Informátor 16

ýíslo 16
Listopad 1998
SLOVO EDITORA
Vážení pĜátelé,
dostává se k Vám již 16. þíslo našeho Informátora,
který vychází po další úspČšné, již 15. Konferenci o
jílové mineralogii a petrologii, která se konala v záĜí
v BrnČ. PodrobnČjší informace najdete dále. Byl zvolen
nový výbor Spoleþnosti a na schĤzi spoleþného výboru
došlo k rozhodnutí o rozdČlení Spoleþnosti na þeskou a
slovenskou þást. Tím bude mít naše þeská spoleþnost
v souþasné dobČ 139 individuálních þlenĤ a 28
kolektivních þlenĤ. Další podrobnosti k tČmto krokĤm
najdete dále. Dále bych chtČl upozornit na dĤležité
sdČlení na konci bulletinu. Prosím Vás všechny o reakci
na tuto výzvu. UzávČrka pĜíspČvkĤ do pĜíštího, tedy
jarního þísla je 20. dubna.
Dovolte, abych na závČr svého slova editora
Vám všem popĜál krásné a klidné vánoce a mnoho
zdraví, štČstí a spokojenosti v roce 1999.
Martin ŠĢastný
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ýR
V Holešoviþkách 41
182 09 Praha 8 - LibeĖ
pozor
zmČna
telefonu:
02/66009262,
660009237, 66009410 nebo fax 02/6880649
e-mail: [email protected]
OBSAHY PěEDNÁŠEK JARNÍHO SEMINÁěE
Na semináĜi Spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ,
který se konal ve spolupráci s Ústavem petrologie
PĜírodovČdecké
fakulty
UK
dne
2.6.1998
v petrologickém praktiku byly pĜedneseny dva referáty,
z nichž na tomto místČ uvádíme jejich zkrácené obsahy.
TČžba a úprava titaniþitých kaolinĤ
Obecným trendem vývoje po roce 1989 je výrazný
pokles tČžeb vČtšiny nerostných surovin. Na
Karlovarsku zpĤsobil masivní výpadek domácí poptávky
po plavených kaolinech útlum výroby o 32 %. Snížení
celkové produkce plavených kaolinĤ v posledních letech
ovlivnilo výraznČ i objem tČžby surového kaolinu. O cca
150 kt nižší celkový roþní objem tČžby pĜedstavuje napĜ.
roþní tČžbu na našem nejvČtším ložisku Osmoza.
VČtšinu zásob klasických lokalit tvoĜily tzv. kaoliny
pro výrobu porcelánu s obsahy barvicích oxidĤ do 1,2
%. Z nich byla v minulosti vyrábČna pĜevážná þást
plavených kaolinĤ znaþky Sedlec. Zásoby tČchto
nejkvalitnČjších kaolinĤ na tČžených lokalitách poklesly
na 6,5 mil. tun, což znamená pĜi prĤmČrné tČžbČ 350 kt
roþnČ zásoby na 18 let.
Po roce 1989 pokraþoval úbytek zásob kaolinĤ pro
výrobu porcelánu, zároveĖ se v postupech tČžby zaþaly
hromadit ménČ hodnotné kaoliny titaniþité a keramické.
Bránily dalším postupĤm tČžby, komplikovaly zakládání
výsypek a zpomalovaly sanaci a rekultivaci lomĤ.
Na dosud neotevĜených ložiscích pĜipravených
k tČžbČ naší spoleþností jsou zajištČny zásoby kaolinĤ
pro výrobu porcelánu na dalších 45 let. Tyto
nejkvalitnČjší kaoliny se v budoucnosti mohou tČžit
samostatnČ již jen na ložiscích s vČtší mocností nadloží
(až 60 m pro povrchové dobývání, nebo hlubinná tČžba
s cca 5x vyššími náklady než tČžba povrchová). Na
mnoha ložiscích Karlovarska se kaoliny pro výrobu
porcelánu vyskytují spoleþnČ s tzv. titaniþitými kaoliny
(25,5 % zásob).
V posledních letech se díky Ĝízené selektivní tČžbČ
a zefektivnČní úpravy daĜí snižovat podíl nejkvalitnČjších
kaolinĤ ve smČsích pro výrobu kaolinu Sedlec. Zatímco
v roce 1991 se kaolin S Ia vyrábČl z 92 % z kaolinu pro
výrobu porcelánu, v roce 1996 ho bylo již jen 70 %.
V míchacích pomČrech stoupá podíl ménČ kvalitních
kaolinĤ. PĜes toto výrazné zhoršení kvality vstupních
surovin vykazují kaoliny typu Sedlec tradiþní úroveĖ
hlavních parametrĤ, navíc se díky dokonalejší
organizaci výroby stabilizovalo i kolísání kvality.
Dnes se spíše hovoĜí o kaolinech typu Sedlecký
kaolin než o jediné znaþce Sedlec Ia. Kaoliny tohoto
typu tvoĜí 57 % celkové produkce plavených kaolinĤ.
Z toho 27 % þiní produkce univerzálního kaolinu pro
výrobu porcelánu (Sedlec Ia-S), 11 % kaoliny pro lití
(SIa-C), 20 % tvoĜí kaoliny pro plastické vytváĜení (SIaP) a zbytek kaolin Sedlec pro sanitní a technickou
keramiku (SIa-SK1).
PĤvodní znaþce Sedlec, vyrábČné v minulosti
z nejlepších surovin, se dnes vlastnČ blíží jedinČ kaolin
Sedlec Ia-C, jehož produkce v roce 1998 nepĜesáhne
11.000 tun.
Dalším Ĝešením problematiky zmenšujících se
zásob nejkvalitnČjších surovin je dĤsledné zpracování
odpadĤ. Dnes již spíše vedlejším produktem
zrnitostního tĜídČní jsou propady - tzv. šliky. Jsou to
ménČ plastické, hliníkem bohaté kaoliny, stále s 35- 45
% þástic pod 2 um. V souþasnosti dále upravujeme již
17.000 t tČchto kaolinĤ roþnČ. PĜi dokonale sladČném
2
odbytu lze v nČkterých mČsících hovoĜit o bezodpadové
technologii.
Selektivní tČžba nejjakostnČjších typĤ suroviny je
již dnes na hranici svých technických možností, další
trend výroby plavených kaolinĤ z obecnČ horší suroviny
nových ložisek je možný jen pĜímým ovlivĖováním
chemických a technologických vlastností pĜi procesu
úpravy. Ze struktury zásob na netČžených ložiscích je
zĜejmý zvyšující se podíl titaniþitých kaolinĤ, které
kromČ vyšších obsahĤ Fe2O3 a TiO2 vykazují pĜíznivé
technologické parametry jako nejjakostnČjší kaoliny pro
výrobu porcelánu.
Po zavedení úpravy kaolinĤ elektromagnetickou
separací, která snižuje právČ obsah tČchto oxidĤ, lze
hovoĜit o zvýšení vypoþtených zásob na pĜipravovaných
otvírkách o dalších 46 let. PĜitom celkové zásoby
titaniþitých kaolinĤ na Karlovarsku þiní až 38 mil. tun.
Dokonalým využitím suroviny se zvýší výrubnost na
tČžených lokalitách z dnešních 80 až na 95 % a bude
možno snížit tČžbu až o 20 %, protože i hrubší zrnitostní
podíly budou po úpravČ prodejné. Tak dojde k oddálení
otvírek hluboce uložených ložisek. To se projeví i
v zachování krajinného ekosystému, protože mČlþí lomy
titaniþitých kaolinĤ nebudou zabírat velké plochy krajiny.
Tím jsou myšleny hlavnČ pĜíznivé skrývkové
pomČry, prĤmČrná mocnost nadloží se totiž pohybuje
okolo 10 m.
Ložiska titaniþitých kaolinĤ jsou velká, homogenní,
se zásobami dominujících tĜíd K 2B a K 3B o relativnČ
konstatních technologických parametrech. Ložiska jsou
vázána výhradnČ na karlovarskou žulu v božíþanské a
sedlecko-otovické oblasti karlovarského kaolinového
regionu.
Biotit žuly „horské“ obsahuje podstatnČ více TiO2
než biotit ze žuly autometamorfované. Je to zĜejmČ
dĤvodem, proþ v oblasti žuly autometamorfované
prakticky nevzniká kaolin se zvýšeným obsahem TiO2.
Titaniþité kaoliny oznaþované jako technologický typ K
3B a K 4B vznikají výraznČ na žule horské, t.j. v oblasti
božíþanské a sedlecko-otovické. Znaþné zásoby
titaniþitých kaolinĤ druhu K 3B a ménČ i K 4B jsou
v severní þásti božíþanské oblasti. Surovina je zde
ovšem velmi promČnlivé kvality a její využití a tČžba
podle klasických zpĤsobĤ budou znaþnČ komplikované.
Naproti tomu jižnČ od Mírové a Jimlíkova jsou velké
zásoby
titaniþitých
kaolinĤ,
relativnČ
nejlépe
prozkoumaných, jejichž úložní pomČry jsou pĜíznivé pro
povrchovou tČžbu. Reprezentantem suroviny je kaolin
z ložisek Mírová, Jimlíkov a Zátiší II. Znaþné zásoby
titaniþitých kaolinĤ známe v prostotu loketské uhelné
výsypky západnČ od Jenišova. V ložisku Poþerny Stará Role jsou zásoby titaniþitých kaolinĤ evidovány
spoleþnČ s druhy K 1 + K 2. Další zásoby titaniþitých
kaolinĤ se pĜedpokládají v oblasti jižnČ od Jenišova až
ke Karlovým VarĤm. PodobnČ je možno pĜedpokládat
titaniþité kaoliny v území tzv. Brázdy, t.j. mezi Novou
Rolí a Starou Rolí, i když v nevelkém množství a
s variabilním složením. Velmi nadČjný je prostor mezi
obcemi Sedlec - Rosnice - ýankov a Otovice.
