noviny jaro, léto 2015

Noviny na podporu
udržitelné místní ekonomiky
ve Zlínském kraji
Regionální značky
Příběhy výrobců
Kalendář akcí
Ve Zlínském kraji existuje
již pět regionálních značek
(přehled na straně 7)
Objevujeme regionální
výrobce a jejich příběhy
(v celém vydání)
Farmářské trhy,
slavnosti, akce
(strana 8)
ZDARMA
číslo 4 léto 2015
POCTIVĚ VYROBENÉ
ve Zlínském kraji
Slovo úvodem
Vybavuji si název populárního sci-fi
filmu Zítra vstanu a opařím se čajem… S dovolením si půjčuji název filmu a představuji si několik scénářů našeho potenciálního rána odehrávajícího se v reálném světě:
1. Zítra vstanu, jdu do garáže, sedám do auta a vyrážím na velký nákup
do místního hypermarketu. Nakoupím
čerstvou zeleninu z afrických skleníků
a chleba v igelitovém sáčku, předem
nakrájený, přidám polské máslo v akci,
nějaký ten zatavený salám či párek…
2. Zítra vstanu, vytáhnu kolo, proutěný košík a jedu na trh. Od drobných
pěstitelů nakoupím sezónní čerstvou zeleninu a ovoce, po cestě se stavím ve farmářském obchodě a do košíku přidám
kváskový chléb, jogurt a sýr…
3. Zítra vstanu, jdu do stáje, podojím kozu a pustím ji ven na pastvinu.
Pokračuji do sadu, kde si natrhám letní jablka, pažitku a čerstvou nať máty
na čaj. Z komory vytáhnu včera upečený
kváskový chleba a vyrobený kozí sýr…
Zítra vstanu a … jaké bude vaše zítřejší ráno, a kterému z nastíněných scénářů se bude spíše podobat? Scénáři
globalizovaného trhu, podpory místní
ekonomiky, vlastní soběstačnosti, nebo
bude vypadat ještě jinak?
Foto: archív Lísky
Další číslo lískových novin Poctivě
vyrobené ve Zlínském kraji pokračuje
v tradičním duchu podpory a propagace regionálních pěstitelů a výrobců
i organizací, které se tématu věnují.
V LÍSCE od počátku hledáme cesty,
jak získat a šířit informace, znalosti, dovednosti a postupy, které nás posunou
(pokračování na straně 2)
SOUTĚŽ
Vyhlašujeme 2. ročník
soutěže o titul:
„REGIONÁLNÍ VÝROBCE
podporující místní udržitelnou ekonomiku ve
Zlínském kraji“
Foto: Zdeněk Hartinger
Pokračování projektu „POCTIVĚ VYROBENÉ –
podpora udržitelné místní ekonomiky
ve Zlínském kraji“ (duben–listopad 2015)
Cílem projektu je podpořit udržitelnou místní ekonomiku založenou na využívání přírodního a kulturního dědictví regionu, tradičních a environmentálně šetrných výrobků.
Mezi hlavní aktivity projektu patří
průzkum veřejného mínění z hlediska
spotřeby a užívání místních výrobků,
včetně srovnání s výsledky průzkumu z roku 2014. Dotazník vám
nezabere mnoho času a je ke stažení na www.liska-evvo.cz/doc/
mapovani-a-pruzkumy.
Zajímavé bude setkání
organizací, zabývajících se podporou
místních výrobců, které by mělo vést
k vypracování platformy pro vzájemnou spolupráci v rámci udržitelné ekonomiky.
V těchto dnech probíhá 2. ročník soutěže o titul „Regionální výrobce podporující místní ekonomiku ve Zlínském
kraji“. Svého favorita můžete nominovat i vy, a to až do 31. 8. 2015 v soutěžních kategoriích: výrobce potravin / zemědělec, farmář / řemeslník /
rukodělný výrobce. Formulář a podmínky soutěže najdete na www.liska-evvo.cz/poctive-vyrobene.
Pro přihlášené soutěžící proběhne
17. září ve Vsetíně workshop na téma
udržitelný a „zelený“ marketing s lektory Fakulty multimediálních komunikací UTB Zlín.
Aktivity projektu jsou podpořeny vydáním dvou čísel novin
Poctivě vyrobené, aktualizací
webových stránek www.poctivevyrobene.cz a facebookového profilu
Poctivě vyrobené, vydáváním tiskových
zpráv, článků i propagačních předmětů.
Na podzim bude uspořádán Den otevřených dveří u výrobce v regionu Zlínského kraje a osvětová akce Poctivě vyrobené se zapojením podpořených výrobců.
Projekt je spolufinancován z prostředků Zlínského kraje v Podprogramu „Podpora ekologických aktivit v kraji“ v roce 2015 (PF04–15).
Až do 31. 8. 2015 můžete nominovat
i vy svého favorita v soutěžních kategoriích: výrobce potravin / zemědělec, farmář / řemeslník / rukodělný
výrobce. Podrobné podmínky soutěže
najdete na www.liska-evvo.cz/poctivevyrobene. Pro udělení titulu je posuzován přínos místní ekonomice, šetrný
přístup k životnímu prostředí a zachování regionálních postupů a tradic. Do
soutěže se mohou hlásit pouze firmy,
podnikatelé a živnostníci se sídlem ve
Zlínském kraji. Patronkou soutěže je
Mgr. Milena Kovaříková.
Přihláška do soutěže
je ke stažení na www.liska-evvo.cz/
poctive-vyrobene. Může ji vyplnit uchazeč o titul sám, nebo může být přihlášen (nominován) jinou osobu. Do soutěže se mohou hlásit i výrobci přihlášení v roce 2014. Vyplněné přihlášky
zasílejte do 31. 8. 2015 na e-mail [email protected] nebo na adresu Líska z.s., Rokytnice 436, 755 01 Vsetín.
