2012 Enyky Benyky 1

Časopis Základní školy Edvarda Beneše a
Mateřské školy Písek, Mírové nám. 1466
Náš názor
Anglie
Bruno Mars
English page
Mikuláš
Antonín
Dvořák
Škola v akci
Číslo 1 - 2011 / 2012
0
Obsah čísla:
Rozhovor
Lenka Halamová
Ústředna
-
OČZMU
Ze sportu: Jaro 2011
Škola v akci
Řešení vrstevnických vztahů
Antonín Dvořák
Anglie
Mikuláš
Setkání důchodců
Milí přátelé,
Náš názor
-
Školní jídelna
Žijete kulturně?
-
Michal Jakeš
Co nás zajímá
- Bruno Mars
English Page
- Song Reviews
Pod lavicí
- To byl ale sen!
REDAKCE
PaedDr. Lenka Halamová
Mgr. Helena Wdowyczynová
Bedřich Mikl
Pavel Janeček, 7.B
Bára Stehlíková, 7B
Hana Tichavová, 7.B
Kateřina Karetová, 7.B
Anička Mikšíčková, 7.B
Barbora Hanusová, 7.A
Alžběta Hálová, 8.A
Lucie Sitterová, 8.A
Alžběta Hroudová, 9.A
Veronika Častoralová, 9.A
zdravím Vás všechny za celou novou redakci
Enyky benyky a je nejvyšší čas popřát Vám
všem, dětem, učitelům i rodičům a dalším
přátelům i nepřátelům školy vše dobré do
nového roku 2012. Je to neuvěřitelné číslo. Ani
se tomu nechce věřit, že už uplynulo 10 let od té
doby, kdy jsme se s několika nadšenými žáky
naší školy rozhodli, že by bylo pěkné vydávat
školní časopis a vyhlásili jsme soutěž o nejhezčí
název časopisu. Napadalo nás ledacos, od
Benešáčku až po Školníček. Co zvítězilo, už dnes
víte. A název stále překonán nebyl. Zpočátku se
redakce vrhla do práce s vervou, ale „garnitury“
se musely měnit, protože Vy, žáci, školou jen
„projíždíte“ na své cestě životem, a i když se
Vám zdá, že vyučování se někdy táhne jako
med, školní léta Vám nakonec uplynou jako
voda v řece. Ani se nenadějete a už scházíte ze
schodů a někteří u toho i pláčete, jiní se smějete
a těšíte se na nové zážitky. Tak nám nastal už
několikrát problém, kde a jak sehnat nové
redaktory, již budou chtít psát, informovat a
dělit se s ostatními o své zkušenosti. Už se zdálo,
že toho necháme. Dvakrát jsme se v minulosti
výborně umístili v soutěži školních časopisů,
dvakrát jsme škole vyhráli 10 000 Kč, za které se
koupily tiskárny. Psali o nás a o našich úspěších
v místním tisku. Ale najednou jako bychom se
vyčerpali. Učitelé měli moc práce jiné, na
časopis nezbýval čas a žákům se nechtělo psát…
A tak vydávaných čísel ubývalo…
Berte toto číslo jako pokus časopis opět
obnovit. Zatím není tak dokonalý, jako býval
dříve, ale snad se to časem společně naučíme.
Nepřidáte se k nám?
Helena Wdowyczynová
Svůj názor, námět, návrh obálky a příspěvek do dalšího čísla
časopisu můžete poslat na e-mail:
[email protected]
Časopis najdete také na internetových stránkách na adrese:
http://www.zsebenese.cz
1
Rozhovor
V tomto čísle jsme pro vás připravili rozhovor s naší paní učitelkou PaedDr. Lenkou
Halamovou, jejíž cesta na naši školu nebyla vůbec přímočará, ale byla vždy spojená
s hudbou. Paní učitelka si po cestě stále zpívala a hrála…
Co ve vás probudilo zájem o hudbu ?
