ŠVP Sedmikráska platný od 1.9.2012

Transkript

Střední škola zahradnická, Kopidlno,
náměstí Hilmarovo 1
1. Identifikační údaje
název a adresa školy:
507 32 Kopidlno
IZO 000 087 629
IČ 64 812 201
zřizovatel:
adresa:
Královéhradecký kraj
Pivovarské náměstí 1245
Hradec Králové 500 03
IČ 70 889 546
název školního vzdělávacího programu:
Zahradnictví
kód a název oboru vzdělání:
41- 44-M/01 Zahradnictví
stupeň poskytovaného vzdělání:
střední vzdělání s maturitní zkouškou
délka a forma vzdělávání:
4 roky, denní studium
verze č. 3:
Sedmikráska
platnost školního vzdělávacího programu:
od 1. 9. 2012
ředitelka školy:
Ing. Lenka Nosková
kontakty pro komunikaci se školou:
tel.
493 552 121
mail [email protected]
[email protected]
[email protected]
…………………………………………………
razítko a podpis ředitelky
1 | Sedmikráska od 1.9.2012
2. Obsah školního vzdělávacího programu
1. Úvodní identifikační údaje
2. Obsah školního vzdělávacího programu
3. Profil absolventa
3.1. Uplatnění absolventa v praxi
3.2. Výsledky vzdělávání
3.3. Způsob ukončení vzdělávání, certifikace, stupeň dosaženého vzdělání
4. Charakteristika školy
4.1. Materiální podmínky a vybavení školy
4.2. Charakteristika pedagogického sboru
4.3. Charakteristika žáků
4.4. Spolupráce s rodiči
4.5. Nadační fond školy
4.6. Spolupráce se sociálními partnery
4.7. Prezentace školy na veřejnosti
5. Charakteristika školního vzdělávacího programu
5.1. Podmínky pro přijímání ke vzdělávání
5.2. Celkové pojetí vzdělávání
5.2.1 Cesty učitele k rozvoji osobnosti žáka
5.2.2. Začlenění průřezových témat do výuky
5.3. Organizace výuky
5.3.1. Organizace teoretické výuky
5.3.2. Organizace praktické výuky
5.4. Způsob hodnocení žáků
5.4.1. Popis hodnocení
5.4.2. Informace o výsledcích vzdělávání
5.5. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
a žáků mimořádně nadaných
5.5.1. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
5.5.2. Zabezpečení výuky žáků se sociálním znevýhodněním
5.5.3. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných
5.6. Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence
5.7. Způsob ukončení vzdělávání
6. Učební plán
7. Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP
8. Učební osnovy předmětů
 Český jazyk a literatura
 Anglický jazyk
 Německý jazyk
 Výchova k občanství
1
2
4
4
4
6
7
8
10
10
10
11
11
12
13
13
13
14
18
24
24
25
26
27
28
28
28
29
30
30
30
31
34
36
37
45
53
59


































Zeměpis
Dějepis
Fyzika
Chemie
Biologie
Matematika
Tělesná výchova
Informační a komunikační technologie
Ekonomika a právo
Základy zahradnictví
Ovocnictví
Školkařství
Zelinářství
Květinářství
Základy floristiky
Sadovnictví
Sadovnické kreslení a projektování
Geodezie
Rostlinolékařství
Zahradnická mechanizace
Motorová vozidla
Odborná praxe
Sadovnická tvorba
Tematická floristika
Vinohradnictví
Krajinářství
Urbanistika
Zakládání a údržba sadovnické zeleně
Zpracování ovoce a zeleniny
Interiérová floristika
Speciální zahradnická mechanizace
Sadovnické květinářství
Management a marketing
Sadovnická dendrologie
65
70
75
82
89
97
108
114
122
128
137
144
150
156
163
170
177
181
186
192
200
205
213
216
222
227
230
236
236
241
245
250
255
258
3. Profil absolventa
Obor vzdělání:
41 – 44 – M/01 Zahradnictví
Název ŠVP:
Zahradnictví
Délka a forma studia:
Platnost:
od 1. září 2012
3.1. Uplatnění absolventa v praxi
Absolvent školního vzdělávacího programu se uplatní v obchodních společnostech, ve
službách, při projektování a realizaci sadovnických úprav nebo v profesích týkajících se
ochrany životního prostředí. Může pracovat jako technik v zahradnických a zemědělských
podnicích, vykonávat odborné funkce v tvorbě, správě a ochraně zeleně, i ve státní správě.
Absolvent bude schopen založit si a vést živnost nebo provozovat jinou podnikatelskou
činnost.
Po úspěšném ukončení vzdělávacího programu a složení maturitní zkoušky může žák
pokračovat v dalším studiu na vyšších nebo vysokých školách především zahradnického,
zemědělského, ekologického a přírodovědeckého zaměření, ale i dalších oborů.
3.2. Výsledky vzdělávání
Absolvent školního vzdělávacího programu získává studiem souhrn kompetencí, které
mu umožní uplatnění ve své profesi, ale i v občanském a osobním životě. Tuto „základní
výbavu kompetencemi“ bude žák novými poznatky, zkušenostmi a dalším studiem rozvíjet
celý život.
Absolvent při výkonu povolání
 aplikuje dosažené teoretické odborné znalosti a dovednosti v praxi
 ovládá technologické postupy při pěstování květin, zeleniny, ovocných a okrasných
dřevin
 vyhodnocuje údaje meteorologické, klimatologické a půdní a využívá je při výběru
sortimentu rostlin a jejich následného ošetřování při pěstování (závlaha, výživa,
ochrana proti chorobám a škůdcům…)
 organizuje ochranu rostlin, dodržuje předepsané normy ochrany rostlin














řídí výživu rostlin v souladu se zásadami ochrany životního prostředí
organizuje sklizeň, posklizňovou úpravu a zpracovává zahradnické produkty
používá a udržuje zahradnické nářadí
obsluhuje mechanizační prostředky a technologická zařízení včetně jejich údržby
navrhuje, realizuje a provádí údržbu sadovnických a krajinářských úprav
zajišťuje zahradnické služby pro zákazníky jako je údržba trávníků, řez ovocných a
okrasných dřevin, sklizeň…
váže a aranžuje květiny a zahradnické produkty k různým příležitostem
připravuje květinové vazby na přání zákazníka včetně kalkulace
nakupuje a prodává zahradnické výpěstky, suroviny a materiály, vede jejich evidenci
uzavírá smlouvy na nákup a odbyt zahradnických výrobků a služeb
provádí inventarizaci trvalých porostů
vede podnikovou administrativu, uzavírá pracovní smlouvy
využívá marketingové nástroje k prezentaci podniku a jeho tržní nabídky
vyhodnocuje ekonomické ukazatele výroby a využívá je k efektivnímu řízení
zahradnického podniku
Absolvent je veden k tomu, aby















dodržoval zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
znal zásady a dovedl poskytnout první pomoc při náhlém onemocnění či úrazu
chápal význam a svou prací přispíval k udržení dobrého jména podniku
měl reálnou představu o kvalitě své práce, pracoval pečlivě, svědomitě a samostatně,
šetrně nakládal s majetkem podniku
dokázal pracovat v týmu spolupracovníků a adekvátně s nimi jednal
motivoval pracovníky, řídil a kontroloval činnost a výsledky pracovního týmu
přispíval k dobrým vztahům v pracovním kolektivu
znal obecná práva a povinnosti zaměstnanců i zaměstnavatelů
přispíval k dodržování zásad ochrany životního prostředí
měl přehled o možnostech uplatnění ve své profesi a o možnostech dalšího vzdělávání
reálně hodnotil své odborné znalosti a schopnosti a osobnostní kvality vzhledem
k dalším možnostem uplatnění ve své profesi nebo studiu na vyšší popř. vysoké škole
pracoval s informacemi a informačními zdroji a dovedl je využívat v pracovním i
osobním životě
uměl prezentovat výsledky své práce
adaptoval se na měnící se životní a pracovní podmínky
byl schopen a ochoten se celoživotně vzdělávat
Kompetence absolventa pro další rozvoj profesního, občanského a osobního života
 ovládá práci s textem i mluveným slovem, je schopen vyhledávat si informace, dělat si
poznámky a zpracovávat je
 umí počítat, odhadovat výsledky, aplikuje matematické postupy při řešení praktických
úkolů v běžných situacích
 pracuje s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních
technologií, komunikuje elektronickou poštou, získává informace z otevřených zdrojů,
především sítě Internet
 uplatňuje různé způsoby myšlení (logické, matematické, empirické)
 vytváří si vhodné podmínky k práci a učení podle toho, jaký je studijní typ
 analyzuje problémy a navrhuje možnosti jejich řešení, dokáže vyhodnotit a zdůvodnit
varianty řešení z různých pohledů
 z poznaných skutečností si vytváří vlastní názor, který je schopen si obhájit a
diskutovat o něm
 dovede se správně, srozumitelně a souvisle vyjadřovat v mateřském jazyce, dodržuje
jazykové normy a odbornou terminologii
 píše přehledně a jazykově správně, dodržuje stylistické normy českého jazyka
 používá alespoň jeden cizí jazyk jako prostředek komunikace v běžném životě i v
odborném prostředí, je schopen se domluvit v mluveném i psaném slově
 zná možnosti svého dalšího vzdělávání v oboru potřebného pro výkon povolání
 chápe důležitost celoživotního vzdělávání
V oblasti citů, postojů, preferencí a hodnot směřuje vzdělávání k tomu, aby absolvent
 jednal odpovědně, samostatně a iniciativně ve vlastním zájmu i v zájmu společnosti
 uznával principy fungování multikulturní demokratické společnosti, dodržoval
zákony, respektoval liská práva, svobodu a osobnost jiných lidí
 rozeznával a upřednostňoval hodnotné umění před konzumním stylem společnosti
 jednal hospodárně
 cítil odpovědnost za své zdraví, usiloval o zdravý životní styl
 uznával hodnotu života jako nejvyšší dar
 pomáhal podle svých možností všem potřebným
 chápal význam životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje, aktivním přístupem
ve svém životě byl příkladem pro druhé
3.3. Způsob ukončení vzdělávání, certifikace, stupeň dosaženého vzdělání
Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou, která se připravuje a organizuje podle
platných předpisů. Absolvent získá střední vzdělání a jako certifikát vysvědčení o maturitní
zkoušce.
4. Charakteristika školy
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
4 roky denní studium
Platnost:
od 1. září 2012
Škola sídlí v Kopidlně od roku 1948, kdy sem byla přemístěna jedna z nejstarších
zahradnických škol v českých zemích, samostatná mistrovská zahradnická škola v Chrudimi,
a zahradnický obor se zde vyučuje dodnes.
Škola se nachází ve velmi krásném prostředí zámeckého areálu, který poskytuje škole
kvalitní zázemí pro výchovu a vzdělávání budoucích zahradníků. Působnost školy má
nadregionální charakter. Ve škole se vzdělávají i žáci ze sousedních krajů.
V současné době škola nabízí následující obory vzdělání:

41-44-M/01 Zahradnictví
čtyřletý obor vzdělání ukončený maturitní zkouškou
vyučovaný podle ŠVP Zahradnictví

41-52-H/01 Zahradník
tříletý obor vzdělání ukončený závěrečnou zkouškou
vyučovaný podle ŠVP Zahradník

41-44-L/51 Zahradnictví
dvouletý obor vzdělání ukončený maturitní zkouškou,
je určený pro absolventy středního vzdělání ukončeného
závěrečnou zkouškou

41-52-E/01 Zahradnické práce tříletý obor vzdělání ukončený závěrečnou zkouškou,
je určený především pro žáky se speciálními
vzdělávacími potřebami
4.1.
Materiální podmínky a vybavení školy
Teoretická výuka probíhá v budově zámku, v níž se kloubí původní historické jádro s
potřebami moderní školy. V některých třídách tak vedle standardního vybavení učebny
naleznete původní dřevěné parkety, kazetové stropy nebo ozdobné dřevěné portály dveří. Pro
výuku odborných předmětů - květinářství, zelinářství, ekonomika, ovocnictví,
rostlinolékařství, obecné zahradnictví, sadovnictví, sadovnická tvorba - jsou určeny
specializované učebny. Své učebny mají i některé předměty všeobecné - český, anglický a
německý jazyk, biologie, chemie, informační a komunikační technologie, matematika. Třídy
jsou podle potřeby vybaveny výpočetní technikou, zpětnými projektory, dataprojektory,
vizualizéry, audio, video a další technikou.
Pro výuku odborných zahradnických předmětů je potřebná celá řada speciálních
názorných pomůcek. Jedná se o mikroskopy, refraktometry, názorné herbáře, atlasy a klíče
rostlin a živočichů, atlas podnebí, sbírky semen, hnojiv, ukázky zahradnických zemin,
floristické materiály, modely různých strojních mechanizmů, součásti strojů, plány
sadovnických úprav popř. jejich modely. Využívají se také zpracované atlasy na CD např.
Coniferia, Acer, atlas skalniček, choroby a škůdci rostlin, pro návrhy sadovnických úprav se
používá počítačový program Zahrada 3D. Pro geodetické práce jsou potřeba výtyčky, pásmo,
úhloměrné zrcátko, hranol, měřický stolek. Samozřejmostí ve výuce jsou živé rostliny nebo
jejich orgány v různých fázích vývoje, ukázky chorob a škůdců, plody sortimentu ovocných
dřevin. Hlavním zdrojem živého materiálu jsou především sbírkový palmový skleník,
květinárna, dendrologicky velmi cenný zámecký park, zelinárna nebo školní ovocný sad a
školka.
Součástí výuky jazyků je poslech prózy, poezie, písní, mluveného slova v cizím
jazyku z CD nebo audiokazet a videoukázky filmů na DVD či videokazetách. Pro výuku
tělesné výchovy má škola k dispozici moderní sportovní halu s tělocvičnou a posilovnou.
Škola se snaží o neustálou modernizaci učebních pomůcek a vybavení teoretické i praktické
výuky didaktickou technikou v závislosti na finančních možnostech.
Odborná praxe je velmi důležitou součástí přípravy žáka zahradnického oboru. Škola
má vynikající zázemí pro praktické vyučování, jehož základem je školní hospodářství a
prostředí zámeckého parku. Školní hospodářství zajišťuje svým provozem tzv. produkční
zahradnictví. Jeho součástí jsou skleníky, fóliovníky, pařeniště a venkovní pěstební plochy
zeleniny a květin, ovocná školka a sad štíhlých vřeten jabloní, zákrsků peckovin a drobného
ovoce. Skleníky jsou vytápěné, část má stolové vybavení pro pěstování hrnkových kultur, část
je záhonová, součástí skleníku je také množárna rostlin. Fóliovníky nejsou vytápěné, jsou
záhonové, určené pro pěstování zeleniny na produkci a na semeno. Skleníkové hospodářství
má potřebné vybavení k množení a pěstování rostlin – pracovní stoly, truhlíky, přepichovací
kolíčky, sadbovače, květináče, běžné nářadí, hadice k zalévání apod.
Pro pěstování rostlin na venkovních pěstebních plochách se používá malá a velká
mechanizace – traktory a malotraktory, pluh, brány, plečka, postřikovač, valník a další
technika. Na venkovních plochách se vedle produkce ovoce a zeleniny pěstuje také rostlinný
materiál využívaný při dalších praxích – květiny k sušení, květiny k vazbě, ozdobné tykvičky,
vrbičky k nácviku roubování a řízkování apod.
Vedle pěstebních prostor je potřeba také kvalitní zázemí – garáže pro techniku, dílna,
nářaďovna pro uskladnění nejrůznějšího nářadí (rýče, motyky, hrábě, lopaty, košťata, kolečka
na odvoz materiálu…).
Pro výuku sadovnické praxe a sadovnického projektování je velmi důležitý
dendrologicky velmi cenný zámecký park o rozloze 8 ha. Nachází se v něm řada nádherných
vzrostlých dřevin. Bylo založeno vřesoviště, čítající cca 200 taxonů, vysazen sortiment
okrasných trav a moderních kultivarů rodů Berberis, Spirea, Pinus, Abies….
Žáci se tak učí poznávat dřeviny v přirozeném prostředí, což nelze nahradit žádnými vzorky
v učebně. K udržování parku jsou k dispozici motorové travní sekačky, malotraktory s vleky,
rotavátory, mulčovače, křovinořezy, motorové pily, plotové nůžky, vysavače listí, drtiče.
Parku vévodí nově zrekonstruovaný palmový skleník, který slouží jako sbírkový především
pro výuku květinářství nebo ochrany rostlin. V prostorách okolí palmového skleníku je
vybudována skalka s ukázkami využití materiálů a rostlinami vhodnými k osázení.
Učební praxe probíhá také v pracovnách školy pro tyto účely speciálně vybavené
k výuce aranžování a vazby, roubování, řízkování a k nácvičným pracím. Vizitkou každého
žáka je dobře udržované zahradnické nářadí - nože, nůžky popř. pilka. Žáci si je kupují již v 1.
ročníku a využívají je nejen po celou dobu studia, ale i po jeho ukončení v budoucím
zaměstnání.
Žáci mají možnost díky předmětu motorová vozidla získat řidičský průkaz skupiny T a
za výhodných podmínek se připravit k získání osvědčení řídit vozidla skupiny B.
Součástí školy jsou všeobecná a odborná knihovna, každoročně doplňované o nové
tituly. Slouží žákům školy i pedagogům k dalšímu vzdělávání, získávání informací a
moderních poznatků. Ve všeobecné části knihovny žáci najdou celou řadu titulů potřebných
ke splnění podmínek úspěšného složení maturitní zkoušky a doplnění mimočítankové četby.
Škola také odebírá řadu odborných časopisů, kde lze nalézt poslední trendy zahradnického
oboru.
Pro žáky je zajištěno ubytování v domově mládeže s kapacitou 105 míst i možnost
celodenního stravování ve školní jídelně. Žáci ubytovaní na domově mládeže mají možnost
využít studovnu.
Školní budova - zámek a celý areál školy obklopený zámeckým parkem a rozlehlým
rybníkem poskytují velmi pěkné pracovní i mimopracovní prostředí jak pro žáky, tak pro
pedagogy. Na jejich údržbě a zvelebování se neustále pracuje. Ve škole jsou nově
rekonstruovaná sociální zařízení, podlahy, žákovský nábytek, pravidelně dochází k malování
tříd a chodeb. Na jejich výzdobě se podílejí žáci svými pracemi. Domov mládeže je vybaven
moderním nábytkem. Modernizace a vybavování učeben i domova mládeže průběžně probíhá
dle finančních možností školy.
Vzhledem k tomu, že budova zámku, některé další budovy a park jsou státem
chráněnou kulturní památkou, je škola při modernizaci a některých úpravách omezena
předpisy týkající se ochrany památek v ČR.
Volný čas mohou žáci trávit ve sportovní hale, která je jim denně přístupná
v doprovodu vychovatelky nebo vedoucího zájmového činnosti. Je možno navštěvovat
posilovnu, zahrát si stolní tenis, nejrůznější míčové hry nebo cíleně pracovat v oddílech
florbalu, basketbalu, kondiční gymnastiky a aerobiku. V domově mládeže pracují zájmové
kroužky – aranžování, dovedných rukou, vaření, společensko-sportovní a další dle zájmu
žáků. Nepravidelně vychází i časopis domova mládeže. Domov mládeže dlouhodobě
spolupracuje s Kojeneckým ústavem a dětským domovem ve Dvoře Králové nad Labem.
Práce na počítači je žákům umožněna každý den do večerních hodin v budově školy. Pro
vylepšení kulturního a společenského vyžití našich žáků ve městě samotném jedná vedení
školy s představiteli města.
4.2.
Charakteristika pedagogického sboru
Ve škole v současné době pracuje 16 učitelů teoretického vyučování a 7 učitelů
odborného výcviku. Všichni jsou interními zaměstnanci. Výuku předmětu motorová vozidla
zajišťuje 1 externí učitel. Počet pedagogů se mění rok od roku podle počtu vyučovaných
oborů vzdělání. Na domově mládeže pracuje s ubytovanými žáky 5 pedagogických
pracovníků. Způsobilost pedagogického sboru je na dobré úrovni – většina pedagogů splňuje
odbornou i pedagogickou způsobilost. Pedagogický sbor je dle potřeby doplňován o mladé
pedagogy - odborníky, i bývalé absolventy naší školy, z nichž někteří si ještě doplňují
pedagogické vzdělání.
Učitelé se mohou dle možností dále vzdělávat na krátkodobých i dlouhodobých
kurzech a seminářích. Další vzdělávání pedagogických pracovníků se řídí potřebami školy,
využívá se aktuálních nabídek pedagogických center, dalších vzdělávacích institucí a
profesních svazů.
V uplynulých letech prošli pedagogové školením práce s počítačem. Cílem bylo
získání uživatelských dovedností práce s počítačem, komunikace prostřednictvím elektronické
pošty a využívání výpočetní a prezentační techniky.
Při přípravě a plánování výuky (postup, metody, formy) učitelé spolupracují v
předmětových komisích – pro všeobecné předměty, odborné předměty a praktické vyučování.
Předsedové těchto komisí se pravidelně scházejí na koordinačních schůzkách společně s
ředitelkou školy a její zástupkyní. Ve škole pracuje jedna výchovná poradkyně a koordinátor
prevence sociálně-patologických jevů.
4.3.
Charakteristika žáků
Střední škola zahradnická v Kopidlně je státní, školné se neplatí. Ve škole studuje
přibližně 250 žáků v 12 třídách a pěti oborech vzdělávání. Do studijního oboru přicházejí
nejen žáci z blízkého okolí, ale i ze vzdálenějších míst. Proto škola poskytuje části žáků
ubytování v domově mládeže a celodenní stravu. Žáci vyšších ročníků využívají také
možností podnájmů v městě samotném, žáci z blízkého okolí dojíždějí. Do Kopidlna je velmi
dobré autobusové spojení z Jičína, Libáně a Poděbrad, vlakové spojení z Jičína a Nymburka.
4.4.
Spolupráce s rodiči
K předávání základních informací rodičům o škole slouží webové stránky, kde jsou
umístěny kontakty na vedení školy, rozvrhy hodin včetně suplování, aktuální zprávy o akcích
školy, podmínky pro přijímání žáků a základní popis jednotlivých oborů vzdělávání. Díky
těmto stránkám mají též možnost žáci a zákonní zástupci žáků průběžně sledovat studijní
výsledky, výchovná opatření a absenci svých dětí v jednotlivých předmětech. Pomocí
komunikačního systému se lze kdykoli spojit se školou nebo příslušným pedagogem,
z domova je možno omlouvat absenci žáka, aktualizovat změny v osobních údajích žáka a
zákonného zástupce, zjišťovat potřebné informace k organizaci výuky, hodnocení žáka apod.
Také žák sám může sledovat své průběžné hodnocení a docházku.
Dvakrát za rok škola organizuje třídní schůzky, na kterých individuálně informuje
zákonné zástupce žáků o prospěchu, seznámí s organizací výuky školního roku, se školním
řádem, funkcí infosystému apod. Konzultace s učiteli jsou možné kdykoliv během školního
roku po předchozí domluvě.
Pro rodiče a veřejnost škola každoročně pořádá dny otevřených dveří (říjen, listopad,
prosinec, leden). Uchazeči o studium, jejich rodiče a další zájemci mají možnost navštívit
budovu školy, zhlédnout její vybavení, park, palmový skleník i školní hospodářství, mohou se
podívat se na průběh vyučování. Rozhovorem se žáky, vyučujícími a ostatními zaměstnanci
školy získají všechny potřebné informace o škole.
O dění ve škole a při mimoškolní činnosti podáváme zprávy a dokumentační materiál
regionálnímu nebo odbornému tisku (Jičínský deník, Nové noviny, Zahradnictví, Zahrádkář) a
případně i dalším médiím. Veřejnost je pravidelně informována na webových stránkách školy.
Na základě zákona č. 561/2004Sb. zřizovatel školy (Královéhradecký kraj) zřizuje
školskou radu. Do školské rady jsou vedle 1/3 zástupců zřizovatele voleni 2 zástupci
pedagogů školy a dále 1 zletilý žák školy nebo zákonný zástupce nezletilých žáků. Rada je
vedením školy informována o činnosti školy, o výsledcích vzdělávání, záměrech a dalším
rozvoji školy.
4.5.
Nadační fond školy
Tento účelový fond byl zřízen při zahradnické škole v roce 1992. Jeho posláním je
shromáždit a využít finanční prostředky především pro zabezpečení dalšího rozvoje školy,
propagaci, kulturu a sportovní aktivity organizované pro žáky školy. Finanční prostředky
získává prostřednictvím darů rodičů, soukromých firem a podniků, s nimiž škola
spolupracuje, z výnosů výstavy Kopidlenský kvítek.
Nadační fond spravuje fond učebnic, které jsou půjčovány žákům, podílí se na
financování soutěží Kopidlenský kvítek, Kopidlenský kvíteček a Kopidlenské poupě. Nadační
fond dotuje sportovní a kulturní akce pořádané školou a výměnné pobyty studentů. Díky
příspěvkům nadačního fondu mohou žáci častěji navštěvovat kulturní představení
v Kopidlně, Mladé Boleslavi, Jičíně, Hradci Králové a jinde. Zároveň finančně přispívá na
odborné exkurze pořádané školou.
4.6.
Spolupráce se sociálními partnery
Zahradnická škola je garantem odbornosti mladých zahradníků, proto je členem
profesních zahradnických svazů – Východočeské ovocnářské unie, Svazu květinářů a floristů,
Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Zároveň působí jako cvičná škola Institutu
vzdělávání a poradenství při České zemědělské univerzitě v Praze, jejíž studenti, budoucí
odborní učitelé, zde vykonávají pedagogickou praxi.
Aby žáci získali potřebné praktické znalosti a dovednosti, vykonávají odbornou,
individuální nebo prázdninovou praxi v zahradnických firmách různého zaměření. Našimi
nejvýznamnějšími partnery jsou: Okrasné a ovocné školky Obora ve Valdicích, Zahradní
centrum Flora v Jičíně, prodejna Květiny – Yveta Horáková v Jičíně, zahradnické oddělení
obchodního domu Baumax v Mladé Boleslavi, firma Parkon v Libici nad Cidlinou,
Moravoseed Svijany. Každoročně se žáci podílejí na výsadbě ornamentálních záhonů ve
městech Kopidlno, Lázně Bělohrad, Poděbrady a u zámku v Dětenicích.
V oblasti poradenství spolupracujeme s řadou výzkumných pracovišť – VÚKOZ
Průhonice, Botanická zahrada Praha – Troja, Botanická zahrada Liberec, VŠUO Holovousy.
Tyto firmy mimo jiné pomáhají škole s rozšiřováním sortimentu pěstovaných rostlin.
Prostřednictvím odborných exkurzí navštěvují žáci významné zahradnické firmy,
výstavy, zahrady a parky např.: Arboeko v Obříství u Mělníka, ovocné sady ZD Dolany
v České Skalici, šlechtitelská stanice v Jaroměři – firma p. Černého, Agro Česká Skalice –
výrobce zahradnických substrátů, ovocné sady Pomona v Těšeticích, ÚEB ve Střížovicích u
Turnova, DIKÉ v Turnově, výstava Flora Olomouc, zahrady Pražského hradu, parky
v Průhonicích, Opočně, Novém Městě nad Metují a další.
Škola úzce spolupracuje s Úřadem práce v Jičíně a Pedagogicko - psychologickou
poradnou tamtéž. Úřad práce pořádá školení pro žáky končících ročníků a poskytuje jim
informace o zaměstnanosti v regionu a požadavcích trhu práce. Poradí žákům, jak se připravit
na přijímací pohovor nebo konkurz, jaké doklady budou potřebovat a další důležité informace
ze světa práce. Každoročně přicházejí nabídky volných pracovních míst od různých
podnikatelských subjektů.
4.7.
Prezentace školy na veřejnosti
Své znalosti a dovednosti si žáci mohou poměřit se studenty jiných zahradnických
škol. Vedle domácí soutěže Kopidlenský kvítek se žáci pravidelně účastní soutěží Děčínská
kotva, Polabský motýl v Lysé nad Labem, Soběslavská růže a Iuvensis Hortulanus v
Piešťanech na Slovensku. S cílem přiblížit zahradnický obor mladým organizujeme soutěže
Kopidlenský kvíteček a Kopidlenské poupě a spoluorganizujeme soutěž „Já už to znám,
umím…“ v Hlušicích, která je určena žákům 8. a 9. tříd základních škol.
Pro širokou veřejnost pořádají žáci školy se svými pedagogy již tradiční prodejní
výstavu Kopidlenský kvítek. Výstava je přehlídkou zahradnického umění, zahradnického
řemesla. Její přípravou získávají žáci cenné zkušenosti do budoucího profesního i osobního
života.
S prací našich žáků se lze setkat na různých výstavách v republice, pravidelně
se účastníme např. výstav: Dům a zahrada v Hradci Králové, Flora Olomouc, Polabský motýl
v Lysé nad Labem, výstavy betlémů v Nové Pace a Lomnici nad Popelkou, prodejní výstavě
„Vánoce na bráně v Jičíně“, vánoční „Novopacké trhy“, dožínkové slavnosti v Hradci
Králové, v Mladé Boleslavi, v Dobrovicích, v Lázních Bělohradě. Úspěšně spolupracujeme i
s činnými zahrádkářskými svazy. Pomáháme připravovat jejich výstavy např. Svátek jablka
v Pěnčíně u Turnova nebo tradiční výstavu mečíků v Nemyčevsi.
Svými aranžérskými výrobky získávají žáci stále větší obdiv veřejnosti. Výrobky žáků
lze průběžně během roku zakoupit ve školní prodejně Flora v Kopidlně.
Domov mládeže již několik let spolupracuje s Kojeneckým dětským domovem ve
Dvoře Králové nad Labem. V rámci akce Jičín – město pohádky žáci pravidelně vymýšlejí a
realizují pracovní dílnu se zahradnickou tématikou, která je určena dětem všech věkových
kategorií.
Učitelé školy pořádají během školního roku několik floristických seminářů na aktuální
téma. Jsou určeny pedagogům základních a mateřských škol i ostatní veřejnosti pro rozšíření
znalostí a dovedností v oblasti aranžování.
5. Charakteristika školního vzdělávacího programu
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
od 1. září 2012
5.1.
Podmínky pro přijímání ke vzdělávání
Přijímací řízení probíhá podle platného školského zákona a dalších souvisejících
předpisů. Koná se v termínu stanoveném ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Ke studiu jsou přijímáni uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku nebo
úspěšně ukončili základní vzdělání před splněním povinné školní docházky. Je vhodné, aby
zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu posoudil ošetřující lékař.
Součástí přijímacího řízení jsou pouze všeobecné podmínky, není nutná žádná
specifická (talentová) zkouška. Pro přijetí se uchazečům o studium doporučuje, aby dosáhli
v posledních dvou klasifikačních obdobích na základní škole co nejlepší průměrný prospěch a
z žádného předmětu nebyli hodnoceni nedostatečně.
Kritéria přijímacího řízení vyhlašuje ředitelka školy do 31. ledna příslušného roku
způsobem stanoveným školským zákonem a příslušnými vyhláškami.
5.2.
Celkové pojetí vzdělávání
Motto naší školy:
„ Účelem vzdělání není zaplnit mysl, ale otevřít ji. “
Základy výchovy a vzdělávání mladých lidí položil již Jan Ámos Komenský v 17.
století. Nejen z díla tohoto znamenitého a osvíceného pedagoga vychází dnešní moderní pojetí
výchovy a vzdělávání současného mladého člověka. Komenského pojetí výuky – tvořivost,
názornost, vzdělání pro všechny bez rozdílu, vzdělání pro různé věkové skupiny dětí atd. jsou
notoricky známé. On sám tvrdil, že „vzdělávání je poznávání světa okolo nás“, a to platí stále.
Poznání současného světa však je daleko širší a není v moci každého z nás umět a znát
všechno. Je ale důležité umět se v dnešním multikulturním světě plném informací dobře
orientovat. Umět využívat dostupných prostředků techniky, utvářet si vlastní názory a
obhajovat je, vytvářet kvalitní mezilidské vztahy a spolupracovat s kolegy, žít v souladu
s přírodou a jejím bohatstvím, znát svoje práva, ale také povinnosti.
Jeden dnes už neznámý autor kdysi řekl: „Učitel je jako zahradník s konvicí v ruce a
plechovkou hnojiva v druhé. Občas vytrhne nějaký plevel, ale většinu času věnuje jen péči o
rostliny.“ A o výchovu a vzdělávání mladých zahradníků nám především jde!
Cílem vzdělávání v naší škole není pouze získávání nových poznatků, „biflování“
pouček a definic, ale především široká uplatnitelnost nabytých vědomostí a dovedností v
nejrůznějších situacích osobního i profesního života. Správné návyky by se měly stát nedílnou
součástí žákovy osobnosti. Samotné učivo tak není chápáno jako cíl, ale pouze jako
prostředek k dosažení kompetencí potřebných pro budoucí život.
Rozvoj osobnosti žáka vychází z cílů středního odborného vzdělávání. Záměrem je
připravit žáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život
v podmínkách měnícího se světa.
Cíle středního odborného vzdělávání:
1. Učit se poznávat
- osvojit si nástroje pochopení světa a rozvinout dovednosti
potřebné k učení se, prohloubit si v návaznosti na základní
vzdělání poznatky o světě a dále je rozšiřovat.
2. Učit se pracovat a jednat
- naučit se tvořivě zasahovat do prostředí, které žáky obklopuje,
vyrovnávat se s různými situacemi a problémy, umět pracovat v
týmech, být schopen vykonávat povolání a pracovní činnosti, pro
které je žák připravován.
3. Učit se být
- rozumět vlastní osobnosti a jejímu utváření, jednat v souladu
s obecně přijímanými morálními hodnotami, se samostatným úsudkem a
osobní zodpovědností.
4. Učit se žít společně
- učit se žít s ostatními, tj. umět spolupracovat s ostatními, být
schopen podílet se na životě společnosti a nalézt v ní své místo.
K tomu, abychom tyto obecné cíle naplnili a dali jim konkrétní podobu a konkrétní
obsah, vytvořil kolektiv pedagogů naší školy společné cesty, kterými se budou rozvíjet
jednotlivé kompetence žáků. Tyto zásady, při uplatňování v jednotlivých předmětech různými
učiteli, sestaví mozaiku nabídky možností, ze které si žák může vybrat ty pracovní postupy,
které mu budou při studiu nejlépe vyhovovat.
5.2.1. Cesty učitele k rozvoji osobnosti žáka
A. Kompetence k učení
Žák si osvojí souhrn vědomostí, dovedností a návyků v přímé návaznosti na potřeby
praxe, dokáže se efektivně učit a stanovovat si přiměřené studijní cíle.
Učitel při práci:
 využívá pozitivní motivace k učení s důrazem na univerzálnost a obecnou
použitelnost v budoucím životě, na praktických příkladech vysvětluje smysl a cíl
učení
 používá různých vyučovacích metod s upřednostněním metod dialogických
(řízený rozhovor, diskuse), skupinového vyučování, práce s textem, mluveným
slovem apod.
 podporuje aktivní vyhledávání informací a možnost uplatnění vlastních zkušeností