Výsledky soutěže
budou zveřejněny a tituly v podobě
certifikátu budou předány v programu XV. Krajské konference o EVVO
ve Zlínském kraji, 12. 11. 2015, ve
Zlíně. Nominace hodnotí porota složená z odborníků na místní ekonomiku, regionální značení a marketing.
Účastníci
obdrží certifikát, jednodenní kurz marketingu (Vsetín, 17. 9. 2015) s aspekty udržitelného rozvoje, spolupráci
s externím supervizorem – pedagogové a studenti FMK UTB Zlín, publicitu své firmy či výroby na stránkách
a materiálech projektu.
Strana 2
léto 2015
POCTIVĚ VYROBENÉ – noviny na podporu udržitelné místní ekonomiky ve Zlínském kraji
Rozhovory
neodolám také krásným dětským
hračkám nebo si koupím nějakou tu
radost od místních řemeslníků (keramiku, dekoraci, košík).
Otázky, které jsme položili osobnostem Zlínského kraje:
1 Znáte či máte svého oblíbeného
řemeslníka, farmáře nebo výrobce regionálních produktů či potravin?
2 Jaké výrobky nejčastěji kupujte?
3 Čím je pro Vás regionální výrobek zajímavý, co na něm oceníte?
Většinou se zajímám o kvalitu, u potravin oceňuji čerstvost. A především
pocit, že to pochází z našich končin.
Těší mě, že nákupem regionálního výrobku mohu podpořit zdejší ekonomiku, byť jen zlomkově. Podle mě je totiž
důležité, aby se lidé vzájemně podporovali a vážili si toho, že někdo v jejich
blízkosti umí udělat (vyprodukovat)
něco tak jedinečného a kvalitního.
3 Čím je pro Vás regionální výro-
bek zajímavý, co na něm oceníte?
4 Co by podle Vás pomohlo místní
udržitelné ekonomice?
Mgr. Táňa Valentová
Nersesjan, členka Rady
Zlínského kraje
1 Znáte či máte svého oblíbeného řemeslníka, farmáře nebo výrobce regionálních
produktů či potravin?
Je jich celá řada. Ráda nakupuji ve
Vsetíně v řeznictví u Černockých, v obchodech vyhledám výrobky z pekárny
Střelná. Když čas dovolí, projdu a nakoupím čerstvou zeleninu a ovoce na
tržnici ve Zlíně. Mám ráda čerstvou
chuť ovoce a zeleniny, která svědčí
o kvalitě.
Foto: Josef Omelka
Ing. Petra Marková, odbor
nemyslím ty přepálené, mám raději ty
z keřů a stromů „neupravované“.
školství, mládeže a sportu,
Krajský úřad Zlínského kraje
3 Čím je pro Vás regionální výrobek zajímavý, co na něm oceníte?
1 Znáte či máte svého oblíbeného řemeslníka, farmáře nebo výrobce regionálních
produktů či potravin?
Mám vícero oblíbených, zároveň ráda
zkouším nové produkty a výrobky, těší
mě možnost volby a celkově vysoká
kvalita regionálních výrobků.
2 Jaké výrobky nejčastěji kupujte?
Nejčastěji potraviny – pečivo, masné
a mléčné výrobky, ovoce a zeleninu,
rostliny, s oblibou dávám jako dárky
také originální rukodělné výrobky.
3 Čím je pro Vás regionální výrobek zajímavý, co na něm oceníte?
Znám původ výrobku a mohu se spolehnout na jeho kvalitu. Oceňuji, že tito
lidé mají odvahu jít nelehkou cestou
ku prospěchu nás všech.
Foto: Josef Omelka
2 Jaké výrobky nejčastěji kupujte?
Když to jde, volím raději menší obchůdek, je to více domácí, poznám, že je
to z regionu. Na jarmarcích a akcích
občas pořídím drobnost pro radost,
například keramiku či vše, co na mne
dýchne kouzlem Valašska – slaměné,
vyřezávané, proutěné, tkané, ručně
dělaný nábytek a podobně.
3 Čím je pro Vás regionální výrobek zajímavý, co na něm oceníte?
Tradice původu i výroby, pocit tepla
a útulna domova.
4 Co by podle Vás pomohlo místní udržitelné ekonomice?
Lidé si to čím dál více uvědomují, vrací se ke kořenům a zajímají se o původ
výrobků i potravin. Tradiční výroba
a řemesla bude mít vždy své příznivce. Zlínský kraj pomáhá konkrétními
projekty, častá je prezentace v Okně
do kraje i na webu. Využíváme místní
produkty jako dárky, při občerstvení
na setkáních a akcích apod.
4 Co by podle Vás pomohlo místní udržitelné ekonomice?
Zvýšení zájmu širší veřejnosti o kvalitní regionální produkty a podpora jejich dostupnosti.
Mgr. Ing. Jarmila
Minaříková, ředitelka Střední
průmyslové školy strojní Vsetín
1 Znáte či máte svého oblíbeného řemeslníka, farmáře nebo výrobce regionálních
produktů či potravin?
Nemám žádného svého oblíbeného
řemeslníka, farmáře či výrobce regionálních produktů, ale jdu – li kolem
někoho či něčeho, co mě upoutá a připomene mi „území, kde žiji“, zastavím se a pokud jde o regionální potravinu, pak ráda ochutnám či koupím.
Oceňuji práci těchto lidí a v jejich výrobku „cítím tu práci“ v podobě dobré
chutě. A něčím hezkým do bytu také
nepohrdnu.
2 Jaké výrobky nejčastěji kupujte?
Nejčastěji si kupuji pečivo, sýry, jogurty ale také ovocné produkty. Tím
Regionální výrobek oceňuji, jak jsem
řekla dříve, oceňuji proto, že v něm cítím a vnímám práci zdejších lidí a pak
také tu poctivost. No a pokud si koupím regionální potravinu, mohu si být
jistá, že bude chuťově dobrá a nepokazí se i při dobrém skladování hned
druhý den.
