MHA a Viktoria Bondarova

Centrum pro apologetiku CASD, Ostfildern, Německo MHA a Viktoria Bondarová 1. Příchod a vyloučení Viktorie Bondarové 1.1. Viktoria Bondarová pochází z bývalého Sovětského svazu (Ukrajina). Byla vdaná s Konstantinem Bondarem, který vyrostl v adventistické rodině. Oba patřili k CASD. Z jejich manželství vzešli synové Benjamnin a Ilja Bondarovi. V 80. letech se manželé Bondarovi rozhodli vystěhovat do SRN. Protože neviděli jinou možnost, jak to uskutečnit, nechali se rozvést. Místní sbor CASD to nejdříve nevěděl, pak je oba vyloučil. Konstantin a Viktoria uzavřeli účelová manželství s partnery, kteří měli možnost vycestovat do SRN. Plánovali, že po vysídlení do SRN se opět rozvedou a nechají se spolu opět oddat a obnovit původní rodinu. 1.2. Konstantin Bondar se skutečně několik měsíců po účelovém sňatku dostal do SRN. Nový "manžel" Viktorie byl brzy po uzavření účelového sňatku odsouzen na 6 let do vězení. Viktoria se tak dostala s oběma syny do Německa až téměř po osmi letech. Její muž Konstantin Bondar už na ni nečekal. Z účelového sňatku se rozvedl, ale vzápětí se oženil s jinou ženou. Nechodil také do žádného sboru CASD a nebyl již adventistou. 1.3. Po příchodu do Německa se stala Viktoria Bondarová členkou sboru CASD v Berlíně, Koblenzské ulici. Tam poznala Dr. Bernda Korintha, který s ní soucítil a pomohl jí orientovat se ve zcela odlišné zemi. Její syn Benjamin se nechal ve stejném sboru pokřtít, ne ale od příslušného kazatele, ale od penzionovaného kazatele, který měl doporučení od Dr. Korintha. Dr. Korinth nalezl ve Viktorii Bondar a jejích dvou synech spolehlivý tým, který velmi potřeboval pro svou odštěpeneckou skupině "Misijní společnost k zachování a rozvíjení adventistického dědictví" (MEFAG). Synové zvládli kromě němčiny i angličtinu a ruštinu a byli znalí i v oblasti počítačů. Založili ruskojazyčný časopis "Protestant", který se orientoval na ruskoněmecké a ruské adventisty sedmého dne v Německu a bývalém Sovětském svazu. Benjamin začal studovat medicínu. 1.4. Pak došlo mezi Viktorií Bondarovou a Dr. Berndem Korinthem ke sporu kvůli finančním záležitostem, který skončil před soudem. Při soudním procesu odhalil Dr. Korinth účelový sňatek Bondarové a falešné maturitní vysvědčení, které Benjamin údajně koupil na Ukrajině. Falešné vysvědčení se negativně projevilo na Benjaminově studiu. Kvůli soudnímu sporu se Viktoria Bondarová oddělila od odštěpenecké skupiny Dr. Korintha. Navštěvovala pak rusky mluvící adventistický sbor v Berlíně. K pozvání ke členství v tomto sboru se měla vyjádřit takto: "Ne nadarmo jsme tak dobře studovali Bibli a ducha proroctví. Musí z toho přece něco vzejít na živobytí. V tomto sboru je to ale nemožné uskutečnit." Viktoria Bondar nato založila se svými dvěma syny "Misijní dílo historických adventistů" (MHA). 1.5. 15. ledna 2005 schválil sbor CASD v Berlíně, Koblenzské ulici jednohlasně vyloučení Viktorie Bondarové a jejího syna Benjamina Bondara. Vyloučení bylo sborem zdůvodněno takto: "Sestra Viktoria a bratr Benjamin Bondarovi založili společně s dalšími osobami odštěpeneckou skupinu oficiálního společenství CASD ve formě registrovaného spolku. Svou příslušnost ke sboru CASD využívali k tomu, že si získávali důvěru rusky mluvících a ruskoněmeckých adventistů. Vydávají ruskojazyčný časopis "Protestant". V tomto časopisu rozšiřují falešné informace, myšlenky poškozující společenství a obvinění, kterými způsobují rozdělení ve společenství CASD v Německu i v zahraničí." 2. MHA 2.1. Nová organizace Viktorie Bondarové MHA na sebe poprvé veřejně upozornila v roce 1999 při 28. Německém evangelickém církevním sněmu ve Stuttgartu (16.