Bulletin 67 - federace dětských domovů čr

Transkript

Bulletin 67 - federace dětských domovů čr
Federace dětských domovů ČR
BULLETIN č. 67
Vychází na podzim 2007
Obsah:


























Str.
Přehled 14. jednání výboru FDD ČR
Přehled 15. jednání výboru FDD ČR
Odborný seminář v Javorníku
Dítě s poruchami chování v dětském domově
Specifika poruch chování romských dětí
Poznámky k novele zákona č. 359/1999 Sb.
Přehled 16. jednání výboru FDD ČR
Zpráva ze zasedání CF FICE Inter
Hodnotící zpráva z republikového finále dětí z DD ve sportovních hrách
RWE Transgas s otevřenou dlaní
Přehled 17. jednání výboru FDD ČR
Jaké byly 13. mezinárodní sportovní hry dětí a mládeţe dětských domovů 2006
Přehled 18. jednání výboru FDD ČR
Odborný seminář v Mikulově
Soukromé dětské domovy
Příprava mládeţe na ţivot mimo dětský domov
Pokladní zpráva za celé volební období
Seznam členů výboru FDD ČR s uvedením kontaktů
Přehled 1. Jednání výboru FDD ČR (nové volební období)
Přehled 2. Jednání výboru FDD ČR
Zpráva FICE Inter
Stíţnost k neobjektivnosti zprávy týkající se zařízení pro výkon ústavní a ochranné
výchovy, tj. „Zprávy z návštěv zařízení, v nichţ se vykonává ústavní výchova a
ochranná výchova“ veřejného ochránce práv JUDr. Otakara Motejla
Přehled 3. Jednání výboru FDD ČR
Odborný seminář v Kladně
Přehled 4. jednání výboru FDD ČR
Dětské domovy pod mediálním tlakem
Bulletin připravil do tisku Mgr. Jan Pavlas
© FDD ČR, vychází v říjnu 2007
2
3
3
4
6
9
12
17
18
21
24
26
27
28
29
31
33
35
36
38
39
40
43
46
47
48
49
14. jednání výboru FDD ČR, Praha 9 – Dolní Počernice, 8. února 2006
V roce 2006 se výkonný výbor FDD ČR ke svému prvnímu jednání sešel v Dětském domově
v Praze 9, Dolních Počernicích. Jako host se jej zúčastnila paní Vlasta Hrdličková.
Nedořešeným úkolem bylo zajištění účasti na kongresu, nevyjasněna zůstala rovněţ otázka
účasti na EuroCupu Dunaj v Maďarsku. Hlavním bodem jednání byla příprava jarního semináře,
zejména výběr přednášejících, časový harmonogram, zajištění pozvánek a výše účastnického
poplatku. Dalším bodem bylo projednání přípravy Nejmilejšího koncertu, zejména kontrola termínů
a míst konání jednotlivých regionálních kol a určení jednotlivých delegátů. Výbor rovněţ schválil
seznam VIP na „Můj koncert“ v Chomutově. Výbor následně rozpracoval organizaci sportovních
soutěţí, projednal účast zástupců FDD ČR na CF ve Vídni 17. – 21. května 2006, případně na
kongresu FICE v Sarajevu 5. – 9. srpna 2006. V rámci změn v členské základně výbor souhlasil
s ukončením členství Hany Holasové a Lubomíra Racka a přijetím Luboše Hudce, inspektora ČŠI.
Výbor se poté zabýval dokončením účetní revize, pokladní zprávou za rok 2005, ţádostí o státní
dotaci na rok 2006, projektem vzdělávací a publikační činnosti na rok 2006, ţádostí na MŠMT ČR
o úhradu členského příspěvku do FICE – Inter atd.
Budova Dětského domova v Dolních Počernicích.
15. jednání výboru FDD ČR, Javorník, 5. dubna 2006
Další jednání výboru FDD ČR proběhlo těsně před konáním jarního semináře v Dětské
ozdravovně v Javorníku dne 5. dubna 2006 a zúčastnil se jej plný počet jeho členů. Před vlastním
jednáním se členové výboru sešli v budově Dětského domova v Kašperských Horách a po krátké
besedě a prohlídce zařízení byli přijati na místní radnici starostkou obce Ing. Alenou Balounovou.
Výborové schůze, která se konala jiţ v místě pořádání vlastního semináře, tj. v Dětské
ozdravovně v Javorníku, se zúčastnili všichni členové. Po kontrole závěrů z minulého jednání
došlo na konkretizaci průběhu jarního semináře. Výbor se dále věnoval zprávám z jednotlivých
regionů o průběhu regionálních kol Nejmilejšího koncertu, vzal na vědomí zprávu z příprav akce
„Můj koncert“ v Chomutově, termín konání divadelní přehlídky (Praha, Národní dům na Smíchově,
14.10.2006 od 9 hod) a sdělení, ţe v rámci sportovních aktivit se akce EuropaCup Dunaj
v Maďarsku nekoná. V rámci zahraniční spolupráce výbor projednal podrobnosti účasti na CF ve
Vídni a na kongresu v Sarajevu. Mezi členy FDD ČR byli přijati Marie Barabášová (DD Zvíkovské
Podhradí, ředitelka), Aneţka Hosnedlová (DD Volyně, zástupce ředitele), Radka Klímová (DD
Nymburk, ředitelka), Monika Lhotková (DD Radenín), Dušan Šimonka (DDŠ Jiříkov, ředitel), Karel
Vrkoč (DD Radenín, vychovatel). Výbor vzal na vědomí informaci Karla Hellera o ocenění paní
Jarmily Dolejškové Nadací Naše dítě na základě návrhu výboru FDD ČR „Zlatým srdcem 2005“.
Výbor se poté seznámil se stanoviskem KÚ Plzeňského kraje ve spolupráci s DD Kašperské Hory
k novele zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí.
3
… na radnici v Kašperských Horách.
Odborný seminář v Javorníku (Šumava), 6. – 7. dubna 2006
Místo konání: hotel Javorník
Počet účastníků: 77 + 4 lektoři
Téma: „Děti s poruchami chování v zařízeních pro výkon ústavní výchovy.“
Přednášející a příspěvky:
 PhDr. Václav Mertin, psycholog, FF Praha
 PhDr. Zdena Michalová, spec. pedagog, Spec. ZŠ pro děti se specifickými poruchami chování
Hana Strossová, učitelka, trenérka VTI, Spec. ZŠ pro děti se specifickými poruchami chování
 Mgr. Naďa Erbová, etoped, DDÚ a SVP Plzeň
 PaedDr. Jana Koubová, ředitelka, DDŠJ Staňkov
 PaedDr. Jaroslav Ţejdl, ředitel, DDŚ Boletice nad Labem
 PhDr. Marie Kučerová, ředitelka, DD Kašperské Hory
Hosté:
 N. V. Palatajkov
 Karolína Macharáčková, Nadace Jana Pivečky, Slavičín
Budova hotelu Javorník na Šumavě.
4
… chvíli před zahájením semináře.
PhDr. Václav Mertin se rozjíţdí ...
Hovoří etoped Mgr. Naďa Erbová.
5
Dítě s poruchami chování v dětském domově
PaedDr. Jana Koubová
V našem Dětském domově ve Staňkově je umístěno 38 dětí, z toho 20 dětí ve věku od 15 let
do 19 let. 13 dětí navštěvuje základní školu praktickou (dříve zvláštní škola), 12 dětí se učí
v učebních oborech. U 14 dětí jsou diagnostikovány poruchy chování.
Děti s poruchami chování, které jsou umístěny do DD, mají v dnešní době zpravidla za
sebou dvouměsíční pobyt v DDÚ a byla u nich provedena základní diagnostika. K nám jsou
umisťovány děti, které mají schopnost pobyt v DD zvládnout anebo jsou umístěné tzv. „zkusmo“.
Obvyklé projevy selhávání souvisí s vysokou mírou svobody v DD, kterou některé děti nejsou
schopny zvládnout. Někdy je pro děti náročný přechod do nové školy a zvýšené nároky, které
souvisí i s tím, ţe děti dříve v rodině nebyly zvyklé se soustavně kaţdý den připravovat do školy a
za dva měsíce v DDÚ si tento návyk nestačily vytvořit.
Většina dětí přicházejících v posledních letech do našeho DD je hraničních a má poruchy
chování. Některé děti stále berou své umístění jako křivdu a někdy jsou v tom podporovány rodiči,
pro které děti byly výhodným zdrojem příjmů ze sociálních dávek a kteří se snaţí přesvědčit děti,
ţe za problémy vzniklé v jejich rodině můţe někdo jiný.
Mnoţství poruch v chování dětí je v prvé řadě způsobeno negativním vlivem primární rodiny.
Druhým důvodem v pořadí četnosti poruch chování je vliv vrstevnické skupiny. Teprve na dalších
místech důvodů vzniku výchovných problémů se umisťuje škola. Z hlediska nejhoršího vlivu na děti
zvyšuje výskyt poruch chování dětí rizikové prostředí rodin, ve kterých se vyskytuje alkoholismus a
návykové látky, domácí násilí a nepodnětné výchovné prostředí. Častá je kombinace s neúplnou
rodinou a městské prostředí, kde děti s problémovým chováním přebírají modely chování od stejně
postiţených vrstevníků a snaţí se mu přizpůsobit, tj. záškoláctví, kouření, uţívání drog, lhaní,
drobné krádeţe. Děti si přinášejí do DD problémy, které vznikly v jejich rodinách. Naprostá většina
mediálně prezentovaných příkladů poruch chování dětí z dětských domovů nevzniká nevhodnou
výchovou v DD, ale problematickou sociální výbavou z původních rodin.
Nejčastější příklady výchovných problémů a poruch chování dětí v dětském domově
Neposlušnost, vzdorovitost a lhaní se mohou projevit v jakémkoliv věku a obvykle intenzita
těchto problémů okolo čtvrtého roku dítěte signalizuje intenzitu těchto problémů v období puberty.
Výchovné problémy ve středním školním věku:
Výchovné problémy v tomto věku souvisí s věkovými zvláštnostmi. Důleţitou roli zde hraje
přístup vychovatele k dítěti. Nejvhodnější je přístup laskavý, ale pevně vymezující hranice chování.
V tomto období se objevuje řada konfliktů způsobená především kritičností dospívajícího neboť
dítě chce uplatnit a prosadit svůj názor. Objevuje se i citová nestálost přinášející střídání nálad. U
dětí v tomto věku se začínají probouzet pohlavní pudy a tendence upoutat na sebe pozornost.
Proto je práce s dospívajícími dětmi velmi náročná. Závaţnější poruchy chování jsou způsobeny
zpravidla špatnou předchozí výchovou.
K „méně závaţným“ projevům patří např. lhaní, malé podvody či krádeţe. Závaţnějšími jsou
agresivita, hrubost, destruktivita. Období je často spojeno s uţíváním cigaret.
Výchovné problémy ve starším školním věku a dospívání:
Dítě se chce odpoutat od světa dospělých a dokázat si svou nezávislost. Mladí lidé si vytvářejí
vlastní identitu a chtějí být uznáváni. Slábne síla autority a nejvýznamnější vliv přebírá vrstevnická
skupina se svými normami. Tyto normy však nemusejí být vţdy v souladu s normami vhodného
chování.
Nejčastěji se v tomto období objevuje nápadné hrubé chování doprovázené vulgárními výrazy.
Stejně jako v předešlých obdobích se vyskytují krádeţe, podvody, občasné záškoláctví a lhaní.
Problémem je nikotinismus, eventuálně experimenty s alkoholem nebo i drogou.
6
Často se vyskytuje vzdorovitost. Jedná se o reakci na výchovný zásah, kdy se dítě nechce
podřídit poţadavkům vychovatele. Tuto situaci řeší prostřednictvím agrese – vzdorování. Můţe mít
aktivní (verbální) nebo pasivní (neverbální, např. mlčení) formu. Vzdorovitost vţdy signalizuje
problém v subjektivní rovině dítěte a je nutné na tento projev reagovat, protoţe dítě pociťuje
aktuálně křivdu současnou, která souvisí s jeho minulými negativními záţitky.
Občas se vyskytují útěky. Za útěk je povaţováno svévolné vzdálení se z výchovného zařízení.
I tento druh výchovného problému lze označit jako únikové jednání. Je také třeba rozlišit, zda se
jedná o impulzivní nebo chronické útěky. Impulzivní útěky zpravidla řeší aktuální situaci a jsou to
zkratková jednání. Přesto mohou být tyto útěky varováním pro vychovatele. Většina dětí se chce
zpět vrátit a po určitém čase tak učiní. U chronických útěků se jedná o opakované, plánované a
připravované jednání. Tyto děti se většinou vrátit nechtějí.
Útěky z dětských domovů mají jiný důvod neţ útěky z rodiny. Jsou reakcí na pocit omezení
svobody či odtrţení od prostředí, jeţ pro dítě představuje zázemí. Oblíbené je mezi dětmi ve věku
okolo 15 let zůstávat doma po velkých nebo vánočních prázdninách anebo i po víkendovém
pobytu pod záminkou nemoci. Pokud dítě tento postup opakuje, vţdy se jedná o problém. Pokud
po návratu následuje do týdne ještě další útěk, je velmi pravděpodobné, ţe o těchto prázdninách
dítě experimentuje s drogami a je na nich jiţ závislé natolik, ţe není schopné to rozumově ovládat.
Záškoláctví pozorujeme někdy u učňů, kteří dojíţdějí do odborných učilišť a občas se jim
nechce na vyučování nebo na praxi. Tento problém řešíme se školami a máme jiţ vytvořen systém
zpětné kontroly, zda dítě ten den na vyučování přišlo.
Podvody a krádeţe se také objevují u některých dětí. Způsobů, jimiţ jsou páchány je velké
mnoţství. Můţe se jednat o rozprodávání věcí, obchodování s věcmi jako je oblečení, obuv,
mobilní telefony, rádia, šperky. Důvodů a motivací vedoucích ke krádeţi můţe být velké mnoţství.
Mezi nejčastější motivy patří např. touha po něčem zakázaném či nedostupném, snaha zalíbit se
spoluţákům, kompenzace pocitu méněcennosti apod. U krádeţí je hodnocena její závaţnost, jeţ
závisí na frekvenci a způsobu. Ten je pro posouzení závaţnosti velmi podstatný.
Ani dětským domovům se nevyhýbá agresivita a šikana. Jedinec se agresivitou snaţí
dosáhnout nějaké potřeby na úkor druhého. Jednou z podob je fyzická agrese, coţ je útok vůči
jiné osobě s cílem způsobit bolest či škodu. Agrese můţe být také slovní, kdy jde o verbální projev
např. o pomluvu, ironii, zesměšnění, kritiku. Dále se můţe jednat o agresi přímou – útok na oběť
(např. škrcení, nadávky, bití) nebo nepřímou – útok na sociální okolí (např. ţalování, hledání
spojenců, poniţování). U nepřímé agrese se snaţí původce zůstat anonymní. Důleţité je, zda se
jedná o agresi vědomou či nevědomou. Kromě agrese proti ostatním (heteroagrese) se můţe
objevit i agrese vůči sobě, tzv. autoagrese. Agresivitu můţe dítě pouţít nejen vůči lidem, ale i
zvířatům a věcem. Trvalá podoba můţe být dána typem osobnosti. U dětí staršího školního věku
se vyskytují častěji otevřené formy a vyšší intenzita uţívání. Dívky obvykle uţívají nepřímé formy
agrese. Nejčastější podobou dětské agresivity jsou rvačky a hádky.
Jednou z variant agresivního chování je šikana. Při šikaně se jedinec, zpravidla silnější, snaţí
jinému cíleně způsobit bolest či ho zastrašit. Nejedná se však pouze o vztah mezi samotným
agresorem a obětí, neboť během šikanování dochází k narušení vztahů ve skupině. Prvky šikany
lze jiţ sledovat v chování dětí ve středním školním věku. Při řešení šikany je nejvýhodnější
zasáhnout co nejdříve a co nejrázněji. Prevence je účinnější neţ terapie, neboť terapie je poměrně
obtíţná a méně efektivní. Proto je důleţité všímat si u dítěte všech projevů agresivity. Podcenění
příznaků můţe ovlivnit vývoj osobnosti.
Agresivita je jedním z nejzávaţnějších sociálních problémů současnosti. Je vhodné u
výrazných projevů uvaţovat o psychiatrické léčbě a podávání léků. Svou roli má i psychoterapie a
socioterapie.
Náprava výchovných problémů a poruch chování je sloţitým, dlouhodobým procesem.
Odstranění a náprava výchovných problémů vyţadují porozumění situaci, odhalení příčin a práci
na jejich odstranění popř. zmírnění.
Jsou-li zjištěny všechny skutečnosti, je moţné zjednat nápravu výchovnými metodami nebo
pouţít metod speciální pedagogiky. Volba metody, kterou lze řešit výchovné problémy a poruchy
chování, souvisí s výchovným stylem. Vţdy je nutné zjistit příčinu těchto problémů a stanovit
způsob nápravy.
Je důleţité si uvědomit, zda nehrají vliv i věkové zvláštnosti. Kromě toho je třeba zváţit také
individuální zvláštnosti dítěte a na základě zjištěných informací zvolit individuální přístup.
7
K nápravě je moţné pouţít individuální nebo skupinovou psychoterapii. Léky se pouţívají jen u
některých dětí s problémy chování a vţdy ve spolupráci s psychiatrem. Úzce spolupracujeme
rovněţ s psychologem, který s dítětem průběţně odborně pracuje. V případě selhávání dítěte
funguje dobře jednak intervence ze strany DDÚ Plzeň v moţnosti etopedického pohovoru, jednak
případné přemístění dítěte v rámci sítě zařízení tam, kde by reţim dítěti lépe vyhovoval.
Reedukace, převýchova, se snaţí docílit změn v chování dítěte, aby odpovídalo majoritním
společenským normám. Jedná se o dlouhodobou a náročnou metodu. Působení je zaměřeno na
celou osobnost dítěte. Podstatou je změna v hodnotové orientaci. Vyuţívá metod pedagogickopsychologických, sociálně terapeutických a řady dalších.
Důleţitý je individuální program rozvoje osobnosti dítěte, který navazuje na návrhy
z diagnostického ústavu a je pravidelně aktualizován. Také v rámcovém programu výchovně
vzdělávací činnosti dětského domova máme začleněny hlavní činnosti v reedukačním procesu.
Patří sem nácvik dovedností potřebných pro efektivní chování, stimulace, přinucení,
přesvědčování, modelové vytváření vhodných podnětů a situací, zvládání konfliktů a náročných
ţivotních situací. Důleţité je aktivní sociální učení, vytváření přiměřených vzorců chování. Vše je
v rámci výchovné činnosti zakotveno tak, aby si dítě vytvořilo klíčové kompetence zejména
v oblasti vstřícných a otevřených vzorců chování a aby se dokázalo vyrovnávat s různými ţivotními
zkušenostmi.