PokusĤm o úpravu pĜedcházelo intenzivní studium
magnetických vlastností chromogenních minerálĤ
karlovarských kaolinĤ. VČtšina dvojmocného železa
v kaolinovém profilu je vázána na novotvoĜený siderit.
Zdrojem železa pro vznik sideritu byl hlavnČ biotit.
Siderit se vyskytuje v podobČ drobných konkrecí, které
se dostávají i do nejjemnČjších frakcí plaveného
kaolinu. Siderit nejvíce ovlivĖuje magnetickou
susceptibilitu, zatímco další minerály obsahující železo,
jako muskovit, chlorit, biotot a pyrit zvyšují magnetickou
susceptibiltu jen málo.
Hlavním
nositelem
trojmocného
železa
v karlovarských kaolinech je novtvoĜený illit II. U malé
þásti živcĤ nedošlo bČhem kaolinizace k úplnému
odstranČní draslíku, jehož pĜítomnost podnítila vznik
illitu. Ten vytváĜí ve svém okolí alkalické prostĜedí.
Železo je v tomto prostĜedí málo pohyblivé a vysráží se
na povrchu šupinek illitu, nebo se dostane do jeho
struktury. Vzhledem k nesnadné rozplavitelnosti illitu
dochází pĜi plavení k tvorbČ hrubších granulí, se kterými
se vnáší do plaveného kaolinu více chromogenních
prvkĤ.
Dosud se nepodaĜilo vyseparovat z kaolinĤ þistý
anatas, rutil a chlorit a stanovit jejich magnetickou
susceptibilitu. Anatas a rutil vnášejí do kaoilinu 0,5 až 3
% železa. Tyto paramagnetické minerály, vzniklé
pĜemČnou biotitu také þásteþnČ ovlivĖují magnetickou
susceptibilitu.
Z výsledkĤ studia magnetické susceptibility
vyplývá, že u vČtšiny kaolinĤ z Otovic, Hájku a Podlesí
je frakce pod 20 Pm je ve srovnání s frakcí pod 63 Pm
ochuzena o hlavní nositele železa. U vČtšiny kaolinĤ
z Osmosy, Jimlíkova a obecnČ u všech titaniþitých
kaolinĤ došlo naopak ve frakci pod 20 Pm ke zvýšení
koeficientu magnetické susceptibility. Tzn., že bČhem
plavení došlo k obohacení této frakce jemnČ
dispergovanými minerály se zvýšeným podílem
chromogenních prvkĤ. Experimenty prokázaly, že
rozdíly v magnetické susceptibilitČ jsou postaþující
k efektivní a ekonomicky výhodné separaci.
Magnetická separace je prĤmyslovČ využívána
v úpravnictví již Ĝadu desetiletí. PomČrnČ novou
metodou je vysokogradientní magnetická separace,
která se využívá již Ĝadu let pro odstraĖování
pigmentujícíhc pĜímČsí z kaolinĤ. Její pĜedností je
vysoká úþinnost u velmi jemnozrnných materiálĤ.
Úþinnost magnetické separace lze úpravou parcovních
podmínek zvyšovat, ale až po urþitou mez, kdy každé
zvýšení úþinnosti jde na úkor výkonu. Také vytváĜení
magnetických indukcí nad 2T je energeticky nevýhodné
a nastávají problémy s chlazením vinutí magnetu.
Kvalitativní skok v generaci silných magnetických
polí pĜinesla supravodivost. PrĤmyslové využití
supravodivosti v separaci kaolinĤ se datuje od r. 1985 a
ve srovnání s bČžnými magnety došlo k velkým
úsporám elektrické energie ( 80-90 %). Supravodivé
magnety jsou chlazeny héliem. Další revoluþní
myšlenkou bylo zkundtruování magnetu se dvČma
matricemi se stĜídavou funkcí, aby nemuselo být
neustále rušeno a znovu buzeno magnetické pole. Na
základČ tČchto úvah sestrojila anglická firma Cryogenic
Consultans separátor Cryofilter . Využití intenzivní
magnetické separace bylo v ýR plánováno už od 70.
let, ale až nové podmínky umožnily tuto metodu využít.
V þervenci 1997 bylo v plavírnČ v Božíþanech
uvedeno do provozu zaĜízení pro intenzivní
magnetickou separaci kaolinové suspenze. Jeho
základem je „Cryofiltr“ americké firmy CARPCO,
Jacksonville (Fl), jehož supravodivý magnet vytváĜí
magneticképole intenzity 5T. Toto zaĜízení patĜí v oboru
úpravnictví keramických surovin mezi prvá na svČtČ a
podle dostupných informací se jedná o první úspČšnou
aplikaci supravodivosti v prĤmyslovém mČĜítku v ýR.
Jeho unikátní dvojþinný kanystr dovoluje témČĜ
kontinuální separaci kaolinu bez deenergizace
magnetické cívky, což je klíþový faktor jeho
pozoruhodné ekonomie. Suspenze separovaného
kaolinu stĜídavČ protéká dvČma pracovními komorami
3
s matricí, tvoĜené vlnou z magnetické mČkké oceli.
Zatímco v jedné komoĜe (v magnetickém poli) se
kaolinová suspenze separuje, druhá komora se
proplachuje vodou. ObČ komory jsou ve spoleþném
válci, stĜídavČ jedna nebo druhá þást zajíždí do
magnetického pole, doba cyklu je 120 s. výkon
separátoru kolísá od 15 do 30 tun/h. velmi dĤležitá je
pĜíprava suspenze pĜed vstupem do separátoru.
Klíþovými faktory jsou: dispergace, procento sušiny
v suspenzi, rychlost prĤtoku, ale i napĜ. tvrdost a þistota
vypírací vody. Technologie magnetické separace
jezaĜazena mezi úseky hydrocyklonového tĜídČní
suspenze a zahušĢování v sedimentaþních nádržích.
Zatím je uvažováno se zpracováním 50 % produkce
plavírny Božíþany, ale dosavadní výsledky dávají
pĜedpoklad zvýšení tohoto podílu. V pĜípadČ separátoru
Carpco je docíleno supravodivosti chlazením cívky
kapalným heliem, které zajišĢuje teplotu 42° Kelvina, t.j.
- 269° C.
Lubomír Aron
Souþasná argilologie v ýeské republice:
výzkum a prĤzkum jílové hmoty (1990-1997)
V 15. þísle Informátora si mĤžeme všichni pĜeþíst
zprávu „Souþasná argilologie v ýeské republice:
výzkum a prĤzkum jílové hmoty (1990-1997)“. MĤžeme
se k ní vracet, kdykoliv se zamyslíme nad souþasným a
budoucím stavem argilologie u nás nebo nad možnou
spoluprací uvnitĜ našeho státu i se zahraniþím.
Vzhledem k tomu, že všichni jste obdrželi tuto
publikovanou zprávu, omezím se v dnešním semináĜi
jen na zásadní shrnutí.
1) Výzkum jílové hmoty v ýeské republice je
zajištČn na 11 pracovištích a také prací nadšených
jednotlivcĤ. Z toho jsou þtyĜi pracovištČ na vysokých
školách. Vysoké školy, kde se v tČchto letech zajišĢuje
výzkum, avšak nikoliv vždy také výuka v oblasti
argilologie, jsou:
a) PĜírodovČdecká fakuta Masarykovy univerzity,
katedra mineralogie, petrografie a geochemie, Brno; b)
Univerzita Palackého, PĜírodovČdecká fakulta, katedra
geologie, Olomouc; c) Univerzita Pardubice, Fakulta
chemicko-technologická, katedra obecné a anorganické
chemie, Pardubice; d) Vysoká škola báĖská - Technická
univerzita, Centrální analytická laboratoĜ, Ostrava.
Z toho také vyplývá rozložení zájmových vzdČlávacích
pracovišĢ v ýeské republice a možnosti výchovy nové
generace argilologĤ.
2) PrĤzkum jílových surovin nebo jejich aplikaþní
hodnocení se provádí v osmi tČžebních, prĤzkumných
nebo prĤmyslových podnicích.
3) Výzkum pĤd a jejich vlastností vþetnČ vlivĤ
jílových minerálĤ je stĜedem zájmu v jednom
výzkumném ústavu (Zbraslav) a pravdČpodobnČ se
provádí také na zemČdČlských vysokých školách, které
však neposlaly vyplnČné dotazníky.
V pozvánce na tento semináĜ jsem slíbil, že
v diskusi budou podány další informace, neuvedené
v publikovaném þlánku. Otevírám tedy tuto diskusi tím,
že uvedu hlavní smČry souþasného výzkumu jílové
hmoty ve svČtČ, jak to vyplývá z osobního sledování
specializovaných
argilologických
þasopisĤ
a
konferenþních sborníkĤ zamČĜených na jílovou hmotu.
Hlavní smČry výzkumu jílové hmoty ve svČtČ
(1990-1997): 100 %, z toho v ýR 0,2 % - 0,001 %.
1. STRUKTURY JÍLOVÝCH MINERÁLģ, CHEMICKÉ
SLOŽENÍ JM A JÍLOVÝCH AKUMULACÍ
- zpĜesĖování krystalových struktur, - užití nových
radiaþních metod a výpoþetních metod,
- krystalochemie pro teoretické i aplikaþní využití,
krystalové struktury oxidĤ a hydroxidĤ.
-
2. INTERSTRATIFIKOVANÉ JÍLOVÉ MINERÁLY
- pĜírodní smíšené struktury a interpretace podmínek
jejich vzniku.
3. PROCESY ZVċTRÁVÁNÍ
- minerálĤ, hornin, vulkanických skel, stavebních
kamenĤ, - hydrolýza a hydratace, - vliv mikroorganismĤ,
mechanistické
znázornČní,
kinetické
a
termodynamické modelování, - syntéza jílových
minerálĤ.