4 Co by podle Vás pomohlo místní udržitelné ekonomice?
Propagace a trpělivost.
Mgr. Michaela Mitáčková,
PR manažerka 14|15 BAŤŮV
INSTITUT Zlín
1 Znáte či máte svého oblíbeného řemeslníka, farmáře nebo výrobce regionálních
produktů či potravin?
Mám jich ve svém regionu hned několik. Ale určitě samou chválu pěji na
místní farmu Agrofyto, která dodává
to nejlepší hovězí maso široko daleko.
Nechala jsem si při nákupu dokonce
i poradit a byla jsem nad míru spokojena. Navíc mají služby, které mi vyhovují – přivezou mi objednávku až do
domu. Mám také několik oblíbených
pekáren, kde pečou podle tradičních
receptů a nabízí čerstvé pečivo po celý
týden.
2 Jaké výrobky nejčastěji kupujte?
Od místních producentů asi nejčastěji nakupuji potraviny – maso, pečivo,
zeleninu, ovoce či vajíčka. Ale občas
Foto: Petr Dubovský
4 Co by podle Vás pomohlo místní udržitelné ekonomice?
Větší podpora drobných podnikatelů
z pohledu legislativy, norem apod.
Mnohdy je od podnikání odradí hromada papírů, byrokracie, nejrůznější
přísné normy, příkazy a zákazy. A to
je škoda. Protože by tak mohlo být daleko více kvalitního zboží v místním
„oběhu“ a lidé by mohli více rozvíjet
zdejší region. Potenciál je tady totiž
obrovský!
Slovo úvodem
pokračování ze strany 1
směrem k soběstačnosti, řemeslnému
umu, práci s materiály, úctě k lidské
práci a tradicím i dobrovolné skromnosti. Neboť dle našeho mínění nepatří do regionálních muzeí či archívů,
ale představují důležité sociální dovednosti, které bychom měli udržovat
a předávat dále.
Na dalších stranách vás seznámíme
s příběhy dalších pěstitelů a výrobců,
příklady dobré praxe, uvedeme rozhovory s osobnostmi našeho regionu, vyhlásíme 2. ročník soutěže o titul regionální
výrobce. Tradičně přinášíme Kalendář
akcí i adresář prodejen regionálních potravin a výrobků, doplněný o kontakty
na některé farmy. Najdete zde i užitečné
webové adresáře a termíny farmářských
trhů a jarmarků. Představíme vám dva
lískové projekty Jak učit POLY a Bezpečná a zdravá škola. První byl zaměřen na rozvoj manuální zručnosti a práci s materiály, jinými slovy polytechnické
vzdělávání v mateřských školách. Připravili jsme 8 vzdělávacích akcí, vydali
sborník metodických listů a 7 výukových
sad Jak učit POLY. Ve druhém projektu proběhlo 11 vzdělávacích seminářů
a kurzů pro učitele i pracovníky základních a středních škol, výukové programy
a exkurze pro žáky a jedinečný pilotní
Farmářský den v ZŠ Vsetín, Rokytnice.
Tým autorů vytvořil texty, metodické
materiály a praktické pomůcky na témata zdravá výživa, zahrada, zdravé
vaření, jídelna a příběh jídla.
Bára Duží, Iva Koutná
Číslo 4
POCTIVĚ VYROBENÉ – noviny na podporu udržitelné místní ekonomiky ve Zlínském kraji
Strana 3
Představujeme pomůcky projektu Bezpečně a zdravě do života –
rozvoj kompetencí v základním a středním vzdělávání – aktivita
Zdravá a bezpečná škola
Realizace klíčové aktivity Zdravá a bezpečná škola probíhala od října 2014
do července 2015. Byla zaměřena na témata zdravá výživa, zahrada, jídelna, kuchyně a příběh a původ jídla.
V rámci projektu byla vytvořena sada
didaktických textů, metodických listů
a pracovních listů, proběhlo 11 seminářů a kurzů, 7 výukových programů
a 5 exkurzí pro žáky. Díky tomu si
účastníci řadu aktivit vyzkoušeli a poskytli již v průběhu zpracování textů
užitečnou zpětnou vazbu. Akcí se
účastnili nejen učitelé a žáci, ale také
vedoucí školních jídelen a kuchařky.
druhů farmářských snídaní, a postupně odhalují způsob pěstování rostlin,
chovu zvířat, proces zpracování vybraných druhů potravin potřebných pro
přípravu snídaně. Jsou tak prostřednictvím příběhu hledání původu jejich
snídaně nenásilným způsobem vtaženy do poznávání a pochopení toho, co
vše tato snídaně obnáší.
Představení sad pomůcek
a metodik
Barevné kartičky – obrázky
potravin
Pomůcky pro přípravu občerstvení
Bližší představení pomůcek
Sada 1 Zdravá výživa
Obsahuje didaktický text, metodické
listy a pomůcky na téma zdravá výživa. Jsou zde představeny jednotlivé
skupiny potravin a jejich zdravotní význam, jako je ovoce a zelenina, bílkoviny, cukry, tuky, tekutiny a podobně.
Součástí je návod na vytvoření zdravého talíře, praktické a jednoduché
pomůcky pro sestavení vyváženého jídelníčku v průběhu celého dne.
Sada 2 Příběhy jídla
Obsahuje metodické balíčky a pomůcky na téma ekologické zemědělství, složení a vybrané příběhy výroby a zpracování vybraných potravin a pokrmů.
Sada 3 Zdravá zahrada
Obsahuje didaktický text, metodické
listy pomůcky na téma založení zdravé
školní zahrady, pěstování ovoce, zeleniny a bylin, a také využití a zpracování
produktů zahrady ve školním prostředí.
Sada 4 Zdravé vaření
Foto: Bára Duží
Kartičky s obrázky nejrůznějších základních potravin jsou užitečnou pomůckou, kterou obsahuje Sada 1 (Zdravá výživa) a Sada 6 (Odkud se bere jídlo). Lze si s nimi poskládat zdravý talíř
nebo farmářskou snídaní, ukázat poměry skupin potravin a jejich ideální
složení v jídelníčku.