‐20.6.1999) letákem "Proroctví a světové dějiny" nejdříve jako "Křesťanská misijní společnost adventistů zachovávajících sobotu" (CSMA), později změnila jméno na MHA. Pod tímto novým názvem v tiráži byl šířen tento leták poprvé během 94. Německého katolického sněmu v Hamburku (31.5.‐4.6.2000) ve velkém množství. Ve Stuttgartu rozdávala letáky hlavně mládež, která patří k CASD ‐ reformačnímu hnutí. Tato reformní skupina už ale nyní s Viktorií Bondarovou nespolupracuje. 2.2. 7.6.2001 byl spolek MHA registrován u správního soudu v Berlíně‐Charlottenburgu (VR 20835 Nz). Jako své sídlo uvedl spolek Berlín. Předsednictvo bylo ve složení: 1. předseda Benjamin Bondar, nar. 17.8.1971, 2. předseda Ilja Bondar, nar. 28.8.1978, pokladnice a zapisovatelka Viktoria Bondarová, nar. 4.9.1943. Spolek 8.9.2001 změnil své stanovy tak, aby jej jeho podporovatelé mohli sponzorovat i formou daňových odpisů. 2.2. Výsledek: Viktoria Bondarová je nejen zakládající členkou MHA, patří jí také jako člence představenstva 2.4. Spolek má dvě adresy: Berlin, Eislebener Stasse 18 a Rudersberg, Daimlerstrasse 12 2.5. Benjamin se seznámil s dívkou z reformního sboru, oženil se s ní a přestěhoval se do Rudersbergu v Badensku‐Württembersku. Bratr jeho manželky, Alexander Konrad, tam vlastní tiskárnu. Pak se rozhodli i Viktoria Bondarová a její syn Ilja opustit Berlín a přestěhovat se do Rudersbergu. Do roku 2005 tiskli tiskoviny MHA u "Print und Medien Konrad". Pak ale ukončila Viktoria Bondarová spolupráci s Alexandrem Konradem a má nyní v Rudersbergu vlastní tiskárnu. 2.6. Bondarovi, hlavně Benjamin, navštěvovali mnoho adventistických sborů v jižním Německu. Kamkoli přišli, docházelo ke sporům v řadách rusky mluvících adventistů. Některé sbory, jako sbor v Bayreuthu, musely zakázat Bondarovi vstup do modlitebny. Benjamin je nadaný agitátor. Vyzýval rusky mluvící adventisty, aby neodevzdávali desátky církvi, ale těm, "kteří v této zemi opravdu misijně pracují". Těmi měl na mysli MHA. 3. Myšlení "historických adventistů" 3.1. Jsou různé odštěpenecké skupiny, které se označují názvem "historičtí adventisté". Tímto označením má být zdůrazněno, že jsou adventisty, kteří pevně stojí na učení zakladatelů a průkopníků CASD. Církvi je tím předhazováno, že se od učení zakladatelů a průkopníků odchýlila. Tak se tyto odštěpenecké organizace chápou jako "praví" adventisté sedmého dne, zatímco oficiální církev jako tu, která od "staré adventistické pravdy" odpadla. Vyzývají proto členy církve, kteří na to nejsou připraveni, k tomu, aby tyto skupiny podporovali finančně (příspěvky) a osobně (rozšiřováním tiskovin a idejí skupin, a to i do adventistických sborů). 3.2. Tyto skupiny mají však problém, že se odvolávají na různé průkopníky a rozdílná časová období ve vývoji CASD. Jak upozornil George R. Knight ve své knize "Nebylo to tak vždy", existuje vývoj adventistického přesvědčení. Jde o to, že určité věroučné body se v průběhu let změnily, a to již v době průkopníků. A tak se tyto odštěpenecké skupiny vyznačují i tím, že mesi sebou navzájem bojují. Například podpůrná organizace "Prorocké slovo" (Georg Bunkus) a "Pracovní skupina pro rodinu, tělesné zdraví, duši a ducha" (AFG ‐ Bruno Fischer) zdůrazňují, že učení o Boží trojici je nebiblické a proto údajně nemělo být průkopníky přijato. "Společenství ostatku" (časopis "Hlas ostatku ‐ Erich Schultze / Winfried Stolpmann) je naproti tomu toho názoru, že toto učení je biblické a v 90. letech 19. století vyučované Ellen Whiteovou. Podpůrná organizace a AFG to popírají a hovoří o "zfalšovaných" citátech E. Whiteové. 