Ted Matlak

Číslo 1
Ročník V
2012
T ý m o vá i n i c i at i va p r o m í s t n í u d r ž i t e l n ý r o z v o j
Z OBSAHU • Pilotní výpočty uhlíkové stopy vybraných měst • ROZHOVOR:
Vladimíra Šilhánková – Městské prostředí očima urbanistky • Krnov: praktické
využití indikátoru Dostupnost • Putovní výstava ekologické stopy vzdělává
2
Editorial
Milí přátelé,
Obsah
Bulletinu TIMUR / č. 1 / 2012
rok 2012 přináší nejen vypjatá očekávání rozpadu eurozóny či rovnou konce světa, často plozená iracionálním strachem, o němž sugestivně píše Michael Pondělíček v tradiční rubrice Kostlivec. Přináší také konferenci
OSN neformálně zvanou Rio+20, jejímž cílem je dvacet
let po iniciační akci v brazilském Riu vyhodnotit, jak
udržitelný a zelený je svět. Drhne to, slov je více než
činů. Své o tom ví Vladimíra Šilhánková, která se udržitelností dlouhodobě a prakticky na místní úrovni zabývá. Rok 2012 znamená v neposlední řadě desetileté
výročí TIMUR, což je pádný důvod k oslavě. 10 let v životě člověka dokáže převrátit mnoho věcí naruby a pro
organizaci to platí dvojnásob. Stojí za námi spousta
práce, projektů, nadějí i zklamání. Některé počiny dopadly lépe a některé hůře. Naše výstupy a služby jsou
nepochybně profesionálnější než v počátcích TIMUR.
Současné projekty „drží prst na tepu doby“, použiji-li nehezké klišé. Zástupci velkého byznysu i menších
firem ve světě dnes běžně hovoří o své stopě, uhlíkovém účetnictví, reportingu či společenské odpovědnosti. Snažíme se o to, aby podobné koncepty zdomácněly
i v české kotlince, nejenom v privátní sféře, ale i ve veřejném sektoru. Důkazem, že se nám to daří, je úvodní
článek Bulletinu. TIMUR vytvořil novou a komplexní
metodiku výpočtu emisí skleníkových plynů na úrovni
města. Přinášíme výsledky z prvních čtyř měst, další
budou následovat. Jsem přesvědčen, že jde o projekt
unikátní a potřebný nejen v zemi, kde změna klimatu
získala zcela nesmyslný, ideologický nátěr. Jeho výstupy jsou použitelné i pro celoevropské aktivity typu
Úmluva starostů. Přeji podnětné čtení.
3
6
9
10
12
13
14
Pilotní výpočty uhlíkové stopy
vybraných měst
Mirek Lupač / TIMUR
Praktické využití indikátoru A.4
Dostupnost při rozvoji odpadového
hospodářství v Krnově
Petr Suchý / MěÚ Krnov
ROZHOVOR: Městské prostředí
očima urbanistky
Vladimíra Šilhánková / Město
Hradec Králové
Putovní výstava o ekologické stopě
vzdělává veřejnost, učitele i žáky škol
Michaela Pomališová / TIMUR
Unese Země naše kroky? Žáci ze ZŠ
Táborská v Praze už to vědí
Dana Sládková / FZŠ Táborská – Praha 4
Kostlivec letištní
Michael Pondělíček / kustod skryté
kostnice TIMUR
O nás, o vás:
Petr Suchý
Viktor Třebický/ ředitel TIMUR
Timur
Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s.
Senovážná 2 / Praha 1 / 110 00
Tel.: 602 435 421 / e-mail: [email protected]
BULLETIN Timur
Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s.,
pouze v elektronické podobě pro vnitřní potřebu
a pro potřebu partnerů TIMUR.
redakce
Michaela Pomališová (odpovědná redaktorka)
Mirek Lupač, Michael Pondělíček
foto na titulní straně: Krnov – letecký snímek centra města
3
Pilotní výpočty
uhlíkové stopy
vybraných měst
Klíčové jsou kvalitní zdroje dat
Mirek Lupač / TIMUR
Na stránkách Bulletinu TIMUR jsme již dříve představili projekt „Města a klimatická změna“, který probíhá ve spolupráci s pěti městy ČR. Našim čtenářům
jsme vysvětlili pojem „uhlíková stopa“ a také jsme se
věnovali evropské iniciativě „Covenant of Mayors“
neboli Úmluvě starostů a primátorů ke snížení emisí
skleníkových plynů v evropských městech. Nyní máme
k dispozici výsledky výpočtů uhlíkové stopy ve spolupracujících městech. Pokusili jsme se kvalifikovaně
stanovit množství ekvivalentních emisí CO2 v roce
2010 a navrhnout racionální a opakovatelný postup
pro tento výpočet.
Nová metodika vychází z Úmluvy starostů
Na stole dnes máme inovovanou metodiku výpočtu
uhlíkové stopy města. Abychom se drželi cílů projektu,
tedy podpory principů formulovaných v Úmluvě starostů, vychází metodika z její inventury skleníkových
plynů (Baseline Emission Inventory), ale v některých
částech je podrobnější, více propracovaná a přizpůsobená českým podmínkám. Naším cílem bylo také
zpřesnit a zprůhlednit výpočet mezinárodního srovnávacího indikátoru ze sady ECI/TIMUR (European Common Indicators) A.2 Místní příspěvek ke globální změně
klimatu. Podrobná metodika bude dostupná všem
zájemcům v polovině roku 2012. Do té doby bude ještě
testována ve městech, která nám s tímto úkolem pomáhají. Jedná se o Chrudim, Jilemnici, Krnov, Semily
a Svitavy. Kromě těchto měst se na projektu podílí
také pražská Městská část Praha-Libuš.