Sada 6 také obsahuje kartičky s jednoduchým vyobrazením příběhů vybraných druhů farmářských produktů, konkrétně medu, bylinného čaje,
másla, sýru a chleba.
Pomůcky pro zpracování farmářských produktů
Obsahuje metodické listy a pomůcky
na téma vaření z regionálních a sezónních produktů, tzv. jídlo z blízka
Sada 5 Zdravé školní jídelny
Obsahuje metodické listy na téma zlepšení podmínek ve školním stravování
a školních jídelnách, také praktické
návody, jak zařadit regionální produkty do školních jídelen.
Sada 6 Výukový program Odkud
se bere jídlo?
Obsahuje didaktický text, metodické listy a pomůcky na téma farmářské občerstvení. Program spojuje dvě
spolu související témata – zdravou výživu a původ jídla. Obě témata, zdraví a zemědělství, lze demonstrovat na
konkrétním příkladu snídaně. Žáci
v průběhu programu poznávají několik
celozrnnou mouku. Dále obsahuje nefalšovanou tradiční máselnici (Sada
2), v které je možno si utlouci máslo.
Všichni, kdo se učili řídit automobil,
určitě znají trenažer na řízení. Existuje i trenažer na dojení, v podobě dřevěné krávy nebo kozy, kde si žáci mohou
nanečisto vyzkoušet, jaké je to podojit hospodářské zvíře. Tyto praktické
pomůcky se setkaly s velmi příznivým
ohlasem na seminářích, programech,
exkurzích i Farmářském dni.
Foto: Petr Dubovský
Cennou částí projektu je sada pomůcek pro zpracování prvotních zemědělských produktů, které si mohou
žáci sami vyzkoušet. Jedná se například o vločkovač (Sada 6), který umožňuje vytvoření vloček z obilí. Další zajímavou je mlýnek na obilí (Sada 2),
kde si pro změnu žáci mohou umlít
Sada 6 také obsahuje množství pomůcek k přípravě studeného občerstvení. Žáci si vyzkoušejí pomocí jednoduchých postupů, a za použití kuchyňských nástrojů přípravu zdravého
a chutného studeného občerstvení,
v ideálním případně s využitím farmářských a místních surovin. Kromě
nástrojů na základní zpracování potravin (škrabky, nože, podložky) obsahuje také několik ozdobných vykrajovátek, které občerstvení může udělat
výrazně atraktivnější.
Sada 4 navíc obsahuje specializovanější pomůcky a vykrajovátka na pro
aranžování potravin, včetně návodné
Foto: Petr Dubovský
publikace o aranžování a zdobení ovoce a zeleniny.
Představili jsme pouze část pomůcek, které jsou školám našeho regionu k dispozici. Sady obsahují další pomůcky pro využití na zahradě, různá
klíčidla i užitečné publikace. Pomůcky jsou k zapůjčení ve Vsetíně LÍSCE
(www.liska-evvo.cz) a ve Vzdělávacím
a informačním středisku ve Veselí nad
Moravou (www.vis.bilekarpaty.cz).
Bára Duží, Marie Kordulová
Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.
Představujeme projekt „Jak učit POLY –
rozvoj kompetencí pro polytechnické
vzdělávání v mateřských školách“
V červnu jsme v Lísce úspěšně ukončili projekt Jak učit POLY. Hlavním
cílem projektu bylo podpořit profesní rozvoj učitelů, vedoucích a řídících pracovníků mateřských škol
v oblasti kurikulární reformy prostřednictvím dostupných, kvalitních a zajímavých vzdělávacích programů a stáží pro
oblast polytechnického
vzdělávání.
Pro pedagogy mateřských škol jsme vytvořili
10 nových akreditovaných
vzdělávacích programů,
sborník 70 metodických
listů a sedm metodických sad pomůcek na téma
země (půda),
voda, vzduch,
slunce, řemesla, zahrada a
materiály, sborník tematických celků – příkladů dobré praxe z MŠ
a deník z realizovaných stáží v 8 mateřských školách.
Ke každému tématu je vytvořena sada pomůcek a 10 metodických listů. Mateřské školy
si je mohou od září půjčovat
ve Vsetíně v LÍSCE
(www.liska-evvo.cz)
či ve Vzdělávacím
a informačním středisku ve Veselí nad Moravou (www.vis.bilekarpaty.
cz), nebo si přímo objednat
celý výukový program Učíme
se s POLY.
Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního
fondu a státního rozpočtu České republiky.
Strana 4
POCTIVĚ VYROBENÉ – noviny na podporu udržitelné místní ekonomiky ve Zlínském kraji
Veronika Žeravčíková
Kateřina Struhová
Hrnčířský kruh mi
vyrobil můj báječný
táta
Lidové kroje
Keramice propadla na střední škole.
Sedm let se věnovala její technologii
a historii. I přesto přiznává, že je to
nekonečné poznávání. Nejraději čerpá inspiraci z Asie a starého moravského hrnčířství.
Objevujeme regionální výrobce
a jejich příběhy.
Vlastní dílnu mám devět let. Svou
první pec pro výpal tvrdé kameniny
a porcelánu jsem si postavila během
studia na škole. Chodila jsem na různé brigády, abych si vydělala na první
nářadí i materiál.
Foto: archív Veroniky Žeravčíkové
Hrnčířský kruh mi vyrobil můj báječný táta přímo na míru a do dnes mi
slouží jako nejlepší parťák. Pedály jsou
ze staré škodovky a například brzdu tvoří špunt od vína. Někdy si říkám, že je
taťka větším kreativcem než já. K peci
přibyla další malá polní pec, pro výpal
zakuřované keramiky a Raku. K výpalu této pece zvu často přátele a lidi
z okolí, aby se s keramikou a touto ohnivou show lépe seznámili a pochopili
kouzlo a jedinečnost nádob, na jejichž
Své první krojové pokusy aplikovala
Kateřina už v době studií v Prostějově. Kroje ji zajímaly od dětství, a proto se dalo čekat, že se této práci jednou bude věnovat naplno…
Foto: archív Veroniky Žeravčíkové
finálním vzhledu se podílí všechny živly.
