minimální mzdové tarify – zařazování - os stavba čr

T VÍCH
ODVÌ
V
U
G
O
L
A
I
D
ITNÍHO
IPART
B
Í
N
Á
V
O
L
I
S
PROJEKT PO
MINIMÁLNÍ MZDOVÉ
TARIFY – ZAØAZOVÁNÍ
ZAMÌSTNANCÙ V ODVÌTVÍ
STAVEBNICTVÍ
SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ
Konfederace zaměstnavatelských
a podnikatelských svazů ČR
Václavské náměstí 21
113 60 Praha 1
tel.: 222 324 985
fax: 224 109 374
www.kzps.cz
[email protected]
Projekt:
POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVĚTVÍCH
Cíl:
Zvýšit adaptabilitu zaměstnanců a konkurenceschopnost podniků. Zmapovat a vyhodnotit sociální
odlišnosti a potřeby jednotlivých hospodářských odvětví, porovnat podmínky a najít východiska
pro další spolupráci sociálních partnerů.
Metoda:
Workshopy a konference, na kterých budou prezentovány a konfrontovány výsledky dopadových
studií. Informace budou dostupné účastníkům projektu i odborné veřejnosti (brožury, sborníky,
publikace, webové prostředí).
Bipartitní platformy:
Doprava
Kultura
Obchod
Podpůrný modul
Sociální služby
Stavebnictví I
Stavebnictví II
Školství
Textil, oděv
Těžební průmysl
Zemědělství
Zdravotnictví
Partner projektu:
Českomora
Českomoravská konfederace odborových svazů
PØEDSTAVENÍ PROJEKTU
POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH
Dovolujeme si Vám tímto pøedložit manuál, který byl
vytvoøen v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích, OPLZZ/1.01/02.00013, jehož realizátorem je Konfederace zamìstnavatelských a podnikatelských svazù ÈR v partnerství s Èeskomoravskou
konfederací odborových svazù.
Cílem projektu je: zvýšit adaptabilitu zamìstnancù
a konkurenceschopnost podnikù na základì rozvoje odvìtvového sociálního (bipartitního) dialogu.
Zmapovat a vyhodnotit sociální odlišnosti a potøeby
jednotlivých hospodáøských odvìtví, porovnat podmínky a najít východiska pro další spolupráci sociálních
partnerù.
Projekt Bipartitní dialog je zamìøen na posilování sociálního dialogu a budování kapacit sociálních partnerù. Svaz
podnikatelù ve stavebnictví v ÈR se na nìm také podílí.
BIPARTITNÍ PLATFORMA STAVEBNICTVÍ I.
Tento manuál na téma Minimální mzdové tarify - zaøazování zamìstnancù v odvìtví stavebnictví vytvoøila
v rámci projektu Bipartitní platforma Stavebnictví I.
Sociálními partnery Bipartitní platformy Stavebnictví I.
jsou:
•
•
na stranì zamìstnavatelù:
SVAZ PODNIKATELÙ VE STAVEBNICTVÍ V ÈR
(SPS v ÈR)
na stranì zamìstnancù:
ODBOROVÝ SVAZ STAVBA ÈR (OS STAVBA ÈR)
V manuálu bychom Vás chtìli seznámit s výsledky
sociálního dialogu v odvìtví stavebnictví a s postoji
sociálních partnerù ke stavu a øešení situace k danému
tématu.
REALIZAÈNÍ TÝM BIPARTITNÍ
PLATFORMY STAVEBNICTVÍ I.,
který se podílel na øešení tématu a to v období od èervna
2010 do ledna 2013:
Jana Chobotská
zástupce hlavního manažera projektu
SPS V ÈR:
JUDr. Pavel Novák
Ing. Bohuslav Štancl, MBA
Ing. Jiøí Skála
Mgr. Tomáš Majtner, BBA, DiS.
OS STAVBA ÈR:
JUDr. Lubomír Dlouhý
Ing. Pavel Zítko
Josef Vach
strana | 3
ÚVOD
Problematika minimálních mezd bývá pravidelnì
pøipomínána pøi kolektivním vyjednávání mezi SPS
a OS Stavba. Od úrovnì minimálních mezd vyhlášené obecnì závazným právním pøedpisem (naø. vlády
è. 567/2006 Sb.) se odvíjí minimální tarify v jednotlivých tarifních stupních. Málo se však zdùrazòuje podíl
nadtarifních složek mzdy, které se do minimální mzdy
podle vládního naøízení zapoèítávají, do tarifní soustavy však nikoliv. To v praxi znamená, že za skuteènou
minimální mzdu v odvìtví až do nedávné doby pracoval naprosto zanedbatelný poèet zamìstnancù.
tímto smìrem. Pak ovšem
je na místì zásadní otázka,
pøed kterou podnikatelé
stojí. Buï snížit mzdy tím,
že se sníží nadtarifní složka
mezd, nebo snižovat poèet
zamìstnancù v pracovním
pomìru. Za souèasné situace je proto nereálné usilovat
pøi zachování zamìstnanosti o zvyšování mezd.
Musíme se však vrátit k souèasnému stavu krize ve stavebnictví. Firmy se snaží ušetøit v nákladech kde to jen
jde. Mzdová složka nákladù firem je významná (nejde
jen o nominální složku mzdy, ale o související odvody
na pojistné). Je proto logické, že snižování nákladù jde
Vìøme, že situace se zlepší a vyjednávací pozice na
stranì odborù i zamìstnavatelù bude opìt pøíznivìjší.
Minimální mzdové tarify
pøedstavují ve své podstatì
minimální hodnotu práce
zamìstnancù podle zaøazení do pøíslušných tarifních
stupòù na základì jejich
kvalifikaèních pøedpokladù.
Stát stanoví tyto tarify na
základì naøízení vlády, v souèasné dobì jsou minimální
mzdové tarify upraveny naø.
è. 567/2006 Sb. o minimální
mzdì, o nejnižších úrovních zaruèené mzdy, ve znìní
pozdìjších pøedpisù. Je tøeba v této souvislosti zdùraznit, že je ostudou této a pøedcházející pravicové vládní
koalice, že nedošlo za dobu 6 rokù tj. od 1. 1. 2007 ke
zvýšení minimální mzdy v ÈR. I pøes opakovanou snahu odborù i jeden návrh MPSV neschválila vláda jakékoliv zvýšení minimální mzdy, která svou podstatou je
absolutní minimální hodnotou práce zamìstnance bez
ohledu na kvalifikaci zamìstnance a je jakousi køehkou
„pojistkou“ mzdy u hranice chudoby.
nejproblematiètìjší z hlediska samotného procesu
kolektivního vyjednávání. Zvláštì v období souèasné
velmi tíživé situace ve stavebnictví je problematika
odmìny za práci urèitou praktickou zkouškou obou
sociálních partnerù z hlediska hodnoty bipartitního
sociálního dialogu a snahy obou sociálních partnerù
zachovat existující sociální smír.
