Odborné termíny užívané ve speciální pedagogice_redukce

Odborné termíny užívané ve speciální pedagogice
Aberace – odchylka, úchylka
Abnormita – nepravidelnost, odchylka od obvyklého jevu
Abortus – potrat
Absorpce – pohlcování, pohlcení (jedné látky povrchem druhé), vstřebání
Abstinence – zdrženlivost, zdržování se požitků
Abstrakce – myšlenkový proces zjišťující obecné, podstatné a skutečné po vyloučení
odlišností a zvláštností, vytváření obecných poznatků
Adaptace – přizpůsobení, přizpůsobivost
Adenoidní – žlázovitý (např. adenoidní vegetace = žlázovitý útvar v dutině nosní, tzv.
nosní mandle)
Adolescence – dospívání, dorůstání, dozrávání
Adopce – přijetí za vlastní, osvojení
Afázie – částečná nebo úplná ztráta již nabité schopnosti řeči
Afekt – hnutí mysli, vzrušení, rozčilení
Afonie – ztráta hlasu (projev choroby - ztráta schopnosti tvořit hlas)
Afrázie – neschopnost správně tvořit věty
Agnózie – ztráta schopnosti poznávat (vnímat, chápat, rozeznávat předměty, osoby)
Agrafie – chorobná neschopnost psát, písemně se vyjadřovat
Agramatismus – neschopnost tvořit mluvnicky správné tvary
Agrese – napadení, útok
Achromatopsie – porucha zrakového vnímání barev (barvoslepost, neschopnost vidět
barvu) způsobená poruchou v mozkovém centru
Akalkulie – neschopnost počítat
Akcelerace – zrychlení, zrychlování, urychlení
Akinézie – neschopnost pohybu, nehybnost
Akomodace – funkční přizpůsobení (např. akomodace čočky při zaostřování)
Akupedie – (surdopedie) obor speciální pedagogiky zabývající se výchovou, vzděláváním
a celkovým rozvojem osobnosti jedinců s poruchami sluchu
Albinismus – vrozený nedostatek barviva (pigmentu) v kůži a dalších tělesných orgánech
Alela – dědičný základ znaku (varianta konkrétního genu)
Alergie – přecitlivělost na určité běžné podněty, porušený stav imunitní reaktivity
Alexie – chorobná neschopnost číst, nerozvinutí nebo ztráta schopnosti číst
Alternace – střídání, nahrazování (např. střídání práce zdravé a postižené horní
končetiny)
Altruismus – nezištnost, nesobeckost, jednání ve prospěch druhých lidí
Amauróza – slepota, černý zákal
Ambivalence – obojetnost, dvojakost (např. současně se vyskytující láska a nenávist
k téže osobě nebo předmětu)
Amblyopie – tupozrakost
Amelie – vrozené úplné nevyvinutí končetiny
Ametropie – chybné vidění, porucha lomivosti oka, kdy se rovnoběžně paprsky nespojují
na sítnici, ale před ní nebo za ní
Amnézie – oslabení nebo ztráta paměti (při duševních poruchách, úrazech, traumatech)
Amorální – nemorální, nemravní
Amuzie – porucha hudebního vnímání (neschopnost rozpoznat melodii, porozumět hudbě
apod.)
Anakúzie – hluchota, neschopnost slyšet
1
Analeptika – léky zvyšující činnost životně důležitých orgánů
Analgetika – léky zmírňující (utišující) bolest
Analýza – rozklad, rozebrání složitějšího na jednodušší
Anamnéza – rozpomenutí (část zdravotního záznamu, kde se zaznamenává dřívější stav
pacienta, zvláště vzhledem k jeho nemoci nebo postižení)
Anatomie – nauka o stavbě těla
Anestézie – dočasné znecitlivění (nikoliv umrtvení!)
