Podklady pro RURÚ + dokumentace RURÚ

Transkript

AKTUALIZACE 2014
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
PRO SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU
PŮSOBNOSTÍ PÍSEK
Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.
2014
Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.
Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, tel.:+420 595 136 023,
http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].
Autorský kolektiv:




Bc. Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu
Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky
Ing. Ivana Foldynová – městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD
Ing. arch. Jaroslav Sedlecký – autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD
GIS, zpracování dat a výkresů:




Ing. Radek Fujak – garant
Ing. Michal Samiec
Ing. Jan Juráš
Bc. Vojtěch Zlý
Na spolupráci se podílel odbor výstavby a územního plánování - Městský úřad Písek
 Jiří Bárta
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
OBSAH
Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území .......................................................... 9
1
1.1
Úvod ............................................................................................................................. 9
1.2
Popis území a širší vztahy .......................................................................................... 10
1.2.1
Základní charakteristika území.............................................................................. 10
1.2.2
Širší vztahy a nadřazené dokumenty ..................................................................... 13
1.3
Reliéf, horninové prostředí a geologie ....................................................................... 20
1.3.1
Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika ........... 20
1.3.2
Těžba nerostných surovin ...................................................................................... 20
1.3.3
SWOT analýza ...................................................................................................... 23
1.4
Vodní režim................................................................................................................ 23
1.4.1
Hydrologické a hydrogeologické podmínky ......................................................... 24
1.4.2
Vodní zdroje – jejich význam a ochrana ............................................................... 27
1.4.3
Záplavová území ................................................................................................... 27
1.4.4
SWOT analýza ...................................................................................................... 29
1.5
Hygiena životního prostředí ....................................................................................... 29
1.5.1
Kvalita ovzduší ...................................................................................................... 30
1.5.2
Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields ................................ 30
1.5.3
Hlukové zátěže ...................................................................................................... 32
1.5.4
SWOT analýza ...................................................................................................... 32
1.6
Ochrana přírody a krajiny .......................................................................................... 32
1.6.1
Krajina ................................................................................................................... 33
1.6.2
Přírodní potenciál území a jeho ochrana ............................................................... 34
1.6.3
SWOT analýza ...................................................................................................... 38
1.7
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................... 38
1.7.1
Zemědělský půdní fond ......................................................................................... 39
1.7.2
Pozemky určené k plnění funkcí lesa .................................................................... 43
1.7.3
SWOT analýza ...................................................................................................... 44
1.8
Technická infrastruktura ............................................................................................ 44
1.8.1
Zásobování pitnou vodou ...................................................................................... 46
1.8.2
Odvádění a zneškodňování odpadních vod ........................................................... 48
1.8.3
Zásobování plynem ............................................................................................... 50
1.8.4
Zásobování teplem (CZT) ..................................................................................... 52
1.8.5
Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě .................................... 52
1.8.6
Spoje (pokrytí území signály) ............................................................................... 54
1.8.7
SWOT analýza ...................................................................................................... 55
1.9
Dopravní infrastruktura .............................................................................................. 55
5
1.9.1
Silniční síť ............................................................................................................. 57
1.9.2
Železniční síť ......................................................................................................... 61
1.9.3
Letecká doprava .................................................................................................... 64
1.9.4
Vodní doprava ....................................................................................................... 64
1.9.5
SWOT analýza ...................................................................................................... 65
Sociodemografické podmínky ................................................................................... 65
1.10
1.10.1
Demograficko-sociální situace .............................................................................. 66
1.10.2
Občanská vybavenost ............................................................................................ 75
1.10.3
SWOT analýza ...................................................................................................... 76
Bydlení ....................................................................................................................... 76
1.11
1.11.1
Bytový fond a jeho struktura ................................................................................. 77
1.11.2
Stáří a kvalita bytového fondu............................................................................... 78
1.11.3
SWOT analýza ...................................................................................................... 78
1.12
Rekreace ..................................................................................................................... 78
1.12.1
Rekreační aktivity.................................................................................................. 79
1.12.2
Rekreační infrastruktura ........................................................................................ 79
1.12.3
Individuální rekreace ............................................................................................. 81
1.12.4
SWOT analýza ...................................................................................................... 81
Hospodářské podmínky.............................................................................................. 81
1.13
1.13.1
Ekonomická funkce území .................................................................................... 82
1.13.2
Struktura ekonomických subjektů ......................................................................... 82
1.13.3
Trh práce (nabídka, poptávka) ............................................................................... 83
1.13.4
Zdroje a užití veřejných rozpočtů .......................................................................... 88
1.13.5
SWOT analýza ...................................................................................................... 89
Rozbor udržitelného rozvoje území.............................................................................. 91
2
2.1
2.1.1
Související legislativa ............................................................................................ 91
2.1.2
Východiska metodiky ............................................................................................ 92
2.1.3
Přístup ke zpracování RURÚ na úrovní ORP ....................................................... 94
2.2
Postup zpracování RURÚ .......................................................................................... 94
2.2.1
Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje ............................................... 95
2.2.2
Vyváženost územních podmínek........................................................................... 96
2.2.3
Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území ........................ 100
2.2.4
Metodika pro SWOT analýzu .............................................................................. 100
2.2.5
Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení......................... 101
2.3
2.3.1
6
Metodika zpracování RURÚ a související legislativa ............................................... 91
Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území ........................................................ 103
Vyváženost témat v obcích .................................................................................. 103
3
2.3.2
Vyváženost témat v pilířích ................................................................................. 103
2.3.3
Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území .... 107
2.3.4
Urbanistické, hygienické, environmentální a ostatní závady .............................. 110
2.3.5
Střety se záměry technické infrastruktury ........................................................... 110
2.3.6
Střety dopravních záměrů s limity využití území ................................................ 111
2.3.7
Střety urbanistických záměrů s limity využití území .......................................... 111
2.3.8
Střety se záměry dopravními ............................................................................... 112
2.3.9
Obecné problémy ................................................................................................ 112
PŘÍLOHY ................................................................................................................... 114
7
8
1 PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
1.1 Úvod
V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k
výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně
stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí
ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s
prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace
tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na
management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se
rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové
periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v
procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a
náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde
vznikající sociální separace.
Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská
recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových
zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické,
ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji
prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní
veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s
veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout
komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP.
Územně analytické podklady jsou zpracovávány a aktualizovány na základě zákona č.
183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a
prováděcích předpisů (dále jen stavební zákon). ÚAP podle § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. o
územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence
územně plánovací činnosti ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů obsahují:
podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území.
Problematika udržitelného rozvoje území (který dle stavebního zákona spočívá ve
„vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro
soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž
by ohrožoval podmínky života generací budoucí“) je členěna do tematických oblastí, které
jsou vymezené výše zmíněnou vyhláškou.
Zpracování a aktualizace ÚAP není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale
také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy
udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů včetně komunitních
plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě aktualizací lze ÚAP
využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů
měst/regionů. Zprůhledněním sledovaných témat, které poskytnou podklad pro aktualizaci
územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu
vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky,
příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji
daného území.
9
V rámci sledovaní stavu a vývoje územi ORP Písek budou výroky SWOT analýzy barevně
odlišeny:
Černě – výrok dle původni SWOT analýzy (obsah výroku trvá),
Šedě přeškrtnutě - výrok dle původni SWOT analyzy (obsah výroku pominul),
Zeleně – výrok byl doplněn v rámci 3. aktualizace
Při hodnocení jednotlivých témat je využita certifikována metodika zpracovaná v rámci
projektu Udržitelný rozvoj v územním plánování. Tato metodika využívá pro zohlednění
podmíněnosti v území multikriteriální analýzu a umožňuje kombinovat kvantitativní přístup
založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním
přístupem založeným na expertní znalosti. Efektivita metody spočívá mimo jiné ve schopnosti
proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a
regionů.
Aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností
Písek obsahuje dle výše zmíněné vyhlášky podklady pro RURÚ a samotný RURÚ. Dokument
je rozčleněn do kapitol dle sledovaných témat (horninové prostředí a geologie, vodní režim,
zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, ochrana přírody a krajiny,
hygiena životního prostředí, technická infrastruktura, veřejná dopravní infrastruktura,
sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace a hospodářské podmínky). Každá kapitola
začíná zjištěním a vyhodnocením stavu a vývoje území, jeho hodnot a limitů využití území,
zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Každá kapitola je zakončena
SWOT analýzou s uvedením silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V rámci ÚAP
jsou také vymezeny problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyhodnocení
obcí v rámci SO ORP Písek včetně SWOT analýz za sledovaná témata.
Součástí ÚAP je vyváženost vztahu územních podmínek. Hodnocení udržitelného rozvoje a
následně jeho vyváženost v území je prováděno pomocí souboru podtémat.
1.2 Popis území a širší vztahy
1.2.1 Základní charakteristika území
Správní obvod obce s rozšířenou působností Písek se rozkládá téměř od středu Jihočeského
kraje až k jeho severozápadnímu okraji. SO ORP Písek je jedním ze 17 správních obvodů
Jihočeského kraje.
SO ORP Písek je tvořen 49 obcemi, z nichž 4 mají status města (Mirotice, Mirovice, Písek a
Protivín) a celková rozloha činí 74 183,7 ha, což představuje 7,4 % celkové rozlohy
Jihočeského kraje. Téměř 55 % z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda, z té více než tři
čtvrtiny tvoří orná půda (třetí nejvyšší podíl v kraji). Počet obyvatel v SO ORP Písek k roku
2014 je 54 018, hustota obyvatel je přibližně 70 obyvatel na kilometr čtvereční.
10
Mapa 1.2.1.1: Správní obvod ORP Písek
11
Tabulka 1.2.1.1: Výměra obcí SO ORP Písek
Obec
Albrechtice nad Vltavou
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Zvíkovské Podhradí
Žďár
Celkem SO ORP Písek
Zdroj: Datový model ÚAP Písek 2014
12
Rozloha [ha]
Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%]
3 668,3
4,9
1 000,7
1,3
951,9
1,3
1 028,8
1,4
3 605,1
4,9
2 124,7
2,9
850,7
1,1
2 324,4
3,1
706,7
1,0
576,8
0,8
2 005,8
2,7
1 360,7
1,8
438,3
0,6
1 081,6
1,5
613,1
0,8
1 394,9
1,9
354,0
0,5
2 563,0
3,5
2 209,0
3,0
1 479,5
2,0
413,5
0,6
467,3
0,6
981,4
1,3
524,9
0,7
901,1
1,2
1 938,8
2,6
2 061,0
2,8
2 518,6
3,4
6 315,3
8,5
894,3
1,2
346,1
0,5
6 149,4
8,3
2 145,7
2,9
1 044,5
1,4
1 048,3
1,4
1 069,1
1,4
1 773,4
2,4
1 749,7
2,4
1 303,7
1,8
417,6
0,6
534,1
0,7
2 517,2
3,4
752,5
1,0
1 183,6
1,6
736,4
1,0
552,4
0,7
1 471,5
2,0
438,8
0,6
1 595,6
2,2
74 183,7
100,0
1.2.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty
1.2.2.1
Širší vztahy
Území SO ORP Písek náleží pod správu Jihočeského kraje a leží v jeho severní části.
Sousedí celkem s šesti SO ORP z Jihočeského kraje (SO ORP Blatná, SO ORP České
Budějovice, SO ORP Milevsko, SO ORP Strakonice, SO ORP Týn nad Vltavou a SO ORP
Vodňany), na severní hranici SO ORP Písek sousedí také se Středočeským krajem (SO ORP
Příbram).
Územím prochází pouze krátký úsek rychlostní silnice R4, dále několik silnic I. třídy.
Železniční trať je částečně elektrifikována, především ve směru na České Budějovice (jižní
část SO ORP).
Na rozdíl od většiny Jihočeského kraje vykazuje území SO ORP Písek pozitivní migrační
saldo (příbytek obyvatel stěhováním), hlavní zásluhu na tom má samotné centrum Písek.
1.2.2.2
Politika územního rozvoje
Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále též „PÚR ČR 2008“) je pořízena Ministerstvem pro
místní rozvoj v mezích zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve
znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a schválena usnesením vlády ČR č. 929
ze dne 20. 7. 2009.
PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování
podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a
minimalizovat jejich negativní dopady.
PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona
členěna na kapitoly:
► „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“,
které se uplatňují na celém území České republiky;
► „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní
infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“;
Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na
prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona
zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje,
a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro
rozhodování o změnách v nich;
► „Další úkoly pro územní plánování“.
V rámci PÚR ČR nejsou vymezeny žádné rozvojové oblasti, osy ani specifické oblasti, které
by přímo zasahovaly do území SO ORP Písek.
1.2.2.3
Zásady územního rozvoje
Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) by měly stanovit především základní požadavky na
uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb,
které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras
silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního
13
rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést
záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí
respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv.
opatření obecné povahy – proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu.
V návaznosti SO ORP Písek na Politiku územního rozvoje České republiky
a na Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje jsou definovány následující rozvojové osy a
vymezené specifické oblasti nadmístního významu.
Rozvojové oblasti a rozvojové osy
Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění
aktivit mezinárodníhoa republikového významu existují zvýšené požadavky na změny
v území.
V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat
územní připravenostna zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových
priorit územního plánování umožňovatodpovídající využívání území a zachování jeho hodnot.
Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech
rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména:
► rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném
zachování respektování hodnot území,
► rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení
prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně,
► nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch,
► řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou,
průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků
a nakládání s odpady,
► zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití
rekreačního potenciálu krajiny.
Rozvojová oblast Písecko - Strakonicko
Na území Jihočeského kraje je vymezena rozvojová oblast nadmístního významu N-OB1
Písecko – Strakonicko. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území SO ORP
Písek
a) vymezuje do rozsahu katastrálních území Čížová (Bošovice u Čížové, Krašovice u
Čížové, Nová Ves u Čížové, Topělec, Zlivice), Dobev (Nepodřice, Oldřichov u Písku, Stará
Dobev), Drhovle (Brloh u Drhovle, Drhovle, Mladotice u Drhovle, Pamětice u Drhovle),
Kestřany (Staré Kestřany, Zátaví), Písek (Hradiště u Písku, Nový Dvůr u Písku, Písek, Semice
u Písku, Smrkovice), Předotice (Kožlí u Čížové, Křešice u Čížové, Malčice u Mirotic, Podolí
II, Šamonice, Soběšice u Předotic, Třebkov), Protivín (Maletice, Milenovice, Myšenec,
Protivín, Selibov), Putim (Putim), Tálín (Tálín), Žďár (Žďár u Protivína);
b) dále stanovuje v rámci vymezení této oblasti tyto zásady pro rozhodování o
změnách v území:
14
► podporovat kapacitní dopravní napojení této rozvojové oblasti na významné
mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na Středočeský kraj,
Plzeňský kraj a Německo,
► podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Severní písecké průmyslové zóny,
Protivína a Drhovle, rozvoj obytných aktivit ve velkých centrech (Písek) a sportovně
rekreačních funkcí (Kestřany),
► v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Otavy a Blanice a přírodního parku
Písecké hory věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na
limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny;
c) a zároveň stanovuje tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD
dotčených obcí:
► řešit územní souvislosti upřesněného koridoru rychlostní silnice R4 a kapacitní silnice
I/4 a dále koridorů silnic I. třídy (zejména I/20 směrem na Plzeň a I/22 na Klatovy) a
železnice ČD 190 směrem na Plzeň,
► zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením rozvojové
oblasti N-OB1, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní
napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na
veřejnou technickou infrastrukturu,
► při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na
přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického,
architektonického a archeologického dědictví,
► při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných
částech rozvojové oblasti N-OB1.
Rozvojová osa Severojižní – Pasovská
Na území Jihočeského kraje je vymezena rozvojová osa nadmístního významu N-OS1
Severojižní – Pasovská. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území SO ORP
Písek
a) vymezuje do rozsahu katastrálních území Boudy (Boudy), Cerhonice (Cerhonice),
Čimelice (Čimelice, Krsice), Horosedly (Horosedly), Lety (Lety), Mirotice (Mirotice,
Radobytce), Nerestce (Dolní Nerestce, Horní Nerestce), Rakovice (Rakovice);
b) dále stanovuje v rámci vymezení této osy tyto zásady pro rozhodování o změnách v
území:
► podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v rozvojové ose a nové investice
a aktivity směřovat především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu
pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu zejména v území
u sídla Čimelice, v prostoru u mimoúrovňové křižovatky Nová Hospoda,
► respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty v území krajinné
památkové zóny Čimelicko-Rakovicko a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny,
15
► podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické
hodnoty území v rámci rozvojové osy, zejména chránit venkovský ráz sídel a jejich
převážně obytný charakter, chránit pohledově významná panoramata sídel i krajiny;
dotčených obcí:
► řešit územní souvislosti upřesněného koridoru rychlostní silnice R4, kapacitní silnice
I/4, s ohledem na polohu, volit taková technická řešení staveb, která budou citlivá k
přírodnímu prostředí,
► při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na
architektonického a archeologického dědictví, při řešení rozvojových ploch a koridorů
dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů,
► zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci
vymezené rozvojové osy N-OS1 a stanovit pravidla pro jejich využití.
Rozvojová osa Písecko – Táborsko – Pelhřimovská
Na území Jihočeského kraje je vymezena rozvojová osa nadmístního významu N-OS4Písecko
- Táborsko - Pelhřimovská. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje ji na území
SO ORP Písek
a) vymezuje do rozsahu katastrálních územíDolní Novosedly (Dolní Novosedly,
Chrastiny), Křenovice (Křenovice), Olešná (Olešná nad Vltavou), Podolí I (Podolí I),
Temešvár (Temešvár), Záhoří (Horní Záhoří u Písku, Jamný, Svatonice);
území:
► podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v rámci této rozvojové osy především
do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na
veřejnou technickou infrastrukturu,
► respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat
přiměřenou prostupnost krajiny, a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení
chráněných území přírody,
► podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické
hodnoty území, zejména chránit venkovský ráz sídel a jejich převážně obytný
charakter, chránit pohledově významná panoramata sídel i krajiny;
dotčených obcí:
► řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnic I/19 a I/29 s ohledem na jejich
polohu a plánovaná technická řešení,
► při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na
architektonického a archeologického dědictví,
16
► zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci
vymezené osy a stanovit pravidla pro jejich využití.
Specifická oblast nadmístního významu Orlicko
Na území JČK je vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB1 Orlicko. Jedná
se o jednu z hospodářsky slabých oblastí v rámci JČK, u které je nutno nastartovat rozvoj
a zároveň zajistit nastolení vyváženého stavu všech rozhodujících složek v území. Zásady
územního rozvoje JČK ji vymezuje do rozsahu katastrálních území:
a) Albrechtice nad Vltavou (Albrechtice nad Vltavou, Chřešťovice, Jehnědno, Údraž),
Čížová (Borečnice), Kožlí (Kožlí u Orlíka), Lety (Šerkov), Nevězice (Nevězice), Olešná
(Olešná nad Vltavou), Orlík nad Vltavou (Orlík nad Vltavou), Oslov (Oslov, Tukleky u
Oslova), Ostrovec (Dědovice, Horní Ostrovec), Podolí I (Podolí I), Probulov (Probulov),
Slabčice (Nemějice, Písecká Smoleč, Slabčice), Smetanova Lhota (Smetanova Lhota),
Temešvár (Temešvár), Varvažov (Varvažov, Zbonín), Vojníkov (Držov, Louka nad Otavou,
Vojníkov), Vráž (Vráž u Písku), Vrcovice (Vrcovice), Zvíkovské Podhradí (Zvíkovské
Podhradí);
území:
► podporovat řešení směřující k vyváženému využívání krajiny a vodní plochy,
k únosnému zatížení celé přehrady, koordinující ochranu kvality vod a přírodních
hodnot břehových partií se zájmem na rozvoji socioekonomických aktivit a využití
rekreačního potenciálu této oblasti,
► vytvářet podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a zlepšení jejich životní
úrovně formou vytváření podmínek pro vznik nových pracovních příležitostí, pro
budování chybějící veřejné infrastruktury v územích ohrožených vysídlováním,
► stanovit podmínky pro citlivé a přijatelné využití rekreačního potenciálu oblasti
s ohledem na únosné zatížení přírody, krajiny a vodní plochy,
► podporovat řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti cestovního
ruchu,
► citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v oblasti,
► podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území, vytvořit podmínky pro
zkvalitnění dopravních vazeb, a to zejména i v oblasti turistického a cestovního ruchu,
► podporovat zkvalitnění vodohospodářské infrastruktury, zvláště čištění odpadních vod
a odstraňování fosforu, což jsou faktory, které mají zásadní vliv na kvalitu vody
v nádrži a její následné rekreační využití;
dotčených obcí:
► situovat hlavní póly a střediska socioekonomického a hospodářského rozvoje zejména
v návaznosti na rozvojové osy N-OS1 (Severojižní – Pasovská) a N-OS4 (Písecko –
Táborsko – Pelhřimovská),
17
► stanovit regulativy pro rozvoj této oblasti s ohledem na její specifické problémy a na
podmínky stanovené pro dotčené území Krajinné památkové zóny Orlicko,
► vhodně doplnit socioekonomické aktivity a spolu se zkvalitněním veřejné vybavenosti
vytvořit předpoklady k celoroční prosperitě daného území (tj. prodloužit turistickou
sezónu), a tím stabilizovat životní úroveň obyvatel žijících v této specifické oblasti,
► při řešení rozvojových ploch zvyšovat kvalitu, nikoliv navyšovat kvantitu, sportovně
rekreačních zařízení, a to vždy s ohledem na konkrétní podmínky v řešeném území a
na podmínky ochrany přírody a krajiny,
► při urbanizaci území nepřipustit nekoncepční vznik nových ploch individuální
rekreace a dalšího zatížení břehových partií a vodní hladiny,
► rozvíjet lázeňství a služby s vysokou přidanou hodnotou v oblasti rekreace, sportu a
turistického ruchu,
► řešit dopravní vybavenost formou doplnění přívozů, cyklotras a přístavišť pro
uvažované rekreační využití Vltavské vodní cesty,
► vytvořit předpoklady pro zlepšení kvality vody v přehradní nádrži Orlík zkvalitněním
a koncepčním řešením likvidace odpadních vod od producentů v okolí nádrže, tj.
odpadních vod ze zástavby, z rekreačních objektů (i kempů), přístavišť, lodí a ze
splachů z pozemků v okolí nádrže, a to vč. využití a doplnění technologií na
odstranění fosforu.
Vymezení ploch nadmístního významu komerčních a průmyslových
Drhovle – Nová Hospoda – plocha pro funkci komerční a funkci lehkého průmyslu je
vymezena v rozvojové oblasti Písecko – Strakonicko v prostoru u mimoúrovňové křižovatky
silnic I/4 a I/20 v dobré dopravní dostupnosti měst Blatné, Písku a Strakonic.
Písek – sever – plocha pro komerční a průmyslové využití je vymezena pro dokončení
Severní písecké průmyslové zóny cca 1 km severozápadně od Písku mezi silnicí I/20 a
Purkraticemi.
Protivín – plocha pro komerční a průmyslové využití je vymezena sa severozápadním okraji
Protivína v rámci rozvojové oblasti Písecko – Strakonicko mezi silnicí I/20, železnicí a řekou
Blanice, resp. ochranou zónou nadregionálního biokoridoru vedoucího podél řeky.
Podmínkou pro využití této rozvojové plochy je zajištění dostatečné protipovodňové ochrany
staveb a zařízení umísťovaných do této rozvojové plochy.
Horosedly – komerčně průmyslová zóna v blízkosti navrhované mimoúrovňové křižovatky
rychlostní silnice R4 směrem na Prahu a mezinárodní silnice I/19 jako součást rozvojové osy
N-OS1.
Vymezení ploch nadmístního významu pro sport a rekreaci
Čimelice – golf, plocha je navržena na významné rozvojové ose nadmístního významu NOS1 a bude mít hlavní spádovou oblast z rekreační oblasti Orlické vodní nádrže. Kromě
sportovně rekreačního využití pro organizaci kulturních, sportovních a společenských akcí
jsou přípustná i zařízení občanské vybavenosti související s hlavním využitím této plochy.
Podmínkou je respektování dochovaných kompozičních prvků v prostoru krajinné památkové
18
zóny Čimelicko – Rakovicko, nepřípustné je budování nových, historicky nedoložených,
nadzemních staveb a zařízení. Záměr golfového hřiště situovat takovým způsobem, aby nebyl
dotčen zámecký park.
Kestřany – plocha pro dokončení stávajícího golfového resortu navazuje na severu na
stávající golfové hřiště, na západním okraji je ohraničena lesním komplexem a rybníkem
Velký Potočný, na severním a východním okraji je lokalita ohraničena místní komunikací.
1.2.2.4
Územně analytické podklady Jihočeského kraje
Poslední aktualizace ÚAP Jihočeského kraje je datována k roku 2013. Pro hodnocení území
Jihočeského kraje je použita sada indikátorů, rozdělených do 3 pilířů, které jsou individálně
obodovány na stupnici -2 (velmi špatné) až 2 (velmi dobré). Každý pilíř pak obsahuje součet
bodů, ze kterých je odvozeno výsledné ohodnocení. Každá obec i ORP je následně
ohodnoceno v rámci těchto tří pilířů a je jí přiřazena nová kategorie, dle dosažených hodnot.
SO ORP Písek je celkově hodnocen jako jeden z lepších SO ORP v rámci Jihočeského kraje.
Pozitivního hodnocení dosáhl ve dvou ze tří pilířů, konkrétně v pilířích pro hospodářský
rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Naopak u pilíře pro příznivé životní prostředí
dosáhl SO ORP Písek negativního hodnocení. Ve srovnání s rokem 2011 zůstaly pilíře
přibližně ve stejných hodnotách jako v roce 2013. V rámci SO ORP Písek nejlépe dopadly
obce Písek, Vráž, Protivín, Temešvár, Zvíkovské Podhradí, Orlík nad Vltavou, Čimelice a
Horosedly. Všechny zmíněné obce měli pozitivní hodnocení ve všech třech pilířích.
Problémy k řešení, jež se vyskytují v daných ÚAP, jsou rozděleny na několik druhů:
► Urbanistické závady (proces suburbanizace a desuburbanizace, stárnutí
obyvatelstva, vylidňování malých sídel, stavění na „zelené louce“)
► Dopravní závady (úrovňové křížení silnic I. třídy a železnic)
► Hygienické závady (znečištění ovzduší v rámci zajištění tepla, staré ekologické
zátěže, liniové zdroje emisí, nedostatek skládek)
► Závady v oblasti ochrany přírody a krajiny (nadměrná fragmentace krajiny,
nadměrný rozvoj turistického ruchu)
► Ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy (znečišťování
vod, problémy vodní eroze, nekoncepce v navrhování protipovodňových opatření)
19
1.3 Reliéf, horninové prostředí a geologie
Správní území ORP Písek se rozkládá v severní části Jihočeského kraje. Z geologického
hlediska patří toto území ke dvěma základním předplatformním krystalinickým jednotkám,
jež vytvářejí skalní základ – středočeskému plutonu a českému moldanubiku, které je přímým
pokračováním šumavského moldanubika.
Zatímco středočeský pluton je petrograficky velmi pestrý, ve sledovaném území se jedná
především o žuly, různé typy granodioritů a horniny ortorulového typu, české moldanubikum
převážně tvoří pararuly a migmatity. Zvětráváním těchto hornin se vytvářejí na většině území
hlinitopísčitá eluvia a štěrkovitopísčité zvětraliny. Zvětralinový plášť je překryt vrstvou
převážně kvartérních uloženin malé mocnosti, svahovými sedimenty a v okolí vodních toků
nivními sedimenty. Z inženýrsko-geologického hlediska se jedná o zeminy málo stlačitelné,
únosné, které umožňují zakládaní stavebjiž v malých hloubkách. Méně únosné zeminy se
nacházejí především v údolních nivách, problémy se stabilitou území se mohou vyskytovat
v okolí řeky Vltavy z důvodů existence srázů vltavského údolí.
1.3.1 Geologické podmínky pro umisťování staveb a ostatní geologická rizika
Problémem při plánování budoucí zástavby může být výskyt poddolovaných a sesuvných
území. Před rozhodováním o jejich využití pro zastavitelné a rozvojové plochy je nutno
geologickým průzkumem prověřit jejich stabilitu. Rozloha poddolovaných území
v jednotlivých obcích je přehledně zobrazena v tabulce 1.3.1.1.
Tabulka 1.3.1.1: Tabulka plošně poddolovaných území
Obec
Plocha obce (ha) Plošně poddolované území (ha) Plošně poddolované území (%)
Čížová
3 610,5
10,6
0,3
Ražice
1 071,6
0,1
0,0
Heřmaň
705,3
58,5
8,3
Vrcovice
551,6
2,4
0,4
Záhoří
1 471,8
4,1
0,3
Písek
6 323,0
23,4
0,4
Paseky
2 517,7
4,7
0,2
Poddolované území zobrazené bodem či plochou jsou zakresleny v mapě č.1.3.2.1. Největší
plochu zabírá poddolované území v obci Heřmaň. Celkově se v řešeném území nachází 9
plošných a 23 bodových poddolovaných území.
Další možný rizikový jev, sesuvná území (A062), se ve SO ORP Písek nevyskytuje.
1.3.2 Těžba nerostných surovin
Území SO ORP Písek není bohaté na nerostné suroviny. Na jeho území se nachází především
stavební suroviny (stavební kámen, štěrkopísek a cihlářské suroviny), dále kámen pro hrubou
a ušlechtilou kamenickou výrobu, žáruvzdorné a keramické nežáruvzdorné jíly, křemen,
vápenec a polymetalické rudy. Mezi největší dobývací prostory patří Kamenné doly v Písku a
Jehnědno v Albrechticích nad Vltavou. Tabulka 1.3.2.1 ukazuje zbytek dobývacích prostorů.
20
Tabulka 1.3.2.1: Dobývací prostory na území SO ORP Písek
Obec
Plocha obce
(ha)
Albrechtice nad
Vltavou
Horosedly
Dobývací prostor
(ha)
Dobývací prostor
(%)
Surovina
3 672,0
25,4
0,7 jíly žáruvzdorné
577,3
7,5
1 393,7
15,8
Nerestce
467,9
2,1
Nerestce
467,9
2,9
2 059,9
6 323,0
2 146,2
74 183,7
6,1
29,5
9,1
98,4
1,3 vápenec
cihlářská
1,1
surovina
0,4 vápenec
cihlářská
0,6
surovina
0,3 biotitická žula
0,5 stavební kámen
0,4 žula
0,1
Lety
Ostrovec
Písek
Předotice
SO ORP Celkem
V důsledku přítomnosti ložisek nerostných surovin je na území SO ORP Písek vymezeno pět
chráněných ložiskových území (CHLÚ), která slouží k ochraně ložisek před ztížením nebo
znemožněním jejich dobývání. Z hlediska surovin se jedná opět o stavební materiály (stavební
kámen a cihlářská surovina). Daná CHLÚ jsou uvedena v tabulce níže.
