APERIO PROBLÉMY A POTŘEBY RODIČŮ

Transkript

APERIO
PROBLÉMY A POTŘEBY
RODIČŮ
internetová anketa
díl A:
zpracovatel:
Základní
výsledky výzkumu
Petr Vendera ve spolupráci
s DEMA a. s.
zpráva byla vydána 30. 3. 2008 výhradně pro objednatele výzkumu
„Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu
EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské
společnosti.“
zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A
strana 2
Obsah
ROVNOST ŠANCÍ......................................................................................................................... 7
ZNEVÝHODNĚNÍ NA TRHU PRÁCE....................................................................................... 9
SLUŽBY PRO RODINU..............................................................................................................18
STŘÍDAVÁ PÉČE........................................................................................................................ 25
DISKRIMINACE......................................................................................................................... 31
GENDEROVÁ NEROVNOST....................................................................................................41
RESUMÉ....................................................................................................................................... 47
strana 3
APERIO – PROBLÉMY A POTŘEBY RODIČŮ
internetová anketa | 200 osob 18+ let | sběr dat březen 2008
Úvodem
ÚVODEM
K metodice sociologického šetření
Jak a kde probíhal průzkum
Výzkumnými otázkami byli osloveni občané, kteří vstupují na internetové stránky
občanského sdružení Aperio. Jeho hlavním cílem je usilovat o zlepšení služeb v mateřství
a rodičovství a podpora rovného zacházení se ženami a muži v rodině a na pracovním trhu. Do
této oblasti byla cílena také internetová anketa, která se opírala převážně o spontánní odpovědi
těch, kteří se jí zúčastnili.
Ke sběru dat
Anketa byla umístěna na stránky společnosti Aperio a byla přístupna bez výběrového klíče
všem, kteří na danou stránku zavítali a měli zájem sdělit jejím prostřednictvím své názory
a připomínky, podpořené zkušenostmi spojenými s uplatňováním již realizované nebo očekávané
rodičovské role.1
K odezvě výzkumu
Průzkum byl termínově realizován v březnu 2008. Z hlediska šetřené problematiky to bylo
v době, kdy byla již téměř čtvrt roku v praxi ověřována nová legislativní opatření ohledně
rodičovské dovolené (dále jen RD) a čerpání rodičovského příspěvku. Tato skutečnost spolu se
specializací společnosti Aperio měla pozitivní vliv i na průběh průzkumu. Promítla se zejména
do ochoty návštěvníků internetové stránky Aperia odpovědět na pokládané otázky, respektive
do značného počtu realizovaných anket.
Na základě této skutečnosti bylo možno přistoupit ke zpracování dat dříve, než původně
předpokládal harmonogram prací. Počet získaných anket byl dostatečný k tomu, aby bylo možno
pracovat s požadovanou velikostí výběrového souboru 200 osob, jejichž odpovědi byly využity
pro analýzu celkového názorového odrazu respondentů. Jejich profil je součástí metodiky a je
uveden na následující straně.
Ke zpracování výsledků
Výsledky ankety byly shrnuty do závěrečné zprávy. Byla zpracována tak, aby poskytla jak
celkové odpovědi na základní otázku, tak jejich podmíněnosti, a také následně dokreslila
názorový postoj konkrétními příklady a návrhy. Grafické zpracování umožňuje zhodnotit, nakolik
jsou respondenti své přesvědčení, plynoucí z jejich odpovědi na základní otázku, schopni
formulovat a do jaké míry schopnost vyjádřit příklady koresponduje s vyjádřitelnou představou
návrhů řešení.
Mottem ankety byla prorodinná tematika. Jednotlivé otázky lze považovat za klíčové
prvky při formování prorodinné politiky. Proto byla zvolena forma zpracování, kdy po analýze
příčin a návrhů následuje u každé otázky dílčí resumé.
Z technického hlediska garantovala umístění a obsluhu internetových stránek společnost Aperio, její vyhodnocení
DEMA a. s. ve spolupráci s partnerem zajišťujícím zpracování údajů statistické povahy.
strana 4
1
Úvodem
Profil respondentů
Na anketu nejčastěji odpovídaly ženy ve věku 25 až 29 let,
s vyšším vzděláním (obvykle středoškolským s maturitou),
vdané, s jedním dítětem (obvykle ve věku do tří let).
Věk
Pohlaví
18 - 24 let
8%
25 - 29 let
žena
95%
muž
5%
37%
30 - 34 let
35%
35 a více let
20%
0%
10%
30%
40%
Rodinný stav
Vzdělání
nižší
16%
vysokoškolské
30%
20%
svobodný(á)
11%
nesezdaný pár
13%
ženatý, vdaná
70%
5%
rozvedený(á)
ovdovělý(á)
s maturitou
54%
1%
0%
20%
má
nemá
24%
do 3 let
má jedno
45%
nemá
51%
od 3 do 6 let
od 6 do 15 let
má tři
6%
60%
Děti
Děti
má čtyři
2%
40%
49%
21%
79%
17%
83%
od 15 let výše 9%
má dvě
23%
0%
91%
20%
40%
60%
80%
100%
strana 5
Úvodem
Výzkumné schéma
rovnost šancí
znevýhodnění na
trhu práce
služby pro rodinu
základní
výsledky
výzkumu
střídavá péče
diskriminace
genderová
nerovnost
mají rodiče dětí ve věku do 15 let stejné
šance jako lidé bez dětí?
jsou rodiče malých dětí znevýhodněni
na trhu práce?
pokud ano:
 příklady jak, kde nebo v čem
 návrhy pro zlepšení
existují problémy týkající se nabídky
služeb pro rodinu?
pokud ano:
existují nějaké problémy týkající se
možností matek a otců vystřídat se při péči o
dítě na rodičovské dovolené?
pokud ano:
existují nějaké další oblasti, kde se projevuje
diskriminace rodičů?
pokud ano:
existují nějaké oblasti, ve kterých nemá
matka a otec stejné možnosti a podmínky?
pokud ano:

resumé
závěrečné poznámky a doporučení
strana 6
Rovnost šancí
Rovnost šancí
Rovné šance rodičů
V současnosti se často hovoří o rovných podmínkách a šancích pro všechny občany.
Z hlediska principu rovnosti je tudíž zásadní, zda mají rodiče dětí (do 15 let věku) stejné šance
jako lidé bez dětí.


Celkově se občané, kteří se zúčastnili
průzkumu, dělí názorově na dvě stejně
velké skupiny: polovina se domnívá,
že rovnost zde existuje (49%), polovina
tvrdí opak (51%).
Stejné šance rodičů a lidí bez dětí
rozhodně
ano
8%
rozhodně
ne
23%
Detailnější
pohled
na
uvedená
spíše ano
stanoviska však ukazuje, že zatímco v
41%
případě kladných odpovědí umírněné
spíše ne
28%
„spíše ano“ (41%) pětinásobně převyšuje
nad jednoznačným „rozhodně ano“ (8%),
u záporných stanovisek je mírnější „spíše
ne“ (28%) jen o málo vyšší než kategorické „rozhodně ne“ (23%, což je názor téměř každého
čtvrtého!).
• Ti, kteří mají malé děti ve věku do 3 let, se častěji vyjadřují ve prospěch rovnosti než ti,
kteří mají děti předškolního nebo školního věku, jejichž negativní vyhraněnost je výrazná
(vztahuje se ke každému třetímu!).
má děti:
 do 3 let
 od 3 do 6 let
 školní do 15 let
rozhodně ano
7%
spíše ano
43%
spíše ne
28%
rozhodně ne
22%
5%
35%
29%
31%
12%
29%
26%
33%
Každý řádek = 100%.
• Podle věku platí: vyšší věk nese s sebou
přesvědčení, že o rovnosti šancí mezi
lidmi s dětmi a bez dětí nelze hovořit.
• Vzdělání diferencuje pouze nevýrazně.
O stejných šancích je přesvědčeno
48% respondentů s nižším vzděláním,
49% s maturitou a 53% těch, kteří
vystudovali vysokou školu.
Stejné šance rodičů a lidí bez dětí
názory podle věku
ano
ne
18 - 24 let
56%
44%
25 - 29 let
58%
42%
45%
30 - 34 let
40%
35 a více let
0%
55%
20%
60%
40%
60%
80%
100%
strana 8
Znevýhodnění
na trhu práce
Znevýhodnění na trhu práce
Znevýhodnění rodičů na trhu práce – celkové názory


Naprostá většina účastníků ankety
(82%) má za to, že rodiče malých dětí jsou
nějakým způsobem znevýhodněni na trhu
práce a v zaměstnání.
Znevýhodnění rodičů na trhu práce
ne
18%
Zhruba každý šestý (18%) zastává
názor, že ke znevýhodnění v této oblasti
nedochází.
ano
82%
• O znevýhodnění rodičů na trhu práce jsou přesvědčeni nejčastěji ti, kteří mají malé děti ve
věku do tří let. Nejméně často ti, kteří mají doma předškoláka. U všech kategorií rodičů
dominuje podíl souhlasu.
má děti:
 do 3 let
 od 3 do 6 let
ano
84%
ne
16%
79%
21%
82%
18%
• Markantní souhlas zaznívá i od nastávajících rodičů (84%).
• Z hlediska
vzdělání
je
souhlas
zřetelnější u osob s nižším a naopak
vysokoškolským vzděláním než u těch,
kteří mají střední vzdělání s maturitou.
• Věk téměř nediferencuje.
názory podle vzdělání
ano
nižší
87%
13%
78%
s maturitou
22%
88%
vysokoškolské
0%
ne
20%
40%
12%
60%
80%
100%
strana 10
Znevýhodnění rodičů na trhu práce – příklady, návrhy a resumé
Příklady

