Jihočeský kraj

JIHOČESKÝ KRAJ
Bašta husitské revolty arodišt Jana Žižky iJana Husa…
ašumavská rašeliništ, prameny nejdelší eky eské
republiky Vltavy, nejstarší kamenný most anejrozsáhlejší
soustava rybník. Vítejte vJihoeském kraji!
JIHOESKÝ KRAJ
483
5096611965 K
schválených projekt celkem:
celková výše podpory:
3
1
2
Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodáské infrastruktury
a snižování rizika povodní
Prioritní osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí
Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdroj energie
Prioritní osa 4 – Zkvalitnní nakládání s odpady a odstraování starých ekologických zátží
Prioritní osa 5 – Omezování prmyslového zneištní
a environmentálních rizik
Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu pírody a krajiny
Prioritní osa 7 – Rozvoj infrastruktury pro environmentální
vzdlávání, poradenství a osvtu
Poet podpoených projekt
dle prioritních os
avýše dotace vdané ose vK
JIHOESKÝ KRAJ
42
1146646617
30
278499000
113
984144580
98
1235640305
2
11818649
195
1340121946
3
99740868
kraj JIHOČESKÝ
1
Zlatonosný Písek
Písek:
49°18‘25.109“N, 14°9‘4.944“E
Písecko
Cehnice:
49°12‘56.981“N, 14°1‘46.453“E
Strakonicko,
Jihoeský kraj
Stříbrný vítr
Román ovzpírání se
tyranskému otci, prvních
milostných dobrodružstvích, píbh mládí
adospívání Jeníka Ratkina vPísku aueky Otavy
je vmnohém autobiogracký. Fráa Šrámek
se narodil vSobotce
19. 1. 1877 aroku 1885
se srodii pesthoval
doPísku. Msto si oblíbil, velká ást jeho dl,
román idivadelních her
našla vPísku svou kulisu.
Bydlel nedaleko Putimské
brány. Nematuroval však
vPísku, ale vRoudnici
nad Labem. Angažoval
se vanarchistickém hnutí,
zasvé postoje byl dvakrát
vznn. Vroce 1905 dokonil studia práv azaal
se vnovat literatue. Okupaci eskoslovenska nesl
tžce, naprotest proti fašismu nevycházel zdomu.
Roku 1946 byl jmenován
národním umlcem. Zlmování svého nejznámjšího díla se nedožil. Zemel
1. 7. 1952 vPraze, dva
roky ped vznikem lmu
Stíbrný vítr.
Nejstarší dochovaný kamenný most vesku musíte hledat
najihu republiky. Klene se pes Otavu vnemén zachovaném
starobylém mst. VPísku.
První stálé veřejné osvětlení
Oblast byla osídlena již vdob kamenné, ozlatonosný písek
Otavy projevili zájem Keltové. Rýžovnická stedovká osada
napravém behu eky stála urit nakonci 12. století. Písek je
vroce 1243 zmínn vlistin krále Václava I. Ten nechal naskalnatém svahu uPísku stavt hrad. Václavv syn Pemysl Otakar II.
kolem roku 1254 založil hrazené msto skrálovskou mincovnou.
Nkdy tehdy zaal vznikat ikamenný most. Posledním panovníkem, který vPísku pobýval, byl Karel IV. Vývoj apostavení msta
se poté zmnily. Písek se postavil pobok husit abyl husitský
až dokonce revolty. Následný rozkvt msta umožnil Píseckým
vroce 1509 koupit hrad akrálovské panství. Vroce 1532 msto
zvelké ásti vyhoelo, ani zaticetileté války se mu nevedlo dobe. Výraznou promnu mstu pinesl prmyslový rozvoj nakonci
19. století. Vroce 1887 vnm jako vtetím vechách zavedl
vynálezce Kižík elektrické osvtlení obloukovými lampami,
msto však bylo prvním, které mlo veejné osvtlení stálé. Písek
osvobodili Ameriané 6. kvtna 1945 aobyvatelstvo si pokrutém
období nacistické okupace oddechlo. Vsrpnu roku 2002 msto
málem pišlo okamenný most, velmi jej poškodila povode,
stejn jako celé msto.