podporuje aktivní používání výpočetní techniky
využívá práce s chybou k další motivaci a k dalšímu rozvoji žáka
zadává samostatné a skupinové práce žáků
podněcuje tvořivost žáků a realizaci vlastních nápadů
slovně hodnotí při klasifikaci žáka, využívá sebehodnocení popř. hodnocení žáků
navzájem
pomáhá žákům plánovat, organizovat a vyhodnocovat svoji činnosti
vede žáky k samostatnému organizování některých akcí mimo vyučování
motivuje žáky k celoživotnímu vzdělávání a k zodpovědnosti za kvalitu svého
vzdělávání
zadává vypracování projektů a prezentací žákům
připravuje žáka k soutěžím, olympiádám a k veřejným prezentacím
B. Kompetence k řešení problémů
Žák je schopen samostatně nebo ve skupinách řešit běžné pracovní i mimopracovní
problémy.
 zadává problémové úkoly formou samostatné i skupinové práce
 využívá k zadávání problémových úloh různých zdrojů především z reálného
života, ale i jiných netradičních (testy Scio, Matematický klokan…)
 podporuje samostatnost, tvořivost, rozdílné metody myšlení
 podporuje různé přijatelné způsoby řešení problémů
 vede žáky k aktivnímu přístupu při řešení problému ve všech fázích – plánování,
přípravě, realizaci i prezentaci
 podporuje týmovou spolupráci a schopnost pomoci druhému
 vede žáky k vyjádření vlastního názoru, vyslechnutí názorů druhých, dodržování
zásad řízené diskuze a asertivnímu jednání
 nabízí při řešení konkrétních problémů pomoc výchovného poradce, metodika
prevence nebo třídního učitele
C. Komunikativní kompetence
Žák se dokáže vyjadřovat v písemné i ústní formě při různých příležitostech.
 umožňuje žákům vyjádřit svými slovy myšlenky na dané téma ústně i písemně a
v logickém sledu
 vede žáky k věcné argumentaci
 podporuje psaní vlastních poznámek z vyučovacích hodin, ale i při jiných
příležitostech (besedy, porady apod.)
 vede k vhodné partnerské komunikaci mezi sebou navzájem, s učiteli a ostatními
dospělými
 opravuje jazykové popř. stylistické chyby v pracích žáků
 vyžaduje používání správné odborné terminologie
 organizuje projekty napříč školou, při kterých se setkávají a spolupracují žáci
různých ročníků
 vede žáky k aktivnímu používání jednoho cizího jazyka, a to jak ústně, tak
písemně
 motivuje žáky k jazykovému vzdělávání a k prohlubování jazykových dovedností
v celoživotním vzdělávání
D. Personální a sociální kompetence
Žák poznává sám sebe, svoje potřeby, rozvíjí se po stránce odborné i osobnostní,
dokáže spolupracovat s ostatními a vytvářet vhodné mezilidské vztahy, které jsou
předpokladem pro úspěšné začlenění do pracovního kolektivu i kvalitních
partnerských vztahů.
 vede žáky k vytváření a respektování pravidel vzájemného soužití
 vytváří pozitivní školní a třídní klima
 mění při skupinové práci navzájem skupiny a jednotlivé role ve skupinách
 objektivně hodnotí práci žáků, upozorňuje na silné, ale i slabé stránky žáka a jeho
práce
 používá u náročnějších prací žáka (referáty, projekty, skupinové práce, řešení
problémů apod.) vedle známkování i písemné zhodnocení kladů a nedostatků
 dává možnost k vyjádření svého názoru žákům z různých prostředí, sociálních
skupin, národnostních menšin apod. a vede žáky k toleranci mezi sebou
 odmítá předsudky, vysvětluje jejich nebezpečí
 upozorňuje na možné důsledky chování žáka v různých situacích ve škole i na
veřejnosti
 vede žáka k hodnocení svých schopností a dovedností, svého vystupování a
chování, ale i k hodnocení jednání jiných lidí
 pečuje o své zdraví, fyzický a duševní rozvoj, podporuje zdravý životní styl, čímž
dává žákům příklad správného způsobu života, a vede žáky k aktivní ochraně
svého zdraví
 seznamuje žáky i zákonné zástupce se školním řádem, upravuje ho podle potřeb
školy a legislativy
 při vzájemném kontaktu s rodiči hodnotí i sociální dovednosti žáka
E. Občanské kompetence a kulturní povědomí
Žák je vychováván jako svobodný a zodpovědný člověk, který dobře zná svá práva i
povinnosti. Je schopen žít v demokratické společnosti, uznává hodnoty národní,
evropské i světové kultury a jedná v duchu udržitelného rozvoje.
 vytváří pravidla chování ve třídních kolektivech a uplatňuje je ve školním řádu
 vede žáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem
 dodržuje zákony, respektuje práva a osobnost žáka i druhých lidí
 dodržuje morální principy naší společnosti a zásady společenského chování, což
vyžaduje i po žácích
 netoleruje projevy šikany, rasismu, xenofobie a přijímá včas účinná opatření
 zajímá se o politické a společenské dění u nás a ve světě
 vede žáky k ochraně životního prostředí, především k třídění odpadů, aktivní péči
o prostředí, ve kterém žijí – třída, škola, nejbližší okolí
 snaží se při výletech a exkurzích, aby se žáci chovali jako zodpovědné osoby
 učí žáky respektovat, chránit a ocenit naše tradice a kulturní dědictví
F. Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám
Na základě rozvoje svých schopností, odborných znalostí a zvážení reálných
možností je žák schopen uplatnit se ve světě práce. Má předpoklady pro rozvoj své
profesní kariéry, ale je také připraven přizpůsobit se měnícím se pracovním
podmínkám. Uvědomuje si význam celoživotního vzdělávání.
 motivuje žáky ke kladnému vztahu k práci
 vede žáky k dodržování daných pravidel, k plnění povinností a závazků
 vede žáky k ochraně svého zdraví a zdraví druhých lidí
 podporuje tvořivost, nápaditost, samostatnost i schopnost spolupracovat
 učí žáky ocenit práci druhých a vážit si jí
 zadává úkoly tak, aby si žáci museli práci sami zorganizovat, navrhnout pracovní
postup a časový harmonogram práce
 doplňuje výuku o odborné exkurze
 podporuje profilaci žáků
 pomáhá žákům při výběru dalšího studia nebo zaměstnání, upozorňuje na možnosti
profesního uplatnění nebo podnikání
G. Matematické kompetence
Žák používá základní matematické dovednosti v různých životních situacích.
 procvičuje základní matematické postupy v různých úlohách praktického
charakteru, které žák využije v běžném životě
 vede žáky k logickému myšlení, schopnosti provést reálný odhad výsledku řešené
úlohy
 upozorní na vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů
H. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a
pracovat s informacemi
Žák dokáže pracovat s osobním počítačem a jeho základním a programovým
vybavením. Je schopen aktivně si vyhledávat informace, zpracovávat je a prezentovat
pomocí počítačové techniky.
 zajišťuje, aby každý žák měl přístup k osobnímu počítači a jeho programovému
vybavení
 dbá, aby každý žák při samostatné práci pracoval na zadaných úkolech
 využívá samostatných i skupinových úkolů při zadávání prací
 procvičuje práci s počítačem zadáváním samostatných i domácích úloh
 komunikuje při práci s žáky také elektronickou poštou
 reviduje zdroje informací, vede žáka ke kritickému zkoumání věrohodnosti
získaných informací
I. Odborné kompetence
Žák při odborné přípravě získává souhrn teoretických a praktických znalostí,
dovedností a návyků, které jsou důležité pro jeho profesní zařazení a výkon povolání.
Není možné, aby po absolvování školy byl vynikajícím odborníkem v oboru, ale aby
v zahradnickém oboru získal dobré základy, na kterých bude schopen postavit svoji
profesní kariéru.
 vyžaduje dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární
prevence
 vyžaduje pracovní oděv a připravené nářadí k práci
 názorně předvádí jednotlivé činnosti a pracovní postupy
 využívá názorných pomůcek a živých exponátů
 opakovaně procvičuje s žáky jednotlivé pracovní činnosti, aby se vytvořilo
zautomatizování základních dovedností
 podporuje správné pracovní návyky
 kontroluje správné dodržování pracovních postupů
 vyžaduje dochvilnost žáka na pracoviště, soustředěný pracovní výkon
 připravuje žáky k řízení motorových vozidel
 vhodně doplňuje odbornou teorii příklady z praxe, využívá k zadávání různé
praktické úkoly ze školního hospodářství nebo zahradnických podniků
 při odborné praxi zpětně opakuje teoretickou přípravu, aby došlo k logickému
spojení mezi teorií a praxí
 vede žáky k promýšlení pracovních úkolů, jejich zefektivňování při dodržení
odpovídající kvality práce
 vede žáky k zamyšlení nad dopady jejich práce na životní prostředí a možnostmi
eliminace těchto rizik
 dbá na kvalitu odvedené práce, čímž vede žáky k zodpovědnosti za dobré jméno
podniku
 vede žáky k hospodárnosti - šetření s energiemi, materiálem, vodou …
 učí efektivně hospodařit s finančními prostředky
5.2.2. Začlenění průřezových témat do výuky
Průřezová témata jsou taková témata, která mají vysoký společenský význam a jejich
aplikace nezastupitelné místo v rozvoji osobnosti žáka. Mají výrazný formativní charakter,
proto musí prostupovat celý vzděláváním.
Chceme tyto široké okruhy aplikovat do celého systému vzdělávání v naší škole. Pod
každým průřezovým tématem je možné si představit celou mozaiku rozvíjených schopností.
Proto budeme průřezová témata průběžně zařazovat do všech vyučovacích předmětů ve všech
ročnících, budeme je také rozvíjet v rámci praktických činností a pomocí projektového
vyučování.
Průřezová témata:
a) Občan v demokratické společnosti (zkratka ODS)
Demokratická společnost klade na člověka velké nároky, protože mu ponechává
svobodu a možnost volby. Chceme pozitivně ovlivňovat „žebříček hodnot“ našich žáků, aby
na nejvyšších místech byly hodnoty etické, slušnost, zdvořilost, respektování ostatních.
Důležité je, aby žák jednotlivé pojmy – demokracie, lidská práva, právní stát,
svoboda… nejenom znal, ale aby jejich obsah dokázal uplatňovat ve svém životě. Aby přijal
díl své odpovědnosti za věci veřejné, uznával důstojnost a svobodu všech lidí bez rozdílu, byl
informovaný a dovedl informace kriticky zhodnotit (byl mediálně gramotný).
Žáci přichází ze základních škol již s utvořenými a fungujícími modely společenského
chování a vystupování, s hodnotami, které uznávají nebo naopak neuznávají. Cílem naší školy
je navázat na práci základních škol a pracovat s žáky na jejich dalším vývoji v této oblasti.
To není práce pro jednoho učitele, ale naopak. Pozitivní ovlivňování hodnot a směřování žáka
je společnou prací celého kolektivu pedagogů i zaměstnanců školy. Základem je vytvoření
pravidel chování a jednání, které navzájem dodržujeme a vedeme i žáky k jejich dodržování.
Stavíme na demokratickém prostředí, které ve škole vytváříme vzájemnou spoluprací a
respektováním se navzájem.
Těžiště realizace průřezového tématu Občan v demokratické společnosti bude
především ve výuce předmětu výchova k občanství (1. - 4. ročník) a ekonomika a právo (3. –
4. ročník). Zde žáci získají znalosti základních pojmů a naučí se jim rozumět, vysvětlit je
svými slovy a doložit příklady ze současného světa, ale i z historie. Důležité je zařazování
aktualit současného dění z politiky, ekonomiky, dění ve společnosti s následujícím rozborem
aktuální situace. Řešením modelových situací nebo diskusí nad probíranými tématy si žák
vytváří vlastní názor na problematiku. Vhodným vedením diskuse učitel nejen směřuje
k určitému cíli, ale především pozitivně ovlivňuje názory žáků.
Průřezové téma se integruje i do ostatních vyučovacích předmětů všeobecných i
odborných a také projektů ve škole realizovaných. Vhodné klima ve třídě a tvůrčí atmosféru
při výuce lze vytvářet ve všech předmětech bez výjimky. Učivo floristiky jako celek ovlivňuje
estetické cítění žáka, učivo matematiky vede k trpělivosti a odpovědnosti za dosažený
výsledek své práce. Učivo jiných předmětů přímo vybízí učitele k řešení zajímavých etických
problémových situací (např. odborná praxe, rostlinolékařství, zeměpis), které se velmi dobře
dají aktualizovat příklady z praxe.
Společnou prací na projektech ať ročníkových, oborových nebo mezioborových se
žáci učí společné práci v kolektivu třídy nebo skupiny. Učí se aktivně zapojit do společné
práce, odpovědnosti za vypracování svěřené části úkolu, toleranci k názorům a práci
ostatních.
b) Člověk a životní prostředí (zkratka ČŽP)
Zahradnická škola je už z podstaty oboru nositelem hodnot environmentální výchovy.
Vždyť posláním zahradníka je nejen životní prostředí chránit, on ho často i vytváří. Proto
pochopení významu přírody, ekologických zákonitostí a negativních dopadů působení
člověka na přírodu a životní prostředí je základem výchovy našeho žáka. Její přirozenou
součástí je také třídění odpadu ve škole a zpracování bioodpadu kompostováním.
Realizace průřezového tématu je postavena především na předmětech biologie a
základy zahradnictví. V těchto předmětech je ekologie součástí učiva, žák se učí pracovat
s ekologickými pojmy, poznává propojení jednotlivých ekosystémů, přemýšlí a diskutuje nad
zásahy, které v nich porušují rovnováhu. Zvláštní kapitolou jsou globální ekologické
problémy současného světa. K nim se žák dostává v průběhu studia nejen v těchto
předmětech. Týkají se také zeměpisu, dějepisu, výchovy k občanství, odborných předmětů.
Žáci rádi na toto téma diskutují, problematických otázek je v odborných časopisech, ale i
aktuálním dění dostatek.
Zahradník jako tvůrce životního prostředí ve městech a na vesnicích vychází při své
práci z přírodních podmínek dané lokality. Každá krajina má svou strukturu, svou harmonii,
rostou v ní typické byliny a dřeviny, které jsou v ní původní. Práce zahradníka zasahuje do
krajiny konkrétní oblasti. Proto žáky vedeme k pozorování a sledování přírody kolem sebe,
přírodních podmínek, přirozených ekosystémů, složení flóry a fauny, aby byli připraveni a
schopni posoudit, jaké zásahy jsou naprosto nevhodné a naopak, které do stávající krajiny
zapadnou. Produkční velkovýroba ovoce, zeleniny, vinné révy, která je součástí krajinných
ekosystémů, má na ochranu přírody pak specifické požadavky. Z obou úhlů pohledu jsou
odborné předměty s životním prostředím, jeho tvorbou a ochranou úzce propojeny.
Významným doplněním učiva odborných předmětů jsou exkurze do zahradnických
firem a zajímavých přírodních lokalit. Žáci se zde seznámí nejen s pěstovaným sortimentem
rostlin nebo technologickými postupy, ale i s jakými problémy se daná firma nebo oblast
potýká a jaké otázky řeší z pohledu životního prostředí.
Otázka životního prostředí je také řešena v ročníkových i celoškolních projektech nebo
některých závěrečných pracích žáků.
c) Člověk a svět práce (zkratka ČSP)
Každý žák chce po absolvování naší školy uspět ve své profesi, ať už se dále vzdělává
nebo odchází do zaměstnání. Trh práce není konstantní, je dynamický, rozvíjí se a mění. Žák
se musí umět přizpůsobit jeho požadavkům, rozhodovat o svojí profesní kariéře, nést
odpovědnost za vlastní život. Škola žáka nemůže naučit vše. Chceme vést žáky
k samostatnosti, schopnosti se rozhodovat a flexibilitě, jejíž podmínkou bude i potřeba se dále
vzdělávat.
Základem pro realizaci tohoto průřezového tématu bude učivo předmětu ekonomika a
právo, dále odborné předměty a odborná praxe. V ekonomice a právu žák získá teoretické
znalosti o fungování tržní ekonomiky, pracovním procesu, právech a povinnostech
zaměstnavatele i zaměstnance, podnikatelských aktivitách… Učivo je pravidelně
aktualizováno o změny v zákonech a nařízeních, žák se velkou měrou učí na modelových
příkladech nebo skutečných aktuálních případech současnosti. Učivo odborných předmětů a
praxe je základem získání profesní odbornosti žáka, aby byl připraven vykonávat zvolené
povolání. Interakce odbornosti s poznáním ekonomických zákonitostí je předpokladem pro
dobrou orientaci na trhu práce v daném povolání.
Zároveň je ale potřeba vést žáka k jisté univerzálnosti, schopnosti rekvalifikovat se,
přizpůsobit se jiným podmínkám (třeba na pracovním trhu EU). Žák si musí uvědomovat
potřebu celoživotního učení, pokud bude chtít na trhu práce uspět. Nezastupitelné místo
v tomto směru mají všeobecné předměty. Vyzdvihnout bychom měli především výuku cizího
jazyka, ale třeba i zeměpisu a českého jazyka.
V každém ročníku navštíví žáci na odborných praxích nebo při odborných exkurzích
reálné zahradnické podniky nebo jiná zajímavá pracoviště. Seznámí se zde s pěstovaným
sortimentem rostlin, technologickými postupy při pěstování, ale i s ekonomikou podniku a
možnostmi pracovního uplatnění.
d) Informační a komunikační technologie
(zkratka IKT)
Informační a komunikační technologie pronikají v dnešní době do všech oborů a
činností člověka. Práce s nimi je nezbytnou podmínkou pro úspěšný vstup mladého člověka
do života. Absolvent naší školy by měl umět využívat tyto technologie pro pracovní potřeby a
také v osobním životě.
Realizace průřezového tématu bude probíhat především ve vyučovacím předmětu
informační a komunikační technologie. Získané znalosti práce s textovým editorem,
tabulkovým procesorem, při tvorbě powerpointových prezentací, grafikou… žák využije ve
všech ostatních předmětech při zpracovávání protokolů a seminárních prací pomocí výpočetní
techniky, nebo vyhledávání informací na internetu. Také zpracování projektů a závěrečných
prací přispěje k procvičování základních počítačových dovedností. Ve výuce některých
předmětů jsou používány aplikační programy např. sadovnické projektování, floristika a jiné.
Přehled začlenění průřezových témat do vyučovacích předmětů
Kategorie a názvy vyučovacích
předmětů
Český jazyk a literatura
Cizí jazyk
Výchova k občanství
Zeměpis
Dějepis
Fyzika
Chemie
Biologie
Matematika
Tělesná výchova
Informační a komunikační technologie
Ekonomika a právo
Ovocnictví
Školkařství
Zelinářství
Květinářství
Základy floristiky
Sadovnictví
Základy sadovnického kreslení a projektování
Geodézie
Motorová vozidla
Odborná praxe
Sadovnická tvorba
Vinohradnictví
Krajinářství
Urbanistika
Interierová floristika
Začlenění průřezových témat
ODS
ČŽP
ČSP
IKT
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Projekty rozvíjející průřezová témata
Průřezová témata jsou dále rozvíjena také formou dlouhodobých a krátkodobých
projektů. Ve škole probíhají celoškolní projekty, na kterých se podílí žáci nejen čtyřletého
oboru s maturitou, ale i všechny ostatní obory. Vedle nich se provádí i celá řada projektů
menšího rozsahu v rámci jednotlivých předmětů a s mezipředmětovými vazbami.
Celoškolní projekty:
a) Kopidlenský kvítek – prodejní výstava
Prodejní výstava se koná pravidelně každoročně vždy v druhém říjnovém víkendu. Na
přípravě akce se podílí všichni žáci naší školy ze všech oborů a ročníků. Místnosti na zámku
se rukama žáků promění z učeben na slavnostně vyzdobené sály, zahrady a květinová zákoutí.
Žáci vyrábí na přání zákazníků a pro prodej nejrůznější aranžmá, zároveň prodávají výpěstky
z ovocné i okrasné školky, pokojové květiny, ovoce a zeleninu ze školní produkce. Ve
sportovní hale probíhá doprovodný program, který připravují žáci školy ve spolupráci
s odborníky. Je možné například zhlédnout módní přehlídky šatů doplněné zajímavými
kyticemi nebo květinovými doplňky, žáci předvádějí ukázky aranžování s odborným
výkladem, probíhá dražba kytic.
Cíle projektu:
- představení zahradnického umu žáků ve výzdobě školy
- prodej výrobků a výpěstků žáků školy
- společná práce třídních a mezitřídních kolektivů
- získání zkušeností s organizací skutečné akce většího rozsahu
- propojení teorie a praxe zahradnické produkce se skutečným prodejem výrobků
Uplatnění průřezových témat:
ODS: podpora kolegiality a tolerance mezi žáky při společné práci
získání pocitu odpovědnosti za kvalitně odvedené dílo
poznávání žáků se navzájem, vznik nových vztahů
ČŽP: třídění odpadu vzniklého při práci
šetření s materiálem při aranžování
sběr odpadu po sobotní prodejní výstavě
ČSP: rozvoj tvořivosti a fantazie při zpracování návrhů a jejich uvedení do praxe
aranžování většího prostoru
konkrétní odborné práce před veřejností – aranžování, prodej výpěstků
příprava a předvedení „módní přehlídky“ na přehlídkovém molu
IKT: příprava letáků, informativních cedulí a dalších tiskovin na PC
zpracování výsledků soutěží na PC
zpracování prezentace projektu vhodným způsobem na PC
b) Školní projekt na aktuálně zadávané téma
Projekt je určený pro všechny ročníky všech oborů studia. Téma projektu bude
aktuálně zadávané v daném roce z různých politických, historických, literárních a
společenských událostí a výročí, může být zařazeno i téma odborné. Učitelé a žáci vyšších
ročníků připraví pro nižší ročníky dílny, ve kterých se budou zabývat danou tematikou.
Projekt bude zakončen prezentačním odpolednem s pedagogy, kdy budou jednotlivé dílny
svou práci předvádět popř. učit zájemce z řad ostatních žáků.
Cíle projektu:
- týmová spolupráce mezi žáky školy, vytváření správné komunikace
- realizace zájmové dílny, motivace mladších žáků
- uplatnění demokratických principů při skupinové práci
- vytváření pozitivních vztahů mezi učiteli a žáky
poznávání žáků se navzájem, vznik mezitřídních vztahů
vytváření pozitivních vztahů mezi žáky a učiteli
ČSP: předvedení práce vedoucím dílny
uplatnění motivace mladších žáků
prezentace svojí práce před ostatními žáky školy
IKT: zapojení práce na PC v dílnách, kde je to účelné
c) Globální svět
Projekt je určený pro žáky 1. – 4. ročníku. Žáci jednotlivých ročníků dostanou
přidělené státy. Jejich úkolem je představení státu a života v něm (zeměpisná poloha,
zemědělství, průmysl, umění, jazyk, zvyky, tradice, jídlo, osobnosti, názory…). Po určitou
dobu žáci shromažďují podklady, které potom v prvním projektovém dni zpracovávají, druhý
projektový den je určen k prezentaci ostatním žákům, rodičům nebo přizvané veřejnosti.
Každá skupina si rozdělí práci, určí role ve skupině a způsob, jakým daný úkol zpracuje.
Z pedagoga se stává konzultant, který společně s žáky usměrňuje jejich nápady a koriguje
řešení úkolů. Nejlepší projekt je vyhodnocen.
Cíle projektu:
- prezentace států z celého světa
- poznávání částí různých kontinentů a jejich problémů (globalizace, postavení žen
ve společnosti, rasismus atd.)
- spolupráce žáků ve skupině, vyhledávání informací, výroba rekvizit, zpracování
daného úkolu pro jednotlivé země.
- práce s internetem, odbornými publikacemi a dalšími prameny
poznávání žáků se navzájem, prohloubení vztahů v třídním kolektivu
vytváření pozitivních vztahů mezi žáky a učiteli
problémy životního prostředí daného státu
ČSP: informace o hospodářství daného státu a možnostech pracovního uplatnění
uplatnění motivace mezi žáky
prezentace svojí práce před ostatními žáky školy
IKT: vyhledávání informací na PC, v médiích, knihách, encyklopediích…
zpracování informací na nástěnku a do prezentace
d) Odborná závěrečná práce
Projekt je určen pro žáky 2. – 4. ročníku. Ve 2. ročníku si všichni žáci vyberou nebo
navrhnou téma práce s odborným zaměřením, které zpracovávají dva roky. Při práci jim je
nápomocen konzultant z řad učitelů teorie nebo praxe. Ve 4. ročníku pak práci formou veřejné
prezentace představí. Důraz se klade především na vlastní poznatky a vlastní práci při
zpracování tématu. Odborná závěrečná práce je klasifikována ve vyučovacím předmětu, jehož
náplň souvisí s tématem práce.
Cíle projektu:
- vyhledání a zpracování tématu v odborném textu (literatura, časopisy, internet)
- získání praktických zkušeností a poznatků k danému odbornému tématu
- zpracování odborné práce většího rozsahu dle norem a její prezentace
- spolupráce s konzultantem popř. jinými odborníky
ODS: získání pocitu odpovědnosti za kvalitně odvedenou práci
spolupráce mezi žákem a konzultantem, motivace a vedení žáka
rozvíjení komunikativních kompetencí při prezentaci práce
ČŽP: problémy životního prostředí (v některých pracích)
ČSP: provedení jednoduchého výzkumu, pokusu jako součást vlastní práce
vypracování odborné práce na dané téma písemnou formou dle norem
používání odborné terminologie v psaném i mluveném textu
obhajoba svojí práce před ostatními žáky školy
IKT: vyhledávání informací na PC, v médiích, knihách, encyklopediích…
zpracování informací dle norem do psané práce a formou prezentace
Předmětové projekty:
V rámci jednotlivých vyučovacích předmětů probíhá řada krátkodobých nebo
střednědobých projektů. Jedná se o projekty rozvíjející zájem žáků o danou problematiku,
prohlubující jejich znalosti a schopnosti řešit problémy. Výstup těchto projektů se liší podle
ročníku studia, náročnosti zpracovávaného tématu a konkrétního cíle projektu. Prezentace
projektů probíhají v rámci výuky předmětu nebo mimo vyučování tak, aby je mohli sledovat i
žáci jiných ročníků.
5.3.
Organizace výuky
Délka vzdělávacího programu Zahradnictví 41-44-M/01 je 4 roky v denní formě
studia. Obsah vzdělávání je rozvržen do vyučovacích předmětů, jejich rozsah je vymezen
v učebním plánu a učebních osnovách. Vzdělávání probíhá i dalšími formami: praktické
vyučování, projektové dny, kurzy, exkurze, besedy.
5.3.1. Organizace teoretické výuky
Teoretická výuka všeobecných i odborných předmětů probíhá ve vybavených
učebnách. Výuka českého jazyka, cizích jazyků, informační a komunikační technologie,
biologie, chemie a všech odborných předmětů je realizována v odborných učebnách. Tyto
učebny jsou vybaveny k výuce konkrétního předmětu podle potřeb předmětu, ale zároveň i
podle současných finančních možností školy. V učebnách jsou umístěny názorné obrazy,
modely, přírodniny, sbírky plodů, herbáře, různé ukázky prací žáků, využívané ve výuce, a
další sbírkové položky. Je možné využívat audio i videotechniku, mikroskopy, zpětné
projektory, diaprojektory, vizualizéry i počítače s dataprojektory a další techniku.
Metody a formy výuky volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, probíranému
učivu a ke konkrétní situaci ve vyučovacím procesu. V 1. ročnících se žáci především adaptují
na nové prostředí a vyšší náročnost učiva střední školy. V dalších ročnících se pak využívá
náročnějších způsobů práce, které rozvíjí znalosti a dovednosti žáka, a připravují ho k budoucí
profesi i k možnému studiu na vysoké škole. Vedle klasických metod frontálního vyučování
s použitím moderní techniky a názorných pomůcek se důraz klade na aktivizační metody
výuky, které podporují nadání žáka, motivují žáka pro celoživotní učení a uplatnění na trhu
práce.
Některé předměty především odborného charakteru zahrnují vedle teoretické i
praktickou část výuky. Cvičení se konají podle aktuální organizace vyučování s plným nebo
děleným počtem žáků v odborných učebnách, pracovnách odborné praxe nebo na pozemcích
školy. Výuka floristiky a sadovnické tvorby z větší části probíhá praktickou formou. Žáci 4.
ročníku se profilují do těchto předmětů, získávají především dovednosti a návyky potřebné
k aranžování květin a navrhování zahrad.
Jedním z požadavků na žáky je znalost rostlin. Ve 2. - 4. ročníku žáci absolvují v
jarním období souhrnnou zkoušku z poznávání rostlin (100 položek). Seznam rostlin ke
zkoušce je projednán v předmětové komisi odborných předmětů, pro žáky je k dispozici na
nástěnce a na webových stránkách školy minimálně 3 měsíce před termínem zkoušky.
Žáci jsou vedeni k péči o své tělo, tělesnou a psychickou hygienu. Vedle vyučování
předmětu tělesná výchova se žáci 1. ročníku účastní sportovního kurzu, jehož náplní jsou
nejen sportovní, ale i branné, zdravotní a jiné disciplíny. Ve 2. ročníku probíhá sportovní
lyžařský kurz s tradiční sjezdařskou a běžeckou náplní. Dle podmínek se připravuje i výuka
jízdy na snowboardu.
Do organizace školního roku je zařazen 1 projektový týden určený na projekty
celoškolního charakteru. Tento týden je rozdělen do jednotlivých částí (dnů) během školního
roku. V rámci řešení žákovských projektům se uplatňuje princip skupinové práce třídních,
mezitřídních a mezioborových kolektivů. Kolektiv učitelů zadáváním krátkodobých i
dlouhodobých projektů vytváří podmínky pro samostatnější aktivní a intenzívní učební
činnost žáků, při které jsou uplatňovány vhodné sociálně - integrační komponenty vyučování.
Dochází k propojování učiva jednoduššího se složitějším v rámci jednoho předmětu i mezi
předměty různého charakteru. Zdůrazněny jsou motivační činitele vyučování formulací
problémových situací a řešením praktických cílů výuky. Výsledky žákovských projektů se
prezentují v rámci jednotlivých předmětů a projektových dnů během školního roku.
5.3.2. Organizace praktické výuky
Praktická část výuky probíhá především v předmětu odborná praxe. Odborná praxe se
skládá z učební rozvrhové praxe a blokové praxe, prázdninové praxe a individuální praxe.
Rozvrhová odborná praxe je zařazena do všech ročníků v délce 6 hodin jednou za 14
dní. Dobře tedy kopíruje průběh jednotlivých prací zahradníka během celého roku. V 1. – 3.
ročníku je ve školním roce doplněna o týden mimořádné blokové praxe, který žáci absolvují
buď najednou, nebo rozložený do částí (dnů) v termínu daném organizací konkrétního
školního roku. Učební odborná praxe se koná nejčastěji na pracovištích školního
hospodářství, ale i na smluvních pracovištích v zahradnických podnicích nebo na konkrétních
zakázkách.
Prázdninová praxe je zařazena také do 1. – 3. ročníku v rozsahu 1 týden během
hlavních letních prázdnin. Je součástí výuky, žák náhradou získá týden volna v době školního
vyučování od září do června podle termínů stanovených organizací v daném školním roce.
Prázdninová praxe 1. - 2. ročníku se zpravidla uskutečňuje na školním hospodářství, ve 3.
ročníku na smluvních pracovištích.
Individuální praxe probíhá ve všech ročnících v rozsahu 5 – 10 dní v jednom školním
roce.
K lepšímu poznávání organizace zahradnických podniků slouží také odborné exkurze.
Jejich náplň každoročně konzultují předmětové komise, je sestaven plán na daný školní rok.
a)
Ročníkové exkurze jsou určeny třídním kolektivům. Mají náplň většinou
všeobecněodbornou, kdy vedle poznávání zahradnického oboru je cílem i získání
kulturněhistorického přehledu. Pro žáky jsou povinné, jsou součástí výuky, žáci z nich
zpracovávají zprávu.
b)
Zájmové odborné exkurze většinou rozšiřují učivo odborných předmětů, jejich cílem
jsou různé zahradnické firmy. Pro žáky nejsou povinné, účastní se jich pouze ti, kteří mají o
danou problematiku zájem bez ohledu na ročník nebo obor vzdělávání.
5.4.
Způsob hodnocení žáků
Cílem výchovně vzdělávacího procesu je rozvoj kompetencí žáka, nikoliv známky,
body nebo procenta. Přesto je hodnocení významnou součástí výchovně vzdělávacího
procesu. Je totiž důležitou zpětnou vazbou, kterou žáci i učitelé potřebují pro kontrolu své
práce. Cílem hodnocení je poskytnout žákovi informace o tom, jak danou problematiku
zvládá, jak využívá to, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje. Nedílnou součástí
hodnocení musí být konkrétní návod, jak má žák postupovat, aby nedostatky odstranil. Na
základě zvládnutí nebo nezvládnutí učiva je možné zařadit novou učební látku nebo se
k učivu znovu vrátit. Včasná zpětná vazba posiluje ještě více efektivní učení.
Základem hodnocení žáků je klasifikační řád, který je součástí školního řádu. Každý
učitel v jednotlivých předmětech vypracuje konkrétní podmínky pro klasifikaci daného
předmětu, se kterými seznámí žáky na začátku školního roku. Formy hodnocení jsou pro
každého žáka ve třídě jednotné. Učitel využívá pětibodovou klasifikační stupnici. Jakýkoli
způsob dílčího hodnocení musí být objektivně a jednoznačně převoditelný na celkovou
klasifikaci. Učitel uplatňuje individuální přístup k žákům, žáci jsou vedeni také
k sebehodnocení. Za správnost a objektivnost klasifikace nese odpovědnost vyučující daného
předmětu.
Podklady pro hodnocení a klasifikaci žáků získávají vyučující během celého
klasifikačního období ústním zkoušením, písemnými pracemi, testy (vstupní, výstupní,
didaktické), kontrolními prověrkami znalostí a dovedností a sledováním práce žáků
v jednotlivých vyučovacích jednotkách. Hodnoceny jsou i skupinové práce žáků, řešení
problémů, projektů, domácích úkolů. Před hodnocením dává učitel žákovi dostatek času ke
zvládnutí, procvičení a zažití učiva. Účelem prověřování je hodnotit úroveň toho, co žák umí,
nikoliv pouze vyhledávat mezery v jeho vědomostech. Důraz je kladen na motivační,
informativní a výchovnou funkci hodnocení. Při hodnocení učitel uplatňuje přiměřenou
náročnost, pedagogický takt, přihlíží i k osobnosti žáka, jeho vyjadřování a zájmu o předmět.
Při formulaci zpětné vazby (ústně či písemně) upřednostňuje pozitivní vyjadřování.
Praktické vyučování je hodnoceno komplexní známkou, která se skládá z hodnocení
postupu činnosti a manuálních dovedností, vedení písemné dokumentace a prokázání
potřebných znalostí a schopností jak při individuální, tak i týmové práci.
Každý vyučující je povinen vést řádnou evidenci hodnocení a klasifikace prospěchu
žáků. Všechny důležité písemné práce, testy a kontrolní prověrky učitel uschovává po dobu
každého klasifikačního období.
Žáci, kteří trpí specifickými poruchami učení typu dyslexie, dysortografie, dysgrafie
atd., jsou hodnoceni s ohledem k těmto dysfunkcím dle platných metodických pokynů.
5.4.1. Popis hodnocení
1)
2)
3)
4)
5)
6)
7)
Při ústním zkoušení je hodnocena věcná znalost, vyvození správných závěrů, odborné
vyjadřování, porozumění problému, plynulost, samostatný projev, porozumění textu,
správné matematické vyjadřování, chápání souvislostí, správný postup, použití vzorců a
jednotek, přesnost výpočtu, konstrukce, uplatnění poznatků a dovednosti, samostatnost,
propojení mezi jednotlivými předměty, správné vyjadřování, plynule v určitém sledu,
v cizím jazyce – pravopis, slovní zásoba, gramatická správnost, logické členění výpovědi,
stylistika, pohotovost, samostatný projev, zvládnutí základního učiva – s přihlédnutím
k vývoji žáka.
V rámci cvičení je hodnocena pečlivost a správnost záznamů, zájem, snaha udělat
něco navíc, znalost, připravenost (pomůcky, materiál), správnost postupů a výsledků,
propojení získaných poznatků, dodržení termínu odevzdání, přesnost, logičnost,
schopnost přesně postupovat dle zadání, věcná správnost zápisu, aktivita.
Při praktickém vyučování v rámci individuální odborné praxe je hodnocena snaha,
správná vybavenost (obuv, oděv, doplňky), připravenost na praxi – pomůcky, materiál,
vhodný oděv, zájem o práci a snaha, množství, kvalita a technika práce, dodržování
bezpečnosti práce, správnost pracovního postupu, množství provedené práce, pečlivost,
dodržení termínu odevzdání deníku z praxe, obsah a úprava zápisů, u odborné
prázdninové praxe zpracování odborné zprávy o podniku a vykonávaných pracích, termín
odevzdání potvrzení o absolvování prázdninové praxe.
V rámci projektového vyučování je hodnocena kvalita zpracování projektu –
provázanost, srozumitelnost, formální a věcná správnost, schopnost úspěšné prezentace,
schopnost týmové práce, dodržení stanoveného cíle projektu, formální úprava projektu,
správnost a logika výpočtů, logika databáze, schopnost grafického zpracování dat, kvalita
a nápaditost prezentace, estetická úroveň textů a obrázků, celistvost zpracování
problému, správnost postupů, správnost vyhodnocení výsledků a jejich interpretace,
spolupráce s vedoucím učitelem projektu, spolupráce ve skupině, písemné zpracování
získaných poznatků, obrazová dokumentace, prezentace před spolužáky, práce s
literaturou a ICT, termín odevzdání celého projektu a jeho jednotlivých části, u resumé v
cizím jazyce – jazyková správnost, stylistická úroveň, způsob prezentace.
U exkurzí je hodnocena pečlivost a správnost záznamů, obsáhlost, zájem, aktivní účast
na exkurzi – zápis z průběhu exkurze a zpracování individuálního úkolu, které žák na
exkurzi plní, dodržení termínu odevzdání, dodržování BOZP.
Při souhrnném poznávání rostlinného materiálu ve 2., 3. a 4. ročníku jsou žáci
hodnoceni dle následující stupnice:
181 – 200 bodů
1 (výborný)
161 – 180 bodů
2 (chvalitebný)
141 – 160 bodů
3 (dobrý)
121 – 140 bodů
4 (dostatečný)
≤ 120 bodů
5 (nedostatečný)
Z každého odborného předmětu – květinářství, ovocnictví, zelinářství, sadovnictví – žák
může získat 50 bodů. Pokud žák není hodnocen alespoň stupněm dostatečný, není
klasifikován z odborného předmětu, ve kterém neuspěl. Žáci mají jeden řádný a dva
opravné termíny.
Předmětové projekty a ročníkové práce jsou hodnoceny v rámci předmětu, ve kterém
jsou zadávány. Vedle klasifikační stupnice se využívá i slovního hodnocení.
5.4.2. Informace o výsledcích vzdělávání
Zákonní zástupci a v případě zletilých žáků jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči
zletilým žákům a žákům plní vyživovací povinnost, mají právo na informace o výsledcích
vzdělávání. Tyto informace získávají na třídních schůzkách, které jsou konány nejméně
dvakrát ve školním roce, nebo v průběhu školního roku na internetu na webových stránkách
školy. Obrátí-li se zákonný zástupce na třídního učitele nebo vyučujícího příslušného
předmětu, budou mu tyto informace poskytnuty i touto cestou.
Před koncem klasifikačního období a v jeho každém čtvrtletí je prováděno hodnocení
výsledků vzdělávání a chování žáků v pedagogické radě. Neprospívá-li žák z některého
předmětu v 1. a 3. čtvrtletí, je zástupce nezletilého žáka upozorněn třídním učitelem na špatný
prospěch.
Za první i druhé pololetí škola žákovi vydá výpis vysvědčení. Samotné vysvědčení
pak bude žákům vydáno až po absolvování prázdninové praxe. Žáci 4. ročníku získávají ve
druhém pololetí vysvědčení v termínu daném organizací příslušného školního roku.
Škola má právo vyzvat zákonného zástupce nezletilého žáka k osobní účasti na
projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání.
5.5. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků
mimořádně nadaných
5.5.1. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Pojmem žáci se speciálními vzdělávacími potřebami označujeme ve
smyslu školského zákona žáky se zdravotním postižením, zdravotním nebo
sociálním znevýhodněním. Přístup k výchově a vzdělávání žáků s určitými
speciálními vzdělávacími potřebami se v posledních letech radikálně mění,
je prosazována tendence k integraci těchto žáků do běžných školních
kolektivů, což přispívá jak k jejich socializaci a připravenosti na běžný
občanský život, tak k lepšímu přístupu majoritní společnosti k lidem se
zdravotním postižením, sociálním či jiným znevýhodněním. Do skupiny žáků se
zdravotním postižením řadíme žáky s tělesným, mentálním, zrakovým nebo
sluchovým postižením, žáky s vadami řeči, žáky s autismem, vývojovými
poruchami učení nebo chování a žáky se souběžným postižením více vadami.
Zdravotním znevýhodněním se rozumí dlouhodobá nemoc, zdravotní oslabení
nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování.
Při vzdělávání žáků se speciálními potřebami vycházíme z dosavadních zkušeností.
Snažíme se o úzkou spolupráci s rodiči a s pedagogicko-psychologickými poradnami (PPP),
pod jejichž péči žáci spadají.
Již v rámci přijímacího řízení upozorňujeme rodiče na možnost doložit doklad o
poruchách učení, které zohledňujeme v průběhu i při ukončování studia. Při hodnocení a
klasifikaci vycházíme z doporučení a závěrů PPP, hodnocení v jednotlivých předmětech je u
těchto žáků individuální. Žáka hodnotíme s ohledem na jeho možnosti a schopnosti,
posuzujeme jeho individuální pokrok. V průběhu studia doporučujeme při eventuálních
potížích další vyšetření opět ve spolupráci s rodiči. Systém dalšího postupu zajišťuje třídní
učitel ve spolupráci s výchovným poradcem, ostatní učitelé jsou o případných doporučeních
informováni průběžně během celého studia žáka. Při klasifikaci je přihlíženo ke stupni a
druhu specifické poruchy učení. Členem pedagogického sboru je učitel se vzděláním speciální
pedagogiky, ostatní učitelé procházejí školeními na toto téma.
Tělesně postiženým žákům je nutné přizpůsobit výuku zejména při praktické výuce.
Jejich postižení může být pouze lehké, protože pro těžce tělesně postižené žáky nemáme
podmínky spojené s přístupností jednotlivých objektů. Škola nemá bezbariérový přístup a
příprava pro zahradnické povolání vyžaduje ve velké míře jemnou motoriku, pohyb v terénu a
dalších objektech.
Zrakově postiženým žákům je nutné zpřístupnit obsah jednotlivých předmětů
vhodnou formou a vhodnými pomůckami (učební texty přepsané do bodového písma nebo v
elektronické či zvukové podobě, výukové materiály v reliéfní podobě atd.). Studium je možné
pro žáky s lehkou formou postižení, ne pro těžce zrakově postižené nebo nevidomé.
V komunikaci žáků s poruchami sluchu (neslyšících) je nutno respektovat právo na
volbu komunikačního prostředku (znakový jazyk, mluvená řeč, odezírání) a dodržovat při
výuce určitá pravidla komunikace se žáky se sluchovým postižením (mluvit směrem ke třídě,
používat nákresy, grafy, komentovat neočekávané reakce na sluchové podněty, ověřovat
pochopení nových pojmů atd.). Škola v současné době nemá pedagoga, který by ovládal
znakový jazyk.
Žáci s autismem jsou velmi specifickou skupinou osob s postižením. Zařazení žáků s
autismem záleží na mentální úrovni žáka, na projevech chování, na způsobu komunikace atd.
Při jejich začleňování je nutno dodržovat určité zásady (strukturu prostředí, místa a času,
konkretizaci požadavků a vizualizaci maximálního možného množství informací). Studium je
možné pro studenty s lehkou formou postižení.
Žáci se specifickými vývojovými poruchami učení (dyslexií, dysgrafií, dysortografií
aj.) jsou většinou průměrně, ale často i nadprůměrně nadaní. Počet žáků s těmito obtížemi se
v posledních letech stále zvyšuje, a proto je nutné věnovat této problematice zvýšenou
pozornost. Žáci se specifickými poruchami učení jsou významně ohroženi školní neúspěšností
a dalšími riziky vzniku sociálně patologických jevů, neboť postižení je skryté. O
individuálních potřebách konkrétního žáka jsou pedagogové informováni výchovným
poradcem. Učitelé musí často volit pro tyto žáky jiné metody a formy výuky – testy, speciální
formy zkoušení – a respektovat individuální tempo žáka. Žáci by měli přicházet ze škol
poskytujících základní vzdělání s vytvořeným systémem nápravných postupů, kompenzačních
postupů a pomůcek atd. Jejich respektování, rozšiřování a modifikace jim pomůže absolvovat
úspěšně studia střední školy v plném rozsahu. V některých případech se mohou objevit
problémy v chování, které je možné vhodnými výchovnými postupy zvládnout.
5.5.2 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním
U žáků s rizikovým chováním se bude jednat především o volbu vhodných
výchovných prostředků a úzkou spolupráci se školskými poradenskými zařízeními, sociálními
pracovníky a jinými odborníky. Specifické vzdělávací potřeby žáků z odlišného sociálně
kulturního prostředí se mohou promítnout i do obsahu vzdělávacího programu, metod a forem
výuky i způsobu hodnocení žáků. Žáci z jiného kulturního prostředí mohou mít např.
komunikační problémy (nedostatečné znalosti češtiny, problémy s osvojováním nové slovní
zásoby včetně odborné terminologie, s porozuměním výkladu učitele nebo čtenému textu
apod.), nebo nedostatky „polytechnického“ a psychomotorického charakteru v důsledku
jiných životních zkušeností, což může činit problémy v praktickém vyučování, zejména při
odborné praxi.
Všichni pedagogičtí pracovníci, a vhodnou formou i žáci, se musí seznámit se sociálně
kulturními zvláštnostmi žáků, aby byli schopni lépe pochopit jejich projevy a problémy a volit
vhodné vyučovací metody a společenský přístup k nim.
5.5.3 Vzdělávání žáků mimořádně nadaných
Mimořádně nadaní žáci mají možnost využívat veškeré aktivity, které škola nabízí.
Jsou to zájmové kroužky, soutěže, olympiády, kulturní a sportovní akce. Učitelé jsou schopni
a ochotni věnovat těmto žákům svůj čas na jejich rozvoj. Status Nadačního fondu zahradnické
školy umožňuje využít prostředky fondu na rozvoj těchto žáků. Škola je schopná vytvořit pro
žáky mimořádně nadané individuální studijní plán, aby rozvoj žáků byl co nejintenzivnější.
Důležitá je v této oblasti spolupráce s rodiči.
5.6.
Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence
Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence na škole se řídí
příslušnými právními normami.
Žáci jsou pravidelně na začátku školního roku seznámeni třídním učitelem s pravidly
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence a svým podpisem stvrzují, že těmto
pravidlům rozumí a chtějí je dodržovat. Proškolením prochází žáci i v předmětech, které mají
zvláštní nároky na bezpečnost a ochranu zdraví (odborná praxe a odborný výcvik, tělesná
výchova, práce s počítači, cvičení z chemie a biologie apod.) nebo při zvláštních
příležitostech – před odbornými exkurzemi, sportovními kurzy, výjezdy žáků mimo školu
(soutěže), na pracovištích smluvních podniků při vykonávání praxe, při nástupu na delší
období prázdnin (vánoční, jarní, letní) apod.
Samozřejmě, že samotné proškolení žáků nestačí. Na dodržování bezpečnosti a
ochranu zdraví při práci, stejně i dodržování požárních předpisů během výuky a o přestávkách
dohlíží pověřený učitel. Před výkonem jakékoli činnosti jsou nejdůležitější bezpečnostní
pravidla znovu žákům opakována a připomínána.
5.7.
Způsob ukončení vzdělávání
Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou podle platných právních norem. Maturitní
zkouška se skládá ze společné části a profilové části.
Společná část maturitní zkoušky se skládá z 3 zkoušek, a to ze zkoušky z českého
jazyka, cizího jazyka a z volitelné zkoušky.
Zkoušky z českého jazyka a z cizího jazyka se skládají z ústní a písemné části. Ve škole je
možno konat maturitní zkoušku z anglického nebo německého jazyka.
Škola připravuje žáky pouze na volitelnou zkoušku z občanského a společenského základu.
Tato zkouška se koná písemně.
Profilová část maturitní zkoušky se skládá z 3 zkoušek, a to ze zkoušky praktické a
dvou zkoušek z odborných předmětů.
Praktická zkouška obsahuje poznávání rostlin, test z obecných odborných znalostí a ústní
zkoušku s praktickým předvedením odborné práce.
Zkoušky z odborných předmětů se skládají ústní formou z okruhů sadovnictví – ovocnictví a
květinářství – zelinářství.
Vedle těchto povinných zkoušek může žák skládat i další nepovinné zkoušky dle
svého výběru.
náměstí Hilmarovo 1, 507 32
6. Učební plán
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
od 1. září 2012
Kategorie a názvy
vyučovacích předmětů
Počet týdenních vyučovacích hodin v ročníku
1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník Celkem
Povinné vyučovací předměty:
Český jazyk a literatura‫٭‬
3
Cizí jazyk‫٭‬
3
Výchova k občanství‫٭‬
1
Zeměpis
2
Dějepis
0
Fyzika
3
Chemie
3
Biologie
2
Matematika
3
Tělesná výchova
2
Informační a komunikační
2
technologie
Ekonomika a právo
0
2
Ovocnictví‫٭٭‬
0
Školkařství‫٭٭‬
0
Zelinářství‫٭٭‬
0
Květinářství‫٭٭‬
0
Základy floristiky
0
Sadovnictví‫٭٭‬
0
Sadovnické kreslení a
0
projektování
Geodézie
0
0
2
Motorová vozidla
0
Odborná praxe‫٭٭‬
3
Povinné volitelné vyučovací předměty:
Sadovnická tvorba
0
Floristika
0
Nepovinné volitelné předměty:
Vinohradnictví
Krajinářství
Urbanistika
Zakládání a údržba sadovnické
zeleně
Interierová floristika
Speciální zahradnická
mechanizace
Počet vyučovacích hodin týdně
31
2
3
1
0
2
0
2
2
2
2
2
4
1
0
0
0
1
2
2
2
3
4
2
0
0
0
0
2
1
2
10
14
5
2
2
3
6
8
8
8
2
0
0
4
0
2
0
2
0
1
1
1
2
0
2
0
2
2
1
2
2,5
0
2
0
2
2,5
0
2
4,5
4
4
2
4
5,5
2
5
1
1
0
2
0
0
2
2
3
2
1
0
0
3
0
2
0
0
3
2
3
4
2
12
0
0
0
0
2
2
2
2
32
128
Využití
disponibilních
hodin
4
1,5
2
2
4
4
1,5
4
2
1
1
1
1
1
1
1
33
1
1
1
32
Poznámky k učebnímu plánu:
1. * společná část maturitní zkoušky (tzv. státní maturita)
Škola žáky připravuje pro společnou část maturitní zkoušky z českého jazyka, cizího
jazyka a volitelné zkoušky – výchova k občanství.
2. ** profilová část maturitní zkoušky
Škola žáky připravuje v profilové části maturitní zkoušky ke třem zkouškám –
1. zkouška praktická (zahrnuje učivo odborné praxe), 2. zkouška ústní z květinářství a
zelinářství, 3. zkouška ústní z ovocnictví, sadovnictví a školkařství.
3. Ve vyučovacím předmětu cizí jazyk si žáci vybírají z nabídky: anglický jazyk,
německý jazyk.
4. Pro výuku předmětů floristika a základy sadovnického kreslení a projektování bude
třída dělena na dvě poloviny a učivo bude rozvrženo do dvouhodinových bloků.
5. Vyučovací předmět odborná praxe bude organizován formou rozvrhové učební praxe,
blokové učební praxe, prázdninové praxe a individuální praxe.
6. Období prázdninové praxe je žákům nahrazeno volnem během příslušného školního
roku v období od září do června.
7. Volitelné vyučovací předměty jsou vyučovány ve 4. ročníku a jsou určeny pro
profilaci žáků do příslušných oborů
8. Volitelné nepovinné předměty si mohou volit žáci od 2. do 4. ročníku. Výuka bude
probíhat vždy v rámci jednoho pololetí s dotací 2 hodiny týdně. Bude realizována při
minimálním počtu 15 přihlášených žáků. Po přihlášení do výuky nepovinného
předmětu je docházka povinná a žák bude z tohoto předmětu klasifikován.
9. Volné disponibilní hodiny byly využity pro výuku odborné praxe, na posílení výuky
cizího jazyka, ekonomického vzdělávání a na získání hlubších poznatků
v přírodovědném a společenském vzdělávání. Dvě hodiny jsou věnovány také na
rozvíjení zájmu žáků o konkrétní zahradnické specializace podle jejich volby.
Přehled využití týdnů ve školním roce:
Činnost
Vyučování podle rozpisu učiva
Odborná bloková praxe
Odborná prázdninová praxe
Sportovní kurz
Lyžařský výcvikový kurz
Projektový týden
Maturitní zkouška
Časová rezerva
Počet týdnů celkem
1.ročník
32
1
1
1
0
1
0
4
40
Počet týdnů v ročníku
2. ročník
3. ročník
32
32
1
1
1
1
0
0
1
0
1
1
0
0
4
5
40
40
4.ročník
29
0
0
0
0
1
3
4
37
Rozsah plánované odborné praxe:
Praxe
rozvrhová
bloková
prázdninová
Počet týdnů v ročníku
3
1
1
Praxe celkem
Počet ročníků
4
3
3
Počet týdnů za studium
12
3
3
18
7. Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
od 1. září 2012
Škola:
Kód a název RVP:
Název ŠVP:
Střední škola zahradnická, Kopidlno, náměstí Hilmarovo 1
Zahradnictví
ŠVP
RVP
Vzdělávací oblasti a
obsahové okruhy
Jazykové vzdělávání:
Český jazyk
Cizí jazyk
Min.počet
vyučovacích
hodin za studium
týdenní celkem
5
10
160
320
Společenskovědní
vzdělávání
5
160
Přírodovědné vzdělávání
4
128
Matematické vzdělávání
8
256
Estetické vzdělávání
5
160
Vzdělávání pro zdraví
8
256
Vzdělávání v IKT
Ekonomické vzdělávání
4
128
3
96
Základy zahradnické
výroby
11
352
Pěstování ovoce,
zeleniny a okrasných
rostlin
22
704
Sadovnická a
krajinářská tvorba
10
320
Stroje, zařízení a
motorová vozidla
8
256
Disponibilní hodiny
25
800
Celkem
128
4096
Vyučovací předmět
Cizí jazyk
Zeměpis
Dějepis
Fyzika
Chemie
Biologie
Matematika
Odborná praxe
Základy floristiky
Tělesná výchova
Sportovní kurz
Lyžařský výcvikový kurz
Informační a komunikační
technologie
Ekonomika a právo
Biologie
Odborná praxe
Ovocnictví
Zelinářství
Školkařství
Květinářství
Základy floristiky
Odborná praxe
Sadovnictví
Počet
vyučovacích
hodin za studium
týdenní celkem
5
14
5
2
2
3
6
4
8
0,5
5
0,5
8
X
X
160
436
154
64
64
96
192
122
253
14,5
151
16
250
4
128
4,5
4
4
3
1
4
4
2
5,5
1,5
6,5
5
Sad. kreslení a projektování
2
Geodézie
2
Odborná praxe
2
4
Motorová vozidla
2
Odborná praxe
2
Volitelný předmět
2
Odborná praxe
6 týdnů
128
136,5
128
128
90
32
122
122
64
168,5
48
206,5
154
64
64
61
128
64
61
58
180
4180
8. Učební osnovy jednotlivých předmětů
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
od 1. září 2012
Učební osnova předmětu:
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Celkový počet hodin za studium:
Platnost:
311
od 1. září 2012
Pojetí vyučovacího předmětu
Obecné cíle
Snahou je docílit, aby žák přesně formuloval své myšlenky, ať slovně nebo písemně,
aby sdělil své citové i pragmatické poznatky, aby uměl zvolit správnou formu komunikace
v různých životních situacích, aby se dokázal racionálně sebehodnotit, znal kritéria, podle
kterých je hodnocen učitelem v ústním i písemném projevu.
Charakteristika učiva
Učivo je zařazeno do všech čtyř ročníků studia. Charakter učiva doplňuje systém
znalostí a dovedností žáků potřebných pro běžný život a je základem pro výuku všech
ostatních vyučovaných předmětů. Je též základem pro budoucí celoživotní vzdělávání.
Vyučovací předmět český jazyk a literatura má komplexní charakter a je členěn na
složku jazykovou (z níž je dále vyčleněno vyučování slohu) a literární, která se svým pojetím
blíží literární výchově. Všechny složky se navzájem prolínají. V komunikační a slohové
výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně
psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu, analyzovat jej a
kriticky posoudit jeho obsah. V jazykové výchově získávají žáci vědomosti potřebné
k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Jsou vedeni k přesnému a logickému myšlení,
které je základem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. V literární výchově
žáci na základě četby poznávají literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky,
postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Postupně
získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky a prohlubují čtenářskou gramotnost. Dospívají
k poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje.
Cíle vzdělávání
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci:
 správně a kultivovaně používali mateřský jazyk v běžných situacích a souvisle se
vyjadřovali
 získali pro život významné dovednosti, spojené s mnohostrannou komunikací člověka
(ústní a písemné způsoby vyjadřování ve vztahu k odlišným adresátům, schopnost
vyjadřovat vlastní názory, vystupovat před lidmi apod.)
 poznávali bohatost českého jazyka, jeho slovní zásoby a v praxi používali elementární
pravidla stylistiky
 prakticky zvládli základy českého pravopisu a osvojili si podstatné poznatky ze
systému českého jazyka
 s porozuměním četli a interpretovali texty z literatury minulosti i současnosti
 získali elementární a použitelné literárněvědné poznatky, důležité pro pochopení
čteného textu, pro jeho rozbor a hodnocení


poznali nejdůležitější literární žánry a formy a rozlišili hodnotnou literaturu od
literatury konzumní a manipulační
chápali funkci divadla, filmu, televize a ostatních médií, naučili se orientovat v jejich
mnohostranné nabídce z hlediska kvality a významu pro vlastní život
Výukové strategie
Obsah učiva je volen tak, aby žáci přijímali nové poznatky s vědomím jejich
využitelnosti při přípravě v ostatních předmětech, ale i při dalším studiu, v osobním životě a
při výkonu budoucího povolání. Výuka je vedena formou výkladu s využitím audiovizuální
techniky. Za teoretickým výkladem následuje procvičení formou praktických úloh, které jsou
zadávány tak, aby co nejvíce odpovídaly potřebám ostatních předmětů a byly využitelné i
v běžném životě. Žáci při řešení úloh pracují pod vedením učitele samostatně vlastním
tempem, do cvičení jsou zařazovány jak dílčí, tak i komplexní praktické úlohy, kde žáci
využívají znalostí a dovedností z různých tematických celků. Jednotlivé tematické celky jsou
časově zařazeny tak, aby na sebe vhodně navazovaly a současně podporovaly výuku
v ostatních předmětech. Důraz je kladen na metody a formy práce založené na spolupráci
žáků ve dvojicích a ve skupinách, při kterých se žáci vzájemně učí, prezentují se, řeší
problémové úkoly. Zvýšená pozornost je věnována komunikačním dovednostem žáků,
vhodné interpretaci přečteného textu, jednoduchému popisu struktury a jazyka literárního díla,
ústnímu i písemnému formulování dojmů z četby, návštěvy kulturních akcí apod.
Hodnocení výsledků žáků
Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace založená na ústním nebo písemném
zkoušení, řešení samostatných úkolů, vypracování slohových prací, záznamy z četby. Při
hodnocení učitel sleduje, v jaké míře si žák osvojuje poznatky, jak dovede získané vědomosti
a dovednosti používat, jak ovládá základní komunikační prostředky, jak se u žáka projevují
rysy samostatného myšlení, jak ovládá důležité učební postupy, jak žák chápe a s jakým
porozuměním přijímá mravní a občanské hodnoty, jak se projevuje.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat
Předmět český jazyk a literatura rozvíjí u žáků především komunikativní kompetence:
 stručné, jasné a srozumitelné formulování myšlenek
 komunikaci mluveným slovem i písemným projevem
 kulturní projev a chování žáka
Při použití vhodných výukových strategií lze u žáků dále rozvíjet:
 čtenářskou gramotnost – různé práce s textem
 celkovou funkční gramotnost - vyhledávat a zpracovávat texty, třídit informace,
uvádět věci do souvislostí
 různé techniky učení – podle svých schopností a stylu práce
 uplatnění tvořivosti a fantazie při řešení problémů
 týmovou spolupráci při řešení problémů
 respektování názorů a práce jiných lidí
 pozitivní vztah k hodnotám kulturního dědictví (českého, evropského i světového)
 odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti
 mediální gramotnost – kritický přístup k informacím a informačním zdrojům
 motivaci k celoživotnímu vzdělávání
1) Občan v demokratické společnosti
Při výuce českého jazyka se uplatňuje tzv. mediální výchova. Žák se učí rozlišovat
různá jazyková sdělení a správně vnímat napsaný text, interpretovat ho podle významu a
komunikační situace, zaujímat k němu kritický postoj. Měl by umět vyhledat nové informace
k textu a porovnávat různé zdroje. Při výuce slohu se pozornost věnuje jednotlivým slohovým
útvarům, žák se učí komunikovat ústně i písemně – vypracovat úřední dopis, žádost,
životopis, napsat a vysvětlit odborný text nebo pronést jednoduchý projev.
V literární výuce jsou zařazeni významní spisovatelé a novináři, kteří svým dílem,
často i životním postojem, ovlivnili myšlení a postoje lidí dané doby a jejich dílo je
inspirativní i pro dnešní generace – K. Čapek, J. Seifert, osobnosti Osvobozeného divadla, K.
Kryl…).
2) Člověk a životní prostředí
Při slohové výuce žáci zpracovávají ve svých pracích různou tematiku. Při
možnosti výběru je problematika životního prostředí oblíbeným tématem žáků při psaní
slohových prací – úvah, zpráv a článků do novin nebo fejetonů.
3) Člověk a svět práce
V souvislosti s uplatněním ve světě práce procvičují žáci základní útvary
administrativního stylu – píší úřední dopis, žádost, sestavují pracovní smlouvu, strukturovaný
a běžný životopis, inzerát.
4) Informační a komunikační technologie
Při získávání informací pomocí informačních a komunikačních technologií se žák
zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák informace vyhledává a zpracovává je do
krátkých referátů nebo jiných slohových útvarů dle zadání. Při zpracovávání informací žák
používá kontrolu pravopisu.
Příklady vyhledávaných informací:
 umělecké směry v různých historických obdobích a její představitelé
 divadla, jejich programová nabídka
 život a dílo spisovatelů
Rozpis učiva a výsledků vzdělávání
Výsledky vzdělávání
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 rozezná vhodné užití spisovného a
nespisovného jazyka v rámci
konkrétní komunikační situace
 rozdělí slovanské jazyky a popíše
jejich historii
 zjistí a vybere potřebné informace
z dostupných zdrojů
 samostatně zpracuje a kriticky
zhodnotí získané informace
 využívá služeb knihoven
 vypracuje anotaci
Úvod do studia jazyka a slohu
 základní pojmy jazykovědy a
stylistiky
 národní jazyk
 čeština a jazyky příbuzné
 získávání a zpracování informací
14
Žák:
 řídí se zásadami správné výslovnosti
 ovládá techniku mluveného slova
 klade otázky a vhodně formuluje
odpovědi
 rozlišuje spisovnou a nespisovnou
výslovnost českých slov, intonaci,
tempo řeči, pauzy, frázování
 komunikuje kultivovaně, využívá
vhodné jazykové prostředky pro
danou situaci
Nauka o zvukové stránce jazyka a
spisovné výslovnosti
 základní termíny fonetiky a
fonologie
 systém českých samohlásek
 systém českých souhlásek
 spodoba hlásek
 slovní přízvuk
 zvuková stránka souvislé řeči
 spisovná výslovnost češtiny
4
Žák:
 v písemném projevu uplatňuje zásady
českého pravopisu
 pracuje s Pravidly českého pravopisu
Nauka o písemné stránce jazyka a
pravopis (ortografie)
 psaní velkých písmen
 interpunkční čárka ve větě
jednoduché
 hranice slov v písmu, spojovník,
příslovečné spřežky
 interpunkční čárka v souvětí
 další interpunkční znaménka
 průběžné procvičování
5
Žák:
 používá adekvátní slovní zásoby
včetně příslušné odborné terminologie
 pracuje s jednotlivými druhy slovníků
 posoudí vhodnost užití pojmenování
v daném kontextu
 přiřadí k pojmenování v daném
kontextu synonyma a antonyma
 rozezná obrazné a neobrazné
pojmenování
Nauka o slovní zásobě (lexikologie
a frazeologie)
 základní terminologie
 význam pojmenování a slov
 sémantické vztahy mezi
lexikálními jednotkami
(polysémie, homonymie,
synonymie, antonymie)
 přenášení pojmenování, druhy
pojmenování (metafora,
6
 nahradí běžné cizí slovo českým
ekvivalentem a naopak
metonymie, synechdocha)
 proměny a obohacování slovní
zásoby
 slovníky a práce s nimi
 přejatá slova
Žák:
 používá zásady k tvoření slov
 odvozuje, skládá a zkracuje slova
 provede slovotvornou a
morfologickou analýzu slovního tvaru
Nauka o tvoření slov (derivologie)
 základní terminologie
 tři způsoby tvoření slov
 stavba slova
3
Žák:
 v písemném i mluveném projevu
používá tvary slov, které odpovídají
současným normám
 pracuje s nejnovějšími normativními
příručkami českého jazyka
 určí slovnědruhovou platnost slova
Tvarosloví (morfologie)
 tvaroslovné kategorie jmen,
sloves
 neohebné slovní druhy
 formální tvarosloví (dubletní
tvary)
4
Žák:
 používá správnou stavbu textu
 odhaluje a opravuje jazykové
nedostatky a chyby
 uplatňuje znalosti ze skladby při
logickém vyjadřování
 provádí větněčlenský rozbor věty a
souvětí
 posoudí jazykovou a stylovou
vhodnost syntaktické výstavby textu
Skladba
 základní terminologie, věta a
výpověď
 větné vztahy, aktuální členění
věty, nepravidelnosti větné stavby
 úvod do valenční skladby
 textová skladba, komunikační
aspekty výstavby textu
8
Žák:
 vysvětlí soustavu jazyků
 vysvětlí zákonitosti vývoje češtiny
 rozlišuje spisovný jazyk, hovorový
jazyk, dialekta a slohově příznakové
jevy
 volí ve vlastním projevu prostředky
adekvátní komunikační situaci
Obecná poučení o jazyce a o
podobě a vývoji češtiny
 jazyk a myšlení, příbuznost
jazyků, jazyková kultura,
jazykové příručky, vývoj českého
jazyka, základní tendence vývoje
českého jazyka
 základní poučení o nářečních a
nadnářečních útvarech českého
jazyka, poučení o vztahu češtiny a
slovenštiny
12
Žák:
 rozlišuje jazykové styly
 rozpozná slohové postupy a útvary
 rozpozná funkční styl, jímž je text
napsán
 vystihne charakteristické znaky
různých druhů textu a rozdíly mezi
Nauka o slohu (stylistika)
 styl, komunikačně sdělný projev,
slohotvorní činitelé, funkční
styly, slohové postupy, jazykové
útvary
 jazykové prostředky výstavby
projevu a jejich uspořádání
47














nimi
posoudí kompozici textu, jeho slovní
zásobu a skladbu
sestaví jednoduché zpravodajské a
propagační útvary (zpráva, reportáž,
pozvánka…)
vhodně používá slohové postupy a
základní útvary
rozezná charakteristické rysy
odborného stylu
zpracuje výstižný a souvislý jazykový
projev
odborně se vyjadřuje o jevech svého
oboru v základních útvarech svého
oboru, především popisného a
výkladového
sestaví základní projevy
administrativního stylu
vyjadřuje se věcně správně, jasně a
srozumitelně
používá slohové postupy uměleckého
stylu
posoudí funkčnost užitých jazykových
prostředků jednotlivých stylů
plynule a souvisle vypravuje
jednoduchý děj, zapojí do
vypravování přímou řeč a historický
prézens
vhodně se prezentuje, argumentuje a
obhajuje svá stanoviska
přednese krátký projev
využívá emocionální a emotivní
stránky mluveného slova, vyjadřuje
postoje neutrální, pozitivní a negativní
Žák:
 vysvětlí pojem umění jako
specifickou výpověď o skutečnosti
 rozezná umělecký text od
neuměleckého
 rozebere umělecký text za použití
znalostí z literární teorie a poetiky
 pozná folklór a ústní lidovou
slovesnost u nás nebo v zahraničí
 pozná a charakterizuje jednotlivé
formy ústní lidové slovesnosti
 rozumí textu i jeho částem
 odhadne autorskou strategii
 rozezná autora, vypravěče/lyrický
subjekt postavy, postihne vztahy mezi
nimi
 prostěsdělovací styl
 publicistický styl (hlavní útvary,
stylistické prostředky, zpráva,
článek, komentář, fejeton)
 odborný styl: obecné poučení,
hlavní útvary, stylistické
prostředky, úvaha, výklad,
výkladový referát, popis děje,
popis objektu, popis pracovního
postupu)
 administrativní styl: obecné
poučení, hlavní útvary, jazykové
požadavky na administrativní
útvary (úřední dopis, pracovní
smlouva, komerční inzerát,
strukturovaný životopis)
 umělecký styl:obecné poučení,
hlavní útvary, stylistické
prostředky výstavby, produkční
projevy (vypravování)
 řečnický styl: obecné poučení,
hlavní útvary, příprava a přednes
projevu, esej
Základy literární teorie, úvod do
čtenářství a studia literatury
 figury, volný verš, kompoziční
postupy
 stylizační postupy moderní prózy,
vnitřní monolog, znakové pojetí
uměleckého díla, metoda volných
asociací a pásma obrazů
4
průběžně
 rozpozná v textu prvky manipulace,
podbízivosti, laciného efektu apod.
 identifikuje různé způsoby čtení a
interpretace textu
Žák:
 zařadí typická díla do jednotlivých
uměleckých směrů a příslušných
historických období
 zhodnotí význam daného autora i díla
pro dobu, v níž tvořil, pro příslušný
umělecký směr i pro další generaci
 samostatně vyhledává informace
z této oblasti
 vyjmenuje základní umělecké směry
daného období, jejich hlavní
představitele a stěžejní díla
 interpretuje literární texty a diskutuje
o nich
 při rozboru literárních textů uplatňuje
znalosti z literární teorie a poetiky
 vystihne charakteristické znaky
různých literárních textů a znaky mezi
nimi
 vyjadřuje vlastní prožitky
z uměleckých děl (knihy, divadelního
představení, filmu)
 orientačně zařadí text do literárně
historického kontextu
 využije vědomostí získané přečtením
díla, z něhož pochází umělecký text
 čte krásnou literaturu, interpretuje
literární texty a diskutuje o nich
 navštěvuje divadelní představení a
umí je interpretovat
 orientuje se v nabídce kulturních
institucí
 zkouší vlastní uměleckou tvorbu
204
Literární historie a literární
kritika
 písemnictví starověku a raného
středověku, středověká evropská
literatura
 staroslověnské písemnictví,
středověké latinské písemnictví
na území Čech a Moravy,
středověká česky psaná literatura
od počátků po období husitství,
česká literatura v období husitství
 humanismus a renesance
v evropských literaturách,
klasicismus a preromantismus
v české literatuře
 baroko v evropských literaturách,
baroko v české literatuře
 klasicismus a preromantismus
v evropských literaturách a v
české literatuře, první a druhá
fáze národního obrození, počátky
novodobé české žurnalistiky
 romantismus ve světové literatuře
 romantismus v české literatuře,
třetí fáze národního obrození
 realismus a naturalismus ve
světové literatuře, česká literatura
ve druhé polovině 19. století:
májovci, ruchovci a lumírovci,
český kritický realismus
 moderní směry ve světové
literatuře od poslední třetiny 19.
století: impresionismus,
symbolismus, dekadence, český
impresionismus, symbolismus a
dekadence, Česká moderna
 rozvoj moderní české
žurnalistiky, česká literární kritika
 světová literatura v období
přelomu století po počátek druhé
světové války, proletářská poezie,
poetismus a surrealismus, válečná
tematika v próze, avantgardní
próza, demokratický proud, tzv.
socialistický realismus,
psychologická próza, české
meziválečné drama a divadlo
avantgardní a klasické, česká
literární kritika a žurnalistika od
přelomu století po počátek druhé
světové války
 česká literatura v období německé
okupace
 světová literatura ve druhé
polovině 20. století, válečná
tematika, rozhněvaní mladí muži,
beatnici, existencionalismus,
neorealismus, nový román,
magický realismus, absurdní
drama, realistické drama,
postmoderna, člověk v totalitní
společnosti
 česká literatura ve druhé polovině
20. století, vrcholná díla oficiálně
vydávané poezie, prózy a dramatu
50. - 80. let, ineditní a exilová
literatura, divadla malých forem a
klasické drama, česká
postmoderna, vrcholná díla 90. let
a přelomu tisíciletí, česká
žurnalistika a literární kritika
druhé poloviny 20. století
Anglický jazyk
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
436
od 1. září 2012
Obecné cíle
Cílem vzdělávání v předmětu anglický jazyk je rozvíjet receptivní, produktivní,
interaktivní a mediační řečové dovednosti žáků a poskytnout ucelený přehled geografického,
politického a kulturního rozvoje anglofonních zemí.
Vzdělávací cíle a výstupní požadavky na absolventy jsou formulovány na úrovni B1
Společného evropského referenčního rámce.
Učivo je rozloženo do všech čtyř ročníků studia, má komplexní charakter, doplňuje
systém znalostí z dalších všeobecných i odborných předmětů.
Žák si systematicky rozvíjí, rozšiřuje a prohlubuje znalosti, dovednosti a návyky
v návaznosti na učivo základní školy. Učí se základní gramatické struktury, tvarosloví a
stavbu anglické věty. Procvičuje výslovnost a intonaci celých vět. Žák se pomocí jazykových
prostředků a na základě různých tematických okruhů naučí základním řečovým dovednostem
receptivním (poslech a čtení s porozuměním), produktivním (ústní projev, hlasité čtení,
písemný projev) a interaktivním (komunikace). Zároveň si rozšíří své znalosti o anglicky
mluvících zemích.
Vzdělávání v anglickém jazyce směřuje k tomu, aby žáci:
 znali anglickou gramatiku, osvojili si její pravidla a byli je schopni aplikovat
 získali a upevňovali si slovní zásobu odpovídající minimálně úrovni B1 podle
Společného evropského referenčního rámce
 procvičovali jazykové funkce v různých receptivních aktivitách, především pomocí
poslechů audio – nahrávek rodilých mluvčích a čtením autentických textů
 prohlubovali produktivní řečové dovednosti: vyjádření názoru či přání, popis,
vyprávění, srovnání, hlavní myšlenky textu/filmu, kladení otázek, odpovídání na
otázky, vyhledávání konkrétních informací v populárně – naučném textu, vyplňování
kvízů a formulářů
 procvičovali interaktivní řečové dovednosti při simulaci reálných situací, kde uplatní
nejen znalosti anglického jazyka, ale i osobní kreativní přístup
 uměli využívat studijní i tematické slovníky a multimediální programy
 byli schopni vytvořit samostatnou písemnou práci, kde vyjádří své názory a postoje
pomocí různých slohových útvarů
 byli schopni vyhledat informace v médiích (např. Internet) a zpracovat projekt v
angličtině na zadané téma





měli přehled v oblasti politicko – geografického a kulturního rozvoje anglofonních
zemí
dokázali sami zhodnotit svůj pokrok v jednotlivých dovednostech
získali pozitivní postoj k tradicím, zvykům a odlišným hodnotám anglofonních zemí
byli motivováni k aktivnímu využití anglického jazyka
získali zdravou sebedůvěru ve vlastní schopnosti.
Výukové strategie
Jednotlivé výukové strategie povedou k rozvíjení buď jedné klíčové kompetence či
více klíčových kompetencí najednou: čtení textů s porozuměním, poslech s porozuměním,
vedení rozhovoru, písemný projev, politicko-geografický a kulturní přehled.
Výuka probíhá v učebně vybavené televizí s DVD přehrávačem, audiopřehrávačem,
počítačem a nástěnnými gramatickými a zeměpisnými mapami. Výuka počítá s využitím
těchto pomůcek, frontální forma výkladu se střídá se samostatnou prací žáků, prací ve
dvojicích či ve skupinách. Pravidelně se využívá počítačová učebna pro individuální práci
s multimediálními výukovými programy a vytváření společných projektů. Do výuky jsou
zařazovány hodiny s odbornou terminologií týkající se daného studijního oboru.
Dobrou motivací žáků k učení anglického jazyka a pro jejich osobní zkušenost je účast
na soutěžích, odborné exkurze v cizojazyčných zemích popř. absolvování odborné stáže
v zahraničí.
Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace. Všechny klíčové dovednosti žáka receptivní, produktivní a interaktivní - jsou hodnoceny zvlášť, takže žák samostatně posoudí,
ve které oblasti by měl usilovat o pokrok. Všechny dovednosti jsou ověřovány dílčím ústním
nebo písemným zkoušením a poslechovými subtesty. Na závěr každého tematického celku se
žáci podrobí komplexním testům podle daných měřítek v rámci nové státní maturitní zkoušky
z jazyka. Při klasifikaci se vychází nejen z dosažených výsledků, ale i z celkového přístupu
žáka k práci na společných projektech a k vyučovacímu procesu. Zohledňováni jsou žáci se
specifickými poruchami učení.
Předmět anglický jazyk rozvíjí u žáků především komunikativní kompetence:
 stručné, jasné a srozumitelné formulování myšlenek v cizím jazyce
 komunikaci mluveným slovem i písemným projevem v cizím jazyce
 pozitivní vztah k učení cizím jazykům
 techniky učení podle schopností žáka a stylu práce
 stanovení přiměřených cílů
 pochopení a respektování tradice, zvyků a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných
národů a jazykových oblastí
 využívání prostředků informačních a komunikačních technologií k profesnímu i
osobnímu růstu
 pozitivní vztah k celoživotnímu vzdělávání
Cílem výuky cizího jazyka není pouze komunikace s odlišně mluvícími lidmi, ale
také poznávání života v jiných zemích. Žák se tak učí nejenom se dorozumět, ale také poznat
jinou kulturu, jiné tradice a zvyky. Formou rozhovoru nebo diskuse je veden k pochopení a
respektování těchto hodnot. Žák poznává vzdělávací systémy v anglicky mluvících zemích.
V současné době, kdy jsou velké možnosti v cestování, ale i ve studiu a při hledání
zaměstnání v cizině, se mu tak otvírají další životní možnosti.
Ve výuce anglického jazyka se zařazuje i slovní zásoba tematického celku
ekologie a životní prostředí, počasí, roční období, život v přírodě nebo ve městě. Žák
zpracovává slohovou práci na téma vybraného globálního problému.
Výukou anglického jazyka získává žák komunikační dovednosti pro práci nebo
studium v zahraničí, ale i lepší předpoklady pro získání pracovního uplatnění v ČR. Většina
firem dnes dává při přijímání zaměstnanců přednost lidem se znalostí alespoň jednoho cizího
jazyka. Žák vedle běžných komunikačních témat rozvíjí navíc i odbornou zahradnickou
terminologii potřebnou pro zaměstnání v oboru.
krátkých referátů nebo prezentací dle zadání. Učí se vyplňovat formuláře na PC, psát e-maily,
používat elektronické slovníky. Při zpracovávání informací žák používá anglickou klávesnici
a kontrolu anglického pravopisu.
 anglicky mluvící země – geografie, kultura, historie…
 ČR a hlavní město Praha
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 pozdraví a představí se
 zeptá se na základní osobní informace
 časuje sloveso „to be“
 správně přiřadí neurčitý člen a/an
 tvoří množné číslo podstatných jmen
 vysloví i napíše číslovky 1-1000
 pojmenuje profesi, jednoduše popíše
náplň dané profese
 správně volí společenské obraty
 ptá se na příbuzenské vztahy
 pojmenuje členy rodiny
 popíše svého nejlepšího přítele
 používá konverzační obraty při
telefonování
 pojmenuje sporty, druhy jídla a pití
 vyjádří, které z těchto věcí má/nemá
rád
 přiřadí k zemi odpovídající národnost
 tvoří zápor, otázku a krátkou odpověď
v přítomném prostém čase
 zeptá se na cenu zboží a vyjádří cenu
zboží v anglických librách
 zeptá se na přesný čas
 vyjádří kolik je hodin
 popíše denní režim svůj i jiných osob
 jmenuje dny v týdnu
 správně přiřadí předložky ve
vyjádřeních času
 správně používá v otázce tázací slova
 správně používá ukazovací zájmena
 napíše jednoduchý pohled z dovolené
obsahující popis místa, lidí, jídla,
ubytování a počasí
 vyjádří žádost o pomoc, službu
 demonstruje jednoduchý rozhovor
v obchodu/ bance/ kavárně/ na
vlakovém nádraží
 ústně i písemně popíše místo, kde
bydlí
 umí pojmenovat místnosti a zařízení
v domě
 zeptá se na cestu
 dokáže někomu popsat cestu
 popíše, co kdy dělal – v minulém čase
 vyjmenuje sporty
Slovní zásoba, tematické okruhy:
 abeceda
 věci každodenní potřeby
 číslovky, ceny
 státy, města
 zaměstnání, osobní informace
 společenské obraty, rodina
 popis přítele
 telefonování
 sport, jídlo, pití
 jazyky a národnosti
 životní styl
 dny v týdnu, měsíce v roce, data
 místnosti a zařízení v domě
 život a místa ve městě
 lidé a práce
 sport a oddechové činnosti
 vyplňování formulářů
 slovesa a příslovce
 jídlo, návštěva restaurace
 nakupování
 barvy, oblečení
 popis osobnosti
 doprava a cestování
Gramatika:
 sloveso „to be“ - zápory, otázky a
krátké odpovědi
 osobní a přivlastňovací zájmena
 množné číslo podstatných jmen
 sloveso „have/has“
 přítomný prostý čas - tvorba
záporu a otázky, krátká odpověď
 vyjádření času
 časové předložky, příslovce
„never, sometimes, usually,
always“
 předmětná zájmena
 ukazovací zájmena this/that
 tázací slova „how, what, who,
where, why, how much, how
many, when“
 there is/are
 předložky „in, on, under, next to“
 was/were born
 řadové číslovky
 minulý prostý čas – pravidelná a
128
 napíše krátkou esej o tom, kde byl a
co dělal o prázdninách
 vyplní jednoduchý formulář
 vyjádří, co umí/neumí dělat
 umí vyjádřit přání, co by rád dělal
 umí si objednat jídlo a pití
 požádá o zboží v různých obchodech
 pojmenuje různé barvy
 popíše, co má kdo na sobě
 správně používá přítomný prostý a
průběhový čas
 čte s porozuměním texty pojednávající
o zmíněných tématech a odpovídá na
otázky k textu
 rozumí poslechovým cvičením na
daná témata a reprodukuje svými
slovy jejich obsah
Žák:
 popíše vzhled a zájmy jiného člověka
 zeptá se na datum, měsíc a čas
 sám sdělí, jaké je datum a čas
 popíše svou rodinu a přátele
 jednoduše popíše své každodenní
aktivity a koníčky
 napíše neformální dopis příteli
 sdělí kamarádovi, jaký sport má rád a
proč
 zeptá se na zájmy a koníčky jiných
 vyjádří, co má/nemá rád
 napíše krátké oznámení pro sportovní
klub
 pojmenuje jednotlivé školní předměty
 umí říci, jaké školní předměty
má/nemá rád
 řekne, jaký má školní rozvrh v určitý
den
 ústně i písemně popíše místnost/ třídu
 vyjádří svou představu o ideální škole
 popíše, co má kdo na sobě
 komentuje obrázek / fotografii
 pojmenuje různé hudební žánry
 domluví si schůzku
 napíše krátkou pozvánku na večírek
 hovoří o zajímavých místech
 porovná různá místa s použitím
přídavných jmen a jejich 2. a 3. stupně
 napíše pohled z jiné země
 vyjádří, kde v jeho městě se nacházejí
určitá místa, popíše cestu




nepravidelná slovesa, tvorba
otázky a záporu, krátké odpovědi
can/can´t, nabídka a žádost
slovesa „want“, „like“ a „would
like“
přítomný prostý versus
průběhový čas
přítomný průběhový čas pro
vyjádření blízké budoucnosti
96
 popis lidí – vzhled, vlastnosti
 části těla
 data - čas, dny, měsíce a období
 rodina
 každodenní aktivity, sport a
koníčky
 škola, školní předměty, ve třídě,
pokyny učitele
 oblečení
 hudební nástroje
 oslavy
 geografické pojmy
 kontinenty
 země + národnosti
 míry, rozměry
 život v přírodě
 život ve městě
 vyjádření pořadí/posloupnosti
 životní změny
 jídlo a pití - počitatelná a
nepočitatelná podstatná jména
 doprava + předložky pojící se
s dopravními prostředky
 telefonování
Gramatika:
 sloveso „to be“ v různých
slovesných časech
 přivlastňovací přídavná jména
 zájmena, předmětná zájmena,
 vazba „have got“ versus „have“
 přítomný prostý versus
 řekne o sobě něco z minulosti
 napíše informační leták
 převypráví příběh s vizuální podporou
(obrázky)
 napíše pozvánku na večírek
 vyjádří kvantitu jídla
 objedná si jídlo a pití
 vysvětlí a popíše, jak se dopravuje do
školy
 telefonuje
 napíše telefonní vzkaz
otázky k textu
slovy jejich obsah
Žák:
 napíše svůj osobní profil do
internetové „chatroom“
 vyplní dotazník o svém vztahu ke
sportu
 s vizuální podporou pojmenuje běžné
sporty
 stručně popíše sportovní událost
 formuluje otázky pro interview se
sportovcem
 vede interview se sportovcem
 napíše článek do časopisu o slavném
sportovci
 podle instrukcí najde cíl své cesty
 s vizuální podporou popíše prostředí
venkova nebo města
 vysvětlí směr cesty a zeptá se na něj
 popíše vzhled ideálního města či
venkova
 vyjmenuje výhody a nevýhody
bydlení ve městě či na venkově a
vyjádří se k nim
 vytvoří leták, ve kterém informuje o
turisticky zajímavém místě
 pojmenuje filmové žánry
 stručně vyjádří svůj názor na
shlédnutý film
 porovná dva filmy
 pojmenuje druhy obchodů
 vyjádří, do jakých obchodů rád/nerad
chodí a proč
 zeptá se, jak dlouho něco trvá












průběhový čas
příslovce
rozkazovací způsob ve 2. osobě
jedn. čísla
rozkazovací způsob v 1. osobě
množ. čísla
there is/are
sloveso „have to“ jako opis
modálního „must“
předložky místa
velká písmena
„can/can´t“
předložky místa
stupňování přídavných jmen
„would like“
minulý čas „be“ a „can“
minulý prostý čas pravidelných
96
 zaměstnání, žádost o zaměstnání,
popis pracovního místa
 členské kluby
 filmové žánry
 cestování
 typy TV programů
 nakupování, peníze, kurzy měn
 ve směnárně
 zvláštní příležitosti – svatba,
narozeniny, výročí
 budovy, typy obydlí
 elektronické a jiné přístroje
 sociální aktivity, pozvání
 předpověď počasí
 knihy, časopisy, deníky
 fikce, krátké příběhy
 komiksy
 v knihkupectví
 složená a odvozená slova
Gramatika:
 minulý prostý čas – nepravidelná
slovesa
 vyjádření kvantity
 „some“ a „any“
 otázka „How much/many..?“
 určitý a neurčitý člen
 předpřítomný prostý čas – kladná
věta, zápor, otázka
 „just“, „already“, „yet“
 budoucí čas - vazba „going to“,
„will“
 ústně popíše významnou budovu
 diskutuje s kamarádem, jaký dárek
koupit svému blízkému
 komunikuje v obchodě
 napíše neformální děkovný dopis
 pojmenuje elektronické přístroje a
přiřadí k nim jejich funkci
 stručně vyjádří, co udělá v zadané
problémové situaci
 domluví si schůzku s kamarádem
 napíše formální dopis – stížnost na
funkčnost zakoupeného výrobku
 řekne, jaké je počasí
 napíše krátký smyšlený příběh
 pojmenuje literární žánry
 vyjádří, jaké knihy/časopisy rád čte a
proč
 stručně charakterizuje známého
spisovatele a jeho tvorbu
 nahradí v textu vybraná slova
vhodnými synonymy
 vede interview se známým
spisovatelem
 zamluví si v knihkupectví knížku
otázky k textu
slovy jejich obsah








