Zpravodaj ČESKÝ GRANÁT 01/2012

Zpravodaj Občanského sdružení Český
granát a Městského úřadu v Třebenicích
ČESKÝ GRANÁT
2012
Silvestrovský ohňostroj 31. 12. 2012
Třebenice, Paříkovo náměstí
Autor fotografie: Hana Husáková
ZIMNÍ VYDÁNÍ, LEDEN 2012
SLOVO ÚVODEM
Vážení občané a čtenáři,
využíváme tohoto zimního čísla ke shrnutí akcí Zastupitelstva Města
Třebenice za první volební rok – 2011. Ne všechno, co jsme měli v plánu, se povedlo
zrealizovat, protože bylo nutné řešit nepředvídané opravy a s tím spojené výdaje.
Nemohli jsme ani vyhovět všem přáním občanů, a to především z finančních důvodů.
Přesto si myslíme, že se podařilo udělat dost práce.
Takže pojďme k přehledu vybraných větších akcí:
1. Získaná dotace na výměnu oken na 2. stupni ZŠ ve výši 212 000,- Kč, město doplatí
se svého rozpočtu 764 820,- Kč.
2. Získaná dotace na rekonstrukci pomníku Jana Nepomuckého v Lipé ve výši
200 000,-, město k této částce ze svého rozpočtu uhradilo 238 900,- Kč.
3. Máme vypracovanou projektovou dokumentaci na zateplení včetně energetického
auditu zdravotního střediska za 60 000,-Kč a budeme žádat o dotaci na realizaci.
4. Pracuje se na projektové dokumentaci – a) na zateplení mateřské školy, b) vodovod
Teplá a c) pasport a zateplení budovy městského úřadu ve výši 1 620 000,- Kč. Město
z této částky zaplatí 7,5%, ostatní bude hrazeno z dotace.
5. Byla zrekonstruována střecha na stodole „ Na Kopečku“ v celkové výši 128 059,s použitím krytiny ze zdravotního střediska.
6. Z menších akcí se podařilo vymalovat sál na městském úřadě, vymalovat a důstojně
vyzdobit vnitřní prostor ve smuteční kapli na starém hřbitově, opravit části zdi okolo
třebenického hřbitova, opravit a vymalovat prostory podchodu v Masarykově ulici.
7. Naši pracovníci údržby opravili hřbitovní zeď a kapličku na hřbitově v Lipé.
Údržba hřbitovů včetně oprav a odvozu odpadu stála město celkem 115 652,- Kč.
8. Podařilo se zakoupit starší nákladní vozidlo AVIA A75 - nosič kontejnerů s novým
kontejnerem za 324 000, - Kč.
9. Do místních částí např. do Kololeče, Teplé byly zakoupeny zahradní stůl s lavicemi,
obce byly dovybaveny novými kontejnery na PET lahve a sklo.
10. Do města byly pořízeny kontejnery na elektroodpad a koše na psí exkrementy za
45 782,- Kč.
11. Byla opravena řada chodníků ve městě (především pracovníky údržby města) a
některé části silnic i v místních částech.
12. Opravili jsme střechu nad WC v Muzeu českého granátu, kam zatékalo a střechy
nad kotelnou MŠ a ŠJ – cca 75 000,- Kč.
13. Byl zrestaurován pomník Dr. V. Paříka na Paříkově náměstí včetně úpravy zeleně
okolo pomníku cca za 41 000,- Kč.
14. Máme novou autobusovou zastávku v Dlažkovické ulici za 64 140,- Kč včetně
dopravy.
15. Volné prostory ve ZS (bývalé dětské středisko) jsme využili pro zřízení 4
provozoven, které mají nainstalovány oddělené vodoměry a elektroměry, opraveny
byly odpady, místnosti byly vymalovány, natřeny vnitřní dveře a radiátory,
v některých částech bylo položeno nové linoleum, byly vyměněny vchodové dveře.
Celková částka činí 389 872,- Kč.
16. Byla provedena oprava čističky odpadních vod v Medvědicích (tlakové čištění,
likvidace a odvoz kalů, zaočkování, klempířské práce, zednické práce, posudky, el.
energie) celkem za cenu 156 200,- Kč.
17. Opravena byla kanalizace u hasičské
zbrojnice za 73 000,- Kč.
18. Silnice ve Žlábkově ulici k ČOV včetně
odvodu dešťové vody byla vydlážděna - cena
896 476,- Kč včetně DPH. Vzhledem k vysoké prašnosti této silnice, kdy zde navíc
projíždějí denně fekální vozy a zemědělské stroje, byla tato investice do výstavby
našich komunikací prioritní a znamená velkou úlevu pro místní obyvatele.
19. Oprava elektroinstalace v šatnách na fotbalovém hřišti za 62 571,- Kč a
vybudování studny za 55 500,- Kč, která zásobuje sprchy sportovců a obstará zalévání
travnaté plochy hřiště .
20. Oprava prohnilého potrubí v části zdravotního střediska za 68 000,- Kč
21. Máme vypracovaný povodňový plán pro město a místní části za 25 000,- Kč, pro
který jsme připravovali řadu podkladů. S Povodím Ohře jsme prošli koryto Modly a
projednali zajištění bezpečného průtoku Modly. Město má od letoška stanovenou
povodňovou komisi.
22. Nechali jsme vypracovat pasport veřejného osvětlení, který obsahuje přesný popis
(stav, počet…) světel. Rádi bychom údržbu celého systému osvětlení zadali vybrané
firmě ve výběrovém řízení.
O dalších akcích by čtenáře měli informovat předsedové komisí a osadních
výborů v příštím čísle Zpravodaje.
Zastupitelstvo pracovalo mimo běžné povinnosti na vytvoření Strategického
plánu rozvoje města, čímž jsme získali orientační plán akcí ve městě a v místních
částech a možnosti realizace. Občané dostali příležitost podílet se na zadání územního
plánu a na vytvoření podkladů pro projekt na řešení nevyužitého prostoru u
zdravotního střediska.
Ve městě probíhá řada akcí organizovaných nejen našimi komisemi, ale
převážně sdruženími, skupinami občanů, organizacemi, které jsou rovněž
podporovány z městského rozpočtu.
V příštím roce chceme pokračovat v sekání trávy vlastními silami už i na
obcích. Chvíli nám trvalo, než jsme našli optimální způsob sekání a navíc již díky nové
Avii máme možnost převážet traktůrek na sekání i do místních částí.
Děkujeme touto cestou za spolupráci všem, kteří nám pomáhají třeba tím, že
ihned neanonymně hlásí nutné opravy či jiné nedostatky, kteří nezištně organizují
akce pro ostatní nebo pracují v komisích, výborech, zastupitelstvu. Přejeme hodně
zdraví, sil a štěstí.
PaedDr. Martina Patrovská,
starostka
Ing. Eva Hajná, místostarostka
PLÁNY KULTURNÍ KOMISE
V roce 2012 bychom se měli tradičně sejít na jarmarcích, které si drží stále
vysoký počet návštěvníků. Velikonoční jarmark plánujeme na 31. 3. 2012, což je
týden před velikonočními svátky. Pokusíme se vytvořit novou tradici koncertů
s názvem „ Kostely znějící“. V letošním roce bychom rádi rozezvučeli kostel na
Sutomi, Muzeum českého granátu a v prosinci kostel na Paříkově náměstí.
