HL06-2011 - Hornické listy

Transkript

HORNICKÉ listy
časopis zaměstnanců Skupiny SD  ročník XIX.  číslo 6
NA ZIMU JSME PŘIPRAVENI
editorial
Milí čtenáři,
blížící se konec roku je vhodnou
příležitostí k malému ohlédnutí a bilancování. Rok 2011 se pro Severočeské doly nepochybně zařadí mezi
další z řady úspěšných let, ne-li jako
ten absolutně nejúspěšnější, s rekordními objemy těžeb. A bez vás,
zaměstnanců Skupiny SD, by se tak
výborných výsledků nedosáhlo. Celý
letošní, už XIX. ročník Hornických
listů se v nejrůznějších rubrikách
zaměřil na představení šikovných,
věrných a obětavých pracovníků
z obou těžebních lokalit. A není tomu
jinak ani v tomto tak trochu vánočním čísle. Seznamujeme vás třeba se
sehranou posádkou nového rýpadla
KK 1 300/K 111, na němž tým vedený
odborníky z dceřiné firmy Prodeco
nedávno prováděl výkonovou zkoušku. V novoroční anketě se můžete setkat s letošními tvářemi SD. Zdánlivě
nesourodá sedmičlenná skupinka
vybraná napříč naší firmou, z níž každý ovládá excelentně svoji profesi.
Při dalším mapování dobývací techniky se seznámíte s obětavými členy
posádek zakladačů ZP 2 500/3 500.
Nesmím zapomenout ani na letošní
držitele nejvyšších resortních ocenění – medaile G. Agricoly a Čézara.
Těšíme se, že se zajímavými kreativními lidmi se budeme v našem
časopise setkávat i v roce 2012. Pro
Hornické listy to bude rok jubilejní. V roce 2012 uplyne už dvacet let
od vydání prvního čísla. Těší nás, že
nám stále věnujete zájem a přízeň.
Jako malý dárek jsme pro vás připravili kalendář HL. Také v novém roce
budeme usilovně pracovat na kvalitě
obsahu, a to jak po obrazové, tak po
textové stránce.
Milí čtenáři, přeji vám krásné vánoční svátky a v novém roce pevné
zdraví, štěstí a úspěchy v profesním
i osobním životě.
Tomáš Vrba
šéfredaktor
obsah
3 slovo generálního ředitele
Jan Demjanovič
4 aktuality
Nové složení představenstva SD a.s.
Změny v čele společnosti Severočeské doly
Nový uhelný odtah v DB
Letošní nositelé nejvyššího
báňského ocenění ze SD
Iniciativa STOP PRACH pokračuje
strana 6
8 hlavní téma
Na zimu jsme připraveni
10 svět dolů
KK 1 300/K 111 úspěšně
absolvovalo výkonovou zkoušku
Deset úspěšných let SD – 1. strojírenské
Novoroční anketa
16 velkostroje pro povrchové dobývání
Zakladače ZP 2 500/3 500 v SD
strana 8
20 informace
Energie nezadržitelně podraží
22 sport
23 naši zaměstnanci
Miroslav Zíma
Jubilanti
26 čézaři Skupiny SD
Václav Kulík
strana 12
27 z odborů
Vladimír Bergerhof
28 pomáháme
Nadační fond Zdraví dětem
29 z míst kde žijeme
Duchcov – město s bohatou historií
Horník na radnici: mostecký primátor
Vlastimil Vozka
32 tip na výlet
Skleněná manufaktura v Drážďanech
Vánoční Freiberg
strana 26
HORNICKÉ listy 6/2011
časopis zaměstnanců Skupiny SD
VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba REDAKCE: Svatava Brožíková ADRESA
REDAKCE: Hornické listy, 5. května 213, 418 29 Bílina, e-mail: [email protected], [email protected] REDAKČNÍ RADA: Předsedkyně: Jaroslava Šťovíčková;
členové: Vladimír Andrášek, Vladimír Budinský, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Ivan Koukol, Rudolf Kozák, Jiřina Leónová, Karel Skramuský, Jaromír Šeps,
Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek. Číslo registrace MK ČR E 13126 TISK: TISKÁRNA K&B, s. r. o. Pro SD a. s. zajistil INFO-PRINCIP, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 6/2011:
16. 12. 2011 UZÁVĚRKA ČÍSLA 1/2012: 14. 2. 2012. Elektronickou podobu Hornických listů najdete na www.sdas.cz a intranetu SD a. s.
nové skrývkové velkorýpadlo KK 1 300.
Daří se nám díky dobré obchodní politice, úspěšné racionalizaci našich činností a zejména díky dobré práci všech zaměstnanců Skupiny SD. Velice si vážím
Vašeho nasazení, obětavosti a spolehlivosti, kterou jste letos prokázali vynikajícími výsledky celé naší společnosti.
Milí spolupracovníci, vážení čtenáři
Hornických listů,
za pár dní budeme mít za sebou rok
2011, který byl velmi významným rokem
pro ČEZ a jeho součást Skupinu SD.
Vnější podmínky byly a zůstávají složité,
ekonomiku našeho kontinentu ovlivňuje
krize eurozóny. Evropa stále nevyřešila
své dluhové problémy, které se naopak
prohlubují. Zpomalení v Evropě, zvláště v Německu, se samozřejmě promítá
i na českou ekonomiku. Ekonomické
zpomalení se projeví poklesem spotřeby a cen elektrické energie, tedy přímo
zasáhne i do poptávky a do cen našeho
uhlí. Přes tyto složité vnější podmínky
jsme dokázali posílit pozici na českém
trhu s hnědým uhlím a s podílem přes
50 % trhu s hnědým uhlím jsme největší
těžební společností v ČR a v tříděném
uhlí jsme dosáhli dokonce tržního podílu
75 % s perspektivou dalšího růstu.
Na sklonku minulého roku jsme získali
povolení k hornické činnosti na dole Bílina a v krátkém období jsme modernizovali provoz tohoto dolu tak, že v tomto roce dosáhne rekordních těžeb přes
10 milionů tun. Průtahy ve vydání povolení ke komplexní obnově elektrárny
Prunéřov, které jsou zaviněné bojovníky
proti zlepšení ekologických parametrů
elektrárny, zapříčinily oddálení odstávky
části bloků EPRU a tím i vyšší těžby na
DNT, které se přiblíží 15 milionům tun.
V polovině roku jsme na DB za účasti
prezidenta republiky uvedli do provozu
Severočeské doly jsou úspěšná
a prosperující společnost
Výborné ekonomické i těžební výsledky jsou podloženy naší společnou snahou o vyšší kvalitu a výkonnost všech
činností, a to včetně aktivit našich dceřiných společností. Zvyšujeme těžební
výkony i bezpečnost báňských provozů.
Severočeské doly letos dosáhly absolutně nejvyšších objemů těžby od svého
vzniku v roce 1994 – téměř 25 milionů
tun. Dobře zhodnocujeme investice,
které jsme vložili do obnovy technologických zařízení na DNT i DB. Zvyšujeme tak technickou úroveň i spolehlivost
provozovaných velkostrojů i doplňkové
mechanizace. V loňském roce jsme získali povolení těžit na dole Bílina až do
roku 2030 a v letošním roce jsme zahájili
stejně náročný proces směřující k získání povolení k budoucí hornické činnosti
pro lom Libouš až do roku 2029. Návrh
státní energetické koncepce a jednání
s obcemi a městy v jihozápadní části
dolu Bílina nám dávají jistotu, že se nám
v příštích letech podaří provést závěrečnou korekci limitu těžby na tomto dole
a připravit ho pro bezproblémovou těžbu po celou dobu životnosti Elektrárny
Ledvice, jejíž budovaný nadkritický blok
bude nejmodernější uhelnou elektrárnou v naší zemi. Organickou součástí
našeho báňského podnikání jsou sanace a rekultivace. Také v těchto činnostech se daří nepřetržitě zvyšovat kvalitu
a efektivnost, jak při přípravě území pro
budoucí rekultivace, tak i v péči o plochy zemědělsky či lesnicky rekultivované. Naše rekultivační postupy jsou velmi
oceňovány a s úspěchem kopírovány
v zahraničí.
Kvalitnější životní prostředí
a vynikající spolupráce s obcemi
a městy kolem nás
O lepší stav životního prostředí se
systematicky snažíme nejen v rámci báňských provozů, ale samozřejmě
i v obcích a městech v jejich sousedství. Naše společná aktivita s obcemi
a městy kolem DB – STOP PRACH přináší výsledky. Na ekologické stavby, které chrání okolí před hlukem a prachem,
jsme letos vynaložili značné prostředky.
V současné době jejich masivní příznivý
účinek na kvalitu života začaly pociťovat obce v okolí lomu Bílina, které jsou
chráněny zbrusu novými zemními valy
a zelenými stěnami. Příznivě se to projevuje v Ledvicích, v Braňanech i v Mariánských Radčicích. Je to součást naší
politiky společenské odpovědnosti i základ dobrých sousedských vztahů.
Život je změna
V závěru letošního roku dochází k plánované a delší dobu připravované změně ve vedení naší společnosti. Rozhodl
jsem se sám po více než 30 letech práce
v oboru ukončit působení ve výkonných
orgánech a pozicích naší firmy. Předsedou představenstva a generálním ředitelem se stává Ivan Lapin. Předávám mu
Severočeské doly ve vynikající kondici,
s jasnou vizí budoucnosti a s bezproblémovou a bezkonfliktní perspektivou
úspěšné činnosti v lokalitě Tušimice
do poloviny třicátých let našeho století
a v lokalitě Bílina s perspektivou za rok
2050. Budu i nadále sledovat, jak se SD
úspěšně rozvíjí, protože zůstávám nadále v týmu SD a předpokládá se moje
působení v dozorčí radě.
Rok 2012 nebude pro ekonomiku
a energetiku jednoduchým rokem. Jsme
součástí Skupiny ČEZ, subjektu s jasnou strategií a vizí, a to nám dává jistotu,
že uspějeme. Naše oba doly jsou ve vynikající kondici. Provádíme investice do
techniky, která zvýší naši produktivitu
a zajistí nám bezproblémovou činnost
v horizontu desítek let. Máme tým pracovníků SD, který je skvěle odborně vybaven, vysoce motivován a připraven se
s výzvami roku 2012 i dalších let utkat.
Věřím, že SD jsou a vždy budou vynikající značka.
Děkuji všem zaměstnancům Skupiny
SD za celoroční práci. Přeji krásné a pohodové Vánoce a nový rok 2012 plný
úspěchů i v náročných ekonomických
vnějších podmínkách, které nás čekají.
Jan Demjanovič
2/3
slovo generálního ředitele
aktuality
Nové složení představenstva SD a. s.
V pondělí 5. prosince valná hromada Severočeských dolů, které vlastní ze sta procent energetická
společnost ČEZ, zvolila nové členy představenstva SD. Představenstvo je nově sedmičlenné
namísto původních šesti členů. Následně 7. prosince představenstvo zvolilo ze svého středu
nového předsedu. Tento statutární orgán společnosti, který řídí její činnost, jedná jejím jménem
a zajišťuje její obchodní vedení podle platných právních předpisů a stanov společnosti, má nyní
složení: Ivan Lapin, předseda představenstva, Jiří Zahradník, místopředseda představenstva,
Miroslav Eis, člen představenstva, Josef Molek, člen představenstva, Jiří Neruda, člen
představenstva, Jiří Postolka, člen představenstva a Pavel Vaňas, člen představenstva.
Ivan Lapin
předseda představenstva
Absolvent Fakulty hornicko-geologické Vysoké školy báňské – Technické
univerzity v Ostravě. Předsedou představenstva je od 7. prosince letošního
roku. Od 1. ledna 2012 se ujme pozice
generálního ředitele Severočeských
dolů. V dozorčí radě SD byl od 23. října
2009. Má 24 let praxe v různých technických a řídících funkcích.
Jiří Zahradník
místopředseda představenstva
Absolvent Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni. Od 3. dubna 2007 je
členem představenstva a finančním ředitelem Severočeských dolů. Místopředsedou představenstva je od 28. května
2009. Má 31 let praxe v hornictví.
Miroslav Eis
člen představenstva
Absolvent Fakulty hornicko-geologické Vysoké školy báňské – Technické
univerzity v Ostravě. Od 1. ledna 2003
je technickým ředitelem Severočeských
dolů. Členem představenstva je od 21.
února 2006. Má 29 let praxe v hornictví.
Jiří Neruda
Absolvent Fakulty strojní a elektrotechnické Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Od 1. ledna
2008 je členem představenstva a výrobním ředitelem Severočeských dolů.
Má 30 let praxe v hornictví.
Jiří Postolka
Absolvent Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.
Od března 2010 je ředitelem útvaru
plánování a controllingu ČEZ. Členem
představenstva Severočeských dolů je
od 7. prosince 2011.
Představenstvo Severočeských dolů zvolilo 7. prosince nového
předsedu představenstva, kterým se stal Ivan Lapin, dosavadní
ředitel divize Správa ČEZ. Ivan Lapin se od 1. ledna 2012
ujme také pozice generálního ředitele Severočeských dolů.
Josef Molek
Absolvent Fakulty výrobně-ekonomické Vysoké školy ekonomické v Praze. Od 1. ledna 2003 je personálním
ředitelem Severočeských dolů. Členem
představenstva je od 21. února 2006.
Má 32 let praxe v hornictví.
Pavel Vaňas
Absolvent Fakulty strojní Českého
vysokého učení technického v Praze.
Od 30. června 2006 je členem představenstva a obchodním ředitelem
Severočeských dolů. Má 24 let praxe
v hornictví.
Ivan Lapin
předseda představenstva a generální ředitel SD a. s.
Dosavadní předseda představenstva a generální ředitel SD Jan Demjanovič, kterému skončil mandát
člena představenstva k 27. listopadu, se rozhodl po více jak 12 letech
pozici v představenstvu opustit.
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš k tomu řekl: „Chtěl bych poděkovat Janu Demjanovičovi za dosavadní spolupráci a za to, jak dokázal
provést Severočeské doly těžkým
obdobím na trhu s uhlím i při začleňování firmy do Skupiny ČEZ. Zároveň se budu těšit na další spolupráci,
protože pan Demjanovič neodchází
pryč, ale bude nadále nápomocen
i novému generálnímu řediteli a předpokládám, že nás bude zastupovat
i v dozorčí radě Severočeských dolů,
kterou naopak Ivan Lapin opouští.
Chceme nadále využívat jeho více
jak 30leté zkušenosti v hornictví.“
Ivan Lapin pochází z Ostravy, kde
vystudoval Vysokou školu báňskou
– Technickou univerzitu, Fakultu hornicko-geologickou. Před příchodem
do Skupiny ČEZ působil v Moravských naftových dolech Hodonín,
deset let v koncernu Ostravsko-karvinské doly, a. s., naposledy jako ředitel Báňské obchodní společnosti.
Ivan Lapin pracuje ve společnostech Skupiny ČEZ od roku 2002.
Nejdříve měl v Severomoravské
energetice na starosti strategický
nákup elektřiny, poté v Energetice
Vítkovice rozjížděl činnost integrovaných energetických služeb. Od
1. října 2004 pak působil v ČEZ, a. s.
jako ředitel sekce Integrovaný nákup. Od 1. ledna 2007 zastával
funkci jednatele a generálního ředitele společnosti ČEZ Správa majetku, s. r. o. Od července 2007 byl
jmenován ředitelem divize Správa
ČEZ, a. s. Je členem dozorčích rad
několika dceřiných společností Skupiny ČEZ.
4/5
Změny v čele Severočeských dolů
aktuality
SEVEROČESKÉ DOLY
MEZI NEJVĚTŠÍMI
FIRMAMI STŘEDNÍ
A VÝCHODNÍ EVROPY
V letošním žebříčku pěti set největších středo- a východoevropských firem sestavovaném podle
výše tržeb společností Deloitte,
uznávaným nezávislým mezinárodním auditorem a poradcem, se
umístily také Severočeské doly.
V TOP 500 bylo letos zařazeno
celkem 80 firem. Regionu střední
a východní Evropy dominují automobilky a energetici. To odráží
také třetí místo tuzemské Škody
Auto a páté místo ČEZ. Z hlediska
čistého zisku si vede mezi energetickými společnosti nejlépe ČEZ,
který je také společností s nejvyšším čistým ziskem v TOP 500.