4. Jak historické je MHA? 4.1 "První adventisté sedmého dne věděli, kdo jsou. Milovali své čtyři základní věroučné články o brzkém druhém příchodu Krista, sobotě, nebeské svatyni a stavu mrtvých. Prorocký řetěz ze Zjevení 11:19 až 14:20 představoval střed jejich teologie a neměli žádné pochynosti o tom, že adventismus je hnutí předpovězené v proroctví. Ale zatímco se soustředili na vše adventistické a adventismus, ztratili to vlastní křesťanské na jejich teologii z očí. S tímto problémem se museli o to více vypořádávat na konci 80. a v 90. letech (19. století)." (George R. Knight, Nebylo to vždy tak, str. 84). 4.2. Ellen Whiteová nabádala v roce 1894: "Studené zákonické náboženství nikdy nemůže vést duše ke Kristu, protože je to náboženství bez lásky a bez Krista" (Review and Herald, 20.3.1894). Když byla v roce 1890 písemně dotázána, zda je poselství o ospravedlnění vírou v Krista, na které poukázala Generální konference církve v roce 1988 v Minneapolis, poselstvím tří andělů ze Zjevení 14, odpověděla: "Je to trojandělské poselství v samé své podstatě" (Review and Herald, 1.4.1890). Ještě důraznější a jasnější byla v roce 1891: "I když je naše věrouka správná, i když falešnou věrouku nenávidíme a nepřijímáme ty, kteří vystupují proti základům naší víry, i když s neutuchající energií pracujeme: to vše nestačí ... Víra v teorii pravdy nestačí. Když někdo nevěřícím tuto teorii předkládá, není ještě Kristův svědek" (Review and Herald, 3.2.1891). Když tedy Kristus není středobodem "trojandělského poselství", tak, aby lidem bylo zdůrazněno, že bez Ježíše nemohou být spaseni, může být hlásáno správné učení (sobota, posvěcení, návrat Ježíše, stav mrtvých), ale zůstane jen Teorií. Podle Ellen Whiteové to má ten důsledek, že takový hlasatel pravdy není svědkem pro Krista a tedy ve skutečnosti nehlásá "trojandělské poselství". 4.3 George R. Knight píše, že toto poznání bylo tehdy pro mnohé adventisty "šokem". "Nové myšlenky o víře a skutcích působily jako ohrožení nebo přímo popření adventismu minulého století, který se soustředil jen na zákon." "Přitom mohli a museli vidět, že se oba aspekty biblického poselství doplňují a veskrze nejsou žádnými nesmiřitelnými protiklady." (strana 119). 4.4 Tento odmítavý postoj je patrný také u MHA. V masově šířeném traktátu MHA "Proroctví a světové dějiny" je na čtyř stranách A4 řeč o biblických proroctvích v knize Daniel 2 a 7 a Zjevení 13, 14 a 17. Těžiště leží ve změně soboty na neděli. Na Ježíše Krista v tiskovině také dojde, ale jen mimochodem. Není středem výpovědí v letáku. Stejné je to v MHA vydávané brožuře "Proroctví z Daniela a Zjevení" (60 stran jako komiks). Zabývá se Nebúkandesarovým snem, zvířaty z Daniela 7, malým rohem, sobotou ve Starém a Novém zákoně, 1260 dny, svěcení soboty Ježíšem, změna Zákona, dva svědkové ze Zjevení 11, 70 týdnů z Daniela 9, 2300 večerů a jiter z Daniela 8, soud, žena a drak ze Zjevení 12, šelma ze Zjevení 13, USA v proroctvích, obraz šelmy, číslo 666, církev a bludy, nevěstka Babylon, stav mrtvých, sedm troubení, sedm pečetí, Ježíš a první den týdne, křest a skutky Boží, Lucifer, posledních sedm soužení, druhý příchod Kristův, první vzkříšení, milenium, nový Jeruzalém, druhé vzkříšení, ohnivé jezero a nová země. Pak následuje už jen epilog. Spása v Kristu je zmíněna mimochodem na jedné straně společně se křtem. Takto hlásali průkopníci CASD v prvních desetiletích vzniku naší církve, když zdůrazňovali hlavně naše věroučné odlišnosti od ostatních církví. Tento způsob "zákonického" zvěstování měl podle Generální konference v Minneapolis (1888) skončit návratem Krista jako Spasitele do středu poselství církve. Ale po tom není v sešitu ani stopy. Jednoduše řečeno je zde hlásáno posleství tak, jako by Generální konference roku 1888 nikdy nebyla. 