Minimální mzdové tarify jsou pøedmìtem kolektivního vyjednávání v odvìtví v rámci Kolektivní smlouvy
vyššího stupnì a v rámci podnikových kolektivních
smluv. Jedná se o jedno z nejdùležitìjších smluvních
ujednání v kolektivních smlouvách a také o mnohdy
Za Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR
prezident Ing. Václav Matyáš
Mezi Odborovým svazem Stavba ÈR a Svazem podnikatelù ve stavebnictví v ÈR bude poèátkem roku 2013
probíhat kolektivní vyjednávání nové Kolektivní smlouvy
vyššího stupnì na období od 1. 4. 2013 a souèástí KSVS
jsou samozøejmì i minimální mzdové tarify a zaøazování
zamìstnancù. V této vìci lze oèekávat výraznì odlišné
postoje, pøíslušná èást KSVS se dosud uzavírala formou
Dodatkù zpravidla na dobu 1 roku v rámci platnosti pøíslušné KSVS. V uplynulých letech se tato problematika
dvakrát øešila za pomoci zprostøedkovatele. Je však jednoznaènì pozitivní skuteèností, že i pøes rozdílné postoje
obou smluvních partnerù, bylo nakonec vždy pøijato
oboustrannì pøijatelné kompromisní øešení, minimální
mzdové tarify tak jsou v rámci odvìtví stavebnictví sjednány v rozsahu nad platnými vládními tarify vèetnì minimální mzdy, což alespoò v nezbytném rozsahu zajišśuje
solidní mzdový základ v odvìtví.
Za Odborový svaz Stavba Èeské republiky
pøedseda Stanislav Antoniv
strana | 4
TÉMA:
MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY
– ZAØAZOVÁNÍ ZAMÌSTNANCÙ
V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ
Jedná se o problematiku stanovení minimálních mzdových standardù ve vazbì na zaøazování zamìstnancù.
V rámci sociálního dialogu a v návaznosti na kolektivní vyjednávání na vyšší úrovni bylo toto ošetøeno
odkazem na „Katalog prací podle povolání a stupòù
(REVA/OLIVA, 1996)“ popø. „Sborník pracovních èinností ve stavebnictví“ (MP ÈR, 1992). V praxi však èiní
zaøazování zamìstnancù urèité problémy a výkladové
nejasnosti.
Minimální mzdové tarify a zaøazování zamìstnancù
do pøíslušných tarifních stupòù je jednou ze zásadních
oblastí v pracovnì právních vztazích a sociálního dialogu vùbec, která tvoøí vždy jednu z nejproblematiètìjších èástí pøi kolektivním vyjednávání na odvìtvové
úrovni – Kolektivní smlouva vyššího stupnì, i na podnikové úrovni pøi sjednávání podnikových kolektivních
smluv. Je celkem logické, že oba sociální partneøi mají
na danou problematiku v konkrétní podobì ponìkud
odlišný názor, nicménì cílem kolektivního vyjednávání
je nalézt nakonec spoleèné kompromisní øešení pøijatelné pro obì smluvní strany.
Minimální mzdové tarify pøedstavují minimální hodnotu práce zamìstnancù podle zaøazení do pøíslušných
tarifních stupòù na základì jejich kvalifikaèních pøedpokladù. Minimální mzda je svou podstatou minimální
hodnotou lidské práce v národním hospodáøství obecnì, bez ohledu na kvalifikaci. Ochrana minimálního
ohodnocení práce zamìstnancù je tak dána dvìma
instituty, minimální mzdou a zaruèenou mzdou. Právní
úprava institutu minimální mzdy je dána ust. § 111 ZP,
právní úprava minimálních mzdových tarifù ve znìní
s úèinností od 1. 1. 2007, zaruèená mzda je upravena
v § 112 ZP.
tarifù, protože OS Stavba ÈR vždy pøi kolektivním
vyjednávání zdùrazòuje, že se nejedná o mzdu nominální, minimální mzdové tarify tvoøící cca 65 % mzdy
a zamìstnavatel má vždy dostateènou reálnou možnost pøi tvorbì mezd zohlednit další podstatné skuteènosti a odmìòovat zamìstnance podle množství
a kvality vykonané práce. Nejedná se tedy o plošné
zvýšení mezd, které by pro zamìstnavatele znamenalo automaticky celkové navýšení mzdových nákladù,
jak obvykle argumentují zamìstnavatelé (s výjimkou
1. stupnì tarifu, který pøedstavuje minimální mzdu
v odvìtví stavebnictví). Zaèátkem roku 2011 pøedložil
OS Stavba ÈR svému sociálnímu partnerovi SPS v ÈR
návrh Dohody o minimálních mzdových tarifech mimo
rámec kolektivního vyjednávání a tedy Kolektivní
smlouvy vyššího stupnì, která by deklarovala urèitou
metodiku v oblasti sjednávání minimálních mzdových
tarifù tak, že pøi kolektivním vyjednávání KSVS a jejich
dodatkù budou automaticky zvyšovány minimální
mzdové tarify o výši predikovaného procenta inflace Èeskou národní bankou pro pøíští kalendáøní rok
a pøedmìtem kolektivního vyjednávání bude pouze
navýšení mzdových tarifù nad toto predikované procento. Smyslem tohoto návrhu bylo garantovat udržení
reálné úrovnì mezd v odvìtví a kolektivní vyjednávání
by se každoroènì vedlo pouze o pøípadném navýšení
tarifù s ohledem na veškeré související skuteènosti. Byl
by tak nespornì usnadnìn proces celého kolektivního
vyjednávání v odvìtví stavebnictví, bez pøípadné ingerence zprostøedkovatele apod. SPS v ÈR tento návrh
sociálního partnera odmítl.
Základním problémem mezi obìma smluvními stranami je samotné pojetí podstaty minimálních mzdových
strana | 5
INFORMACE O VÝVOJI PROBLEMATIKY
MINIMÁLNÍCH MEZD OD R. 2007
Na podzim roku 2011 se MPSV rozhodlo pøedložit vládì ke schválení, po pøedchozím pøipomínkovém øízení
v obvyklém legislativním procesu, návrh zmìny naøízení vlády, kterým se mìní naøízení vlády è. 567/2006 Sb.,
o minimální mzdì, o nejnižších úrovních zaruèené
mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostøedí
a o výši pøíplatku ke mzdì za práci ve ztíženém pracovním prostøedí, a to s pøedpokládanou úèinností od
1. 1. 2012. Sám pøedkladatel tímto pøipustil, že pokud
nedošlo po dobu 5 let k valorizaci minimální mzdy
s ohledem na inflaci a celkový výrazný rùst životních
nákladù, bylo by potøebné danou situaci alespoò èásteènì napravit.