4. DIAGENETICKÉ, EPIGENETICKÉ A
ANCHIMETAMORFNÍ ZMċNY JÍLOVÝCH MINERÁLģ
pro potĜeby geologických vČd
jílové minerály v pánevní analýze,
v naftonosných oblastech, - oceanografii,
otázek spojených s hloubkovými zónami.
zejména
- Ĝešení
5. KOLOIDNÍ A POVRCHOVÉ VLASTNOSTI
JÍLOVÝCH MINERÁLģ
- systém jíl-voda a výmČna iontĤ, - kationtová a
aniontová výmČna, selektivní adsorpce,
- co
nejpĜesnČjší
informace
o
krystalochemii,
mechanistické znázornČní, kinetické a termodynamické
modelování, - tvorba organických radikálĤ ovlivnČná
povrchovými vlastnostmi, vznik prvních aminokyselin a
vznik života na Zemi.
6. MODIFIKOVANÉ JÍLOVÉ MINERÁLY
- termické a mechanické aktivace, - monokationtové
aktivace, - aktivace v kyselinách,
organojílové komplexy, - pilíĜované jílové minerály R(III)
a R (IV) polykationty,
- pilíĜované anorganickoorganické jílové minerály, - chelátové komplexy, kinetika a mechanismus dehydroxylaþních procesĤ,
nové krystalické fáze,
- aplikace v prĤmyslu
(katalyzátory, molekulární síta, sorbenty).
7. JÍLOVÉ MINERÁLY
základových)
V PģDÁCH
(úrodných
a
8. JÍLOVÉ MINERÁLY V ěEKÁCH A MOěÍCH
- geochemické procesy,
- sorpce tČžkých kovĤ,
radioaktivních prvkĤ a organickýck látek, opČt cheláty
9. JÍLOVÉ MINERÁLY, JÍLY A MODIFIKOVANÉ JÍLY
V EKOLOGII
- sorbenty, katalyzátory, peþeticí materiály,
minerály v souþasných prostĜedích
- jílové
10. LOŽISKOVÁ GEOLOGIE, VÝZKUM A PRģZKUM
JÍLOVÝCH SUROVIN k nejrĤznČjšímu využití
11. PRģMYSLOVÉ APLIKACE JÍLģ A FYLOSILIKÁTģ,
stále sílící tendence (srovn. Konta, 1994, 1995)
- technologické vlastnosti jílových surovin, - keramické
jíly a kaoliny, - jíly pro jiné prĤmyslové úþely.
12. METODY VÝZKUMU
- fyzikální (stále se rozvíjejí radiaþní metody založené
na úþinku rĤzných radiací uvolĖovaných z atomĤ), chemické,
- geotechnické,
- technologické,
kvantitativní stanovení jílových minerálĤ ve smČsích a
4
pĜírodních jílových akumulacích,
modelování.
- výpoþetní metody,
13. TERMINOLOGIE, KLASIFIKACE, VYBRANÉ
KAPITOLY PRO VÝUKU NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH
JiĜí Konta
Na semináĜi také bylo možné získat zdarma
nČkterá þísla SborníkĤ z minulých jílových konferencí a
knihu prof. J. Konty „Keramické a skláĜské suroviny“.
Uvažujeme o podobných akcích i pĜi pĜíležitosti
nČkterých semináĜĤ v budoucnu.
PODZIMNÍ SEMINÁě
Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ poĜádá v úterý
dne 1.12.1998 v 10,30 hod. v ýeském geologické
ústavu, Klárov 3, Praha 1 ve velké zasedací místnosti
(2.patro) odborný semináĜ s následujícím programem:
1) Mgr. Gabriela Koudelková (TABERG Cheb)
Korelace chemického složení s technologickými vlastnostmi jílĤ Chebské pánve
2) M. Kurková (Univerzita Ostrava)
Studium interkalace jílových minerálĤ tetraalkylamoniovými kationty
3) P.g. JiĜí K. Novák (Geologický ústav AV ýR)
Bentonitová ložiska na území Cabo de Gata
(jižní ŠpanČlsko)
Žádáme pĜednášející, aby pĜipravili krátký výtah
svého pĜíspČvku pro jarní þíslo Informátora. Tak získají
informace i ti, kteĜí nemohli být na semináĜi osobnČ
pĜítomni.
TRANSMISE ZÁSADNÍ LITERATURY (IV):
Souþasné knižní a originální þasopisecké
informace o jílových akumulacích hodných zájmu naší
odborné veĜejnosti.
Liu Nailong (Editor) (1996): Mineral Deposits of
China. Vol. 4, Edited by the Editorial Committee of The
Mineral Deposits of China, Geological Publishing House
Beijing, China, pp. 288.
Kniha vázaná ve tvrdých deskách a velmi pČknČ
vypravená, s þetnými obrázky (profily, mapky výskytĤ,
diagramy) a analytickými daty, obsahuje následující
poĜadovČ þíslované kapitoly o nerudních ložiskách ýíny,
mezi nimiž jsou i ložiska jílových akumulací (podtrženo):
16 - Fosfátová ložiska, 17 - Ložiska síry, 18 Diamantová ložiska, 19 - Solná ložiska, 20 - Jílová
ložiska (pp. 233-288, autoĜi: Zheng Zhi, Li Zhentang,
Yuan Weishun, Xu Jiquan, Zhang Renjun, Fang Yesen
a další).
20. kapitola má pČt subkapitol ještČ dále
podrobnČji dČlených: 20.1 Kaolinová ložiska ýíny.
PodrobnČji jsou vysvČtleny základní charakteristiky
následujících genetických typĤ kaolinĤ a uvedeny
pĜíklady: kaoliny kĤry zvČtrávání, eluviální a vyloužené;
hydrotermální kaoliny; kaoliny vzniklé pĤsobením
recentních
horkých
pramenĤ;
sedimentární
a
sedimentárnČ zvČtralinové kaoliny; Ĝadí sem i
kaolinitové jílovce v uhelných sériích, aþkoliv by spíše
patĜily do následující kapitoly. DefinitivnČ je zde uveden
pĤvod slova kaolin: "... název kaolin je odvozen od
jména vesnice Gaoling, ležící 45 km východnČ od
mČsta Jingdezhen, provincie Jiangxi, ýína" (p. 235).
20.2 Ložiska žárovzdorných jílĤ: neritické žárovzdorné
jíly uložené bez sekvenþní souvislosti, místy bohaté
hliníkem; žárovzdorné jíly vzniklé v mČlkém moĜi,
lagunách a jezerech, uložené v souvislé sekvenci s
podložím a nadložím; žárovzdorné jíly uložené v
úžlabinách, intermontánních pánvích a zlomových
poruchách. 20.3 Ložiska bentonitĤ: jsou rozdČlena na a)
kontinentální vulkanicko-sedimentární, b) moĜská
vulkanicko-sedimentární,
c)
zvČtralino-eluviální
bentonity z vulkanických skel a láv. 20.4 Ložiska
attapulgitu. 20.5 Ložiska sepiolitu: hydrotermální žilná
ložiska a moĜská sedimentárnČ-zvČtralinová ložiska.
20.6 Ložiska hrnþíĜských jílĤ (vþetnČ illitových jílĤ).
Každá subkapitola od 20.1 do 20.6 je ukonþena
odstavcem informujícím o metalogenezi pĜíslušné jílové
akumulace.
Liu Nailong (Editor) (1996): Mineral Deposits of
China. Vol. 5, Edited by the Editorial Committee of The
Mineral Deposits of China, Geological Publishing House
Beijing, China, pp. 229.
Kniha, stejnČ dobĜe vybavená jako svazek
pĜedchozí, obsahuje následující prĤbČžnČ þíslované
kapitoly o ložiskách ostatních nerudních surovin ýíny,
mezi nimiž jsou i ložiska dalších fylosilikátĤ (podtrženo)
þi silikátĤ s nimi sdružených: 21 - Ložiska solí bóru. 22 Barytová a fluoritová ložiska. 23 - Ložiska asbestĤ,
grafitu a pyrofylitu (autoĜi: Xiao Changsheng, Huang
Xuanzhen, Tan Guanmin, Mo Rujue, He Yingcai a Song
Xiangquan): ložiska asbestĤ jsou rozdČlena na dva typy,
spojené a) s ultrabazickými horninami, b) s
karbonátovými horninami; ložiska pyrofylitu se dČlí na
akumulace vzniklé jako a) metasomatické výplnČ za
pĤsobení plynĤ a kapalin spojených s vulkanismem, b)
regionálnČ metamorfní, c) metamorfované pohĜbením
jílových sedimentĤ v zónách subsidence. 24 - Ložiska
mastku a magnesitu (autoĜi: Li Yuya, Liu Guochund a
Zheng Baoding): dČlí se na akumulace vzniklé a)
pĜemČnou ultrabazických silikátových hornin, a to
jednak autometamorfózou, jednak hydrotermální
metasomatózou, b) hydrotermální metasomatózou
karbonátových
hornin
bohatých
hoĜþíkem,
c)
sedimentárnČ diagenetickými procesy. 25 - DĤlní
prĤmysl a historie minerálních ložisek staré ýíny.
V žádné z obou knih se nepojednává o ložiskách
zeolitĤ.
Rozloha ýíny není o mnoho menší než je
rozloha Evropy. ObČ knihy mohou být zdrojem informací
jednak pro potĜeby vysokých škol a výzkumných ústavĤ,
jednak podnikĤ a institucí kontrolujících import þi pĜímo
dovážejících nerostné suroviny.
JiĜí Konta
Karube J., Abe Y. (1998): Water retention by
colloidal allophane and imogolite with different
charges. - Clays and Clay Minerals, 46 (3): 322-329.
PĤdy vzniklé na vulkanickém popelu, nazývané
andisoly, se vyznaþují vysokým obsahem allofanu
a/nebo imogolitu, velkou hydraulickou vodivostí,
prĤdyšností a kapacitou pohlcovat velké objemy vody.