V DD jsou výchovné problémy dětí řešeny ve většině případů individuálně, někdy i skupinově a
vyšetření souvislostí je věnována velká pozornost. Pedagogičtí pracovníci v DD spolu úzce
spolupracují a navzájem své postupy konzultují a jsou v pouţívání odměn a trestů spolu v souladu.
Většina vychovatelů musí řešit výchovné problémy dětí kaţdý den. Většina problémů se týká lhaní,
potom následují podvody a vzdorovitost, agresivita a krádeţe. U starších dětí se také vyskytuje
nespolehlivost. Při méně častém výskytu problémů vychovatelé preferují domluvu, u opakovaně se
vyskytujících problémů sahají teprve k trestům a odebrání výhod, zákazu vycházky či sníţení
kapesného. Nemalý podíl na intenzivnější výchovné práci s dětmi má i nový zákon č. 109/2002 Sb.
ve znění pozdějších předpisů.
Přechodem dětských domovů z internátních na rodinné typy se sníţil výskyt výchovných
problémů u většiny dětí, v menších skupinách se prohřešky dětí hůře skrývají a vychovatelé
uvádějí zlepšení vztahů mezi dětmi, pokles vzájemných krádeţí, experimentů s drogami, menší
počet útěků a sníţení jevů, které mají souvislost s šikanou.
Nejdůleţitějším prvkem při zvládání poruch chování je pedagogický pracovník. Prvním
předpokladem dobré práce vychovatele je jeho vztah k vychovatelství. Práce vychovatele vyţaduje
trpělivost a důslednost, pevnost a spravedlivost. Musí být schopný také ovládat své jednání a
emoce. Neméně podstatný je dobrý a vřelý vztah k dětem. Ten můţe dětem nahradit nebo doplnit
nefunkční rodinu. Vztah mezi vychovatelem a dítětem by měl být přátelský, zaloţený na taktu a
úctě ke kaţdému dítěti. Vychovatelova opravdovost v jednání je podstatnou součástí při vytváření
vztahu k dětem. Vychovatel musí být také chápavý pro potřeby, přání, reakce a chování dítěte
v daných situacích. Vychovatel by měl vţdy respektovat osobnost dítěte, měl by mít uznání pro
jeho názory a postoje. Nepostradatelný je také pedagogický takt. Jedná se o spojení náročnosti
s pochopením a porozuměním. Neméně podstatný je um jednání s dětmi a ostatními pracovníky
zařízení. Empatie, snaha pochopení, umění vyslechnout apod. jsou věci ve vztahu k dítěti velmi
podstatné, neboť podporují velmi důleţitý vztah důvěry. Vychovatel by měl umět jednat upřímně a
rozhodně. Měl by být schopný uznat vlastní chybu.
Vychovatel musí být na tuto práci připraven rovněţ po stránce odborných znalostí.
Je důleţité, aby se vychovatelé neustále průběţně vzdělávali a své znalosti si doplňovali
a rozšiřovali z oblastí psychologie, pedagogiky a ostatních věd. Metodickou a pedagogickou
způsobilost si vychovatelé zvyšují samostudiem a také různými semináři.
Velký význam při zvládání problémových dětí spatřuji také v supervizi. U nás funguje supervize
interní, kdy vychovatele mohou různými metodami supervize, zejména supervizí případovou,
získávat zpětnou vazbu svojí činnosti.
Potřebná a přínosná by byla i supervize externí. Ve školství, bohuţel, není rozšířená a ani není
dostatek financí na zajištění stabilního externího supervizora.
8
Specifika poruch chování romských dětí
PaedDr. Josef Ţejdl
V dětských domovech v České republice ţije cca 50% romských dětí, přičemţ ale Romové
tvoří pouze 3% populace. Ve velkých věznicích, kde je asi 700 – 1 000 osob, zhruba 40%
odsouzených tvoří právě Romové. Z těchto několika poněkud nesourodých údajů v podstatě
vyplývají některé obrysy problémů romské populace v České republice. Podívejme se proto na
dílčí aspekty problému.
… během přednášky PaedDr. Josefa Ţejdla.
Zvláštnosti psychiky romských dětí










Ve srovnání s většinovou populací mají slabší volní vlastnosti, při jednání spíše neodporují,
překáţce se raději vyhnou, jsou také méně vázány výsledkem jednání.
Základním komunikačním modelem je snaha neodporovat, potíţe raději obejít.
Mají obecně menší vytrvalost a trpělivost; například při náboru na turnaj jeví zpočátku značný
zájem, který ale poměrně rychle opadá a kdyţ k onomu turnaji dojde, je jejich vlastní účast
povětšinou mizivá.
Jednou z charakteristik jejich postoje je strach; ten je podmíněn nejen generačně, ale většinou
osobními záţitky a zkušenostmi.
Pocit vlastního bezpečí mají jen ve skupině; pokud je romské dítě samo, „je v nebezpečí“ – ono
se tak samo většinou cítí.
Jejich reakce na pocity strachu oscilují mezi agresí (je spíše verbální, nemá trvalejší charakter)
a hledáním různých forem úniku; romský jedinec hledá a chce někdy za kaţdou cenu najít:
a) bezpečí,
b) důvěru,
c) jistotu.
Prvky samostatnosti jsou u Romů podstatně slabší, pokud aktuálně necítí oporu své skupiny, je
s nimi jednání (s jednotlivci) snazší a úspěšnější.
Romové mají tendenci chápat člověka, který chce rozhodovat sám spíše jako sobce, sami
podléhají vlivu skupiny, především své rodiny.
Romské dítě přijde do školy, kde je osamoceno, nemá podporu svého etnika či své rodiny,
proto bývá hned zmatené, neorientuje se, bojí se nového prostředí, těţko se s ním dokáţe sţít.
Dalším problémem je hierarchie hodnot – v praxi to funguje tak, ţe ve škole bývá dítě trestáno
za to, zač je ve své primární skupině chváleno a naopak; děti pak pociťují jako křivdu to, ţe
jsou trestáni za to, co je pro ně přirozené.
9





Obecně mají Romové větší komplex méněcennosti, z čehoţ pramení i další jejich typické prvky
chování – nadutost, vychloubání, lţi, podvody – vše ve snaze kompenzovat ony pocity a
ukázat „té druhé“ skupině svůj domnělý pevný postoj.
Jsou spontánní, ţiví, často aţ na hranici psychické lability, coţ je ale u nich v jejich systému
vnímání společenských hodnot chápáno jako normální způsob.
Ţivot uznávají jako existující dnes a nyní, pojem zítra či pozítří u nich spíše vzbuzuje úzkost a
nejistotu, proto svůj ţivot neplánují a neřídí tak, jako většinová populace.
Obecně mají tendenci přeceňovat svoje výkony, svoji vlastní pozici, proto také jen těţko
uznávají svoji vinu.
Za své nejlepší vlastnosti povaţují dobrosrdečnost a soucit.
Specifika chování a jednání romské populace


















Většinová populace má tendenci jejich chování posuzovat jako nepochopitelné a logice
vzdorující.
Jejich ţivot je po dlouhé generace posunut do noci, ráno nechtějí vstávat do práce.
Obecně se špatně orientují podle hodin, času nepřisuzují větší význam, proto nechápou
zpoţdění jako provinění.
Mají tendenci jíst nikoliv, kdy je k tomu podle nějakého společenského úzu čas, ale kdy se jim
právě chce; jí se obvykle jednou denně, asi 60% příjmů se utratí v den výplaty. Plat pro ně není
takovým fenoménem jako pro většinovou populaci (nevnímají její pravidelnost a s ní spojené
okolnosti – např. to, ţe další bude zase aţ za měsíc); v tom je teprve nutné u nich vytvářet
návyky, zejména z hlediska priorit a stereotypů výdajů (nájem, inkaso apod.), rovněţ návyky
spoření a plánování.
Mají rádi humor, ale ironii nechápou, je pro ně rovnou uráţkou, z čehoţ pro ně „pro zachování
tváře“ vyplývá nutnost uţití agrese.
Romské děti, které jsou poprvé v cizím prostředí, vidí kolem sebe spoustu nových a pro ně
zatím neznámých věcí, po kterých okamţitě zatouţí, a proto je často ukradnou. Pokud jsou
v tom prostředí jiţ delší dobu a zvyknou si na ně, potřeba krást mizí. Mezi sebou obvykle
nekradou, protoţe zde funguje kult a hierarchie rodiny.
Často lţou, chlubí se, leţ jim po staletí umoţňovala holé přeţití; lţou také proto, ţe nechtějí
odporovat, proto raději často souhlasí, jindy lţou proto, ţe v jejich pojetí je pravda to, co slouţí
právě jim, za co sami dají „ruku do ohně“.
V sebeobraně se věrohodně dokáţí stavět hloupými a nevinnými.
Peníze si často půjčují, ale převáţně nikdy nevracejí. Je tedy lépe jim peníze nepůjčovat, spíše
dát; doslova se bojí jednat s tím, komu něco dluţí, obava přerůstá v nepřátelství.
Vypůjčených věcí si neváţí, klidně je poškodí či rozbijí nebo prostě nevrátí, coţ nepovaţují za
nic špatného. Totéţ platí i o věcech darovaných. Je proto lépe, aby si věci pořizovali
z vlastních příjmů.
Knih a časopisů si rovněţ neváţí, proto je nutné s nimi ve výuce o tom hovořit, nejlépe hned
potom, co uvedené předměty obdrţeli.
Dar věnovaný dívce je povaţován za závazek a vyznání.
Za úroveň své domácnosti se převáţně stydí, proto k sobě „bílé“ nezvou často na návštěvu.
Nejsou zvyklí děkovat a prosit, v jejich očích je ten, kdo vyţaduje prošení či jiné okolky, prostě
lakomec.
Pokud mají návštěvu, dají Romové vše, co mají, na stůl. Je hrubou uráţkou nevzít si
nabídnuté. Je ovšem neslušné sníst vše, co je komu podáno, povaţuje se za zdvořilé vţdy
alespoň něco ponechat.
Zásadně nekonzumují potraviny, které upadly na zem, nejedí např. něco, kde je vlas apod.
Jejich dítě nesmí trestat někdo cizí, rodina ţije zásadně pospolu, soukromí se zde nectí.
Pro Romy není hanbou pláč – kdyţ muţ pláče, je vidět, ţe je citlivý
10
Hodnotová orientace romské populace
















Nejvyššími hodnotami jsou láska k rodině, dětí k matce, rodičů k dětem, soudrţnost rodiny a
její velikost. Vysokou metou je dosaţení úcty u jiných.
Uznávanou hodnotou je fyzická síla.
Jednou z prvních otázek bývá: „Kolik vyděláváš?“
Umění drţet slovo ovládají, avšak pouze uvnitř svého etnika. Podvést rádţa je obecně
povaţováno za mistrovský výkon. Sebe tolik nepodvádějí.
Pohostinnost je povinností, a to bez ptaní, zda si host něco přeje. Odmítnutí by bylo uráţkou
vedoucí k nepřátelství.
Laskavost v jejich pojetí prokazuje ten, kdo si bere, nikoli ten, který dává. Rozdělit se o cokoli
je pro ně uvnitř skupiny samozřejmostí.
Mají rádi televizi, video, film (s oblibou sledují horory, projevy brutality). Milují hudbu, tanec.
Sexuální ţivot je chápán jako soukromá záleţitost. Vlivem aktuálního společenského vývoje
jejich smysl pro cudnost dostal těţké rány. Prostituce je však u nich vcelku běţná, zejména, jeli organizována vlastní rodinou.
Asi 80% romské populace nepouţívá romský jazyk (aktivně jej pouţívá asi 8 – 12% osob).
Ke psanému projevu nemají velký vztah; často jsou jim lhostejné i časopisy vydávané vlastním
etnikem.
V zájmových činnostech jsou obvykle málo vytrvalí; uţívají raději modelu přijít – zahrát si –
zvítězit; obvykle nestojí o pravidelně se opakující činnosti např. v zájmových krouţcích. jejich
zřizování patří obvykle mezi chybné kroky.
Své sliby téměř zásadně nedodrţují, proto je nutné je stále kontrolovat, nespoléhat se na to, co
je domluveno, slíbeno apod.
O vzdělání nemají přirozený zájem, jejich sociální skupina se systematicky vzdělává teprve
někdy od 50. let 20. století. Rodiče se školou nespolupracují, nemají o to ţádný zájem, není to
pro ně důleţité. Romské děti mají obvykle minimální slovní zásobu, je třeba pomáhat jim ji
rozvíjet.
Získané vědomosti, pokud se je nepodaří převést do úrovně dovedností, vymizí – to platí i o
čtení a psaní; je proto třeba vše daleko pečlivěji zafixovat, dát jim raději vţdy méně, ale
důkladně upevnit, stále trénovat, vyuţívat, jinak jim i nadále obecně hrozí všestranná
negramotnost.
Romské děti nemají startovací pozici shodnou s většinovou populací, protoţe mají chudší
slovní zásobu; jsou špatně jazykově i sociokulturně vybaveni. Tyto děti trpí hendikepem, i
z toho jiţ tradičně vyplývá neúspěch jiţ v první třídě. Je zde vysoká potřeba vnitřní diferenciace
ve třídě, jinak doslova vyrábíme další delikventy.
Aţ 90% populace má pouze základní vzdělání, a to často i neukončené, 30 krát častěji jdou
romské děti do „zvláštní“ školy, obvykle končí školní docházku v niţších neţ 9. ročnících. Asi
90% Romů nepracuje.
Důkladná znalost psychologické a etopedické anamnézy je nezbytná. K tomu je třeba respektovat
dosaţenou míru socializace a znalost jejich zvláštností (nelze u nich nic předpokládat jako hotové
či samozřejmě dosaţené), to jsou základní podmínky moţného úspěchu v práci s dětmi romského
původu.
Resocializace v našem ústavu je pro ně alternativou lidského ţití v daných podmínkách, jejich
skupina zde je neidentická (vnitřně nejednotná, neuspořádaná apod.).
11
Poznámky k novele zákona č. 359/1999 Sb.
PhDr. Marie Kučerová
Novelou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů
dojde k částečné úpravě činnosti zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc. Tato úprava je
však nedostatečná neboť děti v tomto zařízení budou v určitém smyslu znevýhodněny oproti
dětem, které jsou umístěny v dětských domovech, protoţe:
1. Na pracovníky v dětských domovech se vztahuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických
pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, kde je předepsané vzdělání, které musí mít
kaţdý pracovník, který pečuje o děti. Minimální vzdělání vychovatelů je středoškolské
s maturitní zkouškou. Pedagogičtí pracovníci v dětských domovech (i v ostatních školských
zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy) musí být vzdělaní v oblasti
vychovatelství nebo speciální pedagogice či sociální pedagogice. V zařízeních pro děti
vyţadující okamţitou pomoc. Odborná způsobilost pro poskytování sociálně-právní ochrany
dětí pověřenými osobami (tedy o pracovníky zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc)
bude upravena v § 49a výše uvedené novely. Z tohoto paragrafu vyplývá, ţe bude ten, kdo
bude poskytovat sociálně-právní ochranu dětí, bude moci mít i základní vzdělání, pokud
bude absolvovat kurz v oblasti péče o rodinu v rozsahu nejméně 100 hodin a praxi v trvání
nejméně jednoho roku, přičemţ pojem „oblast péče o rodinu“ není jasně specifikován.
Jestliţe praxí „ v oblasti péče o rodinu“ lze chápat i péči o vlastní rodinu, lze usoudit, ţe
takto definovanou odbornou kvalifikaci má naprostá většina občanů ČR. Jedná se
v takovém případě skutečně o „praxi v oboru“?. Dle této novely se na přímém poskytování
sociálně-právní ochrany dětí mohou podílet také osoby, které nezískaly odbornou
způsobilost, pokud tuto činnost vykonávají pod dozorem osoby, která odbornou
způsobilosti získala. Zde dochází ke značnému znevýhodnění dětí, které se ocitnou
v péči zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc oproti dětem, které jsou
umístěny v dětských domovech rodinného typu, neboť důvodem k umístění dětí do
náhradní výchovy bývají závaţné problémy (ztráta rodičů, pohlavní zneuţívání v rodině,
týrání dětí apod., které v kaţdém případě poznamenají psychiku dětí. Tyto děti pak
potřebují skutečně odbornou pomoc, aby se časem mohly vrátit do běţného ţivota, uměly
samy řešit různé ţivotní situace, naučily se vyrovnávat s neúspěchy a různými situacemi,
které se během ţivota řeší.
2. Ve výše uvedené novele není uveden poţadavek psychické způsobilosti, přičemţ
psychická způsobilost při poskytování sociálně-právní ochrany dětí by měla být
samozřejmostí. V § 18 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné
výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a
o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů je u pedagogických pracovníků
(tedy i u asistentů pedagoga) kromě odborné a pedagogické způsobilosti poţadována mj. i
bezúhonnost prokazovaná výpisem z evidence Rejstříku trestů a psychická způsobilost.
Podrobnosti pro zjišťování psychické způsobilosti jsou pak upraveny ve vyhlášce č.
60/2006 Sb., o podmínkách při zjišťování psychické způsobilosti pedagogických pracovníků
školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a školských zařízení pro
preventivně výchovnou péči a o podrobnostech o školení osob ţádajících o akreditaci
k oprávnění zjišťovat psychickou způsobilost (vyhláška o psychické způsobilosti
pedagogických pracovníků). Jiţ z názvu této vyhlášky je patrné, ţe psychickou způsobilost
budou moci zjišťovat jen někteří psychologové, kteří budou muset splňovat určité podmínky
k tomu, aby získali akreditaci MŠMT.
3. Do dětského domova (dětského domova se školou, i výchovného ústavu mohou být
umístěny i nezletilé matky se svými dětmi. Tyto nezletilé matky se starají o své nezletilé
děti a zároveň se připravují na budoucí povolání. O děti těchto matek se v době jejich
nepřítomnosti stará odborný zdravotnický pracovník nebo pedagogický pracovník (nebo
děti navštěvují jesle či mateřskou školu). Podrobnosti péče o nezletilé matky a jejich
nezletilé děti jsou uvedeny v § 11 vyhlášky č. 334/2003 Sb., kterou se upravují podrobnosti
výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních, ve znění pozdějších
předpisů. Je přirozeně nutné, zajistit pro tyto děti nezletilých matek kvalitní odbornou péči.
12
4.
5.
6.
7.