Anomálie – nepravidelnost, odchylka od normy
Anopie, anopsie – neschopnost vidět se zdravou sítnicí
Anorexie – chorobná dlouhodobá ztráta chuti k jídlu, nechutenství, odmítání jídla
Antagonický, antagonistický – protichůdný, opačně působící (např. sval)
Antiepileptika – léky zmírňující projevy epilepsie (omezující riziko vzniku epileptických
záchvatů)
Antropofobie – strach před stykem s lidmi
Antorpologie – nauka o vzniku a vývoji člověka a jeho tělesných vlastnostech
Antropometrie – měření lidského těla
Anurie – zástava tvorby a vylučování moči
Apatie – lhostejnost, nezájem, netečnost
Aplazie – vrozené nevyvinutí některého orgánu, některé části těla
Apoplexie – mrtvice, náhlé selhání funkce některého životně důležitého orgánu
Apraxie –, chorobná neschopnost vykonávat obvyklé úkony způsobená poruchou CNS
Aprosexie – snížená nebo nedostatečná schopnost soustředění, snížená pozornost
Aritmastenie – snížená schopnost až neschopnost práce s čísly
Arterioskleróza – kornatění (tvrdnutí) tepen
Arteterapie – léčba uměním, výchovně-terapeutický přístup využívající schopnosti
tvořivého výtvarného projevu
Artikulace – článkování hlásek mluvidly při vyslovování
Artritida – zánět kloubu
Artróza – degenerativní onemocnění kloubu
Asociace – sdružování představ (např. vyvolání konkrétní představy při vnímání
konkrétního podnětu nebo pojmu)
Asomnie – nespavost, nedostatečný spánek (také insomnie)
Astenie – celková slabost, vyčerpanost, ztráta sil
Astenopie – slabozrakost, nezřetelné vidění
Astigmatismus – porucha vidění způsobená nesprávným zakřivením rohovky
Ataxie – porucha koordinace pohybů při nervových onemocněních
Atonie – ztráta napětí svalů, svalová ochablost
Atrofie – zakrnění (vlivem nevyživování orgánu nebo jeho nepoužívání)
Audiogram – grafický záznam výsledku audiometrického měření stavu sluchu
Audiometr – elektroakustický přístroj k měření stavu sluchu
Auditivní – sluchový
Aura – předzvěst (epileptického) záchvatu, bezprostřední známky blížícího se záchvatu
Autismus – porucha projevující se chorobnou uzavřeností (s narušením komunikace a
neschopností porozumět okolnímu světu)
Autoregulace – sebeovládání, schopnost jedince řídit cíleně volní jednání
Azyl – útočiště (ve speciální pedagogice dříve jako azyl označována zařízení, kde bylo
pečováno o osoby s těžkým handicapem)
Balneoterapie – lázeňská léčba
Bazální – základní
Benigní – nezhoubný
2
Bilabiální – obouretný (např. hláska tvořená oběma rty)
Bilaterální – dvoustranný
Bilingvismus – dvojjazyčnost, užívání dvou jazyků (např. při výchově dětí u jazykově
smíšených párů)
Binaurální – týkající se obou uší, určený pro obě uši
Binokulární – týkající se obou očí, určený pro obě oči
Biopsie – vyšetřování živých tkání mikroskopem pro stanovení diagnózy
Bipolární – dvojpólový, mající dva póly
Bradyartrie – zpomalené vyslovování, protahovaný způsob řeči
Bradypsychismus – zpomalení duševní činnosti
Cerebrální – mozkový, k mozku patřící
Cirkulace – oběh, koloběh
Cyanóza – modrofialové zbarvení kůže a okrajových částí těla při nedostatečném
okysličení krve
Daltonismus – dědičně podmíněná barvoslepost způsobená organickou poruchou sítnice
Debilita – zastaralý název pro lehkou mentální retardaci (již se nepoužívá!)
Defekt – dříve používaný název pro vadu, porucha, poškození (již se spíše nepoužívá!)
Defektologie – zastaralý název pro speciální pedagogiku (již se nepoužívá!)