V žebříčku nevětších firem regionu střední a východní Evropy roku
2010 (bez Ruska a Běloruska)
podle výše tržeb obsadily Severočeské doly 446. místo, když se
tržby vyšplhaly na 450,7 mil. EUR.
SD NA 9. PŘÍČCE
MEZI STOVKOU
NEJLEPŠÍCH ČESKÝCH
FIREM ROKU 2011
Na konci listopadu vyhlásilo
Občanské sdružení Comenius pořadí každoroční soutěže českých
hospodářských subjektů. Severočeské doly se tradičně umisťují
mezi nejlepšími tuzemskými společnostmi. Na letošní 9. místo se
dostaly z 10. místa předchozího
ročníku. První tři pozice obsadily
Škoda Auto, ČEZ a Microsoft ČR.
Pořadí v soutěži určují nominace z širokého okruhu odborníků,
zákazníků, obchodních partnerů
či spotřebitelů, kteří hodnotí profesionální činnost firem i jejich
chování v běžném každodenním
životě. Sdružení Comenius pak
v celonárodním měřítku spočítá
četnost nominací a vyhlásí každoročně Českých 100 nejlepších.
Nejvyšší báňské ocenění 2011
Ve středu 7. prosince převzali od předsedy Českého báňského úřadu Iva Pěgřímka
v reprezentativních prostorách Valdštejnského paláce v Praze nejvyšší resortní vyznamenání – medaili Georgia Agricoly – za zásluhy o rozvoj hornictví také dva zástupci Severočeských dolů. Miroslav Eis, člen představenstva a technický ředitel SD, a Miloslav Šimek, vedoucí provozního úseku úprava a drtírna uhlí DNT. Oběma gratulujeme!
Iniciativa stop prach pokračuje
30. listopadu a 1. prosince proběhly v Duchcově a Braňanech
zábavné i poučné ukázky určené pro děti základních
a mateřských škol a rodiče s názvem Jak správně (ne)topit.
Akce byla uspořádána v rámci společné aktivity obcí a měst pod horou Bořeň
a Severočeských dolů STOP PRACH,
která je zaměřená na problematiku znečišťování ovzduší, mimo jiné i z lokálních topenišť. Jednalo se o pilotní akci,
na které spolupracovali zástupci obce
Braňany, města Duchcova, ředitelé ZŠ,
společnost Ascend, odbor strategie
Severočeských dolů. V rámci projektu
STOP PRACH budeme v této aktivitě
v roce 2012 pokračovat i v dalších městech a obcích.
V Braňanech a Duchcově byly navštíveny základní školy, kde v dopoledních hodinách proběhla s žáky neformální beseda v rámci učebních osnov
o vytápění domů, energiích apod. Pracovníci Výzkumného energetického
centra z Ostravy připravili na odpoledne
pro děti a jejich rodiče zábavné i poučné ukázky týkající se správného topení v rodinných domech (viz fotografie).
Nejdříve probíhala příprava zapojení
krbových kamen a měřící techniky, následovalo spalování kvalitního dřeva
a odpadu. Děti se zábavnou formou
seznámily s úskalími správného topení, samy si mohly vyzkoušet měření
znečišťujících látek jdoucích z komínu,
měření teploty plamene pomocí termočlánku a měření teplot pomocí termokamery. Aktuální hodnoty znečištujících
látek byly zobrazeny na monitoru. Děti
zjišťovaly jaký je rozdíl v množství vypouštěných znečišťujících látek z komínu při spalování kvalitního suchého dřeva v porovnání se spalováním odpadů.
Velkým lákadlem pro děti bylo rozdělávání ohně pomocí křesadla. Jako součást ukázek byl připraven znalostní kvíz
s vyhodnocením a odměnami pro děti
a dospělé. Dále byla vyhlášena výtvarná soutěž pro děti, která bude vyhodnocena 20. ledna 2012. Obrázky mohou
účastníci odevzdat na úřadech v Braňanech a Duchcově do 13. ledna 2012.
text: Jaroslava Šťovíčková
foto: Jiří Horák
Nový uhelný odtah na jižních
svazích DB zprovozněn
Po úspěšném odzkoušení zahájil na začátku listopadu provoz
nově situovaný uhelný odtah směřující v délce 3,5 km přes
úbočí jižních svahů až k jihovýchodnímu okraji lomu, uzlu
DPD Y3. Podél nových dopravníků uhelného odtahu vede nová
hlavní příjezdová komunikace do lomu Bílina z jižní části.
Právě dokončená uhelná trasa s novými dopravníky DPD šíře 1 600 mm je
součástí projektu výstavby celkem tří
nových tras uhelných odtahů. Na zbývajících dvou probíhají zemní práce tak,
aby sem mohly být postupně přeloženy
dva dopravníky ze dna lomu. Přeložka
bílinských uhelných odtahů probíhá po
etapách, aby nebyl omezen nepřetržitý
provoz uhelného lomu. Náročné přemístění by mělo být hotovo do konce
roku 2012. Hlavními dodavateli rozsáhlé
investiční akce jsou dceřiné společnosti
Prodeco a SD – Rekultivace. Přemístění uhelných odtahů na jižní svahy bylo
vyvoláno potřebou zkapacitnit vnitřní
výsypku v souvislosti s úpravou územně
ekologických limitů. Upraveným postupem porubní fronty lomu Bílina západním směrem se zvyšuje příkryvný poměr,
tj. poměr mezi objemem vytěženého uhlí
a skrývkových hmot, které je nutné odklidit pro uvolnění uhelné sloje.
text a foto: Tomáš Vrba
Na začátku roku 2012 zaznamenají dva důležité provozy Skupiny SD personální změny, které
jsou zároveň střídáním generací.
Po téměř čtyřiceti letech služby
na Dolech Bílina odchází do důchodu Jiří Židlický, ředitel pro
výrobu DB. Nastoupil v roce 1974
coby čerstvý absolvent Fakulty
elektrotechnické ČVUT Praha.
Během let prošel řadou technických funkcí včetně hlavního inženýra, výrobního a technického
náměstka. Zároveň si rozšířil báňské vzdělání studiem na Hornicko-geologické fakultě TU – VŠB
Ostrava. Vzdělání i praktické zkušenosti zúročil ve prospěch dosažených progresivních výkonů
DB. Od 1. ledna Jiřího Židlického
vystřídá Pavel Dolejší, dosavadní ředitel provozu lom DB. V tušimickém provoze SD – 1. strojírenská se loučí a do důchodu
odchází Ladislav Červený, který
byl v jeho čele od roku 2001 (na
DNT pracoval od roku 1973). Za
dlouholetý přínos byl oceněn resortní medailí G. Agricoly. Novým
vedoucím provozu Tušimice byl
jmenován Jaroslav Ticháček.
Přichází z pozice vedoucího úseku přípravy výroby.
Bezpečnost práce v Severočeských dolech
Přehled počtu pracovních úrazů na SD v kumulaci od počátku roku 2011:
leden až
listopad
Počet evidovaných úrazů
2011
2010
DB
71
79
DNT
41
Správa a.s.
1
113
SD a.s.
Kategorizace úrazů je vedena dle § 105 Zákoníku práce.
Rozdíl
Počet úrazů se záznamem
Rozdíl
2011
2010
-8
21
27
-6
49
-8
13
17
-4
1
0
1
1
0
129
-16
35
45
-10
6/7
STŘÍDÁNÍ GENERACÍ
V ČELE Dolů Bílina
A SD – 1. STROJÍRENSKÁ
hlavní téma
NA LETOŠNÍ ZIMU JSME OPĚT
DOBŘE PŘIPRAVENI
1
2
3
Provozy skrývky a lomu
jsou na zimu připraveny
Ještě předtím, než klesly noční teploty pod bod mrazu, byla vypuštěna
voda ze všech čtyřiadvaceti zkrápěcích míst na třech uhelných odtazích
na DB, a to včetně zkrápěcích trysek
pásových zakládacích vozů v uzlu PVZ
na jižní části lomu. Také na velkokapacitní homogenizační skládce DNT se
vypustila voda z trkačů, které zkrápí
vodní mlhou uhlí na celé ploše uhelných dep v případě zhoršených povětrnostních podmínek. Proti polétavému
prachu je sníh a mráz vítaným pomocníkem. Vlhké uhlí a vymrzlé šachetní
komunikace samy o sobě zajišťují bezprašné prostředí. Aby byly i pod napadaným sněhem patrné kabely mezi
stroji a napájecími body, jsou označovány kolíky. Stejně tak je tomu v případě komunikací, které lemují kolíky
a dopravní směrníky. U dobývací techniky je během mrazů zajištěno vytápění převodových skříní a samozřejmě
dostatečné množství posypového materiálu na pochůzné lávky. Při extrémních podobách zimního počasí mohou
nastat problémy se zajištěním provozuschopnosti dálkové pásové dopravy. Zejména silné dešťové přeháňky
nebo tající sníh způsobují nalepování
zvodnatělého materiálu. Výhodou bílinských uhelných odtahů je zakrytování jejich značné části. Uhlí se tak do
úpravny dostane relativně suché. Prokluzům dálkové pásové dopravy brání
přisypávání drceného korku na hnací
bubny DPD, který tak zlepšuje jejich
záběr. Mezi další opatření patří čištění
propustí pod komunikacemi, vytvoření
pohotovostních deponií posypového
materiálu u nájezdů mostků přes DPD,
vypouštění výtlačných řádů čerpacích stanic, nebo důkladné pročištění
odvodňovacích příkopů a retenčních
nádrží. Charakteru zimního období
odpovídají upravené odvodňovací rýhy
v jednotlivých řezech a jejich zaústění
do hlavní čerpací jímky.
Údržbu důlních komunikací
zajišťuje SD – Autodoprava
Sjízdnost všech cest během zimního období provádí na obou těžebních
lokalitách dceřiná společnost SD – Autodoprava. Každoroční plán údržby komunikací je vždy v předstihu odladěn
s vedoucími výroby lomů a skrývky,
inspektory BHP a PO a vedoucími provozů SD – Autodoprava v Bílině a Tušimicích. Dohromady provádí údržbu
čtyři sypače opatřené sněžnými pluhy,
v DB posíleny ještě traktorem s rozmetadlem a radlicí. Na obou lokalitách
jsou od podzimu v posypových depech
připraveny dostatečné zásoby štěrku
frakce 4–8 mm. Zimní ošetření nesjízdných komunikací se provádí posypem
štěrku a postřikem solanky, což je roztok chloridu sodného. Ten si v obou
provozech Autodopravy sami připravují
ve výrobních stanicích a čerpacími stojany plní zásobníky na sypačích. Aplikace solanky je účinná až do -7 °C.
Ledvická úpravna
připravena na zimu
Také úpravárenský provoz byl v dostatečném předstihu připraven na zimní období. Systém vnějšího zkrápění
byl vypuštěn a zásobníky posypového
materiálu už jsou na svých místech.
Pro extrémní výkyvy počasí byl vypracován pohotovostní plán. Na zamezení
prokluzu hnacích bubnů pásových dopravníků tady využívají piliny z místní
truhlárny. Paní zima může klidně přijít.
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, archiv DNT
1 Provozní zámečník Jaromír Nohl vypouští potrubí zkrápění v hrubé drtírně
a tím symbolicky zahájil přípravu ledvické úpravny na zimu.
2 V listopadu bylo depo posypového materiálu pro komunikace DB zcela zaplněno.
3 Řidič Petr Fišer čerpá solanku z automatické výrobní stanice v bílinském provoze SD – Autodoprava.
8/9
Pečlivé a včasné přípravy na zajištění plynulé těžby během zimního období
se osvědčily. Loňská zima, bohatá na přívaly sněhu a silné mrazy, toho
byla důkazem. Také letos už během podzimu připravovaly speciálně
utvořené pracovní skupiny technicko-organizační opatření pro všechny
provozy v rámci celé Skupiny SD. Na konci listopadu a začátku prosince
stále panovaly vyšší teploty, než je dlouhodobý normál. Skutečná
prověrka tuhou zimou, se uskuteční nejspíš až v lednu 2012. Pro zajištění
potřebných dodávek uhlí pro elektrárny jsme udělali maximum.
KK 1 300/K 111 úspěšně absolvovalo výkonovou zkoušku
Poslední tři listopadové dny provedla společnost
Prodeco, jako generální dodavatel nejnovějšího
rýpadla lomu Bílina, výkonovou zkoušku.
KK 1 300/K 111 během 48 hodin provozu
splnilo předepsanou hodinovou výkonnost
objemů odtěžené rostlé zeminy.
První půlrok rýpadla
KK 1 300/K 111 na DB
Montáž nového rýpadla určeného
pro těžbu těžko rozpojitelných a pevných nadložních zemin a jílů byla dokončena letos v červnu. Slavnostní
předání velkostroje proběhlo za přítomnosti prezidenta Václava Klause.
V červenci urazilo KK 1 300/K 111 tříkilometrovou trasu na místo svého prvního nasazení. Už v srpnu začal zkušební
provoz. Na bočních severních svazích
druhého skrývkového řezu proběhla
také výkonová zkouška. Na místo svého definitivního nasazení – na nejnižší
skrývkový řez lomu Bílina s častým výskytem těžko rozpojitelných a pevných
jílovců - se KK 1 300/K 111 dostane postupnou těžbou a transporty mnohem
později.
28.–30. listopad 2011:
výkonová zkouška
nové posily bílinské skrývky
Na výkonové zkoušce se kromě zástupců Prodeca v čele s Karlem Bartošem, manažerem projektu, podíleli
specialisté z Výzkumného ústavu pro
hnědé uhlí, disciplinovaní členové posádky a měřiči DB, kteří také provedli
symbolické zahájení zkoušky. V pondělí 28. listopadu geodeticky zaměřil
Miroslav Horák z oddělení měřictví DB
výchozí stav dobývacího bloku před
rýpadlem. To už bylo připraveno na
třídenní zkouškový maraton. Kromě
toho, že posádka důkladně zkontrolovala technický stav, byla na rýpadle
už nainstalována měřicí a registrační
aparatura monitorující příkon motorů
pohonu kolesa včetně tenzometrických snímačů. To vše v režii odborníků z VÚHU. Vše bylo nachystáno
a tak mohla přesně v 10:00 výkonová
zkouška začít. Hned v úvodu zkoušky dosáhlo rýpadlo plného výkonu,
a to 4 778 m3 rostlého materiálu za
hodinu. Plynulou těžbu omezoval jen
výpadek dálkové pásové dopravy
a zával na zakladači ZP 5 500.5/Z 79.
Ani během této prodlevy neustával
na rýpadle čilý ruch. Dění zde sledoval také Luděk Heinz se svými kolegy
z firmy Noen, která zajišťovala projekt
a strojní montáž. Výkonová zkouška
se plynule přehoupla do dalšího dne.
V úterý 29. listopadu nastala diametrální změna počasí. Zatímco předešlý
den panovalo sluneční, téměř jarní
počasí, byl druhý den zkoušky typicky podzimní. Nejenže klesla teplota,
ale navíc vše ráno zahalila hustá mlha.
To bylo také důvodem, proč se ráno
zhruba na hodinu zastavila těžba. Řidič neviděl z kabiny na konec kolesového výložníku. Jinak probíhala těžba
jak po drátkách. Pracovníci VÚHU
odebírali z řezu vzorky, které odvezou
na rozbor do akreditované laboratoře
testování hornin. Výsledky testu jsou
nedílnou součástí zkoušky. Další krátké přerušení těžby zapříčinil dřevěný
pražec schovaný v masivu odtěžované zeminy. Poté, co ho členové posádky vyjmuli z přesypu na spojovacím
mostě, pokračuje výkonová zkouška nerušeně dál. Ve středu se krátce
před desátou objevuje měřič Miroslav
Horák, což je neklamné znamení, že
zkouška končí. A skutečně, 30. listopadu v 10:00 je oficiálně ukončena.