Jak bude zajištěna kvalitní péče o děti mladší 1 roku dle novely zákona č. 359/1999 Sb., o
sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (§ 42) v zařízení pro děti
vyţadující okamţitou pomoc, kdyţ pracovníci těchto zařízení nemusí mít odbornou
kvalifikaci (v některých případech postačuje základní vzdělání plus stohodinový kurz nebo
vůbec ţádné vzdělání, kdyţ budou pracovat za dozoru tohoto pracovníka se základním
vzděláním s příslušným kurzem – byť po dobu 1 roku)?
Stravování ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy se řídí
vyhláškou č.107/2005 Sb., o školním stravování. Školní stravování se řídí výţivovými
normami a rozpětím finančních limitů na nákup potravin. Výţivové normy i stravovací limity
jsou uvedeny v přílohách této vyhlášky. Jak je zajištěno stravování dětí v zařízeních pro
děti vyţadující okamţitou pomoc? Jak bude zajištěno, aby byly dodrţovány alespoň
základní hygienické podmínky a přiměřená strava dětí? Je nesporné, ţe nebude-li
poţadováno dodrţování výţivových normativů i v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou
péči, budou děti umístěné v takovýchto zařízeních znevýhodněny oproti dětem, které jsou
umístěny v zařízeních, kde jsou uvedené výţivové normativy uplatňovány. Obdobná
situace je i v respektování a dodrţování hygienických předpisů a předpisů BOZP a PO.
V zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc dochází ke znevýhodnění oboustranně
osiřelého dítěte, neboť dle § 29 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo
ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských
zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů se na úhradu
příspěvku péče poskytované dětem pouţije nejvýše 30% příjmů. Dle novely zákona č.
359/199 Sb., zákon o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (§ 42e)
výše příspěvku ze sirotčího důchodu oboustranně osiřelého dítěte činí za kalendářní měsíc
částku stanovenou v § 42c odst. 1 podle věku dítěte (1 300 Kč – 1 885 Kč). Dítě, které je
umístěno ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy delší dobu má
určitou finanční částku po opuštění tohoto zařízení (kaţdý měsíc se mu ukládá 70%
příjmů).
Ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy vykonává dozor nad
dodrţováním právních předpisů pověřený státní zástupce, a to v souladu s pokynem
obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 4/2002 Sb., o dozoru státních zástupců nad
dodrţováním právních předpisů při výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve
školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Kromě prověřování spisové
dokumentace státní zástupce dbá zvláště na to, aby ţádné dítě nebylo drţeno v
zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nezákonně. Kdo bude prověřovat
zákonnost či nezákonnost pobytů dětí v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc?
Rozpor mezi § 42 a § 42a: v §42 se hovoří, ţe zařízení pro děti vyţadující okamţitou
pomoc zajišťují pomoc v oblasti uspokojování základních ţivotních potřeb, včetně
ubytování, zajištění zdravotní péče a v psychologické a obdobné nutné péči, ovšem §42a
stanoví, ţe zařízení zabezpečuje nejen výše uvedené sluţby, ale také výchovnou péči,
poradenství, zájmovou činnost, zajišťuje školní docházku apod. To jiţ není okamţitá
pomoc, ale zajišťování plného přímého zabezpečení v takové míře jako v podmínkách
výchovy v dětských domovech. Je proto nutné v legislativě odlišit, co tedy je okamţitá
pomoc dítěti a zabezpečovat ji i prostřednictvím zařízení pro děti vyţadující okamţitou
pomoc a co je náhradní rodinná péče (vykonávaná dle zákona č. 109/2002 Sb., ve znění
pozdějších předpisů jako výkon ústavní výchovy), kde poskytováno dítěti plné přímé
zabezpečení.
Na školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy i na zařízení pro děti vyţadující
okamţitou pomoc se vztahuje vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických poţadavcích na prostory a
provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých (§ 1). Odborná
způsobilost pracovníků obou typů zařízení by měla být rovněţ upravena shodně.
Podle § 46 odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, ve znění pozdějších předpisů má
kromě náhradní rodinné péče přednost před ústavní výchovou rodinná péče v zařízení pro děti
vyţadující okamţitou pomoc. Tato formulace zákona upřednostňuje péči v zařízeních pro děti
vyţadující okamţitou pomoc před péčí o děti v dětských domovech rodinného typu, přestoţe na
pedagogické pracovníky pečující o děti v dětských domovech rodinného typu je v současné době
kladen důraz na vysokou pedagogickou a odbornou způsobilost a zároveň na občanskou
13
bezúhonnost a psychickou způsobilost. Odborná způsobilost pracovníků v zařízeních pro děti
vyţadující okamţitou pomoc tak, jak je uvedena v novele zákona č. 359/1999 Sb., zákon o
sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů je nedostačující, a proto péče
v zařízeních pro děti vyţadující okamţitou pomoc neměla být ze zákona upřednostňována
před péčí v dětských domovech rodinného typu. Ţivot v dětských domovech rodinného typu se
co nejvíce přibliţuje ţivotu v běţných rodinách, o děti pečuje stálý personál (tety a strýcové) za
důsledného dodrţování pracovně právních předpisů (Zákoník práce). Jestliţe o děti v zařízení pro
děti vyţadující okamţitou pomoc pečuje celý týden jedna pracovnice, nejenţe to odporuje všem
předpisům v pracovně právní oblasti, ale zřejmě nemůţe být řádně zajištěna např. ani bezpečnost
dětí. Vycházíme-li z předpokladu, ţe na rozdíl od pěstounské péče, jsou pracovníci v zařízeních
pro děti vyţadující okamţitou pomoc v zaměstnaneckém poměru - pracovně právním vztahu vůči
zaměstnavateli, musí být dodrţovány platné pracovně právní předpisy pro zaměstnance a
zaměstnavatele i v tomto případě.
Děti v dětských domovech se školou a ve výchovných ústavech potřebují ještě rozsáhlejší
odbornou péči, takţe umístění dětí např. s výchovnými problémy, zdravotními problémy,
poruchami chování apod. do zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc je naprosto nevhodné.
Pozn.: Dle § 3 odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických
pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů musí pedagogičtí
pracovníci prokazovat bezúhonnost předloţením výpisu z evidence Rejstříku trestů. Spisová
dokumentace ţadatelů o náhradní rodinnou péči obsahuje opis z evidence Rejstříku trestů.
Podmínka bezúhonnosti všech pracovníků zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc je
uvedena v § 49 odst. 2 písm. c) zákona č. 359/199 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění
pozdějších předpisů.
Administrativní povinnosti zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc vyplývají ze zákona č.
359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Dle § 42a odst. 2
vede zařízení evidenci, která obsahuje řadu údajů, dle § 42f odst. 3 zařízení provede vyúčtování
přeplatků a nedoplatků příspěvku na úhradu pobytu dítěte. Bude mít zařízení pro děti vyţadující
okamţitou pomoc na tyto administrativní práce alespoň na část úvazku pracovníka (s činností
zařízení souvisí i další administrativní úkony, např. agenda ohledně pracovníků zařízení,
hospodaření s provozními prostředky apod.)?
Další činnosti bude vykonávat zřizovatel těchto zařízení, kterým je např. Fond ohroţených dětí.
Jedná se např. o povinnost zřizovatele oznámit příslušnému krajskému úřady změny ve
skutečnostech pro trvání nároku na státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyţadující
okamţitou pomoc, osvědčení skutečností rozhodných pro nárok na státní příspěvek (§ 42k odst. 1
a 2) a dalších činností spojených s tímto příspěvkem (§ 42l odst. 2, 3, § 42n odst. 1, 2). Jak bude
zřizovatel prověřovat v jednotlivých zařízeních skutečnosti, které jsou rozhodné pro přiznání a
sledování změn v této oblasti, kdyţ jednotlivá zařízení jsou vzdálena řadu kilometrů?
Není jasně stanoveno, na co lze pouţít příspěvek podle § 42 písm. g) (státní příspěvek pro
zřizovatele pro děti vyţadující okamţitou pomoc), zda na provoz zařízení, na mzdy zaměstnanců
nebo zda je určen pouze na pouţití ve prospěch dítěte v souvislosti se stravováním, oblečením,
školními pomůckami apod. Pokud je určen pouze na provoz, pak jsou děti v DD silně
diskriminovány, neboť sedminásobek ţivotního minima na měsíc a dítě dětské domovy
nedostávají. Např. rozpočet na provoz DD ve Staňkově je na rok 2006 ve výši 2 mil. Kč, v případě
státního příspěvku by v současném sloţení dětí činil 7 mil. Kč pouze na provoz.
14
Zkušenosti jednotlivých dětských domovů s pracovníky Fondu ohroţených dětí jsou uvedeny níţe:
1. Dětský domov Tachov, P. Jilemnického 576, Tachov
Náš dětský domov má negativní zkušenost se zařízením Fondu ohroţených dětí „Klokánek“,
kdy v roce 2004 úmyslně zdrţovali ve svém zařízení dívku s nařízenou ústavní výchovou, která
byla hledána policií ČR, a to ve třech případech. Na telefonáty, ţe dívku mají předat sociální
pracovnici nereagovali, a její pobyt u nich zapírali. Svým jednáním nerespektovali nařízení soudu a
ohroţovali tak výchovu dítěte.
Zdeněk Gaudek
ředitel
2. Dětský domov a Školní jídelna, Staňkov - nezl. Ladislav Š.
Ladislav byl do našeho dětského domova umístěn na základě předběţného opatření ÚMO
Plzeň 2. Rozsudkem soudu ze dne 25.5.1995 byla nad tehdy nezl. nařízen ústavní výchova. V
našem DD byl umístěn od 2. 1. 1995.
Nezl. Ladislav dne 17. 11. 2002 utekl z DD. Útěk jsme nahlásili na Policii ČR, aby mohlo být
vyhlášeno celostátní pátrání. S nesl. do této doby nebyly ţádné váţné problémy, navštěvoval
zvláštní školu, ve škole neměl neomluvenou absenci, učení zvládal dobře. V DD se choval slušně,
byl oblíbený. Matka Ladislava zemřela, otec za poslední tři roky před útěkem neprojevoval ţádný
zájem o styk s Ladislavem, nebral si syna na prázdniny, nepsal dopisy.
Od útěku dne 17. 11. 2002 jsme neměli o chlapci ţádné zprávy, aţ dne 6. 1. 2003 nám
telefonicky potvrdila pracovnice Fondu ohroţených dětí - KLOKÁNEK v Praze, ţe je nezl.
kontaktoval. Zprávu o tom, ţe je nezl. v Klokánku jsme měli od OOP Holýšov.
Upozornili jsme na to, ţe Láďa má nařízenu ústavní výchovu a plní posledním rokem povinnou
školní docházku. Dne 9. 1. 2003 nám Klokánek oznámil, ţe Ladislav přišel osobně a poţádal o
azyl. Opětovně jsme informovali zmíněné zařízení, ţe Láďa má nařízenu ÚV, a proto si pro našeho
svěřence přijedeme 15. 1. 2003.
V průběhu návštěvy v zařízení nám bylo sděleno, ţe Ladislav údajně utekl. Druhý den nám tel.
bylo sděleno, ţe je Láďa opět v Klokánku a zmíněné zařízení podá návrh na předběţné opatření.
Vzhledem k tomu, ţe nám bylo znemoţněno plnění povinností z nařízení ústavní výchovy,
poţádali jsme soud o nařízení výkonu rozhodnutí odnětím nezl. z péče zařízení Klokánek a
předání zpět do péče DD.
Soud na náš návrh nereagoval a nakonec vyhověl návrhu otce a třetí osoby o svěření nezl. do
péče cizí osoby. ÚV byla zrušena zpětně od 17. 12. 2002 a nezl. svěřen do péče fyzické osoby.
PaedDr. Jana Koubová
ředitelka
3. Dětský domov a Školní jídelna Horšovský Týn, Nová Ves 1
Případ nezletilých sester Nikoly a Veroniky
Obě sestry mají v současné době další tři sourozence. Rodina v péči orgánů OSPOD od roku
2000. V roce 2001 svěřen bratr do péče otce, matka ţila po rozvodu ve společné domácnosti
s jiným muţem, v té době se narodila Veronika. Krátce poté byl ukončen nájemní vztah k bytu,
matka se s partnerem rozešla, matka byla ubytována v Azylovém domě (III/2002 - později jí byl
pobyt ukončen). Ve stejném roce (VIII/2002) ubytována opět v Azylovém domě pro matky s dětmi
v Uherském Brodu, následně od XII/2002 ubytována v Azylovém domu Klokánek FOD v Plzni.
Následně odmítla nabídnuté ubytování v ubytovně v Dobřanech a odjela s dětmi do Prahy. Ze
všech uvedených zařízení odešla dobrovolně nebo jí byl ukončen pobyt pro nerespektování
pravidel souţití v uvedeném zařízení. V Praze se nastěhovala s dětmi (Lucie, Nikola, Veronika) do
nebytových prostor, v II/2003 vydáno předběţné opatření na umístění dětí do DDÚ a DD.
15
Následně rozhodnutí soudu změněno, takţe Veronika byla umístěna do Kojeneckého ústavu a
Nikola s Lucií do zařízení FOD Klokánek ve Strašicích (okr. Strakonice). Jiţ v IV/2003 byl rozsudek
opět změněn a všechny tři děti byly svěřeny do zařízení FOD Klokánek Strašice. V uvedeném
zařízení byly Nikola, Lucie a Veronika umístěny dne 11. 4. 2003. Vzhledem ke zjištění nedostatků
v péči o děti ze strany zaměstnanců zařízení FOD Klokánek ve Strašicích soud zrušil dne 2. 3.
2004 původní rozhodnutí a svěřil nezletilé do péče zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc
FOD Klokánek, Praha. Dne 5. 10. 2004 nařídil okresní soud nad nezl. Lucií, Nikolou a Veronikou
ústavní výchovu. Toto rozhodnutí soudu FOD opakovaně nerespektoval a nadále byly děti v jeho
zařízení. V měsících XI/2005 a XII/2005 byly Fondu ohroţených dětí uloţeny soudem pokuty za
neoprávněné zadrţování dětí ve svém zařízení Klokánek. Dne 23. ledna 2006 vydal soud
usnesení o výkonu rozhodnutí, na jehoţ základě byly Veronika a Nikola umístěny dne 25. 1. 2006
do DD Horšovský Týn. Jiţ dne 26. 1. 2006 byla matka přivezena do DD Horšovský Týn redaktory
ČTV, kteří zde natočili reportáţ, jeţ byla následně upravena a doplněna „komentářem“ JUDr.
Vodičkové, předsedkyně FOD Praha.
Dne 10. 2. 2006 byly Veronika s Nikolou propuštěny z dětského domova (v souladu s platnou
legislativou) na krátkodobý pobyt u matky (v té době Cheb). Matka termín návratu nedodrţela,
dětskému domovu přes opakované výzvy důvod nevrácení dětí neoznámila, na výzvy
neodpovídala.
Dne 17. 3. 2006 proběhla na MSPV „Případová konference k situaci dětí G.“ za účasti
zástupce Městské části Praha 8, ředitelky DDÚ Plzeň, pracovnic OSPOD Městského úřadu v
Chebu a OSPOD magistrátu hl. m. Prahy, Krajského úřadu Karlovarského kraje, Občanského
sdruţení Střep, Občanského sdruţení Útočiště, předsedkyně FOD a pracovnic MPSV ČR.
Zástupce vedení Dětského domova v Horšovském Týně přizván nebyl. Účelem setkání bylo
„zajistit dětem Veronice a Nikole maximálně stabilní prostředí“. Se závěry konference nebyl ředitel
DD Horšovský Týn seznámen.
Dne 21. 3. 2006 oznámila telefonicky pracovnice FOD (dle jejího vyjádření), ţe děti jsou opět
od 19. 3. 2006 v zařízení FOD Klokánek Hostivice u Prahy. Po celou dobu od 13. 2. 2006 do
převezení dětí do zařízení FOD Klokánek Hostivice starší Nikola nenavštěvovala školu (je ţákyní
1. třídy základní školy) a neplnila tedy povinnou školní docházku. Dle našich zjištění nemocná
nebyla.
Dne 30. 3. 2006 byly soudním vykonavatelem Nikola a Veronika předány opět do Dětského
domova Horšovský Týn.
Mgr. Petr Plášil
ředitel
16
16. jednání výboru FDD ČR, Červený Hrádek, 31. května - 1. června 2006
S výjimkou jednoho člena se výbor FDD ČR sešel ke svému dvoudennímu jednání díky
pozvání ředitelky Mgr. Jany Pilné v ÚSP Červený Hrádek.
V úvodu jednání došlo na hodnocení jarního semináře. Většinou členů byl ohodnocen kladně,
a to zejména pro svou ziskovost, byl rovněţ zdůrazněn vstřícný přístup vedoucího zotavovny,
naopak kriticky se členové výboru vyjádřili k nízkému počtu účastníků. Poté se výbor začal zabývat
přípravou podzimního semináře umístěného tentokrát do jihomoravského Mikulova, seznámil se
s cenovou kalkulací a stanovil téma semináře. Dalším bodem jednání byla příprava voleb nového
výboru. Přípravou podkladů byla pověřena paní Marie Čápová. Výbor se dále zabýval hodnocením
celostátního finále Nejmilejšího koncertu, konaného v Kolíně, který měl dle názoru většiny členů
vysokou úroveň, hodnocen byl rovněţ „Můj koncert“ konaný v Chomutově, jehoţ se zúčastnilo cca
650 lidí, mj. delegace z Chorvatska, Maďarska, Slovenska, Ruska, domácí ČR, několik hostů
z Itálie a akce se rovněţ zúčastnil viceprezident FICE – Inter pan Anton Tobé z Holandska. Byly
projednány výsledky regionálních kol sportovních soutěţí, zmíněna příprava celostátního kola
v Příbrami a mezinárodní závody v Uherském Hradišti. V rámci zahraniční spolupráce byl výbor
seznámen se zprávou z CF konaného dne 18.5.2006 ve Vídni, jehoţ se zúčastnili pan Karel Heller
a paní Vlasta Hrdličková. Mezi členy FDD ČR byli přijati Lenka Mašátová (vychovatelka DDŠJ Ústí
nad Labem), Dagmar Nosilová (vedoucí DDŠ Slaný - elokované pracoviště DDÚ Dobřichovice),
Josef Palkovič (vychovatel, DDŠJ Ostrava – Vizina), Adéla Sekotová (vychovatelka DD Karlovy
Vary), Dagmar Slavíková (vedoucí vychovatelka DDŠ Slaný – elokované pracoviště DDÚ
Dobřichovice).
Budova ÚSP Červený Hrádek.
Nově zbudované relaxační prostory pro klienty.
Pokoj pro klienty.
