetek, oběžný
majetek
náklady, výnosy, výsledek
hospodaření podniku
druhy škod a možnosti
předcházení škodám,
odpovědnost zaměstnance a
odpovědnost zaměstnavatele
marketing
management
Podnik, majetek podniku a
hospodaření podniku
Zákoník práce a s ním
souvisejí vyhlášky a předpisy
BOZP
Pracovněprávní vztahy
OSV 1.1
vlastní osobnosti
OSV 1.2
Mezipředmětové
vztah
IVT – využití internetu
k získávání informací,
Tvorba prezentací
ZSV
uvede svá pracovní práva a
vyžaduje jejich respektování od
ostatních, respektuje své
pracovní povinnosti
objasní funkci odborů
volí bezpečné pracovní postupy
k životnímu prostředí, používá
adekvátní pracovní pomůcky
chová se poučeně a adekvátně
situaci v případě pracovního
úrazu
12.2.2
Objasní základní principy
fungování systému příjmů a
výdajů státu
rozlišuje základní typy daní,
rozlišuje, na které jeho činnosti
se zdaňovací povinnost
vztahuje
uvede, jakým způsobem podá
daňové přiznání především k
dani z příjmu, jak provede
základní výpočty daní a zjistí
výši sociálního a zdravotního
pojištění
na základě aktuálních
mediálních informací posoudí
vliv nejdůležitějších ekonomických ukazatelů (inflace,
úroveň HDP, míra nezaměstnanosti) na změny v životní
úrovně občanů
vysvětlí podstatu inflace a její
důsledky na příjmy obyvatelstva, vklady a úvěry,
dlouhodobé finanční plánování
12.4.1
Seberegulace,
problémů
12.2.3
12.2.4
OSV 1.3
BI, EKO
12.2.5
12.4.2
12.4.3
12.4.4
12.4.5
Makroekonomické vztahy v
ekonomice
úloha státu pro hospodaření
všech firem
daňový systém ČR a ostatních
zemí EU
daňové zákony a vyhlášky
ministerstva financí
statistiky MF a ČSÚ
Národní hospodářství a
úlohu státu v ekonomice
MA, ZSV
a uvede příklady, jak se
důsledkům inflace bránit
uvede postup, jak vypočítá
životní minimum své domácnosti a zažádá o sociální dávku
na níž má nárok
objasní funkci podpory v
nezaměstnanosti, funkci úřadů
práce a personálních agentur,
vyhledá informace o zaměstnání a rekvalifikace v různých
typech medií
12.4.6
12.4.7
[B.15] Vzdělávací obsah – multimédia
předmět:
Blok:
hodinová dotace:
multimédia
C
2 hodiny týdně
žák
uloží audio záznamy do datových souborů;
orientuje se ve formátech a vhodnosti
použití audio souborů;
upraví audio soubory;
uloží video záznamy do datových souborů;
použití video souborů;
upraví video soubory;
vytvoří delší video nebo záznam a vybaví
ho titulky a mluveným slovem;
převede datové soubory do jiných formátů
s ohledem na následné použití;
poskytne odbornou pomoc ostatním
uživatelům
výstup RVP
(číslem)
17.1.1
17.1.1
učivo
audio
téma
Zpracování videa a zvuku
OSV (1.2.)
tvorba materiálů
vhodných
k sebeprezentaci
Speciální efekty (Jashaka)
17.1.2
17.3.1
17.3.1
mezipředmětové
vztahy
IVT
prezentační
software
video
OSV (1.5)
spolupráce a soutěž při
zpracování
audiovizuálních
záznamů
17.1.2
17.3.1
17.1.1
Převody datových formátů
17.1.4
Poskytování uživatelské
podpory
OSV (1.3)
komunikace
CJ
komunikace
předmět:
blok:
hodinová dotace:
multimédia
D
2 hodiny týdně
žák
vytvoří fotografii a uloží ji do PC;
upraví fotografie dostupným SW
jejich použití;
vytvoří jednoduchou animaci pomocí
dostupného SW;
převede datové soubory do jiných formátů
s ohledem na následné použití;
výstup RVP
(číslem)
17.1.2
17.1.2
17.3.1
učivo
změna formátu
retušování
fotomontáž
téma
Tvorba a úprava fotografií
OSV (1.3.)
tvorba materiálů
vhodných k
sebeprezentaci
OSV S (1.5)
Soutěží o nejlepší dílo
17.1.2
Animace
17.1.1
Převody datových formátů
mezipředmětové
vztahy
CJ
komunikace
[B.16] Vzdělávací obsah – mediální výchova
předmět:
blok:
hodinová dotace:
mediální výchova
D
2 hodiny týdně
výstup RVP
(číslem)
téma
aktivní poznávání různých
druhů umění našeho i
světového, současného i
minulého, v tradiční i
mediální podobě
1. Literatura a ostatní druhy
umění
OSV (1.1)
Učení osvojovat si ve
škole i v životě mimo
školu
text interpretuje a debatuje o něm
četba a interpretace
literárního textu
tvořivé činnosti
2. Práce s literárním textem