Výpočet uhlíkové stopy měst využívá data z pěti
hlavních oblastí, které jsou ještě tam, kde to je možné,
rozděleny na dílčí sektory (viz tabulka)
Nejnáročnější je získat data o spotřebě energií a paliv. V našem případě se to podařilo poměrně dobře,
zejména díky snaze a spolupráci partnerů ve městech
a díky samotným distributorům, kteří byli schopni
dodat strukturované údaje. Také jsme využili další
metody: porovnání s energetickými plány, kvalifikované odhady, atd. Data dopravních a přepravních výkonů
byla převzata z dopravních výzkumů, která realizovala
sama města. Bylo tomu tak v případě osobní dopravy,
u nákladní dopravy posloužila data z krajů sledovaná
Ministerstvem dopravy ČR.
Údaje o odpadech poskytla města. Pro stanovení
změn území (zástavba zemědělské a lesní půdy) byla
vytvořena samostatná metodika založená na porovnání plochy půdy vyjmuté ze ZPF (Zemědělský půdní
fond) a odňaté lesní půdy s vydanými stavebními
povoleními na daných pozemcích. Údaje o chovech
hospodářských zvířat se podařilo získat jen za město
Krnov. Pro ostatní města bude, doufejme, možné získat
potřebné údaje z Ministerstva zemědělství.
Představujeme výsledky a jejich srovnání
Nyní představujeme uhlíkovou stopu čtyř vybraných
měst. Mějme na paměti, že ačkoliv jsou tyto údaje
již prakticky konečné, mohou nastat drobné změny
doplněním dílčích dat a zpětnou kontrolou. Pojďme se
tedy podívat na dostupné výsledky a jejich vzájemné
srovnání.
V grafu 1 vidíme hodnotu uhlíkové stopy přepočtenou na jednoho obyvatele. Na první pohled je zřejmé,
že největší podíl uhlíkové stopy měst tvoří spotřeba energií. Tento podíl je v našem vzorku 78–92 %.
Druhou nejvýznamnější oblastí jsou emise skleníkových plynů z dopravy. Ve sledovaných městech je to
6–17 %. Ostatní oblasti se na uhlíkové stopě podílejí
výrazně méně.
Hlavní oblasti využívaných dat pro výpočet uhlíkové stopy.
CELKEM
obec
domácnosti
podniky
ostatní
Spotřeba energií a paliv
ü
ü
ü
ü
ü
Doprava
ü
ü
ü
ü
ü
Odpady
ü
ü
ü
û
û
Změny využití území
ü
û
û
û
û
Zemědělství
ü
û
û
û
û
4
14,0
14
Hlavní podíl na uhlíkové stopě mají energie
12
12,0
10
10,0
Zemědělství
8,0
8
Využití území
Vzhledem k tomu, že se na uhlíkové stopě z většiny podílí spotřeba energií, je zajímavé nahlédnout na
strukturu zdrojů energie ve sledovaných městech.
Odpady
6
6,0
Doprava
Energie
4,0
4
2
2,0
0
0,0
Chrudim
Jilemnice
Krnov
Svitavy
Graf 1: Skladba uhlíkové stopy měst (údaje v t CO2 ekv.
na obyvatele. © TIMUR 2012
Nejvyšší celková uhlíková stopa ve výši 13 t CO2
byla zjištěna ve městě Jilemnice. Jilemnice má nejmenší počet obyvatel ze všech sledovaných měst –
necelých 6 tisíc. Na katastru města sídlí energeticky
velmi náročný provoz a město není vybaveno centrálním zásobováním tepla z kombinovaného zdroje. Přepočet vysoké spotřeby energií na malý počet obyvatel
vede k znatelně vyšší výsledné hodnotě uhlíkové
stopy ve srovnání s ostatními městy.
Nejpříznivější hodnota uhlíkové stopy na obyvatele
byla zjištěna ve městě Chrudim. Ve městě je významný podíl staveb zásobován centrálně dodávaným teplem z elektrárny Opatovice. Zde probíhá kombinovaná
výroba elektřiny a tepla (KVET) s velmi příznivým
emisním faktorem. Velká míra využití centrálního tepla z tohoto zdroje má pozitivní vliv na celkovou výši
uhlíkové stopy města. Na druhou stranu se v Chrudimi na uhlíkové stopě významněji podílí doprava, která
odráží velké dopravní a přepravní výkony související
s polohou města v blízkosti Hradecko-pardubické
aglomerace. To potvrzují i výsledky výzkumu mobility
obyvatel.
Obr. 1: Komplex potravinářského výrobního provozu
společnosti DEVRO, a. s., v Jilemnici.
V grafu 2 můžeme vidět podíl jednotlivých druhů
spotřebované energie na produkci skleníkových plynů. Největší podíl představuje spotřeba elektřiny, na
druhém místě je spotřeba zemního plynu. Třetí v pořadí je centrální teplo z kombinované výroby. V grafu
vidíme množství emisí skleníkových plynů z výroby
tepla (oranžová barva), které je stanoveno pomocí
emisního faktoru pro daný zdroj. Čím efektivněji zdroj
pracuje, tím menší produkce CO2 je s výrobou tepla
spojena.