Návrh pøedložilo MPSV ve dvou variantách: první bylo
zvýšení základní sazby minimální mzdy a na ni navazujících nejnižších úrovních zaruèené mzdy o 400 Kè
(na 8.400 Kè) a základní hodinové sazby o 1,90 Kè (na
50 Kè). Ve druhé variantì se navrhovalo zvýšení základní
sazby minimální mìsíèní mzdy o 500 Kè (na 8.500 Kè)
a základní hodinové sazby minimální mzdy o 2,50 Kè
(na 50,60 Kè). Souèasnì se pøedpokládalo zrušení všech
dalších (nižších) sazeb minimální mzdy a nejnižších
úrovních zaruèené mzdy stanovených podle míry vlivù
omezujících pracovní uplatnìní zamìstnancù, tj. pro
zamìstnance ve vìku 18 až 21 let v prvním pracovním
pomìru po dobu 6 mìsícù ode dne vzniku pracovního pomìru, pro mladistvé zamìstnance a invalidní
zamìstnance. V odùvodnìní se mimo jiné zmiòovalo,
že návrh se pøedkládá „v návaznosti na vývoj ekonomiky, rùst mezd a spotøebitelských cen“. Navrhovaným
zrušením dalších sazeb minimální mzdy a nejnižších
úrovních zaruèené mzdy „má být upøednostnìn princip rovnosti v odmìòování všech skupin zamìstnancù
v pracovnìprávních vztazích“.
K pøedloženému návrhu se vyjádøila Èeskomoravská
konfederace odborových svazù. Ve svém stanovisku
navrhla zvýšit základní sazbu minimální mzdy a nejnižší úroveò zaruèené mzdy o 1.200 Kè (na 9.200 Kè)
s tím, že navrhuje dále, aby v prùbìhu roku 2012 bylo
ve smyslu závìrù z RHSD zahájeno jednání o další valorizaci minimální mzdy. V odùvodnìní ÈMKOS zejména
poukázala na skuteènost, že se obèané (pøedevším ti
s pøíjmem na úrovni minimální mzdy) museli vypoøádat se zvýšením DPH, škrty v sociálních systémech, se
zavedením poplatkù ve zdravotnictví, zvýšením cen
energií, zvýšením nájemného atd.
strana | 6
Je skuteèností, že po dobu 5 let nedošlo ke zvýšení
minimální mzdy pøi jednoznaèném zvýšeném nárùstu
životních nákladù a cena lidské práce je tak soustavnì
podhodnocována. Zvýšením minimální mzdy by mìla
být reflektována jak sociálnì ochranná, tak ekonomická
a motivaèní funkce minimální mzdy. Zvýšení navrhované MPSV zcela ignorovalo filosofii minimální mzdy
obsažené v Evropské sociální chartì, která vyžaduje, aby
hodnota minimální mzdy dosahovala cca 68 % úrovnì prùmìrné mzdy v národním hospodáøství. Pøitom
v ÈR napø. již v roce 2010 èinila výše minimální mzdy
pouze 33,5 % prùmìrné mzdy. Jinak se totiž ochrana
zamìstnancù pøed hmotnou nouzí pøenáší na stát, tzn.
na všechny daòové poplatníky a minimální mzda, která
má chránit zamìstnance pøed hmotnou nouzí, ztrácí
své poslání. Výše minimální mzdy by proto mìla být
taková, aby byla pøedevším zajištìna sociálnì-ekonomická motivace obèanù s nižší kvalifikací opatøovat si
prostøedky k obživì prioritnì cestou pracovních pøíjmù.
Tímto by se evidentnì snížily mandatorní výdaje státu
zpùsobem nanejvýš sociálnì žádoucím.
Je paradoxem, nicménì vyjadøujícím asociální charakter
politiky této vlády, že pøedložený návrh MPSV odmítla,
samozøejmì ke stanovisku ÈMKOS, vyjádøené i na jednání RHSD se také nepøihlédlo a dosud je po dobu 6 let
stávající minimální mzda vyjadøující minimální hodnotu lidské práce v ÈR ve výši 8.000 Kè mìsíènì.
Ke zmìnì došlo alespoò v tom, že naøízením vlády
è. 246/2012 Sb. došlo s úèinností k 1. 1. 2013 ke zrušení všech dalších sazeb minimální mzdy u vymezených
okruhù zamìstnancù.
Podnikatelská sféra však pøipomíná, že otázku minimálních mezd a mzdového vývoje obecnì nelze oddìlovat
od souèasných ekonomických pomìrù v národním hospodáøství a to vèetnì nutných úspor nákladù ve státní
sféøe.
Lze souhlasit s tím, že hospodáøská politika vlády postihuje podnikatele i zamìstnance spoleènì a zejména
odvìtví stavebnictví se nachází v kritické situaci, která
se neustále zhoršuje bez výhledu na zlepšení v horizontu nejbližších 2 let.
strana | 7
Aktivita v rámci projektu POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH:
FAKTOGRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ PROBLÉMÙ (TÉMAT)
NEZPOCHYBNITELNÝMI DATY: Dopadová studie
Pozn.: Dopadovou studii najdete v pøíloze tohoto manuálu.
Pro vytvoøení a získání objektivních dat/faktù byla
v rámci tohoto tématu v bøeznu 2011 zpracována
dopadová studie, která mapovala dané téma. Cílem
dopadové studie nebyla analýza obecného problému, nýbrž analýza „dopadu“ (potøebnosti) odvìtví
stavebnictví.
Zadání Dopadové studie na téma MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY – ZAØAZOVÁNÍ ZAMÌSTNANCÙ V ODVÌTVÍ
STAVEBNICTVÍ:
• minimální mzdové tarify pro odvìtví stavebnictví
• zaøazování zamìstnancù (napø. do skupin podle
rizikovosti práce)
• vyhledávání zdrojù rizik na pracovišti, hodnocení
rizik a pøijímání opatøení k ochranì zamìstnancù
atd.
• ekonomická kvantifikace problému
• dùvody neúspìšnosti dosud vykonaných pokusù
a jejich pøíèin
• popis praxe jiných zemí EU
• návrhy alternativních øešení problému.
Tato dopadová studie sloužila jako odrazový mùstek
pro další jednání – dialog. Na workshopech byla dopadová studie prezentována a konfrontována, což ústilo
v hledání øešení problémù odvìtví stavebnictví na dané
téma, které by vyhovovalo jak sociálnímu partnerovi
na stranì zamìstnavatelù, tak sociálnímu partnerovi na
stranì zamìstnancù.
strana | 8
Aktivita v rámci projektu POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH:
WORKSHOPY / Nalezení vhodných øešení odvìtvových
problémù
V rámci realizace projektu se v období duben 2011
až øíjen 2012 konalo na dané téma 7 samostatných
workshopù expertního týmu Svazu podnikatelù ve stavebnictví v ÈR a 7 samostatných workshopù expertního
týmu OS Stavba ÈR. Dále pak bylo realizováno 10 Spoleèných workshopù expertních týmù Bipartitní platforma Stavebnictví I. Samostatné i spoleèné workshopy
byly poøádány v rùzných krajících ÈR.
