Title of the paper (14pt - YTEC 2015

České vysoké učení technické v Praze
Fakulta dopravní - Horská
30. září 2015
Praha, Česká republika
Podmínky k získání řidičského průkazu a výcvik mladých řidičů ve světě
a výzkum jeho vlivu na nehodovost mladých řidičů
Jana Jirkůi
Abstrakt: The number of car accidents caused by young drivers between the ages of 18 and 24 years
has been a very actual topic within the last two years. Most of these car accidents are tragic and many
young drivers die. Statistics and researches show that behaviour of young drivers is very
unpredictable and most of tragic car crashes have been caused by non-experienced young drivers with
fresh driving licence. This problem has many root causes and it is highly necessary to find borders so
young drivers become aware of their skills and experience. There are many ways how to improve
knowledge and skills of young drivers - additional driving lessons, getting the permanent driving
license after 3 years, psychological tests etc. A research on safe driving can be considered as a way to
find these borders a can be used to find an optimal training plan to be used in praxis.
Klíčová slova: car accidents, car traffic, education, road safety, young driver
1. Úvod
Problematika výcviku mladých řidičů v rámci autoškoly i po jejím ukončení je
neustále sledována zejména v souvislosti s vysokou nehodovostí právě u mladých řidičů.
Každý stát si určuje vlastní systém pro výcvik mladých řidičů a následně i podmínky pro
udělení řidičského průkazu. I přes veškerou snahu varovat mladé řidiče před nebezpečnou
jízdou, zhruba pětina všech smrtelných dopravních nehod je zaviněna právě mladými řidiči ve
věku 18 – 24 let, přičemž důvody nehody jsou téměř identické ve všech zemích, kde se vedou
podrobné statistiky. Pro zjištění, co mladé řidiče vede k riskantní jízdě, bylo ve světě
zpracováno několik studií, které poodhalily nejčastější důvody, proč mladí řidiči tolik riskují
a nepřizpůsobují svoji jízdu tak, aby nebyli nebezpeční jak ostatním řidičům, tak i sami sobě.
V současné společnosti je velkým trendem vlastnit řidičský průkaz co nejdříve, není proto
neobvyklé, že čerstvě plnoletí vlastní řidičský průkaz. Řidičský průkaz je mnohými brán jako
vstupenka do světa dospělých, přitom jsou ale nehody způsobené mladými řidiči řazeny často
k nejtragičtějším. Každý stát má svá vlastní pravidla a zákony pro udělování řidičských
průkazů, zároveň se také ale téměř každý stát zabývá problematikou nehodovosti mladých
řidičů. Nahlédněme proto do různých vzdělávacích systému vybraných zemí, které se zároveň
velmi intenzivně věnují sledování chování mladých řidičů v závislosti na získávání jak
znalostí, tak hlavně zkušeností během jejich prvních měsíců za volantem.
2. Dopravní výchova dětí
Každý mladý řidič se během svého života nesčetněkrát setká s dopravní výchovou, a to jak
přímou ve školách, tak hlavně nepřímou, kdy sám poznává různá úskalí dopravy jako takové.
V drtivé většině případů se děti učí základním dovednostem a chování již v předškolním
věku, kdy se děti např. učí správně přecházet přechod pro chodce. Také získávají základní
Ing. Jana Jirků, České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní, Konviktská 20, Praha 1, 110 00,
[email protected]
i
1
České vysoké učení technické v Praze
Fakulta dopravní - Horská
30. září 2015
Praha, Česká republika
znalosti o vozidlech a jejich jízdě. Další krok ve vzdělávání nastává na základní škole. Od září
2013 je dopravní výchova povinně zařazena do školních vzdělávacích programů na
základních školách v ČR, a to jak na prvním, tak i druhém stupni. Mnoho škol využívá
možnosti návštěvy dopravního hřiště, kde se děti pod dohledem specialistů učí základní
dopravní značení v souvislosti především s jízdou na kole. Z dalších projektů se ujaly
především diskuse o nehodovosti a práci záchranných složek pořádaných na středních
školách, které jsou organizovány BESIPem.
V Německu funguje již mnoho let program (viz tabulka 1) speciálně vytvořený pro
základní školy, kde si děti formou hry přivlastňují správné zvyky a dovednosti. Tento trénink
je organizován německým automobilovým klubem (ADAC) a je zaměřen především na děti
a jejich rodiče. V rámci tohoto tréninku jsou rodiče i děti začleněni do několika skupin
a jejich společným cílem je řešení různých dopravních situací.
