Bydlení není zboží, ale základní lidské právo Rozhovor Haló novin s

Komentáře

Transkript

Bydlení není zboží, ale základní lidské právo Rozhovor Haló novin s
STRANA 4 l
STŘEDA l 7. DUBNA 2010
Z DOMOVA
Bydlení není zboží, ale základní lidské právo
Rozhovor Haló novin s Magnusem Hammarem, generálním tajemníkem IUT (Mezinárodní unie nájemníků)
l Pane Hammare, náš rozhovor
natáčíme v době, kdy začala přípra va XVIII. Světového kongresu IUT,
který se bude poprvé konat v České
republice, konkrétně v Praze, 1. a 2.
ř í j n a . Če s k o u r e p u b l i k u v IUT
zastupuje Sdružení nájemníků ČR
(SON). Jak hodnotíte práci tohoto
sdružení?
Činnost SON je podle mého
názoru naprosto nepostradatelná
pro nájemníky v České republice,
a vlastně i pro nájemníky v dalších
zemích střední a východní Evropy.
Česká republika je totiž jedinou
zemí ve střední a východní Evropě,
kde tato nezisková organizace
dobře funguje. Ostatní země sice
mají také podobná sdružení nájemníků, ale provozují je dobrovolníci
a jejich činnost a zdroje jsou samozřejmě omezeny. Proto je SON
často vnímán jako vzor pro ostatní
země v regionu střední a východní
Evropy. V ČR je rovněž respektován a uznáván, má vztahy na vládní
i komunální úrovni. Pracovníci
Sdružení nájemníků, včetně statutárního místopředsedy Milana Taraby, jsou velmi kvalifikovaní a mají
dlouholeté zkušenosti v oblasti
nájemního bydlení. Ve všech
zemích Evropy mají pronajímatelé
silné a vlivné organizace. Proto
i nájemníci musí být dobře organizováni. Z ryze praktických, a dodejme – i demokratických důvodů.
Aby byli rovnocennými partnery.
l Můžete jmenovat země EU, kde
je sociálně nájemní bydlení podpo rováno?
Vlády ve většině zemí Evropské
unie podporují sociální bydlení.
Země s vysokým podílem sociálního bydlení mají také často silnou
sociální politiku.
l Buďte, prosím, konkrétnější…
Například v Nizozemsku je z celkového bytového fondu 34 procent
sociálních bytů, v Rakousku je to
26 procent a ve Švédsku, Velké Británii a Dánsku okolo 20 procent. Je
nutné říci, že ve většině původních
zemí EU je soukromé nájemní bydlení výrazně regulováno, pokud jde
o bezpečnost držby a možnost zvyšování nájemného. Obzvlášť silně je
to vidět především v Nizozemsku,
Rakousku, Švédsku a ve Švýcarsku.
Například v Amsterdamu podle
údajů z roku 2007 bydlí v nájemních bytech 73 procent všech
domácností. Téměř všechny sociální byty jsou vlastněny a jejich pronajímání je řízeno neziskovými
organizacemi, jejich činnost upravuje zákon. V Rakousku je jedno
procento z daní všech domácností
a jedno procento daní z podnikání
vyčleněno na bytovou výstavbu.
Tyto peníze jdou do státního fondu
bydlení, kde mohou společnosti,
podnikatelé i soukromé osoby žádat
za výhodných podmínek o půjčky
určené pro výstavbu sociálního
bydlení, renovace za účelem energetických úspor či na modernizaci
jednotlivých rodinných domů.
l » J e n t a k « , n e b o j so u u r č e n y
nějaké podmínky?
Samozřejmě, jsou určeny podmínky, které je nutno splnit. Tak
třeba – chce-li podnikatel využít
těchto peněz například k postavení
činžovního domu, musí zhruba třetinu všech nových bytů poskytnout
pro sociální bydlení, samozřejmě
s regulovaným nájemným. Aby se
zabránilo segregaci, a aby byl
dostatečný počet bytů pro sociální
bydlení, jsou nastaveny určité limity příjmů domácností, které mají
nárok na sociální bydlení. Maximální příjem je nastaven tak vysoko, že téměř 80 procent všech
domácností v Rakousku a 43 procent v Nizozemsku může požádat
o sociální byt.
l A co Švédsko?