Tabulka 1.3.2.2: Chráněné ložiskové území na území SO ORP Písek
Obec
Výměra
obce (ha)
Písek
Předonice
Čížová
Lety
Nerestce
3 674,2
6 323,0
2 146,9
3 610,5
1 393,0
467,9
Chráněné Chráněné
ložiskové ložiskové
surovina
území
území
(ha)
(%)
57,4
1,6 Stavební kámen - stavební kámen
5,1
0,1 Cihlářská surovina
30,1
62,6
16,3
2,9
Ložiska nerostných surovin, dobývací prostory, poddolovaných území a CHLÚ ve SO ORP
Písek jsou znázorněny v následující mapě.
21
Mapa 1.3.2.1: Vybrané geologické jevy na území SO ORP Písek
22
1.3.3 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
Zásoby štěrkopísku a stavebního kamene
postačující na několik příštích desetiletí.
Existence dalších, dosud netěžených, ložisek.
Žádná sesuvná území v oblasti.
Převážně dobré podmínky pro zakládání staveb.
PŘÍLEŽITOSTI
Další využití výhradních ložisek nerostných
surovin.
Revitalizace/asanace území narušených těžbou.
Sanace starých ekologických zátěží – hald a
odvalů.
SLABÉ STRÁNKY
Výskyt plošných poddolovaných území, jež
znamenají určité omezení pro využití území.
Výskyt poddolovaných území bodového
charakteru.
HROZBY
Narušení ekologické stability území v důsledku
povrchové těžby v dalších lokalitách, resp.
v chráněných územích.
Pomalé odstraňování ekologických zátěží (haldy a
odvaly).
23
1.4 Vodní režim
Území SO ORP Písek náleží povodí řeky Vltavy, která protíná východní část jeho území.
Převážná část správního území ORP leží na levém břehu Vltavy, pouze obce Křenovice,
Podolí I., Olešná a Slabčice leží na jejím pravém břehu. Územím dále protéká řada dalších
drobných toků, z nichž nejvýznamnější jsou řeka Otava a její severní přítoky Lomnice a
Skalice. Jižní částí území protéká řeka Blanice.
Významným vodním dílem na řece Vltavě je vodní nádrž Orlík, která tvoří severozápadní
hranici území ORP. Dále se zde nachází i větší počet vodních ploch menších rozměrů.
Rovněž se v území vyskytují zdroje podzemních vod.
1.4.1 Hydrologické a hydrogeologické podmínky
Vodní zdroje podpovrchových vod se nacházejí na celém zájmovém území. Jejich rozsah
a výskyt na území SO ORP Písek znárodňuje mapa A 1 v příloze.
Vzhledem k tomu, že z geologického hlediska patří území ke krystalinickým jednotkám,
území je relativně málo vodnaté. Existující zdroje podzemní vody je možno v omezeném
rozsahu využívat pro místní zásobování (vydatnosti převážně v rozsahu 0,5 – 2 l/s). Dle ÚP
VÚC Jihočeského kraje byly vyhodnoceny jako významné oblasti vhodné pro soustředěné
jímání podzemních vodmiocénní a kvartérní uloženiny v povodí Otavy a Blanice. Mezi
sedimenty s největší mocností a příznivými filtračními parametry byla zařazena i část území
ORP Písek na území obcí (Vodňany) – Milenovice - Protivín, Myšenec – Heřmaň a Ražice (Sudoměř), jež patří mezi oblasti perspektivního jímání podzemních vod.
ZÚR JČK stanovuje v souladu s Plánem hlavních povodí ČR a se Směrným
vodohospodářským plánem lokality pro akumulaci povrchových vod jako územní rezervy. Na
území ORP Písek byla vymezena územní rezerva pro lokalitu Myslín. Zahrnuje jednak území
obce Myslín, dále i k. ú. sídel Boješice a Ohař na území obce Mirovice.
ZÚR pro využití dotčených ploch nenavrhují žádné záměry republikového nebo nadmístního
významu, které by znemožnily jejich případnou realizaci a totéž ukládá pro navazující ÚPD
obcí v uvedených lokalitách.
Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů
znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní
zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Písek
byla rozsáhlá území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb.,
o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv,
střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením
vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území ORP Písek
zabírají zranitelné oblasti 60,8 % území v celkové rozloze cca 45115,7 ha. Jejich podrobný
přehled lze nalézt v tabulce A 6 v příloze.
Jak ukazuje následující mapa, sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních
toků. Jejich celková délka činí 1107,34 km.
24
Mapa 1.4.1.1: Vodní zdroje, vodní toky, vodní plochy a zranitelná území na území SO ORP Písek
25
Na sledovaném území se nachází velké množství převážně menších vodních nádrží o celkové
rozloze cca 2 090,7 ha, což představuje zhruba 2,8 % území. Výskyt ploch vodních zdrojů
povrchové vody včetně ochranných pásem a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci
ORP Písek uvádí následující tabulka.
Tabulka 1.4.1.1: Vodní útvary povrchové vody stojaté včetně ochranných pásem
Obec
Výměra obce (ha)
Vodní útvar – povrchové
vody stojaté (ha)
Vodní útvar –
povrchové vody
stojaté (%)
3 672,0
119,7
3,3
Čížová
3 610,5
29,6
0,8
Kožlí
433,1
73,8
17,0
Nevězice
987,0
30,5
3,1
Olešná
524,2
27,9
5,3
Orlík nad Vltavou
901,3
127,2
14,1
Oslov
1 938,9
130,4
6,7
Ostrovec
2 059,9
75,8
3,7
898,1
19,9
2,2
1 749,3
43,8
2,5
Temešvár
526,0
45,6
8,7
Varvažov
2 514,4
156,7
6,2
Vojníkov
1 178,7
14,3
1,2
Vráž
738,1
5,3
0,7
Vrcovice
551,6
0,2
0,0
437,0
80,9
18,5
74 183,7
981,6
1,3
Podolí I
Slabčice
ORP Celkem
Nejrozsáhlejší vodní plochou, jež tvoří hranici v daném území, je Orlická přehrada. Byla
napuštěna v roce 1963 a je největší nádrží Vltavské kaskády. Délka a vzdutí na Vltavě je
56 km, na Otavě 22 km a na Lomnici 3 km. Nádrž má kaňonovitý charakter se strmými břehy
a je poměrně úzká. Maximální objem nádrže je 704 mil. m3, plocha hladiny je 26,4 km2
a maximální hloubka je 71m. Nádrž plní jednak vodohospodářské funkce, protipovodňové
i zvyšování průtoků, chov ryb, jednak plní i významnou rekreační funkci. Tato rekreační
funkce je však v posledních letech velmi ohrožena kolabolací nádržového sytému Orlické
přehrady, která tak „rozkvetla“ nejznámějším projevem eutrofizace (sinicemi). Je obecná
shoda, že příčinou současné nevyhovující kvality vody je přísun sloučenin fosforu z jejího
povodí. Jedině výrazným snížením přísunu těchto sloučenin je možné do budoucna zlepšit
kvalitu vody v Orlické nádrži, což je zakotveno i v zásadách územího rozvoje kraje.
26
1.4.2 Vodní zdroje – jejich význam a ochrana
V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území Jihočeského kraje (2007) byly zařazeny
do seznamu obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných obce Horosedly, Kestřany,
Mirotice, Mirovice Myslín, Ostrovec, Písek Protivín, Putim, Smetanova Lhota a Žďár.
Pro většinu z nich, s výjimkou obcí Putim a Žďár, byla následně navržena, v rámci možností,
protipovodňová opatření. Obec Žďár byla zařazena mezi obce, pro něž nebyla navržena
opatření z důvodu komplikovanosti možného řešení a nedostatku podkladů. Pro tyto obce se
dále navrhuje zpracování samostatné studie.
Na území JČK bylo vymezeno 11 obcí jako nechráněné nebo nedostatečně chráněné před
povodněmi, které prakticky nelze technickými prostředky ochránit. Do této skupiny patří
i obec Putim.
U obcí Čimelice, Heřmaň a Varvažov, jež byly původně zařazeny mezi nechráněné, nebo
nedostatečně chráněné bylo zjištěno, že jsou zaplavovány pouze extravilánovými vodami
nebo jejich ohrožení záplavami vyhovuje cílovému stavu, a proto byly ze seznamu vyřazeny.
V rámci protipovodňové koncepce byla vymezena i řada míst, která omezují průtočnost koryt
vodních toků a údolních niv. Na území ORP Písek se jedná především o lokality v povodí
řeky Blanice, Otavy a Skalice. Příčiny jsou zpravidla nevhodné mostní konstrukce a úpravy
břehů a koryta řek.
Stávající objekty protipovodňové ochrany uvádí následující tabulka.
Tabulka 1.4.2.1: Objekt/zařízení protipovodňové ochrany
Obec
Písek
Protivín
Skály
SO ORP Celkem
Objekt/zařízení protipovodňové
Objekt/zařízení protipovodňové
ochrany - počet
ochrany - popis
2 jez pohyblivý, ochranná hráz
3 jez pohyblivý
1 jez pohyblivý
6
1.4.3 Záplavová území
Významným limitem území, který je nutné při rozvoji území respektovat, jsou záplavová
území. Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným s výjimkou Vltavy a
Otavy, vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých
desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená
limity pro využití řady lokalit.
Na území SO ORP Písek byla vymezena záplavová území na katastrálním území 25 obcí
z celkového počtu 49 o celkové rozloze 2 756,1 ha, což představuje cca 3,7 % celkové
výměry území. Výměry jednotlivých periodicit záplavových území obsahuje následující
tabulka. Záplavové území s periodicitou 100 let je zobrazeno na mapě 1.4.3.1.
Tabulka 1.4.3.1: Záplavová území na správním území ORP Písek
SO ORP Celkem
Výměra
(ha)
74 183,7
Q005
(ha)
1 333,9
Q005
(%)
1,8
Q020
(ha)
2 190,3
Q020
(%)
3,0
Q100
(ha)
2 756,1
Q100
(%)
3,7
27
Mapa 1.4.3.1: Záplavové území s periodicitou 100 let
Sumace jevů A051 a A053 za dané území je zpracována v následující tabulce.
28
Tabulka 1.4.3.2: Aktivní zóna záplavového území a území zvláštní povodně pod vodním dílem na
správním území ORP Písek
Výměra
Aktivní zóna záplavového
území
(ha)
SO ORP Celkem
(ha)
74 183,7
1749,6
Území zvláštní povodně pod
vodním dílem
(%)
(ha)
2,4
(%)
3352,2
4,5
1.4.4 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Dostatečné množství zdrojů povrchových a
zejména podzemních vod.
Opakované záplavy v oblasti, včetně
zastavěných území.
Existence oblasti perspektivního jímání
podzemních vod.
Nekapacitní úpravy toku, existence řady
zúžených profilů.
Vymezení lokality pro akumulaci povrchových vod
jako územní rezervy.
Zhoršené odtokové poměry, klesající retenční
schopnost území v důsledku vodní eroze.
Relativně nízké znečištění vodních zdrojů (především
podzemních vod).
Minimální rozsah plochy se svažitou ornou půdou se
zvýšeným rizikem zrychleného odtoku za přívalových
srážek a vzniku lokálních povodní
PŘÍLEŽITOSTI
Vzhledem k charakteru geologického podloží
omezené zdroje podzemních vod.
HROZBY
Revitalizace vodních toků a drobných vodních
nádrží s cílem omezení rozsahu povodní,
zadržování vody v území a zlepšení jeho retenční
a akumulační schopnosti.
Existence řady míst, která omezují průtočnost
koryt vodních toků a údolních niv.
Realizace protipovodňových opatření.
Povolení další výstavby v územích ohrožených
povodní.
Obnova/budování drobných vodních nádrží s cílem
omezení rozsahu povodní, zadržování vody v území a
zlepšení jeho retenční a akumulační schopnosti
Nepřijetí preventivních protipovodňových opatření,
neřešení opatření zejména v nedostatečně
chráněných územích.
Další pokles retenční schopnosti území v důsledku
vodní eroze území
29
1.5 Hygiena životního prostředí
Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek
životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou
ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území.
Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah
znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob
nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní
prostředí. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Písek ilustruje mapa 1.5.2.1
1.5.1 Kvalita ovzduší
Ovzduší na převážné části území SO ORP Písek je relativně dobré s výjimkou překračování
imisních limitů přízemního ozónu O3, které je škodlivé pro zdraví obyvatel na celém území,
což platí i pro většinu území ČR a JČK.
Horší situace je ve městě Písek, kde jsou překračovány nejen imisní limity pro přízemní ozón
(O3), ale i limity pro ochranu lidského zdraví, bez zahrnutí přízemního ozónu. Přesněji byly
překročeny limity pro roční průměry benzo(a)pyrenu. Stejně jako v roce 2012 nebyly
překračovány limity pro ochranu ekosystémů a vegetace.
K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na
páteřních komunikacích, ale i silnicích II. třídy zejména v případě, že komunikace prochází
zastavěným územím.
1.5.2 Staré zátěže, odpady a odpadové hospodářství, brownfields
Nepříznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv
nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 34 obcí se nachází
celkem 88 starých zátěží. Obzvláště v obcích Písek a Protivín je velký počet starých zátěží,
konkrétně 13 a 10.
Tabulka 1.5.2.1: Staré zátěže území a kontaminované plochy
Staré
Staré
zátěže a
zátěže a
kontamin
kontamino
Obec
Obec
Obec
ované
vané
plochy
plochy
(počet)
(počet)
Albrechtice
Králova
4
1 Písek
nad Vltavou
Lhota
Čimelice
2 Lety
2 Podolí I
Čížová
1 Mirotice
2 Protivín
Dobev
3 Mirovice
4 Předotice
Dolní
4 Mišovice
1 Putim
Novosedly
Drhovle
3 Myslín
1 Rakovice
Orlík nad
Horosedly
1
1 Ražice
Vltavou
Kestřany
5 Ostrovec
2 Skály
Kluky
1 Paseky
30
2 Slabčice
Staré
zátěže a
kontamino
vané
plochy
(počet)
Obec
Staré
zátěže a
kontamino
vané
plochy
(počet)
13 Tálín
1
2 Temešvár
10 Varvažov
1 Vlastec
2
1
1
2 Vrcovice
2
1 Záhoří
Zvíkovské
3
Podhradí
1
SO ORP
2
Celkem
5
1
88
Mapa 1.5.2.1: Hygiena životního prostředí na území SO ORP Písek
Plochy znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému využití na území SO ORP Písek
zabírají cca 106,27 ha, což představuje 0,143 % území.
Na daném území se rovněž vyskytuje 14 starých důlních děl, z toho 12 na území města Písek
a zbývající dvě na území obcí Nevězice a Mirovice. Rozsah poddolovaného území činí cca
103 ha, tj. 0,139 % území.
31
Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob
nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů.
Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje
Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli.
Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich
dalšího využití.
V daném území se nachází zařízení k likvidaci nebezpečného odpadu, sběr a skladování
a využívání odpadů uvedená v tabulce A 11 v příloze. Dále se na území ORP Písek nacházejí
dvě skládky. Pozitivní je, že kapacita pro skládkování je dostačující pro příští desetiletí.
1.5.3 Hlukové zátěže
Zvyšování intenzity dopravy na hlavních dopravních tepnách vede k překračování hlukových
limitů ve městech a obcích. Na daném území se sice vyskytuje letiště (Písek-Krašovice), ale
slouží především pouze pro leteckou turistiku a letecké sporty a tak se zde nevyskytuje žádné
ochranné pásmo letiště a toto letiště nepůsobí jako výrazný zdroj hluku pro své okolí.
1.5.4 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Na hodnoceném území prakticky nedochází
(s výjimkou území ORP Písek) k překračování imisních
limitů látek znečišťujících ovzduší (s výjimkou O3).
Nižší míra separace a následné využití
komunálního odpadu ve srovnání s krajem.
V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru
pro základní druhy odpadů
Velký počet lokalit evidovaných jako stará
zátěž a kontaminované plochy.
Dostatečná kapacita pro skládkování na příští
desetiletí.
Překročení ročních limitů výskytu
benzo(a)pyrenu na území města Písek.
Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty
zaměřené na řešení problematiky BRKO (budování
bioplynových stanic a kompostáren).
V části území se nachází oblasti s vysokým
rizikem výskytu radonu.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Možnost využití prostředků z EU pro sanace starých
ekologických zátěží.
Omezené využití území a rizika spojená
s existencí starých ekologických zátěží.
Výstavba obchvatů v rámci rekonstrukce silnic I. a II. třídy (v
souvislosti s vymezením rozvojové oblasti, rozvojových os a
specifické oblasti na daném území).
Nárůst lokálního znečištění ovzduší
z malých zdrojů v důsledku spalování paliv
nízké kvality.
Čerpání prostředků na projekty zaměřené na
odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP.
Riziko nárůstu znečištění ovzduší
v souvislosti s dalším neustálým růstem
dopravní intenzity na páteřních
komunikacích.
Pomalé odstraňování starých ekologických
zátěží (haldy a odvaly).
Nízké zapojení obyvatel do separace
odpadů.
32
1.6 Ochrana přírody a krajiny
1.6.1 Krajina
Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V
čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých
travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné
půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ).
Největší koeficient ekologické stability byl v roce 2012 u obce Paseky (5,5), mezi další obce
s vysokou hodnotou KES v roce 2012 patří Zvíkovské Podhradí, Temešvár a Varvažov. O
těchto obcích můžeme říci, že mají přírodní a přírodě blízkou krajinu s výraznou převahou
ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Naopak
nejnižších hodnot KES dlouhodobě dosahují obce Horosedly, Nerestce, Mirovice a Vlastec.
Ve sledovaných letech 2008, 2010, 2012 a 2014 nedošlo v SO ORP Písek k žádným
výrazným změnám v koeficientu ekologické stability, ve všech letech byla hodnota KES 1,3.
Kompletní tabulka KES je uvedena v příloze (tabulka A 1). Níže je k nahlédnutí mapa hodnot
KES na území SO ORP Písek.
33
Mapa 1.6.1.1: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Písek
1.6.2 Přírodní potenciál území a jeho ochrana
Území SO ORP Písek se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto
se zde nachází řada menších lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a
často i specifické (např. povodí Otavy, Blanice) a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi
priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany.
34
Tabulka 1.6.2.1: Maloplošná zvláště chráněná území
Obec
Rozloha obce (ha)
Rozloha národních
přírodních památek
(ha)
Rozloha
národních
přírodních
památek (%)
Čimelice
1 029,1
1,6
0,2
Čížová
3 610,5
78,9
2,2
Drhovle
2 326,2
2,4
0,1
Kestřany
2 011,1
143,1
7,1
Oslov
1 938,9
12,9
0,7
Ostrovec
2 057,0
17,4
0,8
Protivín
6 144,3
16,1
0,3
Putim
1 041,0
2,5
0,2
Ražice
1 071,6
32,7
3,1
Skály
1 774,8
12,8
0,7
Smetanova Lhota
1 305,1
2,9
0,2
Vráž
738,1
0,1
0,0
Horosedly
577,3
3,2
0,5
1 001,0
1,0
0,1
Nerestce
467,9
2,1
0,4
Varvažov
2 517,2
2,9
0,1
Vojníkov
1 178,7
1,8
0,2
Žďár
1 597,2
15,4
1,0
Boudy
Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky
(NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území
(MZCHÚ) náleží národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky
a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA 2000. Je to
soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky
významné lokality (EVL).
Na území SO ORP Písek se nenachází velkoplošná zvlášť chráněná území ani CHKO.
Nalézají se zde však některé maloplošné zvlášť chráněné lokality. Spadají k nim národní
přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně na území obcí Kestřany, Putim a Ražice.
Dále sem patří lokality vymezené v rámci evropské soustavy NATURA 2000, jež zahrnují
evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Další významnou součástí ochrany přírody a
krajiny na správním území ORP Písek je přírodní park, jenž byl vyhlášen jako klidová zóna
v oblasti Píseckých hor. Mapa zvláště chráněných území, přírodních parků a lokalit soustavy
NATURA 2000 je zobrazena níže.
35
Mapa 1.6.2.1: Přírodní parky a NATURA 2000 – ptačí oblasti a evropsky významné lokality
V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny jsou vymezeny plochy a koridory
územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního
a regionálního ÚSES.
Na území ORP Písek se nalézají v rámci ZÚR JČK nadregionální biokoridory (NRBK)
a biocentra (NRBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC) a lokality s výskytem
chráněných rostlin a živočichů. V rámci SO ORP je celková rozloha kompletního ÚSES
14842,96 ha, což tvoří přibližně 20 % území SO ORP. Na mapě níže je znázorněno celkové
rozložení jednotlivých prvků ÚSES.
36
Mapa 1.6.2.2: Územní systém ekologické stability na území SO ORP Písek
37
1.6.3 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Existence relativně rozsáhlých území
chráněných nějakou formou ochrany přírody
a krajiny.
Vzhledem k relativně rozsáhlým Řada závad území s různým
Výskyt a ochrana řady vzácných a
chráněných druhů živočichů a rostlin
(národní přírodní rezervace, lokality
soustavy NATURA 2000).
Výskyt starých ekologických zátěží.
Vymezení přírodního parku Písecké
hory.
Rozsáhlé vymezení sítě územního
systému ekologické stability s dalšími
prvky ÚSES.
PŘÍLEŽITOSTI
Rozvoj cestovního ruch, díky výskytu
řady přírodních území a prvků cenných
pro ochranu přírody a krajiny.
Chráněná území jsou jednoznačně
vymezena v ÚPD jednotlivých obcí.
Využití územního plánování
k eliminaci/minimalizaci střetů
v důsledku ekonomického a sociálního
rozvoje území.
typem ochrany z důvodu jejich narušení zástavbou a
komunikacemi.
Nevhodné hospodaření na některých zemědělských
pozemcích a některých rybnících.
HROZBY
Realizace stávajících návrhů a záměrů v rozvoji
zastavitelných území a dopravní infrastruktury by
znamenala další zásahy do chráněných území a jejich
prvků včetně biocenter a biokoridorů.
Výskyt ložisek nerostných surovin v chráněných územích
– riziko budoucí těžby spojené s celkovým nárůstem
zatížení území.
Povolování Schvalování výstavby ve volné krajině (mimo
zastavěná území obcí), mimo zastavěná území obcí,
degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb.
Růst Navyšování intenzity automobilové dopravy na
páteřních hlavních komunikacích.
Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a
realizace nefunkčních částí ÚSES s cílem
zlepšení jeho fungování.
Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich
účasti na ochraně přírody a krajiny.
38
Negativní dopady plánovaného rozvoje rekreačních
a dalších aktivit v oblastech cenných pro ochranu přírody a
krajiny.
1.7 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
1.7.1 Zemědělský půdní fond
Zemědělství se v SO ORP Písek řadí mezi tradiční hospodářská odvětví, a proto podíl orné
půdy na celkové výměře území a jeho vývoj patří k významným sledovaným
charakteristikám. Rozloha orné půdy se v SO ORP Písek neustále mírně snižuje, podíl orné
půdy na celkové rozloze území v roce 2010 byl 41,5 % a v roce 2013 již pouze 41,2 %.
Nejvýraznější byl úbytek orné půdy u obce Slabčice, ze 41,3 % v roce 2010 na 33,4 % v roce
2013. V absolutních číslech se jednalo o úbytek 138 ha orné půdy. Největší podíl orné půdy
na celkové rozloze mají obce Nerestce, Mirovice a Horosedly, kde se jedná o více než 70 %
rozlohy. Nejvíce hektarů orné půdy je na území obce Protivín (2 909 ha). Nejmenší podíl orné
půdy na celkové rozloze je v obcích Zvíkovské Podhradí (10,6 %) a Kožlí (11,5 %).
Tabulka 1.7.1.1: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Písek v období 2010 – 2013
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Orná půda [ha]
2010
1 548,5
384,0
505,8
510,0
1 116,3
995,8
532,9
1 225,5
310,6
406,3
856,0
796,8
50,3
528,2
312,6
652,2
187,8
1 330,6
1 560,2
840,2
264,4
334,0
464,7
273,2
145,4
705,7
442,6
328,1
1 531,8
214,2
220,1
2 909,5
2012
1 548,4
384,0
505,8
507,7
1 115,3
995,2
532,9
1 222,9
310,5
405,8
854,7
796,8
50,2
528,0
312,6
651,2
187,9
1 330,4
1 560,2
841,3
261,7
334,0
464,7
273,0
145,4
705,7
442,6
328,0
1 525,9
214,2
220,1
2 909,4
2013
1 547,0
384,0
506,0
508,0
1 112,0
995,0
533,0
1 223,0
310,0
406,0
854,0
797,0
50,0
508,0
312,0
651,0
188,0
1 328,0
1 560,0
834,0
261,0
334,0
465,0
273,0
145,0
706,0
443,0
328,0
1 523,0
214,0
220,0
2 909,0
Podíl orné půdy z celkového území
[%]
2010
2012
2013
42,2
42,2
42,1
38,4
38,4
38,4
53,2
53,2
53,2
49,6
49,3
49,4
30,9
30,9
30,8
46,8
46,8
46,8
62,6
62,6
62,6
52,7
52,5
52,5
44,0
44,0
44,0
70,4
70,3
70,4
42,6
42,5
42,5
58,5
58,5
58,6
11,6
11,6
11,5
48,9
48,9
47,0
51,2
51,2
51,1
46,9
46,8
46,8
53,7
53,8
53,7
52,0
52,0
51,9
70,8
70,8
70,8
56,7
56,8
56,3
63,7
63,0
62,9
71,4
71,4
71,4
47,2
47,2
47,2
52,0
52,0
52,0
16,1
16,1
16,0
36,4
36,4
36,4
21,5
21,5
21,5
13,0
13,0
13,0
24,2
24,1
24,1
23,9
23,9
23,9
63,4
63,4
63,4
47,4
47,4
47,3
39
Orná půda [ha]
Obec
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Žďár
SO ORP Písek
2010
1 063,7
433,8
562,6
635,3
760,2
722,1
557,6
190,6
76,0
423,8
515,6
352,6
194,8
275,6
980,6
46,8
502,3
30 781,0
2012
1 063,5
433,8
562,6
635,4
760,2
663,2
558,1
190,6
75,9
417,6
515,6
350,3
194,8
271,6
980,6
46,5
501,0
30 690,0
2013
1 060,0
432,0
563,0
635,0
760,0
584,0
558,0
190,0
76,0
418,0
516,0
350,0
195,0
271,0
980,0
46,0
501,0
30 562,0
Podíl orné půdy z celkového území
[%]
2010
2012
2013
49,6
49,6
49,4
41,7
41,7
41,5
53,7
53,7
53,7
59,3
59,3
59,3
42,8
42,8
42,8
41,3
38,0
33,4
42,7
42,8
42,8
45,5
45,5
45,3
14,4
14,4
14,4
16,9
16,6
16,6
68,7
68,7
68,8
29,9
29,7
29,7
26,4
26,4
26,4
50,0
49,3
49,2
66,6
66,6
66,6
10,7
10,6
10,6
31,4
31,4
31,4
41,5
41,4
41,2
Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku
Co se týče kvality půdy na území ORP, neřadí se k bonitně nejcennějším půdám, což ilustruje
následující tabulka a mapa, kdy podíl půdy nejcennější v 1. třídě ochrany je pouhých 2,7 %,
naopak nejvyšší zastoupení nastává u 3. třídy ochrany, tedy půd s převážně průměrnou
produkční schopností (26,3 %).
Tabulka 1.7.1.2: Bonitované půdně ekologické jednotky
Třída ochrany
Výměra [ha]
Podíl na celkovém území [%]
1.
2 027,1
2,7
2.
8 498,6
11,5
3.
19 521,0
26,3
4.
4 829,1
6,5
5.
10 251,9
13,8
Situaci rozložení jednotlivých tříd ochrany znázorňuje následující mapa. Bonitně nejcennější
půdy 1. třídy jsou převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno
odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry
související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního
významu. Půdy 1. třídy se nacházejí pouze v blízkosti vodních toků, kde není problém s jejich
zavlažováním. Často jsou obklopeny půdami z 2. třídy ochrany s nadprůměrnou produkční
schopností. Většinu území však tvoří půdy z 3. – 5. třídy s průměrnou až podprůměrnou
produkční schopností.
40
Mapa 1.7.1.1: Bonitované půdně ekologické jednotky na území SO ORP Písek
Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES)
je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území. Od roku 2010 do roku 2013 se
tento podíl v SO ORP Písek nezměnil a stále zůstává na 1,4 % zastavěného území z celkové
výměry. V roce 2013 bylo na území SO ORP Písek 1 045 ha zastavěných ploch, od roku 2010
se tato rozloha zvětšila o 6 ha, což, ale nemělo výraznější vliv na podílu na celkové výměře
správního obvodu. Nejvíce zastavěných ploch je na území obce Písek (235 ha), kde je i
největší podíl na celkové výměře a nejméně v obci Kožlí (2 ha).