Na samostatných workshopech obou sociálních partnerù se projednávaly názory strany zamìstnavatelù
a zvlášś strany zamìstnancù. Na spoleèných workshopech se pak hledala další možná øešení Minimálních
mzdových tarifù – zaøazování zamìstnancù v odvìtví
stavebnictví, které by vyhovovalo obìma stranám.
V celkové uvolnìnosti legislativního prostøedí po roce
2006 nehrají minimální mzdové tarify v prostøedí
mzdové problematiky klíèovou roli. Proto také toto
téma nepatøilo v bipartitním dialogu k nejsledovanìjším. Celá øada firem, zejména menších, øeší mzdový
dialog bez ohledu na tarify. Tato oblast, zejména
v návaznosti na souèasnou krizi patøí k tìm, ve které
bude nutné po nastoupení nové vlády celou øadu
problémù vyjasnit. Kritika na èinnost vlády a zejména
rezort práce a sociálních vìcí byla prùvodním jevem
diskusí na workshopech. Vzhledem k tomu, že se jich
zúèastnilo mnoho odborníkù na tuto oblast, zaznìly
i konkrétní námìty na další postup. Bylo pozoruhodné,
že stanoviska odborù i zamìstnavatelù byla v celé øadì
klíèových oblastí shodná. Celému procesu však chybí
konstruktivní pøístup státní správy. Nejde jen o rezort
práce a sociálních vìcí, ale i o prùmysl a obchod,
školství apod. V rámci této problematiky byla rovnìž
podrobnì diskutována otázka „švarcsystému“, jeho
kontrol a možností. Zde se prosadil názor, že cesta ze
souèasné problematiky vede pøes sjednocení daòové
a poplatkové zátìže OSVÈ a zamìstnancù, které by
nejen posílilo státní rozpoèet, ale vneslo by i jeden
z pøedpokladù snížení podílu šedé a èerné ekonomiky. Zmiòována byla rovnìž potøeba registraèních
pokladen, dùsledných kontrol dodržování bezpeènosti
strana | 9
práce na stavbách (bezpeènost nìco stojí), zejména
s ohledem na souèasné znìní zákona o veøejné zakázce, které preferuje institut „nejnižší ceny“. Ukázalo se,
že mzdové tarify jsou jenom souèástí celého systému
nákladových a finanèních tokù a že cesta nevede pøes
náhodná dílèí opatøení.
zamìstnanost. Na workshopech bylo v diskusích zdùraznìno, že nejlepším prostøedkem udržení dlouhodobé konkurenceschopnosti odvìtví je zachování resp.
rozvíjení sociálního dialogu na obou úrovních – odvìtvové i podnikové a zachování sociálního smíru.
Velmi cenné pro diskusi byly poznatky ze zahranièí,
získané v rámci BI-DI. Ukazuje se, že celou øadu opatøení není nutné za pomoci rùzných poradenských firem
vymýšlet, že ve vìtšinì pøípadù staèilo je pøeložit do
èeštiny. Ke stejnému postupu v problematice mzdových
tarifù v Èeské republice vybízela i øada diskutujících na
workshopech.
ZÁVÌRY WORKSHOPÙ:
•
•
•
Oba sociální partneøi, zamìstnavatelé i odbory, konstatovali v rámci probíhajících workshopù objektivní
problémy v odvìtví v dùsledku probíhající hospodáøské krize naprostou absenci vládní hospodáøské politiky
a evidentní dùsledky výrazného propadu odvìtví na
•
zaznìlo, že minimální mzdové tarify jsou uplatòovány v drtivé vìtšinì firem
sjednání výše mzdy v jednotlivých tarifních tøídách bývá nejdùležitìjším bodem kolektivního
vyjednávání
zaøazování zamìstnancù je èasto v praxi málo
transparentní
úroveò minimálních mzdových tarifù, resp. výše
mzdy, je s ohledem na celkovou mzdu nedostateèná
strana | 10
•
•
•
•
•
•
v praxi èasto problémy se správným zaøazením
zamìstnance – poukaz na zastaralost a neaktuálnost katalogu REVA–OLIVA
využitelnost institutu minimálních mzdových tarifù
pro zaøazování zamìstnancù je nìkdy v praxi diskutabilní (nedostateèná možnost kontroly ze strany
státu)
požadavek na zavedení profesních tarifù – viz uvádìné pøíklady ze zahranièí napø. SRN a Rakousko
nastolena otázka zavedení automatické valorizace minimálních mzdových tarifù ve vazbì na rùst
spotøebitelských cen jako reakce k udržení reálné
hodnoty tìchto minimálních tarifù
zmínìna i dlouhodobá stagnace ve vývoji minimální mzdy a s tím spojené stagnace vládních minimálních mzdových tarifù
minimální mzdové tarify jsou výraznì nižší, stejnì
jako úroveò mezd, ve srovnání s prùmìrem zemí
EU, èímž dochází k trvalému podhodnocování lidské práce
•
•
•
minimální mzdové tarify by mìly být v takové výši,
aby zajistily lidsky dùstojnou úroveò minimálního
odmìòování za vykonanou práci, což je ve svém
dùsledku pøínosem i pro stát z hlediska zákonných
odvodù daní a pojistného
upozornìní na postupný pokles pomìru tarif a nadtarifní èást mzdy (smìrem od 70 % tvoøí tarif – 30 %
nadtarifní èást, k 60 % – 40 %)
velmi èasté kumulování profesí s cílem možnosti
bezkonfliktního pøeøazování na hùøe placenou
pozici (tzv. univerzální zamìstnanec)
strana | 11
•
•
•
•
•
•
snaha zamìstnavatelù o zjednodušení celého procesu odmìòování, resp. k nezávaznosti jakéhokoliv
rozhodnutí – rozhodování dle „oblièeje“
menší firmy se snaží mzdové systémy zjednodušovat a minimální mzdové tarify používají spíše jako
urèitou „zástìrku“
zaøazování zamìstnancù ve vztahu k minimálním
mzdovým nárokùm je složitou otázkou a povìdomí
jak øadových zamìstnancù, tak i zástupcù zamìstnancù není na odpovídající úrovni
minimální mzdové tarify v dùsledku krize v odvìtví
v posledních letech rostou ménì než spotøebitelské
ceny a jejich reálná hodnota klesá
mzdové systémy používané v jednotlivých firmách
jsou zbyteènì složité
nìkteøí z diskutujících (zástupci v Evropských
radách zamìstnancù) uvedli pøíklady a zkušeností ze zahranièí, kde jsou mzdové systémy jasnìjší
a prùhlednìjší
•
•
zaznìl námìt na vytvoøení vlastního odvìtvového
pracovního katalogu, který by byl závaznou pøílohou Kolektivní smlouvy vyššího stupnì, pøièemž
zaznìl námìt na využití katalogu REVA–OLIVA jako
základ pro vlastní odvìtvový katalog prací, neboś
podobným zpùsobem postupuje vìtšina významnìjších zamìstnavatelù v odvìtví
že institut minimálních mzdových tarifù je v praxi
hojnì využíván a ve vìtšinì pøípadù jsou minima daná Kolektivní smlouvou vyššího stupnì
dodržována.