14,00
14
12,00
12
10,00
10
Kapalná paliva
8,00
8
Uhlí
6,00
6
Zemní plyn
Teplo - KVET
4,00
4
Elektřina
2,00
2
0,00
0
Chrudim
Jilemnice
Krnov
Svitavy
Graf 2: Podíl jednotlivých druhů energií na uhlíkové stopě
měst. © TIMUR 2012
Podíl jednotlivých sektorů na spotřebě energií
je důležitý
Zajímavý je také podíl jednotlivých sektorů na uhlíkové stopě města. Zde sledujeme emise skleníkových
plynů ze spotřeby energie v obecních budovách, domácnostech, podnicích a ostatních zařízeních – tedy
Obr. 2: Elektrárna Opatovice je jedním z nejvýznamnějších
zdrojů kombinované výroby elektřiny a tepla v ČR.
Jilemnice
Chrudim
0,0%
3,0%
5
14,9%
Obec / úřad
23,6%
Obec / úřad
Domácnosti
37,1%
Domácnosti
Jilemnice
Svitavy
Jilemnice
Chrudim
Chrudim
Podniky
3,0%
36,3% 3,0%
23,6%
1,6%
Ostatní
37,1%
22,5%
Domácnosti
37,1%
Domácnosti
Podniky Podniky
36,3%
36,3%
Ostatní
Ostatní
83,5%
83,5%67,3%
0,0% 3,4%
Domácnosti
Domácnosti
Domácnosti
Podniky
Podniky
Podniky
Ostatní
OstatníOstatní
Grafy 3: Podíl
vybraných sektorů
na produkci emisí t CO2
ekv. © TIMUR 2012
6,1% 4,1%
Obec / úřad
44,7%
22,5%
Domácnosti
Obec / úřad
Domácnosti
Svitavy Svitavy
Podniky
Ostatní
67,3%
6,1% 4,1%6,1% 4,1%
Krnov
zejména zdravotnických, kulturních a sociálních zaří3,4%
zení
a dalších
nevýrobních provozovnách. Přesné roz0,0%
dělení spotřeby energií do jednotlivých sektorů není67,3%
snadné. Do určité míry lze vycházet z údajů od distributorů, kteří oddělují spotřebu
Obec / úřaddomácností od spotřeby podniků, případně terciárního sektoru. V některých
Domácnosti
městech dále44,7%
existují
podmínky či podklady, díky
Krnov
Krnov
51,9%
Podniky
kterým lze rozdělení podle
sektorů provést. Jedná se
3,4%
3,4%0,0% pro místní
třeba
energetickou politiku, ener0,0% o analýzy
Ostatní
getické plány, atd. Jinde tyto podmínky vytvořeny nejsou a část spotřeby tak zůstává nerozlišena v položce
„ostatní“. Následující Obec
grafy/ úřad
ukazují
složení spotřeby
Obec / úřad
energií podle sektorů ve sledovaných městech.
Domácnosti
Domácnosti
44,7%
51,9% Grafy (3) ukazují složení spotřeby
Podniky Podniky energií podle sek51,9%
Obec
/ úřad
Obec
/Obec
úřad / úřad
Svitavy
Krnov
51,9%
Ostatní
14,9%
14,9%
Obec / úřad
Obec / úřad
23,6%
Podniky
1,6%
1,6%
0,0%
0,0% 6,1%
83,5%
4,1%
44,7%
torů ve sledovaných městech.Ostatní
Ilustrují, jak může být
Ostatní
rozdělení podílů na spotřebě energií rozdílné i v malém vzorku obcí.
Uhlíková stopa měst nepřevyšuje
národní průměr
Hodnota uhlíkové stopy, tedy produkce ekvivalentních emisí oxidu uhličitého na jednoho obyvatele
ČR, je podle národní emisní inventarizace přibližně
13 tun ročně. Metodika národní emisní inventury není
totožná s metodikou výpočtu emisí na úrovni města,
byť se inventura emisí zakládá na velmi podobných
22,5%
Podniky
Ostatní
Obec / úřad
Obec / úřad
22,5%
Domácnosti
Domácnosti
postupech. Srovnání výsledků z měst s národním
Podniky
Podniky
průměrem nemusí
vést k přesným
závěrům. Výsledky
67,3%
ale ukazují, že prakticky
Ostatní města se pohybují
Ostatní všechna
poměrně hluboko pod ním. O čem toto zjištění svědčí?
Podle našeho názoru zejména o tom, že se na území námi zkoumaných měst nenacházejí ty skutečně
významné zdroje emisí skleníkových plynů. Největším
jednotlivým zdrojem emisí CO2 v ČR jsou Elektrárny
Prunéřov (I a II) provozované společností ČEZ, a. s.
Tento energetický komplex v roce 2010 uvolnil do okolí
9,433 milionu tun CO21. Jak vyplývá z údajů uvedených
v tomto článku, ve stejném roce vzniklo v důsledku
spotřeby ve všech 4 městech dohromady necelých
0,5 milonu tun CO2 ekv. „Menší elektrárny“ pak produkují typicky okolo 2 milionů tun CO2 ročně. Je pochopitelné, že tyto obrovské zdroje mají rozhodující podíl na
celkové národní inventuře skleníkových plynů.