Když jsem já šel tou Putimskou branou…
Není vechách obvyklé, aby msto velikosti Písku mlo tolik
stedních škol. Jejich poet vetn soukromé vysoké školy i lmové akademie pekrauje vmst desítku. OPísku se proto íká,
že má univerzitní charakter. Asi nejstudentštjší psanou apozdji
zlmovanou podobu mstu vtiskl prozaik Fráa Šrámek, jehož
román Stíbrný vítr se vPísku odehrává. Pro Písek jsou významné
rovnž památky. Historické jádro msta je mstskou památkovou
zónou. Vedle kamenného mostu je povstnou Putimská brána,
která si našla cestu dolidové, pesnji studentské písn. VPísku
stojí nkolik sakrálních objekt – kostel akaplí. Písetí opatrují
Sladovnu zdruhé poloviny 19. století, jejíž ást slouží pokraování expozic Prácheského muzea. Souástí muzea je ihrad. Ueky
dosud stojí astále funguje Mstská elektrárna zas Františka
Kižíka. Židovskou kulturu akomunitu dokládá zachovaný židovský hbitov založený roku 1876. Výstavní je rovnž park Palackého sady adokladem starosti Písku oživotní prostedí je vztah
kPíseckým horám.
Rybníky Na Americe
Správn se zalesnnému hebenu táhnoucímu se odPísku
jihovýchodním smrem kTemelínu íká Mehelnická vrchovina,
ale bžn je oznaován jako Písecké hory. Vtšina území vrchoviny také kPísku územn náleží. Písecké hory jsou dokladem
Více najdete na:
Písek:
www.mesto-pisek.cz
Písecké hory:
www.piseckehory.ic.cz
Cehnice:
www.cehnice.cz
starších prvohorních geologických jev, není divu, že jejich
ást je souástí pírodního parku. Nejvyšším vrcholem je Velký
Mehelník (632 m n. m.). Napoátku Píseckých hor, navýchodním okraji msta, je lokalita zvaná Amerika i NaAmerice. Naní
jsou vodní plochy soustavy retenních nádrží. Kekomplexní
obnov soustavy msto Písek pistoupilo spomocí podpory z
OPŽP. Pedevším bylo nutné zpomalit nežádoucí rychlý odtok
povrchové vody zkrajiny azvýšit akumulaci vody vobnovených
rybnících, zejména vedvou stedních – Bašt a Tichávku. Opatení pisplo kezvýšení krajinné adruhové biodiverzity území,
projevilo se to nárstem osídlení lokality obojživelníky, plazy
aptáky, ale irozšíením vodních rostlin.
Prevence povodní
Nebyl to však jediný poin veprospch krajinných prvk
naPísecku. Jen 2,5 km jižnji nechalo msto Písek spomocí
Operaního programu Životní prostedí široce revitalizovat
soustavu Klášterských rybník naMehelnickém potoce. tyi
rybníky byly opt veprospch zvýšeného zadržování vody
anežádoucího rychlého prtoku upraveny, pátý, pod názvem
Sádka, byl ponechán vpvodním stavu, protože je spíše mokadem, stanovištm vodních živoich arostlin natoto prostedí
vázaných.
Obdobn si poínali vnedalekých Cehnicích (13 km jihozápadn odPísku) naStrakonicku. Spomocí podpory zOPŽP
se obec postarala oopravu poldru vzatopené ploše 8,1 ha
asobsahem retenního prostoru tém 90 tisíc metr krychlových. Poldr je namíst pvodního rybníka necelý 1 kilometr
jihozápadn odobce Cehnice. Nová hráz nyní brání rozvodnní
Cehnického potoka.
kraj JIHOČESKÝ
2
Obklopena rybníky
Tebo:
49°0‘26.570“N, 14°45‘35.981“E
Cep:
48°55‘9.782“N, 14°48‘26.540“E
Jindichohradecko,
Jihoeský kraj
Chvála rákosu i kosatci
Koenová istírna odpadních vod (KOV) je pírodní istírnou spirozenými
biochemickými procesy,
probíhajícími vevodním
amokadním prostedí.