Uvedené pĜíznivé fyzikální vlastnosti z hlediska
pĤdoznalství jsou obvykle pĜisuzovány neobyþejnČ
pórovité struktuĜe tČchto pĤd, která je závislá na
vlastnostech koloidního podílu. AutoĜi vnesli více svČtla
do tohoto jevu tím, že porovnali kĜivky pohlcení vody u
þistého allofanu (isometrické þástice) a imogolitu (tence
5
vláknité þástice) ze zvČtralých vulkanoklastitĤ od mČsta
Kanumat v Japonsku, po stanovení jejich nábojĤ.
Sledovali absorpci vody tČchto minerálĤ po rĤzných
chemických þisticích postupech, a studovali je za
podmínek laboratorní vlhkosti (pĜed pozorováním v
TEM) a po vysušení vzduchem v transmisním
elektronovém mikroskopu (TEM). KĜivky pohlcení vody
allofanem a imogolitem, a pro srovnání ještČ Namontmorillonitem z ložiska Upton, USA, byly získány
mČĜením v rozsahu tlakového potenciálu mezi -1.4 až 800 J/kg pĜi užití tenzní destiþky a deskového tlakového
pĜístroje. LaboratornČ vlhký koloidní allofan o nízkém
absolutním náboji pohlcuje více vody v oblasti nad -100
J/kg než stejný koloid o vysokém náboji, neboĢ v prvém
se vytvoĜila více otevĜená pórovitá mikrostruktura.
Imogolit pohltil 1,5 x více vody než Na-montmorillonit pĜi
tlakovém potenciálu okolo -650 J/kg a než allofan pĜi
kontrolovaném pH a za podmínek dosažených
rovnováh. Velký objem mikropórĤ u kĜížících se vláken
amorfního imogolitu je hlavní pĜíþinou jeho nejvČtší
pohlcovací kapacity. Pro zajímavost uvećme ještČ
hodnoty celkového mČrného povrchu stanovené autory
u tČchto tĜí minerálĤ použitých k experimentální práci
(m2/g): allofan 620, imogolit 860 a Na-montmorillonit
810. Výsledky ukázaly, jak je významný elektrostatický
náboj koloidĤ a mikrostruktura koloidních agregátĤ v
pĤdách pro retenci vody.
(Každá nová informace o vlastnostech jílového
podílu v pĤdách mĤže být jednou velmi užiteþná, až lidé
budou pĜipravovat vysoce úrodné a ekologicky
nezávadné syntetické pĤdy.)
JiĜí Konta
INFORMACE O 15. KONFERENCI O JÍLOVÉ
MINERALOGII A PETROLOGII
Ve dnech 6. - 10. záĜí 1998 se konala v BrnČ 15.
konference o jílové mineralogii a petrologii, kterou
organizaþnČ zajišĢovala katedra mineralogie, petrografie
a geochemie PĜírodovČdecké fakulty Masarykovy
university za pĜispČní brnČnské poboþky ýeského
geologického ústavu.
Vlastní jednání se odehrávalo v prostorách novČ
postavené budovy Pedagogické fakulty, vybavených
moderní prezentaþní technikou. Konference se
zúþastnilo celkem 29 þeských, 23 slovenských a 40
zahraniþních úþastníkĤ. PĜi registraci obdrželi všichni
úþastníci mimo jiné þíslo þasopisu Scripta Facultatis
Scientiarum Naturalium Universitatis Masarykianae
Brunensis, obsahující jednostránkové abstrakty všech
pĜihlášených (a tedy i odpadnuvších) pĜednášek a
posterĤ, a speciálnČ pro konferenci pĜipravený CDROM, obsahující mimo elektronické formy abstraktĤ a
exkurzního prĤvodce 15. jílové konference i sborník
pĜednášek konference ENVIWEATH'96 (IGCP405),
prohledávatelnou databázi adres
þlenĤ všech
evropských jílových spoleþností (1200 adres), databázi
literatury o zvČtrávání (cca 3500 položek), rozsáhlou
kolekci volnČ šiĜitelných programĤ na zpracování a
modelování práškových diagramĤ a tĜí programĤ na
obrazovou analýzu, multimediální prezentaci možností
environmentálního
Ĝádkovacího
elektronového
mikroskopu (ESEM - Philips), a také videoklipy ze všech
lokalit, navštívených v rámci konference.
ýást nákladu tČchto CD-ROM je ještČ na skladČ.
Zájemci, nechĢ se ozvou pĜedsedovi organizaþního
výboru konference dr. Sulovskému (cena za 1 ks je
200,- Kþ + poštovné).
Slavnostního zahájení se zúþastnil prodČkan
PĜírodovČdecké fakulty profesor Jonas a viceprezident
AIPEA, Dr. Radko KĦhnel. V rámci zahajovací
ceremonie bylo rovnČž udČleno in absentia þestné
þlenství profesorovi Mackenziemu. Dále byly o udČleny
ceny soutČží mladých vČdcĤ o nejlepší práci v oboru
argilologie, vyhlášených obČma þástmi SPVVJ. Druhou
cenu þeské þásti obdržel Daniel Janeba za práci
Struktura interkalovaných fylosilikátĤ (první cena nebyla
udČlena); první cena slovenské þásti Spoleþnosti byla
udČlena Mariánu Janekovi za práci Acidity of protonsaturated and autotransformed smectites, charakterised
with proton-affinity distribution. ObČ laureátské
pĜednášky zaznČly na poþátku jednání prvého dne. Na
nČ tématicky navázal blok pĜíspČvkĤ, týkajících
interkalovaných a pilarovaných fylosilikátĤ a fylosilikátĤ
se smíšenými strukturami. KromČ výsledkĤ jejich
morfologického
(SEM,
HRTEM,
AEM)
a
rentgenografického studia byly prezentovány i možnosti
modelování struktur, a dále jejich pĜípravy a modifikace
vþetnČ sorpce cizích iontĤ. Cenné podnČty pĜinesly i
práce, zamČĜené na metodiku sledování rĤzných
vlastností jílových minerálĤ potenciometrickou titrací,
UV
spektroskopií,
infraþervenou
spektroskopií,
elektronovou
spinovou
rezonancí,
mČĜením
specifického povrchu, pomocí pastové uhlíkové
elektrody. Další tématický blok pĜednášek byl zamČĜen
na využití jílových minerálĤ (zejména pĜemČny smektitu
na illit a urþení jeho krystalinity) pĜedevším v pánevní
analýze a k rekonstrukci tepelné historie sedimentárních
formací vĤbec. Tématika technického využití jílových
minerálĤ byla zastoupena mj. prĤkopnickou prací
autorského kolektivu pod vedením Svena Abenda,
spolupracovníka profesora G. Lagalyho, která ukázala
možnosti posuzování bentonitu a dvouvrstvých
hydroxidĤ jako stabilizátorĤ olejových emulzí pomocí
rentgenového mikroskopu. Další pĜíspČvky z tohoto
okruhu byly vČnovány jílovým surovinám pro keramický
prĤmysl. ěada pĜednášek a posterĤ pojednávala o
významu jílových minerálĤ v ekologii a jejich využití
napĜ. coby sorbentĤ þi tČsnicích látek. NČkolik pĜíspČvkĤ
se rovnČž zabývalo vztahem jílové mineralogie a
pedologie. PĜínosné byly i nČkteré práce regionálního
charakteru. Blok tématicky zamČĜený na problematiku
zeolitĤ se bohužel vzhledem k onemocnČní spoluautora
vČtšiny takto zaĜazených pĜíspČvkĤ R. Rychlého
zredukoval na pĜednášky profesora Minata, a postery
zabývající se zeolity. KromČ pĜednáškových blokĤ se
uskuteþnila i posterová sekce, bČhem níž bylo po dva
dny vystaveno 35 posterĤ.
V rámci konference se uskuteþnila konferenþní
veþeĜe s bohatou tabulí, poznamenaná bohužel
ponČkud pĜedchozí snahou þeské þásti spoleþného
výboru SPVVJ o rozdČlení Spoleþnosti na dvČ
samostatné, þeskou a slovenskou. Další akcí, která
mČla nejen odborný, ale zþásti i spoleþenský rozmČr,
byla exkurze, která se uskuteþnila þtvrtý den
konference. Navštívili jsme lokality Olomuþany (rudické
hlinky - výplĖ paleokrasu), Ivanþice (ložisko velmi
þistého bentonitu), Hrubšice (serpentinové zvČtrávání),
ěímovice (kostel sv. Petra a Pavla, jedna z
nejvýznamnČjších románských staveb u nás), Únanov
(þinná tČžba a úprava kaolinu). Na závČr exkurze
zamíĜila do dvou vinných sklepĤ v ŠatovČ. V
Malovaném sklepČ jsme se zamČĜili na optické
posouzení vhodnosti slabČ zpevnČných jílovito-písþitých
sedimentĤ jako substrátu pro malíĜskou tvorbu insitních
umČlcĤ, v Moravském sklípku pak na ocenČní vlivu
6
jílových minerálĤ (pĤdy, sorbenty) na senzorické
vlastnosti rĤzných druhĤ vína.
V závČreþný, pátý den konference se konal
workshop IGCP405, zamČĜený na roli jílových minerálĤ
ve zvČtrávání hornin i prĤmyslových odpadĤ. V jeho
rámci zaznČly Ĝada zajímavých referátĤ, mezi nimiž
dostaly vČtší prostor zajímavé pĜednášky pozvaných
autorĤ. Erik Puura demonstroval skuteþnČ komplexní
studii zvČtrávání odpadĤ z hornické þinnosti (odvaly
kameneþných bĜidlic), David Hassett seznámil pĜítomné
s celou šíĜí problematiky pĜírodní i cílené pĜemČny
popílkĤ, zacílené na snížení ekologických rizik
spojených s jejich skládkováním. Za podobným úþelem
je veden i výzkum interakce bakterií rodu Bacillus se
silikátovýni minerály, provádČný v AV SR. Posluchaþe
zaujala i zajímavá práce F. Eichlera, ukazující, že i
nČkteré zdánlivČ zastaralé metodiky (barvení preparátĤ)
mohou pĜedstavovat užiteþné prostĜedky ke sledování
nČkterých specifických procesĤ, probíhajících v jíly
obsahujících sedimentech.