41
Tabulka 1.7.1.3: Podíl zastavěného území v obcích SO ORP Písek v letech 2010 - 2013
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
42
Zastavěné území [ha]
2010
37,2
8,1
11,3
27,7
32,2
24,7
14,2
26,5
9,7
7,6
24,2
23,9
2,4
13,2
7,9
17,3
2,8
38,3
41,0
17,5
7,0
6,5
10,3
6,6
9,8
14,4
17,9
8,0
231,2
11,6
4,7
105,0
25,5
14,2
14,0
16,3
14,9
18,7
15,0
7,6
3,8
15,2
9,6
7,9
7,7
7,0
22,2
2012
37,3
8,1
11,3
28,6
32,4
24,9
14,2
27,0
9,6
7,5
24,3
24,0
2,4
13,3
7,9
17,0
2,8
37,9
41,2
17,5
7,0
6,5
10,3
6,7
9,9
14,4
17,9
8,0
232,4
11,7
4,7
105,1
25,6
14,2
14,0
16,3
14,9
18,8
15,0
7,6
3,8
15,2
9,6
7,9
7,7
7,1
22,2
2013
37,0
8,0
11,0
29,0
32,0
25,0
14,0
27,0
10,0
7,0
25,0
24,0
2,0
13,0
8,0
17,0
3,0
38,0
41,0
18,0
7,0
7,0
10,0
7,0
10,0
15,0
18,0
8,0
235,0
12,0
5,0
105,0
26,0
14,0
14,0
16,0
15,0
19,0
15,0
8,0
4,0
15,0
9,0
8,0
8,0
7,0
22,0
Podíl zastavěného území z
celkové výměry [%]
2010
2012
2013
1,0
1,0
1,0
0,8
0,8
0,8
1,2
1,2
1,2
2,7
2,8
2,8
0,9
0,9
0,9
1,2
1,2
1,2
1,7
1,7
1,6
1,1
1,2
1,2
1,4
1,4
1,4
1,3
1,3
1,2
1,2
1,2
1,2
1,8
1,8
1,8
0,6
0,6
0,5
1,2
1,2
1,2
1,3
1,3
1,3
1,2
1,2
1,2
0,8
0,8
0,9
1,5
1,5
1,5
1,9
1,9
1,9
1,2
1,2
1,2
1,7
1,7
1,7
1,4
1,4
1,5
1,0
1,0
1,0
1,3
1,3
1,3
1,1
1,1
1,1
0,7
0,7
0,8
0,9
0,9
0,9
0,3
0,3
0,3
3,7
3,7
3,7
1,3
1,3
1,3
1,4
1,4
1,4
1,7
1,7
1,7
1,2
1,2
1,2
1,4
1,4
1,3
1,3
1,3
1,3
1,5
1,5
1,5
0,8
0,8
0,8
1,1
1,1
1,1
1,2
1,2
1,1
1,8
1,8
1,9
0,7
0,7
0,8
0,6
0,6
0,6
1,3
1,3
1,2
0,7
0,7
0,7
1,0
1,0
1,1
1,3
1,3
1,3
1,5
1,5
1,5
Zastavěné území [ha]
Obec
2010
Žďár
SO ORP Písek
2012
4,8
11,9
1039,0
2013
4,8
11,9
1041,0
5,0
12,0
1045,0
Podíl zastavěného území z
celkové výměry [%]
2010
2012
2013
1,1
1,1
1,1
0,7
0,7
0,8
1,4
1,4
1,4
1.7.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa
Lesní porosty na území SO ORP Písek představují jeho významný přírodní zdroj. Ve srovnání
s průměrnou lesnatostí JČK (jež je vyšší než průměr ČR), patří jeho lesnatost
k nadprůměrným (34,3 % území). Rozsáhlé lesnaté oblasti na území Píseckých hor a ve
střední části území patří mezi lesní ekosystémy, které mají vysokou ekologickou stabilitu
(lesy přirozené a přírodě blízké).
Ve sledovaných letech 2010, 2012 a 2013 se podíl lesní půdy na celkové výměře území v SO
ORP Písek ustálil na 34,3 %. Jedinou obcí, ve které v těchto letech došlo k výraznější změně
výměry lesní půdy, byla obec Čížová, kde se výměra změnila z 1867,6 ha v roce 2010 na
1876,0 ha v roce 2013. Největší podíl lesní půdy na celkové výměře obce je v Pasekách (81,9
%), zároveň se jedná o obec s druhou největší rozlohou lesů v ORP, nejvíce jich je v obci
Písek. Nejmenší podíl na celkové výměře mají lesní půdy v obcích Nerestce, kde tvoří
pouhých 6 % celkové rozlohy. Kompletní tabulka je k nahlédnutí v příloze (tabulka A 2).
Ačkoliv na území SO ORP Písek lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů
hospodářských (24 321,2 ha), důležitá je i jejich funkce ochranná (394,7 ha), jež však zabírá
minimální plochu a také funkce mimoprodukční u lesů zvláštního určení. Přesné rozlohy
kategorie lesů uvádí následující tabulka.
Tabulka 1.7.2.1: Kategorie lesů na území SO ORP Písek
Výměra SO
ORP
[ha]
SO ORP
Celkem
74 183,7
Les hospodářský
Výměra [ha]
24 321,2
(%)
32,8
Les ochranný
Výměra [ha]
394,7
Les zvláštního určení
(%)
0,5
Výměra [ha]
6 560,1
(%)
8,8
43
1.7.3 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Stabilně Vysoký podíl lesní půdy na celkové
ploše území – s významnými ekonomickými
i ekologickými funkcemi.
Bonitně méně cenné půdy - půdy nižších bonitních
tříd, relativně nízká úrodnost půdy.
Nízká míra poškození lesních porostů z titulu
nadměrného znečištění ovzduší.
Nutné odvodňování vysokého podílu území,
vzhledem k charakteru území.
Omezené možnosti hospodaření v lesích
Významné funkce lesů zvláštního určení – pro ochranných a ve většině kategorií lesů zvláštního
určení.
zachování biologické rozmanitosti, atd.
Nevhodná druhová skladba části lesních porostů.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Rozvoj ekologických forem hospodaření na
půdě.
Pokles kvality půd v důsledku především vodní
eroze častých povodní. – pomalá realizace
protipovodňových opatření.
Zlepšování skladby lesních porostů při
obnově/zakládání nových porostů.
Trvalé odnětí zemědělského půdního fondu v rámci
modernizace dopravní infrastruktury.
Zalesňování dalších pozemků méně
vhodných pro zemědělskou činnost.
Budování zařízení pro rozvoj rekreačních aktivit –
sportovní areály apod. – v lokalitách s významnými
mimoprodukčními funkcemi
Výhledově významný Hospodářský potenciál
lesních porostů - rostoucí význam produkce
dřevní hmoty.
Další odnětí (zábory) půdy určené k plnění funkcí
lesa v důsledku rozvoje v N-OS8
Poškozování lesních porostů okusem v důsledku
přemnožení zvěře.
1.8 Technická infrastruktura
Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně
zasahují do života celé společnosti. SO ORP Písek má zájem na tom, aby bylo na území
dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva,
průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské
sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky,
které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Písek.
Technická infrastruktura zahrnuje vedení, stavby a s nimi provozně související zařízení
technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro
nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné
komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě
a produktovody. Mapa 1.8.1 přehledně ilustruje rozmístění základních sítí na území SO ORP
Písek.
44
Mapa 1.8.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Písek
45
1.8.1 Zásobování pitnou vodou
V rámci SO ORP Písek je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno Vodárenskou
soustavou Jižní Čechy a individuálním odběrem z domovních studní a vrtů. Zdrojem vody pro
Vodárenskou soustavu Jižní Čechy je vodárenská nádrž Římov zajišťující trvalý minimální
průtok v toku pod přehradou v množství 650 l/s a vrt Vidov 40 l/s. V rámci zásobování pitnou
vodou na území JČK je úloha této soustavy nezastupitelná. Dalším významným zdrojem pitné
vody pro několik obcí na území JČK je Vodárenská soustava Dolní Bukovsko.
Město Písek má dva zdroje pitné vody. Vedle přivaděče z nádrže Římov má vlastní úpravnu
vody na řece Otavě. Voda z obou zdrojů se míchá, ale jak úpravna, tak Římov mohou
zásobovat Písek samostatně. Vlastní úpravnu vody chce město zachovat i do budoucna jako
záložní zdroj vody, i když pokrytí města Písek vodou z Římova je 100%, úpravna však musí
projít rekonstrukcí.
Napojení obcí v SO ORP Písek na veřejnou vodovodní síť je následující: Albrechtice nad
Vltavou (90 %), Boudy (98 %) Čimelice (50 %), Čížová (95 %), Dobev (70 %), Drhovle (70
% domácností), Horosedly (95 %), Heřmaň (90 %), Kestřany (95 % - odběr 85 %
domácností), Kluky (95%) Králova Lhota (místní část Laziště 20 %), Lety (5 %), Mirotice (80
%), Mirovice (100 %), Nevězice (100 %), Olešná (25 %), Orlík nad Vltavou (místní část Staré
Sedlo 70 %), Oslov (100 % - i místní část Svatá Anna), Ostrovec (70 % - i místní části Dolní
Ostrovec a Horní Ostrovec), Paseky (94 %), Písek (100 %), Podolí I (98 %), Protivín (100 %),
Putim (100 %), Ražice (100 %), Skály (80 %), Slabčice (30 %), Tálín (napojeno je 85 %
domácností), Temešvár (90 %), Vlastec (90 %), Vráž (72 % - Stará Vráž), Záhoří (75 %),
Zvíkovské Podhradí (100 %) a Žďár (90 %).
Obce nenapojené na veřejnou vodovodní síť mají zajištěn odběr vody z domovních studní.
Kvalita vody není však vyhovující z důvodu vysokých koncentrací dusičnanů a manganu.
Vyskytují se také lokální problémy se zajištěním dostatečného zdroje pitné vody v období
sucha, problémy uvádí následující obce: Lety, Nerestce, Ražice, Smetanova Lhota
a Zvíkovské Podhradí.
Dle ZÚR Jihočeského kraje (2011) byly vymezeny koridory a plochy pro záměry veřejné
technické infrastruktury v oblasti vodohospodářské: V16 Vodovod Albrechtice nad Vltavou –
záměr napojení sídel Chřešťovice, Jehnědno, Údražské Chalupy, Údraž na vodovod
v Albrechticích nad Vltavou, vymezeno koridorem podél silnice II/138, šíře koridoru 100m.
Vodovodní síť včetně příslušných zařízení je vyobrazena na mapě níže.
46
Mapa 1.8.1.1: Vodovodní síť na území SO ORP Písek
47
1.8.2 Odvádění a zneškodňování odpadních vod
Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou
odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách
a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků,
popř. jednotnou kanalizační sítí.
Často jsou starší kanalizační systémy jednotné, nověji budované kanalizace v obcích jsou
většinou pouze pro splaškové odpadní vody, někde podle konfigurace terénu je i tlaková
kanalizace (obec Putim).
Jednotná kanalizace je zavedena téměř ve všech obcích SO ORP Písek kromě obcí Králova
Lhota a Zvíkovské Podhradí.
ČOV jsou vybudovány v obcích Boudy, Čížová, Dobev, Drhovle (pouze v domově pro
seniory), Heřmaň, Kestřany, Mirovice, Olešná, Orlík nad Vltavou, Oslov, Paseky, Písek,
Podolí I (kořenová), Protivín, Předotice (kořenová), Putim a Zvíkovské Podhradí (zkušební
provoz).
Obci Kožlí byl vypracován projekt pro vybudování ČOV a nyní žádá o stavební povolení.
Obec Orlík nad Vltavou uvažuje o výstavbě centrální ČOV.
Kanalizační síť včetně ČOV na území SO ORP Písek je k nahlédnutí na mapě uvedené níže.
48
Mapa 1.8.2.1: Kanalizační síť na území SO ORP Písek
49
1.8.3 Zásobování plynem
V rámci SO ORP Písek jsou plynem zásobovány obce Boudy (60 %), Cerhonice (15%),
Čimelice (40 %), Čížová (80 %), Drhovle (90 %), Horosedly (40 %), Mirotice, Mirovice
(80 %), Písek (53,2 %), Předotice (40 %), Putim (100 %), Rakovice (40 %), Smetanova Lhota
(70 %), Temešvár (90 %), Vráž (100 %), Vrcovice (75 %) a Záhoří (40 %).
Obce, které nemají zavedený plyn, ani do budoucna neuvažují o napojení, z ekonomického
hlediska se plyn obyvatelům nevyplatí. Výjimku tvoří obec Olešná, kde občané o zavedení
plynu zájem mají.
V ZÚR JČK (2011) byl vymezen koridor pro záměry technické infrastruktury nadmístního
významu v oblasti zásobování plynem: Ep3 VTL plynovod Strakonice – Písek, záměr
funkčního propojení dvou větví vysokotlakých plynovodů, s odbočením a regulační stanicí ve
Štěkni. Vymezeno koridorem šíře 200 m.
Celková délka všech plynovodů SO ORP Písek činí 348,5 km.
Délky rozvodů plynu v SO ORP Písek v letech 2010, 2012 a 2014 jsou uvedeny v tabulce
v příloze (tabulka B 1).
50
Mapa 1.8.3.1: Plynová síť na území SO ORP Písek
51
1.8.4 Zásobování teplem (CZT)
V SO ORP Písek je zásobováno teplem jen samotné město Písek. Dodávku tepla zajišťuje
společnost Teplárna Písek, a.s. Společnost zásobuje teplem přibližně 75 % domácností.
V roce 2013 byla provedena náhrada části rozvodů na VS ZŠ Tylova za efektivnější
dvoutrubkový rozvod. Dále také úpravy na ulici Tylova, Tyršova a Fügnerovo náměstí. V
roce 2014 zahájila Teplárna Písek, a.s. výběrové řízení na zakázku primárního rozvodu na
ulici Erbenova.
1.8.5 Zásobování elektrickou energií a kapacita přenosové sítě
Distribuce elektrické energie v zájmovém území je realizována vedením vysokého napětí,
které pokrývá všechny obce v území. Jednotlivé větve tohoto typu vedení jsou zakončeny
transformačními stanicemi. Téměř celá délka vedení elektrické energie v SO ORP Písek je
tažena nadzemně. Pouze 96,1 km je taženo pod zemí, převážně v obci Písek
Ve většině obcí v rámci SO ORP Písek se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou
elektrické energie, drobné poruchy za silných větrů, či bouřek udávají obce Čížová,
Horosedly, Nerestce, Nevězice, paseky, Tálín a Žár. Celková délka elektrických sítí na území
SO ORP je 960,6 km.
Na mapě uvedené níže je k nahlédnutí rozložení elektrického vedení na území SO ORP Písek
v roce 2014. K uvedené mapě je nutné poznamenat, že rozvodná síť u nízkého napětí
neobsahuje data od poskytovatele E.ON, který do územně analytických podkladů toto napětí
nepředává.
52
Mapa 1.8.5.1: Rozvodná síť elektrické energie na území SO ORP Písek
53
1.8.6 Spoje (pokrytí území signály)
Níže uvedená tabulka zobrazuje absolutní i relativní hodnoty vybavenosti obcí počítači a
připojením k internetu. V celém SO ORP Písek je nadpoloviční většina obydlených bytů (53,1
%) vybavena počítačem. Pouze 7,5 % počítačů z celkového počtu 10 376 není vybaveno
internetem, tedy 783. Nejvyšší podíl PC na obydlené byty mají obce Minice a Dobev. Naopak
nejnižší mají obce Myslín a Vojníkov.
Tabulka 1.8.6.1: Tabulka vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu v roce 2011
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
54
Počet
obydlených
bytů 2011
352
70
67
363
413
309
78
192
96
43
238
216
22
78
62
106
16
480
614
76
36
40
60
45
130
128
148
55
12 481
145
23
1 915
178
185
82
153
110
140
Vybavenost PC 2011
počítač
počítač s
bez
internetem
internetu
140
8
31
1
25
3
186
12
228
12
175
13
37
2
76
10
40
4
23
3
118
9
118
3
9
0
24
1
28
2
32
7
11
0
209
20
262
13
25
3
9
1
17
2
20
2
20
1
47
5
61
3
59
7
32
0
6 437
461
58
8
7
2
951
82
82
8
88
8
44
1
76
5
43
5
55
10
Podíl PC s
internetem
[%]
39,8
44,3
37,3
51,2
55,2
56,6
47,4
39,6
41,7
53,5
49,6
54,6
40,9
30,8
45,2
30,2
68,8
43,5
42,7
32,9
25,0
42,5
33,3
44,4
36,2
47,7
39,9
58,2
51,6
40,0
30,4
49,7
46,1
47,6
53,7
49,7
39,1
39,3
Podíl
celkem
PC [%]
42,0
45,7
41,8
54,5
58,1
60,8
50,0
44,8
45,8
60,5
53,4
56,0
40,9
32,1
48,4
36,8
68,8
47,7
44,8
36,8
27,8
47,5
36,7
46,7
40,0
50,0
44,6
58,2
55,3
45,5
39,1
53,9
50,6
51,9
54,9
52,9
43,6
46,4
Počet
obydlených
bytů 2011
Obec
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Žďár
SO ORP Písek
110
64
40
82
72
36
119
53
330
75
100
21 026
Vybavenost PC 2011
počítač
počítač s
bez
internetem
internetu
40
6
34
2
18
3
31
2
29
3
9
1
62
7
31
0
149
13
29
4
41
5
10 376
783
Podíl PC s
internetem
[%]
Podíl
celkem
PC [%]
36,4
53,1
45,0
37,8
40,3
25,0
52,1
58,5
45,2
38,7
41,0
49,3
41,8
56,3
52,5
40,2
44,4
27,8
58,0
58,5
49,1
44,0
46,0
53,1
Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011
1.8.7 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Nedostatečná síť jednotné kanalizace napojené
na ČOV některých obcí.
Dostatečné zásobování elektrickou energií –
vzájemná blízkost napájecích bodů.
Špatná kvalita vody domovních studní v obci
Lety, Nerestce, Ražice, Smetanova Lhota a
Zvíkovské Podhradí.
Chybějící kanalizační síť v obci Temešvár.
PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační Zhoršená kvalita vodních toků a dalších složek
sítě a zvyšování napojení domácností na
životního prostředí vypouštěním naředěných
veřejnou kanalizaci s napojením na ČOV.
splaškových odpadních vod do recipientu.
Výstavba veřejného vodovodu do dalších částí
jednotlivých obcí, které nejsou napojeny.
Nepříznivým jevem je v souvislosti se zdražováním
energií Návrat řady domácností k tuhým palivům.
Zabezpečit obce náhradními zdroji pitné vody
v případě havárií.
1.9 Dopravní infrastruktura
Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou
působností Písek je řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR
2008 (v roce 2014 probíhá 1. aktualizace), Územně analytické podklady ORP Písek 2014,
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje atd.
SO ORP Písek má dobré dopravní napojení na okolní SO ORP s dosahem i do dalších regionů
prostřednictvím silničních a železničních sítí, které jsou v SO ORP poměrně hustě
rozmístěny. Nejvýznamnějšími komunikacemi jsou zejména silnice I. třídy, např. silnice I/4
přecházející v obcích Mirotice a Předotice v rychlostní komunikaci R4 a silnice I/20 spojující
Písek s Karlovými Vary a Českými Budějovicemi. Mezi významné komunikace lze zařadit
taktéž železniční trať č. 190 spojující Plzeň s Českými Budějovicemi. Stav dopravní
infrastruktury zobrazuje následující mapa:
55
Mapa 1.8.7.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Písek pro rok 2014
56
1.9.1 Silniční síť
K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími
technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť
pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy
(v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV.
třídy, (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo
fyzických osob).
Dálnice a rychlostní komunikace
Územím SO ORP Písek prochází v úseku mezi obcí Mirotice a křižovatkou Nová Hospoda
rychlostní silnice R4, která je rozšířením stávající silniční komunikace I. třídy I/4 vedoucí
z Prahy přes Příbram a Strakonice k hranicím s Německem. Nenachází se zde žádná dálnice.
Silnice I. třídy
Na území SO ORP Písek se nachází následující silnice I. třídy:
Silnice I/4 Praha – Milín (I/66) – Nová Hospoda (I/20) – Strakonice (I/22) – Strážný (Německo) spojuje SO ORP Písek s hlavním městem a na jedné straně a Německem na straně
druhé. V některých úsecích přechází v rychlostní komunikaci R4 (na území SO ORP Písek
v úseku Mirotice – Nová Hospoda).
Silnice I/19 Plzeň - Rožmitál p. Třemšínem (I/18) – Lety (I/4) – Tábor – Pelhřimov slouží
jako významná vnitrostátní spojnice mezi západními a jižními Čechy se spojením na další
důležité sítě. Prochází severní částí SO ORP Písek obcemi Mirovice, Horosedly, Lety,
Králova Lhota a Orlík nad Vltavou.
Silnice I/20 Karlovy Vary – Plzeň – Nová Hospoda (I/4) – Písek (I/29) – České
Budějovice je významná komunikace spojující Karlovy Vary a České Budějovice, na
křižovatce Nová Hospoda se kříží se silnicí I/4. Je také v celé své trase součástí
mezinárodního silničního tahu E49.
Silnice I/29 Písek – Oltyně (I/19) - Tábor – Pelhřimov začíná u obce Písek a poskytuje
spojení s regiony východně od SO ORP Písek. Dle územního plánu SÚ Písek by zde mělo
v budoucnu existovat napojení silnice I/29 na silnici I/20 a obchvat na západním okraji města,
kde bude vytvořena mimoúrovňová okružní křižovatka. Odtud obchvatem projde komunikace
kolem obce Dobev a na konci se napojí na silnici I/4.
Silnice II. třídy
Na území SO ORP Písek se nachází následující silnice II. třídy:
II/121 Milevsko – Zvíkovské Podhradí – Buzice – Blatná
II/138 Zvíkovské Podhradí – Záhoří – Albrechtice nad Vltavou – Temelín
II/139 Horažďovice – Radomyšl – Písek
II/140 Písek – Putim – Drahonice – Bavorov
II/159 navazuje na I/20 – Tálín – Paseky – Albrechtice nad Vltavou – Týn nad Vltavou
II/604 Předotice – Třebkov – MÚK R4 Nová Hospoda (souběžná komunikace s R4)
II/175 Mirovice – Pohoří – hranice okresu Strakonice
II/ 175A mezi I/19 a II/175 v Mirovicích
Základní kostru silnic I. a II. třídy doplňují silnice III. třídy a místní komunikace.
57
Rozvoj silniční sítě
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují na území SO ORP Písek následující
záměry republikového významu:
D4 Rychlostní silnice R4 - na území kraje je koridor pro záměr rychlostní silnice R4
(včetně doprovodné komunikace II/604), coby veřejné dopravní infrastruktury, kontinuálně
vymezen v úseku od hranice se Středočeským krajem po sídlo Radobytce jižně od Mirotic,
obvyklá šířka koridoru 600 m, u východního obchvatu Mirotic, kde se jedná o doplnění již
realizovaného polovičního profilu rychlostní silnice, je šíře koridoru redukována na 200 m.
D5 Silnice I/4 - na území kraje je koridor pro záměr kapacitní silnice (s kódem S3 dle
Politiky územního rozvoje ČR 2008), jako veřejné dopravní infrastruktury, nespojitě vymezen
v úseku od mimoúrovňové křižovatky Nová Hospoda (napojení na záměr rychlostní silnice
R4 směrem na Prahu) přes Strakonice (řešeno východním obchvatem), Volyni (řešeno
východním obchvatem), Vimperk (stávající průtah s úpravou na výjezdu z města směrem na
Strážný), až po křižovatku Houžná (se silnicí I/39) jižně od Horní Vltavice. Záměr je
vzhledem ke své délce a rozdílnému charakteru navrhovaných úprav dělen do 12
samostatných úseků, z nichž na území SO ORP Písek se nachází pouze následující:
► D5/1 úsek Nová Hospoda – Strakonice (severní okraj, Řepice), koridor vymezený
pro zlepšení parametrů stávající silnice I/4 od její homogenizace až po řešení novou
rychlostní silnicí, obvyklá šíře koridoru 600 m.
D6 Silnice I/19 - na území Jihočeského kraje je záměr silnice I/19, její homogenizace,
úpravy na čtyřpruhovou komunikaci v úseku Oltyně - Tábor a navržených přeložek v
nevyhovujících úsecích nespojitě vymezen od hranice s Plzeňským krajem a hranice s krajem
Vysočina jako koridor veřejné dopravní infrastruktury. Záměr je dělen do samostatných
úseků, z nichž na území SO ORP se nachází tyto:
► D6/1, úsek hranice Plzeňského kraje – západní okraj Mirovic, pouze
homogenizace stávající silnice, koridor navržen v redukované šíři do 100 m.
► D6/2, úsek východní okraj Mirovic – Lety (východní okraj), navazuje na západě na
uvažovanou územní rezervu pro severní obchvat Mirovic, prochází přes navrženou
mimoúrovňovou křižovatku Lety (s rychlostní silnicí R4), pokračuje jižním
obchvatem obce Lety, koridor je navržen v šíři 100 – 200 m.
► D6/3, úsek Lety (východní okraj) – Hrejkovice (západní okraj), pouze
homogenizace stávající silnice, koridor navržen v redukované šíři 100 m, v
zastavěném území sídla Orlík nad Vltavou šířka redukována na 50 m.
D7 Silnice I/20 - na území Jihočeského kraje existuje záměr silnice I. třídy, její
homogenizace, úpravy na čtyřpruh v úseku Češnovice – České Budějovice (křižovatka se
silnicí II/105) a navržených přeložek v nevyhovujících úsecích nespojitě vymezen od hranice
s Plzeňským krajem po mimoúrovňovou křižovatku s dálnicí D3 Hlinsko na východě Českých
Budějovic. Záměr je dělen do několika samostatných úseků, z nichž na území SO ORP se
nachází tyto:
► D7/2, úsek Sedlice (jihovýchodní okraj) – mimoúrovňová křižovatka Nová
Hospoda, homogenizace ve stávající stopě silnice, úprava výškových poměrů
v lesním komplexu Obora, redukovaná šíře koridoru 100 m.
58
► D7/3, křižovatka Nový Dvůr, záměr nové mimoúrovňové křižovatky silnic I/20 a
II/159 (případně úprava stávající úrovňové stykové křižovatky) z důvodu využití
II/159 pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín.
D11 Silnice I/29 - záměr je nespojitě vymezen na území Jihočeského kraje od
křižovatky Kbelnice silnic I/4 a II/139, navrhuje se úsek silnice II/139 Kbelnice – Písek spolu
se severním obchvatem města Písek převést do kategorie silnic I. třídy jako pokračování
silnice I/29, dále jsou navrženy přeložky a homogenizace stávající silnice I/29 až na
křižovatku se silnicí I/19 u Oltyně. Záměr je dělen do několika úseků, z nichž na území SO
ORP Písek se nachází tyto:
► D11/1, úsek Kbelnice – Dobev (západní okraj), nová silnice v parametrech silnice
I. třídy, šířka koridoru 200 m.
► D11/2, úsek Dobev – Písek (západní okraj), úsek zahrnuje severní obchvat sídla
Dobev s napojením na stávající silnici západně od sídla Malé Nepodřice a průtahem ve
stopě stávající silnice v Malých Nepodřicích mezi zastavěným územím a průmyslovou
zónou, proměnná šíře koridoru 100 m – 200 m.
► D11/3, severní obchvat Písku, napojení na úsek v Nových Nepodřicích, nová
mimoúrovňová křižovatka se silnicí I/20 „Na Kuchyňce“, koridor veden mezi
severním okrajem zastavěného území a severní průmyslovou zónou, nový most přes
řeku Otavu, napojení na dnešní I/29 mimoúrovňovou křižovatkou na
severovýchodním okraji města Písek, šíře koridoru 200 m.
► D11/4, úsek Písek – Dolní Novosedly, nová silnice, narovnání stávajících serpentin v
prostoru u kamenolomu, koridor proměnné šíře 100 - 450 m z důvodu složité
morfologie terénu.
► D11/5, obchvat Záhoří, nová silnice, koridor vymezen jižně od zastavěného území
obce Záhoří mezi tímto zastavěným územím a sídlem Třešně, šířka koridoru 200 m.
► D11/6, úsek Záhoří – Podolí I, homogenizace úseku ve stopě stávající silnice, využití
Podolského mostu přes Vltavu beze změny, šíře koridoru 100 m.
► D11/7, úsek Podolí I – Bernartice (západ), nová komunikace, jižní obchvat Podolí I,
proměnné šíře 200 - 450 m, na něj navazuje severní obchvat Křenovic, obvyklá šíře
koridoru 200 m, krátký úsek homogenizace stávající silnice na západní okraj
zastavěného území Bernartic, zde redukovaná šíře koridoru 100 m.
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje dále vymezují koridory a plochy dopravy
nadmístního významu. Na území SO ORP Písek se nacházejí následující záměry:
D23 Silnice II/105 - jedná se o záměr 2 nových samostatně vymezených obchvatů na
silnici II. třídy. Na území SO ORP Písek se jedná o tento úsek:
► D23/1, úsek Bernartice – Veselíčko, vč. napojení silnice III/10555 od Písku, šířka
koridoru 100 m.
D30 Silnice II/140 – záměr nových 2 úseků přeložky na jihu města Písek a v obci
Ražice pro silnici II. třídy, koridor nespojitě vymezen 2 samostatnými úseky:
► D30/1, přeložka Písek, napojení v jižním segmentu Písku na silnici I/20 do stávající
mimoúrovňové křižovatky u hypermarketu Albert, na druhém konci nová kruhová
křižovatka v lokalitě „Putimská Vysoká“, šíře koridoru 100 m.
59
► D30/2, Ražice, nové mimoúrovňového křížení železnice Plzeň – České Budějovice na
severozápadním okraji obce Ražice, šíře koridoru 100 m.
D40 Silnice II/138, homogenizace a rozšíření úseku silnice II. třídy od obce
Albrechtice nad Vltavou přes Všeteč až po Temelín spolu s vybudováním jižního půloblouku
mezi silnicemi II/159 a II/138 v jihozápadním segmentu Albrechtic nad Vltavou, záměr je
dělen do 3 navazujících úseků, z nichž na území SO ORP Písek se nachází následující:
► D40/1 – jižní půloblouk Albrechtice nad Vltavou, vybudování nové přeložky silnice
II/138 v jihozápadní části obce po hranici zastavěného území a její prodloužení až na
trasu silnice II/159 směrem na Týn n. Vltavou, odvedení dopravy související
s dostavbou jaderné elektrárny Temelín mimo centrum obce, obvyklá šíře koridoru
100 m.
► D40/2 – homogenizace a rozšíření silnice II/138v úseku Albrechtice nad Vltavou –
Všeteč – Temelín na normové parametry z důvodů zlepšení parametrů silnice coby
důležité přepravní trasy pro dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín,
obvyklá šíře koridoru 100 m.
D45 Silnice II/159 – záměr zlepšení parametrů propojení Písek (od křižovatky se
silnicí I/20 Nový Dvůr) – Týn nad Vltavou prostřednictvím nového obchvatu obcí Tálín,
Paseky a nového úseku Újezd – Neznašov, tedy 2 samostatných úseků:
► D45/1, úsek Tálín – Paseky, návrh severního obchvatu obce Tálín kontinuálně
přecházející do jižního obchvatu obce Paseky, zlepšení parametrů silnice je potřebné
také z hlediska přepravy materiálů a osob pro dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny
Temelín, obvyklá šíře koridoru 100m.
► D45/2, narovnání serpentin u Slavětic a Neznašova, nový úsek silnice II. třídy, šíře
koridoru 100 m.