Nezapomeneme ani na děti v červnu a na malou silvestrovskou oslavu na
náměstí. Pokud budou potřebovat pomoct místní části s kulturními akcemi, rádi jim
vyjdeme vstříc.
Další novou akcí by mohla být Mikulášská zábava pro děti a tzv. Třebenický
úklid, kdy by si mohl kdokoliv ze zájemců zkusit prodat na náměstí u stolku za
minimální cenu věci, které doma nepotřebuje a překáží mu – hrníček, knihu,
poličku…fantazii se meze nekladou.
V roce 2012 se naopak rozloučíme s tradicí městských plesů. Myslíme si, že
taneční zábavy jiných organizací tuto oblast spolehlivě pokrývají.
Akce jako setkání seniorů a rybářské závody bychom předali na zvážení do
jiných komisí, které mají k problematice blíže a nejsou tak vytížené.
Přejeme všem občanům do roku 2012 hodně zábavy a vzájemných setkání na
městských akcích.
Za kulturní komisi Martina Patrovská
DĚTSKÝ MAŠKARNÍ BÁL
Dne 11. 3. 2012 od 14.00 hodin pořádá SDH Třebenice společně s o. s. Třebenické
svítání
v Sokolovně Dětský maškarní bál. Podrobnosti na plakátech.
NEJEN O MIKULÁŠSKÉ NADÍLCE
V KOLOLEČI
Vážení čtenáři,
pravidelně Vás informujeme o dění společenských a
sportovních akcí z místní části Kololeč, nebude tomu ani tentokrát jinak.
24.9.2011 jsme měli posezení u selátka, kde byly mimo masíčka i dobrůtky od
místních žen. První říjnový víkend proběhl turnaj ve stolním tenise. V sobotu se utkaly děti a
v neděli dospělí. 15. října se pod altánem na návsi sešli občané Kololeče na pozvání
novomanželů Krausových. Novomanželům byla předána gratulace k uzavření sňatku a malý
dárek. Dobrá nálada u „svatebního stolu“, který připravili novomanželé, vydržela až do
pozdního večera.
Jak je již pravidlem společně uctíváme
Památku zesnulých, kdy 30. 10. 2011 byla
uspořádána Dušičková bohoslužba, kterou
celebroval pan farář Mons. Tomasz Dziedzic.
Při následném posezení byla přítomným
manželům Oldřichovi a Miloslavě Rausovým
předána gratulace a dárek k Diamantové
svatbě.
19. 11. byla příprava obce na zimu
Podzimní brigádou. Hrabalo se listí, pohnojil
trávník, zabudovaly se patníky na okrasný
záhon u kapličky, zametla se silnice od
nečistot. Na závěr si všichni pochutnali na kafíčku a specialitách kololečských hospodyněk.
V neděli 4. 12. jsme se v 15 hodin sešli
a společně ozdobili a rozsvítili vánoční
stromeček. Na naší náves byl den předem
ukotven darovaný smrk, na který byl
nainstalován světelný řetěz. Každý si s radostí
přidělal svou donesenou ozdobu. Předem byla
vyhlášena soutěž pro děti „O nejkrásnější
ozdobu“. Této soutěže se zúčastnilo 5 dětí.
Tvůrci těch nejhezčích ozdob byli odměněni
sladkostmi. V podvečer jsme se opět sešli a
očekávali vzácnou návštěvu, kterou nebyl
nikdo jiný než Mikuláš, Anděl a čerti. Čekání
jsme si zkrátili ochutnávkami dobrot, které každý přinesl. Na zahřátí byl pro děti připraven
čaj a pro dospělé svařák. Každé děcko, ale i dospělí netrpělivě vyhlíželi návštěvu a nakonec se
všichni dočkali. Mikuláš s Andělem každému
zúčastněnému dítěti předali za básničku nebo
písničku balíček se sladkostmi. Protože k návštěvě
patřili i čerti, neobešlo se předání mikulášských
balíčků i přes velké hrdinství bez strachu a pláče.
1. ledna 2012 v 0.10 hodin jsme se sešli,
popřáli si a připili do Nového roku. Poté byl ke
zhlédnutí nádherný Kololečský ohňostroj.
Děkujeme všem kololečským občanům za
účast na brigádách, společenských i sportovních
akcích v roce 2011. Také děkujeme vedení města za
podporu a spolupráci.
Všem čtenářům přejeme v nastávajícím roce pevné zdraví, štěstí, hodně pracovních i
osobních úspěchů a elánu.
Za Osadní výbor Kololeč Lenka Veselá
JAN NEPOMUCKÝ JE OPĚT NA MÍSTĚ
Po náročném restaurování se vrátil na své
místo v Lipé svatý Jan Nepomucký. Má za sebou
docela pohnutou historii, kdy jsme ho dohledávali,
protože byl nějakou dobu dokonce nezvěstný.
Konečný stav po shromáždění všech částí sochy byl
nevábný: zbytek „něčeho“, otlučený podstavec, nevýrazná
socha bez hlavy a různých částí. Restaurátorské práce
přišly celkem na 438 900,- Kč. Městu Třebenice se
podařilo získat 200 000,- Kč z Programu na záchranu a
obnovu kulturních památek Ústeckého kraje rok 2011 a
zbytek uhradilo z rozpočtu.
Socha několik měsíců pobyla v ateliéru ak. sochaře
Vojtěcha Míči a výsledek již můžete posoudit sami. Směr
pohledu sochy Jana Nepomuckého vychází z historického
umístění a symbolických souvislostí, které jsou laikům
možná neznámé, nicméně odborník to ocení.
Martina Patrovská
PŮSOBENÍ HUDEBNÍHO MLÁDÍ V TŘEBENICÍCH
Základní umělecká škola Lovosice provozuje tři odloučená pracoviště
v Třebenicích, Třebívlicích a Velemíně. Výuka byla zahajována postupně od
roku 2000, který je také zahajovacím školním rokem
v Třebenicích. Tehdy zde začala vyučovat klavír, hudební
nauku a přípravnou hudební výchovu Olga Haufová a
k ní přibyl další učitel Kamil Kříž. Škola zde zapustila své kořeny
v podobě účinkování žáků v Muzeu českého granátu, při
městských slavnostech při vítání jara či zimy a začala hrát
skupina trubačů při pietních aktech odhalování pamětních desek a výročí přilehlých
třebenických osad.
V roce 2011 provedl ředitel ZUŠ radikální řez a rozloučil se
s Kamilem Křížem. V současné době zde vyučují čtyři učitelé. Vedle
zmíněné Olgy Haufové je to Ladislav Březnovský – dechové nástroje a
kytara, Vlastimil Barák – dechové nástroje a kytara a Petr Voborník –
kytara. Přirozený dorost je pěstován Olgou Haufovou (vedoucí pobočky)
v podmínkách místní mateřské školy u předškoláků pěti až šestiletých
s motivačním nástrojem klavír a zobcová flétna. Výuka je dostatečně
vybavena hudebními nástroji a notovým materiálem včetně počítačové
techniky.
