znalecký posudek - FINANCE Zlín, as

Transkript

VYHOTOVENÍ
. 1 2 3 4
ZNALECKÝ POSUDEK
.145-4/2006
O STANOVENÍ CENY AKCIÍ SPOLE
NOSTI
V o d n í z d r o j e H o l e š o v a. s.
Objednatel :
Vodní zdroje Holešov a.s.
I : 469 00 021
Tovární 1423
769 01 Holešov
Ú el posudku:
Odhad ceny p edm tu dražby ve smyslu ust. §13
odst.1 zák. . 26/2000 Sb., o ve ejných dražbách
v platném zn ní
Posudek vypracoval:
Ing. Libor Bu ek
Pr myslová 899
686 01 Uherské Hradišt
Ocen ní provedeno ke dni:
31. íjna 2005
Datum vyhotovení:
23. února 2006
Tento posudek obsahuje 52 stran textu a 37 stran p íloh a p edává se ve ty ech
písemných vyhotoveních.
Znalecký posudek . 145 - 4/2006
1. Úvod ....................................................................................................................................... 4
1.1. ZÁKLADNÍ POJMY............................................................................................................................................... 4
1.2. ZNALECKÝ ÚKOL................................................................................................................................................ 5
1.3. P EDM T OCEN NÍ ............................................................................................................................................ 5
1.4. DRAŽBA CENNÝCH PAPÍR .................................................................................................................................. 5
1.5. PRÁVNÍ RÁMEC OCE OVÁNÍ ................................................................................................................................. 5
1.6. METODY OCE OVÁNÍ AKCIÍ .................................................................................................................................. 6
1.7. VSTUPNÍ DATA .................................................................................................................................................. 9
1.8. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT ..................................................................................................................... 9
2. Údaje o spole nosti ............................................................................................................ 10
2.1. ZALOŽENÍ SPOLE NOSTI ................................................................................................................................... 10
2.2. P EDM T INNOSTI ......................................................................................................................................... 11
2.3. HISTORIE SPOLE NOSTI ................................................................................................................................... 11
2.4. OBLAST POSKYTOVANÝCH SLUŽEB...................................................................................................................... 12
2.5. AKCIE ........................................................................................................................................................... 17
2.6. ÚDAJE O HLAVNÍM AKCIONÁ I ............................................................................................................................ 18
2.7. OBCHODY S AKCIEMI NA TRHU ........................................................................................................................... 18
2.8. STAV Ú ETNICTVÍ ............................................................................................................................................ 18
2.9. SPECIFIKACE TRŽNÍCH SEGMENT ...................................................................................................................... 18
2.10. PODÍL SPOLE NOSTI NA TRHU .......................................................................................................................... 19
2.11. ANALÝZA KONKURENCE .................................................................................................................................. 21
2.12. ANALÝZA ZÁKAZNÍK ...................................................................................................................................... 22
2.13. ANALÝZA FAKTOR VN JŠÍHO PROST EDÍ........................................................................................................... 23
2.14. SWOT ........................................................................................................................................................ 24
3. Finan ní analýza a plán podniku ....................................................................................... 25
3.1. MAKROEKONOMICKÉ PROST EDÍ ...................................................................................................................... 25
3.2. OBOR PODNIKÁNÍ ............................................................................................................................................ 26
3.3. Ú ETNÍ POLITIKA ............................................................................................................................................. 27
3.4. ANALÝZA Ú ETNÍCH VÝKAZ .............................................................................................................................. 28
3.5. FINAN NÍ PLÁN PODNIKU................................................................................................................................... 29
3.6. FINAN NÍ ANALÝZA PODNIKU.............................................................................................................................. 31
3.7. POUŽITÝ ZP SOB OCEN NÍ ................................................................................................................................ 37
4. Metoda substan ní hodnoty............................................................................................... 38
4.1. OCEN
4.2. OCEN
4.3. OCEN
4.4. OCEN
4.5. OCEN
4.6. OCEN
4.7. OCEN
4.8. OCEN
NÍ DLOUHODOBÉHO NEHMOTNÉHO MAJETKU................................................................................................ 39
NÍ DLOUHODOBÉHO HMOTNÉHO MAJETKU ................................................................................................... 39
NÍ DLOUHODOBÉHO FINAN NÍHO MAJETKU .................................................................................................. 40
NÍ ZÁSOB.............................................................................................................................................. 40
NÍ POHLEDÁVEK ..................................................................................................................................... 41
NÍ FINAN NÍHO MAJETKU ......................................................................................................................... 41
NÍ OSTATNÍCH AKTIV .............................................................................................................................. 42
NÍ ZÁVAZK .......................................................................................................................................... 42
5. Substan ní hodnota na akcii.............................................................................................. 43
5.1. OCEN NÍ MAJETKU LIKVIDA NÍ METODOU ............................................................................................................. 45
5.2. DISKONTNÍ MÍRA.............................................................................................................................................. 46
5.3. NÁKLADY NA LIKVIDACI ..................................................................................................................................... 47
5.4. VÝPO ET LIKVIDA NÍ HODNOTY.......................................................................................................................... 48
6. Shrnutí metod ocen ní ....................................................................................................... 49
7. Korekce p edb žného ocen ní .......................................................................................... 49
8. Záv r .................................................................................................................................... 51
Strana 2
PROHLÁŠENÍ
Já, níže podepsaný, Ing. Libor Bu ek prohlašuji, že
•
nemám v sou asné dob a ani v budoucnosti nebudu mít osobní zájem na majetku, který je
p edm tem tohoto posudku
•
je vylou eno jakékoli personální propojení i jiné d vody, které by mohly zpochybnit moji
nezávislost
•
p edpokládám plný soulad se všemi zákony a p edpisy v eské republice a odpov dné vlastnictví
a správu vlastnických práv
•
podklady poskytnuté objednatelem pro ú el tohoto ocen ní nebyly prov ovány a byly považovány
za správné, pravdivé a reálné
•
veškeré zm ny informací nebo základních p edpoklad , z nichž jsem p i ocen ní vycházel, by
mohly mít významný vliv na výslednou hodnotu ocen ní
•
v posudku byly respektovány všechny podstatné skute nosti, které mi byly v dob zpracování
ocen ní známé
•
odhadnutá hodnota respektuje obecné podmínky trhu k datu ocen ní
•
toto ocen ní bylo provedeno pouze pro ú el stanovený v tomto posudku a nejsem odpov dný za
jakékoli jiné použití tohoto posudku než pro tento ú el
Strana 3
1. ÚVOD
1.1. ZÁKLADNÍ POJMY
Cena je pojem používaný pro ástku, která je požadována, nabízena nebo zaplacena za zboží nebo
službu. Vzhledem k finan ním možnostem, motivacím nebo zájm m kupujícího nebo prodávajícího
m že nebo nemusí mít cena zaplacená za zboží i služby vztah k hodnot , kterou tomuto zboží nebo
služb mohou p ipisovat jiní. Cena je indikací relativní hodnoty p ipisované zboží konkrétním kupujícím
v konkrétních podmínkách. S touto definicí je v souladu i aktuální definice ceny, uvedená v zákon
.151/97 Sb., o oce ování majetku: …obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena p i
prodejích stejného, p ípadn obdobného majetku, nebo p i poskytování stejné nebo obdobné služby
v obvyklém obchodním styku v tuzemsku, ke dni ocen ní. P itom se zvažují všechny okolnosti, které
mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimo ádných okolností trhu, osobních pom r
prodávajícího, nebo kupujícího, ani vliv zvláštní obliby. Mimo ádnými okolnostmi se rozum jí nap íklad
stav tísn prodávajícího nebo kupujícího, d sledky p írodních i jiných kalamit. Osobními pom ry se
rozum jí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím.
Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota p ikládaná majetku nebo služb , vyplývající z osobního
vztahu k nim.
Hodnota je ekonomický pojem, je výrazem schopnosti zboží být p edm tem sm ny. Hodnota není
skute ností, ale odhadem ohodnocení zboží a služeb v daném ase, podle konkrétní definice hodnoty.
Hodnota by m la být výsledkem st etu nabídek kupujícího a prodávajícího. Protože není tato podmínka
spln na, je provád no ocen ní. Výsledkem je potom stanovení tržní hodnoty, ale ta není hodnotou
sm nnou, již realizovanou, ale potencionálním východiskem pro cenové jednání o individuální koupi.
Základem hodnoty v odhadu je objektivní (tržní) hodnota („fair value“) vyjád ená v pen žních jednotkách
(v eské právní terminologii cena obvyklá). Tato objektivní hodnota je definována v souladu
s doporu eními Evropského sdružení odhadc majetku TEGOVOFA (The European Group of Fixed
Assets) jako finan ní ástka, která m že být sm n na mezi dobrovoln jednajícím potenciálním
kupujícím a prodávajícím, aniž by byl in n nátlak na koupi nebo prodej. P itom ob zú astn né strany
si pln uv domují a znají všechna relevantní fakta o dané v ci.
Podnikem se rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku
náleží v ci, práva a jiné majetkové hodnoty, které pat í podnikateli a slouží k provozování podniku nebo
vzhledem ke své povaze mají tomuto ú elu sloužit.
istým obchodním majetkem je obchodní jm ní po ode tení veškerých závazk vzniklých podnikateli
v souvislosti s podnikáním, je-li právnickou osobou. Obchodním majetkem právnické osoby rozumíme
veškerý její majetek.
Vlastní kapitál tvo í vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele a v rozvaze se vykazuje
na stran pasiv.
Strana 4
1.2. ZNALECKÝ ÚKOL
Znaleckým úkolem je odhadnout cenu p edm tu dražby v míst a ase obvyklou ve smyslu ustanovení
§13 odst. 1 zák. . 26/2000 Sb., o ve ejných dražbách v platném zn ní.
1.3. P EDM T OCEN NÍ
P edm tem posudku je ocen ní 10 417 ks akcií v jednotkové jmenovité hodnot 1000,-K , na majitele
vydaných spole ností Vodní zdroje Holešov a.s., se sídlem Tovární 1423, 769 01 Holešov, I :
469 00 021, která byla zapsána do obchodního rejst íku, vedeného Krajským soudem v Brn , dne
1. kv tna 1992, oddíl B, vložka 814 (dále též jen jako „Vodní zdroje Holešov“). Ocen ní p edm tných
akcií je provedeno ke dni 31. íjna 2005.
1.4. DRAŽBA CENNÝCH PAPÍR
Ustanovení § 214 odst. 4 zák. . 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném zn ní, upravuje postup
nakládání s listinnými cennými papíry, které nejsou kótované a které nebyly p i p em n podoby
akcioná i p evzaty ani v dodate né p im ené lh t . Tyto akcie prodá p edstavenstvo prost ednictvím
obchodníka s cennými papíry bez zbyte ného odkladu na ú et dot ené osoby ve ve ejné dražb .
1.5. PRÁVNÍ RÁMEC OCE OVÁNÍ
V eské republice upravuje oce ování v cí, práv a jiných majetkových hodnot pro ú ely stanovené
zvláštními p edpisy zákon . 151/1997 Sb., o oce ování majetku. Majetek a služba se oce ují obvyklou
cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný zp sob oce ování. Jiným zp sobem oce ování se rozumí
a) nákladový zp sob, který vychází z náklad , které by bylo nutno vynaložit na po ízení p edm tu
ocen ní v míst ocen ní a podle stavu ocen ní
b) výnosový zp sob, který vychází z výnosu z p edm tu ocen ní skute n dosahovaného nebo
z výnosu, který lze z p edm tu ocen ní za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace
tohoto výnosu
c) porovnávací zp sob, který vychází z porovnání p edm tu ocen ní se stejným nebo obdobným
p edm tem a cenou sjednanou p i jeho prodeji; je jím též ocen ní v ci odvozením z ceny jiné
funk n související v ci
d) oce ování podle jmenovité hodnoty, které vychází z ástky, na kterou p edm t ocen ní zní
nebo která je jinak z ejmá
e) oce ování podle ú etní hodnoty, které vychází ze zp sob oce ování stanovených na základ
p edpis o ú etnictví
f) oce ování podle kurzové hodnoty, které z ceny p edm tu ocen ní zaznamenané ve
stanoveném období na trhu
g) oce ování sjednanou cenou, kterou je cena p edm tu ocen ní sjednaná p i jeho prodeji,
pop ípad cena odvozená ze sjednaných cen
Oce ování kótovaných cenných papír obchodovaných na regulovaném trhu upravuje §19 odst.1
písm.a)
„Kótované cenné papíry tuzemské nebo zahrani ní, obchodované na tuzemském regulovaném trhu
nebo sou asn na tuzemském i zahrani ním regulovaném trhu, se oce ují kurzem vyhlášeným na
tuzemské burze v den ocen ní. Pokud nebylo v den ocen ní cenným papírem na tuzemské burze
obchodováno, ocení se posledním kurzem vyhlášeným na tuzemské burze v období p echázející 30
dn p ede dnem ocen ní, pokud byl v tomto dni cenný papír obchodován. Nebyl-li cenný papír
obchodován na tuzemské burze v t chto posledních dnech, ocení se nejnižším dosaženým kurzem
Strana 5
vyhlášeným ve stejném období u ostatních organizátor tuzemského mimoburzovního trhu cenných
papír .“
Oce ování kótovaných cenných papír neobchodovaných na regulovaném trhu a nekótovaných
cenných papír stanovuje §20 odst.1 písm.a)
„Kótované cenné papíry neobchodované na regulovaném trhu a nekótované cenné papíry se oce ují
takto:
a) akcie a podílové listy uzav ených podílových fond podílem, v jehož itateli je vlastní kapitál a
akciové spole nosti nebo uzav eného podílového fondu podle ú etní záv rky za p edchozí ú etní
období, pokud není prokázána jiná hodnota vlastního kapitálu, a ve jmenovateli po et vydaných
akcií nebo podílových list p evedený na shodnou emisní hodnotu
Oce ování podniku je upraveno v § 24
„Podnik nebo jeho ást se oce uje sou tem cen jednotlivých druh majetk zjišt ných podle tohoto
zákona sníženým o ceny závazk .“
Je umožn no provést ocen ní výnosovým zp sobem i v kombinaci s majetkovým ocen ním.
1.6. METODY OCE OVÁNÍ AKCIÍ
Finan ní ocen ní akcií si klade za cíl vyjád it jejich hodnotu pen žitým ekvivalentem. P i stanovování
výsledné pen žité hodnoty se používají v zásad t i skupiny oce ovacích metod: majetkové metody,
metody výnosové, metody porovnávací a metody kombinované
1.6.1. OCEN NÍ NA ZÁKLAD ANALÝZY MAJETKU (MAJETKOVÉ METODY)
1.6.1.1. METODA Ú ETNÍ HODNOTY
Metoda ú etní hodnoty vychází z informací zjišt ných v ú etnictví. Schopnost zobrazit reálnou hodnotu
majetku ke dni ocen ní je omezena platnými postupy ú tování, které nezobrazují reálnou hodnotu
majetku pon vadž
• ú etní hodnota aktiv je vyjád ena v historických po izovacích cenách
• ú etní hodnota zásob, materiálu a výrobk nevyjad uje aktuální nákupní i prodejní cenu
• o pohledávkách je ú továno v nominálních hodnotách
Ú etní hodnota vlastního kapitálu p edstavuje rozdíl mezi ú etní hodnotou celkových aktiv a ú etní
hodnotou všech závazk . Na ú etní hodnotu vlastního kapitálu je t eba pohlížet jako na výchozí
hodnotu pro jednoduché zjišt ní hodnoty podniku.
1.6.1.2. METODA SUBSTAN NÍ HODNOTY
Substan ní hodnotou podniku rozumíme souhrn relativn samostatných ocen ní jednotlivých
majetkových složek z pohledu jejich zapojení do fungujícího podniku (princip going concern). Tato
metoda je nejbližší pojetí § 24 odst.1 zákona .151/1997 Sb., o oce ování majetku. U jednotlivých
složek aktiv je zjiš ována jejich reproduk ní hodnota snížená o pat i né opot ebení. Takto zjišt ná
Strana 6
hodnota p edstavuje substan ní hodnotu brutto. Náklady na znovupo ízení pro ocen ní substan ní
hodnoty je možné zjiš ovat n kolika zp soby:
•
•
•
•
•
•
metoda tržního porovnání (vychází z již realizovaných prodej ekvivalentního majetku)
metoda výnosová (výnos p edstavuje diskontovaný budoucí finan ní tok spojený s danou
majetkovou ástí)
metoda indexová (vychází z historických cen, které jsou upraveny cenovým indexem)
p ímé zjiš ování cen (odvozením z kalkulací a ceník )
oce ování podle zvolené jednotky (p epo tem na zvolenou jednotku)
metoda funk ního zjiš ování cen (kombinace p edchozích metod)
1.6.1.3. METODA LIKVIDA NÍ HODNOTY
V p ípad podnik v likvidaci i ztrátových podnik je kalkulována likvida ní hodnota podniku.
Likvida ní hodnotou se rozumí sou et prodejních cen jednotlivých majetkových složek podniku po
úhrad náklad spojených s likvidací. V ocen ní podniku likvida ní hodnota tvo í dolní hranici ocen ní
hodnoty podniku a je kritériem úvah o sanaci podniku. Pokud je likvida ní hodnota vyšší než jeho
výnosová hodnota po sanaci, je neekonomické provád t revitalizaci podniku a lépe p istoupit k likvidaci
podniku.
