warfarin

OBLASTNÍ
NEMOCNICE
JIČÍN
a. s.
Bolzanova ul. čp. 512, 506 43 J i č í n, tel. 493/582111, fax.493/523514, e-mail [email protected]
KARDIOLOGICKÁ AMBULANCE
Dieta při užívání warfarinu
Opatření při užívání warfarinu
Pacienti užívající warfarin dostávají mnohdy mylné informace o tom, jak by měli např. upravit
své stravování. Dávno již neplatí, že by se měli zcela vyvarovat příjmu zeleniny kvůli obsahu
vitaminu K, jehož efekt warfarin blokuje. Důležité je, aby příjem daného vitaminu v dietě byl
vyrovnaný, což je hlavním sdělením následujícího článku.
Warfarin je látka ovlivňující krevní srážlivost. Snižuje riziko vzniku krevní sraženiny (trombózy) v
organismu u získaných (např. ateroskleróza, nádorová onemocnění, umělé srdeční chlopně)
nebo vrozených stavů (některé trombofilie) s vyšší pohotovostí krve ke srážení. Blokuje účinek
vitaminu K, který je mimo jiné nezbytný pro tvorbu látek podílejících se na procesu srážení krve
(koagulační faktory). Protože zasahuje do citlivé rovnováhy procesu krevního srážení, musí
jeho dávku lékař nastavit tak, aby byla dostatečná pro zabránění vzniku krevní sraženiny a
zároveň významně nezvyšovala riziko krvácení.
Efekt warfarinu je potřeba pravidelně monitorovat pomocí měření tzv. Quickova testu
jehož výsledek je udáván jako INR (mezinárodní normalizovaný poměr). INR zdravých osob
je okolo 1,0. Projevem zpomalení srážení krve je stoupající INR (při INR 2,0 se plazma sráží
zhruba 2x pomaleji). INR je podle choroby pacienta lékařem nastaveno většinou okolo 2,5.
Mnohé léky a doplňky stravy mohou ovlivnit účinnost warfarinu jak ve smyslu jejího
zvýšení, tak i snížení, proto je nezbytné vždy konzultovat začátek i konec jejich užívání s
lékařem nebo lékárníkem.
Pacienti užívající warfarin by se měli vyvarovat léčivých přípravků i doplňků stravy s obsahem
vitaminu K, pokud jim je nenaordinuje lékař, protože obsahují většinou několikanásobně vyšší
dávky vitaminu K než běžná strava. Co se týká samoléčení běžných potíží (např. bolest,
horečka) lze bez porady s lékařem či lékárníkem užít paracetamol (např. Paralen®,
Paramegal®, Panadol®) v dávce 500-1000 mg (1-2 tablety), při nutnosti opakovat dávku po 4-6
hodinách max. do celkové denní dávky 2000 mg. Látky ze skupiny nesteroidních
protizánětlivých léků (např. ibuprofen, diklofenak) by při jednorázovém nebo krátkodobém
užívání nízkých dávek neměly léčbu warfarinem negativně ovlivnit, ale u pacientů s žaludečními
či dvanáctníkovými vředy významně zvyšují riziko krvácení.. V případě, že jim jejich užívání
naordinuje lékař, je na místě současné podávání léčiv chránících žaludeční sliznici (např.
lansoprazol,pantoprazol).
Při objevení se jakýchkoliv projevů zvýšené krvácivosti (např. nadměrná tvorba modřin, krev v
moči či stolici, černá stolice, krvácení z dásní, nosu), neobvyklých bolestí hlavy, závratí,
onemocnění s horečkou, průjmem či zvracením a v případě poranění s rizikem krvácení nebo
silného nárazu do hlavy je nutné vyhledat lékaře. Lékař musí být vždy včas informován o
užívání warfarinu i před každým zákrokem s rizikem krvácení (např. operace, zubní ošetření).
Podle zastaralých doporučení je někdy pacientům užívajícím warfarin nesprávně zakazována
konzumace zeleniny kvůli obsahu vitaminu K. Podle aktuálních poznatků je však správné
stravování, které splňuje zásady racionální diety (omezený příjem živočišných tuků a
jednoduchých cukrů, dostatečná konzumace ovoce a zeleniny) nijak významně neměnit a
zajistit vyrovnaný příjem vitaminu K. Jeho obsah v některých potravinách uvádí tabulka níže.
Pacienti užívající warfarin s dostatečným pravidelným příjmem vitaminu K mají
vyrovnané hodnoty INR spíše než ti, kteří se vitaminu K úplně vyhýbají nebo u nich
dochází ke krátkodobým extrémním zvýšením konzumace některých potravin s vysokým
obsahem vitaminu K.
Vitamin K je mimoto obsažen i v rostlinných olejích a mase. Jeho ztráty při přípravě pokrmů
jsou minimální, protože je odolný vůči teplu i oxidaci. Vitamin K vzniká v organismu i činností
střevních bakterií, proto k jeho kolísání může dojít i při narušení střevní mikroflóry např. při
užívání antibiotik.