Pak se výpal stává velmi krásným obřadem, snad až slavností pro nás všechny
zúčastněné, a oheň i vzduch nám předvedou svá kouzla.
Moje tvorba se zaměřuje především
na užitkovou kameninu a porcelán pálený starými technikami. Jsem dřevopalič, tak se mezi keramiky nazývají ti, jež
ve svých pecích topí dřevem. Tomuto
zboží říkáme živá keramika. Nádoby,
které jsou při výpalu přímo v kontaktu
s ohněm, jsou jím silně poznamenány.
Často se směji, že jsem pouhým společníkem pece, která si s mými nádobami
dělá, co chce. Barevnost glazur, které
si sama míchám je ovlivněna kouřem
a žárem v peci. Vznikají velmi kvalitní
tvrdé nádoby, občas zahradní plastiky a svítilny.
Ve své dílně, pracuji převážně sama.
S velkým nadšením se tam se mnou už
od svých tří let přetahuje o nářadí můj
synovec. Vytváří vlastní projekty, které
nazývám Lukyho tvorba mimochodem.
Velmi si vážím okruhu svých přátel,
kteří jsou mi nápomocni při sezónních pracích v lese, kde připravujeme
dřevo do mé pece. Jsou to velmi dobří
pracovníci, neboť jsou ochotni pracovat naplno za pivo a klobásky.
www.keramikapalenadrevem.unas.cz
Mirka Kocůnová
Petra Pilná
Co dělá tkadlena
v létě?
Pere materiál, stříhá proužky, tká
další metry a počítá…
Objevujeme regionální výrobce
a jejich příběhy.
Letos v červenci to je přesně 10 let,
co nám dovezli první velký tkalcovský
stav a od této chvíle počítáme vznik
naší dílny. Z hlediska historie tkaní je
to naprosto malicherné číslo, které
vlastně nestojí ani za zmínku. Tkaní
nás neživí, je to jen velký koníček, ale
i tak mi stálo za to, zaměřit se na statistiku tkaní na našem prvním velkém
stavu a podívat se na několik údajů.
Za deset let jsem utkala celkem
134 487 cm koberců, to je přes 95 kilometrů, které jsem kolem stavu našlapala, přes 1 340 kilogramů materiálu,
Foto: archív Petry Pilné
který jsem vyprala, usušila a uskladnila, než jsem z něho nastříhala 108 kilometrů útkových pásků, ze kterých se
kobereček tká. Bohužel nemám přehled, kolik nůžek jsem spotřebovala.
Na ukončení koberečků jsem udělala
na 90 tisíc uzlů.
Po vzoru filmových cen, děkuji mojí
rodině, že mi to trpí a že naši rodiče
kdysi vyhandlovali velký dům, který
začíná být pro tkalcovskou dílnu a náš
rodinný život malý…
Petra Pilná, tkadlena
Objevujeme regionální výrobce
a jejich příběhy.
Paní Kateřina Struhová z Osvětiman
na úpatí Chřibů, někde na půli cesty
mezi Uherským Hradištěm a Kyjovem,
se věnuje krojům každou volnou chví-
li. „Nejvíce mě zajímají rekonstrukce
starých krojů. Často mi lidé přinášejí
staré a poškozené krojové kusy. A hodně se učím z dobových fotografií, s nimi
pak staré zachovalé krojové části porovnávám a studuju. Jsem v podstatě
samouk, ale ustavičný… A osvětimanský kroj je vlastně takovou výjimkou
v okrese Uherské Hradiště…“
Kateřina Struhová sbírá vědomosti,
kde se dá. Učí se i tím, že se u ní doma
střídají zákazníci, jednotlivci, ale též
zástupci skupin či souborů. Diskuze
s nimi je vždy plodná a snad oboustranně přínosná. Vzorem i radou jí zpočátku byly hlavně tetičky z blízkého Ježova, které předávaly své zkušenosti potřebné při všech úpravách a procesech,
jež se na kroji musí uplatnit, například
při žehlení, škrobení a všech opravách
krojů, i ve výšivkách.“
Osvětimanská patriotka pokračuje:
„Ještě kolem roku 1920 se místní kroj
hodně podobal kroji buchlovickému,
ale jeho původní podoba se tady nedochovala. A tak se dnes setkáváme s tím,
že vývoj zdejšího kroje postupně podlehl vlivu správního okresu Kyjov, kam
Osvětimany patřily. Své místo sehrála
také větší líbivost a pestrost krojů z Kyjovska. Kontakt místních obyvatel
s Kyjovem způsobil, že se zdejší občané krojově přiklonili k této oblasti.
Spád na Kyjovko jim umožňoval výpůjčky krojů pro své domácí příleži-
léto 2015
tosti a nakonec podlehli tomuto vlivu
natolik, že se odklonili od původní verze, která zůstala třeba v sousedních
Medlovicích.“
Kateřina Struhová je všestranně nadaná. Ušije spodnice, rukávce, dívčí
kordulky, mužské nohavice, mužské
kabátky – marinky, mužské vesty –
korduly, košile, vázanky…, totéž ve
zmenšené velikosti pro děti. Provádí
veškeré opravy a rovněž renovace starých krojových součástek, kterých si
lidé stále více považují. Také je žehlí
a škrobí. A všechny části krojů, jež mají
nějakou výzdobu, sama vyšívá.
Foto: Romana Habartová
„Ano, používám stehy od plného přes
dírkový a další druhy stehů, které vidím na předloze, vše dělám převážně
ručně. Na stroji sešívám jen dlouhé
části a podšívkové díly. Zhotovuji jednotlivé součásti, ale zrovna tak i celé
komplety, dámské i pánské, nejčastěji
z oblasti severního Kyjovska. Ale občas zabrousím i do hradišťského regionu, odkud jsou převážně moji známí.