To víte, když máte hudební předky až do roku 1825, za otce
profesionálního hudebníka filharmonie a kulturně zaměřenou
maminku, za dědečky amatérské hráče ve smyčcovém kvartetu a
v dechovce, tak je váš osud prakticky předem určen... I já teď
předávám své genetické poselství své dceři, která skvěle zpívá.
Kdy jste hudbu studovala ?
Své dětství a mládí jsem proseděla u klavíru – nejdříve v ZUŠ a pak na pedagogické
fakultě UJEP v Brně. Díky tomu jsem vyhrála řadu celostátních soutěží, nejen klavírních, ale
také ve zpěvu a v recitaci. Hlasovou techniku jsem získala při studiu Hv, v pěveckém sboru a
v národopisném souboru Dúbrava. Dnes vedu podobný studentský sbor
„Sborissimo“ při DDM v Písku. Je to moje radost a pýcha.
Proč jste se rozhodla zpívat profesionálně ?
Po škole jsem pár let učila, ale nutkání dělat živou hudbu bylo tak
silné... No jo, geny... Udělala jsem si profesionální přehrávky u
koncertní agentury a s orazítkovaným průkazem umělce jsem odešla na
„volnou nohu“.
S kým a co jste zpívala a čím jste se proslavila ?
Na gymnáziu jsem „bušila do piána a kytáry“ ve studentské rockové
kapele a později jsem se objevila na festivalu PORTA jako folková zpěvačka. Od r. 1985 jsem
už zpívala profesionálně, nejprve anglické renesanční písně Johna Dowlanda, které vyšly na
CD, pak se skupinou Minnesengři z Českých Budějovic. Nastal kolotoč koncertů, televizních
pořadů, nahrávání LP desek a cédéček, např. „Když Bůh Jihočechy stvořil“, „Tu neděli po
ránu“, několik vánočních CD a jiné. Souběžně jsem udržovala kontakt s folklórem slezskolašského regionu, odkud pocházel můj tatínek, a nahrála asi 20 písní v ostravském rozhlase a
také na CD. Za tento počin jsem převzala v Praze Cenu za interpretaci folklóru v celostátní
rozhlasové soutěži.
Co se vám líbí na hudbě ? Jaký druh hudby máte nejraději ?
Chutná mi vše „dobře uvařené a jedlé“ v jakémkoli žánru.
Stále ještě ve mně dříme rockový duch 70. a 80. let v čele s
Bobem Dylanem, Beatles, Led Zeppelin, Pink Floyd a další
kapely a zpěváci. Se stejnou jiskrou v oku se ale ponořím do
Janáčka, Dvořáka, Beethovena, Musorgského. V poslední
době mě uklidňuje barokní hudba.
Baví vás učit hudební výchovu?
Jistě ! Je velmi vzrušující přivádět nic netušící žactvo k
údivu nad tím nesmírným bohatstvím, které nám Paní Hudba dává úplně zadarmo ! Jen je mi
líto těch, kteří mají v srdcích a hlavách zamčeno a dobrovolně chtějí setrvat v kulturní
chudobě...
Řešení existuje. Přijďte za mnou! :-)
Anička Mikšíčková, Hana Tichavová, 7.B
2
Víte co je to „OČZMU“?
Zkratky jsou v dnešní době
moderní, viďte? Často ani nevíme,
co vlastně znamenají. Ta v nadpisu
našeho článku znamená „Ochrana
člověka za mimořádných událostí“ a
je to opravdu významný projekt.
Měli jsme se při tomto školním
projektu, který se konal dne 25. října
2011, naučit nebo si zopakovat, jak
se chovat v situacích, do kterých se
může každý z nás dostat. Každý
ročník měl svůj program a každá
třída svůj kurz. Třída 7.B se zúčastnila kurzu první pomoci. Přišla k nám do třídy zdravotní
sestra, která nás vyškolila v důležitých dovednostech, které by neměli znát jen zdravotníci, ale
také my ostatní. Vysvětlila nám, jak se chovat, když uvidíme člověka zraněného při dopravní
nehodě nebo při jiné události. Dozvěděli jsme se, co máme nejdříve zkontrolovat, abychom
udrželi základní životní funkce, jak máme provádět masáž srdce, jak se máme starat o
zraněného do té doby, než dorazí sanitka.