RNDr. Petr Sulovský,
pĜedseda organizaþního výboru
VOLBY VÝBORU ýESKÉ ýÁSTI SPOLEýNOSTI
BČhem þervna a þervence tohoto roku probíhala
demokratickým korespondeþním zpĤsobem volba
výboru þeské þásti Spoleþnosti. Všem registrovaným
þlenĤm byl rozeslán seznam þlenĤ jako podklad pro
volbu. Každý z tohoto seznamu mohl být volen do
nového sedmiþlenného výboru na pĜipojeném
kandidátním lístku. Z odeslaných volebních lístkĤ se
vrátilo zpČt 40 vyplnČných. Po seþtení odevzdaných
hlasĤ se dospČlo k následujícímu výsledku:
Melka (34 hlasĤ), Konta (28 hlasĤ), ŠĢastný (26
hlasĤ), KĜelina (24 hlasĤ), Shrbená (23 hlasĤ),
Zoubková (22 hlasĤ), Sulovský (8 hlasĤ), Weiss (8
hlasĤ).
Jelikož dr. Shrbená písemnČ požádala o zrušení
své nominace, oba kandidáti, dr. Sulovský a prof.
Weiss, se shodným poþtem 8 hlasĤ mohli doplnit výbor
na potĜebný poþet 7 þlenĤ. K nim se pĜipojuje navíc ing.
Kusá za zeolitovou skupinu.
Do mezirepublikového výboru (v nČmž þeská þást
v nadcházejícím funkþním období by mČla mít 4 þleny)
postoupili podle poþtu odevzdaných hlasĤ: Melka,
Konta, ŠĢastný, KĜelina.
Na výborové schĤzi þeské þásti Spoleþnosti, jež
se konala 4. záĜí 1998 v zasedací síni ýeského
geologického ústavu, byla provedena volba jejího
pĜedsedy. Byl zvolen dr. Melka. ýlenové þeského
výboru se dohodli a navrhli dr. Melku i za kandidáta na
funkci pĜedsedy mezirepublikového výboru, neboĢ
v nadcházejícím funkþním období by mČl podle Stanov
vyjít pĜedseda z þeské þásti výboru Spoleþnosti.
Výbor
PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ SPOLEýNOSTI A
SCHģZE MEZIREPUBLIKOVÉHO PěEDSEDNICTVA
PĜi pĜíležitosti 15. konference o mineralogii a
petrologii jílĤ se konalo dne 7. záĜí 1998 v BrnČ,
v budovČ pedagogické fakulty MU, plenární zasedání
Spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ. PĜedsedal mu
prof. I. Kraus, který zhodnotil þinnost Spoleþnosti
v uplynulém období. Úþastníci zasedání byli seznámeni
s výsledky voleb v þeské i slovenské þásti a se
složením jejich nových výborĤ. Do mezirepublikového
výboru
za
slovenskou
þást
Spoleþnosti
(v
nadcházejícím funkþním období pČtiþlenného) byli
zvoleni: Kraus, Komadel, Madejová, Šucha a Janek.
V otevĜené následné diskusi se projevily znaþnČ
odlišné názory þeské a slovenské skupiny na Ĝešení
Ĝady problémĤ.
Slovenský výbor podal návrh, aby se pĜíští
konference, kterou by mČla zajišĢovat slovenská þást
Spoleþnosti, konala v Tatrách v roce 2001. DĤvodem
navrhovaného pozdČjšího konání je úþast slovenských
kolegĤ na organizování konference EUROCLAY 99
spolu s polskými zástupci. NČkteĜí þeští úþastníci
projevili s návrhem pozdČjšího poĜádání nesouhlas.
ýeští zástupci dále sdČlili, že by rádi svoji pĜíští
konferenci zorganizovali v Pardubicích, pĜípadnČ v jejich
okolí.
Po plenárním zasedání Spoleþnosti se konala
schĤze mezirepublikového pĜedsednictva. ěídil ji
dosavadní pĜedseda Spoleþnosti prof. I. Kraus a jejím
hlavním programovým bodem byla volba pĜedsedy
Spoleþnosti pro nové funkþní období. Prof. Kraus
osvČtlil jeho volbu, kdy se pĜi pĜíležitosti konferencí
stĜídají v této funkci zástupci þeské a slovenské þásti.
V následujícím období by mČl pĜedseda vyjít z þeské
þásti novČ zvoleného výboru a slovenská þást podle
Stanov Spoleþnosti by mČla mít v mezirepublikovém
výboru 5 zástupcĤ, zatímco þeská þást v tomto období 4
zástupce. Proto prof. Kraus vyzval þeský výbor
k pĜedložení jeho návrhu. Byla podána informace o
provedeném
korespondenþním
hlasování
þlenĤ
Spoleþnosti a na základČ volebního výsledku o
následném rozhodnutí þeského výboru ze dne 4.9.1998
na podání návrhu na dr. Melku.
Po rozdání hlasovacích lístkĤ se pĜistoupilo
k volbČ. Z pĜítomných 9 þlenĤ výboru (4 za þeskou þást
a 5 za slovenskou þást) hlasovali pro dr. Melku 3
þlenové, 5 þlenĤ odevzdalo prázdné hlasovací lístky a
sám dr. Melka se zdržel hlasování. Jelikož nebylo
dosaženo nadpoloviþní vČtšiny hlasĤ pro navrženého,
prof. Kraus vyzval þeskou þást výboru, aby se
následujícího dne sešla a podala nový návrh na funkci
pĜedsedy mezirepublikového výboru, t.j. spoleþného
pĜedsedy pro þeskou a slovenskou þást. Dále oslovil
þeské a slovenské zástupce, aby se po schĤzi þeského
výboru sešel opČt mezirepublikový výbor a rozhodl o
osobČ spoleþného pĜedsedy Spoleþnosti.
Dne 8. záĜí 1998 se na vyzvání prof. Krause
konala schĤze þeského výboru. Diskutovalo se o
kandidatuĜe dr. Melky, kterou podpoĜila vČtší þást
výboru. Dr. Sulovský a prof. Weiss podali návrh na dr.
ŠĢastného. Ten jej ale odmítl. Na schĤzi byla
pĜedložena k projednání petice, jež byla sestavena pČti
þleny výboru (Kontou, KĜelinou, Melkou, ŠĢastným,
Zoubkovou) a jež konstatuje vážný rozpor mezi þeskými
a slovenskými zástupci mezirepublikového výboru a
navrhuje rozdČlení Spoleþnosti na samostatnou ýeskou
spoleþnost a Slovenskou spoleþnost pro výzkum a
využití jílĤ.
PĜepis originálu listiny
Dne 7. záĜí 1998 pĜedložil v BrnČ výbor þeské þásti
a výbor slovenské þásti Spoleþnosti pro výzkum a
využití jílĤ ýeské republiky a Slovenské republiky
výsledky
pĜedchozího
korespondenþního
demokratického hlasování o složení þeského a
slovenského výboru. Podle nejvyššího poþtu hlasĤ byl
navržen pĜedsedou celé Spoleþnosti pro další volební
období dr. Karel Melka. PĜi spoleþném hlasování
þeského a slovenského výboru byl však tento návrh
zamítnut, a to slovenskými hlasy. Vzhledem k tomu, že
þlenové þeského výboru pĜi dalším vyjasĖování uvedli,
7
že tĜi hlasy byly z þeské þásti a dr. Melka se zdržel
hlasování. Zbylá þást prázdných lístkĤ logicky pĜipadá
na slovenské þleny výboru.
Po dĤkladné diskusi þeských þlenĤ výboru dochází
þeská þást k názoru, že vznikl vážný rozpor ve vČci
pĜedsedy celé Spoleþnosti mezi þeskými þleny výboru a
slovenskými þleny výboru. ýlenové výboru þeské þásti
ve své vČtšinČ nemohou za této situace úþinnČ zastávat
zájmy þeské þásti Spoleþnosti. Jediným východiskem je
rozdČlení Spoleþnosti a osamostatnČní þeské þásti
Spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ. Tím se Ĝeší také
nČkolikaletý anachronismus, který neodpovídá rozdČlení
témČĜ všeho, co zbylo z ýeskoslovenské republiky.
V BrnČ 7. záĜí 1998
Podepsaní : prof. Konta, dr. Zoubková, dr. Melka, dr.
KĜelina, dr. ŠĢastný (viz originál listiny)
Pro návrh na osamostatnČní ýeské spoleþnosti
hlasovali 4 na schĤzi pĜítomní þlenové (Konta, Melka,
ŠĢastný, Zoubková), proti se vyjádĜili 2 þlenové
(Sulovský, Weiss). Návrh byl tudíž schválen a bylo
rozhodnuto o jeho pĜednesení na následující schĤzi
mezirepublikového pĜedsednictva.
Ihned po schĤzi þeského výboru Spoleþnosti se
konala další schĤze mezirepublikového výboru. Na ní
byla pĜeþtena petice 5 þeských zástupcĤ a sdČleno
slovenské stranČ rozhodnutí þeského výboru o
osamostatnČní þeské þásti Spoleþnosti. Prof. Kraus za
slovenskou þást výboru rozhodnutí þeské þásti pĜijal.
ZároveĖ však vyslovil politování nad tímto krokem. PĜi
krátké diskusi se k tomuto rozhodnutí vyjadĜovali
jednotliví þlenové výborĤ.