Nejvíce se však věnuju místním zájemcům a milovníkům krojů a všech tradičních příležitostí, kdy se kroj obléká.
Z přespolních objednávek mohu zmínit třeba zakázku pro dětský soubor
z Brna, šila jsem také zakázku pro Mikroregion Buchlov. A další mou zálibou je vázání šátku, takže zájemcům
předvádím i způsob úvazu šátku.“
Pohodová paní Struhová s úsměvem
na tváři a s jehlou v ruce pokračovala
v práci. Naše povídání jednoduše shrnula: „Mám dobrý pocit, když jsou lidé
spokojeni a moje práce se jim líbí. Jen
ten čas nám všem schází, je velmi složité přizpůsobit časové nároky mé velké rodiny s prací na krojích. Navíc chováme také hospodářská zvířata a obděláváme pole, takže nemám již
mnoho času na další záliby. A tak si
vždy říkám – bez Božího požehnání,
marné lidské namáhání…“
Článek převzat z Malovaného kraje 3/2015.
Napsala Romana Habartová
Číslo 4
Strana 5
POCTIVĚ VYROBENÉ – noviny na podporu udržitelné místní ekonomiky ve Zlínském kraji
Příklady dobré praxe
Odkud se bere jídlo
Představujeme: Envicentrum
Pro krajinu ve Vysokém Poli
V Lísce jsme připravili pilotní exkurze s žáky základních škol na farmy – vydali jsme se na cestu odhalování původu jídla, které máme na talíři. V průběhu exkurze se děti seznamují s hospodářstvím – péče o zvířata, pěstování
nejrůznějších plodin i zpracování produktů. Projdou se po farmě i blízkém
okolí. Prakticky si vyzkouší některou ze zemědělských prací a ochutnají čerstvé sezónní farmářské pochoutky.
Exkurze na rodinné
hospodářství
První exkurze vedla na malé rodinné
hospodářství Radima Přímala, nedaleko Vartovny, s výměrou 4 hektary. Činnost je zaměřena na chov ovcí
a koz, ovocný sad, kozí a ovčí biosýry,
biovejce, jehňata, kůzlata, slivovice,
biotrnky, ubytování a strava za pomoc
na statku. http://pro-bio.cz/Farmar/
Primal-Radim/
Foto: archív Lísky
Skutečně zdravá škola – projektový
den 25. 5. 2015
ZŠ Vsetín, Sychrov 97 je pilotní školou
v projektu Skutečně zdravá škola. Přestože se projekt zabývá hlavně transformací školního stravování, cítíme, že je
nutné s informováním o zdravé stravě
a obecně o zdravém životním stylu hovořit i s dětmi a jejich prostřednictvím
také s rodiči, kteří mohou být pro výuku skvělou inspirací.
V rámci projektové dne, jehož výstupem je velká nástěnka ve vstupu školy,
bylo shrnutí mnoha našich aktivit, které mají souvislost s tím, jak my chápeme zdravý životní styl.
Hrdě se hlásíme k titulu Fairtradová
škola, proto jsme připomněli i toto hnutí a myšlenky spravedlivého obchodu.
Sedmáci se zúčastnili exkurze na farmu, kde na vlastní oči poznali skutečně
zdravý životní styl rodiny Přímalových,
kteří žijí na farmě kousek od rozhledny Vartovna. Žáci se pokusili ilustrovat svou návštěvu na farmě obrázky,
zavzpomínali na recepty na jídla, která ochutnali a popřemýšleli o tom, jak
se jejich životní styl ve městě liší od života farmářské rodiny. (V rámci projektu Lísky o.s., Bezpečně a zdravě do života, odkud se bere jídlo).
Připomněli jsme také spolupráci
s Michalem Barešem, který nás už několikrát učil zdravě vařit, naposled to
byly zdravé svačinky (akce nejen pro
naše maminky). Na nástěnce jsou některé recepty, které žáky zaujaly.
No a na závěr jsme si připomněli, jak
jsme v rámci projektu s Lískou o. s. vytvářeli své vlastní fiktivní firmy, zejména farmářské a regionální. Pochlubili
jsme se tím, že tyto firmy a jejich know
how bylo zveřejněno v novinách a přidali pár sloganů o dobrém jídle.
A bylo by toho víc… ale nástěnka,
ač přes celou stěnu, nám byla na naše
aktivity malá.
O dalších budeme informovat někdy
příště… Více na internetových stránkách školy www.zsvsetinsychrov.cz.
Program na podporu zdravého stravování byl
vytvořen v projektu Bezpečně a zdravě do života – rozvoj kompetenci v základním a středním vzdělávání, CZ.1.07/1.1.00/53.0009.
Foto: archív Envicentra V. Pole
Region Valašsko je neodmyslitelně
spjat se zemědělskou činností. Člověk po staletí utvářel krajinu tím,
že v ní hospodařil. Také v současné
době je zemědělství jedním z rozhodujících faktorů, které se na vzhledu
krajiny podílejí. Proto se šetrné hospodaření, chov zemědělských zvířat
a zpracování produktů, které z něho
pocházejí, staly hlavními tématy,
na které se Envicentrum v průběhu
celého roku zaměřuje.
Cílem je odbornou i laickou veřejnost seznamovat s touto problematikou prostřednictvím: – výukových
programů, – odborných exkurzí, –
přednášek a kurzů řemesel, – zpracování zemědělských produktů.