1.6.2. OCEN NÍ NA ZÁKLAD ANALÝZY VÝNOS (VÝNOSOVÉ METODY)
1.6.2.1. METODA VOLNÉHO PEN ŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY A V
ITELE
Metoda volného pen žního toku pro vlastníky a v itele (Free Cash Flow to the Firm) vychází
z pen žního toku podniku financovaného pouze vlastním kapitálem a reálná struktura financování se
respektuje pomocí diskontní sazby. Výsledkem této metody je stanovení hodnoty podniku. Hodnota
vlastního kapitálu se stanoví následn jako rozdíl hodnoty podniku a cizího kapitálu vyvolávajícího
náklady na po átku plánovacího období. Jednotlivé modifikace této metody se odlišují zp sobem
stanovení pokra ující hodnoty, kterou lze stanovit pomocí
• perpetuity, tvo ené sou tem diskontovaného volného pen žního toku 2. fáze
• na základ odhadu pom ru tržní ceny akcie a zisku dosaženého na akcii (P/E)
• tzv. likvida ní hodnoty, p edstavující odhad ocen ní podniku na po átku 2. fáze
• pomocí ú etní hodnoty podniku na konci plánovacího období
• modelu tvorby hodnoty (tempo r stu istého provozního zisku a rentability istých investic)
1.6.2.2. METODA VOLNÉHO PEN ŽNÍHO TOKU PRO VLASTNÍKY
Metoda volného pen žního toku pro vlastníky (Free Cash Flow to the Equity) vychází z istého
pen žního toku pro vlastníky (v podob zisku zadrženého ve firm , resp. dividend a podíl na zisku),
zbývajícího po úhrad úrok a splátek cizího kapitálu, poskytnutého v iteli. Hodnota 2. fáze se stanoví
op t pomocí perpetuity. Tato metoda vede primárn ke stanovení hodnoty vlastního kapitálu, takže
hodnota podniku se stanoví následn jako sou et zjišt né hodnoty vlastního kapitálu a cizího
úro eného kapitálu na po átku plánovacího období.
1.6.2.3. METODA EKONOMICKÉ P IDANÉ HODNOTY
Metoda ekonomické p idané hodnoty vychází z výpo tu veli iny, o kterou istý provozní zisk p evyšuje
náklady investovaného kapitálu (tzv. Economic Value Added – EVA®). Hodnotu podniku tvo í sou et
hodnoty 1. fáze (souhrn diskontované ekonomické p idané hodnoty za plánovací období), hodnoty 2.
Strana 7
fáze (diskontovaná perpetuita) a celkového investovaného kapitálu na po átku plánovacího období.
Podobn jako v p edchozí metod vede tato metoda primárn ke stanovení hodnoty vlastního kapitálu,
takže hodnota podniku se stanoví následn jako sou et zjišt né hodnoty vlastního kapitálu a cizího
úro eného kapitálu na po átku plánovacího období.
1.6.2.4. METODA MINULÝCH KAPITALIZOVANÝCH ISTÝCH VÝNOS
Metoda minulých kapitalizovaných istých výnos vychází z tzv. odnímatelného istého výnosu, tj.
velikosti prost edk , které je možné rozd lit vlastník m. Hodnotu podniku lze pak stanovit
z odnímatelných istých výnos dosahovaných v minulosti zpravidla po období 3 až 5 let. Výsledkem je
pak primárn hodnota vlastního kapitálu.
1.6.2.5. DIVIDENDOVÉ DISKONTNÍ MODELY
Výnos pro akcioná e plynoucí ve form dividendy a kapitálového zhodnocení je základem pro výpo et
hodnoty akcií pomocí dividendových diskontních model . Pro aplikaci t chto model jsou nutné
následující p edpoklady:
•
•
•
ustálená struktura financování
stabilní dlouhodobá dividendová politika (ustálený výplatní pom r)
vysoká závislost mezi dividendou a volným pen žním tokem pro akcioná e
Základním dividendovým diskontním modelem je Gordon v model pro stabilní r st
A = DIV/ (r-g)
kde
A……….hodnota akcie
DIV…….dividenda
r………..požadovaná výnosová míra pro akcioná e
g……….p edpokládaná míra r stu dividend
1.6.3. OCEN NÍ NA ZÁKLAD ANALÝZY TRHU (TRŽNÍ METODY)
1.6.3.1. POROVNÁVACÍ METODA
P i tomto p ístupu k ocen ní znalec odhaduje hodnotu oce ovaného podniku na základ porovnání
hodnot podnik srovnatelných s oce ovaným podnikem na rozvinutém trhu mezi nezávislými ú astníky.
Základem této metody je d kladná analýza stavu a vývoje hospodá ství jako celku, analýza stavu a
vývoje p íslušného odv tví a taktéž podrobná finan ní analýza podniku. Nutným vstupním parametrem
k stanovení hodnoty podniku je i dostate ná databáze hodnot srovnatelných podnik . Výb rem
vhodných multiplikátor , které zohled ují rozdíly mezi vybranými ukazateli oce ovaných a
srovnávaných podnik , se zjistí výsledná hodnota.
1.6.4. OCEN NÍ KOMBINACÍ JEDNOTLIVÝCH METOD
1.6.4.1. METODA KAPITALIZOVANÝCH MIMO ÁDNÝCH ISTÝCH VÝNOS
Celková hodnota podniku se zde skládá z hodnoty substance a hodnoty „firmy“. Hodnota „firmy“ je
v tomto p ípad chápana jako rozdíl mezi výnosovou hodnotou a substan ní hodnotou a p edstavuje
v p ípad silných podnik goodwill a v p ípad slabých podnik badwill. Základem hodnoty „firmy“ je
kapitalizovaný mimo ádný istý výnos, který p edstavuje rozdíl mezi celkovým istým výnosem podniku
a istým výnosem, který bychom m li dostat p i normálním zúro ení vloženého kapitálu.
Strana 8
1.7. VSTUPNÍ DATA
P i vypracování posudku znalec vycházel z t chto podklad dodaných objednatelem a z ve ejn
p ístupných zdroj
1. výpis z obchodního rejst íku spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s.
2. rozvaha, výkaz zisku a ztráty spole nosti ke dni 31.10.2005
3. p ehled o pohledávkách a závazcích spole nosti ke dni 31.10.2005
4. soupis dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ke dni 31.10.2005
5. soupis dlouhodobého finan ního majetku ke dni 31.10.2005
8. rozvaha, výkaz zisk a ztrát spole nosti ke dni 31.12.2002
9. výro ní zpráva spole nosti za rok 2004, 2003 a 2002
10. p íloha k ú etní záv rce za rok 2004, 2003 a 2002
11. zpráva auditora o ov ení ro ní ú etní záv rky za období roku 2004, 2003 a 2002
12. finan ní plán spole nosti Vodní zdroje Holešov na roky 2006 až 2010
13. rozvaha ovládané spole nosti ENVIEKO, s.r.o. ke dni 31.12.2004
14. povinná nabídka p evzetí p i ovládnutí spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. ze dne 26.3.2001
15. znalecký posudek .010307 znaleckého ústavu BOHEMIA EXPERTS, s.r.o. o doložení
p im enosti ceny p i povinné nabídce p evzetí ze dne 7. 3. 2001
16. dobrovolná nabídka p evzetí – ve ejný návrh smlouvy o koupi cenných papír vydaných
spole ností Vodní zdroje Holešov a.s. ze dne 14.1.2004
1.8. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT
1. MA ÍK, M.: Oce ování podniku. Ekopress, Praha 1998
2. KISLINGEROVÁ, E.: Oce ování podniku. C.H. Beck, Praha 1999
3. MA ÍK a kol.: Metody oce ování podniku, Ekopress, Praha 2003
4. Databáze Ministerstva spravedlnosti R, obchodní rejst ík www.justice.cz
5. Informa ní agentura EKIA – ARIADNA verze 3.0
6. Elektronická verze obchodního v stníku
7. Makroekonomická predikce eské republiky, Ministerstvo financí R, Praha, ervenec 2005
Strana 9
2. ÚDAJE O SPOLE NOSTI
Obchodní firma:
I :
Sídlo:
Právní forma:
Základní kapitál:
Datum vzniku:
469 00 021
Tovární 1423, 769 01 Holešov
akciová spole nost
66,809.000,- K
1. kv tna 1992
Statutární orgán – p edstavenstvo:
P edstavenstvo je kolektivním statutárním orgánem spole nosti, jež ídí innost spole nosti a jedná
jejím jménem
p edseda p edstavenstva:
Viktor Korejs, r. . 480626/054
Praha 2, Americká 2
den vzniku funkce: 28. ervna 2001
místop edseda p edstavenstva:
RNDr. Pavel Wurst, r. . 650311/1406
Kutná Hora, Ortenova 76
len p edstavenstva:
RNDr. Tomáš Charvát, r. . 510418/231
Praha 2, Krkonošská 2, PS 120 00
Dozor í rada:
Kontrolním orgánem spole nosti je dozor í rada, která dohlíží na výkon p sobnosti p edstavenstva a
uskute ování podnikatelské innosti spole nosti.
len dozor í rady:
Lee Ernest Fox ,dat. nar. 25.12.1970
38 RathOwen, Duntaheen Road, Fermoy, County Cork
Irsko
len dozor í rady:
Rudolf Benko, r. . 640816/1837
Holešov, N m ice 29
den vzniku funkce: 9.b ezna 2005
len dozor í rady:
Ing. Marie Chudárková, r. . 615806/0194
Holešov, Novosady 1327, PS 769 01
den vzniku lenství v dozor í rad : 23. ervna 2005
2.1. ZALOŽENÍ SPOLE NOSTI
Akciová spole nost Vodní zdroje Holešov a.s. byla založena podle § 172 Obchodního zákoníku.
Jediným zakladatelem spole nosti je Fond národního majetku eské republiky se sídlem v Praze l,
Gorkého nám stí 32, na který p ešel majetek státního podniku ve smyslu par.11 odst.3 zák. . 92/1991
Sb., o podmínkách p evodu majetku státu na jiné osoby.
Strana 10
2.2. P EDM T INNOSTI
P edm t podnikání zapsaný v obchodním rejst íku zahrnuje tyto innosti:
- innost provád ná hornickým zp sobem
- Záme nictví
- Obchodní innost v rozsahu volné živnosti
- Poradenská a posudková innost v oboru hydrogeologie
- innost organiza ních a ekonomických poradc
- Zprost edkovatelská innost v oblasti nákupu a prodeje, vým ny informací, výkon a služeb
- Reprografické služby
- Regenerace vodohospodá ských za ízení
- Posuzování vliv na životní prost edí
- Projektování innosti provád né hornickým zp sobem
- Podnikání v oblasti nakládání s nebezpe nými odpady
- Podnikání v oblasti nakládání s jinými než nebezpe nými odpady
- Fyzikáln chemické rozbory vod, zemin, p dních vzduch , kal a vodních výluh odpadních materiál
- Fyzikáln chemické a chemické organické a anorganické analýzy olej , potravin, biologických a
rostlinných materiál /v rozsahu volné živnosti a s výjimkou vylou ených inností podle § 3 ŽZ/
- Projektová innost ve výstavb
- Provozování rekrea ního za ízení
- Silni ní motorová doprava nákladní
- geologické práce
- innost ú etních poradc , vedení ú etnictví
- úprava vod a p dních vzduch pomocí sana ních za ízení
- provád ní staveb, jejich zm n a odstra ování
- poskytování služeb pro zem d lství a zahradnictví
- p ípravné práce pro stavby
- specializované stavební innosti
- inženýrská innost v investi ní výstavb
- poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software
- testování, m ení a analýzy
- chemické a mikrobiologické
- radiochemické
- fyzikální a chemické
- radonu
- olej , potravin a rostlinných materiál
- látek, ohrožujících životní prost edí
- innost technických poradc v oblasti chemie
- hornická innost
2.3. HISTORIE SPOLE NOSTI
Firma Vodní zdroje Holešov a.s. navázala p i svém vzniku v roce 1992 na více než ty icetiletou tradici
bývalého státního podniku v ochran životního prost edí, ve vyhledávání, pr zkumu a zajišt ní vodních
zdroj . V polovin 90. let se firma Vodní zdroje Holešov a.s. transformovala v moderní inženýrskou
spole nost schopnou kvalifikovan a komplexn ešit problémy p i odstra ování ekologických zát ží, v
oblasti geologie, hydrogeologie, vodního a odpadového hospodá ství. V roce 1996 byla spole nost
za azena do databáze konzultant Sv tové banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.
Strana 11
2.4. OBLAST POSKYTOVANÝCH SLUŽEB
Hlavní oblasti innosti:
1/ ešení ekologických zát ží
Odstra ování ekologických zát ží náleží od poloviny 90. let k nosným aktivitám firmy Vodní zdroje
Holešov a.s. Díky dlouhodobým zkušenostem v této oblasti a ú asti na rozsáhlých sana ních projektech
v pr myslových podnicích (ŠKODA Plze , KD Lokomotivka Vyso any) a ve vojenských prostorech
(Milovice, Olomouc, áslav) je firma Vodní zdroje Holešov a.s. schopna nejen kvalifikovan navrhovat,
ale p edevším vlastními kapacitami pln zajiš ovat sanace podzemní vody, p dního vzduchu,
horninového prost edí, stavebních konstrukcí a skládek odpad .
ešení problematiky ekologických zát ží zahrnuje následující okruhy inností:
• pr zkum zne išt ní
• expertní innost (ekologické audity, analýzy rizika, znalecké posudky, matematické modelování
proud ní podzemní vody a transportu kontaminace, sledování a vyhodnocení procesu
p irozené atenuace)
• zpracování technicko-ekonomických studií variant sana ního zásahu (studie proveditelnosti)
• projek ní, supervizní a inženýrská innost
• vývoj, laboratorní a pilotní zkoušky dekontamina ních technologií
• technická realizace sana ních opat ení
• úprava a zneškodn ní odpad
• monitoring zne išt ní
Významné projekty:
ŠKODA Plze , ŠKODA AUTO Mladá Boleslav, Narex Byst ice s.r.o., KD Lokomotivka Vyso any,
SIGMA Lutín a.s., Barum Continental spol. s r.o., Granitol a.s., Magneton a.s., Groz - Beckert Czech
s.r.o., Milovice - Boží Dar, Všejany, TESLA Pieš any a.s., DEZA a.s., Motor Jirkov a.s., Transpetrol
Šahy a.s., OPS Krom íž s.p.
2/ Expertní innosti
Nové poznatky v oblasti p írodních v d, rychlý vývoj technologií a komplikovaná legislativa kladou
vysoké nároky na kvalifikaci specialist v oblasti ekologie, vodního a odpadového hospodá ství.
Odborní pracovníci firmy Vodní zdroje Holešov a.s. p sobí jako soudní znalci a jsou nositeli osv d ení
odborné zp sobilosti pro projektování, provád ní a vyhodnocování geologických prací, ke zpracování
dokumentací EIA, k innosti provád né hornickým zp sobem a k odb ru vzork odpad . Expertní
služby firma nabízí p edevším v následujících oblastech:
• poradenská a znalecká innost
• projektová a inženýrská innost
• hydrogeologické posudky
• návrhy ochranných pásem vodních zdroj
• poradenství v oblasti legislativy
• ekologické audity - vyhodnocení p evád ného nemovitého majetku z hlediska ekologických
zát ží, vy íslení finan ních náklad na odstran ní ekologických škod a specifikace nápravných
opat ení
• analýzy rizika - zhodnocení nep íznivého vlivu ekologických zát ží na zdraví lov ka a
ekosystémy, návrh cílových parametr sanace a posouzení alternativ nápravných opat ení
v etn vy íslení náklad na jejich realizaci
• hodnocení vliv staveb, inností a technologií na životní prost edí (EIA)
• technicko-ekonomické studie (studie proveditelnosti) v oblasti zajišt ní vodních zdroj a
odstra ování ekologických zát ží
Strana 12
•
•
•
•
•
plány odpadového hospodá ství obcí a p vodc odpad
matematické modelování proud ní podzemní vody a transportu kontaminace
aplikace geografických informa ních systém
supervizní innost a investorský dozor
sou innost p i výb ru dodavatel sana ních prací a vhodných sana ních technologií
Marius Pedersen a.s., Toma a.s., Benzina eská Ves, Trado s.r.o. T ebí , SAD Uh. Hradišt a.s.,
Triodyn MEZ Brumov a.s., Dekont Umwelttechnik Zlín spol. s r.o., RCP Brno, spol. s r.o., M sto
Vsetín, eské dráhy a.s., REAL Leasing Kladno s.r.o.
3/ Zajišt ní a ochrana vodních zdroj
V oblasti pr zkumu, zajišt ní a ochrany vodních zdroj má firma Vodní zdroje Holešov a.s. více než
ty icetiletou tradici. Spojení dlouholetých zkušeností, rozsáhlých archivních dat, moderních
informa ních technologií, odborných znalostí a technického zázemí v podob akreditované laborato e,
m icí techniky a vrtných souprav p edstavuje potenciál, kterým Vodní zdroje Holešov a.s. výrazn
p evyšují v tšinu firem obdobného zam ení. V oblasti vodního hospodá ství zajiš uje pro své
zákazníky celý komplex služeb, jejichž cílem je získání zdroje podzemní vody. K základním službám,
které nabízí, pat í tyto innosti:
a) Hydrogeologické pr zkumné práce
Hydrogeologickému pr zkumu obvykle p edchází hydrogeologické posouzení, zda je zájmové území
vhodné pro vybudování jímacího objektu dle požadavku zákazníka. Posouzení bývá vyžadováno
vodohospodá ským orgánem ješt p ed zpracováním projektu hydrogeologického pr zkumu.