Po kurzu první pomoci jsme
vyrazili do terénu. Šli jsme na Živec,
kde jsme měli možnost zakoupit si
občerstvení nebo si opéct špekáčky.
Paní učitelka Halamová nás zaskočila
krátkým otázkami, které se opět týkaly
nám známého „OČZMU“, ale nakonec
jsme si s nimi hravě poradili. Tento
den jsme si velmi pěkně užili.
Doufáme, že takových akcí bude víc.
Kateřina Karetová, 7.B
3
Ze sportu: Jaro 2011
Protože jsme vás neinformovali vloni o našich úspěších, přicházíme s tím až letos. Snad
budete mít i tak radost. Vzali jsme to pozpátku, jak uvidíte.
Dne 10. 5. 2011 se zúčastnilo družstvo našich chlapců v krajském kole ve volejbale.
Skončili na 5. místě ze sedmi družstev. Všem děkujeme za reprezentaci naší školy.
V okresním kole v soutěži Poháru rozhlasu se snažili starší a mladší žákyně, ale i starší
žáci. Se značným náskokem se starší žáci umístili na 1. místě. Ale i mladším žákyním se to
povedlo, protože 2. místo je hezké. 3. místo obsadily starší žákyně.
12. 5. 2011 se konalo okresní kolo Dopravní soutěže. Naši žáci se umístili na krásném 4.
místě. Opravdu skvělý výkon.
V pátek 13. 5. 2009 se konalo okresní kolo Atletického čtyřboje našich mladších žákyň a
mladších žáků. 3. místo obsadily mladší žákyně a 6. místo mladší žáci. Byl to opravdu
vydařený den.
11. 5. 2011 se také konal okresní Atletický čtyřboj, ale pouze starších žáků, kteří se
umístili na úžasném 1. místě. Byli opravdu dobří.
V neděli 15. 03. 2011 se chlapci naší školy účastnili okresního kola ve volejbale. Obsadili
zlaté 1. místo.
1. 3. 2011 došlo také na dívky, které se v okresním kole ve volejbale umístily na stříbrném
2. místě. Ony také zabodovaly.
Anna Mikšíčková, Hana Tichavová, 7.B
Škola v akci
Nebudete tomu možná věřit, ale naše paní ředitelka je i o prázdninách stále ve střehu.
V srpnu, právě před koncem prázdnin, se v přízemí na druhém
stupni se při kontrole zjistilo, že nám protékají trubky a je nutná
rychlá oprava. Až se dodělá celková oprava vodovodních
rozvodů do kabinetů a tříd, mohlo by dojít i na sociální
hygienické zařízení vedle velké tělocvičny, sprchy a toalety.
Dělníci tedy na naší škole přes prázdniny nezaostávali a stále
měli co dělat. Jako každý rok byly vymalovány třídy, natřeny
tabule, vyměněna umyvadla a provedeny běžné údržbářské
práce. Podle schváleného projektu se i první stupeň brzy dočká
nového kabátu v podobě zateplení, omítky a plastových oken.
Na krásné podobě naší školy se letos podíleli i žáci společně s paní učitelkou Štěrbovou,
která si zaslouží velký dík za práci na školní zahradě i mimo školní rok v době svého volna.
Největší radost mají jistě žáci i učitelé z šesti nových interaktivních tabulí, z nichž tři jsou
na prvním stupni a další tři na druhém stupni v učebnách. Zakoupeny byly také čtyři
dataprojektory s plátny, které byly rozmístěny do tříd.