Uhlíková stopa, tedy ekvivalentní emise skleníkových plynů sledovaných měst, se pohybuje zhruba od
5 do 12 tun CO2 ekv. na obyvatele. Tyto hodnoty jsou
srovnatelné nebo nižší než je průměr z národní inventury. Největší podíl na produkci emisí má spotřeba
energií. Celkově tvoří 80–90 % uhlíkové stopy. Na prvním místě je spotřeba elektřiny, následuje zemní plyn,
dále teplo vyrobené kogenerací a nakonec ostatní paliva. Efektivní zdroje kogeneračního tepla s příznivým
1 Integrovaný registr znečišťování, CENIA.
6
emisním faktorem významně snižují uhlíkovou stopu
tam, kde je možné z těchto zdrojů zásobovat větší
množství obyvatel. Uhlíkovou stopu významně ovlivňuje doprava, jejíž podíl se může podle našich zjištění
pohybovat až kolem 17 % celkových emisí.
Řešením jsou inovace a celková ekologická
a energetická politika
Otázkou na závěr jsou možnosti obce, samosprávy, ovlivnit celkovou výši uhlíkové stopy města. Podíl
emisí spojených se samotným městským úřadem je
velmi nízký (kolem 5 %), a proto má místní samospráva relativně malý prostor pro snížení celkové uhlíkové
stopy města. Velmi důležitá jsou opatření ve spojení
s „byznysem“ nebo úsilí o změnu chování domácností
Praktické využití
indikátoru A.4
Dostupnost při rozvoji
odpadového
hospodářství v Krnově
Petr Suchý / MěÚ Krnov
Město Krnov se do sledování indikátorů udržitelného rozvoje zapojilo v roce 2005 a v průběhu
let získalo zkušenosti s většinou indikátorů sady
ECI/TIMUR. Účelem tohoto článku je představení
příkladu praktické aplikace výsledků indikátoru
A.4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb.
Jeho obecně pojatá definice se zabývá vyhodnocením procenta občanů žijících v dosahu 300 m od
veřejných prostranství a služeb.
Spádová oblast tří set metrů se ukázala jako dobře použitelná při hodnocení dostupnosti veřejných
prostranství s plochou větší než 5000 m2. Takových
prostranství, která současně oplývají dostatkem
zeleně a jsou vybavena tak, aby skutečně nabízela
odpočinkovou funkci, se v Krnově nachází sedmnáct
a poskytují ve spádové oblasti tří set metrů příležitost 54 % občanům. Tato poměrně nízká hodnota
je dána striktním dodržením podmínek pro velikost
a vybavení plochy a současně sledování skutečné
dostupnosti po zvážení všech bariér. Geografické
směrem k energetické šetrnosti. V této oblasti má
místní samospráva málo nástrojů, ale velký prostor
pro nové postupy. Jediným skutečně účinným řešením
je komplexní ekologická a energetická politika města a důsledné využívání všech inovací a dostupných
nástrojů pro snížení energetické náročnosti a emisí
skleníkových plynů.
Na možná opatření k ochraně klimatu, která mohou
města využít, se budeme soustředit nyní. Ve světle
zjištěných skutečností budeme posuzovat možnou
účinnost nástrojů navržených v Úmluvě starostů
a vůbec význam politických instrumentů pro ochranu
klimatu, a to s ohledem na specifickou situaci v jednotlivých městech.
V článku jsou použity fotografie DEVRO, a.s., a MF Dnes.
zpracování ukazatele a analýzu výsledků zajišťovala
na náklady města iniciativa TIMUR.
Rozsáhlejšího a trvalého využití se dočkalo hodnocení dostupnosti nádob na tříděný odpad. Na
rozdíl od parků je možné vytvořit nová stanoviště
sběru odpadů v poměrně krátkém časovém horizontu, a tak lze vývoj situace prostřednictvím opakovaných sledování indikátoru nejen hodnotit, ale také
skutečně ovlivnit. V Krnově byl indikátor hodnocen
v letech 2005, 2009 a naposledy na konci roku 2011
(viz tabulka).
Výsledky indikátoru Dostupnost v letech 2005, 2009,
2011.
Období
Počet stanovišť
Dostupnost (%)
2005
82
55
2009
112
64
2011
132
64
Pro praktickou uplatnitelnost indikátoru se ukázalo jako stěžejní určení sledované donáškové vzdálenosti. Standardních 300 metrů je pro každodenní
sběr odpadů příliš mnoho. Ruku na srdce, kdo z nás,
kteří bydlíme v centrech měst, by byl ochoten nosit
odpad do kontejneru vzdáleného tři sta metrů?
V databázi výsledků na webových stránkách o. s.
TIMUR je možné nalézt i města, která, patrně díky
7
Obr.1: Znázornění spádové oblasti sběrného místa
a doplňujících údajů v GIS.
Obr. 2: Bílé místo dle analýzy prováděné v r. 2009.
(obr. 1). Zobrazení stanovišť kontejnerů a spádových
oblastí je samozřejmě veřejně přístupné na webových stránkách města.
Obr. 3: Nově vytvořené sběrné místo a redistribuce
bytových domů ve spádové oblasti.
třistametrové vzdálenosti, vykazují hodnotu tohoto
indikátoru téměř sto procent, aniž by to vypovídalo
o skutečné organizaci sběru odpadů. Naší snahou
není vykázat vysoké, ale málo vypovídající číslo
a mít formálně splněno. Byla tedy zvolena maximální donášková vzdálenost sto metrů se zahrnutím
všech známých bariér. Prakticky oněch sto metrů
sleduje skutečnou pěší vzdálenost od domu nebo
hranice pozemku. Výsledkem je namísto formálních
100 % reálná hodnota 64 % občanů se skutečně dostupnými nádobami na tříděné odpady.