Žák:
 napíše svůj životopis
 vyjádří, jak funguje vzdělávací systém
u nás a v jiných zemích
 vypráví o svátcích a jejich oslavách
 zformuluje pozvání na společný večer
 ústně / písemně pozve kamaráda na
určitou slavnost
 přijme nebo odmítne pozvání na
večírek
 s vizuální oporou pojmenuje hlavní
globální problémy
 pojmenuje hlavní problémy v ČR
 vyplní environmentální kvíz
 poradí kamarádovi, jak se v nenadálé
situaci zachovat
 vyměňuje si s kamarádem názory, co
by dělali v jisté situaci
 zeptá se na radu, co dělat
v problémové situaci a diskutuje o
116
 životopis
 vzdělání, vzdělávací systémy
 svátky
 globální problémy
 zločin a zločinci
 frázová slovesa
 Spojené státy Americké
 Velká Británie
 Austrálie
 Kanada
 Česká republika
 Londýn
 Praha
 New York
 životní styl doma a v zahraničí
 kulturní rozdíly
 formální rozhovor
 doprava
 na letišti
vyjádření „should / shouldn´t“
přídavná jména
negativní předpony
modifikační příslovce
přítomný čas prostý vs průběhový
sloveso + infinitiv / gerundium
minulý čas prostý vs průběhový
počitatelná a nepočitatelná
podstatná jména
 členy
 neurčitá zájmena
 vyjádření množství

















možných následcích
napíše slohovou práci o jednom
z globálních problémů
pojmenuje běžné zločiny
vyjádří svůj názor na detektivky
nahlásí na policejní stanici krádež
vypovídá na policejní stanici
sdělí sled událostí
převypráví příběh s pomocí poznámek
vyhledá informace v odborné
literatuře
stručně pohovoří o různých
anglofonních zemích
řekne, jaká zajímavá místa by chtěl
navštívit
popíše zajímavosti konkrétních měst
stručně popíše kulturní rozdíly mezi
jednotlivými zeměmi
vede formální rozhovor
zamluví si letenky, hotelový pokoj
zeptá se na informace na poště
popíše lékaři své symptomy
používá hovorové výrazy
 v hotelu
 na poště
 u lékaře
 hovorová angličtina
Gramatika:
 přídavná jména zakončená na „ed“ a „-ing“
 2. a 3. stupeň přídavných jmen
 Srovnávání
 předpřítomný čas prostý a
průběhový
 minulý čas vs předpřítomný čas
 otázka „How long..?“
 frázová slovesa
 vyjádření budoucího děje
 nulový člen
 vyjádření „snad“, „možná“
 slovesa „must“, „mustn´t“,
„needn´t“
 podmínkové věty – nultý a 1.
kondicionál
 přípony a předpony podstatných
jmen
 2. kondicionál
 trpný rod
Německý jazyk
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
436
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět vede žáky k tomu, aby se dokázali dorozumět v situacích každodenního
života s příslušníky jiných národů. Rozvíjí a zdokonaluje praktické řečové dovednosti
německého jazyka. Poskytuje ucelený přehled německé gramatiky, geografického a
kulturního rozvoje německy mluvících zemí.
Vzdělávací cíle a výstupní požadavky na absolventy jsou formulovány na úrovni B1
Společného evropského referenčního rámce.
Učivo je zařazeno do všech čtyř ročníků studia, má komplexní charakter, doplňuje
systém znalostí z dalších vyučovacích předmětů.
Žák si v tomto předmětu systematicky rozvíjí, rozšiřuje a prohlubuje znalosti,
dovednosti a návyky v návaznosti na učivo základní školy. Žáci se učí základní gramatické
struktury, tvarosloví a stavbu německé věty. Procvičují výslovnost a intonaci celých vět. Žák
se pomocí jazykových prostředků a na základě různých tematických okruhů naučí základním
řečovým dovednostem receptivním (poslech a čtení s porozuměním), produktivním (ústní
projev, hlasité čtení, písemný projev) a interaktivním (komunikace). Zároveň si rozšíří své
znalosti o německy mluvících zemích.
Vzdělávání směřuje k tomu, aby si žáci:
 osvojili německou gramatiku, její pravidla a následnou aplikaci.
 zdokonalili výslovnost a intonaci vět.
 procvičili poslech s porozuměním.
Po absolvování celého vyučovacího programu se žáci budou schopni vyjádřit k následujícím
tématům:
 osobní údaje, rodina, přátelé, společenský styk
 bydlení, popis domu, bytu a okolí
 město, místo, ve kterém žijeme, orientace ve městě
 obchody a nákupy, móda a oblékání
 jídlo a stravování
 cestování, turistika, počasí
 lidské tělo, návštěva u lékaře
 škola a budoucí povolání
 volný čas a záliby
 roční období a práce na zahradě
 tradice a svátky


Česká republika, Praha
německy mluvící země a jejich hlavní města
Výukové strategie
Učivo je rozloženo do čtyř ročníků. Výuka probíhá v jazykové učebně německého
jazyka, která je vybavena audio a videotechnikou, nástěnnými gramatickými a zeměpisnými
mapami. Frontální forma výuky se střídá se skupinovou a individuální. K motivaci žáků jsou
do výuky zařazovány didaktické hry. Jednotlivé výukové strategie vedou k rozvíjení jedné či
více klíčových kompetencí najednou: čtení textů s porozuměním, poslech s porozuměním,
konverzace, písemný projev, geografický a kulturní přehled německy mluvících zemí.
Dobrou motivací žáků k učení německého jazyka a pro jejich osobní zkušenost je
účast na soutěžích, odborné exkurze v cizojazyčných zemích popř. absolvování odborné stáže
v zahraničí.
Při hodnocení žáků je postupováno v souladu se školním klasifikačním řádem. Důraz
je kladen na hloubku porozumění učiva, schopnost aplikovat poznatky v praxi, samostatně
pracovat a tvořit. Žáci jsou hodnoceni z ústního a písemného projevu, ze zadaných
projektových prací. Zároveň se při celkovém hodnocení přihlíží k aktivitě při výuce.
Zohledňováni jsou žáci se specifickými poruchami učení.
Předmět německý jazyk rozvíjí u žáků především komunikativní kompetence:
 stručné, jasné a srozumitelné formulování myšlenek v cizím jazyce
 komunikaci mluveným slovem i písemným projevem v cizím jazyce
 pozitivní vztah k učení cizím jazykům
 pochopení a respektování tradice, zvyků a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných
národů a jazykových oblastí
osobnímu růstu
Cílem výuky cizího jazyka není pouze komunikace s odlišně mluvícími lidmi, ale
také poznávání života v jiných zemích. Žák se tak učí nejenom se dorozumět, ale také poznat
jinou kulturu, jiné tradice a zvyky. Formou rozhovoru nebo diskuse je veden k pochopení a
respektování těchto hodnot. Žák poznává vzdělávací systémy v německy mluvících zemích.
V současné době, kdy jsou velké možnosti v cestování, ale i ve studiu a při hledání
zaměstnání v cizině, se mu tak otvírají další životní možnosti.
Ve výuce německého jazyka se zařazuje i slovní zásoba tematického celku
ekologie a životní prostředí - počasí, roční období, příroda nebo práce na zahradě.
Výukou německého jazyka získává žák komunikační dovednosti pro práci nebo
studium v zahraničí, ale i lepší předpoklady pro získání pracovního uplatnění v ČR. Většina
firem dnes dává při přijímání zaměstnanců přednost lidem se znalostí alespoň jednoho cizího
jazyka. Žák vedle běžných komunikačních témat rozvíjí navíc i odbornou zahradnickou
terminologii potřebnou pro zaměstnání v oboru.
krátkých referátů nebo prezentací dle zadání. Učí se vyplňovat formuláře na PC, psát e-maily,
používat elektronické slovníky. Při zpracovávání informací žák používá německou klávesnici
a kontrolu německého pravopisu.
 německy mluvící země – geografie, kultura, historie…
 ČR a hlavní město Praha
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 rozumí přiměřeným souvislým
projevům a diskusím rodilých
mluvčích pronášeným ve standardním
hovorovém tempu
 odhaduje význam neznámých výrazů
podle kontextu a způsobu tvoření
 rozumí školním pokynům
 čte s porozuměním (globálním,
selektivním i lokálním) věcně i
jazykově přiměřené texty
 sdělí obsah či hlavní myšlenky
poslechového textu
 přednese připravenou prezentaci na
dané téma, reaguje na dotazy publika
 vypráví jednoduché příběhy a zážitky
 vede dialog, klade otázky a reaguje na
odpovědi partnera
 vyjadřuje se v běžných situacích
 zaznamená písemně podstatné
myšlenky a informace z textu
 zformuluje a zaznamená vlastní
myšlenky
 vytvoří text o událostech a zážitcích
v podobě popisu, sdělení, vyprávění,
dopisu a odpovědi na dopis
 vyhledá, zformuluje a zaznamená
informace týkající se studovaného
oboru
 přeloží text a používá slovníky i
elektronické
 zaznamená vzkazy volajících
 vyplní jednoduchý formulář
Řečové dovednosti
 receptivní řečová dovednost
sluchová – poslech
s porozuměním monologických i
dialogických projevů
 receptivní řečová dovednost
zraková – čtení a práce s textem
včetně odborného
 produktivní řečová dovednost
ústní – mluvení zaměřené
situačně i tematicky
 produktivní řečová dovednost
písemná – zpracování textu
v podobě reprodukce, osnovy,
výpisků
 jednoduchý překlad
 interaktivní řečové dovednosti
 interakce ústní a písemná
50
Žák:
 vyslovuje srozumitelně co nejblíže
přirozené výslovnosti
 skládá základními způsoby slova
v německém jazyce
 uvede zkratky a zkratková slova
v textu se správným významem
 přiřadí k jednotlivým slovům ve větě
slovní druhy
 přiřazuje k slovním druhům rod, číslo,
pád, případně čas…
 skloňuje nebo časuje příslušné slovní
Jazykové prostředky
 výslovnost (zvukové prostředky
jazyka)
Slovní zásoba a její tvoření
 odvozování slov
 skládání slov
 zkratky a zkratková slova
 slovní spojení
Gramatika a větná skladba
 podstatná jména- rod, číslo,
skloňování
 přídavná jména – skloňování,
270









druhy
stupňuje přídavná jména a příslovce
určuje druhy zájmen
vyjmenuje a ve větě správně používá
jednotlivé druhy předložek
tvoří věty jednoduché i souvětí
rozlišuje základní zvukové prostředky
daného jazyka
komunikuje s jistou mírou sebedůvěry
a aktivně používá získanou slovní
zásobu včetně frazeologie v rozsahu
daných tematických okruhů
používá opisné prostředky při
vyjadřování složitých myšlenek
dodržuje základní pravopisné normy
v písemném projevu
opravuje chyby










Žák:
 vyjadřuje se ústně i písemně
k tématům osobního života a
k tématům z oblasti zaměření
studijního oboru
 řeší vhodně standardní řečové situace
 domluví se v běžných situacích, získá
i poskytne informace
 používá stylisticky vhodné obraty
 prokazuje faktické znalosti o německy
mluvících zemích
 popisuje správně zeměpisnou mapu
 uplatňuje v komunikaci vhodně
vybraná sociokulturní specifika
daných zemí
stupňování
zájmena – osobní, přivlastňovací,
ukazovací, tázací, vztažná a
neurčitá
číslovky – určité, základní,
řadové, druhové, násobné,
skloňování číslovek
sloveso a slovesné tvary –
infinitiv, čas přítomný,
préteritum, perfektum,
plusquamperfektum, budoucí čas,
trpný rod, rozkazovací způsob,
konjunktiv
příslovce – stupňování, zájmenná
příslovce
předložky – se 3. pádem, se 4.
pádem, se3. a 4. pádem, s 2.
pádem
spojky- souřadicí, podřadicí
citoslovce
souvětí souřadné a podřadné
infinitiv s zu a bez zu
grafická podoba jazyka a pravopis
116
Tematické okruhy
 osobní údaje
 životopis
 dům a bydlení
 denní program
 volný čas, záliby
 jídlo a nápoje, restaurace
 cestování, cestovní kancelář
 lidské tělo, zdraví, lékař
 nakupování, obchody
 škola a vzdělávání
 móda a oblékání
 počasí a roční období
 sport
 práce na zahradě
 Česká republika, Praha
 Německo, Berlín
 Rakousko, Vídeň
 Švýcarsko, Lucembursko,
Lichtenštejnsko
Komunikační situace
 získávání a předávání informací
 sjednání schůzky
 objednávka služby
 vyřízení vzkazu
Jazykové funkce
 obraty při zahájení a ukončení
rozhovoru
 vyjádření žádosti a prosby
 pozvání, odmítnutí
Poznatky o zemích
 popis mapy
 zeměpisné a politické údaje
 kultura dané země
 významné osobnosti a spisovatelé
 školní systém Německa
 hlavní města a jejich památky
 historie Německa
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
154
od 1. září 2012
Obecné cíle
Cílem společenskovědního vzdělávání v odborném školství je připravit žáky na aktivní
a odpovědný život v demokratické společnosti. Výchova k občanství směřuje k pozitivnímu
ovlivňování hodnotové orientace žáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany svého
demokratického státu, aby jednali uvážlivě nejen pro vlastní prospěch, ale též pro veřejný
zájem. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí hlouběji rozumět jejich současnosti, učí
je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce
porozumět společnosti a světu, v němž žijí.
Učivo je rozděleno do čtyř ročníků podle určeného schématu tematických celků.
Využívá znalostí a informací z dějepisu a zeměpisu, dále navazuje na vzdělávání a
komunikaci v českém jazyce a ekonomice. Umožní tak žákům pochopit současný svět
v širších souvislostech.
Předmět zahrnuje výběr nejdůležitějších vědomostí a dovedností z oblastí práva,
filosofie, etiky, sociologie, psychologie a politiky. Spojením poznatků s aktuálním děním,
využíváním zkušeností žáků a jejich zájmů se dosáhne vhodné motivace žáků a zároveň
formativního účinku na žáky. Učivo předmětu výchova k občanství rozvíjí funkční
gramotnost žáků a tím přispívá k rozvoji mediální gramotnosti.
 realisticky vnímali skutečnost a orientovali se ve společenských jevech každodenního
života
 využívali svých společenskovědních vědomostí a dovedností v praktickém životě, ve
styku s jinými lidmi, institucemi
 dokázali vhodně jednat při řešení svých problémů právního a sociálního charakteru
 srozumitelně, výstižně a terminologicky správně formulovali své názory, aby je uměli
podložit argumenty a byli schopni o nich diskutovat
 jednali odpovědně a přijímali odpovědnost za své rozhodnutí a jednání
 vážili si demokracie a svobody, usilovali o její zachování a zdokonalování
 jednali v souladu s humanitou a vlastenectvím
 respektovali lidská práva a chápali meze lidské svobody a tolerance
 vážili si hodnot lidské práce, jednali hospodárně, neničili hodnoty, ale pečovali o ně
 si kladli v životě praktické otázky filosofického a etického charakteru a hledali na ně
v diskusi s jinými lidmi i se sebou samými odpovědi




cílevědomě chránili a zlepšovali životní prostředí, jednali v duchu udržitelného
rozvoje
rozvíjeli způsobilost zajímat se o příčiny rozdílů a hledali mezi nimi vzájemné
souvislosti
pochopili význam a výhody evropské integrace pro svůj budoucí život
osvojili si zásady samostatné i týmové práce, získávali a analyzovali informace,
pracovali a svoji práci dokázali ohodnotit
Výukové strategie
Výuka předmětu se vede pro žáky co nejzajímavěji, aby rozvíjela přirozenou cestou
jeho intelektové a komunikační schopnosti a ovlivňovala jeho hodnotovou orientaci. Vedle
tradiční metody frontálního vyučování jsou používány metody dialogu a diskuse a různé
skupinové formy práce žáků. Učitel žáka motivuje ke sledování tisku a jiných sdělovacích
prostředků, žák zpracovává aktuality k současnému dění a na zadaná aktuální témata. Žáci se
podílejí na vlastní výuce přípravou a prezentací seminárních prací a aktualit.
Při výuce učitel vhodně využívá didaktickou techniku (dataprojektory, PC prezentace).
Žáci podle možností vyhledávají informace na internetu.
Předmět klade důraz na rozvoj komunikativních schopností žáka, a proto by při
hodnocení mělo být stěžejním ukazatelem ústní zkoušení minimálně jednou za pololetí.
Každý tematický celek je ukončen písemným testem. Důležitou součástí žákova hodnocení je
zpracování a prezentace vybraného tématu v rámci seminární práce. Při hodnocení učitel
přihlíží k žákově samostatnosti a komunikační aktivitě při diskusi a řešení problémů, k jeho
schopnosti se rychle orientovat v literatuře a na internetu.
Předmět výchova k občanství rozvíjí u žáků především občanské, sociální a personální
kompetence:
 odpovědnost, samostatnost a iniciativu ve vlastní a veřejném zájmu
 dodržování zákonů
 respektování práv a osobnosti druhých lidí
 aktivní přístup k politice a společenskému dění u nás
 hrdost za vytvořené hodnoty a tradice národa i světové kultury
 odpovědnost za vztah ke svému zdraví a zdraví druhých lidí
 odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj
 vytváření vhodných vstřícných mezilidských vztahů, předcházení konfliktům
 odstraňování předsudků a stereotypů ve vztahu k životu a k druhým lidem
 finanční gramotnost
 schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů
a postojů)
osobnímu růstu

pozitivní vztah k celoživotnímu vzdělávání
Výchova k občanství je předmět, jehož učivo je základem pro získání občanských,
sociálních a personálních kompetencí žáka. Znalosti, získané v tomto předmětu, vytváří
občanské povědomí žáka, jeho hodnotovou orientaci. Žák tyto znalosti bude aplikovat
v běžném životě každodenně v různých životních situacích – v zaměstnání, při jednání na
úřadech i v osobním životě. Žebříček hodnot, který si v mládí vytvoří, bude významně
ovlivňovat jeho budoucí život. Výkladem získá žák vysvětlení důležitých pojmů, důraz ale
bude kladen především na jejich aplikaci formou diskusí, řešením problémových situací,
rozborem aktuálního politického a společenského dění. Součástí výuky je i poznávání sama
sebe, k čemuž slouží různé psychologické hry, testy osobnosti apod.
Při zpracovávání aktualit daného období nebo seminárních prací se žáci rádi
zabývají aktuální problematikou životního prostředí. Ve svém věku již dobře rozumí významu
ochrany životního prostředí, jsou schopni diskutovat na téma jeho zlepšování, čehož se dá
dobře ve výuce využívat k rozboru aktuálních zveřejňovaných problémů. Žáci zvládnou
danou problematiku pojmenovat, popsat, zhodnotit a navrhnout řešení.
Jednou z hodnot v pomyslném hodnotovém žebříčku žáka je vždy na důležitém
místě v popředí práce – zaměstnání. Uplatnění ve světě práce není po skončení studia vždy
jednoduché. Žák ve škole získává znalosti o sociálním systému státu, který mu pomáhá
v těžkých obdobích jeho života. Ví, na jaké instituce se obrátit, kde hledat pomoc v pracovně
právních záležitostech nebo sociálních problémech.
krátkých referátů, seminárních prací nebo prezentací dle zadání. Při zpracovávání informací
žák používá zásady zpracování dokumentu na PC – odstavce, fonty a zvýraznění písma,
zarovnání, kontrolu pravopisu atd.
 politický extremismus, terorismus
 náboženské sekty a jejich nebezpečí
 současné etické problémy
 finanční záležitosti jedince a rodiny
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 charakterizuje demokracii a objasní,
jak
 funguje a jaké má problémy
 objasní význam práv a svobod a
popíše způsoby, jak lze lidská práva
obhajovat
 dovede kriticky přistupovat k médiím
 a pozitivně využívat jejich nabídku
 charakterizuje současný český
politický systém, objasní funkci
politických stran a svobodných voleb
 uvede příklady funkcí obecní a
krajské samosprávy
 vysvětlí, jaké projevy je možné nazvat
politickým radikalismem a
extremismem
 vysvětlí, proč je nepřijatelné
propagovat hnutí omezující práva a
svobody jiných lidí
 uvede příklady občanské aktivity ve
svém regionu
 vysvětlí, co se rozumí občanskou
společností
 debatuje o vlastnostech, které by měl
mít občan demokratického státu
Člověk a společnost – člověk jako
občan
 základní hodnoty a principy
demokracie
 lidská práva
 masová média a jejich funkce,
svobodný přístup k informacím
 český stát ve 21. století, státní
občanství
 Ústava ČR, politický systém
v ČR, veřejná správa, obecní a
krajská samospráva
 politika, politické ideologie
 politické strany, volební systémy
 politický radikalismus a
extremismus
 teror a terorismus
 občanská společnost
 občanské ctnosti potřebné pro
demokracii a multikulturní soužití
32
Žák:
 charakterizuje současnou českou
společnost, její sociální a etnické
složení
 vysvětlí význam péče o kulturní
hodnoty národa
 popíše sociální nerovnost a chudobu
ve vyspělých demokraciích
 uvede postupy, jimiž lze do jisté míry
řešit sociální problémy
 popíše, kam se obrátit, když se
dostane do složité sociální situace
 rozliší příjmy a výdaje rodiny a
domácnosti a sestaví rozpočet
 navrhne řešení schodku popř.
přebytku v rozpočtu domácnosti
 navrhne způsoby, jak využít volné
finanční prostředky
 porovná výhody a nevýhody
Člověk a společnost – člověk
v lidském společenství
 společnost tradiční a moderní
 hmotná a duchovní kultura
 současná česká společnost,
společenské vrstvy
 sociální nerovnost a chudoba
v současné společnosti
 majetek a jeho nabývání, finanční
záležitosti jedince a rodiny,
rozpočet domácnosti
 sociální zajištění občanů, řešení
krizových finančních situací
 úvěr, stavební spoření, pojištění,
cenné papíry
 multikulturní soužití, rasy, etnika
a národnosti, migrace, migranti a
azylanti
 postavení mužů a žen
32
investičních nabídek a vybere vhodný
produkt podle své potřeby
 vysvětlí princip úvěru, posoudí jeho
zajištění
 uvede možnosti pojištění občanů
 vybere druh pojištění podle svých
potřeb
 porovnává výhody a nevýhody
pojistných produktů
 objasní způsoby ovlivňování
veřejnosti
 objasní význam solidarity a dobrých
vztahů v komunitě
 diskutuje o pozitivech a problémech
multikulturního soužití, objasní
příčiny migrace lidí
 posoudí, kdy je porušována rovnost
pohlaví
 objasní a charakterizuje základní
světová náboženství
 objasní postavení církví a věřících
v ČR
 vysvětlí nebezpečí náboženského
fundamentalismu a sekt
 uvede a rozliší příklady sociálně –
patologických jevů a diskutuje o nich
Žák:
 vysvětlí pojem právo, právní stát,
uvede příklady právní ochrany a
právních vztahů
 popíše soustavu a činnost soudů,
advokacie, notářství a policie v ČR
 vysvětlí, kdy je člověk způsobilý
k právním úkonům a má trestní
odpovědnost
 popíše, jaké závazky vyplývají
z běžných smluv, a na příkladu ukáže
možné důsledky vyplývající
z neznalosti smlouvy
 dovede hájit své spotřebitelské zájmy,
např. podáním reklamace
 popíše práva a povinnosti mezi rodiči
a dětmi, mezi manželi, popíše, kde
může v této oblasti hledat informace
nebo získat pomoc při řešení svých
problémů
 objasní postupy vhodného jednání,
stane-li se svědkem nebo obětí
jednání, jako je šikana, lichva,
korupce, násilí, vydírání, apod.
 víra a ateismus, náboženství a
církve, náboženská hnutí a sekty
 sociálně – patologické jevy
Člověk a společnost – člověk a
právo
 právo a spravedlnost, právní stát
 právní řád, právní ochrana
občanů, právní vztahy
 soustava soudů v ČR
 vlastnictví, smlouvy
 rodinné právo
 trestní právo – trestní
odpovědnost, druhy trestů, orgány
činné v trestním řízení
 kriminalita mladistvých
 právnické služby
32
Žák:
 vysvětlí svými slovy základní pojmy
 vysvětlí význam psychologie při
řešení problémů ve škole, rodině,
zaměstnání
 usiluje o odstranění svých negativních
vlastností a charakterových vad
 uvědomuje si nutnost rozvíjení svých
schopností a cílevědomého úsilí
k dosažení vytyčeného cíle
 učí se samoregulaci v chování a
jednání
 uvědomuje si nezbytnost rozvinuté
pozornosti při vykonávání náročných
pracovních činností
 orientuje se v nabídce vzdělávání
 uvědomuje si význam dalšího
vzdělávání pro vlastní život
Člověk a společnost - základy
psychologie
 předmět a význam psychologie,
obory psychologie
 osobnost, psychické jevy
osobnosti
 psychické vlastnosti osobnosti
 psychické stavy
 psychické procesy
 soustava školního vzdělávání
v ČR
 význam a možnosti celoživotního
a profesního vzdělávání
26
Žák:
 vysvětlí, jaké otázky řeší filosofie a
etika
 uvede příklady filosofického myšlení
a názorů v minulosti
 dovede využívat vybrané pojmy, které
byly součástí učiva
 diskutuje o praktických filosofických
a etických otázkách
 vysvětlí, proč jsou lidé za své názory,
postoje a jednání odpovědni jiným
lidem
Člověk a společnost – filosofie a
etika
 otázky filosofie a etiky
 význam filosofie a etiky v životě
člověka
 základní pojmy filosofie a etiky
 historický vývoj filosofického
myšlení
 životní postoje a hodnotová
orientace
32
Zeměpis
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
64
od 1. září 2012
Obecné cíle
Cílem geografického vzdělávání je u žáků rozvíjet zájem a orientaci v současné
hospodářské a politické mapě světa. Žák by měl dokázat charakterizovat postavení a význam
jednotlivých regionů a států světa podle jejich společných a rozlišovacích kritérií. Žák dokáže
adekvátně reagovat na ekonomické, sociální, politické a ekologické problémy současného
světa.
Učivo zeměpisu je zařazeno v učebním plánu pouze v 1. ročníku. Důraz je kladen
především na orientaci v současné hospodářské a politické mapě světa a na regionální
zeměpis jednotlivých kontinentů. Stěžejní kapitolou je evropský kontinent s důrazem na
význam evropské integrace. Samostatnou část tvoří zeměpis ČR. Učivo spojuje některá
témata se vzděláváním ve výchově k občanství a dějepisu, seznamuje žáky se základními
makroekonomickými pojmy. Na závěr studia rozvíjejí žáci především praktické dovednosti
v kapitole zaměřené na turistiku a cestovní ruch.
 geograficky mysleli, to znamená, věnovali pozornost přírodním, demografickým,
politickým, náboženským, kulturním a hospodářským rozdílům mezi jednotlivými
částmi světa a mezi jednotlivými státy
 rozvíjeli způsobilost zajímat se o příčiny těchto rozdílů a hledali mezi nimi vzájemné
souvislosti
 pochopili význam a výhody evropské integrace pro svůj budoucí život
 osvojili si zásady samostatné i týmové práce, získávali a analyzovali informace,
pracovali s mapami, literaturou, fotografickým materiálem a internetem
 využívali získané informace k cestování a poznávání jiných zemí a kultur
Výukové strategie
Výuka předmětu je vedena pro žáky co nejzajímavěji, aby přirozenou cestou rozvíjela
jeho intelektové a komunikační schopnosti a ovlivnila jeho hodnotovou orientaci. Vedle
tradičních metod frontálního vyučování jsou používány metody dialogu a diskuse, různé
skupinové formy práce žáků. Při výuce se využívá didaktické techniky (dataprojektory, PC
prezentace). Žáci podle možností vyhledávají informace na internetu. Učitel žáka motivuje ke
sledování tisku a jiných sdělovacích prostředků.
Žáci se podílejí na vlastní výuce přípravou a prezentací seminárních prací v rámci
projektu „Státy EU“. Žáci se učí orientaci v mapě.
Předmět klade důraz na rozvoj komunikativních schopností žáka, a proto by při
hodnocení mělo být stěžejním ukazatelem ústní zkoušení minimálně jednou za pololetí.
Každý tematický celek je ukončen písemným testem. Důležitou součástí žákova hodnocení je
zpracování a prezentace vybraného tématu v rámci seminární práce – projektu.
Při hodnocení učitel přihlíží k žákově samostatnosti a komunikační aktivitě při diskusi
a řešení problémů, k jeho schopnosti se rychle orientovat v odborné literatuře, mapě a při
vyhledávání informací na internetu.
Předmět zeměpis rozvíjí u žáků především kompetence k učení a komunikativní kompetence:
 používání různých informačních zdrojů
 kritické hodnocení a sebehodnocení
a postojů)
 respektování práv a osobnosti druhých lidí, jejich jazyka, národních odlišností a tradic
osobnímu růstu
Současným světem hýbou pojmy globalizace, integrace. S rozvíjející se dopravou a
jejími možnostmi se svět pro člověka „zmenšuje“. Vědomosti, získané v tomto předmětu,
zlepšují orientaci žáka v současném světě a jeho dění. Učivo doplňuje výuku výchovy
k občanství a rozšiřuje ji o mezinárodní dění. Žák se formou rozhovorů, diskusí nebo při
skupinové práci učí analyzovat problémy současného světa a adekvátně na ně reagovat,
vytvářet si vlastní názor. Důležitou součástí učiva je i postavení ČR v Evropě a ve světě,
rozbor aktuálních situací, které s touto problematikou souvisí.
Při výuce zemí světa naráží učitel na různé problémy jednotlivých zemí týkající se
ochrany přírody – pytláci v Africe, rozšiřující se pouště, vysychání řek a jezer, smog nad
průmyslovými oblastmi. Žáci si připravují o zemích světa různé zajímavosti, které prezentují
před svými spolužáky a společně o nich diskutují. Zvláštní kapitolu tvoří globální ekologické
problémy, o kterých žáci rádi mluví – oteplování planety, kácení deštných pralesů a jeho vliv
na počasí planety, vymírání rostlinných a živočišných druhů… Tato tematika je velmi
obsáhlá, žáci ji rádi rozebírají z různých úhlů pohledu.
Pracovní trh vstupem do EU se pro občany ČR významně rozšířil, čehož může
využít i žák po ukončení studia. Aby žák mohl v zahraničí pracovat, musí znát pravidla,
možnosti a podmínky pro práci v jednotlivých státech EU. Základní informace žák získává ve
výuce zeměpisu, konkrétní podmínky daného státu si vyhledá na internetu.
 projekt „Státy EU“ a jeho prezentace
 turistické a cestovatelské informace
 vyhledávání na mapových serverech
 statistické přehledy
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 orientuje se v otázkách podmínek
vzniku států, jeho typů
 uvede příklady a dokáže porovnat
státy podle různých kritérií
 popíše problémy rozvojových zemí a
konflikty soudobého světa
 vysvětlí podstatu OSN, NATO
 demonstruje problémy současného
světa při práci s tiskem a internetem
 diskutuje o globálních problémech
lidstva a o důsledcích globalizace
 objasní význam a výhody evropské
integrace
Zeměpis – současná politická a
hospodářská mapa světa
 typy státu
 civilizace
 srovnávací a rozlišovací kritéria
jednotlivých států
 vyspělé státy
 problémy rozvojového světa
 konflikty soudobého světa,
ohniska napětí
 globalizace a její důsledky
 bezpečnostní struktury
 význam OSN
 evropská integrace a její význam
pro ČR
10
Žák:
 porovná přírodní zóny, oblasti a
zdroje
 popíše a charakterizuje politické
rozdělení států Evropy
 vystihne význam jednotlivých států
z hlediska jejich zapojení do
mezinárodní politiky a ekonomiky
 orientuje se v místopisu Evropy
 určí přírodní podmínky a zdroje ČR
 popíše rozmístění obyvatelstva a sídel
v ČR
 charakterizuje hospodářství, politické
a ekonomické postavení ČR ve světě
 orientuje se v místopisu Č
Zeměpis – Evropa a ČR
 politické rozdělení států Evropy
 státy EU
 ostatní evropské státy
 přírodní oblasti a podmínky v ČR
 obyvatelstvo, sídla a regiony
v ČR
 hospodářství ČR
 postavení ČR ve světě
32
Žák:
 charakterizuje jednotlivé světadíly
 rozliší státy v daných oblastech podle
jejich politického a ekonomického
postavení
 vysvětlí základní problémy zemí
rozvojového světa
 orientuje se v místopisu světadílů
Zeměpis – mimoevropské regiony
světa
 Amerika
 Asie
 Afrika
 Austrálie a Oceánie
 Antarktida
16
Žák:
 zvládá orientaci v turistické mapě
- doporučí turisticky nejzajímavější
oblasti a místa v Evropě a ČR
Zeměpis – praktický zeměpis
 turistická mapa
 cestovní ruch a turistika
 charakteristika místního regionu
6
 připraví itinerář turistického výletu, či
cesty do zahraničí - orientuje se
v nabídce cestovních kanceláří
 charakterizuje region svého trvalého
bydliště z hlediska různých
geografických kritérií
Dějepis
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
64
od 1. září 2012
Obecné cíle
Dějepis je součástí společenskovědního vzdělávání, plní nezastupitelnou integrující
roli při začleňování mladého člověka do společnosti. Je založen na poznatcích soudobých
historických věd, a tak vytváří žákovo historické vědomí. Zároveň systematizuje různorodé
historické informace, s nimiž se žák ve svém životě setkává (masmédia, umění, obecná
výměna informací,…) a má významnou úlohu pro rozvoj jeho občanských postojů a
samostatného myšlení. Výuka dějepisu navazuje na znalosti žáků získané v základním
vzdělávání a dále je rozvíjí tak, aby žáci na základě poznání minulosti hlouběji porozuměli
své současnosti.
Učivo dějepisu je zařazeno v učebním plánu ve 2 ročníku. Společně s učivem
předmětů výchova k občanství, zeměpis a český jazyk vytváří společenskovědní přehled žáka,
má vliv na vytváření jeho kulturního a společenského přehledu.
Výuka dějepisu má odstraňovat mýty a předsudky a žáky vychovávat k porozumění
sobě samým i k porozumění jiným lidem, a tak přispívat k dobrému soužití občanů v našem
státě i k dobrým vztahům a k solidaritě s jinými lidmi na celém světě. Učivo tvoří systémový
výběr z obecných (hlavně evropských) a českých dějin.
 uvědomili si, jakým historickým vývojem vznikla dnešní podoba světa, a to hlavně v
evropském kulturním okruhu
 získali poznatky o národních dějinách, uvědomovali si svou národní a státní
příslušnost a závazky z ní plynoucí včetně nutné obrany své země
 dovedli zařadit regionální a národní dějiny do evropského a světového kontextu
 chápali evropské integrační procesy a jejich problémy v historii i v současnosti
 poznali rozdíly mezi nedemokratickými a demokratickými způsoby vlády a
porozuměli historickému vývoji demokracie i principům fungování moderní
demokracie
 uvědomili si, že každý člověk je svobodná, lidskými právy obdařená bytost, jednající
však vždy v omezujících historických podmínkách
 chápali otevřenost historického obrazu a pluralitu názorů na historické procesy,
události a osobnosti, poznali variantnost historických interpretací, a získali přitom
soubor návyků vedoucích ke kritickému posuzování historické skutečnosti
 poznali všední život lidí v různých historických podmínkách včetně života žen, dětí,
mládeže a společenských minorit



seznámili se s historickými kořeny dnešních globálních problémů
dovedli vyhledávat různé zdroje informací o historii a pracovat s nimi
byli kritičtí, odpovědní a schopni si tvořit samostatný úsudek založený na nezbytných
faktografických znalostech a intelektových dovednostech
 získávali komunikativní dovednosti včetně správného používání historické
terminologie, spisovnosti a stylistické úrovně svého projevu
 porozuměli vztahu člověka a přírody v plynutí historického času, byli schopni soucítit
s mimolidskou přírodou a zastávali praktické postoje při její ochraně;
 chápali hodnotu historických a kulturních památek a byli ochotni podílet se na jejich
ochraně
Výukové strategie
Výuka předmětu je vedena pro žáky co nejzajímavěji. Vedle aktivizujícího výkladu
učitele jsou používány metody dialogu, diskuse, různé skupinové formy práce.
Součástí výuky dějepisu je:
 práce s tabulkami pojmů, časovými osami a kulturními přehledy
 práce s mapami, historickými atlasy a dalšími pomůckami
 práce s učebnicí jako prostředkem, který nelimituje sledem kapitol, ani obsahem
 vypracování samostatné práce z vybraného úseku dějin
 spolupráce s muzei, archivem, návštěva výstav, besedy
 povědomí žáků o hodnotícím systému učitele
Předmět klade důraz na rozvoj komunikativních schopností žáka, a proto jedním
z ukazatelů hodnocení je ústní zkoušení. Každý tematický celek je ukončen písemným testem.
Důležitou součástí žákova hodnocení je zpracování a prezentace vybraného tématu v rámci
seminární práce.
Při hodnocení učitel přihlíží k žákově samostatnosti a komunikační aktivitě při diskusi
a řešení problémů, k jeho schopnosti se rychle orientovat v odborné literatuře, mapě a při
vyhledávání informací na internetu.
Předmět dějepis rozvíjí u žáků především kompetence k učení a komunikativní kompetence:
 uvědomování si provázanosti dějin světových, evropských a národních a paralely
minulosti a současnosti
 motivaci k hlubšímu poznávání regionální historie
 vytváření trvalého historického povědomí
 časoprostorovou orientaci v dějinách
 schopnost odhalovat příčiny událostí a vyvozovat z nich poučení
 vytváření a obhajování vlastních názorů, myšlenek, postojů
 úctu a toleranci k dějinám jiných národů, kultur i konkrétním lidem
 pěstování demokratických názorů a komplexní chápání dějin
 vytváření správných závěrů na základě realistického úsudku při práci s historickými,
sociokulturními, etickými, politickými, právními a ekonomickými fakty
 chápání důležitosti současných událostí ve světě
 respektování pravidel konstruktivní diskuse
 týmovou spolupráci při řešení problémů (umět naslouchat jiným a umět svůj názor
obhájit i upravovat)
 jasné, spisovné a logické vyjadřování
 využívání textových a dalších informací k následnému zpracování
 propojování znalostí z různých předmětů
 využívání pestrých motivačních technik (kritika, logická úvaha, modelové situace, ...)
 objevování historických souvislostí při řešení problémů
 spolupráci s moderními informačními zdroji
 rozvoj znalostí a úcty k právům člověka
 odpovědnost za vlastní jednání ve společnosti (i dle nepsaných pravidel)
Říká se, že člověk, který pochopil minulost, dokáže analyzovat přítomnost a
myslet do budoucnosti. V každém případě je naše minulost protkána příklady lidské
statečnosti, hrdinství, tolerance, ale i zrady, válečných zločinů a krutosti, porušování lidských
práv. Seznamování a rozbor takových situací, historických událostí, jejich příčin a důsledků,
vede k pozitivnímu ovlivňování žáka, vytváření jeho hodnotové orientace.
Války, zvlášť ty poslední, přinesly do života člověka na naší planetě spoustu
negativních důsledků. Jedním z nich je i dopad na životní prostředí (Japonsko – atomová
bomba). Žáci se prostřednictvím výkladu a vyhledávání informací na internetu seznamují
s důsledky válek.
Vědecký pokrok a s ním související proces industrializace měl velký význam pro
rozvoj moderní společnosti, práce a pracovní proces se stal hybnou silou vývoje 19. a 20.
století. Změnilo se postavení žen ve společnosti, změnila se životní úroveň obyvatel, do života
člověka zasáhly a dodnes zasahují hospodářské krize a konjunktury. Pochopením těchto
vztahů a procesů a jejich zasazením do rámce současného dění si žák spojuje minulost se
současností. Žáci sledují dění na současném trhu práce – nezaměstnanost v regionech,
v oborech…- a porovnávají je s dostupnými daty v minulosti, rozebírají je a diskutují nad
nimi.
 vývoj uměleckých slohů – ukázky architektury, výtvarného umění, literatury,
hudby
 významné osobnosti politického a ekonomického života, vědy a kultury
 mapy
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 provede základní charakteristiku
starověkých států
 vysvětlí kulturní přínos starověkých
států
 objasní pojem antika
 uvede příklady kulturního přínosu
starověkých civilizací, judaismu a
křesťanství
 vysvětluje dnešní využití římské
vzdělanosti a kultury
Starověk
 vytváření prvních starověkých
států
 kulturní přínos starověkých
civilizací
 antická kultura
 judaismus a křesťanství
4
Žák:
 charakterizuje obecně středověk a
jeho kulturu
 objasňuje feudální strukturu nových
států
 vysvětlí úlohu víry v životě
středověkého člověka
 popíše vznik a rozvoj českého státu
 vysvětlí důvody křížových výprav a
zhodnotí jejich negativa a pozitiva
 vyjmenuje důležité panovníky a
církevní osoby českého státu
 charakterizuje období husitství, uvede
hlavní představitele
 vysvětlí význam husitství a jeho vliv
na další vývoj v českých zemích
 uvede vývoj kulturních směrů v době
středověku
 u jednotlivých kulturních směrů uvádí
hlavní znaky a příklady památek
Středověk
 stát a společnost
 křesťanská církev
 dějiny českého státu
 středověká kultura
10
Žák:
 vysvětlí změny, které nastaly v raném
novověku
 uvede významné mořeplavce,
objevitele nových zemí
 zhodnotí význam objevů nových zemí
na vývoj v Evropě
 objasní nerovnoměrnost historického
vývoje v raně novověké Evropě
Novověk
Raný novověk
 humanismus a renesance
 objevy nových zemí
 habsburské soustátí
 reformace a protireformace
 absolutismus a osvícenství
50
 na příkladech významných
občanských revolucí vysvětlí boj za
občanská i národní práva
19. století
 velké občanské revoluce
 revoluční rok 1848 – 49
 dualismus v habsburské
 popíše vznik Rakousko – Uherska,
vysvětlí jeho příčiny
 objasní způsob vzniku národních států
v Německu a Itálii
 porovná sjednocovací proces v Itálii a
v německých státech
 uvádí znaky vědeckotechnické
revoluce, vysvětlí její dopad do
různých oblastí společnosti
monarchii
 vznik národních států v Německu
a Itálii
 průmyslová revoluce
 objasňuje příčiny a záminky vedoucí
ke světové válce
 popíše dopad 1. světové války na lidi
 objasní významné změny ve světě po
válce
 posoudí vliv ruských revolucí na
ruské i evropské dějiny
 zhodnotí důležitost a přínos obou
odbojů ke vzniku ČSR
20. století – vztahy mezi velmocemi
 první světová válka
 vývoj v Rusku
 vysvětlí důvody vedoucí ke vzniku
ČSR
 charakterizuje první Československou
republiku
 charakterizuje principy fašismu,
nacismu, komunismu a antisemitismu
v tehdejší Evropě
 popíše nepříznivý vývoj ekonomiky
mezi válkami
 objasní cíle válčících stran ve 2.
světové válce
 zhodnotí význam protinacistického
odboje v Protektorátu Čechy a
Morava
20. století – demokracie a diktatura
 Československo mezi válkami
 autoritativní a totalitní režimy
 nacismus v Německu
 velká hospodářská krize
 2. světová válka
 Československo za války
 válečné zločiny včetně holocaustu
 objasní uspořádání světa po 2. světové
válce a důsledky pro Československo
 vysvětlí vznik totalitní společnosti
v Československu
 charakterizuje komunistický režim
v ČSSR v jeho vývoji a souvislostech
se změnami v celém komunistickém
bloku
 objasní pojem studená válka
 uvede příčiny vzniku studené války a
její politické a vojenské důsledky
 popíše dekolonizaci a objasní
problémy třetího světa
 popíše rozpad sovětského bloku
20. století – svět v blocích
 poválečné uspořádání Evropy a
světa
 poválečné Československo
 studená válka
 komunistická diktatura
v Československu
 demokratický svět
 třetí svět a dekolonizace
 konec bipolarity Východ - Západ
Fyzika
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
96
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět fyzika rozvíjí technické myšlení a pomáhá k vytvoření uceleného základu
fyzikálních jevů. Rozvíjí poznatky z matematiky, rozvíjí abstraktní a analytické myšlení,
logické myšlení a přesné jednoznačné vyjadřování. Je základem pro další odborné předměty.
Fyzikální poznatky mají velké praktické využití v reálném životě.
Učivo je zařazeno do 1. ročníku, úzce je propojeno s učivem matematiky. Tvoří základ
pro pochopení fyzikálních zákonitostí v odborných zahradnických předmětech, zejména
v základech zahradnictví, zahradnické mechanizaci, motorových vozidlech, sadovnickém
kreslení a projektování a dalších.
Žáci pochopí základní fyzikální pojmy, vztahy a zákonitosti mezi jevy v přírodě a jsou
schopni řešit praktické problémy v ostatních technických předmětech. Studiem fyziky získají
žáci schopnost hodnotit správnost technologických postupů, návrhů řešení konstrukcí, celků,
součástí, zvažovat rizika předkládaných řešení.
 četli s porozuměním fyzikální texty, schémata a informace z různých zdrojů (grafy,
diagramy, tabulky), podrobovali je logickému rozboru a zaujímali k nim stanovisko
 řešili fyzikální problémy včetně diskuse o výsledcích
 využívali fyzikální vědomosti a dovednosti v praktickém životě při řešení běžných
situací
 aplikovali získané vědomosti i v dalších odborných předmětech
 přesně, správně a jednoznačně se vyjadřovali
 používali správně jednotky fyzikálních veličin
 používali odbornou literaturu, texty, propagační a nabídkové materiály firem
Výukové strategie
využitelnosti při přípravě v ostatních předmětech, při dalším studiu, v osobním životě a při
výkonu budoucího povolání.
Výuka se vede formou výkladu s využíváním kreslení schémat a diagramů. Jednotlivé
tematické celky jsou řazeny tak, aby na sebe navazovaly a současně podporovaly výuku
v ostatních předmětech. Teoretickou výuku doplňují praktické příklady, při kterých žáci
pracují samostatně nebo ve skupinách, pracují s tabulkami, využívají znalostí z ostatních
předmětů. Žákům je zadáván vhodně a aktuálně referát k daným problémům nebo tématu.
Hodnocení žáků musí mít motivační charakter. Hodnocení se řídí klasifikačním řádem,
který je součástí vnitřního řádu školy. Ke každému tématu je zařazen kontrolní test. Ústní
zkoušení probíhá průběžně a má charakter opakování. Při pololetní klasifikaci vyučující
vychází z výsledků ústního a písemného projevu a z přístupu žáka k vyučování.
Předmět fyzika rozvíjí u žáků především kompetence k učení, matematické kompetence a
kompetence k řešení problémů:
 metody myšlení a myšlenkové operace k řešení problémů
a postojů)
 reálný matematický odhad řešení dané úlohy
 čtení a tvorba grafických znázornění a schémat
 aplikaci matematických postupů při řešení praktických úkolů v běžných situacích
 pozitivní postoj k technice a technickým informacím
 důvěru ve vlastní schopnosti
osobnímu růstu
Fyzikální jevy jsou běžnou součástí přírody. Člověk se s nimi potkává na každém
kroku – přeměna skupenství látek, magnetismus země, elektřina, gravitace, přenos energie…
Často si ani neuvědomuje jejich souvislost s životním prostředím. V předmětu žák získává
vědomosti, které jsou teoretickým základem pro poznávání jevů souvisejících se
zahradnickou výrobou – kapilarita půdy, vznik krup, odpařování vody, albedo… Propojení
fyzikálních jevů se životním prostředím je tak velmi zřejmé a jejich vliv na životní prostředí
výrazný. Při výuce se nad problematikou žáci zamýšlí, rozebírají možné dopady fyzikálních
jevů na změny životního prostředí, porovnávají jednotlivé druhy energie z pohledu dopadů na
životní prostředí, zabývají se využitím obnovitelných zdrojů energie nebo vlivem dopravních
prostředků.
Při vykonávání jakékoli práce se má žák učit přemýšlet nad vykonávanou činností
a podle svých možností pracovní proces zjednodušovat, zlevňovat, zkvalitňovat. Znalost
fyzikálních jevů je jednou z cest jak usnadnit pracovní činnost člověka. Žák se na příkladech
z praxe o takových možnostech dovídá a řeší podobné problematické úlohy. Vytváří si vlastní
názory a obhajuje svá tvrzení.
krátkých odborných referátů. Při zpracovávání informací žák používá zásady zpracování
dokumentu na PC – odstavce, fonty a zvýraznění písma, zarovnání, kontrolu pravopisu atd.
 získání podkladů pro výpočty
 energetické zdroje a obnovitelné zdroje energie
 Slunce, vesmír, planety a hvězdy
Žák:
 vysvětlí obsah předmětu fyzika,
metody a základní fyzikální pojmy
 vysvětlí význam soustavy fyzikálních
veličin a jednotek SI
 rozdělí veličiny a jednotky soustavy
SI
 pracuje s násobky a díly jednotek
 popíše způsoby měření fyzikálních
veličin
Učivo
Počet
hodin
Úvod do učiva
 význam předmětu
 metody fyziky
 soustava veličin a jednotek SI
 měření základních fyzikálních
veličin
3
Žák:
Mechanika – kinematika
 rozdělí fyzikální veličiny, uvede
 druhy veličin
příklady a vlastnosti
 trajektorie, dráha
 rozdělí pohyb podle tvaru dráhy a
 pohyb rovnoměrný
podle rychlosti, uvede příklady
 pohyb rovnoměrně zrychlený
 uvede zvláštnosti volného pádu jako
 průměrná, okamžitá rychlost
pohybu rovnoměrně zrychleného
 volný pád
 na schematickém obrázku vysvětlí
 kinematika kruhového pohybu
základní pojmy kinematiky kruhového
pohybu
 aplikuje druhy pohybu do praktických
příkladů
 řeší početně a graficky jednoduché
příklady na pohyb rovnoměrný,
rovnoměrně zrychlený, volný pád
 čte grafy závislostí (dráha, rychlost,
čas) pohybu rovnoměrného a
rovnoměrně zrychleného
 řeší jednouché příklady na kinematiku
kruhového pohybu
11
Žák:
 vysvětlí pojem dynamika
 vysvětlí pojmy impuls síly, hybnost
tělesa, uvede praktické příklady
 vysvětlí a popíše jev smykového tření,
uvede příklad využití, působení
 na schématu vysvětlí jev valivého
tření
 na schématu vysvětlí základní pojmy
dynamiky kruhového pohybu
 řeší praktické příklady na pohybové
zákony, dynamiku kruhového pohybu
 řeší praktické příklady na výpočet síly
smykového tření
7
Mechanika – dynamika
 pohybové zákony
 impuls síly, hybnost hmoty
 tření smykové, tření valivé
 dynamika kruhového pohybu

Žák:
Energie těles při posuvném
 popíše fyzikální veličiny – práce,
pohybu
výkon, energie
 mechanická práce
 uvede jednotky a vztahy mezi
 mechanický výkon
jednotkami
 mechanická účinnost
 uvede příklady použití jednotek, jejich
násobků a dílů
 vysvětlí pojem účinnost a její význam
v technické praxi
 řeší praktické příklady na výpočet
mechanické práce, výkonu, energie
 při výpočtech pracuje s pojmem
účinnost