O prázdninách se vždy také postupně vybavovaly kabinety češtiny, matematiky, zeměpisu,
přírodopisu, němčiny a angličtiny. V průběhu roku dojde i na kabinet dějepisu a fyziky.
Na místě pingpongových stolů před školou budou možná podle plánů vybudovány
oddělené šatny, které by vyřešily hustý provoz v koridoru.
4
Plán mimoškolních aktivit pro žáky zůstává podobný jako loni. Šesté třídy pojedou na
jazykový kurz na Šumavě, sedmáky čeká lyžařský výcvik, pro osmáky je připraven také
jazykový kurz a pro deváťáky opakovací vzdělávací kurz tentokrát za hranicemi, a to v Itálii.
Někteří žáci 7. – 9. tříd se přihlásili na školní zájezd do Anglie. Zdá se, že tento školní rok
bude opět plný zajímavých událostí, takže se všichni mají na co těšit. Paní ředitelce děkujeme,
že si na nás udělala čas a poskytla nám informace k tomuto článku.
Bára Stehlíková, Anna Mikšíčková, 7.B
Řešení vrstevnických vztahů (ŘVV)
Před necelým rokem vznikl na naší škole ze zástupců žákovského parlamentu tým
podporovatelů s garantem, paní učitelkou Zemanovou. A jak vlastně tento program vznikl?
Základy má na anglických školách, kde byl úspěšně několik let realizován. K nám do Česka
ho přivezlo sdružení Linka bezpečí. V roce 2010 vznikl navazující projekt Řešení
vrstevnických vztahů (zkráceně ŘVV), do kterého se zapojila i naše škola. Projekt nás má
naučit spolupráci, vzájemné náklonnosti a ochotě, abychom získali pocit, že nikdy nejsme
sami. Skupina vyškolených podporovatelů společně s učitelem-garantem poskytuje pomoc
komukoliv, kdo ji potřebuje. Podporovatelé si nadále doplňují vzdělání jak při hromadných
schůzkách, tak při běžných školeních, kde se jim dostává užitečných informací o trestně
právní problematice a o tom, jak mají být svým spolužákům oporou. V projektu ŘVV je
zapojeno přes 30 základních škol z celé České republiky od větších škol po menší školy, které
mají kolem 100 žáků. V okolí Písku jsou do projektu zapojeny i základní školy v Čimelicích a
Chrasticích. Projekt běží už druhý rok, ale nejdříve bylo nutno proškolit týmy podporovatelů,
takže opravdová podpora na školách začíná až v tomto školním roce. Přesto si na některých
školách podporovatelé už vyzkoušeli svůj úkol, když pomáhali spolužákům řešit problémy se
špatným vysvědčením. Rádi bychom, aby jejich práce pomohla udělat z této školy lepší místo
bez šikany a špatného chování vůči slabším. Podporovatelé mají nástěnku v prvním
meziposchodí na druhém stupni, kde se můžete dozvědět něco o nich a o jejich práci. Za pár
týdnů už je budete moci potkat o velké přestávce nebo před začátkem vyučování na prvním i
druhém stupni v růžových tričkách.
Za pomoc s tímto článkem moc děkuji lektorce Lucii Lasovské, která se zúčastnila školení
podporovatelů.
Bára Stehlíková, 7.B
Otevřený dopis k poctě velikána české hudby
Antonína Dvořáka
To nám těch 170 let ale pěkně uteklo, viďte, Mistře? Při Vašem
narození 8. září 1841 stály tři osudové víly – jedna Vám dala do vínku
obdivuhodné nadání, druhá o Vaší hudbě dala vědět světu a tu třetí,
Rusalku, jste proslavil Vy sám.
Vzešel jste z českého národa, tolik zkoušeného po staletí, a přesto
tolik hrdého a životaschopného. Kolik talentu bylo v českých
muzikantech! Zanechali své stopy všude, kam přišli.