Deformace – změna tvaru, porušení tvaru, znetvoření
Degenerace – úbytek, úpadek, vývojový ústup
Dekompenzace – porušení kompenzace, selhání
Delikt – přečin, trestný čin
Demence – získané mentální postižení, (úbytek mentálních schopností nejčastěji jako
následek organického poškození mozku nebo degenerativních poruch CNS, např.
Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby apod.)
Dentice – tvoření zubů a jejich růst
Deprese – psychická porucha charakteristická sklíčeností, skleslostí, stísněností
Deprivace – strádání vlivem dlouhodobého neuspokojování psychických potřeb
Dermatitida, dermitida – zánět kůže
Deviace – odchylka, úchylka, odklon od normy
Diagnóza – rozpoznání, určení a popis stavu
Dieta – životospráva, příp. lékařem stanovený způsob výživy
Diference – rozdíl, různost
Dificilní – nesnadno ovladatelný, neukázněný, nesnášenlivý, těžko vychovatelný
Difúzní – rozptýlený, ohraničený
Dichromatopsie – typ barvosleposti, schopnost rozlišovat jen dvě základní barvy
Dioptrie – jednotka pro optickou mohutnost čočky
Disimulace – zastírání, zatajování, zamlčování bolesti, nemoci nebo jejích příznaků
Diskriminace – omezování, vyřazování (ze společnosti), pronásledování
Dislokace – rozmístění, rozložení, změna polohy
Dispenzarizace – aktivní vyhledávání a léčení osob, které potřebují soustavnou
preventivní nebo léčebnou péči
Dispozice – předpoklady k projevům určitého znaku (např. náchylnost organismu ke
vzniku určité nemoci nebo poruchy, sklon k určitému jednání apod.)
Dominance – převládání
Dramaterapie – léčba dramatickými prostředky, výchovně-terapeutický přístup
využívající schopnosti tvořivého dramatického projevu
Dysartrie – porucha článkování řeči
Dysfázie – vývojová porucha schopnosti mluvit (vývojová nemluvnost)
Dysfonie – hlasová porucha, nesprávná hlasová funkce
3
Dysfrázie – chorobná porucha řeči, nesouvislá řeč, porucha schopnosti správně vyjádřit
myšlenku
Dysfunkce – porucha omezující zvládání určité činnosti
Dysgnózie – porucha poznávací schopnosti (porucha identifikace a poznání předmětů na
základě narušení vyšší korové analýzy a syntézy určitého druhu podnětů)
Dysgrafie – specifická porucha psaní (písemného vyjadřování)
Dysgramatismus – porucha schopnosti tvořit mluvnicky správné tvary (syntakticky,
nikoliv pravopisně)
Dyskalkulie – specifická porucha matematických schopností
Dyskinéza – porušená schopnost pohybu
Dyslálie – (patlavost) porucha řeči projevující se nesprávnou výslovností hlásek
Dyslexie – specifická porucha čtení, neschopnost naučit se správně číst běžným způsobem
Dysortografie – specifická porucha pravopisu, neschopnost správně gramaticky psát
Dysplazie – nesprávný vývoj orgánu nebo tkáně
Dyspraxie – specifická vývojová porucha obratnosti (snížená schopnost pohybové
koordinace a zvládání rychlých pohybů)
Dystonie – porucha normálního svalového napětí
Dystrofie – porucha výživy (omezení výživy tkáně)
Edém – otok, nahromadění tekutiny, moku ve tkáních
Efekt – výsledek, účinek působení
Egocentrismus – sobeckost, zaměření na sebe sama
Echolálie – opakování slova nebo i mluvního celku
Echografie – chorobné napodobování viděného písma nebo pohybů píšící osoby
nemocným (postiženým) jedincem
Echokinéza – napodobování pozorovaných pohybů, hlavně gestikulace a mimiky
Elektivní – výběrový
Elektrokardiografie – (EKG) metoda vyšetřování srdce, při níž se zaznamenávají
pomocí elektrokardiografu bioelektrické potenciály srdečního svalu
Elektroterapie – elektroléčba, využívání elektrické energie k léčebným účelům
Element – prvek, součást