Slouží kodstraování
zneiš
ujících látek zvody.
Typickou KOV je mokad,
pro technické využití však
zpravidla umlý. Dležitým
initelem jsou vodní rostliny, které se nasamoisticích pochodech vporézním
pdním prostedí vysokou
mrou podílejí. Mohou
být plovoucí, ponoené
ivynoené. Koeny rostlin
provzdušují substrát
avytváejí tak prostedí pro
rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu.
Rostliny, zejména rákos,
rovnž koeny vyluují
látky, které odstraují bakterie zfekálního zneištní.
Vedle rákosu jsou vhodnými rostlinami nkteré druhy
orobince, zblochanu,
chrastice, skípince, zevaru,
sítiny, ale ikosatec žlutý.
NaZlaté stoce mezi rybníky Svt aRožmberk se rozkládá
lázeské msto Tebo. Leží 22 km východn odeských
Budjovic a25 km jihozápadn odJindichova Hradce.
Na konci cesty Petra Voka
Budoucí stedisko CHKO Tebosko bylo pvodn dvorcem, kekterému pozdji pibyla osada. Byla vdržení Vítkovc
aodroku 1366 ji vlastnili brati zRožmberka. Tehdy získala
svj eský název – Tebo. Mstem byla již odroku 1341,
vletech 1376 a1378 získala práva královského msta avýsadu
dovozu soli. Pevnostní opatení jí pineslo výhodu zahusitských válek. Tebo byla nedobytnou, schopnou odolat tvrdým
útokm. V16. století byl teboský zámek sídlem alchymistické
dílny Viléma zRožmberka. Šestého listopadu 1611 zemel
nazámku jeden znejznámjších anejvýznamnjších šlechtic eské historie Petr Vok zRožmberka. Jím významný rod
vymel. Odroku 1660 doroku 1918 panství Tebon vlastnili
aspravovali Schwarzenbergové. Vroce 1960 získalo msto
lázeský statut. Okolí Tebon je však proslulé zejména oblastí
rybník. První rybníky naúzemí pvodních mokad vznikaly
zaKarla IV. Vpatnáctém století bylo kolem Tebon 20 chovných rybník. Zaátek skuteného rybnikaení nastal napoátku 16. století, zasprávy panství Petrem IV. zRožmberka,
který dosvých služeb najal Štepánka Netolického. Jeho
zásluhou zaala vznikat rybniní soustava aumlý kanál Zlatá
stoka. V2. polovin
16. století nasvé pedchdce navázal Jakub Krín zJelan,
který veslužbách Rožmberk pevzal již rozvinuté rybniní
hospodáství, které ješt rozšíil. Je tvrcem rybník Svt
aRožmberk, umlého kanálu Nová eka aupravené trasy
Zlaté stoky.
Hráze zpevněné letitými duby
Tebo má nesíslné množství zachovaných památek,
vedle církevních staveb, mš
anských dom, technických objekt jsou to práv rybníky, které nejvíce pitahují pozornost
veejnosti. Jejich historická cena je nepopiratelná azárove
mají již postaletí významnou krajinnou apírodní funkci.
Msto Tebo on peuje píkladn. Posledním jeho velkým
poinem byla obnova aúdržba hrázových porost rybník.
Podstatnou ást náklad mstu pomohly uhradit prostedky
zOperaního programu Životní prostedí. Byly to pedevším
duby, jimž projekt vnoval pednostní péi. Jsou nahrázích
vysazeny umle, snad proto potebují pravidelné ošetení.
Dopady civilizaních tlak jsou nanich patrné, zdravotn
oslabené duby trpí velkou mrou houbovým onemocnním.
Regeneraní ezy naas posílily kondici nemocných strom.
Pevnost hrází však nesmla být ohrožena, proto iodumírající
deviny byly patin upraveny tak, aby dál sloužily svému
úelu anadále plnily biologické aestetické funkce azárove
neohrožovaly bezpenost veejnosti pi pohybu nahrázích.