5
Do Paříže, Drážďan, do slunné Itálie nebo jako Vy - do Londýna dirigovat své grandiózní
oratorium Stabat Mater či zaoceánskou lodí proplout až na post ředitele konzervatoře do New
Yorku.
A jak Vám zněla ve sluchátkách Mistrova velkolepá Novosvětská symfonie, když jste se
procházel po povrchu Měsíce, Mr. Armstrong? Hudba opravdu nezná hranic. Ta Vaše, drahý
Mistře, je toho dokladem.
Žáci různých tříd přispěli svým projekty k oslavě 170. výročí narození našeho velikána
Antonína Dvořáka.
Lenka Halamová
Anglie neboli pět dní v ráji
Dne 19. 5. 2011 se 15 účastníků zájezdu spolu se
statečnými a odvážnými paními učitelkami Helenou
Wdowyczynovou a Radomírou Němcovou z naší
školy ZŠ Edvarda Beneše v Písku vydalo na dlouhou,
fyzicky i psychicky náročnou cestu přes hranice
Německa, Nizozemska, Belgie, Francie až do
konečného bodu naší výpravy, do Velké Británie.
Jelo s námi ještě několik dalších základních škol,
mimo jiné také skupina ze ZŠ T. G. Masaryka z
Písku. Cesta byla dlouhá, ale byla nám zpříjemněna
sledováním filmů a zpíváním anglických písniček,
Magické místo Stonehenge
zejména It´s a long way to Tipperary, kterou už každý
z účastníků zná nazpaměť. Největší atrakcí při cestě do Anglie byl bezesporu Eurotunel,
pomocí kterého jsme propluli kanálem La Manche.
Do Londýna jsme dorazili v brzkých ranních hodinách. Celý rozespalí jsme vylezli z autobusu
a vyrazili s tím nejlepším průvodcem na světě panem Petrem Klikem na ranní procházku
kolem řeky Temže a přes Tower Bridge. Za celý den jsme viděli spoustu nádherných staveb a
u každé jsme si poslechli zajímavé informace od našeho průvodce. Podívali jsme se na
6
Londýn také shora, když jsme vyšplhali až do věže
Katedrály Svatého Pavla. Když už se den chýlil ke
konci, vyrazili jsme do anglických rodin.
Cestou tam nám náš průvodce sděloval
organizační informace o následujícím dnu. Autobus
zaparkoval na parkovišti, kterému jsme říkali
Meeting Point, tedy místo, na kterém se každé ráno
v přesnou hodinu sejdeme. Pan Klik nám řekl také
pár informací o anglických rodinách a zopakoval si
s námi nejdůležitější fráze k domluvení. Poté jsme
Z pošmourného rána se vyklubal krásný slunečný den.
si ze zavazadlového prostoru vyndali svá
V pozadí vidíme proslulý Tower Bridge.
zavazadla a čekali, až nám přidělí našeho hostitele.
Zanedlouho už jsme byli na cestě ke svému novému
domovu. Byli jsme velmi unaveni, takže jsme hned po
večeři šli do postele.
Každý den jsme viděli mnoho zajímavých míst a
přenádherných budov, navštívili jsme Stonehenge, hrad
Warwick, rodiště Williama Shakespeara Stradford nad
Avonou a další skvělá místa. Vždy jsme přijeli do rodin
hrozně unavení. Na zpáteční cestě jsme se podívali na
královninu „chatičku“ hrad Windsor a v Londýně
program vyvrcholil v muzeu voskových figurín a poté
noční prohlídkou Londýna.
Londýnská pouť pokračuje. Nyní
s Katedrálou sv. Pavla za zády.
Kdybychom měli říci, co se nám líbilo nejvíce, asi
bychom si nevybrali, protože jsme viděli tolik
nádherných míst, že bychom se těžko rozhodovali, co se
nám líbilo nejvíce. Líbilo se nám opravdu vše.