Zaměřením a porovnáním konečného
stavu s výchozím se provede výpočet
kubatury odtěžené zeminy. Další údaj
je z vah na DPD. Během krátké doby
byl vyhotoven protokol o výkonové
zkoušce, kde je uvedena čistá doba
těžby bloku Tb = 29,1 h, kdy bylo odtěženo 61 631 m3 rostlé zeminy a tím
splněna předepsaná hodinová efektivní výkonnost rýpadla KK 1 300/K 111.
Výborně dopadly také další sledované
výkonnostní parametry, například příkon motorů otáček horní stavby. „Od
srpnového zahájení těžby vykazovalo rýpadlo velmi dobrou spolehlivost.
Jsme rádi, že se také při výkonové
zkoušce potvrdila jeho schopnost těžit
s očekávaným výkonem. Navíc během
zkoušky panovala příkladná spolupráce všech zúčastněných, kteří měli
společný cíl. Prokázat, že tento složitý
stroj lze naprosto spolehlivě ovládat,“
shrnul své zkušenosti Karel Bartoš.
svět dolů
PONDĚLÍ 28. 11.
Ráno před zahájením zkoušky instalují pracovníci VÚHU – Petr
Klouda (vlevo) a Vlastimil Moni měřicí aparaturu, která bude příštích
48 hodin monitorovat otáčky motorů otoče horní stavby.
Přesně v 10:00 ranní směny začala výkonová zkouška. Zakrojení
kolesa do řezu sledují spolu s řidičem Petrem Panuškou také
Karel Bartoš (vlevo) z Prodeca a Luděk Heinz z firmy Noen.
ÚTERÝ 29. 11.
ÚTERÝ 29. 11.
Také během druhého dne výkonové zkoušky na KK 1 300/K 111 jsou
přítomni mechanici stroje: Pavel Zimmermann (vlevo) a Václav Váňa.
Experti z VÚHU zůstávají při zkoušce na rýpadle nepřetržitě.
Vlastimil Moni během noční směny v elektrorozvodně
kontroloval snímání měřeného příkonu pohonu kolesa.
STŘEDA 30. 11.
STŘEDA 30. 11.
Výkonová zkouška skončila podle plánu v 10:00. Řidič rýpadla Radek Hájek
opouští kabinu a jde za ostatními členy posádky a týmem provádějícím měření.
Bezprostředně po ukončení výkonové zkoušky přijeli k rýpadlu
KK 1 300/K 111 měřič Miroslav Horák a figurantka Libuše Bennová, aby
provedli aktuální zaměření řezu pro výpočet kubatury odtěžené zeminy.
10/11
PONDĚLÍ 28. 11.
svět dolů
Největší dceřiná společnost
Severočeských dolů
SD – 1. strojírenská si
připomíná v těchto dnech
desáté výročí od svého
založení. Činnost zahájila
na začátku roku 2002 po
vyčlenění závodů dílen DB
a DNT od mateřské společnosti
SD. Od vzniku společnosti
stojí v jejím čele Josef Zetek,
který pro naše čtenáře
zrekapituloval úspěšnou
dekádu plnou dynamického
rozvoje v oblasti údržby, oprav,
rekonstrukcí a modernizací
těžebních technologií mateřské
společnosti, ale také pro
širší energetický sektor.
Pane řediteli, můžete zavzpomínat
na dobu vzniku SD – 1. strojírenské?
Naše společnost byla založena vlastně už v říjnu 2001 v rámci restrukturalizace Severočeských dolů, vyčleněním
vybraných středisek a činností ze Závodu dílen lomu Bílina a ze Závodu důlnětechnického provozu lomu Libouš. Reálné zahájení naší činnosti se rozeběhlo
od 1. ledna 2002. Podílet se na vytváření nové strojírenské společnosti byla
pro mě osobně velká výzva. Když jsem
dostal od tehdejšího vedení Severočeských dolů nabídku, byl jsem obchodním
ředitelem v Krušnohorských strojírnách.
Po přestupu pod křídla největší hnědouhelné společnosti jsme začali s týmem
spolupracovníků připravovat novou
strukturu moderní firmy. Nastavili jsme
procesní řízení společnosti od příjmů
zakázek, jejich realizace, nákupu, až po
Rekonstrukce a modernizace KU 300.15/K 70,
která probíhala v letech 2007 až 2009
včetně transportu rýpadla z DNT na DB.
Deset úspěšných let
SD – 1. strojírenské, a. s.
kontrolu a expedici. Zredukovali jsme
počet našich zaměstnanců z původních
zhruba 720 až na současných 600. Zřídilo se též obchodní oddělení a technická kontrola. Výrazně jsme museli posílit
a přeorganizovat i technickou přípravu
výroby. Předmětem našeho podnikání
bylo a je strojírenství, zejména pak údržba, opravy a modernizace důlní technologie mateřské společnosti. Realizujeme
také výrobu náhradních dílů pro těžební
techniku.
Vaše společnost se zaměřuje i na oblast jakosti výroby, bezpečnosti a hygieny práce. Zavedli jste certifikovaný integrovaný systém managementu
a zvýšili kvalifikaci zaměstnanců.
Můžete tyto oblasti přiblížit?
Na poli jakosti jsme v roce 2010
úspěšně absolvovali recertifikační
V roce 2008 zahájila činnost
nová moderní opravna válečků.
audit integrovaného systému managementu (IMS) podle ISO 9001:2008, ISO
14001:20014 a ČSN OHSAS 18001:2008
prováděný uznávaným lídrem certifikačního trhu Bureau Veritas Certification. Naše činnost tak bude i nadále
probíhat na principu zajištění jakosti
výroby s minimalizací dopadů na životní prostředí při dodržovaní předpisů
v oblasti bezpečnosti a hygieny práce.
Úspěchem bylo také získání finanční
podpory z Operačního programu rozvoje lidských zdrojů spolufinancované
ESF EU pro náš projekt Zavedení IMS
a zvýšení kvalifikace zaměstnanců formou školení. Tento projekt probíhal
v letech 2006 až 2008 a podařilo se
nám z Operačního programu získat
zhruba 2 mil. korun, což představovalo přibližně 80 % celkových nákladů projektu. Tímto způsobem jsme
Pracoviště obráběcího centra CNC
v obrobně provozu Bílina.
Cíleně investujete do technického
vybavení vašich provozů. Jakou novou technikou se můžete pochlubit?
K tomu, abychom mohli postupně
rozšiřovat objem služeb pro naši mateřskou společnost nebo externí trhy, musíme mít kvalitní a spolehlivé technické
vybavení. Postupně jsme se dovybavili
moderní obráběcí, svářecí, montážní
a měřicí technikou. Konkrétně se jednalo například o lícní soustruhy pro
obrábění hřídelí velkých průměrů nebo
hnacích bubnů, CNC horizontální vyvrtávačky, CNC obráběcí centrum či
zakružovačku plechů. Od roku 2008
zajišťujeme opravy všech typů válečků
dálkové pásové dopravy pro obě těžební lokality SD v nové moderně vybavené opravně. Nejnovější důležitou
investicí je plazmový portálový řezací
stroj, který jsme právě instalovali v přířezu v provozu Bílina. Nezapomínáme
ani na projektovou přípravu, kde vznikají projekty a výrobní výkresová dokumentace ve 3D. V neposlední řadě bylo
naší největší investicí odkoupení obou
výrobních hal od mateřské společnosti.
Nyní tedy již podnikáme „ve svém“.
Ohlédnete-li se za uplynulou úspěšnou dekádou SD – 1. strojírenské,
jaké byly nejvýznamnější akce, na
kterých se podílela?
Za deset let jsme si vybudovali dominantní pozici v zajišťování údržby
těžební technologie, jejích opravách,
rekonstrukcích a modernizacích. Skupina SD představuje zhruba 90 % objemu našich zakázek, zbytek realizujeme
pro elektrárny ČEZ či externí trhy.
V posledních letech se stále více prosazujeme také v oblasti rekonstrukcí
a dodávek dálkové pásové dopravy,
pásových a shazovacích vozů, náběhových dílů a ostatních částí dopravních
cest. Do této oblasti spadá také významná zakázka na výstavbu dálkové
pásové dopravy pro druhý skrývkový
řez lomu Bílina, na které se podílíme
spolu s Prodeco a SD – Rekultivace.
Z řady námi realizovaných akcí největší
pozornost odborné i široké veřejnosti
poutal přesun a následná rekonstrukce
a modernizace rýpadla KU 300.15/K 70,
která probíhala v letech 2007 až 2009.
Tento velkostroj jsme museli nejdříve
demontovat, pak po částech transportovat z DNT na místo nového nasazení
na DB. Důležitou zakázkou mimo Skupinu SD je nyní realizované zauhlování
Elektrárny Tisová, kde rekonstruujeme
vyhrnovací vozy a pásové dopravníky
vedoucí od hlubinných zásobníků ke
stávající pásové cestě k elektrárenským kotlům.
Blíží se konec roku 2011, jaké očekáváte hospodářské výsledky jubilejního desátého roku?
V porovnání s prvním rokem našeho působení se nám podařilo více než
ztrojnásobit obrat. Očekáváme ho na
úrovni o málo vyšší než 1 mld. korun,
čemuž odpovídá výsledek hospodaření a ostatní ekonomické ukazatele.
Rád bych všem, kteří se na příznivém
výsledku podíleli, poděkoval a popřál
řadu dalších úspěšných let v stabilní
a prosperující firmě. Pevně věřím, že
také v budoucnu bude SD – 1. strojírenská společností, o které se hovoří
s uznáním a respektem.
text: Tomáš Vrba
foto: Tomáš Vrba, archiv SD – 1. strojírenská
Zatím nejnovějším technickým
vybavením je plazmový pálicí stroj
Suprarex SXE 4 000 v bílinské
hale přípravy materiálu.
12/13
financovali nejen certifikaci zmiňovaného systému řízení, ale podařilo se nám
vybavit i naši svářečskou školu a zvýšit
kvalifikaci zaměstnanců v dělnických
i technických profesích.
JOSEF ZETEK
předseda představenstva
a ředitel společnosti
SD – 1. strojírenská, a.s.
Vystudoval Fakultu strojní, obor
strojírenská technologie na ČVUT
Praha. V letech 1990 – 2001 působil
v Krušnohorských strojírnách. Zde
zastával několik funkcí. Od vedoucího mechanické zkušebny a chemické laboratoře, přes vedoucího
odboru řízení kontroly jakosti a technické kontroly, až po obchodního
ředitele. Z této pozice zajišťoval zakázky investiční výstavby pro většinu hnědouhelných povrchových
lomů severozápadních Čech. Na
podzim roku 2001 nastoupil do Severočeských dolů, kde se podílel
na vzniku nové dceřiné společnosti SD – 1. strojírenská. Tříměsíční
období příprav, kdy se vyčleňovaly
dílenské provozy DB a DNT z organizační struktury SD, bylo ukončeno
1. ledna 2002, kdy zahájila největší
dcera Skupiny SD samostatnou činnost s Josefem Zetkem jako předsedou představenstva a ředitelem.
Oprava bandáže korečku
kolesa SchRs 1 500.1/ K 109.
svět dolů
Novoroční
anketa
Rozhodli jsme se oslovit
letošní „tváře SD“, tedy
konkrétní kolegy, kteří
propůjčili své portréty
do letošního vydání
Výroční zprávy Skupiny
SD. Jak víte, výroční
zpráva je nejen důležitým
dokumentem shrnujícím
hospodářské výsledky,
hlavní události roku, zprávy
o podnikatelské činnosti
a auditorské výroky k účetní
závěrce, ale i vizitkou firmy.
Letos již po osmnácté
byl vyhodnocen žebříček
CZECH TOP 100, který
seřazuje nejlepší výroční
zprávy České republiky.
V celkovém hodnocení
výroční zpráva SD získala
8. místo a v kategorii
grafického designu se
umístila na 3. místě.
Tvářím Severočeských
dolů z letošní výroční
zprávy jsme položili dvě
jednoduché otázky týkající
se jak profesního, tak
soukromého pohledu:
rok 2011
1. Budete na
ínat?
dobře vzpom
ší
2. Jaká největ
měl
m
vá
y
b
ní
řá
p
?
12
20
splnit rok
Stanislav Dejl
vedoucí oddělení
měřictví DNT
Vladimír Andrášek
vedoucí odboru
řízení kontroly jakosti
1. Na rok 2011 budu vzpomínat jako
na roky předchozí, to znamená v dobrém, protože každý rok mě něčím novým překvapí a také obohatí.
2. Abych já a všichni moji blízcí byli
spokojení a hlavně zdraví. Protože od
1. ledna 2012 bylo schváleno nové organizační uspořádání na OMG, jsou
přede mnou nové úkoly a výzvy. Proto
si přeji, aby vše probíhalo hladce a ke
spokojenosti mé i všech mých kolegů.
A možná to zní jako klišé, ale opravdu
bych byl rád, aby v celospolečenském
životě začal konečně vítězit zdravý rozum, slušnost a poctivost.
1. Určitě ano. Pro mě je to rok změn.
Po 20 letech na různých pozicích ve
výrobě DNT jsem nastoupil od července do vedení odboru řízení kontroly
jakosti.
2. Kromě tradičního přání zdraví
a štěstí pro celou moji rodinu, chci ve
své nové funkci spolu s pracovními
týmy akreditovaných laboratoří DNT
a DB nadále spolehlivě a odborně
zajišťovat deklarování kvality celého
sortimentu uhelné produkce Severočeských dolů a.s. Mým cílem je udržet
a rozšířit nastavený standard práce
týmů našich laboratoří.
Mirek Bednařík
řidič rýpadla
KU 300.40/K 102 lom Bílina
1. Rok 2011 mi přinesl konečně
uzdravení z dlouhé nemoci a mohl jsem
se začít znovu věnovat milovanému fotbalu. Forma je dobrá, na předvánočním
halovém turnaji Skupiny ČEZ v Bílině
jsem mohl přispět k vítězství našeho
týmu. Podstatnou změnou na mém
pracovišti bylo zahájení provozu nového uhelného odtahu přes jižní svahy.
2. Přeji hlavně zdravíčko celé rodině,
všem blízkým a kolegům. V hlavě mám
i jedno konkrétní přání: sehnat lístek na
první utkání fotbalového ME ve Wroclavi, a to na 8. června na zápas ČeskoRusko. Věřím v naše vítězství.
14/15
Jiřina Malá
strojnice prádla
úpravny uhlí v Ledvicích
Vratislav Ondráček
vedoucí odboru
přípravy území a rekultivací
Vladimír Budinský
ředitel odboru
strategie a komunikace
1. Byl to už můj čtvrtý rok práce na
úpravně. V provozu uhelného prádla
jsem spokojená. Vyhovuje mi tady
dobrá a upřímná parta a také rozvržení
pracovní doby. Díky tomu jsem stihla
v pohodě veškeré předvánoční domácí
přípravy. Teď už jen s radostí čekám na
svátky.
2. V novém roce se moc těším na
roli babičky. Starší dcera Andrea čeká
už v lednu holčičku. Přeji jí a celé rodině hodně zdraví a štěstí. Doufám, že
i nadále se budu těšit do práce v naší
ledvické úpravně, kde se neustále zlepšuje pracovní prostředí.
1. Budu vzpomínat rozhodně v dobrém. Rok 2011 přinesl řadu příjemných,
ale i několik nepříjemných událostí. Vše
se v dobré obrátilo. Za úspěch považuji
pracovní pohodu v našem kolektivu. Ta
nám pomáhá vyrovnávat se s nesnadnými úkoly i přes zvyšující se nároky i tempo. Přeji každému, aby v závěru roku našel čas na rozjímání a rozdávání úsměvů.
2. V nelehkém období, které nás
všechny čeká, si přeji, abychom mohli opět poctivě říci „Byl to dobrý rok!“.
K tomu je však potřeba značné úsilí,
odvaha a hlavně zdraví, což každému
upřímně přeji.