Věk
Výuka
do 5 let
Dítě jako chodec
5 – 10 let
Chování při chůzi, základní lekce řízení kola
10 – 15 let
Zdokonalení řízení kola, základy dopravních předpisů
Tabulka 1 Systém výuky dopravní bezpečnosti pro děti a mládež do 15 let v Německu
Na střední škole se již předpokládá, že dospívající již mají dostatek znalostí
a zkušeností, že dopravní výchově není věnováno tolik prostoru. A přitom by mělo, neboť
v tomto období si většina mladých lidí utváří své vlastní názory a postoje.
Jednou z hlavních příčin nehod mladých řidičů je slabá znalost dopravy. Mladiství
nemají skoro žádné hranice. Vlastnictví řidičského průkazu je nezbytnou součástí života
dospívajících lidí, přičemž si většina mladistvých neuvědomuje zodpovědnost, kterou na sebe
berou při usednutí za volant.
Mezi hlavní příčiny se ve všech sledovaných státech řadí tyto excesy (dle statistik
z Německa z roku 2012 jsou níže uvedeny vždy: procentuální podíl příslušného typu dopravní
nehody způsobenými mladými řidiči na všech dopravních nehodách způsobenými mladými
řidiči / případný podíl počtu nehod s úmrtím příslušného typu způsobenými mladými řidiči na
všech dopravních nehodách daného typu způsobenými mladými řidiči):
 nepřiměřená rychlost (19,4 % / 43,1 %)
 nedodržení bezpečné vzdálenosti (12,1 %)
 nedání přednosti v jízdě na křižovatce (10,6 %)
 jízda pod vlivem alkoholu (4 % / 9 %)
 nepřizpůsobení jízdy povaze vozovky (3,9 % / 12,2 %)
 špatné předjíždění (2,3 %)
Jak si lze povšimnout, nepřiměřená rychlost v polovině dopravních nehod znamená
jistou smrt. V USA je situace velmi podobná – i přesto, že mladí řidiči zde tvoří pouze 6,3 %
z celkového počtu obyvatel s řidičským průkazem, jednu šestinu všech dopravních nehod zde
způsobili právě mladí řidiči.
2
České vysoké učení technické v Praze
Fakulta dopravní - Horská
30. září 2015
Praha, Česká republika
Dle českého statistického úřadu způsobí v ČR mladí řidiči zhruba pětinu dopravních nehod.
Tato hodnota je již několik let neměnná, což jasně signalizuje potřebu jakékoliv akce, která
povede ke snížení nehodovosti právě mladých řidičů.
Ve světě bylo provedeno několik na sobě nezávislých studií ohledně modelů chování mladých
řidičů, které téměř vždy přinesly ty samé poznatky. Mladí lidé dospívání berou většinou jako
vstup do světa dospělých, aniž by si uvědomovali tíhu zodpovědnosti, kterou tím na sebe
berou. V dnešní společnosti hraje významnou roli být členem party, být uznáván a mladí lidé
kvůli této vizi často experimentují nejen s alkoholem či drogami, ale také s vlastním životem,
pokud se rozhodnou předvést své řidičské dovednosti s určitou „přidanou hodnotou“ (rychlá
jízda, mladí spolujezdci, jízda pod vlivem alkoholu, nepoužití bezpečnostních pásů,
telefonování za jízdy, … atd.). Tento způsob získávání si pozornosti ostatním většinou končí
tragicky.
3. Podmínky k získání řidičského průkazu ve vybraných zemích
3.1. Spojené Království
Spojené Království se v mnohém odlišuje od zavedených modelů výcviku mladého
řidiče v Evropě. Ve Spojeném Království může občan získat řidičský průkaz již v 17 letech
a je rozlišován řidičský průkaz na vozidlo s automatickou a manuální převodovkou. Aby mohl
být zahájen výcvik, musí si žák zažádat o provizorní řidičský průkaz. Jakmile ho získá, může
buď zahájit výcvik v autoškole, nebo může o výcvik požádat kohokoliv, kdo je starší 21 let
a vlastní řidičský průkaz minimálně 3 roky. Dále je nutné mít při výcviku v terénu označené
vozidlo písmenem L (či D ve Walesu) a rychlost vozidla nikdy nesmí překročit 45 mph
(72 km/h).