Návrhy
Naprostá většina respondentů je přesvědčena, že rodiče malých dětí jsou nějakým
způsobem znevýhodněni na trhu práce a v zaměstnání:
82%, z toho 63% dokázalo svůj názor
dokreslit konkrétně, 19% nikoliv.
82%, z toho 44% dokázalo formulovat
konkrétní návrhy, 38% nikoliv.
ne
18%
ne
18%
ano, uvedl
návrh
44%
ano,
neuvedl
příklad
19%
ano, uvedl
příklad
63%
63%
Celkem bylo jmenováno
z těchto oblastí:
 flexibilita práce
 obava z paragrafu
 přijímání do zaměstnání
 skloubení práce a rodiny
 školky, jesle
 hlídání
 finance
166
40x
40x
30x
25x
15x
10x
6x
ano,
neuvedl
návrh
38%
44%

příkladů2
Celkem bylo
z těchto oblastí:
jmenováno
 flexibilita práce
 podpora zaměstnavatelů
 školky, jesle
 firemní školka
 respektování rodičů
 finance
 nelze řešit zákonem
 jiné
129

návrhů3
36x
24x
16x
14x
13x
6x
10x
10x
Někteří respondenti uvedli více než jeden příklad – výsledné číslo je součtem veškerých uvedených příkladů.
Někteří respondenti uvedli více než jeden návrh – výsledné číslo je součtem veškerých uvedených návrhů.
strana 11
2
3
Jaké příklady byly jmenovány
 přijímání do zaměstnání (30x)
Množství připomínek, které se objevily v souvislosti s otázkou, zda jsou rodiče malých
dětí nějakým způsobem znevýhodněni na trhu práce, potvrzuje, že do této oblasti se nepopiratelně
koncentruje řada problémů. Ty vznikají již ve fázi, kdy rodiče (v prvé řadě matky) uvažují
o zaměstnání, případně jeho změně, tzn., že se dostávají do kontaktu s potenciálním
zaměstnavatelem.
Zde se setkávají s předpojatými názory zaměstnavatele ohledně jejich rodičovské role,
která je z jeho strany chápána jako stálý zdroj problémů. Aby jim předešel, preferuje při výběru
pracovníků osoby bezdětné, muže, případně ty, kteří již mají děti odrostlé. Že tato praxe je běžná,
přesvědčivě dokumentují spontánní výroky respondentů:
●
„zejména u mladých matek se očekávají větší absence, menší pracovní nasazení,
menší motivace k práci, takže při přijímání, povyšování nebo nabídce vzdělávání jsou
upřednostňováni muži nebo starší a bezdětní zaměstnanci“
●
„i když se stále tvrdí, že už tomu tak dávno není, tak se pořád setkáváme s tím, že
pokud žena se zájmem o práci uvede, že má děti, tak se její šance na přijetí zmenší“
●
„matky malých dětí jsou téměř nezaměstnatelné; u otců je situace nepochybně jiná,
ještě jsem se nesetkala s tím, že by se muže někdo ptal na děti u přijímacího pohovoru“
●
„hlavně matky, hned při pohovoru se jich ptají, kolik mají dětí, co s nimi, když budou
nemocné, neberou ohled, když se musí s dětmi k lékaři, dívají se, jako že jsme neschopné
si to jinak zařídit“.
Výše uvedená předpojatost náhledu na ženy se však netýká jen těch, které již děti mají, ale
i těch, které jsou mladé a děti by vbrzku mít mohly „při hledání zaměstnání jsem měla dojem,
že mladé ženy a potenciální matky jsou u některých zaměstnavatelů znevýhodněné zvláště proti
stejně starým mužům; mladá žena, u které hrozí, že brzy odejde na mateřskou dovolenou, je
prostě neatraktivní“.
 obava z paragrafu (40x)
Neochota zaměstnavatele přijímat ženy s malými dětmi je podmíněna jeho obavou z časté
nemocnosti dětí a tudíž opakovaných absencí ženy – matky na pracovišti. To bývá ze strany
respondentů vyjadřováno jako „být doma na paragraf“.
Není rozhodující, zda již žena děti má, vrací se do zaměstnání nebo chce zaměstnání
změnit – s obavou zaměstnavatelů z časté nemocnosti malých dětí a tím i neschopenek jejich
rodičů se setká v různých etapách svého života. Svědčí o tom následující výroky respondentů:
●
„při přijímání do zaměstnání zaměstnavatele odradí matka tří malých dětí, protože je
u ní větší pravděpodobnost, že bude často v pracovní neschopnosti kvůli dětem“
●
„radši zaměstnají ty bez dětí než ty s dětmi z důvodu obavy z častého onemocnění dětí
a tím pádem nepřítomnosti v zaměstnání“
●
„nástup rodiče po ukončení MD nebo RD je komplikovaný; pokud rodič musí hledat
nové zaměstnání, tak ve většině případů je malé dítě pro zaměstnavatele překážkou a
strana 12
pokud nemáte někoho na hlídání v případě nemoci dítěte, tak je mizivá šance na sehnání
dobrého zaměstnání“
●
„jsou firmy, kde se na matku, která chodí s dětmi k lékaři, nebo je s nimi doma, dívají
jinak a také to pozná na výplatě“
●
„při návratu do práce (nebo hledání nové práce) zaměstnavatelé matky malých dětí
často nevyberou (i když podmínky splňují), protože se obávají časté absence z důvodu
nemocnosti dětí a také menších možných přesčasů.“
 skloubení práce a rodiny (25x)
Ukazuje se, jak obtížné je pro rodiče skloubit práci s péčí o děti a rodinu.
Zaměstnavatelé požadují, aby zaměstnanec byl výkonný a především flexibilní, což s malými
dětmi vždy nejde.
Z obavy, že zaměstnankyně s malým dítětem nebude schopna pružně reagovat na potřeby
firmy, dávají přednost těm, kteří děti v tomto věku nemají. Do obtížné situace se dostávají z výše
uvedených důvodů i ženy, které se vracejí po RD zpět do firmy. Již to, že mají děti, jim vytváří
obtížnější podmínky pro plnění pracovních povinností a budování pracovní kariéry „s dítětem
jsem méně flexibilní a nejsem již ochotna zůstávat v zaměstnání přesčas, což se ve velkých
firmách většinou očekává“, „maminky s dětmi nemají možnost věnovat tolik času zaměstnání
jako třeba ženy bezdětné“, „rodiče malých dětí jsou v zaměstnání znevýhodněni také
prázdninami, například si během nich musí brát neplacené volno“.
Odpovědí, vztahujících se k otázce harmonizace práce a péče o rodinu, bylo značné
množství, po obsahové stránce však byly velice homogenní. Za všechny to ilustruje například
následující výrok: „já bych to specifikovala výhradně na matky - tím, že jdou na RD, opouští své
zaměstnání, jako kdyby např. odjely na několik let pryč, a při návratu po letech jim málokdo
vyjde vstříc“.
Je zřejmé, že péče o dítě vyvolává určité časové omezení rodičů, což se nejzřetelněji
projevuje tehdy, kdy se žena vrací tam, kde funguje dvou- až třísměnný provoz „některé ženy
nemohou sehnat práci, a když ji náhodou seženou, tak když by potřebovaly jen na ranní, mají
smůlu“.
 flexibilita práce (40x)
Aby rodiče, především matky, mohly dát do souladu rodinné a pracovní povinnosti,
potřebovaly by pružnější reakci ze strany zaměstnavatelů a to ve formě nabídky různých typů
flexibilní práce a pracovních režimů. Odpovědi respondentů jsou v tomto směru v podstatě
shodné „malá nebo žádná pružnost pracovní doby“, „není běžné sehnat práci na poloviční
úvazek“, „zaměstnavatel nechce vyhovět kratším úvazkem“, „není možno pracovat přesčas“,
„na směny“, „o víkendech“ apod.
strana 13
 hlídání (10x)
Podstata dalšího omezení, které mají rodiče malých dětí oproti jiným skupinám populace,
spočívá v nutnosti vyřešit péči o děti v době, kdy se rodiče věnují své profesi „hlavně matky,
když nemají někoho, kdo by jim hlídal dětí, tak je málokdo zaměstná“, „když nemáte babičku
v místě bydliště nebo chápajícího zaměstnavatele, který vám vyjde vstříc s pracovní dobou, je
problém sehnat práci“, „pokud nemáte hlídání, jste ztraceni“.
 školky, jesle (15x)
Významnou pomoc pro rodiče dětí představují jesle a školky. Kromě připomínek,
že těchto zařízení je málo a mají nedostatečnou kapacitu, je hlavně poukazováno na nevyhovující
provozní dobu. Její standardnost nevychází vstříc těm rodičům, kteří mají práci, ale
zaměstnavatel jim neumožní pracovat flexibilně (obvykle se jedná o dřívější začátek práce než je
otevírací doba školky a pozdější odchod ze zaměstnání, kdy školka již nefunguje) „školka má
otevřeno do čtyř hodin, dítě do té doby nestačím vyzvednout“.
 Finance (6x)
Někteří respondenti poukazovali nejen na horší platové ohodnocení žen, ale především
na skutečnost, že zkrácený úvazek nese s sebou nižší plat a tudíž méně finančních prostředků
nejen na zajištění služeb hlídání dětí „plat za zkrácený úvazek by mi nestačil snad ani na školku“,
ale i v jiném směru, např. „zhoršení podmínek pro získání a splácení úvěru či hypotéky“.
Jaká opatření byla navrhována
 flexibilita práce (36x)
Návrhy směřují do oblasti zavádění flexibilních metod práce. Jmenovány byly především
zkrácená, klouzavá a sdílená pracovní doba a rovněž práce z domova.
 podpora zaměstnavatelů (24x)
Pokud se jedná o zaměstnavatele, respondenti navrhují, aby vůči nim bylo postupováno
jak v oblasti motivační (při vstřícnosti vůči rodinám), tak sankční (při porušování zákonů a
nařízení).
Motivace:
●
„aby podniky byly povinny zaměstnávat ženy s dětmi“
●
„podpora podniků umožňujících flexibilní pracovní dobu, práci z domova, sdílení
pracovních míst“
●
„zvýhodnění firem, zaměstnávajících matky na zkrácený pracovní úvazek“
●
„zvýhodnění pro firmy, když zřídí školku“
strana 14
●
●
●
●
●
●
●
●
●
„podpora (ani ne finanční, jako spíše z pohledu odstranění překážek při zřizování
předškolních zařízení) firem, které se pro tento způsob podpory svých zaměstnanců
rozhodnou“
„zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří přijmou zaměstnance s dětmi“
„zvýšení nabídky nefinančních benefitů s ohledem na rodiny s dítětem“
„například aby stejně jako za postiženého člověka, tak i za matku od dětí mohli
zaměstnavatelé dostat nějaké výhody“
„informováním změnit mentalitu zaměstnavatelů“
„podpora firem, které při pořádání kurzů, školení a seminářů poskytnou rodičům
možnost pohlídání dětí kvalifikovaným člověkem“
„daňové zvýhodnění zaměstnavatele rodičů dětí do pěti let a rodičů, pracujících z
důvodu péče o dítě na částečný úvazek“
„obdobně daňově zvýhodnit i OSVČ“
„zavést zákon, aby rodiče s dětmi dostali přednostně práci než bezdětní“.
Sankce:
●
„pokud se při pohovoru ptá zaměstnavatel na děti“
●
„pokud by byly přijímací pohovory netransparentní – např. s pořízeným záznamem,
aby si zaměstnavatel vůbec nedovolil pokládat diskriminující otázky“
●
„ošetření rizika krachu společnosti nebo možnosti propouštění z nadbytečnosti –
záruka udržení pracovní pozice i po návratu z RD“.
 školky, jesle (16x)
Zajištění:
●
●
●
●
●
„obnovy jeslí“
„více školek“
„větší kapacity školek“
„delší a pružnější otevírací doby“
„podpory různých subjektů, které by nabízely hlídání dětí v době prázdnin“
Podpora:
●
„agentur na hlídání malých dětí“
●
„daňových úlev v souvislosti se zaměstnáním chůvy pro dítě“
●
„zmírnění byrokracie při zakládání soukromých školek“.
 firemní školka (14x)
●
●
●
●
●
„zjednodušilo by situaci, pokud by zaměstnavatelé zřizovali malé školky přímo
v zaměstnání, kam by matka mohla dát dítě třeba jen na dopoledne a věnovat se práci“
„pokud to není přímo v rozporu s náplní a bezpečností práce, nevidím jediný problém,
proč si nebrat dítě s sebou do zaměstnání“
„jako možnost se nabízí hlídání dětí na pracovišti“
„miniškolky“
„příplatek od firmy na zajištění hlídání“
strana 15
 respektování rodičů (13x)
●
●
●
●
●
●
„zrovnoprávnění matek s dětmi se svobodnými ženami, potažmo rovnoprávnost ženy
versus muži“
„změnit atmosféru tak, aby péče o děti byla stejně tak věcí otců jako matek, tj. možnost
OČR nebo RD by přicházela v úvahu prostě u všech relativně mladých zaměstnanců“
„stejné podmínky pro otce i matky - např. délka či finanční podpora při RD“
„MD a RD by měla být ve společnosti vnímaná na stejné úrovni jako zaměstnání“
„rozhodně nějaká lepší řešení pro matky s dětmi, jít jim trochu vstříc, protože v dnešní
době nemá moc maminek hlídání, když babičky, které my bychom potřebovaly, musí chodit
ještě do práce“
„lidé by měli jít dříve do důchodu, aby se babičky a dědečkové mohli zapojit do
hlídání dětí“
 Finance (6x)
●
●
●
●
●
„bylo by třeba zvýšit příjem rodiny (rodičovská, příspěvky nebo příjem manžela), aby
matka mohla být s dětmi doma libovolně dlouho“
„lepší sociální zajištění mladých rodin“
„zrušení poplatků zejména u lékařů“
„matky by měly možnost zůstat se svým dítětem doma do 4 let a po celou dobu pobírat
nějakou důstojnou částku“
„rovnost matek dětí oproti bezdětným rodinám, být s nemocným dítětem doma po dobu
jeho nemoci nejméně 10 dní, aniž by se přišlo o peníze“
 nelze řešit zákonem (10x)
●
●
●
●
●
●
●
●
„potřebné zákony už asi jsou, jen je potřeba změnit smýšlení a přístup
zaměstnavatelů“
„vedoucí pracovníci jsou často spíše muži než ženy - ti často nejsou těmi, kdo aktivně
řeší rodinné záležitosti, a proto od nich nelze čekat nějaké pochopení nebo hledání
včasného řešení“
„bohužel, myslím, že zákonem toto nepůjde ošetřit, ale pomohlo by více důvěry
zaměstnavatelů ve své zaměstnance, protože když budu chtít pracovat, řešení se vždy
najde, ale když ne, i mladý bezdětný člověk může být flákač a často využívat neschopenky“
„všechny zákony to jen zhorší, svazují zaměstnavatelům ruce a odrazují je od
přijímání této skupiny do zaměstnání“
„je to v přístupu lidí, zákony jsou na to krátké“
„bohužel je to věc společenského klimatu; zákonem už dotěrné otázky zakázány jsou,
ale stále se tiše předpokládá, že děti jsou věcí ženy a nikoliv muže“
„v zákoníku práce je diskriminace, myslím, dobře ošetřena, ale praxe je druhá věc,
která se jen stěží dodržuje a dokazuje“
„asi hlavně přístup, podle zákona by k tomu, tuším, docházet nemělo“
strana 16
Co z toho vyplývá – dílčí resumé
Pracovníci:
1. Vytvořit popisy jednotlivých typů flexibilní práce a informovat o nich rodiče
s dětmi.
2. Vytipovat pozitiva a negativa jednotlivých typů flexibilní práce.
3. Využít poradenství ke zvýšení povědomí rodičů o možnostech flexibilní práce.
4. Naučit je vyjednávat se zaměstnavatelem.
5. Vypracovat pracovní vzorové smlouvy.
Zaměstnavatelé:
1. Informovat je o podstatě flexibilních typů práce a pracovních režimů, zejména
těch, které nejsou doposud obvyklé.
2. Využívat příkladů dobré praxe z tuzemska i ze zahraničí.
3. Motivovat zaměstnavatele pro vytváření flexibilních typů práce a pracovních
režimů.
4. Vytipovat, co z jejich strany brání tomu, aby rozšířili nabídku v tomto směru a
zjistit, zda je obava opodstatněná z právního hlediska.
5. Začleňovat prorodinná opatření do zaměstnaneckých benefitů, certifikátů kvality,
kriterií soutěží apod.
strana 17
Služby pro rodinu
Služby pro rodinu
Problémy s nabídkou služeb pro rodinu – celkové názory