orientuje se v nabídce kulturních
institucí
ochrana a využívání
kulturních hodnot
funkce reklamy a
propagačních prostředků a
její vliv na životní styl
kulturní instituce v ČR a v
regionu
kultura národností na našem
území
společenská kultura –
principy a normy kulturního
chování, společenská výchova
kultura bydlení, odívání
lidové umění a užitá tvorba
3. Kultura
OSV (1.1)
školu
OSV (1.1)
školu
žák
vyjádří vlastní prožitky z recepce
daných uměleckých děl
porovná typické znaky kultur
hlavních národností na našem území
učivo
MKV (3.1)
Jak se projevuje
sociokulturní
rozrůzněnost
v regionech ČR a v
Evropě
mezipředmětové
vztahy
ON
politický a
společenský systém v
době tvorby
ČJ
Publicistický styl
ČJ
Publicistický styl
ČJ
Publicistický styl
ON
společenský život
v regionu, historie
kultur na našem
území, společenské
chování
ČJ
orientuje se v mediích, která ho
obklopují, dokáže je pojmenovat
komunikace a média, jejich
dělení
popíše jednotlivá média a rozdíly
mezi nimi, jejich výhody a nevýhody
charakteristika druhů médií,
shodné a rozdílné rysy
orientuje se v historii jednotlivých
médií a jejich funkcích v dějinách
společnosti
úloha médií (literatury,
rozhlasu, televize) v dějinách
společnosti s přihlédnutím
k dějinám ČR
vybere a vhodně užije médium pro
danou komunikační situaci
orientace v komunikační
situaci a základy výběru
správného média dle jeho
vlastností
vlastní tvorba v rámci učiva o
jednotlivých mediích,
osvojí si základní principy médií a
dovede je užít v praxi
4. Media, jejich klasifikace
a interpretace
MEV (5.2)
Kategorie mediálních
produktů
MEV (5.2)
Kategorie mediálních
produktů
MEV (5.1)
Vývoj medií od
knihtisku po internet
ČJ
Publicistický styl
MEV (5.2)
Příprava reklamní
kampaně či televizního
vystoupení
MEV (5.2)
Příprava reklamní
kampaně či televizního
vystoupení
ZSV (komunikace ve
společnosti)
D (užití médií
v dějinách lidstva)
[B.17] Vzdělávací obsah – seminář ze zeměpisu
předmět:
blok:
hodinová dotace:
seminář ze zeměpisu
C
2 hodiny týdně
•
rozlišuje na konkrétních
územních příkladech mikroregionální,
regionální, státní, makroregionální a
globální geografickou dimenzi
•
lokalizuje na mapách
makroregiony světa, vymezí jejich
hranice, zhodnotí jejich přírodní,
kulturní, politické a hospodářské
vlastnosti a jednotlivé makroregiony
vzájemně porovná
Výstup
RVP (č.)
8.4.1.
8.4.5.
Učivo
Téma
•
MAKROREGIONY
1 .Jihovýchodní Asie
2. Východní Asie
3. Severní Amerika
4. Latinská Amerika
5. Austrálie
6. Oceánie, polární oblasti
a světový oceán
7 .Severní Afrika
8. .Subsaharská Afrika
9. .Jihozápadní Asie
10. Střední Asie a
Zakavkazko
11. Rusko
12. Jižní Asie
13. MAKROREGION
EVROPA
-Státy západní Evropy
-Státy jižní Evropy
-Státy severní Evropy
-Státy střední Evropy
-Státy východní Evropy a
balkánské státy
-Evropská Unie
EGS
•2.1. Globalizační a
rozvojové procesy
•2.2. Globální
problémy, jejich příčiny
a důsledky
•2.3. Humanitární
•2.5. Vzdělávání v
MKV
•3.1. Základní
problémy
•3.2. Psychosociální
•3.3. Vztah k
prostředí
ENV
•4.2. Člověk a životní
prostředí
Makroregiony světa
jádra, periferie, modelový region
– modelové problémy s
důrazem na Evropu a
Evropskou unii
Mezipředmětové
vztah
dějepis, anglický
jazyk, biologie,
základy
•
vymezí místní region (podle
bydliště, školy) na mapě podle
zvolených kritérií, zhodnotí přírodní,
hospodářské a kulturní poměry
mikroregionu a jeho vazby k vyšším
územním celkům a regionům
•
zhodnotí polohu, přírodní
poměry a zdroje České republiky
•
lokalizuje na mapách hlavní
rozvojová jádra a periferní oblasti České
republiky, rozlišuje jejich specifika
8.4.2.
•
Místní region
– možnosti rozvoje mikroregionu,
strategické a územní
plánování
8.4.3.
8.4.4.
•
Česká republika
– hospodářské a politické
postavení České republiky v
Evropě a ve světě,
charakteristiky
obyvatelstva a sídel,
transformační ekonomické
procesy, struktura
hospodářství, regiony,
euroregiony
14. ČESKÁ REPUBLIKA A
MÍSTNÍ REGION