Vedle účinkování v Muzeu českého granátu jsme poprvé v roce 2011 hráli
s dětmi koncert v kostele Narození Panny Marie, který bude pravidelně opakován
každé jaro. Děti z Třebenic a okolí jsou také zařazovány do koncertů v lovosickém sále
Bratrské jednoty baptistů, v KS Lovoš a v kostele Svatého Václava, dále se zúčastňují
Národní soutěže základních uměleckých škol a vedle výuky v nástrojové hře jdou
vedeny k chápání kultury jako širší součásti společenského života.
V současné době je zde na 60 žáků, výuka je umístěna
v prostorách základní školy v traktu školní družiny. Vedle
mateřské a základní školy patří poděkování též vedení města za vytváření
prostorových a technických podmínek, a to od samého počátku existence pobočky.
MgA. Jiří Lhotský
Ředitel ZUŠ Lovosice
PROBLEMATIKA ČOV MEDVĚDICE
Vážení občané,
vzhledem k problémům s čistírnou odpadních vod (ČOV) v Medvědicích
se město ve spolupráci s komisí pro životní prostředí ve zvýšené míře věnovalo tomuto
zařízení a všemu, co s tím souvisí. Po úřední linii skončila platnost povolení k vypouštění
odpadních vod z ČOV, bylo potřebné se zabývat kvalitou vody v návesním rybníku a zajistit,
aby fungování celého systému likvidace odpadních vod odpovídalo zákonným normám.
Výsledky posledních rozborů vzorků přečištěné vody nejsou dobré. Abychom zabezpečili
odbornou kvalitu a úroveň prací, požádali jsme firmu EKOS Hrnčíř o spolupráci. Tato firma
se podobnou problematikou zabývá a obvykle dosahuje dobrých výsledků.
Péči jsme věnovali i samotné budově, kde došlo ke stavební údržbě, opravám omítek
vnějších i vnitřních, zvýšení kapacity odvětrávání a opravě střechy. Při postupném a
opakovaném vyvážení kalů z ČOV jsme podle konkrétních zjištění opravovali technologické
zařízení, které nestíhá zpracovávat množství přitékající vody. Jednak se doplnily chybějící
naběračky, přenášející znečištěnou vodu, dále jsme odstranili průnik z nádrže se špinavou
vodou do vody čistěné nefunkčním otvorem s ventilem, který měl zajišťovat odtok při
extrémním náporu vody, nádrž byla opětovně zaočkována novou kulturou baktérií, které
zajišťují rozklad nečistot. Zůstává problém silného nátoku balastních vod, tj. vod, které by
v systému být neměly a které někde do nové části kanalizace natékají. Kontroly funkce
kanalizace byly prováděny i v nočních hodinách, kdy by teoreticky kanalizací neměla téci
téměř žádná voda. Abychom zjistili původ balastních vod, provedeme počátkem roku 2012
kamerové zkoušky, které mají problém lokalizovat. Pokud se to podaří a bude po zjištění
příčina odstraněna, kapacita ČOV by dle propočtů měla odpadní vody z připojené části obce
zvládnout. Kýženým cílem je získání nového povolení od vodoprávního úřadu s vyhovujícími
výsledky rozborů vod na výstupu.
Ohledně rybníka, kam natékají mimo přečištěných vod odpadní vody z domků mezi
ČOV a rybníkem, jsme provedli fyzickou kontrolu jejich napojení a způsobu likvidace
odpadních vod z těchto domácností. Vzhledem k předchozímu upozornění na kontrolu
naštěstí doložili majitelé doklady o vyvážení jímek v nedávné době, nicméně byly zjištěny
hrubé nedostatky, kdy z některých domů alespoň část odpadních vod odtéká starou
kanalizací přímo do rybníka. Majitelé těchto domů byli na problém upozorněni a vyzváni
k nápravě. Zákon nepřipouští, aby odpadní vody byly likvidovány jinak, než vyvážením
fekálními vozy z nepropustných jímek (žump), nebo odtokem přečištěných vod ze septiků,
doplněných pískovými filtry nebo odtokem přečištěných vod z domácích čistíren odpadních
vod. Záleží na tom, jak to mají jednotlivé domy zkolaudované. Zde vše v pořádku není,
nečistoty v rybníku to potvrzují. Máme v úmyslu rybník vyčistit a opravit, nejprve je však
nutné zamezit jeho dalšímu zanášení. Stěžovat si na smrad a přitom rybník zásobovat
vlastními nečistotami asi není ten nejlepší postoj. A odjinud, než z místních domácností tam
netečou. Věříme, že nebude nutné užívat zvýšeného úředního nátlaku a hrozeb vysokými
pokutami a že majitelé si věci ve vlastním zájmu uvedou v dohledné době do pořádku.
Kontrolovat to samozřejmě budeme.
Vše, co jsme zde uvedli, stálo a ještě bude stát město nějaké peníze. V roce 2011 bylo
na uvedené práce vynaloženo 156.200,- Kč. Tyto náklady se samozřejmě promítají i do výše
stočného. Pokud by občané, připojení na
kanalizaci místo toho museli pravidelně
vyvážet žumpy, zjistili by záhy, že náklady na
stočné zdaleka nedosahují těch, které by
vynaložili při placení fekálních vozů. Zeptat se
na to mohou například obyvatel jiných
místních částí, kde kanalizaci nemají. Věříme,
že v roce 2012 se podaří celý problém dořešit.
Za komisi životního prostředí
Josef Otradovec
Pracovník firmy EKOS pan Hrnčíř
při kontrole ČOV Medvědice
A JE HOTOVO! SUTOMSKÁ ZVONICE V NOVÉM ŠATĚ
V týdnu před vánocemi došlo k dlouho očekávané události, kterou bylo
převzetí opravené zvonice u kostela sv. Petra a Pavla na Sutomi vlastníkem, tj.
Římskokatolickou církví v zastoupení panem Záhejským, stavebním technikem
Litoměřického biskupství. Práci za účasti zástupce Odboru památkové péče
z Lovosic pana Paťchy předával majitel realizační firmy, pan Oravec z Litoměřic, jehož lidé
zde odvedli dobrou práci.
Zvonička má opravenou podezdívku a základní konstrukci, novou šindelovou střechu
s věžičkou, pokrytou mědí a ze tří čtvrtin nové prkenné opláštění. Zvon na svém místě zatím
není, neboť bylo odborníky zjištěno, že potřebuje nutnou opravu. Pokud se na tuto
rekonstrukci zvonu a jeho dubového závěsu seženou potřebné prostředky, bude po ošetření
navrácen na své místo a dle slov odborného zvonaře nám bude zvonit bez problémů dalších
200 let. Ověřit si to už nebudeme moci, ale co můžeme, je po vypsání církevní sbírky na
opravu zvonu přispět. Myslím, že to budou velmi dobře uložené peníze a zvuk zvonu bude
moci dál do kraje hlásat slávu Boží a doprovázet důležité okamžiky v životě naší pospolitosti.
O případném vypsání sbírky Vás budu informovat. Měli bychom spolu s ostatními sehnat asi
87 tisíc Kč.