strana | 12
DOPORUÈENÍ:
•
•
•
•
•
•
zlepšení informovanosti zástupcù zamìstnancù ze
strany odborového svazu o problémech zaøazování
zamìstnancù (pøíklady špatné i dobré praxe)
lépe zviditelòovat tzv. „pøíklady dobré praxe“,
kdy zamìstnavatelé vytvoøili transparentní modely mzdových systémù s jasnými pravidly pro
zaøazování
dùslednìji prosazovat zvýšení minimálních mzdových tarifù – provázání na rùst prùmìrných mezd
iniciovat aktualizaci katalogu pro zaøazování
zamìstnancù (napø. REVA–OLIVA)
iniciovat v rámci spolupráce s pøíslušnými orgány
inspekce práce dùslednìjší kontrolu v oblasti zaøazování zamìstnancù v odvìtví stavebnictví
nebát se upozornit na pøípady obcházení pøedpisù v této oblasti (napø. Kolektivní smlouva vyššího
stupnì)
•
•
•
•
•
•
v rámci spoleèného jednání mezi Odborovým svazem Stavba ÈR a Svazem podnikatelù ve stavebnictví v ÈR opìt nastolit otázku zavedení profesních
tarifù v odvìtví stavebnictví
iniciovat uzavøení „Dohody“ sociálních partnerù na
automatické valorizaci minimálních tarifù
lobovat za legislativní zmìny v oblasti minimální
mzdy a minimálních mzdových tarifù (zohlednìní
rùstu životních nákladù)
zlepšit informaèní tok smìrem k zamìstnancùm
v otázce úrovnì odmìòování v zemích EU, zejména
ve vazbì na produktivitu práce
na základì informaèní kampanì podporovat prosazení výraznìjšího rùstu mezd (zejména v období
konjunktury)
katalogy prací, resp. pracovních èinností souèástí
kolektivních smluv – pøíloha PKS
strana | 13
•
•
•
•
•
•
•
pøi snaze zamìstnavatele o kumulaci pracovních
pozicí pevnì zagarantovat mzdové ohodnocení
více diskutovat o vazbì minimálních mzdových
tarifù na skuteènì vyplácenou mzdu
iniciovat zahájení jednání sociálních partnerù na
téma reálná hodnota minimálních mzdových tarifù
a její udržování
v rámci jednání mezi sociálními partnery diskutovat
na téma zaøazování zamìstnancù, katalogy pracovních èinností – srozumitelnost, jednoduchost
a transparentnost
za pomocí využití informací a zkušeností ze zahranièí vést jednání s cílem zjednodušení mzdových
systémù v odvìtví stavebnictví
informace o pøíkladech ze zahranièí podrobnìji
diskutovat na jednáních obou sociálních partnerù
a hledat vhodná øešení pro zaøazování zamìstnancù v odvìtví stavebnictví
v rámci odvìtvového bipartitního dialogu iniciovat
vytvoøení pracovní skupiny pro aktualizaci katalogu
•
•
REVA–OLIVA nebo vytvoøení nového odvìtvového
katalogu prací
pøed zahájením prací souvisejících s vytvoøením
vlastního katalogu prací dùkladnì zanalyzovat
jak tuto problematiku øeší v zahranièí a zda by
nebylo možné aplikovat jejich zkušenosti na naše
podmínky
u zamìstnavatelù, kde není dostateènì øešeno zaøazování zamìstnancù, iniciovat vytvoøení vlastního
katalogu prací, pøièemž lze využít takzvaných pøíkladù dobré praxe (není tøeba vymýšlet vymyšlené).
strana | 14
Aktivita v rámci projektu POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH:
ZAHRANIÈNÍ KONZULTACE / Nalezení vhodných
øešení odvìtvových problémù
Na téma minimální mzdové tarify probìhla zahranièní
konzultace ve Švédsku u partnera Halmstad University.
V úvodu jednání zástupci z ÈR seznámili švédské kolegy
s projednávanou problematikou v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích, èili minimální
mzdové tarify a zaøazování zamìstnancù v odvìtví stavebnictví. Byla podána informace a zmínìny zkušenosti
z Èeské republiky, vèetnì prezentace – obsáhlé informace o systémech odmìòování a zaøazování zamìstnancù v odvìtví stavebnictví. Na to probìhlo obšírné
seznámení a výmìna zkušeností.
Za Bipartitní platformu Stavebnictví I. se tohoto jednání úèastnili tito èlenové realizaèního týmu: Mgr. Tomáš
Majtner, BBA, DiS., Ing. Jiøí Skála, Josef Vach a Ing. Pavel
Zítko.
Jednání se kromì zástupcù partnera – Halmstad University úèastnily také tyto organizace: Sveriges Byggindustrier, Byggnads Södra Skåne.
strana | 15
Z této výmìny zkušeností mimo jiné vyplynulo
následující:
• ve Švédsku nemají legislativnì zakotvenou minimální mzdu, probíhají vìcné diskuse nad jejím
zavedením
• v odvìtví stavebnictví jsou uplatòovány rùzné
mzdové systémy – napøíklad tzv. akordová mzda
• mzdové úrovnì se liší dle pododvìtví – napø. beton,
døevo, zemní práce atd.
• 100 % základní mzdy pobírají zamìstnanci s pøíslušným vzdìláním, pøípadnì majitelé certifikátu
pro pøíslušnou profesy (133 Sk/h)
• 88 % ze základní mzdy pobírají zamìstnanci bez
certifikátu, kteøí mají minimálnì 1 rok praxe v pøíslušné profesy ve Švédsku
• 70 % ze základní mzdy pobírají ostatní zamìstnanci
• další bonusy – prémie, odmìny lze získat pøi splnìní dalších podmínek: napø. zkrácení délky stavby, vazba na hospodáøský výsledek stavby, apod.
(30–35 Sk/h)
• smlouvy se zahranièními firmami pùsobícími na
území Švédska garantují minimální mzdové a pracovní podmínky zamìstnancù uzavírají švédské
odbory (Byggnads Södra Skåne)
• souèasná celková nezamìstnanost ve Švédsku èiní
7,5 %, stavebnictví 3–4 %.
