ČERNOHORSKÁ_VLIV PROSTŘEDÍ NA TĚLESNÉ MÍRY
Transkript
ČERNOHORSKÁ_VLIV PROSTŘEDÍ NA TĚLESNÉ MÍRY
VLIV PROSTŘEDÍ NA TĚLESNÉ MÍRY HŘEBEČKŮ ČESKÉHO TEPLOKREVNÍKA V TESTAČNÍCH ODCHOVNÁCH The influence of environment on the growth dynamics of the Czech warmblood colts in rearing facilities fo rtesting youn ghorses Černohorská, H., Bihuncová,I., Kosťuková, M., Oravcová, I. Ústav chovu a šlechtění zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, Brno 613 00, Česká republika E-mail: [email protected] Abstrakt Cílem práce bylo posoudit vliv vnějšího prostředí na tělesné míry hřebečků českého teplokrevníka v testačních odchovnách. Podkladová databáze zahrnovala data z pravidelných třídění hřebečků v testačních odchovnách. Mnohonásobným porovnáním jednotlivých efektů pomocí metody Tukey-B jsme zjistili statisticky průkazný vliv testační odchovny na tělesné míry hřebečků. Vnější prostředí bylo charakterizováno nadmořskou výškou, ročním úhrnem srážek, průměrnou denní teplotou a rozborem pastevního porostu a rozborem půdy. Statistickým zpracováním databáze pomocí Pearsonovy korelace byl zjištěn průkazný vliv nadmořské výšky, průměrné denní teploty a zastoupení dusíkatých látek v pastevním porostu na tělesné míry hřebečků. Půdní typ neměl průkazný vliv na tělesné míry hřebečků. Klíčová slova:koně, český teplokrevník, testační odchovna hřebečků, tělesné míry hřebečků Abstract The objektive of the study was to analyse the influence of external environment on the body measurements of the Czech warmblood colts in rearing facilities for testing young horses. Ground work database contains data on the regular grading of the colts in the RFT facilities. By multiple comparisons of the individual effects using the Tukey-B method we discovered statistically signifiant differences in body measurements of the colts among the respective rearing facilities for testing young horses. The external environment was characterized by altitude, average Antal precipitation, average daily temperature and analysis of soil and analysis of grass vegetation. Statistical processing of data using. Pearson correlation showed a statistically signifiant effect of altitude, average daily temperature and representation of N-substances in the pasture on the body measurements. Soil type has no statistically signifiant effect on body measurements of colts. Keywords: horses, czechwarm-blood, rearing facilities for testing young horses,body measurements of colts Poděkování:Tato práce vznikla za podpory projektů IGA TP 1/2012 a IGA TP 2/2013 AF MENDELU. ÚVOD Nejrozšířenějším plemenem v České republice je český teplokrevník. Tvoří 28 % z celkového počtu koní chovaných v České republice (Misař, 2011). Současný trend využití koní českého teplokrevníka v jezdeckém sportu přináší zvýšené nároky na kvalitu produkovaných koní. Svaz chovatelů českého teplokrevníka vede plemenitbu tak, aby produkoval vynikající jedince se skokovým, případně drezurními předpoklady. Na základě selekce je dosahováno genetického pokroku, důsledkem kterého se plemeno vyvíjí a zvyšuje se jeho průměrná genetická úroveň. Hřebečci českého teplokrevníka jsou testováni od odstavu do absolvování základních zkoušek výkonnosti hřebců v testačních odchovnách. Provoz v testačních odchovnách se řídí provozním řádem schváleným svazem chovatelů českého teplokrevníka. Testační odchovny