Kuchyňka jako v „děcáku“ …
17
Zpráva ze zasedání CF FICE Inter (Federální rady)
17. – 20. května 2006
Místo konání: Vídeň, Rakousko
(42 účastníků z 20 zemí)
1. Zahájení a přivítání prezidentem FICE Inter T. Binnedijkem. Představení nových zástupců
FICE z Maďarska, Srbska, USA a Slovenska.
2. Zhodnocení CF v Rumunsku (21.9.2005) /výkonný výbor CE se konal v Dánsku 17.2.2006 –
návrh laterálu „Budoucnost FICE“/.
3. Značná část jednání byla věnována seznámení s níţe uvedeným návrhem materiálu
„Budoucnost FICE“, který vypracovala pracovní skupina vedená prezidentem dánské sekce S.
Hegstrupem.
Hlavní teze návrhu
 poslání FICE: shromaţďovat informace o situaci dětí, mladistvých a rodinách v nouzi
 reagovat na potřeby náhradní péče rozvojem sluţeb, systémů, odbornou přípravou
 uplatňovat standardy výchovné péče pro ohroţené děti a mladistvé
 shromaţďovat podněty a informace nezbytné k dalšímu rozvoji péče
 podporovat aplikaci nových konceptů sociální pedagogiky
 rozvíjet odbornost při práci s ohroţenými dětmi a mladistvými
Poznámky
Termín děti a mladiství se vztahuje na jedince, kteří ještě nedosáhli dospělosti.
Termín potřeby je chápán v širším měřítku – všechny formy náhradní péče.
Cíle FICE
 rozšiřovat informace a zkušenosti
 podporovat národní sekce (např. odbornou přípravou)
 prosazovat nové informace a zdroje
 účast na mezinárodních projektech
 podporovat členskou základnu
 věnovat se politickým otázkám
Poznámky
FICE potřebuje pracovat přímo s dětmi a mladistvými a ne o nich pouze hovořit. S odvoláním
na sarajevskou deklaraci (návrh deklarace pro zářijový kongres) byla opomíjena výchova
k míru. Je obtíţné uplatňovat tyto myšlenky v zemích, kde výchova k míru není respektována.
Závěry diskuze v pracovní skupině
Činnost FICE vyţaduje jasný program. Aplikace programu se neobejde bez modelu a hlavní
linie. Nezbytná je činnost správce webové stránky znalého zaměření činnosti FICE. Nutná je
rovněţ činnost odborníků, spolupráce na projektech a rovněţ sladění cílů národních sekcí s cíli
FICE Inter.
Poznámky
Organizace se neobejde bez dostatečného rozpočtu.
Vzniká otázka, jak organizovat práci.
60 let FICE usilovala o vytvoření své sítě. Bohuţel chybějí zdroje pro její lepší vyuţití.
18
Model činnosti FICE
Vést diskuzi prostřednictvím webových stránek. Během CF organizovat workshopy a práci
v menších skupinách. Výsledky jejich činnosti poté prezentovat na CF a generálním
shromáţdění. Koordinátoři skupin by informovali viceprezidenty o výsledcích činnosti. Jiţ
v Sarajevu by se mělo diskutovat v menších skupinách.
Poznámky
Poţadavek na správce webové stránky.
Diskuze přes internet by pouze doplňovala program zasedání a osobní kontakty, ne jej úplně
nahrazovala.
Důleţitá otázka – jak zapojovat do činnosti mladé lidi?
FICE tvoří síť dobrovolníků, coţ není slabinou. Mělo by se ale prodiskutovat, co udělat pro
větší systematičnost a koordinovanost.
Počítá se se strukturální změnou výměnných programů PEP.
4. Zprávy viceprezidentů
Martti Kemppainen spolupracuje na projektech s pobaltskými republikami a Karelií.
Anton Tobé strávil řadu týdnů na Balkáně, kde se podílel na realizaci projektů na pomoc dětem
v jihovýchodní Evropě (letní tábory, příprava kongresu v Sarajevu).
Soren Hegstrup je aktivní v mezinárodní organizaci sociálních pracovníků (příprava evropské
sítě sociálních sluţeb).
5. Finance
Pokladník Rolf Widmer informoval o tom, ţe za členské příspěvky vybral 23.000 Sfr. Místo
předpokládaných 64.000 Sfr. Podle jeho mínění je řada členských zemí aktivní, avšak
příspěvky neplatí. Na CF ve Vídni v květnu 2006 bylo rozhodnuto, ţe bude vypracován seznam
neplatičů a zemi, která 2 roky příspěvky nezaplatila, bude členství zrušeno. Monika Niederle a
Rolf Widmer naváţí kontakt se zeměmi, které nejsou schopny příspěvky uhradit a budou hledat
cesty k získání financí.
6. Členství
Národní úřad pro děti ve Velké Británii se stal přidruţeným členem FICE a dále bude ţádat o
plné členství. Generální shromáţdění v Sarajevu schválí plné členství FICE USA. Znovu byl
oţiven návrh na moţnost individuálního členství odborníků, jestliţe v jejich zemi není národní
sekce – setkalo se s nesouhlasem. Kaţdá národní sekce se automaticky stává členem FICE
Inter. Budou vypracovány jasné zásady.
7. Výroční zpráva o činnosti za rok 2005 - FDD ČR jako člen FICE Inter pravidelně předkládá
zprávu o činnosti organizace.
8. Volba nového prezidenta
Dosavadní prezident Theo Binnendijk odchází do důchodu. Za jeho nástupkyni byla navrţena
Monika Niederle, prezidentka FICE Rakousko. Volba se uskuteční v září v Sarajevu. Famke
Schiff, která dosud pracovala v sekretariátu FICE v Amsterodamu, končí k 31.12.2006. Nahradí
ji spolupracovnice Moniky Niederle, Bettina Terp.
Plány budoucí prezidentky FICE Inter
a) stanovit jasnou strukturu FICE, úkoly s cílem efektivního vyuţití potenciálu FICE,
b) hledat nové finanční zdroje,
c) zapojit více mladých lidí
M. Niederle pracuje na projektu Quality4Childern, k němuţ proběhlo několik mezinárodních
jednání, jichţ se za českou stranu zúčastnila M. Marksová – Tominová z MPSV.
19
9. Informace o mezinárodním letním táboru dětí z balkánských zemí (podporováno Švýcarskem a
Holandskem).
10. Připravuje se publikace k 60. Výročí zaloţení FICE. Kaţdá země má dodat příspěvek z historie
sekce a informovat o současném stavu. Měly by se získat instrukce ke struktuře příspěvku. Je
však nutno rozhodnout, kdo bude materiál připravovat. FDD ČR bude při přípravě publikace
spolupracovat se slovenskou sekcí neboť do roku 1993 působily obě sekce ve FICE Inter
společně.
11. Informace o přípravě kongresu:
Součástí kongresu bude vystoupení mladých lidí ve věku 15 – 18 let z dětských domovů.
Českou republiku budou zastupovat 3 ţáci ze soukromé internátní školy v Babicích
s pedagogem.
12. Plán konání dalších CF:
2006 – Sarajevo
2007 – Budapešť (květen)
2008 – Česká republika (podzim)
zapsali: V. Hrdličková a K. Heller
20
Hodnotící zpráva z republikového finále dětí z DD ČR
v lehké atletice, malé kopané a odbíjené
konané ve dnech 9. – 11. června 2006 v Příbrami
Mgr. Jiří Hart
Ve dnech 9. – 11. června 2006 proběhlo v Příbrami celostátní finále jiţ 15. ročníku Sportovních
her dětí z dětských domovů ČR, jemuţ předcházela regionální kola konaná ve všech spádových
oblastech jednotlivých diagnostických ústavů. Celostátního finále se mohli zúčastnit jejich vítězové
a závodníci, kteří se umístili na druhých místech. Těchto regionálních závodů se zúčastnilo celkem
576 dětí z 63 zařízení pro výkon ústavní výchovy. Moţnosti zúčastnit se nakonec nevyuţila pouze
spádová oblast olomouckého diagnostického ústavu.
Některé regionální výpravy přijely velmi početné a kromě skoku do výšky dívek (5 závodnic)
došlo ve všech dalších lehkoatletických disciplinách i míčových hrách k nárůstu počtu závodníků.
Celkem se závodů zúčastnilo 209 aktérů z 39 zařízení, z čehoţ bylo 158 závodníků, 11 rozhodčích
a členů organizačního štábu a konečně 40 pedagogických pracovníků a trenérů.
Organizací byl pověřen Dětský domov a Školní jídelna v Solenicích, ředitelkou závodů paní
Mgr. Olga Vernerová. Hlavním rozhodčím byl pan Mgr. Jiří Hart, ředitel DDÚ Homole a předseda
FDD ČR. Nad závody převzali záštitu předseda vlády Jiří Paroubek a hejtman Středočeského kraje
Petr Bendl.
Pro zajištění části nákladů byl poskytnut finanční příspěvek od IDM, dále byly poskytnuty
finanční příspěvky od Klubu přátel dětí z DD a od Středočeského KÚ. Nadaci Terezy Maxové byla
zaslána ţádost o nadační příspěvek a vedoucí grantového oddělení byl dán příslib jeho poskytnutí.
Vyúčtování provede ředitelka závodů paní Vernerová jednotlivým dárcům dle jejich podmínek.
V případě získání prostředků od NTM bude vyúčtování provedeno ve spolupráci s pokladníkem
FDD a dle podmínek Nadace Terezy Maxové.
Sportoviště a zajištění závodů.
Atletické závody proběhly na jiném atletickém stadionu neţ v minulých létech. Bylo to hřiště
Gymnázia v Komenského ulici a bylo kompletně pokryto tartanovým povrchem. Dokonalý povrch
pomohl k velmi dobrým výsledkům. Také vybavení skokanských sektorů bylo na daleko lepší
úrovni, stejně tak i sektor pro vrh koulí a kriket. Určitým technickým problémem byl pouze 220 m
dlouhý třídráhový ovál se čtyřmi dráhami v cílové rovince. Při technické poradě rozhodčích a
vedoucích výprav byl schválen klíč pro postup z rozběhů do finále a běh štafet neodporující
pravidlům atletiky. Dobrou spoluprací sboru rozhodčích však nedošlo k ţádnému protestu
z hlediska určení pořadí, výkonu v technických disciplinách i dosaţených časů měřených ručně.
Dva protesty podané proti kříţení dráhy byly sborem rozhodčích vyřešeny a nakonec neovlivnily
celkové pořadí. Velkým přínosem pro tuto činnost byla aktivní účast pana Mgr. Ivana Kurze, člena
výkonného výboru FDD, ve sboru rozhodčích. Bez protestů a připomínek proběhly i míčové hry
v malé kopané a odbíjené. Pro velký počet přihlášených druţstev v malé kopané byl dohodnut
způsob rozlosování do dvou skupin a postupový klíč a také způsob sehrání zápasů ve finálové
skupině. Do čela skupin byli nasazeni finalisté z roku 2005 – regiony Liberec a Plzeň a k nim pak
byly vylosovány do skupin další regiony. Obdobný stav byl i v odbíjené dívek, kde se přihlásilo
neuvěřitelných 6 druţstev!
Po celý průběh přálo závodům počasí, bylo krásné a slunečné a závodníkům to velmi prospělo.
Všichni se snaţili o nejlepší výkony. Z řady vysoce nadprůměrných výkonů vynikají výkony Josefa
Dubského z DDŠ Šindlovy Dvory, vítěze v běhu na 60m – 7,8, Víta Filipce z DD Horní Slavkov,
vítěze skoku vysokého – 155 cm, Anety Srbkové z DD Česká Lípa, vítězky hodu kriketovým
míčkem – 48,80 m a Zuzany Schořové z DD Česká Kamenice, vítězky běhu na 800 m – 2:44,7.
V míčových hrách byla jako jiţ tradičně vyšší úroveň zápasů v malé kopané neţ v odbíjené a
všechny zápasy proběhly v areálu 1. ZŠ v Příbrami. Na vzdálený atletický stadion se výpravy
dostaly svými dopravními prostředky, byl i zajištěn autobus MHD.
21
Ubytování.
Pro výpravy, které byly ubytovány obě noci, bylo zajištěno v Domově mládeţe v Jiráskových
sadech. Bylo zde ubytováno několik kompletních výprav. Výpravy, které měly ubytování jen na
jednu noc a po slavnostním vyhlášení odjely domů, přespaly na karimatkách a spacích pytlích ve
třídách I. ZŠ – bylo to dáno propozicemi závodů. Všude byla k dispozici hygienická zařízení
zásobená v dostatečném mnoţství i teplou vodou. Celkově je moţné ubytování hodnotit jako
průměrné.
Stravování
Bylo zajištěno ve školní jídelně 1. ZŠ v Hornické ulici a bylo na velmi dobré úrovni. Bylo
zahájeno páteční večeří, v sobotu obsahovala celodenní strava i dvě svačiny a v neděli obdrţely
výpravy po snídani balíčky na cestu. To se týkalo i účastníků, kteří odjíţděli jiţ po vyhlášení
výsledků. V průběhu závodů bylo zajištěno jak pro děti, tak pro dospělé občerstvení včetně pitného
reţimu.
Ostatní zabezpečení
Moţnosti dopravy autobusem do místa konání závodů vyuţila pouze výprava z libereckého
regionu, ostatní účastníci přijeli vesměs sluţebními vozidly, popř. veřejnými dopravními prostředky,
výjimečně i vlastními vozy.
Pro tři nejlepší závodníky v atletice, tři nejlepší štafety a druţstva v míčových hrách byly
připraveny hodnotné ceny od jiţ tradičního sponzora Chance 4 Childern (dříve EEM). Slavnostní
vyhlášení výsledků a předání cen nejlepším proběhlo v aule Domova mládeţe v Jiráskových
sadech.
Po celou dobu závodů byla zajištěna zdravotní sluţba, která naštěstí nemusela ošetřovat
ţádné zranění.
Závodů se rovněţ zúčastnili redaktoři Příbramského regionálního deníku, nafotili některé
výkony a s několika dětmi uskutečnili rozhovory. Informace o sportovní akci zveřejnila na
internetových stránkách ČTK.
Závěr
Po uzavření výsledků závodů zasedla nominační komise sloţená ze zástupců všech výprav,
aby vybrala reprezentanty naší republiky pro mezinárodní finále, které by se mělo uskutečnit ve
dnech 22. – 24. září v Uherském Hradišti.
Celkový průběh závodů, jejich organizace a technické zajištění, společenská úroveň, objektivní
rozhodování a v neposlední řadě i výsledky je moţno hodnotit velice kladně. Všichni, kteří
k úspěchu akce přispěli, zaslouţí poděkování. Zvlášť bych ocenil přístup paní ředitelky Olgy
Vernerové, která přípravě akce věnovala značné mnoţství času, aby ji dovedla ke zdárnému konci.
Je třeba podkovat rovněţ všem sponzorům, kteří pomohli akci finančně zabezpečit, zejména pak
Chance 4 Childern, IDM Klubu přátel dětí z dětských domovů a Nadaci Terezy Maxové
Celkové pořadí regionů:
Pořadí
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7. – 8.
7. – 8.
Spádová oblast
Hradec Králové
Plzeň
Liberec
Homole
Dobřichovice
Bohumín
Brno
Praha
Body
90
79
78
69
65
8
3
3
22
Výsledky v míčových hrách - odbíjená
Pořadí
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Spádová oblast
Hradec Králové
Homole
Liberec
Plzeň
Dobřichovice
Praha
Výsledky v míčových hrách – malá kopaná
Pořadí
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Spádová oblast
Dobřichovice
Hradec Králové
Plzeň
Liberec
Homole
Brno
23
RWE Transgas s otevřenou dlaní
Symbol ruky ve značce RWE vyjadřuje mimo jiné partnerství jako jednu ze základních hodnot
společnosti. To se však netýká jen vztahu k zákazníkům. Vypovídá i o empatii, všímavosti a chuti
poskytnout pomoc těm, kdo jí potřebují. Společnost RWE Transgas věnuje na charitativní projekty
více než 40 milionů Kč ročně.
„Podporujeme čtyři základní oblasti – nezaopatřené děti a děti v dětských domovech,
handicapované občany, seniory, zdravotní výzkum a ekologii,“ konstatuje Mgr. Martin Chalupský,
ředitel komunikace RWE Transgas. Jen těţko by však firma, jejíţ hlavní prioritou je obchod se
zemním plynem, posuzovala smysluplnost konkrétních projektů a kontrolovala, aby poskytnuté
finance byly rozděleny právě tam, kam patří – tedy k těm, které je nejvíce potřebují. RWE
Transgas proto ve všech zmíněných oblastech spolupracuje s renomovanými charitativními
organizacemi, tj. s Nadací Charty 77 – Konto BARIÉRY, s Nadací Terezy Maxové, Občanským
sdruţením ŢIVOT 90 a Nadací Academia Medica Pragensis. Jen za tři roky spolupráce s posledně
jmenovanou nadací podpořila například přes 70 projektů zaměřených na rozvoj vzdělávání, vědy,
výzkumu a dalších činností ve vztahu ke zdravotnímu stavu populace. Tato pomoc představovala
celkem částku přesahující 15 milionů korun.
Pomoc těm nejpotřebnějším
Spolupráce s nadacemi poskytuje moţnost dát firemní filosofii – zaloţené na porozumění a
úctě k lidem, mravních hodnotách a pocitu sounáleţitosti – jasnou podobu. Ale nejen to. Umoţňuje
adresně mířenou pomoc těm nejpotřebnějším. „Prostřednictvím nadací se k nám dostávají
informace o naléhavých potřebách jednotlivců a organizací, které jsme schopni velmi operativně a
rychle řešit,“ říká Mgr. Chalupský. Komunikace ale funguje i obráceným směrem. Právě tyto
instituce jsou totiţ pro RWE Transgas odborným konzultantem v případech, kdy se na něj obrátí
s prosbou jednotlivec nebo jiná organizace.
Peníze mohou získat nejen organizace, které o handicapované a potřebné pečují ve smyslu
záchrany nebo zajištění ţivota, ale i ty, jenţ poskytují určitou nástavbu. Starají se tedy o volný čas,
zábavu, sport či třeba vzdělání. Finanční pomoc od
RWE Transgas můţe získat organizace i jednotlivec.
Nezáleţí přitom například na stáří dítěte, které se
ocitlo bez své rodiny, či na druhu zdravotního
postiţení. Jeden příklad za všechny: V dubnu se
obrátil na Konto BARIÉRY Miroslav B., přítel
postiţené Julie J. trpící myopatií (ochabováním
svalstva). Ta se totiţ po tracheostomii neobešla bez
neustálého napojení na plicní ventilátor. Takový
přístroj je však na našem trhu pouze jeden, stojí 200
tisíc korun a pojišťovna ani odbor sociálních věcí na
něj nepřispívá. Julie proto zůstala upoutána na lůţko
v Baťově nemocnici ve Zlíně, která není zařízena na
péči o těţce tělesně postiţené pacienty a nedokázala
se o ni stoprocentně postarat. Pobyt v nemocnici
snášela ţena o to hůř, ţe s výjimkou školní docházky byla vţdy v domácí péči. Plicní ventilátor byl
jedinou šancí, jak se vrátit do svého prostředí a v rámci moţností ţít normálně. RWE Transgas
proto poskytl obratem polovinu částky, zbytek nadace sehnala z jiných prostředků.