Žák:
Gravitační pole
 vysvětlí pojem gravitačního pole
 všeobecný gravitační zákon
 vysvětlí Keplerovy zákony
 Keplerovy zákony
 graficky řeší praktické příklady na
 pohyb těles v gravitačním poli
svislý, šikmý a vodorovný vrh
 základy kosmonautiky, kosmický
výzkum
Žák:
 řeší výslednici skládání, rozkladu sil
 využívá znalosti o vektorové veličině
 na praktickém příkladu řeší působení
momentu síly a dvojice sil
 vysvětlí druhy rovnovážné polohy
 vysvětlí pojem těžiště tělesa a jeho
význam pro praxi
Mechanika tuhého tělesa
 skládání sil
 rozklad sil
 moment síly, dvojice sil
 rovnováha tělesa
 těžiště, určení těžiště
 stabilita tělesa
6
5
6
Žák:
Mechanika tekutin
 vysvětlí pojmy tuhá látka a tekutina
 tuhá látka, tekutina, vlastnosti
z hlediska stavby látky
látek
 vysvětlí pojem tlak v tekutině
 tlak v tekutinách, Pascalův zákon
 -uvede příklady využití Pascalova a
 Archimédův zákon
Archimédova zákona v praxi
 hydraulické zařízení
 proudění tekutin
činnost hydraulického zařízení
 fyzikální základy letu
 uvede základní druhy proudění tekutin  odpor prostředí, ztracená práce
 vysvětlí fyzikální základ letu
 měření tlaku tekutin
 vysvětlí pojem odpor prostředí a jeho
význam pro praxi
 uvede princip měření tlaku tekutin
8
Žák:
 vysvětlí pojem teplota, teplo, jejich
význam pro technickou praxi
 uvede principy měření teploty
 změří teplotu
3
Molekulová fyzika
 teplota, měření teploty
 teplo, zdroje tepla
 vypočítá množství tepla k ohřátí látky
 zhodnotí zdroje tepla
Žák:
 vysvětlí pojem plyn jako soustava
molekul
 objasní základní vlastnosti plynu
 uvede vztah pro výpočet velikosti
práce plynu a vysvětlí jeho praktický
význam
Plyny
 plyn jako soustava molekul
 práce plynu
2
Žák:
 popíše stavbu tuhých látek
 vysvětlí pojem plastická deformace
 uvede změny skupenství látek, jejich
význam v zahradnictví
činnost chladícího zařízení
 aplikuje jev povrchové napětí
do zahradnického oboru
 vysvětlí pojem vlhkost vzduchu
 změří vlhkost vzduchu
 řeší praktické příklady na výpočet
délkové a objemové teplotní
roztažnosti tuhých látek
Pevné látky, kapaliny, páry
 namáhání, deformace pevných
látek
 teplotní roztažnost
 tání, tuhnutí
 vypařování, var, kondenzace
 sytá pára, přehřátá pára
 chladící zařízení
 povrchové napětí kapalin,
kapilarita
 vlhkost vzduchu
9
Žák:
 vysvětlí pojmy kmitavý pohyb a
vlnění
 uvede příklady využití kmitavého
pohybu a vlnění v technické praxi
 charakterizuje zvuk jako kmitavý
pohyb
 uvede základní vlastnosti zvuku
 uvede zdroje a praktické využití
ultrazvuku
Mechanické kmitání a vlnění
 jednoduchý kmitavý pohyb,
vlnění
 zvukové vlny, rychlost zvuku,
ozvěna
 ultrazvuk
3
Žák:
Elektřina a magnetismus
 uvede základní elektrické veličiny a
 elektrický náboj, Coulombův
jejich jednotky
zákon
 vysvětlí vztahy mezi elektrickými
 elektrické napětí, elektrický proud
veličinami a hlavní zákonitosti
 elektrický odpor, Ohmův zákon
 aplikuje elektrické zákonitosti
 kapacita, kondenzátor
v technické praxi
 elektrická práce, elektrický výkon
 vysvětlí pojem kapacita kondenzátoru,  polovodiče, vodivost polovodičů
uvede využití kondenzátoru v praxi
 iontová vodivost, akumulátor
 vysvětlí vodivost polovodičů a jejich
 vedení elektřiny v plynech
význam v praxi
 magnetické pole vodiče
 vysvětlí odlišnosti vedení elektřiny
 elektromagnetické relé
v tuhých látkách, kapalinách, plynech  elektromagnetická indukce
18
 popíše magnetické účinky
elektrického proudu a uvede příklady
využití na elektrických strojích
 nakreslí schéma a vysvětlí činnost
transformátoru
 uvede příklady využití elektrické
energie v zahradnictví
 řeší jednoduché příklady na výpočet
transformátoru
 řeší příklady na výpočet spotřeby
elektrické energie
 vznik střídavého napětí, proudu
 třífázový proud, druhy napětí
 vznik točivého magnetického
pole
 transformátor
 využití elektrické energie
v zahradnictví
Žák:
 vysvětlí pojem světlo jako
elektromagnetické záření
 uvede příklady optických prostředí ve
vztahu k rostlinám
 vysvětlí základní pojmy - vlnová
délka, odraz světla, lom světla
 vysvětlí princip zobrazování zrcadly,
čočkami
 na schematickém obrázku popíše oko
jako optickou soustavu
 vysvětlí na schematickém obrázku
průchod světla hranolem
 vysvětlí základní fotometrické pojmy
a zákonitosti
Nauka o světle a záření
 světlo jako elektromagnetické
záření
 optické prostředí, index lomu
 vlnová délka, druhy vlnění
 odraz světla, lom světla
 zobrazování rovinným, kulovým
zrcadlem
 zobrazování spojnou čočkou
 oko jako optická soustava
 průchod světla hranolem
 bodový zdroj, svítivost, osvětlení
 fotometrické zákony
10
Žák:
Fyzika atomového obalu a
 vysvětlí odlišnosti v mechanickém a
atomového jádra
kvantově mechanickém modelu atomu  kvantově mechanický model
 vysvětlí působení jaderných sil a
atomu
jaderné přeměny
 jaderné síly, jaderné přeměny
2
Žák:
Speciální teorie relativity
 vysvětlí podstatu teorie relativity a její  teorie relativity a její důsledky
význam pro praktický život
 mikrosvět, makrosvět
 uvede příklady mikrosvěta a
makrosvěta
2
Žák:
 popíše předpokládaný vývoj fyziky
 uvede význam moderní fyziky pro
praktický život a zahradnický obor
1
Závěr
 vývoj fyziky, moderní fyzika
Chemie
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
192
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět chemie je založen na podchycení a rozvíjení zájmu žáka k poznávání
základních chemických zákonitostí v přírodě. Snahou je, aby pochopil nejdůležitější
teoretické základy aplikovaných vědních oborů užité chemie a dokázal je využít v běžném
životě a ve své profesi. Chemie umožňuje žákům objevovat a vysvětlovat chemické jevy,
zdůvodňovat vyvozené závěry a získané poznatky používat k rozvíjení odpovědných
občanských postojů.
Učivo chemie je zařazeno do 1. - 3. ročníku, skládá se z učiva obecné, anorganické,
organické chemie a biochemie. Úzce navazuje na učivo biologie, ekologie, fyziky, základů
zahradnictví a tvoří základ pro všechny odborné zahradnické předměty.
Žák porozumí základním chemickým pojmům, naučí se základní vztahy a zákonitosti
v oblasti chemie a bude schopen řešit teoretické a praktické problémy v dané oblasti i
v navazujících odborných předmětech. Žák získá základní dovednosti a návyky pro práci
v laboratoři, bude dodržovat pravidla bezpečné práce s chemikáliemi a dovede poskytnout
první pomoc při otravě nebezpečnými látkami.
 aplikovali poznatky a postupy z chemie v dalších odborných předmětech
 naučili se přesnosti a preciznosti ve vyjadřování
 používali pomůcky: odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor a periodickou
soustavu prvků
 plánovali, organizovali, řídili a hodnotili vlastní pracovní činnost
 zpracovávali informace z hlediska věrohodnosti, důležitosti i objektivity,
využívali je při svém učivu a praxi
 organizovali a řídili vlastní učení při samostatné i skupinové práci
 získané poznatky hodnotili, třídili a vyvozovali z nich závěry
 využívali chemických vědomostí a dovedností v praktickém životě
 optimálně prováděli chemické pozorování a experimenty
 pracovali v chemické laboratoři podle stanovených zásad bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci
Výukové strategie
Obsah učiva je volen tak, aby žáci přijímaly nové poznatky s vědomím jejich
využitelnosti v ostatních odborných předmětech, ale i při dalším studiu, v osobním životě a
při výkonu budoucího povolání.
Výuka je vedena formou výkladu dle možností i s využitím dataprojektoru. Za
teoretickým výkladem následuje procvičení formou praktických úloh, které jsou zadány tak,
aby co nejvíce odpovídaly potřebám ostatních předmětů a byly využitelné i v běžném životě.
Jednotlivé tematické celky jsou časově zařazeny tak, aby na sebe vhodně navazovaly a
současně podporovaly výuku v ostatních předmětech. Z důvodu faktické provázanosti témat
se budou jednotlivé celky neustále prolínat. Do cvičení budou zařazovány jak dílčí, tak i
komplexní praktické úlohy, kde budou žáci využívat znalostí a dovedností z různých
tematických celků.
Hodnocení žáka je objektivní s tím, že prioritou je, aby hodnocení mělo motivační
charakter. Hodnocení se řídí klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Ke
každému tématu je zařazen ověřovací kontrolní test a žákům, kteří v této práci dosáhli
špatných výsledků, bude umožněno ústní přezkoušení, které probíhá průběžně po celý školní
rok. Při pololetní klasifikaci vyučující vychází nejen z výsledků písemného a ústního
zkoušení, ale i z celkového přístupu žáka k vyučovacímu procesu a k plnění studijních
povinností.
Předmět chemie rozvíjí u žáků především kompetence k učení, matematické kompetence a
kompetence k řešení problémů:
a postojů)
osobnímu růstu
Chemický průmysl je vedle zemědělství jeden z nejproblematičtějších oborů lidské
činnosti vzhledem ke znečišťování životního prostředí. Největší ekologické havárie mají
většinou na svědomí chemické látky a jejich únik do přírodního prostředí – vody, půdy i
vzduchu. Žáci jsou vedeni tak, aby si uvědomovali, s jak nebezpečnými látkami pracují
(včetně nebezpečného domovního odpadu) a dokázali je ekologicky znehodnotit. Na druhou
stranu nám chemické metody významně pomáhají při odhalování nedostatků živin v půdě, při
rozborech plodů, listů apod. Žáci se učí provádět jednoduché rozbory půdy, vody, zjišťují
obsah cukrů v plodech, poznávají biochemické procesy v rostlinách a jejich význam pro
rostlinu.
Zahradnická výroba vychází z biologického, chemického a biochemického
základu. Poznávání chemických a biochemických procesů v přírodě - v půdě a v rostlině je
základem, na kterém se žák rozhoduje v praxi o způsobech zpracování půdy, o závlaze rostlin,
hnojení a přihnojování, době sklizně… Získané chemické znalosti jsou tak podstatné pro
výkon jeho povolání. Žák se učí na praktických příkladech a je veden tak, aby si
uvědomoval potřebu dalšího vzdělávání v této oblasti.
krátkých referátů, seminárních prací nebo prezentací dle zadání. Na internetu řeší chemické
rovnice. Při zpracovávání informací žák používá zásady zpracování dokumentu na PC –
odstavce, fonty a zvýraznění písma, zarovnání, kontrolu pravopisu atd.
 chemické sloučeniny – složení, výroba, využití
 přírodní látky, hnojiva
 biochemické cykly
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 charakterizuje chemii a uvede význam
chemie
 popíše částicové složení látek
 uvede druhy chemických vazeb
 rozlišuje pojmy prvek, sloučenina a
používá je ve správných souvislostech
 napíše názvy a značky chemických
prvků
 zapíše vzorce a názvy jednoduchých
sloučenin
 využívá oxidační číslo atomu prvku
při odvozování vzorců a názvů
sloučenin
 vysvětlí obecně platné zákonitosti
vyplývající z periodické soustavy
prvků - charakterizuje obecné
vlastnosti nekovů a kovů
 popíše metody oddělování složek ze
směsí a uvede příklady využití těchto
metod v praxi
 vyjádří složení roztoků různým
způsobem
 připraví roztok požadovaného složení
 vysvětlí podstatu chemických reakcí a
popíše faktory, které ovlivňují průběh
reakce
 zapíše chemickou reakci chemickou
rovnicí a vyčíslí ji
 provádí jednoduché chemické výpočty
při řešení praktických chemických
problémů
 popíše první pomoc a bezpečnost při
práci s chemikáliemi
 pozná laboratorní sklo
 vysvětlí postup při odměřování
kapalin
 charakterizuje základní postup při
filtraci a krystalizaci
Obecná chemie
 chemické látky, jejich vlastnosti
 směsi homogenní, heterogenní,
roztoky
 částicové složení látek - atom,
molekula
 chemická vazba
 chemické prvky, sloučeniny,
 chemická symbolika, značky a
názvy prvků, oxidační číslo,
vzorce a názvy jednoduchých
sloučenin
 periodická soustava prvků
 látkové množství
 chemické reakce, chemický děj,
chemické rovnice, základní typy
chemických reakcí
 iontový součin vody
 jednoduché výpočty v chemii –
z chemických vzorců,
chemických rovnic a složení
roztoků, hmotnostní zlomky
 BOZP, první pomoc, protokoly
 vážení na technických vahách
 laboratorní sklo
 odměřování kapalin
 filtrace, krystalizace
 práce s roztoky, koncentrace,
ředění
 příprava roztoků o dané
koncentraci
 redoxní reakce
50
Žák:
 vysvětlí vlastnosti anorganických
látek
 tvoří chemické vzorce a názvy
anorganických sloučenin
 charakterizuje jednotlivé vybrané
Anorganická chemie
 názvosloví anorganických
sloučenin
 anorganické látky - oxidy,
kyseliny, hydroxidy, soli
 vybrané prvky a jejich
46








prvky a anorganické sloučeniny
zhodnotí využití anorganických látek
v odborné praxi a v běžném životě
posoudí anorganické látky z hlediska
vlivu na zdraví a životní prostředí
uplatňuje poznatky o určitých
chemických reakcích v chemické
analýze
vypočítá koncentraci roztoku, molární
hmotnost
vysvětlí účel měření pH
změří pH roztoku
popíše měření hustoty kapalin
vytvoří vzorkovnici hnojiv
Žák:
 zhodnotí postavení atomu uhlíku v
periodické soustavě prvků z hlediska
počtu a vlastností organických
sloučenin
 vysvětlí vazby v organických
sloučeninách, izometrii
 napíše chemické rovnice reakcí
organických sloučenin
 charakterizuje skupiny uhlovodíků a
jejich deriváty a tvoří jejich chemické
vzorce a názvy
 uvede významné zástupce
organických sloučenin a zhodnotí
jejich využití
 posoudí organické sloučeniny z
hlediska vlivu na zdraví a životní
prostředí
 charakterizuje typy reakcí
organických sloučenin a dokáže je
využít v chemické analýze v daném
oboru
 charakterizuje znaky organických
sloučenin
 vysvětlí vlastnosti organických
sloučenin
 používá systematické i triviální
názvosloví organických sloučenin
 vysvětlí strukturu organických
sloučenin
 charakterizuje jednotlivé typy
uhlovodíků, jejich vlastnosti, zdroje a
použití
 uvádí příklady a produkty zpracování
paliv jako zdrojů energie
 orientuje se ve vybraných derivátech




anorganické sloučeniny
chemické výpočty
měření pH, indikátory
měření hustoty kapalin
příprava anorganických sloučenin
Organická chemie
 vazbové vlastnosti uhlíku
 struktura organických sloučenin,
radikály
 vazba sigma a pí v organických
sloučeninách
 izometrie
 reakce organických sloučenin
 klasifikace a názvosloví
 charakteristika, názvosloví,
vlastnosti, příprava a využití
 uhlovodíky
 vlastnosti a využití paliv (ropa,
uhlí, zemní plyn)
 charakteristika, názvosloví,
klasifikace, vlastnosti a příprava
derivátů uhlovodíků
 halogenderiváty
 nitroderiváty
 sulfonové kyseliny
 aminy
 alkoholy
 fenoly
 ethery
 aldehydy
 ketony
 organické kyseliny
 halogenkyseliny
 hydroxykyseliny
 aminokyseliny
 funkční deriváty organických
kyselin
 heterocyklické sloučeniny
48
uhlovodíků, zná jejich zdroje,
vlastnosti a použití
Žák:
 napíše vzorce základních přírodních
látek
 vyjmenuje a charakterizuje jednotlivé
skupiny přírodních látek
 uvede složení přírodních látek
 vymezí rozdíly ve vlastnostech a
reaktivitě jednotlivých přírodních
látek
 zhodnotí význam jednotlivých
přírodních látek pro člověka, rostliny
a živočichy
 uvede praktické využití přírodních
látek pro člověka
 zhodnotí výhody a nevýhody
používání drog, uvede rizika spojená
s jejich užíváním
Přírodní látky
 sacharidy
 lipidy
 bílkoviny
 nukleové kyseliny
 vitamíny
 hormony
 enzymy
 alkaloidy
 terpeny
 drogy
16
Žák:
 vysvětlí pojem biochemie a rozdělí ji
 charakterizuje biogenní prvky a jejich
sloučeniny
 vysvětlí rozdíl mezi autotrofními a
heterotrofními organismy
 uvede složení, výskyt a funkce
nejdůležitějších přírodních látek
 vysvětlí podstatu biochemických dějů
 popíše a zhodnotí význam fotosyntézy
a chemosyntézy
Biochemie
 rozdělení a význam biochemie
 látkové složení živých organismů
 osmotické jevy v buňkách
 autotrofní a heterotrofní
organismy
 fotosyntéza a chemosyntéza
 metabolismus sacharidů, lipidů,
bílkovin a dusíkatých látek
10
Žák:
22
Analytická chemie
 vysvětlí pojem analytická chemie,
 význam, rozdělení analytické
uvede rozdělení a význam
chemie
 provede odběr vzorku a připraví ho k
 odběr a příprava vzorků
analýze
 kvalitativní a kvantitativní
 uvede rozdíl a základní charakteristiku
analýza
kvalitativní a kvantitativní analýzy
 důkazy kationtů, aniontů a
 popíše provádění důkazů kationtů,
organických látek
aniontů a organických látek ve
 vážková a odměrná metoda
vzorcích
 fyzikální a fyzikálně-chemické
 charakterizuje vážkovou a odměrnou
metody
metodu
 refraktometrie
 popíše fyzikální a fyzikálně chemické  stanovení cukru v ovoci
metody analytické chemie
 výroba ovocných vín
 charakterizuje a vysvětlí použití
 rozbor a poznávání hnojiv
refraktometrie
 chemický rozbor vody
 stanoví obsah cukru v ovoci
 popíše průběh a chemické procesy při
výrobě ovocných vín
 stanoví složení a název hnojiva
 vyhodnotí složení vody
Biologie
Obor vzdělání:
41-44–M/01 Zahradnictví
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
250
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět biologie je koncipován jako předmět, který má žáky především motivovat
k zájmu o přírodu a zároveň jim poskytnout základní informace o rozmanitosti přírody,
organismů a složitosti vzájemných vztahů. Vede žáky ke kladnému vztahu k přírodnímu
prostředí a vychovává je k ekologickému myšlení. Poznávání stavby orgánů a organismů a
jejich funkce v přirozeném prostředí vede k rozvíjení logického myšlení. Žáci jsou vedeni
k propojení získaných biologických poznatků s jinými vědními disciplínami a praktickou
aplikací v životě. Učivo biologie se tak podílí na formování morálních hodnot člověka.
Předmět biologie je zařazen do všech čtyř ročníků studia. Učivo úzce souvisí se všemi
odbornými zahradnickými předměty – základy zahradnictví, květinářství, zelinářství,
ovocnictví, sadovnictví, ochrana rostlin a praxe, které ze znalostí biologických základů
vychází.
Učivo biologie vede žáky k poznání přírodních zákonů a vytvoření představy o
bohatství druhové rozmanitosti. Žák pochopí biologické podstaty dějů v živých soustavách,
přirozený systém rostlin a živočichů, získá základy ekologie, což vše společně vede k
hlubšímu a širšímu poznání života. Žák je veden k pochopení trvale udržitelného rozvoje
přírody a krajiny, k ekologickému myšlení a ochraně přírody.
 získané informace aplikovali, třídili, propojovali tak, aby je efektivně využívali
v procesu učení, tvůrčí činnosti a v praktickém životě
 znalosti a dovednosti propojovali s vědomostmi z ostatních předmětů
 řešili různá biologická témata v podobě úkolů nebo formu projektů
 na biologických vycházkách a exkurzích prakticky využívali teoretické poznatky a
ověřovali si jejich pravdivost
 jasně a srozumitelně formulovali myšlenky a postupy v ústním i psaném projevu
 otevřeně komunikovali a reagovali na dotazy učitele popřípadě ostatních žáků
 řešili úlohy za pomoci moderních informačních technologií (prezentace) při práci
v hodině nebo při samostudiu
 pracovali ve skupinách a týmech
 o výsledcích práce diskutovali a hodnotili sebe i tým
 samostatně pozorovali a experimentovali, získané poznatky porovnávali, hodnotili a
vyvozovali z nich závěry pro využití v budoucnosti
Výukové strategie
využitelnosti při přípravě v ostatních předmětech, ale i při dalším studiu, v osobním životě a
při výkonu budoucího povolání.
Základní formou výuky je výklad s názornými ukázkami – živými přírodními
materiály nebo modely. K výkladu dobře slouží i nástěnné mapy, může být doplněn
prezentacemi v PC a videonahrávkami. Výklad je zaměřen na zajímavosti způsobu života
jednotlivých druhů respektive skupin organismů, jejich nároků na přírodní prostředí a
rozšíření na Zemi. Dalšími metodami používanými při výuce je řízený rozhovor, skupinové
vyučování, diskuse, žáci vytváří jednoduché projekty a prezentační práce.
Prioritou při klasifikaci žáka je motivační charakter hodnocení. Řídí se klasifikačním
řádem, který je součástí školního řádu. Ke každému tématu je zařazen ověřovací kontrolní test
a žákům, kteří v této práci dosáhli špatných výsledků, je umožněno ústní přezkoušení
zařazované po celý školní rok. Při pololetní klasifikaci vyučující vychází nejen z výsledků
písemného a ústního zkoušení, ale z celkového přístupu žáka k vyučovacímu procesu a
k plnění studijních povinností. Žáci jsou vedeni tak, aby cítili potřebu vzdělávat se s ohledem
na využitelnost získaných znalostí a dovedností v dalším studiu i v praktickém životě.
Předmět biologie rozvíjí u žáků především kompetence komunikativní, kompetence
k učení a kompetence k řešení problémů:
a postojů)
osobnímu růstu
Znalosti získané v předmětu biologie, především tematické okruhy ekologie a
životní prostředí, jsou základem pro získání komplexního přehledu žáka v této problematice.
Zahradnická výroba vychází z biologického, chemického a biochemického
základu. Poznání biologických a fyziologických zákonitostí rostlin a živočichů je základem,
podle kterého se žák rozhoduje v praxi při ošetřování rostlin – závlaze, hnojení a
přihnojování, zaštipováni, vyštipování, době sklizně… Získané znalosti jsou tak podstatné pro
výkon jeho povolání. Žák se učí na praktických příkladech a je veden tak, aby si uvědomoval
potřebu dalšího vzdělávání v této oblasti.
krátkých referátů, seminárních prací nebo prezentací dle zadání. Určuje rostliny a živočichy
podle internetových botanických klíčů, řeší praktické úkoly z genetiky. Při zpracovávání
informací žák používá zásady zpracování dokumentu na PC – odstavce, fonty a zvýraznění
písma, zarovnání, kontrolu pravopisu atd.
 chráněné krajinné oblasti
 genetika – mutace, novinky
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 diskutuje o vzniku a vývoji života na
Zemi
 vyjádří vlastními slovy základní
vlastnosti živých soustav
 popíše buňku jako základní stavební a
funkční jednotku života
 vysvětlí rozdíl mezi prokaryotickou a
eukaryotickou buňkou
 charakterizuje rostlinnou a živočišnou
buňku a uvede rozdíly
 vysvětlí funkci buněčných organel
 popíše chemické složení buňky
 definuje pojmy tkáň, orgán, orgánová
soustava
 třídí organismy podle počtu buněk a
zařazuje organismy do systému podle
taxonomických jednotek
 vysvětlí princip základních rostlinných
fyziologických procesů
 napíše a vyčíslí rovnici fotosyntézy
 aplikuje poznatky z fyziologie rostlin
při jejich pěstování
 popíše rozmnožování buněk
 popíše mikroskop a vysvětlí princip
mikroskopování, jeho význam
 připraví mikroskopický preparát
 mikroskopuje, kreslí a popíše stavbu
(složení) mikroskopovaných preparát
Základy biologie, cytologie,
fyziologie
 pojem, význam a rozdělení
biologie
 vznik a vývoj života na Zemi
 vlastnosti živých soustav
 základní struktura života –
rostlinná a živočišná buňka
 chemické složení buňky
 anatomická stavba buňky
 fyziologie buňky
 organismy nebuněčné,
jednobuněčné a mnohobuněčné
 taxonomické jednotky
 fyziologie rostlin - základní
princip fotosyntézy, dýchání, růst
a vývin rostlin
 rozmnožování buněk
 mikroskop a zásady
mikroskopování
 příprava mikroskopických
preparátů
 mikroskopování rostlinné a
živočišné buňky
30
Žák:
 rozdělí rostlinná pletiva
 popíše funkci jednotlivých pletiv
 mikroskopuje rostlinná pletiva
 namaluje schéma a popíše vnitřní a
vnější stavbu jednotlivých orgánů
rostlin
 vysvětlí princip tloustnutí kořene a
stonku
 rozdělí listy podle tvaru a členitosti
čepele
 vysvětlí princip oplození květů a
tvorby plodu
 namaluje a uvede příklady typů
květenství
 rozdělí druhy plodů s uvedením
Biologie rostlin
 rostlinná pletiva
 anatomie a morfologie rostlin
(kořen, stonek, pupen, list, květ,
plod, semeno)
 mikroskopování rostlinných
pletiv
28
příkladů
 uvede s příklady nejvýznamnější
metamorfózy orgánů rostlin
 vysvětlí funkci jednotlivých orgánů
rostlin
 určuje typy kořene stonků, listů, květů,
plodů na živých rostlinách v přírodě
Žák:
 popíše historii vzájemného
ovlivňování člověka a přírody
 zhodnotí vliv člověka na jednotlivé
složky životního prostředí
 charakterizuje přírodní zdroje surovin
a energie z hlediska obnovitelnosti,
posoudí vliv jejich využívání na
životní prostředí
 popíše způsoby nakládání s odpady
 třídí odpad ve škole
 uvede základní znečišťující látky
v ovzduší, ve vodě a v půdě
 uvede základní ekonomické, právní a
informační nástroje společnosti na
ochranu přírody a prostředí
 vysvětlí trvale udržitelný rozvoj jako
integraci environmentálních,
ekonomických, technologických a
sociálních přístupů k ochraně
životního prostředí
Člověk a životní prostředí
 vzájemné vztahy mezi člověkem
a životním prostředím
 dopady činností člověka na
životní prostředí
 přírodní zdroje energie a surovin
 odpady
 nástroje společnosti na ochranu
 zásady udržitelného rozvoje
6
Žák:
 popíše a porovná stavbu vironu, buňky
bakterií a sinic
 charakterizuje základní příčiny,
příznaky, léčbu a prevenci vybraných
virových a bakteriálních onemocnění
 vysvětlí pozitivní a negativní vliv sinic
na životní prostředí
 popíše stavbu těla hub a jejich využití
 rozpozná a zařadí vybrané druhy hub
podle charakteristických znaků mezi
jedlé nebo jedovaté houby
 vysvětlí rozmnožování hub
 vysvětlí význam hub v ekosystému a
v potravním řetězci
 zhodnotí význam hub z hlediska
ochrany rostlin
 vysvětlí pojem symbióza a objasní
funkci dvou organismů ve stélce
lišejníků
 rozpozná druhy lišejníků v přírodě
Systém živé přírody
 klasifikace živých soustav,
taxonomická řada
 viry, bakterie, sinice
 stavba vironu
 stavba buňky bakterií
 nebuněčné a prvobuněčné
organismy
 houby-charakteristika, zástupci
oddělení
 houby vřeckovýtrusné
 houby stopkovýtrusné
 lišejníky
 nižší rostliny
 vyšší rostliny
 nahosemenné a krytosemenné
rostliny
 určování rostlin pomocí klíče
 poznávání rostlin
 příprava a zpracování herbář
64
 zhodnotí význam lišejníků v přírodě
 uvede charakteristické znaky
jednotlivých taxonomických skupin
rostlin
 rozpozná a zařadí vybrané druhy
rostlin podle charakteristických znaků
do základních taxonomických skupin
 používá k určení druhů rostlin klíče a
atlasy rostlin
 aplikuje získané poznatky o rostlinách
k jejich ochraně v jejich přirozeném
prostředí
 určí rostliny v přírodě
 zpracuje herbář lučních rostlin
Žák:
 popíše a porovná vnitřní a vnější
stavbu živočichů a funkci jejich
orgánů
 rozliší a zařadí vybrané druhy
živočichů podle charakteristických
znaků do taxonomických skupin
 aplikuje získané poznatky ze života
živočichů k jejich ochraně
v přirozeném prostředí
Biologie živočichů
 stavba těla (vnitřní a vnější)
 stavba a funkce jednotlivých
orgánových soustav živočichů
 vývoj, vývin a systém živočichů
 jednobuněční živočichové
 prvoci
 mnohobuněční živočichové
 žahavci
 ploštěnci
 hlísti
 měkkýši
 kroužkovci
 členovci
 hmyz
 strunatci
 paryby
 ryby
 obojživelníci
 plazi
 ptáci
 savci
 praktické poznávání živočichů
Žák:
Etologie
 charakterizuje základní typy chování
 vrozené projevy chování
živočichů
 získané projevy chování
 sleduje rovnováhu v přírodě, vzájemné
vztahy a hierarchii
 rozlišuje rozdíly mezi vrozenými a
získanými projevy chování
Žák:
 vysvětlí základní ekologické pojmy
 charakterizuje biotické a abiotické
faktory prostředí
34
6
24
Ekologie
 základní ekologické pojmy
 biotické a abiotické podmínky
života
 charakterizuje základní vztahy mezi
organismy ve společenstvu
 uvede příklad potravního řetězce
 popíše podstatu koloběhu látek
v přírodě z hlediska látkového a
energetického
 charakterizuje různé typy krajiny a její
využívání člověkem
 vyjmenuje a ukáže na mapě chráněná
území v ČR
 uvede příklady chráněných rostlin a
živočichů
 posoudí krajinu zasaženou člověkem
 potravní řetězec
 koloběh látek v přírodě a tok
energie
 typy krajiny
 chráněné rostliny a živočichové
 chráněná území v ČR
 péče o životní prostředí
 poznávání ekologických faktorů
 rozbor rostlinných společenstev
 posouzení krajiny zasažené
člověkem
Žák:
 používá základní genetickou
terminologii
 vysvětlí význam chromozómů pro
přenos genetické informace
 popíše monohybridní a dihybridní
křížení
 charakterizuje Mendlovy a
Morganovy zákony
 vysvětlí pojem mutace, jak k ní
dochází
 vysvětlí a popíše základní genetické
rozdíly v pohlavním a nepohlavním
rozmnožování
 mikroskopuje reprodukční orgány
rostlin a živočichů
 řeší praktické příklady
monohybridního a dihybridního
křížení
Genetika
 základní genetické pojmy
 chromozomy
 monohybridní a dihybridní
křížení
 Mendlovy a Morganovy zákony
 mutace
 genetika populací a člověka
 pohlavní a nepohlavní
rozmnožování
 procvičování jednotlivých fází
genetické informace
 příklady -monohybridní a
dihybridní křížení
 anatomie reprodukčních orgánů
rostlin a živočichů
40
Žák:
 popíše kosti a svaly jako součásti
opěrné a pohybové soustavy
 vysvětlí význam jednotlivých složek
krve
 popíše jednotlivé části oběhové
soustavy a vysvětlí jejich funkci
 nakreslí a popíše stavbu a činnost
srdce
 popíše orgány dýchací soustavy
 vysvětlí princip dýchání
 popíše a vysvětlí funkci orgánů trávící
soustavy
 vysvětlí proces trávení
 popíše orgány vylučovací soustavy
 vysvětlí funkci ledvin
 vysvětlí funkci centrální nervové
Biologie člověka
 anatomie a fyziologie člověka
 opěrná soustava
 pohybová soustava
 oběhová soustava
 dýchací soustava
 trávící soustava
 vylučovací soustava
 kožní soustava
 rozmnožovací soustava
 nervová soustava
 látková výměna
 smysly
18
soustavy
 popíše a vysvětlí stavbu a funkci
smyslových orgánů
 popíše a vysvětlí funkci rozmnožovací
soustavy
 vysvětlí funkci nervové soustavy
Matematika
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
253
od 1. září 2012
Obecné cíle
Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který
bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání,
v dalším studiu, v osobním životě, v budoucím zaměstnání, ve volném čase apod.). Studium
matematiky vybavuje žáka schopností orientovat se v přírodních, technických a
ekonomických jevech, vnímat souvislosti mezi nimi a řešit úlohy z praxe. Matematika
umožňuje přechod od kvalitativního ke kvantitativnímu pozorování buď přímo udáním
číselné hodnoty, nebo určením vztahu vyjadřujícího závislost mezi veličinami. Matematika se
významně podílí na rozvoji intelektuálních schopností žáků, především v jejich logickém
myšlení, vytváření úsudků a schopnosti abstrakce.
Vyučovací předmět matematika je zařazen do všech čtyř ročníků studia. Úzce zasahuje
do všech technických i odborných vyučovacích předmětů a praxe. Na výuku matematiky
navazují zejména vyučovací předměty fyzika – početní řešení fyzikálních úloh, převody
jednotek, dosazování do výrazů, chemie – chemické výpočty, procentový počet, zeměpis –
práce s mapou a měřítkem mapy, informační a komunikační technologie – práce v
tabulkovém kalkulátoru, odborné předměty – výpočty dávek hnojiv, výpočet čistoty osiva,
klíčivosti, výsevku a výnosů, průměry teplot a srážek, průměry výnosů jednotlivých plodin,
převody jednotek, ochrana rostlin – hodnocení výskytu plevelů, posuzování škodlivosti
chorob s ohledem na snížení výnosu, ekonomika – výpočty výsledku hospodaření, finanční
analýza, kalkulace, úrokování, výpočty mezd, výše zdravotního a sociálního pojištění,
výpočet DPH, statistika.
Učivo navazuje a rozvíjí základy matematiky získané na základní škole, zobecňuje je a
systematizuje.
 četli s porozuměním matematický text, užívali správné matematické terminologie a
symboliky
 porozuměli obsahu potřebných matematických pojmů a vztahů mezi nimi, použili je
při řešení úloh a problémů
 používali běžné metody a algoritmické početní postupy, pro řešení konkrétní situace
dokázali vybrat vhodný a optimální z nich
 prováděli v praktických úlohách jednoduché výpočty zpaměti, náročnější za použití
kalkulátoru
 používali běžných rýsovacích a jiných matematických pomůcek
 rozvíjeli prostorovou představivost
 analyzovali zadanou úlohu, postihli v ní matematický problém, vytvořili algebraický
nebo geometrický model situace a úlohu vyřešili
 prováděli odhad a kontrolu správnosti výsledků
 formulovali matematické myšlenky slovně a písemně
 získávali informace z různých zdrojů (grafů, diagramů, tabulek, odborné literatury a
internetu), třídili je, analyzovali, při řešení problému postupovali přehledně a
systematicky
 vyjádřili vztah mezi dvěma nebo více proměnnými, správně jej interpretovali a
prakticky použili, zachytili jej tabulkou, grafem, případně rovnicí
V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby žáci získali:
 pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace
 motivaci k celoživotnímu vzdělávání
 důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci
 vztah k matematice jako součásti kultury (připomínáním významných osobností a
mezníků historie vědy)
Výukové strategie
Výuka matematiky má být pro žáky zajímavá, vzbuzovat v nich touhu po poznávání,
rozvíjet jejich myšlení, dovednosti a návyky potřebné k řešení problémů. Výukové strategie
jsou postaveny na výkladu s vysvětlováním na konkrétních příkladech. S výhodou se při
výkladu uplatňují problémové metody výuky. Pro vytvoření správných postupů uvažování a
vytvoření správných návyků se učivo procvičuje na početních a praktických úlohách. Důraz je
kladen na aktivní a samostatnou práci žáků.
K hodnocení žáků se používá různých forem zjišťování úrovně znalostí: ústní
zkoušení, písemné zkoušení (orientační testy, testy s výběrem odpovědí, čtvrtletní písemné
práce, opakovací testy). Způsoby hodnocení by měly spočívat v kombinaci známkování,
slovního hodnocení, využívání bodového systému, eventuelně procentuálního vyjádření,
pozornost by měla být věnována sebehodnocení žáků.
Hodnotí se především:
- správnost, přesnost, pečlivost při řešení matematických úloh
- schopnost samostatného úsudku
- schopnost výstižné formulace s využitím odborné terminologie
Předmět matematika rozvíjí u žáků především matematické kompetence a kompetence
k řešení problémů:
 vytváření nových postupů při řešení problémů

schopnost diskutování o problémech (obhajoba názorů a postojů, přijetí jiných názorů
a postojů)
 sebehodnocení žáka, důvěru ve vlastní schopnosti
 využívání různých informačních zdrojů k učení
osobnímu růstu
Logické a analytické myšlení, které matematika rozvíjí, učí žáka dodržování
daných pravidel a postupů při řešení problémů. Žák si tyto postupy procvičuje na konkrétních
matematických příkladech. Učí se trpělivosti, vytrvalosti při řešení problémů a odpovědnosti
za svoji práci.
Do učiva matematiky jsou průběžně zařazovány matematické příklady a
problémové úlohy z praxe i běžného osobního života, se kterými se žák běžně v životě
setkává a bude je muset řešit – výpočet počtu rostlin na plochu, délky přepony trojúhelníku,
řešení obecného trojúhelníku apod.
zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák využívá tabulkový procesor pro výpočty a
tvorbu grafů.
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 uvádí vztahy mezi číselnými obory
 provádí aritmetické operace
v množině reálných čísel
 používá různé zápisy reálného čísla
 řeší praktické úlohy s využitím
procentového počtu
Shrnutí a prohloubení učiva ze ZŠ
 číselné obory – reálná čísla a
jejich vlastnosti
 užití procentového počtu
5
Žák:
 používá množinovou terminologii a
symboliku
 provádí množinové operace
 používá teoretické znalosti při řešení
praktických úloh
 používá absolutní hodnotu
 zapíše a znázorní interval, provádí
operace s intervaly
 vysvětlí pojem výrok
 rozlišuje jednoduchý a složený výrok
 používá výrokové operace
 přiřadí pravdivostní hodnotu výroku
 rozlišuje výrok, výrokovou formu,
algebraický výraz
 interpretuje a formuluje věty
s využitím logických spojek a
kvantifikátorů
Množiny a základní poznatky
z logiky
 základní množinové pojmy
 intervaly jako číselné množiny
 absolutní hodnota reálného čísla
 výrok, základní operace s výroky,
kvantifikované výroky
10
Žák:
Mocniny a odmocniny
 provádí operace s mocninami a
 mocniny s celočíselným
odmocninami
exponentem
 uvede vztah mezi mocninou s
 zápis čísla ve tvaru a.10n
racionálním exponentem a
 n-tá odmocnina, početní výkony s
odmocninou
odmocninami
 kombinuje pravidla pro počítání
 mocnina s racionálním a
s mocninami a odmocninami při
iracionálním exponentem
řešení úloh
 částečně odmocňuje
 interpretuje zápis čísla ve tvaru a.10n
pro vyjádření velkých a malých čísel a
demonstruje jeho použití v jiných
oborech
15
Žák:
 vysvětlí matematické poznatky jako
abstraktní nástroj pro zjednodušení
formálních zápisů
15
Algebraické výrazy
 výrazy s proměnnými
 počítání s mnohočleny
 úpravy výrazů s využitím vzorců
 navrhne matematizaci reálných situací
pomocí výrazů
 rozlišuje typy výrazů
 vypočítá číselnou hodnotu výrazu
 vyjádří neznámou z výrazu
 vysvětlí pojem mnohočlen
 provádí operace s mnohočleny
(sčítání, násobení, dělení, rozklad na
součin)
 odvodí a zná základní vzorce,
rozhodne o jejich využití při úpravách
lomených výrazů
 provádí operace s lomenými výrazy
(sčítání, odčítání, násobení, dělení,
rozšiřování, krácení)
 využívá znalostí o mocninách a
odmocninách při úpravách výrazů
 usměrní zlomek
 lomené výrazy
Žák:
Nejčastější funkční závislosti
 objasní pojem funkce
 pojem funkce, definiční obor a
 popíše funkční závislosti a
obor hodnot funkce, graf funkce
demonstruje jejich využití v praxi
 konstantní funkce
 určí definiční obor, obor hodnot
 lineární funkce, přímá úměrnost
 sestrojí graf funkce v kartézské
 funkce s absolutními hodnotami
soustavě souřadnic
 kvadratická funkce, definiční
 rozliší konstantní a lineární funkci
obor, obor hodnot, graf funkce
 specifikuje kvadratickou funkci, určí
 nepřímá úměrnost
její definiční obor, obor hodnot
 sestrojí graf kvadratické funkce, určí
vrchol paraboly, průsečíky grafu
funkce se souřadnými osami
 sestrojí graf nepřímé úměrnosti
 aplikuje znalosti o absolutní hodnotě u
funkcí s absolutními hodnotami
15
Žák:
15
Lineární rovnice a nerovnice
 řeší lineární rovnice, nerovnice a
 řešení lineární rovnice
jejich soustavy s využitím
 soustavy lineárních rovnic o dvou
ekvivalentních úprav
a třech neznámých
 vysvětlí souvislosti mezi lineární
 slovní úlohy
funkcí a lineární rovnicí
 řešení lineární nerovnice
 ovládá grafické řešení lineárních
 soustavy lineárních nerovnic
rovnic a nerovnic
s jednou neznámou
 vybere vhodné metody při řešení
 lineární rovnice a nerovnice
soustav lineárních rovnic
s absolutní hodnotou
 provede rozbor o počtu řešení rovnice,  řešení rovnice a nerovnice
nerovnice, soustavy rovnic
v součinovém a podílovém tvaru
 aplikuje znalosti o absolutní hodnotě
 řešení rovnice a nerovnice
výrazu při řešení lineárních rovnic,
s neznámou ve jmenovateli
nerovnic
 lineární rovnice s parametrem
 převádí jednoduché reálné situace do
matematických struktur, pracuje s
matematickým modelem a výsledek
vyhodnotí vzhledem k realitě
 formuluje pojem parametr, rovnice
s parametrem
 grafické řešení soustavy dvou
lineárních rovnic
Žák:
Kvadratické rovnice a nerovnice
 popíše souvislosti mezi kvadratickou
 řešení neúplné a úplné
funkcí a kvadratickou rovnicí
kvadratické rovnice
 rozliší úplnou a neúplnou
 rozklad kvadratického trojčlenu
kvadratickou rovnici, rozhodne
 vztahy mezi kořeny a koeficienty
o metodě řešení
kvadratické rovnice
 zná vzorec pro řešení úplné
 iracionální rovnice
kvadratické rovnice, umí rozhodnout
 kvadratické rovnice s parametrem
o počtu řešení na základě hodnoty
 kvadratické rovnice a nerovnice s
diskriminantu
absolutní hodnotou
 uvede vztahy mezi kořeny a
 soustava kvadratické a lineární
koeficienty kvadratické rovnice a
rovnice se dvěma neznámými
použije jich při řešení úloh
 kvadratické nerovnice a jejich
 převede kvadratický trojčlen na součin
početní a grafické řešení
lineárních činitelů
 slovní úlohy
 použije vzorců pro druhou mocninu
dvojčlenu při řešení iracionálních
rovnic
 rozlišuje úpravy rovnic na
ekvivalentní a neekvivalentní
 obhájí řešení iracionální rovnice na
základě provedené zkoušky
 využívá získaných poznatků při
matematizaci reálných situací
 aplikuje poznatky o kvadratických
rovnicích, rozkladu kvadratického
trojčlenu a kvadratických funkcí při
řešení kvadratických nerovnic
 formuluje pojem parametr, rovnice s
parametrem
 rozliší lineární a kvadratickou rovnici
s parametrem
 použije vhodné metody řešení rovnic
a diskutuje počet řešení vzhledem k
parametru
 vyjádří řešení a prověří jeho správnost
Žák:
 rozumí pojmu funkce jako předpisu i
jako zobrazení definičního oboru na
obor hodnot funkce
 rozlišuje jednotlivé druhy funkcí
 načrtne jejich grafy a určí jejich
vlastnosti
21
15
Další elementární funkce
 funkce, definiční obor, obor
hodnot,
 graf funkce
 vlastnosti funkce
 inverzní funkce
 shrnutí poznatků o funkcích
 ovládá pojmy: funkce rostoucí,
klesající, sudé, liché, omezené, prosté
 určí extrémy funkce
 vyjádří předpis inverzní funkce, její
definiční obor a obor hodnot, sestrojí
graf inverzní funkce
 objasní vztahy mezi veličinami a
dokáže zapsat funkční závislosti úloh
z praxe
 použije znalostí o inverzní funkci k
definování funkce logaritmické
pomocí funkce exponenciální
 umí vypočítat logaritmus čísel
 využívá logaritmů o různých
základech
 charakterizuje dekadický a přirozený
logaritmus
 uvede vztah mezi logaritmy o různých
základech
 používá vzorce pro počítání
s logaritmy
 vyčíslí logaritmus o libovolném
základě pomocí kalkulačky
 řeší exponenciální a logaritmické
rovnice
 prokáže platnost řešení na základě
porovnání s definičním oborem
proměnné
Žák:
 navrhne využití goniometrických
funkcí při řešení pravoúhlého
trojúhelníku
 rozliší velikost úhlu ve stupňové a
obloukové míře
 uvede a použije vztah mezi stupňovou
a obloukovou mírou
 určí základní velikost úhlu
 definuje goniometrické funkce
obecného úhlu
 načrtne grafy jednotlivých funkcí a
určí jejich vlastnosti (včetně
periodičnosti)
 uvede vztah mezi goniometrickými
funkcemi, řeší rovnice a upravuje
výrazy s využitím vzorců
 analyzuje zadání úloh, provede rozbor
a rozhodne o řešení obecného
trojúhelníku, s využitím sinové a
kosinové věty





(funkce konstantní, lineární a
kvadratická)
lineární lomená funkce
mocninné funkce
exponenciální a logaritmická
funkce
logaritmus, věty pro počítání s
logaritmy
exponenciální a logaritmické
rovnice a nerovnice
Goniometrie a trigonometrie
 definice goniometrických funkcí
v pravoúhlém trojúhelníku
 řešení pravoúhlého trojúhelníku
 oblouková míra úhlu, orientovaný
úhel a jeho velikost
 goniometrické funkce obecného
úhlu, jejich vlastnosti a grafy
 vztahy mezi goniometrickými
 funkcemi
 goniometrické rovnice
 sinová a kosinová věta
 řešení obecného trojúhelníku,
užití v praxi
15
Žák:
 řeší úlohy na polohové a metrické
vlastnosti rovinných útvarů
 využívá věty o shodnosti a podobnosti
trojúhelníků v početních úlohách
 řeší pravoúhlý trojúhelník s využitím
Euklidových vět a Pythagorovy věty
 rozlišuje základní druhy rovinných
obrazců
 určí jejich obvod a obsah
 aplikuje získané dovednosti při řešení
úloh z praxe
 umí nalézt množiny bodů daných
vlastností
 využívá vlastností shodných a
podobných zobrazení při řešení
konstrukčních úloh
Planimetrie
 základní planimetrické pojmy
 polohové a metrické vztahy mezi
nimi
 shodnost a podobnost
trojúhelníků
 Euklidovy věty
 rovinné obrazce
 množiny bodů dané vlastnosti
 shodná zobrazení
 podobnost a stejnolehlost
 konstrukční úlohy
10
Žák:
 určuje vzájemnou polohu dvou
přímek, přímky a roviny, dvou rovin,
odchylku dvou přímek, přímky a
roviny, dvou rovin, vzdálenost bodu
od roviny
 určuje povrch a objem základních
těles s využitím funkčních vztahů a
trigonometrie
Stereometrie
 základní stereometrické pojmy
 polohové a metrické vlastnosti
bodů, přímek a rovin
 povrch a objem těles (hranol,
válec, kužel, jehlan, komolý
kužel, komolý jehlan, koule a její
části)
5
Žák:
19
Kombinatorika, pravděpodobnost,
 užívá vztahy pro počet variací a
statistika
permutací bez opakování a
 variace a permutace bez
s opakováním, kombinací bez
opakování a s opakováním,
opakování
 faktoriál
 počítá s faktoriály a kombinačními
 kombinace bez opakování,
čísly, využívá vlastností
vlastnosti kombinačních čísel,
kombinačních čísel
 Pascalův trojúhelník
 sestaví Pascalův trojúhelník
 binomická věta
 řeší umocňování dvojčlenu s využitím  náhodný pokus a náhodný jev
binomické věty
 četnost a pravděpodobnost
 charakterizuje náhodný pokus a
náhodného jevu
náhodný jev, popíše jejich vlastnosti
 pravděpodobnost sjednocení jevů,
 rozliší: jev jistý, nemožný,
opačného jevu, průniku jevů,
elementární, jev příznivý jinému jevu,  podmíněná pravděpodobnost
jevy rovnocenné, disjunktní, opačný
 statistický soubor, jednotka, znak
jev k danému jevu, jevy slučitelné a
 absolutní a relativní četnost
neslučitelné, jevy závislé a nezávislé
 charakteristiky polohy a
 vysvětlí vztah mezi relativní četností a
variability
pravděpodobností náhodného jevu
 vybere vhodný vztah pro řešení úloh z
praxe, vyčíslí pravděpodobnost
 charakterizuje základní statistické
pojmy
 vysvětlí a užívá aritmetický a vážený
průměr, modus, medián, rozptyl,
směrodatnou odchylku při řešení úloh
z praxe
Žák:
 vysvětlí posloupnost jako zvláštní
případ funkce
 určí posloupnost výčtem prvků,
vzorcem pro n-tý člen, rekurentně,
graficky
 rozhodne o vlastnostech posloupností
(konečné, nekonečné, rostoucí,
klesající, omezené)
 rozliší aritmetickou a geometrickou
posloupnost
 prokáže znalost vzorců pro
aritmetickou a geometrickou
posloupnost, rozhodne o jejich použití
při řešení úloh
 provádí výpočty jednoduchých
finančních záležitostí a orientuje se v
základních pojmech finanční
matematiky
 vysvětlí pojem limity posloupnosti,
umí ji vypočítat
 umí určit součet nekonečné
geometrické řády a využívá ho při
řešení rovnic a převodu desetinného
racionálního čísla na zlomek
Posloupnosti
 pojem posloupnosti, její určení a
vlastnosti
 aritmetická posloupnost
 geometrická posloupnost
 užití posloupností v úlohách
ekonomického charakteru
(jednoduché a složené
úrokování),
 limita posloupnosti (věty o
limitách posloupností, užití limit
posloupností)
 - nekonečná geometrická řada
20
Žák:
44
Analytická geometrie
 osvojí si základy analytické metody
 souřadnice bodu v rovině a v
jako integrujícího faktoru rozvoje
prostoru
matematického myšlení
 vzdálenost dvou bodů, střed
 přiřadí obraz bodu v pravoúhlé
úsečky
soustavě souřadnic
 vektory (operace s vektory)
 použije vzorce pro výpočet
 přímka a její analytické vyjádření
vzdálenosti dvou bodů a středu úsečky  vzájemná poloha přímek
 popíše vztah mezi orientovanou
 analytické vyjádření roviny
úsečkou a vektorem
 vzájemná poloha přímky a roviny
 rozliší rovnoběžné vektory (souhlasně  vzájemná poloha rovin
a nesouhlasně rovnoběžné)
 metrické vztahy bodů, přímek a
 určí souřadnice vektoru
rovin
 vysvětlí pojmy: rovnost vektorů,
 kuželosečky (kružnice, elipsa,
jednotkový vektor, opačný vektor,
hyperbola, parabola s osami
směrový a normálový vektor přímky,
rovnoběžnými s osami
směrnice přímky, směrový úhel
souřadnými)
přímky
 vzájemná poloha přímky a
 provádí operace s vektory (součet a
kuželosečky
rozdíl vektorů, součin čísla a vektoru,
skalární součin vektorů, úhel vektorů)
 rozpoznává různá vyjádření přímky
(parametrické vyjádření přímky,
obecná rovnice přímky, směrnicový
tvar rovnice přímky)
 analyzuje zadání úlohy a využívá
různá vyjádření přímky pro řešení
 využívá pro řešení úloh různá
vyjádření roviny
 analyzuje vzájemnou polohu: přímek,
rovin, přímky a roviny na základě
vlastností vektorů nebo na základě
řešení soustavy rovnic
 určí vzdálenosti: bodu od přímky a
roviny, dvou přímek, přímky a roviny,
dvou rovin
 charakterizuje jednotlivé kuželosečky
a používá jejich rovnice
 vypočítá důležité charakteristiky
kuželosečky a graficky ji znázorní
 řeší úlohy o vzájemné poloze přímky
a kuželosečky
Žák:
 objasní proces rozšiřování číselných
oborů jako důsledek požadavků
praktického života a odborné praxe
 definuje imaginární jednotku, opačné
a komplexně sdružené komplexní
číslo
 rozlišuje algebraický a goniometrický
tvar komplexního čísla a vzájemně je
převádí
 přiřadí komplexnímu číslu bod
v Gaussově rovině a naopak
 používá početní operace
s komplexními čísly (rovnost,
absolutní hodnota, součet, součin,
podíl, umocňování)
 využívá Moivreovu i binomickou větu
při umocňování komplexního čísla
 rozhodne o řešitelnosti kvadratické
rovnice v číselných množinách
 řeší kvadratické a binomické rovnice
v oboru komplexních čísel
Žák:
 charakterizuje vektor (nulový,
jednotkový, základní, opačný, rovnost
vektorů)
 ovládá operace s vektory (součet
Komplexní čísla
 algebraický a goniometrický tvar
komplexního čísla
 absolutní hodnota komplexního
čísla
 základní početní operace
s komplexními čísly
 Moivreova věta
 kvadratické a binomické rovnice
15
14
Lineární algebra, matice a
determinanty
 pojem n-členného vektoru
 operace s vektory
 lineární závislost a nezávislost















vektorů, součin čísla a vektoru)
určí koeficienty lineární kombinace
posoudí závislost a nezávislost dvou a
více vektorů
rozhodne o typu matice, rozliší
řádkový a sloupcový index
specifikuje základní typy matic
(sloupcová a řádková matice, nulová,
čtvercová, jednotková, opačná,
regulární, singulární, inverzní, rovnost
matic)
ovládá operace s maticemi (součet
matic, součin čísla a matice, součin
dvou matic)
používá elementární řádkové
transformace při úpravách matic
určí hodnost matice
převede matici do Gaussova tvaru
přiřadí soustavě rovnic a nerovnic
matice
rozhodne o řešitelnosti soustavy podle
Frobeniovy věty
popíše homogenní a nehomogenní
soustavu, vektor pravé strany, vektor
neznámých, vektor řešení
rozliší triviální a netriviální řešení
soustavy
nalezne obecné, partikulární, základní,
parametrické řešení soustavy
prokáže znalosti z lineární algebry při
řešení jednoduchých úloh v lineárním
programování
umí vypočítat hodnotu determinantu a
využít ho při řešení soustav lineárních
rovnic







vektorů, lineární kombinace
vektorů
matice a operace s nimi
hodnost matice, inverzní matice
soustava lineárních rovnic a
nerovnic
Frobeniova věta
využití lineární algebry
v lineárním programování
determinant, výpočet
determinantu druhého a třetího
řádu
řešení soustav lineárních rovnic
pomocí determinantů, Cramerovo
pravidlo
Tělesná výchova
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
250
od 1. září 2012
Obecné cíle
Tělesná výchova je součástí povinného vzdělávání a je vytvářena pro žáky s cílem
vytvořit prostor pro jejich další pohybové návyky, zlepšení celkové kondice a upevnění
zdraví. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, k pozitivnímu
prožívání pohybu a sportovního výkonu, k zájmu kompenzovat negativní vlivy způsobu
života, ke spolupráci při společných aktivitách a soutěžích. Orientuje se na doplnění a
praktické ověření uceleného systému informací, dovedností, návyků a postojů v životě
moderního člověka.
Výjimku tvoří žáci s osvobozením od tělesné výchovy, které na základě doporučení
lékaře schvaluje a povoluje ředitelka školy. Žákům se zdravotním omezením škola
alternativně nabízí možnost zdravotní tělesné výchovy na základě kompenzačních cvičení
doporučených jejich ošetřujícím lékařem.
Učivo tělesné výchovy je zařazeno do všech čtyř ročníků studia. Pohybové aktivity je
vhodné zařazovat i v průběhu týdne do jiných vyučovacích předmětů. Ve svých kompetencích
obsahu a metodách bezprostředně navazuje na tělesnou výchovu realizovaných podle
učebních osnov vzdělávacích programů pro druhý stupeň základní školy.
Při výuce se respektují pohybové a výkonnostní rozdíly dané vývojovými a
pohlavními odlišnostmi, dosavadními pohybovými zkušenostmi a zájmy žáků. Učivo
umožňuje diferencovat žáky podle pohlaví, ale i podle výkonnosti a zájmu v rámci dané třídy
či skupiny.
 získali pozitivní postoj k tělesné výchově a sportu
 preferovali pravidelné provádění pohybových aktivit v denním režimu.
 pociťovali radost a uspokojení z prováděné tělesné činnosti a sportovního výkonu.
 chápali tělesnou zdatnost a zdraví jako hodnoty potřebné ke kvalitnímu prožívání
života a znali prostředky sloužící ke zvyšování tělesné zdatnosti, kultivaci
pohybového projevu a k ochraně zdraví
 dovedli aktivně spolupracovat při organizaci tělovýchovných činností a sportovních
soutěží
 orientovali se v pravidlech, základních technikách a herních činnostech jednotlivých
sportovních odvětví
 dbali na bezpečnost a znali principy úrazové prevence, ovládali zásady první pomoci