slouží k několika účelům. Jedním z nejdůležitějších účelů je poskytnout kompletní data hodnocených hřebečků a na základě výsledků hodnocení hřebečků kontrolu dědičnosti jejich rodičů. Dalším účelem je výběr talentovaných jedinců s předpoklady pro využití v jezdeckém sportu. Cílem práce bylo analyzovat vliv vybraných charakteristik vnějšího prostředí (nadmořská výška, průměrný roční úhrn srážek, průměrná denní teplota, agrochemický rozbor půdy a pastevního porostu) na rozdílný růst hřebečků v jednotlivých testačních odchovnách českého teplokrevníka. LITERÁRNÍ PŘEHLED Nosným pilířem genetického pokroku ve výkonnosti českého teplokrevníka jsou genetické informace a fenotypové projevy výkonnosti potomstva hříbat po hřebcích, kteří jsou zařazeni v chovu českého teplokrevníka (Zuravcová, 2009). Selekce českého teplokrevníka se provádí na základě informací a výsledků hodnocení potomstva (Šarovská, 2010).Míra heritability podle Christmana (2004) vyjadřuje, jakou genetickou silou bude daná charakteristika odevzdaná další generaci. Podle Misaře a Jiskrové (2001) má hodnocení tělesné stavby v chovu koní mimořádný význam, protože patří mezi limitující výběrové kritéria při zařazování jedinců do chovu. Pro správnou selekci je důležité mimo jiného i znalost koeficientu dědivosti (heritability) vlastností (exteriér, skokové schopnosti), které determinují hodnotu zvířat (Zuravcová, 2009). Tělesné míry kohoutková výška hůlková (hřebci 162 až 170 cm, klisny 161 až 167cm) a obvod holeně (hřebci 21 až 22,5 cm, klisny 19,5 až 22 cm) jsou součástí chovného cíle plemene český teplokrevník (Nováková, 2010). Na základě analýzy tělesných rozměrů 738 hřebců a 946 klisen zjistil Pikula et al. (1998), že h2 pro kohoutkovou výšku hůlkovou u hřebců je 0,155 a u klisen 0,128, pro obvod hrudníku u hřebců 0,085 a u klisen 0,191, pro obvod holeně u hřebců 0,228 a u klisen 0,252. Dle Duška (1981) lze pro kohoutkovou výšku hůlkovou a páskovou počítat s hodnotami dědivosti h2 v rozsahu 0,60 až 0,70, obvod hrudi se pohybuje v rozmezí hodnot h2 = 0,20 až 0,30, koeficient dědivosti obvodu holeně se pohybuje kolem hodnoty 0,35. Jiskrová a Misař (1997) uvádí, že užitkové vlastnosti koní podmiňuje spolu s vlivem prostředí polygenní genetická informace. Dušek (2007) uvádí, že užitkové vlastnosti rozdílných fenotypových hodnot vznikají v důsledku různých genotypových hodnot a rozdílných vlivů podmínek prostředí. Podkladem pro proces šlechtění v chovu koní je zjištění míry vlivu genetického založení (genotypu) a vlivu prostředí (Halo et al, 2006). MATERIÁL A METODIKA Z pravidelného třídění hřebečků v testačních odchovnách byla vytvořena podkladová databáze, která zahrnovala údaje z let 2001 až 2011. Do databáze byly zahrnuty data z těchto testačních odchoven: TO Měník, TO Horní Město, TO Písek, TO Tlumačov, TO Suchá, TO Železnice.U každého z testovaných hřebečků je v databázi uvedeno jméno, rok narození, identifikační číslo, životní číslo, jméno otce, jméno matky, jméno otce matky, majitel hřebečka, testační odchovna, rok konání testace a tělesné míry (obvod holeně, obvod hrudníku, kohoutková výška hůlková, kohoutková výška pásková) a známky za exteriér, mechaniku pohybu a růstový standard. Bylo provedeno základní statistické zpracování databáze analýzou rozptylu pomocí metody GLM. U statisticky průkazných výsledků bylo provedeno mnohonásobné