Výstupem hodnocení je databáze zapracovaná
do geografického informačního systému (GIS), která
slouží zejména k plánování dalšího rozvoje sběrné sítě. Každé stanoviště kontejnerů je vyznačeno
číslem a domy v jeho spádové oblasti jsou označeny
vybarvením pozemku. Stanoviště je doplněno informací o objemu kontejnerů a sbíraných komoditách
Zkušenosti s opakovaným výpočtem tohoto indikátoru odhalily i slabší stránku této metody. Ačkoliv došlo v letech 2005–2011 k výraznému zvýšení
počtu stanovišť kontejnerů, na výsledné hodnotě
indikátoru se to příliš neprojevilo. Je to dáno tím, že
proběhlo výrazné zahuštění sběrné sítě v místech,
kde byl dostatečný počet obyvatel v liniové vzdálenosti sta metrů, tj. v oblastech s hustou zástavbou.
Zlepšen tak byl jiný důležitý ukazatel – počet obyvatel na jedno stanoviště. Na hodnotě indikátoru
se také téměř vůbec neprojevilo extenzivní rozšiřování sběrné sítě v periferiích s řídkou venkovskou
zástavbou.
Analýzou byly identifikovány části města s řídkou
zástavbou rodinných domů, kde je obtížné efektivně
dosáhnout nízké donáškové vzdálenosti. V těchto
oblastech byl zaveden pytlový sběr plastů a nápojových kartonů, který i zde zajišťuje dostupnost
třídění.
Silnou stránkou této metody je možnost zobrazení
výstupů v GIS, které má velkou vypovídací hodnotu a je dobře použitelné, k rozhodování o budování
nových sběrných stanovišť. Nová stanoviště jsou vytvářena kombinací mapového modelu s přirozenými
stanovišti, jako jsou dosavadní stanoviště nádob na
směsný komunální odpad, obchody apod. Praktické
plánování vychází ze zjištění „bílého místa“ (obr. 2),
ve kterém se nacházejí obytné budovy.
Dalším krokem je vyhledání možného umístění barevných kontejnerů (pozemek ve vlastnictví
8
Další rozvoj sběrné sítě tříděných odpadů bude
směřován k tomu, aby byl pro občany vytvořen skutečně pohodlný a motivující systém sběru. Optimální
stav bude v podmínkách Krnova dosažen kombinací
pytlového sběru a klasických barevných kontejnerů,
které i nadále budou tvořit hlavní prvek sběrné sítě.
Obr. 4: Informace k novému sběrnému místu – objem
kontejnerů je nejmenší možný z důvodu minimálního
dostupného prostoru.
města, přístupnost svozovému vozidlu). Jedná se
zpravidla o nejtěžší krok, neboť proti umístění kontejnerů obvykle obyvatelé blízkých domů protestují a poukazují na to, že by zde sběrné nádoby sice
měli být, ale pokud možno až u sousedova domu.
Pokud je vhodná plocha nalezena, pak je na základě zjištěného počtu obyvatel stanoven potřebný
objem kontejnerů. Změna situace po umístění
kontejnerů je znázorněna na obr. 3.
Obr. 5: Příklad instalace – pro zajištění svozu odpadů
v pohledově exponovaném místě byla vybudována
sestava podzemních kontejnerů, která nahradila i nevzhledné popelnice na směsný komunální odpad.
NOVINKA
Indikátory udržitelného
rozvoje pro města a obce
Vladimíra Šilhánková a kol.
Hradec Králové 2011
Indikátory udržitelného
rozvoje
pro města a obce
Vladimíra Šilhánková a kol.
Civitas per Populi, Hradec Králové, 2011, 216 s.
ISBN 978-80-904671-4-9
300 Kč, objednávky na
www.civitas-group.cz
Indicators of Sustainability
on the Local Level
Šilhánková, Vladimíra et all.
Civitas per Populi,
Hradec Králové, 2011, 200 s.
ISBN 978-80-904671-5-6
Indicators of Sustainable
Development for Municipalities
Vladimira Silhankova et all
Civitas per Populi Hradec Králové 2011
1
Problematika udržitelného rozvoje (UR)
je v popředí zájmu široké odborné i laické
veřejnosti již několik let. Pro měření směřování
k udržitelnému rozvoji, stejně tak jako ke
sledování výkonnosti jednotlivých území –
od lokální přes regionální úroveň až k úrovni
celostátní – se používají ukazatele neboli
indikátory.
Obsahem publikace je návrh jednotného
systému sledování stavu a rozvoje jednotlivých
obcí a měst, který je vzájemně skladebný
nejen po jednotlivých oblastech – ekonomické,
environmentální a sociální. Navržený jednotný
systém sledování rozvoje a výkonnosti (nejen
ekonomické) jednotlivých území je zároveň
kompatibilní s územně plánovacími podklady
podle stavebního zákona. Vlastní výpočet
jednotlivých indikátorů je k dispozici na
www.indikatory.eu.