1. Rozhodně ano. Byl to rok, kdy
v platnost vstoupilo povolení k hornické činnosti na DB do roku 2030. Tím
se završila několikaletá práce našeho
týmu na zajištění akceptace strategického záměru SD v sousedních městech
a obcích i v kraji. Vysvětlovali jsme tuto
záležitosti v médiích, provedli korekci
limitu těžby v teritoriu Bílina usnesením
vlády 1176/2008 a projednávali s veřejností dokumentaci EIA a POPD. Byla to
dlouhá řada diskusí a bezpočet jednání. Radost máme i ze skvěle fungujícího
Informačního centra SD, které úspěšně
šíří pravdivé informace a už dnes připravuje řadu zajímavých projektů pro rok
příští. Bude to například film o rýpadle
KK 1 300 s Josefem Vojtkem v hlavní roli,
nebo společný projekt s Podkrušnohorským zooparkem Chomutov, jehož cílem
je prezentovat veřejnosti bohatou faunu
v prostorech předpolí a rekultivací.
2. Hlavní přáním je úspěšné veřejné projednání dokumentace EIA – vlivu lomu Libouš na životní prostředí. To
bude předpoklad pro získání povolení
k hornické činnosti, aby modernizované
elektrárny Tušimice a Prunéřov mohly
dostávat kvalitní palivo po celou dobu
své plánované životnosti. Infocentrum
opět probudí na jaře 2012 draka Severuse, vysloužilé rýpadlo KU 800.8/ K 77,
v Březně pro veřejnost.
text: Tomáš Vrba
foto: Miloš Žihla
Markéta Šetková
vedoucí oddělení
obchody – kapitálové trhy
1. Rok 2011 byl pro mne rokem pozitivních změn. Přinesl novinky v podobě
aktivnějšího obchodování s cennými
papíry v rámci tradingového portfolia,
stěhování našeho oddělení do nových
kancelářských prostor, které lépe vyhovují našim potřebám a začátek mého
studia MBA.
2. V osobním životě je jako každoročně mým největším přáním zdraví mé rodiny, blízkých a přátel. V pracovní rovině si přeji, ať nám to v našem oddělení
klape minimálně tak jako dosud a aby
se Severočeské doly co nejlépe vypořádaly s dopady světové finanční krize.
velkostroje pro povrchové dobývání
Zakladače řady ZP 2 500 a ZP 3 500 technicky vycházejí z prvního zakládacího
stroje postaveného na hydraulickém kráčivém podvozku ZP 1 500. Zakladače
ZP 2 500/3 500 dodávaly Vítkovické železárny a strojírny nejen na tuzemské
hnědouhelné lomy, ale také do zahraničí. Požadavky na vyšší výkonnost
technologických celků si vyžádaly intenzifikaci výkonů z 2500 na 3500 m3
sypané zeminy za hodinu. Tak tomu bylo také v případě ZP 2 500.7/92
na DB, jednoho ze tří zakladačů této výkonové řady v Severočeských
dolech. ZP 2 500.7/92 v lomu Bílina doplňuje ZP 3 500.9/Z 99. Na lomu
Libouš spolehlivě pracuje další zakladač dané řady – ZP 3 500.8/Z 90.
ZP 1 500: předchůdce velkostrojů na
hydraulických kráčivých podvozcích
V 50. letech minulého století se na
povrchových dolech tehdejšího Československa vyskytovaly hlavně kolejové
zakladače, které měly pojízdnou strojovnu s nabíracím a vykládacím zařízením
na kolejovém podvozku. Přechodem
na kontinuální dopravu se začaly uplatňovat pásové zakladače. V roce 1962
byl v lomu Palivového kombinátu v Úžíně uveden do provozu první tuzemský
zakladač ZP 1 500 (výkon 1500 m3/h),
který zahájil éru kráčivých podvozků
u velkostrojové techniky pro povrchové
dobývání. Mimo zakladače se tento typ
podvozku objevoval také u rýpadel. Prvním bylo korečkové RK 400, které mělo
identický podvozek se zakladači řady
ZP 1 500. Oba velkostroje vyvinula projekční a konstrukční kancelář Vítkovic
v Teplicích (dnes Prodeco). Celkem Vítkovice vyprodukovaly 16 kusů zakladačů
řady ZP 1 500, typických reprezentantů
technologických celků TC1. Většinou
pracovaly v kombinaci s dálkovou pásovou dopravou šíře 1200 mm a kolesovými
rýpadly KU 300. Stupňující se požadavky
na zesílení výkonnosti technologického
celku TC1 si brzy vyžádaly intenzifikace výkonu zakladačů ZP 1 500. První
s označením ZP 2 500 byl nasazen v jugoslávské Tuzle. Také další zakladač se
zvýšeným výkonem směřoval do zahraničí – do Ruska na lom Staryj Oskol. Celkem bylo v letech 1970 až 1983 vyrobeno
osm zakladačů ZP 2 500, u kterých byla
následně provedena intenzifikace výkonu. Jediným typem, jenž už byl smontován s výkonem 3500 m3/h, byl v roce
1989 ZP 3 500.9/Z 99. Dnes je používán
v lomu Bílina jako výklizový zakladač. Je
v provoze, když rýpadla při těžbě uhlí narazí na nerovnoměrně uložené nadloží.
Zakladače
Trojici zakladačů této výkonnostní řady
doplňuje ještě ZP 2 500.7/Z 92 (od roku
1983 na DB) a ZP 3 500.8/Z 90 (od roku
1983 na DNT).
Jak pracuje kráčivý podvozek?
Kráčivého pohybu podvozku se dociluje střídavým zvedáním vnitřní a vnější opěry, kdy se právě zvednutá opěra
posune požadovaným směrem. Poté se
posunutá opěra spustí na zem, aby se
mohla zvednout a posunout opěra druhá. Pohyb obstarávají hydraulické válce. Fáze kráčivého pohybu podvozku je
možné rozdělit na řadu zvednutí a sunutí.
Během vývoje hydraulického kráčivého
podvozku bylo uplatněno několik patentů.
Výhodou takto uspořádaného podvozku je přenášení zatížení na terén i vnitřní
opěrou a tak lze dosáhnout ideálního
rozložení hmotnosti zakladače. Předností
je také možnost kráčení podvozku libovolným směrem při jakémkoliv postavení
otočného svršku s výložníkem. Na vnější
opěře je uložena kulová dráha.
Intenzifikace výkonu
zakladačů ZP 2 500
Aby bylo možné zvýšit teoretický zakládací výkon z původních 2500 na
3500 m3/h, musela se provést řada úprav.
Při zvyšování přenášeného množství
sypané zeminy musí být při provozu
dodrženo zatížení na metr zakládacího
výložníku tak, jak bylo projektováno u původního stroje před intenzifikací. Toho
je možné dosáhnout zvýšenou rychlostí
dopravních pásů zakladače. Platí, že vyšší rychlost musí být doprovázena vyšším
výkonem pohonů a zvýšenou přenosovou schopností z hnacího bubnu na dopravní pás. Zvýšený výkon se promítne
do instalovaného elektrického výkonu
na přívodních transformátorech a silnější
1 Posádka ZP 2 500.7/Z 92: (zprava) řidič Vladislav Pauček, elektrikář Lukáš Fanta a zámečník Vladimír Černý.
2 ZP 1 500.10 z DNT (na archivním snímku z roku 1965) byl jedním z předchůdců zakladačů řady ZP 2 500/3 500.
3 Výklizový zakladač ZP 3 500.9/Z 99 na nejnižší etáži vnitřní výsypky DB.
4 ZP 3 500.9/Z 99 se představil v dokumentu celosvětového televizního kanálu Discovery Channel.
1
2
3
4
16/17
řady ZP 2 500/3 500 v SD
velkostroje pro povrchové dobývání
kabeláži. Všechno dohromady pak vyvolá požadavky na úpravu ocelové konstrukce zakladače.
Zakladače ZP 2 500 a ZP 3 500 v SD
Nejstarším zástupcem této početné řady vítkovických zakladačů je
ZP 3 500.8/Z 90 na DNT. Začátky svého
nasazení si v roce 1983 odbyl na skrývce lomu Merkur, přes Severní lom a lom
Libouš se dostal až na své současné
působiště. Od loňska je výklizový zakladač lomu nové těžební lokality Libouš II
– sever. Ještě předtím sem musel urazit
spolu s rýpadlem K800N.2/K 104, transportním vozem s poháněcí stanicí tříkilometrovou trasu z místa původního nasazení. Samozřejmě že byl zakladač díky
kráčivému podvozku nejpomalejší z celé
neobvyklé transportní formace. Řidičem
tohoto stroje je nejen při transportu Pavel
prošel v roce 2006 generální opravou.
Zaměřena byla především na zvýšení úspor a modernizaci celého zařízení.
Jednalo se zejména o řídící systém, který s rekonstrukcí hydrauliky kráčení byl
hlavním přínosem pro lepší ovládání stroje. Instalována byla nová kabina a zaveden centrální mazací systém. Kompletní
opravou prošel housenicový podvozek
spojovacího mostu. Intenzifikace výkonu
tohoto zakladače proběhla už mnohem
dříve a byla rozdělena do dvou etap. Už
v roce 1987 došlo k zesílení ocelové konstrukce a v roce 1993 bylo provedeno
zrychlení dopravní linky. Řidiče Vladislava
Paučka provází zakladače této řady pěknou řádku let. Byl totiž v posádce prvního z nich – ZP 1 500.1 na dole 5. květen
ústeckého Palivového kombinátu. Po
předčasném uzavření této části revíru
přešel pan Pauček na Doly Bílina, kde byl
Technické parametry zakladačů ZP 3 500
Teoretický výkon
3 500 m3/h
Délka výložníku / spojovacího mostu
56 m / 46 m
Rychlost pásu výložníku / spojovacího mostu
5,8 m/s / 4,8 m/s
Specifický tlak na podloží / Provozní hmotnost
0,07 MPa / 634 t
Instalovaný výkon
1 100 kW
Muska. „Rychlost kráčení je 60 m/h, když
délka kroku je zhruba 80 cm. Za N2 jsme
logicky zaostávali, vždycky v noci jsme
je ale dokráčeli.“ Mezi další významné
události v životě výklizového zakladače
patřila intenzifikace výkonu v roce 1992
a modernizace v roce 2008. „Kompletně
jsme vyměnili hydrauliku kráčení a nadlehčování, elektroinstalaci a kabinu řidiče
včetně kamerového systému,“ informuje Pavel Muska. Také ZP 2.500.7/Z 92
nejdříve elektrikářem a později řidičem
ZP 2 500.7/Z 92. Nyní zakládá odtěžený
materiál od tří rýpadel provozu lom. Dalším zakladačem této řady v lomu Bílina je
ZP 3 500.9/Z 99. Tento stroj zatím podstoupil jen střední opravu zaměřenou
na pohony dopravních linek. Od roku
2002 se používá výhradně k zakládání
výklizových hmot na nejnižší etáži vnitřní
výsypky.
5 ZP 2 500.7/Z 92: detail hlavního podvozku se střední stavbou.
Zakladače řady ZP 2 500/3 500 převzaly hydraulický kráčivý podvozek od svého
předchůdce ZP 1 500, který zahájil používání kráčivých podvozků u velkostrojů.
6 Řidič ZP 3 500/Z 99 Karel Mestl.
7 Elektrikář ZP 3 500.9/Z 99 Karel Soušek u shazovacího bubnu zakládacího výložníku.
8 Posádka ZP 3 500.8/Z 90 Pavel Muska (vpravo) a Jaroslav Vrbka.
9 Zámečník Jaroslav Vrbka při kontrole panelu centrálního mazacího systému
umístěného na střední dosedací desce hydraulického kráčivého podvozku.
10 Novou kabinu získal ZP 3 500.8/Z 90 při důkladné modernizaci v roce 2008.
Řidič Pavel Muska si ji nemůže vynachválit.
5
7
18/19
6
8
9
10
informace
Energie nezadržitelně podraží
Tradiční podzimní seminář Hornické společností podkrušnohorské
oblasti (HSPO) se konal 22. listopadu v zasedací síni VÚHU Most,
za velkého zájmu i hojné účasti členů a hostů společnosti.
Seminář byl rozdělen do dvou bloků;
v obou bylo hlavním tématem hornictví,
hornické zákonodárství, zdroje surovin,
výroba a spotřeba energie. Moderátorem byl jako obvykle předseda společnosti František Fraus.
Byly prezentovány
tyto odborné přednášky:
1. David Póč, EUROMINES, Brusel, člen
komise pro životní prostředí: „Iniciativa komisaře EU G. Verheugena
a zajištění nerostných surovin pro
evropský průmysl“
2. František Ondruš, Energie – Stavební
a báňská, a. s., Praha: „Legislativa
hornické činnosti a její změny“
3. Ladislav Pelcl, VUPEK – ECONOMY, spol. s r. o., Praha: „Vliv ekonomické krize na spotřebu energie
a na energetické trhy“
4. Marcela Šafářová, Výzkumný ústav
pro hnědé uhlí, a. s., Most: „Možnosti využití hnědého uhlí“
5. Drahoš Šelong, MPO Praha: „Stav
rozpracovanosti
aktualizované
Státní energetické koncepce“.
S úvodní přednáškou vystoupil zástupce Euromines David Póč. Připravil
si velmi subtilní téma věnované iniciativě v Česku dobře známého EU
komisaře Güntera Verheugena, která
byla zveřejněna 4. listopadu 2008 pod
názvem „The Raw Materials Initiative — Meeting Our Critical Needs For
Growth And Jobs In Europe“ [http://
www.euromines.org/who_is_downloads/raw_materials_initiative.pdf].
Jak je u podobných evropských iniciativ zvykem, je založena na třech
zjednodušených tezích, formulovaných
následovně:
1) Přístup k surovinám na světových trzích za rovných podmínek
2) Podpora udržitelného zásobování surovinami z evropských zdrojů
3) Redukce evropské spotřeby primárních surovin.
Teze jsou rozpracovávány v dílčích
„politikách“ zaměřených na spolupráci
substituci a snahu substituovat či recyklovat nedostatkové suroviny. Bruselští byrokraté, jak se zdá postřehli, že
EU ujíždí vlak technologického pokroku, takže sáhli k téměř neuvěřitelnému
přístupu, totiž řešit střety zájmů vzniklé
ustanovováním obrovského počtu chráněných území typu Natura 2000, ptačí
rezervace a parky s nejvyšší ochranou,
kam často nemá přístup ani normální
smrtelník, natož těžař.
K řešení této problematiky má sloužit
navazující dokument tzv. „Guidelines
NATURA 2000“. Měl by být vzorem
i pro další normy včetně legislativních,
protože zjišťuje, že podzemní ložisko nelze přesunout z rezervace a klimaxové
území po těžbě zpravidla vytváří zcela
unikátní niky osidlované často zcela
neočekávanými přirozeně sukcesivními
biotopy. Problematika střetů zájmů má
být řešena dle dokumentu zveřejněného
v roce 2010: Management of Natura
2000 sites: Guidance [http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/
management/guidance_en.htm].
V ČR je tento materiál zahrnut do přípravy energetické i surovinové politiky,
i když je zde opět dosti zásadní háček
v tom, že samotný „Guidance“ a k němu
zpracovaný manuál postupu územního
řízení explicitně vylučuje energetické
suroviny.
Komentáře a výklady řešení těžebního záměru v chráněných oblastech
Natura 2000 pro účastníky řízení je
k dispozici na webu, jako výsledek
spolupráce Evropské komise a Euromines [http://www.euromines.org/publications_downloads/natura2000guide_
final_for_web.pdf].
Ani druhá přednáška Františka Ondruše a Josefa Dorušky, věnovaná hornímu zákonu a vlivu zákonodárství na
konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu, jež umožnila účastníkům
semináře nahlédnout „za oponu“ báňské legislativy, nebyla příliš optimistická.
Ukázala řadu problematických stránek přípravy zákonů včetně pro hornictví a hornickou činnost zcela zásadního
horního zákona (Zákon č. 44/1988 Sb.),
jehož zásadní novelizace se již dlouho
a zatím neúspěšně připravuje, protože
zde působí velké množství často zcela
protichůdných zájmů, nerespektujících
reálné potřeby, možnosti, ekonomickou
situaci, stav přírodního prostředí ani
tradice.