V momentě, kdy žák uzná, že se vše naučil, zažádá o závěrečné zkoušky. Po úspěšném
absolvování závěrečných zkoušek získává řidičský průkaz „na zkoušku“ po dobu 2 let. Pokud
v tomto období nový řidič není penalizován, pak získá plné řidičské oprávnění (např. ale
v Severním Irsku je penalizace omezena na 6 bodů). Pokud je řidiči ve zkušební době uděleno
více bodů, je mu řidičský průkaz odebrán a musí celý proces k získání řidičského průkazu
absolvovat znovu od začátku.
3.2. Spojené státy Americké (USA)
V USA je již několik let úspěšně zaveden „Systém postupného vzdělávání nových
řidičů“. Výcvik nutný k získání řidičského průkazu může dle státu absolvovat mladý řidič od
14 let (např. v Jižní Dakotě) do 17 let (např. ve státě New Jersey). K tomu, aby žadatel získal
řidičský průkaz, musí projít třemi fázemi výcviku. Díky tomuto systému je minimalizováno
riziko způsobení dopravní nehody u vybraných skupin, neboť omezuje jízdu v noci, rychlost
jízdy, počet spolucestujících a jejich věk, … atd.
V první fázi absolvuje mladý řidič základní výcvik a absolvuje první test. Pokud test
zvládne, získává řidičský průkaz „na zkoušku“ (druhá fáze). Ve druhé fázi je ovšem striktně
omezena rychlost řízení, počet spolucestujících a jejich věk a platí zákaz řízení vozidla
v nočních hodinách. Zároveň musí být vozidlo označeno písmenem P. Toto označení je
zavedeno hlavně kvůli policejním kontrolám. Pokud jsou všechny podmínky daného státu
dodrženy a mladý řidič dosáhne věku 18 let, získává řidičský průkaz bez omezení (do 21 let je
ale řidičský průkaz odlišen).
3
České vysoké učení technické v Praze
Fakulta dopravní - Horská
30. září 2015
Praha, Česká republika
V USA se udělování řidičských průkazů řídí zákony jednotlivých států či území,
přesto ale musí vycházet ze zákonů USA. Na rozdíl od Spojeného Království musí být výcvik
absolvován pod dohledem instruktora.
3.3. Spolková republika Německo
Německo se svým systémem vzdělávání řidičů nejvíce blíží systému v České
republice. Žadatel musí absolvovat jak teoretický, tak i praktický výcvik a musí splnit daný
počet praktických hodin pod dohledem instruktora. Na rozdíl od České republiky je
v Německu podmínka absolvování některých praktických hodin za určitých podmínek, jako je
např. jízda v noci, jízda po dálnici, … atd. Řidičský průkaz lze získat již v 17 letech, avšak za
podmínky, že do dovršení 18 let bude mladý řidič řídit pod dozorem předem nahlášeného
doprovodu. Tento systém „doprovázeného řízení“ se v Německu velmi ujal a také přinesl
několik zlepšení. Mezi nejvýznamnější přínosy doprovázeného řízení dle odborníků patří více
zkušeností, větší rozvaha a také lepší přizpůsobení se mladého řidiče provozu. Zároveň došlo
ke snížení nehodovosti řidičů, kteří absolvovali „doprovázené řízení“, o 28,5 %.
Při dovršení 18 let a splnění všech podmínek získá mladý řidič řidičský průkaz na
zkoušku. Tato probační doba trvá 2 roky a během této doby se řidič nesmí dopustit
závažnějšího přestupku. Pokud se ho dopustí, musí řidič absolvovat speciální školení. Pokud
se i přes absolvování tohoto školení dopustí dalšího přestupku, musí absolvovat
psychologické testy a opět ono speciální školení. Při jakémkoli dalším porušení je řidičský
průkaz řidiči odebrán.
3.4. Republika Kazachstán
Republika Kazachstán patří v oblasti podmínek pro udělování řidičských průkazů
k typickým postsovětským zemím, kde problematice kvality výuky v autoškolách není
věnována v současnosti nijak zvláštní pozornost a problematika nových, resp. mladých řidičů
není nijak odděleně řešena. Naopak, zde není v současnosti v platnosti ani povinnost odjezdit
v rámci autoškoly nějaký stanovený počet hodin, povinné je pouze úspěšně složit řidičskou
zkoušku, což je ještě „okořeněno“ častým případem korupce (v těchto zemích velmi
typickým), kdy si uchazeč místo absolvování řidičské zkoušky řidičský průkaz jednoduše za
úplatu koupí. Tato situace se samozřejmě silně nelíbí určité části místní odborné veřejnosti,
která zde působí na univerzitách nebo ve vědecko-výzkumných institucích.