9
ROZ H OVOR
Městské prostředí
očima urbanistky
Rozhovor s Vladímírou Šilhánkovou,
zastupitelkou a členkou Rady města
Hradec Králové
Doc. Vladimíra Šilhánková je patriotkou Hradce
Králové. Městům a jejich rozvoji se věnuje celý život. V Hradci Králové pracovala v různých funkcích,
mj. jako hlavní architektka města. V současnosti je
zastupitelkou a členkou Rady města. V rámci své činnosti v samosprávě se podílí na činnostech Výboru
pro životní prostředí jako místopředsedkyně a ve stejné funkci je i ve Výboru pro územní plánování a rozvoj města, činnost těchto komisí její aktivity v zastupitelstvu však značně překračují. V současnosti
ji trápí úměrné řešení rozvoje města Hradec Králové
a okolí, a také tvorba nového územního plánu.
Jakou máte zkušenost s uplatňováním
konceptu udržitelnosti v rozvoji tak velkého
města jako je Hradec Králové?
Hradec Králové má dlouhou tradici v oblasti plánování svého rozvoje a vždycky se snažil v této oblasti
„jít s dobou“. Proto není divu, že i v oblasti udržitelného plánování byl Hradec aktivní mezi prvními.
Udržitelnost se zde stala nedílnou součástí tvorby
strategického plánu a indikátory udržitelného rozvoje (které jsou mj. integrální součástí tohoto strategického plánu) jsou sledovány už od roku 2003.
Pokusili jsme se jít ještě trochu dál a strategický
plán v duchu místní Agendy 21 jsme provázali nejen
s realizačními dokumenty – akčními plány, ale vznikla i jeho přímá vazba na rozpočet města. V současné
době, kdy se tvoří nový územní plán města, jde tato
koordinace dokumentů ještě dál a naší snahou je
vytvořit koordinovaný systém plánování města.
Neznamená to ale, že by vše bylo vždy bez problémů a ideální. Např. komunikace s veřejností na úrovni takto velkého města není vždy optimální a obecné
poučky a přístupy uplatňované v menších sídlech
zde mnohdy zcela flagrantně selhávají.
Za téměř 10 let práce ale tento přístup přinesl celou
řadu pozitivních výsledků, jako bylo např. vybudování terminálu hromadné dopravy (viz fotografie) nebo
koupaliště Flošna, což obojí vzešlo z ankety pro
veřejnost „Téma pro Hradec 2003“.
Projeví se současná krize na tahu
k udržitelnosti města nějak hlouběji?
Určitě se krize projeví a už se projevuje. Nemusí
to ale být vždy v neprospěch věci, jak by se možná
zdálo. Omezené finanční prostředky nutí města zamyslet se nad tím, co je a co není přínosem pro kvalitu života, a tedy i pro koncept udržitelnosti. Určitě
současná krize pomůže oddělit smysluplné investice
do udržitelnosti od „těch druhých“. Vlastně může
být koncept „udržitelnosti“ za tuto ekonomickou
krizi vděčný, protože krizi překonají „ve zdraví“ právě jen ty přístupy a koncepce, které skutečně něco
přinášejí a udržitelnost „mají v sobě“. O „prázdnou
slámu“ a „staré cvičky“ obalené jen mnohomluvností o udržitelnosti nebude do budoucna zájem.
Připravují se rozpočty na příští rok, myslíte,
že se najdou prostředky na rozvojové strategie
a udržitelný rozvoj v rámci města?
To je ovšem zapeklitá otázka. Každý správný hospodář vytváří strategii právě v době nedostatku,
a to právě proto, aby dobu nedostatku mohl překonat. V době relativní hojnosti nejsou strategie
tak životně důležité, i když řada našich lokálních
politiků si myslí opak. Určitě se pokusíme vytvoření
nové strategie v Hradci prosadit, i přes nepříznivou
ekonomickou situaci. Udržitelný rozvoj bych z toho
snad nějak specielně „nevypichovala“, myslím, že to
se rozumí samo sebou a každá smysluplná strategie
musí být „udržitelná“, jinak by to přece ani nemohla
být strategie.
10
Realizované plány na výstavbu terminálu autobusové dopravy v Hradci Králové.
Myslíte, že je čas k transformaci strategií
udržitelného rozvoje na nějakou novou úroveň
v souvislosti s globálními změnami?
Koncept udržitelnosti tak, jak se s ním setkávám
za posledních 10 let v České republice, je nejen na
transformaci zralý, ale už opravdu velmi přezrálý.
Instituce, ať už státní nebo nestátní věnující se
udržitelnosti v podobě místní Agendy 21 se zcela
vyprázdnily a soustřeďují se namísto řešení problémů na formalizaci postupů a vytváření svého vlastního mediálního obrazu. Je skutečně trapné, jak se
vyrábí ceny a soutěže o udržitelnost jako na běžícím
pásu. Je to zkostnatělý začarovaný kruh pro vyvolené „udržitelné“, kde už není místo pro zdravý rozum
a bohužel už ani pro tu samotnou udržitelnost ne!
Putovní výstava
o ekologické stopě
vzdělává veřejnost,
učitele i žáky škol
Michaela Pomališová / TIMUR
Výstava Ekologická stopa: Unese Země naše kroky? je obnovenou a pozměněnou verzí velmi úspěšné
stejnojmenné putovní výstavy, kterou v roce 2002
realizovala společnost Iris, o.p.s., a v letech 2008–2010
Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. Výstava v té době navštívila více jak 30 míst po celé České republice.
Díky aktivitám TIMUR ve vzdělávání žáků základních
a středních škol pomocí konceptu ekologické stopy
byla výstava renovována a aktualizována. Nyní nastává její další životní etapa, a tedy instalace v dalších
Co byste popřála jiným městům v České
republice v nadcházejícím roce?