Ú elem hydrogeologického pr zkumu je up esn ní lokalizace vrtných prací na základ výsledk
geofyzikálních m ení, s p ihlédnutím k požadavk m zákazníka na vydatnost nových jímacích objekt ,
kvalitu vody a technologické nároky na její úpravu.
b) Projek ní a inženýrská innost
Hydrogeologické pr zkumné práce jsou realizovány podle projektu, který specifikuje technologii vrtných
prací a technické parametry navrhovaného jímacího objektu. Spolu s hydrogeologickým posouzením
slouží projektová dokumentace jako podklad pro vydání stavebního povolení a povolení k nakládání s
vodami.
Jako podklad pro rozhodování investora o vynaložení finan ních prost edk do zajišt ní a provozu
nových jímacích objekt zpracovává technicko-ekonomická studie, které posuzují technologické nároky,
návratnost náklad a investi ní rizika možných variant ešení.
Firma Vodní zdroje Holešov a.s. zajiš uje pro zákazníky rovn ž kompletní inženýrskou innost
zahrnující zpracování podklad pro stavební povolení ke z ízení jímacího objektu, povolení k nakládání
s vodami a nabízí sou innost p i projednání výsledk realizovaných prací s orgány státní správy.
c) Realizace jímacích objekt
Firma Vodní zdroje Holešov a.s. disponuje vlastními vrtnými soupravami pro všechny typy horninového
prost edí. Technické parametry vrtu jsou vždy p izp sobeny charakteru horninového prost edí, typu
zvodn ní a ú elu vrtu. Na p ání zákazníka do provedených jímacích vrt instalujeme erpadla a
rozvody, dodává vodárny a technologie pro úpravu a desinfekci vody.
d) Vyhodnocení kvality a vydatnosti jímacích objekt
Jako podklad pro vyhodnocení kvality a vydatnosti jímacích objekt slouží výsledky erpacích zkoušek
a laboratorních analýz odebraných vzork vody. K vyhodnocení dat z terénních m ení používá
specializované výpo etní programy a hydraulické modely (AQUIFER TEST, VISUAL MODFLOW). Ze
Strana 13
zjišt ných hydraulických parametr horninového prost edí navrhují hydrogeologové optimální parametry
jímání podzemní vody (snížení hladiny, erpaná vydatnost, intervaly erpání), shrnuté v provozním ádu
jímacího vrtu.
e) Ochrana vodních zdroj
Základním p edpokladem pro ú innou ochranu kvality a vydatnosti vodních zdroj p edstavuje
stanovení ochranných pásem. Plošný rozsah ochranných pásem a režim ochrany navrhují
hydrogeologové na základ poznatk o hydraulických parametrech horninového prost edí, morfologii
terénu a možných zdrojích kontaminace. Nezastupitelnou roli má p i návrhu ochranných pásem vodních
zdroj použití grafických informa ních systém a matematického modelování proud ní podzemní vody
a transportu kontaminace.
Majitel m a provozovatel m jímacích objekt a rozvod pitné a užitkové vody nabízí následující služby:
• prohlídky vrt a potrubí televizní kamerou
• regeneraci hydrogeologických vrt a vrtaných studní
• išt ní vodovodního potrubí
OKD, a.s, TESLA Pieš any a.s., TOMA a.s., greiner packaging slušovice s.r.o. , M sto Hrušovany nad
Jevišovkou, Obec Chval ov, Obec Radim
4/ Regenerace vrt a potrubí
Provozovatel m vrt , jímacích objekt a rozvod pitné a užitkové vody nabízíme následující služby:
• prohlídky vrt a potrubí televizní kamerou
• regeneraci vrt a vrtaných studní
• išt ní vodovodního potrubí
Prohlídky televizní kamerou slouží p edevším k dokumentaci a kontrole stavu výstroje vrt , posouzení
intenzity inkrustace a zanesení vrt kaly a sedimenty. Prohlídky vrt a potrubí jsou provád ny televizní
kamerou a jsou dokumentovány technickou zprávou a videozáznamem. Dostupnost televizní kamery je
technicky omezena:
• u vrt minimálním pr m rem 100 mm a hloubkou do 200 m
• u vodovodního a kanaliza ního potrubí pr m rem 100 mm - 1000 mm
Regeneraci vrtaných studní od pr m ru výstroje od 100 mm a do hloubky 300 m provádíme za ízením
RS 300. P i regeneraci se používá kombinace mechanického, tlakového a chemického išt ní.
V d sledku hydraulických ráz , za pomoci speciálních nástroj a p sobením chemických inidel
dochází p i regeneraci k obnovení propustnosti perforovaných zárubnic, promytí filtru, obsypu a
vtokových cest, odstran ní usazenin z kalníku vrtu a o išt ní st n od inkrust . Výsledkem bývá
obnovení vydatnosti jímacích objekt asto až na p vodní úrove , a to za cenu nesrovnateln nižších
náklad , než p i realizaci nového vrtu.
Cílem išt ní vodovodního potrubí je odstran ní cizích p edm t a p edevším nános a inkrustací. Tyto
faktory zvyšují drsnost st n a snižují pr to ný profil. To se v provozu projevuje zvýšením tlakových ztrát
a zmenšením pr to nosti potrubí. P i išt ní potrubí používá následující postupy:
• u potrubí o pr m ru 50 - 250 mm mechanické išt ní nástroji, upevn nými na rota ní h ídeli
• u potrubí o pr m ru 150 - 1000 mm hydraulicko-mechanické išt ní neupoutanými nástroji
ovládanými vysíla em
Strana 14
Znovín Znojmo, Vodovody a kanalizace B eclav, a.s., Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s.,
Vodovody a kanalizace Krom íž, IMOS Zlín, Cukrovar Prosenice, AGROPODNIK Milovice
5/ Služby pro oblast stavebnictví
Firma Vodní zdroje Holešov a.s. v rámci sanací pr myslových areál projektuje a zajiš uje zemní práce
a demolice kontaminovaných staveb. Dodavatel m staveb, vodohospodá ských objekt a investi ních
celk nabízí ucelený komplex služeb souvisejících s problematikou stavebního snižování hladiny
podzemní vody:
• hydrogeologický pr zkum a zpracování projektové dokumentace stavebního erpání
• realizaci širokoprofilových erpacích vrt a drén
• instalaci erpadel, rozvod , regula ních a m icích prvk
• matematické modelování hydraulického erpání
• posouzení kvality podzemní vody z hlediska jejího vlivu na stavební konstrukce
• p ípadnou dekontaminaci a úpravu vy erpané podzemní vody
• regeneraci erpacích vrt
Optimalizací parametr stavebního erpání a odvodn ní staveb dosahujeme snížení náklad investora
p i zajišt ní maximální funk nosti hydraulického erpacího systému.
Obcím a firmám dále nabízíme ešení problematiky odpadového hospodá ství:
• vzorkování odpad oprávn nou osobou
• laboratorní analýzy odpad akreditovanou laborato í
• p epravu, úpravu a zneškodn ní odpad
• zpracování plán odpadového hospodá ství
IG a HG pr zkum: CzechInvest - pr myslová zóna Holešov, demoli ní a stavební práce: ŠKODA
Plze , KD Lokomotivka Vyso any, Magneton a.s., Barum Continental spol. s r.o., sanace sesuv :
Karolínka - sklárny, Valašská Senice, Valašské Mezi í í - Pot ky pod Helštýnem, Zub í, stavební
snižování hladiny: SAZKA ARENA, Moravský Písek
6/ Vrtné práce
Firma Vodní zdroje Holešov a.s. nabízí vrtné práce ve zpevn ných i nezpevn ných horninách,
provád né vlastními vrtnými soupravami a za odborného dozoru geologa. Vrtné práce realizuje
p edevším za ú elem zajišt ní zdroj podzemní vody, p i inženýrsko-geologickém a hydrogeologickém
pr zkumu, v rámci pr zkumu, monitoringu a odstra ování ekologických zát ží a pro pot eby instalace
tepelných erpadel.
P i zajišt ní zdroj podzemní vody a realizaci hydrogeologických vrt vždy provádí vy išt ní a odkalení
nového vrtu. Vrtané studny dodává podle p ání a pot eb zákazníka i "na klí ", tzn. v etn :
• vyhledání zdroje vody
• zajišt ní pot ebných povolení
• zpracování projektové dokumentace
• posouzení hydrogeologa
• realizace a vyhodnocení erpacích zkoušek
• dodávky erpadel a instalace rozvod
• návrhu ochranných pásem vodního zdroje
• laboratorních analýz
• geodetického zam ení
Strana 15
Firma Vodní zdroje Holešov a.s. v sou asné dob disponuje následujícími vrtnými soupravami:
• UGB-50 - jádrové rota ní vrtání v nezpevn ných horninách (hlíny, št rky, písky, jíly), pr m ry
vrtání 225/267/305/450 mm, hloubka vrtání do 30 m
• PVSD - náb rové vrtání drapákem v nezpevn ných horninách (hlíny, št rky, písky, jíly),
pr m ry vrtání 530/630/820/1020 mm, hloubka vrtání do 24 m
• MD-80 a GD-800 - rota n p íklepové vrtání se vzduchovým výplachem, vrtání v kompaktních
horninách (pískovec, vápenec, krystalické b idlice, rula, granodiorit), pr m ry vrtání
152/206/254/324/381/426 mm, hloubka vrtání do 200 m
7/ Akreditovaná laborato
Nedílnou sou ástí firmy Vodní zdroje Holešov a.s. je akreditovaná analytická laborato . Laborato má
zaveden a certifikován systém ízení jakosti podle SN EN ISO/IEC 17025. Spolehlivost laboratorních
výsledk je dokladována pravidelnou ú astí v národních i zahrani ních porovnávacích zkouškách.
Laborato má akreditaci pro odb r vzork pitné vody, pracovníci vzorkovacích skupin jsou držiteli
osv d ení pro odb r vzork odpad a odpadních vod, která byla vydána eskou spole ností pro jakost.
Ve firm Vodní zdroje Holešov a.s. kladou d raz na t i základní aspekty innosti analytické laborato e:
kvalifikovaný personál, špi kové vzorkovací a analytické vybavení a systém práce, který zaru uje
vysokou kvalitu výstupních dat.
Analytická laborato zajiš uje pro zákazníky na vysoké úrovni nejen širokou škálu analytických rozbor ,
ale rovn ž kvalifikovaný odb r vzork ze všech matric, vyhodnocení dat, expertní služby a konzulta ní
servis. Kvalitní technické zázemí umož uje efektivn ešit rozsáhlé projekty a zárove vycházet vst íc
specifickým požadavk m jednotlivých klient .
Zkušební protokoly vydané laborato í firmy Vodní zdroje Holešov a.s. jsou na základ mezinárodních
dohod mezi akredita ními orgány uznávány v zahrani í. Samoz ejmostí jsou zkušební protokoly vydané
v angli tin a n m in , nebo p edávání výsledk laboratorních stanovení v elektronické podob ve
formátu, požadovaném orgány státní správy.
Rozsah laboratorních prací
Akreditovaná analytická laborato nabízí rozbory pitných, povrchových, podzemních a odpadních vod,
p dního vzduchu, zemin, kal , stavebních konstrukcí, pr myslových materiál a odpad . Odb ry vzork
ze všech matric zajiš uje kvalifikovaný vzorkovací tým v souladu s SN ISO 5667. Mezi nej ast ji
stanovované parametry náleží:
• nepolární extrahovatelné látky a extrahovatelné látky
• t kavé organické látky (zejména alifatické chlorované uhlovodíky a aromatické uhlovodíky)
• polycyklické aromatické uhlovodíky
• polychlorované bifenyly
• fenoly, chlorfenoly
• pesticidní látky
• prvky (nap íklad toxické kovy)
• tenzidy
• anorganické a fyzikální parametry vod
• biologické a bakteriální ukazatele
• alfa aktivita, beta aktivita a radon
• organický uhlík
• toxikologické zkoušky
Strana 16
V souladu s p íslušnými normami a legislativními p edpisy firma zajiš uje v celém rozsahu odb ry a
laboratorní rozbory:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
pitné vody podle vyhlášky . 252/2004 Sb.
odebírané podzemní a povrchové vody podle vyhlášky . 20/2002 Sb.
vody z bazén a koupališ podle vyhlášky . 135/2004 Sb.
balených vod podle vyhlášky . 275/2004 Sb.
pitných, surových a odpadních vod podle vyhlášky . 146/2004 Sb.
závlahových vod podle SN 75 7143
povrchových vod podle na ízení vlády . 71/2003 Sb.
povrchových a odpadních vod podle na ízení vlády . 61/2003 Sb.
odpadních vod podle vyhlášky . 293/2002 Sb.
odpad a jejich výluh podle vyhlášky . 294/2005 Sb. v platném zn ní
transformátorových olej a provozních kapalin podle vyhlášky . 384/2001 Sb.
kal používaných na zem d lské p d podle vyhlášky . 382/2001 Sb.
zem d lsky využívané p dy podle vyhlášky . 13/1994 Sb.
vod a zemin podle Metodických pokyn MŽP . 8/1996 (náprava starých ekologických zát ží)
písku z venkovních hracích ploch podle vyhlášky . 135/2004 Sb.
vody na stanovení obsahu radionuklid podle zákona . 18/1997 Sb.
Významné zakázky:
Zlínská vodárenská, a.s. , Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s., Slovácké vodovody a kanalizace, a.s.,
Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s., Severomoravská energetika, Státní zdravotní ústav Zlín,
SPORT CENTRUM, EKOAT, s.r.o., Okresní hygienická stanice Uherské Hradišt m, TOMA a.s.,
EASTERN SUGAR
eská republika, a.s., ZEVETA Bojkovice, ENERGOAQUA a.s., Barum
Continental spol. s r.o. , Groz - Beckert Czech s.r.o., Cukrovar Kojetín, a.s., CENTROPROJEKT Zlín
a.s.
2.5. AKCIE
Druh CP:
Forma CP:
Podoba:
Registrace CP1:
Po et akcií:
Nominální hodnota:
Celkový objem emise:
P evoditelnost akcií:
akcie kmenové
akcie na majitele
listinná
nekótovaný CP
66 809 ks
1000,- K /akcie
66, 809.000,-K
není omezena
Strana 17
2.6. ÚDAJE O HLAVNÍM AKCIONÁ I
V roce 2001 ovládnutím spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s., nabytím 51,06% podílu na hlasovacích
právech a na spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. za prémiovou cenu 85,-K /akcie, vznikla ovládající
osob Kayimo Trading Investment Ltd., Švýcarsko povinnost u init povinnou nabídku p evzetí. Po
uplynutí doby závaznosti povinné nabídky p evzetí se podíl na hlasovacích právech cílové spole nosti
zvýšil nabytím 1358 ks akcií za cenu 95,-K /akcie na 53,10 %.
V lednu 2004 hlavní akcioná Kayimo Trading Investment Ltd., Švýcarsko u inil dobrovolnou nabídku
p evzetí ur enou ostatním akcioná m spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. za cenu 250,-K /akcie. V
dob závaznosti dobrovolné nabídky p evzetí zve ejn né 14.1.2004 v Lidových novinách a Obchodním
V stníku navrhovatel - spole nost Kayimo Trading Investment Ltd., se sídlem Pestalozzistrasse 2, 8200
Schaffhausen, Švýcarsko, nabyl 11862 ks akcií cílové spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s., což
p edstavuje 17,76% podíl na hlasovacích právech cílové spole nosti. Podíl Kayimo Trading Investment
Ltd. na hlasovacích právech spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. se tak zvýšil na 70,85%.
Ovládající osoba Kayimo Trading Investment Ltd., Švýcarsko, vlastní 47 336 ks akcií ovládané osoby
Vodní zdroje Holešov a.s., jejichž souhrnná jmenovitá hodnota iní 47,336.600,-K a p edstavuje
70,85% podíl na základním kapitálu ovládané spole nosti.1
2.7. OBCHODY S AKCIEMI NA TRHU
Emise akcií Vodní zdroje Holešov a.s., ISIN: CZ0008461753 se obchodovala na mimoburzovním trhu
RM-Systém. V roce 2000 se zobchodovalo 2 671 ks akcií za pr m rnou cenu 69,22K , v roce 2001 to
bylo 7 736 ks za pr m rnou cenu 112,57K . Od po átku roku 2002 do jejího vy azení z obchodování ke
dni 15.3.2002 se zobchodovalo celkem 811 ks za pr m rnou cenu 276,73K . Poslední den
obchodování na trhu RM-Systém 14.3.2202 se zobchodovalo 81 ks akcií za pr m rnou cenu 492,67K .
Kompletní p ehled obchod s emisi CZ0008461753, Vodní zdroje Holešov a.s. je p ílohou .8 tohoto
posudku.