Prof. Kraus položil þeské stranČ otázku, zda pĜíšti
konference budou nadále spoleþné þi nikoliv. ýeská
strana pĜislíbila, že po projednání ve výboru oznámí
slovenské stranČ své rozhodnutí, a ta pak seznámí
þeský výbor s provedenou volbou pĜedsedy Slovenské
spoleþnosti.
Na závČr si obČ strany popĜály úspČchy ve své
þinnosti a vyslovily se pro zásadu udržení vzájemné
spolupráce.
Výbor
Další nutné vysvČtlení pro þleny SPVVJ
Výbor
þeské
þásti
Spoleþnosti
podává
v následujících odstavcích toto další vysvČtlení všem
svým þlenĤm, aby byli náležitČ a historicky pĜesnČ
informováni.
Geologové nejrĤznČjších vČdních a aplikovaných
smČrĤ v bývalém ýeskoslovensku byli sdruženi ve
Spoleþnosti pro mineralogii a geologii, v níž vládlo vĜelé
kolegiální prostĜedí. Jednání ve výborech byla vČcná,
dČlná, naplnČná vzájemným porozumČním, a to i mezi
þeskými a slovenskými þleny. To bylo též dĤvodem,
proþ i po rozdČlení ýeskoslovenské republiky se
Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ rozhodla jít nadále
spoleþnou cestou. ýeská þást výboru Spoleþnosti byla
odhodlána v tradici tČsné vzájemné spolupráce i
organizaþnČ pokraþovat. RozdČlení státu pĜineslo
s sebou Ĝadu odlišností jak v politické, tak i ekonomické
a správní oblasti. To bylo dĤvodem, že se pĜirozenČ
omezila i þetnost vzájemných stykĤ a jednotná
organizace se ukazovala být stále formálnČjším
zastĜešením. VytváĜely se v poslední dobČ i rozdílné
názory na Ĝešení Ĝady situací.
Prohlašujeme zde pevnČ a jasnČ, že jsme se
snažili po nČkolik let o maximální trpČlivost a toleranci
pĜi všech jednáních na mezirepublikové úrovni.
NevmČšovali jsme se ani do samostatných slovenských
aktivit bez þeské úþasti na spoleþném polskoslovenském poĜádání evropské konference EUROCLAY
99. Naopak slovenský výbor projevoval v poslední dobČ
rĤzné snahy o vmČšování do vnitĜních záležitostí þeské
þásti Spoleþnosti. Tento vývoj dospČl k neúnosnosti pro
þeský výbor v záĜí 1998. Uvádíme nČkolik pĜíkladĤ
vzájemných neshod.
1. Je pro nás nepĜijatelné propagaþnČ nebo
jakkoliv jinak zkreslovat historii vývoje vČdy o jílové
hmotČ na území nČkdejšího ýeskoslovenska. To se
stalo v þlánku Dr. V. Šuchy v roce 1993, který byl
publikován v Clay Minerals Society News, USA
(únorový výtisk). Na kritický komentáĜ v témž bulletinu
v roce 1994, napsaný dvČma þeskými odborníky,
odpovČdČl dr. Šucha nepĜijatelným zpĤsobem.
2. Není únosné, aby kterýkoliv þlen slovenské þásti
výboru SPVVJ obcházel þeské þleny výboru a kladl si
podmínky nebo doporuþoval, kdo by nemČl být zvolen
þlenem výboru þeské þásti SPVVJ. To se v minulých
letech bohužel stalo. Pro nás jsou pĜijatelné jedinČ a
bezpodmíneþnČ demokratické návrhy a demokratické
volby þlenĤ a pĜedsedy výboru.
3. Nemohli jsme pĜijmout návrh a argumenty
slovenské þásti výboru v záĜí 1998, aby ve SPVVJ byli
v podstatČ jen aktivní þlenové, tedy ti, kteĜí dČlají vČdu a
výzkum. Je tĜeba ovšem vidČt, že z celkového seznamu
þlenĤ SPVVJ vyplývá, že poþet þlenĤ v þeské þásti je
nČkolikanásobnČ vyšší než ve slovenské þásti. Museli
jsme vysvČtlovat, že v þeské þásti SPVVJ jsou také
zájemci z praxe a penzisté, jejichž pracovní náplĖ a
zkušenosti naši Spoleþnost obohacují. OstatnČ
Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ má tuto dvojí
integrální náplĖ i ve svém názvu. Jsme pĜesvČdþeni, že
þlenové SPVVJ z praxe a penzisté jsou pro þeskou þást
Spoleþnosti cenným pĜínosem.
PĜednostní povinností þeského výboru SPVVJ je
zajišĢovat,
organizovat
a
podporovat
rozvoj
argilologie vþetnČ aplikace v prĤmyslových odvČtvích,
zemČdČlství, stavebnictví atd. Jestliže þlenové
slovenského výboru SPVVJ mají jiný názor a bazírují na
jiných hodnotách, pak nás to zdržuje od aktuálních
úkolĤ.
4. Slovenskou þástí výboru byl tvrdČ kritizován
dopis pĜedsedy þeské þásti výboru SPVVJ, zaslaný
pĜedsedovi Evropské asociace jílových skupin (ECGA),
v nČmž bylo žádáno o prominutí podstatné þásti
poplatkĤ za ECGA Newsletter a adresáĜ, které aþ
neobjednány byly poslány naší Spoleþnosti pro všechny
v adresáĜi uvedené þleny a jež jste od nás obdrželi. Byl
za nČ požadován poplatek pĜesahující 800 US dolarĤ.
(Uhradili jsme pouze malou þást a zbytek jsme se
snažili vyrovnat odesláním našich SborníkĤ z 13.
konference v Praze). Tato þástka byla pro nás
neúnosná. PĜedseda ECGA, prof E. Galán, naší žádosti
vyhovČl. Slovenský výbor za své þleny svĤj díl
v dolarech odeslal, neboĢ nechtČl hrát úlohu chudého
þlena ECGA. Požadovaná þástka byla pro nČj však
podstatnČ nižší vzhledem k poþtu þlenĤ. Tento
nejednotný postup nebyl zĜejmČ správný a mČl být
spoleþnČ projednán. Kdybychom ale mČli požadovanou
platbu v celém rozsahu uhradit, bylo by nutno pĜistoupit
k podstatnému zvýšení þlenských poplatkĤ. A to jsme
uþinit nechtČli.
NČkolik zde uvedených bodĤ má všem þlenĤm
SPVVJ osvČtlit dĤvody, jež nakonec vedly k rozdČlení
SPVVJ na dvČ samostatné organizace v hranicích novČ
vzniklých státních útvarĤ. Výbor þeské þásti SPVVJ
vČdom si své povinností zastávat zájmy a práva svých
8
þlenĤ doporuþuje jim zamyslet se nad novou situací a
zaktivizovat odborný a organizaþní potenciál þeské þásti
SPVVJ ve všech smČrech naší þinnosti. V následujících
dnech podává výbor þeské þásti nutné podklady
k registraci oddČlené þeské Spoleþnosti pro výzkum a
využití jílĤ na Ministerstvo vnitra.
VČĜíme, že provedená organizaþní zmČna nebude
zábranou skuteþné spolupráce þeských i slovenských
odborníkĤ v oboru. Naše Stanovy umožĖují i þlenství
zahraniþních zájemcĤ. Rádi bychom mezi sebou uvítali i
slovenské kolegy. Totéž bude jistČ platit i v pĜípadČ
þeských zájemcĤ, kteĜí mimo þlenství v naší Spoleþnosti
se budou moci stát zároveĖ þleny Spoleþnosti na
Slovensku.
V Praze, Ĝíjen 1998.
Výbor þeské þásti Spoleþnosti pro výzkum a
využití jílĤ (1998)
35. KONFERENCIA SPOLOýNOSTI ÍLOVÝCH
MINERÁLOV (The Clay Minerals Society)
Konferencie Spoloþnosti ílových minerálov (CMS)
sa konajú každoroþne v Severnej Amerike, najþastejšie
v USA. VlaĖajšia 34. konferencia nebola organizovaná
samostatne, ale spoloþne s 11. medzinárodnou ílovou
konferenciou v Ottawe v Kanade v dĖoch 15.21.6.1997.
Informácie o tejto konferencii boli
publikované v 14. a v 15. þísle Informátora.
35. konferencia CMS sa konala 6.-10. júna 1998 v
hoteli Marriott v Clevelande v štáte Ohio. Hlavnými
organizátormi boli S.M. Savin a J.L. Aronson z Case
Western Reserve University v Clevelande. Z þlenov
Spoloþnosti pre výskum a využitie ílov sa konferencie
zúþastnili štyria þlenovia z jej slovenskej þasti - J.
Bujdák, M. Janek, P. Komadel a V. Šucha. Pred
samotnou konferenciou sa konal jednodĖový seminár o
molekulovom modelovaní ílov a povrchov minerálov,
ktorý viedli J.D. Kulbicki z Computer Science
Corporation v San Diegu a W.F. Bleam z University of
Wisconsin v Madisone. O tento seminár bol nezvyþajne
veĐký záujem a podarilo sa naĖ prizvaĢ renomovaných
prednášateĐov, ako napríklad N.T. Skippera z University
College v Londýne. Organizovanie seminára ovplyvnilo
aj referáty na samotnej konferencii, kde boli aplikáciám
techník molekulového modelovania venované ešte
ćalšie dve poldenné sympóziá. Je zrejmé, že práve
táto þasĢ výskumu ílov zaznamenala v posledných
rokoch veĐmi búrlivý rozvoj a priniesla významné
výsledky nielen pre teóriu a výskum, ale aj pre praktické
aplikácie, napríklad pri predpovedaní interakcií ílov s
organickými látkami, rádionuklidmi, ich sorpcie a
migrácie, hydratácie ílov, atć.
Konferenciu zahájil jej prezident J.W.Stucki
niekoĐkými vetami a prehraním magnetofónového
záznamu populárnej piesne zo zaþiatku 60-tych rokov
“More Than A Hundred Pounds Of Clay“. Plenárne
rokovanie pokraþovalo prednáškami vyznamenaných
osobností, ktorými sa pre rok 1998 stali:
Murray
B.