porovnání jednotlivých efektů metodou Tukey – B, přičemž jsme se zaměřili na posouzení vlivu testační odchovny na tělesné míry hřebečků.Efekt otce a roku konání jsme do modelové rovnice zařadili, aby byl vyloučen jejich vliv. Pro jednotlivé testační odchovny bylo charakterizováno vnější prostředí – nadmořská výška, průměrný roční úhrn srážek, průměrná roční teplota, rozloha pastvin, agrochemický rozbor půdy a agrochemický rozbor pastevního porostu. Pro agrochemický rozbor půdy byly odebrány půdní vzorky z pastvin na jednotlivých testačních odchovnách. Nejprve byl oddělen travní drn, poté odebrán půdní vzorek do hloubky 30 cm. Na každé testační odchovně byly odebrány 4 půdní vzorky, které byly promíseny a následně usušeny na slunci. Přes síto s velikostí ok 2 mm byla půda přeseta a připravena pro rozbor půdy podle Mehlich III (stanovení pH, fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku), který byl proveden na ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin na MENDELU. Pro rozbor pastevního porostu byl z pastviny odebrán 1 m2 porostu. Vzorek byl odvezen do laboratoře na MENDELU, roztříděn na traviny, motýlokvěté a ostatní byliny a jednotlivé sekce byly zváženy. Vzorek byl následně usušen v sušičce po dobu 24 hodin při teplotě 55 °C a následně znovu zvážen. Z rozdílu hmotností byla stanovena předběžná sušina. Poté jsme vzorek rozemleli v řezačce a přesáli přes síto s velikostí ok 2 mm a připravili na rozbor (stanovení sušiny, popela, N-látek, tuku, vlákniny, ADF a NDF) na ústavu výživy zvířat a pícninářství na MENDELU. Pomocí Paersonovy korelace byl posouzen vztah mezi jednotlivými tělesnými mírami (na které měla průkazný vliv testační odchovna) a vnějšími podmínkami prostředí. VÝSLEDKY A DISKUSE V současné době je v provozu šest testačních odchoven českého teplokrevníka - TO Měník, TO Horní Město, TO Písek, TO Tlumačov, TO Suchá, TO Železnice. Přírodní podmínky jednotlivých testačních odchoven se značně liší, v závislosti na geografickém umístění testační odchovny. Tabulka č. 1 charakterizuje vnější podmínky jednotlivých testačních odchoven. Nejníže položená je TO Tlumačov (225 m.n.m.) a Měník (250 m.n.m.), nejvýše položená je TO Horní Město (680 m.n.m.), které jsou zároveň nejteplejšími a nejchladnější testační odchovnou. Nejnižší průměrný roční úhrn srážek je v TO Měník, Nový Dvůr a Tlumačov (550 mm), nejvyšší v TO Horní Město (900 mm) a Železnice (750 mm). Tab. č.1 – Vnější charakteristiky testačních odchoven Testační odchovna Horní Město Měník Nový Dvůr Suchá Tlumačov Železnice nadmořská výška (m.n.n.) 680 250 400 450 225 300 oblast chladná teplá mírně teplá mírně teplá teplá mírně teplá Průměrná roční teplota (°C) 5,3 8,5 7,5 7,5 8,5 6,5 Průměrný roční úhrn srážek (mm) Rozloha pastvin (ha) 900 550 550 750 550 750 18,2 1,6 17,4 14,1 16,5 8,2 Tabulka č. 2 zachycuje výsledky půdního rozboru podle metody Mehlich III. Pastviny se nacházejí na středně těžkých a těžkých půdách, s půdní reakcí slabě až extrémně kyselou. Jednotlivé živiny (P, K, Ca, Mg) jsou na pastvinách zastoupeny v optimálním množství, pouze testační odchovna Horní Město vykazuje nedostatek Ca a Mg v půdě a testační odchovna Suchá vykazuje nedostatek K, Ca a Mg v půdě. Naopak testační odchovny Měník a Nový Dvůr vykazují přebytek Mg a K v půdě. Tab. č. 2 – Výsledky rozboru půdy na pastvinách Odchovna Půdní