K celému tomuto tématu probìhla rozsáhlá diskuse
a výmìna zkušeností obou stran. Na závìr jednání byly
pøedány obìma stranami aktuální kolektivní smlouvy
pro dané odvìtví s obsáhlým komentáøem.
strana | 16
VYJÁDØENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERÙ k souèasnému
stavu MINIMÁLNÍCH MZDOVÝCH TARIFÙ
– ZAØAZOVÁNÍ ZAMÌSTNANCÙ V ODVÌTVÍ
STAVEBNICTVÍ
Za SPS v ÈR
Mezi sociálními partnery není zásadního rozdílu
v názorech na pøíèiny souèasné situace ve stavebnictví, která determinuje mzdový vývoj, který se v oèekávání podnikatelské sféry a zamìstnancù významnì liší.
Je pochopitelné, že tak jak na zamìstnance a obecnì
na veøejnost doléhá zvyšování životních nákladù (pøièemž náklady spojené s bydlením v širším smyslu jsou
nesrovnatelné s dopady jednoprocentního zvýšení
DPH), rostou i tlaky na zvyšování mezd. To, že podnikatelé brání zvyšování mezd není projevem jejich zlé
vùle, ale nutností.
Mzdovou politiku je proto nutné posuzovat z hlediska komplexního pohledu na zamìstnanost. Základní
dilema podnikatelù snižovat mzdy nebo propouštìt
by mìl reflektovat stát pøi vytváøení podmínek pro
rozšiøování pracovních pøíležitostí a zlepšování funkce
podnikatelského prostøedí. Zamìstnanci, které podnikatelská sféra nemùže „uživit“ a kteøí plní úøadovny
Úøadù práce mají významný dopad do nákladù státu
v sociální oblasti. Máme obavu, že kompetentní státní
orgány nemají bilanci finanèního salda nákladù na
vytváøení lepších podmínek zamìstnanosti na stranì
jedné a nákladù sociálních systémù v péèi o nezamìstnané a o osoby, které se bez vlastního zavinìní dostali
do sociálnì obtížné situace na stranì druhé.
Podnikatelská sféra proto musí vycházet v souèasné
dobì ze situace jaká je. Není prostor pro zvyšování
mezd pøi zachování souèasného stupnì zamìstnanosti. Propouštìní zamìstnancù však mùže ohrozit
životaschopnost firem a zejména zachování základní
struktury kmenového personálu nutného pro obnovení intenzivní èinnosti v období, kdy krizová situace
(doufejme, že v dohledné dobì) pomine.
strana | 17
Myslíme, že v této souvislosti je na místì se vrátit
k otázkám projednávaným pøi jednotlivých workshopech – k problematice švarcsystému. Ponecháme-li
stranou mlhavé náznaky øešení prezentované premiérem, je jasné, že pøi potøebné obezøetnosti jde o formu
jak snížit náklady podnikatelù a pøitom zachovat pracovní pøíležitosti pro kvalifikované pracovníky. Je celkem jasné, proè tomu tak je. Zamìstnavatelé formálním
propuštìním zamìstnancù výraznì sníží své náklady
a jednotlivým pracovníkùm (podnikatelùm OSVÈ) se
výdìlkové podmínky zlepší, protože nastavením nákladových paušálù sníží své daòové povinnosti i celkový
objem hrazeného pojistného, objektivnì øeèeno opìt
ke škodì státního rozpoètu.
Z pohledu na globální problémy odvìtví stavebnictví
je otázka zaøazování zamìstnancù do tarifních stupòù
marginální problém.
Jsme toho názoru, že v rámci disponibilního objemu
mzdových prostøedkù musí být zachována jednotlivým
firmám plná autonomie pøi vytváøení tarifních stupnic
v rámci limitù daných Kolektivní smlouvou vyššího stupnì, stanovování kvalifikaèních pøedpokladù zamìstnancù v urèitých profesích a oceòování jednotlivých
profesí podle souèasné situace na trhu práce. Nejde
o „nespravedlnost v odmìòování“, ale o logický postup
zohledòující potøeby konkrétních firem podle konkrétních výrobních programù. Je náplní kontrolní èinnosti
odborù na podnikové úrovni, pro kterou zákoník práce
vytváøí dostateèný prostor, aby byly vylouèeny excesy
diskriminace jednotlivých profesí a jednotlivých konkrétních zamìstnancù.
Debaty na téma vhodnosti èi nevhodnosti používání
archaického systému REVA–OLIVA, èi jiných rádoby
obecných odvìtvovì platných systémù, ponechme
sociálním parterùm na nižších stupních øízení. Pøi
kolektivním vyjednávání mezi sociálními partnery, pøi
uzavírání Kolektivních smluv vyššího stupnì a jejich
dodatkù by tyto otázky nemìly být vùbec pøedmìtem
jednání.
strana | 18
VYJÁDØENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERÙ k souèasnému
stavu MINIMÁLNÍCH MZDOVÝCH TARIFÙ
– ZAØAZOVÁNÍ ZAMÌSTNANCÙ V ODVÌTVÍ
STAVEBNICTVÍ
Za OS Stavba ÈR
Otázka minimálních mzdových tarifù, která úzce souvisí se zaøazováním zamìstnancù, je bezesporu nejožehavìjším tématem souèasného sociálního dialogu.
Je zcela logické, že názory na to, jakým smìrem se
má vývoj ubírat, jsou pro oba sociální partnery mírnì
øeèeno rozdílné. Odbory, jako zástupci zamìstnancù by rádi, kdyby rùst minimálních mzdových tarifù
byl nejen odpovídající rùstu spotøebitelských cen, ale
v dostateèné míøe ho i pøevyšoval. Nemálo zamìstnancù si totiž myslí, že výše minimálních mzdových tarifù
v porovnání s celkovou výší mzdy je nedostateèná. Dle
tìchto názorù by se mìl tento pomìr od stávajícího cca
65 % podílu tarifu na celkové mzdì postupnì zvyšovat
a pøiblížit se k v západním svìtì bìžnému 90 % podílu.
Oproti tomu zástupci zamìstnavatelù se domnívají, že
úroveò minimálních mzdových tarifù je dostateèná,
dokonce je nemálo tìch, kteøí jsou pøesvìdèeni, že
v dobì, kdy stavebnictví prožívá velmi tìžké období, by
tento podíl mohl i mírnì klesnout.
MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY KSVS – VÝVOJ
74 %
74 %
72 %
70 %
68 %
67 %
67 %
67 %
Pomìr (%)
60
43 %
45 %
42 %
40 %
39 %
39 %
39 %
39 %
30
0
2005
2006
2007
2008
Pomìr prùmìrný tarif/prùmìrná mzda
2009
2010
2011
2012
Pomìr minimální tarif/prùmìrná mzda
strana | 19
MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY, SPOTØEBITELSKÉ CENY, PRÙMÌRNÁ MZDA
9,9 %
10
8
7,4 %
6,7 %
Zmìna (%)
6,3 %
6
5,4 %
5,2 %
4
3,6 %
3,3 %
2,5 %
2
6,3 % 6,2 %
3,3 %
2,8 %
2,3 %
1,9 %
1,9 %
1,5 %
1,0 %
0
0,8 %
1,5 %
1,9 % 1,9 %
1,2 %
0,0 %
2005
2006
Rùst indexu spotøebitelských cen
2007
2008
2009
Rùst prùmìrného minimálního mzdového tarifu
Minimální mzdové tarify totiž tvoøí velmi významnou
èást zaruèené mzdy, resp. nepodkroèitelné minimum,
a tudíž i v pøípadì potíží se zakázkou, èi s jejím financováním, je nezbytné tyto hodnoty dodržet. S tím
však velmi souvisí otázka zaøazování zamìstnancù.