2.8. STAV Ú ETNICTVÍ
Audit ádné ú etní záv rky ke dni 31. prosince 2004 provedl auditor Ing. Jaroslav Da ha, osv d ení KA
R . 131. Podle názoru auditora ú etní záv rka podává ve všech významných ohledech poctivý obraz
aktiv, závazk , vlastního kapitálu a finan ní situaci spole nosti k 31. prosinci 2004 a výsledku jejího
hospoda ení za rok 2004 je v souladu se zákonem o ú etnictví a p íslušnými právními p edpisy eské
republiky. Výrok auditora je bez výhrad.
2.9. SPECIFIKACE TRŽNÍCH SEGMENT
V sou asné dob má spole nost Vodní zdroje Holešov a.s. zakázky pouze na území eské republiky.
Specifikace tržních segment , v rámci kterých vyvíjí spole nost svou podnikatelskou aktivitu, je
uvedena v tabulce . 1. Podíl tržních segment na celkových výkonech spole nosti je uveden v tabulce
. 2.
1
Zdroj: P íloha k ú etní záv rce spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. za rok 2004
Strana 18
Tabulka . 1. - Specifikace tržních segment
Specifikace tržního segmentu
Pr zkum a odstra ování starých ekologických zát ží
Laboratorní práce
Služby pro oblast stavebnictví (IG pr zkum, stavební erpání)
Zajišt ní a ochrana vodních zdroj
Expertní innosti (EIA, analýzy rizika, posudky, ochranná pásma)
P evažující oblastí innosti firmy Vodní zdroje Holešov a.s. je pr zkum a odstra ování starých
ekologických zát ží. Od roku 1995 byly realizovány rozsáhlé projekty, hrazené p edevším z ve ejných
financí prost ednictvím FNM R a MŽP (ŠKODA Plze , Milovice, Hala SAZKA, Magneton Valašské
Klobouky, Natec Byst ice, SIGMA Lutín).
Služby hrazené soukromým sektorem p edstavují v sou asné dob pouze 19% výkon spole nosti,
v p ípad odstra ování starých ekologických zát ží pouze 4% celkových výkon .
Tabulka . 2. - Podíl jednotlivých tržních segment na výkonech spole nosti
Období
Celkové výkony VZH (tis. K )
Ekologické zát že (%)
Laboratorní práce (%)
Ostatní (%)
*) do 31.10.2005
2002
321 779
91
6
3
2003
364 048
92
5
3
2004
504 732
95
3
2
2005*)
55 300
69
19
11
S ohledem na faktory vn jšího prost edí (legislativa, cena vody, dotace obcím) se o ekává
v budoucnosti r st podílu tržních segment laboratorní práce a zajišt ní a ochrana vodních zdroj ve
výkonech firmy. Potenciáln zajímavé tržní segmenty jsou uvedeny v tabulce . 3.
Tabulka . 3. - Specifikace potenciálních tržních segment
Specifikace potenciálního tržního segmentu
Vrty pro tepelná erpadla
Pr zkum a odstra ování ekologických zát ží v zahrani í
Zajišt ní a ochrana vodních zdroj v zahrani í
Technologie úpravy pitné a odpadní vody
Technologie úpravy odpad
D vod
R st ceny energií
Spolufinancování formou zahrani ní
rozvojové pomoci
Dota ní tituly, návaznost na stávající
p edm ty innosti
2.10. PODÍL SPOLE NOSTI NA TRHU
2.10.1. PR ZKUM A ODSTRA OVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁT ŽÍ
Hlavními zákazníky spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. jsou FNM R (pop . nabyvatelé s uzav enou
ekologickou smlouvou s FNM R) a MŽP. V roce 2004 bylo uvoln no z rozpo tu FNM R na
ekologické zát že celkem 4 944 mil. K . V roce 2004 zadal FNM R celkem 250 ekologických zakázek,
z toho ovšem pouze 1 zakázku nad 2 mil. K podle zákona . 40/2004 Sb. Tohoto výb rového ízení
(CARBORUNDUM ELECRITE a.s.) se spole nost Vodní zdroje Holešov a.s. bez úsp chu ú astnila.
Z nadlimitních ve ejných zakázek, vypsaných FNM R v roce 2005 v oblasti sanace ekologických
zát ží, nebyla doposud žádná uzav ena.
Podíl spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. na zakázkách hrazených ze strany FNM R a MŽP
v období 2002 - 2004 je vyhodnocen v tabulkách . 4-5. Významný pokles podílu firmy na celkovém
Strana 19
objemu zakázek hrazených FNM R je zp soben ukon ením II. etapy sanace ŠKODA Plze a
dramatickým poklesem po tu nov vypisovaných výb rových ízení.
Tabulka . 4. - Podíl spole nosti na zakázkách FNM R
Období
Celková výš úhrad (mil. K )
Výkony VZH (mil. K )
Podíl VZH (%)
2002
3 228
276,5
9
2003
2 587
307,3
12
2004
4 944
454,6
9
2005*)
35,7
-
2002
3,1
2003
3,6
2004
5,6
2005*)
3,0
*) do 31.10.2005, není známa výše úhrad FNM R v roce 2005
Tabulka . 5. - Podíl spole nosti na zakázkách MŽP
Období
Výkony VZH (mil. K )
*) do 31.10.2005
V roce 2005 narostl podíl zakázek, financovaných soukromým sektorem. P íkladem je dopr zkum a
sanace v areálu Groz Beckert Czech ve Valašských Kloboukách (do íjna 2005 1,6 mil. K ), sanace
SKANSKA PREFA Tova ov, pokra ování sanace Barum Continental.
2.10.2. LABORATORNÍ PRÁCE
Díky akreditacím, rozsahu p ístrojového vybavení a stanovovaných parametr zastává laborato firmy
Vodní zdroje Holešov a.s. vedoucí postavení v regionu. V období leden 2005 – listopad 2005
realizovala laborato analýzy v objemu 12,9 mil. K . Strategickými zákazníky jsou vodárenské
spole nosti a zdravotní ústavy vybavené vlastními laborato emi, pro které dodávají Vodní zdroje
Holešov a.s. speciální laboratorní analýzy nad rámec základní chemie (nap íklad organické látky, AOX).
Slabou stránkou laborato e je kon ící životnost ásti laboratorních p ístroj a p íjem vzork pouze
v sídle firmy. Podíl laborato e na trhu lze zvýšit postupným z izováním sb rných míst a obchodních
zástupc v dalších regionech.
2.10.3. SLUŽBY PRO OBLAST STAVEBNICTVÍ
Jedná se o potenciáln zajímavý tržní segment, který spole nost v minulosti opustila z d vodu
specializace na oblast ekologických zát ží. V roce 2002 probíhal stavební pr zkum pro halu SAZKA a
v pr b hu následné výstavby zajiš ovala spole nost Vodní zdroje Holešov a.s. odstran ní zne išt ní a
stavební snižování hladiny podzemní vody v objemu 43 mil. K ). Od listopadu 2005 provádí Vodní
zdroje Holešov a.s. pro CzechInvest jako hlavní dodavatel HG a IG pr zkum prostoru pr myslové zóny
Holešov (rozsah zakázky 1,9 mil. K ).
Možné zvýšení podílu na trhu umož ují kvalitní reference, technické vybavení (specializovaná vrtná a
penetra ní souprava, vybavení pro stavební erpání podzemní vody), tým kvalifikovaných geolog a
spolupráce se specializovanými firmami (Centroprojekt Zlín, UNIGEO Ostrava).
2.10.4. ZAJIŠT NÍ A OCHRANA VODNÍCH ZDROJ
Úzké zam ení na oblast ekologických zát ží p ineslo ústup z tržního segmentu zajišt ní a ochrana
vodních zdroj , který p edstavoval do roku 1995 p evažující nápl podnikatelské innosti firmy.
S ohledem na lepší technické vybavení konkurence (TOPGEO Brno, spol. s r.o., EKODRILL s.r.o.) je
zvýšení podílu na trhu podmín no investicí do nového vrtného za ízení. V p ípad obcí je nezbytná
návaznost na dota ní programy.
Strana 20
2.10.5. EXPERTNÍ INNOSTI
Expertní innosti souvisí p evážn s problematikou starých ekologických zát ží (analýzy rizika,
posudky). Ostatní innosti (EIA, hydrogeologické posudky, ochranná pásma vodních zdroj )
nep edstavují významn jší podíl na hospoda ení spole nosti. Tento tržní segment proto není v dalším
textu samostatn hodnocen.
2.11. ANALÝZA KONKURENCE
Hlavními konkurenty jsou následující firmy: GEOSAN GROUP a.s., AQUATEST a.s., Vodní zdroje a.s.,
GEOtest Brno a.s., UNIGEO, EarthTech CZ (d íve KAP, spol. s r.o.), DEKONTA, SITA CZ. S výjimkou
kapitálov silných spole ností GEOSAN GROUP a.s. a SITA CZ a.s. se jedná o výkonnostn
srovnatelné firmy. Výhodou spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. je komplexní nabídka služeb,
nevýhodou je absence vlastních za ízení na úpravu a zneškod ování odpad a vývojové základny.
Tabulka . 6. - Vybrané ekonomické ukazatele konkuren ních firem
Spole nost
Období
Po et
zam.
GEOSAN GROUP a.s.
EarthTech CZ s.r.o.
Unigeo a.s.
AQUATEST a.s.
2004
2004
2003
2003
2003
117
238
70
255
194
Výkony
(tis. K )
Výsledek
hospoda ení
(tis. K )
504 732
4 166 282
362 809
207 286
258 314
Vlastní kapitál
(tis. K )
7 468
164 095
41 897
4 299
17 673
111 343
100 800
171 785
145 746
139 421
Tabulka . 7. - Vybrané parametry konkuren ních firem
Spole nost
Laborato
Vrtné
soupravy
Vlastní sana ní
technologie
Za ízení na
zneškodn ní
odpad
GEOSAN GROUP a.s.
EarthTech CZ s.r.o. (KAP)
Unigeo a.s.
AQUATEST a.s.
Vodní zdroje a.s.
Dekonta, a.s.
GEOtest Brno, a.s.
SITA CZ a.s.
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ne
ne
ano
ne
ano
ano
ano
ne
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ne
ne
ne
ne
ano
ne
ano
ne
ano
V segmentu komer ních laborato í má spole nost Vodní zdroje Holešov a.s. výhradní postavení
v regionu. Hlavními konkurenty jsou v oblasti základní chemie státní laborato e (zdravotní ústavy,
podniky povodí) a laborato e vodárenských spole ností. Výhodou konkurence je vysoký objem prací
zabezpe ený platnou legislativou, kvalitní vybavení a nízké ceny laboratorních analýz (laborato e
pokrývají pouze provozní náklady a nemusí generovat zisk, v p ípad zdravotních ústav jsou dotovány
Strana 21
z 50% náklady na mzdy). Nevýhodou konkurence je omezený rozsah laboratorních stanovení
(laborato e vodárenských spole ností jsou hlavními zákazníky v oblasti speciální chemie).
Potenciálním konkurentem Vodních zdroj Holešov a.s. m že být Institut pro testování a certifikaci, a.s.,
který je vybaven nejmodern jší p ístrojovou technikou, má zabezpe ený vysoký objem prací legislativou
a je schopný realizovat široký rozsah laboratorních stanovení. Nevýhodou je vysoká cena laboratorních
analýz a úzká orientace na oblast zkušebnictví.
Hlavními konkurenty v oblasti inženýrské geologie jsou specializované projek ní, geotechnické a
inženýrsko – geologické firmy (nap íklad GEOSTAR, spol. s.r.o., CENTROPROJEKT a.s., UNIGEO
a.s., GEOtest Brno, a.s., SVIPP s.r.o., ZLÍNGEO). Výhodou konkurence jsou p edevším zkušení
specialisté a geotechnické laborato e. Firma Vodní zdroje Holešov a.s. využívá kooperace s výše
uvedenými subjekty a dodává díl í práce – IG vrty, penetrace, erpací zkoušky, hydrogeologické práce.
Konkurenty v oblasti stavebního snižování hladiny jsou vrtné a specializované firmy (TOPGEO Brno,
spol. s r.o., Lida ík s.r.o.). Silnou stránkou firmy Vodní zdroje Holešov a.s. je komplexní technické
vybavení (širokoprofilová vrtná souprava, regenera ní stanice, elektroagregáty, erpací technika) a tým
specialist (hydrogeologie, matematické modelování). Nevýhodou je ztráta zákazník v d sledku
orientace na sana ní geologii.
Konkurenty jsou vrtné a hydrogeologické firmy (TOPGEO Brno, spol. s r.o., EKODRILL s.r.o., Vodní
zdroje a.s. ). Výhodou konkurence jsou pr b žné investice do vrtných souprav.
2.12. ANALÝZA ZÁKAZNÍK
Klí ovými zákazníky spole nosti jsou FNM R a MŽP. Tyto subjekty p ímo nebo prost ednictvím
nabyvatel investorem 80% zakázek spole nosti. Dne 31.12.2005 došlo jeho zániku a p esunu práv a
povinností FNM R na Ministerstvo financí. S tím souvisí obm na ásti pracovník FNM R. Rozsah
zakázek hrazených ze strany MŽP vykazuje stabilizovaný trend.
Hlavními a stabilními zákazníky laborato e jsou vodárenské spole nosti (Zlínská vodárenská, Vodovody
a kanalizace Vsetín, Slovácké vodárny a kanalizace, Vodovody a kanalizace Hodonín, Vodovody a
kanalizace Krom íž) a zdravotní ústavy.
Nebezpe í p edstavuje skupování podíl ve vodárenských spole nostech silnými zahrani ními subjekty
(akvizice Vodovod a kanalizací Zlín, Olomouc a Prost jov spole ností VEOLIA VODA R a.s.) a
budování centrálních laborato í.
Tržní segment se týká širokého spektra zákazník : rozvojových agentur (CzechInvest, Agentura pro
podporu podnikání a investic), samospráv (Magistrát m sta Olomouc) a stavebních firem. Nebezpe ím
je špatná vymahatelnost pohledávek u segmentu stavebních firem.
Strana 22
Tržní segment se týká širokého spektra zákazník : vodárenských spole ností, samospráv, soukromých
firem (ONDRÁŠOVKA s.r.o.) a fyzických osob.
2.13. ANALÝZA FAKTOR VN JŠÍHO PROST EDÍ
Zásadním negativním faktorem je omezování výdaj ve ejných financí a zánik FNM R. P íležitostí jsou
naopak programy zahrani ní rozvojové pomoci, které spolufinancují environmentální projekty
v zahrani í.
2.13.2. OSTATNÍ TRŽNÍ SEGMENTY
P íležitostí jsou novelizace legislativy v oblasti odpadového hospodá ství, vodního hospodá ství,
ochrany ovzduší a ve ejného zdraví. Na jejich základ roste poptávka zákazník po odb rech vzork ,
laboratorních analýzách a expertních innostech.
Zvýšení tržního podílu spole nosti v oblasti ochrany a zajišt ní vodních zdroj je podmín no napojením
na p íslušné dota ní programy.
Strana 23
2.14. SWOT
Silné stránky
Slabé stránky
Nabízené služby, marketing
Nabízené služby, marketing
tradice, pov domí o firm
úzké zam ení na problematiku ekologických zát ží
komplexní dodávky služeb
závislost na zakázkách FNM R
reference
nedostatek p íležitostí v regionu
pln ní kvalifika ních p edpoklad pro ve ejné zakázky
nedostate ná vazba na SFŽP, KÚ, atd.
marketingové aktivity v ostatních regionech
prezentace odborné innosti
Certifikace, akreditace
Certifikace, akreditace
zaveden a akreditován systém QM podle ISO 9001
akreditace podle OHSAS 18001
zaveden a akreditován systém EMS podle ISO 14001
akreditace další vzorkovací skupiny
laborato akreditovaná podle ISO 17025
oprávn ní a certifikáty zam stnanc (EIA, HG, vzorkování)
akreditace používaných sana ních technologií
Lidské zdroje, struktura firmy
Lidské zdroje, struktura firmy
kvalifikace odborných pracovník (geologie, vzorkování)
chybí specialisté (IG, odpady, technologie)
vyškolení pracovníci pro GIS a matematické modelování
nedostatek kvalifikovaných technik na trhu práce
nižší platy zam stnanc v porovnání s konkurencí
vysoké režijní náklady p i v sout žích o zakázky
manažerské vzd lávání
jazykové znalosti
Technické zázemí
Technické zázemí
vlastní areál v etn sklad a technického zázemí
rozsáhlý archív a databáze
nedostate né investice do obnovy techniky a p ístroj
nejsou dostate n zavád ny nové technologie a
postupy
kvalitní IT a SW vybavení
sb rné místo laborato e pouze v sídle firmy
pražská a plze ská pobo ka
P íležitosti
Hrozby
Externí vlivy
Celá firma
zm ny legislativy (odpady, ve ejné zdraví, emise)
omezování výdaj z ve ejných financí v oblasti sanací
realizace pr myslové zóny Holešov
zrušení FNM R
zm ny v zadávání ve ejných zakázek
Rozší ení innosti
odchod klí ových zam stnanc
specializace konkuren ních firem (vrty pro tep.
erpadla, atd)
spolupráce s výzkumnými pracovišti a vysokými školami
rozší ení rozsahu prací (zavlažování, úprava vody, atd.)
odply ovací vrty na skládkách odpad
vybudování sb rných míst laborato e
kooperace s IG a projek ními firmami
akreditace vzorkovací skupiny
Laborato
skupování vodárenských spole ností zahrani ními
investory
budování cetrálních laborato í s moderní p ístrojovou
technikou
laborato e státních institucí mají nep ímou podporu z
rozpo tu
Strana 24
3. FINAN NÍ ANALÝZA A PLÁN PODNIKU
3.1. MAKROEKONOMICKÉ PROST EDÍ
Vývoj hlavních makroekonomických indikátor
eské ekonomiky a jejich predikce vycházejí
z Makroekonomické predikce eské republiky, vydávané MF R a jsou shrnuty v následující tabulce:
2001
r st v % , s.c.