dbali na dodržování osobní hygieny
dokázali kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně při pohybových
činnostech a sportu podle zásad fair play.
Výukové strategie
Osnova nestaví na přesném členění učiva do ročníků, ale na jeho relativně volném
výběru podle konkrétní úrovně žáků s ohledem na profil absolventa a podmínek školy.
Efektivita výuky vychází z diagnostiky a všestranného poznávání žáků, od něhož se odvíjí
rozvahy o obsahu, didaktických metodách a formách uplatněných ve výuce. Do výuky je
vnášena teorie a praxe didaktických stylů, záměrně jsou uplatňovány činnosti, při nichž žáci
vstupují do různých kompetencí.
Vyučovací a učební proces jsou založeny na úzké vzájemné spolupráci učitele a žáka,
na jejich vzájemném respektu. Tělesná výchova je vedena tak, aby přinášela žákům
uspokojení a radost z pohybové činnosti. Tělesná výchova je prováděna ve specifických
podmínkách tělovýchovných zařízení a přírody, důraz je kladen na bezpečnost žáků. O
průběhu a cílech tělesné výchovy, mimoškolních sportovních aktivitách, včetně realizace
sportovních kurzů, je důležitá včasná informovanost žáků a jejich rodičů.
Hodnocení a klasifikace žáků je chápána jako součást výchovného působení a
vytváření vztahu k tělesné výchově a sportu jako celoživotní potřebě. Žák je zásadně
hodnocen za změnu vlastního výkonu, za zvládnutí konkrétního splnitelného cíle, za zájem o
tělesnou výchovu a sport, za aktivitu a celkový vztah k pohybu.
Předmět tělesná výchova rozvíjí u žáků především kompetence personální, sociální a
občanské:
 respektování osobnosti a odlišností druhých lidí
 hrdost za dosažené výsledky ve sportu v národním i světovém měřítku
 odpovědnost za vztah ke svému zdraví a zdraví druhých lidí
 odpovědnost za svůj fyzický a duševní vývoj, zdravý životní styl
 vhodné adekvátní reakce žáka v daných situacích
 odstraňování předsudků a stereotypů ve vztahu k životu a k druhým lidem
 zásady fair play
 kolektivní vědomí cítit odpovědnost za výsledek kolektivu
 odpovědný postoj k vlastní profesní a osobní budoucnosti
Ve výuce tělesné výchovy se žáci učí nejenom poznávat sami sebe a své fyzické
možnosti, ale především vytvářet kolektiv, pocit kolektivní odpovědnosti za společný
výsledek – výhru i prohru. Vznikají mezilidské vztahy s uplatněním cílevědomosti,
kolegiálnosti, soutěživosti, zásad fair – play… Učitel svým působením pozitivně ovlivňuje
tyto vztahy např. záměnou žáků v soupeřících družstvech (ze soupeřů se stávají spoluhráči),
motivací k výkonu, upozorňováním na chyby apod. Součástí výuky je také rozvíjení
odpovědnosti za své zdraví i zdraví lidí okolo sebe. Bezpečnost žáků je základem výuky.
Žák v rámci výuky sportuje v přírodě, chápe výhody pohybu na zdravém vzduchu
v rámci zdravého životního stylu. Všímá si nejen projevů přírody, ale i jeho problémů. Je
schopen na ně poukázat, a pokud je to v jeho silách, zjednat nápravu.
Pro budoucí vykonávání svého zaměstnání, ale i osobní život, žák získává správné
návyky pro zdravý životní styl a rozvoj celkové tělesné zdatnosti.
zdokonaluje v efektivním používání IKT.
 pravidla her a soutěží
 sportovní události ve světě a v ČR
Učivo
Počet
hodin
Žák:
Základní a sportovní gymnastika
 využívá a chápe význam rozcvičení
Pohybové hry
před hlavní pohybovou činností
Fitness
 využívá pohybové činnosti pro svoji
 rozcvičení – různé formy
všestrannost a zvýšení tělesné
 cvičení pro rozvoj obratnosti a
zdatnosti
kloubní pohyblivosti, rychlosti a
 rozvíjí kloubní pohyblivost, obratnost
síly
a svalovou sílu
 cvičení se švihadly, medicinbaly
 zvládá cvičení se základním
 cvičení na tělocvičném nářadí
tělocvičným náčiním a na tělocvičném
(lavičky, žebřiny žíněnky)
nářadí
 akrobacie – kotouly, stoje
 zvládá techniku a estetiku
 přeskoky přes kozu a švédskou
gymnastického cvičení
bednu
 sladí pohyb s hudbou
 hrazda – výmyk
 orientuje se v zásadách techniky,
 kruhy – cvičení ve svisu,
principech a bezpečnosti posilovacích
komíhání
cvičení
 šplh na laně
 sestaví kondiční posilovací trénink
 aerobic, nácvik pohybové skladby
 dodržuje a respektuje základní
 kondiční posilování
bezpečnostní pravidla a hygienické
návyky, pitný režim
46
Žák:
 rozvíjí celkovou zdatnost
 rozvíjí svalovou sílu, rychlost,
obratnost a vytrvalost
 uplatňuje zásady sportovního tréninku
 orientuje se v disciplínách a
pravidlech lehké atletiky
 dodržuje zásady bezpečnosti
Lehká atletika
 teorie a pravidla lehké atletiky
 běh – sprinty
 běh – střední a dlouhé tratě
 štafetový běh
 skok daleký
 vrh koulí
 hod granátem
60
Žák:
 ovládá základní herní činnosti
sportovních her
 vysvětlí význam sportovních her,
popíše techniku hry
 zná svoji roli a orientuje se ve hře
 má radost ze hry, respektuje
kolektivní pojetí her
 vzájemně si pomáhá, používá pravidla
 uplatňuje zásady sportovního tréninku
 vysvětluje specifiku hygieny a
bezpečnosti při hře
Sportovní hry
60
BASKETBAL
 průpravné hry s
 pravidla hry
míčem
 opakování a rozvoj základních
herních činností – dribling,
přihrávka, střelba, uvolnění
s míčem a bez míče
 základní herní systémy a
kombinace
 řízená hra
ODBÍJENÁ
 průpravné hry s míčem
 pravidla hry
 opakování a rozvoj základních
herních činností – odbití obouruč
vrchem a spodem, spodní a vrchní
podání, příjem podání, nahrávka,
útočný úder, jednoblok
 postavení hráčů v poli
 základní herní systémy a
kombinace
 řízená hra
FLORBAL
 principy, taktika a pravidla hry
 nácvik základních herních
činností – vedení a ovládání
florbalového míčku, různé typy
přihrávek, střelba na branku
 základní herní systémy
 řízená hra
Žák:
 zvládne přípravu a organizaci
turistického výletu
 orientuje se v terénu pomocí mapy a
buzoly
 získá informace o pravidlech a taktice
orientačních závodů
 zvládá bezpečný pohyb a běh v terénu
 ovládá manipulaci se vzduchovkou
 zvládá techniku míření a střelby
 dbá na bezpečnost při střelbě
 orientuje se v základní údržbě
vzduchovky
Turistika a sporty v přírodě
 pěší turistika – příprava a
organizace turistické akce
 orientace v terénu
 práce s mapou a buzolou
 azimutový závod
 orientační běh
 střelba ze vzduchovky
12
Žák:
 se seberealizuje
 získá informace o pravidlech softbalu
 rozumí smyslu a taktice softbalu
 zvládá základní herní dovednosti
softbalu
 orientuje se v dalších sportovních
odvětvích
 dbá na bezpečnost při specifických
požadavcích netradičních sportů
Výběrové učivo
 softbal
 minifotbal
 badminton
 stolní tenis
 netradiční sporty – frisbee, ringo
36
Žák:
 objasní význam motorických testů
 pro průběžné sledování zdatnosti,
pohyblivosti a stavu pohybového
aparátu
 rozpozná chybně a správně prováděné
činnosti
Testování tělesné zdatnosti
 motorické testy – základní soubor
testů pro běžné použití ve
školních i domácích podmínkách
 testy silových schopností
28
Žák:
 orientuje se v základních typech
bojových sportů
 vyzkouší si základní techniky
sebeobrany a pochopí jejich využití
v praxi
Úpoly
8
Učební osnova předmětu: Informační a komunikační technologie
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
189
od 1. září 2012
Obecné cíle
Cílem vzdělávání v předmětu informační a komunikační technologie je naučit žáky
pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně pracovat
s informacemi tak, aby byli schopni je využívat nejen v průběhu celého studia, ale i v jejich
profesním, soukromém i občanském životě.
Učivo je zařazeno do 1. a 2. ročníku studia, kde žáci získají základy práce s počítačem.
Ve vyšších ročnících pak budou tyto znalosti a dovednosti využívat ve všech ostatních
všeobecných i odborných předmětech, při zpracovávání prezentací, seminárních prací a
závěrečné práce.
Žáci se naučí pracovat se standartním programovým vybavením počítače, využívat
rozsáhlé databázové systémy na nosičích CD-rom a vyhledávat informace v síti Internet.
Výuka předmětu informační a komunikační technologie směřuje k tomu, aby žáci:
 využívali prostředky informačních a komunikačních technologií nejen v průběhu
vzdělávání, ale dále i v praktickém životě
 dokázali využívat celosvětovou síť internet pro komunikaci a vyhledávání
věrohodných informací
 aktivně používali prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před
zneužitím
 komunikovali elektronickou poštou
 dodržovali autorská práva
Výukové strategie
Výuka probíhá v odborné učebně vybavené dataprojektorem a osobními počítači
propojenými do počítačové sítě a připojenými k internetu. Pro výuku předmětu je třída dělena
na skupiny tak, aby na každém počítači pracoval pouze jeden žák.
Výuka je vedena formou názorného výkladu s využitím dataprojektoru a vhodných
ukázkových příkladů. Na výklad navazují praktické úlohy, které zpracovávají žáci
individuálně. Vybrané úlohy se řeší jako týmová práce. Na závěr každého tematického celku
žák zpracuje komplexní úlohu.
Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace praktických úkolů a hodnocení
komplexních úloh, které zpracovávají žáci jednotlivě. Znalost některých tematických okruhů
je ověřována ústním nebo písemným zkoušením nebo formou vytvořené prezentace.
U skupinových prací se při klasifikaci úloh zohledňuje přístup žáka k týmové práci.
Hodnocení má mít motivační charakter.
Předmět informační a komunikační technologie rozvíjí u žáků především kompetence
k využívání informačních a komunikačních technologií:
 práci s osobním počítačem a jeho základním a programovým vybavením
 získávání, zpracování a vyhodnocování informací s využitím prostředků informačních
a komunikačních technologií
 zdokonalování vlastního učení
osobnímu růstu
 pozitivní přístup k celoživotnímu vzdělávání
Rychlý rozvoj informačních a komunikačních technologií vede zároveň k rozvoji
počítačové kriminality. Žáci jsou vedeni nejen k využívání internetu při získávání informací,
ale zároveň k dodržování autorských práv při jejich zpracovávání z různých zdrojů. Osobní
údaje jsou velmi citlivými daty každého člověka, žák se učí svá osobní data chránit a
neposkytovat je nedůvěryhodným serverům v internetu.
Při práci s PC učitel motivuje žáky k úsporám spotřebního materiálu – papír, toner,
i úsporám energie, upozorňuje na počítač jako zdroj nebezpečného odpadu a pravidla s jeho
nakládáním při likvidaci.
Počítačová gramotnost je a bude základní dovedností, kterou žáci uplatní jak
v budoucím zaměstnání, tak v osobním životě. Získané odborné znalosti a dovednosti
nebudou ale při tempu vývoje tohoto odvětví brzy dostatečné. Žáci, aby udrželi „krok se
světem“, je budou muset stále doplňovat a celoživotně se v tomto oboru vzdělávat. Při výuce
jsou vedeni k získávání a ověřování informací z různých zdrojů, jejich zpracovávání a
vytváření si svého názoru.
Počítač se pomalu stává základním vybavením každé domácnosti a stále více
zasahuje do běžného života – nákupy přes internet, internetové bankovnictví, e-mailová
pošta… Předmět informační a komunikační technologie připravuje žáka využívat prostředky
IKT v běžném životě i pro výkon povolání. Žák získá základní znalosti o funkcích počítače,
naučí se pracovat se základním vybavením, na počítači vytváří dokumenty, tabulky,
prezentace, pracuje s grafikou, vyhledává informace na internetu, posílá e-maily, vytváří
webové stránky. Je schopen zpracovávat na počítači zadané úkoly z ostatních předmětů nebo
pracovat samostatně podle svého zájmu.
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 zná základní pojmy z oboru
informačních technologií
 rozlišuje kategorie HW a SW
 umí vysvětlit základní princip činnosti
osobního počítače
 uvědomuje si důsledky neodborných
zásahů do počítače
Základy informačních technologií
10
Žák:
 umí pojmenovat základní elementy
počítačové sestavy a zvládá jejich
propojení
 samostatně používá počítač a jeho
periferní zařízení v základních
činnostech
 dokáže porovnat vlastnosti různých
periferních zařízení
 má představu o funkci počítačových
sítí
Hardware
 procesor, paměti ROM a RAM,
disky, mechaniky
 periferní zařízení
 počítačové sítě – pasivní a aktivní
prvky
 počítačové sítě LAN, MAN,
WAN, topologie sítí
10
Žák:
 chápe význam operačních systémů
 chápe strukturu ukládaných dat a
možností jejich uložení
 ovládá základní operace se soubory
 zvládá činnosti spojené s použitím
souborového manažeru,
 umí definovat rizika spojená se
zabezpečením a zneužitím dat
 je schopen učinit opatření
k minimalizaci těchto rizik
Software
 operační systémy
 pojmy soubor, složka
 stromová struktura, jednotky A:,
B:, C:, …
 souborový manažer
 kancelářský a grafický software
 viry a antivirové programy
 legální software: trial, demo,
freeware, open source, shareware,
multilicence, …
12
Žák:
 dokáže konfigurovat prostředí
operačního systému
 chápe strukturu ukládaných dat
a možností jejich uložení
 ovládá základní operace se soubory
 zvládá činnosti spojené s použitím
souborového manažeru
Operační systém
 nastavení prostředí
 práce s cestovním profilem
 data, soubor, složka, souborový
manažer
 komprimace souborů, složek
10
Žák:
 nastaví prostředí textového
editoru pro své potřeby
 provádí základní editaci
Textový editor
 základní editace textu
 základní formátování textu
 práce se soubory – dokumenty
12
 BOZP, řád učebny
 historie, vývoj a rozdělení
počítačů
 principy činnosti PC
 kategorie HW a SW
 jednotky bit, byte, dvojková a
šestnáctková soustava










textu, zná strukturu
dokumentu, pravidla při psaní
textu a pohyb po dokumentu
provádí základní formátování
textu (typ, velikost, řez
písma a zarovnání odstavce)
uloží a otevře soubor
nastaví vzhled stránky,
okraje, formát papíru
nastaví odsazení pomocí
pravítek
používá přednastavené
tabulátory
vytváří jednoduché tabulky
používá odrážky a číslování
vkládá grafické objekty do
textu a edituje je
zadá tisk dokumentu
s požadovanými vlastnostmi,
vytiskne dokument
řídí se pravidly pro úpravu
dokumentů, typografickými a
estetickými pravidly
Žák:
 objasní principy a uvede
oblasti použití tabulkových
kalkulátorů
 specifikuje strukturu tabulek
(sešit, list, buňka a její
obsah)
 ovládá adresaci buněk
 používá různé způsoby
formátování buněk (grafické
formátování, formátování
obsahu)
 tvoří vzorce napsáním, užívá
základní funkce suma a průměr
 ovládá kopírování a přesun
buněk pomocí schránky
 umí vkládat a odstraňovat
řádky a sloupce
 umí pracovat s listy, umí
využít i vytvořit řady
 vytváří a edituje grafy








nastavení stránky
pravítka
tabulátory
tabulky
odrážky a číslování
grafika v dokumentu
příprava tisku, tisk
základní typografická pravidla
Tabulkový kalkulátor
 základní operace s buňkami
 formát buňky
 vzorce
 kopírování a přesun buněk
pomocí schránky
 operace s řádky a sloupci
 práce s listy, definice
řady
 grafy
 grafické objekty
 práce se souborem
 příprava tisku, tisk
 vzorce
 formát buňky
 propojení tabulky Excelu
s Wordem
 řazení a filtry
30
 vkládá grafické objekty do
tabulkového kalkulátoru
 uloží a otevře soubor
 nastaví dokument pro tisk a
vytiskne
 tvoří vzorce pomocí průvodce,
zná základní funkce, správně
používá relativní a absolutní
adresování
 ovládá podmíněné formátování
 umí propojit tabulku
vytvořenou v Excelu
s dokumentem ve Wordu
 využívá řazení a filtrování
dat
 ovládá složitější filtry
Žák:
 ovládá nastavení pozadí
pracovní plochy, spořiče
obrazovky, vzhledu, rozlišení
obrazovky a konfiguraci
hlavního panelu
 nastaví základní konfiguraci
Windows v ovládacích panelech
 přidá novou tiskárnu, nastaví
její konfiguraci a zruší
tiskové úlohy
Žák:
 využívá styly a vytváří
vlastní styly
 používá šablony a vytváří
vlastní šablony
 nastaví detailní formát písma
a odstavce, umí kopírovat
formát, pracuje se schránkou
 používá další vestavěné
nástroje (vyhledávání a
nahrazování textu, kontrola
pravopisu, automatické opravy)
 vkládá nestandardní znaky a
hypertextové odkazy do textu
 píše matematické symboly a
rovnice
 používá všechny typy
Operační systém MS Windows
 konfigurace a nastavení
Windows
 ovládací panely
 tiskárny a konfigurace
tisku
5
Textový editor
 styly
 šablony a práce s nimi
 další práce s textem
 tabulátory
 tabulky
 odrážky a číslování
 nastavení stránky
 hromadná korespondence
15




tabulátorů
vytváří a upravuje složitější
tabulky
užívá odrážky a víceúrovňové
číslování
nastaví záhlaví a zápatí
stránek
užívá funkce hromadné
korespondence, vytvoří zdroj
dat, vzorový soubor a provede
sloučení dat
Žák:
 zná funkce programu Power
Point pro tvorbu prezentace
 připraví si podklady pro
prezentaci
 vytvoří prezentaci na dané
téma a nastaví její vlastnosti
 řídí se principy vytvoření
úspěšné prezentace
 obhájí svoji prezentaci
Prezentace
 prezentační program Power
Point
12
Žák:
 charakterizuje základní pojmy
a principy počítačové grafiky
(rastrová a vektorová grafika,
3D grafika, barevné modely RGB
a CMYK, rozlišení DPI, barevná
hloubka)
 tvoří vizitky a pozvánky
v Publisheru
 upravuje obrázky a fotografie
v MS Photo Draw a v programu
Zoner Photo Studio
 skenuje fotografie, využívá
digitální fotoaparát
 vytváří základní vektorové
kresby v Corelu
Počítačová grafika
 rastrová grafika, vektorová
grafika
 programy pro zpracování
grafiky (Publisher, MS
Photo Draw, Corel, Zoner
Photo Studio)
12
Žák:
 popíše strukturu internetu a
související pojmy, specifikuje
princip www, možnosti
připojení do internetu
Internet
 jak internet funguje
 internetový prohlížeč
 vyhledávání v internetu
 e-mail
12
 pracuje s internetovým
prohlížečem
 nastaví domovskou stránku,
zabezpečení pro internet,
intranet, bezpečné servery
 povoluje a zakazuje doplňky
v internetovém prohlížeči
 vyhledává informace na
internetu
 hodnotí, třídí a zpracovává
informace
 kriticky posuzuje relevanci a
kvalitu informačních zdrojů
 ukládá data z internetu do
počítače
 respektuje při práci
s informacemi platné etické a
právní normy (zásady ochrany
autorských práv)
 používá další služby internetu
(email, FTP)
 ovládá poštovní aplikaci MS
Outlook
 umí používat chat, internetové
obchody apod.
 poštovní aplikace MS
Outlook
 další možnosti internetu
Žák:
 zná a používá základní tagy
pro tvorbu HTML dokumentu
 vytvoří jednoduchou webovou
stránku v HTML editoru např.
MS Front Page, PSPad atp.
 publikuje vytvořené webové
stránky na internetu
Www stránky
 tvorba stránek pomocí HTML
a CSS
 tvorba stránek v HTML
editoru
 publikování stránek
20
Žák:
 charakterizuje základní pojmy
principy týkající se struktury
databáze a její modifikace
 zná oblasti použití relačních
databází
 ovládá databázovou aplikaci MS
Access, pohyb po záznamech,
vkládání dat, editace a rušení
záznamu, filtrování,
Databáze
 návrh databáze
 relace
 dotazy
 formuláře
 sestavy
19
vyhledávání a řazení
Žák:
 řeší, vypracovává a předkládá
(prezentuje, tiskne,
publikuje) komplexní úlohy
s využitím balíku
kancelářského softwaru
Komplexní úlohy
10
Ekonomika a právo
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
136,5 hodin
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět ekonomika doplňuje teoretické poznatky žáků z oblasti hospodářství,
zákonodárství a podnikání. Žák se seznámí s ekonomickými zákonitostmi tak, aby byl
schopen pochopit moderní trendy v hospodářství státu, fungování tržní ekonomiky a také
prakticky zvládl práci se zákony platnými v naší ekonomice.
Učivo je rozloženo do dvou ročníků. Představuje souhrn informací potřebných
k rozvoji studenta v oblasti ekonomiky a práva, je rozvrženo do třetího a čtvrtého ročníku
studia. Úzce navazuje na poznatky předmětů především všeobecných vyučovaných
v předchozích ročnících. Rozšiřuje učivo odborných předmětů vyučovaných souběžně o
právní rámec daného oboru, připravuje žáky ke správnému hospodaření s výrobními a
finančními prostředky a samostatnému podnikání v oboru.
Výuka ekonomiky a práva směřuje k tomu, aby žáci:
 dokázali rozdělit a charakterizovat ekonomické pojmy a rozuměli jim
 používali ekonomickou literaturu
 využívali daňové zákony
 vymezili práva a povinnosti zaměstnanců
 orientovali se v ekonomice podniku, mzdových předpisech, daňových předpisech
 získávali nové poznatky v oblasti ekonomiky s využitím výpočetní techniky –
internetu a dále se v ekonomické oblasti vzdělávali
 orientovali se v situaci na trhu práce a v pracovněprávních vztazích
 byli schopni využít poznatky v praktickém životě
Výukové strategie
Učivo je probíráno metodou výkladu spojeného s vysvětlováním a názornými
ukázkami pomocí didaktické nebo počítačové techniky. Aktivita žáků se rozvíjí zadáváním
samostatných prací, pomocí skupinového a problémového vyučování. Důraz se klade
především na zadávání takových úkolů a úloh, které vychází ze skutečné praxe a žáci je
mohou využít v ostatních předmětech a později v profesním a osobním životě.
Při hodnocení výsledků žáků se vychází z klasifikačního řádu školy, který je součástí
školního řádu. Vedle ústního a písemného opakování se zvládnutí jednotlivých tematických
celků ověřuje souhrnným testem, jehož cílem je, aby se žáci dokázali naučit větší rozsah
učiva. Důraz je kladen především na pochopení učiva a jeho aplikaci při řešení konkrétních
problémů, používání odborných termínů a věcnou argumentaci.
Předmět ekonomika a právo rozvíjí u žáků především odborné kompetence, kompetence
k pracovnímu uplatnění, personální a sociální kompetence:
 dodržování zákonů a právních předpisů
 efektivní hospodaření s finančními prostředky
 efektivní hospodaření s materiály, energiemi, odpady, vodou… s ohledem na životní
prostředí
 odpovědnost za kvalitu práce a dobré jméno podniku
 uvědomování si práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů
 komunikaci se zaměstnavateli
 schopnosti a znalosti potřebné k podnikání
 etiku podeje a zahradnické produkce obecně
 odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci
 schopnost adaptovat se na měnící se životní a profesní podmínk
 věcná argumentace a používání odborné terminologie, dodržování jazykových a
stylistických norem
a postojů)
osobnímu růstu
Pochopení ekonomických zákonitostí vede žáky k jejich využití v občanském
životě, k rozvoji spolupráce. Žák je veden k zamyšlení se a stanovení si priorit - žebříčku
hodnot s ohledem na potřeby své a potřeby společnosti. Učivo je aktualizováno příklady
z praxe, žáci nad nimi diskutují a hledají vhodná řešení problémových úkolů.
Žáci jsou vedeni k respektování ochrany životního prostředí a v ekonomickém
rozhodování k volbě metod, které životní prostředí zohledňují.
Výuka ekonomiky a práva je velice úzce spjata s tímto průřezovým tématem. Žáci
získávají a rozvíjí své znalosti, které využijí v pracovním procesu jako zaměstnanci nebo
podnikatelé. Učivo je průběžně doplňováno o příklady z praxe a stále aktualizováno o nové
zákonné úpravy. Práva a povinnosti, které jsou součástí pracovněprávních vztahů, žáci
rozebírají na konkrétních příkladech z praxe nebo na aktuálních případech z médií,
v zákonech nebo odborné literatuře vyhledávají řešení situací. Žáci jsou vedeni k porozumění
a orientování se v legislativě.
krátkých referátů, seminárních prací nebo prezentací dle zadání. Vyhledávají a pracují se
zákony, poznávají práci médií a učí se je kriticky zhodnotit. Při zpracovávání informací žák
používá zásady zpracování dokumentu na PC – odstavce, fonty a zvýraznění písma,
 výpočty ekonomických ukazatelů
 zpracování účetnictví
 ekonomické a statistické informací
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 vysvětlí ekonomické pojmy
 používá odbornou terminologii
 aplikuje zákonitosti při řešení úloh
 používá různé způsoby platebního
styku
 smění peníze podle kurzovního lístku
 vysvětlí vztahy mezi nabídkou a
poptávkou
 uvádí příklady
Základní ekonomické pojmy
 potřeby
 statky a služby
 dělba práce a specializace
 peníze
 trh
 poptávka a nabídka
14
Žák:
 zhodnotí význam výrobních faktorů
 vysvětlí vliv a návaznost jednotlivých
výrobních faktorů
Výrobní faktory
 půda
 práce
 kapitál
3
Žák:
 orientuje se v zákoníku práce
 aplikuje poznatky v příkladech
 vyhledá informace pro řešení
problému
 vysvětlí pojmy pracovněprávních
vztahů
Pracovněprávní vztahy
 zákoník práce
 pracovní poměr
 pracovní smlouva
 dovolená
 pracovní podmínky zaměstnanců
15
Žák:
 orientuje se v obchodním zákoníku
 využívá výpočetní techniky pro
získání informací
 charakterizuje jednotlivé druhy
podniků
Podnik
 podnik jako systém
 druhy podniků
 vznik podniku
 živnostenský zákon
 obchodní společnosti
 obchodní zákoník
10
Žák:
 charakterizuje pojem majetek podniku
 vyjmenuje položky tvořící majetek
podniku
 stanoví náklady na výrobu výrobku
 stanoví cenu výrobku jako součet
nákladů, zisku a DPH
 objasní, jaké faktory mají vliv na
stanovení ceny výrobku, uvádí
příklady
Žák:
 charakterizuje pojem výroba
 roztřídí způsoby financování podniku
 popíše možnosti úvěrování
Majetek podniku
 majetek podniku
 pořízení majetku
 odpisy majetku
 kalkulace vlastních nákladů
 výkazy majetku
12
Podnikové činnosti
 výroba
 financování podniku
 úvěrování podniku
9
 vysvětlí pojem podnikatelský záměr,
uvede možnosti sestavení
 zhodnotí rizika podnikání
 uvede možnosti průzkumu trhu




Žák:
 charakterizuje pojem a jeho význam
 roztřídí jednotlivé funkce a provede
charakteristiku
 vysvětlí pojem komunikace, uvede
rozdělení a příklady
Management
 vymezení pojmu
 funkce managementu
 komunikace
11
Žák:
 vymezí pojem marketing
 vysvětlí marketingové strategie
 uvede pojmy marketingového mixu
 vysvětlí vliv reklamy na poptávku a
nabídku
 pozná obchodní triky (cena bez DPH,
klamavá nabídka)
Marketing
 vymezení pojmu
 strategie marketingu
 funkce marketingu
7
Žák:
 stanoví výpočet výrobní kapacity
 popíše zásobovací činnost podniku
 roztřídí způsoby odměňování
 vymezí další složky mzdy
 charakterizuje zdravotní a sociální
pojištění
Hlavní činnosti podniku
 výrobní kapacita
 zásobovací činnost podniku
 odměňování a mzdy
5
Žák:
 uvede rozdělení daní, význam, použití
daní
 popíše jednotlivé daně daňové
soustavy
 využije výpočetní techniky při
výpočtu daní
Daňová soustava
 rozdělení daní
 přímé daně
 nepřímé daně
 účetní evidence
18
Žák:
 charakterizuje národní hospodářství
 vysvětlí pojmy inflace,
nezaměstnanost
 vysvětlí důsledky inflace na příjem
obyvatelstva, vklady, úvěry
 uvede příklady, jak se inflaci bránit
 zhodnotí možnosti řešení
nezaměstnanosti
 vymezí pojem státní rozpočet
 vyhodnotí možnosti využití státního
rozpočtu
Národní hospodářství
 subjekty NH
 národní důchod
 inflace
 nezaměstnanost
 hospodářská politika státu
 zadluženost, hospodářská
nerovnováha
 státní rozpočet
8
podnikatelský záměr
rizika podnikání
průzkum trhu
personalistika, hledání práce
 charakterizuje pojem a význam
zahraničního obchodu
 zhodnotí obchodní politiku státu
 vyhodnotí význam evropské unie
Mezinárodní ekonomika
 význam
 cla
 měnové kurzy
 evropská unie
3
Žák:
 definuje pojem burza
 uvede druhy burz
Burza
 definice
 druhy burz
5
Žák:
 charakterizuje pojem právo
 orientuje se v zákonech
 aplikuje právo na jednoduché příklady
(práva spotřebitele, reklamace…)
Právo
 pojem právo
 druhy právních norem
 sbírka zákonů
16,5
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
128
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět základy zahradnictví je koncipován jako přípravný předmět pro studium
dalších odborných zahradnických předmětů. Žák pochopí vzájemné vztahy jednotlivých
složek prostředí a jejich vliv na růst a vývoj rostlin. Pozná, jakým způsobem člověk prostředí
cíleně ovlivňuje za účelem dosažení kvality i kvantity produktu a jaké jsou díky tomu dopady
do změn životního prostředí. Žák se v předmětu naučí zásady úpravy prostředí rostlin tak, aby
co nejlépe vyhovovalo jednotlivým druhům a zároveň respektovalo zásady ochrany životního
prostředí.
Učivo je rozloženo do dvou ročníků. Navazuje na učivo přírodopisu a chemie ze
základní školy a přímo souvisí se studiem těchto předmětů i na škole střední. Znalosti základů
zahradnictví žáci využijí ve všech odborných předmětech, které navazují ve vyšších ročnících.
Žák se seznámí s jednotlivými složkami prostředí, které mají vliv na růst a vývoj
rostlin. Naučí se je charakterizovat, pochopí jednotlivé vztahy mezi složkami prostředí
navzájem a také mezi prostředím a rostlinami. Pozná, jak může prostředí ovlivňovat a jak
dané prostředí co nejefektivněji využít při pěstování rostlin. Ve druhém ročníku se naučí
rostliny množit a ošetřovat během vegetace, pochopí zvláštnosti při pěstování rostlin ve
skleníku.
Výuka základů zahradnictví směřuje k tomu, aby žáci:
 používali odborné termíny ve správných souvislostech
 chápali význam jednotlivých složek prostředí na růst a vývoj rostlin
 dokázali získávat a zpracovávat meteorologické i klimatické údaje
 chápali půdu s jejími vlastnostmi jako základní výrobní prostředek, se kterým se musí
citlivě hospodařit
 znali druhy a vlastnosti základních zahradnických substrátů
 ovládali způsoby zpracování půdy a chápali jejich vliv na změnu vlastností půdy
 znali funkci rostlinných živin
 ovládali základní druhy organických i průmyslových hnojiv a dokázali je použít
 navrhovali dle zásad osevní postupy
 dokázali množit rostliny různými způsoby
 znali způsoby setí, sázení a ošetřování rostlin
 pochopili výjimky agrotechniky při pěstování rostlin pod sklem
 dokázali využívat a zpracovávat informace z různých odborných zdrojů
 získali pozitivní postoj k zahradnické profesi a ochraně životního prostředí
 získali motivaci k celoživotnímu vzdělávání
Výukové strategie
Předmět se vyučuje v 1. a 2. ročníku. Výuka probíhá převážně v kmenové třídě a je
doplněna o cvičení na pozemcích školy a v přírodě. Nové učivo je probíráno především
metodou výkladu nebo řízeného rozhovoru. Procvičení učiva se volí tak, aby žáci pracovali
samostatně nebo ve skupinách, zadávané úlohy by co nejvíce měli odpovídat problémům, se
kterými se žáci budou setkávat v dalších odborných předmětech nebo v běžném životě. Učivo
je aktuálně doplňováno o novinky z oblasti zahradnictví a zahradnických technologií.
S některými ze zahradnických technologií - množení rostlin, výroba substrátů, hnojiv
apod. se žáci seznámí prostřednictvím odborných exkurzí.
školního řádu. Důraz při hodnocení je kladen hlavně na pochopení učiva, jednotlivých vztahů
a zákonitostí a na schopnost využití učiva při řešení problémů v praktickém životě. Do
pololetní klasifikace se zahrnují známky nejen z ústního a písemného zkoušení, ale také ze
samostatných prací a celkového přístupu žáka k výuce. Žáci jsou vedeni tak, aby cítili
vysokou využitelnost znalostí a dovedností, které získají, v odborných předmětech ve vyšších
ročnících a v profesním životě.
Předmět základy zahradnictví rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence
k pracovnímu uplatnění:
 dodržování zákonů a právních předpisů v zahradnictví
prostředí
 etiku prodeje a zahradnické produkce obecně
 schopnost adaptovat se na měnící se životní a profesní podmínky
 celkovou funkční gramotnost (vyhledávat a zpracovávat odborné texty respektování
práv a osobnosti druhých lidí)
 aplikaci matematických postupů při řešení praktických úkolů
 vyhodnocování názorů a postojů vzhledem k otázkám ochrany životního prostředí
a postojů)
osobnímu růstu
Žák získává základní znalosti k pochopení nejdůležitějších zákonitostí v přírodě
(počasí a jeho vývoj, půda, její vlastnosti a chemismus, zákonitosti výživy rostlin), aby byl
schopen domyslet účinky zásahů člověka do přírody (kladné i záporné) a reagovat na ně. Žáci
porovnávají klimatické charakteristiky dané oblasti v průběhu posledních desetiletí, diskutují
o možnostech minimalizace zpracování půdy z pohledu dopadu na vznik půdní eroze,
posuzují vhodnost hnojiv do jednotlivých půd z hlediska udržení půdní úrodnosti… Zvláštní
kapitolou jsou hnojiva. Žák se musí naučit zásady aplikace hnojiv do půdy, aby nedošlo
k ekologickým haváriím přehnojením půdy. Seznámí se i se zásadami hnojení v pásmech
hygienické ochrany vod.
Studiem základů zahradnictví žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné
k výkonu povolání. Učivo je doplněno názornými ukázkami, žák zpracovává jednoduché
úkoly, které prohlubují jejich znalosti v meteorologii, půdoznalství i výživě rostlin.
 předpovědi počasí, synoptické mapy
 klimatická charakteristika bydliště
 poznatky a novinky technologie z oblasti zahradnické prvovýroby
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 rozdělí zahradnickou výrobu na
jednotlivé oblasti
 uvede příklady pěstování rostlin
v jednotlivých oblastech zahradnické
výroby
 vysvětlí historii a význam
zahradnictví dnes
 zhodnotí význam životního prostředí
pro rostliny – pozitiva, negativa
 rozdělí ekologické faktory
 zhodnotí význam jednotlivých faktorů
pro rostliny
Zahradnická výroba, členění a
význam
 životní prostředí rostlin
4
Žák:
 rozlišuje meteorologické a
klimatologické údaje
 popíše sluneční spektrum
 vysvětlí význam světla pro rostliny
 rozdělí rostliny dle nároků na délku
dne
 vysvětlí proces fotosyntézy u rostlin
 vysvětlí vznik tepla
 popíše průběh teplot vzduchu i půdy
během dne a roku
 uvede příklady nároků rostlin na teplo
 vysvětlí teplotní jevy – inverze,
skleníkový efekt
 vysvětlí meteorologické
charakteristiky vzduchu – tlak,
proudění, cirkulace a jejich vliv na
rostliny
 vyhodnotí počasí v tlakových
útvarech vzhledem k ročnímu období
 popíše základní druhy oblačnosti
(mraků)
 vysvětlí vznik srážek
 zhodnotí druhy srážek z hlediska
využitelnosti pro rostliny
 změří a vyhodnotí meteorologické
údaje
 orientuje se na synoptické mapě
 dokáže vyhodnotit modelové situace
na synoptické mapě
 provede rozbor situace na synoptické
mapě a vyhodnotí ji
Meteorologie a klimatologie
 základní pojmy
 světlo
 teplo
 vzduch
 voda
 synoptické mapy
 předpověď počasí
 podnebí
 fenologie
 mikroklima
22
 charakterizuje podnebí Evropy a ČR
 vytvoří klimatickou charakteristiku
svého bydliště
 přiřadí fenofáze k ročním
fenologickým obdobím
 vysvětlí výhody a nevýhody
mikroklimatu v zahradnické výrobě
Žák:
28
Půda a půdní činitelé
 definuje pojem půda a půdní úrodnost  půdní úrodnost
 uvede příklady zlepšování a
 vznik půdy
zhoršování půdní úrodnosti
 složení půdy
 popíše nejdůležitější nerosty a horniny  půdní druhy a půdní typy
 vysvětlí postup při vzniku půdy
 vlastnosti půdy
 popíše půdní profil
 zahradnické půdy, zeminy a
 charakterizuje jednotlivé složky (fáze)
substráty
půdy, vysvětlí jejich význam
 zpracování půdy
 zhodnotí druhy půdní vody z hlediska
využitelnosti pro rostliny
 rozdělí půdy podle zrnitosti a
struktury
 charakterizuje jednotlivé půdní druhy
a typy, zhodnotí je z hlediska půdní
úrodnosti a využití v zahradnické
výrobě
 definuje fyzikální vlastnosti půdy
 analyzuje fyzikální vlastnosti u
jednotlivých druhů a typů půd
 definuje pojem půdní reakce
 přiřazuje stupně pH k druhu reakce
půdy
 vysvětlí vliv půdní reakce na
vlastnosti půdy
 navrhne možné úpravy půdní reakce
 definuje pojem půdní sorpce
 popíše a zhodnotí vlastnosti koloidů
 vysvětlí princip půdní sorpce
 aplikuje pochopení sorpčních
vlastností u jednotlivých půdních
druhů popř. typů
 vysvětlí vznik v humusu v půdě a jeho
význam
 navrhne možnosti zvyšování množství
humusu v půdě
 definuje pojem edafon a jeho význam
pro půdní úrodnost
 popíše činnost různých druhů bakterií
v půdě a vysvětlí jejich význam
 vysvětlí vznik různých druhů
zahradnických zemin
 popíše vlastnosti zahradnických zemin








a doplňkových substrátů
navrhne správná použití
zahradnických zemin a substrátů
popíše a zhodnotí vlastnosti vzorků
zahradnických zemin a substrátů
vyjmenuje způsoby zpracování půdy
charakterizuje jednotlivé způsoby
zpracování půdy
vysvětlí vliv způsobů zpracování půdy
na tvorbu požadované půdní struktury
seřadí chronologicky způsoby
zpracování půdy podle termínů
provedení
navrhne možnosti minimalizace
zpracování půdy
uvede klady a zápory zpracování půdy
z hlediska půdní úrodnosti a ochrany
půdního fondu
Žák:
Výživa a hnojení rostlin 1
 vysvětlí zákonitosti výživy rostlin
 zákonitosti výživy rostlin
 uvede faktory ovlivňující příjem živin  prvkové a látkové složení rostlin
 popíše prvkové a látkové složení
 funkce rostlinných živin
rostlin
 příjem živin rostlinou
 rozdělí a popíše jednotlivé skupiny
 způsoby a technika hnojení a
živin s uvedením příkladů
přihnojování
 vysvětlí funkci živin v rostlinném těle
a odvodí možné příznaky nedostatku a
nadbytku živin na rostlině
 vysvětlí principy příjmu živin kořeny i
listy rostlin
 popíše způsoby hnojení a
přihnojování rostlin s uvedením
příkladů hnojiv
10
Žák:
 vysvětlí výhody organického hnojení
půdy
 definuje jednotlivá organická hnojiva,
uvede složení živin
 vysvětlí proces zrání a aplikace
chlévského hnoje do půdy, uvede
vhodné a nevhodné kombinace
s minerálními hnojivy
 navrhne způsoby vypěstování
zeleného hnojení a způsob zapravení
do půdy
 uvede význam průmyslových
kompostů a z čeho se vyrábí
 navrhne použití jednotlivých
organických hnojiv do půdy
12
Výživa a hnojení rostlin 2
 organická hnojiva
 minerální hnojiva
 organominerální hnojiva
 hydroponie











v konkrétních situacích
rozdělí minerální hnojiva do skupin
převádí formy živin
vypočítá dávky živin a hnojiv do půdy
u jednosložkových hnojiv uvede
formy a jejich působení v půdě včetně
příkladů konkrétních hnojiv
popíše jednotlivá minerální hnojiva,
působení v půdě a použití
vysvětlí možnosti použití kapalných
hnojiv a vícesložkových hnojiv
popíše nejdůležitější druhy
vícesložkových hnojiv a jejich použití
vysvětlí princip působení hnojiv
s řízeným uvolňováním živin
vyjmenuje některá hnojiva
s mikroprvky, uvede možnosti jejich
použití
diskutuje o použití organominerálních
hnojiv a dalších novinek na trhu s
hnojivy
vysvětlí principy hydroponického
pěstování rostlin
Žák:
 vyjmenuje výhody a nevýhody
jednotlivých způsobů množení
 popíše vlastnosti osiva
 vypočítá užitnou hodnotu osiva a
výsevek na plochu
 provede zkoušku klíčivosti osiva
 vysvětlí cíl a způsoby posklizňové
úpravy osiva
 určí dobu výsevu, hloubku a uvede
způsoby výsevu
 vyhodnotí dobu výsevu pro jednotlivé
skupiny rostlin
 popíše výsev do pařeniště, misek a
truhlíčků
 navrhne způsoby ošetřování výsevu
 zhodnotí provedené výsevy
 rozdělí způsoby vegetativního
množení
 popíše jednotlivé vegetativní způsoby
množení s uvedením příkladů rostlin,
u kterých se používá
 navrhne u konkrétních rostlin popř.
vyhledá vhodný způsob jejich
množení
 upraví správným způsobem dřevitý a
bylinný řízek
Rozmnožování rostlin
 rozdělení, výhody, nevýhody
 generativní množení
 vlastnosti osiva
 posklizňová úprava osiv
 výsev
 vegetativní množení přímé
 vegetativní množení nepřímé
 výsadba
 předpěstování sadby
16
 nakreslí a popíše jednotlivé způsoby
roubování a očkování
 popíše nářadí k roubování a očkování,
zdůrazní rozdíly
 vysvětlí pojem sadba a uvede příklady
 popíše možné způsoby předpěstování
sadby s uvedením příkladů rostlin
 rozebere pracovní postup při
přepichování, balíčkování a hrnkování
rostlin
 vypočítá počet rostlin do truhlíčku,
pařeniště a na plochu záhonu
 navrhne dobu, spon a způsob výsadby
u konkrétních rostlin
 navrhne způsob ošetřování
předpěstované sadby v polních
podmínkách i pod sklem
 uvede nářadí a mechanizaci k výsadbě
používané
Žák:
23
Ošetřování rostlin během vegetace
 zdůvodní provádění ošetřování rostlin  význam, cíl
během vegetace
 odplevelování, práce s půdou
 vyjmenuje hlavní agrotechnická
 přihnojování
opatření během vegetace
 zálivka, závlaha
 popíše jednotlivé způsoby
 ochrana proti chorobám a
odplevelování rostlin
škůdcům
 navrhne správnou hloubku plečkování  speciální agrotechnické práce
 uvede význam plečkování pro rostliny  sklizeň
a kvalitu půdy
 zásady pěstování rostlin pod
 vysvětlí vliv použití herbicidů na
sklem, úprava vegetačních
vlastnosti půdy
podmínek
 vysvětlí správné zásady přihnojování
rostlin
 uvede příklady hnojiv vhodných
k přihnojování
 vypočítá dávky hnojiv pro
přihnojování dle doporučené
koncentrace
 objasní význam vody pro rostliny
 rozebere vlastnosti vody z hlediska
vhodnosti pro zalévání rostlin
 zhodnotí vodu z různých zdrojů
z hlediska vhodnosti pro zalévání
 vysvětlí správné zásady při zalévání
rostlin
 popíše jednotlivé druhy závlah
jednotlivých druhů závlah a doporučí
pro konkrétní pěstované kultury
 vypočítá závlahové množství a stanoví










dávky vody pro rostliny
uvede význam ochrany rostlin proti
chorobám a škůdcům
definuje základní pojmy ochrany
rostlin
popíše základní skupiny chorob a
škůdců s uvedením skupiny přípravků
proti nim používaných
popíše principy jednotlivých způsobů
přímé a nepřímé ochrany rostlin
rozdělí pesticidy do skupin podle
jejich účinku
popíše základní formulace přípravků a
jejich použití v ochraně rostlin
vypočítá dávku přípravku podle
zadané koncentrace
popíše speciální agrotechnické práce
s uvedením příkladů rostlin, u kterých
se používají
uvede základní principy stanovení
sklizňové zralosti jednotlivých
zahradnických komodit
rozdělí a popíše jednotlivé druhy
zralostí s uvedením příkladů rostlin,
které se v dané zralosti sklízí
Žák:
 vysvětlí význam osevních postupů
z různých hledisek
 popíše jednotlivé druhy osevních
postupů
 rozezná rozdíl mezi osevními postupy
a osevními sledy
 vysvětlí zásady sestavování osevních
postupů a osevních sledů
 navrhne příklady osevních postupů a
osevních sledů
 zhodnotí vytvořené osevní postupy a
osevní sledy a navrhne vhodné změny
 vytvoří ze zadaných druhů rostlin
osevní sledy nebo osevní postupy
Osevní postupy
 charakteristika, význam
 druhy osevních postupů
 zásady sestavování osevních
postupů a osevních sledů
8
Žák:
 objasní význam šlechtění
 uvede současné šlechtitelské cíle
v různých zahradnických odvětvích
 vysvětlí základní principy a význam
udržovacího šlechtění a novošlechtění
 rozdělí šlechtitelské metody a vysvětlí
principy těchto metod
Šlechtění rostlin
 význam, cíl
 udržovací šlechtění a
novošlechtění
 šlechtitelské metody
5
Ovocnictví
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
122
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět ovocnictví doplňuje teoretické poznatky žáků z oblasti pěstování ovoce. Žák
se seznámí s biologickými zvláštnostmi ovocných druhů tak, aby byl schopen pochopit
moderní trendy velkovýrobního pěstování ovoce a také prakticky zvládl výrobu ovoce v
sadech i na malých soukromých zahrádkách.
Učivo je rozloženo do dvou ročníků. Navazuje na učivo biologie, chemie a základů
zahradnictví. Velmi úzce je propojeno s učivem předmětu školkařství a odborná praxe.
Žák porozumí základním pojmům ovocnictví, dokáže správně vyhodnotit pěstitelské
podmínky stanoviště, naučí se technologické postupy při pěstování jednotlivých ovocných
druhů, zásady správné sklizně a skladování ovoce.
Výuka ovocnictví směřuje k tomu, aby žáci:
 dovedli používat odborné termíny ve správných souvislostech
 dokázali číst odborné ovocnické texty s porozuměním a jejich vyhodnocením
 zvládli řešit problémy týkající se pěstování ovoce, diskutovat o nich a zaujmout k nim
vlastní stanovisko
 vnímali pěstování ovoce jako součást přírodního bohatství Země, rozvíjeli estetické
cítění a uplatňovali ekologické principy pěstování
Výukové strategie
Předmět se vyučuje ve 3. a 4. ročníku. Nové učivo je probíráno metodou výkladu
spojeného s vysvětlováním a názornými ukázkami pomocí didaktické nebo počítačové
techniky a živých exponátů. Aktivita žáků je rozvíjena zadáváním samostatných prací,
pomocí skupinového a problémového vyučování. Ve cvičeních si žáci probrané učivo
prakticky vyzkouší v podmínkách školy a školního hospodářství.
S problematikou výroby a skladování ovoce se žáci seznámí i prostřednictvím besed
s pěstiteli nebo na některých odborných exkurzích.
učiva.
Důraz je kladen především na pochopení učiva a jeho aplikaci při řešení konkrétních
problémů, používání odborných termínů a věcnou argumentaci. Součástí hodnocení je také
poznávání ovocných druhů v různých fenologických fázích během roku.
Předmět ovocnictví rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence
prostředí
a postojů)
osobnímu růstu
Ovocný sad je součástí české krajiny. Z pohledu životního prostředí plní své
specifické funkce, které žáci odhalují a diskutují nad nimi. Dnes je propagována tzv.
integrovaná produkce ovoce, která je z pohledu životního prostředí šetrnější. Její součástí je
zavádění biologické ochrany proti chorobám a škůdcům do sadů. Tyto současné přístupy v
produkci ovoce jsou součástí učiva.
Studiem ovocnictví žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné k výkonu
povolání. Učivo je doplňováno o příklady z praxe žáků i učitele, použité postupy se společně
prodiskutovávají. Žák se učí obhajovat svůj názor.
krátkých referátů nebo seminárních prací dle zadání. Při zpracovávání informací žák používá
zásady zpracování dokumentu na PC – odstavce, fonty a zvýraznění písma, zarovnání,
kontrolu pravopisu atd.





projekt výsadby ovocného sadu
plán hnojení
odrůdy ovoce
metodika ochrany proti chorobám a škůdcům
webové stránky odborných ovocnických firem a profesních svazů – ovocnářská unie,
SISPO…
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 vysvětlí historický vývoj pěstování
ovoce u nás
 vysvětlí význam ovocnictví
 popíše strukturu pěstování ovocných
druhů v ČR a ve světě
Historie a význam ovocnictví
2
Žák:
 užívá pojmy odborné terminologie
 popíše orgány ovocných dřevin
 určí na živé dřevině jednotlivé orgány
 vysvětlí funkci orgánů ovocných
dřevin
 definuje životní období a fenologické
fáze ovocných dřevin
 seřadí fenologické fáze chronologicky
 vysvětlí proces diferenciace květních
pupenů
 přiřadí agrotechnická opatření ke
konkrétním životním obdobím a
fenologickým fázím
Biologické základy ovocnářské
výroby
 podzemní orgány ovocných
rostlin - nadzemní orgány
ovocných rostlin
 životní období
 fenologické fáze
7
Žák:
Rozdělení ovocných druhů,
 rozdělí ovocné dřeviny do skupin
pomologie
 používá latinské názvy dřevin
 biologický popis jednotlivých
 popíše popř. i nakreslí základní znaky
druhů
ovocných druhů
 nároky na prostředí při pěstování
 pozná podle znaků živé ukázky dřevin  pomologické dělení
v různých fenologických fázích
 odrůdy
 navrhne pro jednotlivé dřeviny
stanoviště (lokalitu) pro pěstování
 vysvětlí pomologické dělení ovocných
dřevin
 popíše hlavní pomologické znaky
plodů
 vyjmenuje nejdůležitější odrůdy
sortimentu jednotlivých ovocných
dřevin
 pozná základní odrůdy sortimentu
jablek
 zhodnotí vzorky některých odrůd dle
vnějších i vnitřních znaků
27
Žák:
Zakládání ovocných sadů
 charakterizuje části projektu ovocného  projekt ovocného sadu
sadu
 pracovní operace při založení
16
 vysvětlí význam včel pro opylování v
sadu
 navrhne vhodné odrůdy pro vytvoření
správných opylovacích poměrů do
sadu
 vysvětlí postup při založení sadu a
výsadbě ovocného stromku
 seřadí chronologicky práce při
výsadbě ovocného stromku
 zhodnotí klady a zápory možných
způsobů založení výsadby
 vypočítá potřebu rostlin do sadu,
náklady pro založení sadu a
návratnost investice
 vytvoří plán založení ovocného sadu
dle konkrétních zadaných podmínek
Žák:
 popíše koruny ovocných dřevin a
uvede příklady
 pozná typy korun na živých
exponátech dřevin v praxi
 vysvětlí význam řezu z jednotlivých
hledisek
 popíše jednotlivé druhy řezu
 vysvětlí postupy při řezu
v jednotlivých životních obdobích
 používá správné zásady při řezu
z hlediska techniky provedení
 zhodnotí provedení řezu na
konkrétních případech v praxi
 vysvětlí vztahy mezi růstem a
plodností
 navrhne možnosti ovlivnění růstu a
plodnosti na konkrétních případech
 popíše možné způsoby obdělávání
půdy v sadě
 vysvětlí výhody a nevýhody
jednotlivých způsobů obdělávání a
uvede příklady použití u ovocných
dřevin
 pozná nejdůležitější plevele v sadech
 navrhne vhodné herbicidy pro ničení
plevelů v sadech
 vysvětlí vliv živin na růst a plodnost
ovocných dřevin
 popíše metody stanovení potřeby
živin v sadech
 vysvětlí zásady hnojení jednotlivými
živinami v sadě
 navrhne potřebu živin a vhodná
ovocného sadu
Agrotechnika pěstování ovocných
dřevin v sadech
 řez ovocných dřevin
 vztahy mezi růstem a plodností
dřevin a jejich regulace
 obdělávání půdy v sadech
 výživa ovocných dřevin
 závlaha ovocných dřevin
 ochrana rostlin proti chorobám a
škůdcům v sadě
 obnova výsadeb
 přeštěpování ovocných dřevin
 sklizeň a skladování ovoce
53




















hnojiva pro hnojení daného sadu
zpracuje plán hnojení pro konkrétní
část sadu
charakterizuje možné způsoby závlah
v sadech
zhodnotí výhody a nevýhody
jednotlivých způsobů závlah
navrhne závlahový režim v dané
lokalitě
vysvětlí základní pojmy ochrany
rostlin
charakterizuje zásady pěstování ovoce
v systému SISPO
určí nejdůležitější choroby a škůdce
ovocných dřevin
zhodnotí stupeň poškození dřevin
chorobou či škůdcem
navrhne vhodné způsoby ochrany
proti chorobám a škůdcům
vypracuje plán ochrany proti
nejdůležitějším škůdcům
zdůvodní potřebu obnovy výsadeb
navrhne vhodné postupy pro založení
nových výsadeb z hlediska eliminace
půdní únavy
vysvětlí pracovní postup při
přeštěpování ovocných dřevin
navrhne vhodné popř. nevhodné
odrůdy pro přeštěpování
provede odhad sklizně
vysvětlí způsoby určování sklizňové
zralosti ovoce
vypracuje plán organizace sklizně
v sadu
objasní principy třídění a skladování
ovoce
vysvětlí postup při naskladňování a
vyskladňování ovoce v ULO
popíše základní choroby ovoce ve
skladech
Žák:
 popíše technologie pěstování
jednotlivých ovocných dřevin
 uvede zvláštnosti při pěstování a řezu
ovocných druhů
 navrhne vhodné podnože pro
pěstování ovocných druhů
 ekonomicky zhodnotí pěstování
jednotlivých druhů ovoce
 diskutuje o současném vývoji na trhu
Intenzivní pěstování jednotlivých
ovocných druhů
17
u jednotlivých ovocných druhů
 analyzuje různé faktory během
vegetace a posuzuje jejich vliv na
budoucí výnos jednotlivých druhů
 vytváří si vlastní stanoviska a názory
na odborné články v různých médiích,
interpretuje je vlastními slovy
Školkařství
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
64
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět školkařství poskytuje žákům teoretické poznatky z oblasti pěstování mladých
ovocných a okrasných dřevin, trvalek, travin a dalších rostlin vhodných do sadovnických
úprav a pro výsadbu na trvalé stanoviště. Produkce školkařské výroby v posledních letech
významně vzrostla spolu s kvalitou pěstovaných rostlin a zaváděním nových technologií
pěstování. Jedná se o prosperující zahradnické odvětví.
Učivo je zařazeno do 2. ročníku studia, předchází učivu ovocnictví a sadovnictví,
s nímž velmi souvisí. Doplňuje strukturu základních odborných zahradnických předmětů,
vychází z učiva základů zahradnictví, biologie a chemie.
Žák porozumí základním pojmům školkařství, používá školkařskou terminologii,
dokáže zvolit správné postupy při množení ovocných a okrasných dřevin, vypěstuje ovocný a
okrasný strom, keř či jinou formu různými technologickými postupy. Je schopen připravit
školkařské výpěstky k expedici, oceňovat je a prodávat.
Výuka školkařství směřuje k tomu, aby žáci:
 používali odborné školkařské termíny ve správných souvislostech
 množili podnože, ovocné i okrasné dřeviny, trvalky, traviny a další rostliny
 vypěstovali mladý školkařský materiál v odpovídající kvalitě, množství a ceně
 četli odborné texty s porozuměním a jejich vyhodnocením
 vzdělávali se v zavádění nových moderních technologií
 zaváděli do výroby nové odrůdy a kultivary rostlin
 sledovali moderní trendy v pěstování ovoce a okrasných dřevin a s předstihem je
zaváděli do školkařské výroby
 dodržovali etiku prodeje školkařských výpěstků, vhodně komunikovali se zákazníkem
Výukové strategie
Předmět se vyučuje ve 2. ročníku studia. Nové učivo je probíráno metodou výkladu
spojeného s vysvětlováním a názornými ukázkami pomocí didaktické nebo počítačové
techniky a živých exponátů. Ve cvičeních si žáci probrané učivo prakticky vyzkouší
v podmínkách školy a školního hospodářství.
S problematikou školkařství se žák seznámí též na individuální praxi v ovocných a
okrasných školkách nebo při některých odborných exkurzích.
učiva. Důraz je kladen především na pochopení učiva a jeho aplikaci při řešení konkrétních
problémů, používání odborných termínů a věcnou argumentaci.
Předmět školkařství rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence
prostředí
a postojů)
osobnímu růstu
Kvalita školkařských výpěstků může být různá. Žák je zadáním problémových
úkolů veden ke správnému jednání se zákazníkem, k pravdivosti při propagaci a prodeji
zboží. Důraz je kladen na morální vlastnosti pěstitele i prodejce.
Ovocné a okrasné školky jako producenti rostlinného materiálu při své výrobě
používají hnojiva a chemické látky proti chorobám a škůdcům. Při jejich používání musí
podniky dodržovat pravidla pro zacházení s těmito látkami. Žák tato pravidla zná a učitel ho
motivuje k jejich dodržování a k používání alternativních metod hubení škodlivých činitelů
např. biologických.
Studiem školkařství žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné k výkonu
 nové typy podnoží
 nové kultivary okrasných dřevin
 sortiment ovocných a okrasných školek v republice
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 přiřadí technologii pěstování
k příslušnému zahradnickému oboru
 vysvětlí význam školkařské produkce
pro národní hospodářství
 vyjmenuje rostliny pěstované ve
školkách
Historie a význam školkařství
 postavení školkařství mezi
zahradnickými obory
 význam v národní a mezinárodní
produkci
 přehled pěstovaných rostlin ve
školkách
2
Žák:
 rozdělí druhy školek, popíše, co se
v nich pěstuje
 navrhne lokalitu pro založení školky a
zhodnotí ji
 popíše postup při založení školky
 navrhne vhodný osevní postup před
založením školky a technologii
zpracování půdy
 rozměří pozemek před školkováním
 uvede stavby a potřebné vybavení
školky
Založení školky
 druhy školek
 výběr lokality pro založení školky
 založení školky
 stavby a vybavení školky
5
Žák:
generativních a vegetativních metod
množení, porovná je
 sbírá a upravuje osivo před setím
 vysvětlí vhodné způsoby úpravy osiva
před setím
 popíše stratifikaci a zdůvodní ji
 provede správným způsobem výsev
osiva, porovná podzimní a jarní
výsevy
 vysvětlí postup dopěstování
semenáčků do sklizňové velikosti a
sklizeň
 uvede příklady použití množení
semenem u jednotlivých dřevin a
jehličin
 vysvětlí postupy při množení
jednotlivými metodami vegetativního
množení
 uvede příklady použití vegetativního
množení u jednotlivých dřevin a
jehličin
 popíše ošetřování řízkovanců
 popíše založení a ošetřování
Množení rostlin pěstovaných ve
školce
 vegetativní množení přímé
 vegetativní množení nepřímé
12