Více než polovina účastníků ankety
(58%) má za to, že jsou problémy
s nabídkou služeb pro rodinu, např.
ohledně hlídání dětí apod.

Čtyři z deseti (42%) zastávají názor,
že v tomto ohledu problémy neexistují.
Problémy s nabídkou služeb
ne
42%
ano
58%
• Problémy týkající se nabídky prorodinných služeb vnímají mnohem častěji rodiče malých
dětí ve věku do tří let a předškoláků (vždy téměř dvě třetiny z nich!) než školáků (více než
třetina).
má děti:
 do 3 let
 od 3 do 6 let
ano
64%
ne
36%
61%
39%
39%
61%
• Převažující souhlas zaznívá i od nastávajících rodičů (57%).
• Z hlediska vzdělání platí: čím vyšší má
občan vzdělání, tím častěji vidí nabídku
služeb pro rodinu jako problematickou.
• Za problémové vidí služby téměř dvě
třetiny osob ve věku 25 až 39 let, každý
druhý starší 35 let a více než každý třetí
mladší 25 let.
ano
nižší
43%
57%
53%
s maturitou
47%
73%
vysokoškolské
0%
ne
20%
40%
27%
60%
80%
100%
strana 19
Služby pro rodinu
Problémy s nabídkou služeb pro rodinu – příklady, návrhy a resumé
Příklady