Je třeba přát si, aby se mezi nás zase vrátil zejména
zdravý rozum! A to i v oblasti udržitelnosti rozvoje.
Vždyť se podívejte, kolik dnes existuje zákonů a normativů, které požadují „udržitelnost“. Jenže každý
tak trochu po svém a tak trochu jinak než ty ostatní.
Smysluplná provázanost jednotlivých dokumentů
a rozvojových strategií prakticky neexistuje, takže
pak se v tom bruslí a kličkuje. Je proto potřeba, aby
se vytvořil i na místní úrovni smysluplný systém
koordinace rozvojových dokumentů. Jako velkou příležitost pro spolupráci v této oblasti vidím platformu
Svazu měst a obcí.
městech – na jejich úřadech, školách, aj. Od loňského
roku byla již k vidění na městském úřadě v Kopřivnici
a Dobříši. Zatím poslední hostující institucí je základní
škola FZŠ Táborská na Praze 4, která výstavu zařadila do výuky – o jejich zkušenostech se můžete dočíst
v následujícím článku: Unese Země naše kroky? Žáci ze
ZŠ Táborská v Praze už to vědí.
Výstava přibližuje veřejnosti, pracovníkům úřadů
i politikům znalosti o udržitelné spotřebě, vzorcích
chování a jejich vlivu na životní prostředí a čerpání
přírodních zdrojů. Ve školách je výstava o ekologické
stopě jednou z volitelných aktivit, kterou mohou učitelé doplnit svůj výukový plán přírodovědy, občanské
nauky a jiných předmětů. Žáci mohou v souvislosti
s výstavou počítat svoji vlastní ekologickou stopu
nebo mohou ve spolupráci s učitelem zjistit, jaký
výsledek ekologické stopy má celá škola a porovnat
ho s jinými školami v ČR. Výstava je pro žáky mimo
jiné dobrým vodítkem k vypracování projektů, resp.
11
opatření, díky kterým škola může snížit svoji zátěž
na životní prostředí – ekologickou stopu. Díky svému
výtvarnému a hravému pojetí je výstava vhodná i pro
děti, je tvořena patnácti barevnými panely a jedním
modelem, které lze instalovat téměř v jakémkoli prostornějším interiéru.
Máte zájem o zapůjčení výstavy?
Výstavu ke vzdělávacím účelům půjčujeme zdarma
až na dva měsíce, požadujeme pouze spoluúčast na
úhradě převozu výstavy na místo určení.
Kontaktujte nás na e-mailu [email protected] nebo telefonu +420 602 435 421. Více informací k výstavě najdete
na stránkách www.ekostopa.cz/skoly/projekty.
Náhledy interaktivních panelů výstavy
Výstava byla renovována v rámci projektu „EKOSTOPA jako nástroj vzdělávání žáků
základních a středních škol“ (CZ.1.07/1.1.00/14.0157 ) za podpory Evropského sociálního
fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který
administruje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
12
Unese Země naše
kroky? Žáci ze ZŠ
Táborská v Praze
už to vědí
Dana Sládková / FZŠ Táborská – Praha 4
Na naší základní škole máme již podruhé umístěnou putovní barevnou, kreativně vytvořenou a inspirující výstavu k tématu ekologické stopy. Poprvé měli
žáci možnost si jednotlivé informativní a interaktivní
panely prohlédnout, když jsme všichni společně počítali ekostopu celé školy, nyní se k nám v aktualizované podobě vrátila a opět přitahuje pozornost nejen
o přestávkách.
Osobně považuji koncept ekologické stopy za velmi
zajímavý prostředek, jak žákům zprostředkovat různé problémy životního prostředí a vztahy mezi nimi,
proto jsem využila výstavu i v hodinách přírodopisu
na 2. stupni, kde vyučuji.
Na úvod si žáci s pomocí internetu na on-line kalkulátoru vypočítali, jaká je jejich osobní ekologická stopa
a diskutovali jsme o tom, co přesně získané číslo vyjadřuje, jaké rozmanité údaje o jejich zvycích a chování
určují výsledek, a které části celkového výsledku nám
číslo nadměrně zvyšují. Svoje údaje si žáci zapsali do
připraveného pracovního listu a přesunuli se do prostoru výstavy, kde čerpali odpovědi a řešení na další
otázky. Podstatné je uvědomění si vztahu mezi pojmem biokapacita a ekologická stopa, což bylo třeba
žákům vysvětlit. Nad mapou světa jsme se zamýšleli,
jaké aspekty mají vliv na různé velikosti stop jednotlivých států. Zajímavé bylo zjištění, že žák původem
z jiné země žijící od dětství v Čechách, měl svoji
výslednou ekostopu výrazně nižší než jeho spolužáci,
a naopak srovnatelnou s ekostopou země, kam sahají
jeho kořeny.
Zásadní součástí práce dětí na výstavě byly návrhy
řešení, jakými změnami životního stylu by žáci a jejich
rodiny mohli svoje většinou bohužel spíše nadprůměrně vysoké výsledky ekologické stopy snížit. Řadu
alternativ měli žáci možnost zjistit z vystavených panelů. Zabývali jsme se možnostmi cestování k nám do
školy, používáním různých elektrospotřebičů, nákupem potravin apod.
Pro žáky bylo zábavné porovnávat jednotlivé výsledky a možná bude pro některé vlastní vysoká
ekologická stopa motivací k tomu zamyslet se spolu
s rodiči nad postupnými kroky, jak žít na naší planetě
způsobem trvale udržitelným.