Odpočinek na Piccadilly Circus
Jeden z nejkrásnějších hradů v Anglii Warwick, kde si uvnitř
spletete živého člověka s voskovou figurínou.
Alžběta Hálová, Lucie Sitterová, 8.A
7
Mikuláš
Na sv. Mikuláše opět vyrazili naši známí protagonisté, aby
pochválili hodné děti a pokárali ty zlobivé.
Ten den byly všechny děti
jako andílci.
Setkání důchodců
Naši žáci potěšili svým vystoupením bývalé zaměstnance školy, učitele i ty ostatní.
8
Naši bývalí kolegové měli velkou radost ze vánočního setkání.
Naši nejmenší udělali radost svým rodičům i učitelům.
Děkujeme za vzornou přípravu!
Tradiční vánoční koncert byl opět velmi pěkný.
O krásné vystoupení se kromě žáků zasloužili paní
učitelky Jirkalová, Halamová, Vojtěšková
a pan zástupce ředitele Přib. Děkujeme!
Sbor 2. stupně zpíval vícehlasy jako o život. Příprava
byla náročná a je málo těch, kteří obětují volný čas
reprezentaci školy. Děkujeme!
9
V naší anketě jsme se zaměřili na školní jídelnu. Tentokrát z pohledu učitelů a žáků.
Zeptali jsme se jich:
1) Chutná vám u nás ve školní jídelně jídlo?
2) Co byste na školní jídelně změnili?
P.uč. Václavíčková: 1) Chutná moc, nejvíce mi chutnají zeleninové saláty.
2) Aby ty saláty byly každý den čerstvé.
P.uč.Zemanová:
1) Chutná, hlavně jsem ráda, že nemusím mýt nádobí a že mi to tam
všechno hezky přichystají.
2) Aby tam bylo víc salátů.
P.uč. Chval:
1) Chutná mi moc, jídlo je kvalitní.
2) Nic bych neměnil.
Karolína Šlajsová, 8.A: 1) Moc mi to nechutná.
2) Větší stoly a více místa.
Barbora Dědourková, 9.B: 1) Jak co.
2) Nějak oživit a aby tam bylo víc místa.
Lucie Preslová, 8.B: 1) Moc ne, jak co.
2) Větší stoly, aby se tam vešla celá třída. A abychom nestáli takovou
frontu.
Petr Bečvář, 7.A:
1) Je to tam docela dobrý, ale polévky jsou někdy slané.
2) Aby byly méně slané ty polévky.
Adriana Vilímová, 6.B: 1) Ani ne.
2) Aby byly větší stoly a větší jídelna.
Kateřina Karetová, Pavel Janeček, 7.B
Super
kuchařky
10
Rozhodli jsme se vrátit se k rozhovorům o kultuře a jejich prostřednictvím vás seznámit
blíže s některými novými zaměstnanci školy. Dozvíte se mnoho zajímavých věcí!
Tentokrát jsme se zeptali pana učitele Jakeše.
Víme, že se zajímáte o sochařství. Chodíte do muzeí a galerií na sochařské výstavy?
Chodím příležitostně na různé výstavy např. jsem byl v Praze na výstavě Francouzské
sochařství 20. století.
Který sochař byl vaším vzorem?
Nebyl to sochař, ale architekt Antoni Gaudí.
Zajímají vás kromě soch také knihy a filmy?
Ano, obojí.
Máte raději filmy od světových režisérů nebo
českou klasiku?
Mám rád francouzské a české filmy.
Máte oblíbené spisovatele nebo knihy?
Garcia Marquez – 100 roků samoty.
Na co byste v blízké době chtěl zajít do kina?
Rodina základ státu – krásný film ze života.
Chodíte do divadla? Jaká je vaše oblíbená divadelní hra?
Mám rád staré české divadelní hry a povídky.
Jakou hudbu posloucháte?
Jazz a blues a jejich moderní zpracování.
Máte oblíbenou píseň, která vás vždy potěší?