Embryo – zárodek (ve vývoji dítěte do 3. měsíce od početí)
Emoce – cit, citový vzruch, silné hnutí mysli
Empatie – vcítění, schopnost prožívat city, myšlenky a jednání druhého člověka
Encefalitita – zánět mozku
Encefalografie – rentgenové vyšetření mozkových prostorů
Encefalomyelitida – současný zánět mozku a míchy
Encefalopatie – souhrnné označení pro veškerá onemocnění nebo poškození mozku
Endogenní – vnitřního původu, z vnitřních příčin
Endokrinní – týkající se žláz s vnitřní sekrecí
Enuréza – bezděčné chorobné pomočování
Epilepsie – záchvatovité onemocnění s neurologickým základem
Eretický – podrážděný, vzrušený, neklidný
Ergoterapie – léčba pracovními činnostmi, výchovně-terapeutický přístup využívající
manuálních pracovních činností
Etiologie – nauka o původu a o příčinách
Etopedie – obor speciální pedagogiky zabývající se rozvojem, výchovou a vzděláváním
jedinců s poruchami chování
Euforie – příjemný stav tělesné a duševní pohody
Exaktní – vědecky přesný
Exogenní – zevnějšího původu, z vnějších příčin
4
Extenze – natažení, natahování
Extrapyramidový – jsoucí mimo pyramidové (jehlancovité) nervové dráhy
Farmakologie – nauka o účinku léků na živý organismus
Fétus – plod (ve vývoji dítěte od 3. měsíce po početí do porodu)
Fixace – upevnění, zachycení, ulpění
Fobie – strach, hrůza
Fonace – tvoření a vydávání hlasu
Fonetika – nauka zabývající se zvukovou stránkou řeči
Foniatrie – lékařský obor zabývající se vadami řeči, hlasu a jejich léčením
Fyziognomie – podoba, soubor výrazových a tvarových znaků obličeje
Fyziologie – nauka o životních funkcích zdravého organismu
Fyzioterapie – léčba fyzikálními prostředky
Ganglie – nervová uzlina
Geneze – vznik, původ, zrod
Genotyp – soubor všech dědičných informací organismu, genetická konstituce organismu
Geriatrie – věda zabývající se komplexní péčí o stárnoucí generaci a léčením nemocí stáří
Gerontofilie – pohlavní sklon k osobám věkem mnohem starším
Habituální – návykový, zvykový, obvyklý
Helioterapie – léčba slunečním zářením
Hemeralopie – šeroslepost, špatné vidění za šera
Hemiparéza – částečné ochrnutí (ztráta hybnosti) jedné (pravé nebo levé) poloviny těla
Hemiplégie – úplné ochrnutí (ztráta hybnosti) jedné (pravé nebo levé) poloviny těla
Hemisféra – polokoule (např. mozková hemisféra)
Hemofilie – dědičně přenosná porucha spojená s krvácivostí
Heredita – dědičnost
Hermafroditismus – oboupohlavnost (výskyt mužských i ženských pohlavních orgánů
u téhož jedince)
Hospitalismus – patologický stav s negativní psychickou reakcí na hospitalizaci
(vyvolaný dlouhým pobytem v nemocnici)
Hydrocefalie – nahromadění nadměrného množství tekutiny (likvoru) v mozkových
dutinách
Hydroterapie – vodoléčba
Hyperaktivita – nadměrné zvýšení aktivity jedince
Hyperdaktylie – vrozený nadměrný počet prstů (také polydaktylie)
Hyperfunkce – chorobně zvýšená činnost orgánu
Hyperkyfóza – nadměrné obloukovité prohnutí páteře dozadu (v části hrudní)
Hyperglykémie – zvýšená koncentrace cukru v krvi
Hyperlordóza – nadměrné prohnutí páteře dopředu (zpravidla v části bederní)
Hypermetropie – dalekozrakost
Hypertrofie – zbytnění, nadměrný růst některého orgánu nebo jeho části
Hypnotika – uspávací prostředky
Hypoaktivita – abnormální snížení aktivity jedince
Hypofunkce – chorobně snížená činnost orgánu
Hypoglykémie – snížená koncentrace cukru v krvi
Hypochondrie – sklon zveličovat nebo vsugerovat si nemoc, považovat domnělé nebo
bezvýznamné poruchy zdravotního stavu za mnohem vážnější
Hypotrofie – omezení růstu některého orgánu nebo tkáně vlivem jeho nedostatečného
výživování