matečnice roubů a řízků
uvede možnosti dopěstování
školkařského materiálu do prodejní
velikosti
popíše jednotlivé způsoby roubování a
očkování
odebírá správným způsobem rouby
k roubování a očkování, uchovává je
až do doby roubování
uvede příklady použití roubování a
očkování u jednotlivých dřevin
Žák:
 vysvětlí základní školkařské pojmy
 uvede nároky na kvalitu podnoží
 zhodnotí vliv podnože na růst a
plodnost naštěpované odrůdy
 charakterizuje nejdůležitější podnože
pro ovocné a okrasné dřeviny a
jehličiny
 vysvětlí možnosti množení podnoží
Podnože pro ovocné a okrasné
dřeviny a jehličiny
 charakteristika podnoží
 vliv podnože na naštěpované
odrůdy
 podnože pro jádroviny
 podnože pro peckoviny
 podnože pro okrasné stromy
 podnože pro jehličiny
Žák:
Pěstování školkařského materiálu
 používá školkařskou terminologii
 pěstování keřů ve volné půdě
 vysvětlí technologické postupy
 pěstování keřů v kontejnerech
pěstování stromů a keřů ve volné půdě  vypěstování stromku ve školce
a kontejnerech
 pěstování alejových stromů
 popíše základní technologické
 pěstování azalek a rododendronů
postupy (školkování, řez na ostro a na  pěstování popínavých dřevin
čípek, na korunku, možné způsoby
 pěstování trvalek
pěstování kmene, ošetřování obrostu,
 pěstování travin
odlisťování, dobývání, třídění a
 dopěstování stromku v
zakládání)
kontejnerech
 popíše množení a pěstování trvalek a
travin
 přiřadí k jednotlivým rostlinám
technologické postupy dopěstování
školkařského materiálu
 vysvětlí stupně množení a zdravotní
kategorie školkařských výpěstků
 vysvětlí, co je rostlinolékařský pas
 popíše jmenovku
 uvede požadavky na kvalitu
školkařských výpěstků
Žák:
 vysvětlí základní způsoby ošetřování
výpěstků ve volné půdě a
v kontejnerech
12
21
3
Ošetřování školkařského
materiálu během vegetace
 odplevelování
 hnojení
 závlaha
 ochrana proti chorobám a
škůdcům
Žák:
 vysvětlí postupy kontroly a evidence
ve školce
 přihlásí výpěstky k uznávacímu řízení
 vysvětlí princip uznávacího řízení ve
školce, uvede důvody pro neuznání
porostu
 vede školkařkou knihu a evidenci
matečných porostů
Evidence a kontrola ve školce
uznávací řízení
 školkařská kniha
 evidenční list matečního porostu
 uznávací řízení
4
Žák:
 provádí inventarizaci školkařského
materiálu
 uvede náležitosti prodeje
 oceňuje školkařské výpěstky
 rozhoduje o etických otázkách
spojených s pěstováním rostlin a
jejich prodejem
Prodej školkařských výpěstků
 inventarizace
 náležitosti prodeje
 etika školkaře
5
Zelinářství
Obor vzdělání:
41-44-M /01 Zahradnictví
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
122
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět zelinářství rozvíjí znalosti a dovednosti v oblasti pěstování zeleniny. Cílem
předmětu je naučit žáky využít teoretické poznatky v provozu zelinářské výroby na poli i ve
sklenících, skloubit vědomosti z jiných oborů s vědomostmi ze zelinářství.
Učivo je zařazeno do 3. a 4. ročníku studia. Velmi úzce navazuje na poznatky
předmětů základy zahradnictví, zahradnická mechanizace, biologie a odborná praxe, rozšiřuje
poznatky získávané ve všech odborných předmětech vyučovaných souběžně.
Učivo představuje souhrn informací potřebných k rozvoji studenta v oblasti pěstování
zeleniny, zaměřuje se především na základní a perspektivní druhy zelenin. Žák se naučí
pěstitelské technologie zelenin, jejich organizaci, dokáže spočítat základní ekonomické
parametry při pěstování zeleniny. Výuka bude průběžně doplňována o nové poznatky a
moderní trendy v pěstování zeleniny.
Výuka zelinářství směřuje k tomu, aby žáci:
 dokázali rozdělit zeleninu do skupin
 charakterizovali jednotlivé skupiny zelenin
 vyjmenovali názvy zelenin česky i latinsky a poznali je v různých stádiích vývoje
 vymezili požadavky na pěstování jednotlivých zelenin
 znali základní technologie při pěstování zelenin
 používali odbornou terminologii
 získávali nové poznatky v oblasti pěstování, rychlení i semenářství zelenin s využitím
výpočetní techniky – internetu
 byli schopni využít poznatky v praktickém životě
Výukové strategie
Výuka probíhá v odborné učebně vybavené diaprojektorem, zpětným projektorem,
vizualizérem a dataprojektorem. V případě vyhledávání informací na internetu je k dispozici
učebna výpočetní techniky. Výuka je vedena formou názorného výkladu s využitím
didaktické techniky, odborné literatury, živých exponátů a dalších názorných pomůcek. V
zařazovaných cvičeních do výuky si žáci učivo zopakují a upevní. Na závěr každého
tematického celku, učitel prověřuje, jak žák učivo zvládl.
S problematikou předpěstování zeleninové sadby, skleníkovým a polním pěstováním
zeleniny, zelinářským semenářstvím se žák seznámí i na některých odborných exkurzích a
díky besedám s pěstiteli.
Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace, hodnocení zadaných úkolů a
poznávání zeleniny. Znalost je prověřována ústním a písemným zkoušením. Při hodnocení
výsledků žáků se vychází z klasifikačního řádu školy, který je součástí školního řádu. Vedle
ústního a písemného opakování se zvládnutí jednotlivých tematických celků ověřuje
souhrnným testem, jehož cílem je, aby se žáci dokázali naučit větší rozsah učiva. Důraz je
kladen především na pochopení učiva a jeho aplikaci při řešení konkrétních problémů,
používání odborných termínů a věcnou argumentaci. Součástí hodnocení je také poznávání
druhů zelenin a jejich semen.
Předmět zelinářství rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence
prostředí
a postojů)
osobnímu růstu
Žáci jsou vedeni k používání takových metod pěstování zeleniny, aby nedocházelo
k poškozování životního prostředí. Poznávají a porovnávají různé možnosti alternativního
pěstování zeleniny (integrované, ekologické). Žák dokáže navrhnout využití rostlin pro
ochranu půdy i krajiny. Učitel ho motivuje k dodržování pravidel pro zacházení s hnojivy
a pesticidy a k používání alternativních metod hubení škodlivých činitelů např. biologických.
Studiem zelinářství žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné k výkonu
prodiskutovávají. Žák se učí tvořit a obhajovat svůj názor.
 novinky z oblasti vědy a výzkumu
 integrovaná ochrana zeleniny
 webové stránky odborných zelinářských firem a profesních svazů
Učivo
Žák:
 vysvětlí pojem zelinářství
 vyjmenuje druhy zeleniny
 uvede obsahové látky a konzumní
části zeleniny
 zhodnotí využití zeleniny ve
společnosti
Význam, charakteristika a stav
zelinářství
 obsahové látky
 konzumní části
 zhotovení sbírky semen zelenin
Žák:
 charakterizuje vlastnosti jednotlivých
druhů zelenin
 uvede latinské názvy
 zhodnotí význam a využití zelenin
 navrhne vhodné odrůdy zelenin
 vysvětlí technologii pěstování
jednotlivých druhů zelenin
 uvede nejdůležitější choroby a škůdce
jednotlivých skupin zelenin a navrhne
proti nim vhodné způsoby ochrany
Pěstování konzumní zeleniny
košťáloviny
 zelí hlávkové
 kapusta hlávková
 kedlubna
 květák
 brokolice
 kapusta růžičková
 kapusta kadeřavá
 pekinské zelí
Počet
hodin
4
61
plodová zelenina
 rajče
 paprika
 okurka
 tykev
 lilek
 meloun vodní
 meloun cukrový
cibuloviny
 cibule kuchyňská
 česnek setý
 pažitka
 pór
 méně známé cibuloviny (šalotka,
cibule zimní)
kořenová zelenina
 mrkev obecná
 petržel zahradní
 celer bulvový
 ředkvička
 ředkev
 řepa salátová
 křen selský
 černý kořen
listová zelenina
 salát hlávkový
 čekanka salátová
 špenát
 řeřicha a méně známé listové
zeleniny
kořeninová zelenina







majoránka zahradní
kmín kořenný
kopr vonný
máta peprná
bazalka pravá
koriandr setý
saturejka zahradní
 bedrník anýz
lahůdková zelenina
 reveň (rebarbora)
 chřest (asparágus)
 artyčok
 celer řapíkatý
 kukuřice cukrová
luskoviny
 hrách setý
 fazol zahradní
brambory
 brambory rané
Žák:
 vysvětlí biologii hub
 uvede význam pěstování a použití hub
 vymezí způsoby pěstování
Pěstování hub
 žampiony
 hlíva ústřičná
 ostatní druhy hub
8
Žák:
 stanoví podmínky rychlení zeleniny
 charakterizuje způsoby ošetřování
rychlené zeleniny
 využívá znalostí z polního pěstování
zeleniny ve skleníkových podmínkách
 popíše rychlení jednotlivých druhů
zelenin
 srovná polní zelinářství a rychlení
 zhodnotí ekonomiku rychlení
jednotlivých druhů zelenin
Rychlení zeleniny
 podmínky rychlení
 košťáloviny
 plodová zelenina
 kořenová zelenina
 listová zelenina
 cibulová zelenina
14
Žák:
 vymezí cíle a úkoly šlechtění a
semenářství
9
Základy šlechtění zeleniny
 úkoly a směry šlechtění
 novošlechtění, výchozí materiál




vysvětlí šlechtitelské pojmy
uvede a popíše šlechtitelské metody
charakterizuje podmínky šlechtění
popíše způsob uznávání osiva pro
komerční využití

Žák:
 charakterizuje způsob pěstování
jednotlivých druhů zelenin na semeno
 vysvětlí potřebné podmínky pro
pěstování zelenin na semeno
 uvede zásady úpravy semen pro
prodej a skladování semen





šlechtitelské metody
podmínky šlechtění
výběry, přezimování
zrání, sklizeň, čištění
uznávací řízení
Pěstování zeleniny na semeno
 košťáloviny
 listová zelenina
 plodová zelenina
 kořenová zelenina
 cibulová zelenina
 luskoviny
14
Žák:
 charakterizuje význam a využití
osevních postupů
 samostatně vytvoří a zhodnotí osevní
postup
 při sestavení využije znalosti o
pěstování zeleniny
 vysvětlí řazení rostlin v osevním
postupu
 vypočítá potřebu osiva a sadby na
plochu
 vypočítá dávku pesticidů potřebnou
pro ochranu rostlin
Sestavování osevních postupů
 rozdělení osevních postupů a
jejich význam
 zásady sestavování osevních
postupů
 sestavování osevních postupů
 výpočet potřeby osiv a sadby
 výpočet koncentrací ochranných
prostředků
6
Žák:
 vyjmenuje způsoby sklizně a
vyhodnotí jejich klady a zápory
 stanoví možnosti skladování a srovná
výhody a nevýhody
 vysvětlí způsoby zpracování a
zhodnotí jejich vhodnost pro
jednotlivé druhy zelenin
Zpracování zeleniny
 způsoby sklizně zeleniny
 tržní úprava zeleniny
 skladování zeleniny
 způsoby zpracování zeleniny
6
Květinářství
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
168,5
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět květinářství je jedním ze základních předmětů oboru zahradnictví. Jeho
zvláštností je, že v uměle vytvořených skleníkových podmínkách během celého pěstitelského
období, nebo v jeho části, se pěstují rostliny z rozličných klimatických pásem.
Cílem předmětu je poznání nároků květin a jejich začlenění do pěstitelských skupin
s podobnými požadavky. Žáci se naučí ovlivňovat pěstební prostředí pro květiny, volit
vhodné pěstitelské technologie vzhledem k termínu prodeje a vypěstované květiny na prodej
připravit.
Učivo předmětu je zařazeno do 2. – 4. ročníku studia. Čerpá a navazuje na poznatky
odborných a všeobecných předmětů - chemie, biologie, základy zahradnictví, rostlinolékařství
a odborná praxe. Zároveň rozšiřuje poznatky získávané v dalších odborných předmětech.
Žák se naučí popsat a prakticky poznat sortiment skleníkových a venkovních květin a
jejich základní pěstitelské technologie. Dokáže upravovat pěstební prostředí květin,
organizovat jejich pěstování a navrhovat vhodné pěstitelské technologie a jejich úpravy
vzhledem k termínu prodeje květin. Výuka bude průběžně doplňována o novinky a moderní
trendy v pěstování květin.
Výuka květinářství směřuje k tomu, aby žáci:
 zařazovali květiny do skupin se stejnými nároky na prostředí
 používali různé metody množení květin
 vytvořili vhodné pěstební prostředí daných květin
 znali pěstitelské technologie při pěstování jednotlivých květin, jejich rychlení nebo
pěstování na semeno
 respektovali při pěstování květin zásady ochrany životního prostředí
 prakticky poznali daný sortiment skleníkových a venkovních květin
 používali platné botanické české a latinské názvy květin
 orientovali se v nabídkových katalogách firem, cenících a odborných metodikách
 používali odbornou terminologii v souladu s ostatními odbornými zahradnickými
předměty
 aplikovali obecné poznatky z výuky na danou kulturu nebo pěstitelskou skupinu
rostlin
 využili získané poznatky v praktickém životě
Výukové strategie
Obsah učiva je volen tak, aby žáci přijímali nové poznatky s vědomím využitelnosti
při přípravě v ostatních předmětech, ale i při dalším studiu a při výkonu budoucího povolání.
Výuka probíhá v odborné učebně vybavené počítačem a dataprojektorem, k dispozici
jsou i nástěnné obrazy, herbáře a suché přírodniny. Výuka je vedena formou názorného
výkladu s využitím zmíněné techniky a přírodnin především živého rostlinného materiálu.
Tematické celky jsou proto časově řazeny do vhodných ročních období. Pro procvičení a
upevnění znalosti rostlin slouží sbírky květin v palmovém skleníku a květinárně.
S problematikou pěstování květin se žáci prakticky seznámí také na některých odborných
exkurzích.
Hodnocení žáků se řídí klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Ke
každému tématu je zařazen ověřovací kontrolní test a žákům, kteří v této práci dosáhli
špatných výsledků, je umožněno ústní přezkoušení, které bude průběžně zařazováno po celý
školní rok. Další částí klasifikace je praktické poznávání květin. Při pololetní klasifikaci
vyučující vychází nejen z výsledků písemného a ústního zkoušení, ale i z celkového přístupu
žáka k vyučovacímu procesu a k plnění studijních povinností. Žáci jsou vedeni tak, aby cítili
potřebu vzdělávat se s ohledem na využitelnost získaných znalostí a dovedností v dalším
studiu i v praktickém životě. Hodnocení má mít motivační charakter, využívá se i
sebehodnocení žáků.
Předmět květinářství rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence
prostředí
a postojů)
osobnímu růstu
Pěstování květin na zahradách, ve veřejné zeleni měst a vesnic, v exteriérech a
interiérech bytů, hal i v aranžování má vliv na estetické cítění každého člověka. Žák se učí
dodržování estetických pravidel při použití květiny v sadovnické úpravě i v interiéru, které
aplikuje např. při návrhu výsadby květinového záhonu.
Květinářské podniky, především tedy skleníkové, jako producenti rostlinného
materiálu při své výrobě používají hnojiva a chemické látky proti chorobám a škůdcům.
V uzavřených budovách nehrozí velká kontaminace půdy, vody apod., ale je vyšší nebezpečí
otravy při nedodržování zásad bezpečnosti práce. Při používání pesticidů musí podniky
dodržovat pravidla pro zacházení s těmito látkami. Žák tato pravidla zná a učitel ho motivuje
k jejich dodržování a k používání alternativních metod hubení škodlivých činitelů např.
biologických.
Studiem květinářství žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné k výkonu
prodiskutovávají. Žák se učí tvořit a obhajovat svůj názor.
krátkých referátů, seminárních prací nebo prezentací dle zadání. Používá počítačovou
databázi skalniček. Při zpracovávání informací žák používá zásady zpracování dokumentu na
PC – odstavce, fonty a zvýraznění písma, zarovnání, kontrolu pravopisu atd.
 ceníky a katalogy odborných firem
 nové odrůdy květin
Žák:
 popíše historii a současný stav
květinářské výroby v ČR
 vysvětlí význam květinářské výroby
Učivo
Úvod do květinářství
 historie a současnost květinářské
výroby
 význam a úlohy květinářské
výroby
Počet
hodin
1
Žák:
Techniky rozmnožování
 vysvětlí rozdíl mezi generativním a
vegetativním způsobem rozmnožování  vegetativní množení
 popíše jednotlivé způsoby množení
 uvede příklady množení u
jednotlivých konkrétních květin
4
Žák:
Letničky
 charakterizuje skupinu letniček
 charakteristika, množení a
 prakticky pozná základní sortiment
pěstování dané skupiny
letniček
 druhy vysévané přímo na
 navrhne vhodné způsoby množení
stanoviště
letniček s uvedením konkrétních
 druhy vysévané do pařeniště
příkladů
 druhy vysévané do skleníku
 rozdělí letničky do skupin
 druhy vhodné k sušení
 popíše jednotlivé druhy letniček
 druhy vhodné na balkony a terasy
 navrhne vhodné pěstitelské
technologie u jednotlivých letniček
 popíše nedůležitější choroby a škůdce
letniček
 uvede příklady použití letniček
 popíše postupy sušení jednotlivých
druhů letniček
 navrhne vhodné kombinace květin pro
vysázení letničkového záhonu
 vypočítá počet rostlin potřebný na
plochu záhonu, provede kalkulaci
výsadby
 zhodnotí estetiku letničkového záhonu
v různých ročních obdobích
 navrhne vhodné letničky pro vysázení
balkónového truhlíku do různých
pěstebních podmínek

Žák:
Cibuloviny
 charakterizuje skupinu cibulovin
 charakteristika skupiny
 vyjmenuje a popíše jednotlivé druhy
 druhy cibulovin
cibulovin
 nároky a pěstování jednotlivých
 popíše pěstování a ošetřování
druhů
cibulovin
25
6




rozezná jednotlivé druhy cibulovin
množí cibuloviny
uvede příklady použití cibulovin
navrhne ornamentální květinový
záhon z cibulovin
Žák:
 charakterizuje hlíznaté květiny
 vysvětlí význam hlíznatých květin
hlíznatých květin
jednotlivých druhů hlíznatých květin
 rozezná jednotlivé druhy hlíznatých
květin
 popíše množení hlíznaté květiny
 uvede příklady použití hlíznatých
květin
Hlíznaté květiny
 význam hlíznatých květin
 nároky a pěstování hlíznatých
květin
 druhy hlíznatých květin
5
Žák:
 charakterizuje skupinu dvouletek
dvouletek
jednotlivých druhů dvouletek
 rozezná jednotlivé druhy dvouletek
 popíše množení dvouletek
 uvede příklady použití dvouletek
Dvouletky
 popis, pěstování a množení
dvouletek
8
Žák:
Skleníkové květiny k řezu
 vysvětlí význam skleníkových květin
 význam skleníkových květin
k řezu
k řezu
 popíše jednotlivé druhy
 charakteristika nejvýznamnějších
 navrhne vhodné technologické
druhů řezaných květin
postupy pěstování květin k řezu
 zeleň k řezu
 popíše množení jednotlivých květin
 zásady pěstování a použití
k řezu
 vyjmenuje druhy vhodné jako zeleň k
řezu
 uvede nároky, pěstování a použití
zeleně k řezu
 popíše nejdůležitější choroby a škůdce
květin k řezu
 uvede příklady použití květin k řezu
 orientuje se v cenách řezaných květin
9
Žák:
 vysvětlí význam rychlení květin
 uvede nároky jednotlivých rychlených
květin
10
Rychlení květin
 význam rychlení
 rychlení cibulovin a hlíznatých
květin
 popíše technologie rychlení
jednotlivých druhů květin
 vyjmenuje dřeviny vhodné k rychlení
a uvede u nich postup rychlení

 rychlení dřevin
 popis jednotlivých druhů
vhodných k rychlení
 nároky a pěstování rychlených
květin
Žák:
 charakterizuje trvalky
 vysvětlí význam trvalek
 rozdělí trvalky do skupin s uvedením
příkladů
 charakterizuje jednotlivé skupiny
trvalek
 vyjmenuje zástupce jednotlivých
skupin trvalek
 rozpozná jednotlivé druhy trvalek
 popíše jednotlivé druhy trvalek
 popíše množení jednotlivých druhů
trvalek
 navrhne vysázení trvalkového záhonu
do konkrétních podmínek
 vypočítá počet rostlin potřebný na
plochu záhonu, provede kalkulaci
výsadby
Trvalky
 charakteristika trvalek
 druhy z jara kvetoucí na výsluní
 druhy z jara kvetoucí do polostínu
 druhy kvetoucí v létě
 druhy kvetoucí na podzim
 druhy sukulentního charakteru
 okrasné trávy
 vodní a bahenní rostliny
 nové druhy a kultivary trvalek
Žák:
 charakterizuje hrnkové květiny
 zařadí jednotlivé druhy hrnkových
květin do vhodných skupin
 popíše jednotlivé druhy, jejich nároky
na pěstování
 uvede nejdůležitější choroby a škůdce
hrnkových květin
 pozná jednotlivé druhy hrnkových
rostlin
 navrhne vhodné hrnkové květiny do
konkrétních podmínek (haly, bytu,
školní třídy…)
 vysvětlí technologický postup
pěstování u fotoperiodicky citlivých
květin
Hrnkové květiny
Žák:
rostlin
 zařadí konkrétní druhy rostlin do
jednotlivých skupin
 popíše jednotlivé druhy
 navrhne vhodné podmínky pro
pěstování
 vysvětlí technologické postupy
Speciální kultury
 palmy
 kapradiny
 kaktusy
 sukulenty
 citrusy
 bromélie
30
50,5
ozdobné listem
 druhy s vyššími nároky na teplotu
 druhy s nižšími nároky na teplotu
 dekorační nádobové rostliny
ozdobné květem
 s nízkými nároky na teplotu
 s vysokými nároky na teplotu
 vřesovištní rostliny okrasné
květem
 květiny fotoperiodicky citlivé
20
pěstování jednotlivých druhů rostlin
 pozná jednotlivé druhy rostlin
 uvede příklady použití jednotlivých
druhů rostlin
Základy floristiky
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
64
od 1. září 2012
Obecné cíle
Vyučovací předmět floristika rozšiřuje teoretické znalosti z oblasti pěstování květin o
praktické dovednosti. Žák se seznámí s moderními trendy ve vazačství a aranžování. Je
schopen vytvářet kytice a květinová aranžmá, kombinovat barvy, tvary a materiály. Je
schopen navrhovat jednoduché výzdoby, prakticky dokáže tvořit dekorace. Získá základy pro
vedení květinové prodejny. V tomto předmětu je rozvíjeno estetické cítění, smysl pro krásu a
harmonii.
Učivo je rozloženo do 2. a 3. ročníku studia jako předmět povinný. Je úzce propojeno
s předmětem květinářství, sadovnictví a odborné praxe. Žáci si mohou získané základy učiva
rozšířit ve 4. ročníku v rámci volitelného předmětu.
Žák porozumí základům estetiky, podle kterých je schopen tvořit květinové dekorace.
Ovládá základní floristické disciplíny, techniky aranžování, vytváří základní aranžmá na
zadaná témata. Je jednoduše seznámen s vedením prodeje, marketingem a základními
pravidly a chováním ve vztahu se zákazníkem.
Výuka floristiky směřuje k tomu, aby žáci:
 pochopili základní estetické zákonitosti
 vnímali květiny a přírodní materiál jako zdroj inspirace, dokázali kombinovat barvy,
materiály a struktury
 zvládli vytvářet dekorace na stanovená témata
 dokázali vybírat a rozdělovat rostlinný materiál
 zvládli základní floristické disciplíny
 dovedli řešit jednoduché problémy související s vedením prodeje
 znali moderní trendy ve floristice a dále sledovali jejich vývoj
Výukové strategie
Základy estetiky jsou probírány ve 2. ročníku metodou výkladu spojeného
s názornými ukázkami a nákresy. Učivo 3. ročníku je věnováno praktickým základům
vazačství a aranžování.
Učivo je názorně vysvětleno s použitím ukázek pomocí didaktické a počítačové
techniky nebo živého materiálu a žáci si je vyzkouší při odborných cvičeních. Většina
vazačských prací se dále procvičuje nejen v hodinách floristiky, ale i při odborné praxi. Žáci
tvoří květinové dekorace nejen na prodej ve školní prodejně, ale i na akce, které jsou
pořádány školou a jinými organizacemi.
školního řádu. Písemné opakování je využíváno zejména při pochopení základních
floristických disciplín. Důraz je kladen především na schopnosti žáků a jejich dovednost při
řešení konkrétních zadání vazeb a výrobě dekorací. Při hodnocení je bráno v potaz i nadšení
žáků, jejich výtvarné a estetické schopnosti, originalita, tvořivost, cit a schopnost vnímat
přírodu.
Předmět floristika rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence k pracovnímu
uplatnění:
 vnímání estetična a krásna
prostředí
a postojů)
osobnímu růstu
Ve vyspělé společnosti, v jaké dnes žijeme, je květina součástí běžného života.
Žáci z květin vytváří aranžmá – kytice, vypichované misky, věnce…, učí se navrhovat vhodná
aranžmá k různým příležitostem a do různých prostředí.
Přírodní materiály jsou zdrojem inspirace všech floristů. Při vytváření dekorací je
důležité vnímání přírody, ročních období, barev, tvarů a linií. Žákovi se tak vštěpuje kladný
vztah k přírodě, jejího pochopení a odpovědnosti za její ochranu.
Studiem floristiky žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné k výkonu
povolání. Učivo je doplněno o praktické nacvičování vazby. Žák se učí svoji práci navrhnout
a také ji před ostatními žáky popsat, vyzdvihnout přednosti, ukázat nedostatky a zhodnotit ji.
Žák tímto způsobem procvičuje potřebnou komunikaci a zásady slušného chování při jednání
se zákazníkem.
zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák využívá multimediálně zpracovanou učebnici,
jako zdroj inspirace používá fotodokumentaci z různých akcí – soutěží, plesů apod. Výzdoby
plesů a společenských akcí navrhuje pomocí PC.
 termíny floristických seminářů
 inspirativní fotky aranžování rostlin
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 vysvětlí a rozdělí jednotlivá období
vývoje
 charakterizuje znaky jednotlivých
období, používaný rostlinný materiál
 posoudí jaký vliv má historie na
současnou tvorbu
Historie vázání květin
 historické slohy
 vliv na vývoj současné tvorby
 rostlinný materiál, nádoby
2
Žák:
 vysvětlí základní pojmy odborné
terminologie
 definuje základní estetické prvky a
zákonitosti
 popíše rozdělení barev
 kombinuje materiály podle jejich
vlastností
 ladí barvy v souvislosti s principy
barevného kontrastu
 vysvětlí základní klasifikaci barev
 definuje a vysvětlí pojmy harmonie a
kontrastu
 uvědomuje si principy
proporcionality, zlatého řezu
Základy estetiky
 estetické prvky (bod, linie,
plocha, tvar)
 estetické zákonitosti (harmonie,
kontrast, rovnováha, proporce)
10
Žák:
 používá nářadí, pomůcky a dekorační
materiál
 určí vhodné materiály pro výrobu
dekorací
 rozdělí nádoby podle tvarů a doporučí
jejich vhodné používání
Nářadí, pomůcky, technické a
dekorační materiály
2
Žák:
 rozdělí materiál podle jeho způsobu
pěstování
 využívá vlastností materiálů, barvy,
tvaru, struktury
 pozná podle základních principů
estetiky vhodnost kombinování
rostlinných materiálů mezi sebou
 používá latinské názvy rostlin
Rostlinný materiál
 skladování a ošetření řezaných
květin
 dělení rostlinného materiálu
4
Žák:
Techniky aranžování
6
 ohýbá a tvaruje stonky
 přetáčí rostlinný materiál okolo své
osy
 navazuje, prodlužuje přirozené stonky
 vyztužuje rostlinný materiál
 používá techniky vatičkování,
voskování, lepení
 volně vkládá květiny do nádob
 váže kytice, zná možnosti jak
postupovat při vázání kytice
 vypichuje a seskupuje kompozice
 posuzuje materiály vhodné do
vypichovaných nádob
 přípravné, hlavní a vedlejší
 styly
Žák:
 používá principy zlatého řezu mezi
jednotlivými částmi kytice
 zhotovuje kytice různého složení,
hustoty i rozmístění prvků
 navrhuje kytice dle uspořádání rostlin
 určí vhodnost nádoby pro danou kytici
 dokáže přizdobit jeden květ
 navrhne vhodnou kompozici věnce
(jednodruhové, vícedruhové)
 dokáže věnce rozdělit dle ročních
období a příležitostí (jarní,
dušičkové...)
 vnímá proporce věnce a dodržuje její
pravidla
 používá správné zásady při dělení
věnců podle stylů
 ovládá všechny techniky používané
při tvorbě věnců
 popíše stručnou historii ikebany
 charakterizuje jednoduše symboliku
ikebany
 rozdělí typy a styly ikebany
Žák:
 navrhne svatební kytici a zhotoví ji
 posoudí typ nevěsty a zvolí vhodnou
kytici nebo přízdobu
 rozdělí svatební kytice podle tvaru a
způsobu uvázání
 používá všechny techniky vázání
 navrhne a nazdobí svatební tabuli,
doporučí vhodné květiny a přízdoby
 domluví svatební objednávku mezi
zákazníkem a floristou
 popíše vývoj a historii smuteční vazby
 rozdělí typy přízdob na rakve
Základní floristické disciplíny,
kytice
 proporce
 kompozice
 tvary
 konstrukce a podložky
 styly, rozdělení podle příležitostí
14
věnce
 proporce věnce
 kompozice věnce
 rozdělení podle stylů
 techniky zpracování
ikebana
 historie, symboly
 techniky, typy, rostlinný materiál
Svatební vazba
 nákres, návrh svatební kytice
 typy svatebních kytic
 dekorace pro nevěsty
 jednoduché techniky svatební
vazby
 květinové dekorace
 svatební tabule
 příjem objednávek
24
 zhotoví jednoduchou smuteční kytici
 rozdělí věnce podle typu a velikosti a
způsobu přízdoby
 zná přírodní materiály používané ve
smuteční vazbě
 přijímá objednávky dekorací
 jedná vhodným způsobem se
zákazníkem
 vysvětlí význam a symboliku adventu
a vánoc
 popíše historii a uvede církevní
význam adventu a vánoc
 rozdělí přírodní materiál
 zhotoví jednoduché adventní věnce na
položení i k zavěšení
 používá prostředky (vůně, hudba….),
které příjemně působí na psychiku
zákazníka
 dokáže zhotovit klasické i moderní
závěsné dekorace
 používá netradiční materiály a dokáže
je umisťovat v interiérech i
exteriérech v souladu s estetickými
zákonitostmi
 navrhne jednoduché vánoční dekorace
 provede výzdobu vánočního stolu
 vysvětlí pojem velikonoce, jejich
symboliku a význam
 rozdělí typy dekorací vhodných do
interiéru a exteriéru
 používá vhodné pomocné a rostlinné
materiály
 prakticky zhotoví dekorace z proutí a
jiných materiálů
 je seznámen s historií svátku
Valentýna, dokáže tvořit jednoduché
kytice, zdobit dárky a ostatní dekorace
 zhotovuje všechny typy věnců, ovládá
potřebné techniky a způsoby přízdob
 vysvětlí význam svátku zesnulých,
jeho symboliku
 rozdělí typy věnců a dekorací
 zhotovuje věnce s použitím
základních floristických disciplín
Smuteční vazba
Žák:
 charakterizuje základní vlastnosti
prodejních a skladovacích prostor
 pečuje o řezané květiny, používá
prostředky na prodloužení trvanlivosti
Vedení prodeje, vztahy se
zákazníky
 sklady, chladírny, provozní
prostory
 psychologie prodeje
Adventní a vánoční vazba
 historie a význam adventu a
vánoc
 adventní floristické práce
 vánoční svícny a věnce
 oslava silvestra a nového roku
Jarní a velikonoční floristika
 zvyky a symbolika
 typy dekorací do interiéru a
exteriéru
 nádoby a rostlinný materiál
 Valentýnské dekorace
Dušičková vazba
 význam, historie
 typy dekorací
 rostlinný materiál
2
 dodržuje pravidla psychologie
prodeje, pracuje se zákazníkem
 řídí se zásadami reklamy a využívá je
pro podporu prodeje
 oceňuje aranžérské výrobky
Sadovnictví
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
154
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět sadovnictví má úzkou spojitost s životním prostředím a trvale udržitelným
rozvojem krajiny. Žák bude veden k pochopení zeleně jako nedílné součásti životního
prostředí kolem nás.
Žák se naučí poznávat široký sortiment rostlin používaný při realizaci a tvorbě zahrad,
parků a jiné veřejné či neveřejné zeleně. Je schopen využít teoretické znalosti o dřevinách,
jejich množení, pěstování a použití, při vlastní realizaci zahrad, v prodeji sadovnického
materiálu a dokáže je skloubit s vědomosti z ostatních oborů zahradnictví.
Učivo je rozloženo do 2. až 4. ročníku studia, využívá získané poznatky z učiva
základů zahradnictví a biologie vyučovaných v 1. ročníku a rozšiřuje znalosti žáků získávané
v odborných předmětech vyučovaných souběžně. Velmi úzce je propojeno s učivem předmětu
sadovnického kreslení a plánování geodézie a odborné praxe.
Žáci se naučí poznávat a charakterizovat sortiment listnatých a jehličnatých stromů a
keřů včetně některých kultivarů, trvalek a květin vhodných do sadovnických úprav. Seznámí
se s historickým vývojem zahrad a parků, soustavou dnešní urbanistické zeleně a se
základními stavbami používaných v sadovnických úpravách. Všechny tyto znalosti žák
použije při plánování a projektování zeleně v oblasti sadovnických realizací.
Výuka sadovnictví směřuje k tomu, aby žáci:
 rozdělili sadovnické dřeviny do skupin a jednotlivých čeledí
 charakterizovali jednotlivé skupiny a nejdůležitější čeledi okrasných dřevin
 aktivně používali české i latinské názvy okrasných dřevin
 vymezili požadavky na pěstování a nároky jednotlivých okrasných dřevin
 určili a charakterizovali rozlišovací znaky mezi dřevinami
 poznali jednotlivé druhy dřevin dle charakteristických znaků
 navrhovali vhodné okrasné dřeviny dle jejich nároků do sadovnických úprav
 využili poznatky v praktickém životě
 získávali nové poznatky v oblasti dendrologie a základů sadovnické tvorby, sledovali
moderní trendy a dále se v této oblasti vzdělávali
 využívali výpočetní techniky, internetu k získávání informací
Výukové strategie
Výuka probíhá v učebně vybavené nástěnnými obrazy, didaktickou a počítačovou
technikou. Lze využívat názorné herbářové položky, odbornou literaturu, počítačové
programy i živé přírodniny. Procvičování sortimentu okrasných dřevin probíhá
v dendrologicky bohatém parku okolo budovy zámku.
Metoda výkladu je průběžně doplňována ukázkami živých rostlin, obrázků na
nástěnných mapách, v odborné literatuře nebo pomocí počítačových programů a
dataprojektoru. S problematikou sadovnictví, sadovnické dendrologie, historií a strukturou
parků se žáci seznámí i prostřednictví odborných exkurzí.
Klasifikace vychází z klasifikačního řádu školy, jež je součástí školního řádu.
Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace, hodnocení zadaných úkolů a poznávání
dřevin. Znalosti jsou prověřovány ústním a písemným zkoušením. Zvládnutí učiva větších
tematických celků se ověřuje formou souhrnného testu, jehož cílem mimo jiné je, aby se žáci
dokázali naučit větší rozsah učiva. Součástí hodnocení je také vyhotovení herbáře
Předmět sadovnictví rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence
prostředí
a postojů)
osobnímu růstu
Zahradník – sadovník – krajinář je jedním z tvůrců krajiny okolo nás, navrhuje do
sadovnických úprav dřeviny, které do životního prostředí dané krajiny vstupují. Žák je veden
k citlivému přístupu při navrhování konkrétních dřevin, ale i staveb do sadovnické úpravy,
aby se zachoval přirozený ráz krajiny. K tomu se žák musí naučit rozpoznávat a popsat
základní sortiment jehličnatých a listnatých dřevin, popínavých rostlin, trav i trvalek.
Studiem sadovnictví a dendrologie žák získává odborné zahradnické znalosti
potřebné k výkonu povolání. Učivo je doplňováno o příklady z praxe žáků i učitele, použité
postupy se společně prodiskutovávají. Žák se učí obhajovat svůj názor.
zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák používá dendrologické počítačové programy
Coniferia, Acer.
 ceny rostlinného materiálu – dřevin, travin, trvalek
 ceníky materiálů potřebných k realizaci zahrady
 kultivary dřevin
 webové stránky odborných firem
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 zhodnotí význam zeleně z různých
hledisek
 rozdělí okrasné dřeviny do skupin
dřevin
 význam předmětu, základní
rozdělení.
 význam zeleně, hodnota
okrasných dřevin.
1
Žák:
 charakterizuje opadavé keře obecně
 rozdělí opadavé keře do skupin
 navrhne způsoby rozmnožování
 zhodnotí funkci a využití opadavých
keřů v sadovnických a krajinářských
úpravách
 jmenuje rody a druhy česky a latinsky
 uvede charakteristiku rodů a jejich
zástupců
 popíše botanicky jednotlivé zástupce
listnatých keřů
 rozpozná jednotlivé zástupce
 vymezí nároky a použití jednotlivých
zástupců
 jmenuje kultivary k jednotlivým
druhům
 uvede rozdíl kultivarů oproti
původním druhům
 zhotoví sbírku dřevin opadavých keřů
Listnaté keře opadavé
 charakteristika skupiny,
rozmnožování, možnosti využití,
funkce
 Acer, Aesculus, Amorpha, Alnus,
Aralia, Aronia,Amelanchier,
Berberis, Budleia, Caragana,
Chaenomeles, Cornus, Swida,
Colutea, Corylus, Cotoneaster,
Daphne, Deutzia, Euonymus,
Forsythia, Exochorda,
Hamamelis, Hydrangea, Kerria,
Kolkwitzia, Laburnum,
Ligustrum, Lonicera, Magnolia,
Paeonia, Philadelphus,
Physocarpus, Potentila, Prunus,
Rhododendron, Rhus, Ribes,
Rosa, Salix, Sambucus, Spiraea,
Syringa, Tamarix, Viburnum,
Weigela
 zhotovení sbírky dřevin
30
Žák:
 charakterizuje skupinu listnatých
stromů
 zhodnotí funkci a využití listnatých
stromů v sadovnických a
krajinářských úpravách
 uvede charakteristiku rodů jejich
zástupců
zástupců
druhům
Listnaté stromy
 Acer, Aesculus, Ailanthus, Alnus,
Betula, Carpinus, Castanea,
Catalpa, Celtis, Corylus,
Crataegus, Elaegnus, Fagus,
Fraxinus, Gleditsia,
Gymnocladus, Juglans,
Liriodendron, Magnolia, Morus,
Pawlovnia, Platanus, Populus,
Prunus, Pyrus, Quercus, Robinia,
Salix, Sophora, Sorbus, Tilia,
Ulmus
23
původním druhům
Žák:
Jehličnaté dřeviny
 charakterizuje skupinu jehličnatých
 charakteristika dřevin
dřevin
 přehled čeledí
 přiřadí dřeviny do správných čeledí
 čeleď: Taxaceae (Taxus)
 charakterizuje jednotlivé čeledi a
 čeleď: Taxodiaceae (Taxodium,
uvede zástupce
Metasequoia, Cryptomeria)
 čeleď: Cephalotaxaceae
 zhodnotí funkci a využití jehličnatých
(Cephalotaxus)
dřevin v sadovnických a krajinářských  čeleď: Pinaceae (Pinus, Picea,
úpravách
Larix, Pseudolarix, Abies,
Cedrus, Pseudotsuga, Tsuga)
 uvede jejich charakteristiku rodů a
 čeleď: Cupressaceae (Thuja,
jejich zástupců
Thujopsis, Chamaecyparis,
Cupressocyparis, Juniperus,
Microbiota)
 čeleď: Ginkgoaceae (Ginkgo)
zástupců
druhům
původním druhům
26
Žák:
 charakterizuje skupinu stálezelených
dřevin
 zhodnotí funkci a využití
stálezelených keřů v sadovnických a
jejich zástupců
zástupců
druhům
původním druhům
18
Listnaté keře stálezelené
 čeleď: Ericaceae (Andromeda,
Arctostaphylos, Pieris, Calluna,
Erica, Rhododendron, Ledum,
Vaccinium)
 čeleď: Berberidaceae (Berberis,
Mahonia)
 čeleď: Rosaceae (Cotoneaster,
Prunus, Pyracantha)
 čeleď: Caprifoliaceae (Lonicera,
Viburnum)
 čeleď: Aquifoliaceae (Ilex)
 čeleď: Buxaceae (Buxus,
Pachysandra)
 čeleď: Thymelaceae (Daphne)
 čeleď: Celastraceae (Euonymus,
Pachistima)
 čeleď: Lamiaceae (Lavandula)
 čeleď: Apocynaceae (Vinca)
Žák:
 charakterizuje skupinu popínavých
dřevin
 zhodnotí funkci a využití
stálezelených keřů v sadovnických a
jejich zástupců
zástupců
druhům
původním druhům
Popínavé dřeviny
 Actinidia, Akebia, Aristolochia,
Campsis, Celastrus, Clematis,
Fallopia, Hedera, Lonicera,
Partenocissus, Rosa, Vitis,
Wisteria
10
Žák:
 jmenuje základní materiál na stavbu
jednotlivých prvků
 popíše stavbu cest, hřišť, zídek a
skalek
 umístí zahradní stavby na zahradu
účelně
 vymezí základní sortiment stavebních
materiálů a staveb
 posoudí výhody a nevýhody
stavebních materiálů a staveb,
zhodnotí cenu
 navrhne ke stavbám vhodné dřeviny
 rozdělí trávníky do skupin
 popíše postupy založení trávníku,
výhody a nevýhody
 charakterizuje jednotlivé druhy travin
 navrhne vhodné traviny do různých
typů trávníků
Stavby v sadovnických úpravách
 stavební materiál
 cesty, odpočívadla, parkoviště
 hřiště
 zídky
 skalky
 vodní stavby
 drobné zahradní stavby a pergoly
 osvětlení, oplocení
 trávníky
15
Žák:
 popíše jednotlivé technologické
postupy při výsadbě dřevin
 navrhne a provede ošetření dřevin po
výsadbě
 zhodnotí použití květin ve stávající
sadovnické úpravě
 navrhne vhodné druhy květin a jejich
ošetření v sadovnické úpravě
Žák:
 charakterizuje jednotlivé zahradnické
slohy
Zakládání a údržba sadovnických
úprav
 výsadba a ošetřování dřevin
 výsadba a ošetřování květin
4
11
Historický vývoj
 zahradní slohy
 oblast nilská a asijská
 vystihne charakteristické znaky slohů
 vymezí použití dřevin v historických
obdobích
 uvede nejvýznamnější zahrady jako
zástupce daných slohů
 navrhne nejvhodnější druhy dřevin do
jednotlivých typů zahrad a parků







Žák:
 popíše jednotlivé skupiny
 charakterizuje jejich význam
 uvede použití rostlinného materiálu
 zhodnotí výhody a nevýhody použití
dřevin
 rozdělí zahrady na jednotlivé části
Soustava zeleně
 urbanistické třídění zeleně
 rekreační zeleň
 školní zahrady
 průmyslová zeleň
 lázeňská a pietní místa
 venkovská zeleň
 střešní zahrady
 rodinné zahrady
 zahrady mateřských škol
řecká a římská kultura
renesance
baroko
anglický park
japonské zahrady
současná sadovnická tvorba
adaptace a rekonstrukce zahrad
16
Sadovnické kreslení a projektování
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
64
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět sadovnické kreslení a projektování má úzkou spojitost s životním prostředím
a trvale udržitelným rozvojem krajiny. Žák bude veden k pochopení zeleně jako nedílné
součásti životního prostředí kolem nás.
Žák si osvojí teoretické poznatky o zakládání, údržbě a hodnocení sadovnických
úprav. Bude schopen využít teoretické znalosti o dřevinách a základech sadovnické tvorby při
vlastní realizaci zahrad, v prodeji sadovnického materiálu a dokáže je skloubit s vědomosti
z ostatních oborů zahradnictví.
Učivo je zařazeno do 2. a 3. ročníku studia, využívá poznatky získané z učiva základů
zahradnictví, matematiky a biologie vyučovaných v 1. ročníku. Zároveň velmi úzce doplňuje
znalosti žáků získávané souběžně v předmětu sadovnictví a dendrologie a později učivo
geodézie a odborné praxe. Ve 4. ročníku si lze rozšířit znalosti sadovnické tvorby ve
volitelném předmětu.
Žáci se naučí základy kreslení sadovnických plánů a základy sadovnické tvorby.
Spolu s poznatky ze sadovnictví a dendrologie je žák využije při plánování a projektování
zeleně v oblasti sadovnických realizací.
Výuka sadovnického kreslení a projektování směřuje k tomu, aby žáci:
 používali správné zásady při kreslení sadovnických plánů
 zaměřili stávající sadovnickou úpravu vhodnou metodou
 prováděli inventarizaci zeleně
 dokázali vhodně začlenit do sadovnické úpravy různé kompoziční prvky
 v sadovnických úpravách využívali kompoziční principy sadovnické tvorby
 využili získané poznatky v profesním životě
 získávali nové poznatky z oblasti základů sadovnické tvorby, sledovali moderní trendy
a dále se v této oblasti vzdělávali
Výukové strategie
Výuka probíhá v učebně vybavené didaktickou nebo počítačovou technikou, část
výuky probíhá v učebně výpočetní techniky. K názorným ukázkám sadovnických
kompozičních prvků a principů sadovnické tvorby se využívá park zahradnické školy a jiné
sadovnické realizace.
Metoda výkladu se střídá s praktickými názornými ukázkami a procvičováním
konkrétních dovedností – kreslení.
Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace, především hodnocení zadaných úkolů.
Znalosti jsou prověřovány ústním nebo písemným zkoušením.
Předmět sadovnické kreslení a projektování rozvíjí u žáků především odborné kompetence a
kompetence k pracovnímu uplatnění:
prostředí
 odpovědnost za kvalitu práce
 celkovou funkční gramotnost (vyhledávat a zpracovávat odborné texty, respektování
a postojů)
osobnímu růstu
aby se zachoval přirozený ráz krajiny.
Studiem sadovnického kreslení a projektování žák získává odborné zahradnické
znalosti potřebné k výkonu povolání. Žák navrhuje vhodné použití rostlin do sadovnických
kompozic, učí se obhájit svůj názor, ale i přijmout návrhy svých kolegů.
zdokonaluje v efektivním používání IKT.
 ceny a velikosti rostlinného materiálu
 ceníky materiálů potřebných k realizaci zahrady
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 používá vhodné kreslící potřeby a
pomůcky
 převádí skutečné rozměry do určitého
měřítka a naopak
 uvede formáty výkresů
 používá různé způsoby písma a čar
 vysvětlí význam jednotlivých
půdorysných a technických značek
 kreslí správné půdorysné a technické
značky
 vysvětlí pojmy axonometrie a
izometrie
 kreslí plán v axonometrii a izometrii
 provádí inventarizaci zeleně
 zvětšuje a zmenšuje plány
Základy sadovnického kreslení
 kreslící potřeby a pomůcky
 formáty výkresů
 měřítka, rozdělení ploch
 písmo
 druhy čar
 půdorysné značky
 skupiny
 technické značky
 axonometrie
 izometrie
 poduliční zařízení
 zaměřování pozemků
(souřadnicová, úhlová metoda)
 inventarizace zeleně
 zvětšování výkresů
22
Žák:
 vysvětlí význam a funkci
kompozičních prvků v sadovnických
realizacích
 navrhne vhodné rostliny do skupin
dřevin, stromořadí, živých plotů,
mobilní zeleně
 uvede vhodné dřeviny jako solitéry
 navrhne vhodné letničky a trvalky do
květinových záhonů a sadovnických
kompozic
 popíše možné úpravy terénu při
realizaci sadovnické kompozice
Sadovnické kompoziční prvky
 terén
 voda
 textura
 skupiny dřevin
 solitéry
 stromořadí
 živé ploty
 květiny
 mobilní zeleň
20
Žák:
 vysvětlí základní pojmy sadovnické
tvorby
 kreslí symetrické a asymetrické prvky
 uvede nejdůležitější kompoziční
principy
 kombinuje vhodně barvy různých
sadovnických dřevin
 navrhuje vhodné dominantní dřeviny
 navrhuje vhodné dřeviny do skupin
 používá kompoziční principy při
kreslení plánů
Základy sadovnické tvorby
 kompozice, logičnost, účelnost,
krása, vkus, móda
 kompoziční principy
 symetrie, asymetrie, rovnováha
 naturalismus, abstrakce, stylizace
 optické měřítko
 iluze, dominanty, rytmus,
harmonie, kontrast
 barvy v sadovnické tvorbě
 světlo a stín
22
Geodézie
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
64
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět geodézie napomáhá žákům aplikovat základní poznatky geodetických prací
do zahradnické praxe, především do ovocnictví, sadovnické tvorby a zelinářství. Rozvíjí u
žáků matematické schopnosti, přesnost, pečlivost a úpravu prací.
Znalosti předmětu geodézie napomáhají aktivnímu postoji ke zvolenému oboru, mají
velkou praktickou použitelnost, jsou předpokladem pro samostatnou práci při projektové
činnosti.
Předmět geodézie je zařazen do 3. ročníku studia. Využívá znalosti z předmětu
matematika a geometrie, je průpravným předmětem pro další odborné zahradnické předměty.
Úzce souvisí s učivem sadovnického kreslení a projektování.
Utváří přehled o základních postupech při měření, zobrazování, výpočtech a používání
pomůcek a přístrojů pro geodetické práce v zahradnictví. Žáci pochopí základní pojmy
používané při geodetických pracích, naučí se pracovní postupy při měření jednoduchými
pomůckami i přístroji, postupy a metody výpočtů, postupy při kreslení a zobrazování.
 používali jednoduché pomůcky a přístroje pro geodetická měření
 prováděli jednoduché výpočty délek, ploch, úhlů, objemů
 vytyčovali přímky, křivky, směry, úhly
 prováděli stabilizování bodů
 pracovali s naměřenými hodnotami
 zaměřili a zobrazili pozemek
 pracovali s mapou a plánem, využívali informace z těchto materiálů
 prováděli jednoduché nivelační práce a výpočty
Výukové strategie
Výuka probíhá v kmenové třídě, která je vybavena tabulí pro kreslení. Je vedena
formou výkladu a názorným předvedením – kreslením a schématy. Teoretická výuka je
doplněna praktickým cvičením, při kterém žáci pracují samostatně, o obsahu cvičení si žáci
vedou poznámky. V průběhu každého pololetí žáci zpracovávají samostatnou úlohu –
zaměření vnitřního prostoru a zaměření pozemku.
Průběžné hodnocení výsledků práce žáků musí mít motivační charakter.
K jednotlivým probraným tematickým celkům je zařazena písemná práce. Ústní zkoušení je
zařazováno průběžně po celý rok, má mít charakter opakování probraného učiva. Do
celkového hodnocení se započítává ústní zkoušení, výsledky písemných prací, hodnocení
samostatných prací, hodnocení poznámkového sešitu a práce žáků při výuce.
Předmět geodezie rozvíjí u žáků především odborné kompetence, matematické kompetence,
kompetence k pracovnímu uplatnění a k řešení problémů:
a postojů)
 pozitivní postoj k technice a technickým informacím
osobnímu růstu
Ve svém zaměstnání budou žáci často jednat s úřady a firmami. Znalosti
základních geodetických pojmů, metod a postupů jsou předpokladem pro úspěšná jednání a
pro získávání a pochopení získávaných informací.
S využitím znalostí geodézie žáci zpracovávají jednoduché návrhy na sadovnické
úpravy, výsadby, rekultivace, inventarizace zeleně, určování výměr, kubatur apod. Je tím dán
předpoklad pro aktivní přístup k tvorbě a zlepšování životního prostředí.
Studiem geodézie žák získává odborné znalosti potřebné k výkonu budoucího
povolání, použitelné i v osobním životě. Žáci řeší teoreticky a prakticky jednoduché
geodetické úlohy, zpracovávají samostatně pod vedením učitele zadané práce. U žáků se tak
výrazně zvyšuje odbornost a připravenost pro pracovní uplatnění.
 zjišťování dat o parcele v dané lokalitě
 informace o firmách zajišťující geodetické práce
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 vysvětlí význam předmětu pro
zahradnický obor
 uvede součásti geodézie a jejich
charakteristiku
 pracuje s jednotkami měřených
veličin, převádí jednotky
 zvolí vhodné měřítko pro kreslení
plánu
 určí rozměr z daného měřítka
Úvod
 význam předmětu, rozdělení,
základní pojmy
 míry, měřítka
2
Žák:
 vyjmenuje druhy měřičských bodů
 uvede způsoby stabilizace bodů
 vysvětlí způsoby určování základních
směrů
 vysvětlí postup při vytyčení přímky a
průsečíku přímek
 vyjmenuje jednoduché pomůcky pro
měření délek a vysvětlí jejich použití
 vysvětlí obsah zápisu do měřičského
zápisníku délek
 vysvětlí na schematickém obrázku
měření délky v terénu svažitém
 vysvětlí princip dálkoměrných
přístrojů
 aplikuje znalosti z geometrie pro
trigonometrické měření délek
 změří délku – pásmem, latí, polním
kružidlem, nitkovým dálkoměrem
 určí svislý a vodoměrný směr, rovinu
Body, přímky, úhly
 druhy měřičských bodů
 stabilizace bodů, lavičkování
 signalizace bodů
 základní směry, směr svislý
 základní směry, směr vodorovný
 vytyčení přímky v terénu
 prodloužení přímky, průsečík
přímek
 jednoduché pomůcky pro měření
délek
 měření délek v terénu svažitém
 měřičský zápisník délek
 optický dálkoměr nitkový
 optický dálkoměr základnový
 trigonometrické měření délek
19
Žák:
 vysvětlí postup vytyčení pravého úhlu
 rozlišuje úlohu vztyčení a spuštění
kolmice
 vysvětlí použití úhloměrného hranolu
a úhloměrného zrcátka
 vysvětlí princip měření úhlů
přístrojem
 uplatňuje znalosti o goniometrických
funkcích pro výpočet úhlů
 vysvětlí postup vytyčení kolmice přes
překážku
 vytyčí pravý úhel jednoduchými
pomůckami
Vytyčování a měření úhlů
 vytyčování a měření pravých úhlů
pásmem
 úhloměrné zrcátko
 úhloměrný hranol, kříž
 úhloměrný stroj bez dalekohledu
 teodolit
 určení úhlu z pravoúhlého
trojúhelníka
 vytyčení kolmice přes překážku
 půlení, přenesení úhlu
 měření svislých úhlů
12
 popíše postup při půlení a přenesení
úhlu v terénu
Žák:
 vysvětlí termín situační měření
 uvede metody situačního měření
 na schematických obrázcích vysvětlí
princip situačního měření
jednotlivými metodami
 porovná navzájem jednotlivé metody
a uvede jejich výhody a nevýhody
 zaměří pozemek souřadnicovou
metodou
 zaměří pozemek metodou měřičského
stolu
 vysvětlí postup a vypočítá výměru
z údajů na mapě a z údajů měřených
v terénu
 vypočítá výměru pozemku
 používá převody jednotek plochy a
objemu
 vysvětlí postup a vypočítá objem těles
Plošné měření
 situační měření
 zaměření pozemku souřadnicovou
metodou
 zaměření pozemku
trojúhelníkovou metodou
 zaměření pozemku
kombinovanou metodou
 zaměření pozemku polárnou
metodou.
 zaměření pozemku metodou
měřičského stolu
 výpočet výměr z údajů na mapě
 výpočet výměr z údajů měřených
v terénu
 dělení pozemků
 výpočet objemu těles
18
Žák:
 vysvětlí na schematických obrázcích
pojmy absolutní výška, relativní
výška, relativní spád
 uvede jednoduché pomůcky pro
měření výšky
postup měření výšky
princip nivelačních metod
 změří relativní výšku a relativní spád
laťovým svahoměrem, nivelačním
strojem
 vysvětlí podstatu plošného měření
postup sestrojení profilů
 samostatně zaměří a vyhotoví plán
vnitřního prostoru, části parku,
zahrady
Výškové měření
 absolutní výška, relativní výška,
 relativní spád
 určování výšek jednoduchými
pomůckami
 nivelační stroje
 nivelační metody
 trigonometrická nivelační metoda
 plošná nivelace
 sestrojení podélného profilu
 sestrojení příčného profilu
13
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
90
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět rostlinolékařství připravuje žáky k tomu, aby byli schopni zajistit dobrý
zdravotní stav rostlin při respektování zásad ochrany životního prostředí. Důraz je kladen
především na integrované systémy pěstování rostlin a jejich uplatnění v praxi, preventivní
opatření zamezující vznik chorob a škůdců, nechemické a biologické způsoby ochrany rostlin
maximálně šetřící životní prostředí.
Učivo představuje souhrn informací potřebných k rozvoji studenta v oblasti
rostlinolékařství, je rozvrženo do 3. a 4. ročníku studia. Doplňuje učivo všech odborných
zahradnických předmětů především ovocnictví, zelinářství, květinářství, sadovnictví a
odborné praxe.
Žáci porozumí základním rostlinolékařským pojmům, zhodnotí a charakterizují
způsob a původce poškození rostlin, navrhnou vhodnou ochranu rostlin a hodnotí správnost
postupu při použití přípravků proti škodlivým činitelům, zvažují možná rizika vzniklá při
výskytu chorob, škůdců a použití přípravků proti nim. Znají důležité bezpečnostní předpisy a
první pomoc v případě poškození zdraví pesticidy.
Výuka rostlinolékařství směřuje k tomu, aby žáci:
 určili charakter poškození rostlin
 zhodnotili stádium a rozsah poškození
 rozeznali nejdůležitější škodlivé činitele, předpovídali jejich výskyt
 vysvětlili a navrhli následný způsob ochrany rostlin
 určili druhy plevelů a stupeň zaplevelení pozemku
 pracovali s metodikami ochrany rostlin a seznamem registrovaných přípravků na
ochranu rostlin
 znali bezpečnostní předpisy pro práci s pesticidy, jejich skladováním a likvidací
 aplikovali poznatky a postupy z rostlinolékařství v dalších, zejména odborných
předmětech
 využili poznatky v praktickém životě a budoucím povolání
Výukové strategie
Výuka probíhá v učebně vybavené počítačem s připojením k internetu. V případě
samostatného vyhledávání informací na internetu žáky je k dispozici učebna informační
výpočetní technologie, kde mají žáci možnost pracovat ve dvojici na jednom PC. Výuka je
vedena formou výkladu s použitím odborné literatury a dalších vhodných pomůcek – obrázků,
nástěnných obrazů, živých a mrtvých exponátů, videofilmů. Jednotlivé tematické celky jsou
časově zařazeny tak, aby na sebe vhodně navazovaly.
S problematikou ochrany rostlin se žáci postupně seznamují i na odborných exkurzích.
Základem pro hodnocení žáků je průběžná klasifikace v podobě ústního a písemného
zkoušení. Hodnotí se zvládnutí učiva, zadané úkoly, poznávání poškození rostlin způsobené
chorobami a škůdci, používání odborných termínů a řešení konkrétních problémů. Při
hodnocení výsledků žáků se vychází z klasifikačního řádu školy, který je součástí školního
řádu. Vedle ústního a písemného opakování se zvládnutí jednotlivých tematických celků
ověřuje souhrnným testem, jehož cílem je, aby se žáci dokázali naučit větší obsah učiva.
Předmět rostlinolékařství rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence
prostředí
a postojů)
osobnímu růstu
Při výuce používání pesticidů získává žák znalosti o účincích chemických látek na
zdraví člověka i vedlejší účinky na zdraví a život živočichů. Příklady z praxe, jejich rozborem
a diskusí žák poznává jejich nebezpečnost. Je tak veden k odpovědnosti za své jednání při
používání těchto látek a k zásadám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Žáci si také
osvojují zásady první pomoci při otravě pesticidy.
Rostlinolékařství je obor zemědělské výroby, který bezprostředně může ovlivnit
kvalitu životního prostředí okolo nás. Pohled na ochranu rostlin proti chorobám a škůdců se
v posledních letech mění. Důraz je kladen na prevenci – takový systém pěstování, který
respektuje nároky rostliny a vhodnou agrotechnikou udržuje její vyrovnaný zdravotní stav.
Před používáním chemických látek při ničení patogenů a škůdců se upřednostňují biologické
metody ochrany rostlin, při použití pesticidů dostávají přednost přípravky selektivní. Pesticidy
se používají až při dosažení prahu ekonomické škodlivosti samozřejmě při dodržení
bezpečnosti a ochrany zdraví při aplikaci. Při výuce se učitel snaží tento model stále
zachovávat, aby došlo k jeho zautomatizování. Problematické otázky bezpečné aplikace
pesticidů, jejich skladování a likvidace obalů je zdůrazněna výkladem a diskusí nad příklady
z praxe.
Studiem rostlinolékařství žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné
k výkonu povolání. Učivo je doplňováno o příklady z praxe žáků i učitele, použité postupy se
společně prodiskutovávají. Žák se učí obhajovat svůj názor.
 seznam registrovaných přípravků a účinných látek pesticidů
 metodiky ochrany rostlin
 webové stránky firem zabývajících se distribucí pesticidů
Žák:
 vysvětlí pojem rostlinolékařství a
ochrana rostlin
 vysvětlí principy zákona o
rostlinolékařské péči
 uvede příklady škodlivých činitelů
 vysvětlí rozdíly mezi škodlivými
činiteli
 vysvětlí základní pojmy
Učivo
Obecné zásady ochrany rostlin
 pojem ochrana rostlin a
rostlinolékařství
 zákon o rostlinolékařské péči
 rozdělení škodlivých činitelů,
škodlivost
Počet
hodin
6
Žák:
Způsoby ochrany rostlin
 charakterizuje možné způsoby
 nepřímé způsoby ochrany rostlin
ochrany rostlin používané
(agrotechnická opatření,
v rostlinolékařství
karanténa, moření osiv a sadby)
 navrhne praktické využití metod
 přímé způsoby ochrany rostlin
ochrany
(fyzikální, mechanické,
chemické)
jednotlivých způsobů ochrany rostlin
 rozdělení pesticidů
 vysvětlí zásady správného pěstování
(herbicidy, fungicidy, insekticidy,
rostlin jako prevence před chorobami
ostatní pesticidy)
a napadení škůdci
 hygiena a bezpečnost práce s
 popíše funkci, účinnost, výhody a
pesticidy
nevýhody pesticidů
 biologické způsoby ochrany
 vyjmenuje příklady nejdůležitějších
rostlin
pesticidů
 integrovaná ochrana rostlin
 vysvětlí zásady správného a
bezpečného zacházení s chemickými
přípravky
 popíše skladování pesticidů
 vypočítá dávky pesticidů dle zadaných
koncentrací
 charakterizuje biologickou ochranu
rostlin
 uvede příklady biologické ochrany
 zhodnotí vztah mezi chemickou a
biologickou ochranu rostlin
 vysvětlí principy integrované ochrany
rostlin
 rozlišuje pojmy prognóza a
signalizace
20
Žák:
 vysvětlí pojem choroba rostlin
 vysvětlí pojem práh ekonomické
25
Rostlinolékařská fytopatologie
 podmínky vzniku a průběh
chorob












