Podoby individualizované diagnostiky, individualizované intervence

Podoby individualizované diagnostiky, individualizované intervence

Individualizovaná diagnostika a
sledování proměn klienta v čase
Jiří Mareš
Univerzita Karlova v Praze
Lékařská fakulta v Hradci Králové
Hlavní problémy tradičních nástrojů 1

Zkoumané jevy jsou komplexní, multidimezionální. Jak vybrat ty,
které jsou nejvýstižnější, nejtypičtější pro daného jedince? (Stenner
et al., 2003).

Ne všechny položky dotazníku a otázky jsou relevantní pro všechny
lidi (Hickey et al., 1999).

Řada diagnostických nástrojů odráží pohled neexistujícího
„průměrného respondenta“.

Tradiční diagnostické postupy předpokládají, že různí lidé vnímají
tytéž okolnosti svého života stejným způsobem (Philips, Davies,
White, 2001).
Hlavní problémy tradičních nástrojů 2

Standardizované metody nemusí vyhovovat konkrétnímu člověku:
některé oblasti mu v nabídce chybějí, jiné považuje spíše za
nadbytečné.

Standardizovaný dotazník EORTCQ-QLQ-C30 zachytil jen 56-62 %
témat, které respondenti uváděli při odpovědi na otevřenou otázku Co
v současné době pociťujete jako nejvíc stresující, co vás teď nejvíc trápí?
 Ve standardizovaných postupech - na rozdíl od reálného života – mají
předkládané oblasti přibližně stejnou důležitost, stejnou váhu. Ignorují se tak
rozdíly v závažnosti různých oblastí u různých lidí (Jockey et al., 1996).
Nové přístupy
nikoli protiklad
tradiční dotazníky, které
individualizované dotazníky
nerespektují individuální
odlišnosti
ale kontinuum:
Míra individualizace diagnostických metod
(modifikovaně podle Dijkers, 2003)
badatel
definuje
téma
badatel
definuje
téma
badatel
definuje
téma
badatel
definuje
téma
klient
definuje
téma
klient
definuje
téma
klient
globálně
„definuje“
badatel
přiděluje
váhu
klient
přiděluje
váhu
klient
doplňuje,
ale
nepřiděluje váhu
klient
doplňuje a
přiděluje
váhu
klient
explicitně
nepřiděluje váhu
klient
přiděluje
váhu
klient
globálně
„přiděluje
váhu“
SF-36
QOLI,
ADDQoL
IQOLI
PASI
MACTAR
SEIQoL
SEIQoL-DW
MYMOP
PGI
GAS
GottschalkLolas;
Life 3,
SWLS
Čtyři cesty individualizace nástrojů (Haynes, 2009)
a) individualizujeme celou diagnostickou strategii (zkonstruujeme úplně
nové diagnostické nástroje a použijeme je specifickým způsobem)
b) individualizujeme data (použijeme kazuistiky, unikátní případy)
c) z tradičním nástrojů vybereme jen určité části (ucelené bloky položek)
a ty zadáme specifické skupině respondentů
d) tradiční standardizované nástroje doplníme: zařadíme části, které
dovolí individualizovat odpovídání, např. blok položek zjišťující
osobní cíle jedince
Metoda SEIQoL-DW(Browne, O΄ Boyle, McGee et al., 1997)
Etapy
posuzování
Úkol pro respondenta
1. krok
Vybrat pět nejdůležitějších témat, na nich
jedinci v životě nejvíce
záleží.
2. krok
Přidělit každému z pěti
témat míru jejich
naplňování
v osobním životě (v %).
3. krok
Přidělit váhu každému
z pěti témat tak, aby
součet vah dal 100 %.
4. krok
Vyznačit na vizuální
analogové škále
celkovou míru
spokojenosti s kvalitou
života.
Zkoumaný aspekt individuální kvality života
Jedincem preferované
oblasti, které právě pro něj
konstituují kvalitu života;
představují životní cíle, na
nichž mu osobně záleží.
Míra spokojenosti
s uskutečňováním,
s naplňováním životních
cílů v uvedené oblasti
kvality života.
Míra důležitosti, závažnosti
každé z pěti oblastí kvality
života pro daného jedince.
Poznámka
Definování souboru
osobních životních cílů
(cues).
Odhad míry
dosahování životních
cílů.
Stanovení hierarchie
životních cílů.
Globální zhodnocení kvality Podklad pro porovnání
svého života daným
vypočtené spokojenosti
jedincem.
s kvalitou života (na
základě pěti dílčích složek) s globálním
hodnocením kvality
života.
Pro psychologii jsou důležité změny
tradiční sledování klientů:
intervence
pretest
posttest
retenční test
Obvykle sledujeme způsob klientova uvažování, prožívání, chování …
1. Implicitní teorie stability a změny (Ross, 1989).

Jde o případy, kdy se badatelé klientů ptají na tutéž proměnnou
opakovaně s časovým odstupem

klienti nejsou předem upozorněni, že se dotazování bude ještě někdy
opakovat a nemohou si odpověď cíleně zapamatovat

Ve chvíli, kdy jsou požádáni, aby si vzpomněli na svou původní
odpověď, si obvykle nevybaví úplně přesně, co tenkrát uvedli.

Proto v řadě případů využijí specifickou proměnnou:

osobní, subjektivní implicitní teorii o tom, zda se zjišťovaná
proměnná může vůbec v čase výrazněji změnit či nikoli.
Možná zkreslení (Ross, 1989)

U klienta - pod vlivem zastávané implicitní teorie – může docházet ke
třem možným systematickým zkreslením:



jedincův stav se změnil, ale jedinec není schopen změnu
postřehnout, neboť ji vůbec nepředpokládá, nečeká ji;
jedincův stav se změnil, ale jedinec chybně odhaduje velikost
změny nebo příčinu změny;
jedincův stav se nezměnil, ale jedinec uvádí změnu, neboť
předpokládá, že ke změně muselo dojít.
2. Teorie posunu v jedincově odezvě (response
shift) Schwartzová a Sprangerová, 1999, 2000
V průběhu času dochází u klienta ke dvěma změnám:
1. změně ve sledované proměnné
2. změně osobnosti klienta – tj. změnu hodnotí „jiný člověk“
Konkrétně jde o:
změnu vnitřních standardů, rekalibrace hodnotící škály (nadhled či
jemnější rozlišování)
+
změnu obsahu klíčových pojmů,
tj. rekonceptualizace celé jedné měřené oblasti
+
změnu celého systému jedincových hodnot
Antecedenty:
Sociální opora apod.
pohlaví, vzdělání,
osobnostní zvláštnosti
Katalyzátor
změny:
změna stavu
vyvolaná
nemocí,
intervencí
Mechanismus
změny:
zvládání
zátěže,
srovnávání,
změna cílů,
změna očekávání
opora
Posun
v odezvě:
změna
standardů,
konceptů,
hodnot
plán činnosti, citlivost vůči sobě, připravenost ke změně
Vnímaná
kvalita
života
Stav, kdy se klient už cítí dobře (Turbachová, Ravaud,
Baron et al., 2005)
pacienta uspokojující stav (PASS- Patient Acceptable Symptom State)

jde o hodnotu od které se pacient už cítí dobře

stav nemusí být přímým důsledkem terapeutických rozhodnutí

je vázán na vnímání symptomů nemoci a jejích projevů z pohledu
pacienta
pacienta uspokojující stav
pacientem vnímané uspokojivé zlepšení
minimální významné zlepšení stavu
výchozí stav
minimální významné zhoršení stavu