Zatížení silniční sítě na území SO ORP Písek dokládají výsledky z celostátního sčítání v roce
2010. Nejvíce zatíženy jsou silnice I. třídy, zejména silnice I/4 a I/20. Intenzita dopravy je
znázorněna pomocí následujícího obrázku:
60
Obrázek 1.9.1: Intenzita dopravy na území SO ORP Písek
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010
1.9.2 Železniční síť
Na území SO ORP Písek se nachází poměrně bohatá železniční síť, s páteřní tratí č. 190
spojující Plzeň a České Budějovice. Nachází se zde následující železniční tratě:
Trať č. 190 Plzeň hl. n. – Strakonice – Ražice (trať 201) – Protivín (trať 200) – České
Budějovice je pro SO ORP Písek významnou tratí, poskytuje totiž spojení se západními
Čechami (Plzeň) a Českými Budějovicemi.
Trať č. 192 Číčenice – Týn nad Vltavou pouze prochází malou částí území obce Protivín a
na území SO ORP Písek nedisponuje železničními stanicemi.
Trať č. 200 Zdice – Příbram – Březnice – Písek (trať 201) – Protivín (trať 190) je
jednokolejná, elektrifikovaná v úseku Písek – Protivín.
Trať č. 201 Tábor – Milevsko – Písek (trať 200) – Ražice (trať 190) napojuje území SO
ORP Písek na sousední SO ORP Milevsko a Tábor.
61
Délky železnice v jednotlivých obcích SO ORP Písek znázorňuje následující tabulka:
Tabulka 1.9.2.1: Délka železnic v obcích na území SO ORP Písek
Obec
Délka tratě (km)
Čimelice
6,2
Čížová
9,4
Heřmaň
6,7
Horosedly
1,5
Kestřany
1,3
Mirovice
3,7
Myslín
4,0
Nerestce
1,8
Oslov
2,1
Ostrovec
2,4
Písek
21,2
Protivín
18,4
Putim
5,7
Rakovice
0,9
Ražice
9,8
Skály
6,4
Smetanova Lhota
4,4
Vlastec
3,9
Vráž
4,8
Vrcovice
2,7
Záhoří
6,6
SO ORP Písek
123,9
Na následujícím obrázku je znázorněno schéma železniční sítě na území SO ORP Písek a
v okolí:
62
Obrázek 1.9.2: Schéma železniční sítě v okolí ORP Písek pro rok 2014
Zdroj: SŽDC ČR
V následující tabulce jsou uvedeny počty železničních zastávek nebo stanic v obcích SO ORP
Písek:
Tabulka 1.9.2.2: Počet železničních zastávek nebo stanic na území SO ORP Písek
Obec
Počet železničních zastávek nebo stanic
Čimelice
1
Čížová
Heřmaň
1
2
Mirovice
1
Myslín
1
Nerestce
1
Ostrovec
1
Písek
4
Protivín
Putim
4
1
Ražice
1
Skály
1
Smetanova Lhota
Vlastec
1
1
Vráž
1
Vrcovice
1
Záhoří
1
Zdroj: Idos.cz, platné k 21.7. 2014
Poznámka: Město Písek požádalo Správu železniční dopravní cesty o možnost zřízení železniční zastávky Písek JIH, která by
spojila sídliště Písek JIH s obchodní zónou u hřebčince.
63
Pro rozvoj železniční sítě na území SO ORP Písek existuje záměr republikového významu
D14 na železnici na trase Plzeň – České Budějovice, který je nespojitě vymezen na území
Jihočeského kraje od Nemanic (severně od Českých Budějovic) po hranici s Plzeňským
krajem. Záměr je dělen na 3 samostatné úseky, z nichž na území SO ORP Písek se nachází
následující:
► D14/2, úsek Číčenice – hranice Plzeňského kraje, koridor pro zdvoukolejnění
stávající železniční trati, spolu se severním obchvatem obce Pracejovice (západně od
Strakonic), šíře koridoru 200 m, koridor je zúžen od severu v místě dotyku s národní
přírodní rezervací Řežabinec a Řežabinecké tůně a v místě dotyku s přírodní rezervací
Bažantnice u Pracejovic.
► D14/3, připojení železniční trati Ražice – Písek, navrženo v obou směrech, náhrada
za uvažované rušení úseku Protivín – Putim, šíře koridoru 200 m.
Dále Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje definují vymezení koridoru nadmístního
významu pro elektrifikaci železnice Písek – Březnice (D67). Je vymezen kontinuálně na
území Jihočeského kraje od nádraží v Písku po hranici se Středočeským krajem severně do
Mirovic, šíře koridoru je 120 m.
1.9.3 Letecká doprava
Na území se nachází letiště Písek-Krašovice, přibližně 4 km severně od obce Písek. Slouží
zejména pro leteckou turistiku a letecké sporty. Na území obce Písek se nachází heliport.
Zásady územního rozvoje vymezují záměr D22, který vymezuje v oblasti letiště Písek plochu
pro zařízení, činnosti a děje související s provozem veřejného vnitrostátního letiště
nadmístního významu.
1.9.4 Vodní doprava
Na území Jihočeského kraje se nachází sledované dopravně významné vodní cesty Vltava
a Otava. Plnému využití Vltavy brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech
v úseku Třebenice – České Budějovice. Plánovaný termín pro dosažení průběžného splavnění
je stanoven na rok 2013. Realizací projektu bude zajištěno propojení na nádrž vodního díla
Orlík, což výrazně zvýší její rekreační možnosti a případně i možnosti lokální nákladní
přepravy. V současnosti jsou řeky Vltava a Otava účelovými vodními cestami, využívanými
pro rekreační plavby i pro dopravu místního významu.
Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují záměr republikového významu na
Vltavské vodní cestě následovně:
D 18 Vltavská vodní cesta - záměr splavnění Vltavy pro lodě do 300 t, 45 m délky a šířky
6 m (dle dimenzování plavebních komor), od Jiráskova jezu v Českých Budějovicích po
hranici se Středočeským krajem, koridor je nespojitě vymezený do 2 samostatných úseků, kde
jsou potřebné úpravy koryta a okolí řeky, tj. prohrábky dna řeky na hloubku 160 cm (130 cm
ponor lodí + 30 cm rezerva) a stavby spojené se splavněním, z nichž na území SO ORP Písek
je následující úsek:
► D18/2, úsek Hněvkovice nad Vltavou – Týn nad Vltavou, úsek začíná vybavením
plavební komory v hrázi Hněvkovické přehrady, navazuje modernizace jezu a
výstavba plavební komory na jezu Hněvkovice, prohrábky vodního díla Kořensko a
přesun historického mostu v Týně nad Vltavou proti proudu řeky a vybudování
nového mostu (s podjezdnou výškou 5,25 m) v místě přesouvaného, šíře koridoru
64
100 – 200 m. V Týně nad Vltavou bude vybudován osobní přístav na pravém břehu a
nákladní přístaviště primárně určené pro přepravu nadměrných nákladů pro dostavbu
3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín na levém břehu.
Zásady územního rozvoje JČK vymezují záměr D74 pro přívozy na Orlické nádrži. Jedná se o
koridor vymezený 3 oddělenými úseky pro 3 navržené přívozy:
► D74/1, přívoz Jistec, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (řeka
Otava) mezi sídly Vráž a Louka u sídla Jistec, vymezeno koridorem šíře 60 m přes
přehradu s rozšířením na obou březích.
► D74/2, přívoz Zvíkov, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (v
místě soutoku řek Vltavy a Otavy pod hradem Zvíkov) mezi sídly Zbonín a Varta s
mezipřístavištěm uprostřed pod hradem Zvíkov, vymezeno koridorem šíře 60 m přes
přehradu s rozšířením na obou březích a v místě mezipřístaviště.
► D74/3, přívoz Orlík, koridor vymezený pro zřízení přívozu na Orlické přehradě (pod
zámkem Orlík) mezi sídly Orlík nad Vltavou a Chrást, vymezeno koridorem šíře 60 m
přes přehradu s rozšířením na obou březích a v místě mezipřístaviště.
1.9.5 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
Vymezení / stavba rychlostní silnice R4.
Existence silnic Silnice I. třídy jako významné
napojení na sousední regiony.
Existence železniční sítě Železniční trať
spojující SO ORP s Plzní a Českými
Budějovicemi.
Výhodná poloha na Vltavské vodní cestě. –
rozvoj lodní dopravy a infrastruktury na vodní nádrži
Orlík
SLABÉ STRÁNKY
Špatný technický stav komunikací.
Špatný technický stav stávající silnice I/4, pomalá
realizace výstavby rychlostní silnice R4 a s tím
spojená absence napojení silniční sítě na dálniční
síť.
Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností
pro řadu obcí zejména v odlehlých částech.
PŘÍLEŽITOSTI
Řešení dopravních závad u silnic I. a II. třídy
prostřednictvím záměrů veřejné dopravní
infrastruktury nadmístního významu v ZÚR JČK.
Zajištění dostupnosti území po silnici i železnici
a homogenizace silnic pro rozvoj cestovního
ruchu železniční dopravou šetrnou k životnímu
prostředí.
HROZBY
Zpoždění realizace záměrů v rozvoji pozemních
komunikací.
Nárůst intenzity tranzitní přepravy.
Omezená dopravní obslužnost veřejnou
hromadnou dopravou - nárůst individuálního
automobilismu s negativními dopady na zdraví
Realizace plánovaných oprav a údržby silnic III.
obyvatel a ekosystémů.
třídy – zlepšení kvality dopravní obslužnosti
území.
Absence obchvatů, vedení komunikací průtahem
obcemi. – zhoršování kvality ovzduší, zvyšování
hlučnosti.
65
1.10 Sociodemografické podmínky
1.10.1 Demograficko-sociální situace
Mezi roky 2001 a 2011 došlo v Jihočeském kraji k nárůstu počtu obyvatel o 2 %. Dle údajů
aktuálních k 1. 1. 2014 žilo v Jihočeském kraji 636 707 obyvatel, oproti roku 2011 se tak
jedná o mírné snížení počtu obyvatel. Největší počet obyvatel má SO ORP České Budějovice,
kde začátkem tohoto roku žilo 156 207 obyvatel. Nejméně obyvatel naopak žije ve správním
obvodu Vodňany. Při pohledu na rozdíl v počtu obyvatel mezi roky 2001 a 2011, zjistíme, že
největší relativní nárůst byl v SO ORP Trhové Sviny (7,9 %) a Vodňany (7,6 %). I přes
navýšení počtu obyvatel v kraji mezi roky 2001 a 2011 došlo v některých ORP k jejich
úbytku, největší byl u SO ORP Milevsko (-3 %) a Dačice (-2,6 %).
Tabulka 1.10.1.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2001 a 2014
Rok
SO ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
2001
13 688
147 795
40 684
20 308
47 138
18 885
19 275
51 025
33 633
22 020
45 194
80 753
17 119
25 441
13 592
17 736
10 981
625 267
2011
13 916
154 443
42 099
19 778
47 732
19 846
18 697
51 964
33 602
22 124
45 309
80 664
18 477
25 239
14 041
17 711
11 818
637 460
2014
13 833
156 207
41 685
19 518
47 552
19 488
18 486
52 018
33 426
22 058
45 082
80 553
18 654
24 932
14 104
17 512
11 599
636 707
Rozdíl mezi lety 2001 a
2011
Absolutně Relativně [%]
228
1,7
6648
4,5
1415
3,5
-530
-2,6
594
1,3
961
5,1
-578
-3,0
939
1,8
-31
-0,1
104
0,5
115
0,3
-89
-0,1
1358
7,9
-202
-0,8
449
3,3
-25
-0,1
837
7,6
12193
2,0
Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 1. 1. 2014
Populační vývoj SO ORP Písek ukazuje následující graf. Je zde vidět období 1997 – 2001, ve
kterém došlo ke ztrátě obyvatel. Od roku 2001 dochází ke každoročnímu nárůstu obyvatel,
s výjimkou roku 2011, kdy došlo ke snížení počtu obyvatel oproti roku předchozímu.
66
Graf 1.10.1.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Písek v letech 1993 - 2013
Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel, Data aktuální k 31. 12. daného roku
Dlouhodobý mírně stoupající trend ve vývoji počtu obyvatelstva v SO ORP Písek znázorněný
v následujícím grafu jezpůsoben především zvýšeným počtem nově přistěhovaných.
V přirozeném přírůstku obyvatel lze vidět stagnující trend, v posledních dvou letech spíše
směřující k úbytku.
Graf 1.10.1.2: Demografické ukazatele v SO ORP Písek v letech 1993 - 2013
Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel
Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ – ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda
hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav
obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.
67
SO ORP Písek je tvořen 49 obcemi a celkem žije na jeho území 52 018 obyvatel. Nejvíce
obyvatel žije v obci Písek (29 720 obyvatel), nejméně obyvatel má obec Minice (38 obyvatel).
Největší relativní nárůst obyvatel mezi roky 2001 – 2011 byl zaznamenán v obci Vrcovice
(68,9 %), naopak k největšímu poklesu došlo v obci Mišovice (-24,0 %). V absolutních
číslech přibylo nejvíc obyvatel v obci Čížová (285 obyvatel) a největší úbytek byl
zaznamenán v obci Mirovice (-145 obyvatel).
Tabulka 1.10.1.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Písek v letech 2001 - 2014
Rok
Obec
2001
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
68
807
180
127
1 045
820
699
193
595
216
112
641
507
53
209
145
282
37
1 104
1 711
254
90
92
149
83
341
288
363
139
29 796
355
57
4 952
426
441
209
415
264
350
265
154
2011
831
191
134
974
1 105
820
210
554
241
123
678
575
52
205
156
262
39
1 149
1 566
193
96
100
140
103
288
329
372
148
29 706
355
51
4 811
497
484
218
403
267
321
279
167
2014
835
181
139
968
1 171
834
213
538
251
126
682
602
53
200
161
258
38
1 194
1 579
215
84
99
140
107
307
339
381
169
29 720
363
63
4 934
520
522
220
384
264
360
301
173
2011 dle SLDB
24
3,0
11
6,1
7
5,5
-71
-6,8
285
34,8
121
17,3
17
8,8
-41
-6,9
25
11,6
11
9,8
37
5,8
68
13,4
-1
-1,9
-4
-1,9
11
7,6
-20
-7,1
2
5,4
45
4,1
-145
-8,5
-61
-24,0
6
6,7
8
8,7
-9
-6,0
20
24,1
-53
-15,5
41
14,2
9
2,5
9
6,5
-90
-0,3
0
0,0
-6
-10,5
-141
-2,8
71
16,7
43
9,8
9
4,3
-12
-2,9
3
1,1
-29
-8,3
14
5,3
13
8,4
Rok
Obec
2001
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Žďár
SO ORP Písek
87
176
180
75
301
106
719
187
228
51 025
2011
2014
118
187
179
79
299
179
824
201
242
51 501
131
182
209
84
308
162
809
200
245
52 018
2011 dle SLDB
31
35,6
11
6,3
-1
-0,6
4
5,3
-2
-0,7
73
68,9
105
14,6
14
7,5
14
6,1
476
0,9
Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Běžná evidence obyvatel k 1. 1. 2014
Pozn.: Rozdíl je uveden mezi roky 2001-2011(ověřená data ze SLBD)
Následující mapa ukazuje absolutní hodnoty migračního salda (rozdíl mezi počtem
přistěhovalých do obce a vystěhovalých z obce) v jednotlivých obcích v období 2009-2013.
Největší přírůstky v obcích zaznamely obce okolo hlavní centra Písku. Konkrétně Kluky,
Čížová, Dobev, Drhovle a Předotice. Naopak vzdálenější a hraniční obce (na severu i jihu SO
ORP) zaznamenaly největší úbytek migrací. Konkrétně obce Nevězice, Ostrovec, Protivín a
Ražice. Celkově SO ORP Písek za posledních 5 let získal migrací přesně 805 obyvatel
69
Mapa 1.10.1.1: Migrační saldo v letech 2009-2013
Mapa 1.10.1.2 zobrazuje hrubou míru migračního salda, což je migrační saldo přepočtené na
1000 obyvatel středního stavu. Z mapy lze vidět, že nejvyšší nárůst migrací je pozorován
v okolních obcích okolo centra Písku. Důvodem je suburbanizace, tedy vylidňovaná centra do
okolních obcí. Nejvyšší hrubou míru migračního salda mají obce Drhovle, Paseky, Vojníkov
a Vrcovice. Také lze vidět, kromě několika extrémů, že obyvatelstvo ve většině obcí stagnuje
a moc se nemění.
70
Mapa 1.10.1.2: Hrubá míra migračního salda v letech 2009-2013
Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné
budoucí sociální hrozby a problémy je věková struktura obyvatelstva.
71
Věkové složení kraje se za posledních dvanáct let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to
především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2 %) a rostoucí složkou
obyvatelstva v postproduktivním věku (3,3 %). Na stárnutí populace měla vliv především
nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv
v demografickém vývoji kraje v příštích letech.
Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0-14 let) byla zaznamenána ve všech správních
obvodech Jihočeského kraje, nejnižší byla tato ztráta k 1. 1. 2013 v SO ORP České
Budějovice (-1 %), Písek (-1,3 %) a Trhové Sviny (-1,5 %). Naopak k největší ztrátě došlo
v SO ORP Týn nad Vltavou (-4,1 %). Celkově došlo v letech 2001 – 2013 ve sledovaném
území k mírnému poklesu podílu osob ve věkové kategorii 15-64 let, a to o 1,6 %. Nejnižší
nárůst postproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v SO ORP Týn nad
Vltavou (1,3 %) a Trhové Sviny (1,6 %), oproti tomu nejvyšší nárůst nastal v SO ORP
Milevsko (5,4 %).
Věkové složení obyvatel kraje lze dobře vidět také na indexu stáří, který vyjadřuje počet
obyvatel starších 65 let na 100 dětí do 14 let. V roce 2001 byl index stáří průměrně za celý
kraj 81,9, ale v roce 2013 už dosahoval hodnoty 113,2. Index stáří byl v roce 2013 nejvyšší
v SO ORP Milevsko (154,1), nejnižší index stáří byl zaznamenán v SO ORP Kaplice (82,9).
Tabulka 1.10.1.3: Věková struktura v SO ORP Jihočeského kraje [%]
0 - 14
SO ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
65 a více
15 - 64
2001 2011 2013 2001 2011 2013 2001 2011 2013
15,8
16,1
17,9
17,4
16,9
18,1
16,0
16,1
17,8
16,0
16,2
16,1
16,9
16,8
19,6
16,7
16,6
16,6
13,6
14,7
15,8
14,7
14,8
16,0
13,1
14,5
15,3
14,1
14,1
14,1
15,1
14,0
15,4
14,7
15,0
14,6
13,8
15,1
16,0
14,8
14,9
16,1
13,1
14,8
15,7
14,3
14,5
14,6
15,4
14,3
15,5
14,9
15,0
14,9
68,8
70,7
71,0
69,2
69,6
72,4
69,2
68,7
70,9
68,8
69,9
69,1
69,6
68,4
66,8
69,6
68,8
69,8
69,0
69,5
70,4
69,7
69,8
71,8
68,1
68,4
70,7
68,3
69,6
69,0
70,3
69,0
70,5
69,7
69,5
69,5
67,5
68,2
69,2
68,3
68,3
70,6
66,7
67,2
69,3
67,2
68,3
67,5
69,5
67,4
69,6
68,4
68,7
68,2
15,4
13,2
11,1
13,5
13,5
9,5
14,8
15,2
11,4
15,1
13,9
14,8
13,5
14,8
13,6
13,7
14,6
13,6
17,4
15,8
13,8
15,6
15,4
12,2
18,8
17,0
14,0
17,6
16,3
16,9
14,6
16,9
14,2
15,6
15,5
16,5
18,8
16,7
14,8
16,9
16,8
13,3
20,2
18,0
15,0
18,5
17,2
18,0
15,1
18,3
14,9
16,6
16,3
16,9
Index
stáří
2001
97,7
82,0
62,0
77,5
80,1
52,9
92,2
94,9
64,0
94,4
85,9
92,4
79,7
87,8
69,5
81,6
88,2
81,9
Index
stáří
2011
128,2
107,9
87,2
105,8
103,4
76,0
143,0
117,1
91,1
124,2
116,1
119,5
96,6
120,6
92,2
106,5
103,2
108,3
Index
stáří
2013
136,0
110,9
92,6
113,7
113,2
82,9
154,1
121,8
95,8
129,9
118,6
123,2
98,4
128,4
96,2
111,5
108,3
113,2
Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Veřejná databáze aktuální k 1. 1. 2013
Věková struktura SO ORP Písek odpovídá situaci v celém kraji, ale index stáří je vyšší než
průměrná hodnota za celý kraj (121,8). V rámci SO ORP dosahuje nejvýše index stáří v obci
Vojníkov (1033,3) a v obci Minice (650,0), což je dáno především malým počtem obyvatel,
kdy i malá změna ve věkovém složení může hodnotu indexu stáří značně změnit. Naopak
nejnižší index stáří mají obce Vlastec (56,5), Temešvár (68,8) a Vrcovice (69,7), kde výrazně
převažuje počet dětí nad počtem staších 65 let. Největší podíl obyvatel v produktivním věku
mají obce Paseky (74,1), Boudy (73,4) a Tálín (73,0). Naopak nejmenší podíl mají obce
72
Nevězice (58,7), Temešvár (58,8) a Minice (59,5). Podrobný přehled lze vidět v příloze
(tabulka B 2).
V grafu uvedeném níže lze jasně vidět, jak by se měla změnit věková struktura obyvatel za
16 let (prognóza ČSÚ). Vrchol křivky se postupně posouvá doprava, tj. dochází ke stárnutí
populace. V roce 2000 bylo nejvíce obyvatel ve věku 20-24 let, kdežto v roce 2030 bude
nejvíce obyvatel ve věku 50-54 let. I počet obyvatel nad hranicí 65 let bude výrazně vyšší
v roce 2030 (v SO ORP Písek průměrně o 500 obyvatel více). Také by se měl výrazně snížit
počet mladších obyvatel (cca do 30 let).
Graf 1.10.1.3: Rozložení obyvatel SO ORP Písek dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030
Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.
Ještě více vypovídající je následující věková pyramida, která zachycuje stav populace v SO
ORP Písek v letech 2010 a 2030. Z pyramidy jsou patrné výrazné posuny počtu obyvatel
z nižších věkových kategorií do vyšších. Především výrazný úbytek v kategoriích 0-4
(výrazný úbytek novorozenců) a 24-40. Naopak je patrný nárůst obyvatelstva v kategorii nad
70 let.
73
Obrázek 1.10.1: Věková pyramida SO ORP Písek pro roky 2010 a 2030
Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.
Ve vzdělanostní struktuře obyvatel v SO ORP Písek došlo mezi roky 2001 a 2011 k několika
patrným změnám. Počet obyvatel se základním či neukončeným vzděláním klesl přibližně o
5,1 %. Dále došlo za posledních deset let k poměrně velkému nárůstu v podílu vysokoškolsky
vzdělaných obyvatel, téměř o 3 procentní body. Výrazně pak klesl počet obyvatel bez
maturity (o 4,3% méně než v roce 2001). Kromě jedné obce (Zvíkovské Podhradí) klesl počet
lidí se základním vzděláním včetně neukončeného a naopak ve všech obcích se zvýšil podíl
obyvatel s vysoškolským titulem. V příloze (tabulka B 3) lze vidět přehled nevyššího
ukončeného vzdělání v obcích správního obvodu ORP Písek.
Tabulka 1.10.1.4: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí v obcích SO ORP Písek
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
74
Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí
Podíl vysokoškolsky
Počet vysokoškolsky
vzdělaných na počet
vzdělaných lidí
obyvatel starších 15let [%]
2001
2011
Rozdíl
2001
2011
Rozdíl
28
52
24
4,0
7,3
3,3
5
11
6
3,1
6,5
3,4
2
9
7
1,7
7,6
5,9
58
69
11
6,7
8,1
1,4
33
119
86
4,8
13,3
8,5
14
48
34
2,4
7,1
4,7
6
15
9
3,5
8,7
5,2
26
33
7
4,8
6,7
1,9
9
18
9
4,8
8,9
4,0
2
8
6
2,2
8,0
5,8
22
37
15
4,2
6,5
2,4
13
28
15
3,1
6,0
2,8
4
9
5
8,7
20,9
12,2
Obec
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Žďár
SO ORP Písek
Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí
Podíl vysokoškolsky
Počet vysokoškolsky
vzdělaných na počet
vzdělaných lidí
obyvatel starších 15let [%]
2001
2011
Rozdíl
2001
2011
Rozdíl
8
14
6
4,4
8,4
4,0
2
8
6
1,6
5,8
4,1
8
10
2
3,4
4,6
1,2
4
4
0
11,8
11,1
-0,7
48
85
37
5,2
8,9
3,8
66
78
12
4,7
5,7
1,0
6
11
5
2,8
6,3
3,5
1
2
1
1,3
2,6
1,3
3
7
4
4,1
7,6
3,6
4
3
-1
3,0
2,5
-0,5
5
11
6
6,8
12,4
5,6
9
12
3
3,1
4,6
1,4
3
14
11
1,2
5,2
4,0
21
18
-3
6,7
5,8
-0,9
1
8
7
0,8
6,3
5,5
2 781
3 556
775
11,2
14,0
2,8
5
14
9
1,7
4,7
3,0
2
1
-1
3,7
2,1
-1,6
189
287
98
4,6
7,0
2,4
11
25
14
3,0
6,2
3,2
13
28
15
3,3
7,1
3,8
11
17
6
6,2
9,3
3,2
6
20
14
1,7
5,7
4,0
3
12
9
1,3
5,1
3,8
9
13
4
2,9
4,7
1,7
11
18
7
4,6
7,6
3,0
5
10
5
3,7
6,8
3,1
1
6
5
1,3
6,5
5,2
0
5
5
0,0
2,8
2,8
1
8
7
0,6
5,6
4,9
2
4
2
2,7
5,3
2,5
12
22
10
4,9
8,5
3,5
7
9
2
7,8
6,4
-1,3
33
52
19
5,5
7,4
1,9
10
12
2
6,4
7,6
1,2
7
26
19
3,6
12,8
9,3
3 530
4 886
1 356
8,2
11,1
2,9
Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011
1.10.2 Občanská vybavenost
Na území SO ORP Písek se v roce 2013 nacházelo 22 mateřských škol, 16 základních škol,
12 středních škol (gymnázium, střední odborná školy, střední odborná učiliště, nástavbové
studium) a 4 vyšší odborné školy. Nenachází se zde žádná vysoká škola ani konzervatoř.
Celkem 17 obcí má ve svém území poštu. Na území SO ORP Písek funguje celkem 19
zařízení sociálních služeb a 177 zařízení zdravotních služeb. Nejvíce těchto služeb je
koncentrováno v obci Písek, kde funguje 14 zařízení sociálních služeb a 130 zařízení
zdravotních služeb včetně jedné nemocnice. Zařízení sociální péče jsou také v dalších třech
75
obcích (Drhovle, Mirovice a Protivín) a jedná se o jeden domov pro seniory a čtyři domy
s pečovatelskou službou. Zdravotní služby jsou kromě Písku poskytovány v 13 dalších
obcích, tady jde především o ordinace praktických lékařů a stomatologů.
Hlavní veřejný a kulturní život je koncentrován ve městě Písek, což je město s dlouhou
kulturní tradicí a oblíbené letovisko. Je zde řada galerií, divadla, kina, muzea, Koncertní síň
Nejsvětější Trojice, Kulturní dům, Městská knihovna a další zařízení nabízející kulturní
vyžití. Ve městě je několik hudebních, tanečních, divadelních, sportovních i dalších
zájmových sdružení a celků, které pořádají nebo spolupořádají řadu lokálních, ale také
mezinárodních festivalů, koncertů, výstav, sportovních akcí nebo akcí pro děti.
K nejvýznamnějším patří Mezinárodní folklorní festival, Mezinárodní setkání harmonikářů,
Mezinárodní festival studentských filmů, akce „Písek – město filmu 2012“ nebo Mistrovství
světa v hokejbalu. Ve městě je také velké množství sportovních zařízení a sportovních oddílů
nabízejících širokou škálu sportovního vyžití.
V dalších obcích se koná nepřeberné množství akcí na lokální úrovni, jako jsou například
plesy, poutě, sportovní turnaje nebo akce pro děti.
1.10.3 SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Pokles počtu obyvatel v relativních hodnotách v obci
Mišovice, Drhovle, Orlík nad Vltavou, Mirovice, lety a
Čimelice.
Růst počtu obyvatel, především v obcích obci
Vrcovice a Čížová. Temešvár, Olešná, Nerestce,
Předotice a Vlastec.
Zvyšující se index stáří v SO ORP Písek.,
extrémně vysoký v obcích Vojníkov, Probulov, Minice
a Varvažov.
Úbytek lidí v produktivním věku v SO ORP Písek,
nejméně jich je v obci Nevězice Cerhonice.
Nízký index stáří v obcích Vlastec, Temešvár a
Vrcovice. a Kožlí
Vysoký podíl lidí v produktivním věku v obcích
Boudy, Paseky Orlík nad Vltavou a Tálín
PŘÍLEŽITOSTI
Rozvoj sociálních a ubytovacích služeb pro
seniory, rozvoj terénní péče a středisek trávení
volného času.
Růst počtu obyvatel ve venkovských sídlech vlivem
imigrace z okolních velkých obcí.
Nedostatečné zajištění v oblasti vzdělávání., ve 34
obcích není žádné školské zařízení (mateřská škola ani
základní škola).
Nedostatečné zajištění v oblasti zdravotnictví a
sociální péče.
V 35 obcích není žádné zdravotnické zařízení ani
zařízení sociální péče.
HROZBY
Stárnutí populace v celém SO ORP Písek.
Zhoršení zdravotního a stavu a sociálního zajištění
vlivem nedostupnosti.
Přesun obyvatel do zázemí města Písek.
Výstavba nových školských zařízení na území
zejména menších obcí.
76
Značný Výrazný nedostatek pracovní síly v případě
úbytku produktivní složky obyvatelstva.
1.11 Bydlení
Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj.
Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje
zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec
povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku.
Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro
plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází
k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů
staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované
potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě
v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení
systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení.
1.11.1 Bytový fond a jeho struktura
V Jihočeském kraji byl mezi lety 2001 – 2011 zaznamenán nárůst bytových domů o 9 % a
rodinných domů o 10,4 %. Nejvíce přibylo rodinných domů v SO ORP České Budějovice,
naopak nejnižší nárůst zaznamenal SO ORP Milevsko (absolutně i relativně). Bytových domů
nejvíce přibylo v SO ORP Dačice (relativně).