Návrhy
Více než polovina účastníků ankety má za to, že jsou problémy s nabídkou služeb pro
rodinu, např. ohledně hlídání dětí apod.:
ne
42%
ano, uvedl
příklad
46%
ano, uvedl
návrh
21%
ne
42%
ano,
neuvedl
příklad
12%
ano,
neuvedl
návrh
37%
46%
z těchto oblastí:
 hlídací služby
 finanční dostupnost
 vstřícnost k rodině
 jiné
125
74x
32x
17x
2x
21%

příkladů4
Celkem bylo
z těchto oblastí:
jmenováno
 hlídací služby
 trh práce
 finanční dostupnost
 osvěta, informace
 jiné
46

návrhů5
28x
4x
3x
2x
1x
6x
2x
strana 20
4
5
Služby pro rodinu
 hlídací služby (74x)
Nejvíce odpovědí (téměř dvě třetiny) se soustředilo do vlastní nabídky služeb péče o dítě
formou institucionální, tj. jeslí a školek.
Prioritně jde o jejich počet a kapacitu. Je zmiňováno, že:
●
není dostatek jeslí a mateřských škol
●
často byly zbytečně rušeny
●
nemají dostatečnou kapacitu
●
poptávka převyšuje nabídku
●
umisťování dětí, různé preference jsou nekoncepční
●
mají nevhodnou provozní dobu.
Respondenti zmiňují, že na některých místech: „jesle takřka nejsou“, „do školky je potíž
dostat i tříleté dítě“, „je problém se dostat do pořadníku“, „některé školky (zejména v menších
obcích) si začínají diktovat podmínky, protože mají dostatek dětí a rodiče jsou v podstatě jejich
rukojmí, absolutně jim nevychází vstříc“, „školky mají určitou provozní dobu, tu mnoho žen
nestíhá nebo vůbec nevyhovuje jejich pracovní době“, „o prázdninách se stává, že v je školka až
několik týdnů zavřená“.
Poznámky respondentů směřovaly také ke kvalitě předškolních zařízení a k jejich případné
specializaci. Sdělovali, že je nedostatek zařízení „s pedagogikou montessori“, „waldorfských“,
„ekologicky zaměřených“, a pro děti se specifickými potřebami „chybí více školek, které by měly
specializaci pro děti s potravinovou alergií, astmatem či pylovou alergií“.
V této souvislosti byl zmiňován i nedostatečný akcent na rozvoj neinstitucionálního
hlídání, tj. „nedostatečná síť domácího hlídání dětí“, které by kromě jiného pomáhalo řešit
problém „co s nemocnými dětmi“.
 finanční dostupnost (32x)
Ze všech připomínek směřovala každá čtvrtá do celkové dostupnosti služeb z hlediska
financí. Jde o pocit nedostatku podpory ze strany státu ve smyslu peněžité pomoci a to především
tehdy, když rodiče z různých důvodů nemohou umístit dítě do státních (levnějších) zařízení (jeslí
a školek).
Tito respondenti obvykle sdělují, že „soukromé školky jsou předražené“, „hlídání dětí
sice na trhu je, ale pro obyčejnou rodinu nedostupné“, „hlídací agentura není problém, problém
je v tom, že na to již nezbývají peníze“, „je to příliš drahé pro rodinu, kde vydělává pouze jeden –
obvykle muž“, „hlídání dětí, pokud má být kvalitní (nikoliv např. studentka nebo důchodkyně „od
vedle“) je drahé a převyšuje finanční možnosti běžné rodiny (žena s polovičním úvazkem by
nevydělala ani na chůvu)“, „finanční ohodnocení v zaměstnání by muselo být mnohonásobně
vyšší než nyní, aby bylo možné svěřit děti chůvě“.
strana 21
Služby pro rodinu
 vstřícnost k rodině (17x)
Prorodinné služby však podle respondentů nepředstavují pouze školky, jesle, chůvy apod.,
nýbrž také různorodá opatření, umožňující pobyt rodiny ve společnosti, co nejméně
komplikované vyřizování nejrůznějších záležitostí, aktivní trávení volného času apod.
Problémem je například: „cestování autobusem s kočárkem“, „bezbariérovost“,
„naprostý nedostatek dětských koutků“, „nedostatek hřišť chráněných před psy“, „rovněž
existuje málo restaurací, obchodů a zařízení, které jsou vybaveny pro návštěvu rodin s malými
dětmi“, „chybí nekuřácké restaurace“, „s dětským menu“, „málo slev pro rodiče s dětmi“.
V rámci prorodinných služeb bylo poukázáno i na současný problém přeplněnosti porodnic.
 jiné (2x)
Zazněl názor, že pokud problémy v této oblasti existují, pak jsou způsobeny nedostatkem
informací.
 hlídací služby (28x)
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
●
„rozhodně zvýšení počtu předškolních zařízení“
„zvýšení kapacity školek, ale to už se mělo řešit dříve“
„výstavba nových jeslí a školek“
„více zařízení pro děti u zaměstnavatelů - například podnikové školky, jesle, hlídání
dětí“
„vhodnější využívání městských prostorů“
„podpora znovuotevření jeslí státem“
„více státních školek, soukromé budou pro střední vrstvy stále problémem“
„prodloužení pracovní doby alespoň v jedné školce ve městě“
„snížení byrokracie a rozvolnění nařízení týkající se školek, aby ve školkách brali děti
od dvou let a bylo ve školkách více volných míst“
„zjednodušení možnosti přijímání dětí nejen podle místa bydliště, ale podle místa
pracoviště rodičů“
„snížení věkové hranice nástupu dítěte do školky, nebo snížení poplatku za soukromé
zařízení“
„podpora menších zařízení pro děti, hlavně neinstitucionálního typu, domácího
hlídání, hlídacích agentur“
strana 22
Služby pro rodinu
●
●
„více rodinných slev“
„větší příspěvky od pojišťoven, které by si měly uvědomit, že baby masáže, plavání
kojenců atp. jsou důležitou prevencí, která jim následně šetří peníze“
●
„postih nezodpovědných majitelů psů“
●
„bezbariérovost v dopravě“
 trh práce (3x)
●
„mít práci (dobře placenou) a tudíž možnost z čeho platit hlídání“
 finanční dostupnost (2x)
●
●
„finanční dostupnost hlídacích zařízení“
„více peněz rodinám“
 osvěta, informace (1x)
●
„poskytování informací na místní úrovni“
V rámci odpovědí zazněly i názory, že problematiku prorodinných služeb nelze
v některých směrech řešit zákonem, např. v různých provozech a zařízeních, a že by měly být
„věcí uvědomění konkrétních provozovatelů“, „otázkou příslušných orgánů, nikoliv zákona“.
strana 23
Služby pro rodinu
Péče o dítě – jesle, školky, domácí hlídání:
1. Zjišťovat poptávku ze strany rodičů, znát jejich představy a možnosti, mít k
dispozici aktuální data.
2. Poskytovat analýzy kompetentním orgánům, činitelům státní správy, samosprávy
a zřizovatelům služeb.
3. Podrobně zmapovat nabídku institucionální péče pro děti předškolního věku.
4. Vytvářet podmínky pro zvýšení kapacity (počtu přijímaných dětí), ale ne na úkor
kvality poskytovaných služeb.
5. Snažit se o vylepšení stávajících služeb zejména pokud jde o flexibilitu provozní
doby.
6. Zjednodušit pravidla pro poskytování služeb péče o dítě neinstitucionálního typu.
7. Vytvářet podmínky pro vznik miniškolek nebo hlídacích koutků ve firmách.
Osvěta, informovanost:
1. Apelovat na nutnost svobodného rozhodnutí rodičů ohledně výběru péče o dítě.
2. Informovat věcně, nestranně a komplexně.
3. Vzdělávat úředníky státní správy.
4. Zjednodušit legislativu, učinit ji srozumitelnější pro osoby bez právního vzdělání.
5. Spolupracovat s rodiči.
6. Pomáhat odstraňovat bariéry v prostředí, kde se pohybují rodiče s dětmi
(nekuřácké prostory, dětské koutky, dětská strava, přebalovací pulty,
bezbariérová doprava apod.).
7. Propracovat systém slev pro rodiče (i prarodiče) s dětmi.
strana 24
Střídavá péče
Střídavá péče
Problémy se střídáním na rodičovské dovolené – celkové názory


Více než čtvrtina účastníků ankety
(27%) má za to, že existují problémy
týkající se možnosti matek a otců vystřídat
se při péči o dítě na rodičovské dovolené.
Problémy se střídáním na RD
ano
27%
Téměř tři čtvrtiny (73%) zastávají
názor, že v tomto ohledu problémy
neexistují.
ne
73%
• Problémy týkající se střídání při péči o dítě v rámci rodičovské dovolené pociťují
nejčastěji rodiče malých dětí ve věku do tří let (každý třetí). U všech kategorií rodičů však
viditelně převažuje podíl záporných odpovědí.
má děti:
 do 3 let
 od 3 do 6 let
ano
34%
ne
66%
23%
78%
26%
74%
• Souhlas zaznívá i od více než čtvrtiny nastávajících rodičů (28%).
• Z hlediska vzdělání se ukazují výrazné
odlišnosti. Platí: čím vyšší má občan
vzdělání, tím častěji vidí možnosti
matek a otců vystřídat se na rodičovské
dovolené jako problematické (což je
evidentní zejména ve vyjádřeních osob
s vysokoškolským vzděláním!)
ano
ne
nižší 10%
26%
s maturitou
74%
41%
vysokoškolské
• Za problémové vidí možnost střídavé
péče hlavně občané ve věku mezi 30 až
34 lety (každý třetí).
90%
0%
20%
59%
40%
60%
80%
100%
strana 26
Střídavá péče
Problémy se střídáním na rodičovské dovolené – příklady, návrhy a resumé
Příklady