Hypotyreoidismus – chorobný stav vyvolaný sníženou činností štítné žlázy
Hysterie – neurotická porucha spojená s předrážděností a popudlivostí
5
Chromatopsie – barevné vidění
Chromozóm – tyčinkovitý útvar v jádru buňky tvořený deoxyribonukleovou kyselinou
(DNA) a bílkovinami nesoucí genetické informace
Chronický – dlouhodobý, stálý, vleklý
Identický – totožný, souhlasný, stejný
Idiocie – zastaralý název pro těžký stupeň mentální retardace (již se nepoužívá!)
Imaginace – představa, obrazotvornost, schopnost uměleckého zobrazení představ
Imbecilita – zastaralý název pro střední stupeň mentální retardace (již se nepoužívá!)
Imobilita – nepohyblivost, nehybnost
Impotence – neschopnost (např. u muže neschopnost dosažení erekce potřebné pro
uskutečnění pohlavního styku)
Incest – pohlavní styk mezi blízkými příbuznými, krvesmilství
Individuum – jedinec, jednotlivec
Infant – dítě
Infarkt – odumření tkáně po zamezení přívodu krve z uzavřené tepny (ischemická
nekróza)
Inkluze – splynutí (např. jedinců s handicapem a nepostižené populace)
Integrace – sjednocení, spojení, včlenění
Intelekt – souhrn rozumových schopností (myšlení a poznávání) a dalších osobnostních
(emočních a sociálních) schopností
Interakce – vzájemné působení
Interdentála – mezizubní hláska (vyslovovaná tak, že se hrot jazyka vsune mezi horní a
dolní řezáky a současně vznikne mezi hřbetem hrotu jazyka a horními řezáky úžina)
Interrupce – záměrné předčasné ukončení těhotenství
Introverze – sklon osobnosti jedince k uzavřenosti
In vitro – termín používaný pro pokusy konané mimo živé tělo (ve zkumavce)
In vivo – za života, v živém organismu
Ischémie – místní nedokrvenost tkáně
Juvenilní – mladý, mladistvý
Kalcifikace – ukládání vápníkových solí ve tkáních organismu (vápenatění)
Karcinogenní – vyvolávající nádorový (rakovinný) růst
Kardiogram – grafický záznam srdeční činnosti
Karence – nedostatek, postrádání něčeho
Katamnéza – studium a popis nemoci po jejím skončení (sledování pacienta v dalším
životě)
Kazuistika – popis případu (případová studie)
Kinezioterapie – léčení pohybem, léčebné cvičení
Kleptománie – nutkavá potřeba krást (chorobný sklon ke krádežím)
Klonus – škubavá křeč (záškub)
Koedukace – společná výchova chlapců a dívek
Koherence – souvislost, spojitost
Kolaps – zhroucení, náhlá mdloba
Kompenzace – nahrazení (např. porušení nebo chybějící funkce)
Komprese – stlačení, stisknutí, zhuštění
Komunikace – sdělování a dorozumívání mezi jedinci
Konfabulace – smyšlenka, zkreslování skutečnosti (nezáměrná lež)
Konstituce – uspořádání, souhrn zděděných nebo získaných znaků u jedince
Konziliární – poradní
Koordinace – harmonická souhra (např. pohybů při určitém výkonu)
Korelace – vzájemný vztah, souvislost
6
Kranioschizis – vrozený rozštěp lebky
Kriminální – trestný, týkající se trestního činu
Kryptorchismus – nesestoupení varlat do šourku
Kumulace – hromadění
Kvadruparéza – částečné ochrnutí všech čtyř končetin (také tetraparéza)
Kvadruplégie – úplné ochrnutí všech čtyř končetin (také tetraplegie)
Kyfóza – prohnutí páteře dozadu (např. v hrudní oblasti)
Labilní – nestálý, kolísavý, nepevný
Labiodentální – retozubný
Latentní – skrytý, bez příznaků
Lateralita – přednostní užívání jednoho z párových orgánů (např. končetin)
Letargie – stav chorobného útlumu a netečnosti
Leukémie – onemocnění spojené s nadměrnou tvorbou bílých krvinek (rakovina krve)
Léze – poškození, porucha orgánové struktury
Logopedie – obor speciální pedagogiky zabývající se rozvojem, výchovou a vzděláváním
osob s narušenou komunikační schopností (s vadami řeči apod.)