Tabulka 1.11.1.1: Bytový a domovní fond v SO ORP Jihočeského kraje mezi lety 2001 a 2011
Rozdíl mezi lety
Rozdíl mezi lety
Rok
Rok
2001 a 2011
2001 a 2011
SO ORP
Rodinné Rodinn
Bytové
Bytové
Absol Relativně
Absolu Relativně
domy
é domy
domy 2001 domy 2011 utně
[%]
tně
[%]
2001
2011
Blatná
214
233
19
8,9
2 851
3 006
155
5,4
České
Budějovice
2 767
3 023
256
9,3
18 952
23 172
4 220
22,3
Český
Krumlov
934
1 033
99
10,6
5 432
6 257
825
15,2
Dačice
253
287
34
13,4
4 200
4 238
38
0,9
Jindřichův
Hradec
747
835
88
11,8
8 061
8 818
757
9,4
Kaplice
405
437
32
7,9
2 549
2 907
358
14,0
Milevsko
283
305
22
7,8
3 657
3 684
27
0,7
Písek
1 084
1 211
127
11,7
7 680
8 149
469
6,1
Prachatice
758
800
42
5,5
4 921
5 330
409
8,3
Soběslav
321
340
19
5,9
4 427
4 700
273
6,2
Strakonice
800
840
40
5,0
7 039
7 489
450
6,4
Tábor
1 345
1 444
99
7,4
12 531
13 516
985
7,9
Trhové
Sviny
249
276
27
10,8
3 613
4 126
513
14,2
Třeboň
454
511
57
12,6
4 758
5 022
264
5,5
Týn nad
Vltavou
206
215
9
4,4
2 520
2 609
89
3,5
Vimperk
362
397
35
9,7
2 662
2 831
169
6,3
Vodňany
186
209
23
12,4
2 295
2 504
209
9,1
Jihočeský
kraj
11 368
12 396 1 028
9,0
98 148 108 358 10 210
10,4
Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011
77
V SO ORP Písek došlo v porovnání s celokrajskými hodnotami k vyššímu nárůstu v počtu
bytových domů (o 11,7 %), zároveň však k menšímu nárůstu rodinných domů (o 6,1 %).
Zdaleka největší přírůstek bytových domů zaznamela obec Písek (98), stejně jako u nárůstu
rodinných domů (172). K výraznému zvýšení počtu rodinných domů došlo také v obci Čížová
(o 35 %). V některých obcích došlo k úbytku rodinných domů, nejvíce v obcích Mišovice,
Orlík nad Vltavou a Vlastec. Kompletní přehled o bytovém a domovním fondu obcí v SO
ORP Písek je k nahlédnutí v přílohách (tabulka B 4).
Vývoj počtu obydlených bytů kopíruje stav počtu rodinných a bytových domů. Tam, kde
probíhá největší výstavba, zároveň narůstá počet obydlených bytů. Naopak, kde klesá počet
bytových a rodinných domů, tak klesá počet obydlených bytů. Na území SO ORP vzrostl
celkový počet obydlených bytů o 5,4 %. Největší relativní přírůstek zaznamely obce Vrcovice
a Čížová a největší relativní úbytek Vlastec a Mišovice. Kompletní tabulka viz příloha
(tabulka B 5).
1.11.2 Stáří a kvalita bytového fondu
Průměrným rokem výstavby bytového fondu je na území SO ORP Písek rok 1959. Tato
hodnota je výsledkem váženého průměru za jednotlivá období (rok je vždy medián daného
časového intervalu) výstavby ve všech obcích v SO ORP Písek. Nejmladší výstavba se
nachází v obcích Čížová a Zvíkovské Podhradí. Nejstarší výstavba je v obcích Minice a
Nerestce. Kompletní tabulka je k nahlédnutí v příloze (tabulka B 6).
SILNÉ STRÁNKY
Vysoký podíl domů postavených v letech
1981 – 2000 v obcích Olešná, Kožlí a
SLABÉ STRÁNKY
Výrazné stárnutí bytového fondu. (38,6 % domů
postavených před rokem 1945).
Stagnace nárůstu bytového fondu v některých
obcích. (např. Cerhonice, Křenovice, Myslín, Oslov,
Nárůst bytového fondu v obcích Čížová,
Olešná a Vrcovice.
Ostrovec, Rakovice, Skály, Tálín, Varvažova, Vlastec,
Vojníkov, Záhoří, Zvíkovské Podhradí a Žďár).
Nezasíťované pozemky určené k výstavbě
v některých obcích. (obec Paseky, Putim, Smetanova
Lhota)
PŘÍLEŽITOSTI
Rozšíření ploch určených k výstavbě nových
domů, zasíťování vytyčených území
inženýrskými sítěmi.
Rekonstrukce a revitalizace starší bytové
zástavby.
78
HROZBY
Nedostatečná možnosti obecní a individuální bytové
výstavby.
Pokračující stárnutí bytového fondu.
Stagnace rozvoje obcí vzhledem k omezeným
investicím do bydlení.
1.12 Rekreace
Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku,
při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro
oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib
a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je
souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich
cestování a pobyty organizují a podporují.
1.12.1 Rekreační aktivity
Předností Jihočeského kraje kromě řady kulturních a technických památek je i mnoho
přírodních krás a zdravé životní prostředí. SO ORP Písek je atraktivní turistickou destinací
především díky historickému městu Písek s řadou kulturních památek a bohatým veřejným
životem.
Na území správního obvodu jsou dvě památkové zóny (v obcích Čížová a Skály) a také
množství kulturních památek, například Kamenný most, Radnice, Královský hrad nebo
Zemský hřebčinec v Písku. Také je zde řada přírodních památek, zajímavostí a přírodních
rezervací jako třeba Krokodýlí ZOO v Protivíně, Národní přírodní rezervace Řežabinec a
Přírodní amfiteátr v Ražicích, nebo krajinářská přírodní památka Zelendárky u Protivína.
Nelze opomenout také přírodní park Písecké Hory. Územím vede řada turistických a
naučných stezek a cyklostezek s několika rozhlednami. Z technických památek patří
k nejvýznamnějším funkční historická městská vodní elektrárna a muzeem osvětlení.
1.12.2 Rekreační infrastruktura
Na celém území SO ORP Písek je možné provozovat zejména letní turistiku
a cykloturistiku vzhledem k rozsáhlé síti turistických tras a cyklostezek, které jsou zobrazeny
na následující mapě. V tabulkách v příloze (tabulky B 7 a B 8) jsou uvedeny celkové délky
cyklotras a turistických tras na území jednotlivých obcí SO ORP Písek.
79
Mapa 1.12.2.1: Turistické trasy a cyklotrasy na území SO ORP Písek
Z tabulek uvedených v přílohách pro cyklotrasy i pro turistické trasy je vidět, že celé území
SO ORP Písek je protkáno poměrně hustou sítí tras. Celková délka turistických tras je 461
km, celková délka cyklotras je 416,4 km a celková délka vybudovaných cyklostezek je 20 km.
Během dvou let zaznamenaly nárůst jak turistické trasy (přibližně o 46 km), tak především
cyklotrasy (přibližně o 80 km), což kopíruje moderní trend, kdy čím dál více lidí jezdí na
kole, případně na kolečkových bruslích.
80
1.12.3 Individuální rekreace
Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet objektů v obcích
Protivín (198), Albrechtice nad Vltavou (158) a Mirotice (159). Nejméně objektů individuální
rekreace mají obce Minice (3) a Nerestce (5). Údaje za všechny obce jsou uvedeny v příloze
(tabulka B 9).
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
V SO ORP Město Písek má vysokou
návštěvnost v rámci celého kraje.
Z dotazníkového šetření vyplývá, že v některých
obcích nejsou žádná veřejná rekreační zařízení
(např. Dolní Novosedly, Drhovle, Nerestce)
Na území SO ORP Písek je vysoká ubytovací
kapacita.
Ve srovnání s jinými SO ORP Jihočeského kraje (SO ORP
Český Krumlov) nízká atraktivita turistických oblastí a
nedostatek historických památek.
Jsou zde zajímavé památkové zóny (v obcích
Čížová a Skály) a turisticky oblasti (Krokodýlí ZOO
Nedostatek ubytovacích kapacit v obcích Mirotice, Tálín.
v Protivíně, Národní přírodní památka Zelendárky u
Protivína, Přírodní amfiteátr v Ražicích).
Většina obcí je hojně užívaná chalupáři, velký
rozvoj agroturistiky.
Velký počet objektů individuální rekreace.
Rozsáhlá síť turistických tras a cyklostezek.
PŘÍLEŽITOSTI
Vybudování dalších Budování nových
Malý podíl ubytovacích kapacit ve městě Písek.
HROZBY
Snížení zájmu o chalupaření v oblasti vlivem nárůstu hluku
způsobeným větším počtem rekreantů.
rekreačních zařízení v menších obcích.
Zkvalitnění služeb a podpora rozvoje občanské
obslužnosti ve stávajících turistických
oblastech.
Rozvoj agroturistiky.
Možné nNegativní environmentální dopady na
životní prostředí v souvislosti s rozvojem cestovního
ruchu.
Snižování délky pobytu v ubytovacích zařízeních.
81
1.13 Hospodářské podmínky
1.13.1 Ekonomická funkce území
Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši
daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především
velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak
výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech
obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané
hodnoty a daň z nemovitosti.
Průměrná daňová výtěžnost správních obvodů Jihočeského kraje v letech 2010 – 2013 mírně
vzrostla, přesně o 2000 Kč na obyvatele. Nejvyšší daňovou výtěžnost má SO ORP Kaplice a
SO ORP Týn nad Vltavou. Naopak nejnižší má SO ORP Soběslav a Strakonice. Daňová
vytíženost v SO ORP Písek je prakticky totožná s celokrajskou hodnotou (12600 Kč oproti
12700 Kč v kraji).
Tabulka 1.13.1.1: Daňová výtěžnost v SO ORP Jihočeského kraje (v tis. Kč)
SO ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
Daňová výtěžnost (v tis. Kč)
2010
138 013,2
1 697 356,2
458 781,4
202 553,2
506 453,7
205 638,6
182 646,1
550 069,2
342 184,3
219 923,0
451 022,8
887 635,4
173 797,7
270 403,0
191 905,0
206 671,5
122 536,0
6 807 590,1
2011
134 148,4
1 656 783,5
450 944,0
199 434,8
502 280,2
217 272,6
179 752,9
529 030,4
331 255,6
207 381,5
441 819,7
877 993,2
179 976,7
271 361,6
173 366,3
199 097,7
123 851,6
6 675 750,6
2013
167 155,0
1 951 571,2
554 870,7
249 193,5
603 496,4
288 229,2
221 340,1
655 223,8
407 586,3
257 993,5
536 708,8
1 058 662,0
229 299,5
340 772,3
204 415,3
231 017,4
150 210,3
8 107 745,2
Daňová výtěžnost na obyvatele
(v tis. Kč)
2010
2011
2013
9,9
9,6
12,1
11,0
10,7
12,5
10,9
10,7
13,3
10,2
10,1
12,8
10,5
10,5
12,7
10,4
10,9
14,8
9,7
9,6
12,0
10,6
10,2
12,6
10,1
9,9
12,2
9,9
9,4
11,7
10,0
9,8
11,9
11,0
10,9
13,1
9,5
9,7
12,3
10,7
10,8
13,7
13,6
12,3
14,5
11,7
11,2
13,2
10,4
10,5
13,0
10,7
10,5
12,7
Zdroj dat: MF ČR; účetní a finanční informace státu. Data aktuální k 31. 12. daného roku
V SO ORP se za 3 roky zvýšila daňová vytíženost přesně o 2000 Kč na obyvatele. Extrémem
je obec Kožlí, u které sice došlo ke snížení výtěžnosti, ale stále se drží na extrémně vysoké
hodnotě 23700 Kč. Podrobný přehled daňové výtěžnosti v jednolivých obcích je uveden
v tabulce v příloze C 1.
1.13.2 Struktura ekonomických subjektů
Počet obsazených míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet
obsazených míst znamená posilování regionu. Celkem na území SO ORP mezi roky 2010 a
2013 došlo k zvětšení počtu pracovních míst o 8,4 %. Mezi obcemi tedy převažují většinou
82
příbytky, nicméně zásadní vliv v tomto ukazateli má samotné město Písek, kde přibyly téměř
¾ všech míst z celého SO ORP. Změnu počtu obsazených míst v obcích správního obvodu
nalezneme v příloze C 2.
Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů
(fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být
jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze
považovat za druhou vlnu v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu
ztráty zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu
kompenzovat. V rámci Jihočeského kraje dochází v průběhu času k navyšování míry
podnikatelské aktivity, od roku 2004 došlo do roku 2013 k navýšení o téměř 12‰ na hodnotu
200 podnikatelů na 1000 obyvatel. SO ORP Písek se řadí v tomto žebříčku k průměru mezi
SO ORP v Jihočeském kraji (hodnota je 2,7 ‰ nižší než krajská).
V rámci SO ORP Písek mají nejvyšší míru podnikatelské aktivity obce Boudy a Dolní
Novosedly. Naopak nejnižší míra podnikatelské aktivity je v obcích Horosedly, Lety a
Vrcovice. Kompletní tabulky míry podnikatelské aktivity za roky 2004, 2007, 2011 a 2013
pro Jihočeský kraj jsou uvedeny níže. Souhrnnou tabulku pro samotné SO ORP Písek lze
nalézt v příloze (tabulka C 3).
Tabulka1.13.2.1: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Jihočeského kraje [‰]
SO ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
2004
169,3
198,2
193,0
142,2
166,6
155,6
190,8
190,1
196,3
196,5
181,8
210,8
157,5
161,8
171,2
210,8
191,6
188,2
Míra podnikatelské aktivity [‰]
2007
2011
163,9
173,5
199,4
210,7
196,9
208,1
149,7
159,3
172,5
184,1
164,1
179,3
194,2
203,3
194,5
193,8
201,7
208,8
184,2
194,9
183,2
181,3
208,8
222,1
164,9
184,3
173,7
192,2
166,4
185,5
211,9
211,0
187,1
195,6
190,2
200,0
2013
173,6
216,4
209,5
159,4
189,6
181,0
200,4
197,0
204,5
184,4
180,2
204,5
190,1
196,5
187,2
205,9
207,9
199,7
Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku
1.13.3 Trh práce (nabídka, poptávka)
Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou
po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována
potenciálními zaměstnanci.
Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině
obyvatel 15-64 let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob
a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel 15-64 let je dána postupným odchodem
silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají
83
za hranici sledovaného věku 15-64 let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit
i v následujících letech. V příloze C 4 lze vidět zaměstnanost pro jednotlivé obce SO ORP
Písek.
Tabulka1.13.3.1: Míra zaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje [%]
Míra zaměstnanosti [%]
2001
2011
67,7
70,2
68,3
65,9
68,9
70,0
66,1
68,7
68,3
67,7
67,3
69,5
68,3
69,2
71,0
66,4
67,3
68,8
SO ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
64,4
67,0
61,8
61,3
62,7
62,2
64,2
64,9
64,3
62,4
63,9
64,9
64,7
64,8
66,0
63,7
61,3
64,5
Podíl nezaměstnaných osob udává počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu práce
k počtu všech obyvatel ve věku 15 – 64 let, kteří žijí na daném území (ČSÚ). V Jihočeském
kraji došlo mezi roky 2010 a 2011 k poklesu podílu nezaměstnaných osob z 6,4 % na 5,8 %.
Od tohoto roku, ale podíl nezaměstnaných stoupal až na hodnotu 7,1 % v roce 2013.
Dlouhodobě největšího podílu dosahuje okres Český Krumlov (9,7 % v roce 2013). Naopak
nejmenší podíl nezaměstnaných osob byl v roce 2013 v okrese České Budějovice (5,8 %).
Podíl nezaměstnaných osob v okresech Jihočeského kraje [%]
Okres
Podíl nezaměstnaných osob [%]
2010
2011
2012
2013
České Budějovice
4,8
4,5
5,1
5,8
Český Krumlov
9,0
7,8
8,8
9,7
Jindřichův Hradec
6,1
5,5
6,2
7,4
Písek
6,2
5,4
5,8
6,5
Prachatice
5,5
5,2
5,8
6,1
Strakonice
7,9
6,9
7,5
8,2
Tábor
7,5
7,1
7,2
7,9
Jihočeský kraj
6,4
5,8
6,4
7,1
Zdroj dat: ČSÚ; Veřejná databáze; Data aktuální k 31. 12. daného roku
Ve všech SO ORP Jihočeského kraje došlo mezi lety 2007 až 2011 k nárůstu míry
nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za kraj vzrostla z 5,3 % na 8 %. Dlouhodobě nejvyšší
míra nezaměstnanosti je zaznamenána v SO ORP Vodňany (12,4 % v roce 2011) a Český
Krumlov (10,9 % v roce 2011), nadprůměrné hodnoty vykazují ve sledovaném období také
84
správní obvody Dačice, Kaplice či Soběslav. Výrazně pod krajským průměrem se po celé
sledované období pohybuje míra nezaměstnanosti v SO ORP České Budějovice.
Tabulka 1.13.3.2: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje [%]
SO ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
2007
6,2
3,9
8,1
7,8
4,9
6,5
6,3
5,5
5,0
6,0
6,0
5,1
4,6
4,5
5,6
4,5
7,7
5,3
Míra nezaměstnanosti [%]
2008
2009
2010
5,2
7,8
8,6
3,5
5,4
6,2
6,9
9,6
10,3
5,3
10,1
10,8
3,8
6,4
6,9
6,2
10,2
11,3
5,6
7,1
7,4
4,3
6,8
7,7
4,7
6,7
7,2
5,4
8,8
10,3
5,6
8,4
9,4
4,5
7,7
9,3
4,1
7,0
7,4
3,4
5,8
6,8
4,5
7,0
8,0
4,0
6,1
7,1
7,2
9,5
11,5
4,6
7,2
8,1
2011
8,7
6,4
10,9
9,7
6,8
9,6
6,9
7,5
6,9
10,8
9,2
9,3
7,5
6,7
7,9
6,4
12,4
8,0
Zdroj dat: MPSV
Míra nezaměstnanosti v SO ORP Písek od roku 2007 vzrostla o 2 %, což je mírně pod
průměrnými hodnotami v kraji. K největšímu nárůstu došlo v obci Vrcovice až na 17,1 %
v roce 2011, což je nejvyšší hodnota ve správním obvodu. K největšímu poklesu a zároveň
nejmenší hodnoty míry nezaměstnanosti dosahuje obec Minice. Kompletní tabulka pro SO
ORP Písek je k nahlédnutí v příloze (tabulka C 5).
Podíl nezaměstnaných žen se v Jihočeském kraji v letech 2007 – 2011 snížil, a to z 56,8 %
na 50,5 %. SO ORP s dlouhodobě nejvyšším podílem nezaměstnaných žen v kraji jsou Dačice
a Milevsko. Nadprůměrných hodnot je dosahováno také v SO ORP Třeboň, Týn nad Vltavou,
Vodňany a Jindřichův Hradec. Z hlediska podílu nezaměstnanosti žen je na tom nejlépe SO
ORP Blatná, Prachatice a Český Krumlov, kde je dlouhodobě tento podíl nejnižší (viz tabulka
níže).
Podíl nezaměstnaných žen se v SO ORP Písek pohybuje mírně nad průměrem kraje. Velké
výkyvy v této hodnotě ve sledovaném období v některých obcích a extrémní hodnoty jsou
dány především malým počtem obyvatel v těchto obcích. Dvě největší obce správní oblasti
Písek a Protivín se pohybují v podílu nezaměstnaných žen mírně nad průměrem kraje (52,4 %
v obci Písek a 54,8 % v obci Protivín). Tabulku s kompletními údaji pro jednotlivé obce SO
ORP Písek nalezneme v příloze (tabulka C 6).
Tabulka 1.13.3.3: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Jihočeského kraje [%]
SO ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
2007
54,0
55,5
54,7
64,9
Podíl nezaměstnaných žen [%]
2008
2009
2010
51,7
48,8
44,7
54,8
51,6
50,6
52,2
48,4
46,5
62,2
53,8
54,3
2011
45,0
50,4
46,5
57,1
85
SO ORP
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
2007
61,9
56,2
61,3
55,9
55,0
56,8
54,8
56,1
58,5
60,6
60,0
49,7
58,2
56,8
2008
2009
2010
58,2
54,5
54,3
56,2
53,1
50,8
61,8
55,8
55,3
54,0
51,2
50,2
54,3
50,1
47,5
57,4
51,0
51,4
54,8
48,8
48,1
56,5
50,6
50,0
57,2
56,3
52,1
56,3
55,7
53,5
60,4
59,3
56,1
51,4
49,4
44,5
59,3
56,3
54,7
55,7
51,7
50,4
2011
52,3
50,9
55,7
51,4
45,3
51,7
48,9
51,3
48,4
54,5
54,3
47,6
53,0
50,5
Zdroj dat: MPSV
Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12
měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný
sociální problém. U takovéto osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít
k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. V SO ORP Jihočeského kraje došlo
k nárůstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti ze 1,1 % v roce 2009 na 2,2 % v roce 2011.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců je v SO ORP Vodňany, Soběslav a
Kaplice. Výrazně podprůměrných hodnot je dosahováno v SO ORP Vimperk, České
Budějovice, Trhové Sviny a Jindřichův Hradec.
Tabulka 1.13.3.4: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Jihočeského kraje [%]
SO ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
2007
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%]
2008
2009
2010
2,3
1,8
1,8
2,8
0,8
0,6
0,6
1,1
3,0
2,0
2,0
2,6
3,3
1,8
1,5
2,9
1,4
0,9
0,7
1,2
2,5
1,8
1,9
3,2
2,3
1,6
1,3
1,7
1,7
0,9
0,8
1,4
1,1
0,9
0,9
1,2
2,2
1,7
2,0
3,5
2,2
1,8
1,8
2,7
1,2
0,9
1,2
2,4
1,0
0,7
0,6
1,0
1,6
1,0
0,8
1,4
1,8
1,2
1,2
2,1
0,7
0,4
0,5
0,9
3,0
2,7
2,7
3,7
1,6
1,1
1,1
1,9
2011
3,2
1,3
3,2
3,0
1,3
3,6
1,7
1,7
1,4
4,1
3,2
3,1
1,3
1,6
2,4
1,1
5,0
2,2
Zdroj dat: MPSV
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Písek se dlouhodobě pohybuje pod průměrem
kraje. V několika obcích nejsou žádní nezaměstnaní déle než 12 měsíců. V rámci správního
obvodu je nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných v obci Vojníkov (6 %). Přehled míry
dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Písek je uveden příloze v tabulce C 7.
86
Do roku 2008 v Jihočeském kraji počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo klesal,
avšak v důsledku ekonomické krize došlo od roku 2009 k prudkému nárůstu tohoto ukazatele
až na 13,9 uchazečů na jedno pracovní místo. V následujícím roce se tento počet mírně snížil
na 11,9 uchazeče. Dlouhodobě nejnižší počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo
je v SO ORP Vimperk, nižších hodnot bylo také dosaženo v SO ORP České Budějovice a
Kaplice. Jednoznačně nejhorší je situace v SO ORP Dačice, kde v roce 2010 připadalo na
jedno volné pracovní místo více než 140 uchazečů (v roce 2011 tato hodnota již klesla na 62,1
uchazečů). Vysoký počet uchazečů na volné pracovní místo byl zjištěn také ve správních
obvodech Milevsko či Soběslav.
Tabulka 1.13.3.5: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Jihočeského kraje
SO ORP
Blatná
České Budějovice
Český Krumlov
Dačice
Jindřichův Hradec
Kaplice
Milevsko
Písek
Prachatice
Soběslav
Strakonice
Tábor
Trhové Sviny
Třeboň
Týn nad Vltavou
Vimperk
Vodňany
Jihočeský kraj
Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo
2007
2008
2009
2010
2011
2,8
1,8
10,8
17,6
19,5
2,0
1,8
7,6
8,9
7,2
5,2
4,7
18,6
26,6
25,9
5,3
4,7
59,4
140,7
62,1
3,3
2,6
14,6
16,9
15,1
1,6
1,9
20,6
18,5
7,2
3,4
5,0
35,6
35,4
36,3
1,6
1,3
8,3
13,3
11,5
1,9
2,4
12,3
12,5
11,6
3,2
4,2
43,9
38,4
41,3
2,0
1,6
7,1
8,8
9,4
2,3
2,5
15,4
19,9
16,2
6,5
6,0
15,0
18,1
13,3
3,7
3,0
12,1
16,1
16,1
4,6
3,4
14,4
12,6
11,8
1,4
1,3
5,6
7,4
5,4
2,0
1,4
4,7
6,8
10,5
2,4
2,2
11,2
13,9
11,9
Zdroj dat: MPSV; roční průměry
V SO ORP Písek se k 1. 1. 2011 nacházelo 9 ekonomických subjektů s více než 200
zaměstnanci. Všechny tyto subjekty sídlí v obci Písek. K největším zaměstnavatelům (více
než 500 zaměstnanců) patří firmy AMTEK PRECISION ENGINEERING CZECH
REPUBLIC, s.r.o., Nemocnice Písek, a.s., OTAVA, výrobní družstvo, s. n. o. p. cz, a.s. a
Schneider Electric, a.s. Oproti roku 2008 došlo ke zvýšení počtu velkých zaměstnavatelů,
především v obci Písek. Díky vzniku nových firem došlo v oblasti k větší diverzifikaci
struktury činností, tím je správní obvod méně náchylný k výkyvům ekonomiky.
Tabulka 1.13.3.6: Přehled všech ekonomických subjektů s 200 a více zaměstnanci sídlících na území SO
ORP Písek
Kategorie
Obchodní jméno
Sídlo
Převažující činnost
podle počtu
zaměstnanců
AMTEK PRECISION ENGINEERING
Písek Obrábění
500 - 999
CZECH REPUBLIC s.r.o.
Nemocnice Písek, a.s.
Písek Ústavní zdravotní péče
500 - 999
Výroba elektrických rozvodných a
OTAVA, výrobní družstvo
Písek
500 - 999
kontrolních zařízení
s. n. o. p. cz a.s.
Písek Obrábění
500 - 999
Výroba elektrických rozvodných a
Schneider Electric, a.s.
Písek
500 - 999
kontrolních zařízení
87
Obchodní jméno
Sídlo
AISIN EUROPE MANUFACTURING
CZECH s.r.o.
Faurecia Automotive Czech Republic
s.r.o.
Písek
Faurecia Components Písek, s.r.o.
Písek
Město Písek
Písek
Písek
Převažující činnost
Výroba ostatních čerpadel a
kompresorů
Výroba ostatních dílů a
příslušenství pro motorová vozidla
Výroba ostatních dílů a
příslušenství pro motorová vozidla
Všeobecné činnosti veřejné
správy
Kategorie
podle počtu
zaměstnanců
250 - 499
250 - 499
250 - 499
200 - 249
Zdroj dat: Ústav územního rozvoje
Data aktuální k 1. 1. 2011
1.13.4 Zdroje a užití veřejných rozpočtů
Většina obcí SO ORP Písek má mírně větší příjmy než výdaje. Nejvyšší rozdíl je v obci Písek
a Protivín. Extrémně vyšší výdaje než příjmy má obec Čimelice. SO ORP Písek jako celek má
také vyšší příjmy než výdaje (největší vliv má město Písek).
Tabulka 1.13.4.1: Příjmy, výdaje a saldo obcí na území SO ORP Písek
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
88
Příjmy a výdaje v roce 2013 (v tis. Kč)
Příjmy
16 024
2 745
4 162
50 096
19 408
14 830
3 922
11 176
6 831
2 467
11 768
7 505
1 888
5 390
2 582
5 365
957
25 109
25 543
3 973
1 355
3 445
2 891
3 637
6 445
9 430
6 462
3 582
639 162
5 731
Výdaje
18 843
2 555
3 846
65 303
20 410
17 044
4 080
14 362
5 327
2 922
8 980
6 529
4 027
4 851
2 557
4 825
785
26 224
22 513
4 312
1 405
3 331
2 198
3 702
5 436
6 849
5 426
2 504
605 239
4 799
Saldo
-2 819
190
316
-15 207
-1 002
-2 214
-158
-3 186
1 504
-455
2 788
976
-2 139
539
25
540
172
-1 115
3 030
-339
-50
114
693
-65
1 009
2 581
1 036
1 078
33 923
932
Obec
Příjmy a výdaje v roce 2013 (v tis. Kč)
Příjmy
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Žďár
Celkem SO ORP
1 698
109 176
7 567
11 613
4 557
5 331
6 265
7 440
3 786
3 445
2 082
3 614
3 846
2 735
4 911
2 949
16 418
3 116
7 709
1 112 139
Výdaje
1 617
94 536
7 032
8 824
3 354
4 826
5 396
5 985
3 798
3 107
1 922
2 624
3 740
2 657
8 649
3 095
13 523
2 818
6 235
1 064 922
Saldo
81
14 640
535
2 789
1 203
505
869
1 455
-12
338
160
990
106
78
-3 738
-146
2 895
298
1 474
47 217
Zdroj dat: monitor.statnipokladna.cz za rok 2013
SILNÉ STRÁNKY
Podprůměrná míra nezaměstnanosti SO ORP
Písek v rámci kraje, především v obcích Minice,
Vráž, Vrcovice a Dolní Novosedly.
SLABÉ STRÁNKY
Většina významných zaměstnavatelů je zaměřena
na automobilový průmysl.
Mírně podprůměrná míra podnikatelské aktivity
správního obvodu v rámci kraje. nejmenší
v obcích Horosedly, Křenovice, Minice, Oslov,
Vrcovice a Záhoří.
Mírně podprůměrná dlouhodobá nezaměstnanost
ve srovnání s krajem, hlavně v obcích Minice, Vráž a
Snížení počtu pracovních míst v obcích Lety, Myslín,
Čimelice, Mirovice, Písek, Protivín, Slabčice,
Smetanova Lhota, Putim.
Zvýšení počtu pracovních míst v obcích Vráž, Drhovle,
Vlastec, Křenovice a Orlík nad Vltavou.
Míra nezaměstnanosti v obci Olešná a Vrcovice
nad 15 %.
89
SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo
pod krajským průměrem. především v obcích Dolní
Novosedly, Drhovle a Oslov.
Relativní dostatek velkých zaměstnavatelů a vVysoké
zastoupení středních a menších zaměstnavatelů
(se 100 – 199 zaměstnanci) s poměrně
mnohotvárnou strukturou činností v regionu.
Nadprůměrná daňová výtěžnost v obci Kožlí.
PŘÍLEŽITOSTI
Podpora drobných živnostníků tvořících
diverzifikovanou základnu ekonomických subjektů
s nízkou ekonomickou zranitelností.