druh Horní Město středně těžká Měník středně těžká Nový Dvůr středně těžká Suchá těžká Tlumačov středně těžká Železnice těžká pH CaCl2 3,94 Extrémně kyselá 6,33 Slabě kyselá 6,24 Slabě kyselá 5,01 Silně kyselá 5,72 Kyselá 5,65 Slabě kyselá P mg/kg 121,1 vysoký K/mg/kg 84,9 vyhovující Ca mg/kg 679 nízký Mg mg/kg 47,1 nízký 45,5 vyhovující 240,5 dobrý 3226 dobrý 228,6 Velmi vysoký 51,7 dobrý 553,3 Velmi vysoký 102,1 nízký 2712 dobrý 1331 nízký 363,1 Velmi vysoký 266,8 Velmi vysoký 77,7 nízký 31,1 vyhovující 442,9 Velmi vysoký 114,2 vyhovující 3025 dobrý 222,8 vysoký 2658 vyhovující 166,8 vyhovující 95,2 Vysoký Tabulka č. 3 zachycuje výsledky rozboru pastevního porostu. Nejvíce se odebrané vzorky lišily v zastoupení N-látek. Nejvíce N-látek v pastevním porostu měla TO Měník (17,09 %) a Nový Dvůr (15,63 %), nejméně TO Horní Město (9,96 %). Dále se odebrané vzorky lišily v množství vlákniny, nejvíce vlákniny měla TO Suchá (23,03 %), nejméně vlákniny TO Železnice (17,73 %). Nejméně kolísaly hodnoty tuku - od 3,14 do 3,52 %. Tab. č. 3 – Výsledky rozboru pastevního porostu Odchovna Sušina % Popel % N-látky % Tuk % Vláknina % ADF % NDF % Horní Město 92,86 6,65 9,96 3,28 20,34 29,43 42,56 Měník 92,98 10,03 17,09 3,34 18,27 26,99 43,4 Nový Dvůr 92,84 9,41 15,63 3,14 18,55 27,81 43,44 Suchá 93,27 9,72 12,44 3,44 23,03 28,72 50,49 Tlumačov 93,3 10,2 10,22 3,52 21,17 26,38 45,17 Železnice 92,84 10,73 17,73 3,34 17,73 26,2 34,72 Z předchozího výzkumu (Černohorská, 2012) bylo zjištěno, že testační odchovna má vysoce statisticky průkazný vliv na tělesné míry hřebečků: kohoutkovou výšku páskovou, obvod hrudníku a obvod holeně. Pikula et al. (1998) uvádí, že dědivost (h2) obvodu hrudníku je 0,085 pro hřebce a 0,191 pro klisny, dědivost (h2) obvodu holeně je 0,228 pro hřebce a 0,252 pro klisny. Podle Duška (1981) jedědivost (h2) pro kohoutkovou výšku páskovou a kohoutkovou výšku hůlkovou v rozmezí 0,60 – 0,70, dědivost (h2) obvodu hrudníku v rozmezí 0,20 až 0,30, dědivost (h2) obvodu holeně 0,35. Tyto tvrzení naznačují, že tělesné míry jsou částečně ovlivněny dědičností a částečně vnějšími faktory (nadmořská výška, průměrný roční úhrn srážek, průměrná roční teplota, rozloha pastvin, agrochemický rozbor půdy a agrochemický rozbor pastevního porostu), technologií ustájení a kvalitou výživy. Statistickým zpracováním údajů pomocí Pearsonovy korelace byl zjištěn statisticky průkazný vliv nadmořské výšky na kohoutkovou výšku páskovou. Čím je testační odchovna výše položená, tím je kohoutková výška pásková u testovaných hřebečků menší. Dále byl zjištěn statisticky průkazný vliv průměrné roční teploty na kohoutkovou výšku páskovou. Čím je průměrná roční teplota v místě testační odchovny vyšší, tím mají hřebečci větší kohoutkovou výšku páskovou. Kohoutkovou výšku páskovou ovlivňuje také výživná kondice jedince, která závisí na kvalitě a množství krmiva a mikroklimatu stáje. Kršková (2000) uvádí, že čím je organizmus výkonnější, tím citlivěji reaguje na nepříznivé podmínky prostředí. Z analýzy pastevního porostu má statisticky průkazný vliv zastoupení N-látek na obvod holeně. Hřebečci odchovaní na pastvinách s nižším zastoupením N-látek v pastevním porostu mají větší obvod holeně. Obvod holeně udává sílu kostry (kostnatost), které je jedním z ukazatelů konstituční tvrdosti u koní. Podle Koubeka (1955) je dobrá konstituce