Návrhy
Více než čtvrtina účastníků ankety má za to, že existují problémy, týkající se možnosti
matek a otců vystřídat se při péči o dítě na rodičovské dovolené:
27% , z toho 9% dokázalo formulovat
ano, uvedl
návrh
9%
ano,
neuvedl
návrh
18%
ano, uvedl
příklad
17%
ano,
neuvedl
příklad
10%
ne
73%
ne
73%
17%
Celkem bylo
z těchto oblastí:
 trh práce
 zákony
 nezvyk
 jiné
jmenováno
37
24x
7x
4x
2x
9%

příkladů6
Celkem bylo
z těchto oblastí:
jmenováno
 trh práce
 variabilita v zákonu
20

návrhů7
10x
5x
3x
2x
strana 27
6
7
Střídavá péče
 trh práce (24x)
Pokud jde o možnost matek a otců vystřídat se při péči o dítě na RD, jmenované příklady
ukazují, že hlavní problém směřuje do oblasti trhu práce (téměř dvě třetiny všech uvedených
příkladů).
Jedná se nejen o základní přístup zaměstnavatele k rodičům malých dětí, respektive
k tomu, že by otec pečoval o děti v rámci RD (výroky typu: „ne každý zaměstnavatel by toleroval
mužům rodičovskou dovolenou“, „s tím se zatím nepočítá“, „většinou rodiny s malými dětmi
naráží na nepochopení zaměstnavatele“), jeho nabídku flexibilních typů práce a stejných šancí
při budování pracovní kariéry, ale prvořadě o záležitost financí.
Když se v rodině rozhoduje o střídání se v péči o dítě, dominantně je zvažováno, jaké
důsledky to bude mít na rodinný rozpočet. Na RD tudíž nastupuje ten, kdo má nižší plat, což
většinou bývá žena: „na RD zůstává spíše ten z rodičů, který vydělává méně“, „otec má obvykle
větší plat než matka“, „vím o jednom páru, kde na rodičovskou půjde asi tatínek – pouze
z finančních důvodů - má výrazně nižší plat“, „ženy vydělávají méně peněz (i když vykonávají
stejnou profesi jako muž), proto je pro finanční zajištění rodiny lepší, když je doma žena“.
Nástup na RD je považován za přerušení kariéry živitele: „muži se stejným vzděláním
vydělávají více, proto není pro rodinu ekonomicky výhodné střídat se na RD“.
 nezvyk (4x)
Počet mužů, kteří mají zkušenosti s RD, je u nás prozatím malý. Obecné povědomí je
poznamenáno neinformovaností a neznalostí „neznám ve svém okolí široko daleko nikoho, kdo by
střídavou péči absolvoval“, „ani nevím, jestli je to v ČR možné, střídat se; v Dánsku se střídat
můžou – po 3 měsících a také to všichni využívají“.
 zákony (7x)
Svůj podíl si vybírá i oblast legislativy. Ať jde o celkový názor, že „současný systém je
dosti složitý“, „legislativa je nesrozumitelná“, „i zaměstnanci MPSV dávají protichůdné
informace“ nebo konkrétní připomínky, např. existenci „rozdílných zákonných podmínek pro
matky a otce v délce čerpání RD a nemožnosti „prohazovat“ si dovolenou mezi otcem a matkou“
či „zákonnou možnost pobytu dítěte nad 4 roky 4 hodiny denně ve školce, což neumožňuje
rodičům návrat do práce přechodně na poloviční úvazek“.
 jiné (2x)
Objevují se však i názory, že pokud nastanou problémy, pak pouze jako záležitost jednání
dvou jedinců, matky a otce.
strana 28
Střídavá péče
●
●
●
●
●
●
●
●
„zvýhodnění zaměstnávání na zkrácený úvazek tak (pomocí daní, odvodů apod.), aby
se zaměstnavateli vyplatilo“
„běžnější práce na poloviční úvazek“
„práce na zkrácený úvazek“
„možnost klouzavé pracovní doby“
„kde je to možné, tak práce z domova“
„aby se nestávalo, že rodiče, kteří si kratší úvazek domluví, budou nuceni dělat
stejnou práci jako na celý úvazek, ovšem v kratším čase a za méně peněz“
„důraznější kontroly finančních úřadů, úřadů práce a zaměstnavatelů při
zaměstnávání žen a mužů (stejná pozice, stejné finanční ohodnocení apod.)“
„stejné platy žen a mužů na určitých pozicích“
●
●
●
„větší propagace otců na RD“
„změna myšlení většiny lidí, že výchova malého dítěte se týká převážně ženy“
„právně je to ošetřeno dobře; problém je spíš v mezilidských vztazích, v prioritách;
není běžné, aby muž zůstával doma s dětmi a tím si zastavil kariérní postup“
●
„kouknout se na nápady severských zemí, tam je toho víc zajímavého“
●
„stačila by webová stránka typu "úřad není labyrint", kde by byly vysvětleny možné
postupy v různých životních situacích“
 variabilita v zákonu (3x)
●
●
„aby byla možná RD tak, že např. 2 dny v týdnu je doma otec a 3 matka“
„podpora střídání rodičů v péči o dítě a zajištění toho, aby na tom rodina nebyla
finančně hůře“
●
„nějaký způsob zvýhodnění otce při péči o dítě“
V rámci odpovědí se objevily i názory, že nelze problematiku střídání měnit zákony, neboť
základ spočívá v lidech, v partnerech.
strana 29
Střídavá péče
1. Upozorňovat na přetrvávající stereotypy a mýty v oblasti dělení rolí.
2. Vysvětlovat prospěšnost péče o dítě oběma rodiči.
3. Poskytovat všem zúčastněným úplné informace o možnosti využívání střídavé
péče.
4. Zjednodušit legislativu a učinit ji pružnější a variabilnější.
5. Vyvíjet na zaměstnavatele tlak ohledně nutnosti vkládání opatření prorodinného
typu do firemní politiky a vypracování systému péče o pracovníky s malými dětmi
tak, aby se vztahoval na obě pohlaví, byl generově vyvážený.
6. Odstraňovat diskriminační praktiky u zaměstnavatelů, zejména v platové rovině.
7. Morálně (osvětou a reálnými zkušenostmi) podporovat muže na RD.
strana 30
Diskriminace
Diskriminace
Další oblasti diskriminace rodičů – celkové názory


Téměř polovina účastníků ankety (45%)
má za to, že existují ještě další oblasti
(kromě již uvedených), kde cítí
diskriminaci jako rodiče, jedná se např.
o dávky, důchody apod.
Další oblasti diskriminace rodičů
Více než polovina (55%) sděluje, že
neví o žádných dalších oblastech, které by
se jim jevily jako diskriminační.
ano
45%
ne
55%
• O diskriminaci se zmiňují nejčastěji rodiče předškoláků (více než každý druhý!). Nejméně
často ti, kteří mají doma malé dítě ve věku do tří let.
má děti:
 do 3 let
 od 3 do 6 let
ano
45%
ne
55%
59%
41%
50%
50%
• Souhlas zaznívá i od necelé poloviny nastávajících rodičů (44%).
odlišnosti. Platí: čím nižší vzdělání, tím
častěji
se
vyskytují
odpovědi
o diskriminaci podmíněné rodičovstvím
(což je evidentní zejména ve
vyjádřeních osob s nižším vzděláním!).
ano
nižší
59%
48%
29%
vysokoškolské
41%
52%
s maturitou
• O existenci diskriminačních praktik se
vyslovují především ti, kterým je více
než 30 let (každý druhý).
ne
0%
20%
71%
40%
60%
80%
100%
strana 32
Diskriminace
Další oblasti diskriminace rodičů – příklady, návrhy a resumé
Příklady

Návrhy
Polovina účastníků ankety má za to, že existují ještě další oblasti (kromě již uvedených),
kde cítí diskriminaci jako rodiče, jedná se např. o dávky, důchody apod.:
ano, uvedl
návrh
15%
ano, uvedl
příklad
34%
ne
55%
34%
Celkem bylo
z těchto oblastí:
ne
55%
ano,
neuvedl
příklad
11%
jmenováno
71
 přídavek na dítě, finance
 svobodné, samoživitelky
 práce úřadů
 nový systém
30x
rodičovské dovolené
6x
 důchodci
 poplatky u lékaře
 individuální problém
4x
8x
8x
6x
4x
5x
ano,
neuvedl
návrh
30%
15%

příkladů8
Celkem bylo
z těchto oblastí:
jmenováno
 svobodné, samoživitelky
 vláda
 finance
 dávky
 práce úřadů
 rovnost druh – družka
 mladá rodina
 rovnost všech
30