4.5 Shrnutí: MHA se rozhodlo pro ty průkopníky, kteří hlásali adventní poselství před rokem 1888, zatímco poselství "Kristus naše spravedlnost" nahlíží jako zcestí (viz výše) a nepřijímá tedy žádné závěry z generální konference v Minneapolis. 5. Konfrontační evangelizace 5.1 Způsob sdělení, který je patrný z obou publikací MHA, lze označit jako "konfrontační evangelizaci". K tomu napsal bývalý předseda generální konference Robert Folkenberg následující: "Příliš mnoho adventistů se domnívá, že "jasné svědectví" sestává z toho, napadat ostatní křesťany a upozorňovat je na jejich pomýlení. Konfrontační evangelizace je pro některé nejoblíbenější metodou" (Stále věříme, 1994, str. 63). Folkenberg namísto toho doporučuje, "abychom hledali empatické, pozitivní způsoby prezentování i věroučných bodů, které nás od ostatních křesťanů odlišují, a abychom se vyhýbali všemu, co by mohlo být považováno za nekřesťanské chování" (tamtéž). Odkazuje přitom na Ellen Whiteovou, která vyzývala k uvážlivosti: "Neměli bychom vyslovovat žádná tvrdá, zraňující slova... Oblecte přece den do Kristova smýšlení! Važte slova, která vyslovujete, a vyhněte se každému, které by se pro jinak věřící mohlo stát příčinou nepřátelství vůči nám" (Svědectví pro církev, Svazek 9, str. 244). 5.2 Od jisté doby začali neznámí lidé v Krušnohoří ve velkém rozsahu šířit letáky "Proroctví a světové dějiny" do domovních schránek. Naše sbory v Krušných horách měly do té doby dobré vztahy se sbory jiných vyznání. Ale tyto vztahy byly touto letákovou akcí zkaleny. Naši tamější pastoři a sbory zjistily, že jsou postaveny před úlohu přesvědčit duchovní a vedoucí jiných církví, že tyto letáky nevydala a nešíří naše církev. Podobnou zkušenost jsme učinili s podobným masovým šířením letáků při velkých církevních akcích (Evangelické církevní sněmy, katolické sněmy, evangelizace ProChrist atd.). Církevní vedení včetně jejich referentů pro světonázorové otázky již ví, že tyto publikace nepocházejí od naší církve. Ale není v našich silách stejně na to upozornit mnoho tisíc návštěvníků těchto akcí. Rozpačité rozhovory, které jsme zde vedli s duchovními a lajky ostatních církví dokázaly, že tyto letáky vedly pouze k negativnímu postoji proti adventistům, a dotčení slyšeli s velkým překvapením, že naše církev s těmito tiskovinami nemá nic společného. 5.3 Shrnutí: Konfrontační evangelizace poškozuje misijní úsilí naší církve. 6. Sebeporozumění MHA 6.1 To, že MHA vnímá naši církev jako odpadlou od učení adventistických průkopníků, vyplývá z brožury "Proroctví z Daniele a Zjevení". Na straně 55 je sice uvedeno: "Adventisté sedmého dne zachovávají neměnný zákon Boží a věří, že Ježíš Kristus je osobní Spasitel!", ale těmito adventisty není míněna naše církev. To je zřejmé z poznánky dole pod čarou. Tam jsou zdarma nabízeny knihy "Velký spor" od Ellen Whiteové a "Jak nalézt vnitřní pokoj?", obě ve vydáních odštěpeneckých skupin, nikoli naší církve. Kromě toho je zde nabízen biblický kurz "Kroky do života" s 34 lekcemi v němčině a ruštině. Ani tento biblický kurz nepochází od naší církve. Ostatně v celé publikaci není o naší církvi ani slovo. Totéž je na webových stránkách MHA www.prophetie‐online.de. Zde je nabízen stejný biblický kurz a žádná zde nabízená literatura nepochází z naší církve. 6.2 Shrnutí: MHA se označuje za misijní dílo "pravých" adventistů, které se ujalo nástupnictví naší církve. 7. Časopis "Protestant" 7.1 MHA vydává v ruštině časopis Protestant. Je možné jej najít na adrese www.prophetie‐