Lokomoce – aktivní pohyb organismu z místa na místo
Lordóza – prohnutí páteře dopředu (např. v krční a bederní oblasti)
Makrocefalus – nadměrná velikost hlavy (lebky)
Maladaptace – omezená přizpůsobivost (porucha přizpůsobivosti)
Maladjustace – nepřizpůsobivost
Malformace – znetvoření
Maligní – zhoubný (např. nádor)
Masochismus – sexuální úchylka projevující se potřebou být týrán
Masturbace – sexuální sebeuspokojování (ipsace, onanie)
Meningitida – zánět mozkových blan (plen)
Meningoencefalitida – současný zánět mozku a mozkových blan
Meningokéla – vrozený výhřez mozkovýchmíšních plen
Meningomyelokela – cystický výhřez míšních plen a části míchy
Metabolismus – látková výměna
Mikrocefalus – abnormálně malá lebka
Mimika – vyjadřování emocí výrazem tváře nebo pohyby
Mobilní – pohyblivý
Monaurální – vztahující se k jednomu uchu
Mongolismus – zastaralý název pro Downův syndrom (již se nepoužívá!)
Monoparéza – částečné ochrnutí jedné končetiny
Monoplégie – úplné ochrnutí jedné končetiny
Monosenzoriální – s využitím pouze jednoho smyslu
Morbidita – nemocnost, počet nemocných v poměru k celkovému počtu obyvatelstva
v určitém časovém údobí
Motorika – pohybovost, hybnost
Multilaterální – mnohostranný, vícestranný
Multisenzoriální – s využitím více smyslů
Muskulární – svalový
Mutace – fyziologická změna hlasu v dospívání
Muzikoterapie – léčení hudbou, výchovně-terapeutický přístup využívající schopnosti
tvořivého hudebního projevu a hudebního vnímání
Myelidita – zánět míchy
Myom – nezhoubný nádor svalové tkáně
Myopatie – obecný název pro onemocnění svalstva
7
Myopie – krátkozrakost
Narkomanie – užívání omamných látek s následnou závislostí (drogová závislost)
Negativismus – odpor k jakémukoliv vlivu, působení či požadavku okolí
Nekróza – místní odumření tkáně nebo orgánu v živém organismu
Neuralgie – bolest nervového původu
Neurastenie – nervová slabost, vyčerpání
Neurofyziologie – nauka o normální činnosti nervového systému
Neuron – nervová buňka, základní jednotka nervového systému
Neuropatie – blíže nespecifikované onemocnění nervů
Neuropsychóza – chorobný projev poruchy vyšší nervové soustavy, neuróza v kombinaci
s psychotickými projevy
Neuróza – psychická porucha bez prokazatelné chorobné změny nervstva, při které
nedochází ke změnám ve struktuře osobnosti
Obsedantní – nutkavý, vtíravý (např. vtíravá myšlenka, nutkavé jednání, utkvělá
představa)
Oftalmologie – oční lékařství (nauka o oku a jeho chorobách)
Okluzor – prostředek, kterého se používá při léčení dětské šilhavosti k zakrytí lépe
vidícího oka
Oligofrenie – zastaralý název pro vrozenou mentální retardaci (již se nepoužívá!)