Oprava dřevěné zvonice trvala tři roky, náklady postupně hradilo MK ČR
z havarijního fondu a poté Město Lovosice ze svých prostředků, určených na opravy drobných
památek. Celkem se náklady vyšplhaly na 625 tisíc Kč. Jak je zvonice ve skutečnosti stará se
dosud zjistit nepodařilo. V dokumentech
v archívu z konce 19. století jsem nalezl
půvabnou zmínku, že ,,zvonice je velmi stará“.
Nyní působí opět mladě a mám radost, že spolu
se zdařilou opravou barokní sochy sv. Jana
Nepomuckého v Lipé dostalo město a jeho obce
krásné dárky k Novému roku. Máme se čím
chlubit, tak nezapomeňte tato místa navštívit.
Dík všem, kteří se na tom podíleli.
Již historické foto z dokončování
Josef Otradovec
šindelové střechy v loňském roce.
DOMÁCÍ BRAMBOROVÁ __________________________
Vracela jsem se z Prahy domů. Do vlaku přistoupila hezká slečna. Vybalila krabičku se známým žlutým
logem a bramborové hranolky provoněly kupé. Slečna se pustila do jídla a já do úvah.
Někdo cestuje, někdo sbírá známky. Lidé chovají holuby, či králíky, nebo pěstují kaktusy. My pěstujeme
brambory. A pěstujeme je rádi! Naše produkce rozhodně nemůže konkurovat velkopěstitelům, ale v zimě na
cmundu své brambory máme. Bramboráři se z nás stali, když dceři vyrostl první zoubek. Chtěli jsme, aby naše
holčička dostávala k papání jen to nejlepší a nejzdravější. Nejlépe domácí a úplně nejlíp domácí domácí.
Políčko pro zmíněnou okopaninu připravujeme se stejnou péčí, jako se stele lože pro vzácného hosta.
Brambory uložíme do pelíšků a zasteleme hlínou. Nepopřejeme jim však dobrou noc, ale aby se jim u nás líbilo a
dobře rostlo. Většinou si naše slova vezmou k srdci a zanedlouho se objeví řádky mladých rostlinek. Radost bývá
převeliká, až do chvíle, kdy křehké lístky objeví rovněž mandelinky. Osobně jsou mi pruhatí brouci celkem
sympatičtí. Méně sympatický je jejich neskutečný apetýt. Zpočátku mi bylo mandelinek líto, ale bramborová
kaše je bramborová kaše. Ta z mandelinek by nestála za nic. Brambory umí být vděčné a vítězství nad škůdci
oslavují květy. Kvetou překvapivě půvabně křehkými květy. Jednou jsme jednu dámu obdarovali luxusně
uvázanou kyticí. Obdivovala exotické květy solanum tubrosum. A jak velmi se podivila, když jsme jí ukázali, kde
rostou. Když nastane čas sklizně, je už dávno po mandelinkách, květech i po nati. Můj muž si oblékne
kostkovanou košili, teplou vestu a osedlá traktor. Vyorává brázdu za brázdou a ze země se vylupují zlatavé či
růžové hlízy. My ostatní se zaujetím hledačů pokladů sbíráme úrodu do košíků. Jen děti se hádají, kdo našel větší
brambor, strkají si za mikiny žížaly a žasnou nad komickými tvary některých brambor. Ten den zpravidla
večeříváme venku. Rozděláme ohníček, opékáme buřty, zpíváme o Okoři a cestě na něj. A v bednách se tetelí
brambory, která z nich ÓÓÓ ta pocta! bude upečena v horkém popelu první.
Dobře si pamatuji na jeden rok, kdy jsem při sázení brambor svému muži pošeptala, že budeme muset
přiorat další řádek. Pochopil. Usmál se a řekl, že to bude určitě kluk, a že ho naučí jezdit na traktoru.
Slečna dojedla a prázdnou krabičku nacpala do odpadkového koše. Vůně hranolků vyprchala…
Dnes uvařím k večeři bramboračku, usmála jsem se sama pro sebe a vystoupila z vlaku.
Hana Husáková
ZPRÁVIČKY Z „GRANÁTKOVÉ ŠKOLIČKY“
„Kde se vzal, tu se vzal, Mikuláš pod okny stál….“
I v letošním roce přivítaly děti z mateřské školy své rodiče a
ostatní příbuzné a kamarády na „Mikulášské besídce“, která se
konala v prostorách MŠ. Děti si připravily ve svých třídách bohatý
program písniček, básniček, her, tanečků a koled. Na všechny
účinkující se přišel podívat Mikuláš, čert a anděl a každému z dětí přinesl nadílku. Trochu
slziček a slibování stálo za to a nakonec všechny děti odcházely s úsměvem, protože vše dobře
dopadlo.
V průběhu měsíce prosince se celá MŠ připravovala na nejkrásnější svátky v roce –
Vánoce. Ozdobili jsme stromečky, připravili jsme v interiéru výzdobu, děti si vyrobily
přáníčka, ozdobičky a seznamovaly se s tradičními zvyky Vánoc – pekly perníčky, hledaly
hvězdičky štěstí v jablíčkách, vyráběly ořechové lodičky a odlévaly vosk do vody.
Dne 19.12. jsme uspořádali v MŠ „Vánoční
nadílku“ a za přispění maminek, které se postaraly o
vánoční cukroví, jsme si užívali vánoční pohody
u stromečků s dárky. Dětem Ježíšek nadělil dárky,
které si přály a tak zavládla v MŠ radostná nálada
z nových hraček. Maminkám mnohokrát děkujeme
za pomoc.
Předvánoční čas přišel dětem zpříjemnit
strýček Charlie s předvánoční diskotékou, divadlo
Koloběžka s pohádkou O vánočním stromečku a
Sváťovo dividlo s pohádkou O čertíkovi .
Pak jsme se společně rozloučili a popřáli si hezké vánoční svátky. Děti si totiž užívaly
vánoční atmosféru v kruhu svých rodin a blízkých. Po Vánocích se sejdeme už v novém roce
2.1.2012. Děti i kolektiv zaměstnanců vám všem přejí hodně zdraví, pohody a spokojenosti
v novém roce.
I v novém roce nás čeká mnoho akcí. Ta nejdůležitější
čeká předškoláky. Půjdou totiž k zápisu do ZŠ, který se bude
konat 19. a 20.ledna 2012. Abychom děti na tuto slavnostní a
důležitou událost připravili, půjdeme navštívit 1. třídu ZŠ a
školní družinu. Děti se tak seznámí s novým prostředím a
podívají se, co se jejich kamarádi už v ZŠ naučili.
Chtěli bychom si také užít radovánek na sněhu, ale
zatím nám počasí nepřeje a nesněží a nesněží. Doufejme, že se
to brzy změní a vyjedeme s boby na sníh.
Připravujeme další návštěvy divadel,
Valentýna, maškarní ples, Den otevřených dveří.
oslavu
Od 4.1.2012 – středa – bude v MŠ opět v provozu
Mateřské centrum „Veselé sluníčko“, kam mohou každou
středu od 15,00 do
16,00 hodin docházet
maminky s dětmi ve věku od 2,5 roku. Děti se tak
budou mít možnost v doprovodu svých rodičů
seznámit s prostředím MŠ a připravit se tak na vstup
do mateřské školy.