Nezřídka je to proti zdravému rozumu,
který na rozdíl od dnešních politiků, zelených aktivistů a lobbistů, dokázali naši
předkové docela úspěšně používat. Koneckonců první psané evropské horní
právo vzniklo právě v českém království
– již v roce 1249. Bylo stvrzeno králem
Václavem I. a jeho synem Přemyslem
v Jihlavě. Stalo se vzorem horního práva téměř pro celou tehdejší Evropu,
a když na přelomu 13. a 14. století bylo
změněno, aby lépe odpovídalo hospodářskému vývoji českého státu i hornictví, vydal roku 1300 král Václav II. horní
Přednáška Drahoše Šelonga byla
věnována aktualizaci Státní energetické koncepce ČR. Opět byla okořeněna
několika nahlédnutími do zákulisí, což
rozhodně nebylo důvodem k velikému
optimismu nad obrazem vývoje naší
energetiky.
Dobrou zprávou bylo konstatování, že
základem energetického mixu bude jaderné palivo a postupně klesající, i když
stále důležitý, podíl černého a hnědého
uhlí. Povzbudivé také je, že na rozdíl od
sousedního Německa se nebude ustupovat od jaderné energie, i přes dost
nevybíravý nátlak některých německých
politiků na ČEZ i vládu ČR.
Špatnou zprávou je automatické zvyšování podílu OZE v koncepci. To je
neklamný signál potvrzující pesimistické, ale velmi reálné odhady některých
informačních zdrojů, že v příštích 20 letech zaplatí koncoví spotřebitelé v ČR
za elektrickou energii, přímo i nepřímo,
navíc okolo 300 miliard korun.
Právě v tomto období se Aktualizovaná energetická koncepce ČR předkládá
vládě.
Ředitelka VÚHU Marcela Šafářová
ve svém přehledu zásob hnědého uhlí
v centrální části mostecké pánve potvrdila, že dostupné zásoby jsou v kondici odpovídající útlumovým záměrům koncepce, i když stále zůstává otevřená otázka
tzv. ekologických limitů, které jsou naopak typickou ukázkou bezkoncepčnosti.
K tématu odpovídajícímu náplni semináře právě v tomto období vyšla celá
David Póč z EUROMINES.
Vývoj cen elektrické energie v Kč/kWh
6,00
odběry z VVN a VN
podnikatelé
domácnosti
celkem
5,00
Kč/kWh
4,00
3,00
2,00
1,00
0,00
1970
1975
1980
1985
1990
1995
rok
2000
2005
2010
2015
20/21
řada článků prezentujících zajímavé kritické názory a stanoviska. Odkazy na ně
jistě doplní informovanost o problematice, která byla na tomto velmi zajímavém
semináři prezentována:
[http://neviditelnypes.lidovky.cz/
energetika-solary-a-trochu-fyzikypro-sedmou-tridu-fxq-/p_ekonomika.
asp?c=A101205_161610_p_ekonomika_wag]
[http://www.ekolist.cz/cz/
zpravodajstvi/zpravy/vedci-biopalivamaji-vyssi-emise-sklenikovychplynu-vypocty-byly-chybne?apc=/cz/
zpravodajstvi/zpravy/vedci-biopalivamaji-vyssi-emise-sklenikovych-plynuvypocty-byly-chybne&nocache=in
validate&s]
[http://neviditelnypes.lidovky.
cz/energetika-na-kolik-prijdebezpecnost-dxp-/p_ekonomika.
asp?c=A111206_234856_p_ekonomika_
wag]
O tom, že všechny účastníky zajímala, svědčí také velmi bohatá diskuse,
jak během přednášek, tak i v kuloárech
o přestávce a po skončení semináře.
Je třeba závěrem poděkovat VÚHU
a Hornické společnosti za organizaci
semináře, který všechny zúčastněné
nepochybně obohatil, díky kvalitě přednášejících, aktuální tematice a jejímu
objektivnímu předestření, třebaže ne
vždy byly podávané informace důvodem
k optimismu.
text: František Kružík
foto: Petr Valvoda
zákon, který umožnil uskutečnit peněžní
reformu v zemi a ražbu pražských grošů o váze 4,2 g stříbra, měnu uznávanou
opět v celé Evropě.
Přednáška Ladislava Pelcla z VUPEKECONOMY navázala na časové řady
z minulých přednášek množstvím statistik a tvrdých dat, potvrzujících známé
zákonitosti dopadů nekompetentních
rozhodnutí se zpožděním, odpovídajícím
délce hospodářského cyklu na odvětví
s vysokou investiční náročností, zvláště
když jsou výsledky chybných rozhodnutí
v souběhu s objektivně probíhajícím nepříznivým ekonomickým vývojem, kdy
se projevují nečekané synergie posilující hospodářské dopady, nezřídka zcela
fatální.
V tomto kontextu vynikla také nesmyslnost oktrojované honby za snižováním
emisí CO2, ekonomické dopady uhlíkových odpustků, primárně orientované
na konkurenceschopné energetické
zdroje ve prospěch dražších nebo spíše principiálně výkonově i ekonomicky
zbytečných OZE. V souhrnu to znamená
růst cen výkonové elektrické energie za
jednotku. Růst cen se pochopitelně promítá do nákladů velkých i malých výrobců, a tedy i do ceny produkce. Projevy
v koncových cenách pro spotřebitele
jsou již skutečně citelné jak v přímých
platbách za elektrickou energii, tak v cenách zboží, včetně potravin a dalších
základních komodit. O tom, že by se nastoupený trend mohl měnit lze s úspěchem pochybovat.
sport
Úspěšné zakončení podzimní sezony sportu psích spřežení
Veškerá letošní příprava směřovala k závodům, jejichž
vyvrcholením bylo mistrovství Evropy a následné
mistrovství světa. Mistrovství Evropy se konalo na konci
října v polském městečku Góra św. Anny. Toto mistrovství
bylo otevřeno pouze pro individuální disciplíny závodů
psích spřežení a sice canicross (běžec a pes) a bikejöring
(cyklista a pes). Očekávala se velká konkurence z Belgie
a Francie, jež jsou průkopníky těchto disciplín. To se také
potvrdilo a startovní pole bylo opravdu kvalitně obsazené.
Závod probíhal ve dvou dnech dvoukolově, kdy se jednotlivé časy z každého dne sčítaly. První den se běžela
krátká trať 2,5 km a druhý den trať
o délce 4,5 km. Trať v Polsku byla dosti náročná. Po startu následovalo nepříjemné stoupání do prudkého kopce
a zhruba od poloviny trati následovalo
dlouhé nebezpečné klesání plné kamenů a kořenů, jež je i pro psí tlapky velmi
nebezpečné. Před startem mě náš fyzioterapeut pořádně „zatejpoval“ kotníky,
aby nedošlo k úrazu nebo podvrknutí
a už jsme mohli startovat. Pinky opět
nezklamal, běžel a táhl skvěle. Hned
v prvním dni jsme si udělali náskok 20
sekund, což nás trochu uklidnilo. Druhý den na delší trati jsme náskok ještě
o něco zvýšili a doběhli si pro 1. místo.
Na závěr šampionátu se běžela divácky
velmi oblíbená štafeta, disciplína sestávající se ze tří závodnic. Na prvním
úseku se startuje hromadně a je pěkné
pozorovat nabuzené psy, jak se mezi
sebou štěkotem povzbuzují a čekají
na startovní povel vyrazit. Každý běžel
2,5 km dlouhý okruh. Já jsem startovala
na posledním úseku, kde jsme již měly
vytvořený dostatečný náskok, a tak
jsem si s českou vlajkou v ruce doběhla
pro druhé zlato.
Po příjezdu domů bohužel nenastal
žádný oddych, protože hned za měsíc,
na konci listopadu, nás čekal ještě důležitější závod mistrovství světa, které
se konalo v téměř 700 km vzdáleném
německém Borkenu. Toto mistrovství
bylo otevřené pro všechny kategorie
mushingu - sportu psích spřežení – což
jsou individuálové a spřežení. Na tomto mistrovství padl rekord přihlášených
týmů, přes 500 závodníků. Závody se
odehrávaly v areálu koňských pastvin
s veškerým potřebným vybavením jak
pro závodníky, tak pro psy. Pořadatelé
si za to zaslouží pochvalu, neboť o některých, byť i vrcholových závodech, se
toto říci nedá. Trať byla nádherná, měkké lesní cesty, místy i hluboký písek,
nic nebezpečného, prostě ideál. Večer
proběhlo slavnostní zahájení celého
mistrovství s proslovy, státními hymnami a uvítacím rautem. Starty začaly
brzy ráno, aby při takto velkém počtu
závodníků se vše stihlo včas za světla
odstartovat. Nás čekala první den tříkilometrová trať a druhý den trať dlouhá
osm kilometrů. Ale nakonec kvůli velmi
teplému počasí, byli pořadatelé nuceni
druhý den v neděli trať zkrátit na pět
a půl kilometru. Podle pravidel smějí
psi startovat, pokud se teplota vzduchu
pohybuje maximálně do 15º Celsia, aby
se nepřehřívali. Oba dva dny jsme zaběhli skvěle, vyhovující trať nám naprosto sedla a s dostatečným náskokem
jsme obhájili zlato z ME z Polska.
Tím pro nás vrchol podzimní sezony
skončil. Ta téměř denní dřina na trénincích se vyplatila a titul mistra Evropy a světa v canicrossu je doma. Nyní
nám začíná příprava na zimní závody
na sněhu, které vyvrcholí únorovým mistrovstvím Evropy ve Francii.
text a foto: Martina Štěpánková
Zimní běžecký pohár ve znamení rekordních účastí
Po sedmi závodech z celkových 18
je možná trochu předčasné hodnotit,
ale již v této fázi stále vyhledávanějšího běžeckého seriálu čísla hovoří
o rekordních počtech závodníků. V 6.
závodě dokonce hlavnímu pořadateli
Čendovi Filingrů nestačila dříve běžně
postačující stovková sada čísel. Bodejť,
když závodníci přijíždí až ze Sokolova,
Karlových Varů, Ústí nad Labem, Loun,
Mostu. Doslovný vějíř závodů se rozprostírá trasami, jejich povrchy, délkou
i profily prakticky kol celého královského města Kadaně. Roviny podél Ohře
i kruté výběhy po schodech kolem
kláštera nebo od řeky až na samotný
bájný Úhošť. Prostě pestře, tak jako
nádherně pestře barvami září okolí
Kadaně všemi barvami podzimu. První
ze závodů se běžel 28. října a budou
pokračovat až do 22. února. Rozděleny jsou do tří skupin dle obtížnosti
do věkových kategorií s odpovídajícím
bodováním. Také zde pravidelně závodí členové týmu TJ DNT, průběžně
nejlépe Dušan Prokeš, Josef Svoboda, Martin Šindelář a Tomáš Ferenc
ve svých kategoriích úspěšně útočí na
bednu.
text: Jiří Martykán
Putovní Pohár SD
= vzpomínka
na podzim
Miroslav Zíma žije mezi zvuky důlně
doplňkové mechanizace a zvuky kytar
Na střelnici SSK TSm Bílina se
tradičně u příležitosti oslavy Dne
horníků konala s podzimem soutěž
o Putovní pohár Severočeských
dolů. Tento rok již po dvanácté.
Soutěž zahájil ředitel závodu Jiří Mrázek a hlavní rozhodčí Vlastimil Koula ml.
První výstřely zazněly po deváté hodině,
soutěž byla ukončena po dvou kolech
po jedenácté hodině. Střelecké výsledky byly velmi dobré u každého ze závodníků. Vítězem a držitelem Poháru SD se
stal Václav Šimek nástřelem 197 bodů.
Druhé místo obsadil Milan Zábranský
nástřelem 196 bodů. Třetí místo obsadil Josef Kašpar nástřelem 196 bodů
s menším počtem středových zásahů.
Nejlepším střelcem Severočeských
dolů Chomutov se v kategorii zaměstnanců stal Jan Filipovský nástřelem 192
body. Oceněn byl i nejlepší junior, byla
udělena také cena útěchy. Ceny zúčastněným předal zástupce Severočeských
dolů Antonín Vincenc, který také soutěž
uzavřel. Soutěž se mimořádně vydařila,
a to nejen dobrým počasím, ale také
dobrou organizovaností a hodnotnými
cenami pro vítězné střelce, které poskytly, v rámci oslav Dne horníků, Severočeské doly Chomutov, Skupina ČEZ.
text a foto: Jiří Mrázek
Na stupních vítězů nejlepší střelci
12. ročníku soutěže o Putovní pohár SD.
Crazyband Miroslava Zímy při letošní dočesné v Žatci.
Znají ho především zaměstnanci důlně doplňkové mechanizace
v Dolech Nástup Tušimice. Ale občas se s ním při kulturně
společenském dění seznámí lidé také v Klášterci nad Ohří,
v Žatci i v jiných místech a krajích České republiky. Ale skupina
se objevila i v zahraničí, ovšem nahrála i „cédéčko“.
Hudbě se Miroslav věnuje už čtvrt
století. Je z Klášterce, v současnosti
žije v Jirkově. Už ve školní době se
učil hrát na akordeon. Po základní
škole se vyučil na středním odborném učilišti s maturitou opravářem
zemědělských strojů, ale hudbě zůstal přesto věrný, v 17 letech se naučil hrát na kytaru. Od dubna 1987
dělá v DNT, speciálně v DDM.
Před šesti lety se intenzivně vrhl na
kytarovou hru, country muziku a založil country skupinu Crazyband. Ta
je nyní tříčlenná. Členem je Ondra
Bláha, bývalý rocker, hráč na sólovou
kytaru, druhý kolega je Jaroslav Novák, dříve klavírista a hráč na saxofon,
ale v současnosti hraje na pětistrunnou basovou kytaru. Miroslav hraje
na doprovodnou 12strunnou akustickou kytaru Crafter a také zpívá; jak
zdůraznil, texty mají jedině české, ač
kdysi začínali i s texty anglickými (Eagles, J. Cash, J. Denver aj.).
Mimo her s kapelou jezdí sám hrát
na akordeon do domovů důchodců
a na pozvání při různých příležitostech (zlaté svatby, narozeniny, atp.).
Tehdy využívá i toho, že se před 16
lety věnoval zpěvu lidovek. – Ostatně country hudba je vlastně také lidovka či národní písnička. Pakliže by
čtenáře zajímal i poslech, stačí si na
počítači nastavit http://cb.doupov.cz
a zaposlouchat se. Věřte, ani hudba ani text neurazí, ale spíše potěší.
Chcete-li zaslechnout živě, pak můžete 31. prosince v Klášterci nad Ohří
v Palírně.
text: Svatava Brožíková
foto: Miroslav Zíma
Miroslav Zíma v depu se strojem Komatsu WA
470, jde o nakládku vagonů při odstávce drtírny.
22/23
naši zaměstnanci
naši zaměstnanci
Jubilant Zdeněk Richtr
Lze i zauvažovat nad tím, že se
kulaté jubileum zaměstnance sešlo
s kulatinami společnosti, ve které
Zdeněk Richtr pracuje coby revírník dopravy.
Původně jezdil v Báňských stavbách, po roce 1989 došlo k výrazné změně ve společnosti a ta
se dotkla také Báňských staveb.
Ještě, že Zdeněk má dobré kamarády. Ten, který pracoval v DNT,
mu navrhl, aby přešel do dolů. Pan
Richtr dlouho neváhal. Když přešel
k důlní železnici, byl ze všech jejích
důlních a železničních zákonitostí
poněkud mimo. Vůbec nic se nepodobalo jeho dávným dětským
hrám s vláčky.
Postupně zvládl všechny předpisy, do pracovní party železničářů
bezproblémově zapadl. Po dalších
deseti letech vznikla dceřiná společnost SD – Kolejová doprava,
kde Zdeněk působí na postu revírník dopravy. Pod sebou má jedenadvacet lidí, a aby byl zajištěn plynulý provoz, má hlavně na starosti
technický stav. „Kdo, kdy, kam ale
zajišťují hradlaři, na nich plynulost
přepravy hlavně visí,“ neopomíná
jubilant důrazně připomenout.
Původně je Zdeněk Richtr z Kadaně, nyní žije v Chomutově. Má
dvacetiletého syna, který v Karlových Varech vystudoval hotelovou
školu, ale nyní ještě studuje vyšší
odbornou školu, kterou by měl
ukončit jako bakalář.