Hr ubý domác í pr oduk t
r st v % , s.c.
S pot eba domác nos tí
r st v % , s.c.
S pot eba vlády
r st v % , s.c.
Hr ubá tvorba fixního k apitálu
P ís p vek z ahr .obchodu k r s tu HDP p ro c.b o d y, s.c.
r st v %
De flátor HDP
%
Pr m rná mír a inflac e
r st v %
Zam s tnanos t ( V Š P S )
pr m r v %
Míra nez am s tnanos ti ( VŠ PS )
r st v % , b .c.
O bje m me z d a plat
%
Podíl B Ú na HD P
2 ,6
2 ,6
3 ,8
5 ,4
-1 ,4
4 ,9
4 ,7
0 ,4
.
6 ,9
-5 ,4
2002
1 ,5
2 ,8
4 ,5
3 ,4
-2 ,0
2 ,8
1 ,8
(0 ,8 )
7 ,3
8 ,5
-5 ,6
2003
3 ,2
4 ,6
3 ,8
4 ,7
-0 ,4
2 ,6
0 ,1
-0 ,7
7 ,8
5 ,2
-6 ,3
2004
2005
2006
P red ik ce
P red ik ce
4 ,0
2 ,5
0 ,4
5 ,3
1 ,2
2 ,2
1 ,8
0 ,4
7 ,9
5 ,0
-3 ,6
4 ,0
3 ,3
-0 ,2
5 ,6
0 ,5
2 ,8
2 ,2
0 ,4
7 ,5
5 ,3
-3 ,5
4 ,4
2 ,1
-2 ,0
7 ,6
1 ,7
3 ,0
2 ,8
-0 ,6
8 ,3
4 ,9
-5 ,2
2005
2006
M in u lá p red ik ce
4 ,0
3 ,5
1 ,0
7 ,1
0 ,3
2 ,7
1 ,8
0 ,2
8 ,2
6 ,3
-5 ,0
4 ,1
3 ,5
-1 ,4
7 ,1
0 ,6
3 ,1
2 ,2
0 ,2
8 ,1
6 ,3
-3 ,9
zdroj: Makroekonomická predikce eské republiky, MF R, ervenec 2005
3.1.1. EKONOMICKÝ VÝVOJ
Meziro ní p ír stek reálného HDP v 1. tvrtletí 2005 dosáhl 4,4 %. Za celý rok 2005 se o ekává
p ír stek reálného HDP o 4,0. V následujícím roce se o ekává zachování r stové dynamiky na stejné
úrovni.
3.1.2. CENY ZBOŽÍ A SLUŽEB
R st hladiny spot ebitelských cen se na po átku roku 2005 v porovnání s rokem 2004 výrazn zpomalil.
Zm nu trendu zp sobuje p edevším postupné odeznívání dopadu zvýšení nep ímých daní v rámci
reformy ve ejných financí a harmoniza ních da ových úprav, které souvisejí se vstupem eské
republiky do EU, jakož i zpomalení cenového pohybu na sv tovém i domácím komoditním trhu surovin
a výrobk . Pokles cen domácích zem d lských výrobc , který je patrný od 2. pololetí 2004, ovliv uje se
zpožd ním sou asný pokles cen n kterých potravin.
Nákladový tlak na r st cen pr myslových výrobc , který byl vytvá en prakticky po celý rok 2004
v souvislosti s r stem cen na sv tových komoditních trzích s ropou a kovy, v tomto roce oslabil. Krom
toho je áste n kompenzován zhodnocováním sm nného kurzu koruny v i ob ma sv tovým m nám
(za 1. pololetí 2005 v pr m ru meziro ní posílení o 7,9 % v i EUR a 13,0 % v i USD). To áste n
omezuje p edevším r st cen pohonných hmot a dopravy.
3.1.3. INFLACE
Pr m rná meziro ní míra inflace v roce 2004 dosáhla 2,8%, což je o 2,7 p.b. vyšší hodnota než v roce
2003, kdy byla inflace tém nulová. Pro rok 2005 se odhaduje pr m rná míra inflace v intervalu se
st edem 1,8% p i p ísp vku administrativních cenových opat ení ve výši 1,4 p.b. Pro rok 2006 se
p edpokládá zvýšení pr m rné míry inflace na 2,2%. K jejímu nár stu by m lo p ispívat i p ipravované
narovnání cen nájemného. V dalších letech by se vliv administrativních opat ení m l p ibližn
pohybovat na stejné úrovni. Bude záviset na dob platnosti vyjednaných výjimek v rámci p ístupových
jednání s EU a postupném dokon ení liberalizace cen na trhu s energiemi. Ve finan ním plánu
spole nosti je uvažováno s výše uvedenou mírou inflace, která se projeví v nákladech na vlastní kapitál
resp. p i aplikaci metody diskontovaných pen žních tok pro vlastníky a v itele ve vážených nákladech
na kapitál.
Strana 25
3.1.4. NEZAM STNANOST
V roce 2004 se zam stnanost snížila o 0,6% a dosáhla míry registrované nezam stnanosti v pr m ru
10,2% s koncovou hodnotou 10,3%. V letech 2005 i 2006 se o ekává vzhledem k r stové fázi
ekonomiky i trvajícím r zným formám aktivní podpory tvorby pracovních míst mírný r st zam stnanosti
o 0,4%. V roce 2005 se tedy p edpokládá mírný pokles míry nezam stnanosti na koncových 9,8%
s pr m rem 9,8% , v roce 2006 by pak oba indikátory m ly dosáhnout hodnoty 9,5%.
3.1.5. VZTAHY K ZAHRANI Í
V roce 2005 se o ekává, že podíl schodku b žného ú tu na HDP dosáhne 3,6%, predikce na rok 2006
iní 3,5% HDP. Tato úrove by nem la p edstavovat makroekonomické riziko vzhledem k tomu, že
deficit je z podstatné ásti tvo en reinvestovaným ziskem.
V negativním smyslu ovliv ují bilanci p edevším ceny ropy, které se stále udržují na vysoké úrovni a
p esahují všechny dosavadní p edpov di. Proti p vodním o ekáváním se vyvíjí i exportní trhy v
souvislosti s nízkým r stem ekonomik západoevropských stát . R st exportních trh se odhaduje v roce
2005 na 4,3%. Rovn ž odhadovaný r st exportní výkonnosti, která vystihuje konkurenceschopnost
tuzemských výrobc na zahrani ních trzích, se proti roku 2004 pom rn výrazn sníží (z 14,8% na
8,6%) vlivem odezn ní n kterých jednorázových pozitivních efekt spojených se vstupem do EU.
3.1.6. SM NNÝ KURZ
Vývoj sm nného kurzu na úrove cca 30 CZK/EUR nep edstavuje p i stávající struktu e obchodní
vým ny pro obchodní bilanci žádné riziko a meziro ní zhodnocení proti USD (o 15,3 %) p ispívá ke
zlepšení bilance. Kurzový vývoj v roce 2005, kdy se o ekává v pr m ru výrazn jší posílení koruny proti
euru i dolaru, by nem l ohrozit konkurenceschopnost eského zboží, protože reálný sm nný kurz v i
N mecku se stále nachází pod dlouhodobým trendem.
3.1.7. ÚROKOVÉ SAZBY
V dubnu 2005 nastavila NB základní sazby takto: dvoutýdenní repo sazbu na 1,75%, diskontní sazbu
na 0,75% a lombardní sazbu na 2,75%. Pr m rná hodnota t ím sí ní sazby PRIBOR v 1. tvrtletí 2005
dosáhla 2,3 %. V letech 2005 i 2006 se odhaduje na úrovni 1,9 %. Úrokové sazby z celkového stavu
úv r nefinan ním podnik m v 1. tvrtletí dosáhly hladiny 4,6 %, v roce 2005 se p edpokládá 4,5 %.
V 1. tvrtletí roku 2005 se výnos do doby splatnosti 10letých státních dluhopis pohyboval okolo
pr m rné hodnoty 3,6 %. Ro ní pr m r za rok 2005 se odhaduje na 3,3 %, za rok 2006 na 3,4 %.
3.2. OBOR PODNIKÁNÍ
V rámci Odv tvové klasifikace ekonomických inností1 (OKE ) jsou výrobky spole nosti Vodní zdroje
Holešov a.s. za azeny v oddílu 742020 - Geologický pr zkum.
1
Zdroj: Panorama eského pr myslu, MPO, Praha 2004
Strana 26
3.3. Ú ETNÍ POLITIKA
3.3.1. DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK
Dlouhodobým hmotným majetkem se rozumí samostatné v ci movité s výjimkou zásob, pop ípad
soubory movitých v cí se samostatným technicko-ekonomických ur ením, jejichž vstupní cena
v souladu s § 29 odst.1 zákona . 586/1992 Sb., o daní z p íjmu, je vyšší než 40.000,-K a mají
provozn technické funkce delší než jeden rok. Tento majetek je odepisován ú etními odpisy lineárn
dle doby použitelnosti.
3.3.2. DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK
Dlouhodobým nehmotným majetkem se rozumí p edm ty práv pr myslového vlastnictví, projekty a
programové vybavení a jiné poskytované technické nebo jiné hospodá sky využitelné znalosti, jejichž
vstupní cena je vyšší než 60.000,-K a mají provozn technické funkce delší než jeden rok a jsou
po ízeny úplatn nebo vytvo eny vlastní inností za ú elem obchodování s nimi anebo vkladem
spole níka, a dále z izovací výdaje vyšší než 40.000,-K . Tento majetek je odepisován ú etními odpisy
lineárn dle doby použitelnosti.
3.3.3. DLOUHODOBÝ FINAN NÍ MAJETEK
Dlouhodobým finan ním majetkem se rozumí zejména majetkové ú asti a realizované cenné papíry a
podíly. Majetkové ú asti se p i nákupu oce ují po izovací cenou. Sou ástí po izovací ceny cenného
papíru a podílu jsou p ímé náklady související s po ízením. K datu ú etní záv rky jsou majetkové ú asti
v ovládaných a ízených osobách a podnicích s podstatným vlivem ocen ny po izovací cenou a
realizované cenné papíry a podíly v reálné hodnot , pokud je tuto možné stanovit.
3.3.4. ZÁSOBY
Nakupované zásoby jsou oce ovány po izovacími cenami. Zásoby vytvo ení vlastní inností se oce ují
vlastními náklady.
3.3.5. REZERVY
Rezervy jsou vytvá eny k pokrytí budoucích závazk nebo výdaj u nichž je znám ú el, je
pravd podobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá ástka ani datum, k n muž vzniknou.
Strana 27
3.4. ANALÝZA Ú ETNÍCH VÝKAZ
Struktura majetku spole nosti odpovídá oboru podnikání spole nosti. Majetek spole nosti sestává
p edevším z ob žných aktiv – pohledávek a finan ního majetku a dlouhodobého majetku – budov a
stroj . Celková bilan ní suma dosáhla k 31.10.2005 výše 172,2 mil. K a vykazuje následující strukturu:
Struktura aktiv
Dlouhodobý majetek
21,09%
Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek
19,85%
Dlouhodobý finan ní majetek
1,24%
Ob žná aktiva
78,58%
Zásoby
2,87%
Pohledávky
60,60%
Finan ní majetek
15,11%
Ostatní aktiva
0,33%
Zdroj dat: Finan ní výkazy spole nosti Vodní zdroje Holešov, a.s., vlastní dopo ty znalce
36 319
34 185
2 134
135 302
4 936
104 341
26 025
560
Struktura pasiv
Vlastní kapitál
62,02%
Základní kapitál
38,80%
Výsledek hospoda ení
-2,52%
Nerozd lený zisk
19,36%
Cizí zdroje
38,01%
Rezervy
9,91%
Dlouhodobé závazky
14,16%
Krátkodobé závazky
13,68%
Úv ry celkem
0,25%
Krátkodobé úv ry
0,25%
Dlouhodobé úv ry
0,00%
Ostatní aktiva
-0,02%
Zdroj dat: Finan ní výkazy spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s., vlastní dopo ty znalce
106 780
66 809
-4 332
33 339
65 438
17 069
24 387
23 553
428
428
0
-37
Struktura výkazu zisku a ztráty
Tržby za zboží
0,00%
Náklady na zboží
0,00%
Obchodní marže
0,00%
Výkony
98,53%
Tržby za vlastní výrobky a služby
96,24%
Výkonová spot eba
54,91%
Ú etní p idaná hodnota
43,62%
Mzdy
25,50%
Odpisy
9,06%
Provozní zisk
-3,99%
Zisk z finan ních operací
-3,60%
Nákladové úroky
0,07%
Zisk p ed daní
-7,54%
Da
0,00%
Zisk po dani
-7,54%
EBIT
-3,99%
P idaná hodnota na 1 zam stnance
213 640 K
Zdroj dat: Finan ní výkazy spole nosti Vodní zdroje Holešov, a.s., vlastní dopo ty znalce
0
0
0
56 606
55 288
31 546
25 060
14 647
5 205
-2 292
-2 071
39
-4 332
0
-4 332
-2 292
117
Strana 28
3.5. FINAN NÍ PLÁN PODNIKU
Finan ní plán spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. byl zpracován s výhledem do roku 2010. Finan ní
plán podniku nenahrazuje standardní finan ní a obchodní plán, který spole nost vyhotovuje pro vlastní
obchodní a finan ní pot ebu. Finan ní plán je p ílohou . 6 tohoto znaleckého posudku.
3.5.1. TRŽBY ZA PRODEJ SLUŽEB
Plán tržeb za prodej služeb vychází p edevším z p edpokládaných objem prací na pr zkumu a
odstra ování starých ekologických zát ží a laboratorních prací.
Tab. Vývoj tržeb za prodej služeb a jejich tempo r stu v letech 2001 až 2004
Rok
Tempo r stu tržeb za prodej služeb
Tržby za prodej služeb v tis. K
2001
-
2002
9,77%
2003
23,11%
2004
33,43%
279 488
306 804
377 709
503 973
Tab. Predikce tržeb za prodej služeb a jejich tempa r stu v letech 2005 až 2010
Rok
Tempo r stu tržeb za prodej služeb
2005
-87,03%
2006
-2,09%
2007
-10,94%
2008
-9,65%
2009
-2,91%
2010
-1,89%
Tržby za prodej služeb v tis.K
65 368
64 000
57 000
51 500
53 000
52 000
3.5.2. VÝKONOVÁ SPOT EBA
Tab. Vývoj výkonové spot eby a jejich relace k tržbám v letech 2001 až 2004
Rok
Výkonová spot eba / Tržby za služby
2001
82,22%
2002
90,82%
2003
79,82%
2004
91,32%
Výkonová spot eba v tis. K
229 795
278 630
301 484
460 240
Tab. Predikce výkonové spot eby a jejich relace k tržbám v letech 2005 až 2010
Rok
Výkonová spot eba / Tržby za služby
2005
57,98%
2006
45,31%
2007
45,61%
2008
56,31%
2009
43,40%
2010
42,31%
Výkonová spot eba v tis. K
37 902
29 000
26 000
29 000
23 000
22 000
3.5.3. PRACOVNÍ KAPITÁL
Pracovní kapitál zahrnuje krátkodobý finan ní majetek, zásoby, pohledávky a krátkodobé závazky
vyjma krátkodobých bankovních úv r . V projekci je provedeno zapo tení pouze v provozn nutném
rozsahu, tzn. krátkodobý finan ní majetek dle okamžité likvidity a ostatní položky pracovního kapitálu
dle po tu obrátek
Strana 29
Tab. Vývoj po tu obrátek složek pracovního kapitálu v letech 2001 až 2004
Rok
2001
Po et obrátek krátkodobých pohledávek z obch. styku 2,96
Po et obrátek zásob
42,77
Po et obrátek krátkodobých závazk z obch. styku
4,54
2002
1,44
15,31
1,65
2003
4,08
81,56
2,09
2004
12,40
110,25
16,30
Tab. Predikce po tu obrátek složek pracovního kapitálu v letech 2005 až 2010
Rok
Po et obrátek krátkodobých pohledávek z obch. styku
Po et obrátek zásob
Po et obrátek krátkodobých závazk z obch. styku
2005
1,38
14,12
2,60
2006
1,17
14,88
2,56
2007
1,17
13,99
2,33
2008
1,32
13,49
2,29
2009
1,47
11,79
2,65
2010
1,51
11,52
2,60
Tab. Vývoj složek pracovního kapitálu v letech 2001 až 2004
Rok
Krátkodobé pohledávky z obchodního styku
Zásoby
Krátkodobé závazky z obchodního styku
2001
94 496
6 535
61 526
2002
212 932
20 044
186 465
2003
92 606
4 631
180 905
2004
40 654
4 571
30 923
Tab. Predikce složek pracovního kapitálu v letech 2005 až 2010
Rok
Krátkodobé pohledávky z obchodního styku
Zásoby
Krátkodobé závazky z obchodního styku
2005
47 400
4 631
25 122
2006
54 500
4 300
25 000
2007
48 750
4 075
24 500
2008
39 150
3 819
22 500
2009
36 050
4 494
20 000
2010
34 450
4 513
20 000
3.5.4. ODPISY
Tab. Vývoj odpis v letech 2001 až 2004
Rok
2001
2002
2003
2004
Odpisy v tis. K
7 351
8 054
7 600
7 000
Tab. Predikce odpis pro roky 2005 až 2010
Rok
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Odpisy v tis. K
6 244
5 500
6 000
6 000
5 500
5 000
Strana 30
3.6. FINAN NÍ ANALÝZA PODNIKU
Finan ní analýza podniku byla provedena po dobu historického období let 1999 až 2004 a taktéž i po
období let finan ního plánu pro období let 2005 až 2010. Ve finan ní analýze byly provedeny výpo ty
pom rových ukazatel rentability, likvidity, aktivity a struktury kapitálu (p íloha .7).