Zápis do MŠ se bude konat v měsíci dubnu
2012, bližší informace budou včas vyvěšeny
na vývěskách a internetových stránkách MŠ.
Děti a kolektiv zaměstnanců vám přejí klidné prožití
zimních dnů a dětem alespoň trochu zimních radovánek .
VÝLET NA PRAŽSKÝ HRAD
Ve středu 21. září 2011 se vydala čtvrtá třída ZŠ v Třebenicích pod
vedením paní učitelky Burešové na vlastivědný výlet.
Cílem se stala nejnavštěvovanější památka našeho hlavního města –
Pražský hrad. Mikrobus pana Soldáta nás dovezl k Jelenímu příkopu, odkud jsme pěšky
pokračovali přes Hradčanské náměstí k hlavní bráně Pražského hradu. Naší první zastávkou
se stal Vojenský kostel sv. Jana Nepomuckého, který je od roku 2002 zpřístupněn veřejnosti
jako místo modliteb za všechny padlé vojáky a za mír na celém světě.
Na Hradčanském náměstí jsme si prohlédli exteriér Schwarzenberského paláce, ve
kterém se nachází výstava barokního umění jako součásti Národní galerie.
Nyní jsme pokračovali k hlavnímu vstupu na I.
nádvoří Hradu. Děti s nadšením sobě vlastním sledovaly
„nehybnost“ vojáků hradní stráže, kteří důstojně chrání vstup
do sídla prezidenta.
Na Hradčanském náměstí jsme rovněž postáli před
sochou prvního československého prezidenta – T. G.
Masaryka. Poté jsme se přesunuli k vyhlídce, odkud je
nezapomenutelný pohled na sluncem ozářenou stověžatou
Prahu s řekou Vltavou, na jejímž břehu září budova
Národního divadla a stočili jsme zraky i na Petřínskou
rozhlednu, pod níž jsme pozorovali vlajky jednotlivých
velvyslanectví.
Nyní už naše kroky směřovaly k pýše Pražského hradu
– Chrámu sv. Víta. Po vstupu do chrámu byly děti ohromeny
nejen jeho majestátní rozlohou, ale i nádherným interiérem.
Postupovali jsme po prohlídkové trase a snažili se
zapamatovat si co nejvíce. Když jsme se dostali až ke vstupu
do královské hrobky, objevilo se na mé tváři zklamání – vstup
byl uzavřen. Začala jsem tedy dětem sama říkat, co je ukryto v podzemí tohoto chrámu … A
stal se zázrak – popošel k nám jeden z mužů, kteří dohlížejí na návštěvníky a umožnil nám
vstup do hrobky, kam je přístup omezen kvůli špatné elektroinstalaci. A tak jsme měli
úžasnou možnost prohlédnout si rakve s ostatky významných českých králů, zejména Otce
vlasti - Karla IV.
Pak už směřovaly naše kroky přes III. nádvoří ke Starému pražskému paláci, kde jsme
si prohlédli nejen Vladislavský sál, ale postáli jsme i u okna pražské defenestrace. Asi
největším zážitkem pro děti byla možnost prohlédnout si repliky korunovačních klenotů –
Svatováclavskou korunu, královské žezlo i jablko.
Naše další kroky směřovaly k jiné chloubě Pražského hradu – Zlaté uličce. Tato
památka byla nově opravena a její expozice působí impozantně. Prohlédli jsme si exteriéry i
interiéry pestrobarevných domků, ve kterých žili učenci ze dvora Rudolfa II. i řemeslníci,
jejichž řemesla jsou zde vystavována. Nově je zde i ukázka historických brnění a zbraní, což
ocenili hlavně chlapci, ale ani dívky nebyly ochuzeny, pro ně byla zajímavější ukázka
historických šatů. Zlatá ulička je ukončena věží Daliborkou, k níž se váže pověst o zemanu
Daliborovi z Kozojed, který je spojován s naším krajem.
Protože se přiblížila dvanáctá hodina, vydali jsme se zpět k hlavní bráně, kde probíhá
vždy v poledne výměna stráží, doprovázená
slavnostním ceremoniálem.
Nyní už zbývalo poslední. Děti si při zpáteční
cestě k mikrobusu koupily upomínkové předměty a
příjemně znaveni jsme se vydali zpět do Třebenic.
Mgr. Romana Burešová
Fotografie z výletu je možné prohlédnout
na stránkách školy – www.zstrebenice.cz
VÁNOČNÍ KONCERT – J. J. RYBA: ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ
V neděli 18. 12. 2011 se konal v Třebenicích tradiční vánoční koncert.
V minulých letech si posluchači „Rybovku“ užívali v Muzeu českého granátu. Letos
dalo město prostor novému nápadu a koncert uspořádalo ve spolupráci s katolickým
farářem p. Dzediczem v kostele Narození P. Marie na Paříkově náměstí. Posluchači
si vychutnali nejen tóny tradiční vánoční hudby, ale i nádhernou výzdobu a
duchovní atmosféru kostela.
Kulturní komise města tímto koncertem zahájila novou akci s názvem
„Kostely znějící“, kdy využije prostor kostelů a kapliček na území města a místních
částí k pořádání koncertů nebo hudebních setkání. Jedná se o prostory, které svým
charakterem přímo zvou k zamyšlení ve spojení s hudbou. Pro začátek, v roce 2012,
plánujeme letní a jarní koncert v Muzeu českého granátu, což je bývalý luteránský
kostel, dále červnový koncert v kostele na Sutomi, který zájemcům předvede
svéráznou a tajemnou atmosféru nevyužívaných, časem zanedbaných prostor.
Nicméně duch tohoto prostoru je stále
silný díky úžasnému umístění v centru
Českého středohoří a obrazu hlavního
oltáře, jehož autorem je pravděpodobně
známý barokní malíř Petr Brandl. Poslední
koncert následujícího roku 2012 – vánoční
– plánujeme opět v kostele na Paříkově
náměstí.
Doufáme,
že
těmito
akcemi
uspokojíme
veřejnost,
která
je
v Třebenicích již na koncerty zvyklá a
v letošním roce postrádala Třebenické hudební léto a zároveň přilákáme obdivovatele
kostelů a nevšedních zážitků. Rádi bychom postupně rozšiřovali akce mimo výše
jmenovaný trojlístek svatostánků na další místní kostely nebo kapličky tak, aby každá
z těchto staveb alespoň jednou za čas ožila.
Martina
Patrovská
„VÁNOČNÍ CINKÁNÍ – 3. ROČNÍK“
Předvánoční čas si žáci třetí třídy základní
školy v Třebenicích zpestřili dalším ročníkem
„vánočního cinkání“.
Školní besídku poslední den před
prázdninami věnujeme zábavě a uplatňujeme
získané vědomosti. I když je vše jenom jako, těší
nás náš úspěch a zdárné splnění úkolů.
Tentokrát jsme se pokusili zjistit majitele
poškozeného dárku a doručit mu jej
prostřednictvím pošty. I když nešlo o skutečnou
poštu, podařilo se nám pana Podhájského
objevit a balíček mu předat.