Zde se urèitým „èerveným hadrem“ stává i už znaènì
„vousatý“ katalog prací REVA–OLIVA, jehož vydání se
datuje rokem 1996 a pøes jeho nespornou komplexnost se v urèitých ohledech, zejména pak v souvislosti
s vývojem nových technologií a pracovních postupù,
stává neaktuálním. Velmi dùležitým mezníkem pro
oblast zaøazování zamìstnancù se stal rok 2007, resp.
vydání nového ZP a s tím související zmìna, kdy místo
12. tarifních stupòù vzniklo 8. skupin prací. Pro oblast
stavebnictví se však sociální partneøi rozhodli v kolektivní smlouvì vyššího stupnì ponechat zabìhnutý
systém dvanácti tarifních stupòù vèetnì doporuèení
využívat i nadále katalog prací REVA–OLIVA pro zaøazování zamìstnancù. Je zcela logické, že po této razantní
2010
2011
2012
Rùst prùmìrné mzdy ve stavebnictví
zmìnì nelze oèekávat od odborníkù snahu o provedení
revize, resp. aktualizace tohoto velmi rozsáhlého dokumentu. Mimochodem tento katalog obsahuje více než
tisíc stran a témìø 900 povolání. Pokud se pak podíváme do ostatních KSVS, zjistíme, že dvanácti stupòový
systém je zde i nadále pomìrnì bìžný. Nelze však
pøedpokládat, že revize celého katalogu je možná. Zde
je tah na nás, na sociálních partnerech, aby se v rámci
své èinnosti pokusili pro své konkrétní odvìtví uèinit
revizi tohoto katalogu. Nebyla by to práce nijak jednoduchá, ale ani neproveditelná.
Podíváme-li se na vývoj minimálních mzdových tarifù
v uplynulých dvou letech, èili po dobu platnosti stávající KSVS, pak je zøejmé, že rùst minimálních mzdových
tarifù je nedostateèný a dokonce zaostává za rùstem
spotøebitelských cen a reálná hodnota minimálních
mzdových tarifù pozvolna klesá.
strana | 20
Spoleèné VYJÁDØENÍ SOCIÁLNÍCH PARTNERÙ
k možnosti dalšího øešení MINIMÁLNÍCH MZDOVÝCH
TARIFÙ – ZAØAZOVÁNÍ ZAMÌSTNANCÙ V ODVÌTVÍ
STAVEBNICTVÍ
na základì faktografického zpracování problémù (konfrontace dopadové studie)
a hledání vhodných øešení odvìtvových problémù na dané téma (workshopy)
Odborový svaz Stavba ÈR a Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR pøi nejrùznìjších pøíležitostech v rámci
bipartitního dialogu, pøi jednáních s pøedstaviteli státu
i v rámci legislativního procesu shodnì konstatují, že
odvìtví stavebnictví se nachází v hluboké krizi. Nalezli
shodu i v pojmenování pøíèin a souvislostí všech negativních skuteèností, které postupnì znamenaly krizi
v odvìtví, které ještì donedávna patøilo k jedné z mála
rozvíjejících se oblastí èeské ekonomiky. Nalezli shodu
i v návrhu možných konkrétních opatøení a postupù,
tedy co uèinit pro oživení tohoto dùležitého sektoru
èeské ekonomiky. Nenalezli však reálné pochopení
u souèasné vládní koalice, dochází tak, obecnì øeèeno,
k výraznému poklesu ve všech ukazatelích stavebnictví
jako celku a pøíèiny jsou zøejmé, samozøejmì není úèelem této statì podrobnìji se zabývat danými aspekty.
Dùsledkem situace je i propouštìní zamìstnancù,
vèetnì zamìstnancù kmenových. Za této nepøíznivé
situace bude probíhat i kolektivní vyjednávání nové
Kolektivní smlouvy vyššího stupnì, jejímž pøedmìtem
jsou i minimální mzdové tarify a zaøazování zamìstnancù do tarifních tøíd. Otázka nyní zní, zda oba sociální
partneøi naleznou shodu i pøi posuzování významu jedné z nejdùležitìjších složek každého výrobního procesu
– lidské práce a její hodnoty, ocenìní lidského faktoru
pøi tvorbì zisku zamìstnavatelù.
strana | 21
Obì smluvní strany KSVS jsou si vìdomy zásadní skuteènosti, která je velmi podrobnì uvedena v dalších
èástech tohoto dokumentu a v samotné dopadové
studii. Minimální mzdové tarify pøedstavují sice výraznou, ale nikoliv zdaleka celou složku mzdy zamìstnancù a navýšení tìchto tarifù požadované ze strany OS
Stavba ÈR, je pouhým nepatrným zvýšením minimální
výše mzdy respektující kvalifikaci zamìstnancù v jednotlivých tarifních stupních. Nejedná se o zvýšení mezd
jako takových, což bývá nìkdy obecnì a velmi zjednodušenì prezentováno. Také pøi navýšení minimálních
mzdových tarifù je dán pro zamìstnavatele dosti široký
prostor pro uplatnìní diferencované mzdové politiky
v rámci platné právní úpravy.
OS Stavba ÈR proto vyjadøuje pøesvìdèení, že na
základì oboustrannì rozumného a konstruktivního
pøístupu k celé problematice zaøazování zamìstnancù
a minimálních mzdových tarifù dojde pøi kolektivním
vyjednávání nové KSVS i k dohodì v této oblasti s cílem
zajistit slušné mzdové standardy v odvìtví. Vìøí také,
že se podaøí uzavøít kvalitní Kolektivní smlouvu vyššího
stupnì, a to bez souèinnosti jiného subjektu (zprostøedkovatele) v zájmu zachování sociálního smíru v odvìtví
stavebnictví.
strana | 22
Pøedstavení sociálních partnerù v odvìtví Stavebnictví I.:
NA STRANÌ ZAMÌSTNAVATELÙ:
SVAZ PODNIKATELÙ VE STAVEBNICTVÍ
v Èeské republice
Potøeba sdružovat se je odedávna jedním z rysù lidské
spoleènosti. Proto vznikají rùzná sdružení, spolky, kluby
a další subjekty, ve kterých se potkávají podobnì založení lidé. Také Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR
vznikl z podobného dùvodu, kdy si již za první republiky
ve 20. století chtìli zástupci cechù a spolkù vymìòovat
své názory, informace a zkušenosti. V souèasné dobì
je svaz platformou pro více než 1300 svých èlenù, kterými jsou dodavatelé staveb, výrobci stavebních hmot
a výrobkù pro stavby, projekèní, inženýrské a poradenské organizace a øada dalších výrobních a obchodních
firem, které se podílejí na investièní výstavbì.