Jen pro zajímavost – plynárenská společnost rozděluje ročně prostřednictvím Konta BARIÉRY
téměř 5 milionů korun.
Spokojené děti i senioři
Kaţdý člověk má právo na plnohodnotný ţivot. V rámci tohoto přesvědčení je RWE Transgas
tradičním oficiálním partnerem Českého paralympijského týmu. Ten je sloţen z handicapovaných
sportovců, kteří reprezentují nebo reprezentovali Českou republiku na mezinárodních hrách –
paralympiádách a deaflympiádách (pro neslyšící). Celkem je to kolem sedmnácti a půl tisíce
24
zdravotně postiţených sportovců. Právě jejich úspěchy jsou jasným příkladem toho, ţe člověk
můţe naplňovat své sny i přes překáţky, které mu ţivot postavil do cesty.
Na plnohodnotný ţivot mají však právo i senioři, kteří z jakéhokoli důvodu musí ţít v domově
důchodců nebo hospici. Pobyt zde by neměl být jen dobou, kterou je nutno přetrpět, neţ přijde
smrt. Ţivot v jakémkoli věku a kdekoli by měl být důstojný, odpovídající ţivotním standardům a
morálním hodnotám společnosti. RWE Transgas se proto snaţí na základě konkrétních
doporučení občanského sdruţení ŢIVOT 90 pomáhat s přestavbami a budováním nových prostor
zařízení pro seniory. A nejen to – snaţí se zmírnit i negativa, které s sebou vyšší věk automaticky
přináší. Jedním z takových počinů bude v brzké době i spolufinancování nákupu speciálních
přístrojů pro zkvalitnění vidění.
A samozřejmě nelze zapomenout na děti – měly by být štěstím dospělých. Bohuţel, ne vţdy to
tak je. Pouze Nadace Terezy Maxové má pod patronátem více neţ 8 tisíc dětí – kojenců, batolat i
pubescentů, kterým se snaţí pomoci vyrůst a postavit se na vlastní nohy. Bez pomoci silných
partnerů, mezi něţ patří i RWE Transgas, by to však dokázala jen těţko.
25
17. jednání výboru FDD ČR, Praha - Klánovice, 5. září 2006
Ke svému dalšímu jednání se výbor FDD ČR sešel v Praze – Klánovicích, v budově zdejšího
dětského domova, umístěné stranou velkoměstského ruchu v prostředí klidu a zeleně.
„Klánovický“ domov (pohled z ulice).
Pohled na budovu dětského domova z dvorního traktu.
Po úvodní kontrole závěrů z předcházejícího výborového jednání se členové věnovali přípravě
podzimního odborného a současně volebního semináře. Bylo potvrzeno místo konání (Mikulov,
hotely Eliška a Réva), projednán podrobný seznam hostů a rozpis vystoupení, nejvíce času však
bylo věnováno technickému zabezpečení samotných voleb nového výboru. Zdaleka ne ode všech
z dvou set oslovených členů federace se podařilo získat návrhy 96 kandidátů, z nichţ byl posléze
sestaven pořadník. Posléze bylo celkem 32 kandidátů s nejvyšším počtem hlasů osloveno, zda
kandidaturu přijímají. Tímto způsobem byla sestavena definitivní „kandidátka“ čítající 18 osob.
Výbor dále projednal organizaci regionálních kol Nejmilejšího koncertu a sportovních soutěţí,
přípravu 13. mezinárodních sportovních her, vzal na vědomí zprávu ze zasedání CF ve Vídni a
zadal jednotlivým členům úkoly zejména v souvislosti s připravovaným seminářem.
Jídelna dětského domova.
Z jednání výboru …
26
Jaké byly 13. mezinárodní sportovní hry dětí a mládeţe
dětských domovů 2006
Jana Frühaufová
V prvním podzimním víkendu roku 2006 byl Dětský domov Uherský Ostroh pověřen
uspořádáním 13. mezinárodních sportovních her dětí a mládeţe dětských domovů 2006. Na akci
konané za významné podpory RWE Transgas, a.s. se nakonec sešlo 124 účastníků.
Týmy dívek a chlapců sloţené z vítězů republikových kol Česka, Slovenska a Maďarska se
utkaly v lehkoatletických disciplínách, dívky ukončily mezinárodní klání volejbalem, vrcholem akce
byl potom turnaj chlapců v malé kopané. Úspěchy všech jednotlivců i druţstev se sčítaly a
konečným výsledkem byla výhra České republiky před druhým Slovenskem a třetím Maďarskem.
Mezinárodní zápolení se odehrálo na Městském stadionu v Uherském Hradišti, jehoţ skvělým
prostředím a fantastickou atmosférou byli překvapeni všichni, kteří do Uherského Hradiště přijeli.
Slovenskou delegaci, vedenou Dr. Michalem Bránikem, přijela z Bratislavy podpořit Mgr. Marcela
Šipošová, pracovnice MPSV SR, která má slovenské dětské domovy na starosti. V čele maďarské
delegace byl prof. Imre Szabó, českou delegaci pak na stadion přivedli předseda FDD ČR Mgr. Jiří
Hart a první místopředseda Mgr. Karel Heller. Podpořit domácí závodníky i pořadatele přijela do
„Hradiště“ rovněţ místostarostka Uherského Ostrohu Ing. Hana Příleská.
Mgr. Karel Heller předává ocenění.
Šestice nejlepších v kaţdé kategorii si odvezla medaile, diplomy a věcné ceny věnované
společnostmi C4c, Nadací Terezy Maxové a ČSOB.
27
18. jednání výboru FDD ČR, Mikulov, 18. října 2006
Poslední jednání stávajícího výboru FDD ČR v právě končícím volebním období proběhlo za
účasti všech jeho členů den před konáním volebního semináře v Mikulově. Sraz proběhl v budově
zdejšího velmi útulného a moderně zařízeného dětského domova.
Útulné interiéry mikulovského dětského domova.
Po prohlídce domova, ještě před zahájením vlastní výborové schůze byl výbor přijat u starosty
města a v jeho doprovodu poté navštívil pozoruhodnou místní památku, kostel Lorety přebudovaný
v 19. století na hrobku významného šlechtického rodu Dietrichsteinů.
Interiér kostela Lorety.
Pohled z věţe kostela Lorety na malebné mikulovské náměstí.
Pak uţ členy výboru čekalo poslední pracovní jednání v daném volebním období, které se
konalo na základě pozvání paní Mgr. Květy Solaříkové, ředitelky místního domova, v prostorách
rodinného vinného sklípku. Jednání zahrnovalo především definitivní přípravu semináře, tj. seznam
referujících, časovou skladbu jednotlivých vystoupení, zejména pak organizaci vlastních voleb.
Novými členy federace se stali Ladislava Hilbertová (DDŠJ Havířov, ředitelka), Andrea Húţevková
(DDŠJ Přerov, vychovatelka) a Vidor Mandelík (DD Horní Slavkov, ředitel).
28
Odborný seminář v Mikulově, 19. – 20. října 2006
Místo konání: Mikulov, hotel Eliška
Počet účastníků: 124 + 7 hostů a lektorů
Téma: „Postavení dětských domovů v systému sociálně právní ochrany dětí vzhledem
k novelizaci zákona č. 359/1999 Sb., v platném znění“
Přednášející a příspěvky:
 Mgr. Kristýna Kotalová, odbor rodinné politiky a sociální práce, MPSV
 Mgr. Daniela Havlíčková, Česká národní agentura
 Miloš Picek, ředitel, soukromý dětský domov Koryto (Zbytiny)
 Mgr. Anna Šabatová, zástupce ombudsmana, Kancelář veřejného ochránce práv
 Mgr. Daniela Havlíčková, manaţerka, Občanské sdruţení Hodina H
 Mgr. Vlastimil Faltýnek, ředitel, DDŠJ Jablonné v Podještědí
 Mgr. Halina Himlová, Společenství Equal Praha
 Mgr. Hana Pazlerová, Společenství Equal, Praha
Hosté:
 Ing. Eliška Volaříková, majitelka hotelu Eliška
 Ing. Simona Neubauerová, vedoucí úseku speciálního školství OŠ KÚ Jihomoravského kraje
 Anna Lekavá, oddělení vzdělávání úseku speciálního školství OŠ KÚ Jihomoravského kraje
 Mgr. Ilona Javorská, oddělení vzdělávání OŠ KÚ Jihomoravského kraje
 Eva Begánová, důchodce, členka FDD SR
Průhled do areálu dvora hotelu Eliška.
29
Úvod patřil dětem z mikulovského domova.
Hovoří Mgr. Kristýna Kotalová z MPSV.
Mgr. Anna Šabatová „se loučí …“
30
Soukromé dětské domovy
Miloš Picek, zřizovatel Soukromého dětského domova Zbytiny – Koryto 32, s.r.o.
V současné době je v síti školských zařízení MŠMT ČR zařazeno asi 7 soukromých dětských
domovů. Tato zařízení začala vznikat po roce 1990, a to vţdy z naprosto různých důvodů. Někdy
to byl zánik státního domova z důvodu restituce a zaměstnanci se rozhodli pro vznik soukromého
zařízení, aby děti, které s nimi vyrůstaly, měly nový domov, jinde to byl příklad kamaráda ze
zahraničí, a mnohdy to byla jen touha po vlastní realizaci při práci s dětmi. K těmto pak u některých
jiných zařízení přistupují důvody jdoucí z poslání zřizujícího, jimiţ jsou např. církve, charity nebo
nadace.
Formy takto vzniklých zařízení jsou také značně rozdílné. V prvopočátcích bylo moţné, aby
zřizovatelem byla i fyzická osoba. Po úpravách školského zákona je to vţdy jiţ osoba právnická,
která má mnoho podob ať jiţ, jako v některých případech, obecně prospěšnou společnost, s.r.o.,
apod. Tak máme dnes vlastníky právnických zřizovatelských osob v podobě zahraniční nadace,
občanského sdruţení, charity a samozřejmě individuální fyzické osoby. Vţdy však za všemi těmito
důvody a formami byli jednotliví lidé, kteří byli nuceni absolvovat velmi sloţitou peripetii zřizovacích
procedur, které vyţadovaly několik desítek souhlasů různých institucí. Tak byl např. nutný souhlas
či vyjádření MŠMT ČR, diagnostických ústavů, obce/města, kraje, stavebního úřadu, hygieny, ale
také například paradoxní stanoviska jako je závazně slíbené vyváţení septiku apod. Všechny tyto
dětské domovy vznikly vţdy pouze jako alternativa k jiţ fungující státní síti a nikdy si nekladly
ţádné vyšší ambice.
Provozní členění těchto domovů lze potom typově rozdělit do dvou podob. Jedna je
„ultrarodinného“ typu, kdy dětský domov je provozován rodinou, dokonce v některých případech i
několikagenerační (Duha – Mezirolí, Úraz u Nemyšle). Druhou podobou je pak „zaměstnanecký“
typ, kdy pracovníky jsou lidé příbuzensky nesvázáni s vedením dětského domova (Korkyně, DD
Pepa Příbram, Koryto). Ve všech případech, prakticky bez výjimky, lze ale říci, ţe vlastnímu
provozu a tím i výsledku fungování takovéhoto dětského domova otiskuje svou pečeť opět onen
člověk, který celou věc inicioval v prvopočátku a který i dnes se snaţí usměrňovat chod domova ke
svým původním představám.
Typickými skutečnostmi pro soukromé dětské domovy byla v době vzniku mimo malého počtu
dětí dále pravidla, ţe vţdy se celodenně starají o děti dva vychovatelé – muţ a ţena. Sluţby byly
několikadenní, dospělí vykonávali s dětmi veškerou běţnou činnost tak, jak to chodí v rodině
včetně vaření, praní, ale i různých stavebních a terénních úprav, práce v hospodářství, apod.
Tento systém produkuje ještě další obrovský přínos. Děti si vytvořeného mnohem více váţí, aţ
na výjimky nebyly nikdy zaznamenány potíţe s ničením nábytku, vybavení apod. To vţdy
samozřejmě přiměřeně věku dětských aktérů. Práce ovšem začínala vţdy od výchovy
zaměstnanců, tj. 50 % úspěchu. Dospělé bylo a je moţné stimulovat finančně, neboť
v soukromých zařízeních není nutné dodrţovat tabulkové mzdy, platí smluvní mzda. Počty
zaměstnanců byly relativně nízké, v přepočtu cca 1:2-3 (v poměru dítě:dospělý). V dopoledních
hodinách tak například dochází k paradoxům, kdy dva dospělí mají na starosti 1-2 předškoláky.
V těchto hodinách se ale také odehrávají ve většině případů údrţbářské práce na domově a
domácí práce typu opravy oblečení, zašívání oblečení apod. Jakékoli další sluţby, tj. např.
administrativa, účetnictví, vedení kuchyně, odborná poradenská činnost jsou zajišťování smluvně
externě, coţ umoţňuje obrovské finanční úspory – vţdy se najímá jen na konkrétní opatření, po
konkrétní dobu za konkrétní finance. V řadě případů se vyuţívá ke stravovacím doplňkům
produktům vlastního hospodářství. Ve zkratce lze říci, ţe malý počet dospělých znamená zásadní
přehled přes veškeré provozní záleţitosti a tím další velké finanční úspory, které lze investovat do
jiných aktivit vţdy ve prospěch dětí. Všechna soukromá zařízení, ať jiţ jsou jakoukoli formou a to
včetně s.r.o., jsou nezisková.
Celkově nové atypické řešení také ve většině případů přinášelo zásadní přínos sponzorů, kteří
vţdy raději investovali do soukromého neţ do státního. Tento jev se v ţádném případě nevztahuje
pouze na problematiku dětských domovů – je obecně platné, ţe soukromý podnikatel nebo firma
raději investuje do „průhledného“, kde vyuţití bývá 100%, neţ do veřejného sektoru, kde mnohdy
dojde k vyuţití financí pro jiné zástupné účely, apod. Odlišností lze najít zcela určitě celou další
řadu, ale není účelem tohoto příspěvku je vyjmenovávat všechny.
31
V samotných začátcích, tj. v letech 1991 – 1992 byla situace pro tato zařízení viditelně
mnohem lepší neţ dnes. I přes obrovské mnoţství problémů (osočování ze zneuţívání dětské
práce, neodpovídající stravování, obohacování se atd.) bylo moţné uplatňovat celou řadu
neotřelých nápadů, různých inovujících prvků a představ toho, jak můţe takovýto domov fungovat,
aby se přiblíţil podobě běţné rodiny. Srovnání se nabízí v zahraničí - model Švýcarska, kde tzv.
velkorodina, která odpovídá našim soukromým dětským domovům, měla legislativní rámec, a to
pouze s cca desetiletým náskokem před námi. Ale nemylme se, z osobní zkušenosti vím, ţe
problémy, které musíme řešit my, v mnohdy ještě bizarnějších podobách, musí řešit i tam.
… příspěvek v podání autora.
Postupem doby, tak jak vznikala nová legislativní opatření, se začaly zuţovat mantinely, ve
kterých bylo moţno výchovu dětí a provoz zařízení netradičním způsobem vykonávat. Naši
zákonodárci dodnes prostě nedokáţí rozlišit provoz školní jídelny pro 15 dětí nebo pro 700 dětí. A
tak je to i s našimi malými soukromými dětskými domovy. Obrazy státních dětských domovů se
v mnohém začaly přibliţovat výše uvedeným privátním „dobrodruhům“. V řadě věcí se začíná
rozdíl smazávat. Dnes tedy, ještě více neţ v minulosti, platí zcela jednoznačně, ţe není podstatou
věci, je-li je domov státní, církevní nebo privátní, ale vţdy je důleţité, jak schopný a silný je ředitel,
nakolik se dokáţe postavit zaběhlým, mnohdy nesmyslným, pravidlům anebo nakolik se naučí tato
pravidla obcházet, coţ je rozhodně v řadě případů přínos pro děti, ale rozhodně to není přínos pro
systematickou práci v oblasti náhradní rodinné péče, tak jak ji dětské domovy představují.
Autor tohoto příspěvku má hlavní zaměstnanecký poměr nesouvisející s provozem svého
soukromého dětského domova a není na něm tudíţ existenčně závislý.
V Mikulově, dne 19.10.2006
32
Příprava mládeţe na ţivot mimo dětský domov
Mgr. Vlastimil Faltýnek
Můj dnešní příspěvek se bude týkat projektu, který je financován z prostředků v rámci
Společného regionálního operačního programu (SROP) – opatření 3.2 Podpora sociální integrace
v regionech, grantového schématu Sociální integrace v Libereckém kraji.
Projektu se účastní celkem 70 mladých lidí z dětských domovů. Náš projekt – záměrně říkám
náš, protoţe s námi spolupracují jako partneři dětské domovy z Frýdlantu v Čechách, České Lípy a
Deštného, jsme zpracovávali zhruba dva měsíce. Pomáhala nám v tom Agentura regionálního
rozvoje, která má s podáváním takovýchto projektů jiţ dlouhodobější zkušenosti. Neţ jsme začali
vše zpracovávat do písemné a elektronické podoby, bylo nutné zjistit, jak můţeme dětem pomoci,
co jim vlastně můţeme nabídnout. Vzhledem k faktu, ţe se jedná o skupinu mladých lidí ve věku
15 aţ 25 let, to nebylo vůbec jednoduché.
Obecně lze říci, ţe mladým lidem z dětských domovů chybí většinou přirozená motivace a
vytrvalost při dosahování některých cílů. K neprospěchu věci je rovněţ ne vţdy dostatečný
individuální přístup některých pedagogů v rámci řešení jejich
specifických potřeb a problémů. Situace je taková, ţe děti
vyrůstající v dětských domovech dosáhnou v převáţné většině
pouze relativně nízkého stupně vzdělání (střední vzdělání
s výučním listem na středních odborných učilištích). Maturitu
sloţí jen nepatrné procento z nich, studenti vysokých škol pak
tvoří absolutní výjimku v počtu několika jednotlivců. Ve věku
naší cílové skupiny obecně prochází mladí lidé ţivotní krizí.
Mají problémy s hledáním vlastní identity. Dlouhodobá
sledování psychologů, lékařů a dalších odborníků dokládají, ţe
následky výchovy mladých lidí mimo vlastní rodinné prostředí
negativně ovlivňují kvalitu ţivota těchto lidí ve všech směrech.