návrhů9
5x
5x
5x
4x
3x
2x
2x
2x
2x
strana 33
8
9
Diskriminace
 přídavek na dítě, finance (30x)
Přídavky na dítě jsou považovány za „nízké“, respondenti mají za to, že pomoc ze strany
státu je budˇ „žádná“ anebo „malá“, což deklarují například slovy „přídavek na dítě není snad
určen nikomu“, „rodičovský příspěvek dostává stejný rodina s jedním dítětem i ta se třemi; to mi
přijde nespravedlivé“.
Kromě explicitně vyzdvihovaných slov „přídavek“ nebo „dávky“ se odpovědi vztahovaly
i k životní úrovni rodiny a různým situacím, ve které se nachází (především po materiální
stránce):
●
„třeba dávky – člověk se chce mít dobře a při své práci má třeba další vedlejší příjem,
který už musí dokazovat, takže ve finále je na tom bit více než občané, kteří se o práci
nezajímají a pracovat ani nechtějí“
●
„sociální dávky pro Romy a „Neromy“ jsou jako nebe a dudy“
●
„přídavky – všechny děti mají stejné právo brát stejnou částku, proč jen podporovat
rodiče, co se jim nechce pracovat a raději jsou živí z přídavků a dětem z toho stejně nic
nezbude“
●
„stále slyšíme, jak je důležité se co nejvíce věnovat malým dětem, ale s dávkami, které
nám stát uzákonil od 1. 1. 2008 je to dost složité; rodinný rozpočet by spíš uvítal nárůst
financí“
●
„dnes stát se rodičem znamená snížit životní úroveň rodiny“
●
„stále více se diskutuje o tom, že mít jedno dítě je to samé, jako by rodina dítě neměla;
co je špatného na tom, když chci dát svému dítěti to, co potřebuje a přitom zvládat za dosti
malé platy splácet hypotéku a vše okolo; mám raději mít hodně dětí jen proto, že je mám
moc ráda a přitom riskovat, že zůstaneme i s nimi na ulici?“
●
„když si jdeme zažádat o nějaké dávky, je to tolik papírování a nakonec nemáte nárok
na nic nebo vám dají směšných 200 Kč“
●
„sice se zvedl rodičovský příspěvek, což je úžasné, ale stále je to bída, plenky, oblečení
pro děti; přídavky už nedostaneme, pokud nejsme ultra sociální případy –
jsem rozvedená, žiji s přítelem, nechci se znovu vdávat a tak mě mrzelo, že jsem nemohla
využít společné zdanění a odpočet na dceru z prvního manželství“
●
„sice asi chápu systém vyplácení sociálních dávek, ale je mi proti mysli, že vzhledem
k tomu, že se vypočítávají dozadu, tak když peníze nemáte, tak je nedostanete, a když je
pak už vlastně vyděláváte, tak na ně máte nárok vzhledem k příjmům z minulého roku; já
jsem v té situaci nebyla, ale nedovedu si dost dobře představit lidi, kteří peníze nemají
a rok čekají, až jim na jejich přidělení vznikne nárok“
●
„diskriminaci určitě cítím a to právě v sociální oblasti - co se týče dávek, jsme druh
a družka, peníze nám počítají dohromady a druh je povinen se o mě i mé děti z prvního
manželství starat; jako rozvedená samoživitelka jsem měla dost a pak nám vše sebrali,
nevím, co je to za zákon, který, co se týče dávek, bere druha a družku jako manžele, ovšem
co se týče například daní, to už nás jako manžele neberou, takže stát takové rodiny
okrádá; například já jsem doma pátý rok, takže úlevu na daních na mé děti jsem uplatnit
nemohla a nemohl ani druh, který s námi žije a vlastně ani na mne toto nemohl uplatnit,
strana 34
Diskriminace
●
●
●
●
●
protože nejsme manželé - za ty roky je to spousta peněz; co se týče toho, jak takové rodině
sebrat dávky, na to zákon je, myslím, že je to velmi sprosté a nespravedlivé“
„uvítala bych větší daňové úlevy pro rodiče dětí a také změnu (zvýšení) finančních
dávek a příspěvků pro rodiče dvojčat a vícerčat“
„půjčky pro rodiny: kde je žena na MD, nemohou nebo s obtížemi dostanou půjčku“
„nedostatečná podpora mladých rodin zrušením společného zdanění, odpisů úroků
z hypotéky apod.“
„po předchozí RD jsem se domnívala, že je dobře, že jdu znovu do práce, ale možná
tím přijdu o PPM; zdá se mi divné, že pracující žena by měla mít horší podmínky než ta,
která má například tři děti po sobě a plynule přechází z PPM na RP a opačně“
„ženy pracující na kratší úvazek kvůli dětem mají nižší důchody, děti jsou podle státu
"hobby" rodičů, přitom stát potřebuje dost "budoucích občanů“, budoucích plátců daní“
 svobodné, samoživitelky (8x)
O diskriminaci hovoří respondenti v souvislosti s problematikou osob samoživitelů, u
nichž se rodičovské problémy často komplikují a násobí. Svědčí o tom i jejich odpovědi:
●
„cítím diskriminaci jako svobodná matka, která nechce uvést otce z důvodu obav o
dítě: není otec, není podpora od státu“
●
„budu svobodná matka a už teď mám hrůzu z toho, jak na to bude doplácet mé dítě –
podotýkám, že dítě bylo s partnerem plánované, ale přesto odešel“
●
„měly bychom dostávat větší příspěvky – jako svobodná matka jsem na tom stejně,
jako bych byla vdaná“
●
„matka samoživitelka má velmi omezené možnosti zaměstnání“
●
„jednoznačně je diskriminován pečující rozvedený rodič; nemá možnost vymáhat
výživné, pokud je nemocen, je na dítě sám a není způsob, jak donutit rozvedeného rodiče,
aby se podílel na péči o dítě; pokud rozvedený rodič dítě týrá, policie nezasáhne ani ve
chvíli, kdy jsou na dítěti viditelné stopy újmy“.
●
V některých případech je popisována zcela konkrétní situace respondenta:
„jsem už víc jak 4 měsíce bez manžela, odešel od nás (já a 2 děti); Úřad práce mi do
dnešního dne nevyplatil žádnou částku navíc, neustálé papírování, vyplňování, čekání na
uběhnutí lhůty 3 měsíců; podali mi neúplné informace; manžel si musel děti odhlásit, že
neuplatňuje odečet na děti; neustále čekám na nějaké jejich pokyny a plnění podmínek,
ale mně nikdo ještě nic nedal; žena na RD se dvěma syny a příjmem jen 7 600 Kč je úplně
na dně, sice manžel platí výživné, ale i tak je to nad moje síly vše ukočírovat, i když se mi
to prozatím daří; nemít rodiče, jsem už na dlažbě; zákony jsou hloupé v této sféře, vím, že
jsou případy, kdy této situace zneužili, ale většina peníze vážně potřebuje; takže zamyšlení
nad tímto problémem a cestu k jeho zdokonalení by jistě uvítalo více občanů; na MěÚ je
papírování ponižující, abych dostala nějakou dávku v nouzi, musím mít podpisy lidí ze
vchodu jako potvrzení, že už tu manžel nebydlí; takhle ponižovat se nehodlám, nebudu
chodit po partajích a vysvětlovat své soukromé záležitosti, prostě je to vše ubohé; kdo se v
té situaci neocitl, neví, jak je to ponižující“.
 práce úřadů (8x)
strana 35
Diskriminace
Práce úřadů se jeví jako nedostatečná nebo nekvalifikovaná „na úřadech nikdo nic neví a
člověka si přehazují jak horkou bramboru“, „všechno se tak často mění, že to člověk nestihne ani
postřehnout a jak je známo, neznalost neomlouvá“, „nevím, kde by si o tom mohl člověk přečíst a
když už něco najde, tak je to napsáno tak, že tomu stejně nikdo nerozumí (ani ti úředníci)“,
„proto jsou zmatky kolem nového rodičáku“.
Respondenti kritizují chování úřadu, kde „chtějí vše hned a sami nejsou schopni pro to
cokoliv udělat“, „třeba když jdete žádat o dávky, tak na vás koukají, jak kdybyste je chtěli okrást
a jako by vám to měli dát ze svého ty ženský, co tam sedí; nebo vám také neřeknou všechno, jen
aby ušetřili a měli za to body“, „my musíme mít všechny papíry v pořádku, ale když to úředníci
zkazí, tak je to nezajímá, i kdybyste neměli dostat tři měsíce peněžitou pomoc v mateřství –
mluvím z vlastní zkušenosti“.
Podle respondentů tkví zdroj diskriminace v celé atmosféře společnosti, která vnímá děti
jako obtěžující element:
●
„nejsou vítány v řadě veřejných zařízení“
●
„veřejné budovy nejsou vybaveny např. přebalovacími pulty (a když ano, tak jen na
dámských toaletách – proč?)“
●
„málo míst, vyhrazených pro odstavení kočárku“
●
„lidé ze společenských důvodů svou rodičovskou roli často potlačují, v profesionálních
kruzích bývá zmínka o rodině považována skoro za faux pas, kterým člověk nechtěně
prozradí svou nedostatečnou orientaci na kariéru“
●
„je nedostatek kulturních míst, kam se dá jít s malými dětmi (např. restaurace) –
v restauracích se a) kouří b) nejsou připraveni na malé děti (schází židličky, přebalovací
pulty)“
●
„problémem je neexistence výtahů u veřejných budov (úřadů, knihoven apod.)“
●
„na veřejných místech, kam je člověk nucen dojít, neexistují vhodné prostory např. na
přebalení dětí apod.“
●
„rodinné vstupné bývá 2+2, ne pro více či jinak – četné rodiny.“
 nový systém rodičovské dovolené (6x)
Někteří respondenti se vyjadřovali k aplikaci nového zákona o vícerychlostní rodičovské
dovolené v praxi:
●
„to, že si žena musí vybírat délku RD a mnohdy to dopředu nemůže naplánovat“
●
„momentálně cítím diskriminaci jako matka, která ne svou vinou nemá možnost volby
o délce RD“
strana 36
Diskriminace
●
„nelíbí se mi odstupňovaná rodičovská dovolená - vysvětluje se, že rodiče si mohou
sami zvolit, pro který druh se rozhodnou, ale pokud je matka zaměstnaná a vybere si
například 3letou RD, na kterou hned naváže další MD, tak u nové RD již možnost volby
nemá; v minulých dvou letech nepracovala (byla na RD s prvním dítětem), a proto je jí
automaticky přiřazena 4letá RD, která ekonomicky není tak výhodná“
●
„myslím si, že při dnešních cenách, nevím, proč se ubírá zrovna rodinám s dětmi,
myslím, že pomohlo těch 7 600 Kč za miminko, když uvážíme, co vše potřebuje a že čas
strávený s miminkem doma je stejně důležitý jako další věci - dítě se vyvíjí a spousta
matek přemýšlí o tom, že musí co nejdříve do práce, místo aby se těšila z dítěte; proto
nechápu to rozdělení čerpání mateřské - je to jedno z nejhezčích období a ne každá matka
toho zneužívá nebo je z těch, co by pracovat nechtěly“
●
„lepší zákon pro otce na RD“
●
„nejsem si jista, zda se v současné době již započítává tatínkům doba strávená na RD
do důchodového pojištění; současný systém, který sliboval možnost vybrat si, jaké dávky
budeme pobírat, opravdu nefunguje na principu výběru“.
 důchodci (4x)
Někteří respondenti poměřují životní úroveň a chování státu vůči rodinám s malými dětmi
oproti osobám v důchodovém věku a vyvozují odtud své pocity diskriminace:
●
„důchody se zvyšují, ale přídavky na děti mnoha lidem už nevyjdou a takový důchodce
má někdy více peněz, než když je matka sama s dítětem“
●
„důchodci mají vše levnější, zatímco rodiče pobírající rodičovský příspěvek často
nižší, než důchod, nemají ani nižší jízdné, ani nižší ceny vstupného“
●
„důchodci si oproti nám žijí relativně dobře, nemají takové potřeby, co se týče
oblékání, obouvání a nákladů spojených s bydlením (jednorázová investice či dlouholeté
splátky při pořizování prvního bydlení); navíc rok od roku dostávají přidáno řádově ve
stokorunách a stále je to málo; my se důchodu ani nedočkáme, resp. kdo si na něj
neuspoří, nebude ho mít“
●
„myslím si, že v naší zemi se velice málo hledí na produktivní vrstvu obyvatel, možná
místo zvyšování důchodů důchodcům - nic proti nim, by stát měl více zvýhodňovat mladé
lidi, malé podnikatele apod., oni jsou ti, kdo tuto zemi vytvářejí“.
 poplatky u lékaře (4x)
Kritiku vyvolávají také poplatky u lékaře „poplatky u lékařů, v lékárnách a nemocnicích
bych pro děti zrušila úplně“, „za děti by se platit nemělo“.
 individuální problém (5x)
Také u následujících příkladů vychází přesvědčení o diskriminaci patrně z osobních
zkušeností, jejichž pozadí ani podrobnosti však nejsou známy, jsou tudíž uvedeny v původním
znění bez zařazení pod konkrétní oblast diskriminace:
strana 37
Diskriminace
●
●
●
●
●
„osobně se potýkám s problémem, kdy naše dítě má potravinovou a pylovou alergii,
bronchiální astma, hrozí riziko dušnosti a nemá možnost v regionu, kde bydlíme, pro něj
najít odpovídající školku a nemůžu pobírat ani rodičovský příspěvek do 7 let věku dítěte
a celodenně se mu věnovat, protože stát na to nepřihlíží jako na zdravotní postižení“
„rodiny s dětmi jsou vůči romským rodinám s dětmi diskriminovány (romští
spoluobčané udělají cokoli, aby peníze od úředníků vymohli) a rodinám s dětmi v
nečekané tísni hrozí sociálka odebráním dětí“
„v práci – zrovna minulý týden jsem dostala výpověď z přivýdělku k rodičovskému
příspěvku za to, že jsem musela se synem na paragraf; a je to tak i při normálním
pracovním úvazku, jak se vrátíte z paragrafu do zaměstnání, tak v mnoha případech vás
čeká výpověď; znám i z případů kamarádek“
„diskriminaci pociťuji například ve státních MŠ, kde dítě sezdaných rodičů je v
případě vyššího zájmu převyšující kapacitu zařízení, je v „žebříčku“ následného výběru
upřednostněno před dětmi z rozvrácených manželství a nesezdaných párů, jež ovšem
fungují a plní stejnou roli jako ti sezdaní“
„při odchodu do důchodu by se mělo více přihlížet k počtu vychovaných dětí“
●
●
„více prostoru pro děti“
„změna myšlení lidí, aktivně dávat najevo, že rodina je v mém podniku, úřadě, zařízení
vítána, nejspíš vlastním příkladem“
●
„snazší přístup na úřady pro matky s dětmi“
●
„část programu příspěvkových organizací nebo neziskových vymyslet tak, aby jej
mohly navštěvovat matky s malými dětmi (např. umožnit účast na přednáškách v
knihovnách, dát na zem v knihovně barevný koberec, kam se dá dítě posadit s hračkou)“
●
„omezení kouření v restauracích, je-li to možné“
 svobodné, samoživitelky (5x)
●
●
●
●
●
„důslednější vymáhání výživného“
„podpora práv rozvedených pečujících rodičů“
„zavřít otce, který neplatí výživné na své děti“
„lepší péče o matky s dětmi“
„lepší dohled nad péčí problémových rozvedených rodičů, původní systém zavedený
sociální demokracií mi přišel důstojnější“
strana 38
Diskriminace
 vláda (5x)
●
●
●
„naše vláda si to stejně udělá po svém“
„vyměnit vládu“
„dal bych jim to platit ze své kapsy, když něco pokazí, nebo nějaké sankce – taky
máme nějakou zodpovědnost za svoji práci!“
●
„spíš uvést, co by nebylo třeba měnit!“
●
„každý se bohužel musí postarat sám o sebe“
 finance (4x)
●
●
●
●
„finanční zvýhodnění rodin s dětmi, např. úprava odpočtu na daních“
„větší platy rodičům“
„celkově se postarat lépe o rodiny“
„zvýhodnění matek, které mají víc dětí, o které pečovaly“
 dávky (3x)
●
●
„výpočet dávek z nynějšího příjmu a ne z příjmu před 2 lety“
„zohlednění rodičovských dávek podle počtu dětí v rodině – zároveň by to ale muselo
mít nějakou pojistku, aby si lidé nepořizovali děti jen kvůli dávkám a pak se o ně
nestarali“
●
„změna podmínek pro získání dávek na děti, zvýšení minima pro dva dospělé a dítě“
 práce úřadů (2x)
●
„určitě aby všichni byli dostatečně proškolováni a byli schopni poradit lidem a
věnovat se jim do maxima – od toho tam jsou“
●
„po všech lidech se chce, aby se nadále vzdělávali, ale občas mi přijde, že když se
ptám na příslušném úřadě, jen vás pošlou o dveře dál, protože sami nic neví – a pak
člověk píše vám (pozn. myšleno Aperio), abyste poradili“
 rovnost druh – družka (2x)
●
●
„rovnost manželství = žití s druhem“
„zákonná úprava vztahu druh – družka, aby měli stejná práva jako manželé ve všem a
ne jen v něčem, co se státu zrovna hodí“
 mladá rodina (2x)
●
●
„podpora mladých párů, aby založily rodinu – finance, bydlení“
„měli by se v zákoně zohlednit mladí lidé, kteří chtějí založit rodinu, nebo již mají
malé děti – to se týká sociálních dávek a rodičovského příspěvku“
 rovnost všech (2x)
●
„každé dítě by mělo mít nárok na svůj přídavek bez ohledu na to, kolik rodiče
vydělávají“
●
„neznevýhodňovat lidi bez dětí a s dětmi, dobrý člověk není jen ten, kdo má děti“
strana 39
Diskriminace
1. Sledovat aplikaci zákona o vícerychlostní RD v praxi a vytipovat jeho slabá místa.
2. Eliminovat v zákoně veškeré prvky způsobující nejednoznačnost výkladu.
3. Věnovat pozornost komunikaci úřadů s rodiči.
4. Sankce v případě diskriminačních praktik vůči rodičům s malými dětmi.
5. Působit osvětově, určovat, co je a co není diskriminační praktikou.
strana 40
Genderová nerovnost
Stejné možnosti matek a otců – celkové názory