13
Kostlivec letištní
Michael Pondělíček / kustod skryté kostnice
TIMUR
Tentokrát z Amsterdamu, letiště, kde lze projít
tolika osobními kontrolami, jako se to nedalo ani na
Václavském náměstí během pověstného Palachova
týdne. Tehdy o strach tolik nešlo, nepřátelské myšlení a mašinérie byly jasné a stály na druhé, vymezené straně barikády.
Tento kostlivec letištní je pak o strachu v nás,
vnitřním Království, které jsem si sami vytvořili
a z něhož je posléze utkáno vlastní „Dantovo peklo“
(přitom on to jen tak pěkně a barvitě popsal).
Je to až komické, kolik se v nás, lidech myslících,
za léta pobytu v sídlech, dnes městech (sociobiolog
by to nazval i jiným termínem; proseklý humánní
ekolog by trousil vznosná slova o biotopu člověka), nakupilo Strachu z čehokoliv, strachu opravdu
s velkým S, který ovládá řadu našich činů, aniž
o tom nějak dále uvažujeme. Ten strach je často
zcela imaginární a vytvořený námi (jeden hodný,
ale jinak ničemný hoch ve vědecké funkci na vysoké
škole vypíná denně před odchodem z práce všechny spotřebiče i pojistky, aby jej neovlivnily bludné
proudy a přitom nepostřehl, že je má dávno usídlené
v hlavě!).
Jako kdyby někdo Neznámý potřeboval, abychom
se permanentně báli, a to nás motivovalo k obezřetnosti před věcmi vnějšími, a nikoliv k hledání příčin
strachu v nás, tedy věcmi vnitřními. Čím inteligentnější člověk, tím více a imaginárnějších obav a někdy pak skoro zárodky jistých druhů magie a iracionálna, jak bylo konstatováno před chvílí. Skutečně,
je tomu tedy tak, jak praví ve svých úvahách prof.
Zdeněk Neubauer, že jsme bez víry a Boha odevzdáni na pospas Neznámému a vládu často převezme
Iracionalita. V postmoderní době, která charakteristicky cosi představuje, aniž by představené
skutečně něčím bylo, to není nic podivného. Před
několika málo lety se nás pokoušely některé kruhy
přesvědčit, že jaderná energie je zhoubná, pak nás
řada lidí, což trvá dodnes, masírovala neuvěřitelnými důsledky „klimatické změny“ a teď a hned
(i Nobelovu cenu za mystifikace to vyneslo jednomu
z politických apoštolů klimatické apokalypsy). Podívejte, kolik absurdních strachů hýbe světem kolem
nás a uvěří jim národy, okruhy inteligence i sdružení
nacionálních hlupáků. Co s námi jen může ještě
za strachy zmítat, a přesto se najdou. Je tato voda
kontaminovaná? Jsou tyto potraviny dostatečně
potravinové a pravé? Je Euro ještě životaschopné
nebo si mám jít koupit auto? V jakém autě budu
bezpečný? Žádná pojistka proti strachu kromě sebereflexe pro nás není!
Proto je nutno chválit a velebit opuštěná místa, kde jsme často závislí sami na sobě a svých
schopnostech a naučíme se zase věřit. Na takových
místech se lze bát noční bouře, vichru, vánice, mlhy,
divokých zvířat a zlých lidí. V dunajské deltě, albánských horách, španělské pustině nebo norském severu, je někdy i z dálky vidět, kdo je kým a podmínky pro život jsou většinou jasné. Finové automaticky
vždy v pustinách rozdělávají oheň, Rusové lahev!
V naší, dnes postmoderní „Civilizaci“ bohužel
nevíte, odkud to „cosi“ přijde a jak bude vypadat.
Kdo je kdo, není na první pohled čitelné, z univerzitních profesorů se vyklubou ploší hlupáci, z černošského věrozvěsta matlák k pohledání a z chytrých
pokrokářů se klubou líní vyžírkové. A tak se podvědomě bojíme pořád! To ovšem není vůbec potřeba,
je třeba naopak občas zahodit strach a jít. Před lety
jsme měli na vybranou, zda chceme žít v kleci nebo
v džungli, vybrali jsme džungli, protože je volná, se
vším všudy! Zlé věci ale nejsou všude. Hlavu vzhůru
a vrhnout se šikovně bez strachu vpřed!
Tak, ted nevím,
čeho se mám
bát dřív.
14
O NÁS O VÁS: Petr Suchý
Zde vám postupně představujeme osoby spojené s TIMUR
Pochází ze severočeského města Mimoň, v současné době působí ve
slezském Krnově. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou
v Praze, poté působil v kožedělném průmyslu, aby nakonec zakotvil na
městském úřadě v Krnově. Zde se nejprve zabýval výstavbou cyklostezek,
energetikou a ochranou ovzduší. Posléze se začal věnovat odpadovému
hospodářství. V této oblasti je spojen s výstavbou sběrných dvorů,
rozšiřováním sběru tříděného odpadu a přípravou kompostárny. Aktivit
TIMUR se účastní od roku 2005, zapojil se do sledování dostupnosti
veřejných služeb, bilance skleníkových plynů a ekologické stopy. Není
přesvědčený ekolog, ale spíše pragmatik a současně euroskeptik. Ve svém
volném čase se věnuje svým synům a dlouholetým koníčkům; judaismu,
silným motocyklům a střelným zbraním.