Kořenová čistírna odpadních vod
Údržba vodního prvku krajiny kolem Tebon není jediným
zajímavým uskutenným projektem, který voblasti pispl
kezlepšení životního prostedí. Vobci Cep, 11 km jihojihovýchodn odTebon, vyzkoušeli pednosti koenové istírny
odpadních vod. Novinka je pln funkní, vegetaní koenová
OV je nyní napojena napívod kanalizace zobce aareál je
chránn oplocením izelení. Kesnížení zneištní území zkomunálních zdroj vobci Cep pispl dotací Operaní program
Životní prostedí. Obec Cep si kesvým djinám pipsala další
dobrý záznam dokroniky.
Jméno jako nástroj i zbraň
Pestože rozlohou menší azásti obývaný chalupái, je
Cep najižním okraji chránné krajinné oblasti Tebosko
dosti zajímavou obcí. Pvod jména je zejmý, obec se jmenuje podle nástroje kvymlacování obilí, který – ovšem shlavicí
okovanou heby – byl používán také jako zbra zahusitských
aselských válek. Napoátku djin obce stojí drobná šlechta,
vladykové. Hned první známá zmínka zroku 1404 se týká
Vavince zCepu, poté osadu vlastnili jeho synové Ondráek
aMikuláš spolen, než Ondráek bratrv díl vroce 1439
odkoupil. Roku 1482 se Cep stal souástí panství bystického
avroce 1508 obec smnil vladyka Kunrát Krají zKrajku
pánu oblasti Petrovi IV. zRožmberka. Obec stavná do tvaru
podkovy od té doby patila kpanství teboskému. Dominantou obce je kostel sv. Jana Ktitele zroku 1871. Cep je
sTeboní propojen dvma trasami cyklostezek aturistickou
cestou. Ostatn celá oblast Teboska je pro turistiku a cykloturistiku velice dobe znaená.
Více najdete na:
Tebo:
www.mesto-trebon.cz
Cep:
www.obeccep.cz
Tebosko:
www.trebonsko.cz
3
kraj JIHOČESKÝ
Základna husit
Tábor:
49°24‘42.351“N, 14°40‘54.156“E
Tábor leží naece Lužnici 45 km východoseverovýchodn
odPísku apibližn 75 km jihojihovýchodn odPrahy.
Táborsko, Jihoeský kraj
Město založené husity
Namíst Tábora byly nalezeny pozstatky zdoby halštatské
alaténské ili zobdobí od7. století p. n. l. až kpelomu letopotu, dokonce imince císae Hadriána zpoátku 2. století
n. l. Po roce 1250 tam nechal Pemysl Otakar II. postavit hrad
Hradišt. Ale teprve plamen revolty husit dal vroce 1420
vzniknout mstu nad ekou Lužnicí. Husité jej podle hory Thabor uNazaretu vdnešním Izraeli pojmenovali Tábor. Pvodn
byl uren pro tábority – komunitu lidí ídících se pouze zákonem Božím adobrovolným spoleenstvím majetku. Takovou
úlohu ml však jen pl roku, brzy se zmnil vzákladnu husit,
kteí dobývali aplenili okolí. Odroku 1437 byl královským
mstem, ale teprve vroce 1452, osmnáct let poskonení
revolty, se Tábor zavázal kvrnosti zemskému správci Jiímu
zPodbrad. Nakonci ticetileté války msto poptidenním
obléhání vsrpnu roku 1648 pokoili Švédové. Vletech 1750–
1848 byl Tábor krajským mstem. Odroku 1871 mlo msto
nádraží asmrem knmu zaalo orok pozdji vznikat táborské Nové msto. Vroce 1906 se msto pihlásilo kodkazu
Jana Husa, uspoádalo onm vbec první výstavu, ato hned
celosvtového významu.
Nejstarší středoevropská nádrž
Na tábor do Tábora
Význam slova tábor stále
škádlí etymology. Mezi
eskými lingvisty pevládá
názor, že zhusitského pojmenování msta Tábora
vzniklo obecné oznaení
pro vojenská ležení.