online.de/protestant. Od nedávna je v tiráži tohoto časopisu adresa adresa v Rudersbergu. "Protestant" je veskrze zaměnitelný s německy psaným časopisem "Hlas ostatku" (Stimme der Übrigen). Obsahuje články, se kterými je možné souhlasit, a články, které obsahují útoky na naši církev. 7.2 Časopis "Protestant" se zaměřuje na ruské resp. ruskoněmecké adventisty sedmého dne v Německu i ostatních zemích. 7.3 V "Protestantu" 12/2001 jsou adventisté sedmého dne vyzýváni, aby MHA finančně podporovali. Není zde sice řeč o tom, že by se měly MHA dávat také desátky, ale je zde zdůrazněno, že naše církev je v bludu, když se domnívá, že její členové by měli finančně podporovat jen ji. S odvoláním na Ellen Whiteovou by měla být podporovány i tak zvaná nezávislá díla. 7.4 Pokud jde o desátky, konfrontoval jeden bratr telefonicky Viktorii Bondarovou s tím, že jí někteří ruskoněmečtí adventisté nechávají zasílat i své desátky. Ona tuto praxi obhajovala. 7.5 V časopisu "Protestant" je kritizováno i vydavatelství naší církve v Zaokském u Tuly v Rusku. V "Protestantu" 2/2003 je ostře odmítnuta kniha vydavatelství k misii mezi muslimy. 7.6 V "Protestantu" 6/2000, 12/2001 a 1/2003 je vysloveno varování všem, kteří patří k ekumeně. Pokud by snad naše církev měla ekumenické vztahy, stane se součástí Babylonu. Přitom je zde zcela ignorováno, proč naše církev pěstuje kontakty s ostatními církvemi. Vedení církve v Německu již v roce 1997 vysvětlilo: "Ježíš říká: Posílám vás do světa (Jan 17:18) a "pole je svět" (Matouš 13:38). Modlí se za své učedníky: ´Jste ve světě´ a ´neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je chránil od zlého´ (Jan 17,11.15)... Z toho vyplývá, že Ježíšovi následovníci nemají mít obavy z kontaktů. Mají svou úlohu plnit všude v tomto světě. A mají se přitom spolehnout na to, že Pán je ochrání... Adventisté sedmého dne jsou připraveni k pravidelným kontaktům a rozhovorům s ostatními církvemi a církevními organizacemi. A sice v moudrosti křesťanského bratrství a kdykoli je to možné. Potřebují pro sdílení svého zvláštního poselství nezávislost, která je umožňuje, nechat se sami vést Božím slovem, to je Ježíšem Kristem, který jim tuto úlohu pro poslední dobu svěřil. Neuzavírají proto žádná spojení nebo členství, která by je mohla omezovat, která by si žádala ústupky, kompromisy nebo by činila spoluzodpovědnými za něco, k čemu se jiní většinově rozhodnou (Adventgemeinde heute č. 3, strana 8). 7.7 V "Protestantu" 3/2001 (str. 3‐8) je uvedeno, že původní učení adventistů sedmého dne bylo změněno, takže naši sourozenci ve víře mají opustit naši církev. 7.8 V "Protestantu" 2/2004 je prudký útok proti Vasiliji D. Stoliarovi (Moskva), předsedovi Západoruské unie církve. Je obviněn z toho, že udržuje nebiblická spojení se státem. 7.9 Viktoria Bondarová doporučuje spoluvěřícím tak zvaná "Biblická stanová shromáždění" jiných odštěpeneckých skupin a úkoly soboní školy od tak zvaných reformních adventistů. 7.10 V "Protestantu" 2/2004 byl zveřejněn dopis jednoho studenta adventistické školy v Marienhöhe u Darmstadtu. Píše: "Tento časopis je super a prosím vás o zaslání více exemplářů. Brzy budeme mít ukončení školy a bude to dobrý dárek pro mé spolužáky." Musí se přitom jednat o spolužáky, kteří mluví rusky, nebo jde spíše o comics "Proroctví z Daniela a Zjevení", který vychází v němčině. 7.11 Ačkoli Viktoria Bondarová tolik kritizuje a napadá naši církev, že to vedlo až k jejímu vyloučení z církve, v rozhovorech se členy církve sama zdůrazňovala, že patří k adventistického společenství. Tím získávala důvěru našich ruských a ruskoněmeckých sourozenců ve víře, takže se domnívali, že pokud by něco nebylo v pořádku, byla by dávno z církve vyloučena, což se nakonec také stalo. 7.12 Shrnutí: Časopis "Protestant" je destruktivní povahy. Je zatím dostupný jen v ruštině. Leták "Proroctví a světové dějiny" je nejen v němčině, ale i v ruštině a dalších jazycích. Ostfildern, 14.6.2006 Holger Teubert, kazatel vedoucí Centra pro apologetiku Církve adventistů sedmého dne v Německu