Jsou celkově výrazně hůře sociálně adaptováni, subjektivně
jsou méně spokojeni se svým vlastním ţivotem, mají problémy
v partnerských vztazích (opakované rozvody, nespokojenost
v osobním ţivotě), jsou méně spokojeni se svým zdravotním
stavem (tělesným i duševním), přibliţně jedna třetina se
dostane nebo opakovaně dostává do konfliktu se zákonem,
celkově mají výrazně niţší vzdělání, hůře se uplatňují na trhu práce, jsou častěji nezaměstnaní a
zastávají méně kvalifikovaná a hůře placená místa (podle Matějčka a kol., 1995).
V neposlední řadě je tu problém omezené ţivotní zkušenosti mladých lidí vyrůstajících mimo
vlastní rodinu. Mají neúplnou a nepřesnou představu o ţivotě „venku“. Tento omezený obzor můţe
limitovat jejich aspirace a ţivotní plány. V okamţiku dokončení přípravy na povolání jsou vrţeni do
ţivota znevýhodněni a ne zcela připraveni. Dětské domovy zpravidla pomáhají svým odcházejícím
klientům s hledáním prvního zaměstnání a bydlení. Nepřipravenost těchto mladých lidí ovšem
vede velmi často k jejich selhání. Období, kdy mladý člověk poprvé vstupuje na trh práce a hledá
své uplatnění, je klíčové pro jeho další ţivot. Je to období náročné pro kaţdého mladého člověka a
tím více je náročné a sloţité pro mladé lidi, kteří svůj dosavadní ţivot proţili v ústavním zařízení.
Těmto mladým lidem chybí rodinné zázemí a ţivotní zkušenost a tak jej jejich výchozí postavení
celkově znevýhodněné. Jejich podmínky při vstupu na trh práce jsou nerovné.
Celý projekt je moţno rozdělit do tří částí, které spolu ovšem úzce souvisí.
První část tvoří pobytové kurzy s terapeuty
Mládeţ je rozdělena do pěti skupin. Kaţdou skupinu vede jeden terapeut společně
s asistentem (vţdy ţena a muţ). Průběh kurzu kontroluje a koordinuje supervizor společný pro
všech pět skupin. Terapeuti mladé lidi z dětských domovů pozitivně motivují pro jejich další ţivot.
Pracovní skupiny se věnují tématům, jakými jsou sebepoznání, přiměřené odhadnutí vlastních
moţností, vloh a limitů, rozvoj komunikačních dovedností, řešení konfliktů, akční plánování:
rozhodování, volba povolání, moţnosti na trhu práce, orientace v profesních moţnostech, nástup
33
do zaměstnání a řešení krizových situací. Řešení těchto témat je doplněno aktivitami: relaxace,
částečné řešení vnitřních psychických problémů (alespoň nastínění moţností, otevření problému
pro další práci) a výměna zkušeností. Vedlejším programem je týdenní pobyt, během něhoţ
probíhají teambuildingové aktivity, ve kterých si účastníci procvičí komunikaci, skupinovou práci a
řešení konfliktů a tím si budou zlepšovat komunikační dovednosti, coţ mohou poté vyuţít ve svém
budoucím zaměstnání. Účastníci dále procházejí nácvikem zátěţových situací, které jsou během
teoretických částí kurzu analyzovány podle pocitů zúčastněných, a je navrhováno řešení, jak se
v takových situacích chovat. Mimoto probíhá případová supervize pro přítomné pedagogické
pracovníky zainteresovaných domovů.
Tyto kurzy se konají jednak v celém průběhu trvání projektu, a to kaţdý měsíc během jednoho
víkendu, poté proběhne celý jeden týden. K realizaci kurzů byly na základě předem stanovených
výběrových kritérií vybrány ubytovací a stravovací kapacity, které mohou poskytnout vhodné
klubovny či přednáškové místnosti k realizaci hlavní náplně kurzů.
Druhou částí je výuka výpočetní techniky
Další z aktivit projektu je kurz výpočetní techniky. Mladí lidé z dětských domovů dostanou
příleţitost samostatně pracovat s osobním počítačem, učí se pracovat s programy MS Office,
zacházet s e-mailovou korespondencí a učí se vyhledávat informace na internetu. Tyto dovednosti
jim usnadní vyhledávání vhodných pracovních příleţitostí a uplatňování se ve svém budoucím
povolání. Kurz je realizován rovněţ během celé doby trvání projektu. Kaţdý ze zúčastněných
dětských domovů si tuto výuku zajistil pronajímáním počítačové učebny v základní škole v místě
sídla, případně nedaleko sídla svého zařízení.
Dále se mládeţ z dětských domovů zúčastněná v projektu učí vyhledávat na internetu pracovní
příleţitosti v rámci sociálně – dovednostního nácviku (během pobytového kurzu). Během týdenních
pobytů bude práce s internetem probíhat v pronajaté učebně, která bude po dobu pobytu
vybavena nově zakoupenými osobními počítači.
Třetí částí jsou týdenní kurzy sociálně – dovednostního nácviku
Mladí lidé z dětských domovů zapojených do projektu vyjedou na dva týdenní kurzy sociálně –
dovednostního nácviku. Nácvik sociálních dovedností bude probíhat ve 4 aţ 5 skupinách. Tématy
nácviku jsou:
 problematika sociálně – patologických jevů (zejména drogové závislosti)
 trestní odpovědnost
 rodičovství a sexuální výchova
 bankovnictví
 právní povědomí
 vyplňování formulářů, sloţenek apod.
 návštěva nápravně výchovného zařízení
Kurzy se sestávají z teoretických přednášek a praktického procvičování probíraných jevů a
předcházení problémům (workshopů). Součástí týdenního sociálně – dovednostního pobytu bude
také práce na počítači, týkající se vyhledávání zaměstnání.
34
Pokladní zpráva za celé volební období
(2004 – 2006)
Mgr. Ivan Kurz
Stav financí k 1.1.2004:
Na BÚ v Komerční bance
Termínované vklady
Hotovost v pokladně
Celkem
34 493,75 Kč
104 325,53 Kč
2 728,45 Kč
141 547,73 Kč
Příjmy 2004 – 2006:
Členské příspěvky
Seminární poplatky
Dotace – MŠMT ČR
Dotace – Nadace Terezy Maxové
Dotace – OS Klub přátel dětí z dětských domovů
Dotace – Fa Siemens
Úroky z BÚ
Úroky z termínovaných vkladů
Ostatní (prodej bulletinů apod.)
Celkem
66 740,00 Kč
413 160,00 Kč
110 000,00 Kč
234 338,90 Kč
60 000,00 Kč
152 132,00 Kč
50,23 Kč
1 557,28 Kč
681,00 Kč
1 038 659,41 Kč
Výdaje 2004 – 2006:
Semináře
Sportovní a kulturní akce (NK, sport. hry, turistické srazy)
Převod dotace fy. Siemens dětským domovům
Odměny a dary
Daň z příjmu
Poštovné a organizační výdaje
Cestovné
Schůzovné
Vedení účtů
Tisk bulletinů
Celkem
397 775,00 Kč
167 959,90 Kč
151 114,10 Kč
69 257,00 Kč
24 143,50 Kč
25 815,00 Kč
114 100,00 Kč
2 944,18 Kč
6 965,00 Kč
15 66,00 Kč
979 884,08 Kč
Stav financí ke dni 20.10.2006:
Na BÚ v Komerční bance
Na termínovaných vkladech
Hotovost v pokladně
Celkem
82 337,81 Kč
105 882,80 Kč
12 102,45 Kč
200 323,06 Kč
Rozdíl za celé volební období
+ 58 775,33 Kč
35
Seznam členů výboru FDD ČR s uvedením kontaktů
(výbor byl zvolen na odborném semináři v Mikulově dne 19. října 2006)
Jméno
Funkce ve výboru
Adresa zaměstnání
Telefon
Fax
Mobil
E-mail
M g r. J i ř í H a r t
předseda
DDÚ, DDŠ, SVP, ZŠ a ŠJ, Homole 90, 370 01 České Budějovice
387 203 491-2
387 203 490
602 860 877
[email protected]
Jméno
Funkce ve výboru
Adresa zaměstnání
Telefon
Fax
Mobil
E-mail
M g r. K a r e l H e l l e r
1. místopředseda, turistické srazy, kontakt s FICE Inter
DD a ŠJ, Mariánská 570, 470 01 Česká Lípa
487 825 109
487 521 613
736 612 950
[email protected]
Jméno
Funkce ve výboru
Adresa zaměstnání
Telefon
Fax
Mobil
E-mail
M g r. J a n P a v l a s
2. místopředseda, bulletin, webové stránky, legislativa
DD a ŠJ, Sušilova 25, 750 02 Přerov
581 205 127
581 277 644
603 529 682
[email protected]
Jméno
Funkce ve výboru
Adresa zaměstnání
Telefon
Fax
Mobil
E-mail
M g r. I v a n K u r z
pokladník
MěÚ Velvary
315 617 099
Jméno
Funkce ve výboru
Adresa zaměstnání
Telefon
Fax
Mobil
E-mail
Věra Kňazovčíková
matrikář
PPP, kpt. Vajdy 1, 700 30 Ostrava - jih
595 705 341
ne
774 864 908
[email protected]
Jméno
Funkce ve výboru
Adresa zaměstnání
Telefon
Fax
Mobil
E-mail
Marie Čápová
zapisovatelka
důchodce
485 131 844
ne
728 071 476
ne
737 729 686
[email protected]
36
Jméno
Funkce ve výboru
Adresa zaměstnání
Telefon
Fax
Mobil
E-mail
M g r. V l a s t i m i l F a l t ý n e k
granty
DD a ŠJ, Zámecká 39, 471 25 Jablonné v Podještědí
487 762 626
487 762 451
606 757 383
[email protected]
Jméno
Funkce ve výboru
Adresa zaměstnání
Telefon
Fax
Mobil
E-mail
M g r. J i ř í K o š a ř
sportovní činnost
DDŠ, ZŠ a ŠJ, A. Jiráska 617, 543 01 Vrchlabí
499 421 173
499 421 483
606 132 035
[email protected]
Jméno
Funkce ve výboru
Adresa zaměstnání
Telefon
Fax
Mobil
E-mail
M g r. J a n a P i l n á
předsedkyně revizní komise
ÚSP Červený Hrádek 45, 281 42 (okr. Kolín)
321 796 046, 321 796 232
321 796 046
604 263 854
[email protected]
Jméno
Funkce ve výboru
Adresa zaměstnání
Telefon
Fax
Mobil
E-mail
M g r. I v a n a L a c k o v á
revizní komise, kulturní akce (Nejmilejší koncert)
DD, Jiřího z Poděbrad 313, 686 01 Uherské Hradiště
572 552 345
572 554 608
603 477 503
[email protected]
Jméno
Funkce ve výboru
Adresa zaměstnání
Telefon
Fax
Mobil
E-mail
M g r. K v ě t a S o l a ř í k o v á
revizní komise
DD a ŠJ, Nádraţní 26, 692 01 Mikulov
519 512 376
519 512 376
721 229 520
[email protected]
37
1. jednání výboru FDD ČR, Nymburk, 23. listopadu 2006
První jednání nově zvoleného výboru FDD ČR se uskutečnilo v prostorách Dětského domova a
Speciální školy v Nymburce. Omluveni byli dva členové.
Nejdříve se všichni přítomní členové výboru vyjádřili k podzimnímu semináři v Mikulově, a to ve
všech případech kladně. Pozitivním faktorem byla účast 124 účastníků a 7 lektorů. Celkově byl
seminář mírně ziskový. Nato se výbor začal zabývat přípravou dalšího ročníku Nejmilejšího
koncertu. Bylo dohodnuto, ţe celostátní finále bude organizovat v roce 2008 Morava. V rámci
Sportovních her bylo zkonstatováno, ţe regionální kola jsou zajištěna ve všech regionech. Krátce
se výbor věnoval téţ hodnocení 13. mezinárodních sportovních her konaných v Uherském
Hradišti. Dalším bodem jednání byla zahraniční spolupráce, z čehoţ nejdůleţitější zprávou bylo, ţe
prezidentka FICE Inter paní Monika Niederle má poslat české sekci pověření k zajištění Conseil
Federal v roce 2008.
Výbor rovněţ jednal o dalším rozšíření členské základny. Novými členy FDD ČR se stali
Matoušek Pavel (DD Humpolec, ředitel), Milata Adam (DD Slezská Ostrava, vychovatel),
Šamajová Dagmar (DD Slezská Ostrava, vychovatelka) a Uhlíková Hana (DD Kašperské Hory,
ekonomka). Matrikářka FDD ČR Věra Kňazovčíková podala návrh na zrušení členství u členů
dlouhodobě neplatících členské příspěvky:
nezaplaceno za 5 let
 Balabánová Helena (metodik Ostrava), Bobková Věra (DD Písek), Dunajčíková Věra (ZŠ
Frýdlant)
nezaplaceno za 4 roky
 Bartáková Alice (UHK Hradec Králové), Beňo Marian (DD Kroměříţ), Fojtík Roman
(Společnost Motýl Havířov), Jirušek Ivo (DD Předklášteří), Juráčková Iva (UHK Hradec
Králové), Pavlíková Zdeňka (psycholoţka, Most), Pokorný Michal (DD Nový Jičín), Urbanová
Hana (DD Racek), Vrbová Marcela (DD Vrbno pod Pradědem), Zemanová Alena (Česká Lípa)
nezaplaceno za 3 roky
 Kostková Hana, Werner Jan (DD Plumlov)
Na závěr jednání bylo dohodnuto konání i téma jarního semináře, stanoveny úkoly jednotlivým
členům v souvislosti s výběrem a pozváním lektorů a hostů.
38
2. jednání výboru FDD ČR, Jablonné v Podještědí, 18. ledna 2007
K dalšímu, v pořadí jiţ druhému společnému jednání se členové výboru sešli po delší odmlce
v prostředí
Dětského
domova
v Jablonném v Podještědí. Omluven
byl jeden člen. Po projednání závěrů
z předešlého jednání výboru došlo
na přípravu jarního semináře, který
musel být přesunut z Prahy do
Kladna. Místem konání byl určen
hotel Kladno. Seminář proběhne ve
dnech 19. a 20. dubna 2007. Bude
tematicky zahrnovat zákoník práce a
související předpisy, zvláštní část
bude věnována správnímu řádu.
Dalším bodem jednání byla příprava
finále Nejmilejšího koncertu 2007,
který by se měl konat v Praze. Za
výbor FDD se jej zúčastní Dámy
Interiér DD v Jablonném Tady se bydlí jako „na zámku“ …
Lacková, Solaříková a Čápová a
pánové Pavlas, Hart a Kurz. Výbor
vyslechl a vzal na vědomí informace z obdobné akce, tj. „Mého koncertu“, který se opět bude konat
tradičně v Chomutově, a to 7. – 10. června 2007 za přislíbené účasti asi 7 států. Přijede rovněţ
prezidentka FICE Inter, paní Monika Niederle z Rakouska, pozvání přijali rovněţ zástupci firmy
AHOLD z Holandska a pan Koch ze SRN. Za výbor federace se akce zúčastní pánové Hart, Heller
a Kurz a dámy Čápová a Pilná.
Výbor dále konstatoval, ţe jsou zajištěna regionální kola
Sportovních soutěţí včetně kola celostátního. Předseda Hart
připraví pro DD rámcovou směrnici a zajistí její rozeslání.
V rámci zahraniční spolupráce vzal výbor na vědomí
informaci, ţe o konání CF v roce 2008 v ČR nebylo dosud
rozhodnuto. I na tomto jednání výboru byl přijat nový člen, a to
Filová Renata (DD Vratimov, ředitelka). Na základě návrhu
matrikářky byli vyřazeni z členské základny Helena
Balabánová, Alice Bartáková, Marian Beňo, Věra Bobková,
Věra Dunajčíková, Roman Fojtík, Iva Juráčková, Zdeňka
Pavlíková, Hana Urbanová, Marcela Vrbová, Alena Zemanová
a Jan Werner. Členem zůstal Ivo Jirušek, který nedoplatek
ihned po výzvě uhradil. Odchodem do důchodu rovněţ zrušila
své členství Hana Košíková.
V různém se členové výboru seznámili s návrhem na
udělení vyznamenání „Zlaté srdce“ za FDD ČR, a to Tereze
Maxové, souhlasili s návrhem revizní komise na vyplacení
odměny pokladníkovi za vzornou práci v předchozím volebním
období, vzali na vědomí zprávu PhDr. Hany Halfarové
(Nadace Educa Babice) o pobytu dětí z DD na kongresu FICE Inter v Sarajevu, jehoţ se zúčastnilo
cca 50 mladých lidí z 12 zemí celého světa a seznámili se se zněním dopisu společnosti Moje
budoucnost s.r.o. z Náchoda a pověřili předsedu FDD, aby zaslal na MŠMT ČR poţadavek na
poskytnutí příspěvku v CHF na úhradu poplatků ve FICE Inter..
39
Zpráva FICE Inter (leden 2007)
Bettina Terp, sekretářka prezidentky FICE Inter
Monika Niederle byla na Generálním shromáţdění FICE Inter v Sarajevu v roce 2006
jednomyslně zvolena prezidentkou. Pro Moniku byl důleţitý rok 2003, kdy se stala vedoucí
Oddělení péče o mládeţ ve věku 14 aţ 18 let ve Vídni. Zároveň byla zvolena prezidentkou
obnovené FICE Rakousko, která byla v minulosti velmi aktivní a hrála klíčovou roli ve FICE Inter.
V poslední době však příliš nefungovala.
FICE Inter
Monika věří v efektivitu činnosti FICE v minulosti, ale chce, aby se FICE nadále posilovala a
rozvíjela. Některé z jejich myšlenek se týkají organizačních otázek a vytvoření takové podoby
FICE, která by umoţňovala naplňovat její potenciál. Dále jsou to projekty, které by ráda
realizovala. Budoucnost FICE vidí takto:
 větší transparentnost aktivit jednotlivých sekcí a FICE Inter s vyuţitím moderních technických
vymoţeností
 více projektů (např. děti ve vězení, děti ulice, učit mládeţ vést domácnost apod.)
 vytvoření nové finanční struktury (USA, členové FICE Inter jakoţ i členové národních sekcí)
 získávání financí pro projekty
 hledání nových sponzorů včetně velkých koncernů
Speciální cíle:
 výchova k míru
 integrace mládeţe
 rozmanitost
 vytvoření webové sítě
 více publikační činnosti
 význam pracovní skupiny neziskových organizací
Monika Niederle věří, ţe FICE Inter podpoří děti vyrůstající mimo vlastní rodinu, ohroţené děti a
děti se speciálními potřebami.