významným selekčním požadavkem a je vyjádřena dobrým zdravím. Čím má jedinec vyšší konstituční tvrdost, tím lépe snáší fyzickou zátěž. Výsledky Pearsonovy korelace zachycuje tabulka č. 4. Tab. č. 4 – Pearsonova korelace pro vnější podmínky a tělesné míry hřebečků Vnější podmínky Nadmořská výška Průměrná roční teplota Živiny v půdě N-látky v pastvině Kohoutková výška pásková -0,79 0,68 Obvod hrudníku Obvod holeně -0,79 Na obvod hrudníku hřebečků neměla průkazný vliv žádná ze sledovaných charakteristik, lze tedy usuzovat, že tato tělesná míra je především ovlivněna vnitřními podmínkami prostředí – zejména kvalitou a množstvím krmiva a mikroklimatem stáje. Půdní druh a zastoupení prvků v půdě nemá statisticky průkazný vliv na tělesné míry hřebečků. Hřebečci v testačních odchovnách byli v odpovídající výživné kondici (dle věku a ročního období), na pastvinách měli přístup k pitné vodě. Pastevní porost byl různé kvality, v závislosti na průběhu počasí a lokalitě testační odchovny. Hřebečci byli v testačních odchovnách rozděleni podle ročníků, každý ročník měl dostatečnou plochu pastviny. Na pastvině se hřebečci věnovali pasení, odpočinkovým a herním projevům. Při vstupu na pastvinu projevovali hřebečci zájem o lidi a činnosti, které provádí. Technologie ustájení se v jednotlivých testačních odchovnách lišila. Většinou byli hřebečci ustájeni ve skupinovém (volném) ustájení, méně individuálně v boxech. ZÁVĚR A DOPORUČENÍ PRO PRAXI Sledované tělesné míry (kohoutková výška hůlková, kohoutková výška pásková, obvod holeně, obvod hrudníku) hřebečků jsou částečně ovlivněny dědivostí a částečně vnějšími faktory (podmínky prostředí, technologie ustájení a kvalita výživy). Testační odchovna má statisticky průkazný vliv na kohoutkovou výšku páskovou, obvod hrudníku a obvod holeně. Přírodní podmínky jednotlivých testačních odchoven se značně liší, v závislosti na geografickém umístění testační odchovny. Rozdílné vnější podmínky na jednotlivých testačních odchovnách mají průkazný vliv na tělesné míry hřebečků. Byl zjištěn statisticky průkazný vliv nadmořské výšky a průměrné roční teploty na kohoutkovou výšku páskovou. Z analýzy pastevního porostu má statisticky průkazný vliv zastoupení N-látek v pastevním porostu na obvod holeně hřebečků. Půdní typ a zastoupení živin v půdě neměly průkazný vliv na tělesné míry hřebečků. Technologie ustájení a způsob krmení se v jednotlivých testačníchodchovnách značně liší. Do budoucna by bylo vhodné sjednotit technologii ustájení hřebečků v jednotlivých testačních odchovnách, stanovit stejný denní režim (doba strávená na pastvě, čas krmení, pracovní zatížení) a stanovit doporučené krmné dávky. V neposlední řadě by jednotlivé testační odchovny měli udržovat pastevní porost v optimálním stavu (druhové složení, výška porostu při spásání), provádět pravidelné rozbory půdy a pastevního porostu a na základě výsledků provádět hnojení. SEZNAM LITERATURY ČERNOHORSKÁ, H., 2012: Analysis of growth dynamics of the Czech warm-blood based on results of fading of colts in rearing facilities for testing young horses. Acta UniversitatisAgriculturae et SilviculturaeMendelianaeBrunensis. Vol. 60, No. 6, 39-48. ISSN 1211-8516. DUŠEK, J. et al., 2007: Chov koní. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Brázda, 400 p. ISBN 80209-0352-6. DUŠEK, J., 1981: Koeficienty dědivosti exteriéru a výkonnosti koní. Stud. inform., Živoč. Výr., Vol. 3, 1–86. Praha: UVTIZ CHRISTMANN, L., 2004: Degrees of Heritability and genetic correlations in the Hanoverian breed. In: [online]. <http://www.hanoverian.com/ludwigherit.html>. JISKROVÁ, I., MISAŘ, D., 1997: Effect of selected factors on sports performance on the Czech warmblood horse. Czech J. Animal Science, Vol. 42, No. 9, 417–425. ISSN 1212 1819. HALO, M., 2006: Efficiency trans of breed Sliowak warm-blooded horses. 1, vyd. Slovenska pol´nohospodarska univerzita v Nitre. 89 p. ISBN 80-8069-66 -7. KOUBEK, K., 1955: Plemenitba koní. In: Speciální zootechnika. Chov koní. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 399-491. KRŠKOVÁ, L., 2000: Využitie sledovania excitability CNS z hl´adiska adaptácie športových koní na tréningovů záťaž. In: Chov koní v novom tisícročí. Nitra. 59 p. ISBN 80-7137-753-8. MISAŘ, D., 2011: Vývoj chovu koní v Čechách, na Moravě a na Slovensku. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Brázda, 296 p. ISBN 978-80-209-0383-9. MISAŘ, D., JISKROVÁ, I., 2001: Chov a šlechtění koní. MENDELU v Brně. 170 p. ISBN 80-7157-510-0. NOVÁKOVÁ, M., 2010: Řád plemenné knihy českého teplokrevníka. Ročenka Svazu chovatelů českého teplokrevníka. Písek: AP tiskárna, 5–33. PIKULA, R. et al., 1998: Genetic condioting of body conformation trans in cold-blooded horses. In: Zesyty Naukowe Akademii Rolniczej w Szczeczinie. Zootechnika. Poland. Vol. 36, 77 – 130. PŘIBYL, J., 2008: Šlechtění v globalizujícím světě. In: Aktuální problémy chovu a šlechtění koní v ČR, Brno: Ústav chovu a šlechtění zvířat Mendelovy univerzity v Brně. 27–31. ISBN 978-80-7375-241-5. ŠAROVSKÁ, L., 2010: Zhodnocení zkušebního systému u mladých koní sportovních plemen v ČR. Doktorská disertační práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně. 93 p. ZURAVCOVÁ, B., 2009: Odhad plemenných hodnot parkúrových koní metódou Blup-animal model. Doktorská disertační práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně. 84 p. Lektor 1: Předložená práce strukturou aspiruje na původní vědeckou práci, vzhledem k současným požadavkům však vykazuje řadu problematických momentů. V literární části postrádám kvalitní publikace zabývající se růstem a odchovem teplokrevných hříbat – jsou uvedeny 2 zahraniční práce, které však nemají přímý vztah k meritu věci (zabývají se dědivostí parametrů koní, z toho jedna u koní chladnokrevných). Ve výsledcích práce jsou sice uvedeny parametry pastvin apod., ale proč nejsou uvedeny alespoň základní statistické parametry pro jednotlivé TO u sledovaných tělesných rozměrů, podstatnou informací by měla být tělesná hmotnost. Dále se zde bez definice v metodické části objevuje třídění na vnitřní a vnější podmínky prostředí-co se tím míní? Stejně tak úvaha o konstituční zdatnosti dle obvodu holeně je za současných poznatků dosti problematická. Za úvahu stojí pak vysvětlení zjištěného vztahu mezi KVP a nadmořskou výškou, průměrnou roční teplotou – co vlastně charakterizuje KVP? Ze závěrů práce jednoznačně vyplývá potřeba standardizovat ty podmínky vnějšího prostředí odchoven (zejména krmná dávka a technologie odchovu), aby si odchovny zasloužily označení testační - zjištěná fakta toto označení nepodporují. Z formální stránky doporučuji pečlivější korekci pravopisu jak anglickém názvu a abstraktu, tak v seznamu literatury.