Posun významu slova se
projevil ped 1. svtovou
válkou, tehdy zaal být
tábor užíván pro oznaení
stanových ležení junák
askaut. Aízenému
ohništi se zaalo íkat
táborák. Pozdji se výraz
hodil pro názevhromadné rekreace dtí, pionýrského tábora. Vpašován
byl tábor idooznaení
luxusních ubytování, ale
ishromaždiš
nepohodlných lidí, dokonce urených klikvidaci. Oponenti
zciziny tvrdí, že oznaení
vojenských ležení pochází
zturkotatarského slova
tabur, znamenajícího vojsko vobranném postavení
nebo vozovou hradbu,
adoeštiny pišlo zmaarštiny.
Proslulá nedobytnost Tábora umožnila zachovat vemst
celou adu památek. Dodnes msto vyhlíží vmnoha ástech
jako vdávných asech. Kdojmu starobylosti pispívají vž
bývalého hradu Kotnov ablízká Bechyská brána, podzemní
chodby hloubené od15. století, pozdn gotická radnice, kostel
Promnní Pán nahoe Tábor zlet 1440–1512 nebo takzvaný
Kostnický dm zpoátku 16. století. Rovnž vodní nádrž Jordán
pímo vemst je jedinená. Je totiž nejstarší vestední Evrop,
vybudována byla roku 1492 pehrazením Košínského potoka.
AzTábora vede unikátní dráha. Vroce 1903 byla zprovoznna
první eská elektrikovaná železniní tra
zmsta doBechyn,
kovový železniní most pes Lužnici pochází zroku 1902. Táborští mají vúct také Husovo námstí, kterému se obecn íká
Park unádraží, Husovy sady nebo Husv park. A
se jmenuje
jakkoli, vroce 2011 oslavil 140. výroí vzniku.
Husův park v novém hávu
Mezi zbrusu novým nádražím atáborskými domy byl vroce
1871 volný prostor vdélce dvou kilometr. Prostranství bylo
využito kvýstavb nových dom aulic aprostoru kzázemím
dom, ale také kparku. V90. letech 20. století byl park poprvé
rozsáhle upravován atento vnitromstský prostor ožil. Pisplo ktomu pebudování sousední bývalé tabákové továrny,
která vletech 1950–1990 sloužila jako kasárna, odstranny
byly neproniknutelné ploty azdi izbytené stavby. Slavnostní
otevení prostoru se konalo vlistopadu 1997. Napoátku
vstupu doparku smrem zcentra Tábora stojí Bílkova socha
Mistr Jan Hus, kterou nechal vyhotovit táborský Spolek pro
postavení Husova pomníku ajež byla odhalena 6. ervence
1928. Nakonci prvního desetiletí 21. století msto rozhodlo
osadovnických úpravách Husova parku sohledem nanejvýznamnjší parkovou plochu Tábora. S podporou zOperaního
programu Životní prostedí nechalo msto vykácet nefunkní
deviny, odstranit nevhodné keové patro, provést výsadbu
nových strom ake aoživit travnaté plochy. Z téhož programu byl spolunancován i jiný projekt v Táboe, tentokrát na
snížení emisí a imisí zneiš
ujících látek. Vmstské ásti ekanice, useverního obchvatu msta, již stojí obranný val vdélce
zhruba 840 metr. Prniku prachových ástí dosídelní ásti
msta brání devná stna spopínavými rostlinami asousedící
nová výsadba devin. Toto opatení také mimo jiné podstatn
snížilo hladinu hluku.
Krajinou
po elektrifikované trati
Okolí Tábora nabízí nesetné procházky ivýjezdy pocyklostezkách. Lákají ktomu již jména obcí, která jakoby vypadla
zknih ohusitské revolt. tyi kilometry jižn leží Sezimovo
Ústí, zaním necelé 2 km Planá nad Lužnicí. Vsate však nazhruba hodinovou cestu vlakem doBechyn pes Libjice, enkov
uMalšic, Všechlapy, Sudomice adalší vsi otevenou krajinou.
Bechyn je lázeské msto nebývalé klidného rázu. Vdl onm
již kroniká Kosmas, který tvrdil, že vdevátém století tam stálo
slovanské hradišt coby dležité správní centrum ech.
Více najdete na:
Tábor:
www.taborcz.eu
Bechyn:
www.mestobechyne.cz