Ontogeneze – vývoj jedince v průběhu celého života
Onychofagie – chorobné okusování nehtů
Optotyp – tabulka ke stanovení zrakové ostrosti
Ortopedie – obor medicíny zabývající se vrozenými a získanými vadami tvaru nebo
polohy pohybového ústrojí a jejich léčením (chirurgie pohybového ústrojí)
Osifikace – kostnatění, přeměna v kostní tkáň
Osteoartritida – zánět kosti a kloubu
Osteomyelitida – zánět kostní dřeně
Otitida – zánět ucha
Otorinolaryngologie (ORL) – obor medicíny zabývající se ušními, nosními a krčními
onemocněními
Otoskopie – vyšetřování ušního orgánu přímým pozorováním
Palatála – měkká souhláska tvořená v oblasti předního patra (ď, ť, ň)
Palatofonie – patologická změna přízvuku (zvýšený nosový přízvuk) při rozštěpu patra
(palatolálii)
Palatolálie – vada řeči způsobená rozštěpem patra
Paraplégie – úplné oboustranné ochrnutí dolních nebo horních končetin
Paréza – neúplná obrna, neúplné ochrnutí některých částí těla
Paternita – otcovství
Patogeneze – vznik a průběh vývoje nemoci
Patologie – nauka o nemocech, chorobných pochodech a změnách v organismu
Patopsychologie – nauka o chorobných duševních stavech
Pediatrie - dětské lékařství
Pedofilie – sexuální náklonnost k dětem a mladistvým (pohlavní zneužívání dětí)
Percepce – vnímání
Perforace – proděravění, proražení
Periferní – obvodový, okrajový
Perinatální – týkající se období porodu a těsně po porodu (cca do deseti dnů)
Plégie – úplné ochrnutí (obrna, úplná ztráta hybnosti)
Poliomyelitida – virové onemocnění způsobující zánět šedé hmoty míšní a následně tzv.
dětskou obrnu (očkováním u nás zcela vymizela)
8
Polydaktylie – vrozený nadměrný počet prstů ruky nebo nohy (hyoperdaktylie)
Populace – obyvatelstvo, souhrn osob žijících v určité době na určitém místě, zalidnění
Postnatální – týkající se období po narození
Predispozice – náchylnost, sklon (např. vrozená nebo již předem získaná podmínka pro
určitý jev, onemocnění, poruchu apod.)
Prenatální – týkající se období před porodem (emryonálního a fetálního období vývoje)
Presbyopie – stařecká dalekozrakost
Prevence – předcházení, včasná ochrana
Profylaxe – předběžná ochrana (preventivní ochranný zákrok, prováděný v době, kdy
ještě nenastalo přímé nebezpečí onemocnění – např. očkování)
Prognóza – předpověď, předpoklad vývoje
Protéza – umělá náhrada chybějící části těla
Pseudooligofrenie – opoždění mentálního vývoje způsobené jiným než organickým
vlivem (např. smyslovými vadami, sociálním handicapem apod.)