Píseň je to folklorní z moravsko-slovenského pomezí – A já mám koníčka vraného.
Díváte se v televizi na seriály, filmy, dokumenty nebo si pustíte akční film na DVD?
Nejraději mám dokumenty, ale občas si dopřeju nějaký dobrodružný nebo detektivní film.
Barbora Stehlíková, 7.B
11
Bruno Mars
Bruno Mars, vlastním jménem Peter Gene Hernandez (* 8. října 1985, Waikiki, Havaj,
USA) je americký zpěvák, písňový autor a hudební producent. Pochází z Waikiki (Havaj), ale
po ukončení střední školy se přestěhoval do Los Angeles. Je známý jak pro své vlastní
mezinárodní hity jako Just The Way You Are nebo Grenade, ale také pro své featuringy na
písních „Nothin' on You“ od rappera B.o.B, „Billionaire“ od Travieho McCoye. Když mu
byly dva roky, začal mu jeho otec říkat Bruno podle amerického wrestlingového zápasníka
Bruna Sammartina, se kterým měli podle jeho otce stejně buclaté tváře. V té době byli jeho
vzorem takoví zpěváci jako Michael Jackson nebo Elvis Presley. V roce 1990 vystupoval v
pořadu MidWekk jako „Malý Elvis“. V roce 2003, po dokončení President Theodore
Roosevelt High School, se odstěhoval jako sedmnáctiletý mladík do Los Angeles, aby se
mohl věnovat své hudební kariéře. Krátkou
dobu zde zpíval v Motown Records, což sice
nevedlo k úspěchu, ale tyto zkušenosti se
ukázaly být prospěšné pro jeho kariéru, když
se setkal se skladatelem a producentem
Philipem Lawrencem. Tehdy spolu a s Arim
Levinem psali písně a založili produkční
tým The Smeezingtons. V roce 2006 jej
Lawrence představil jeho budoucímu
manažerovi z Atlantic Records, Aaronu
Bay-Schuckovi. Když si poslechl pár jeho
písniček s kytarou, chtěl s ním okamžitě
podepsat smlouvu, ale nakonec trvalo tři
roky, než se tak stalo.
Úspěšné singly:
2010 - "Just The Way You Are"
2010 - "Grenade"
Pavel Janeček, 7.B
2011 - "The Lazy Song"
12
Cukrátkový den zorganizoval opět žákovský
parlament.
Je dobře myslet na ostatní a nejen jednou za rok!
Návštěva z Německa byla milá. Líbilo se jim u nás.
Na podzim nás navštívili hosté z Německa. Prohlédli si
také krásnou školní zahradu
Hosté se také podívali, jak je naše škola vybavená.
Paní ředitelka s hosty pohovořila o škole.
Samozřejmě německy.
Žákovská parlament organizuje užitečné akce. Žáci vybírali
peníze na postižené děti.
13
Výherkyně v soutěži anglického jazyka v loňském roce.
Chystáte se na letošní? Už je za dveřmi!
Song Reviews
Pop: Beyoncé Giselle Knowles – Run the World
If you like pop music, you´ll love the song “Run the
World”. This is a new song by Beyonce. She is a solo
singer. She sings pop music songs. She began to sing solo
in 2003. Her first album was “Dangerously in Love”. In
this album, there is the most popular song “Crazy in
Love”. She sang that song with the rapper Jay-Z. Her most
famous album is called “B’Day.
This song “Run the World (Girls)” is about women who
rule the world. The fact is that men think they are as strong
as us (girls).
My favourite lines are in the chorus: “Who run the world? Girls!”
I really like the song because it is very energetic and true. When I listen to this song, I
want to dance. It is already a hit - it is number 3 in the UK charts. If you haven’t got it,
you should go and buy it.