Ve Švédsku je přibližně 40 procent
všech bytů nájemních. Zhruba 20
procent z nich vlastní obce, myslím
tím klasické sociální byty, a 20 procent pak jsou soukromé nájemní
byty. Výše nájemného pro oba sektory je vyjednávána každý rok za
účasti zástupců sociálních pronajímatelů (obce), zástupců soukromých pronajímatelů a Švédské unie
nájemníků a tzv. strop nájemného
platí pro všechny. Nejvíce nájemních bytů v celé Evropě má ale Švý-
Naše zemědělství by mělo být naše
P RA H A – » E k ol og i ck é z em ěd ěl s tv í v Čes ké
r e pu bl i c e v s o u č a s né d o b ě pr o ž í v á r oz vo j . J e n o m z a
minulý rok počet ekofarem vzrostl o 49 procent, a to
n a 2 6 8 9 z 1 8 0 2 f a re m , k t e ré e x i s t o v a l y v ro c e
20 08 , « pr oh lá s i l J a n V e le b a , pr e z id e nt A gr á rn í
k o m o r y Č R , n a v č e re j š í t i s k o v é k o n f e re n c i , k t e r á s e
ko na l a u př í l e ž i t o s t i z a h á j e n í pr o j e k t u n a p o dp o r u
č e s k é h o e k o z e mě d ěl st v í o b c h o d n í m ř e t ě z c e m
BILLA.
»Naše zemědělství by mělo být skutečně naše,«
řekl Jaroslav Szczypka, generální ředitel společnosti BILLA v ČR a SR. »V současné době nakupujeme
od českých producentů jen asi 50 procent všech
v naší síti nabízených bioproduktů. Zájem máme
však mnohem větší. Právě proto ve spolupráci
s Agrární komorou ČR se chceme zasadit i o další
rozvoj českého ekozemědělství,« doplnil Szczypka.
Podle Szczypky mohou zákazníci na pultech prodejen najít na 250 biovýrobků, z toho 132 nese značku Naše Bio české provenience s tím, že vedení
řetězce má zájem tento sortiment rozšířit o dalších
20 až 30 výrobků. Jak dále Szczypka uvedl, tak veškeré hovězí, vepřové i drůbeží maso v prodejnách
BILLY je výhradně z českých chovů.
»Ekologická produkce je jednou z šancí českého farmáře s jistotou odbytu produkce a je jeho
vkladem pro českého spotřebitele,« zdůraznil
Veleba.
Podle náměstka ministra zemědělství pro životní
prostředí, výzkum a vzdělání Jiřího Urbana je odbyt
biopotravin v místě jejich produkce jedním z důležitých pilířů celého ekologického zemědělství a snaha
o rozšíření sortimentu lokálního původu je vítanou
(svo)
aktivitou.
Pozvánka na letní školu ruštiny
PRAHA – I letos se uskuteční,
dn es ji ž tr ad ičn í, M ezin ár od ní
letní škola s výukou ruského a čes kého jazyka. Je určena pro mladé
lidi, žáky a studenty ve věku od 14
do 19 let. Na její přípravě se podí lejí Ruské středisko vědy a kultury
v Praze, středočeská krajská rada
a místní rada v Příbrami Českoruské společnosti.
Na této škole se setkávají čeští
a ruští studenti a zdokonalují se ve
znalostech jazyka svých partnerů.
Tedy – mladí lidé z České republiky se učí rusky, mladí Rusové pak
česky. Rekreační zařízení Hrachov
na Příbramsku, v němž se letní
škola koná, je skvěle vybaveno,
nechybí například bazén v areálu,
a bez nadsázky je jeho okolí na
malebném místě na břehu Vltavy.
A protože jde o setkání mladých lidí, organizátoři připravili
i zábavu pro ně (sportovní akce
a soutěže, diskotéky, táborové
ohně, promítání atraktivních
filmů) a řadu poznávacích výletů.
Těmi jsou významná památná
místa České republiky.
Každoročně se letní školy
účastní několik desítek mladých
lidí z obou zemí a zájem je znač-
ný. Proto se pořádá ve dvou termínech. První je od 4. do 18. července, týž den začíná druhý cyklus,
který končí až 1. srpna. Ubytování je zajištěno ve čtyřlůžkových
pokojích, kvalitní stravování pak
pětkrát denně. To vše za dobrou
cenu 4450 korun. Výuka jazyků
trvá maximálně tři hodiny.