3.6.1. UKAZATELE RENTABILITY
Rentabilita tržeb reprezentuje základní finan ní ukazatel odrážející ziskovost firmy. Závisí na
obchodním rozp tí a vyjad uje istý zisk na korunu obratu. V tšinou bývá srovnávána s oborovým
pr m rem. P í inou nízké rentability mohou být jednak nízké ceny (nap . zavád cí ceny) nebo vysoké
náklady. Zvláštní pozornost je t eba v novat vypovídací schopnosti ukazatele p i aplikaci v odv tví s
regulovanými cenami.
Ukazatel rentabilita aktiv ROA je považován klí ový ukazatel rentability, nebo pom uje zisk s
celkovými aktivy vloženými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdroj jsou financovány. Hodnotí se
tak výnos na aktiva po ode tení úrok a dan . Nízká hodnota ukazatele bývá d sledkem
nadpr m rného zatížení cizím kapitálem nebo malé produk ní síly podniku.
Ukazatel rentabilita vlastního kapitálu ROE hodnotí výnosnost kapitálu, který do podniku vložili jeho
akcioná i i vlastníci. Ziskovost podnikání charakterizovaná tímto ukazatelem by m la být v
dlouhodobém asovém horizontu srovnatelná s ostatními formami zhodnocení majetku s podobnou
mírou rizika, které jsou dostupné na kapitálovém trhu (inv. fondy, termínované vklady a pod.)
Ukazatel rentability aktiv ROA vykazoval hodnoty 3,93%(1999), 4,10%(2000), 4,20%(2001),
2,48%(2002), 2,00%(2003) a 2,16%(2004). K ultimu roku 2005 se p edpokládá hodnota 2,64%. Toho
bude dosaženo pouze rozpušt ním rezerv do výnos , které spole nost v minulosti vytvo ila. Ke dni
ocen ní spole nost vykazuje provozní ztrátu a ROA = - 1,33%. Po následující období finan ního plánu
se p edpokládá nízká rentabilita aktiv 0,30 - 0,50%.
Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE vykazoval hodnoty 8,53%(1999), 8,58%(2000),
7,70%(2001), 7,35%(2002), 6,27%(2003) a 3,72%(2004). K ultimu roku 2005 se p edpokládá hodnota
3,41%. Ke dni ocen ní spole nost vykazuje ROE = - 4,06%. Po následující období finan ního plánu se
p edpokládá nízká rentabilita vlastního kapitálu 0,40 - 0,62%.
3.6.2. UKAZATELE LIKVIDITY
Ukazatel b žné likvidity hodnotí schopnost podniku uhradit své krátkodobé závazky p i použití
ob žných aktiv a p edstavuje základní m ítko krátkodobé solventnosti podniku. Jinými slovy tento
ukazatel sleduje kolikrát je spole nost schopna uspokojit v itele, kdyby prom nila veškerá svá ob žná
aktiva v hotovost. Nízká úrove b žné likvidity nazna uje, že krátkodobá pasiva (p j ky, nesplacené
závazky apod.) rostou rychleji než ob žná aktiva, což ukazuje na sníženou schopnost spole nosti
dostát v as svým závazk m.
Ukazatel pohotové likvidity hodnotí schopnost podniku uhradit své krátkodobé závazky za použití
ob žných aktiv p i vylou ení zásob. Zásoby jsou z hlediska obratu nejpomalejší položkou v rámci
ob žných aktiv. To znamená, že jejich p em na na hotovost by v p ípad nutnosti rychle splatit závazky
byla zdlouhavá a ztrátová (nap . neprodejné výrobky atd.). Z t chto d vod jsou p i posouzení
krátkodobé solventnosti firmy zásoby eliminovány. Výrazn nižší pohotová likvidita ve srovnání s
b žnou likviditou ukazuje na vysoký podíl zásob v ob žných aktivech. Tento jev je však nutné
posuzovat s ohledem na charakter podnikání spole nosti (sezónnost, obch. spol. apod.).
Strana 31
Ukazatel okamžité likvidity hodnotí schopnost spole nosti dostát svým závazk m za použití ob žných
aktiv s vylou ením zásob a pohledávek. Pohledávky reprezentují po zásobách další pomalu se
obracející položku ob žných prost edk . Po jejich vylou ení dostáváme v itateli pouze vysoce likvidní
ást aktiv, která je reprezentována hotovostí a jejími ekvivalenty. Srovnáním s ukazatelem pohotové
likvidity tedy sledovat podíl pohledávek na ob žných aktivech firmy.
Struktura ob žných aktiv spole nosti je ur ující pro ukazatele likvidity. Vzhledem k zna né výši
krátkodobých pohledávek a finan ního majetku vykazuje ukazatel b žné likvidity úrove 1,43(1999),
1,74(2000), 1,34(2001), 1,18%(2002), 1,18(2003) a 2,68(2004), ukazatel pohotové likvidity 1,36(1999),
1,64(2000), 1,27(2001), 1,09(2002), 1,16(2003) a 2,53(2004) a ukazatel okamžité likvidity 0,00(1999),
0,13(2000), 0,27(2001), 0,09 (2002), 0,11(2003) a 1,14(2004). V dlouhodobém horizontu se
p edpokládá snížení krátkodobých pohledávek závazk , což povede k zvyšování ukazatel likvidity.
P edpokládá se hodnota b žné likvidity na úrovni 3,31-4,14 (2005-2010). P edpokládaná hodnota
okamžité likvidity se bude pohybovat v dlouhodobé horizontu v rozmezí 1,57-2,11 (2005-2010).
3.6.3. UKAZATELE AKTIVITY
Obrátka zásob posuzuje likviditu zásob spole nosti. Hodnota ukazatele íká, kolikrát je v pr b hu roku
každá položka zásob v pr m ru prodána a znovu uskladn na. Nízká obrátka zásob m že spole n s
vysokým ukazatelem b žné likvidity znamenat, že spole nost disponuje zastaralými zásobami, jejichž
skute ná hodnota neodpovídá ú etní. Dalším aspektem nadbyte ného množství zásob je zmrazení
finan ních prost edk na krytí t chto zásob, které by mohly být použity efektivn ji.
Ukazatel obratu zásob dosáhl hodnoty 7,87(1999), 5,42(2000), 6,05(2001), 5,51 (2002), 4,48 (2003) a
3,31 (2004). Tento ukazatel vykazuje vzestupnou tendenci zp sobenou nar stajícími tržbami p i stálé
úrovni stavu zásob. Finan ní plán p edpokládá udržování zásob na obdobné úrovni p i poklesu tržeb,
což povede k obratu zásob 25,53(2005), 26,08(2006), 29,28(2007), 32,42(2008), 31,51(2009) a
32,13(2010).
Obrat celkových aktiv/pasiv sleduje intenzitu použití celkových aktiv. Ukazatel se srovnává s oborovým
pr m rem, p i emž nízká hodnota nazna uje nutnost zvýšení tržeb (pokud to charakter podnikání a
trhu umož uje) nebo odprodání ásti aktiv. Také v p ípad tohoto ukazatele se podobn jako u obratu
fixních aktiv projevuje zkreslení zp sobené vlivem inflace na historickou cenu majetku.
Pr m rná doba splatnosti pohledávek hodnotí rozvahový ú et pohledávek. Vypo ítá se jako podíl
celkových pohledávek a pr m rných tržeb p ipadajících na jeden den. Výsledek reprezentuje asové
období, b hem kterého je inkaso za každodenní tržby zmrazeno v pohledávkách firmy. Srovnáním
tohoto ukazatele s obecnou lh tou splatnosti p i fakturaci lze hodnotit ú innost systému vymáhání
pohledávek.
Ukazatel doby splatnosti pohledávek vykazoval v letech 1999 až 2004 hodnoty 6050 - 3909. Ve
finan ním plánu je kalkulováno s hodnotami 4410 (2005) - 18683 (2010).
Pr m rná doba splatnosti závazk hodnotí rozvahový ú et závazk . Vypo ítá se jako podíl celkových
závazk a pr m rných nákup p ipadajících na jeden den. Nákupy zahrnují výrobní spot ebu a dan a
poplatky. Výsledek reprezentuje asové období, b hem kterého jsou platby za každodenní nákupy
drženy ve form závazk firmy. Optimální hodnota ukazatele závisí na smluvních podmínkách s
dodavateli, p i emž obecn je snahou platbu co nejvíce oddálit. Po dobu finan ního plánu se
p edpokládá pr m rná doba splatnosti závazk 140 - 161 dn .
Strana 32
3.6.4. ANALÝZA Ú ETNICH VÝKAZ
Tab. Historické rozvahy za období let 2001 až 2004
v tis. K
AKTIVA CELKEM
Pohledávky za upsané vlastní jm ní
Stálá aktiva
Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý hmotný majetek
Ob žná aktiva
Zásoby
Dlouhodobé pohledávky
Krátkodobé pohledávky
Finan ní majetek
asové rozlišení aktiv
PASIVA CELKEM
Vlastní kapitál
Základní kapitál
Kapitálové fondy
Fondy ze zisku
Hospodá ský výsledek minulých let
Hospodá ský výsledek b žného ú etního období
Cizí zdroje
Rezervy
Bankovní úv ry a výpomoci
Bankovní úv ry dlouhodobé
Ostatní pasiva
Strana 33
2001
2002
2003
2004
179 118
300 736
337 011
192 027
0
0
0
0
50 304
45 504
44 953
41 620
7 343
5 883
5 048
3 949
39 101
36 061
36 276
34 042
3 860
3 560
3 629
3 629
126 346
253 012
290 390
149 187
6 535
20 044
4 631
4 571
0
0
74 428
63 859
94 496
214 549
191 312
44 381
25 315
18 419
20 019
36 376
2 468
2 220
1 668
1 220
179 118
300 736
337 011
192 027
97 611
101 557
107 571
111 343
66 809
66 809
66 809
66 809
0
0
0
0
8 834
9 544
9 934
10 574
14 452
17 736
24 084
29 816
7 516
7 468
6 744
4 144
81 506
199 179
226 830
80 721
19 980
9 735
19 470
17 069
0
2 979
24 861
31 771
61 526
186 465
180 905
30 923
0
0
1 594
958
0
0
0
0
1
0
2 610
-37
Tab. Vertikální analýza historických rozvah
AKTIVA CELKEM
Pohledávky za upsaný vlastní kapitál
Dlouhodobý majetek
Ob žná aktiva
Zásoby
Finan ní majetek
Ostatní aktiva
PASIVA CELKEM
Vlastní kapitál
Základní kapitál
Kapitálové fondy
Fondy ze zisku
Hospodá ský výsledek minulých let
Hospodá ský výsledek b žného ú etního období
Cizí zdroje
Rezervy
Bankovní úv ry dlouhodobé
Ostatní pasiva
2001
2002
2003
2004
100%
100%
100%
100%
0%
0%
0%
0%
28%
15%
13%
22%
4%
2%
1%
2%
22%
12%
11%
18%
2%
1%
1%
2%
71%
84%
86%
78%
4%
7%
1%
2%
0%
0%
22%
33%
53%
71%
57%
23%
14%
6%
6%
19%
1%
1%
0%
1%
100%
100%
100%
100%
54%
34%
32%
58%
37%
22%
20%
35%
0%
0%
0%
0%
5%
3%
3%
6%
8%
6%
7%
16%
4%
2%
2%
2%
46%
66%
67%
42%
11%
3%
6%
9%
0%
1%
7%
17%
34%
62%
54%
16%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
1%
0%
Komentá
Aktiva podniku tvo í ze 28% (2001), 15% (2002), 13% (2003), 22% (2004) dlouhodobý majetek a z 71%
(2001), 84% (2002), 86% (2003), 78% (2004) ob žná aktiva. Výše ostatních aktiv je zanedbatelná. Po
dobu sledovaných historických rozvah lze pozorovat vcelku stálý pom r fixních aktiv k ob žným
aktiv m. Celková výše aktiv je odvislá od výše pohledávek. Ukazatel finan ní nezávislosti VK/K
dosahoval hodnoty 54%(2001), 34% (2002), 32% (2003) a 58%(2004). Ukazatel zadlužení CK/K
dosahoval hodnoty 46%(2001), 66% (2002), 67% (2003) a 42%(2004). Ve finan ní projekci se
p edpokládá využití cizích úro ených zdroj . O ekávaný vývoj v dalších letech p edpokládá postupné
snižování cizího kapitálu resp. zvyšování pom ru vlastního kapitálu na celkovém kapitálu s cílovou
strukturou VK/K 81% resp. CK/K 19% v roce 2010 (vyjád eno v ú etních cenách).
Strana 34
Tab. Historické výkazy zisk a ztrát
v tis. K
2001
Výkony
2002
2003
2004
279 783 321 779 364 048 504 732
Tržby za prodej vl. výr. a služeb
279 488 306 804 377 709 503 973
Zm na stavu vnitropodn. zásob vlastní výroby
Aktivace
Výkonová spot eba a náklady na prodej zboží
-535
14 227
-14 502
107
830
748
841
652
229 795 278 630 301 484 460 240
P idaná hodnota
Osobní náklady
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
Zú tování rezerv, opravných položek a asového rozlišení do provozních výnos
Tvorba rezerv, opravných položek a asového rozlišení do provozních náklad
Jiné provozní výnosy
Jiné provozní náklady
Provozní hospodá ský výsledek
Zú tování rezerv a opravných položek do finan ních výnos
Tvorba rezerv a opravných položek na finan ní náklady
Jiné finan ní výnosy
Jiné finan ní náklady
Hospodá ský výsledek z finan ních operací
Hospodá ský výsledek za b žnou innost
Mimo ádné výnosy
Mimo ádné náklady
Mimo ádný hospodá ský výsledek
Hospodá ský výsledek za ú etní období
49 988
43 149
62 564
44 492
35 102
34 653
34 510
33 294
7 351
8 054
7 600
7 000
1 223
10 245
0
2 400
0
0
9 743
0
2 076
2 241
636
1 285
1 880
2 829
2 045
2 535
8 954
10 099
9 302
5 348
0
0
0
0
0
0
0
0
5 369
923
934
645
3 491
480
486
441
1 878
443
448
204
3 489
3 367
3 297
1 615
7 343
7 175
6 453
3 937
251
425
421
288
0
0
0
0
78
132
130
81
2001
2002
2003
2004
99%
92%
104%
99%
0%
4%
-4%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
3%
0%
0%
1%
1%
0%
0%
100%
100%
100%
100%
Tab. Vertikální analýza provozních výnos
Tržby za prodej vl. výr. a služeb
Zm na stavu vnitropodn. zásob vlastní výroby
Aktivace
Zú tování rezerv, opravných položek a asového rozlišení do provozních výnos
Jiné provozní výnosy
Provozní výnosy celkem
Strana 35
Tab. Vertikální analýza provozních náklad
Výkonová spot eba a náklady na prodej zboží
Osobní náklady
Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
Tvorba rezerv, opravných položek a asového rozlišení do provozních náklad
Jiné provozní náklady
Provozní náklady celkem
2001
2002
2003
2004
84%
86%
85%
91%
13%
11%
10%
7%
3%
2%
2%
1%
0%
0%
3%
0%
1%
1%
1%
1%
100%
100%
100%
100%
2001
2002
2003
2004
81%
93%
93%
93%
17%
4%
4%
4%
2%
3%
3%
4%
100%
100%
100%
100%
Tab. Vertikální analýza struktury hospodá ského výsledku
Provozní hospodá ský výsledek
Hospodá ský výsledek z finan ních operací
Mimo ádný hospodá ský výsledek
Hospodá ský výsledek p ed zdan ním
Výkony vykazují do roku nar st z 279 783 000K (2001), 321 779 000 K (2002), 364 048 000 K
(2003), na 504 732 000 K (2004). P idaná hodnota dosáhla výše 49 988 000 K (2001), 43 149 000
(2002), 62 564 000 (2003) a 44 492 000 K (2004). K výraznému poklesu výše tržeb došlo v roce 2005.
Zde je patrný vývojový trend, který souvisí se situací v oblasti investic do životního prost edí v R. Pro
budoucí roky se po ítá s dalším poklesem tržeb za služby o – 2% (2006), – 11% (2007), -10% (2008),
+2% (2009) a -2% (2010). Z hlediska hospoda ení podnik vykazuje ke dni ocen ní záporný provozní
výsledek hospoda ení. Pro následující roky finan ního hospoda ení se p edpokládá kladný výsledek
hospoda ení, by minimální.