Kromě normálního fungování procesu krevního srážení se vitamin K účastní i tvorby kostní
hmoty. Jeho doporučený denní příjem pro dospělé je 70-80 µg. Obsah vitaminu K v dietě by
neměl překročit 250 µg denně. Příjem vitaminu K vyšší než 300 µg denně již vyžaduje přísnou
kontrolu a měl by být shodný každý den, respektive každé 2-3 dny (vzhledem k delšímu
poločasu warfarinu může být vyšší příjem vitaminu K jeden den napraven jeho nižším příjmem
den následující). Příjem vitaminu K vyšší než 750 µg denně je již nebezpečný a velmi
pravděpodobně povede k výraznému rozkolísání INR.
Problémem je, že obsah vitaminu K v různých druzích zeleniny se liší v závislosti na zralosti,
způsobu a místě pěstování nebo ročním období. U hovězího a drůbežího masa jeho obsah
záleží na tom, čím byla zvířata krmena. Při krmení zelenou stravou je obsah vitaminu K v mase
vyšší. Stejně tak je různá jeho dostupnost z různých zdrojů v závislosti na formě, ve které se v
nich vitamin K vyskytuje (např. 100 µg vitaminu K v syntetické formě odpovídá 300 µg vitaminu
K z brokolice). Velmi kolísavý je obsah vitaminu K v kysaném zelí nebo jiné kvašené zelenině.
Těm je tedy vhodnější se při užívání warfarinu skutečně zcela vyhnout. Stejně tak je nezbytné
vyvarovat se nadměrné konzumaci alkoholu. Povolen je maximálně 1 alkoholický nápoj (0,5 l
piva, 0,2 dl vína, 0,5 dl destilátu) denně.
Obsah vitaminu K v µg ve 100 g vybraných druhů potravin
Potravina
Zelí kysané
Zelí bílé
Zelí červené
Kapusta (růžičková
nejméně)
Brokolice
Špenát
Salát hlávkový
Salát ledový
Cizrna
Rajčata
Okurka (oloupaná
méně)
Zelené fazole
Zelený hrášek
Paprika
Pórek
Zelený čaj – listy
Kopr
Obsah vitaminu K
(µg/100 g)
62-1540
80-175
44
177-570
Potravina
Petržel - nať
Jarní cibulka
Máta
Řeřicha
Obsah vitaminu K
(µg/100 g)
620-700
207
230
57-300
130-270
335-500
120-200
35
264
6-23
2-20
Sójový olej
Olivový olej
Slunečnicový olej
Majonéza
Máslo
Pšenice-naklíčená
Žloutek
193-542
55-400
7-10
41
30-60
350
147
33-40
24-39
15-17
14
712-1428
400
Hovězí maso
Kuřecí maso
Tresčí játra
Šípek
Kiwi
Avokádo
210
300
100
100
29
20
Potraviny lze pro uživatele warfarinu rozdělit na bezpečné, které lze konzumovat v
neomezeném množství, případně podle jiných dietních doporučení; kontrolované, které
obsahují vitamin K v množství, jež může ovlivnit INR a jejichž dávku je potřeba hlídat a rizikové,
v nichž je obsah vitaminu K vysoký a může kolísat. Rizikové potraviny by tedy neměly být
konzumovány v množství používaném např. pro přílohu, ale pouze k dozdobení nebo ochucení
jídla. Rizikové bylinky a složky doplňků stravy by měly být užívány pouze po předchozí
konzultaci s lékařem. Na rozdíl od běžné stravy, v níž není příjem např. grepů, česneku nebo
brusinek většinou problematický, obsahují totiž účinné složky ve vysokých dávkách.
Bezpečné potraviny:
brambory, kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel, ředkvičky), rajčata, okurky, papriky,
kukuřice, cibule, houby, mléčné výrobky, cereálie, rýže, ovoce kromě níže uvedených druhů,
řepkový a slunečnicový olej
Kontrolované potraviny:
sušené švestky, kiwi, mango, ostružiny, maliny, avokádo, papája, olivový a sójový olej, vaječný
žloutek, luštěniny (sója, cizrna)
Rizikové potraviny:
listová zelenina (zelí, kapusta, špenát, čínské zelí, hlávkový salát, rukola, polníček,
smetánka…), brokolice, květák, chřest, řapíkatý celer, fenykl, petrželová nať, kopr, řeřicha,
zelená jarní cibulka, játra, drůbež, hovězí maso
Rizikové bylinky a další složky doplňků stravy:
ginkgo biloba, zelený čaj, kopřiva, třezalka, ženšen, česnek, brusinky, šalvěj, andělika čínská,
koenzym Q10, sója, omega-3 nenasycené mastné kyseliny, enzymatické přípravky typu
Wobenzymu®, glukosamin, chondroitin, heřmánek, echinace, vilcacora (kočičí dráp), některé
směsi tradiční čínské medicíny, vyšší dávky vitaminů A, D, E, (≥ 400 IU/den), C (≥ 500
mg/den)…
Zdroje: Kohout P. a kol. Dieta při antikoagulační léčbě. 2007. [online]. Dostupné na
www.warfarin.cz; Matýšková M. Warfarin, potrava a potravinové doplňky. Interni Med
2010;12(2):87–91; Grofová Z. Léčba warfarinem. Med. Pro Praxi 2009;6(6):341–343; Petříková
Holasová P a kol. Léčba warfarinem. Pharma News 2011;3-4:32-37.
Autor: Mgr. Tereza Hendrychová