Zájemcům o tuto letní školu
doporučujeme zaslat přihlášku na
ni nejpozději do 30. dubna na
adresu Ruské středisko vědy
a kultury, Na Zátorce 16, 160 00
Praha 6–Bubeneč, nebo mailem:
( j a n)
[email protected]
carsko. Bydlí v nich téměř 65 procent všech domácností, V Ženevě je
jich dokonce 85 procent.
l Myslíte si, že Česká republika
má v této oblasti dluh vůči svým
obč anům? Jak by měl a E vr opa
postupovat vůči lidem s nízkými
p ř í j m y n e b o s o c i á ln ě p o t ř e b n ý m
a rodinám s dětmi v oblasti sociál ního bydlení?
V každé zemi, pro kterou je bydlení základním pilířem dobře fungující společnosti, a tou Česká republika je, musí mít dostatečný počet
sociálních a nájemních bytů v bytovém fondu. Předně ze sociálních
důvodů a pak i pro svobodu volby.
Všichni jsme byli mladí a všichni
zestárneme. Je mezi námi řada lidí,
kteří potřebují sociální bydlení, protože jsou finančně slabí. Rozvody
manželských párů mají vzestupnou
tendenci, což je nepříjemné, ale
pravdivé. Domácnosti osamělých
rodičů, velmi často žen, se dostávají
do finančních problémů. Také trh
práce v dnešní době je nestálý.
Najednou může kdokoli z nás
o práci přijít a ocitnout se během
několika měsíců v situaci, kdy jsou
výdaje najednou vyšší než příjmy.
To vše jsou důvody, proč v každé
zemi, v každém městě, musí být
dostatečný počet sociálních bytů
i pro domácnosti, které se ocitnou
v sociální tísni. A dovolte mi dodat,
že společnost s dobře fungujícím
trhem v oblasti bydlení, kde lidé cítí
bezpečí domova, je také většinou
stabilní a opravdu demokratická.
l Jak vidíte budoucnost družstev ního bydlení?
Je to tradiční forma, s níž mají
v řadě zemí Evropy dobré zkušenosti. Tak například ve Švédsku
existují družstva, která jsou velmi
podobná těm v České republice.
Znamená to, že byty mohou být
družstevníky nabízeny na trhu realit, potřebují ale mít souhlas představenstva družstva, a to i při jejich
pronájmu. Jediný rozdíl je v tom, že
byty nejsou majetkem družstva, ale
jednotlivých
nájemců.Dalším
typem jsou nezisková bytová družstva. Čekací doba tam však je velmi
dlouhá, 10 až 20 let. Proto rodiče
často zapisují již děti do družstva.
Tyto byty nelze koupit nebo prodat.
Když se takovýto byt uvolní, je pronajat členu s nejdelší dobou na
čekací listině. Čekací doba se liší
v závislosti na požadované lokalitě
a velikosti bytu. Abyste udrželi své
místo na čekací listině, musíte uložit každoročně částku, přepočítámli to na české koruny, zhruba 1400
korun na svůj spořící účet, a to až
do té doby, než naspoříte asi 26 300
korun. Navíc musíte složit zálohu
na byt, která je nyní přibližně 670
korun za metr čtvereční celkové
plochy bytu.
l Mnoho domů na sídlištích u nás
bylo postaveno v době socialismu
p a n e l o v o u t ec h n o l o g i í . P o t ř e b u j í
opravit a zateplit. Podobná techno logie se používala i v jiných zemích
Evropy. Mají majitelé těchto staveb
f i n a n č n í d o ta c e n a r e k o n s tr u k c i
a revitalizaci?
Podobné obytné panelové domy
byly postaveny ve všech zemích
EU, a to především v šedesátých
a sedmdesátých letech minulého
století. I ony jsou rekonstruovány
a revitalizovány. K tomu snad jen
dodám, že EU má k dispozici 7,8
miliardy eur ze strukturálních fondů
pro období 2007-2013 k těmto účelům. Pro ČR bylo vyčleněno 548
milionů eur. Jedná se o peníze, které
mohou být využity státem, obcemi
a také bytovými družstvy prostředobcí
nebo
státu.
nictvím
Ceny energií rostou, negativně
ovlivňují výdaje na bydlení, proto je
důležité, aby domy byly revitalizovány.
l Na závěr mi dovolte zeptat se,
z d a je m o ž n é c h á p a t b y d l e n í
a právo na něj jako zboží? Nebo jde
o základní právo člověka?