Nelze se divit, ţe Monika jako představitelka FICE hraje hlavní úlohu v projektu Quality for
childern, který obsahuje evropské standardy, i kdyţ několik mimoevropských zemí má zájem o
jejich vyuţití ve vlastní práci s dětmi. Monika má představu o rozšíření členství FICE Inter i mimo
Evropu. Dobrou myšlenkou pro podporu této představy je uspořádání kongresu FICE v Jiţní Africe.
Národní sekce Jiţní Afriky se velice rychle stala hlavní profesionální organizací péče o děti v celé
jiţní části kontinentu (např. nabídka odborné přípravy v Zambii). Monika si je vědoma toho, ţe
uskutečnění jejich představ bude vyţadovat hodně energie, avšak věří ve schopnosti, dovednosti,
zkušenosti a podporu členů FICE.
CE (výkonný výbor FICE Inter) se uskutečnil v lednu 2007 ve slunečné Vídni, takţe členové
viděli mnohé z toho, co město nabízí. Bylo to první zasedání s Monikou Niederle jako prezidentkou
a Betinou Terp jako pracovnicí sekretariátu. Většina projednávaných otázek byla samozřejmě
věnována budoucnosti FICE a návrhům na mezinárodní členství. Tyto, jakoţ i další otázky jsou
velice důleţité a bude se o nich diskutovat na CF v květnu v Budapešti.
Do funkce generálního tajemníka CE (výkonného výboru FICE Inter) je nominován Andrew
Hosie (Skotsko), který má bohaté zkušenosti z činnosti sociálního pracovníka, vedoucího v oblasti
institucionální péče. Věnuje se i přednáškové činnosti.
CF 2007 se uskuteční 9. – 13. května 2007 v Budapešti:
9.5.
10.5.
11.5.
12.5.- 13.5.
zasedání výkonného výboru
zahájení CF, společná diskuze
FICE Evropa – generální shromáţdění
organizuje FICE Maďarsko
40
Návrh reformy FICE Inter
(podklady pro diskuzi na CF v květnu 2007 v Budapešti)
FICE Inter je střešní organizací pro FICE Evropa, Severní Amerika, Asie, Jiţní Afrika atd.:






respektuje kulturní identitu těchto regionálních oblastí, jejich sociální politiku, zákony vztahující
se k péči o děti a mladistvé; dbají na to, zda jsou dodrţovány v souladu s Úmluvou OSN
národů a s dokumenty Evropské unie
přispívá k myšlence souţití v míru, svobodě, spravedlnosti pro všechny, zejména pro
znevýhodněné děti a rodiny
zabývá se problémy pomoci dětem (sociální zákony, sociální politika) a standardy péče na
mezinárodní úrovni
spolupracuje s ostatními mezinárodními organizacemi, které mají obdobné cíle, a to zejména
při společných odborných zasedáních a kongresech
poskytuje své poznatky o problémech i návrhy na jejich řešení členským sekcím s tím, aby
mohly FICE Inter informovat o jejich uplatnění podle jednotných kritérií
poskytuje regionálním platformám potřebné informace s cílem rozvíjet a zlepšovat péči o děti a
mladistvé
Cíl
FICE Inter podporuje národní sekce společně s ostatními mezinárodními organizacemi při:







kvalifikaci odborných pracovníků
výměně odborných pracovníků
tvorbě národních standardů v oblasti péče o děti a mladistvé
efektivitě výchovné pomoci
sledování politiky v péči o mládeţ a jejím vývoji
tvorbě nových projektů výchovné pomoci a jejich vědecké zdůvodnění na národní úrovni
tvorbě práv podle společných jednotných kritérií (srovnání)
Cíle FICE Inter a národních sekcí





získávat nové členy
zařazovat politická témata
moţnost srovnávání systémů péče o děti a mladistvé
prosazování práv dětí a mladistvých v souladu s Úmluvou OSN
sjednocování kvalitativních standardů výchovné péče s ohledem na různorodost metodiky a
schopnost dosaţení výsledků
Potřebné změny






posílení regionálních platforem
změna finančních struktur
regionální platformy získávají členské příspěvky pro národní sekce k nim připojené a ne pro
nečleny sekce s poradním hlasem, nýbrţ převádějí příspěvky na FICE Inter
změny organizace zasedání
a) FICE Inter – generální zasedání kaţdé 4 roky
b) regionální platformy – generální zasedání kaţdé 2 roky
změny volby výboru
a) FICE Inter – kaţdé 4 roky
b) regionální platformy – kaţdé 2 roky
změny organizace kongresů
a) FICE Inter – kaţdé 4 roky (společně s dalšími mezinárodními svazy)
b) regionální platformy – kaţdé 2 roky (společně s dalšími evropskými svazy)
41

změny statutů
a) FICE Inter
b) FICE Evropa
c) statuty ostatních regionálních platforem
Infrastruktura
a) FICE Inter
 výbor
 generální sekretariát s odborným kvalifikovaným personálem
 kontaktní pracoviště na regionální platformě
 zajištění informací na mezinárodní úrovni
 účast zástupců výboru FICE Inter na regionálních kongresech s cílem dosahování
společných cílů a aktivit rozdílných na regionálních úrovních
 vytváření nových regionálních platforem
b) regionální platformy
 výbor
 generální sekretariát s odborným kvalifikovaným personálem
 kontaktní pracoviště národních sekcí
 účast výboru na národních aktivitách a akcích členů apod.
c) zapojení společenských pracovních skupin FICE Inter a regionálních platforem do
ústředních témat FICE – pomoc dětem a mladistvým, kvalitativní standardy atd.
d) vytvoření webové stránky s napojením na národní sekce nebo členy s poradním hlasem
e) financování
 členské příspěvky
 prodej produktů
1. odborných publikací
2. materiálů k dalšímu vzdělávání
 evropská odborná zasedání
 získávání zakázek z EU
 projekty
 růst fondů
Hlavní myšlenky
Návrhy k diskuzi:
a)
b)
c)
d)
e)
Co by pro vaši sekci znamenalo, kdyby se měla FICE Inter zrušit (výhody a nevýhody)?
Co by se na FICE Inter změnilo, kdyby si opatřovala finance stejným způsobem jako např.
World Vision, SOS vesničky, UNICEF?
Co by se stalo, kdyby měla FICE Inter eventuálně zprostředkovávat poručnictví a adopci?
Co by se stalo, kdyby FICE Inter provozovala Dětské vesničky?
Co by se stalo, kdyby se FICE Inter zapojila do zabezpečení dětí a rodin po katastrofách,
finančně se podílela např. na zřizování krizových center, zajištění pedagogické a
psychologické pomoci, na péči o pozůstalé (děti, mladistvé, rodiny)?
S. Hegstrup, G. Schemenau, R. Stubi
Výbor FICE Europa
42
Veřejný ochránce práv
JUDr. Otakar Motejl
Údolní 39
602 00 Brno
Stíţnost k neobjektivnosti zprávy
týkající se zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy,
tj. „Zprávy z návštěv zařízení, v nichţ se vykonává ústavní výchova a
ochranná výchova“ veřejného ochránce práv JUDr. Otakara Motejla
I.
Obecný úvod
Dle našeho názoru nebyl výběr zařízení dostatečně kvalifikovaný a nepostihl celou škálu
zařízení, která vykonávají v souladu s platnou legislativou ústavní a ochrannou výchovu. Závěry
vypracované na základě zjištění těchto návštěv jsou tímto výběrem přímo ovlivněny a nelze je
vztahovat na všechny typy zařízení, které vykonávají ústavní a ochrannou výchovu. Nelze
souhlasit, ţe se jedná o systematické návštěvy zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy,
neboť byly provedeny návštěvy pouze ve čtyřech atypických zařízeních, která nejsou
charakteristickými zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Dětské domovy, kde je
umístěna řada dětí s nařízenou ústavní výchovou, byly zcela opominuty. Všechna navštívená
zařízení jsou zřizovaná Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, tedy jedná se pouze o
zařízení uvedená v §§ 13, 14 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné
výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o
změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dětský domov se školou, výchovný ústav).
V dětských domovech, zřizovaných kraji, ţije více neţ polovina dětí s nařízenou ústavní
výchovou. Např. v Plzeňském kraji je sedm dětských domovů s celkovou kapacitou 290 míst,
přičemţ došlo v průběhu posledních let (realizace zákona č. 109/2002 Sb.) ke sníţení kapacity
dětských domovů o několik desítek míst. Dva výchovné ústavy v Plzeňském kraji mají kapacitu
136 míst a dva dětské domovy se školou mají kapacitu 89 míst (celkově se jedná o tři školská
zařízení).
II. Obecná zjištění
O nekompetentnosti zpracovatelů podkladů pro tuto zprávu svědčí např. tvrzení uvedené
v části II. odst. 15, kde se uvádí, ţe z finančních důvodů dochází k boji o děti, Tato „praxe“ by byla
v rozporu s platnou legislativou (o umístění dětí do zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné
výchovy rozhoduje nezávislý soud) a dle našeho mínění je informace mylná. Co se týče dětských
domovů, zkušenosti jsou takové, ţe umístění dětí do dětských domovů má dočasný charakter,
zpravidla je vyvoláno závaţnými sociálními situacemi, kdy rodina neplní z různých důvodů svoji
funkci. Právě dočasné umístění dítěte, které se ocitlo v závaţné sociální situaci, lze chápat jako
ochranu jeho práv a zajištění sociálních, materiálních, vzdělávacích ale i výchovných jistot. Po
pominutí okolností, které vedly k umístění dítěte do dětského domova se v mnoha případech vrací
děti zpět do původní rodiny před dosaţením zletilosti. Většina „právně volných“ dětí předškolního
a mladšího školního věku je předávána (navrhována) do náhradní rodinné péče v úzké spolupráci
s orgánem sociálně-právní ochrany dětí.
Všechny dětské domovy v Plzeňském kraji jsou zařízeními „rodinného typu“, nejsou umístěny
stranou běţné zástavby. Kaţdá rodinná skupina obývá samostatný byt. Část bytů je umístěna
v hlavní budově dětského domova, další fungují v blízkosti hlavní budovy nebo ve stejném městě
nebo obci, některá odloučená pracoviště se nacházejí v jiném městě nebo obci. O děti v rodinných
skupinách pečují stálí pedagogičtí pracovníci, kteří se snaţí, aby se ţivot těchto dětí co nejvýše
přiblíţil ţivotu v běţných rodinách. Tito pracovníci musí nejen splňovat zákonem předepsané
43
vzdělání, ale musí prokázat psychickou způsobilost k práci s dětmi, která se zjišťuje
psychologickým vyšetřením. „Doma“ se řeší stejné problémy jako v jiných rodinách (škola, vztahy
mezi sourozenci, vrstevníky, první lásky), děti chodí nakupovat, podílí se na chodu domácnosti,
pomáhají s úklidem, přípravou jídla i s péčí o mladší děti. Během pobytu dětí se vytváří vazby mezi
dětmi a „tetami a strýci“ i mezi dětmi navzájem, některé děti zůstávají v dětském domově řadu let.
Není výjimkou, kdy setrvávají v dětském domově i po dosaţení zletilosti (v souladu s platnou
legislativou) neboť dokončují přípravu na budoucí povolání, studují střední školy a někteří vysoké
školy a chtějí v domově zůstat. Děti se také bez jakýchkoliv problémů kamarádí s dětmi z rodin
v místě sídla dětského domova.
V dětských domovech je naprostou samozřejmostí, ţe děti mají volný přístup k hygienickým
zařízením po celý den, mohou si zamykat pokoje, eventuelně skříňky. Mohou nosit vlastní
oblečení, mají mobilní telefony, navštěvují zájmové krouţky mimo dětský domov, mají přístup
k výpočetní technice apod.
To, ţe ústavní výchova spadá pod Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy a Ministerstvo
zdravotnictví a sociálně-právní ochrana dětí je pod Ministerstvem práce a sociálních věcí není
v rozporu se zájmy dětí. Dle našeho názoru je naopak lepší, kdyţ se dětmi v ústavní výchově
zabývají i pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany dětí, které metodicky řídí Ministerstvo práce a
sociálních věcí. Ti mají ze zákona povinnost pravidelně navštěvovat děti v ústavní či ochranné
výchově, dát písemný souhlas k pobytu u rodičů, popřípadě jiných fyzických osob a pracovat
s rodinou a zároveň upozorňují na to, kdyţ výkon ústavní a ochranné výchovy neprobíhá v souladu
s právními předpisy. Jestliţe se výchovou dětí v ústavní či ochranné výchově zabývá více resortů
(např. dozor státního zástupce podle Pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č.
4/2002 o dozoru státních zástupců nad dodrţováním právních předpisů při výkonu ústavní výchovy
nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních), je větší kontrola při dodrţování zákonných
podmínek u těchto dětí. Dle našeho názoru je důleţitá spolupráce a součinnost všech, kteří se
touto problematikou zabývají, a to spojení pod jeden resort nevyřeší. Domníváme se, ţe
pozitivnějším řešením situace by mělo být vytvoření meziresortní rady či komise, která by
koordinovala činnost jednotlivých ministerstev, a jejími členy by byli i odborníci z praxe - konkrétně
zástupci školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy.
Nelze také pominout skutečnost, ţe se řadu let čekalo na to, aţ vznikne samostatný právní
předpis, který by výkon ústavní či ochranné výchovy upravil. Při změně zřizovatelů těchto zařízení
by zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských
zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve
znění pozdějších předpisů pozbyl účinností a neţ by vznikl nový právní předpis, trvalo by to
dlouhou dobu, a to by neprospělo dětem ani pracovníkům těchto zařízení. Do realizace zákona
109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o
preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů v praxi vynaloţily některé kraje velké finanční prostředky.
III. Práva dětí
Kaţdé dítě po příchodu do dětského domova je seznamováno vhodným způsobem se svými
právy a povinnostmi a způsobem jejich uplatňování. Má právo bez jakéhokoliv omezení kromě
omezení daných zákonem č. 109/200Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve
školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, na návštěvy osob odpovědných za výchovu a dalších
blízkých osob. Dále můţe přijímat s vědomím pedagogického pracovníka i další návštěvy
(kamarády). Je naprostou samozřejmostí, ţe dítě má telefonický a písemný kontakt s výše
uvedenými osobami.
Situace dětí v dětských domovech se diametrálně liší od situace dětí v dětských domovech se
školou a výchovných ústavech (např. důvody, které vedly k umístění do zařízení, rozdílná struktura
dětí v dětských domovech, dětských domovech se školou a výchovných ústavech, věkové sloţení,
věk, ve kterém dítě do zařízení přichází, …), coţ tato zpráva vůbec nezohledňuje.
44
IV. Práva dětí
Zpráva neumoţňuje srovnání různých typů zařízení, vykonávajících ústavní a ochrannou
výchovu. Zjištění pořízená v jednom typu zařízení zpráva zevšeobecňuje a dle těchto zjištění jsou
posuzována i zařízení typu jiného.
Závěry této zprávy mimo jiné negativně ovlivňují pohled jak odborné tak i laické veřejnosti na
dětské domovy, nevytváří objektivní obraz ţivota dětí v dětských domovech a ve své podstatě tyto
děti poškozuje a znehodnocuje práci všech pracovníků těchto zařízení, vytváří i negativní pohled
na práci ochránce lidských práv. Pracovníci dětských domovů jsou přístupni konstruktivní a
odborné diskusi a výměně názorů k této problematice a srdečně Vás zvou na společné setkání
v jakémkoliv dětském domově Plzeňského kraje.
Informace o dětských domovech v Plzeňském kraji Vám na ţádost poskytne odbor školství,
mládeţe a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje, Škroupova ul. 18, 306 13 Plzeň.
V příloze zasíláme informační DVD o dětských domovech Plzeňského kraje.
Plzeň 26. března 2007
Ředitelé dětských domovů Plzeňského kraje a ředitelka Dětský diagnostický ústav, středisko
výchovné péče, základní škola a školní jídelna Plzeň, Karlovarská 67
Kontaktní adresa pro vyřízení stíţnosti:
Mgr. Eva Dvořáková
Dětský domov DOMINO
Vojanova 22
318 11 Plzeň
Příloha: dopis ministryni školství, mládeţe a tělovýchovy ze dne 26. března 2007
45
3. jednání výboru FDD ČR, Kladno, 18. dubna 2007
Další pracovní setkání výboru FDD ČR proběhlo v souvislosti s konáním dalšího odborného
semináře v prostorách hotelu Kladno ve stejnojmenném městě. Ještě před zahájením vlastního
jednání byl výbor přijat primátorem města Ing. Danem Jiránkem v prostorách kladenského
magistrátu, kde se seznámil s historií i přítomností města.
Jednání se zúčastnili všichni členové. Po jiţ klasické kontrole závěrů z minulé výborové schůze
výbor přistoupil k posledním konkrétním přípravám dalšího jarního semináře. V rámci semináře
byla umoţněna dokumentační a materiálová prezentace DD Sazená, DD Ledce, DD Kladno a ÚSP
Červený Hrádek. Téţ byly stanoveny
časy pro jednotlivé příspěvky lektorů
a hostů. Dále se výbor věnoval
organizačním záleţitostem, v první
řadě zejména konání regionálních
kol Nejmilejšího koncertu 2007. Na
všechna kola byli po vlastním
souhlasu jmenováni zástupci FDD
ČR z jednotlivých členů výboru. Pro
příští rok výbor stanoví své zástupce
pro všechna kola jmenovitě. Byl
definitivně potvrzen termín konání
celostátního kola NK v Kolíně,
termín konání „Mého koncertu“
v Chomutově a konání divadelní
přehlídky v Praze. Bylo dohodnuto,
Magistrát města Kladno
ţe regionální kola sportovních her
proběhnou v květnu, celostátní kolo
v Příbrami 8. – 10. června 2007. Termín mezinárodních soutěţí nebyl doposud stanoven. V rámci
zahraniční spolupráce odsouhlasil výbor účast svých zástupců na CF v Maďarsku, kde má být
definitivně rozhodnuto, zda CF
v roce 2008 bude svěřen do
organizace České republice. Mgr.
Kurz na základě pokladní zprávy
zveřejněné na minulém výborovém
jednání upozornil na sniţující se stav
financí. Výbor opět projednal a
schválil přijetí nových členů. Do FDD
ČR byli přijati Hana Dvorská (ZŠ a
DDŠJ Zábřeh na Moravě, vedoucí
vychovatelka), Martin Kolena (DD
Krupka - Libušín, vychovatel), Ivona
Kučerová (ZŠ a DDŠJ Zábřeh na
Moravě,
vychovatelka),
Eliška
Mandátová (ZŠ a DDŠJ Zábřeh na
Moravě, vychovatelka), Radomír
Pavlík (ZŠ a DDŠJ Zábřeh na
Moravě, ředitel), Jitka Tvarogová
(DD Planá u Mariánských lázní, ředitelka), Šárka Vosádková (ZŠ a DDŠJ Zábřeh na Moravě,
vychovatelka). Členství bylo na vlastní ţádost ukončeno Libuši Dudové (DD Ostrava), z důvodů
neplacení příspěvků rovněţ Kateřině Tuţínské, Andree Ouzké, Karlu Vavákovi, Zdeně Markové a
Evě Mojţíšové.
