Lukáš Houdek - umění zabíjet

A R T W A L L G A L L E R Y . C Z
Lukáš Houdek - Umění zabíjet
První květnové dny 1945 přinesly okupovanému českému území vytouženou svobodu. Nadvláda
nacistické Třetí říše skončila, a ačkoliv se zdálo, že kapitulací Německa bude násilnostem na
civilním obyvatelstvu učiněna přítrž, realita byla jiná. Zejména mezi koncem války a Postupimskou
dohodou, která podmínky vysídlení Němců z českého pohraničí upravovala, byly zejména na
základě kolektivní viny zavražděny tisíce německých civilistů – včetně těch, kteří se podíleli na
protinacistickém odboji, cizinců nebo Židů. Strůjci brutálních činů byli často příslušníci Revolučních
gard (někdy parodicky nazývaných Rabovací gardy), orgánů, které se začaly formovat po
květnovém povstání z řad partyzánů a dobrovolníků. Ty byly následně vysílány do pohraničí, aby
tuto oblast mocensky zajistily. Jejich působení provázela celá řada stížností na jejich neukázněnost,
brutální činy na německých civilistech nebo rabování majetku. Obdobně jednali i někteří členové
Rudé armády a obnovované československé armády.
Na krutých exekucích se však nepodílely jen ozbrojené složky, ale také řadoví čeští občané, kteří
se za učiněná příkoří chtěli pomstít. Ti, kteří byli za válečné zločiny zodpovědní, ale často v prvních
poválečných dnech zmizeli do Německa. Po vypuknutí vlny masových zabíjení (počet obětí je
odhadován až na 30.000) dalších několik tisíc Němců spáchalo zejména z obavy z nadcházejících
událostí sebevraždu.
Ti, kteří tyto události přežili, a nebyli odsunuti, pak mnohdy vedle vrahů svých blízkých prožili
zbytek života, bez možnosti dojít spravedlivého procesu. Hovořit o těchto zločinech nebylo
dovoleno. A ani v dnešní době řada z nás o správnosti poválečného jednání našich předků
nepochybuje. „Vypálili nám Lidice, tak dostali, co jim patřilo a basta!“
Umění zabíjet je sérií 25 fotografií, které jsou rekonstrukcí vybraných masakrů německého civilního
obyvatelstva v Česku v roce 1945. Autorkou kostýmů je Jana Edrová.
Při rekonstrukcích jsem vycházel z archivních dokumentů a historických analýz, dobových
materiálů nebo výpovědí pamětníků, přičemž jsem je dále rozvíjel a vizuálně upravoval. Všechny
z případů se však zakládají na skutečných událostech, mohou se lišit v detailech zpracování.
Cílem výstavy není hodnotit a soudit jednotlivé činy, jelikož celková problematika je mnohem
komplexnější. Jejím cílem je zdůraznit existenci těchto často stále zamlčovaných a odmítaných
případů a podpořit proces vyrovnávání se s touto částí temné minulosti českého národa.
Lukáš Houdek
c2c Kruh kurátorů a kritiků o.s., Za Strahovem 19, 169 00 Praha 6
A R T W A L L G A L L E R Y . C Z
Lukáš Houdek - ART OF KILLING
The first days in May 1945 brought the desired freedom to the occupied Czech lands. The
suppression by the Nazi Third Reich was over, and although it seemed that the capitulation
of Germany would put an end to the thoughtless violence against civilians, the reality was
different. Especially after the end of the war and before the Potsdam Agreement that laid
down the conditions regarding the expatriation of the Germans from the Czech borderland,
thousands of German civilians were killed as a result of collective guilt – including those who
participated in the anti-Nazi resistance, foreigners or Jews. The instigators of these brutal acts
were often members of Revolutionary Guards (sometimes nicknamed the Looting Guards),
units recruited after the Prague Uprising from partisans and volunteers. These units were
subsequently sent to the borderland areas to control the situation from the position of power.
Numerous complaints were raised in relation to their unruly behaviour, brutal violence against
civilians or looting of property. Similar conduct was adopted by some of the members the Red
Army and the reconstituted Czechoslovak Army.
Cruel executions were not only carried out by armed units, but also by common Czech
civilians who wanted to retaliate for the injustice that had been done. However, most of those
responsible for war crimes left to Germany during the first days after the war. After the outbreak
of mass killings (the number of victims is estimated at up to 30,000) dozens of thousands
of Germans committed suicide because they were afraid of the forthcoming events.
The survivors of this fury who had not been expelled from the country often spent the rest of
their lives living side by side with those who murdered their relatives without the chance to get
a fair trial. It was forbidden to speak about these crimes. And even today, many of us do not
doubt the legitimacy of our ancestors’ acts committed after the war. “They burnt down the
village of Lidice, and so they got what
they deserved. And there is no question about that!”
The Art of Killing is a series of twenty-five photographs re-enacting selected massacres
of German civilians in the Czech lands in 1945. Costumes were made by Jana Edrová.
Lukáš Houdek
c2c Circle of Curators and Critics o.s., Za Strahovem 19, 169 00 Praha 6