Vysoká míra nezaměstnanosti v některých obcích
(především v obcích Heřmaň, Křenovice, Myslín,
Nerestce, Olešná, Orlík nad Vltavou, Probulov,
Předotice a Vrcovice).
Podprůměrná daňová výtěžnost v obcích Kluky
a Mišovice.
HROZBY
Růst dlouhodobé nezaměstnanosti od roku 2009
v SO ORP Písek, zvláště v obcích Vojníkov, Kožlí
a Nerestce.
Příliš mnoho Velké množství pracovních míst
v obci Písek v porovnání s okolními obcemi.
Omezená dojížďka do zaměstnání - špatná
dopravní dostupnost prostředky hromadné
dopravy z obcí správního obvodu do okolních
měst.
Rozvoj cestovního ruchu na celém území
správního obvodu Písek.
Prudký úbytek počtu pracovních míst v obcích
Protivín a Písek.
Špatná dostupnost z hlavního dopravního uzlu ČR
Prahy díky časovému zpoždění průběhu realizace
výstavby rychlostní komunikace R4 .
Jednostranné průmyslové zaměření většiny
velkých zaměstnavatelů snižující ekonomickou
stabilitu území.
90
2 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
Přístup ke zpracování rozboru udržitelného rozvoje území jako součástí územně analytických
podkladů vychází z certifikované metodiky (osvědčení vydáno 22. 10. 2013) zpracované pro
potřeby Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci projektu Technologické agentury ČR
č. TB010MMR028 s názvem Udržitelný rozvoj v územním plánování zpracovaného
společnostmi PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a Atelier T-plan, s.r.o.
2.1 Metodika zpracování RURÚ a související legislativa
V této kapitole je popsána legislativa, z níž vychází metodika zpracování rozboru udržitelného
rozvoje území (tedy vyhodnocení vyváženosti územních podmínek v obcích z pohledu pilířů
udržitelného rozvoje a z pohledu témat, která jsou v rámci ÚAP hodnocena). Dále jsou
uvedená další specifická východiska, na nichž jsou postaveny principy metodiky zpracování
RURÚ.
2.1.1 Související legislativa
Metodika pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) vychází ze Zákona č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (dále jen „Stavební
zákon“) a Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně
plánovací dokumentaci v platném znění (dále jen „Vyhláška ÚAP“).
Cíle územního plánování v oblasti udržitelného rozvoje jsou v rámci tohoto dokumentu pojaty
v souladu s ust. § 18 odst. 1 a 2 Stavebního zákona:
- Vytváření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území spočívající ve
vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a
soudržnost obyvatel v území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by
ohrožoval podmínky života generací budoucích.
- Zajištění těchto předpokladů soustavným a komplexním řešením účelného využití a
prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu
veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský
a hospodářský potenciál rozvoje.
K ustanovení odst. 1 je třeba upřesnit, že termín „příznivé podmínky“ (ve smyslu „kvalitní“)
se vztahuje ke všem pilířům udržitelného rozvoje a je významově nadřazen „vyváženému
vztahu“ těchto podmínek. Ust. §18 odst. 1 lze tedy výstižněji interpretovat jako „vytváření
územních podmínek pro kvalitní životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost
společenství obyvatel v území“.
Územně analytické podklady jsou dle Vyhlášky ÚAP rozdělené do dvou částí:
A. podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které obsahují datový model a
výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů
využití území, výkres záměrů na provedení změn v území; podklady dále zahrnují
údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace,
například statistické údaje.
91
B. rozbor udržitelného rozvoje území, který Vyhláška ÚAP (§ 4 odst. 1), písm. b))
definuje následovně:
1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a
slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové
prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a
krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou
dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení,
rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tematických zjištění a
vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu
územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro
soudržnost společenství obyvatel území,
2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména
požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických
závad, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s
limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností
územních podmínek udržitelného rozvoje území.
Metodika dále vychází z metodického návodu pořizování územně analytických podkladů
a jejich aktualizací, který byl aktualizován v souvislosti s přípravou 3. úplné aktualizace
ÚAP obcí i krajů v dubnu 2014 a vydán 2. května 2014 (k dispozici zde:
http://www.mmr.cz/getmedia/8c16f158-efca-48f0-859b-022a1728c205/01_Porizovani-UAPa-jejich-aktualizaci.pdf), včetně všech souvisejících metodických návodů.
2.1.2 Východiska metodiky
Při tvorbě metodiky řešitelský tým vycházel z těchto tezí:
1. Dekompozice složek území do témat a podtémat – vycházelo se z témat
nadefinovaných v rámci § 4, odst. 1, písmeno b) Vyhlášky č. 500/2006 Sb. v platném
znění, kde je uvedeno celkem 10 témat, jež byla následně rozdělením tématu Veřejné
dopravní a technické infrastruktury na dvě témata a přidáním tématu Zájmy obrany a
bezpečnosti území rozšířena na 12 témat. V rámci každého tématu byla nadefinována
sada podtémat (viz příloha).
2. Zhotovení pomocných formulářů pro usnadnění expertních odhadů - Zde jsou
slovně popsány nejhorší a nejlepší stavy, které mohou v rámci daného podtématu na
hodnoceném území nastat.
3. Proces operacionalizace – přiřazení indikátorů k jednotlivým podtématům. Stanovení
referenční hladiny pro ohodnocování jednotlivých indikátorů – průměr kraje. Všechny
klíčové a sekundární indikátory vstupující do hodnocení jsou součástí podkladů pro
RURÚ. Indikátory vycházejí z datového modelu a z dostupných veřejných databází
ČSÚ, příp. z resortních databází (např. MPSV, MF). Všechna data jsou bezplatně
dostupná pro obce, některá je nutná si specificky vyžádat.
4. Úzká vazba mezi územně analytickými podklady a územně plánovací dokumentací
– výstupy rozboru udržitelného rozvoje území (zejm. v rozsahu problémů k řešení
v územně plánovacích dokumentacích) tvoří podklad pro územně plánovací
dokumentaci, jejíž uplatnění v území může mít následně po čase odraz v ÚAP.
92
Schéma 2.1.2.1: Vztah ÚAP a ÚPD
Zdroj: PROCES
Schéma 2.1.2.2: Hodnocení ÚPD z hlediska udržitelného rozvoje území
V dlouhodobém horizontu se vhodná
regulace, optimální koncepce rozvoje a
uspořádání území promítne v procesech a ve
stavu udržitelného rozvoje dané územní
jednotky. Pozitivní i negativní změny
v ÚPD ovlivňují procesy, které se projeví
v tématech (resp. podtématech) udržitelného
rozvoje. Vizuálním výstupem za územní
jednotku je paprskovitý graf, který
znázorňuje vyváženost územních podmínek.
Zdroj: PROCES
93
2.1.3 Přístup ke zpracování RURÚ na úrovní ORP
Přístup ke zpracování územně analytických podkladů na úrovni obce s rozšířenou působností
a na úrovni kraje se v některých bodech liší. Na úrovni ORP vychází expert z dat a ze znalosti
území, kterou je občas nutné rozšířit doplňkovými průzkumy. Výsledky expertního hodnocení
jsou znázorněny formou hvězdicového grafu (améby) a kartogramů, které odpovídají
vyhodnocení obcí v analyzovaném území.
V současné době platí stav, že RURÚ na úrovni kraje nelze mechanicky seskládat z RURÚ
nižší úrovně, neboť každý zpracovatel používá jiný přístup, jinou metodiku. Data je možno
z úrovně ORP převzít, je však nutná nová interpretace dat a vyhodnocení územních podmínek
na úrovni kraje. Pouze tímto způsobem je připraven relevantní podklad pro pořizování ZÚR.
2.2 Postup zpracování RURÚ
Postup zpracování rozboru udržitelného rozvoje území dle výše zmíněné certifikované
metodiky je založen na multikriteriálním přístupu, tzn. území je hodnoceno na základě dat
za indikátory, hodnocení jednotlivých podtémat a témat je provedeno separátně a hodnocení
vyváženosti územních podmínek za jednotlivé pilíře je následně přepočteno prostřednictvím
sady vah těchto podtémat na pilíře (každé podtéma ovlivňuje různé pilíře jinou vahou).
Výstupem RURÚ jsou kartogramy za jednotlivé pilíře, celkový kartogram vyváženosti
územních podmínek, hvězdicovité grafy za každou obec a výkres problémů k řešení
v ÚP.
94
2.2.1 Multikriteriální vyhodnocení udržitelného rozvoje
Udržitelný rozvoj území je vysoce komplexní pojem, je nutné při jeho vyhodnocování využít
multikriteriální analýzu, která je prováděna pomocí souboru definovaných podtémat. Stav
území je hodnocen prostřednictvím indikátorů na sedmibodové škále <-3;+3>, u kterého lze
využít z-skóre1 a pravidlo 3 sigma2.
Graf 2.2.1.1: Vysvětlení pravidla 3 sigma
Krajní hodnoty umožňují vyjádření extrémních hodnot v území. U jednotlivých podtémat jsou
verbálně vyjádřeny krajní hodnoty popisem nejhoršího a nejlepšího stavu, tj. metoda
sémantického diferenciálu3 (viz komplexní tabulka k ohodnocení podtémat udržitelného
rozvoje v příloze).
Podtémata jsou hodnocena na základě indikátorů. Indikátor je základní číselný ukazatel,
který charakterizuje stav/vývoj dané složky udržitelného rozvoje. Pomocí indikátorů lze
jednoduše a srozumitelně prezentovat i složité komplexní jevy bez užití náročných
statistických metod či popisů vazeb a vzájemných souvislostí. V metodice je používána sada
indikátorů:
- klíčové indikátory – poskytují jednoznačné informace o zásadních procesech v území,
- sekundární indikátory – podpůrné indikátory vypovídající o dalších jevech v území,
1 Výpočet z-skóre:
kde zxi je ohodnocení pilíře za počítanou obec, xi je vypočtená hodnota daného indikátoru,
je
průměr vůči němuž se hodnota porovnává (jedná se o průměr kraje, ve kterém je zkoumaná obec) a sx je směrodatná odchylka hodnot za
všechny obce. Tyto výpočty je vhodné zautomatizovat v rámci šablon na krajské úrovni, jež budou distribuovány na úrovně nižší.
Srovnávací hladinou pro ohodnocení nadefinovaných indikátorů je průměr za vyšší územní jednotku. Způsob, kdy je použit pro vyhodnocení
dat za indikátory krajský průměr, odbourává neskladebnost územně analytických podkladů obecní úrovně na krajskou úroveň. Z tohoto
důvodu je nutné vytvoření datové matice na úrovni vyšší, než je sledovaná územní jednotka.
2 Provázání pravidla 3 sigma a z-skóre: Pro vyhodnocování indikátorů na úrovni obce je vhodné normování dat za vyšší
územní jednotku prostřednictvím z-skóre (střední hodnota vyšší územní jednotky je rovna 0 a směrodatnou odchylkou je 1).
V případě normality rozložení dat platí pravidlo 3 sigma, tj. 99,6 % hodnot se vyskytuje v rozmezí ±3 sigma, tedy ±3
směrodatné odchylky od střední hodnoty. Využitím tohoto pravidla můžeme následně data jednoduše ohodnotit na škále
<-3;+3>, neboť převážná většina hodnot je v tomto intervalu.
3 Osgood, C.E., Suci, G., & Tannenbaum, P. (1957) The measurement of meaning. Urbana, IL: University of Illinois Press.
95
Finální hodnocení provádí expert, který zohledňuje širší souvislosti a specifičnost území.
Role experta je v procesu hodnocení územních podmínek nezastupitelná, nelze použít
technokratický postup založený pouze na indikátorech. Expertem je odborník, jenž má
znalost o území, je schopen koncepčního přístupu a interpretace vyhodnocení dat. Celý proces
je znázorněn v následujícím schématu.
Schéma 2.2.1.1: Multikriteriální vyhodnocování udržitelného rozvoje
Zdroj: PROCES
2.2.2 Vyváženost územních podmínek
Nejnižší analytickou jednotkou je obec (na úrovni kraje i SO ORP), ke které jsou vztaženy
všechny indikátory a hodnocení podtémat. Udržitelný rozvoj na úrovni obce je hodnocen na
základě témat a je znázorněn paprskovitým grafem (améba). Vyváženost vztahu územních
podmínek na úrovni SO ORP a kraje vychází z hodnocení podtémat a je znázorněna třemi
kartogramy dle pilířů.
96
Schéma 2.2.2.1: Postup od ohodnocených podtémat po ohodnocení témat a vyváženosti pilířů
Zdroj: PROCES
Celý postup je znázorněn na následujícím schématu, kde jsou rozděleny jednotlivé kroky do
fází zpracování podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území, rozboru udržitelného
rozvoje území a zpracování výstupů (Améby za jednotlivé obce, kartogramy za
environmentální, sociální a ekonomický pilíř). Níže pod schématem jsou jednotlivé kroky
stručně charakterizovány.
97
Schéma 2.2.2.2: Postup zpracování RURÚ
Zdroj: PROCES, Atelier T-plan
Postupové kroky:
- P1: Převzetí klíčových a sekundárních indikátorů z metodiky, nadefinování
specifických indikátorů – v případě existence indikátorů specifických v daném území
(např. pokud jsou k dispozici data o poddolovaných územích, existenci vodní cesty)
mohou být rovněž zařazeny mezi indikátory.
- P2: Naplnění indikátorů daty – indikátory nadefinované za jednotlivá témata (resp.
podtémata) je nutné naplnit daty z datových zdrojů (např. datový model ÚAP, ČSÚ,
ŘSD) – viz podklady pro RURÚ.
- R1: Vyhodnocení udržitelného rozvoje území (dle témat a podtémat) – v této fázi je
nutné hodnoty všech indikátorů v jednotlivých obcích ohodnotit na škále <-3;+3>.
Matematickým přepočtem se datům vypočítá charakteristika z-skóre, čímž se pro
každý indikátor získá ohodnocení na škále <-3;+3> - viz kapitola Multikriteriální
vyhodnocení udržitelného rozvoje.
- R2: Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje
území (dle pilířů) – z ohodnocení jednotlivých indikátorů je nutné získat hodnocení
všech podtémat nadefinovaných v rámci témat a na základě sady vah (viz tabulka
v příloze), které rozliší rozdílný vliv podtémat na jednotlivé pilíře, je proveden
98
prostřednictvím váženého průměru přepočten ohodnocení podtémat na každý pilíř
udržitelného rozvoje.
- R3: SWOT analýza za témata – za všechna témata udržitelného rozvoje území je
zpracovaná analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb celkově za
celé území SO ORP i specificky za jednotlivé obce.
- R4: Vyváženost témat na základě ohodnocených podtémat – na základě všech
ohodnocených indikátorů (zejm. klíčových, které vstupují do výpočtu průměrného
hodnocení, a sekundárních, které tvoří stěžejní podklad pro expertní ohodnocení),
které jsou nadefinované v rámci všech podtémat daného tématu, je vypočítána
vyváženost témat ve všech obcích v území.
Vyváženost pilířů
Vyváženost pilířů udržitelného rozvoje v obcích sledovaného území je vizualizována
pomocí sady tří kartogramů za každý pilíř (environmentální, ekonomický a sociální)
zvlášť. V každém kartogramu je znázorněno pomocí sedmistupňové barevné škály
vyhodnocení územních podmínek za jednotlivé pilíře (územní podmínky pro příznivé životní
prostředí; územní podmínky pro hospodářský rozvoj a územní podmínky pro soudržnost
společenství obyvatel).
Vyváženost témat
Vyváženost témat udržitelného rozvoje je znázorněno za každou obec zvlášť
hvězdicovitým grafem (améba). Graf znázorňuje stav daného tématu v obci a také vztah
jednotlivých témat – čím dále je vrchol grafu od jeho středu, tím je stav v dané obci
příznivější a naopak (z grafu se tedy dají identifikovat témata s dobrým, resp. špatným stavem
v dané obci).
Graf 2.2.2.1: Paprskovitý graf (améba) pro vizualizaci vyváženosti územních podmínek jednotlivých
území (kraj/ORP)
Zdroj: PROCES
Vysvětlivky: 1 – Reliéf, horninové prostředí a geologie, 2 – Vodní režim, 3 – Hygiena
životního prostředí, 4 – Ochrana přírody a krajiny, 5 – Zemědělský půdní fond a pozemky
určené k plnění funkcí lesa, 6 – Technická infrastruktura, 7 – Dopravní infrastruktura,
8 – Sociodemografické podmínky, 9 – Bydlení, 10 – Rekreace, 11 – Hospodářské podmínky,
12 – Zájmy ochrany a bezpečnosti území
99
2.2.3 Vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území
Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje území
(+/-) se za každou obec zaznamená do tabulky, ve které se určí vyváženost vztahu územních
podmínek pro udržitelný rozvoj území jako souhrn hodnocení územních podmínek za
jednotlivé pilíře (environmentální, hospodářský a sociální) udržitelného rozvoje území. Na
základě kombinace vyhodnocení územních podmínek se každá obec zařadí do jedné z osmi
kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné
kombinace jsou uvedeny v následující tabulce: Podle uvedené tabulky je vyhodnocení
vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za jednotlivé obce znázorněn
v kartogramu, který vizualizuje vztah území obcí v rámci SO ORP podle vyhodnocení
vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. V kartogramu se užijí tabulkou
doporučené barvy, viz níže:
Tabulka 2.2.3.1: Kategorie zařazení jednotlivých obcí dle stavu vyváženosti územních podmínek
Územní podmínky
Kategorie
zařazení obce
pro příznivé
životní
prostředí
pro
hospodářský
rozvoj
Z
H
pro
soudržnost
společenství
obyvatel
území
S
Vyváženost vztahu
územních podmínek pro Vyjádření v
udržitelný rozvoj území kartogramu
dobrý stav
špatný stav
1
+
+
+
Z, H, S
žádné
2a
+
+
-
Z, H
S
S
2b
+
-
+
Z, S
H
H
2c
-
+
+
H, S
Z
Z
3a
+
-
-
Z
H, S
H, S
3b
-
+
-
H
Z, S
Z, S
3c
-
-
+
S
Z, H
4
-
-
-
žádné
Z, H, S
Z, H
Z, H, S
Legenda: + dobrý stav - špatný stav
2.2.4 Metodika pro SWOT analýzu
Při vyhodnocování stavu jednotlivých témat je použito SWOT analýzy (tj. silné stránky, slabé
stránky, příležitosti, hrozby), přičemž za silné a slabé stránky jsou považovány vnitřní
vlastnosti území, příležitosti a hrozby jsou dány vnějšími vlivy na území. Výroky SWOT by
především u silných a slabých stránek měly být konkrétní, tzn. vyjmenovat obce, kterých se
výrok týká. Je vhodné využít výroků SWOT z RURÚ zpracovaného v roce 2012 a tyto
výroky aktualizovat (vypustit neaktuální a doplnit nově vzniklé).
Na základě dílčích analýz je provedena celková SWOT analýza území SO ORP Písek, která
bude podkladem pro formulaci:
- základních limitů a dlouhodobých cílů vyváženého vývoje území,
- významných deficitů, rizik a trendů očekávaného vývoje území,
- variant či alternativ rozvoje správního území,
- variant či alternativ řešení územních střetů zjištěných v celkové SWOT analýze,
- závěrů rozboru udržitelného rozvoje SO ORP Písek,
100
- problémů určených k řešení v Politice územního rozvoje,
- problémů určených k řešení v zásadách územního rozvoje,
- problémů určených k řešení v územních plánech,
- problémů určených k řešení v regulačních plánech,
- indikátorů trvale udržitelného rozvoje vztahujících se k posuzovanému území k omezení
změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, které vyplývají z právních předpisů
nebo z vlastností území, zjištěných při vyhodnocování udržitelného rozvoje území.
Kromě celkové SWOT analýzy území celého správního obvodu obce s rozšířenou působností
jsou zpracovány i tematické SWOT analýzy jednotlivých obcí spadajících do SO ORP.
2.2.5 Metodika aktualizace závad, střetů a problémů a jejich značení
Závady a střety
Konkrétní závady a střety jsou v problémovém výkresu označeny kódem, který je sestaven
pomocí kombinace zkratek:
s
Stav
n
Návrh
z
Záměr
o
Zasahuje do
Prochází
x
Křižuje
/
Zatěžuje exhalacemi
E2
Evropsky významná lokalita NATURA 2000
P2
Ptačí oblast NATURA 2000
LE
Les
RC
Regionální biocentrum
NC
Nadregionální bicentrum
RK
Regionální biokoridor
NK
Nadregionální biokoridor
PP
Přírodní park
MP
Maloplošné zvláště určené území
S1
Silnice I. třídy
S2
Silnice II. třídy
SR
Rychlostní komunikace
VZ
Ochranné pásmo vodního zdroje
ZU
Zastavěné území
TI
Technická infrastruktura
ZQ
Záplavové území 100 leté vody
LO
Ložisko nerostných surovin
LU
Chráněné ložiskové území
Např.: kód sS2xVZ znamená, že na daném území silnice II. třídy křižuje ochranné
pásmo vodního zdroje.
101
Problémy
Problémy jako např. absence kanalizace nebo vysoká míra nezaměstnanosti jsou označeny
jedno- až třípísmennou zkratkou. Ve výkresu jsou problémy obce uvedeny pod jejím názvem
ve formě kódu, který obsahuje jednotlivé zkratky problémů v obci.
Např. kód _PČN_ znamená, že v dané obci chybí plynofikace (označeno zkratkou P), ČOV
(označeno zkratkou Č) a je zde vysoká míra nezaměstnanosti (označeno zkratkou N).
Seznam kódů:
P
K
Č
V
B
U
M
N
A
Mig
S
Kom
Dop
Neb
Absence plynofikace
Absence kanalizace
Absence ČOV
Absence napojení na vodovod
Nedostatek ploch pro bytovou výstavbu
Nedostatek ubytovacích zařízení
Pokles počtu pracovních míst
Vysoká míra nezaměstnanosti
Nízká míra podnikatelské aktivity
Nárůst počtu obyvatel migrací a jeho důsledky
Stárnutí obyvatelstva
Špatný stav komunikací
Problémy plynoucí z vysokého dopravního zatížení
Nebezpečné silnice nebo křižovatky
Aktualizace problémů k řešení
Problémy musí být formulovány konkrétně. Při úplné aktualizaci ÚAP se vychází
z problémů, které byly identifikovány v předchozím pořízení ÚAP nebo v předchozích
aktualizacích. Tyto problémy jsou porovnány s problémy, které byly identifikovány
v probíhající úplné aktualizaci. V rámci aktualizace ÚAP je stěžejní soustředit se na
následující typy problémů:
- Problémy, které přetrvávají z předchozího období.
- Problémy nově zjištěné v rámci aktualizace.
102
2.3 Výsledky rozboru udržitelného rozvoje území
2.3.1 Vyváženost témat v obcích
Vyváženost témat je analyzována dle jejich ohodnocení v jednotlivých tématech. Výsledky
pro každou obec jsou uvedeny v grafech v dokumentu „Karty obcí“.
2.3.2 Vyváženost témat v pilířích
Vyváženost jednotlivých pilířů vychází z ohodnocení kritérií a jejich váze na daný pilíř.
Vyváženost je provedena pro každý pilíř zvlášť, s tím, že kritéria ovlivňují více než jeden
pilíř. Do každého pilíře se váhami přiřadí kritéria, která negativně či pozitivně ovlivňují daný
pilíř, vyváženost je graficky ztvárněna do kartogramu.
Na základě vypočtení vlivu kritérií na jednotlivé pilíře pomocí vah byl vyhodnocen stav pilířů
(Z-skore) pro každou obec. Obce jsou hodnoceny na škále (-3;3). Hodnota -3 představuje
nejhorší stav v daném pilíři, hodnota 3 představuje nejlepší situaci v daném pilíři. V daných
pilířích se extrémní hodnoty nemusejí vždy vyskytovat.
103
Mapa 2.3.2.1: Kartogram vyváženosti environmentálního pilíře
Z environmentálního hlediska není stav žádné obce na nejhorší hodnocené úrovni (-3). Špatný
stav environmentálního pilíře je v obcích Lety, Předotice, Drhovle, Heřmaň, Vrcovice,
Temešvár a Albrechtice nad Vltavou. V těchto obcích je největší podíl poddolovaných území
na celkové rozloze (např. obec Heřmaň) a na katastrálním území obcí jsou situovány dobývací
prostory. Podíl chráněných oblastí na celkové rozloze těchto obcí je minimální nebo žádný.
Nejlepší situace je v obci Zvíkovské podhradí, kde není žádné poddolované či sesuvné území,
dobývací prostory a ani se nejedná o obce se zhoršenou kvalitou ovzduší. Naopak se celá obec
nachází v oblasti NATURA 2000.
104
Mapa 2.3.2.2: Kartogram vyváženosti sociálního pilíře
Kladné hodnocení sociálního pilíře mají obce, které disponují vyváženou sídelní strukturou a
kvalitním funkčním propojením jednotlivých sídel. V SO ORP Písek se jedná o město Písek a
sídla jemu přilehlé. Tato sídla mají příznivou věkovou strukturu obyvatelstva a počet obyvatel
zde dlouhodobě roste. Navíc se jedná se o sídla s dobrou dopravní dostupností a občanskou
vybaveností. Nejhorší ohodnocení sociálního pilíře mají obce v severní části správního
obvodu, konkrétně se jedná o Myslín, Nerestce, Kožlí, Lety a Probulov. Tyto obce vykazují
zápornou hrubou míru celkového přírůstku obyvatel, vysoký podíl obyvatel v poproduktivním
věku, základní občanská vybavenost je zde minimální nebo zcela schází. Vzhledem k poloze
mají tyto obce i špatnou dostupnost do administrativních center.
105
Mapa 2.3.2.3: Kartogram vyváženosti ekonomického pilíře
Ohodnocení ekonomické oblasti je ovlivněno velikostí sídla. Nejlepšího stavu dosahuje město
Písek, které tvoří nejen ekonomické centrum správního obvodu. Příznivých hodnot dále
dosahují obce v jeho nejbližším okolí – Protivín, Putim, Čížová a obec Čimelice, která má
vysoce nadprůměrnou míru podnikatelské aktivity a nízké hodnoty nezaměstnanosti a
dlouhodobé nezaměstnanosti. Všechny tyto obce disponují silnou a stabilizovanou
podnikatelskou základnou, dosahují nejvyšších daňových výtěžností a vykazují vyšší
ekonomický potenciál. Nejhorší situace je u obcí v severní částí SO ORP, nejhorší potom
v obci Myslín. Jedná se o obec s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, podprůměrnou daňovou
výtěžností a mírou podnikatelské aktivity a s minimálním počtem pracovních míst.
106
2.3.3 Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území
Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území za
jednotlivé obce znázorňuje následující kartogram, v němž je patrné souhrnné hodnocení obcí
za všechny pilíře. Legendou ke kartogramu je tabulka 2.3.3.1. Souhrnné hodnocení vyjadřuje
tabulka 2.3.3.2.
Mapa 2.3.3.1: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj
území
107
Tabulka 2.3.3.1: Kategorie zařazení jednotlivých obcí dle stavu vyváženosti územních podmínek
Územní podmínky
kategorie
zařazení obce
pro příznivé
životní
prostředí
pro
hospodářský
rozvoj
Z
H
pro
soudržnost
společenství
obyvatel
území
S
Vyváženost vztahu
územních podmínek pro Vyjádření v
udržitelný rozvoj území kartogramu
dobrý stav
špatný stav
1
+
+
+
Z, H, S
žádné
2a
+
+
-
Z, H
S
S
2b
+
-
+
Z, S
H
H
2c
-
+
+
H, S
Z
Z
3a
+
-
-
Z
H, S
H, S
3b
-
+
-
H
Z, S
Z, S
3c
-
-
+
S
Z, H
Z, H
4
-
-
-
žádné
Z, H, S
Z, H, S
Legenda: + dobrý stav - špatný stav
Tabulka 2.3.3.2: Vztah území podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj
území
Environmentální
pilíř
Sociální
pilíř
Ekonomický
pilíř
Kategorie
zařazení obce
-
-
+
3b
Boudy
-
-
-
4
Cerhonice
+
-
-
3a
Čimelice
+
+
+
1
Čížová
-
+
+
2c
Dobev
-
+
+
2c
Dolní Novosedly
-
-
+
3b
Drhovle
-
+
-
3c
Heřmaň
-
+
+
2c
Horosedly
-
-
-
4
Kestřany
+
-
-
3a
Kluky
+
-
-
3a
Kožlí
+
-
-
3a
Králova Lhota
-
-
-
4
Křenovice
-
-
-
4
Lety
-
-
-
4
Minice
-
-
-
4
Mirotice
-
+
+
2c
Mirovice
+
+
+
1
Mišovice
-
-
-
4
Myslín
+
-
-
3a
Nerestce
-
-
+
3b
Obec
108
Environmentální
pilíř
Sociální
pilíř
Ekonomický
pilíř
Kategorie
zařazení obce
Nevězice
+
-
-
3a
Olešná
+
-
-
3a
Orlík nad Vltavou
+
-
+
2a
Oslov
+
+
+
1
Ostrovec
+
+
+
1
Paseky
+
-
-
3a
Písek
+
+
+
1
Podolí I
-
-
-
4
Probulov
+
-
-
3a
Protivín
+
+
+
1
Předotice
-
-
+
3b
Putim
+
+
+
1
Rakovice
-
+
+
2c
Ražice
+
+
-
2b
Skály
+
+
-
2b
Slabčice
+
-
-
3a
Smetanova Lhota
-
+
+
2c
Tálín
+
-
-
3a
Temešvár
-
+
+
2c
Varvažov
+
-
-
3a
Vlastec
+
+
+
1
Vojníkov
-
-
-
4
Vráž
+
+
+
1
Vrcovice
-
+
+
2c
Záhoří
-
+
+
2c
+
-
+
2a
Žďár
+
-
-
3a
Obec
Ve správním obvodě obce s rozšířenou působností Písek jsou, dle metodiky vyhodnocení
vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území, nejlépe hodnoceny obce
Mirovice, Čimelice, Ostrovec, Oslov, Vráž, Vlastec, Písek, Putim a Protivín. U všech těchto
obcí je Environmentální, Sociální i Ekonomický pilíř hodnocen kladně. Naopak nejhoršího
hodnocení dosahuje hned deset obcí, jedná se o Mišovice, Minice, Boudy, Horosedly, Lety,
Nerestce, Královu Lhotu, Vojníkov, Podolí I a Křenovice. Tyto obce mají negativní
hodnocení u všech pilířů.