„Jsem spokojen, obzvlášť když
se ve směně sejdou dobří pracanti.
Tehdy to funguje na jedničku a já
musím všem jenom poděkovat,“
nezapomíná ukončit svoje slova
Zdeněk Richter.
text a foto: Svatava Brožíková
Jubilanti Skupiny SD
listopad – prosinec
Pracovního jubilea dosahují v DB:
20 let Sedlmaier Pavel
Grümann Kamil
Fizek Jan
Ježek Radek
Sabolčík Miroslav
Kaňák Miroslav
Tesař Jaroslav
Lukeš Pavel
Spěšný Vítězslav
Borovička Petr
Burďák Petr
Žídel Miroslav
Bašta Josef
Hošek Bohumil
Lacina Jiří
Karvánek David
Wünsch Pavel
Fenčák Martin
Růta Zdeněk
Moczerniuk Václav
Titěrová Naděžda
Berky Karol
Krejčí Vladimír
Hájek Martin
30 let Říha Miroslav
Strnad Miroslav
Šroufek Václav
Zelenka Zdeněk
Zelenka Zdeněk
Edelmann Pavel
Kriesch Ferdinand
40 let Asník Jaroslav
Schejbal Karel
Pracovního jubilea dosahují v DNT:
20 let Lhotský Miroslav
Förstl Oto
Adam Ervín
Havlíček Jan
Hořický Jindřich
Kopecký Jiří
Küffner Robert
Kunc Jiří
Rjabec Vlastimil
Skovajsa Jan
Šejda Jaroslav
Jetenský Radek
Frajt Václav
Filip František
Kratochvíl František
Dvořák Miroslav
Balog Dušan
provozní elektrikář
vedoucí řidič velkostroje
provozní zámečník
řidič velkostroje
řidič pracovních strojů
řidič SMV
řidič PVZ
mechanik úseku
strojnice v úpravně
strojník v úpravně
hasič
řidič velkostroje
řidič SMV
inspektor BHP a PO
PS – SJ
PS – SJ
PS – SJ
PS – SJ
PS – SJ
PS – SJ
PS – SS
PS – SS
PS – SS
PS – DDM
PS – DDM
PS – DDM
PS – DDM
PS – DDM
PS – DDM
PL – TU
PL – TU
PL – TU
PL – TU
PL – TU
PL – ÚU
PL – ÚU
PL – ÚU
HZS
PS-SS
PS – DDM
PS – DDM
PS – DDM
PL – TU
PL – TU
PL – ÚU
PL - správa
HZS
instalatér
zámečník VLS
zámečník VLS
zámečník VLS
řidič VLS
zámečník VLS
obsluha výměníkové stanice
řidič prac.strojů
zámečník VLS
elektrikář VLS
řidič prac. strojů
hasič
zámečník VLS
PÚ – ÚDUT
PÚ - L
PÚ - L
PÚ – ÚDUT
PÚ - S
PÚ – S
PÚ – L
PÚ – ÚDUT
PÚ – DDM
PÚ – DDM
PÚ – L
PÚ – S
PÚ – S
PÚ – L
PÚ – DDM
PÚ – HZS
PÚ – L
Pracovního jubilea dosahují v SD – Autodoprava, a. s.:
20 let Strapko Přemysl
řidič silničních motor. vozidel
Haller Jan
automechanik
Synek Martin
automechanik
Šolc Václav
automechanik
Potančok Jaroslav
automechanik
Žáček Martin
automechanik
30 let Rychnovský Miroslav
řidič silničních motor. vozidel
Pracovního jubilea dosahují v SD – Kolejová doprava, a. s.:
20 let Hobík Petr
zámečník
30 let Hůlek Miroslav
vlakvedoucí-vedoucí posunu
Jandová Olga
mzdová účetní
40 let Kotora Jaroslav
strojvedoucí
Hejnová Anna
hradlařka
Pracovního jubilea dosahují v SD – 1. strojírenská, a. s.:
20 let Zahrádka Ivo
soustružník kovů
Riedl Kamil
Vosička Pavel
Krišalová Renata
technoložka
Včelařík Zdeněk
soustružník kovů
Klíma Martin
Drábová Martina
soustružnice kovů
Špičková Gabriela
soustružnice kovů
Polcer Petr
Margoliusová Magdaléna manipulační dělnice
30 let Vobořil Luboš
vulkanizér
Mareš Milan
vulkanizér
Karas Vladimír
vulkanizér
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Tušimice
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Tušimice
provoz Tušimice
správa a. s.
provoz Ledvice
provoz Ledvice
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Tušimice
provoz Tušimice
provoz Tušimice
provoz Tušimice
provoz Tušimice
provoz Bílina
provoz Bílina
provoz Tušimice
Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly,
tak vedení dceřiných společností mnoho spokojenosti
a za odvedenou práci vyslovuje poděkování.
Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb
Pojištění odpovědnosti
za škody způsobené
zaměstnavateli
při výkonu povolání
K datu 1. února 2012 dochází k aktualizaci pojistné smlouvy mezi Severočeskými doly a.s.
Chomutov a Kooperativou pojišťovnou, a.s. V souvislosti s prodloužením smlouvy byla sjednána
nová podmínka ohledně podílu na
pojistném plnění. Do 31. 1. 2012
se pojištěný podílel na pojistném
plnění částkou ve výši 500 Kč. Dle
nových pojistných podmínek bude
od 1. 2. 2012 podíl pojištěného na
pojistném plnění 5 % u škod nad
10 000 Kč, u škod do 10 000 Kč to
bude částka minimálně 500 Kč.
I nadále jsou však podmínky
pojištění výhodnější, než které by
zaměstnanec získal při individuálním sjednání pojištění. Individuálně
sjednané pojištění je běžně i více
než dvojnásobně dražší a podíl pojištěného na pojistném plnění činí
běžně 1/3, což je cca 33 %.
Pojištění bude i nadále zabezpečováno prostřednictvím útvarů
personálního ředitele.
Kontakty:
SD a.s.
paní Cabadajová
tel. 4255
DNT
paní Repková
tel. 2017
DB
paní Gajarská
tel. 5052
útvar personálního ředitele
24/25
30 let Šrámek Rudolf
revírník
PÚ – S
Lukavec Josef
PÚ – DDM
Richter Walter
PÚ – L
Otýs Rudolf
PÚ – S
Pospíšil Lubomír
PÚ – DDM
Kristek Petr
řidič VLS – rypadla
PÚ – L
Čokáš Josef
PÚ – DDM
Kovařík Vladimír
mistr
PÚ – DDM
40 let Hamouz Zdeněk
řidič VLS
PÚ –ÚDUT
Pracovního jubilea dosahují ve Správě SD:
20 let Hrbková Jiřina
referentka nákupu – oddělení nákupu
Fefrčík Martin
vedoucí oddělení nákupu služeb
– úsek obchodního ředitele
Dubiczki Jiří
vedoucí odboru správy a realizace majetku
– úsek personálního ředitele
Dvořáková Soňa
skladnice – sklad DB
Metelka Jaroslav
provozní zámečník – sklad DB
30 let Aubrecht Jaroslav
řidič pracovních strojů – sklad DNT
čézaři Skupiny SD
Čézar 2011 pro Václava Kulíka
Ještě před svou cestou do elektráren prochází veškerá uhelná produkce DNT na třech uhelných odtazích
drcením, kdy na každém odtahu pracuje jeden výkonný drtič. Teprve pak putuje uhlí o výstupní zrnitosti 0–40 mm
na homogenizační a velkokapacitní skládku. Odtud se pak tušimické uhlí dostává přes rozdělovací stanici až
k elektrárenským kotlům. Denně drtiče takto zpracují zhruba 40 tis. tun. Funkčnost a plynulost celého úseku
má plně v kompetenci držitel letošního Čézara Václav Kulík, mechanik drtírny a homogenizační skládky.
Václav Kulík ovládá procesy zkvalitňování tušimického
uhlí dokonale
I když se to nezdá, má Václav Kulík už pětadvacetiletou praxi. Na DNT nastoupil v roce 1985
hned po maturitě na mostecké průmyslovce. Ještě předtím, než odešel na vojnu, se
mohl poprvé seznámit s povrchovým
dobýváním v provoze dílen (dnes SD
– 1. strojírenská), kde byl v přípravě
výroby. Po dvouleté základní vojenské službě se vrátil zpátky na DNT, ale
už do ÚDUT 1 (Ústřední drtírna uhlí
Tušimice), kde na konci 80. let probíhalo drcení tušimického uhlí. Jako
mechanik prošel také provozem ÚDUT
2 a velkokapacitní skládkou. Rok 2000 byl
v jeho profesi zlomový. „Tehdy byla uvedena do provozu moderní velkokapacitní
skládka. Na ploše bývalé výsypky Merkur byl vybudován prostor o rozloze 13 hektarů potřebný pro řízenou homogenizaci uhlí o kapacitě až 600 tis. tun.
Zajišťujeme jí prostřednictvím dvou kombinovaných
skládkových strojů nové generace KSS 4 000/3 500.
Díky postupnému smíchávání uhlí různé kvality se
zrovnoměrňují parametry uhlí požadovaného elektrárnami.
Využívání skládky navíc umožňuje zbilančnění některých
nebilančních zásob,“ připomíná nezastupitelný význam homogenizační skládky Václav Kulík. Další technologií, za níž
Letošní čézaři Skupiny SD (zleva) Karel Bartoš, František Bárta, Václav Kulík a Jiří
Nebeský s moderátorkou slavnostního předání cen herečkou Terezou Kostkovou.
zodpovídá, jsou tři drtiče D15, DR25 a D45 umístěné na konci
uhelných odtahů před vstupem do rozdělovací stanice a provoz velkokapacitní skládky se skládkovým
strojem ZNKk 20/40 S1. Plynulý chod těchto
úseků obstarává spolu s jedenácti schopnými pracovníky. K povinnostem Václava
Kulíka patří nejen zajištění bezporuchového provozu techniky, ale také
plánování preventivních oprav a dlouhodobých revizí, kontakt s dodavateli
a řada dalších činností, bez nichž by
nebylo možné zajistit plynulé zásobování elektráren uhlím v požadované
kvalitě.
Na setkání čézarů v Mariánkách
se nedá zapomenout
Setkání letošních držitelů ocenění Čézar
proběhlo už v létě. Václav Kulík na nevšední víkend, kdy
se osobně setkal s nevyšším vedením Skupiny ČEZ, nezapomněl. „Kromě oficiálního předání ceny pro nás byl
připraven bohatý doprovodný program. V Mariánských
Lázních jsem si zahrál tenis, projel se na čtyřkolce. Výborné bylo, že se celého víkendu mohla zúčastnit také
manželka. Navíc, se všemi letošními oceněnými ze Skupiny
SD se dobře znám. Takže jsme byli s Karlem Bartošem, Františkem Bártou a Jirkou Nebeským dobrá parta.“
text a foto: Tomáš Vrba, GetPhoto
Václav Kulík v pracovním procesu – na drtiči D15, který
prošel nedávno rozsáhlou modernizací.
Mikulášskou nadílku si
děti zase pořádně užily
Provoz lom DB a jeho odborářský
předseda Vladimír Bergerhof
Při blížícím se konci 1. pololetí 9. třídy ZDŠ se tenkrát rozhodovalo
u Bergerhofů, která střední škola bude pro Vladimíra upřednostněna;
buď to mohla být Střední chemická škola v Lovosicích, nebo
Střední průmyslová škola hornická v Duchcově. Volbu vyhrál
Duchcov. Ostatně, děda Vladimíra pracoval v dolech. Při studiu
jej obor natolik zaujal, že je hornickému cechu věren již 28 let.
Z pracovní historie
SPŠH Vladimír ukončil maturitou
v roce 1983 a nastoupil do Dolu Jirásek. Provozní praxi tehdy vykonával
na malostrojovém úseku u vedoucího
Huberta Klapky. Roku 2004 přešel na
přípravu výroby, ale po 4 letech se vrátil zpět na úsek.
Z historie funkcí v odborech
Po vstupu do zaměstnání automaticky
nastoupil do odborů a už roku 1986 se
stal členem dílenského výboru a v roce
1988 členem závodního výboru, pracovně byl revírníkem kolejové dopravy. Před
rokem 2002 byl kooptován za nemocného kolegu opět do výboru a ve volbách
roku 2004 byl prvně zvolen předsedou
a tím je dosud. „Ano, provoz lom strukturálně zasahuje dvě odborářské organizace, patrně i to je důvod, proč občas
dochází k migraci členů, ale každý má
možnost si vybrat, která organizace odborářům vyhovuje více. Naše má přes
šest set členů, včetně důchodců a do
její péče spadají i zaměstnanci dceřiné
společnosti SD - Rekultivace, a. s.,“ odpovídá pan předseda na dotaz redakce
a nezapomene připomenout, že u organizace mnoho let působí Klub důchodců,
se kterým je velmi dobrá spolupráce.
Klub organizuje řadu akcí pro členy včetně pravidelného setkání ke Dni horníků.
Zavzpomíná, jak byla dojemná návštěva
důchodců v dolech, ve kterých mnozí dělali celý život a pak šachtu uviděli opět po
15 nebo 20 letech a dojetí se neubránili.
Zájmy
Především má Vladimír Bergerhof zájem o rodinu. Sám má dva syny, mladší
studuje Technickou Universitu v Liberci, starší pracuje u Policie ČR. A pan
předseda má zájem o život lidí, sám se
pak zajímá o kuželky (ty hraje, trénuje
i soudcuje), takže odbory také pořádají
kuželkářské soutěže pro zaměstnance. Jedna z nich se konala odpoledne
v onom dni, kdy se redakce s panem
předsedou sešla. Jak soutěž dopadla?
„Dvě družstva z tohoto kola postoupila do finále v Chomutově, bylo to dost
překvapivé, protože porazila družstva,
která chodí hrát dost často a porazili
je hráči, kteří byli na kuželkách poprvé.
Je vidět, jak se někteří dokáží vybičovat
k pěkným výkonům,“ podal následující
den pan předseda zprávu o společensko-sportovní akci odborářů z DB.
Odborová organizace č. 1 z Dolů
Bílina spolu s odbory SD – 1. strojírenské a SD – Autodoprava také letos
připravily pro děti svých členů tradiční mikulášskou nadílku. Tříhodinový
pestrý sled písniček, soutěží a nadílky se uskutečnil v sobotu 3. prosince v duchcovském závodním klubu.
Zdejší sál zaplnilo 165 natěšených
dětí doprovázených rodiči a prarodiči a všichni se dobře bavili. Kromě
čertů, andělů a Mikuláše, se kterými
si děti zazpívaly a zatančily, byl hlavním hitem letošní mikulášské facepainting, neboli malování speciálními
barvami na obličej. Sál klubu se brzy
hemžil tančícími malými Spidermany,
Batmany, kočičkami Hallo Kitty a jinými dvojníky oblíbených postaviček.
Jak jinak, letošní mikulášská nadílka
se opět vydařila. Kromě pestrého
programu, nadílky a občerstvení pro
děti byla zajištěna také pohodlná
doprava účastníků z Teplic a Bíliny.
Mikuláše bude dětem připomínat pamětní porcelánová medaile. Obsáhlou fotogalerii z této akce najdete na
www.dancemission.cz.
26/27
z odborů
pomáháme
Nadační fond Zdraví dětem dovršil pět let činnosti
Zdravotnictví se dnes skloňuje ve všech pádech, hledají se rovněž
cesty, jak zdravotnickým zařízením pomoci, aby lékaři měli pro
zajištění té nejlepší péče o pacienty moderní techniku. Její vývoj
jde rychle kupředu a deset let starý přístroj bývá dnes už zastaralý.
V praxi se stává, že při velkých investicích nezbudou v nemocnicích
prostředky na pořízení jednotlivých lékařských přístrojů. Právě v těchto
případech mohou pomoci nadační fondy, jako je Chomutovský dětský
nadační fond Zdraví dětem, který letos dovršil pět let své činnosti.