McBride
(Cornell
University),
Jacksonova cena pre vedca v strede kariéry (Jackson
Mid-Career Clay Scientist Award), prednáška:
“Understanding Metal Bonding By Minerals: Putting Spin
On The Science”
Brij L. Sawhney (Connecticut Agricultural
Experimental Station), významný þlen CMS (CMS
Distinguished Member), predniesol spomienky zo
života, nie prednášku.
Bruce Velde (l’Ecole Normale Supérieure, Paríž),
Brindleyho prednáška (George W. Brindley Lecture):
“Smectite To Illite: A Journey In Time, Temperature,
Composition Space”
Robert C. Reynolds, Jr. (Darthmouth College),
prednáška pioniera v ílovej vede (Pioneers in Clay
Science Lecture) “What Is Illite/Smectite? New
Problems And Old Problems That Will Not Go Away”.
Všetky tri prednášky mali veĐmi dobrú úroveĖ a
ocenení vedci v nich jasne dokumentovali nielen skvelú
orientáciu v problematike, ale aj schopnosĢ vysvetliĢ ju
publiku.
Ćalšie rokovanie konferencie už bolo rozdelené na
poldenné sympóziá. Program bol zostavený tak, že
prebiehali dve alebo až tri súþasne, takže niekedy bola
voĐba veĐmi Ģažká. Organizátori sa však svojej úlohy
zhostili dobre, sympóziá boli v susedných miestnostiach
hotela, takže presunmi sa þas nestrácal. Tri z nich boli
venované štruktúre a chemickým štúdiám ílov. Táto
všeobecná téma pokryla podĐa oþakávania najrôznejšie
prístupy a metodiky k riešeniu niektorej z množstva
problematík. ġažko je ich zhrnúĢ pár vetami, preto len
niekoĐko mien spomedzi najznámejších prednášateĐov:
D.L.Bish, P.H.Nadeau, R.C.Reynolds, D.D.Eberl, atć.
Sympózium o geologickom výskume ílov obsahovalo
príspevky o geológii, mineralógii a výskyte ílových
minerálov v rôznych oblastiach najmä Severnej
Ameriky.
Špeciálne sympózium bolo venované
novinkám v geochronológii ílov, zeolitov a oxidov.
Autori sa venovali najmä využitiu a spresneniu údajov
získaných pomocou K/Ar a 40Ar/39Ar datovania.
Sympózium o aplikáciách ílov v ropnom priemysle
pokrylo nielen problematiku diagenézy ložísk, ale aj
vrtov a ćalších súvisiacich problémov. Organizovanie
sympózia o smektitických pôdach bolo dôsledkom
uznania významu a tým aj znaþného rozsahu výskumu
ílových minerálov v pôdach. Tu bolo prezentovaných
niekoĐko
príspevkov
o
využití
moderných
spektroskopických
metód
na
identifikáciu
napuþiavajúcich ílových minerálov v pôdach, na štúdium
zmien v ich štruktúre a sorpcie látok. Posterová þasĢ
konferencie mala rovnaké témy ako prednášková þasĢ,
obvyklý bol jej priebeh aj úroveĖ.
Poþas konferencie sa v Clevelande uskutoþnilo
rokovanie výboru CMS. Zúþastnil som sa ho ako
predseda Komisie pre vzĢahy s východnou Európou. Z
práce tejto komisie, z mnohých rozhovorov s
jednotlivými þlenmi výboru CMS a z rokovania tohto
výboru jednoznaþne vyplynulo, že CMS má záujem o
podporu výskumu ílov v rôznych þastiach sveta, na
druhej strane je však potrebné citlivo zvážiĢ, s þím sa na
CMS obrátiĢ. V prípade žiadostí o finanþnú podporu þi
odpustenie poplatkov to platí ešte viac ako iných
prípadoch.. V minulosti sa komisii pod vedením J.
SrodoĔa z PoĐska podarilo získaĢ chýbajúce þísla
þasopisu Clays & Clay Minerals pre viacero knižníc a
pracovísk vo východnej Európe. Tento rok sa získali
pre Ukrajinu roþníky 1996-2001, kećže v Kijeve z
finanþných dôvodov prestali objednávaĢ koncom roka
1995 þasopis po asi 20-tich rokoch súvislého
odoberania. Roþníky 1996-2001 im darujú šéfredaktori
þasopisu, ktorí si þasopis aj poþas svojho funkþného
obdobia naćalej predplácajú. Tým sa stane dostupným
aspoĖ v jednej ukrajinskej knižnici posledných približne
25 roþníkov þasopisu Clays & Clay Minerals. Výbor
CMS sa rozhodol podporiĢ jeho rozšírenie aj do iných
þastí sveta, najakútnejšie sa javí v súþasnosti Mexiko a
ýína. Preto sa Komisia pre vzĢahy s východnou
Európou zmení na Komisiu pre medzinárodné vzĢahy.
Prijal som pozvanie na prácu v tejto komisii v
nasledujúcom roku.
9
Z ćalších problémov diskutovaných na zasadnutí
výboru CMS sa rozhodlo, že šéfredaktorom þasopisu
Clays & Clay Minerals bude v rokoch 1999-2001
profesor Stephen Guggenheim z University of Illinois v
Chicagu. Výbor vyslovil poćakovanie doterajšiemu
šéfredaktorovi Wayne W. Hudnallovi z Louisiana State
University za veĐmi dobrú prácu a najmä za
minimalizovanie meškania vydávania þasopisu. V roku
1999 sa pripravuje nové vydanie knihy o základných
vzorkách ílov zo zbierky CMS (Source Clays Data
Handbook). Editorkou bude P. Costanzo, ktorá vyzvala
J. Madejovú a mĖa napísaĢ do tejto knihy kapitolu o
infraþervených spektrách týchto ílov. Prezidentom CMS
do nasledujúcej konferencie bude D. Bish z Los
Alamos.
CMS má stránku s mnohými informáciami na
Internete:
http://shadow.agry.purdue.edu/clay/claymin/claymi
ns.html.
Jej adresa je znaþne komplikovaná, stránka však
obsahuje mnohé zaujímavé informácie a je dosĢ þasto
aktualizovaná, takže sa oplatí vynaložiĢ úsilie na jej
otvorenie.
36. Konferencia CMS sa uskutoþní 26.6.-1.7.1999
na Purdue University vo West Lafayette v štáte Indiana,
USA. Hlavným organizátorom je C. Johnston. Úvodný
jednodĖový seminár bude o elektrochemických
vlastnostiach ílov a zodpovedná zaĖ je A. Fitch z Loyola
University v Chicagu.
Peter Komadel
PRACOVNÍ
SEMINÁě:“NATO
Research Workshop“ v Smoleniciach
o možnosti viazania iónov Hg2+ z vodných roztokov na
chemicky upravené vnútorné povrchy molekulových sít
alebo materiálov na báze fluorohectoritu. Vedecký
program konferencie pozostával z takmer tridsiatich
prednášok a dvanástich posterov. Jednotlivé príspevky
možno podĐa základných surovín použitých na prípravu
mikroporéznych materiálov veĐmi zhruba rozdeliĢ do
troch skupín, teda na skupinu ílov, zeolitov a Fe-oxidov.
Z þlenov Spoloþnosti pre výskum a využitie ílov z
ýeskej republiky sa nezúþastnil na workshope nikto, þo
vzbudilo poþudovanie v radoch ostatných úþastníkov.
Pokúsil som sa to vysvetliĢ krátkosĢou þasu na
prihlásenie sa od zverejnenia jej konania, to však
nebolo veĐmi presvedþivé, lebo E. Serwicka z Krakowa
sa o jej konaní dozvedela v Brne poþas našej 15.
konferencie a stihla sa prihlásiĢ a prísĢ do Smoleníc. Z
þlenov našej spoloþnosti zo Sloveskej republiky sa mne
dostalo cti predniesĢ pozvanú úvodnú prednášku celého
podujatia a V. Šucha a I. Kraus pripravili exkurziu na
ložiská ílov a zeolitov na strednom Slovensku ako aj
prednášky k jednotlivým lokalitám a exkurzného
sprievodcu.
ŽiaĐ, exkurzii neprialo poþasie, takže
program bolo potrebné prispôsobiĢ silnému dažću. Na
záver workshopu jeho úþastníci konštatovali, že
príspevky na podujatí jasne dokázali široké možnosti
použitia prírodných aj upravených mikroporéznych
materiálov na báze minerálov pri riešení mnohých
súþasných environmentálnych problémov.
Zborník
príspevkov z workshopu bude publikovaný približne v
polovici roka 1999 vo vydavateĐstve Kluwer.
Peter Komadel
Advanced
Workshop o aplikácii prírodných mikroporéznych
materiálov v technológiách spätých so životným
prostredím (“Application of Natural Microporous
Materials to the Environmental Technology”) sa
uskutoþnil od 26. do 30.10.1998 v Domove vedeckých
pracovníkov Slovenskej akadémie vied v Smoleniciach.
Hlavnými
organizátormi
podujatia
boli
riaditeĐ
workshopu P. Misaelides z Aristotle University,
Thessaloniki, Grécko, a F. Macášek z Univerzity
Komenského
v
Bratislave.
Ćalšími
þlenmi
organizaþného výboru boli T. J. Pinnavaia z Michigan
State University, USA, a C. Colella z Universita di
Napoli, Taliansko. Definitívne uvoĐnenie finanþných
prostriedkov z Bruselu bolo potvrdené až koncom júna
1998, preto organizácia podujatia musela prebehnúĢ
neobyþajne rýchlo. VeĐkou pomocou bolo, že celá
korešpondencia sa vymieĖala elektronickou poštou, þím
sa minimalizovali všetky možné þasové straty. To
umožnilo prijímaĢ prihlášky oficiálne až do 15.9.1998, v
skutoþnosti ešte dlhšie. Pozvanými prednášateĐmi boli
najmä významní predstavitelia výskumu a využitia ílov,
zeolitov a oxidov z Európy a USA.