Envicentrum je umístěno na okraji
obce. Součástí areálu je stylové stavení s vybavenými výukovými místnostmi pro realizaci vzdělávacích
programů a kurzů. Jsme připraveni
i na vícedenní pobyty školených či
vzdělávaných osob – přímo v objektu
Školní farmářský projektový den – Den zdravého jídla
Žáci ZŠ Vsetín-Rokytnice se svými
učiteli naplánovali a připravili první
Den zdravého jídla – školní farmářský
den. Hlavním tématem tohoto školníFoto: Petr Dubovský
ho projektu bylo JÍDLO a jeho příběh,
zdravý životní styl a místní udržitelná ekonomika. Žáci pracovali ve výuce i v domácí přípravě na vybraných
tématech a připravili aktivity pro své
spolužáky, rodiče a veřejnost.
Dopoledne 11. června 2015, v části programu „děti dětem“, proběhla simulace farmářského trhu, určená zejména pro žáky školy a návštěvníky z dalších MŠ a ZŠ. V odpolední
části programu „děti, Líska a výrobci pro rodiče a veřejnost“ proběhl farmářský trh a prezentace práce dětí.
Ilustrace: Kateřina Mrnůštíková
Do programu přispěli žáci školy i místní řemeslníci, farmáři a výrobci tkaní,
keramiky, mokrého filcování, paličkování, předení, kramplování, šití papučí,
envicentra je ubytovací část s 15 lůžky. Ve vzdálenosti cca 400 m je k dispozici ubytovací kapacita pro dalších cca 10 osob v „turistické“ třídě. Dle individuálních požadavků
jsme schopni zajistit i občerstvení,
a to až do úrovně plné penze + svačin a balíčků do terénu. Dále je součástí areálu stodola s připravovanou
minivýstavou zemědělského nářadí a techniky, která se využívá jako
venkovní učebna, a stáje s hospodářskými zvířaty (ovce, koně, drůbež), jež využíváme při výukových
programech.
Našim cílem je co nejvíce aktivit
realizovat přímo v terénu. A to jak
v nejbližším okolí areálu, tak i na území okolních obcí v okruhu cca 12 km.
V nedalekém okolí je možno navštívit například NKP Ploština, historické objekty ve Valašských Kloboukách, zámek Vizovice, popřípadě hrad Brumov. V případě zájmu
jsme schopni zajistit i průvodcovské
služby na dvou naučných okruzích
kolem obce Vysoké Pole s tematikou
dávnověku a událostí konce II.světové války. V celém mikroregionu
fungují půjčovny kol, lze domluvit
i projížďku na koni.
EnviCentrum Pro krajinu
Vysoké Pole 273, 763 25 Újezd
www.prokrajinu.eu
zpracování mléka a masa, řezbářství,
výroby slaměných ošatek, práce se zvířaty a mnoho dalšího. Doprovodný
kulturní program doplnili žáci školy
a CM Vsacánek.
Farmářský den proběhl v rámci projektu „Bezpečně a zdravě do života – rozvoj kompetenci
v základním a středním vzdělávání“, reg. č.
CZ.1.07/1.1.00/53.0009, který realizuje Středisko volného času Klubko Staré Město, p.o.,
ve spolupráci s Lískou, o. s. pro EVVO ve ZK
a je spolufinancován z Evropského sociálního
fondu a státního rozpočtu České republiky.
Strana 6
POCTIVĚ VYROBENÉ – noviny na podporu udržitelné místní ekonomiky ve Zlínském kraji
léto 2015
Připravili jsme pro vás tři questingové Studenti si vyzkoušeli tak trochu
regionální stezky
jiný marketing a sklidili úspěchy
Questing je něco jako moderní šipkovaná. Námi vytvořené stezky zahrnují putování za regionálními výrobky od jejich vzniku, původu materiálu až po samotnou výrobu a prodej.
Straňanská
hledačka aneb
Příběh skla
V hledačce vytvořené k 220. výročí
založení sklárny
Květná můžete vypátrat, jaký poklad
se nachází pod nejvyšší horou Bílých
Karpat v údolí „květného potoka“.
Stezka má šest zastavení, na každém
vyluštíte jeden střípek mozaiky. Konec
je u sklárny ve Květné, kde je také ukrytý poklad od skláře ve skříňce zamčené na numerický kód.
Obtížnost této stezky není náročná,
trasa měří 3 km a zabere asi 2 hodiny.
S křížkem po funuse…? aneb
První vysocké hledání řemesel
Druhá hledačka je
přístupná celoročně, vede po zpevněné cestě a je vhodná
i pro rodiče s kočárky a vozíčkáře s doprovodem.
Ilustrace: Kateřina Mrnůštíková
La Pytla
Látkové pytlíky
(nejen) na dárky
Možností, jak nahradit méně ekologickou věc její ekologičtější variantou, je spousta. Známe recyklovaný
papír, látkové pleny nebo třeba plátěné tašky. Ekologický institut Veronica v jednom svém doporučení zmínil látkové pytlíky na dárky.
Pro nalezení pokladu je třeba vyluštit tajenku ukrytou na šesti zastaveních. Stezka je nenáročná, trasa měří
asi 600 m a zabere necelou hodinu.
• Paráda – zkusme něco jiného. Látkový pytlík je originální obal na dárek.
• Pohodlí – netrapme se dlouhým balením s hromadou izolepy. Do pytlíku
vklouzne dárek vcukuletu.
Foto: Josef Omelka
Lopenická hledačka aneb Cesta
za poznáním života hospodářova
Tato hledačka je
za mokra obtížně přístupná –
nezpevněné části jsou blátivé; když
je sníh, hledačka je
nepřístupná.
Stezka vede členitým terénem, částečně po nezpevněných stezkách, částečně zpevněných cestách. Je určena pouze pro pěší – prosím respektujte toto
omezení. Pokud se skutečně bojíte
psů, může to pro vás být dost adrenalin! Tak to zvažte.
Obtížnost stezky je středně náročná, trasa měří 7 km a zabere asi 3 hodiny. Stezka má 12 zastavení, cestou
sbíráte písmena do tajenky, která vám
v cíli napoví, kde je ukrytý poklad. Přejeme, ať se vám na Lopeníku líbí!