Jednou z reakcí na neutěšenou současnou situaci v oblasti získávání řidičských
průkazů je revoluční myšlenka a prototyp návrhu zařízení, vyvinutého vědeckovýzkumnou
společností inteligentních dopravních systémů v Kazachstánu (zkratka RIITS K). Princip
opatření spočívá v tom, že čerstvý vlastník řidičského oprávnění by měl umístěno ve vozidle,
které by měl oprávněno v prvních 2 letech po získání řidičského oprávnění řídit, zařízení
s 2 kamerami, které by se spouštěly, kdykoli by se vozidlo uvedlo do chodu. Jedna kamera by
snímala místo řidiče a jejím cílem by bylo pouze pořídit důkaz, že vozidlo skutečně řídil
dotyčný řidič a ne někdo jiný. Druhá kamera by snímala situaci před vozidlem včetně jeho
přední části a celé zařízení by zároveň bylo propojeno s GPS. Veškeré jízdy uskutečněné
čerstvým vlastníkem řidičského oprávnění by byly automaticky vyhodnoceny dle nahraných
záznamů ve vztahu k dodržení dopravních předpisů včetně různých rychlostních limitů
a podobných opatřeních závislých na tom, na jakém úseku komunikace se řidič s vozidlem
zrovna nacházel.
Představu o uplatnění výsledků ze sledovacího zařízení mají odborníci
z RIITS K zcela jasnou – pokud by řidič po dobu 2 let po získání řidičského oprávnění řídil
4
České vysoké učení technické v Praze
Fakulta dopravní - Horská
30. září 2015
Praha, Česká republika
vozidlo bez velkého množství přestupků a pouze s přestupky málo závažného významu,
řidičské oprávnění by mu bylo po 2 letech ponecháno natrvalo. V opačném případě by mu
bylo řidičské oprávnění odebráno a autoškolu a celý proces by musel absolvovat znovu.
V současné době je tento proces po technické stránce téměř zcela připraven
a společnost RIITS K chce v Kazachstánu zahájit oficiální jednání na vládní úrovni, aby bylo
možné toto opatření implementovat jako pilotní projekt pro ověření jeho funkčnosti. Je asi
jasné, že s použitím obdobného zařízení by byl v našich podmínkách vážný problém
související s problematikou ochrany osobnosti, neboť by takové zařízení poskytovalo
kompletní informaci o pohybu příslušného řidiče za poslední 2 roky, nicméně i tak se jedná
o zajímavý a revoluční příklad toho, jak se může situace v oblasti získávání řidičských
průkazů přesouvat z jedné „extrémní“ situace do extrému téměř opačného.
3.5. Česká republika
V České republice lze výcvik v autoškole zahájit již 18 měsíců před dovršením 18 let,
avšak řidičský průkaz je vydáván až s dovršením plnoletosti. Řidičský výcvik je nutné vždy
absolvovat v autoškole. Tak jako v ostatních zemích s povinností absolvovat autoškolu, je
výuka rozdělena do jednotlivých částí - teoretické a praktické. Dle zákona je nutné absolvovat
36 lekcí teoretické přípravy a 34 lekcí praktické části, přičemž 1 lekce trvá 45 minut.
V případě individuálního plánu je nutné absolvovat pouze 11 hodin teoretické přípravy. Této
možnosti využívá drtivá většina autoškol.
Celý výcvik je zakončen závěrečnou zkouškou, kde žadatel o řidičský průkaz prokáže
nejen teoretické znalosti, ale zároveň musí absolvovat praktickou jízdu pod dohledem
komisaře. Praktická zkouška je rozdělena do 2 částí. V první části (10 minut) musí žadatel
o řidičský průkaz prokázat schopnost správně připravit vozidlo před jízdou a předvést
základní manévry s vozidlem (např. parkování). V dalších 20 minutách musí žadatel
o řidičský průkaz prokázat, že zvládá řízení vozidla v běžném provozu, přičemž komisař
hodnotí reakci řidiče na provoz, plynulost řízení a dodržování předpisů. Pokud žadatel splní
obě části, pak získá řidičský průkaz. Pokud v některé části neuspěje, pak musí žadatel
absolvovat znovu pouze tu část zkoušky, ve které neuspěl.