Jeho zakladatelé se už v roce 2004
rozhodli pomoci dětskému oddělení
chomutovské nemocnice, když sami
se v prvních letech nejvíce zasloužili
o pořízení tří přístrojů - infuzní pumpy,
pulzního oxymetru a měřiče EKG. „Po
třech letech jsme oficiálně založili Chomutovský dětský nadační fond Zdraví
dětem a od té době se snažíme, aby se
k nám připojili další. Oslovujeme firmy,
podnikatele, instituce a širokou veřejnost, aby podle svých možností přispěli některou z forem k činnosti fondu
a pomohli dosáhnout vytyčeného cíle
– pořízení aktuálně nejpotřebnějšího
přístrojového vybavení. Každý rok se
nám podaří uskutečnit nákup jednoho
přístroje. Jsme rádi, že se k nám připojuje stále víc dárců. Při pořizování
dosud nejdražšího sonografického přístroje v hodnotě jednoho milionu korun
to bylo 45 firem, měst, obcí a fyzických
osob. Patří mezi ně stálý partner Severočeské doly, které přispěly do sbírek
u posledních tří přístrojů – vedle sonografu to byl inkubátor s vyhřívaným lůžkem v hodnotě 700 tisíc korun a před
rokem zahájená sbírka na resuscitační
lůžko za 600 tisíc korun, do které se už
zapojilo dalších 15 dárců,“ uvedl primář
dětského oddělení Nemocnice Chomutov MUDr. Jiří Kroh, který je současně členem správní rady zmiňovaného
nadačního fondu.
Zájemci, kteří by chtěli přispět do
Chomutovského dětského nadačního
fondu Zdraví dětem, tak mohou učinit
hned několika formami. Jednak je to
peněžní příspěvek na účet fondu, dále
účast na vyhlašovaných akcích, spolupráce na osvětě, uzavření stálého
partnerství nebo spolupráce na pořádaných akcích. Bližší informace jsou
uveřejněny na www.zdravidetem.cz.
Fond každý rok pořádá nebo spolupořádá kulturní či společenské akce, jejichž výtěžek je věnován do sbírky fondu. Na počátku letošního roku proběhl
v Městském divadle Chomutov 3. ples
fondu Zdraví dětem, jehož další ročník
se uskuteční 4. února ve stejných prostorách a výtěžek bude opět věnován
na pořízení resuscitačního lůžka.
Severočeské doly podpořily v závěru
letošního roku Nemocnici Chomutov
dalším dárkem, když její gynekologicko – porodnické oddělení vybavily
moderním porodnickým lůžkem, které je plně polohovatelné, s možností
nastavit co nejlepší a nejpříjemnější
polohu pro rodičku v průběhu porodu. Slavnostní předání daru proběhlo
2. prosince v Nemocnici Chomutov za
účasti Jana Demjanoviče, generálního
ředitele Severočeských dolů, Radka
Scherfera, předsedy představenstva
Krajské zdravotní a dalších zástupců
obou stran. Za chomutovskou nemocnici se předání daru zúčastnili MUDr.
Jiří Mrázek, náměstek pro zdravotní
péči, Anna - Marie Malá, hlavní sestra,
za Gynekologicko-porodnické oddělení primář MUDr. Michal Zeman, Ph.D.,
a vrchní sestra Součková.
text a foto: Václav Sedlák
Primář Jiří Kroh představuje na snímku dosud nejnákladnější přístroj pořízený ze sbírek Chomutovského
dětského nadačního fondu Zdraví dětem pro dětské oddělení Nemocnice Chomutov – nový
fonograf – na který významně přispěly Severočeské doly. Tento přístroj dodává informace o průtoku
krve jednotlivými orgány dětského pacienta. V naléhavých a akutních případech je schopen rychle
diagnostikovat a rozlišit krevní sraženiny a případný zákrok lékařů může být přesný a hlavně včasný.
z míst kde žijeme
Mostecký spisovatel, básník a editor Dalibor
Kozel by se letos 7. prosince dožil svých
devadesátin, zatímco od náhlé smrti
akademického malíře a grafika Bohdana
Kopeckého uplynul 22. října právě rok.
Oba umělci významně rozmnožili slávu
hornického severu. Kozel většinou svých
básní, povídek, překladů, časopisů
i publikací, jejichž vydavatelem byly
často Severočeské hnědouhelné doly.
Bohdan Kopecký se stal jednoznačně
nejvýznamnějším malířem hornické krajiny v celé
historii podkrušnohorského uhelného revíru. Zasloužené
pocty oběma tvůrcům bychom se však nedočkali bez zásadní
pomoci Severočeských dolů a. s. Chomutov, které se staly hlavním
sponzorem 15. ročníku ekologicko-výtvarného sympozia „Vznášení
nad krajinou“, které organizuje Společnost přátel města Duchcova.
Velmi silným tématem, které letošní sympozium nastolilo, byla hornická
„Krajina severu“ a logem, které jej po
celou dobu provázelo, kresba Bohdana Kopeckého „Mizející Liptice“.
O společné exkurzi na výsypku Pokrok
se psalo v minulém čísle Hornických
listů. Za účasti Vladimíra Budinského
i Vratislava Ondráčka a ohromné účasti
občanů bylo prostranství s pergolou na
jejím vrcholu zcela spontánně nazváno
Liptickým vrchem.
V Poppelově výstavní síni Muzea
města Duchcova se odehrála vernisáž
výstavy jedinečné kolekce čtyřiceti
„hornických“ grafik Bohdana Kopeckého, doplněné o řadu dalších exponátů, dokumentujících mimo jiné malířův
vztah k Duchcovu, kam ho na konci 50.
let 20. stol. přivedla MUDr. Jaroslava
Moserová. Zážitek z výstavy umocnilo
promítání dvou dokumentárních filmů
o Bohdanu Kopeckém – v jeho pětatřiceti a osmdesáti letech. Potvrdilo se
při tom, že hornický sever nikdy neměl
a už ani mít nebude svého většího malíře. Škoda jen, že jeho největší sláva
trvala vlastně jen jedno desetiletí – po
roce 1968 byl bohužel z tohoto kraje
pro nesouhlas se vstupem okupačních
vojsk tvrdě vypuzen.
Stejný osud postihl i jednoho z nejtalentovanějších severočeských básníků, dnes téměř zapomenutého Dalibora Kozla (1921-1982), který trávil
zbytek života ve vnitřním exilu svého
panelákového bytu. Známe jej jako
autora knížky Zrzoun Kazan (Albatros
1966), vracející se na sever v době jeho
dětství, výboru hornické poezie Ty stará šachto Elly, sbohem a řady dalších
prací. O vydání jeho poslední sbírky
Krajina severu jsme marně usilovali po celých dvacet polistopadových
let, přestože se za ni i v Mostě horlivě přimlouval básník Emil Juliš a další
osobnosti. Předností Kozlových básní
v próze je srozumitelnost a přístupnost
všem patriotům kraje pod Krušnými
horami.
Své nadšení rovněž vyjádřil jeden
z největších znalců české poezie Mirek Kovářík, který se spolu s Radkem
Bláhou ujal další části sympozia. Jejich umělecký přednes Krajiny severu
vyzdvihl neobyčejnou sílu Kozlovy poezie a publikum obohatil o mimořádně
emotivní zážitek. Posledním dějstvím
sympozia byl křest této knížky, kterou s přispěním Severočeských dolů
a. s. Chomutov vydalo nakladatelství
KAPUCÍN ve sličné úpravě s obálkou
a ilustracemi Bohdana Kopeckého.
Společný zájem důlní společnosti
i místního občanského sdružení uchovat vzácnou kulturní tradici hornického
kraje velmi ocenili všichni představitelé české kultury, kterým se tato knížka
prozatím dostala do rukou.
text a foto: Pavel Koukal
SVĚTEC A METAMORFÓZY
Ve Světci byla v pátek
18. listopadu zahájena
výstava Josefa Sloupa pod
názvem METAMORFÓZY.
O proměnách šachet poblíž obce
Světec vypovídá přes čtyřicet fotografií v prostorách Galerie Vojtěcha
Preissiga ve Světci. Výstavu zahájilo
hudební vystoupení žáků ZUŠ z Duchcova a mimo jiné také vyjádření
Vladimíra Budinského, ředitele strategie a komunikace Severočeských
dolů, který hlavně ocenil, že oči výtvarníka a jeho objektiv dovedou vidět a vyjádřit to, čím jsou doly hezké
až krásné a jak za několik desítek let
prostor bude vypadat. Proto vyjádřil
i potěšení, že se vernisáže účastnili
také zástupci obecních úřadů, kterých se ony změny týkají a týkat budou. Po vystoupení čestných hostů,
odborníků i vystavovatele paní starostka Bažantová výstavu zahájila.
Výstava potrvá do 24. února 2012.
text: Svatava Brožíková
28/29
Vznášení nad krajinou
severočeských dolů
z míst kde žijeme
Město s bohatou historií – Duchcov
Starostka města Duchcov Jitka Bártová při vyhledávání optimálních spojů minulosti,
současnosti a budoucnosti. Paní Bártová je nyní ve třetím volebním období
v zastupitelstvu města; v oněch dvou předchozích pracovala ve finančním výboru.
Duchcov byl roku 1207 coby trhová ves s tvrzí písemně připomínán
jako ves Hrabišín a od roku 1240 nese současný název s malými
dobovými změnami. – Nás zajímá z tradice dějinné v úvodu především
vznik průmyslové historie. – Roku 1849 byla v Duchcově založena
první sklárna v Podkrušnohoří na otop hnědým uhlím. V 60. až
70. letech vznikly desítky uhelných šachet. Roku 1867 byla do
Duchcova prodloužena Ústecko-teplická dráha a tři roky poté začala
stavba Duchcovsko-podmokelské dráhy. V 60. letech 19. století
došlo v Duchcově k výraznému rozmachu průmyslu, na konci
století bylo zřízeno okresní hejtmanství. Až roku 1960 přestává být
Duchcov okresním městem. Nyní je to město s devíti tisíci občany.
Když se v polovině listopadu setkáváme s paní starostkou Jitkou Bártovou, neopomene připomenout, že se
v „průmyslovém“ Duchcově narodila.
Při pohledu na budoucnost lze vycházet z toho, že město už nikdy průmyslové nebude, tak je třeba uvažovat
o městě vhodném jak k bydlení, tak
městě obohaceném kouzlem historie
a kultury, případně vhodném i k rekreaci. Ostatně, na počátku podzimu byl
otevřen na sportovní ploše v Bažantnici nový lehkoatletický areál. Okolní
trasa je určena těm, kteří rádi využijí
pro pohyb jak in-line, tak skateboard. To ale vlastně patří těm mladším
Duchcovanům. „Určitě máme jako
město dluh, co se týká možnosti kulturního vyžití mladých, ale i seniorů.
V Duchcově chybí nějaké klubové zařízení pro mladé a i ve vztahu k seniorům máme co dohánět.“ – Pro ně je
ve městě na sedm kulturních zařízení
počínaje Kulturním centrem s kinem,
dále přes Městské muzeum, Městskou
knihovnu atd. a konče třeba Státním
zámkem Duchcov. Ale i ti starší se
věnují sportu, a to jak atletice, sportovní střelbě s velmi dobrými výsledky, vodní turistice, volejbalu, tenisu
a paní starostka doplňuje: „Duchcov
má i kynologickou organizaci a také
zahrádkáře. Ve městě je spousta aktivních spolků, občanských sdružení
a ani duchcovské školy nezaostávají.
Nesmíme také zapomenout na zimu,
kdy využíváme blízkost Krušných hor.
Z Duchcova by měl vyjíždět mezi 9.
a 10. hodinou ski-bus pro běžkaře
a vracet by se měl z Dlouhé Louky kolem 15. hodiny. Nejde o novinku, to už
zajišťovaly autobusy z Litvínova, ale
nyní by zimní cesty měl zajišťovat Duchcov spolu s Osekem. Rok 2012 byl
vyhlášen Evropským rokem seniorů.
V Duchcově máme dva domy s pečovatelskou službou, ten větší je u Sadů
B. Smetany, ten menší nedaleko, tak
pro seniory připravujeme zřízení tělocvičny, ale také přípravu akcí, do které
se jistě připojí mladí ze škol, ale určitě
i nejrůznější organizace a firmy,“ doplňuje Jitka Bártová. „Není špatné vycházet ze životních zkušeností duchcovských pamětníků.“
Duchcov má strategický plán rozvoje města. „V současné době probíhá
privatizace obecních bytů a po ukončení by městu mělo zůstat přibližně
500 bytů. Nerostné bohatství nejprve
Duchcovu přineslo rozkvět a pak, žel,
přispělo k devastaci města. V současné době se díky rekultivacím proměňuje okolí Duchcova, povrchová těžba
se vzdálila a na výsypky se vrací život.
Duchcovským občanům se otevírají
nové trasy pro pěší či cyklistické výlety a Liptická vyhlídka se už stává cílem
vycházek. Věřím, že i do budoucna
bude vztah města a Severočeských
dolů nejen vztahem obce k velkému
zaměstnavateli, ale že zůstaneme navzájem i partnery a společně vytvoříme nové okolí našeho města. To je výhoda, kterou každá obec nemá a která
jednou zcela vyváží ony negativní dopady povrchové těžby.“ - Město má
naplánováno mnoho střednědobých
priorit. Ovšem v plánu jsou i priority
dlouhodobé, a to velice významné.
Momentálně věříme, že se záměry pro
nejbližší dobu, jak je již zmíněno, realizovat podaří. Aby tomu tak bylo, to
vyžaduje dennodenní neviditelný boj
a ostře zaměřený pohled na dalekou
i blízkou budoucnost, vždyť vše souvisí se vším.
Město Most bylo hodně dlouho
skutečným a velmi důležitým
centrem celého severočeského
hnědouhelného revíru. Těžba se
odehrávala i v jeho nejtěsnějším
okolí a nakonec pohltila jeho staré
středověké jádro, pod kterým bylo
uloženo 100 mil. tun kvalitního uhlí.
Dnes už patří k dějinám statutárního
města stěhování gotického
chrámu a výstavba nového centra
ze 70. a 80. let minulého století.
Mostečané mají už druhé volební
období primátora, který má vzdělání,
praxi a srdce opravdového horníka,
který ví, že po vytěžení uhelného
bohatství následuje promyšlená
rekultivace. A Most dnes už není
obklopen doly a pustými výsypkami.
Na jejich místě najdeme třeba
hipodrom, autodrom, golfové hřiště
a také téměř dokončené jezero.
Považujete Most
stále za hornické město?
Z pohledu tradic a počtu zaměstnanců, kteří mají nebo měli něco společného s dobýváním v našem regionu,
určitě ano. Hornictví a energetika byly
po dlouhá léta hlavními atributy tohoto kraje. Po restrukturalizaci hornictví
a rozpadu tehdejšího SHD se poměry
začaly měnit zvláště po roce 1992, kdy
byl zahájen vládou schválený útlum.
Dnes se snažíme představovat Most
nejen jako město hornické, ale především jako město s úspěšnými rekultivačními projekty, jako město plné
zeleně, město, kde na bývalých výsypkách zraje víno, město, kde je dostatek
možností a prostoru pro aktivní trávení
volného času …
K hornickým tradicím se ale samozřejmě hlásíme. Také proto jsme
v roce 2008 připravili celostátní setkání hornických měst a obcí právě v našem městě. Vedle představitelů stávajících i historických hornických měst
ze všech koutů Čech, Moravy a Slezska sem přijely i delegace zahraniční.
A já jsem rád, že účastníci setkání stále na Most vzpomínají a chválí jej. To
mě těší nejen jako primátora, ale také
jako občana Mostu.
jako regionálního projektu je zpracována zásadní dokumentace a očekáváme, že státní podnik PKÚ – Palivový
kombinát Ústí tento projekt úspěšně
dokončí, tak aby byl připraven pro využití veřejností.
Jak hodnotíte spolupráci
se Severočeskými doly?
Spolupráci se Severočeskými doly
hodnotím jednoznačně pozitivně. Vedení Severočeských dolů je vstřícné
k obcím a městům. Velkou zásluhu
na tom má samotný generální ředitel
společnosti Jan Demjanovič. Společnost starosty pravidelně seznamuje
se svojí činností i technikou, objasňuje své záměry, vnímá potřeby obcí.