Byl velmi rád, protože v něm byl
dárek pro jeho syna. Během chvíle jsme od
něj obdrželi děkovný telegram. Po
„rozšifrování“ poškozeného dopisu jsme se
dozvěděli, že nám pan Podhájský nechal u
paní učitelky odměnu. Prožili jsme zábavné dopoledne, které by se však nemohlo
uskutečnit bez pomoci hodných maminek, které nám pomáhaly s realizací.
Děkujeme.
Za pohodovou třídu třeťáků
Mgr. Olga Černá Šamšová
TŘEBENICKÉ ŽENY
Třebenické ženy zahájily svoje cvičení na
začátku září. Ve dnech 22. - 25. 9. 2011 jsme vyrazily
za slunného počasí na náš podzimní relaxační výlet
do jižních Čech. Cílem byl nádherný penzion Frankův
dvůr v malebné jihočeské krajině mezi lesy a rybníky,
2 km od Jindřichova Hradce. Dorazily jsme v pátek
večer. V sobotu, po ranní návštěvě bazénu a snídani,
jsme navštívily Jindřichův Hradec, kde jsme v muzeu
obdivovaly Krýzovy jesličky - největší lidový
mechanický betlém na světě, zapsaný v Guinessově
knize rekordů. Pokračovaly jsme do Telče. Zde jsme si prohlédly zámek. Měly jsme štěstí - na
náměstí v Telči se konal staročeský svatováclavský jarmark se spoustou stánků a dobrot.
Obdivovaly jsme rovněž nádhernou městskou architekturu
zapsanou od roku 1992 do památek Unesco. Odtud jsme
pokračovaly přes Dačice na hrad Landštejn, který byl
vybudovaný ve 13. století jako opěrný bod na trojmezí Čecha,
Moravy a Rakouska, zajišťoval bezpečnost obchodních cest z
jihu do Prahy. Je jednou z nejvýznamnějších románských
památek v Evropě. Zajely jsme se podívat i do nedalekých
Slavonic, kde krásné středověké náměstí bylo léta
nepřístupné díky vojenskému prostoru. Po náročných
rekonstrukcích vypadá pohádkově. Navštívily jsme zde také
známou keramickou dílnu Maříž. Ze Slavonic jsme se vrátily
na Frankův dvůr, kde jsme se oddávaly relaxačnímu
programu - bazén, masáže. Po večeři jsme zasedly s kytarou a
písničkami. V neděli jsme vyrazily do Třeboně a cestou
navštívily zámek ve Stráži nad Nežárkou, který byl
zpřístupněn soukromými majiteli v roce 2006. Obdivovaly
jsme expozici slavné operní pěvkyně Emy Destinové. Výlet
jsme ukončily prohlídkou Třeboně, kde je stále co objevovat, a
obědem ve vyhlášené rybí restauraci Šupinka. Cestou zpět nákup v podnikové prodejně
Madety v Plané n. L. a návrat domů bez nehod. Kdy už zase někam vyrazíme...
Od října jsme se připravovaly na vánoční
jarmarek nacvičováním nových koled pod vedením
Mgr. Olinky Černé
Šamšové. Před jarmarkem
napekla každá z nás doma cukroví, které jsme s
přáníčkem nabalily do balíčků, připravily jsme
medovinu a tentokrát nově i horký vaječný koňak se
šlehačkou jako občerstvení. Vše jsme zdárně prodaly,
což je nejlepší vizitka, že naše výrobky chutnaly.
Po jarmarku v Třebenicích jsme si zajely
nasát atmosféru vánoc do Pirny, kde máme své
oblíbené cíle. Dobře jsme nakoupily a ochutnaly
šašlik, svařák i další specialitky.
Po vánocích a silvestru opět do tělocvičny a jedeme dál... Dopředu oznamujeme, že
25. února 2012 pořádáme na sále Sokolovny náš 10. MAŠKARNÍ PLES,
doposud vždy vyprodaný a zaručeně zábavný. Vstup pouze v maskách. Zveme všechny
zájemce, kteří se chtějí zasmát a na chvíli se nebrat vážně. Předprodej vstupenek v prodejně
Železářství AV.
Vše nejlepší v novém roce čtenářům Zpravodaje a spoluobčanům přejí
Třebenické ženy
MMB TŘEBENICE - CYKLISTICKÝ TEAM
Co to vlastně je zkratka MMB? Jde o zkratku anglického spojení
„Middle mountain bikers“ a ve volném překladu to znamená Středohorští
bikeři. Náš cyklistický team byl založen přibližně před devíti lety a v dnešní době má
11 členů.
Pravidelně se účastníme krajského souboru závodů pod názvem „Král Českého
středohoří,“ kde se soutěží v jízdě na horských kolech, běhu a triatlonu. Při nedávném
slavnostním vyhlašování se naši členové
umístili na předních pozicích. Také se
účastníme
různých
celorepublikových
maratonů, např. Král Šumavy, Malevil
maraton, Relly Sudety atd. Dále se
podílíme
na
organizaci
různých
sportovních akcí, např. Třebenická běžka
nebo dětské cyklistické závody.
akce, prohlédnout fotografie,
www.mmbtrebenice.cz.
Našimi sportovními úspěchy se nám
daří zviditelňovat město Třebenice po celé
České republice. Pokud se chce někdo blíže
seznámit s naším teamem, projít si naše
má možnost na našich internetových stránkách:
Za MMB Jan Krátký
ZÁJMOVÉ KROUŽKY PRO PŘEDŠKOLNÍ DĚTI
V TŘEBENICÍCH
Rodinné centrum Mozaika připravilo ve spolupráci se Základní
školou Třebenice tyto zájmové kroužky:
"Cvičení s písničkou"
- kroužek pro děti od 0 do 5 let, každé úterý od 16.00 do 17.00 hodin ve cvičebně
Základní školy Třebenice. Vstupné 20,- Kč, sourozenci dohromady 30,- Kč, s sebou
přezůvky a pití.
"Šikovné ručičky"
- kroužek pro děti od 2 do 6 let, každé úterý od 17.00 do 17.45 hodin ve cvičebně
Základní školy Třebenice. Vstupné 20,- Kč, sourozenci dohromady 30,- Kč, s sebou
přezůvky.
V případě využití obou kroužků vstupné 35,- Kč, sourozenci 55,- Kč. Začínáme od 10.
ledna 2012.
Informace na tel. 774 045 397 nebo email [email protected].
ČETNÍCI
ANEB MALÉ PŘÍBĚHY VELKÉ DOBY
Dne 20. 12. 2011 se na sále v Třebívlicích konal křest třetí
knihy autorů pana Tomáše Rotbauera a Josefa Otradovce. Po
tématech českých pilotů bojujících v Anglii za naši vlast a jejich
osudů a osudů obětí holocaustu v Třebenicích si autoři zvolili téma
četnické. Týká se tří obcí našeho regionu – města Třebenice,
městyse Třebívlice a obce Čížkovice. Pustili se do shánění archivních
i pamětnických informací se stejnou vervou jako v předchozích
titulech. Výsledkem je tentokráte knížka s větším rozsahem o 160-ti
stranách včetně bohaté fotodokumentace.