Více než třetina účastníků ankety (39%)
má za to, že existují oblasti, ve kterých
nemají matka a otec stejné možnosti.

Téměř dvě třetiny (61%) sdělují, že
neví o žádných dalších oblastech, které by
se jim jevily jako bariéry pro rovnost šancí.
Matka a otec nemají stejné možnosti
ano
39%
ne
61%
• Čím mají rodiče doma mladší děti, tím
častěji se zmiňují o tom, že možnosti a podmínky, které mají matky, jsou odlišné od těch,
které mají otcové. Podíl nesouhlasu je však u všech kategorií rodičů nadpoloviční.
má děti:
 do 3 let
 od 3 do 6 let
ano
43%
ne
57%
40%
60%
32%
68%
• Souhlas zaznívá i od čtyř z deseti nastávajících rodičů (40%).
odlišnosti. Platí: čím vyšší vzdělání,
tím častěji se vyskytují odpovědi
o nerovnostech mezi matkami a otci
ohledně jejich možností a podmínek
(což je evidentní zejména ve
vyjádřeních osob s vysokoškolským
vzděláním!).
ano
nižší
70%
63%
46%
vysokoškolské
30%
37%
s maturitou
• O existenci odlišných možností se
vyslovují nejčastěji ti, kterým je mezi
30 až 34 lety (každý druhý).
ne
0%
20%
54%
40%
60%
80%
100%
strana 42
Stejné možnosti matek a otců – příklady, návrhy a resumé
Příklady