Vedle své hlavní aktivity, kterou je těžba hnědého uhlí, se věnuje regionu
a jeho rozvoj jí leží na srdci.
text: Tomáš Vrba
foto: archiv města Most
Co se chystá na březích již téměř
napuštěného jezera Most?
Některé záměry na využití této lokality, která má v sobě významný
rozvojový potenciál, už máme zpracované. Jezero leží v těsné blízkosti
města, ale mimo jakoukoli pochybnost je, že bude sloužit k rekreačním
účelům nejen Mostečanům, ale lidem
z širokého a dalekého okolí. Počítáme
také s vybudováním zmenšené makety starého města s modely některých významných staveb z původního
města Mostu, ale i stavbami a památkami významnými pro region. Založeno už bylo, a v dalších letech se bude
rozrůstat arboretum. Cyklisté se těší
na cyklostezky, turisticky atraktivním
projektem bude přístaviště pro lodě.
Nejblíže realizaci je projekt komunikačního propojení mezi Mostem a Mariánskými Radčicemi, který má význam nejen přístupový pro rekreanty
a obecně pro dopravu do území jezera, ale také hodnotu pro podnikatele,
protože propojí město s obcemi s vysokou nezaměstnaností. Silnice bude
mít také bezpečnostní funkci, protože
vytvoří obchvat chemičky, který se
může využít v případě mimořádných
situací. Pro budoucí využití jezera
VLASTIMIL VOZKA
primátor statutárního města Most
Po absolvování duchcovské hornické průmyslovky vystudoval dobývání
ložisek na Fakultě hornicko-geologické Vysoké školy báňské v Ostravě.
Hornictví se pak věnoval i profesně.
Začínal jako revírník Dolu Kohinoor.
Postupně prošel řadou funkcí včetně
hlavního inženýra dolu Julius III a technického náměstka státního podniku
Doly Hlubina v Litvínově. Po vzniku
Mostecké uhelné společnosti se stal
vedoucím jejího odboru investic. V následujících letech pracoval jako ředitel
Závodu služeb MUS, který se zabýval
také problematikou útlumu hlubinného hornictví a sociálními programy
na Mostecku. V roce 2003 se stal ředitelem Dolu Kohinoor. Ve volebním
období 2002–2006 byl zároveň mosteckým zastupitelem. V roce 2006 byl
zvolen primátorem statutárního města
Most. Svůj volební úspěch zopakoval
také v následujícím volebním období.
Vlastimil Vozka působí i jako místopředseda správní a sociální rady Podkrušnohorského technického muzea
a místopředseda Hospodářské a sociální rady Mostecka.
30/31
Horník na radnici: primátor Vlastimil Vozka
tip na výlet
Petr Hlavnička: nadšený modelář z DB
Taky jste jako malí kluci chtěli najít pod vánočním stromečkem autíčko?
Revírníka bílinského provozu lom Petra Hlavničku poutá zájem o modely
aut dodnes. Vozový park jeho sbírky čítá zhruba stovku modelů
v měřítku 1 : 48, které si postavil ze stavebnice – monti systému. Některé
kousky byly také vánočními dárky od pozorné manželky. Náročnému
koníčku se Petr Hlavnička věnuje od dětství. Se svými výtvory se
účastnil řady výstav. Od roku 1994 je členem Monti klubu Bílina.
„Vše začalo v roce 1985, kdy se prvně účastnil zástupce Československa
nejslavnějšího dálkového motoristického závodu z Paříže do senegalského Dakaru. Naše Liazka tehdy dojela
na výborném třináctém místě a mě se
náklaďák upravený pro pouštní rallye
zalíbil. Když jsem ho objevil jako model, nebo spíš hračku, která vypadala ale velmi reálně, pořídil jsem si ho
a snadno složil. Modýlek se nelepil,
ale nacvakával z barevných výlisků.
To je princip monti systému. Postupně
jsem si dokupoval celou sérii, která se
každý rok rozšiřovala o několik dalších typů. Protože maminka pracovala
v tehdy jediné hračkárně v Bílině, nebyl
pro mě problém i v době plánovaného
hospodářství si postupně budovat
sbírku,“ vzpomíná Petr Hlavnička na
učňovská léta, kdy naplno začal se
svým koníčkem. V roce 1989 se vyučil
elektrikářem a od té doby na Dolech
Bílina v této profesi pracuje. Začínal
jako elektrikář dálkové pásové dopravy, později byl členem posádky
rýpadla KU 300.30/K 91. V současné
době je revírníkem provozu lom. I když
se věnuje práci, rodině, úpravě domu,
na modely aut si vždy najde čas. Jeho
sbírku tvoří nejen nákladní auta Liaz
a Tatra, ale také americké tahače
Western Star. Otevírání dveří, kapoty
a otáčení náprav má většina modelů,
některé i elektrické ovládání. Vozidla
sbírky pana Hlavničky jsou také opatřena nejrůznějšími nátěry a nálepkami,
které dotvářejí reálnou podobu modelů v měřítku 1 : 48. Jako předseda
bílinského Monti klubu pořádá s kolegy výstavy nejlepších exponátů. Ať už
to bylo v Teplicích nebo Kutné Hoře,
všude se setkaly s velkým zájmem
návštěvníků. Možná se o letošních Vánocích rozšíří panu Hlavničkovi sbírka
o další model.
Drážďany nejsou proslulé jen
galerií Zwinger nebo katedrálou
Frauenkirche. Už deset let sem láká
turisty také skleněná manufaktura
– nejneobvyklejší automobilová
továrna na světě, kde se montuje
vlajková loď koncernu Volkswagen –
typ Phaeton. Prosklená automobilka
uprostřed města je pro návštěvníky
otevřena denně. Od letošního roku
je navíc každou sobotu prohlídka
v češtině. Určitě si nenechte ujít
exkurzi do zákulisí výroby aut plné
nevídaných architektonických,
technologických a logistických řešení.
Skleněná manufaktura
jako místo výroby
nejluxusnějšího Volkswagenu
Vizionářský projekt tehdejšího šéfa
koncernu VW Ferdinanda Piecha
proniknout mezi prémiové automobilky se zhmotnil v luxusní limuzíně
Volkswagen Phaeton. Nový, do té doby
nevídaný a nejvyspělejší technikou
nadupaný model konkurující mercedesům a BMW vyšších tříd měl mít
výlučný způsob výroby. Jako konečné
montážní místo byly vybrány Drážďany
v Sasku, historicky proslulé řemeslnou
zručností a precizností. Nová továrna
byla postavena téměř v historickém
středu města, v parku vedle botanické
zahrady. Aby bylo toto umístění možné,
musela nová průmyslová budova splňovat řadu předpisů a omezení. Jako
hlavní stavební materiál bylo vybráno
sklo. Celková skleněná plocha dosahuje 27,5 tis. m2 a díky dokonalému
utěsnění neproniká z výrobních provozů žádný hluk. Zásobování skleněné manufaktury zajišťují dvě nákladní tramvaje CargoTram, které denně
přivezou 400 tun součástek včetně
podvozků z průmyslového parku na
kraji Drážďan. Okolí tak neruší kolony
kamionů. Nákladní auta sem dopravují
pouze nalakované karosérie ze saského města Mosel, a to výhradně večer,
aby nebránily plynulému provozu po
drážďanských silnicích. Základní kámen manufaktury byl položen 27. července 1999. První phaeton opustil
výrobní linku 11. prosince 2001. Ve
dvousměnném provoze zde pracuje
300 zaměstnanců, včetně 6 žen. Označení manufaktura pasuje naprosto
přesně, protože tady převažuje práce
šikovných rukou. Celých 97 % činností
Skleněná manufaktura v Drážďanech
umí prémiové Volkswageny
se dělá ručně, zbytek obstarávají čtyři
roboti. Maximální důraz je kladen na
kvalitu a preciznost. Tomu odpovídá
také 28 montážních hodin věnovaných
kompletování jednoho phaetonu oproti
6 montážním hodinám v případě modelu nižší střední třídy Golf.
Výrobu auta lze sledovat
na vlastní oči
Na ploše 8 hektarů je důmyslně poskládáno vše, co moderní automobilka
potřebuje ke konečené montáži vozů,
včetně technického zázemí a zkušební
dráhy. Výroba probíhá ve dvou nadzemních podlažích se skleněnými stěnami a podlahami pokrytými parketami
z kanadského horského javoru, který
byl do těchto prostor vybrán pro svoji
vysokou ohnivzdornost a měkkost šetřící chodidla pracovníků linky. Ti zajišťují drtivou většinu montážních úkonů.
Roboti obstarávají pouze montáž kol,
lepení skel a spojení podvozku a motoru. Aby lidé neztráceli koncentraci
a zájem o práci, mění během směny
pětkrát výrobní úsek. Osvětlení výrobních hal obstarává sofistikovaný systém zrcadel, které odrážejí denní světlo
a přitom zaměstnance neoslňují. Průměrně zde denně vyrobí 56 aut, které
se shromažďují v dominantě továrního
objektu – 40 metrů vysoké skleněné
vozové věži. Zde v 16 podlažích čeká
Manufaktura jako další kulturní
prostor saské metropole
Tato alternativa nastala v roce 2002,
kdy do haly neboli oranžérie skleněné
manufaktury bylo přeloženo na celý
měsíc představení Carmen. Drážďanská operní budova byla tenkrát poškozena ničivou povodní. Od té doby se
stalo pořádání koncertů nebo výstav
v ojedinělých prostorách tradicí. Návštěva nejneobvyklejší automobilové
továrny stojí určitě za to. Prohlídky
v češtině probíhají každou sobotu od
14 hodin, vstupné je 5 EUR.
32/33
280 aut na své majitele. Ještě předtím
ale každý vůz projede testovací dráhou a 20km projížďkou po městě. Mezi
závěrečné kontrolní kroky patří zkouška vodotěsnosti karosérie a průjezd
světelným tunelem, kde se odhalují
případné nedostatky laku. Prohlídky
zákulisí výroby aut pro turisty nejsou
v případě drážďanské manufaktury
hlavním účelem, proč zde bylo počítáno s přítomností lidí zvenčí. Jsou určeny především pro ty zákazníky, kteří
se rozhodli právě pro luxusní limuzínu
Phaeton. Přijíždějí sem z celého světa
po třech měsících od objednávky, aby
mohli být přítomni vzniku právě jejich
nového vozu. Do Drážďan zpravidla
přilétají. Stráví zde dva dny montáže
svého vytouženého auta. Za přítomnosti fotografa si ho pak převezmou
a odjíždějí. Loni zde vyrobili 7 500 aut.
Letos má padnout rekord. Očekává
se nejvyšší prodej od zahájení výroby
v roce 2001, to je přes 10 tisíc vozů.
tip na výlet
V dalším tipu na výlet vás
pozveme na druhou stranu
Krušných hor, do města
s hlubokou minulostí,
hornického Freibergu. Toto
město vám bude blízké, neboť
hornické tradice jsou zde nejen
udržovány, ale díky hornické
univerzitě i vychováváni noví
důlní odborníci. A když ve
městě potkáte automobil
s německou poznávací
značkou a hornickými
kladívky na mřížce chladiče,
budete vědět, že jste u přátel.
Neboť naše i jejich hornická
kladívka jsou stejná, a jsou
nošena s hrdostí příslušnosti
k hornickému cechu.
Vánoční Freiberg
Vánoční trh.
První zmínky o Freibergu začínají na
počátku 12. století, kdy byl postaven
míšeňský markrabský dvorec, dnešní
zámek Freudenstein. Následně bylo
založeno město a rukopis jeho zakladatelů je znatelný dodnes. Ve středověku se jedná o jedno z největších měst
Míšeňska, je zde rovněž mincovna.
V 16. století byl po velkém požáru postaven pozdně gotický dóm a současně je přestavěno celé město. Většina
Slavnostní výzdoba radnice ve Freibergu.
domů má podobu z této doby. Kolem
roku 1550 zde vznikla tiskárna a byla
vytvořena soustava rybníků a nádrží
pro potřebu těžby, dodnes patrná na
jihu města. Až půjdete kolem, vzpomeňte si. Roku 1613 zde byla poprvé
použita k ražení štol trhavina a doly
tak dosahovaly hloubky 400 metrů.
V 17. století byl zámek přestavěn na
renesanční, těžba však silně klesala.
K dalšímu rozkvětu města došlo po
Interiér Dómu Panny Marie.
jeho napojení na železnici. Po druhé
světové válce byla obnovena těžba cínu,
zinku a olova. Ve městě sídlí nejstarší
hornická univerzita na světě. Technická universita, Horní akademie Freiberg,
založená v roce 1795. Ve škole působili
známí vědci, jako Alexander von Humboldt, Clemens Winkler, Lampadius,
Theodor Körner, Novalis, Abraham
Gottlob Werner, ale i zakladatel Lomonosovy univerzity. Škola nežije jen
Vánoční výzdoba vás nasměřuje na hlavní náměstí.
34/35
hornickými tradicemi, ale je zde otevřen
obor, kde studenti studují problematiku
solární energie a příbuzné obory. Na
předměstí je velká výrobna solárních
panelů a technologií s tím souvisejících.
Cest do Freibergu vede mnoho,
podstatné je, že v historickém středu
snadno nezaparkujete. Je tedy vhodné
zaparkovat poblíž centra. Jako jedno
z vhodných míst se jeví velké parkoviště v areálu technické univerzity, poblíž středu města. Odtud je dóm Panny
Marie na dohled, stejně jako renesanční
zámek Freudenstein. Projdeme kolem
zmiňovaných vodních nádrží, dnes již
idylicky obydlených vodním ptactvem
a v létě lodičkami s turisty. Projdeme
kolem zámku, případně nahlédněte na
nádvoří. Zde uvidíte moderně řešený
vstup do mineralogické expozice, umístěné na zámku. Jedná se o jednu z největších na světě. Pokud vás vánoční
trhy netáhnou, právě zde je příležitost
se oddělit od části rodiny, která jede
na vánoční trhy. Ostatní pokračují již
vánočně vyzdobenou ulicí Burgstrasse
až na Velké náměstí. Slavnostně ozdobená není jen tato ulice, ale i ostatní,
které se sbíhají na náměstí. Ocitáme
se ve středověkém městě, kde nás zaujmou opravdu honosné budovy. Jejich
mohutnost a výška je zarážející a zcela neobvyklá. Obzvlášť vynikne v nočním osvětlení. Na náměstí o rozměrech
110×72 metrů vás zaujme renesanční
radnice, nyní vyzdobená vánočními motivy a nezbytnými hornickými symboly.
Zámek Freudenstein.
Je zde řada renesančních a barokních
domů s dobře zachovanými portály. Na
vlastní ploše náměstí je nyní vánoční trh.
Můžete tak ochutnat nejen svařené víno,
ale i další pochutiny. Vaše malé děti se
pak mohou povozit na kolotoči. Pokud
je vám velká zima a svařené víno nepomáhá, zajděte na rohu náměstí do vyhlášené cukrárny a kavárny Hartmann.
Vyzkoušejte ji a přesvědčte se, že pověst nelže. Pokud budete mít víc času,
nebo pojedete do Freibergu v jinou roční dobu, nezapomeňte navštívit ostatní
zajímavosti, dóm Panny Marie, kostel
svatého Mikuláše, Dolní náměstí, zámek Freudenstein, stejně jako naučnou
a prohlídkovou štolu Reiche Zeche nebo
povrchový důl „Stará Elisabeth“. Přeji
vám šťastný návrat z posledního výletu
roku 2011 a mnoho dalších, úspěšných
cest v roce 2012.
text a foto: Jan Říha
Směrovka do muzea.
PF 2012

HL06-2011 - Hornické listy

Transkript

Podobné dokumenty

Představenstvo společnosti Severomoravské vodovody a

Kateřina Jarošová – žáci 7. A, B, C

HL04-2011 - Hornické listy

Pozor! Natáčíme!!! - článek ke stažení v pdf

L. Barchánková - Bazény Desjoyaux 17.38 kB 05. 04. 2015

Viktor Kožený odpoví po neděli Do soutěže o doly půjde i ČEZ

Dobrý den, včera jsme se s mužem zúčastnili

zde ke stažení

Robinson ve školní družině