Alžběta Hroudová, 9.A
Rock and Metal: Black Veil Brides – Knives and Pens
If you like rock or hardcore music, you’ll love Knives and Pens. This is a song by Black
Veil Brides. They are a five-piece band from Cincinnati, Ohio in the U.S.A. The band was
founded in 2006. They play rock music with the elements of metal and scream. The cognitive
sign of Black veil brides is their Emo look. Andy “Six” Biersack sings, Ashley Purdy plays
the bass guitar, Jeremy Ferguson plays the guitar and the violin, Jake Pitts plays the guitar and
Christian “CC” Coma plays the drums.
The song Knives and Pens is a
brilliant song about Emo style and
loneliness.
I love the whole song but the best is
the chorus, especially these lines:
“One final fight, for this tonight.
Woah… With knives and pens we
made our plight.”
I really like it because the music is
great (it combines rock and metal
music) and the lyrics have got the
meaning. All their songs are very
interesting and they are… just perfect.
Veronika Častoralová, 9.A
14
To byl ale sen!
Vždycky jsem záviděla našemu pejskovi
Čendovi jeho psí život. Celý den lenošil,
počmuchával, zkrátka dělal si, co chtěl. Poslouchat
ho moc nebavilo, na chatě se vždycky potuloval
v lese, a když se mu zachtělo, sám se šel projít.
Když se vracel ze svých výprav a my jsme se na něj
zlobili, sklopil uši a ocásek, podíval se na nás těma
svýma psíma očima a my jsme se hned přestali
zlobit. Prostě to s námi uměl.
Jednou po obědě jsem si šla na chvíli lehnout a
zdál se mi sen. Najednou mě něco pošimralo za uchem a já jsem se chtěla podrbat, ale co to??
Proč jsem tak malá a kde mám ruce?! A slyším mamku, jak křičí: „Čendo, co děláš v tý
posteli?“ A proč to křičí na mě? Vždyť já jsem přece Bára, ne Čenda! Musím jí to říct.
Seskočím z vysoké postele a volám:
„Mami, já nejsem Čenda, já jsem přece Bára!“ Ale místo slov slyším sama sebe štěkat: „Haf,
haf, haf!“ „Co chceš, Čendo?“ ptá se mamka.
„Ale né! Já jsem pes, já jsem opravdu pes?! Co budu dělat? Co budu jíst? Kde budu spát?
No, tak jsem pes a užiju si to.“ Vyrazím na procházku a cítím spoustu nových věcí. Teď tudy
musela proběhnout sousedova Micka, o kousek dál cítím zajíce. To je dojmů. Až mě to
unavilo. Vracím se domů a jdu spát. Náhle mě vzbudí tatínkův hlas: „Tak, děti, oblékejte se,
pojedeme na výlet!“
„Kam asi jedou? A vezmou mě vůbec s sebou?“ Najednou se můj mladší bráška Vojta
sehne a vezmě mě do náruče. „Tak pojď, Čendo, ty můj kamaráde,“ povídá a nasazuje mi
obojek. „Dáš to pryč, já to nechci!“ „Ale Čendo, sotva otevřeš oči, už štěkáš!“
V autě musím sedět na zemi, to se mi vůbec nelíbí. Konečně jsme na místě. Musím si to tu
očmuchat. A zase mě někdo bere do rukou….A strká mě do malé přepravní taška pro psy!
To se mi ale vůbec nelíbí! Jé, támhle vidím Sáru: „Čau, Sáry!“ „Co stím vaším Čendou je?“
ptá se Sára.
Prohlížíme si nějakou výstavu, ale mě to tu vůbec nebaví, raději bych se potulovala někde
venku. Vlastně potuloval, vždyť jsem Čenda! Výstava skončila a jedeme domů. Jdu to
omrknout a vracím se do peřin. Zabřu oči a slyším mlaskání… Otevřu oči a vidím Čendu, jak
mi olizuje ruku. UF, to byl ale sen. To mi nikdo neuvěří.
Barbora Hanusová, 7.A
15
Šťastný a úspěšný
nový rok!
16