109
2.3.4 Urbanistické, hygienické, environmentální a ostatní závady
Kód
Popis problému
Výpis obcí
Albrechtice nad Vltavou, Dobev, Dolní
Novosedly, Kluky, Mirovice, Míšovice,
Oslov, Paseky, Písek, Putim, Ražice,
Slabčice, Smetanová Lhota, Tálín,
Vlastec, Záhoří, Zvíkovské podhradí
Čimelice, Drhovle, Křenovice, Lety,
Mirovice, Orlík nad Vltavou, Písek,
Podolí I, Temešvár, Záhoří
sS2/ZU
Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území
sS1/ZU
Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území
sSR/ZU
Rychlostní silnice zatěžuje exhalacemi zastavěné území
Předotice
sZUoVZ
Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma
vodního zdroje
Dobev, Drhovle, Kestřany, Paseky,
Písek, Protivín, Předotice, Putim,
Záhoří
sZUoLU
Zastavěné území zasahuje do chráněného ložiskového
Předotice
území
sS2xNK
Silnice II. třídy křižuje nadregionální biokoridor
Dobev, Paseky, Písek, Putim, Vavražov
sS2xNC
Silnice II. třídy křižuje nadregionální biocentra
Putim, Ražice
sS1xNK
Silnice I. třídy křižuje nadregionální biokoridor
Dolní Novosedly, Drhovle, Písek,
Podolí I, Protivín
sS1xRK
Silnice I. třídy křižuje regionálního biokoridor
Drhovle, Mirovice, Nerestce, Protivín
sS2xRK
Silnice II. třídy křižuje regionální biokoridor
Minice, Vavražov
sSRxRK
Rychlostní silnice křižuje regionální biokoridor
Minice
sS1-ZQ
Silnice I. třídy prochází záplavovým území
Mirovice, Písek, Protivín
sS2-ZQ
Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q 100
Písek, Putim
sS2-VZ
Silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního
Paseky, Putim, Ražice
zdroje
sS1/VZ
Silnice I. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území
Protivín
sS2-P2
Silnice II. třídy prochází ptačí oblasti NATURA 2000
Vavražov, Zvíkovské podhradí
sS2xLK
Silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor
Vlastec
sZUoZQ
Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q 100
Čimelice, Heřmaň, Horosedly,
Kestřany, Minice, Mirovice, Myslín,
Nerestce, Ostrovec, Písek, Protivín,
Putim, Skály, Smetanová Lhota,
Vavražov, Žďár
2.3.5 Střety se záměry technické infrastruktury
Kód
Popis problému
Výpis obcí
nZUxzTI
Zastavitelná plocha je v konfliktu se záměry technické
infrastruktury
nZUxzV
Návrh zastavitelného území křižuje záměr vodovodu
Čimelice, Horosedly, Králová Lhota,
Křenovice, Minice, Nerestce, Nevězice,
Orlík nad Vltavou, Rakovice, Slabčice
nZUxzP
Návrh zastavitelného území křižuje záměr plynovodu
Dobev, Protivín
110
2.3.6 Střety dopravních záměrů s limity využití území
Kód
Popis problému
Výpis obcí
Dobev, Písek, Podolí I, Temešvár,
Záhoří
zS1xZU
Záměr silnice I. třídy křižuje zastavěné území
zS1xVZ
Záměr silnice I. třídy křižuje ochranné pásmo vodního zdroje Orlík nad Vltavou, Písek
zS1xLE
Záměr silnice I. třídy křižuje les
Písek
zS1xRC
Záměr silnice I. třídy křižuje regionální biocentrum
Písek
zS1xNK
Záměr silnice I. třídy křižuje nadregionální biokoridor
Podolí I
zS2xZU
Záměr silnice II. třídy křižuje zastavěné území
Tálín
zSRxZU
Záměr rychlostní silnice křižuje zastavitelné území
Drhovle, Horosedly, Nerestce
zZExZU
Záměr železnice křižuje zastavitelné území
Heřmaň, Horosedly, Myslín, Nerestce,
Ostrovec, Písek, Vráž
zZExNC
Záměr železnice křižuje nadregionálního biocentra
Ostrovec, Vráž
zSRxZQ
Záměr rychlostí silnice křižuje záplavové území Q100
Nerestce
zZExZU
Záměr železnice křižuje zastavěné území
Protivín, Ražice
zZExRC
Záměr železnice křižuje regionální biocentrum
Protivín
zZExZQ
Záměr železnice křižuje záplavové území Q100
Nerestce
zZExLO
Záměr železnice křižuje ložisko nerostných surovin
Ražice
zZExLC
Záměr železnice křižuje lokální biocentrum
Skály
zZExLK
Záměr železnice křižuje lokální biokoridor
Smetanová Lhota
nZExP2
Záměr železnice křižuje ptačí rezervaci NATURA 2000
Vráž
zVCxNK
Záměr vodní cesty křižuje nadregionální biokoridor
Vavražov
zVC-P2
Záměr vodní cesty prochází ptačí oblasti NATURA 2000
Vráž, Zvíkovské podhradí
zVCxNC
Záměr vodní cesty prochází nadregionálním biocentrem
Vráž
2.3.7 Střety urbanistických záměrů s limity využití území
Kód
nZUoLE
nZUoP2
nZUoE2
Popis problému
Návrh zastavitelného území zasahuje do lesa
Výpis obcí
Albrechtice nad Vltavou, Dobev,
Drhovle, Písek, Protivín, Putim,
Slabčice, Vráž
Čížová, Ostrovec, Smetanová Lhota,
Vavražov, Vráž, Zvíkovské podhradí
Návrh zastavitelného území zasahuje do ptačí oblasti
NATURA 2000
Návrh zastavitelného území zasahuje do evropsky
Žďár
významné lokality NATURA 2000
nZUoPP
Návrh zastavitelného území zasahuje do přírodního parku
Písek
nZUoVZ
Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného
pásma vodního zdroje
Dobev, Kestřany, Písek, Protivín,
Putim, Slabčice
111
Kód
nZUoRC
nZUoRK
nZUoNK
nZUoNC
nZUxLK
nZUxLC
nZUoZQ
nZUoMP
nZUoLU
nZUoLO
Popis problému
Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního
biocentra
Návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního
biokoridoru
Návrh zastavitelného území zasahuje do regionálního
biokoridoru
Výpis obcí
Dobev, Myslín, Smetanová Lhota,
Žďár
Dobev, Protivín, Smetanová Lhota,
Vavražov
Dobev, Dolní Novosedly, Kestřany,
Písek, Protivín, Slabčice, Smetanová
Lhota
Návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního
Kestřany, Ostrovec, Vráž
biocentra
Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního
Vlastec
biokoridoru
Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra
Návrh zastavitelného území zasahuje do záplavového
území Q100
Návrh zastavitelného území zasahuje do maloplošného
zvláště chráněného území přírody
Návrh zastavitelného území zasahuje do chráněného
ložiskového území
Návrh zastavitelného území zasahuje do ložiska nerostných
surovin
Vlastec
Heřmaň, Kestřany, Minice, Ostrovec,
Písek, Protivín, Putim
Žďár
Albrechtice nad Vltavou, Písek
Albrechtice nad Vltavou, Protivín
2.3.8 Střety se záměry dopravními
Kód
Popis problému
Výpis obcí
nZUxzS1
Návrh zastavitelného území křižuje záměr silnice I. třídy.
Dobev, Dolní Novosedly, Orlík nad
Vltavou, Písek, Temešvár, Záhoří
nZUxzS2
Návrh zastavitelného území křižuje záměr silnice II. třídy
Tálín
nZUxzSR
Návrh zastavitelného území křižuje záměr rychlostní silnice
Drhovle, Horosedly, Minice, Nerestce
nZUxzZE
Návrh zastavitelného území křižuje záměr železnice
Heřmaň, Myslín, Ostrovec, Písek,
Protivín
2.3.9 Obecné problémy
Kód
_P_
Popis problému
Absence plynofikace
_Č_
Absence ČOV
_V_
Absence veřejné
vodovodní sítě
112
Poznámka
Možným řešením je příprava
územního plánu na vybudování
ČOV nebo připojení kanalizačních
sítí na již vybudované ČOV.
Výpis obcí
Dobev, Dolní Novosedly, Heřmaň,
Kestřany, Kluky, Kožlí, Králová Lhota,
Křenovice, Lety, Míšovice, Myslín,
Nerestce, Nevězice, Olešná, Orlík
nad Vltavou, Oslov, Ostrovec,
Paseky, Podolí I, Probulov, Ražice,
Skály, Slabčice, Tálín, Vavražov,
Vlastec, Vojníkov, Zvíkovské
podhradí, Žďár
Albrechtice nad Vltavou, Cerhonice,
Čimelice, Čížová, Dobev, Dolní
Novosedly, Drhovle, Horosedly,
Kestřany, Kluky, Kožlí, Králová Lhota,
Křenovice, Lety, Minice, Míšovice,
Myslín, Nerestce, Nevězice,
Ostrovec, Probulov, Rakovice,
Ražice, Skály, Slabčice, Smetanová
Lhota, Tálín, Temešvár, Vavražov,
Vlastec, Vojníkov, Vráž, Vrcovice,
Záhoří, Žďár
Cerhonice, Dolní Novosedly, Kožlí,
Křenovice, Minice, Míšovice, Myslín,
Nerestce, Smetanová Lhota,
Kód
Popis problému
Poznámka
Výpis obcí
Vavražov, Vojníkov, Vrcovice
_Mig_
_Neb_
Je potřeba vytvářet územní
podmínky pro vybudování
Nárůst počtu obyvatel
dostatečné sociální infrastruktury
vlivem migrace
v obci na základě nárůstu počtu
obyvatel vlivem migrace.
Usilovat o vyšší přehlednost
Nebezpečné silnice nebo
vozovky u autobusových čekáren v
křižovatky
oblasti Na rozcestí.
_S_
Stárnutí obyvatelstva
_K_
Absence kanalizace
_N_
Vysoká
nezaměstnanosti
_A_
Nízká
míra
podnikatelské aktivity
_Dop_
_B_
míra
Problémy
plynoucí
z vysokého dopravního
zatížení v obcích.
Nedostatek ploch pro
bytovou výstavbu
_M_
Pokles počtu pracovních
míst
_U_
Nedostatek ubytovacích
zařízení
Cerhonice, Čížová, Dobev, Kestřany,
Kluky, Křenovice, Mirotice, Probulov,
Předotice, Vlastec, Vojníkov, Vráž,
Vrcovice
Dolní Novosedly, Kestřany, Kožlí,
Paseky, Zvíkovské podhradí
Drhovle, Křenovice, Minice, Mirovice,
Možným řešením je vytváření
Míšovice, Myslín, Nerestce, Orlík nad
územních podmínek pro výstavbu
Vltavou, Probulov, Ražice, Slabčice,
a zřizování zařízení pro seniory.
Smetanová Lhota, Vojníkov
Možným řešením je příprava
územního plánu na vybudování Drhovle, Kožlí,Myslín
kanalizace.
Možným řešením je vymezení
nových ploch pro rozvoj podnikání Heřmaň, Myslín, Nerestce, Olešná,
a vytvoření podmínek pro jejich Orlík nad Vltavou, Předotice, Vrcovice
zasíťování.
nových ploch pro rozvoj podnikání Horosedly, Minice, Předotice, Skály,
a vytvoření podmínek pro jejich Vrcovice, Záhoří, Žďár
zasíťování.
Při
dopravních
nehodách
a
Horosedly, Lety, Oslov, Písek, Podolí
zácpách na R4 projíždějí vozidla
I, Smetanová Lhota, Temešvár
obcí.
Možným řešením je vymezení Křenovice, Lety, Myslín, Smetanová
nových ploch pro bydlení.
Lhota, Temešvár, Vojníkov, Žďár
Lety, Orlík nad Vltavou, Probulov,
nových ploch pro rozvoj podnikání
Skály, Slabčice, Smetanová Lhota,
a vytvoření podmínek pro jejich
Vlastec, Vojníkov, Vráž
zasíťování.
vhodných ploch pro nové ubytovací Minice, Tálín
kapacity.
113
3 PŘÍLOHY
Příloha A: Enviromentální pilíř
Tabulka A1:
Koeficient ekologické stability v obcích SO ORP Písek
Tabulka A2:
Podíl lesní půdy v obcích SO ORP Písek v letech 2010 - 2013
Příloha B: Sociální pilíř
Tabulka B 1:
Délka plynovodů v obcích na území SO ORP Písek
Tabulka B 2:
Věková struktura v obcích SO ORP Písek [%]
Tabulka B 3:
Nejvyšší ukončené vzdělání v obcích SO ORP Písek
Tabulka B 4:
Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Písek
Tabulka B 5:
Obydlené byty v letech 2001 a 2011 na území SO ORP Písek
Tabulka B 6:
Průměrný rok výstavby bytového fondu v obcích na území SO ORP Písek
Tabulka B 7:
Turistické trasy v obcích na území SO ORP Písek
Tabulka B 8:
Cyklotrasy na území SO ORP Písek
Tabulka B 9:
Počet objektů individuální rekreace v obcích na území SO ORP Písek
Příloha C: Ekonomický pilíř
Tabulka C 1:
Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Písek (v tis. Kč)
Tabulka C 2:
Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Písek
Tabulka C 3:
Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Písek [‰]
Tabulka C 4:
Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Písek [%]
Tabulka C 5:
Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Písek [%]
Tabulka C 6:
Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Písek[%]
Tabulka C 7:
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Písek [%]
114
PŘÍLOHA A: Enviromentální pilíř
Tabulka A 1: Koeficient ekologické stability v obcích SO ORP Písek
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
KES
2008
2010
1,1
1,3
0,7
0,6
1,7
0,8
0,4
0,6
0,8
0,3
1,0
0,6
2,0
0,8
0,8
0,8
0,7
0,6
0,3
0,6
0,4
0,2
0,9
0,7
2,8
1,5
2,9
5,6
1,6
2,2
0,4
0,8
0,7
0,9
0,7
0,5
1,1
1,2
1,0
0,8
4,3
3,9
0,3
2,0
2,0
0,7
0,4
2012
1,1
1,3
0,7
0,6
1,7
0,8
0,4
0,6
0,8
0,2
1,0
0,6
2,0
0,8
0,8
0,8
0,7
0,6
0,3
0,6
0,4
0,2
0,9
0,7
2,8
1,5
2,9
5,6
1,6
2,2
0,4
0,8
0,7
0,9
0,7
0,5
1,1
1,2
1,0
0,8
4,3
3,9
0,3
2,0
2,0
0,7
0,4
2014
1,1
1,3
0,7
0,6
1,7
0,8
0,4
0,7
0,8
0,2
1,0
0,6
2,0
0,8
0,8
0,8
0,7
0,6
0,3
0,6
0,4
0,2
0,9
0,7
2,8
1,5
2,9
5,6
1,6
2,2
0,4
0,8
0,7
0,9
0,7
0,5
1,1
1,3
1,0
0,8
4,3
4,0
0,3
2,0
2,0
0,7
0,4
1,1
1,3
0,7
0,6
1,7
0,8
0,4
0,6
0,7
0,3
1,0
0,6
2,0
0,8
0,8
0,8
0,7
0,6
0,3
0,6
0,4
0,2
0,9
0,7
2,8
1,5
2,9
5,5
1,5
2,2
0,4
0,7
0,7
0,9
0,7
0,5
1,1
1,2
1,0
0,8
4,3
3,9
0,3
2,0
2,0
0,7
0,4
115
KES
Obec
2008
Žďár
SO ORP Písek
2010
5,0
1,8
1,3
2012
5,0
1,8
1,3
2014
5,0
1,8
1,3
4,9
1,6
1,3
Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku; ÚAP 2014
Tabulka A 2: Podíl lesní půdy v obcích SO ORP Písek v letech 2010 - 2013
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
116
Lesní půda (ha)
2010
1 349,0
448,0
239,4
140,5
1 867,6
518,5
59,6
598,1
199,2
53,3
380,2
273,6
97,9
233,5
183,0
348,4
108,7
389,0
204,5
400,3
28,4
27,9
320,5
144,7
433,0
831,4
1 243,2
2 062,5
2 981,5
516,8
29,7
1 508,6
374,0
185,2
299,6
82,4
589,5
647,4
479,4
54,6
2012
1 348,1
448,0
239,4
140,3
1 874,9
520,3
59,6
601,4
199,2
53,3
380,2
273,6
97,9
233,5
183,0
348,2
108,7
389,3
210,4
400,3
28,4
27,9
320,5
144,7
433,0
832,0
1 245,0
2 062,5
2 981,5
517,3
29,7
1 508,4
374,0
185,1
299,9
82,3
589,5
646,0
479,4
54,6
2013
1 349,0
448,0
239,0
140,0
1 876,0
521,0
60,0
602,0
199,0
53,0
380,0
274,0
98,0
232,0
183,0
348,0
109,0
390,0
210,0
399,0
29,0
28,0
321,0
145,0
433,0
832,0
1 245,0
2 063,0
2 982,0
517,0
30,0
1 510,0
374,0
188,0
300,0
82,0
590,0
645,0
479,0
55,0
Podíl lesní půdy z celkové výměry
[%]
2010
2012
2013
36,7
36,7
36,7
44,8
44,8
44,8
25,2
25,2
25,1
13,6
13,6
13,6
51,7
51,9
52,0
24,4
24,5
24,5
7,0
7,0
7,0
25,7
25,8
25,9
28,2
28,2
28,2
9,2
9,2
9,2
18,9
18,9
18,9
20,1
20,1
20,1
22,6
22,6
22,6
21,6
21,6
21,5
30,0
30,0
30,0
25,0
25,0
25,0
31,1
31,1
31,1
15,2
15,2
15,2
9,3
9,5
9,5
27,0
27,0
26,9
6,8
6,8
7,0
6,0
6,0
6,0
32,5
32,5
32,6
27,6
27,6
27,6
47,9
47,9
47,9
42,9
43,0
43,0
60,5
60,6
60,6
81,9
81,9
81,9
47,2
47,2
47,2
57,7
57,7
57,7
8,6
8,6
8,6
24,6
24,6
24,6
17,4
17,4
17,4
17,8
17,8
18,1
28,6
28,6
28,6
7,7
7,7
7,7
33,2
33,2
33,2
37,0
37,0
36,9
36,7
36,7
36,7
13,0
13,0
13,1
Lesní půda (ha)
Obec
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Žďár
SO ORP Písek
2010
326,5
1 660,8
91,5
651,1
364,5
170,5
211,4
240,5
786,7
25 433,0
2012
326,5
1 660,6
91,7
652,9
364,5
170,5
211,9
240,5
786,7
25 455,0
2013
326,0
1 661,0
92,0
653,0
366,0
170,0
212,0
241,0
787,0
25 466,0
Podíl lesní půdy z celkové výměry
[%]
2010
2012
2013
62,1
62,1
62,0
66,0
66,0
66,1
12,2
12,2
12,3
55,3
55,4
55,4
49,4
49,4
49,6
30,9
30,9
30,9
14,4
14,4
14,4
55,1
55,1
55,3
49,3
49,3
49,3
34,3
34,3
34,3
PŘÍLOHA B: Sociální pilíř
Tabulka B 1: Délka plynovodů v obcích na území SO ORP Písek
Délka plynovodů (km)
Obec
2010
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Křenovice
Lety
Mirotice
Mirovice
Nerestce
Ostrovec
Písek
Podolí I
Protivín
Putim
Předotice
Rakovice
Ražice
Skály
Smetanova Lhota
Temešvár
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Celkem
2012
4,9
3,1
13,7
32,8
6,0
15,4
2,4
5,3
17,2
2,1
1,2
13,6
9,3
1,1
0,0
69,7
4,1
65,6
6,5
10,9
3,9
14,0
12,7
6,2
3,2
4,3
4,8
10,8
344,5
2014
4,9
3,1
13,7
32,8
5,9
15,4
2,5
5,2
17,1
2,1
1,2
13,5
9,4
1,1
0,0
71,5
4,1
65,6
6,5
11,0
3,9
14,1
12,7
6,2
3,3
4,4
4,8
10,6
346,4
4,9
3,1
13,7
32,8
5,9
15,4
2,4
5,1
17,1
2,1
1,2
13,5
9,4
1,1
0,0
72,4
4,1
66,8
6,5
10,9
3,9
14,0
12,8
6,2
3,3
4,4
4,8
10,5
348,5
Zdroj dat:ÚAP 2014
117
Tabulka B 2: Věková struktura v obcích SO ORP Písek [%]
Albrechtice nad
Vltavou
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
118
65 a více
Index Index Index
stáří stáří stáří
2001 2011 2013 2001 2011 2013 2001 2011 2013 2001 2011 2013
0 - 14
Obec
15 - 64
13,4
13,5 13,9 67,2
65,5
65,4 19,5 20,5 20,7
11,1
9,4
17,5
15,7
17,0
11,4
8,6
13,9
17,0
17,3
17,9
13,2
12,9
15,9
16,3
8,1
16,3
18,5
16,5
16,7
19,6
10,1
10,8
15,5
13,5
13,5
12,9
16,5
15,8
5,3
16,7
14,3
11,1
14,8
14,5
13,6
12,6
9,8
13,0
12,6
9,7
11,7
2,7
19,3
15,1
11,5
11,9
13,0
18,6
17,2
17,6
10,5
15,8
16,3
15,9
18,4
17,3
18,0
10,9
16,8
7,7
17,1
12,6
8,8
20,8
8,0
12,9
12,6
8,7
18,5
15,1
13,5
14,2
15,8
7,8
14,4
18,1
18,8
16,5
13,4
12,0
12,8
14,7
12,6
22,0
5,3
18,4
3,8
13,0
21,8
72,3
58,2
68,3
69,0
69,6
71,4
60,3
67,6
69,1
70,6
66,6
71,2
62,0
66,0
65,6
64,1
64,1
70,4
70,5
61,5
67,0
62,1
71,8
75,0
62,6
65,3
72,3
68,3
66,8
64,7
69,4
64,4
64,9
65,6
64,5
69,7
66,7
63,1
74,3
61,0
70,1
68,7
62,0
71,6
66,5
73,4
60,6
67,6
67,8
70,3
69,4
63,9
68,0
70,7
71,0
64,9
69,2
61,6
65,6
66,8
59,5
64,1
69,7
69,8
61,3
67,3
58,7
69,7
72,4
62,5
65,1
74,1
67,2
66,1
60,0
68,6
63,3
64,3
67,4
66,3
66,4
65,2
62,8
73,0
58,8
66,1
65,9
60,5
70,5
65,9
11,9
14,6
12,7
18,2
16,7
16,0
11,5
14,5
15,4
15,8
19,2
15,4
16,3
10,6
13,9
5,4
17,9
12,3
9,9
18,8
10,6
16,7
11,9
10,3
18,9
16,3
12,3
14,8
16,9
8,3
14,0
18,3
18,3
15,6
10,5
11,2
13,4
14,5
12,1
24,4
6,9
21,8
3,5
12,3
20,1
70,0
57,5
69,4
70,9
67,4
63,2
53,1
66,7
61,6
69,0
63,7
60,4
67,9
64,8
69,1
67,6
68,8
67,7
65,7
61,1
60,9
71,1
67,5
65,1
59,7
67,2
69,8
69,6
71,3
61,4
69,4
62,0
70,7
65,1
70,6
72,3
63,1
71,7
64,9
60,9
57,4
70,6
69,3
67,4
71,7
18,9
33,1
13,1
13,4
15,6
25,4
38,3
19,4
21,4
13,7
18,3
26,4
19,1
19,3
14,5
24,3
14,9
13,8
17,7
22,2
19,6
18,8
21,7
19,4
26,7
19,3
17,3
13,9
13,0
33,3
13,9
23,7
18,1
20,1
14,9
14,0
24,3
18,5
22,1
26,4
33,0
17,8
28,0
13,3
13,2
15,7
29,9
18,7
12,2
12,8
11,0
28,9
16,6
12,2
13,1
15,0
11,5
19,5
23,1
17,6
28,2
18,5
16,5
20,2
17,7
25,0
24,3
14,6
16,3
18,8
18,0
13,5
17,1
16,9
27,5
15,8
17,1
16,3
17,9
22,1
18,4
20,2
22,2
13,2
16,9
24,6
11,7
34,2
15,4
11,7
145,4 151,8
149,1
14,7 170,0 136,4 123,8
24,8 350,0 250,0 170,0
19,7
74,9 143,3 155,6
13,9
85,3 65,5
76,2
13,0
91,6 74,5
77,9
14,6 222,7 62,2
90,9
24,6 447,1 275,9 214,5
17,4 140,0 105,3 120,0
13,8 126,3 75,0
89,5
13,1
79,3 82,4
82,9
15,9 102,2 81,1
82,5
15,4 200,0 66,7 100,0
22,2 148,1 108,1 136,4
23,8 121,7 211,8 223,5
19,3
89,1 104,5 138,9
35,1 300,0 366,7 650,0
18,0
91,7 108,1 100,5
17,9
74,4 130,8 145,3
20,3 107,1 229,4 204,8
20,0 133,3 85,0 106,7
22,1 100,0 312,5 209,1
24,7 186,7 188,9 148,0
18,3 200,0 115,4 153,8
17,3 124,5 188,0 167,7
18,6 197,4 101,6
98,4
18,6 142,9 119,6 114,1
13,6 133,3 100,0 110,0
18,0
84,4 120,4 121,3
16,9
82,1 107,1 100,0
31,7 633,3 350,0 380,0
17,4
83,0 110,0 123,8
18,5 165,6 94,4 101,1
17,4 163,3 86,8
94,7
17,0 135,5 108,3 108,6
23,1 103,3 164,8 219,5
22,4 102,8 153,1 200,0
21,4 193,2 158,5 159,6
22,8 188,5 151,2 157,1
14,9 170,0 104,8 123,8
16,8 209,1 76,9
68,8
27,0 341,2 460,0 391,7
12,3 152,4 63,6
56,5
36,0 1050,0 900,0 1033,3
17,1
69,0 117,9 138,9
14,0
87,5 53,8
69,7
0 - 14
Obec
Záhoří
Žďár
SO ORP Písek
65 a více
15 - 64
2001 2011 2013 2001 2011 2013 2001 2011 2013
16,8
16,0
13,6
16,1
14,6
20,9
16,1
14,5
14,0
17,2
15,2
14,8
67,6
70,6
66,2
68,7
67,5
63,2
63,6
68,4
67,0
64,5
63,9
67,2
15,6
13,4
20,2
15,2
17,4
15,4
20,2
17,0
19,0
18,2
20,9
18,0
Index
stáří
2001
92,6
83,3
148,4
94,9
Index Index
stáří stáří
2011 2013
119,2 135,1
73,8 105,7
125,6 137,8
117,1 121,8
Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011, Veřejná databáze aktuální k 1.1.2013
119
Tabulka B 3: Nejvyšší ukončené vzdělání v obcích SO ORP Písek
Obec
Základní včetně neukončeného
2001
Albrechtice nad
Vltavou
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad
Vltavou
Oslov
Ostrovec
120
26,9
28,2
43,9
21,4
23,6
27,7
35,9
44,2
26
29,3
24
30,8
34,8
40,1
22,1
38
32,4
29
26
33,5
33,8
29,7
35,6
30,6
28,6
32,5
27,3
2011
Rozdíl
Nejvyšší ukončené vzdělání (v %)
Úplné střední s
Střední bez maturity
Vysokoškolské
maturitou
2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl
Bez vzdělání
2001
2011
Rozdíl
21,8
23,1
28,0
19,8
15,0
16,5
16,8
24,8
18,2
20,4
18,9
20,5
20,9
31,5
21,6
22,5
27,8
22,2
21,4
26,1
30,3
25,0
24,6
16,7
-5,1
-5,1
-15,9
-1,6
-8,6
-11,2
-19,1
-19,4
-7,8
-8,9
-5,1
-10,3
-13,9
-8,6
-0,5
-15,5
-4,6
-6,8
-4,6
-7,4
-3,5
-4,7
-11,0
-13,9
46,0
44,9
36,8
44,0
47,5
48,3
45,5
33,5
45,3
55,4
49,5
43,4
43,5
40,1
51,6
43,2
32,4
44,2
41,8
43,5
45,1
36,5
50,0
37,5
39,8
39,1
33,9
38,0
36,8
40,2
39,9
36,7
42,4
39,8
41,2
41,8
32,6
33,9
41,7
52,8
36,1
41,2
36,6
35,8
38,2
40,2
49,2
35,6
-6,2
-5,8
-2,9
-6,0
-10,7
-8,1
-5,6
3,2
-2,9
-15,6
-8,3
-1,6
-10,9
-6,2
-9,9
9,6
3,7
-3,0
-5,2
-7,7
-6,9
3,7
-0,8
-1,9
22,9
23,7
15,8
27,7
23,9
21,3
15,0
16,7
23,8
13,0
21,9
22,6
13,0
15,4
24,6
15,4
23,5
21,0
27,3