Chápu vaši otázku. Mezinárodní
unie nájemníků (IUT) zastává
názor, že bydlení nelze srovnávat
s jinými komoditami, jako jsou
auta, nábytek, pěkné oblečení či
dovolená u moře. Bydlení je
základním lidským právem, to zdůrazňuji, a musí být chráněno. Je
naivní se domnívat, že trh vyřeší
problémy s bydlením pro většinu
populace. Není to pravda ani
v Evropě, ani jinde ve světě. Trh,
pokud jde o bydlení, je zajímavý
pouze pro horních dvacet procent
populace, tedy pro ty, kteří mají
dostatek finančních prostředků. To
je fér. V bytové výstavbě podniká
řada firem a smyslem jejich činnosti je vytvářet zisk. Proč by měly mít
zájem na tom, stavět cenově
dostupné nájemní byty? Zajistit
dostupné nájemní bydlení pro většinu obyvatel musí stát a obce. Je to
jejich odpovědnost.
Anna PACHTOVÁ,
JAN JELÍNEK
Zásah proti cizineckému gangu
P R A H A - P o l i c i s t é v č e ra r á n o
v r á m c i m e z i ná r od n í a k c e n a m í ř e n é p r o t i o r ga ni z o v a n é m u z l o č i nu z a s a h o va l i r á no ve Z l a t n i c k é
ul i c i v c e nt r u P r a hy a v e č e r v e
Š t e f án i k o v ě u l i c i n a S m í c h o v ě
v P ra z e 5 .
»Akce probíhá na základě
právní pomoci pro Rumunsko
a zasahuje do více zemí,« řekl
serveru mluvčí Útvaru pro boj
zločinem
organizovaným
s
Roman Skřepek . Potvrdil, že oba
zásahy spolu souvisejí. Akce byla
zaměřena na rumunské zločince.
Podle serveru vniklo do bytu ve
Zlatnické ulici před 05:00.policejní komando. Cizinci prý při
zadržení vyhodili z okna tři počítače. Policie ve Zlatnické zadržela šest cizinců.
Počítač letěl i z okna ve Štefánikově ulici, kde policie zasáhla
kolem 18.00. Cizinci tam přenosným počítačem zasáhli policejní
octavii v civilním provedení,
která má poničenou střechu a rozbité zadní okno.
Rozsáhlá zločinecká skupina
z Rumunska měla vydělat 20
milionů korun podvodnými internetovými obchody a aukcemi.
Zásah si vyžádalo rumunské
ministerstvo pro vyšetřování
organizovaného zločinu, poškozených je už 800.
Skupina podezřelých působila
v celé řadě států po celém světě ve stejnou dobu se zatýkalo
i v Rumunsku a v USA.
V Rumunsku bylo zatčeno 70
lidí. »Z obezřetných důvodů
nebudeme poskytovat další
údaje,« prohlásil Skřepek.
( jb , čtk )
Za oranžové jednal
s Fischerem náhradník
PRAHA – Včera večer se znovu jednalo o perso n á l n í m o b s a z e n í v l á d y . J e d n a l i o n ě m s p re m i é r e m
J a n e m F i s c h e re m p ř e d á k O D S P e t r N e č a s a m í s t o p ř ed s e d a Č S S D M i l a n U r b a n . V y ř e š i t ma j í s p o r
o ob s a z e n í v l á d ní c h k ř e s e l u vo l ně n ýc h z e l e ný m i .
Podobnou schůzku uspořádal Fischer minulý
týden ve čtvrtek, ale k žádné dohodě nedošlo. Tehdy
za ČSSD jednal Jiří Paroubek. Tomu se už zjevně
nechce znovu střetnout se s Nečasem a tak za sebe
na schůzku poslal náhradníka »hodnostně« odpovídajícího postavení Nečase v ODS. Jednání mělo být
zahájeno krátce po uzávěrce tohoto vydání, informace z jeho průběhu byly zveřejněny později.
Paroubek ve čtvrtek nepřistoupil na návrh ODS,
aby ve vedení ministerstva životního prostředí
nahradil ministra zemědělství Jakuba Šebestu (za
ČSSD) nestraník za ODS, ani na varianty, podle
kterých by se ministerstva ujal některý ze současných ministrů za ODS nebo premiér. V pátek
minulý týden zveřejnil návrh, podle kterého by
ČSSD ministerstvo životního prostředí pustila
v případě, že bude zrušeno místo ministra pro
evropské záležitosti, které zastává Juraj Chmiel
(za ODS). Tím, že svůj nápad zveřejnil, rozčílil
Nečase a navíc fakticky přiznal, že nepolitická
vláda zdaleka není tou, za jakou ji modří a oranžoví vydávají. Hašteření obou partajních šéfů je
( jan)
»fakt« trapné, chce se dodat.