Návrhy
Více než třetina účastníků ankety má za to, že existují oblasti, ve kterých nemají matka a
otec stejné možnosti:
39% , z toho 6% dokázalo formulovat
ano, uvedl
návrh
6%
ano, uvedl
příklad
26%
ne
61%
z těchto oblastí:
 trh práce
 rozvod
 dělení rolí
 otcové na RD
 jiné
ne
61%
ano,
neuvedl
příklad
13%
26%
57
30x
7x
6x
5x
9x
ano,
neuvedl
návrh
33%
6%

příkladů10
Celkem bylo
z těchto oblastí:
jmenováno
 trh práce
 střídavá péče
 pozitivní diskriminace
14

návrhů11
5x
2x
2x
1x
4x
strana 43
10
11
Každý druhý příklad se týkal oblasti trhu práce. Genderová nerovnost se projevuje již ve
fázi hledání zaměstnání a přijímacích řízení, kdy se u otce péče a starost o děti téměř neřeší,
zatímco u matky je většinou považována za překážku „mužů se málokdo ptá u pracovního
pohovoru, jestli mají děti často nemocné nebo zda mají fungující babičku“. Jak sdělují
respondenti, v důsledku toho zaměstnavatel radši přijme muže než ženu a to i v případě, kdy se
jedná o stejnou pracovní pozici.
Samostatnou kapitolou a trvalým problémem na trhu práce se jeví nerovné platové
ohodnocení mužů a žen, které je zřetelné především tam, kde je vykonávána stejná práce.
Přesvědčení, že otec a matka nemají na trhu práce stejné možnosti a podmínky, se promítá
do odpovědí, týkajících se pracovní kariéry. Z povahy mateřství vyplývá, že žena ve většině
případů trh práce na nějakou dobu opouští, tzn. že „matka svým mateřstvím přerušuje svoji
kariéru a je otázka, kdy a jak se vrátí; otcové to zpravidla nikdy nemusí řešit“.
Tím, že žena odejde z pracovního procesu, ztíží se jí oproti mužům podmínky pro další
vzdělávání a kariérní růst. To v podstatě nahrává situaci, kdy jsou vedoucí pozice zastávány
muži, kteří jsou trhem práce více preferováni a vyhledáváni.
Genderovou nerovnost, projevující se v rovině pracovněprávních vztahů, komentují
respondenti tak, že „zákoník práce je na jedné straně, ale realita je mnohdy jiná“.
 dělení rolí (6x)
Na nerovnosti se výrazně podepisuje také tradiční chápání dělení rolí v rodině, kdy „otec
vydělává, matka pečuje o děti“. Očekávání vůči matce a otci jsou tudíž odlišná. U matky se
předpokládá daleko vyšší podíl péče o rodinu a domácnost, což automaticky představuje
handicap v profesní oblasti, bez ohledu na to, jak její rodinný život skutečně vypadá.
 otcové na RD (5x)
Jde o novou záležitost, není dosud zvykem, aby matka vydělávala a otec byl
v domácnosti. Změna tradiční role bývá nejčastěji podmiňována finanční stránkou, např. proto,
že „pokud budu doma já (žena), přichází rodina o méně peněz, než kdyby byl doma manžel“,
„manžel jako OSVČ prakticky nemůže zůstat s dětmi na rodičovské dovolené, na paragrafu“.
 rozvod (7x)
Odlišné podmínky nevycházejí pouze z okolností, vytvářených trhem práce a tradičním
chápáním rodiny, ale i z vývoje partnerských vztahů – především řešení krizové situace
rozvodem, kdy se rozhoduje o svěřování dětí do péče při rozvodovém řízení, kdy „soud obvykle
svěřuje dítě matce“, nebo kdy „otec odejde a nestará se, co bude s jeho dětmi – matka musí
vyběhávat papíry na úřadech a ještě toho otce prosit o spolupráci“.
strana 44
 jiné (9x)
Mezi jinými příklady byl nejčastěji jmenován doprovod a péče o nemocné dítě „do
nemocnice nebo jiného léčebného zařízení obvykle nastupuje a je vyžadována matka“,
„v nemocnici matku přijmou, ale otec má smůlu nebo si musí zaplatit i s dítětem nadstandard,
protože jiná matka má na pokoji přednost“.
●
●
„změna atmosféry – pozitivní příklady, osvěta, osvěta, osvěta“
„je to opět věc obecného postoje, který vyznívá tak, že děti jsou z převážné části věcí
matky“
●
„k ženám mateřství jaksi patří“
●
„změnit systém vzdělávání“
●
„otcové – lepší výchova v rodině v dětství“
 trh práce (2x)
●
●
„podpora a usnadnění návratu po MD/RD do zaměstnání“
„větší zájem o kvalitu toho či onoho pracovníka, než o pohlaví“
 střídavá péče (2x)
●
●
„střídavá péče obou rodičů v případě rozvedených rodin“
„jedinou cestou je vyšší podíl mužů na výchově dětí, včetně povinné "otcovské"
dovolené“
 pozitivní diskriminace (1x)
●
„pozitivní diskriminace žen“
Někteří respondenti připomínali, že zákon není v případě této tematiky řešením „to
zákonem změnit nejde“, neboť „to musí především dozrát v lidech, udělat kampaň, aby si toho
lidé vůbec všimli“.
strana 45
1. Soustředit se na problematiku výběrových řízení a přijímání pracovníků do
zaměstnání.
2. Usilovat o anonymitu výběrových řízení.
3. Upozorňovat na předpojatost vůči rodičům malých dětí, zejména ženám.
4. Působit na zaměstnavatele, aby prorodinná opatření směrovali genderově
vyrovnaně, tj. nejen na ženy, ale i na muže.
5. Seznamovat s příklady dobré, ale i špatné praxe.
6. Učit rodiče vyjednávání a komunikaci se zaměstnavatelem a účinné obraně,
pokud cítí, že se ocitají v nerovnocenném postavení vůči ostatním zaměstnancům.
7. Prosazovat zodpovědnost obou rodičů za dítě a to i v případě, kdy vztah rodičů
přestane fungovat (rozvod).
strana 46
Resumé
Resumé
K výzkumným zjištěním a názorovému ohlasu
Analytická část výzkumu detailně rozebírá odpovědi na jednotlivé otázky pokládané
v rámci ankety. Cílem následujícího shrnutí není opakovat již sdělené a utříděné odpovědi,
ale vyzdvihnout některé názorové trendy, které mohou být užitečné pro vytváření legislativního
prostředí v oblasti rodinné politiky a rovných příležitostí.
Pro analýzu celkového názorového odrazu byly využity odpovědi dotazovaných osob na
otázky, které byly pokládány v rámci internetové ankety. K tomu, aby bylo možno zjistit, jak
rodiče vnímají některé okolnosti, týkající se plnění jejich rodičovské role, byly využity tzv. volné
otázky, které zachycují spontánní reakci respondentů.
Anketa, do které byly otázky včleněny, byla realizována prostřednictvím internetu. Tato
skutečnost na jedné straně poskytla volný prostor pro vyjádření názorů, na druhé straně však
neumožnila zjistit jejich podmíněnost (tzn. jaké sociální okolnosti se podepisují na sděleních,
která byla prezentována).
Na internetové stránky společnosti Aperio vstupují nejen rodiče, kteří se chtějí informovat
v obecné rovině, ale také tací, kteří hledají konkrétní odpověď na svůj dotaz či problém a stávají
se klienty poradny. To se zřejmě promítlo i do odpovědí na anketní otázky, kterých bylo utříděno
téměř 700. Zatímco někteří respondenti se zamýšlí nad danými problémy, jejich příčinami a
možnou nápravou, jiní se evidentně pohybují ve sféře pocitů, reflexí na situaci, se kterou mají
konkrétní zkušenost (jejíž východisko a okolnosti však nebyly předmětem šetření).
Celkově se ukazuje, že rodiče sice pociťují určitou míru diskriminace vůči jiným
skupinám obyvatelstva, jejich zkušenosti jsou však různorodé a z názorového ohlasu nevyplývá,
do jaké míry jsou podmíněny tím, zda rodiče znají svá práva a možnosti. To dosvědčuje i tvrzení
řady z nich, že v oblasti, na kterou jsou tázáni, problémy existují, avšak mají-li definovat, z čeho
problém vychází, nejsou schopni jej blíže specifikovat a podat konkrétní důkaz o diskriminačním
jednání.
Rovněž se ukazuje, že rodiče, kteří jsou o existenci problému přesvědčeni a snaží se jej
popsat, se výrazně častěji dokáží pohybovat v rovině příkladů, tzn., kde se uvedený jev objevuje,
než v rovině návrhů, tedy představ o konkrétních opatřeních, která by vedla k nápravě stávající
situace. I když jsou jejich názory formulovány z právního hlediska laicky, mají racionální a reálné
jádro. K tomu, aby byly legislativně uchopitelné, je žádoucí pohled odborníků (právníků).
Kde jsou vnímány problémy, kam je žádoucí směrovat opatření
Paleta odpovědí a jejich charakter ukazují, že existuje několik oblastí, které se jeví jako
prioritní. Jsou jimi
➢ trh práce: zejména flexibilita typu práce a pracovních režimů
➢ služby péče o děti: kromě dostatečné kapacity i větší přizpůsobení provozní doby
institucionálních zařízení potřebám rodičů
➢ partnerské vztahy: apel na zodpovědnost a péči o dítě oběma rodiči
➢ osvěta: informovanost, speciální poradenství, příklady dobré i nekalé praxe.
strana 48

APERIO PROBLÉMY A POTŘEBY RODIČŮ

Transkript

Podobné dokumenty

Svět nadání Časopis o nadání a nadaných Číslo 1, ročník IV., 2015

nabídka vzdělávacích kurzů a seminářů

červen - Čechoaustralan

ANALYTICKÁ ZPRÁVA PROJEKTU MIKROBUS

Akční plán rozvoje sociálních služeb na rok 2015

5.průběžná bilanční zpráva