EGS
•2.3. Humanitární
•2.4. Žijeme v Evropě
•2.5. Vzdělávání v
MKV
•3.3. Vztah k
prostředí
ENV
prostředí
•4.3. Životní prostředí
regionu a České
republiky
dějepis, český jazyk a
literatura, biologie
předmět:
blok:
hodinová dotace:
seminář ze zeměpisu
D
2 hodiny týdně
Žák
rozlišuje na konkrétních územních
příkladech mikroregionální, regionální,
státní, makroregionální
a globální geografickou dimenzi
Výstup
RVP (č.)
8.4.1.
Učivo
makroregiony světa – jádra,
periferie, modelový region:
Téma
Anglosaské země:
EGS
•2.1. Globalizační a
rozvojové procesy
•2.2. Globální
problémy, jejich příčiny
a důsledky
UK
Irsko
Kanada
USA
Austrálie
Nový Zéland
Libérie
MKV
•3.3. Vztah k
prostředí
ENV
prostředí
Mezipředmětové
vztah
Anglický jazyk
PŘÍLOHA
Příloha
[C] Zařazení vzdělávacích oblastí do vyučovacích předmětů
[C.1] Zařazení vzdělávacích oblastí do vyučovacích
předmětů
Rámcový učební plán uvádí vzdělávací oblasti, jejichž výstupy musí být zařazeny do školního
vzdělávacího plánu. V případě vzdělávacích oblastí Geologie, Člověk a svět práce a
vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,
jsme zvolili zařazení výstupů do následujících předmětů:
1. Geologie – zařazena v zeměpisu.
Výstupy jsou součástí výuky v 1. ročníku – Složení, struktura a vývoj Země, Geologické
procesy v litosféře, Voda (v kapitolách Fyzickogeografická sféra – včetně hydrogeologie a
Systém FGS na planetární a na regionální úrovni). V regionálním pojetí se jich dotýkají
výstupy týkající se FGS v makroregionech světa. Regionální geografie je učivem druhého
ročníku.
2. Člověk a svět práce – výstupy jsou součástí výuky základů společenských věd.
Základy společenských věd reflektují výstupy vzdělávací ve 3. ročníku – kapitoly jsou přímo
nazvány Trh práce a profesní volba, Pracovněprávní vztahy, Tržní ekonomika, Národní
hospodářství a úloha státu v ekonomice, další kapitolou jsou Finance a bankovní soustava
(zahrnuje výstupy z oddílu Finance). V těchto kapitolách jsou dosahovány výstupy, které RVP
pro vzdělávací oblast stanovuje.
3. Výchova ke zdraví – výstupy jsou rozřazeny do předmětů tělesná výchova a biologie.
Biologie: výstupy prostupují celým 3. ročníkem s výjimkou kapitoly o vývoji člověka jako
druhu. Mimo jiné jsou soustředěny v kapitole Rozmnožovací soustava a ontogeneze, kde
zdůrazňujeme podmínky pro zdravý vývoj před i po narození, a v kapitole Životní prostředí a
člověk, kde jsou studenti nabádáni k dodržování základních zdravotních pravidel a zdravého
životního stylu.
Tělesná výchova: vzhledem k tomu, že tělesnou výchovu vyučujeme jako soubor praktických
a teoretických kompetencí, je významnou úlohou učitelky/učitele zdůrazňovat principy
zdravého života a jít v tomto ohledu také osobním příkladem.
Nelze tedy výstupy
vzdělávacího oboru oddělit od ostatních výstupů a kompetencí, které jsou v předmětu
dosahovány. Je potřeba také zdůraznit, že zatímco fyzické výkony jsou limitovány mnoha
vnitřními i vnějšími faktory, dodržování zdravého životního stylu je cílem, kterého může
dosáhnout každý žák.
Výstupy jsou také reflektovány v kompetencích dosahovaných ve vyučovacím předmětu
základy společenských věd, a to v 1. ročníku, který je věnován psychologii a sociologii. Do
zdraví jedince zahrnujeme nejenom fyzickou, ale také psychickou stránku.
Ochrana člověka za mimořádných událostí je zmiňována i v dalších předmětech – dotýkají se
jí například fyzika (zdroje a působení radioaktivního záření) a chemie (anorganické a
organické jedovaté látky a ochrana před jejich působením).
Témata výchovy ke zdraví jsou součástí projektů během projektových týdnů a přednášek
konaných v rámci lyžařských výcvikových kurzů a dalších kurzů, které považujeme za
nedílnou a přínosnou součást výuky.

ŠVP Gymnázium - EDUCAnet České Budějovice

Transkript

Podobné dokumenty

pdf dokument

10. vydání

Sbírka atraktivních úloh z biologie

Ukažte svým zákazníkům význam firemních inkoustových tiskáren