Strana 36
3.7. POUŽITÝ ZP SOB OCEN NÍ
Hodnota podniku je podle obchodního zákoníku platného v eské republice obecn pojímána jako
hodnota aktiv snížená o hodnotu dluh . P i ur ování této hodnoty je t eba rozlišovat hodnotu tržní a
hodnotu subjektivní. Subjektivní hodnotou je hodnota z pohledu konkrétního investora. M la by odrážet
jeho konkrétní možnosti, cíle i náklady p íležitosti. Tržní hodnota by m la vyjad ovat názor trhu, resp.
širšího okruhu investor na perspektivu podniku a zárove na alternativní výnosnost investic do b žn
obchodovaných cenných papír na kapitálovém trhu.
Cílem tohoto znaleckého posudku stanovit tržní hodnotu akcií vydaných spole ností Vodní zdroje
Holešov a.s. za ú elem stanovení ceny p edm tu dražby.
Po prostudování dat z ve ejn p ístupných zdroj , p edložených podklad a provedení analýzy bylo
použito ocen ní, které vychází z majetkové podstaty metodou zjiš ování substan ní hodnoty a
proveden výpo et nevynucené likvida ní hodnoty podniku.
Výnosového zp sobu ocen ní metodou diskontovaných pen žních tok , který vychází z výnosu
z p edm tu ocen ní skute n dosahovaného nebo z výnosu, který lze z p edm tu ocen ní za daných
podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu, nebylo použito, pon vadž nebyly spln ny
základní p edpoklady pro použití této metody. Rentabilita investovaného kapitálu po dobu finan ního
plánu nepokrývá náklady na kapitál a podnik by tak „ni il“ svou hodnotu. Tím by byl porušen základní
p edpoklad metody, tj. trvání spole nosti do nekone na. Výnosová hodnota podniku paušální metodou
minulých kapitalizovaných istých zisk nebyla taktéž zjiš ována, pon vadž u podniku se
p edpokládá v budoucnu nižší trvalý istý výnos k rozd lení než v minulém období, na kterém je
ocen ní založeno.
Použití nákladových metod v souhrnném ocen ní, vyjád ených souhrnem ocen ní relativn
samostatných ocen ní jednotlivých majetkových složek snížený o ocen ní všech závazk , je omezené,
nebo reflektují sou asnou prodejní cenu na trhu s velkým asovým odstupem. Substan ní metoda na
principu reproduk ních cen je ú elným dopl kovým údajem pro výnosové ocen ní. Uplat uje se
p edevším pro stanovení rozsahu zastavitelného majetku podniku, ocen ní díl ích podíl na
kapitálových spole nostech, uleh uje odhad pot ebných investic a odpis pro finan ní plán. Ve
výjime ných p ípadech, kdy dochází k zásadnímu zlomu ve vývoji podniku, lze použít substan ní
hodnotu p ímo jako základ pro ocen ní podniku.
Porovnávací zp sob, který vychází z porovnání p edm tu ocen ní se stejným nebo obdobným
p edm tem, nebylo možno aplikovat, nebo hodnoty srovnatelných podnik mezi nezávislými ú astníky
nejsou známé.
Zjiš ování likvida ní hodnoty je provád no u podnik ztrátových, pon vadž majetek vložený do
podniku dlouhodob nep ináší svým vlastník m požadovaný výnos a p íjem získaný rozprodejem
majetku po úhrad závazk a náklad na likvidaci p edstavuje pro vlastníky nejlepší možný výnos z této
investice.
Strana 37
4. METODA SUBSTAN NÍ HODNOTY
Základem výpo tu je obchodní majetek spole nosti. Pro ú ely ocen ní jsem vycházel z ú etní rozvahy
sestavené ke dni 31. íjna 2005.
Výchozí ú etní netto hodnoty ke dni 31. íjna 2005
Aktiva celkem
Dlouhodobý majetek
- nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
- software
- ocenitelná práva
- jiný dlouhodobý hmotný majetek
- pozemky
- stavby
- movitý majetek
- jiný dlouhodobý majetek
- nedokon ený dlouhodobý hmotný majetek
- poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
- podíly v ovládaných a ízených osobách
- podíly v ú etních jednotkách pod podstatným vlivem
- ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly
- jiný dlouhodobý finan ní majetek
Ob žná aktiva
Zásoby
Finan ní majetek
asové rozlišení aktiv
Pasiva celkem
Vlastní kapitál
Cizí zdroje
- rezervy podle zvláštních p edpis
- dlouhodobé závazky z obchodních vztah
- odložený da ový závazek
- krátkodobé závazky
- bankovní úv ry a výpomoci
asové rozlišení pasiv
172 181
36 319
2 901
31 284
2 134
135 302
560
172 181
Strana 38
( v tis. K )
2 502
398
0
0
1 522
11 105
15 450
0
3 150
57
833
1 301
0
0
4 936
59 885
44 456
26 025
106 780
65 438
17 069
21 593
2 794
23 553
428
-37
4.1. OCEN NÍ DLOUHODOBÉHO NEHMOTNÉHO MAJETKU
Nehmotný dlouhodobý majetek p edstavuje nehmotné výsledy výzkumu a vývoje a software. Nehmotné
výsledky výzkumu a vývoje zahrnují výsledky úsp šn provedených prací v roce 1999 na projektech
environmentální geologie, ekologických projektech a aktivitách joint venture, které nejsou p edm tem
pr myslových a jiných ocenitelných práv. Vzhledem k mí e zastarání a použitelnosti nehmotného
majetku oce uji nehmotné výsledky výzkumu a vývoje nulovou cenou a software cenou rovnající se
z statkové hodnot neodepsaného software navýšenou o 10% po izovací ceny odepsaného
použitelného majetku.
(v tis. K )
Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje
Software
DNM celkem
Ú etní hodnota
Brutto
Netto
9 630
1 837
10 467
Ocen ná hodnota
2 502
399
2 901
0
543
543
Dlouhodobý nehmotný majetek oce uji ástkou 543.000,-K .
4.2. OCEN NÍ DLOUHODOBÉHO HMOTNÉHO MAJETKU
Dlouhodobý hmotný majetek zahrnuje pozemky v ú etní hodnot 1,522.000,-K , stavby v ú etní
hodnot 11,105.000,-K , samostatné movité v ci a soubory v cí movitých v ú etní hodnot
15,450.000,-K , jiný dlouhodobý hmotný majetek v ú etní hodnot 3,150.000,-K a nedokon ený
dlouhodobý hmotný majetek v hodnot 57.000,-K
Nemovitý majetek p edstavují pozemky a provozní stavby evidované na výpisu LV 868, okres
Krom íž, obec Holešov, kat.území Holešov a dále rekrea ní st edisko v obci Ludvíkov evidované na
výpisu LV 58, okres Bruntál, kat.území Ludvíkov pod Prad dem. U nemovitého majetku je odhadována
jeho tržní hodnota dle aktuální poptávky na trhu nemovitostí, která v tomto ocen ní p edstavuje u
staveb 80% jeho ú etní hodnoty a u pozemk jeho ú etní hodnotu.
Movitý majetek p edstavující stroje, p ístroje a za ízení, dopravní prost edky a inventá se do ocen ní
zahrnují v cen z statkové hodnoty snížené o 20% jeho ú etní hodnoty, protože využitelnost a míra
opot ebení tohoto majetku odpovídá tomuto stavu. Celková hodnota movitého majetku p edstavuje
ástku 12,360.000,-K .
Jiný dlouhodobý hmotný majetek p edstavují soubor um leckých d l, které se do ocen ní p ebírají
v jeho ú etní cen .
Nedokon ený dlouhodobý hmotný jsem ocenil ú etní hodnotou.
Rekapitulace ocen ní dlouhodobého hmotného majetku
Ú etní hodnota
Ocen ná hodnota
(v tis. K )
Brutto
Netto
Pozemky
1 522
1 522
1 522
Stavby
19 173
11 105
8 884
Movitý majetek
76 918
15 450
12 360
Jiný dlouhodobý hmotný majetek
3 150
3 150
3 150
Nedokon ený dlouhodobý hmotný majetek
57
57
57
DHM celkem
100 820
31 284
25 973
Dlouhodobý hmotný majetek oce uji ástkou 25,973.000,-K .
Strana 39
4.3. OCEN NÍ DLOUHODOBÉHO FINAN NÍHO MAJETKU
Oce ovaná spole nost eviduje ve svém ú etnictví ke dni ocen ní 100% ú ast na právnické osob
ENVIEKO, s.r.o., se sídlem v Holešov , Tovární 1423, I 60722142. Dle vyjád ení managementu
oce ované spole nosti podnik dlouhodob neprovozuje podnikatelskou innost. Znaleckou hodnotu
v ovládané osob oce uji ve výši její ú asti na vlastním kapitálu. zhledem k této skute nosti oce uji
podíl v ovládané spole nosti ve výši její po izovací ceny.
Podíl ve spole nosti VODNÍ ESPA OLA, S.A., se sídlem ve Špan lsku p edstavuje majetkovou ú ast
ve výši 1 301 tis. K , která byla získána v roce 1992 delimitací státního podniku Vodní zdroje Praha.
Tato firma v podstat neexistuje, firma Vodní zdroje Holešov a.s. nedisponuje žádnými jejími ú etními
doklady a s jejími špan lskými zástupci nelze navázat žádný kontakt. Vzhledem k této skute nosti
oce uji tuto majetkovou ú ast v nulové cen .
(v tis.K )
Podíly v ovládaných a ízených osobách
Podíly v jednotkách pod podstatným vlivem
Jiný dlouhodobý finan ní majetek
DFM celkem
Ú etní hodnota
Ocen ná hodnota
Brutto
Netto
833
833
44
1 301
1 301
0
0
0
0
2 134
2 134
44
Dlouhodobý hmotný majetek oce uji ástkou 44.000,-K .
4.4. OCEN NÍ ZÁSOB
Zásoby p edstavující materiál, nedokon enou výrobu a polotovary se do ocen ní p ebírají v plné její
netto ú etní hodnot . Zásoby zboží do ocen ní zahrnuji ve výši sou inu jejich ú etní hodnoty a
koeficientu ve výši 0,96, zohled ující pr m rnou obchodní marži realizovanou p i prodeji zboží a
výrobk , stanového jako podíl provozního hospodá ského výsledku a výkon ke dni ocen ní.
Zásoby
(v tis. K )
Materiál
Nedokon ená výroba a polotovary
Výrobky
Zboží
Zásoby celkem
Ú etní hodnota
Brutto
Netto
4 221
660
0
55
4 936
Ocen ná hodnota
4 221
660
0
55
4 936
Hodnota zásob v pen žním vyjád ení p edstavuje ástku 4,934.000,-K .
Strana 40
4 221
660
0
53
4 934
4.5. OCEN NÍ POHLEDÁVEK
K 31.10.2005 eviduje firma 24 pohledávek z let 1994 až 2002 po lh t splatnosti ve výši 3 045 927 K ,
jejichž úhrada je ze strany dlužníka velmi problematická a p edpokládá se, že tyto úhrady nebudou
provedeny, p estože byly soudn vymáhány. V tšinou se jedná o úhrady za sana ní a jiné technické
práce. Tyto pohledávky jsou ú etn , p íp. da ov odepsány. Problematickou pohledávkou je nesplacení
ásti prací z roku 2003 za nápravu ekologických škod na akci Hala Sazka firmou Quonex Real a.s. ve
výši 17 080 540 K splatnou v lednu 2004. P es n kolikerá upozorn ní a jednání s majiteli firmy není
doposud tato pohledávka uhrazena.
Nominální hodnota pohledávek z obchodního styku a jiných pohledávek byla snižována v závislosti na
intervalu p esahujícím dobu splatnosti, a to podle kritérií všeobecn používanými bankovními ústavy
k tvorb rezerv na své pohledávky. Pohledávky po splatnosti více než 365 dn p edstavují taktéž
garance z provedených prací, jejich tržní hodnota je odhadována ve výši 70% jejich ú etní hodnoty.
Ostatní poskytnutí zálohy jsou do ocen ní zahrnuty ve výši 90% ú etní hodnoty, jiné pohledávky a
dohadní ú ty aktivní ve výši 50% ú etní hodnoty, pon vadž tato korekce zahrnuje rizika spojená
s úhradou.
Pohledávky
standardní
sledované
nestandardní
pochybné
ztrátové
Stát – da ové pohledávky
Ostatní poskytnuté zálohy
Dohadné ú ty aktivní
Jiné pohledávky
Pohledávky celkem
po splatnosti
[ dny]
ve splatnosti + do 30 dn po splatnosti
více než 30 dn a mén než 91 dn
více než 361 dn
Nominální
Koef. Ocen ná
hodnota
hodnota
[ tis. K ]
[ tis. K ]
17 827 1,00
17 827
496 0,95
471
1 561 0,80
1 249
3 093
6 185 0,50
69 910
36 314
3 173 1,00
3 173
5 983
0,9
5385
22
0,5
11
186
0,5
93
105 343
67 615
Korigovaná výše pohledávek p edstavuje ástku 67,615.000,-K .
4.6. OCEN NÍ FINAN NÍHO MAJETKU
Finan ní majetek sestává z pen žních prost edk uložených v pokladn , bankovních ú tech a
krátkodobých cenných papír . Peníze uložené v pokladn a na bankovních ú tech neupravuji a uvažuji
v plné ú etní výši.
Finan ní majetek
(v tis. K )
Peníze
Ú ty v bankách
Krátkodobé cenné papíry a podíly
Finan ní majetek celkem
Ú etní hodnota
Brutto
Netto
147
25 878
0
26 025
Ocen ná hodnota
147
25 878
0
26 025
Korigovaná výše finan ního majetku p edstavuje ástku 26,025.000,-K .
Strana 41
147
25 878
0
26 025
4.7. OCEN NÍ OSTATNÍCH AKTIV
Oce ovaná spole nost ve svém ú etnictví eviduje náklady p íštích období a p íjmy p íštích období.
Položky asového rozlišení byly p epo teny na jejich sou asnou hodnotu pomocí diskontní míry na
úrovni náklad na vlastní kapitál po období, ke kterému se vztahují.
Ostatní aktiva
(v tis. K )
Náklady p íštích období
Komplexní náklady p íštích období
P íjmy p íštích období
asové rozlišení
Ú etní hodnota
Brutto
Netto
560
0
0
560
Ocen ná hodnota
560
0
0
560
496
0
0
496
Ostatní aktiva zahrnuji do ocen ní v celkové hodnot 496.000,-K .
4.8. OCEN NÍ ZÁVAZK
Krátkodobé a dlouhodobé závazky, krátkodobé bankovní úv ry a výdaje p íštích období jsou do
ocen ní p evzaty ve výši její ú etní hodnoty. Rezervy na opravu dlouhodobého hmotného majetku (§7
zákona o tvorb rezerv na opravu DHM) mají charakter vnit ních závazk a je t eba je rozpustit do
vlastního kapitálu. Avšak aby byla da ov uznatelná, je t eba po ítat s reálným da ovým závazkem.
Závazky
(v tis. K )
Rezervy
Bankovní úv ry
asové rozlišení
Celkem
Ú etní hodnota
Ocen ná hodnota
17 089
21 593
23 553
428
-37
62 606
Závazky zahrnuji do ocen ní v celkové hodnot 49,975.000,-K .
Strana 42
4 438
21 593
23 553
428
-37
49 975
5. SUBSTAN NÍ HODNOTA NA AKCII
Substan ní hodnota na akcii p edstavuje pom rnou ást ocen ného majetku poníženého o závazky
p ipadající na 1 akcii.
MAJETEK
Dlouhodobý majetek
- pozemky
- stavby
- movitý majetek
- jiný dlouhodobý hmotný majetek
- nedokon ený dlouhodobý hmotný majetek
- poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
- oce ovací rozdíl k nabytému majetku
- podíly v ovládaných a ízených osobách
- podíly v osobách pod podstatným vlivem
- ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly
- jiný dlouhodobý finan ní majetek
Ob žná aktiva
Zásoby
Pohledávky
Finan ní majetek
Ostatní aktiva
ZÁVAZKY
Rezervy
Ostatní závazky
ISTÝ OBCHODNÍ MAJETEK
Základní kapitál
Nominální hodnota akcie
Substan ní hodnota na akcii
125 629
26 560
543
25 973
44
98 574
496
( v tis. K )
1 522
8 884
12 360
3 150
57
0
0
44
0
0
0
4 934
67 615
26 025
49 975
75 654
1 132 K
4 438
21 593
23 553
428
-37
66 809
1 000
Hodnota 1 akcie spole nosti Vodní zdroje Holešov stanovená substan ní metodou iní 1 132,-K .
Strana 43
6. METODA ZJIŠ OVÁNÍ LIKVIDA NÍ HODNOTY
Likvida ní hodnota spole nosti spo ívá ve zjišt ní hodnoty majetku k ur itému asovému okamžiku, kdy
se p edpokládá, že spole nost ukon í svoji innost a z tohoto pohledu budou jednotlivá aktiva
rozprodána a veškeré závazky spole nosti splaceny. Likvidace podniku m že probíhat r znou rychlostí
a intenzitou. Rychlost je dána asovým obdobím, které bude likvidátor pro rozprodej podniku
pot ebovat. Intenzitou se rozumí míra rozd lení podnikového majetku na ásti, které pak mohou být
s nejv tší výhodou rozprodány. Podstatné také je, zda likvidace podniku probíhá pod vn jším tlakem,
p edevším v itel nebo zda se jedná o likvidaci dobrovolnou. Lze p edpokládat, že likvida ní hodnota
pod tlakem bude podstatn nižší než likvida ní hodnota za podmínek ízeného rozprodeje z hlediska
výhodnosti.