Na návštěvě primátora …
46
Odborný seminář v Kladně, 19. – 20. dubna 2007
Místo konání: Kladno, hotel Kladno
Téma: „Zákoník práce, kolektivní smlouvy, prováděcí předpisy, správní řád“
Přednášející a příspěvky:
 PhDr. Jiří Valenta, lektor vzdělávacích programů akreditovaných MŠMT ČR
 Mgr. Pavel Hamerník, odbor pro mládeţ MŠMT ČR
 JUDr. Jan Havel, advokát, advokátní kancelář Kralupy nad Vltavou
([email protected], tel. 315 723 632, fax 315 722 520)
 Mgr. Lubomír Ševčík, ředitel VÚM, SOU a U Střílky
Hosté:
 Mgr. Dagmar Nohýnková, náměstkyně hejtmana Středočeského kraje
 Antonín Kajgr, náměstek primátora města Kladno
 Mgr. Marie Vacková, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví magistrátu města Kladno
 PaedDr. Michal Bránik, Únia pracovníkov ústavnej výchovy, SR
 PaedDr. Kamila Brániková, Únia pracovníkov ústavnej výchovy SR
 PaedDr. Katarína Hrdá, ředitelka DD Moštenice, SR
 Roman Hrůza, Hana Kynychová, projekt „Hejbejte se a zpívejte v DD s Hankou Kynychovou“
PhDr. Jiří Valenta
Mgr. Pavel Hamerník
Hosté ze Slovenska
47
4. jednání výboru FDD ČR, Velké Bílovice, 30. – 31. května 2007
Čtvrté, další jarní pracovní setkání výboru se u příleţitosti významného ţivotního jubilea jedné
z členek uskutečnilo na Moravě, ve Velkých Bílovicích, ve známé vinařské oblasti. Tři členové byli
omluveni. Výbor provedl kontrolu závěrů z minulého jednání, souhlasil s nerušením členství panu
Karlu Vavákovi za předpokladu úhrady všech nedoplatků, odsouhlasil odměnu paní Vlastě
Hrdličkové ve výši 2 000,- Kč, zabezpečil zaslání dopisů hodnotících Nejmilejší koncert a Sportovní
hry všem krajským úřadům a PaedDr. Jiřímu Pilařovi na MŠMT ČR.
Poté proběhlo hodnocení jarního
semináře v Kladně. Bylo vyzdviţeno
zejména
bezchybné
technické
zabezpečení, s kladnou odezvou se
ovšem setkaly i příspěvky kvalitních
lektorů, zejména PhDr. Jiřího
Valenty a jeho srozumitelného
výkladu
důleţitých
ustanovení
nového zákoníku práce. V příspěvku
advokáta JUDr. Jana Havla se
rovněţ objevily důleţité informace o
celé řadě problémů z praktické
aplikace správního řádu, které mezi
zasvěcenými
vyvolaly
obsáhlé
diskuze.
Ačkoliv
příspěvek
slovenských hostů nezapadal do
tematického rámce semináře, bylo
rovněţ velmi uţitečné v souvislosti
s avizovanými změnami českého systému péče o děti mimo primární rodinu vyslechnout si
zkušenosti slovenských odborníků z procesu transformace jejich péče o tyto děti ve Slovenské
republice.
Byly projednány i názory některých členů federace či profesionálních pracovníků školských
zařízení pečujících o děti s nařízenou ústavní výchovou, kteří se v souvislosti se zmíněnými
nejasnostmi budoucnosti systému péče o tyto děti v České republice domnívají, ţe FDD ČR by
měla avizované změny řešit na politické úrovni, a to např. prostřednictvím oficiálního mluvčího. Je
nutno připomenout, ţe po roce 1989, kdy vznikla Asociace náhradní výchovy, byly role rozděleny
mezi FICE a „Asociaci“ tak, ţe ANV úzce spolupracuje s MŠMT ČR zejména v oblasti legislativně
právní a systémové, zatímco FDD ČR se stará o děti, jejich volnočasové aktivity, jejich účast na
akcích v zahraničí a rovněţ o své členy, pro něţ připravuje odborné semináře a vydává interní tisk.
Dle platných stanov federace bychom tedy konali něco, co nám vůbec nepřísluší. Přesto předseda
Mgr. Hart dne 6. května 2007 poţádal ministra Nečase i ministryni Kuchtovou, aby na jednání
k uvedené problematice byli přizvání odborníci z řad pracovníků dětských domovů, dětských
domovů se školou a výchovných ústavů. Ţádost zůstala bez odpovědi.
M. Čápová se poté věnovala hodnocení celostátního kola Nejmilejšího koncertu 2007, které se
konalo 18. – 20. května v Kolíně. Bohuţel, tentokrát se kromě jindy převáţné většiny kladů objevily
i závaţné organizační nedostatky:
1) ubytování – bydlení ve vzdálených Zbraslavicích, obtíţe při dojíţdění do Kolína (ne všichni měli
k dispozici sluţební nebo soukromá vozidla)
2) stravování – jídla bylo málo, děti neměly ţádné svačiny
3) pitný reţim – nebyl zajištěn, kromě sladké Coca-Coly k obědu děti nedostaly jiţ ţádné další pití
4) přehlídka – vzhledem k velkému počtu účastníků (269 dětí, 66 vystoupení) byla přehlídka velmi
dlouhá (14,00 – 19,45), děti ztrácely koncentraci, byly unavené.
Výbor se pustil rovněţ do diskuze, zda a jak vůbec dále postupovat v organizování této
bezesporu kvalitní, přínosné, ale organizačně nesmírně náročné akce. Organizace v roce 2008 se
ujal Dětský domov v Uherském Hradišti, a to za předpokladu konání pouze dvoudenní akce.
Výbor byl seznámen s termínem podzimního semináře, který se bude konat 8. – 9. listopadu
2007 v Olomouci, v hotelu Hesperia a bude zaměřen na představení různých forem péče o děti
vychovávané mimo primární rodinu.
48
Dětské domovy pod mediálním tlakem
Mgr. Dalibor Křepský, ředitel DDaŠJ Olomouc
Dětské domovy jsou v posledních měsících pod značným mediálním tlakem. V něm jsou široké
veřejnosti podsouvány lţi, polopravdy a úmyslně zkreslené informace. Drtivá většina útoků je
v reţii Fondu ohroţených dětí a jeho předsedkyně Marie Vodičkové. Pokládám za povinnost uvést
řadu nepravd a výmyslů na pravou míru. Zejména hodlám informovat pedagogickou veřejnost o
skutečném stavu. Hovořím tím za všechny ředitele školských zařízení pro výkon ústavní a
ochranné výchovy Olomouckého kraje a části Zlínského kraje. Jsem přesvědčen, ţe mé myšlenky
by podpořili všichni rozumní lidé z oblasti ústavní výchovy.
Nepřátelé dětských domovů zacházejí aţ tak daleko, ţe hovoří např. za Nadaci Terezy
Maxové, ţe uţ nebude podporovat dětské domovy, ale náhradní rodiny. Ta pak výmysly např.
pana redaktora Dalibora Dostála v Olomouckém deníku nebo v MFD musí dementovat v tisku.
Jeho článek „Státní kšeft s utrpením“ mne vyprovokoval k osobnímu jednání s tímto pánem. Neměl
sebemenší potuchu o fungování systému ústavní výchovy, v ţádné domově nikdy nebyl, koktal a
vymlouval se. Pozvání do domova odmítl, mou reakci na článek slíbil otisknout. Zatím se mu to
nějak nepodařilo. Ţádné děti v náhradní péči nemá a ani o tom do budoucna neuvaţuje, i kdyţ
jsem mu slíbil, ţe bych mu pomohl, ţe dětí v registru MPSV, které nikdo nechce, je dost. Evidentně
to nebyl jeho článek. Někdo ho napsal a on ho nechal jen otisknout.
Prvním bodem, kterému se chci věnovat, je počet dětí s nařízenou ústavní výchovou v ČR.
Patříme mezi země s největším počtem nařízených ústavních výchov. Při své návštěvě třech
dětských domovů v Německu jsem zjistil, ţe asi dvě třetiny dětí jsou v něm umístěny na základě
smlouvy či dohody s rodiči dětí, tedy dobrovolně, tzn. bez soudem nařízené výchovy. Ze
zkušeností kolegů, kteří navštívili Velkou Británii, Rakousko a Švýcarsko, vím, ţe situace tam je
podobná. Z dalších zemí informace nemám, ale tuším, ţe to můţe být minimálně z části obdobné.
Děti na „dohody“ totiţ nespadají logicky do statistik s počty nařízených ústavních výchov. Náš
zákon neumoţňuje pobyt dítěte v domově zaloţený na dohodě se zákonnými zástupci.
Druhým diskutabilním bodem je finanční nákladnost ústavní péče dětí a mládeţe a zvláště
FOD porovnávané náklady péče o dítě v rodině a v dětském domově. Pouţiji v tomto případě
srovnání se zdravotnictvím. Která péče o pacienta je méně nákladná – domácí nebo na špičkově
zařízeném oddělení s profesionálním personálem? Odpověď je celkem jasná. Pacient v tom
druhém případě je zřejmě více nemocný, jeho stav je komplikovaný a domácí péče z nějakých
důvodů nemoţná. Málokdo si při útocích proti domovům uvědomí, ţe naše děti jsou analogicky
vzato pacienty té druhé kategorie, ale v resortu školství. Tyto děti jsou sociálně nemocné, jejich
osobnost se vyvíjí nerovnoměrně, jsou u nich jiţ patrné poruchy chování apod. Kolegové, kteří
mají tu moţnost ve svých školách vzdělávat a vychovávat děti z dětských domovů, vědí moc
dobře, o čem mluvím. Bohuţel v poslední době způsobil mediální tlak to, ţe soudy otálejí
s nařízením ústavní výchovy i u dětí, u kterých je tato výchovy indikovaná. Jedná se většinou o
menší děti. Ústavní výchovu pak nařizují aţ po několika letech, kdy jsou problémy v rodině daleko
horší a výchova dítěte a jeho perspektiva jsou váţně ohroţeny. To nejsou teoretické informace, to
jsou statisticky a konkrétně doloţitelná fakta. U dětí, které mají nařízený dohled několik let, se
s téměř stoprocentní jistotou stává, ţe výchova v rodině troskotá a dítě se nakonec objeví
v domově s poruchami chování a ve věku, kdy uţ o něj není v rámci náhradní rodinné péče zájem.
Z nepodloţených a neoficiálních zdrojů vím, ţe jsou někde soudci hodnoceni podle toho, kolik dětí
svěří do ústavní výchovy. Čím méně, tím je soudce údajně lepší (zdroj: soudce, který nechtěl být
jmenován).
Dalším bludem, který hlásají média, je, ţe děti zůstávají v dětských domovech a ty se je
nesnaţí umístit do náhradních rodin. Jako člen Poradního sboru pro náhradní rodinnou péči
Olomouckého kraje vím, ţe v roce 2006 bylo umístěno v našem kraji celkem 40 dětí do náhradních
rodin. Svěření dítěte není ţádný boj s byrokracií, jak často slýcháme. Při splnění zákonných
podmínek je mnohdy svěření do NRP otázkou dnů, max. týdnů. Je potřeba také vědět, ţe řada
dětí, které jsou v celostátním registru pro náhradní rodinnou péči MPSV, v něm zůstanou do své
plnoletosti. Není a nebude o ně v ČR zájem. Pro mezinárodní adopci jsou ţádané menší děti.
Vhodné dítě do NRP, o které je zájem v terénu, nezůstane v domově ani o den déle, neţ je
nezbytně nutné.
49
Čtvrtý problém v pořadí, ve kterém je veřejnost matena, je porovnávání trestné činnosti dětí
běţné populace s dětmi ze sítě školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Je to asi
stejné jako porovnávat v nemocnici úmrtnost pacientů na onkologii a např. na koţním oddělení. Do
statistik se dostávají pochopitelně děti z výchovných ústavů. Výchova v rodině bývá velmi váţně
narušena. V drtivé většině případů se stávají děti oběťmi výchovy svých rodičů. Kde budou ale ty
„zlobivé“ děti? Co s nimi budeme dělat?
Pátým bodem je kritika práce zaměstnanců dětských domovů ze strany právě Fondu
ohroţených dětí. Tety v Klokáncích prý dělají svou práci „srdcem“. V dětských domovech ji zřejmě
děláme jiným tělesným orgánem. Vychovatel v dětských domovech je jedinou pedagogickou
kategorií na světě, která musí prokazovat kaţdých sedm let psychickou způsobilost pro tuto práci!
Vychovatelé musí být absolventy studia speciální pedagogiky. Navíc mají mnozí psychosociální
výcviky, vzdělání v arteterapii, muzikoterapii apod. Další vzdělávání pedagogických pracovníků je
v dětských domovech na denním pořádku. Tety v Klokáncích nemají mnohdy ţádné vzdělání,
natoţ tak pedagogické. O něm slyšeli moţná na některém z rychlokurzů. „Srdcem“ pak bohuţel
neodhadnou věk klientky v řádech desetiletí, bohuţel ani postiţení dítěte (kauza Anička
z brněnského Klokánku, pokud někdo nesledoval v květnu sdělovací prostředky). Děti, které mají
výchovné problémy, psychiatrickou diagnózu apod., ty v Klokáncích nejsou. Ty se umístí do
dětských domovů. Pak se Klokánky pyšní statistikami. Jak to je s nákladností na provoz budov
jsme mohli vidět právě v televizi. Brněnský Klokánek je zařízení velikostí a nákladností provozu
srovnatelné s dětským domovem stejné velikosti. FOD kritizuje velkokapacitní dětské domovy
(max. velikost DD je podle zákona 48 dětí). Klidně ale buduje a otevírá Klokánky stejně velké nebo
uvaţuje ještě o větších.
Šestým bodem, na který poukazuje FOD ve směru k domovům je, ţe sourozenci bývají
roztrţeni, nemohou být spolu v jednom zařízení. Toto je naprostý nesmysl. Jiţ zákon 109/2002
Sb., v platném znění přikazuje umístit děti společně.
Dalším velmi diskutabilním bodem je veřejná kontrola celého systému. Ústavní výchova
podléhá tolika kontrolám, ţe uţ snad není ani moţné něco dělat proti zájmu dětí. Posuďte sami –
státní zástupce kaţdé 3 měsíce zkoumá, zda není některé z dětí v domově protizákonně, jestli
nejsou pošlapávaná jeho práva, zda je vnitřní řád zařízení v souladu s příslušnými zákony.
Sociální pracovnice dítěte podle trvalého bydliště navštěvuje dítě kaţdé 3 měsíce a hovoří
s dítětem bez přítomnosti třetí osoby. Děti mají na nástěnce vyvěšená telefonní čísla, adresy, popř.
e-mailové adresy na státního zástupce, Českou školní inspekci, Linku bezpečí, ombudsmana a
svou sociální pracovnici. Svá práva a povinnosti mají děti ze zákona volně přístupná a jsou v nich
pravidelně školeny. O práci ČŠI hovořit mezi pedagogy je snad zbytečné. Kontroly tohoto orgánu
jsou pravidelné a více neţ důkladné.
FOD zcela vědomě porušuje zákony – zprostředkovává kontakty dětí s potencionálními
pěstouny, přestoţe k tomu nemá ze zákona kompetence. Tyto kontakty jsou nepřipravené a
ţivelné. Selhání náhradní péče zprostředkované Poradním sborem pro NRP (tedy podle zákona)
se snad limitně blíţí nule.
Další oblastí, kde FOD porušuje zákon, je pracovní právo. Uţ z inzerátů vyplývá, ţe teta
v Klokánku je v práci celý týden non stop a pak má týden volno. To je v absolutním rozporu se
zákoníkem práce!
Podobně je to s právy otiskovat fotografie dětí bez souhlasu zákonných zástupců. Na internetu,
v časopisech a informačních letácích se běţně otiskují fotografie dětí volných pro NRP. Zde zákon
opět platí jen pro některé. Děti jsou jako na burze, jsou nabízeny jako koťata v inzerátech.
Pěstounka, která nechtěla být jmenovaná, popisovala nátlak FOD na ni, aby si vzala do
pěstounské péče další dítě, přestoţe ho nechtěla. FOD ji vyhroţoval, ţe přestane s podporou její
rodiny.
Na tomto místě bych chtěl připomenout, ţe celý systém ústavní výchovy se řídí poměrně
moderní právní normou, která vznikla se souhlasem politiků napříč politickým spektrem. Dětské
domovy musí striktně dodrţovat další právní normy – školské, hygienické, finanční, zřizovatelské,
bezpečnostní atd. Alternativa ve formě Klokánků nemusí, nepodléhá ani kontrole.
Posledním bodem, se kterým vás chci seznámit, je, ţe ombudsman navrhl sjednotit péči
ústavní a sociální pod jedno ministerstvo – v našem případě pod MPSV. K tomu jen tolik: na
Slovensku to udělali. Celý systém speciálně pedagogické práce s dětmi a mládeţí s poruchami
chování se znehodnotil. Postavení školských zařízení pro ústavní výchovu by bylo postaveno na
50
stejnou úroveň sociální péči v ÚSP, domovech důchodců. Nyní má kaţdé dítě v DD diagnostickou
zprávu, program rozvoje osobnosti a individuální přístup.
Jen pro informaci Vás, kolegů. Máme řadu problémových dětí, někdy na hranici únosnosti.
Řada z nich studuje na vaší škole. Jejich záchrana a výchova jsou pro nás velkou výzvou. K 1. září
bude ze 45 dětí v našem DD celkem 9 dětí na maturitních oborech středních škol. Jeden chlapec
studuje Přírodovědeckou fakultu UP, magisterský studijní obor informatika. Před rokem
odmaturoval s průměrem 1,0. Přesto i práce s velmi problémovými jedinci je důleţitá.
Pomluvy a útoky podprůměrných pisálků, kteří se neštítí otisknout bludy závistivců a asi
mnohdy duševně chorých či zakomplexovaných lidí, kteří se nedokáţí uplatnit ve svém oboru, jsou
hnusné, podlé a nedůstojné. Pokud se dostanete do vlivu těchto sil, pak vás prosím, ověřte si jejich
informace i na druhé straně.
Na tomto místě si dovoluji doufat v podporu našeho zřizovatele – Olomouckého kraje, MŠMT
ČR a i vás všech – kolegů pedagogů.
51