Z vedcov
zaoberajúcich sa ílmi predniesli pozvané prednášky D.
Bish (Los Alamos National Laboratory, USA, terajší
prezident The Clay Minerals Society), S. Boyd
(Michigan State University, USA), R. McCabe
(University of Central Lancashire, VeĐká Británia), D.
Ming (NASA Johnson Space Center, Houston, USA), T.
J. Pinnavaia, R.Schoonheydt (Katholieke Universiteit
Leuven, Belgicko, generálny sekretár AIPEA).
Zo
zdravotných dôvodov sa musel ospravedlniĢ W. Jones z
Cambridge University v Anglicku. Všetci menovaní
vedci predniesli veĐmi dobré prehĐadné prednášky o
rôznych problémoch prípravy, úpravy a využitia
mikroporéznych materiálov pripravených z ílov.
VyzdvihnúĢ treba skvelý príspevok profesora Pinnavaiu
LOŽISKOVÝ
ýeské republiky“
SEMINÁě:
„Nerudní
suroviny
Dne 25. 2.1998 se uskuteþnil v ýeském
geologickém ústavu, Klárov 3, Praha 1, semináĜ
zamČĜený na problematiku nerudních surovin u nás
z hlediska souþasných potĜeb. Na programu semináĜe
bylo celkem 8 pĜednášek, z nichž bylo prosloveno
sedm. O semináĜ byl velký zájem a sešlo se tu nČkolik
desítek odborníkĤ. Ti zastupovali jak teoretická, tak
praktická pracovištČ. VČtšina pĜednášek se týkala
zmČnČných podmínek tČžby v devadesátých letech.
První dvČ pĜednášky se zabývaly rebilancemi surovin, a
to nejprve v obecné rovinČ všech nerudních surovin a
po té konkrétnČ rebilancí ložisek vápencĤ a mramorĤ.
Další pĜednáška se týkala prĤzkumu a tČžby
karlovarských kaolinĤ a soustĜedila se pĜedevším na
magnetickou úpravu kaolinĤ. Následující pĜednáška
Ĝešila geologické pomČry ložisek jílĤ v Chebské pánvi.
Dále byla podána informace o souþasném stavu výroby
cihel ve východních ýechách a byly zhodnoceny
ložiskové výskyty wollastonitu v ýeské republice.
Poslední pĜednáška si kladla za cíl Ĝešení otázky
problematiky úprav lomĤ po ukonþení tČžby, zda
renaturovat þi rekultivovat. Spoleþným podtextem všech
pĜíspČvkĤ byla problematika stĜetĤ zájmĤ pĜi využití
ložisek a administrativních problémĤ, z nichž vyplývalo,
že vše je dnes po administrativní stránce mnohem
složitČjší.
Martin ŠĢastný
LOŽISKOVÝ SEMINÁě: „Stavební surovuny
ýeské republiky“
Dne 26. Ĝíjna 1998 poĜádal ýeský geologický ústav
v Praze další ložiskový semináĜ na téma „Stavební
suroviny ýeské republiky“. Na programu bylo celkem 8
pĜednášek a sešlo se tu opČt na þtyĜi desítky odborníkĤ
10
zabývajících se pĜímo i nepĜímo stavebními surovinami,
ale i další zájemci o nerudní suroviny. PĜednášky lze
rozdČlit do pĜibližnČ tĜí okruhĤ problémĤ. Do první
skupiny patĜila pĜednáška o výrobČ stavebních hmot
(cementu, vápna, sádry, cihel a keramiky) v posledních
letech ve srovnání se stavební þinností a jejich vývozu a
dovozu. Na ní navázala pĜednáška o tČžbČ kamene a
štČrkopísku v devadesátých letech a zároveĖ byli
úþastníci seznámeni s TČžební uniií, což je dobrovolné
sdružení producentĤ nerudních surovin. Dále navázala
pĜednáška o vlivu nČmecké normy DIN 4226 na
technologii výroby drceného kameniva.
Druhý okruh problémĤ byl vČnován ekologickým
hnutím obráncĤ pĜírody, kde byly prosloveny dvČ
pĜednášky. Sem byla pĜiĜazena i informace o projektech
NATO v oblasti nerostných surovin. ZávČreþná þást
semináĜe byla vČnována dekoraþním kamenĤm, kde
první pĜednáška se zabývala ekonomickou efektivností
a podnikatelským rizikem pĜi využívání nových ložisek
dekoraþních kamenĤ a druhá pĜednáška pĜedstavila
metody restaurování historických kamenných fasád,
konkrétnČ pak na historické bránČ v JiþínČ.
Na semináĜ odpoledne navázala exkurse
„Ušlechtilé kameny v architektuĜe Pražského hradu“
vedená ing. V. RybaĜíkem a poĜádaná k 80. výroþí
založení ýeskoslovenska.
Martin ŠĢastný
POZVÁNKY
Katedra pedologie a geologie Agronomické fakulty
ýeské zemČdČlské univerzity v Praze z povČĜení ýeské
pedologické spoleþnosti poĜádá ve dnech 17.-18.
listopadu „Pedologické dny 1998“ v prostorách AF
ýZU Praha, a to na široké téma : „PĤda a þlovČk“.
Zahájení bude v 10,00 hod.
Kontaktní adresa: Doc. RNDr. M. Valla, CSc.
Katedra pedologie a geologie AF ýZU
165 21 Praha 6 - Suchdol
tel.: 02/24382633, fax: 02/20921644
e-mail: [email protected]
Silikátová spoleþnost ýeské republiky, ýeský svaz
vČdecko-technických spoleþností poĜádá dne 19.
listopadu v 9,30 hod.v Praze 1, Novotného lávka 5, sál
þ. 319 „Setkání výrobcĤ a zpracovatelĤ plastických
keramických surovin“.
DĤvodem k uspoĜádání setkání mezi výrobci a
spotĜebiteli byla souþasná nedostateþná informovanost
o skuteþných možnostech nabídky a poptávky þeského
trhu plastickými keramickými surovinami. Touto první
þástí bude zahájena Ĝada obdobných setkání mezi
producenty a zpracovateli silikátových surovin.
Kontaktní adresy: Mgr. Gabriela Koudelková
Kamenná 5
350 01 Cheb
tel.: 0166/424501, mobil.0603531535
nebo
Ing. JindĜich Bláha, CSc.
Novotného lávka 5
110 01 Praha 1
tel.: 02/21082337, fax: 02/24227836
AKTUALITY
• Ve dnech 4.-9.7.1999 se koná v BarcelonČ ve
ŠpanČlsku 5. Mezinárodní konference o pĤdách
mediteranního typu (IMSMTC). Jednání bude probíhat
celkem v 19 sekcích, které pokrývají širokou škálu
problémĤ, týkajících se pĤd.
Kontaktní adresa: Prof. Dr. J. Bech, chairman of the 5th
IMSMTC
Chair of Soil Science, Dept. Of Plant Biology,
Faculty of Biology, University of
Barcelona
Avda. Diagonal 645
E-08028 Barcelona
Spain
tel.: 34-934021466,
fax: 34-934112842
e-mail: [email protected],
nebo [email protected]
http://www.arrakis.es/~lancas/
• Evropská jílová skupina poĜádá ve dnech 4.-10.9.1999
konferenci EUROCLAY 99 v KrakovČ v Polsku. Jednání
bude probíhat celkem ve 12 sekcích, pokrývajících jak
klasická, tak velice aktuální témata využití jílových
materiálĤ. Na konferenci naváže workshop „Clays in the
Environment“ v Banské Štiavnici na Slovensku.
Kontaktní adresa: Mrs. Aka ŠrodoĖ, EUROCLAY 99
Insitute of Geological Sciences PAN
Senacka 1
31-002 Krakow
Poland
tel.: 48-124228920,
fax: 48-124221609
e-mail: [email protected]
Podrobnosti najdete na internetové adrese:
http://www.ing-pan.krakow.pl
• Evropská unie pro geovČdy poĜádá ve dnech 28.3. 1.4. 1999 ve Štrasburku ve Francii symposium EUG 10,
v rámci kterého je i nČkolik symposií týkajících se
sedimentárních hornin. Bližší informace lze získat na
internetové adrese: http://eost.u-strasbg.fr/UEG/
DģLEŽITÉ SDċLENÍ
Žádáme všechny þleny Spoleþnosti, aby nám na
pĜiloženém odpovČdním lístku, který vloží do pĜipravené
obálky, odpovČdČli, zda mají zájem, aby jim byl nadále
zasílán náš informaþní bulletin Informátor, a to do 30.
listopadu 1998. V pĜípadČ, že chcete, aby Vám byla
korespondence Spoleþnosti spolu s Informátorem
doruþována na jinou adresu nebo jste adresu zmČnili,
uvećte tuto novou adresu též na odpovČdním lístku.
Pokud nebude odpovČdní lístek Vámi odeslán do
30. listopadu, budeme se domnívat, že již nemáte
zájem o zasílání bulletinu.
K tomuto kroku nás vedou pĜedevším ekonomické
podmínky. Pokud však bude o Informátor dosavadní
zájem, budeme jej vydávat v nezmČnČném nákladu.
DČkujeme za pochopení.
Martin ŠĢastný
Vydává:
Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ
Editor:
RNDr. Martin ŠĢastný, CSc.
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ýR
V Holešoviþkách, 41
11
182 09 Praha 8 - LibeĖ
tel.: 02/66009262, 237, 410 fax: 02/6880649
e-mail: [email protected]
ýlenové redakþní rady:
Prof. RNDr. JiĜí Konta, DrSc.
RNDr. Karel Melka, CSc.
Technický redaktor:
RNDr. Blanka Šreinová