4. Výzkumná činnost ČVUT v Praze Fakulty dopravní zaměřená na mladé
řidiče
Pokud porovnáme systémy výuky mladých řidičů v jednotlivých zemích, dojdeme
k závěru, že v každé v uvedených zemích je získání řidičského průkazu nějak podmíněno
a tím je dosaženo snížení nehodovosti. Systém udělování řidičských průkazů se v České
republice zatím nezměnil. Kdybychom vzali v potaz zkušenosti z ostatních zemí a vytvořili
ideální systém pro vzdělávání dětí a upravili systém udělování řidičských průkazů, bylo by
jistě dosaženo i snížení nehodovosti (byť asi ne výrazně vysokého).
Na základě těchto poznatků se ČVUT v Praze Fakulta dopravní rozhodla připravit
a realizovat výzkum zaměřený na modely chování právě mladých řidičů. Ve třech fázích
budou mladí lidé dotazováni na jejich zkušenosti s dopravou, a to před zahájením výcviku
v autoškole, po jejím ukončení a pak dále po 6 měsících tak, aby byly zjištěny jejich vlastní
zkušenosti v prvních měsících řízení vozidla. Cílem tohoto výzkumu je prokázání
nedostatečně propracovaného systému výcviku mladých řidičů v podmínkách České
republiky.
Jednotlivé odpovědi budou ohodnoceny 1 – 60 body. Na základě bodového
ohodnocení celého dotazníku bude možné sledovat názorovou změnu řidiče po ukončení
5
České vysoké učení technické v Praze
Fakulta dopravní - Horská
30. září 2015
Praha, Česká republika
autoškoly a po 6 měsících. Vzhledem k tomu, že dotazníky budou zaměřeny hlavně na
řidičské dovednosti, budou v posledním (třetím) dotazníku (6 měsíců po ukončení autoškoly)
doplněny také otázky zaměřené na sociální zázemí řidiče.
Pomocí metody klastrování bude na základě výsledků možné vzorek řidičů rozdělit do
minimálně 3 skupin. Metoda klastrování je jedna z nejčastěji používaných metod pro třídění
a zpracovávání dat. Na základě podobnosti odpovědí „shlukuje“ výsledky do skupin.
K tomuto výzkumu budou jednotlivé skupiny ještě zpřesněny díky informacím o zázemí
mladého řidiče.
Dále budou všechna data testována pomocí analýzy rozptylu (ANOVA). K porovnání
budou k dispozici skupiny, které se získají metodou klastrování. Díky použití této metody
bude možné najít možné spojitosti mezi jednotlivými odpověďmi, ale také případné
souvislosti se sociálním zázemím mladého řidiče.
Díky využití dostupných metod lze očekávat velmi zajímavé výsledky, které zajisté ukážou
směr, kterým by se výuka mladých řidičů měla ubírat.
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
KANN L., KINCHEN S., SHANKLIN S. L.: Youth Risk Behavior Surveillance – United
States, 2013. [online]. 2013, s. 172 [cit. 2014-09-14]. DOI: 1546-0738. Odkaz:
http://www.cdc.gov/mmwr/pdf/ss/ss6304.pdf
PALAMARA P., MOLNAR L., EBY D., KOPINANTHAN C., LANGFORD J., GORMAN
J., BROUGHTON M.: Review of young driver risk taking and its association with other risk
taking behaviours. BENTLEY, 2013. Odkaz:
http://c-marc.curtin.edu.au/local/docs/CMARC_DriverRiskTaking.pdf. Review. Curtin
University of Technology.
HOLTE H.: Einflussfaktoren auf das Fahrverhalten und Unfallrisiko junger Fahrerinnen und
Fahrer. Bonn, 2012. Doctoral thesis. Rheinische Friedrich-Wilhelms-Universität. Supervisor:
Prof. Dr. Georg Rudinger.
ZIMMER A. C., DAHMEN-ZIMMER K., BERNHARD C., STAHL N.: Safe-DrivingTrainings – A Way to Enhance Driving Expertise for Young Drivers?. 2012.
COMPTON R. P., ELLISON-POTTER P.: Teen Driver Crashes: A Report to Congress. In:
National Highway Traffic Safety Administration [online]. 2008 [cit. 2014-09-14]. Odkaz:
http://www.nhtsa.gov/DOT/NHTSA/Traffic%20Injury%20Control/Articles/Associated%20Fil
es/811005.pdf
STYLES T., IMBERGER K.: Understanding risk taking by young male drivers. Vermont
South, Vic: ARRB Group, 2005. ISBN 1 876592 42 7.
Zákon o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
a o změnách některých zákonů: Předpis č. 247/2000 Sb. In: Sbírka zákonů ČR. 2000
Zkrácené recenzní řízení provedl: doc. Ing. Zuzana Radová, Ph.D.
6