A přece se nedaří bez pochybností
Včerejší tiskovku svolal magistrát do odlehčovací komory nad 5. pilířem. Komory byly vybudovány ještě nad
třemi dalšími pilíři při opravě po povodni r. 1890 a byly vyzděny nejen pískovcovými kvádry, jako původní
most, ale nově i cihlami. Přítomná novinářská obec si ovšem neprohlížela jen kameny, cihly a fotodokumentaF O T O – K ar el R Ů Ž I Č K A
ci mostu….
PRAHA – Žádné »drastické poškození« Karlova mostu
Praha nezpůsobila a odvolá se proti rozhodnutí a pokutě
krajského úřadu Plzeňského kraje, prohlásil včera na tiskové konferenci v jedné z komor uvnitř Karlova mostu pražský radní pro kulturu Ondřej Pecha. Jeho host – profesor
Stavební fakulty ČVUT Zdeněk Bittnar i přes obhajobu
opravy však konstatoval rezervy v koncepci a kvalitě oprav,
např. v práci kameníků či nesoulad mezi plánovanou
30letou životností kamenů a 70letou životností izolace.
Radní tvrdil, že březnové rozhodnutí o pokutě bylo
»jako blesk z čistého nebe«, ačkoli již inspekce ministertva kultury r. 2008 upozornila na řadu nedostatků a chyb,
loni v srpnu jim bylo věnováno celé číslo Zpráv památkové péče s kritikou desítky osob a organizací, na podzim
vznikla Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního
dědictví ČR, její petici na záchranu Karlova mostu podepsalo již přes 42 tisíc lidí a způsob provádění oprav šokuje i zahraniční odborníky, jako je Jürg Schweizer, vrchní
restaurátor památek ve švýcarském kantonu Bern. Radní
o sobě prohlásil, že může hodiny hovořit o Karlově mostě,
ovšem povodeň, na kterou kvůli zboření tří polí vzpomíná
i literatura pro děti a mládež (a datuje ji r. 1890), zařadil
»kolem r. 1900«. Rozebíral totiž témata, která tehdejší stavebníci při opravě řešili, jako zda nepoužít i žulu, která na
mostě nebyla původními staviteli užita, jiné uložení pilířů
atd. Nijak však nezmínil Benátskou chartu o zachování
a restaurování památek a sídel z r. 1964, která právě na
řadu otázek, jež v počátcích památkářské činnosti v 2. pol.
19. století vyvstávaly, dala odpověď a na jejíž porušování
kritici nynější opravy poukazují. Odůvodnění z plzeňské-
ho rozhodnutí Pech nazval amatérské a vyslovil domněnku, zda si tamní úřad pokutou 3,25 mil. Kč nechce vylepšit svůj rozpočet.
Antonín Brenušák ze stavební firmy SMP, která opravu
provádí, podtrhl význam současné deaktivace železobetonové desky vložené do mostu při opravě v l. 1966-1975, která
(spolu s vadnou izolací) nesplnila hydroizolační účel a naopak je podezírána z podílu na roztlačování kamenných stěn
mostu. Vedle toho je oprava zábradlí, navíc po mnoha opravách již problematické autenticity, vedlejší záležitostí. Martin Doksanský ze SMP prohlásil, že pokud někdo ohrožuje
opravu, tak památkáři. Odmítl kritiku inspekce ministerstva
kultury, která upozornila mj. na nedostatečný stavebně-historický průzkum, neexistenci kritérií hodnocení kamenů
atd. Uvedl, že proti každé ze 17 výtek plzeňského rozhodnutí budou vzneseny argumenty.
Bittnar uvedl, že je problematické žádat uchování původního kamenořezu, když po několika opravách není jasné, co
je původní. Dle něho se zatím na mostě nic tragického neudálo, je ale třeba kompromisů. Poznatky z nynější opravy
bude třeba uplatnit při náročnější opravě pláště oblouků
a pilířů. Jeho kolega z ČVUT Jiří Šejnoha zdůraznil teplotní a vlhkostní namáhání mostu, kdy vnější stěny jsou vystaveny teplotám od -20 do 50 st. C, ale na jednom až dvou
metrech do hloubky se ustálí na 8 až 12 st. C.
Státní zastupitelství včera oznámilo zrušení obvinění šéfa
pražských magistrátních památkářů Jana Kněžínka z trestného činu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti,
policie ale prý dále rekonstrukci mostu prošetřuje. Trestné
(kru)
oznámení na Kněžínka podala ASORKD.

Podobné dokumenty