Vznik četnictva v českých zemích (tehdy součásti Rakousko-Uherska) je datováno
v roce 1849. V roce 1945 byly naopak zrušeny názvy Četnictvo a Policie a zaveden jednotný
název Sbor národní bezpečnosti. Četnictvo se brzy po svém zřízení stalo součástí života obcí.
Tím, že jednotlivé stanice četnictva byly umístěny i v menších obcích, měli četníci přehled o
obyvatelstvu i podle jednotlivých domů a usedlostí a jejich každodenní pochůzková činnost
v obcích se stala součástí běžného života obyvatel.
Slavnostního křtu knihy v Třebívlicích se zúčastnili zástupci okresní policie, velitel
Obvodního oddělení policie Lovosice, starostové obcí, pozvaní hosté a občané z Třebívlic.
Křest knihy byl součástí programu předvánočního setkání důchodců v obci Třebívlice.
Moderování křtu knihy se ujal pan Jakub
Carda, ke křtu knihy hovořili její autoři i
vydavatel pan Petr Mlenský. Součástí proslovu
autorů
bylo
poděkování
panu
Petru
Mlenskému za jeho ochotu další knihu
nakladatelsky
zajistit.
Po
ukončení
slavnostního křtu následovalo podepisování
knihy autory, kterého ve velkém počtu využili
přítomní občané i hosté.
Co knize popřát – aby oslovila co
nejvíce občanů v jejich vzpomínkách na
minulost, ale i informovala mladší spoluobčany
o historii četnictva a jeho úloze na venkově
v minulých obdobích.
Václav Vobořil
SILVESTROVSKÝ OHŇOSTROJ NA PAŘÍKOVĚ NÁMĚSTÍ
31. 12. 2011 odpoledne
jsme se na Paříkově náměstí sešli
opět v hojném počtu. Všem k chuti
přišel svařáček, medovník a
výborné
slané
hvězdičky
z bramborového těsta od členek
kulturní komise. Pan školník Jiří
Černý přispěl s hudbou, která ještě
pozvedla slavnostní atmosféru
loučení se se starým rokem.
Nejdůležitější událostí však byl
ohňostroj připravený členy SDH
Třebenice, který se letos obzvlášť
povedl. Všichni jsme se dobře
pobavili, rozloučili se s rokem
2011 a popřáli si hodně zdraví a
štěstí do toho nového.
Tak ať se nám povede i
celý nadcházející rok 2012.
KRESLÍŘEM ZA DVA DNY
Talent umět kreslit a malovat nedostal do vínku každý z nás.
Skutečných umělců je jako šafránu a my ostatní, můžeme žasnout,
jak vládnout barvám. Před mistrovským dílem v obrazárně si
v duchu povzdechne nejeden z nás: „Kdybych tak uměl malovat!“
Ovšem na sny a přání nám nezbývá čas. Touha umět malovat se
znovu vynoří v okamžiku, kdy nám vezme dech nějaký obraz.
„Kdybych tak uměl malovat…“
Dcera mé přítelkyně kreslila ráda od dětství. Měla talent. Přesto před zkouškou
na uměleckou školu znervózněla a přihlásila na kurs kreslení pravou mozkovou
hemisférou. Nevěřícně jsem vrtěla hlavou, když popisovala své dojmy z kurzu:
„Nevěřila jsem, že dokážu kreslit tak snadno a lehce. A všichni to tam zvládli. I ti, co
tvrdili, že drží tužku poprvé v ruce.“ Její nadšení bylo strhující. Moji nedůvěru
vystřídala zvědavost. Kreslení pravou mozkovou hemisférou. Co to je? Jak to funguje?
Když mi ještě Ivanka ukázala obrázky, které nakreslila na kurzu, padla mi doslova a
do písmene čelist.
Mýtus pravé hemisféry
Vyprávění Ivany ve mně zanechalo ohromný dojem. Začala jsem se pídit po
principech, na kterých je metoda kreslení pravou hemisférou postavena. Lidský
mozek je rozdělen na dvě poloviny – hemisféry a každá z nich pracuje jinak. Levá
mozková hemisféra je rychlejší, racionální a logická. Pravá polovina mozku
je pocitová, intuitivní a iracionální.
Mozek je možné trénovat, stejně jako posilujeme své svaly. Myslíme sice
většinou omezeně, ale máme na víc. Můžeme myslet „jinak“. Takzvané jiné myšlení,
není čistě racionální se zkrocenými emocemi, je spíše paralelní než čistě lineárně
logické. A zarytí materialisté prominou, ono jiné myšlení je spíše duchovnější než
materialistické.
Na vlastní kůži
Informace do sebe zapadaly, teoreticky jsem dokázala princip hemisfér
pochopit. Ale stále jsem si nedokázala představit, jak to funguje v praxi a jak je
možné naučit se kreslit za pouhé dva dny. Přitom řešení mých domněnek a úvah bylo
jednoduché: vyzkoušet si metodu na vlastní kůži a zúčastnit se kurzu kreslení pravou
mozkovou hemisférou.
Na internetu jsem našla štědrou nabídku kurzů kreslení. Vybrala jsem si
„Andělské studio“ Anny Melenové v Sutomi. Když jsem vyťukávala číslo paní
Melenové, přepadly mě na okamžik pochybnosti. Já přece nemám talent. Co když je
to celé podfuk. Na další skepsi nebyl čas, protože jsem milému hlasu v telefonu
sdělovala, že kreslit neumím, ale chci to zkusit a celá metoda mě velmi zajímá. Paní
Melenová mě uklidnila: „S takovou nejistotou ke mně volají poprvé všichni. A všichni
tvrdí, že kreslit neumí. Kreslit umíme opravdu všichni, jen jsme na to zapomněli.
Nebojte se a přijeďte.“
Den první
Sobota, kdy se konal první den kursu, se babí léto předvádělo v nádherných
barvách. Sotva jsem tu krásu vnímala. Měla jsem zpoždění, spěchala jsem. U staré
školy na Sutomi stojí drobná žena. „Melenová,“ podává mi ruku. „Vy jste paní Hanka,
že. Nespěchejte, není kam.“ Vyzařuje z ní zvláštní klid. Utírám si zpocené čelo a vejdu
do učebny, kde sedí jedna dívka. Začínáme si povídat, proč jsme přijely a co od kurzu
očekáváme. Lucie, jak se dívka jmenuje, chce jít na uměleckou školu. Mě na kurz
dohnala zvědavost. Ledy jsou prolomeny a je čas pustit se do práce.
Náš první úkol je jednoduchý. Z hromádky portrétů známých osobností si
máme jeden vybrat a nakreslit podle předlohy obrázek, jak nejlépe dovedeme. Lucie
si vybrala portrét modelky a já Jiřího Korna se šátkem na hlavě. Kreslíme. Když
skončím, komentuji svůj výtvor: „Jestli tohle někdy Korn uvidí, tak mě zažaluje.“
Lucka je na tom o něco lépe, má talent, ale ani ona není ze svého díla příliš nadšena.