Psychiatrie – lékařský obor zabývající se duševními poruchami a onemocněními
Psychogenní – psychicky podmíněný, vzniklý na základě psychické reakce
Psychomotorika – spojení psychických a pohybových projevů v chování jednice
Psychoneuróza – psychické onemocnění bez trvalých anatomických změn nervové
soustavy
Psychopatologie – obor zabývající se abnormálními duševními projevy
Psychopedie – obor speciální pedagogiky zabývající se rozvojem, výchovou
a vzděláváním osob s mentálním postižením
Psychoterapie – cílevědomé léčebné působení na duševní stav člověka
Reakce – zpětné působení, odezva, odpověď
Recidiva – opakování, návrat choroby
Redukce – omezení, zjednodušení, zmenšení
Reedukace – jedna ze speciálně pedagogických metod založená na přeučení, převýchově
Regrese – ústup, zpětný vývoj
Rehabilitace – znovuuschopnění, soubor opatření vedoucí k obnovení narušených funkcí
Rekonvalescence – zotavení po nemoci, období uzdravování
Reparace – oprava, náprava
Represe – opatření vedoucí k potlačování (tlumení) nevhodného (škodlivého) jednání
Resocializace – opětné zapojení jedince do společnosti a vytváření sociálních vztahů
Respirační – dechový, dýchací
Retardace – zpomalení, opoždění, zaostávání (ve vývoji)
Rezonance – ozvěna, ozvuk, odezva
Rhinolálie – (huhňavost) nadměrná nosovost, mluvení nosem
Rhinoragie – silné krvácení z nosu
Sadismus – sexuální úchylka projevující se sklonem k násilným sexuálním technikám
Sadomasochismus – sexuální úchylka, kdy dochází k uspokojení ze zakoušeného
trýznění a trýznění druhých
Sedativa – léky s uklidňujícím (utišujícím) účinkem zmírňující bolest
Segregace – odlučování, oddělování
Sekrece – vyměšování, vylučování (např. produktů žláz)
Senilní – stařecký
Senzomotorika – spojení vnímání a pohybu
Schizofrenie – psychické onemocnění spojené s rozštěpením (rozpadem) osobnosti
Skleróza – chorobné tvrdnutí (kornatění) tkáně
Skolióza – vychýlení páteře ve frontální rovině (směrem do strany)
Socializace – začleňování jedince do společnosti
9
Somatologie – tělověda, nauka o těle
Somatopedie – obor speciální pedagogiky zabývající se rozvojem, výchovou a
vzděláváním osob s tělesným postižením, tělesným oslabením nebo dlouhodobým
onemocněním
Spazmus – křeč, sevření
Stimulace – podněcování, povzbuzování, dráždění
Stomatologie – zubní lékařství, lékařský obor zabývající se chorobami úst, čelistí a zubů
Strabismus – šilhavost, šilhání
Subnormalita – podprůměrný vývoj nebo stav
Sugesce – ovlivňování jedince navozením určitých myšlenek (bez rozumových důvodů)
Surditas – hluchota
Surdomutitas – hluchoněmost
Surdopedie – (akupedie) obor speciální pedagogiky zabývající se rozvojem, výchovou a
vzděláváním osob se sluchovým postižením
Symptom – příznak, projev
Syndaktylie – vrozený srůst dvou nebo více prstů
Syndrom – soubor (skupina) příznaků charakterizujících abnormální stav
Taktilní – hmatový, dotykový
Terapie – léčení, léčba
Termoterapie – léčba teplem
Tonus – napětí (svalové)
Torpidní – zpomalený, nečinný, netečný
Toxikománie – chorobná závislost na toxických látkách (narkománie, drogová závislost)
Transplantace – operační přenos buněk, tkáně nebo orgánu
Trauma – poranění, úraz
Tyflopedie – (ortopedie, oftalmopedie) obor speciální pedagogiky zabývající se rozvojem,
výchovou a vzděláváním osob se zrakovým postižením
Utilita – užitečnost, prospěšnost
Verbalismus – nadměrná (zbytečná) mnohomluvnost
Vibrace – chvění, kmitání
Vitalita – životnost, životaschopnost, životní síla
Vokalizace – jasné a přesné vyslovování samohlásek a slabikotvorných hlásek v řeči nebo
při zpěvu
Zoofobie – chorobný strach ze zvířat
______________________________________________________________________
Zpracováno volně podle publikace:
ŠENKÝŘOVÁ, R. Úvod do základů terminologie pro speciální pedagogy. MU : Brno
1994
10