škodlivosti
zhodnotí podmínky pro vznik choroby
popíše průběh choroby, čím je
ovlivňován
uvede zdroje infekcí
charakterizuje jednotlivé skupiny
chorob
popíše původce jednotlivých chorob
uvede příznaky chorob na rostlinách
vyjmenuje zástupce chorob a jejich
původce
popíše příznaky nejdůležitějších
chorob na zeleninách, květinách,
ovocných a okrasných dřevinách,
navrhne ochranu
zhodnotí škodlivost jednotlivých
chorob na rostliny
pozná nejdůležitější choroby rostlin
navrhne vhodná preventivní opatření
proti chorobám
navrhne vhodné způsoby integrované
ochrany








zdroje infekcí
šíření chorob
projevy a příznaky chorob
fyziologické choroby
virové choroby
fytoplazmózy
bakteriové choroby
houbové choroby
Žák:
Rostlinolékařská zoologie
 vysvětlí pojem škůdce rostlin
 rozdělení škůdců
 vyjmenuje hlavní zástupce škůdců
 základní charakteristika škůdců
 uvede obecnou charakteristiku
 projevy a příznaky poškození
škůdců, vysvětlí jejich škodlivost
škůdců
 popíše způsoby poškození rostlin
 háďátka
škůdci
 měkkýši
 zhodnotí vliv škůdců na rostliny
 roztoči
 popíše bionomii škůdců
 hmyz (rovnokřídlí, třásnokřídlí,
 uvede nejdůležitější zástupce
stejnokřídlí, blanokřídlí, brouci,
jednotlivých skupin škůdců
motýli, dvoukřídlí)
 popíše příznaky poškození škůdci na
 ptáci
zeleninách, květinách, ovocných a
 hlodavciokrasných dřevinách, navrhne ochranu
 zhodnotí škodlivost jednotlivých
škůdců na rostliny
 pozná nejvýznamnější škůdce rostlin
 navrhne vhodnou integrovanou
ochranu rostlin při výskytu škůdce
29
Žák:
 charakterizuje skupinu plevelů, její
škodlivost
 rozdělí plevele do skupin podle
množení, uvede příklady
 popíše možnosti šíření plevelů
 navrhne vhodné způsoby likvidace
plevelů
10
Herbologie
 charakteristika
 rozmnožování a šíření
 způsoby ničení
 poznávání plevelů v různých
stádiích vývoje
 uvede příklady herbicidů
 pozná plevelné rostliny v různých
stádiích vývoje
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
128
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět zahradnická mechanizace rozvíjí technické vzdělání v zahradnickém oboru,
utváří přehled o použití materiálů, konstrukci strojních částí mechanismů, strojů a zařízení
používaných v zahradnictví. Cílem je naučit žáky využívat mechanizační prostředky
v podmínkách zahradnického podniku, rozumět jejich chodu a obsluze, provádět jejich
údržbu. Žák by měl být schopen dle možností se v této oblasti dále vzdělávat, zavádět
moderní techniku do zahradnické praxe.
Učivo je zařazeno do 1. a 2. ročníku studia. Obsahem navazuje na znalosti z fyziky, a
doplňuje předmět základy zahradnické výroby. Některými tematickými celky úzce souvisí
s předmětem motorová vozidla. Zahradnická mechanizace je ve vyšších ročnících součástí
všech odborných předmětů – ovocnictví, zelinářství, sadovnictví, květinářství a školkařství a
odborné praxe.
Žáci pochopí základní pojmy používané v souvislosti s technikou, naučí se kreslit a
číst jednoduché strojní výkresy a technická schémata. Pochopí principy řešení jednotlivých
skupin strojů a zařízení, seznámí se s jejich výhodami, nevýhodami a použitím, obsluhou a
údržbou. Získají schopnost hodnocení strojů nebo zařízení při nákupu, zavedení ve výrobě,
obsluze a provozu. Seznámí se s konstrukcí a technickým vybavením výrobních a
nevýrobních objektů v zahradnictví.
 kreslili a četli jednoduché technické a stavební výkresy
 kreslili a četli schémata mechanismů, strojů a zařízení, diagramy, tabulky
 chápali funkce částí strojů a mechanismů
 hodnotili použití konstrukčních materiálů s ohledem na funkci, životnost, použití a
údržbu
 hodnotili technické prostředky na základě principu jejich řešení
 využívali možnosti technického vybavení výrobních objektů k úpravě pěstebního
prostředí v nich
 využívali technické znalosti k návrhu technologie pro výrobu jednotlivých skupin
zahradnických produktů
 hodnotili technické prostředky z hlediska bezpečnosti a hygieny práce a ochrany
zdraví
 získali pozitivní vztah k technice a důvěru ve vlastní schopnosti
 přesně se vyjadřovali
Výukové strategie
Výuka probíhá v učebně vybavené tabulí pro kreslení. Je vedena formou výkladu,
který je doplněn kreslením schémat a vhodným použitím obrázků z odborné literatury a
časopisů. Teoretická výuka se doplňuje praktickým cvičením, při kterém se žáci seznámí se
skutečnými materiály, strojními součástmi, mechanismy, stroji, zařízením a výrobními
objekty. O obsahu cvičení si žáci vedou samostatné zápisy. Z vybraných témat jsou žákům
zadávány referáty, ve kterých zpracovávají probíranou tématiku.
S problematikou mechanizace v zahradnické výrobě se žáci seznámí i prostřednictvím
některých odborných exkurzí a na individuální praxi.
K jednotlivým probraným tematickým celkům se zařazuje kontrolní test nebo písemná práce.
Ústní zkoušení je zařazováno průběžně, má mít charakter opakování probraného učiva.
Hodnocení vědomostí žáků se řídí klasifikačním řádem školy. Do celkového hodnocení je
započteno ústní zkoušení, výsledky písemného projevu, hodnocení poznámkového sešitu a
aktivní práce žáka při výuce.
Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat:
Předmět zahradnická mechanizace rozvíjí u žáků především odborné kompetence,
kompetence k pracovnímu uplatnění a k řešení problémů:
prostředí
a postojů)
osobnímu růstu
Používání mechanizace v zahradnické výrobě má vliv na životní prostředí –
především ochranu půdního fondu, ale i bezpečné manipulace s hnojivy a pesticidy. Žák
s učitelem diskutuje na téma minimalizace zpracování půdy, moderní stroje pro hnojení a
chemickou ochranu s přesným dávkováním nebo porovnává energetické zdroje.
Studiem zahradnické mechanizace žák získává odborné znalosti potřebné
 podklady pro sestavení strojní linky
 hodnocení nabídky firem – vybavení zahradnických objektů, strojní vybavení
 zajištění servisu mechanizačních prostředků
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 vysvětlí význam předmětu pro
zahradnický obor
 uvede základní technické pojmy a
vysvětlí jejich obsah
 vysvětlí význam technické
normalizace
 charakterizuje jednotlivé druhy norem
a jejich obsah
Úvod do studia
 technická normalizace
2
Žák:
 pracuje s měřítkem výkresu
 kreslí jednotlivé druhy výkresů
 uvede druhy a použití čar
 používá technické písmo
 okótuje strojní i stavební výkres
 popíše způsoby zobrazování těles
Základy technického kreslení
 druhy výkresů, skládání
 kreslení čar
 písmo
 kótování, popisování
 řezy, průřezy
 základy pravoúhlého promítání
 zobrazování těles
 kreslení jednoduchých součástí
 výkres sestavení
 stavební výkresy
13
Žák:
 vyjmenuje druhy technických
materiálů
 pozná základní druhy materiálů
 uvede vlastnosti a použití technických
materiálů
 vyjmenuje a popíše druhy koroze
 zhodnotí materiály z hlediska BOZP
Technické materiály
 vlastnosti technických materiálů
 kovové materiály
 nekovové materiály
 poznávání technických materiálů
8
Žák:
 vyjmenuje způsoby spojování
strojních součástí
 uvede příklady použití jednotlivých
způsobů spojení strojních součástí
 uvede druhy potrubí a příklady jejich
použití
 nakreslí schematicky jednotlivá
příslušenství potrubí
 vyjmenuje součásti pro přenos
točivého pohybu a uvede příklad
použití
 nakreslí schematicky a vysvětlí
činnost převodů, uvede příklad jejich
použití
Části strojů
 spojování součástí
 rozebíratelné spojení
 nerozebíratelné spojení
 pájení, lepení
 potrubí, spojování potrubí
 uzavírací zařízení potrubí
 příslušenství potrubí
 hřídele
 čepy hřídelů
 ložiska – kluzná, valivá
 mazání ložisek
 převody (řemenový, řetězový,
ozubenými koly, hydraulické a
ostatní převody)
23
 nakreslí schematicky jednotlivé
mechanismy, vysvětlí činnost a uvede
příklad jejich použití
 prakticky pozná strojní součásti
 mechanismy (klikový, vačkový,
výstředníkový, rohatkový)
 poznávání strojních součástí
Žák:
 uvede konstrukční celky
mechanizačních prostředků
 vysvětlí praktické použití návodu
k obsluze stroje nebo zařízení
Obecné složení mechanizačních
prostředků
1
Žák:
Energetické zdroje
 vyjmenuje druhy energetických zdrojů  spalovací motory zážehové
a uvede jejich použití
 spalovací motory vznětové
 ostatní spalovací motory
čtyřdobého zážehového a vznětového
motoru
 uvede výhody, nevýhody a použití
jednotlivých energetických zdrojů
3
Žák:
 rozdělí prostředky pro dopravu podle
principu činnosti
 nakreslí schematicky a vysvětlí
princip činnosti jednotlivých
dopravníků
 uvede příklady použití dopravních
zařízení
základních druhů čerpadel a
kompresorů
8
Stroje a zařízení pro dopravu
 základní pojmy, materiály
 mechanické dopravníky
 pneumatické dopravníky
 doprava kapalin, čerpadla
 vodovody, cisterny
 doprava plynů, kompresory
 ruční dopravní prostředky
 dopravní systémy
Žák:
Elektrická energie v zahradnictví
 vyjmenuje zdroje elektrické energie
 zdroje a vedení elektřiny
 nakreslí schéma rozvodu elektrické
 elektroinstalační materiál
energie a vysvětlí význam jeho částí
 elektromotory
 vysvětlí způsoby ochrany před úrazem  základy automatizace, prostředky
elektrickým proudem
 snímače
 uvede jednotlivé druhy elektrického
 automatická regulace teploty
instalačního materiálu a příklad jeho
 ostatní způsoby regulace
použití
 schematicky nakreslí jednotlivé
základní prostředky automatizace
 schematicky nakreslí a vysvětlí
činnost automatizačních zařízení při
vytápění a větrání
8
Žák:
 vyjmenuje a charakterizuje hlavní a
pomocné výrobní objekty
8
Zařízení zahradnických podniků
 pařeniště, fóliové kryty
 skleníky




v zahradnictví
popíše na schematickém obrázku
jednotlivé výrobní objekty, uvede
možnosti jejich použití, výhody a
nevýhody
vysvětlí na schematickém obrázku
činnost jednotlivých zařízení vnitřního
vybavení
zhodnotí význam jednotlivých objektů
pro moderní zahradnictví
uvede moderní trendy ve stavbě a
zařízení výrobních objektů





prostředky pro ohřev půdy
stínění
topení
zařízení pro hydroponii
pomocné výrobní objekty
Žák:
 popíše a vysvětlí způsoby zpracování
půdy
zpracování půdy
 provede rozdělení prostředků pro
základní zpracování půdy a na
schematických obrázcích vysvětlí
jejich činnost
předseťové zpracování půdy a na
schematických obrázcích vysvětlí
jejich činnost
 zhodnotí současný stav v používání
prostředků pro zpracování půdy
 uvede speciální prostředky používané
pro přípravu půdy
Mechanizační prostředky pro
zpracování půdy
 způsoby, požadavky na
zpracování půdy
 radličné orební těleso
 ostatní části pluhu
 radličné pluhy, podmítače
 kotoučové orební těleso
 kotoučové, radličkové podmítače
 smyky
 brány – hřebové, kotoučové,
ostatní
 válce, kompaktory, hrudořezy
 kypřiče, kombinované stroje
 značkovače, jamkovače, ostatní
12
Žák:
 vyjmenuje prostředky pro přípravu
substrátů
princip činnosti jednotlivých strojů
pro přípravu substrátů
 zhodnotí význam strojů pro přípravu
substrátů pro moderní zahradnický
provoz
přípravu substrátu
 drtiče, prosévače, balíčkovače
 hrnkovače, stroje pro zemní práce
3
Žák:
 rozdělí stroje pro setí a sázení podle
principu činnosti a v jednotlivých
skupinách uvede zástupce podle
konstrukce pracovního ústrojí
 vysvětlí rozdíly mezi normálním a
přesným setím
 obecně posoudí jednotlivé secí stroje
podle vhodnosti použití v současných
pěstebních technologiích
Mechanizační prostředky pro setí
a sázení
 agrotechnické požadavky,
způsoby setí
 výsevní ústrojí pro normální a
přesné setí
 secí stroje
 sázecí stroje
 přesazovací, školkovací stroje
6
princip činnosti sázecích strojů
Žák:
 provede rozdělení strojů podle druhu
hnojiva
princip činnosti zástupců jednotlivých
strojů pro hnojení
 uvede vhodnost použití jednotlivých
strojů pro hnojení
hnojení
 rozmetadla tuhých statkových
hnojiv
 aplikátory tekutých statkových
hnojiv
 aplikátory tekutých průmyslových
hnojiv
4
Žák:
 rozdělí a charakterizuje jednotlivé
skupiny strojů pro ochranu rostlin
konstrukci a činnost jednotlivých
strojů
 posoudí význam této skupiny strojů
z hlediska ochrany životního prostředí
 zhodnotí tuto skupinu strojů
z hlediska BOZP
ochranu rostlin
 postřikovače
 postřikovací trysky, rámy
 rosiče
 zamlžovače
 ostatní prostředky
5
Žák:
 rozdělí prostředky pro závlahu
 charakterizuje a popíše prostředky pro
slaboproudou závlahu
 charakterizuje a popíše prostředky pro
silnoproudou závlahu
závlahu
 podpovrchová závlaha
 povrchová závlaha slaboproudá
 povrchová závlaha silnoproudá
4
Žák:
 uvede prostředky pro meziřádkovou
ošetřování rostlin během vegetace
kultivaci rostlin
 radličkové plečky
 na schematických obrázcích vysvětlí a  žací stroje s lištou prstovou
popíše činnost aktivních pasivních
 žací stroje vřetenové
prostředků
 žací stroje srpové a cepové
 provede rozdělení žacích strojů podle
 ostatní stroje pro ošetřování
principu činnosti žacího ústrojí
trávníků
 nakreslí schéma a popíše činnost
 strojní nůžky
jednotlivých žacích ústrojí
 vysvětlí zásady bezpečnosti práce se
žacím strojem
 vysvětlí použití speciálních prostředků
pro ošetřování rostlin v zahradnictví
 provede údržbu a zajištění
provozuschopnosti žacích strojů
 vysvětlí zásady organizace práce při
sečení trávníku
7
Žák:
 provede rozdělení mechanizačních
prostředků pro sklizeň
konstrukci a činnost jednotlivých
sklizňových strojů
 uvede vhodnost použití sklizňových
strojů, zhodnotí kvalitu práce, velikost
ztrát při sklizni
 zhodnotí využití sklizňových strojů
v současné zahradnické výrobě
sklizeň
 sklízecí plošiny, dopravníky
 vyorávače, vyorávací řádkovače
 jednoduché, kombinované
sklízeče
 sklízeče drobného ovoce
 stroje pro sklizeň ovoce
6
Žák:
 charakterizuje posklizňovou úpravu
jednotlivých skupin výpěstů
posklizňovou úpravu
 nakreslí schéma a vysvětlí princip
činnosti jednotlivých prostředků
 zhodnotí význam posklizňové úpravy
pro ekonomiku výroby zahradnických
produktů
posklizňovou úpravu
 pračky, předtřídičky, třídičky
 třídění semen
 stroje pro úpravu ovoce a
zeleniny
3
Žák:
 vysvětlí odlišnost výrobního procesu
v zahradnictví
 vysvětlí organizaci strojních linek a
souprav
 nakreslí schéma strojní soupravy,
linky, vysvětlí zásady sestavení
Využití mechanizačních
prostředků
 výrobní proces v zahradnictví
 soupravy strojů, strojní linky
2
Žák:
 vysvětlí podstatu péče o mechanizační
prostředky v současné době
 uvede obsah činnosti jednotlivých
stupňů systému
 vyhodnotí a posoudí souvislost mezi
péčí o mechanizační prostředky a
ekonomikou provozu mechanizačních
prostředků
Zásady péče o mechanizační
prostředky
 opotřebení strojních součástí
 systém péče o mechanizační
prostředky
 péče o stavby, nářadí, pomůcky
2
Motorová vozidla
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
64
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět motorová vozidla je jednou ze složek technického vzdělávání žáka. Cílem je
připravit žáka ke zkoušce pro získání řidičského oprávnění skupiny T, které je nezbytnou
podmínkou pro obsluhu malé zahradnické mechanizace. Současně předmět plní úlohu
vzdělávání žáka v dopravní výchově.
Učivo předmětu je zařazeno do 2. ročníku studia. Využívá teoretické poznatky žáka
z předmětu fyzika a zahradnická mechanizace, má úzkou návaznost na vykonávání odborné
praxe.
Žák se seznámí s předpisy o provozu na pozemních komunikacích, s teorií zásad
bezpečné jízdy a naučí se tyto zásady aplikovat v praxi. Je schopen ovládat vozidlo a provádět
jeho údržbu. Naučí se základy první pomoci, je schopen je aplikovat v praxi. Na základě
učiva je schopen složit zkoušku a získat řidičské oprávnění vozidla skupiny T.
Výuka předmětu motorová vozidla směřuje k tomu, aby žáci:
 znali a dodržovali pravidla silničního provozu
 pochopili konstrukci vozidla a jeho údržbu
 rozvíjeli motorické schopnosti a dovednosti
 osvojili si zásady bezpečné jízdy
 znali a dovedli aplikovat zásady zdravotnické přípravy, první pomoci
 prováděli praktickou údržbu vozidla
 získali smysl pro zodpovědnost a svědomitost při řízení motorového vozidla
 znali práva a povinnosti vyplývající ze zákona o provozu na pozemních komunikacích
 využívali poznatky v praktickém životě
Výukové strategie
Jednotlivé paragrafy příslušných zákonů jsou vysvětlovány formou výkladu za použití
audiovizuální techniky za současného ověřování znalostí žáků pomocí schválených testových
otázek. Výuka řízení motorových vozidel probíhá v souladu s příslušnými zákony pro provoz
autoškol na trenažérech, autocvičišti a v silničním provozu, a to ve cvičných motorových
vozidlech příslušné skupiny T. Nácvik řízení motorového vozidla probíhá po etapách, se
zvyšující se náročností a s důrazem na samostatné jednání žáka. Výuka praktické údržby
probíhá na funkčních modelech vozidel ve speciálních učebnách. Výuka zdravotní přípravy
probíhá v teoretické části formou výkladu za použití audiovizuální techniky, v praktické části
za použití modelů a pomůcek schválených pro výuku první pomoci.
Žák je hodnocen ve třech pohledech obsahově shodných se závěrečnou zkouškou v
autoškole:
 znalost zákonů a pravidel pro provoz vozidel je prověřována formou schválených
zkušebních testů
 znalost techniky údržby a oprav motorových vozidel je prověřována ústní formou v
učebně na modelech za pomoci zkušebních otázek, předepsaných zákonem pro
závěrečnou zkoušku v autoškole
 znalost praktických dovedností je prověřována praktickou jízdou ve cvičném
motorovém vozidle v běžném provozu na pozemních komunikacích v městském i
mimoměstském provozu
Předmět motorová vozidla rozvíjí u žáků především odborné kompetence, kompetence
k řešení problémů a personální a sociální kompetence:
prostředí
 odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci a v silničním provozu
 vhodné adekvátní reakce žáka v daných situacích, předcházení konfliktům
 vytváření vhodných vstřícných mezilidských vztahů
 respektování osobnosti a názorů druhých lidí
 sebepoznání a sebekontrola
osobnímu růstu
Řízení motorového vozidla patří k základním dovednostem dnešního člověka. Žák
získává znalosti pravidel silničního provozu a je veden při praktických jízdách k jejich
dodržování. Cílem výuky je uvědomění si osobní zodpovědnosti každého za bezpečnost
silničního provozu a schopnost a ochota poskytnout pomoc v nouzi. K tomu přispívá rozbor
problémových situací v silničním provozu a názorné videonahrávky.
Při používání motorových vozidel je žák seznámen se sortimentem paliv a maziv
včetně tzv. ekologických a s dopady silničního provozu na životní prostředí. Žák je schopen
diskutovat nad problémy silniční dopravy
Studiem předmětu motorová vozidla žák získává odborné znalosti potřebné
k výkonu povolání – ovládání traktoru a malotraktoru. Učivo má nadrámcový charakter,
protože ho žák využije kdykoliv v běžném životě jako účastník silničního provozu – řidič,
cyklista i chodec. Učitel s žáky rozebírá problematické situace v silničním provozu, navrhuje
a diskutuje o jiných variantách řešení. Při jízdách si žák osvojí vhodné dovednosti a návyky,
naučí se zodpovědně posuzovat klimatické podmínky a své schopnosti k řízení motorového
vozidla.
zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák používá výukové odborné programy na
bezpečnost silničního provozu, řeší modelové situace v silničním provozu, procvičuje testy,
sleduje novelizace vyhlášek v oblasti dopravních předpisů.
 webové stránky se zaměřením na dopravu a dopravní situace
Učivo
Počet
hodin
2
Žák:
 uvede funkci a pojetí předmětu
 používá zásady BOZB a PO při výuce
řízení motorového vozidla
 vysvětlí formy a funkce motorizace
Úvod
Žák:
 vymezí ustanovení pravidel silničního
provozu
 charakterizuje obsah paragrafů zákona
 popíše dopravní značky a dopravní
zařízení
 řeší dopravní situace
 rozebírá dopravní nehody a jejich
příčiny
 charakterizuje skupiny řidičských
oprávnění a povinnosti držitele
řidičského průkazu
 vymezí podmínky provozu vozidel
skupiny T na pozemních
komunikacích
 prokáže své znalosti z předpisů pro
provoz vozidel při přezkoušení
formou testů
 analyzuje a úspěšně řeší situace v
provozu na pozemních komunikacích
 aplikuje dodržování pravidel
silničního provozu ve vztahu
k hospodárnosti provozu a ochraně
 vysvětlí občanskoprávní a
trestněprávní odpovědnost řidiče,
zákonné pojištění
 průběžně si doplňuje znalosti o nové
předpisy a zákony
Pravidla silničního provozu
 ustanovení pravidel silničního
provozu
 dopravní značky a zařízení
 dopravní situace
 dopravní nehody
 skupiny řidičských oprávnění
 podmínky provozu vozidel na
pozemních komunikacích
18
Žák:
 vysvětlí základní terminologie a
technické údaje používané pro
skupinu T
 popíše sestavu traktoru
 charakterizuje konstrukci traktoru a
činnost jednotlivých skupin a
podskupin mechanizmu
 vyjmenuje zásady údržby
 vyhodnotí lhůty pro mazání a výměnu
Nauka o konstrukci a údržbě
 popis sestava traktoru
 zásady údržby traktoru a jeho
částí
 jednoduché poruchy
26





olejů
vyjmenuje používané druhy maziv
vysvětlí zásady správné údržby
pneumatik, včetně montáže a
demontáže
prokáže své znalosti z údržby vozidel
při ústním přezkoušení
provádí praktickou údržbu vozidla za
použití teoretických znalostí
aplikuje postupy vyhledávání
jednoduchých provozních poruch a
jejich odstraňování
Žák:
 popíše ovládací ústrojí traktoru,
zásady rozjíždění a řazení
rychlostních stupňů, brzdění,
zastavování a couvání
 vymezí jízdu za různých provozních
poměrů a podmínek
 používá vhodné oblékání z hlediska
bezpečné jízdy
 popíše zásady jízdy vpřed a vzad
s nákladním přívěsem
 charakterizuje základní fyzikální
zákonitosti jízdy s motorovými
vozidly
 vysvětlí vliv přírodních podmínek na
jízdu
 vymezí předvídavost a rozpoznávání
kritických situací
 charakterizuje bezpečnost jízdy,
předcházení a vyrovnání smyku a
jízdu se sněhovými řetězy
 předvede bezpečnou a samostatnou
jízdu traktorem k určenému cíli
Teorie a zásady bezpečné jízdy
 ovládací ústrojí traktoru
 jízda za různých provozních
poměrů a podmínek
 jízda s přívěsem
12
Žák:
Zdravotnická příprava
 popíše zdravotní příčiny a následky
 příčiny a následky dopravních
dopravních nehod, hygienické zásady
nehod
při řízení a provozu vozidel
 vyproštění zraněného
 popíše a předvede poskytování první
 první pomoc
pomoci při krvácení, zástavě dýchání,  chování při dopravní nehodě
ošetření ran, při zlomeninách, při šoku
6
Odborná praxe
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
565
od 1. září 2012
Obecné cíle
V předmětu odborná praxe získává žák schopnosti, dovednosti a návyky, které
umožňují absolventům vykonávat práce na úrovni kvalifikovaného technika v zahradnické
výrobě a ve službách. Komplexní pojetí předmětu úzce navazuje na teoretické vyučování a
umožňuje důkladnější osvojení a ověření teoretických odborných poznatků. Předmět zahrnuje
všechna odvětví zahradnické činnosti.
Předmět je zařazen ve všech čtyřech ročnících studia. Úzce souvisí se všemi
odbornými předměty, využívá i znalostí z biologie, chemie a jiných všeobecně vzdělávacích
předmětů.
Žáci se naučí praktickým dovednostem, které jsou v zahradnické praxi obvyklé.
Výuka postupuje od jednodušších prací ke složitějším, některé dovednosti musí žáci
nacvičovat postupně po částech tak, aby došlo k zautomatizování činnosti a vytvoření
správných návyků. Po posledním roce výuky jsou žáci školy schopni vykonávat
kvalifikovanou manuální práci na úrovni absolventa vzdělávacího oboru zahradník nebo vést
menší pracovní kolektiv. Svoji práci umí promýšlet, plánovat, zorganizovat ji a vyhodnotit
její kvalitu. Za množství a kvalitu odvedené práce si stanoví odpovídající odměnu.
 rozmnožovali rostlinný materiál generativně a vegetativně, organizovali a hodnotili
kvalitu těchto prací
 ovládali technologii a běžné ruční práce při pěstování a ošetřování skleníkových a
venkovních zelinářských a květinářských kultur, organizovali a hodnotili kvalitu
těchto prací
 připravili a organizovali sklizeň, třídění a expedici zeleniny, květin k řezu, expedici
hrnkových květin, jejich prodej
 zhotovovali běžné vazačské práce z řezaných i suchých květin, smuteční vazby,
dušičkové vazby, vánoční vazby, prováděli kalkulaci cen výrobků
 ovládali technologii a běžné ruční práce při dopěstování dřevin v ovocné a okrasné
školce, připravili a organizovali expedici rostlin, jejich prodej
 prováděli a posuzovali řez a tvarování ovocných dřevin v mladších i starších
výsadbách
 ovládali běžné ruční i mechanizované práce při zakládáni a údržbě sadovnických
úprav, organizovali a hodnotili kvalitu těchto prací







obsluhovali a řídili traktor, malotraktor a jinou malou mechanizaci, prováděli běžnou
údržbu, připojili stroje a nářadí
organizovali, vykonávali a hodnotili kvalitu běžných strojových prací ve školce,
ovocných sadech, při pěstování zeleniny a květinářských kultur
organizovali a prováděli závlahu ve sklenících i na venkovních plochách, stanovili
dávku vody a hodnotili kvalitu závlahy
organizovali a prováděli ochranu rostlin proti chorobám a škůdcům
zaměřili a vyměřili sadovnickou výsadbu
pracovali v kolektivu žáků neb zaměstnanců podniku, vhodně se chovali
dodržovali zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární předpisy a vnitřní
předpisy podniku
Výukové strategie
Výuka předmětu probíhá několika formami současně. Základem výuky je rozvrhová a
bloková učební praxe prováděná během školního roku. Je doplněna o odbornou individuální
praxi a odbornou prázdninovou praxi. Žákům je doporučováno, aby o prázdninách využili
možnost pracovat v zahradnických podnicích v místě bydliště nebo v některých významných
zahradnických podnicích.
 Učební praxe
Učební praxe probíhá v době školního vyučování ve dvou formách. Rozvrhová praxe
je zařazena do rozvrhu hodin pravidelně během školního roku. Bloková praxe je zařazena dle
potřeby zahradnické praxe v několikadenních celcích během školního roku. Délka
vyučovacího dne je šest hodin a žáci jsou rozděleni do dvou až tří skupin. Každou skupinu
žáků vede jeden učitel. Učební praxe je vyučována v pracovnách školy a na jejich účelových
zařízeních, především na školním hospodářství, a ve smluvních podnicích. V každém
probíraném tématu se opakují teoretické základy učiva, na kterých se staví praktické
dovednosti. Žáci jsou opakovaně upozorňováni na zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci.
 Odborná individuální praxe
Odborná individuální praxe probíhá v době pravidelného vyučování, a to v týdenních
cyklech po dvou až čtyřech žácích z každé třídy. Organizací a kontrolou jsou pověřeni učitelé
praxe. Žák by měl absolvovat 8 – 10 dní individuální praxe během jednoho ročníku. Praxe
probíhá na školním hospodářství nebo ve smluvních podnicích. Vedení na pracovištích
zajišťují instruktoři jmenovaní vedením smluvního podniku. Pracovní doba pro žáky 1. a 2.
ročníku je 6 hodin, pro žáky 3. a 4. ročníku 8 hodin denně. Začátek a konec pracovní doby je
přizpůsoben provozním podmínkám podniku.
Pracoviště jednotlivých smluvních podniků jsou zajištěna písemnou dohodou mezi podnikem
a vedením školy. Školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci je zakotveno v dohodě.
 Odborná prázdninová praxe
Odborná prázdninová praxe probíhá v době hlavních prázdnin v 1. – 3. ročníku v délce
jednoho týdne. Je součástí výuky, žák náhradou získá týden volna v době školního vyučování
od září do června podle termínů stanovených v daném školním roce. Prázdninová praxe
probíhá přednostně ve smluvních podnicích. Žáci 1. ročníku absolvují provozní praxi na
školním hospodářství. Pracovní doba žáků je stejná jako u individuální praxe, rovněž
podmínky na pracovištích jsou obdobné.
Klasifikace vychází z průběžného hodnocení, její zásady jsou dány klasifikačním
řádem školy. Žák je hodnocen při každé odborné praxi v závislosti na probíraném tématu.
Posuzuje se používání vhodného pracovního oblečení, připravenost na praxi, nářadí,
zorganizování práce, čistota na pracovišti, pečlivost, spolehlivost a zodpovědnost při
provádění práce nebo nácviku činnosti, dodržování zásad bezpečné práce, kvalita i kvantita
odvedené práce. Žák získává též známku z vedení deníku práce, jež je podmínkou klasifikace,
a zadaných domácích úkolů.
Předmět odborná praxe rozvíjí u žáků především odborné kompetence, kompetence
k pracovnímu uplatnění a k řešení problémů, personální a sociální kompetence:
prostředí
 komunikaci s potenciálními zaměstnavateli
 odpovědnost za bezpečnost a zdraví při práci, poskytování první pomoci
 reálnou představu o práci, platových a jiných podmínkách v oboru
 vytváření kvalitních pracovních kolektivů
 přijímání a podávání vlastních návrhů na zlepšení práce nebo dílčích úkolů
 celkovou funkční gramotnost (vyhledávat a zpracovávat odborné texty)
a postojů)
osobnímu růstu
Při odborné praxi pracují žáci nejčastěji v menší skupině nebo samostatně. Při
práci v kolektivu se přirozeně vytváří mezi žáky mezilidské vztahy, učitel svým působením
vhodné kolegiální vztahy podporuje, naopak na problémy mezi žáky okamžitě reaguje a
vhodným způsobem je řeší. Při kolektivní práci se učitel snaží o zapojení všech žáků
rovnoměrně tak, aby každý žák cítil odpovědnost za svůj díl odvedené práce, a zároveň
všichni cítili uspokojení nad společnou prací. Žák má znát hodnotu svoji práce a být schopen
si ji také zodpovědně reálně ohodnotit.
Při nacvičování odborných prací i tzv. produktivní práci je kladen důraz na
propojení teorie a praxe i z pohledu životního prostředí. Žák má možnost pozorovat dění
v přírodě, sledovat průběh fenologických fází, růst a vývoj rostlin. Posuzuje a porovnává mezi
sebou jednotlivé rostliny nebo růst a vývoj rostlin v letech následujících za sebou a navrhuje
pro daná období vhodnou agrotechniku. Produkci ovoce, zeleniny a květin plánuje,
přednostně používá nepřímé a biologické metody ochrany rostlin. V pracovním procesu je
veden k šetření energiemi, k zodpovědnosti za materiál, pracovní nářadí a stroje.
Při odborné praxi žák získává odborné zahradnické dovednosti a návyky potřebné
k výkonu svého povolání. Praktická témata slouží k procvičení teorie odborných předmětů
jednak formou nácvičných prací, ale i produktivní činností. Žák musí při práci myslet, svoji
práci si organizovat i zhodnotit. Při kolektivní práci je žák veden ke spolupráci na společném
řešení problémů. Dodržování BOZP a PO je samozřejmostí, v průběhu dne se na ni vícekrát
upozorňuje. Žák je veden také k udržování čistoty na pracovišti.
zdokonaluje v efektivním používání IKT. Přestože žáci mohou ze zahradnické praxe získat na
internetu spoustu informací, využívají PC v tomto předmětu málo. Hlavní náplní odborné
praxe je totiž praktická manuální příprava, nácvik a procvičování odborných prací.
 webové stránky s odborným zaměřením
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 vysvětlí funkci a pojetí předmětu
 aplikuje pokyny pro BOZB a PO,
pokyny pro IP a PP
 seznámí se s pracovišti
 vhodně se obléká v závislosti na
počasí
 používá vhodné a nabroušené nářadí
 dodržuje pracovní dobu, organizaci
výuky
Úvodní instruktáž
18
Žák:
 pozná a popíše jednotlivá zahradnická
nářadí
 nabrousí nůž
 používá nůž, nůžky, pilku
 učí se základním řezům nožem
 pracuje s rýčem, motykou, hráběmi,
upraví pozemek
 zarývá hnůj
 pleje rostliny, okopává, jednotí,
přepichuje
 provede jednoduché parkové úpravy
Nácvik základních prací se
zahradnickým nářadím
 nože, nůžky, pilky
 rýče, motyky, hrábě, lopaty
68
Žák:
 připraví ruční nářadí k práci
 provede jednoduché opravy ručního
nářadí
 provede jednoduché opravy pařenišť a
foliových krytů
Nácvik práce s kovem a dřevem
 jednoduché opravy
12
Žák:
 osvojí si zásady zavlažování, hnojení,
ošetření rostlin
 zalévá konví i hadicí
 obsluhuje závlahové zařízení
 vypočítá dávku hnojiva na plochu
 vypočítá množství živin v dávce
hnojiva
 připraví hnojivý roztok do nádoby a
přihnojuje jím rostliny
 hnojí a přihnojuje vhodnými pevnými
i kapalnými hnojivy ve správné době
a správným způsobem
 pleje rostlin, okopává, porušuje půdní
škraloup
Nácvik prací spojených s ošetřováním
rostlin v době vegetace
32




zavlažování
hnojení
odplevelování
ochrana proti chorobám a
škůdcům
 vypočítá dávku pesticidu dle zadané
koncentrace
 pracuje se zádovým postřikovačem
 dodržuje zásady bezpečné práce
s postřikovačem, používá ochranné
prostředky
 provádí postřik ve vhodné době
správným způsobem
Žák:
Nácvik prací při přípravě zemin a
 osvojí si teorii přípravy zahradnických substrátů
zemin
 míchání substrátů s různým použitím
 míchá jednotlivé složky substrátu ve
 hnojení substrátů
správném poměru
 připraví substrát k množení rostlin,
setí, balíčkování a hrnkování
 používá doplňkové materiály při
přípravě substrátů (perlit, keramzit,
bentonit, polystyrén a další)
 používá průmyslová a
organominerální hnojiva ke hnojení
substrátu, stanoví jejich dávku do
určitého množství zeminy, substrátu
 zakládá pařeniště
24
Žák:
 připraví si vhodný rostlinný, vazačský
a doplňkový materiál k vazbě
 využívá estetické zákonitosti při
vazačských pracích
 zhotoví dárkovou kytici podle
správných zásad a k určité příležitosti
 zhotoví různé druhy adventní a
vánoční vazby tradiční i netradiční
 zhotoví různé druhy dušičkové vazby
 zhotoví pohřební věnec i kytici
 zhotoví prostorové aranžmá
 aranžuje prostor, interiér
Nácvik vazačských prací
 dárková kytice
 adventní a vánoční vazba
 dušičková vazba
 pohřební vazba
 vazba k jiným příležitostem
 prostorové aranžmá
66
Žák:
 množí generativně a vegetativně
ovocné a okrasné dřeviny
 řízkuje a píchá řízky
 dělí matečné rostliny
 roubuje a očkuje cvičně a podle
možností i produkčně
 množí jehličnaté dřeviny
 školkuje
 provádí základní práce při
vypěstování stromku ve školce
 ošetřuje dřeviny v ovocné a okrasné
Nácvik základních prací v ovocné a
100
okrasné školce
 množení ovocných a okrasných
dřevin, podnoží a jehličin
 vypěstování stromku ve školce
 vypěstování rostlin v kontejneru
 práce ve školce průběhu vegetace
 prodej a expedice školkařských
výpěstků
školce během vegetace
 sází do kontejnerů
 sklízí školkařské výpěstky – odlisťuje
třídí a zakládá
 prodává školkařské výpěstky
Žák:
 vyjmenuje a aplikuje zásady BOZP
při práci s mechanizací
 provádí montáž a demontáž částí
strojů
 obsluhuje sekačky a malotraktor,
připojuje stroje k traktoru
 seče trávu sekačkou, zvládá její
jednoduchou údržbu
 jezdí malotraktorem s přívěsem
 provádí řez živých plotů pomocí
nůžek i plotostřihu
Nácvik prací s mechanizací
 montáž a demontáž části strojů
 obsluha malotraktoru
 připojování strojů k traktoru
 kosení trávník
 řez živých plotů
100
Žák:
 provádí výchovný, udržovací a
zmlazovací řez ovocných dřevin
 provádí probírku ovoce
 sleduje výskyt chorob a škůdců v sadě
 přihnojuje ovocné dřeviny
 sklízí a třídí ovoce
 určuje druhy ovocných dřevin česky a
latinsky
Nácvik prací při pěstování
ovocných rostlin v sadech
18
Žák:
 vysévá květiny do truhlíku i na
záhony
 poznává nejdůležitější semena květin
 řízkuje, dělí jednotlivé druhy květin
 ošetřuje řízkovance na množárně
 přepichuje květiny
 hrnkuje a přesazuje květiny
 ošetřuje řezané i hrnkové květiny ve
skleníku
 vysazuje květiny do balkónových
truhlíků
 vysazuje květinové záhony
 ošetřuje venkovní květinové záhony,
růže a mobilní zeleň
 sklízí řezané květiny a zeleň a
připravuje je k expedici
 oceňuje hrnkové rostliny k prodeji
 určuje druhy květin česky a latinsky
Nácvik prací při pěstování květin
 množení květin
 ošetřování květin ve skleníku
 ošetřování květinových záhonů,
balkónových květin, růží a
mobilní zeleně
 pěstování květin k řezu
 sklizeň a expedice květin
57
Žák:
 vysévá zeleniny do truhlíku, balíčků,
sadbovačů
 poznává nejdůležitější semena zelenin
 přepichuje zeleninovou sadbu
 balíčkuje sadbu
 ošetřuje výsevy a sadbu ve skleníku,
fóliovníku, pařeništi – zalévá,
přihnojuje, větrá, stíní, přitápí…
 vysazuje zeleninu na pole
 ošetřuje zeleninu v průběhu vegetace
– okopává, hnojí, zalévá…
 sleduje výskyt chorob a škůdců
zeleniny a zeleninové sadby a provádí
proti nim ochranu
 sklízí zeleninu, třídí ji a provádí tržní
úpravu
 rychlí zeleninu ve sklenících a
fóliovnících, ošetřuje ji a sklízí
 dodržuje izolaci semenářských
porostů zelenin
 sklízí plody zelenin na semeno a
vylušťuje ho
 určuje druhy zelenin česky a latinsky
Nácvik prací při pěstování
zeleniny
 předpěstování sadby
 výsadba zeleniny
 ošetřování zeleniny v průběhu
vegetace
 sklizeň a tržní úprava zeleniny
 rychlení zeleniny
 pěstování zeleniny na semeno
46
Žák:
Nácvik prací při zakládání a
 zaměří stávající sadovnickou výsadbu, údržbě sadovnických úprav
nakreslí plán
 založení sadovnické úpravy
 vyměří novou sadovnickou výsadbu
 výsadba dřevin a jejich ošetřování
podle plánu
 zakládání a údržba trávníků
 pracuje s měřičským stolkem
 používá různé vyměřovací metody
 zrealizuje jednoduchou sadovnickou
výsadbu
 vysazuje hrnkované dřeviny, dřeviny
s balem i prostokořenné
 ošetřuje založenou sadovnickou
úpravu
 udržuje park, skalku, zídky a jiné
sadovnické úpravy a stavby
 určuje okrasné dřeviny česky a
latinsky
 založí správný postupem trávník
 seká trávník, prořezává, hnojí, zalévá
a vyhrabává
12
Žák:
 vypočítá kalkulaci výrobku u
jednotlivých druhů vazeb
 oceňuje zahradnické výpěstky
 vypočítá náklady na pěstování
12
Ekonomika zahradnické výroby
Sadovnická tvorba
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
58
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět sadovnická tvorba má úzkou spojitost s životním prostředím a trvale
udržitelným rozvojem krajiny. Předmět spojuje znalosti žáka ze sadovnického kreslení a
projektování a sadovnictví a dendrologie. Na jejich základě je žák schopen vytvářet projekty
sadovnických realizací, které si v tomto předmětu procvičí.
Učivo je zařazeno do 4. ročníku studia. Jedná se o povinný volitelný předmět, k jehož
studiu se žák přihlásí ze zájmu. Učivo se opírá o poznatky předmětů sadovnictví a
dendrologie a sadovnického kreslení a projektování. Žák využije i znalosti z předmětů
základy zahradnictví, matematiky, informační a komunikační technologie, ovocnictví
zelinářství, květinářství, rostlinolékařství a odborné praxe.
Žáci se naučí vytvářet jednodušší a složitější projekty různých sadovnických úprav,
rozbory starších sadovnických realizací a jejich oceňování.
Výuka sadovnické tvorby směřuje k tomu, aby žáci:
 používali správné zásady při kreslení sadovnických plánů
 vytvářeli projekty v daném měřítku
 zapracovávali do sadovnických plánů různé sadovnické kompoziční prvky
 navrhovali sadovnické úpravy, kreslili plány
 zvládli navrhování sadovnických úprav pomocí počítačového programu
 využili poznatky v profesním životě
 získávali nové poznatky z oblasti základů sadovnické tvorby, sledovali moderní trendy
a dále se v této oblasti vzdělávali
Výukové strategie
Výuka probíhá v učebně vybavené didaktickou nebo počítačovou technikou, část
výuky probíhá v učebně výpočetní techniky. Žáci pracují především samostatně nebo ve
skupinách, základem výuky je praktické navrhování sadovnických realizací a jejich částí s
řešením problémových úkolů. Závěrečná práce je komplexní a žáci ji prezentují před
ostatními.
Základem pro hodnocení je průběžná klasifikace, především hodnocení zadaných úkolů,
vypracování návrhů sadovnických úprav a plánů.
Předmět sadovnická tvorba rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence
prostředí
 odpovědnost za kvalitu práce
a postojů)
 odpovědnost za životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj celkovou funkční
gramotnost (vyhledávat a zpracovávat odborné texty, respektování práv a osobnosti
druhých lidí)
osobnímu růstu
aby se zachoval přirozený ráz krajiny.
Studiem sadovnického tvorby žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné
k výkonu povolání. Žák navrhuje jednoduché sadovnické projekty a do nich vhodné použití
rostlin, učí se obhájit svůj názor, ale i přijmout a ohodnotit dobré nápady svých spolužáků.
K práci využívá také výpočetní techniku.
zdokonaluje v efektivním používání IKT. Žák informace vyhledává a zpracovává je do návrhů
sadovnických úprav dle zadání. Pro tvorbu návrhů používá speciální počítačový program
Zahrada 3D. Při zpracovávání informací žák používá zásady zpracování dokumentu na PC –