20,1
18,3
28,4
10,6
25,0
26,0
29,6
27,1
30,5
32,0
32,7
30,1
22,8
29,1
29,1
28,8
28,6
20,9
20,2
28,8
17,9
22,2
25,3
31,3
23,9
25,0
26,1
18,9
28,9
3,1
5,9
11,3
2,8
8,1
11,4
15,1
6,1
5,3
16,1
6,9
6,0
7,9
4,8
4,2
2,5
-1,3
4,3
4,0
3,8
6,7
-2,3
8,3
3,9
4,1
3,2
1,8
6,8
4,8
2,4
3,6
4,8
5,0
2,2
4,2
3,2
8,7
4,4
1,6
3,4
11,8
5,3
4,8
2,9
1,4
4,1
3,0
6,9
7,2
6,5
7,6
8,1
13,2
7,1
8,7
6,7
8,9
7,8
6,5
6,0
20,9
8,3
5,8
4,6
11,1
8,9
5,7
6,3
2,6
7,6
2,5
12,2
3,1
3,3
5,8
1,3
8,4
4,7
5,1
1,9
3,9
5,6
2,3
2,8
12,2
3,9
4,2
1,2
-0,7
3,6
0,9
3,4
1,2
3,5
-0,5
5,3
0,1
0,0
1,8
0,1
0,3
0,2
0,0
0,7
0,0
0,0
0,4
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,5
0,1
0,0
1,4
1,4
0,8
0,0
0,4
0,6
0,0
0,9
0,4
0,1
0,0
0,6
0,0
0,0
0,2
0,0
0,0
1,2
1,4
0,5
0,0
0,2
0,3
0,0
0,0
2,2
0,8
0,0
0,3
0,6
-1,8
0,8
0,1
-0,1
0,0
-0,1
0,0
0,0
-0,2
0,0
0,0
1,2
1,4
0,5
0,0
-0,3
0,2
0,0
-1,4
0,8
0,0
0,0
22,4
23,5
19,9
-6,2
-9,0
-7,4
46,3
44,3
43,8
44,1
38,4
46,8
-2,2
-5,9
3,0
22,0
21,5
21,8
25,1
30,6
20,6
3,1
9,1
-1,2
3,1
1,2
6,8
4,6
5,2
5,7
1,5
4,0
-1,1
0,0
0,4
0,3
0,0
0,0
0,0
0,0
-0,4
-0,3
Obec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova
Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
Žďár
Základní včetně neukončeného
2001
33,6
18
28
34
24,7
36,6
30,4
33,3
31,3
31,1
32,4
25,4
33,6
30,3
32,7
28,5
32,4
24,6
21,1
23,4
17,4
29,7
Nejvyšší ukončené vzdělání (v %)
Úplné střední s
Střední bez maturity
Vysokoškolské
maturitou
2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl
37,8
39,1
1,3
27,7
32,0
4,3
0,8
6,3
5,5
34,3
29,6
-4,7
36,2
37,2
1,0
11,3
13,9
2,6
42,9
42,8
-0,1
27,0
27,8
0,8
1,7
4,7
3,0
43,4
59,6
16,2
18,9
17,0
-1,9
3,8
2,1
-1,7
43,5
39,8
-3,7
26,9
29,1
2,2
4,6
7,0
2,4
39,1
35,9
-3,2
20,8
31,2
10,4
3,0
6,1
3,1
43,0
40,7
-2,3
22,9
29,8
6,9
3,4
7,1
3,7
41,8
42,9
1,1
18,6
25,8
7,2
6,2
9,3
3,1
42,3
42,1
-0,2
24,3
28,4
4,1
1,7
5,7
4,0
51,1
44,7
-6,4
16,4
26,0
9,6
1,4
5,1
3,7
42,8
44,3
1,5
21,7
24,6
2,9
3,0
4,6
1,6
2011
15,6
15,3
21,4
17,0
19,7
24,6
19,3
20,3
21,8
23,4
24,3
Rozdíl
-18,0
-2,7
-6,6
-17,0
-5,0
-12,0
-11,1
-13,0
-9,5
-7,7
-8,1
22,7
15,8
16,3
19,8
21,9
21,1
17,3
18,6
20,9
-2,7
-17,8
-14,0
-12,9
-6,6
-11,3
-7,3
-2,5
-2,5
44,1
43,3
48,7
50,9
50,6
49,3
41,3
36,7
41,8
38,2
50,0
41,3
44,6
41,8
43,4
37,3
33,6
36,6
-5,9
6,7
-7,4
-6,3
-8,8
-5,9
-4,0
-3,1
-5,2
25,0
19,4
19,7
15,7
20,3
15,5
29,2
32,2
28,9
29,0
26,0
35,9
26,6
23,3
26,3
34,2
34,3
31,4
4,0
6,6
16,2
10,9
3,0
10,8
5,0
2,1
2,5
4,7
3,7
1,3
0,0
0,6
2,8
5,0
7,8
5,6
7,6
6,8
6,5
2,8
5,5
5,3
8,5
6,4
7,4
20,1
16,7
2,7
-13,0
41,3
42,1
39,0
43,3
-2,3
1,2
34,8
23,6
29,6
25,6
-5,2
2,0
6,5
3,6
7,5
12,8
Bez vzdělání
2001
0,0
0,2
0,3
0,0
0,3
0,6
0,3
0,0
0,3
0,0
0,0
2011
0,8
0,3
0,7
0,0
0,5
0,2
0,5
0,5
1,7
1,3
0,0
Rozdíl
0,8
0,1
0,4
0,0
0,2
-0,4
0,2
0,5
1,4
1,3
0,0
2,9
3,1
5,2
2,8
4,9
2,5
3,5
-1,4
1,8
0,8
0,0
0,0
0,6
0,0
0,0
0,0
2,2
0,3
0,8
0,7
0,0
1,1
1,4
0,0
0,8
0,0
0,7
0,0
0,7
0,0
0,5
1,4
0,0
0,8
-2,2
0,4
1,0
9,2
0,0
1,0
0,6
0,5
0,6
-0,5
121
Tabulka B 4: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Písek
Rozdíl mezi
Rozdíl mezi
Rok
lety 2001 a
Rok
lety 2001 a
2011
2011
Obec
Bytové
Bytové
Absol Relativ
domy
domy
Rodinné
Rodinné
Absol Relativ
utně ně [%]
2001
2011
domy 2001 domy 2011 utně ně [%]
Albrechtice
nad Vltavou
9
9
0
0,0
255
276
21
8,2
Boudy
0
0
0
63
65
2
3,2
Cerhonice
2
2
0
0,0
53
54
1
1,9
Čimelice
14
16
2
14,3
239
232
-7
-2,9
Čížová
7
9
2
28,6
223
301
78
35,0
Dobev
8
8
0
0,0
194
227
33
17,0
Dolní
Novosedly
0
0
0
69
75
6
8,7
Drhovle
4
4
0
0,0
150
158
8
5,3
Heřmaň
0
1
1
76
79
3
3,9
Horosedly
0
0
0
37
39
2
5,4
Kestřany
6
8
2
33,3
158
159
1
0,6
Kluky
1
2
1
100,0
156
171
15
9,6
Kožlí
0
0
0
16
19
3
18,8
Králova
Lhota
4
4
0
0,0
61
56
-5
-8,2
Křenovice
1
0
-1 -100,0
42
49
7
16,7
Lety
4
4
0
0,0
80
78
-2
-2,5
Minice
0
0
0
15
16
1
6,7
Mirotice
21
23
2
9,5
244
280
36
14,8
Mirovice
32
33
1
3,1
319
315
-4
-1,3
Mišovice
2
2
0
0,0
74
61
-13
-17,6
Myslín
1
1
0
0,0
26
27
1
3,8
Nerestce
0
0
0
34
34
0
0,0
Nevězice
0
0
0
64
59
-5
-7,8
Olešná
0
1
1
35
41
6
17,1
Orlík nad
Vltavou
12
14
2
16,7
77
69
-8
-10,4
Oslov
2
2
0
0,0
87
94
7
8,0
Ostrovec
2
2
0
0,0
125
118
-7
-5,6
Paseky
0
0
0
51
54
3
5,9
Písek
811
909
98
12,1
2 222
2 394
172
7,7
Podolí I
6
8
2
33,3
85
91
6
7,1
Probulov
0
0
0
24
22
-2
-8,3
Protivín
97
104
7
7,2
951
993
42
4,4
Předotice
2
3
1
50,0
132
147
15
11,4
Putim
0
0
0
148
159
11
7,4
Rakovice
1
0
-1 -100,0
65
66
1
1,5
Ražice
5
6
1
20,0
113
116
3
2,7
Skály
0
1
1
90
87
-3
-3,3
Slabčice
2
3
1
50,0
111
104
-7
-6,3
Smetanova
Lhota
2
2
0
0,0
89
91
2
2,2
Tálín
1
2
1
100,0
53
48
-5
-9,4
Temešvár
0
1
1
36
35
-1
-2,8
Varvažov
0
0
0
75
76
1
1,3
122
Rozdíl mezi
lety 2001 a
2011
Rok
Obec
Bytové
domy
2001
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Zvíkovské
Podhradí
Žďár
SO ORP
Písek
Bytové
domy
2011
Rozdíl mezi
lety 2001 a
2011
Rok
Absol Relativ
Rodinné
Rodinné
Absol Relativ
utně ně [%]
domy 2001 domy 2011 utně ně [%]
1
50,0
55
47
-8
-14,5
0
0,0
25
30
5
20,0
0
0,0
66
74
8
12,1
0
0,0
31
46
15
48,4
2
22,2
175
188
13
7,4
2
1
6
1
9
3
1
6
1
11
3
3
3
2
0
-1
0,0
-33,3
43
68
47
82
4
14
9,3
20,6
1 084
1 211
127
11,7
7 680
8 149
469
6,1
Tabulka B 5: Obydlené byty v letech 2001 a 2011 na území SO ORP Písek
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Rok
Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011
321
343
71
70
65
65
388
355
317
393
274
306
76
77
180
190
94
96
39
43
224
236
196
214
19
21
84
78
58
62
108
104
15
16
440
475
630
603
88
76
33
36
36
39
65
60
37
45
144
127
121
128
153
146
52
55
11 545
12 373
128
136
25
23
1 866
1 882
2011
22
6,9
-1
-1,4
0
0,0
-33
-8,5
76
24,0
32
11,7
1
1,3
10
5,6
2
2,1
4
10,3
12
5,4
18
9,2
2
10,5
-6
-7,1
4
6,9
-4
-3,7
1
6,7
35
8,0
-27
-4,3
-12
-13,6
3
9,1
3
8,3
-5
-7,7
8
21,6
-17
-11,8
7
5,8
-7
-4,6
3
5,8
828
7,2
8
6,3
-2
-8,0
16
0,9
123
Rok
Obec
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Žďár
SO ORP Písek
Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011
162
176
166
179
80
80
154
147
108
109
144
137
104
108
62
64
39
40
84
81
79
67
29
34
114
117
38
53
270
307
72
71
87
99
19 684
20 742
2011
14
8,6
13
7,8
0
0,0
-7
-4,5
1
0,9
-7
-4,9
4
3,8
2
3,2
1
2,6
-3
-3,6
-12
-15,2
5
17,2
3
2,6
15
39,5
37
13,7
-1
-1,4
12
13,8
1 058
5,4
Tabulka B 6: Průměrný rok výstavby bytového fondu v obcích na území SO ORP Písek
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
124
Průměrné datum výstavby
bytvoého fondu 2011
1955
1956
1949
1961
1968
1965
1949
1955
1950
1962
1964
1965
1954
1943
1964
1955
1937
1957
1957
1947
1948
1938
1945
1961
1955
1963
Obec
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Žďár
SO ORP Písek
Průměrné datum výstavby
bytvoého fondu 2011
1960
1947
1961
1954
1948
1958
1960
1962
1949
1957
1948
1956
1953
1957
1963
1953
1956
1942
1965
1964
1961
1968
1952
1959
Pozn.: Průměrný rok stáří bytového fondu se počítá váženým průměrem za jednotlivá období výstavby (rok výstavby je
průměrem okrajových hodnot daného intervalu výstavby).
Tabulka B 7: Turistické trasy v obcích na území SO ORP Písek
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Délka turistických tras 2012 (km) Délka turistických tras 2014 (km)
11,6
11,4
5,2
0,0
1,4
5,8
5,4
5,9
33,5
33,9
14,4
14,4
2,1
2,7
11,3
12,6
3,0
3,0
2,1
2,1
13,5
13,1
4,7
4,9
4,0
6,6
5,8
5,8
5,1
5,1
2,2
2,1
8,6
10,7
9,2
9,3
3,3
3,4
1,9
1,9
125
Obec
Nerestce
Nevězice
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Žďár
Délka turistických tras 2012 (km) Délka turistických tras 2014 (km)
0,2
0,2
5,7
5,6
7,7
12,1
15,8
20,4
30,1
29,5
9,0
9,4
72,3
78,7
4,0
3,9
1,3
1,3
23,2
24,4
5,5
6,0
0,2
2,6
2,4
2,4
5,3
5,4
9,0
9,2
0,0
5,2
3,7
3,7
31,1
31,1
4,4
4,2
6,9
6,9
5,9
9,0
7,8
8,3
1,1
2,0
9,7
9,7
9,3
9,8
414,7
461,0
Zdroj dat: ÚAP 2012, 2014
Tabulka B 8: Cyklotrasy na území SO ORP Písek
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Králova Lhota
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Nerestce
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
126
Délka cyklotras 2012 (km) Délka cyklotras 2014 (km)
15,5
19,6
0,8
0,3
6,9
7
4,9
6,3
27,2
33,3
11,7
11,5
4,3
4,3
14,7
18,3
4,1
8,2
1,9
1,7
12,4
16,2
11,1
11,6
2,9
3
2,1
0,7
5,0
6
10,5
9,6
5,4
7
2,6
2,6
0,0
0,1
3,5
3,9
5,9
9
Obec
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Žďár
Délka cyklotras 2012 (km) Délka cyklotras 2014 (km)
8,3
18,4
11,9
13
47,7
55,6
0,0
4,5
2,5
2,4
25,0
23
9,9
9,7
4,6
10,3
3,8
3,8
10,8
11,3
8,1
8,1
0,0
12,3
5,0
3,1
2,7
2,7
5,3
9,1
0,0
3,5
6,4
5,8
2,1
5,8
7,3
10
10,0
10
5,7
7
6,8
7,1
337,32
416,39
Zdroj dat: ÚAP 2012, 2014
Tabulka B 9: Počet objektů individuální rekreace v obcích na území SO ORP Písek
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Počet objektů individuální rekreace
158
13
72
69
97
67
36
108
37
7
57
41
6
20
24
31
3
159
114
93
24
5
56
127
Počet objektů individuální rekreace
Obec
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Žďár
39
66
40
90
33
110
33
23
198
95
44
43
40
32
78
85
30
22
112
42
22
39
12
59
25
60
Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011
PŘÍLOHA C: Ekonomický pilíř
Tabulka C 1: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Písek (v tis. Kč)
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
128
2010
11 576,8
2 235,7
1 980,7
8 723,8
9 843,2
6 649,6
2 129,4
4 720,7
2 129,9
1 321,7
6 313,2
4 637,5
1 492,0
2 228,7
1 469,7
3 445,3
478,3
2011
9 358,1
1 882,5
1 817,6
9 102,9
10 334,5
6 939,8
2 103,1
5 164,1
2 237,0
1 400,9
5 790,4
4 680,9
1 468,0
2 209,8
1 468,7
3 124,3
497,6
2013
11 595,1
2 211,1
2 087,9
13 455,3
12 765,5
8 657,9
2 364,5
6 978,9
2 653,1
1 667,6
7 428,2
6 272,6
1 255,8
2 608,6
1 707,7
4 250,5
454,0
Daňová výtěžnost na
obyvatele (v tis. Kč)
2010
2011
2013
13,8
11,3
13,9
12,8
9,9
12,2
14,3
13,6
15
8,8
9,3
13,9
9,5
9,4
10,9
8,7
8,5
10,4
9,8
10
11,1
9,2
9,3
13
8,7
9,3
10,6
11,3
11,4
13,2
9,5
8,5
10,9
8,4
8,1
10,4
30,8
28,2
23,7
11,1
10,8
13
9,5
9,4
10,6
13,1
11,9
16,5
13,3
12,8
11,9
Obec
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Žďár
SO ORP Písek
2010
10 523,7
13 995,0
3 405,8
865,9
1 110,7
1 788,4
1 184,2
3 177,4
3 783,8
4 562,8
2 410,4
334 764,5
3 060,8
760,7
44 393,7
5 113,9
4 033,9
2 371,7
3 908,5
2 947,3
3 617,9
2 761,8
1 596,2
1 042,5
3 132,9
1 975,6
1 289,7
2 649,6
1 431,0
6 772,1
1 701,5
2 559,3
550 069,2
2011
10 368,6
13 473,0
2 514,3
985,2
1 111,0
1 874,7
1 170,6
3 073,5
3 468,8
4 412,8
2 395,9
317 388,7
3 022,3
799,0
41 980,7
5 066,3
5 902,6
2 446,8
3 660,9
3 246,3
3 714,0
2 788,5
1 467,2
1 049,2
3 152,9
1 994,5
1 320,8
2 813,9
1 476,5
6 971,2
1 689,7
2 649,8
529 030,4
2013
13 907,5
18 275,3
2 888,0
880,8
1 431,0
2 012,2
1 473,1
3 756,0
4 373,3
5 061,8
2 574,4
383 455,3
3 883,2
925,8
61 320,8
5 845,5
5 130,5
2 854,7
4 236,2
3 486,9
4 557,3
3 380,0
1 788,3
1 413,1
3 211,8
2 382,8
1 487,4
3 891,8
1 772,8
9 730,0
2 036,2
3 385,9
655 223,8
Daňová výtěžnost na
obyvatele (v tis. Kč)
2010
2011
2013
8,8
9
11,6
8,8
8,6
11,6
16,7
13
13,4
9,8
10,3
10,5
10,4
11,1
14,5
11,7
13,4
14,4
11,5
11,4
13,8
9,9
10,7
12,2
10,9
10,5
12,9
10,8
11,9
13,3
16,7
16,2
15,2
11,2
10,7
12,9
8,5
8,5
10,7
15,4
15,7
14,7
8,9
8,7
12,4
10,5
10,2
11,2
8
12,2
9,8
10,8
11,2
13
9,6
9,1
11
10,6
12,2
13,2
12
11,6
12,7
10
10
11,2
9,9
8,8
10,3
9,1
8,9
10,8
16,7
16,9
17,6
9,7
11,1
11,4
19,5
16,7
17,7
9,1
9,4
12,6
9
8,2
10,9
8,6
8,5
12
8,7
8,4
10,2
10,8
10,9
13,8
10,6
10,3
12,6
Zdroj dat: MF ČR; účetní a finanční informace státu
Data aktuální k 31.12. daného roku
Tabulka C 2: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Písek
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
2010
130
9
22
206
237
134
47
183
16
Počet obsazených pracovních míst
2013
Absolutní změna
Relativní změna [%]
188
58
44,6
19
10
111,1
27
5
22,7
222
16
7,8
245
8
3,4
156
22
16,4
37
-10
-21,3
125
-58
-31,7
9
-7
-43,8
129
Obec
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Žďár
SO ORP Písek
2010
18
72
53
19
21
18
36
2
134
421
18
1
5
2
13
193
111
80
9
14 709
37
3
1 169
14
51
43
101
43
7
24
52
4
9
33
17
117
10
139
85
13
18 890
Počet obsazených pracovních míst
2013
Absolutní změna
Relativní změna [%]
11
-7
-38,9
86
14
19,4
57
4
7,5
13
-6
-31,6
35
14
66,7
19
1
5,6
34
-2
-5,6
2
0
0,0
137
3
2,2
436
15
3,6
52
34
188,9
3
2
200,0
9
4
80,0
3
1
50,0
35
22
169,2
176
-17
-8,8
86
-25
-22,5
75
-5
-6,3
8
-1
-11,1
15 862
1153
7,8
39
2
5,4
2
-1
-33,3
1 359
190
16,3
19
5
35,7
56
5
9,8
85
42
97,7
109
8
7,9
41
-2
-4,7
38
31
442,9
52
28
116,7
56
4
7,7
13
9
225,0
21
12
133,3
20
-13
-39,4
14
-3
-17,6
114
-3
-2,6
11
1
10,0
145
6
4,3
90
5
5,9
27
14
107,7
20 478
1588
8,4
Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12. daného roku
Tabulka C 3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Písek [‰]
Obec
Boudy
Cerhonice
130
2004
210,3
275,1
143,4
2007
2011
211,6
213,0
314,9
282,7
175,8
223,9
2013
207,2
292,8
208,6
Obec
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Žďár
SO ORP Písek
2004
214,2
208,4
202,6
352,6
133,2
190,9
264,3
172,9
164,6
240,0
234,7
146,9
219,9
173,9
211,2
207,6
239,7
222,2
298,3
226,0
229,9
210,2
165,2
140,4
191,5
188,7
216,8
252,4
175,4
150,5
175,7
182,7
179,4
132,1
222,9
194,7
202,5
222,2
179,2
232,0
453,1
184,7
155,8
167,0
198,4
144,7
190,1
2007
2011
215,8
241,3
214,7
193,7
221,3
186,6
356,6
285,7
162,9
160,6
206,6
186,7
251,1
130,1
195,6
175,5
183,7
170,4
222,2
192,3
240,2
180,5
152,2
153,8
263,9
221,4
173,9
153,8
207,0
221,1
210,7
206,9
254,5
191,7
228,6
145,8
275,9
250,0
238,1
200,0
258,1
252,4
199,7
194,4
159,6
155,0
162,2
177,4
221,4
229,7
190,7
192,7
245,7
200,0
343,4
235,3
178,5
187,9
152,6
165,0
196,8
243,8
197,1
169,7
183,2
163,8
140,8
176,0
236,5
215,0
218,4
207,9
188,7
197,6
245,5
254,2
169,4
187,2
227,5
189,9
403,2
215,2
173,3
197,3
145,5
122,9
173,7
152,9
223,4
233,8
175,6
202,5
194,5
193,8
2013
240,7
197,3
208,6
267,6
197,0
195,2
127,0
195,0
169,4
188,7
170,0
198,8
236,4
131,6
211,9
206,5
176,7
190,5
242,4
200,0
215,0
195,4
177,0
178,5
201,2
196,1
187,3
206,3
186,7
175,0
231,8
177,3
192,7
174,2
219,4
192,7
231,2
244,3
203,3
191,4
202,4
201,3
142,0
169,3
245,0
183,7
197,0
Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31.12. daného roku
131
Tabulka C 4: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Písek [%]
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Žďár
132
2001
2011
70,7
71,4
75,3
71,2
69,9
68,6
67,2
66,8
61,1
72,5
70,6
63,8
68,8
68,3
64,9
65,6
72,0
66,4
68,8
64,7
65,5
55,4
58,5
62,5
64,0
69,8
63,9
68,0
69,6
65,6
51,4
67,3
71,6
68,9
64,0
60,1
62,3
71,0
66,8
68,0
71,7
60,4
71,7
69,2
64,5
71,1
68,7
66,7
68,9
62,7
65,2
61,5
61,4
67,1
70,9
61,3
63,2
65,0
67,1
63,7
65,5
64,9
50,4
57,3
62,8
60,0
61,1
62,5
61,8
47,5
65,7
55,2
56,8
55,1
68,0
58,8
61,7
66,5
59,1
45,5
62,4
59,7
65,6
71,3
63,1
54,3
60,7
55,7
68,5
70,8
51,1
65,9
49,0
70,1
58,8
60,1
66,1
70,1
2001
2011
68,7
Obec
SO ORP Písek
64,9
Tabulka C 5: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Písek [%]
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
2007
4,6
9,6
5,5
4,7
6,3
5,0
5,4
2,6
3,5
2,2
6,3
5,2
12,8
6,8
5,8
5,5
10,4
5,3
5,1
5,1
12,9
11,6
8,1
8,1
8,0
5,3
6,6
3,8
5,3
8,8
6,4
6,1
5,7
5,6
4,1
6,2
3,0
3,5
4,1
6,0
5,6
8,3
8,7
4,9
4,7
2008
2009
2010
4,8
8,6
7,0
6,2
8,4
12,8
5,5
9,5
9,2
3,7
7,4
8,2
4,9
8,0
9,0
3,9
6,4
7,3
5,9
8,3
7,5
2,0
4,8
5,5
3,8
6,3
6,9
2,8
6,0
7,4
4,7
6,8
7,7
3,4
4,4
5,2
6,1
7,1
8,3
4,5
5,3
9,6
5,8
10,2
10,7
7,2
9,0
9,9
5,0
0,0
1,3
4,6
8,4
8,6
4,7
7,6
8,3
3,5
4,5
7,4
8,5
7,7
7,7
9,9
10,5
13,6
7,5
6,8
9,0
6,8
8,9
9,7
8,0
11,2
11,3
1,7
6,3
9,0
4,8
10,0
10,5
1,9
5,8
7,9
4,2
6,5
7,4
8,1
7,6
7,3
8,0
6,8
15,9
4,2
7,0
7,9
3,4
6,1
8,7
5,7
6,9
8,9
6,8
6,2
8,2
5,9
6,8
9,6
2,2
3,7
5,2
6,4
7,1
5,2
2,5
5,1
6,3
4,4
11,1
7,9
11,3
13,0
13,0
7,2
14,9
11,9
4,9
10,8
8,9
2,3
10,4
11,1
1,7
3,9
3,6
2011
7,0
10,8
8,3
6,1
9,2
7,7
4,7
5,2
10,3
9,0
8,9
5,9
5,1
9,0
9,9
9,6
0,8
9,1
8,1
7,5
10,3
13,4
8,9
15,5
11,6
7,9
8,9
7,3
7,1
7,6
10,2
8,1
10,8
7,5
7,1
9,5
5,0
7,0
7,3
9,4
7,7
8,3
7,7
8,3
4,3
133
Obec
Vrcovice
Záhoří
Žďár
SO ORP Písek
2007
5,0
4,9
3,7
8,7
5,5
2008
2009
2010
6,4
8,9
12,1
5,3
6,1
6,9
3,6
5,3
5,0
4,3
4,7
6,6
4,3
6,8
7,7
2011
17,1
6,1
5,5
6,3
7,5
Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika
Tabulka C 6: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Písek[%]
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
134
2007
63,7
56,1
31,6
72,5
53,8
41,9
55,9
34,3
66,7
57,1
49,6
59,6
50,0
55,9
79,5
55,1
48,0
54,0
54,3
52,1
30,8
43,4
86,8
19,0
45,8
78,8
67,4
37,5
56,2
43,3
76,5
59,5
50,7
48,7
85,1
43,0
57,4
40,8
42,9
44,2
34,6
2008
2009
2010
55,6
53,7
41,1
59,5
43,0
41,4
52,6
80,3
70,3
59,0
57,6
46,5
46,6
39,2
51,8
60,4
66,8
52,3
29,7
48,4
41,5
50,9
50,8
44,6
69,6
44,7
36,1
55,6
36,8
46,8
41,8
40,1
47,1
40,2
40,7
34,0
68,4
81,8
57,7
60,7
34,7
47,3
56,8
71,4
58,0
41,4
36,6
61,0
100,0
0,0
33,3
59,3
59,3
50,4
54,0
49,0
47,1
42,9
63,5
37,9
53,5
35,9
59,0
64,4
37,5
30,6
85,7
63,2
47,4
14,3
45,7
16,0
47,4
40,8
40,6
64,0
38,9
39,0
70,7
43,3
61,0
56,3
16,3
59,1
54,2
51,2
50,7
50,6
42,9
49,0
61,9
72,2
59,5
55,9
55,6
54,6
43,9
46,6
50,9
43,8
54,5
28,5
51,3
47,9
51,1
52,2
45,2
53,0
70,6
15,8
47,5
60,5
58,6
58,1
55,8
56,3
35,2
39,5
46,9
47,1
17,0
62,3
50,8
2011
41,3
63,3
72,4
55,2
46,9
43,5
33,3
56,8
49,2
36,8
43,4
50,6
75,0
45,5
60,0
52,3
100,0
50,4
46,8
44,8
61,5
27,9
40,0
22,5
35,0
31,7
53,0
77,0
52,4
47,9
88,9
54,8
47,1
37,6
28,0
50,9
51,9
56,0
46,0
49,4
63,9
Obec
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Žďár
SO ORP Písek
2007
38,0
56,0
61,9
55,6
64,7
61,3
77,5
35,9
55,9
2008
2009
2010
54,1
60,6
61,4
69,6
49,2
39,8
50,0
46,7
79,2
58,6
62,7
47,6
50,0
52,5
50,6
62,4
48,3
51,0
66,7
58,6
52,7
22,4
41,3
65,2
54,0
51,2
50,2
2011
57,7
68,5
97,2
66,2
45,3
52,3
70,0
48,8
51,4
Zdroj dat: MPSV
Tabulka C 7: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Písek [%]
Obec
Boudy
Cerhonice
Čimelice
Čížová
Dobev
Dolní Novosedly
Drhovle
Heřmaň
Horosedly
Kestřany
Kluky
Kožlí
Králova Lhota
Křenovice
Lety
Minice
Mirotice
Mirovice
Mišovice
Myslín
Nerestce
Nevězice
Olešná
Orlík nad Vltavou
Oslov
Ostrovec
Paseky
Písek
Podolí I
Probulov
Protivín
Předotice
Putim
Rakovice
Ražice
Skály
2007
2008
2009
2010
0,9
0,6
1,3
1,4
3,1
2,0
1,4
1,1
3,2
0,4
0,4
2,7
1,0
0,8
1,4
2,1
1,3
0,9
0,5
1,0
0,7
0,5
0,4
0,3
0,8
0,5
2,3
2,5
0,9
0,5
0,5
0,9
0,1
0,0
1,1
1,0
0,0
0,0
0,0
0,0
1,0
1,0
1,3
1,8
1,4
0,4
0,0
0,5
5,8
3,8
3,8
3,8
0,8
0,7
0,0
0,6
3,7
0,1
0,9
1,9
1,3
1,1
1,2
1,9
5,0
5,0
0,0
0,0
1,3
0,8
0,9
2,0
0,9
0,7
0,7
1,4
1,9
0,1
0,9
1,2
6,7
2,8
1,6
1,4
5,3
2,4
0,4
2,2
3,7
4,6
2,3
1,4
1,2
0,0
0,0
1,0
1,7
1,4
1,3
1,8
0,2
0,1
0,0
1,1
2,7
1,0
0,6
2,4
1,1
0,0
0,4
2,0
1,6
0,9
0,7
1,5
3,4
1,5
1,3
1,0
3,0
0,0
0,4
2,3
2,8
1,2
0,8
1,5
1,3
0,2
0,3
0,5
1,9
1,0
0,1
1,0
1,6
0,0
1,3
1,0
1,2
0,8
1,0
1,9
0,7
0,0
0,0
0,4
2011
1,1
2,9
0,1
1,6
1,5
0,9
0,7
0,7
1,4
0,2
1,4
0,7
3,8
1,8
2,2
2,1
0,0
1,9
2,0
1,8
1,8
3,5
1,2
0,2
1,9
1,9
1,5
1,4
1,8
0,1
1,1
1,9
1,6
1,2
1,0
2,4
0,3
135
Obec
Slabčice
Smetanova Lhota
Tálín
Temešvár
Varvažov
Vlastec
Vojníkov
Vráž
Vrcovice
Záhoří
Žďár
SO ORP Písek
Zdroj dat: MPSV
136
2007
2008
2009
2010
0,2
0,2
1,0
0,3
1,6
0,5
0,1
2,0
2,5
1,4
1,5
2,2
0,0
1,1
2,6
4,9
4,3
2,8
3,1
2,7
5,6
0,8
1,2
2,3
0,0
0,5
0,0
3,0
0,7
0,0
0,0
0,3
1,0
1,8
1,8
2,2
1,4
0,6
0,5
1,3
1,7
0,0
0,0
0,0
5,4
2,7
0,9
1,6
1,7
0,9
0,8
1,4
2011
0,4
1,2
0,7
2,4
1,4
1,9
6,0
0,0
1,3
0,4
0,0
1,5
1,7

Podklady pro RURÚ + dokumentace RURÚ

Transkript

Podobné dokumenty

proces proces - Geoportál Jihočeského kraje

Rozhodování, riziko a cenová dynamika aktiv

proces proces - Geoportál Jihočeského kraje

ZDE - PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, sro

eeeeeeeeeeeeeeee

str. 1 - CZ Motokros

Sdělení