Rozcvička pro mozek
„Lidé se obecně dělí na praváky nebo na leváky. Skutečnost, že můžeme
nějakým cvičením levé poloviny těla stimulovat pravou mozkovou hemisféru, to bylo
pro vědce velké překvapení,“ přednáší lektorka, a pak vysvětluje, jak budeme cvičit:
„Je to úplně jednoduché cvičení. Bubnování rukama do bubínku podle jednoduchého
vzorce: levá-pravá – pravá, levá-pravá – pravá a stále dokola. Nejprve pomalu, pak
rychleji.“ Jsem nervózní a pletu se. „Klid, nikam nespěcháme,“ opět mě mírní hlas
lektorky. Uvolním a soustředím se na rytmus. JO! JO! JO! Mrknu koutkem na Lucku.
Sedíme jako duo šamanů a plácáme se do stehen.
Vracíme se do lavic. Budeme kreslit své vlastní ruce. Pohledy upřené na levou
ruku, kreslíme mechanicky, naši kresbu vede „vnitřní zrak“. „Toto je vaše ruka, jak ji
vnímáte zevnitř,“ říká paní Melenová. V místnosti zní Vangelis, jinak je ticho. Hotové
kresby si paní Melenová prohlíží, a jako bonus přidává minianalýzu našich osobností:
„Kresby prozradí o svých autorech víc, než by oni sami prozradili slovy.“
Poté si prohlížíme trojlístek tužek a posloucháme, jaký je v nich rozdíl a k čemu
která slouží. Zkoušíme s nimi různá kouzla. Obrysy, stínování, gumování, používáme
prsty, smotky vaty. Ruce mám černé a Lucka má šmouhu na tváři. Znovu přemýšlím,
kdy jsem si naposled udělala čas a mohla si takhle hrát. Naplňuje mě pocit klidu a
pokoje. Zdá se, že je to klid před bouří. Na čisté papíry máme kreslit obrázek podle
předlohy, která se postupně odkrývá. Centimetr po centimetru. Nevíme, co je na
předloze. Pekelně se soustředím a Lucie taky. Samým úsilím jsem vyplázla jazyk. „Co
to je za blbost?“ ptám se sama sebe v duchu a začínám zuřit. Mám dojem, že se mi
kouří z hlavy, protože lektorka začne vyprávět :„Na jednom z kurzů byl pán, který
v této fázi kurzu vybuchnul jako papiňák. Zlomil tužku vejpůl a vztekle roztrhal
papír.“ Naprosto ho chápu. „Nebojte se uvolnit své emoce i proto jste tady,“
poslouchám povzbuzující slova. Odkládám tužku a jdu ven na školní zahradu. Kolem
mě voní podzim, jablka jak červené lampionky svítí na stromech a já brečím jako
malá holka.
Neděle jako malovaná .
Měla jsem radost z krásného rána a těšila jsem se na kreslení. Paní Melenová
kolem sebe opět šířila klidnou atmosféru. Ranní rozcvička mozku, tentokrát na
papíře. Kreslily jsme vázičku zároveň oběma rukama. Nakreslily jsme spoustu váziček
a naše mysl se uklidnila. Byly jsme připraveny kreslit..
Budeme opět kreslit portrét podle předlohy. Lucie si přinesla obrázek
miminka. Já jsem se svojí předlohou váhala. Včerejší fiasko s podobenkou Jirky
Korna bylo příliš čerstvé a já nechtěla nikoho dalšího zhanobit. Kreslila jsem tedy
sebe samu. Kreslily jsme, čas plynul a atmosféru doladila tichá relaxační hudba. Lucie
i já jsme byly pohrouženy každá ve svém světě, který tvořil papír a tužka. Nevím,
co se honilo v hlavě talentované dívky s vyplašenýma očima u vedlejší lavice. Já jsem
se střídavě propadala do hlubin pocitů malosti a následně mě vynášela vlna nadšení.
Z papíru na mě „vykoukly“ moje vlastní oči. Dojetím jsem polkla. Na výkresu Lucky se
usmívalo miminko jako živé.
Da Vinci a já
Absolvovala jsem kurs kreslení pravou hemisférou. Rozdíl mezi výtvory
z prvního a druhého dne je neuvěřitelný. Prohlížely jsme si kresby z předchozího dne,
které čekaly ve složkách. Pokroky jsou evidentní a překvapují i rodiče Lucie, kteří
právě přijeli pro svoji dceru. „Lucinko, no to je krása!“ vzdychá dojatě její matka.
Díváme se s lektorkou za odcházejícími. „Každý kurz je vždycky jiný. Originál.
Atmosféru dělají lidé, kteří se sejdou. I já je prožívám pokaždé jinak. Ale pokaždé
mám radost z radosti lidiček, kteří v sobě najdou kreslení. Většinou najdou taky kus
sebe,“ říká mi paní Melenová při loučení
Dala jsem jí za pravdu. Cítila jsem se báječně. Odpočinutá, s pročištěnou
hlavou a umím kreslit! Zlomila se „kletba“ učitelky z šesté třídy: „Hano, ty se teda
nikdy malovat nenaučíš!“. Nevěříte? Zkuste to také. Je to jednoduché. Stačí rozcvičit
pravou mozkovou hemisféru.
Hana Husáková
Chudák Jirka Korn a já
Obsah zimního vydání 2012
Titulní strana
Slovo úvodem
Plány kulturní komise
Dětský maškarní bál
Nejen o Milulášské nadílce v Kololeči
Jan Nepomucký je opět na místě
Působení hudebního mládí v Třebenicích
Problematika ČOV Medvědice
A je hotovo! Sutomská zvonice v novém šatě
Domácí bramborová
Zprávičky z Granátkové školičky
Výlet na Pražský hrad
Vánoční koncert – J. J. Ryba: Česká mše vánoční
Vánoční cinkání – 3. ročník
Třebenické ženy
MMB Třebenice, cyklistický team
Zájmové kroužky pro předškolní děti v Třebenicích
Četníci aneb malé příběhy velké doby
Silvestrovský ohňostroj na Paříkově náměstí
Kreslířem za dva dny
Obsah, redakční rada
str. 1
str. 2
str. 3
str. 3
str. 4
str. 5
str. 5
str. 6
str. 7
str. 7
str. 8
str. 9
str. 10
str. 10
str. 11
str. 12
str. 12
str. 13
str. 13
str. 14
str. 16
Redakce:
Šéfredaktor zpravodaje ČG: Lucie Racková,
členové redakční rady: Libuše Bolechová, Hana Husáková, Josef Bača

Vydává občanské sdružení Český granát ve spolupráci s Městem Třebenice,
distribuuje zdarma do všech domácností obce Třebenice a místních částí.
Vychází nepravidelně.

Texty neprochází korekturou.

Podněty a připomínky směřujte na členy redakční rady,
na adresu [email protected] nebo na adresu Města Třebenice, Paříkovo náměstí 1,
411 13 Třebenice, tel. 416 594 301.
Email: [email protected]
www.mesto-trebenice.cz
Fotografie k článkům pocházejí z archivu ZŠ Třebenice a
ze soukromých alb občanů Třebenic.
Registrováno pod značkou OÚ Litoměřice 11/92.
Rádi zveřejníme zajímavé příspěvky
i názory našich spoluobčanů,
za které předem děkujeme.
Redakce zpravodaje