ceny a velikosti rostlinného materiálu
ceníky materiálů potřebných k realizaci zahrady
kultivary dřevin
webové stránky odborných firem
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 vytváří různé druhy projektů
 zpracuje textovou i výkresovou část
projektu
 vyjmenuje povinnou dokumentaci
stavby
 vysvětlí náležitosti smlouvy
Plánování a projektování zeleně
 územní plány a generely
 druhy projektů
 textová a výkresová část projektů
 dokumentace stavby
 smlouvy, dozor, kolaudace
20
Žák:
 vypracuje projekty dle konkrétního
zadání
 obhajuje své návrhy a diskutuje o nich
 navrhuje jiné možnosti řešení
problémů
 prezentuje závěrečný projekt
Projekty sadovnické úpravy
 návrh ozelenění parku
 realizace zahradnické výstavy
 návrh dětského koutku
 návrh květinových záhonů
 závěrečný projekt
38
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
58
od 1. září 2012
Obecné cíle
Vyučovací předmět tematická floristika rozvíjí teoretické a praktické znalosti získané
v předmětu základy floristiky. Žák pracuje s moderními trendy ve vazačství a aranžování. Je
schopen samostatně vytvářet kytice a květinová aranžmá, kombinovat barvy, tvary a
materiály. Je schopen vést květinovou prodejnu, navrhovat výzdoby interiérů a exteriérů,
prakticky dokáže tvořit i složitější dekorace. Je rozvíjeno jeho estetické cítění, smysl pro
krásu a harmonii.
Tematická floristika je předmět volitelný pro žáky se zájmem o vazbu květin. Vyučuje
se ve 4. ročníku. Navazuje na poznatky, které žáci získali již v předchozích ročnících
v předmětu základy floristiky, kde byli žáci seznámeni se základy floristiky a jednoduchými
postupy vázání květin. Učivo je úzce propojeno s předmětem květinářství, sadovnictví,
základy floristiky a odborné praxe.
Žáci si rozšiřují získané základy učiva, prakticky procvičují i složitější postupy
floristických disciplín a detailněji se seznamují s moderními trendy.
Výuka floristiky směřuje k tomu, aby žáci:
 používali při vytváření květinových aranžmá základní estetické zákonitosti
 vnímali květiny a přírodní materiál jako zdroj inspirace, kombinovali vhodné barvy,
 vytvářeli dekorace na daná témata s uplatněním moderních trendů ve vazačství
 zvládli základní floristické disciplíny, vytvářeli i složitější dekorace
 dovedli řešit problémy související s vedením květnové prodejny
 vytvořili marketingovou strategii prodejny
 používali moderní trendy ve floristice a dále sledovali jejich vývoj
Výukové strategie
techniky nebo živého materiálu a žáci si je prakticky vyzkouší při odborných cvičeních. U
vazačských prací se nacvičují složitější aranžérské postupy, důraz je kladen na dodržování
estetických zákonitostí a zařazování moderních trendů. Žáci tvoří květinové dekorace nejen
na prodej ve školní prodejně, ale i na akce, které jsou pořádány školou a jinými organizacemi.
řešení konkrétních zadání vazeb a výrobě dekorací. Při hodnocení je bráno v potaz i nadšení
žáků, jejich výtvarné a estetické schopnosti, originalita, tvořivost, cit a schopnost vnímat
přírodu.
uplatnění:
prostředí
a postojů)
osobnímu růstu
Studiem floristiky žák získává odborné zahradnické znalosti potřebné k výkonu
povolání. Učivo je doplněno o praktické nacvičování vazby. Žák se učí svoji práci navrhnout
a také ji před ostatními žáky popsat, vyzdvihnout přednosti, ukázat nedostatky a zhodnotit ji.
Žák tímto způsobem procvičuje potřebnou komunikaci a zásady slušného chování při jednání
se zákazníkem.
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 ladí barvy v souvislosti s principy
barevného kontrastu
 uvědomuje si principy
proporcionality, zlatého řezu
Základy estetiky
 estetické prvky
 estetické zákonitosti
4
Techniky aranžování
 přípravné, hlavní a vedlejší
 styly
8
 shrne učivo předchozích ročníků
Žák:
 ohýbá a tvaruje stonky
 přetáčí rostlinný materiál okolo své
osy
 navazuje, prodlužuje přirozené stonky
 vyztužuje rostlinný materiál
 používá techniky vatičkování,
voskování, lepení
 používá speciální přípravky na
ošetření květin a rostlinného materiálu
 volně vkládá květiny do nádob
 váže kytice, zná možnosti jak
postupovat při vázání kytice
 vypichuje a seskupuje kompozice
 posuzuje materiály vhodné do
vypichovaných nádob
 připevňuje materiály novými způsoby
jako je lepení, skobičkování,
omotávání a lepení
 charakterizuje znaky dekorativních
stylů
 vytváří dekorace ve vegetativním
stylu
 vnímá přirozenost rostlin a přírodních
společenstev
Žák:
10
Základní floristické disciplíny,
 používá principy zlatého řezu mezi
kytice
jednotlivými částmi kytice
 proporce
 zhotovuje kytice různého složení,
 kompozice
hustoty i rozmístění prvků
 navrhuje kytice dle uspořádání rostlin  tvary
 určí vhodnost nádoby pro danou kytici  konstrukce a podložky
 styly, rozdělení podle příležitostí
 ovládá všechny techniky potřebné
k aranžování nádob
 vnímá proporce věnce a dodržuje její
věnce
pravidla
 proporce věnce
 používá správné zásady při dělení
 kompozice věnce
věnců podle stylů
 ovládá všechny techniky používané
při tvorbě věnců
 rozdělení podle stylů
 techniky zpracování
Žák:
 navrhne svatební kytici a zhotoví ji
 posoudí typ nevěsty a zvolí vhodnou
kytici nebo přízdobu
 rozdělí svatební kytice podle tvaru a
způsobu uvázání
 používá všechny techniky vázání
 navrhne a nazdobí svatební tabuli,
doporučí vhodné květiny a přízdoby
 domluví svatební objednávku mezi
zákazníkem a floristou
 rozdělí typy přízdob na rakve
 zhotoví složitější smuteční kytice a
dokáže přizdobit rakve několika
způsoby
 přijímá objednávky dekorací
 jedná vhodným způsobem se
zákazníkem
 vysvětlí význam a symboliku adventu
a vánoc
 rozdělí přírodní materiál a vysvětlí
jejich symbolický význam
 zhotoví netradiční adventní věnce na
položení i k zavěšení
 naaranžuje netradiční adventní
výzdoby interiérů i exteriérů
 používá prostředky (vůně, hudba….),
které příjemně působí na psychiku
zákazníka
 dokáže zhotovit klasické i moderní
závěsné dekorace
 používá netradiční materiály a dokáže
je umisťovat v interiérech i
exteriérech v souladu s estetickými
zákonitostmi
 navrhne jednoduché a netradiční
dekorace
 provede výzdobu vánočního stolu
 vysvětlí pojem velikonoce, jejich
symboliku a význam
 rozdělí typy dekorací vhodných do
interiéru a exteriéru
 používá vhodné pomocné a rostlinné
materiály
 prakticky zhotoví dekorace z proutí a
jiných materiálů
 je seznámen s historií svátku
Svatební vazba
 nákres, návrh svatební kytice
 typy svatebních kytic
 dekorace pro nevěsty
 techniky svatební vazby
 květinové dekorace
 svatební tabule
 příjem objednávek
24
Smuteční vazba
 návrhy přízdob rakví
 rozdělení smutečních dekorací
 jednání se zákazníkem, příjem
zakázek
Adventní a vánoční vazba
 adventní floristické práce
 vánoční svícny a věnce
 oslava silvestra a nového roku
Jarní a velikonoční floristika
 typy dekorací do interiéru a
exteriéru
 Valentýnské dekorace
Dušičková vazba
 typy dekorací
 rostlinný materiál
 netradiční dušičkové dekorace
Valentýna, dokáže tvořit kytice,
zdobit dárky a ostatní dekorace
 zhotovuje všechny typy věnců, ovládá
potřebné techniky a způsoby přízdob
Žák:
 kategorizuje interiéry budov dle účelu
a způsobu jejich floristického
dekorování
 posuzuje vliv jednotlivých estetických
prvků na celkový dojem interiéru
 pojmenuje hrnkové rostliny
latinskými názvy, definuje jejich
nároky na prostředí
 ovládá speciální pěstební systémy
(hydroponie)
 tvoří florální objekty
 rozdělení interiérů
 kompozice
 estetické prvky
 rostliny v nádobách
10
Žák:
 charakterizuje základní vlastnosti
prodejních a skladovacích prostor
 pečuje o řezané květiny, používá
prostředky na prodloužení trvanlivosti
 dodržuje pravidla psychologie
prodeje, pracuje se zákazníkem
 řídí se zásadami reklamy a využívá je
pro podporu prodeje
 vytváří marketingovou strategii
prodejny
 oceňuje aranžérské výrobky
Vedení prodeje, vztahy se
zákazníky
 psychologie prodeje
 reklama, podpora prodeje
2
Vinohradnictví
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
32
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět vinohradnictví doplňuje teoretické poznatky žáků z oblasti pěstování vinné
révy. Žák získává informace o základech pěstování vinné révy a výrobě révových sazenic.
Přesto, že oblast Kopidlenska není vhodná pro pěstování vinné révy ve velkovýrobě, vinná
réva se v okolí pěstuje na soukromých zahrádkách. Žák by si měl s jejím pěstováním a řezem
poradit.
Předmět je vyučován jako nepovinný volitelný a je určen pro žáky 2. – 4. ročníku. Pro
otevření studia tohoto předmětu je potřeba studijní skupina alespoň 15 žáků. Učivo je úzce
propojeno s učivem ovocnictví a školkařství, využívá i teoretické poznatky z biologie, chemie
a základů zahradnictví.
Žák porozumí základním vinohradnickým pojmům, dokáže správně zhodnotit
pěstitelské podmínky stanoviště, jeho vhodnost pro pěstování vinné révy, naučí se
technologické postupy při pěstování vinné révy, zásady řezu, hnojení, ošetřování, ochrany
proti chorobám a škůdcům, postupy množení a správné sklizně. Seznámí se se základními
odrůdami pěstovanými v ČR.
Výuka vinohradnictví směřuje k tomu, aby žáci:
 dovedli používat odborné termíny ve správných souvislostech
 zvládli řešit problémy týkající se pěstování vinné révy, diskutovat o nich a zaujmout
k nim vlastní stanovisko
 vnímali pěstování vinné révy jako součást přírodního bohatství Země, rozvíjeli
estetické cítění a uplatňovali ekologické principy pěstování
 dokázali číst odborné vinohradnické texty s porozuměním a jejich vyhodnocením
Výukové strategie
Nové učivo je probíráno metodou výkladu spojeného s vysvětlováním a názornými
ukázkami pomocí didaktické nebo počítačové techniky a živých exponátů. Aktivita žáků je
rozvíjena zadáváním samostatných prací, pomocí skupinového a problémového vyučování.
K praktickému seznámení s pěstováním vinné révy se využije odborná exkurze do některého
ze zahradnických podniků.
školního řádu. Důraz je kladen především na pochopení učiva a jeho aplikaci při řešení
konkrétních problémů, používání odborných termínů a věcnou argumentaci. Základem
klasifikace je ústní a písemné zkoušení, hodnocení samostatných prací, domácích úkolů,
řešení problémů a aktivita při hodinách.
Předmět vinohradnictví rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence
prostředí
a postojů)
osobnímu růstu
Vinařství a vinohradnictví je součástí lidské kultury více jak 2000 let. Žáci jsou
stručně seznámeni s historií tohoto velmi starého oboru zahradnické výroby.
Vinohrad je součástí některých oblastí české krajiny. Z pohledu životního
prostředí plní své specifické funkce, které žáci odhalují a diskutují nad nimi. Dnes je
propagována tzv. integrovaná produkce ovoce, která je z pohledu životního prostředí šetrnější.
Její součástí je zavádění biologické ochrany proti chorobám a škůdcům do vinic. Tyto
současné přístupy k vinohradnictví jsou součástí učiva.
Studiem vinohradnictví si žák rozšiřuje odborné zahradnické znalosti potřebné
 odrůdy vinné révy, choroby a škůdci
 webové stránky vinařských firem
 zákony a vyhlášky související s pěstováním vinné révy
Učivo
Počet
hodin
Žák:
Úvod do vinohradnictví
 vysvětlí historický vývoj pěstování
 historie pěstování vinné révy
vinné révy u nás
 vinařský zákon
 vysvětlí rozdíl a význam
 význam
vinohradnictví a vinařství
 vinohradnické oblasti
 popíše nároky vinné révy
 posoudí vhodnost vinohradnických
oblastí pro pěstování odrůd vinné révy
2
Žák:
Biologické révy vinné
 užívá pojmy odborné terminologie
 podzemní orgány ovocných
 popíše orgány vinné révy
rostlin
 vysvětlí princip plodnosti u vinné révy  nadzemní orgány ovocných
 určí na živé dřevině jednotlivé orgány
rostlin
 vysvětlí funkci orgánů vinné révy
 vegetační cyklus
 definuje fenologické fáze vinné révy
 seřadí fenologické fáze chronologicky
 přiřadí agrotechnická opatření ke
konkrétním životním obdobím a
fenologickým fázím vinné révy
7
Žák:
Školkařství
 popíše přímé a nepřímé metody
 množení podnoží
množení vinné révy
 množení ušlechtilých rév
 uvede výhody a nevýhody
 školkování
jednotlivých způsobů množení a jejich  práce ve školce během roku
použití
 sklizeň
 vysvětlí zásady dobré ujatelnosti
roubů
 popíše postup školkování roubovanců
 porovná výhody a nevýhody různých
způsobů školkování
 popíše základní agrotechnické práce
ve školce při ošetřování školkovanců
a jejich sklizeň
 uvede požadavky na kvalitu sazenic
vinné révy
 navrhne vhodné uskladnění sazenic do
doby prodeje
 vysvětlí zabezpečení kontroly
pěstování a postup při uznávacím
řízení
16
Žák:
 používá odborné vinařské pojmy
 provede vhodný výběr pozemku pro
53
Zakládání a agrotechnika ve
vinicích
 přípravné práce před založením





















výsadbu vinice, popřípadě navrhne
jeho úpravu
popíše přípravu půdy před výsadbou
porovná výhody a nevýhody různých
způsobů výsadby
navrhne pro určité podmínky vhodný
typ výsadby
vysvětlí vlastní postup výsadby
popíše zásady ošetřování sazenic
v prvních letech po výsadbě
vybere a popíše zelené práce na vinici
vysvětlí důvody těchto prací
popíše a navrhne pro určitý typ vinice
vhodnou opěrnou konstrukci
charakterizuje nejdůležitější typy
vedení vinné révy
vysvětlí vliv řezu na kvantitu a kvalitu
produkce vinné révy
navrhne vhodný typ řezu a vedení do
určitých klimatických a půdních
podmínek
popíše možné způsoby obdělávání
půdy ve vinici
navrhne vhodné herbicidy pro ničení
plevelů ve vinici
vysvětlí vliv živin na růst a plodnost
vinné révy
navrhne potřebu živin a vhodná
hnojiva pro hnojení vinice
navrhne závlahový režim do vinice
určí nejdůležitější choroby a škůdce
vinné révy
navrhne vhodné způsoby ochrany
proti chorobám a škůdcům
vysvětlí způsoby určování sklizňové
zralosti vinné révy
zhodnotí termíny sklizně vzhledem ke
kvalitě dosahovaného produktu
navrhne plán organizace sklizně ve
vinici

Žák:
 rozdělí odrůdy vinné révy z různých
hledisek
 uvede nejdůležitější odrůdy vinné
révy
 uvede důležité znaky odrůd a odliší je
od doplňkových znaků
 orientuje se ve státní odrůdové knize








vinice
výsadba vinice
zelené práce na vinici
opěrné konstrukce
obdělávání půdy
hnojení
vedení a řez révy vinné
choroby a škůdci
sklizeň
Ampelografie
 odrůdy bílé a modré
 odrůdy stolní a moštové
17
Krajinářství
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
32
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět krajinářství má úzkou spojitost s trvale udržitelným rozvojem krajiny. Cílem
předmětu je rozšířit obzor žáka o problematiku funkce zeleně v krajině a jednoduché zásady
tvorby krajiny v souladu s přírodními zákonitostmi a ochranou životního prostředí.
Předmět je vyučován jako nepovinný volitelný a je určen pro žáky 3. a 4. ročníků. Pro
propojeno s učivem sadovnictví a dendrologie, sadovnického kreslení a projektování a
sadovnické tvorby. Využívá i poznatky z biologie, základů zahradnictví nebo ovocnictví.
Žáci se seznámí s nejdůležitějšími krajinnými prvky a typy krajiny, budou schopni
posoudit jejich význam a kvalitu, seznámí se sortimentem dřevin vhodných pro použití
v krajině, dokážou zhodnotit danou sadovnickou úpravu z hlediska zasazení do daného rázu
krajiny a navrhnout vhodné změny.
Učivo se bude průběžně aktualizovat o moderní trendy a nové technologie v oboru
Výuka krajinářství směřuje k tomu, aby žáci:
 rozlišovali sadovnické a krajinářské kompozice, jejich funkci a význam
 posuzovali skloubení sadovnických kompozic v daném rázu krajiny
 používali do krajinných kompozic vhodné skladby dřevin
 navrhovali vhodné změny sadovnických úprav z hlediska dodržení charakteru krajiny
 chápali zásady trvale udržitelného rozvoje krajiny
 sledovali vývoj v oblasti krajinářství a dále se v této oblasti vzdělávali
Výukové strategie
Výuka probíhá v učebně vybavené didaktickou a počítačovou technikou. Důraz je
kladen především na samostatnou práci žáků, práci s odbornou literaturou a počítačovým
programem, výuka je doplňována procvičováním poznávání sortimentu dřevin
v dendrologicky bohatém parku okolo budovy zámku a ukázkami krajinných kompozic.
Některé typy krajin žáci shlédnou na odborných exkurzích.
Základem pro hodnocení je především aktivní účast na výuce a zpracovávání zadaných úkolů.
Předmět krajinářství rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence
prostředí
a postojů)
osobnímu růstu
Zahradník má už z titulu své profese odpovědnost za tvorbu krajiny a její trvale
udržitelný rozvoj. Žák se učí ohodnotit funkci zeleně z různých hledisek a posoudit její
význam pro krajinu dané oblasti.
Zahradník – krajinář má spoluzodpovědnost za trvale udržitelný rozvoj krajiny,
její tvorbu a ochranu. Při své práci vychází z funkce zeleně. Žák je veden k citlivému přístupu
při navrhování konkrétních úprav, použití vhodných dřevin a materiálů.
Studiem krajinářství si žák prohlubuje odborné zahradnické znalosti potřebné
k výkonu povolání. Učivo je doplňováno o příklady z praxe, použité postupy se společně
 kompozice sadovnických úprav
 ceníky prací
Žák:
 zhodnotí rozsah sadovnické činnosti v
krajině
 charakterizuje funkci zeleně v krajině
 hodnotí význam zeleně komunikací,
toků a rekreačních oblastí
 navrhuje změny a doplnění zeleně v
krajině
Učivo
Sadovnické úpravy v zájmovém
území a krajině
 zájmové území sídel
 funkce zeleně komunikací
 dopravně technický význam
zeleně
 zabezpečení svahů komunikací
zelení
 zeleň vodních toků a nádrží
 sadovnické úpravy rekreačních
oblastí
 kompoziční řešení
Počet
hodin
32
Urbanistika
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
32
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět urbanistika je spojen s výukou sadovnických úprav ve městě. Cílem předmětu
je rozšířit obzor žáka o problematiku funkce zeleně v městské zástavbě. Žák se naučí hledat a
porovnávat rozdíly mezi jednotlivými sadovnickými kompozicemi ve městě, navrhovat jejich
úpravy a jednoduché projekty.
sadovnické tvorby. Využívá i poznatky z biologie a základů zahradnictví.
Žáci se seznámí s jednotlivými typy zeleně v urbanistickém celku, budou schopni
posoudit jejich význam, funkce a kvalitu, dokážou zhodnotit danou sadovnickou úpravu a
navrhnout jednoduché úpravy, vhodné rostliny popřípadě navrhnout projekt sadovnické
úpravy jako celku.
Učivo se průběžně aktualizuje o moderní trendy a nové technologie v oboru.
Výuka urbanistiky směřuje k tomu, aby žáci:
 zhodnotili kvalitu sadovnické úpravy v městské zeleni
 navrhovali sadovnické kompozice nebo jejich úpravy
 navrhovali vhodné dřeviny podle účelu a funkce sadovnické kompozice
 dokázali ošetřovat dřeviny v městské zeleni
 sledovali moderní trendy v sadovnické dendrologii a ve vývoji urbanistických celků a
dále se v této oblasti vzdělávali
Výukové strategie
kladen především na samostatnou práci žáků, práci s odbornou literaturou a internetem, výuka
je doplňována procvičováním poznávání sortimentu dřevin v dendrologicky bohatém parku
okolo budovy zámku a ukázkami urbanistických sadovnických kompozic a jejich rozborem
(zhodnocením). Některé typy urbanistických kompozic žáci shlédnou na odborných
exkurzích.
Předmět urbanistika rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence
 dodržování zákonů a právních předpisů v sadovnické praxi
prostředí
a postojů)
osobnímu růstu
Zeleň ve městě je často nedoceněnou součástí urbanistické výstavby. Žák získává
znalosti funkce zeleně a je schopen posoudit její význam z různých hledisek.
Urbanistika se mimo jiné zabývá problematikou životního prostředí ve městě. Ta
je specifická, daná velkým množstvím obyvatel na malé ploše. Přesto i obyvatel města chce
mít kontakt s přírodou, a tu mu přináší do jeho domova zahradník. Ochrana životního
prostředí ve městě by se měla dotýkat každého jejího obyvatele. Údržbou sadovnických úprav
se ale zabývá zahradník. Ochrana životního prostředí ve městě by se měla stát posláním
každého zahradníka, a v tomto duchu je žák připravován.
Studiem urbanistiky si žák prohlubuje odborné zahradnické znalosti potřebné
k výkonu povolání. Učivo je doplňováno o příklady z praxe, použité postupy se společně
prodiskutovávají. Žák se učí vytvářet a obhajovat svůj názor.


ceníky rostlinného materiálu
klimatické a půdní charakteristiky
Učivo
Počet
hodin
Žák:
hledisek
 rozdělí zeleň podle funkce a účelu
Urbanistika
 zeleň jako součást urbanistického
celku
 třídění zeleně
4
Žák:
zeleně
 navrhne způsoby výsadeb
 zhodnotí funkci a využití zeleně
v jednotlivých skupinách
 navrhne osázení
zástupců ve skupinách
Urbanistické celky
 parky
 menší parkově upravené plochy
 sídlištní zeleň
 aleje
 botanické zahrady
 hřbitovy
 zeleň u rekreačních služeb a
zařízení
 zeleň u školských a výchovných
zařízení
 zahrady v individuální zástavbě
 zahrádkové a chatové osady
 hospodářská zeleň
 ochranná zeleň
 rozptýlená zeleň
28
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
32
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět zakládání a údržba sadovnické zeleně rozvíjí základy učiva získané
v předmětu sadovnická dendrologie o praktické zkušenosti s realizací výsadby zeleně na
trvalé stanoviště. Žák bude veden k pochopení zeleně jako nedílné součásti životního
prostředí kolem nás.
školkařství. Využívá i poznatky z biologie, základů zahradnictví nebo ochrany rostlin.
Žáci poznají různé typy sadovnického školkařského materiálu, dokážou zhodnotit jeho
výhody a nevýhody a vybrat vhodný materiál pro konkrétní sadovnickou výsadbu v dané
lokalitě a v daném ročním období. Žák se naučí podle plánu sadovnickou úpravu rozměřit,
vymodelovat terén, založit jezírko, skalku, zídky, trávník, položit dlažbu, vysázet rostliny a
ošetřit je po výsadbě. U stávajících sadovnických úprav je žák schopen provést ošetření
rostlin, trávníku a provést jednoduché opravy drobných sadovnických staveb.
Výuka zakládání a údržba sadovnické zeleně směřuje k tomu, aby žáci:
 zrealizovali sadovnickou úpravu podle plánu
 vysazovali sadovnický materiál ve správné době a správnými postupy
 naučili se správné postupy při založení trávníku a realizaci drobných sadovnických
staveb
 prováděli ošetření rostlin po výsadbě i v dalších letech
 prováděli údržbu zahradních staveb a ošetření trávníku
 sledovali vývoj moderních technologií při zakládání sadovnických úprav a dále se
v této oblasti vzdělávali
Výukové strategie
kladen především na samostatnou práci žáků, práci s odbornou literaturou a internetem.
Výuka je doplňována procvičováním poznávání sortimentu dřevin v dendrologicky bohatém
parku okolo budovy zámku a prováděním praktických realizací v terénu. Některé ze
sadovnických realizací žáci shlédnou na odborných exkurzích.
Předmět zakládání a údržba sadovnické zeleně rozvíjí u žáků především odborné kompetence
a kompetence k pracovnímu uplatnění:
 dodržování právních předpisů při zakládání sadovnických úprav
prostředí
 komunikaci se zákazníky
a postojů)
osobnímu růstu
Sadovnické úpravy jsou součástí každého města, ale i vesnic. Při jejich zakládání
musí zahradníci dodržovat určité estetické, technické a technologické postupy, jejichž
teoretické znalosti získává žák při studiu. Při realizaci v terénu si je může vyzkoušet i v praxi.
Žák je praktickými příklady veden k odpovědnosti za čistotu a ochranu sadovnických úprav
ve svém bydlišti.
Ochrana životního prostředí ve městě by se měla stát posláním každého
zahradníka, a v tomto duchu je žák připravován. Vždyť založením sadovnické úpravy ve
městě se stává zahradník tvůrcem životního prostředí a je jen přirozené, pokud o něj dále
pečuje.
Studiem sadovnické dendrologie si žák prohlubuje odborné zahradnické znalosti
potřebné k výkonu povolání. Učivo je doplňováno o příklady z praxe, probíhá formou diskusí
žáků a učitele. Žák se učí obhajovat svůj názor a přijímat názory kolegů.
 ceníky rostlinného a stavebního materiálu
 travní směsi
 závlahové technologie
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 zvolí správný druh materiálu
 rozdělí okrasné dřeviny do skupin
dřevin podle doby výsadby
Sadovnický materiál
 prostokořenný materiál
 dřeviny s balem
 kontejnerovaný materiál
5
Žák:
 čte údaje z plánu
 rozměří pozemek podle plánu
 zvolí způsob modelace terénu
 navrhne postup výsadby
 uvede ošetření rostlin po výsadbě
 popíše způsob položení dlažby
 popíše postup stavby jezírka
 zvolí způsob realizace trávníkových
ploch
 doporučí způsob závlahy
 popíše ošetřování sadovnické výsadby
v dalších letech po výsadbě
 vysvětlí zásady zmlazování keřů a
stromů
Zakládání sadovnické výsadby
 plán
 rozměření
 modelace terénu
 postup výsadby
 ošetření po výsadbě
 dlažba
 jezírka
 trávník
 závlaha
27
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
32
od 1. září 2012
Obecné cíle
Jednou z důležitých oblastí zahradnické činnosti je i odbyt vypěstované produkce a její
prodej popřípadě zpracování. Velikost pěstitelských firem, tlak obchodních řetězců a
zpracovatelských podniků u nás postupně přivádí pěstitele ke sdružování do odbytových nebo
zpracovatelských družstev. Finalizace výrobku (v našem případě ovoce a zelenina) přináší
pěstitelům cenný ekonomický zisk, a je tedy důležité, aby se pěstitel na vytváření tohoto zisku
významně podílel. Jednou z možností je skladování nebo konečné zpracování ovoce a
zeleniny. Poznatky ze základů skladování a zpracování těchto významných surovin by měl
žák získat právě v tomto předmětu.
Předmět je vyučován jako volitelný a je určen pro žáky 2. – 4. ročníku podle zájmu.
Pro otevření studia tohoto předmětu je potřeba studijní skupina alespoň 15 žáků. Učivo je
úzce propojeno s učivem ovocnictví a zelinářství, řada technologických postupů souvisí
s učivem předmětu chemie.
Žák se naučí vhodné postupy pro skladování ovoce a zeleniny, dokáže zhodnotit
skladovací podmínky pro jednotlivé druhy i popsat některé choroby vznikající špatným
skladováním. Naučí se také základní technologické postupy zpracování ovoce a zeleniny,
některé si i samostatně vyzkouší.
Učivo se průběžně aktualizuje o moderní trendy a nové technologie v oboru
Výuka předmětu zpracování ovoce a zeleniny směřuje k tomu, aby žáci:
 dokázali navrhnout a upravovat podle nároků jednotlivých druhů ovoce a zeleniny
vhodné skladovací podmínky
 znali způsoby skladování a zpracování ovoce a zeleniny
 dovedli předcházet vzniku chorob ovoce a zeleniny ve skladech
 vysvětlili význam integrovaných a biologických systémů pěstování ovoce a zeleniny
z hlediska životního prostředí a kvality získané produkce
 chápali ekonomický profit z konečné finalizace produktů zahradnické výroby
 získali další možnosti uplatnění na trhu práce ve zpracovatelském průmyslu
Výukové strategie
Nové učivo je probíráno metodou výkladu spojeného s vysvětlováním a zadáváním
problémových úloh, které mohou řešit žáci samostatně nebo ve skupinách. K názornosti
výuky přispějí ukázky a ochutnávky hotových výrobků a samostatná příprava některých z
nich.
Žáci na závěr společně sesbírají a vytvoří „kuchařku“ domácích receptur zpracování různých
druhů ovoce a zeleniny. S problematikou skladování a zpracování ovoce a zeleniny se žáci
seznámí i prostřednictvím besed s pěstiteli nebo na některých odborných exkurzích.
školního řádu. Znalosti žáků se ověřují především písemnými testy. Hodnotí se schopnost
žáků aktivně pracovat a komunikovat při vyučovací hodině, samostatnost při zpracování
úkolů nebo naopak aktivní spolupráce při řešení skupinových problémů a činností. Důraz je
kladen především na schopnost dosažené znalosti uplatňovat při praktických činnostech.
Předmět zpracování ovoce a zeleniny rozvíjí u žáků především odborné kompetence a
kompetence k pracovnímu uplatnění:
prostředí
a postojů)
osobnímu růstu
Při skupinové práci na „kuchařce nejoblíbenějších receptů“ pracují žáci společně,
musí si rozdělit práci na dílčí úkoly a potom je spojit v jeden celek.
Produkce ovoce a zeleniny je různé kvality, dnes se zdůrazňují pojmy integrované
produkce a bioprodukce. Oba souvisí s kvalitou suroviny pro zpracování. Žáci na toto téma
zpracovávají seminární práci.
Studiem zpracování ovoce a zeleniny si žák prohlubuje odborné zahradnické
znalosti potřebné k výkonu povolání. Učivo je doplňováno o příklady z praxe, probíhá formou
diskusí žáků a učitele. Žák se učí obhajovat svůj názor a přijímat názory kolegů.
 zpracovatelské podniky a technologie
 biologické farmy
 systémy integrované produkce ovoce a zeleniny
Žák:
 debatuje o struktuře produkce ovoce a
zeleniny v ČR a postavení ČR v rámci
světové produkce
 uvede nejvýznamnější země z
hlediska světové produkce ovoce a
zeleniny
 porovná a uvede rozdíly mezi
produkcí klasickou, integrovanou a
bioprodukcí
 zhodnotí způsoby pěstování ovoce a
zeleniny z hlediska kvality dosažené
suroviny
 uvede chemické složení ovoce a
zeleniny s příklady
 charakterizuje jednotlivé druhy ovoce
a zeleniny z hlediska obsahu
výživných látek
 uvede složení spotřebního koše
v oblasti ovoce a zeleniny a
požadavky na jeho kvalitu
Učivo
Význam ovoce a zeleniny,
skladování a zpracování
 produkce ovoce a zeleniny u nás
 chemické složení ovoce a
zeleniny
 požadavky spotřebitele
Žák:
Skladování ovoce a zeleniny
 dozrávací proces
skladované suroviny
 choroby skladovaného ovoce a
 popíše dozrávací proces plodů ovoce a
zeleniny
zeleniny
 podmínky pro skladování
 charakterizuje jednotlivé sklizňové
 způsoby skladování
zralosti, uvede příklady druhů
 odbytová družstva
 uvede nejčastější příčiny
znehodnocování ovoce a zeleniny ve
skladech
 uvede a popíše nejdůležitější zástupce
chorob ovoce a zeleniny při
skladování, navrhne vhodná opatření
k jejich zamezení
 vysvětlí vliv jednotlivých podmínek
na průběh a délku skladování
 zhodnotí vliv skladovacích podmínek
na omezení výskytu chorob
skladovaných surovin
 popíše způsoby skladování
s uvedením příkladů vhodnosti pro
jednotlivé druhy ovoce a zeleniny
 uvede technologické postupy
zlepšující kvalitu vyskladněného
Počet
hodin
4
10
ovoce a zeleniny před prodejem
 vysvětlí význam odbytových družstev
Žák:
 vyjmenuje nejvýznamnější
technologické postupy zpracování
ovoce a zeleniny
 vysvětlí mikrobiální změny při zkáze
potravin
 uvede u jednotlivých technologických
postupů zpracování, které postupy
zamezují rozvoji mikrobiálních změn
 popíše jednoduché technologické
postupy přípravy ovoce a zeleniny pro
zpracování
 navrhne pro jednotlivé druhy ovoce a
zeleniny vhodné způsoby zpracování
 popíše jednotlivé technologické
postupy zpracování s uvedením
příkladů vhodnosti pro různé druhy
ovoce a zeleniny
 připraví zvoleným technologickým
postupem finální zpracovatelský
výrobek (kompot, džem, sterilovaná
zelenina…)
 sestaví ve spolupráci žáků v ročníku
„kuchařku“ nejoblíbenějších receptů
zpracování ovoce a zeleniny
 mikrobiální změny při rozkladu
potravin
 základní technologické postupy
přípravy surovin
 způsoby konzervace ovoce a
zeleniny
18
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
32
od 1. září 2012
Obecné cíle
Vyučovací předmět interiérová floristika rozvíjí teoretické a praktické znalosti získané
v předmětu základy floristiky. Žák pracuje s moderními trendy ve vazačství a aranžování.
Naučí se pracovat s prostorem, je schopen navrhovat výzdoby interiérů živými rostlinami,
dekoracemi a aranžmá. Je rozvíjeno jeho estetické cítění, smysl pro krásu a harmonii.
propojeno s učivem předmětů základy floristiky, květinářství a odborná praxe. Využívá i
poznatky z biologie a základů zahradnictví.
Žák se na základě principů estetiky naučí navrhovat vkusné výzdoby interiérů jak
živými rostlinami podle vegetačních podmínek, tak i floristickými dekoracemi z živých i
neživých materiálů.
Výuka interiérové floristiky směřuje k tomu, aby žáci:
 používali při navrhování a vytváření výzdoby interiéru základní estetické zákonitosti
 vnímali rostliny a přírodní materiál jako zdroj inspirace, kombinovali vhodné barvy,
 vytvářeli dekorace a aranžmá do interiéru
 vybírali vhodné rostliny k ozelenění interiérů
 dovedli řešit problémy související s technickým řešením interiérové kompozice
 používali moderní trendy ve floristice a dále sledovali jejich vývoj
Výukové strategie
techniky nebo živého materiálu a žáci si je prakticky vyzkouší při odborných cvičeních.
Důraz je kladen na samostatnou a skupinovou práci žáků.
řešení konkrétních zadání návrhů a výrobě dekorací a aranžmá. Při hodnocení je bráno v potaz
i nadšení žáků, jejich výtvarné a estetické schopnosti, originalita, tvořivost, cit a schopnost
vnímat přírodu.
uplatnění:
prostředí
 komunikaci se zákazníky a zaměstnavateli
 odpovědnost za životní prostředí okolo nás
a postojů)
osobnímu růstu
Studiem interiérové floristiky si žák prohlubuje odborné znalosti potřebné
k výkonu povolání. Učivo je doplněno o praktické nacvičování vazby v interiéru a tvorby
florálních objektů. Žák se učí svoji práci navrhnout a také ji před ostatními žáky popsat,
vyzdvihnout přednosti, ukázat nedostatky a zhodnotit ji. Žák tímto způsobem procvičuje
potřebnou komunikaci a zásady slušného chování při jednání se zákazníkem.
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 definuje prostor
 popisuje prvky tvořící prostor
 vysvětlí princip zlatého řezu
v prostoru
 vysvětlí kompoziční pravidla řešení
protoru
 navrhuje různé kombinace řešení
prostoru
 ruší jednotvárnost prostoru
dynamickými prvky
Prostor a jeho vlastnosti
 uspořádání prostoru
 zlatý řez
 opakování, rytmus, proporce,
kontrast, vzdušnost
 teorie prostorové kompozice
6
Žák:
 rozdělí a popíše jednotlivé typy
interiérů
 popíše možnosti osvětlení interiéru a
tepelné zdroje
 vysvětlí působení světla a stínu na
člověka v naaranžovaném prostoru
 kombinuje vhodné barvy, využívá
funkcí barev
 vysvětlí použití barev v prostoru pro
různé aranžérské záměry
 navrhne vhodné kombinace barev do
konkrétního prostoru
 navrhne možné dekorace interiérů
Charakteristika interiérů
 kategorizace interiérů budov
 světlo v interiéru
 barvy v interiéru
 způsoby dekorací interiérů
6
Žák:
Rostliny v interiérech a exteriérech
 popíše nároky rostlin na světlo, teplo
 rostlina a světlo
 vysvětlí vzájemnou interakci světla a
 rostlina a teplo
tepla na rostliny
 způsoby pěstování rostlin
 popíše možná poškození rostlin
 rostlinné dekorační úpravy
nedostatkem či nadbytkem světla,
 návrh ozelenění interiéru
tepla
 navrhne vhodné druhy rostlin do
konkrétních podmínek interiéru dle
jejich požadavků na světlo a teplo
 navrhne vhodné osvětlení rostlin
 porovná výhody a nevýhody
jednotlivých způsobů pěstování rostlin
v interiéru
 popíše způsob založení hydroponické
výsadby
 vypočítá množství hnojiva do
hydroponického roztoku dle
10












koncentrace
popíše správný způsob zálivky při
hydroponickém pěstování
uvede vhodné vlastnosti minerálního
substrátu
popíše méně tradiční pěstební systémy
navrhne do daného interiéru vhodné
solitérní hrnkové rostliny
navrhne vhodné rozmístění
(seskupení) rostlin do interiéru
navrhne osázení nádoby do interiéru a
exteriéru
navrhne květinový záhon do interiéru
navrhne mobilní zeleň do exteriéru
popíše vhodné nádoby pro rostliny
popíše ošetřování rostlin v interiéru
vytvoří návrh ozelenění interiéru
zhodnotí osázení interiéru dle zásad
prostorové kompozice
Žák:
 zhodnotí různé druhy dekorací a
aranžmá z hlediska uplatnění
v interiéru
 vysvětlí pojem florální objekt a jeho
funkci v interiéru
 navrhne různé florální objekty do
interiéru a vysvětlí funkci, kterou mají
splňovat
 tvoří florální objekty a zdobí je
Květinové dekorace a aranžmá v
interiéru
 druhy dekorací a aranžmá
 florální objekty
10
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
32
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět speciální zahradnická mechanizace doplňuje předmět zahradnická
mechanizace, který je vyučován jako povinný předmět. Zabývá se detailněji vybranými
mechanizačními prostředky s cílem rozšířit studentům informace o konstrukci, využívání a
zajišťování provozu těchto prostředků. Na základě těchto informací je žák schopen zhodnotit
jednotlivé prostředky v konstrukčním řešení, ekonomice provozu, zajištění servisu a BOZP.
Učivo je zařazeno do 2. – 4. ročníku studia, jedná se o nepovinný předmět, který
rozvíjí zájmovou orientaci žáků. Rozšiřuje a prohlubuje učivo předmětu zahradnická
mechanizace. Využívá znalostí předmětu fyzika, základy zahradnické výroby a motorová
vozidla.
Žáci pochopí detailně konstrukci pracovních mechanismů, pochopí principy jejich
řešení, seznámí se s výhodami a nevýhodami, použitím, obsluhou a údržbou speciální
zahradnické mechanizace. Získají schopnost hodnocení strojů a zařízení při nákupu, zavedení
ve výrobě, obsluze a provozu.
Učivo se bude průběžně aktualizovat o moderní trendy a nové technologie v oboru
 hodnotili technické prostředky na základě principu jejich řešení
 využívali možnosti technického vybavení výrobních objektů k úpravě pěstebního
prostředí
 hodnotili mechanizační prostředky s ohledem na funkci, životnost, použití a údržbu
 využívali detailní znalosti mechanizačních prostředků k jejich pořizování, provozu a
údržbě
 hodnotili mechanizační prostředky z hlediska bezpečnosti, hygieny práce a ochrany
Technické vzdělání směřuje k tomu, aby žáci získali:
 pozitivní vztah k technice
 přesnost ve vyjadřování
Výukové strategie
Obsah učiva je veden tak, aby žáci přijímali nové poznatky s vědomím jejich
využitelnosti v ostatních předmětech, při dalším studiu, v osobním životě a zejména při
výkonu budoucího povolání.
Výuka probíhá v učebně vybavené tabulí pro kreslení. Je vedena formou výkladu,
který je doplněn kreslením schémat a vhodným použitím obrázků z odborné literatury,
propagačních materiálů a časopisů. O obsahu výuky si žáci vedou samostatné poznámky.
Z vybraných témat jsou žákům zadávány referáty, ve kterých budou žáci zpracovávat
probíranou tématiku.
K jednotlivým probraným tematickým celkům je zařazen kontrolní test nebo písemná práce.
Ústní zkoušení je zařazováno průběžně, má charakter opakování probraného učiva.
Hodnocení vědomostí žáků se řídí klasifikačním řádem. Do celkového hodnocení se
započítává ústní zkoušení, výsledky písemného projevu, hodnocení poznámkového sešitu a
práce žáka při výuce.
Předmět speciální zahradnická mechanizace rozvíjí u žáků především odborné
kompetence, kompetence k pracovnímu uplatnění a k řešení problémů:
 schopnost samostatného hodnocení funkčnosti, provozní spolehlivosti, kvality práce,
ekonomiky provozu a BOZP dané mechanizace a výrobních objektů
 schopnost práce s technickou dokumentací, propagačními materiály, nabídkovými
projekty technologií
 schopnost samostatného kreslení a čtení schémat, grafů, výkresů a nákresů technologií
v zahradnické výrobě
prostředí
a postojů)
osobnímu růstu
Studiem žák získává znalosti technického charakteru, které uplatní při jednání
s pracovním kolektivem, s prodejními a servisním organizacemi.
Používání mechanizace v zahradnické výrobě má vliv na životní prostředí –
především ochranu půdního fondu, ale i bezpečné manipulace s hnojivy a pesticidy. Žák
s učitelem diskutuje na téma minimalizace zpracování půdy, moderní stroje pro hnojení a
chemickou ochranu s přesným dávkováním nebo porovnává energetické zdroje.
Studiem speciální zahradnické mechanizace si žák prohlubuje odborné znalosti
 hodnocení a využití nabídky firem pro vybavení objektů, strojní vybavení a vybavení
nářadím
 informace o provozních zkouškách, hodnocení a testech BOZP mechanizačních
prostředků
 informace o zajištění servisu mechanizačních prostředků
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 uvede způsoby vytápění objektů,
zhodnotí výhody a nevýhody
 porovná princip ovládání větrání
 nakreslí
schémata
jednotlivých
způsobů závlahy
 porovná principy stínění a uvede
využití
 uvede způsoby řešení stolového
vybavení
Zařízení výrobních objektů
 vytápěcí zařízení
 větrací zařízení
 závlahové zařízení
 stínící zařízení
 stolové vybavení
5
Žák:
Malotraktory
 popíše konstrukci dvounápravového  dvounápravové malotraktory
malotraktoru
 jednonápravové malotraktory
 uvede
a
zhodnotí
vlastnosti
dvounápravového malotraktoru
 popíše konstrukci jednonápravového
stavebnicového malotraktoru
 uvede
a
zhodnotí
vlastnosti
jednonápravového malotraktoru
3
Žák:
Ruční a ruční motorové nářadí
 rozdělí a popíše konstrukci ručního  nože, nůžky, pilky
nářadí
 motorová pila
 uvede vlastnosti a použití ručního  křovinořez
nářadí
 plotostřih
 popíše konstrukci ručního motorového  strojní nůžky
nářadí
 drtiče
 uvede
důležité
bezpečnostní
informace k jednotlivým skupinám
ručního motorového nářadí
Žák:
Stroje pro ošetřování trávníků
 rozdělí žací stroje podle principu  žací stroje
činnosti žacího ústrojí
 sběrače, provzdušňovače
 popíše konstrukci jednotlivých typů  prořezávače
žacích ústrojí
 vysavače, zametače
 popíše provedení žacích strojů
 přihnojovače, sněžné frézy
 uvede použití žacích strojů a
organizaci práce se žacími stroji
 popíše konstrukci ostatních prostředků
pro ošetřování trávníků, nároky na
obsluhu, údržbu a organizaci práce
6
Žák:
Prostředky
pro
 provede
rozdělení
strojů
pro ochranu
chemickou ochranu podle principu  postřikovače
5
chemickou
7
činnosti
 popíše činnost postřikovače, rosiče,
zmlžovače
 uvede způsoby organizace práce
jednotlivých strojů pro chemickou
ochranu
 rosiče
 zmlžovače
 ostatní prostředky
Žák:
 popíše konstrukci a činnost trubkové
závlahy
 popíše konstrukci a činnost pásové
závlahy
 popíše konstrukci a činnost hlavních
typů používaných čerpadel
Žák:
 rozdělí mechanizační prostředky pro
přípravu substrátů podle principu
 činnosti
 uvede
výhody
a
nevýhody
jednotlivých konstrukčních řešení
drtičů a štěpkovačů
Mechanizační prostředky
silnoproudou závlahu
 trubková závlaha
 pásová závlaha
 čerpadla
pro
4
Prostředky pro přípravu substrátů
a setí
 drtiče
 štěpkovače
 plnící, hrnkovací stroje
2
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
32
od 1. září 2012
Obecné cíle
Vyučovací předmět sadovnické květinářství rozšiřuje znalosti v oblasti pěstování
květin o praktické dovednosti. Žák se seznámí s možnými úpravami výsadeb a využitím
květin v sadovnických úpravách. Je schopen navrhovat jednoduché trvalkové záhony,
ornamentální záhony ve městech a parcích, posoudí vhodnost jednotlivých druhů květin
v zahrádkách a předzahrádkách. Seznámí se ze způsoby zakládání skalek, vodních ploch a
jezírek. Prakticky dokáže tvořit výsadby koryt a truhlíků, využívá nádobových rostlin
k výzdobě teras a pergol.
Učivo předmětu vede žáky k citlivému přístupu a kladnému vztahu k našemu
životnímu prostředí. Ukazuje bohatost přírody jako nekonečný zdroj inspirace, učí vnímavosti
a kreativitě. Květiny mají na člověka pozitivní psychologický účinek a doprovází ho při všech
více či méně důležitých událostech. Žáci by si měli osvojit manuální zručnost, odborné
znalosti, ale hlavně vložit do své práce vlastní kreativitu a kousek ze své osobnosti.
propojeno s učivem předmětů květinářství, sadovnictví, sadovnické kreslení a projektování,
sadovnická tvorba, základy floristiky a odborná praxe. Využívá i poznatky z biologie a
základů zahradnictví.
Žák porozumí základům estetiky, podle kterých je schopen tvořit květinové a
ornamentální záhony. Rozdělí rostlinný materiál do skupin podle způsobu pěstování, nároků,
délky vegetační doby a jejich estetické hodnoty. Navrhne a nakreslí jednoduché návrhy
záhonů, spočítá množství rostlin a provede jednoduchou kalkulaci. Vnímá roční období, doby
kvetení rostlin a kombinuje je mezi sebou.
.
Výuka sadovnického květinářství směřuje k tomu, aby žáci:
 pochopili základní estetické zákonitosti
 vnímali květiny a přírodní materiál jako zdroj inspirace, dokázali kombinovat
jednotlivé skupiny rostlin, jejich nároky na pěstování
 vytvářeli a navrhovali jednoduché květinové záhony, kombinovali je se sadovnickými
prvky
 dovedli řešit jednoduché problémy související se zakládáním sadovnických úprav
 využili získané poznatky v praktickém životě
Výukové strategie
Výuka předmětu probíhá metodou výkladu spojeného s názornými ukázkami a
nákresy. Žáci vstupují do předmětu již se základními znalostmi a mohou již lépe pochopit
složitější postupy zakládání sadovnických úprav. Většina témat je vysvětlena názorně
učitelem a žáci si je vyzkouší při odborných cvičeních. Vysvětlování základních
květinářských pojmů je spojeno s názornými ukázkami pomocí didaktické a počítačové
techniky.
květinářských pojmů. Důraz je kladen především na schopnosti žáků při řešení konkrétních
zadání. Při hodnocení je bráno v potaz i nadšení žáků, jejich výtvarné a estetické schopnosti,
cit a schopnost vnímat přírodu.
Předmět květinářství rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence
prostředí
a postojů)
osobnímu růstu
Pěstování květin na zahradách, ve veřejné zeleni měst a vesnic, v exteriérech a
interiérech bytů, hal i v aranžování má vliv na estetické cítění každého člověka. Žák se učí
dodržování estetických pravidel při použití květiny v sadovnické úpravě i v interiéru, které
aplikuje např. při návrhu výsadby květinového záhonu.
Přírodní materiály jsou zdrojem inspirace. Při vytváření sadovnických úprav je
Studiem sadovnického květinářství si žák prohlubuje odborné zahradnické znalosti
krátkých referátů nebo seminárních prací dle zadání. Navrhuje sadovnické úpravy na PC. Při
zpracovávání informací žák používá zásady zpracování dokumentu na PC – odstavce, fonty a
zvýraznění písma, zarovnání, kontrolu pravopisu atd.
 termíny konání odborných výstav a seminářů
 novinky a sledování moderních trendů
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 uvědomuje si vliv historie na
současnou tvorbu
 popíše jednotlivá historická období,
jejich znaky
 začleňuje a využívá historických
prvků při tvorbě ornamentálních
záhonů
Historie a vývoj květinových úprav
 historická období, jednotlivé
znaky
 vliv na vývoj současné tvorby
2
Žák:
 používá latinské názvy rostlin
 určí vhodné zástupce z jednotlivých
skupin do sadovnických úprav
 kombinuje dle vlastností jednotlivé
druhy, citlivě vnímá tvary a barvy
jednotlivých rostlin
 posoudí délku vegetačního období
rostlin a následně kombinuje mezi
sebou vhodné druhy
 popíše způsoby přezimování
nádobových rostlin
 orientuje se v dělení rostlinného
materiálu a využívá těchto vlastností
při návrzích sadovnických úprav
Rozdělení rostlinného materiálu do
skupin
 letničky, zástupci a jejich
vlastnosti
 dvouletky, zástupci, využití,
způsob pěstování
 trvalky, zástupci, využití ve
skalkách, korytech, záhonech
 cibuloviny a hlíznaté rostliny,
zástupci, způsob pěstování
 nádobové rostliny, zástupci,
využití, způsob pěstování
10
Žák:
Typy sadovnických úprav
 definuje základní estetické zákonitosti  ornamentální záhony
a využívá je při tvorbě záhonů
 trvalkové záhony
 rozdělí sadovnické úpravy na
 skalky
symetrické, asymetrické a volně
 zahrádky a předzahrádky
rostoucí
 parkové úpravy
 kombinuje rostliny dle jejich výšky
 vodní plochy a jezírka
růstu
 nádobové rostliny
 zhotoví jednoduché návrhy
ornamentálních záhonů
 volí vhodný spon rostlin a následně
vypočítá počty rostlin pro výsadby
 popíše způsoby ošetření rostlin před
výsadbou i během vegetace
 dodržuje zásady při zakládání
trvalkových záhonů
 rozděluje trvalky podle použití
(k řezu, kvetoucí celoročně, bylinkové
úpravy….)
 určí vhodné materiály pro založení
skalek, volí správné přírodní materiály
14
 kombinuje vhodné skalničky dle doby
kvetení, výšky a způsobu růstu
 poznává základní sukulentní rostliny,
doporučí jejich výsadbu do koryt a
jiných nádob
 rozdělí cibuloviny dle jejich
původního výskytu a doporučí
výsadbu do parků, městských záhonů,
zahrad a předzahrádek
 určuje vhodné rostliny do vesnických
a městských úprav
 doporučí vhodné rostliny jako
náhradu za trávník
 pozná materiály používané na výrobu
nádob, závěsných květináčů a truhlíků
 navrhuje netradiční způsoby osázení
nádob rostlinami
 vysvětlí postupy při zakládání
vodních ploch a jezírek v zahradách
 doporučí vhodné vodní a bahenní
rostliny k osázení vodních ploch a
jezírek
 vnímá estetickou úlohu vody, její vliv
na psychiku člověka a život
v sadovnických úpravách
Žák:
 zhotovuje jednoduché nákresy a
návrhy
 vysvětlí základní postupy a techniky
kreslení
 sestaví kalkulaci osázení nádob,
záhonů, sadovnických úprav…
 volí vhodné rostliny pro dlouhodobé
pěstování rostlin v nádobách
 využívá svojí kreativity při tvorbě
netradičních úprav v nádobách
Návrhy a nákresy
 ornamentální záhony
 volně rostoucí trvalkové záhony
 okrasné truhlíky a nádoby pro
krátkodobé i dlouhodobé
pěstování
 netradiční sadovnické úpravy
(bylinkové záhony, balkony….)
6
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
32
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět management a marketing doplňuje teoretické poznatky žáků z oblasti
hospodářství, zákonodárství a podnikání. Žák se seznámí s marketingovými zákonitostmi tak,
aby byl schopen pochopit moderní trendy v hospodářství státu a také prakticky zvládl práci se
zákony platnými v naší ekonomice. V oblasti managementu získá poznatky z ekonomiky při
plánování, organizování a řízení podniku. Tyto poznatky využije při zakládání a vedení
vlastní firmy.
Předmět management a marketing je určen pro žáky 3. – 4. ročníku. Je předmětem
nepovinným, který nebude otevírán pravidelně, ale podle zájmu žáků. Minimální počet ve
skupině je 15 žáků. Učivo je úzce propojeno s poznatky předmětu ekonomika a právo, ale
využívá i poznatky z předmětu výchova k občanství.
Žák získá souhrn informací potřebných k svému rozvoji v oblasti marketingu,
managementu a práva. Důraz bude kladen především na uplatnění učiva v běžném životě,
významně se rozvíjí ekonomické vzdělání žáka.
Výuka marketingu a managementu směřuje k tomu, aby žáci
 dokázali rozdělit a charakterizovat pojmy z managementu a marketingu
 používali odbornou ekonomickou literaturu
 využívali daňové zákony
 vymezili práva a povinnosti zaměstnanců
 orientovali se v ekonomice podniku, mzdových předpisech, daňových předpisech
 získávali nové poznatky v oblasti marketingu a managementu s využitím výpočetní
techniky – internetu
 získali informace pro založení a řízení svého podniku
Výukové strategie
Nové učivo je probíráno metodou výkladu spojeného s vysvětlováním a názornými
ukázkami pomocí didaktické nebo počítačové techniky. Aktivita žáků je rozvíjena zadáváním
samostatných prací, pomocí skupinového a problémového vyučování.
celků ověřuje souhrnným testem. Důraz je kladen především na pochopení učiva a jeho
aplikaci při řešení konkrétních problémů, používání odborných termínů a věcnou
argumentaci.
Management a marketing je součástí každodenního života podnikatele. Při využívání
ekonomických zákonitostí je třeba efektivně využívat a chránit přírodní zdroje. V rámci
předmětu management a marketing důležité vést žáky k uvědomování si odpovědnosti za stav
životního prostředí obecně i v dané lokalitě.
Předmět management a marketing rozvíjí u žáků především odborné kompetence,
kompetence k pracovnímu uplatnění, personální a sociální kompetence:
 efektivní hospodaření s finančními prostředky
prostředí
 uvědomování si práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů
 schopnosti a znalosti potřebné k podnikání
 etiku podeje a zahradnické produkce obecně
a postojů)
osobnímu růstu
Žák se orientuje v zákonitostech marketingu a managementu a využívá je nejen ve
svůj prospěch, ale i ve prospěch společnosti. Využívá legislativu v oblasti marketingu a
managementu.
Žáci jsou vedeni k respektování potřeb životního prostředí s ohledem na marketing
a management. Volí takové metody, aby nedocházelo poškozování životního prostředí a
člověka, zejména v oblasti propagace.
Žáci jsou vedeni k orientování se v zákonitostech marketingu a managementu
v oblasti světa práce, při uplatnění v soukromém podnikání. Naučí se reálně posoudit své
schopnosti, vyhledávat možnosti uplatnění se ve svém a jiných oborech ve světě práce.
 SWOT analýza
 vývoj a trendy současného managementu
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 vysvětlí pojmy
 aplikuje zákonitosti při řešení úloh
 vysvětlí význam kontroly
 uvede způsoby a možnosti komunikace
 zhodnotí požadavky na managera
 uvede vývoj a současné trendy
managementu
Základy managementu
 pojetí managementu
 rozhodování
 plánování
 vedení
 organizování
 komunikace
 kontrola
 profil managera
 vývoj a současné přístupy
k managementu
16
Žák:
 vysvětlí pojmy
 uvede etapy vývoje marketingu
 provede SWOT analýzu a vyhodnotí
slabé a silné stránky
 provede charakteristiku spotřebitele a
navrhne možnosti využití
spotřebitelských zájmů
 charakterizuje marketingový mix a
možnosti jeho využití na trhu
 stanoví výhody segmentace trhu
 zhodnotí demografická a jiná hlediska
v této problematice
Marketing
 úvod do marketingu
 SWOT analýza
 charakteristika spotřebitele
 marketingový mix
 segmentace trhu
16
Obor vzdělání:
Název ŠVP:
Zahradnictví
Platnost:
32
od 1. září 2012
Obecné cíle
Předmět sadovnická dendrologie navazuje na základní učivo předmětu ve 2. – 4
ročníku a rozšiřuje ho o přehled nejvýznamnějších kultivarů. Jejich znalost rozvíjí odbornou
zdatnost žáka, kterou později využije jak v praxi tak při studiu na vysoké škole.
otevření studia tohoto předmětu je potřeba studijní skupina alespoň 15 žáků. Učivo úzce
navazuje na učivo sadovnictví a dendrologie, žák ho dále využije při výuce sadovnického
kreslení a projektování a sadovnické tvorby.
Žáci se seznámí s jednotlivými kultivary stromů, keřů i jehličin, naučí se je poznávat a
vhodně zakomponovávat do sadovnických úprav.
Výuka sadovnické dendrologie směřuje k tomu, aby žáci:
 poznali nové kultivary dřevin, dokázali je popsat
 aktivně používali české i latinské názvy okrasných dřevin
 rozšiřovali své znalosti v oboru
 navrhovali kultivary dřevin dle jejich velikosti, barevnosti, nároků a dalších
charakteristik do sadovnických úprav
 sledovali moderní trendy a vývoj nových kultivarů dřevin, dále se v této oblasti
vzdělávali
Výukové strategie
kladen především na samostatnou práci žáků, práci s odbornou literaturou a internetem.
Výuka je doplňována procvičováním poznávání sortimentu dřevin v dendrologicky bohatém
parku okolo budovy zámku. Zajímavé kultivary žáci shlédnou na odborných exkurzích
v arboretech a parcích.
Předmět sadovnická dendrologie rozvíjí u žáků především odborné kompetence a kompetence
 komunikaci se zákazníky a zaměstnavateli
 etiku zahradnické produkce
a postojů)
osobnímu růstu
aby se zachoval přirozený ráz krajiny. K tomu se žák musí naučit rozpoznávat a popsat
základní sortiment jehličnatých a listnatých dřevin, popínavých rostlin, trav i trvalek.
Studiem sadovnické dendrologie si žák prohlubuje odborné zahradnické znalosti
krátkých referátů nebo seminárních prací dle zadání. Využívá počítačové programy Coniferia,
Acer. Při zpracovávání informací žák používá zásady zpracování dokumentu na PC –
Učivo
Počet
hodin
Žák:
 význam zeleně, hodnota
hledisek
okrasných dřevin
 rozdělí okrasné dřeviny podle vnějších  dřeviny a jejich vnější znaky
znaků
 tvarové kultivary
 charakterizuje pestrolisté kultivary
 pestrolisté kultivary
1
Žák:
 charakterizuje opadavé keře obecně
 uvede tvarové a pestrolisté kultivary
Listnaté keře opadavé
 Zaměření na kultivary:
Acer, Aesculus, Alnus, Aralia,
Amelanchier, Berberis, Budleia,
Caragana, Chaenomeles, Cornus,
Swida, Colutea, Corylus,
Cotoneaster, Daphne, Deutzia,
Euonymus, Forsythia, Exochorda,
Hamamelis, Hydrangea, Kerria,
Laburnum, Ligustrum, Lonicera,
Magnolia, Paeonia, Philadelphus,
Physocarpus, Potentila, Prunus,
Rhododendron, Rhus, Ribes,
Rosa, Salix, Sambucus, Spiraea,
Syringa, Weigela
 zhotovení sbírky dřevin
7
Žák:
 charakterizuje skupinu listnatých
stromů
druhům
původním druhům
Listnaté stromy
Acer, Aesculus, Alnus, Betula,
Carpinus, Fagus, Fraxinus,
Gleditsia, Liriodendron,
Magnolia, Morus, Prunus, Pyrus,
Salix, Tilia, Ulmus
7
Žák:
 charakterizuje skupinu jehličnatých
dřevin
druhům
původním druhům
Jehličnaté dřeviny
 čeleď: Taxaceae (Taxus)
 čeleď: Taxodiaceae
(Taxodium, Metasequoia,
Cryptomeria)
 čeleď: Cephalotaxaceae
(Cephalotaxus)
 čeleď: Pinaceae (Pinus, Picea,
Larix, Pseudolarix, Abies,
Cedrus, Pseudotsuga, Tsuga)
 čeleď: Cupressaceae (Thuja,
Thujopsis, Chamaecyparis,
Cupressocyparis, Juniperus,
7
Microbiota)
 čeleď: Ginkgoaceae (Ginkgo)
Žák:
 charakterizuje skupinu stálezelených
dřevin
druhům
původním druhům
Listnaté keře stálezelené
Zaměření na kultivary:
 čeleď: Ericaceae (Andromeda,
Pieris, Calluna, Erica,
Rhododendron)
 čeleď: Berberidaceae
(Berberis, Mahonia)
 čeleď: Rosaceae (Cotoneaster,
Prunus, Pyracantha)
 čeleď: Caprifoliaceae
(Lonicera, Viburnum)
 čeleď: Aquifoliaceae (Ilex)
 čeleď: Buxaceae (Buxus)
 čeleď: Thymelaceae (Daphne)
 čeleď: Celastraceae
(Euonymus)
 čeleď: Lamiaceae (Lavandula)
 čeleď: Apocynaceae (Vinca)
6
Žák:
 charakterizuje skupinu popínavých
dřevin
druhům
původním druhům
Popínavé dřeviny
 Actinidia, Campsis, Clematis,
Hedera, Lonicera, Partenocissus,
Rosa
2
Žák:
 jmenuje zajímavé sbírkové dřeviny
Sbírkové a jinak zajímavé dřeviny
2
Změny ŠVP Zahradnictví – Rozrazil (platnost od 1.9.2011)
do verze - ŠVP Zahradnictví - Sedmikráska (platnost od 1.9.2012)
str.1
verze ŠVP Rozrazil změněno na Sedmikráska
str. 7-8
nové formulace studijních oborů na škole
str. 31- 32 změna učebního plánu
o změna dotace základů zahradnictví (2-2)
o změna názvu předmětu základy sadovnického kreslení a
projektování na sadovnické kreslení a projektování
str. 35
úprava rozvržení RVP do ŠVP
o 1 hodina biologie převedena z přírodovědného vzdělávání do
základů zahradnické výroby
str. 82
úprava učební osnovy chemie
o změna počtu hodin v jednotlivých tematických celcích
str. 89
úprava učební osnovy biologie
str. 128
úprava učební osnovy základů zahradnictví

ŠVP Sedmikráska platný od 1.9.2012

Transkript

Podobné dokumenty

vy_32_inovace_161 - Střední zdravotnická škola a Obchodní

Vytváření básní - český jazyk Jméno: Jarmila Šeligová Škola

Školní řád – příloha pro žáky

Zásady bezpečnosti v hodinách TV

(Plakát 2012 final 11 6 2012

1. používat přidělenou místnost s příslušenstvím 2. na místech k

ŠKOLNÍ ŘÁD 1. Práva a povinnosti žáků, zákonných zástupců ve

Studentská praxe v Anglii 2015

Neplnoletý žák Beru na vědomí, že pokud chci, aby moje dítě bylo