Posláním svazu je hájit zájmy èlenù a odvìtví, zlepšovat
podmínky pro podnikání a ekonomické prostøedí, rozšiøovat stavební trh, zlepšovat legislativu, zjednodušovat
pøípravu staveb a zejména poskytovat vèasné informace o smìrech dalšího vývoje v investování, aby na nìj
mohly èlenské firmy vèas reagovat ve svých podnikatelských zámìrech.
Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR je vrcholným
pøedstavitelem èeského stavebnictví, který garantuje
zastupování oboru na nejvyšší úrovni. Jeho význam je
o to vìtší, že v Èeské republice není v souèasné dobì
žádný státní centrální orgán pro resort stavebnictví.
Èásti oboru spadají pod správu pìti ministerstev: prùmyslu a obchodu, dopravy, pro místní rozvoj, zemìdìlství a ministerstvo životního prostøedí.
Svaz hájí oprávnìné zájmy èlenù a usiluje o pøíznivé
podnikatelské prostøedí v legislativì a hospodáøské
politice. Vstupuje do tvorby zákonù spoluúèastí expertù a je pøipomínkovým místem nových návrhù legislativních zmìn.
Èlenství svazu v Konfederaci zamìstnavatelských
a podnikatelských svazù ÈR v souèinnosti s ostatními
významnými èleny posiluje jeho vliv. Je èlenem Rady
hospodáøské a sociální dohody ÈR (tripartity), kde
strana | 23
má významnou pøíležitost zasahovat do projednávané
vládní politiky v ekonomické a sociální oblasti spoleènì
se zástupci odborových svazù. Je sociálním partnerem odborù za obor stavebnictví a výroby stavebních
materiálù.
Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR je obèanským
sdružením právnických a fyzických osob a øídí se stanovami schválenými valnou hromadou. Èlenství ve svazu
je dobrovolné.
HISTORIE
Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR byl založen
v roce 1990 jako významná souèást novì strukturované èeské spoleènosti, která se zaèala formovat po
listopadových událostech v roce 1989. Jeho cílem bylo
od samého poèátku koncipovat a prosazovat potøeby
a zájmy stavebního odvìtí.
Navazuje na svazové èinnosti, jejichž zaèátky se datují
do doby po vzniku první republiky ve 20. století. Již
tehdy se zaèaly sdružovat odborné cechy a spolky, které cítily potøebu vzájemné výmìny informací a potøebných zkušeností. Jejich snahy však zanikly bìhem
totalitního období 20. století. Jakmile došlo ke zmìnì
politického a spoleèenského režimu, svazová tradice
byla rychle obnovena.
VIZE
Svaz podnikatelù ve stavebnictví v ÈR chce být silným
a dùvìryhodným subjektem, o který se mohou opøít
pøedstavitelé èeského stavebnictví, ale i další partneøi,
kterým není lhostejná budoucnost oboru.
MISE
Posláním Svazu podnikatelù ve stavebnictví v ÈR je
hájit a prosazovat zájmy stavebního oboru vùèi všem
jeho partnerùm.
strana | 24
Pøedstavení sociálních partnerù v odvìtví Stavebnictví I.:
NA STRANÌ ZAMÌSTNANCÙ:
Odborový svaz STAVBA Èeské republiky
Odborový svaz Stavba ÈR je otevøená, nezisková,
samostatná, dobrovolná odborová organizace sdružující své èleny zejména z oboru stavební výroby, výroby
stavebních hmot a všech èinností s tím souvisejících
za úèelem ochrany jejich hospodáøských a sociálních zájmù. Odborový svaz je evidován podle zákona
è. 83/1990 Sb., ve znìní pozdìjších pøedpisù o sdružování obèanù.
Hlavní èinností svazu je prosazování a obhajování
oprávnìných požadavkù svých èlenù, jejich zamìstnaneckých, mzdových, pracovních, sociálních zájmù
a nárokù, základních lidských a obèanských práv. Za
tímto úèelem svaz zejména kolektivnì vyjednává s cílem
uzavírat kolektivní smlouvy na všech úrovních.
Svaz disponuje sítí regionálních pracovišś, která zajišśují
servis pro základní a místní organizace svazu. Z „Programu OS Stavba ÈR od VI. do VII. Sjezdu OS Stavba ÈR“,
tj. na období 2011–2015 vyplývá, že: Kolektivní vyjednávání na odvìtvové a podnikové
úrovni je nejvýznamnìjší formou úpravy pracovních podmínek, zejména pøi postupující
liberalizaci pracovního práva.
OS proto bude:
• obhajovat odborová práva, zejména právo kolektivnì vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy
za všechny zamìstnance
a dùraznì vystupovat proti jakýmkoliv snahám toto
právo omezovat
• usilovat o skuteèné fungování bipartitního sociálního dialogu, o zvýšení
vymahatelnosti a vynutitelnosti práva ve prospìch
zamìstnancù
• usilovat o takovou úroveò
kolektivních smluv vyššího
•
•
stupnì i podnikových kolektivních smluv, která
zaruèí zamìstnancùm prosazení jejich oprávnìných nárokù
vynakládat maximální úsilí smìrem k plošnému
rozšiøování závaznosti kolektivních smluv vyššího
stupnì v odvìtví a pøíbuzných oborech
usilovat o trvalé zvyšování reálné mzdy.
Sociální dialog je základním prostøedkem k prosazování zájmù zamìstnancù, a to jak vùèi zamìstnavatelùm,
tak vùèi vládì a orgánùm státní správy a samosprávy.
OS proto bude:
• podporovat prohloubení kontroly nad dodržováním pracovnìprávní legislativy vèetnì kolektivních
smluv
• usilovat o zachování kontrolních pravomocí odborových orgánù v této oblasti
• dùslednì vystupovat proti diskriminaci odborových
funkcionáøù hájících zájmy èlenù a zamìstnancù.
strana | 25
PØÍLOHY:
DOPADOVÁ STUDIE
Studie è. 6:
MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY – ZAØAZOVÁNÍ ZAMÌSTNANCÙ
V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ
PØÍLOHA È. 1
Výòatek z KSVS
PØÍLOHA È. 2
Zaruèená mzda
strana | 26
strana | 27
strana | 28
strana | 29
strana | 30
strana | 31
strana | 32
strana | 33
strana | 34
strana | 35
strana | 36
strana | 37
strana | 38
strana | 39
strana | 40
strana | 41
strana | 42
strana | 43
strana | 44
strana | 45
strana | 46
strana | 47
strana | 48
strana | 49
strana | 50
strana | 51
strana | 52
strana | 53
strana | 54