Vlastní likvida ní hodnota plyne dle rychlosti likvidace z p íjm prodeje majetku ponížených o náklady
na likvidaci:
+
P íjmy z prodeje majetku
Pokud se o ekává, že rozprodej potrvá ur itou dobu, nebo se p edpokládá postupný rozprodej majetku,
je t eba po ítat sou asnou hodnotu z prodeje majetku
-
Výdaje
• na vyrovnání dluh
• na úhradu náklad na likvidaci
±
Pokud podnik pokra uje n jakou dobu v innosti, je t eba kalkulovat ješt b žné podnikové
p íjmy a výdaje, p ípadn i p echodn nezbytné investi ní výdaje
U p íjm z prodeje jednotlivých složek majetku je uplat ována srážka z jeho hodnoty podle druhu
majetku v závislosti na rychlosti a mí e intenzity likvidace. ím více by bylo nutné do hodnoty
zakalkulovat rychlý prodej nebo ur itý vn jší tlak, tím více by byly prodejní ceny a následn hodnota
podniku nižší.
P i kalkulaci náklad na likvidaci je t eba vzít v úvahu i položky, které vznikají až v d sledku likvidace.
Pat í sem p edevším závazky plynoucí ze sociálních nárok zam stnanc podniku (odstupné p i
propoušt ní apod.) a náklady spojené s vlastním odprodejem, p ípadn i fyzickou likvidací majetku.
Rovn ž je t eba pamatovat na již zmín ný faktor asu a kalkulovat sou asnou hodnotu pen žních tok
spojených s likvidací.
Postup likvidace podniku vyplývá podle zákona a m že jej provád t pouze likvidátor. Tím je osoba, na
niž p echází p sobnost statutárního orgánu v rozsahu omezeném na likvidaci spole nosti.
Obsah práce likvidátora se dá specifikovat do následujících krok :
•
oznámení a zve ejn ní vstupu spole nosti do likvidace, p echod pravomocí na likvidátora a
registrace likvidace i likvidátora v obchodním rejst íku; spole nost ozna uje název firmy spolu s
dov tkem "v likvidaci"; k datu likvidace je sestavována mimo ádná ú etní záv rka, která
p edchází den vstupu do likvidace, ke kterému likvidátor sestavuje tzv. zahajovací likvida ní
rozvahu; faktické p edání se realizuje na bázi mimo ádné inventarizace
Strana 44
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
sestavení zahajovací likvida ní ú etní záv rky
soupis aktiv a pasiv s akcentem na položky neobsažené v rozvaze
sestavení rozpo tu a plánu likvidace
ešení pracovn právních záležitostí
jednání s ú ady a bankami
jednání s obchodními partnery, úpravy, resp. dodatky ke smlouvám
prodej majetku (ve ejná dražba, ve ejná sout ž, p ímý prodej, apod.)
likvidace pohledávek (odkupem nebo cestou upomínek, osobního jednání apod.)
vypo ádání odvod , daní a poplatk
splácení úv r a vypo ádání ostatních v itel
p edložení zprávy o pr b hu likvidace v okamžiku, kdy jsou uhrazeny veškeré závazky
likvidované spole nosti a zbývá pouze likvida ní z statek
návrh rozd lení likvida ního z statku mezi akcioná e a p edložení návrhu ke schválení valné
hromad ; k témuž dni je sestavována likvidátorem mimo ádná ú etní záv rka
zpracování zprávy o pr b hu likvidace a návrh rozd lení likvida ního z statku v etn
p ípadného zdan ní; likvidátor sestavuje seznam akcioná a vyplácí likvida ní z statek (viz
§75a obchodního zákoníku); pokud v období rozd lování likvida ního z statku nenastanou
žádné výsledkové operace, není nutno sestavovat ú etní záv rku ke dni podání návrhu na
výmaz z obchodního rejst íku
spole nost kon í výmazem z obchodního rejst íku, likvidátor o n j musí požádat do 30 dn od
skon ení likvidace; k tomuto dni sestavuje také kone nou ú etní záv rku, která tvo í sou ást
p ílohy k žádosti o výmaz z obchodního rejst íku
6.1. OCEN NÍ MAJETKU LIKVIDA NÍ METODOU
U jednotlivých složek majetku byla uplatn na srážka z její hodnoty podle druhu majetku, poté proveden
výpo et náklad na likvidaci a výsledn zjiš ována likvida ní hodnota.
6.1.1. DLOUHODOBÝ MAJETEK
6.1.1.1. DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK
Dlouhodobý nehmotný majetek je obtížn zpen žitelný, a tudíž do ocen ní byl zahrnut ve výši 10% jeho
z statkové ceny.
6.1.1.2. DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK
U pozemk a staveb pro p ípad likvidace byla uplatn na srážka ve výši 20% z jejich ú etní hodnoty a u
samostatných v cí movitých z d vodu jeho odepsanosti a prodejnosti 50%. Jiný dlouhodobý majetek
byl likvida n ocen n 75% jeho ú etní hodnoty. Nedokon ený dlouhodobý majetek by mohl najít kupce
velmi obtížn , tudíž byl ocen n 20 % jeho ú etní hodnoty.
6.1.1.3. DLOUHODOBÝ FINAN NÍ MAJETEK
Likvida ní hodnota dlouhodobého finan ního majetku je odhadována na úrovni 100% jeho tržní
hodnoty.
Strana 45
6.1.2. OB ŽNÁ AKTIVA
6.1.2.1. ZÁSOBY
P edpokládá se, že zásoby materiálu i zboží jsou vcelku prodejné, proto u tohoto druhu majetku byla
uplatn na srážka ve výši 30% z jeho tržní hodnoty. Výt žnost z prodeje nedokon ené výroby je
odhadována na úrovni 40 % jeho ú etní hodnoty.
6.1.2.2. POHLEDÁVKY
U pohledávek z obchodního styku byla uplatn na riziková a likvida ní srážka je výši 30%; u
poskytnutých záloh srážka ve výši 10% a u dohadných ú t aktivních a jiných pohledávek 20%. U
pohledávek za státem nebyla uplatn na žádná srážka.
6.1.2.3. KRÁTKODOBÝ FINAN NÍ MAJETEK
Pen žní prost edky v pokladn a na bankovních ú tech, krátkodobý finan ní majetek byl ocen n tržní
hodnotou bez srážek.
6.1.2.4. OSTATNÍ AKTIVA
Likvida ní hodnota ostatního majetku je odhadována na úrovni 70% jeho tržní hodnoty.
6.1.3. ZÁVAZKY
Závazky oce ované spole nosti byly ocen ny jejich tržní hodnotou.
MAJETEK
Pohledávky za upsaný a nesplacený kapitál
Dlouhodobý majetek
Ob žná aktiva
Zásoby
Pohledávky
Finan ní majetek
Ostatní aktiva
95 974
0
16 977
78 650
347
ZÁVAZKY
Rezervy
Ostatní závazky
ISTÝ OBCHODNÍ MAJETEK
54
16 879
44
3 256
49 370
26 025
49 975
45 999
4 438
21 593
23 553
428
-37
6.2. DISKONTNÍ MÍRA
Diskontní míru ur ujeme za základ výnosnosti, kterou investor o ekává s p ihlédnutím k riziku.
Investor v nárok na výnosnost, která by byla p im ena riziku, je vyjád ením náklad na kapitál
z hlediska podniku, který tento podnik p ijímá. Vzhledem k tomu, že oce ovaný podnik neuplat uje
financování cizími úro enými zdroji a využívá pouze vlastního kapitálu, použiji pro stanovení diskontní
míry jako výši náklad na vlastní kapitálu ve tvaru
Strana 46
nv
kde
= rf
+
koeficient beta . RPT + RPZ + rsc + rl
rf
RPT
RPZ
rsc
rl
k beta
výnosnost zcela nerizikových finan ních aktiv (státních dluhopis
riziková prémie trhu
riziková prémie zem
p irážka za menší spole nost
p irážka za likviditu
vyjad uje citlivost výnosnosti akcií oce ovaného podniku na
celého trhu, m ené burzovním indexem
rf (aktuální výnosnost 10letých vládních dluhopis USA)
Beta nezadlužené pro Water Treatment Systems
Riziková prémie kap. trhu USA (pr m r 1926-2004)
Rating eské republiky
4,6%
0,72
4,84%
A1
Riziko selhání zem (prémie USA dluhopis Baa1 oproti AAA)
Odhad pom ru rizikové prémie u akcií oproti dluhopis m
Riziková prémie zem
Inflace USA
Inflace R
Riziková prémie zem opravená o rozdíl v inflaci
1,0%
1,5
1,5%
2,4 %
1,8%
0,9%
Riziková p irážka za menší spole nost – odhad
Riziková p irážka za menší likviditu vlastnických podíl
Pom r cizího a vlastního kapitálu u oce ovaného podniku
Da ová sazba
Beta zadlužené
Náklady vlastního kapitálu
)
zm ny
4%
0%
1%
26%
0,7253
13,01%
6.3. NÁKLADY NA LIKVIDACI
P edpokládá se, že likvidace podniku potrvá 2 roky a vyžádá si náklady na odstupné, odm nu
likvidátorovi, právní a da ové služby, vedení ú etnictví a provedení auditu, da ové náklady a ostatní
náklady.
( v tis. K )
5 539
2 929
1 200
500
360
100
250
200
NÁKLADY NA LIKVIDACI
Odstupné
Odm na likvidátora
Právní a da ové služby
Vedení ú etnictví
Audit
Da z p evodu nemovitostí
Ostatní
Strana 47
6.4. VÝPO ET LIKVIDA NÍ HODNOTY
Likvida ní hodnota je stanovena jako rozdíl istého obchodního majetku (tj. zpen žená aktiva –
uhrazené závazky) a náklad na likvidaci. Takto vypo tená likvida ní hodnota byla diskontována
diskontní sazbou ve výši náklad na vlastní kapitál 13,01% po p edpokládanou dobu 2 let trvání
likvidace.
( v tis. K )
istý obchodní majetek
Náklady na likvidaci
Likvida ní hodnota
Délka trvání likvidace v letech
Diskont
Sou asná hodnota likvida ní hodnoty
Po et akcií v základním kapitálu
Po et vlastních akcií
P epo tený po et akcií v základním kapitálu
Sou asná hodnota likvida ní hodnoty v K na 1 akcii NH = 1000 K
45 999
5 539
40 460
2
13,01%
31 681
66 809
0
66 809
474
Hodnota akcie spole nosti Vodní zdroje Holešov a. s. stanovená likvida ní metodou iní 474,-K .
Strana 48
7. SHRNUTÍ METOD OCEN NÍ
Pro ú ely ocen ní akcií spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. byla použita metoda zjiš ování
substan ní hodnoty a proveden výpo et likvida ní hodnoty. Výsledkem ocen ní jsou tyto díl í výsledky
Substan ní hodnota
1 132
K /akcie
Likvida ní hodnota
474
K /akcie
Použitými díl ími metodami bylo dosaženo rozdílných výsledk ocen ní. Výsledek ocen ní zjišt ný
substan ní metodou má velmi nízkou vypovídací schopnost, p edstavuje hodnotu náklad na
znovupo ízení podniku v jeho sou asném stavu. Metoda vyjad uje statický pohled na hodnotu majetku a
závazk , na který akcioná i nep ímo dosahují p es své akciové podíly. To ovšem neznamená, že
vlastník m že v kterémkoliv okamžiku sv j akciový podíl „prom nit“ v likvidní finan ní prost edky, jejichž
objem by odpovídal jeho substan ní hodnot akciového podílu.
Vzhledem k tomu, že investice do tohoto druhu majetku neposkytuje požadovaný výnos je t eba
spat ovat hodnotu spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. v jeho likvida ní hodnot . Odráží tak pohled
investora, který chce vystoupit ze své investice, aby prom nil sv j akciový podíl v likvidní prost edky.
Tuto metodu považuji v tomto ocen ní za jedinou p im enou a relevantní, pon vadž respektuje
asovou hodnotu likvida ního z statku, který zpen žením majetku v p im eném asovém horizontu
akcioná obdrží za obvyklých náklad na likvidaci.
8. KOREKCE P EDB ŽNÉHO OCEN NÍ
Významným faktorem p i ocen ní balíku akcií je jeho velikost odrážející podíl na hlasovacích právech, a
tím i podíl na ízení podniku. Mezinárodní ú etní standardy rozlišují kontrolu nad podnikem a podstatný
vliv v podniku.
Kontrolou nad podnikem se rozumí „moc ídit finan ní a provozní politiku podniku tak, aby bylo
dosaženo užitku z jeho innosti“. Kontrolu lze zajistit bu držením více než jedné poloviny hlasovacích
práv nebo držením podstatného podílu hlasovacích práv dopln ného pravomocí ídit finan ní a
opera ní politiku podniku. Kontrola zahrnuje tato hlavní práva:
1.
2.
3.
4.
ur ovat strategii podniku,
rozhodovat o personálním obsazení vedení podniku a jeho obm nách,
rozhodovat o stálých aktivech podniku a dlouhodobém financování,
rozhodovat o p ípadných spojeních (slou eních, splynutích), zm nách právní formy a likvidaci
podniku,
5. rozhodovat o dividendách
Podstatným vlivem se rozumí „ú ast na rozhodnutích o finan ní a provozní politice podniku“. Je
možno jej dosáhnout vlastnictvím akcií (zpravidla 20 až 50 %), prost ednictvím stanov nebo pomocí
dohod.
Obchodní podíl, který umož uje kontrolu spole nosti nebo podstatný vliv na spole nost, má
samoz ejm v tší hodnotu než podíl minoritní. V p ípad ocen ní minoritního podílu je t eba uplatnit
srážku z hodnoty akcie ur ené výnosovou metodou.
Strana 49
Oce ovaná spole nost je v pozici ovládané osoby, oce ovaný balík 10 417 ks akcií (tj. 15,59%
základního kapitálu) p edstavuje minoritní podíl. Vzhledem k tomu, že jako výsledná oce ovací metoda
byla zvolena metoda zjiš ování likvida ní hodnoty, nebude odpo ítávána žádná srážka za v dražb
nabízený balík akcií. D vodem toho je skute nost, že likvidací firmy obdrží každý vlastník akcií stejný
likvida ní z statek na akcii bez ohledu na množství vlastn ných akcií.
Hodnotu akcie spole nosti Vodní zdroje Holešov a.s. stanovenou metodou likvida ní hodnoty jsem
odhadl ve výši 474,-K .
Strana 50
9. ZÁV R
Ú elem tohoto posudku je odhadnout cenu p edm tu dražby v míst a ase obvyklé ve smyslu
ustanovení §13 odst.1 zák. . 26/2000 Sb., o ve ejných dražbách v platném zn ní. P edm tem posudku
je ocen ní akcií vydaných spole ností Vodní zdroje Holešov a.s., se sídlem Tovární 1423, Holešov,
PS : 769 01, I : 469 00 021. Ocen ní p edm tných akcií je provedeno ke dni 31. íjna 2005. P i
zvážení všech p edpoklad a skute ností v posudku obsažených považuji za cenu obvyklou ástku
474,-K
(slovy:--- ty istasedmdesát ty ikoruny eské---)
za 1 akcii v nominální hodnot 1000,-K
4,937.658,-K
(slovy:--- ty imilionydev tsett icetsedmtisícšestsetpadesátosmkorun eských---)
za 10 417 akcií v celkové nominální hodnot 10,417.000,-K
V Uherském Hradišti dne 23. února 2006
Ing. Libor Bu ek
Pr myslová 899
686 01 Uherské Hradišt
Znalecká doložka
Znalecký posudek jsem podal jako znalec jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu v Brn ze dne
7.6.1999 .j.Spr. 3572/98 pro základní obor ekonomika, odv tví ceny a odhady se specializací cenné
papíry.
Znalecký úkon je zapsán pod po . . 145 – 4/2006 znaleckého deníku.
Strana 51
SEZNAM P ÍLOH
1. VÝPIS Z OBCHODNÍHO REJST ÍKU SPOLE NOSTI Vodní zdroje Holešov a.s.
2. ROZVAHA A VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY k 31. íjnu 2005
3. Ú ETNÍ VÝKAZY SPOLE NOSTI ZA ROK 2004
6. FINAN NÍ PLÁN SPOLE NOSTI Vodní zdroje Holešov a.s. na období let 2005 - 2010
7. FINAN NÍ ANALÝZA SPOLE NOSTI Vodní zdroje Holešov a.s.
8. P EHLED OBCHOD S AKCIEMI SPOLE NOSTI Vodní zdroje Holešov a.s. v RM – SYSTÉMU
Strana 52

znalecký posudek - FINANCE Zlín, as

Transkript

Podobné dokumenty

ZLK072_oznameni ( 432 kB )

ig, gt - Ústav geotechniky

regio unor 2013:Sestava 1.qxd

regio kveten 2013 web:Sestava 1.qxd

Znalecký posudek ubytovna Hady č. 112-010