Propozice a mapky k uvedeným qestům najdete na www.liska-evvo.cz v sekci „Poctivě vyrobené/ Výstupy projektu“ nebo na http://vis.bilekarpaty.cz.
Marie Petrů
• Příroda – neplýtvejme papírem. Látkový pytlík je recyklovatelný do aleluja.
• Podpora – dejme přednost místní ekonomice. Pytlíky šijí rukodělné cérky
z Moravy, přednostně z českých látek.
Objevujeme regionální výrobce
a jejich příběhy.
Nápad se usadil v hlavě jedné ze zaměstnankyň institutu a pořád nechtěl
zmizet…, takže se pomalu stává skutečností. Pár maminek na rodičovské dovolené se dalo dohromady při hledání
látek, vymýšlení velikostí a střihů a šití.
Známí pomohli s grafikou a jednoduchým webem a zrodila se La Pytla, neboli „látkové pytlíky (nejen) na dárky“.
A jaká zvolila La Pytla hesla?
Klíčovou aktivitou projektu POCTIVĚ VYROBENÉ – podpora udržitelného
rozvoje ve Zlínském kraji byla rozsáhlá osvětová a marketingová kampaň.
Hlavní linií celé kampaně byly prezentace konkrétních značek, organizací
a životních příběhů výrobců/řemeslníků/producentů.
Foto: archív La Pytla
La Pytla vznikla v roce 2014. Vzhledem k péči o malé děti se rozvíjí pomalu, ale nápadů je řada a určitě na ně
postupně uzraje čas. Tož užívejme příjemných Vánoc a narozenin bez zbytečného odpadu!
Látkové pytlíky z nových látek lze zakoupit na www.fler.cz/la-pytla. Látkové
pytlíky z recyklovaných látek jsou v prodeji v brněnské poradně Ekologického
institutu Veronica na Panské ulici č. 9.
Jana Tesařová, www.lapytla.cz
Do kampaně se v průběhu projektu
zapojili i studenti Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, a to tím, že pro vybrané producenty vytvářeli marketingové
strategie, které si už z větší části ověřovali přímo v praxi. Tím kampaň získala na dynamice a například při vyvrcholení celého projektu byly informace šířeny i prostřednictvím jimi
zvolených marketingových mixů.
Studenti se s většinou z výrobců, řemeslníků a producentů, pro něž pak
pracovali, setkali na marketingovém
kurzu. Už tam mohli částečně proniknout do toho, co jednotliví producenti
vyrábějí, tvoří, produkují či prodávají.
Vysokoškoláci však nemohli své marketingové strategie poskytnout všem
zúčastněným. „Vybrali jsme pět producentů, kteří byli úspěšní v soutěži,
v níž Líska hodnotila v několika kategoriích výrobce i řemeslníky. Ti pak
se studenty navázali velmi intenzivní pracovní vztah a vznikaly zajímavé
práce. Díky tomuto projektu zároveň
vzešla velmi zajímavá, a pro nás pevná, spolupráce s univerzitou. Studenti
se úkolů zhostili naprosto perfektně,
pro vybrané řemeslníky a producenty byly jejich studie velkým přínosem.
Z několika měsíční spolupráce v mnohých případech vznikla i dlouhodobá
přátelství a studenti s marketingem
výrobcům nadále pomáhají,“ přiblížila dopad Iva Koutná.
Svým marketingových strategií
se dočkala společnost Agrofyto, která má farmu specializující se na chov
hovězího dobytka. Dále pak rodina Crlova, která dělá tradiční keramiku dle
starých postupů a své výrobky prodává
pod značkou Kampanela. Studenti ale
pronikli také do tajů domácí uzenářské
výroby a zpracovali studii pro Řeznictví
U Hrušků z Liptálu. Velmi intenzivní
a emotivní spolupráce vznikla při tvorbě marketingové značky a celé kampaně pro paní Lažovou a jejího syna Lukáše, kteří šijí převážně hračky z látky
pod značkou Lukášovy hračky. Spolupráci se studenty si pochvalovalo také
Kamenictví Rejda.
Foto: Josef Omelka
Studenti většinou výrobcům pomohli s tvorbou nebo zkvalitněním webů,
profilů na sociálních sítích nebo s tvorbou tiskových propagačních materiálů. Někteří z nich si troufli i na vytvoření grafické podoby loga apod. Spolupráci s tradičními a regionálními
producenty hodnotila velmi pozitivně
také ředitelka Ústavu marketingových
komunikací FMK UTB ve Zlíně Olga
Jurášková: „Studenti odvedli skvělou
práci. Dotkli se ve svých studiích zajímavých témat a vyzkoušeli si jinou oblast marketingu.“
V současnosti je znovu vyhlášena
soutěž, z níž pravděpodobně v několika kategoriích vzejdou vítězové. Přáním Lísky je i pro ně připravit obdobnou marketingovou podporu, o níž
bude spolek jednat se zlínskou univerzitou.
Michaela Mitáčková
Číslo 4
POCTIVĚ VYROBENÉ – noviny na podporu udržitelné místní ekonomiky ve Zlínském kraji
Strana 7
Představujeme vám regionální značky našeho kraje
k využití značky je udělováno výrobcům na dva roky na základě posouzení odborné komise.
Nositeli značky je v současné době
61 výrobců, výrobky lze zakoupit v informačních centrech regionu, v některých turisty navštěvovaných objektech,
na recepcích vybraných ubytovacích
zařízení, objednat na webových stránkách www.tradicnivyrobek.cz, nebo přímo od výrobce na vybraných trzích
a jarmarcích. Místa, kde je možné výrobky zakoupit, jsou viditelně označena značkou s textem „Zde si můžete
zakoupit výrobky označené logem Tradiční výrobek Slovácka.“
Regionální značení je rozšířený způsob, jak propagovat místní výrobky,
venkovské regiony a chráněná území a jak podporovat místní obyvatele. Koupíte-li si certifikovaný produkt s regionální značkou, máte záruku, že byl vyroben v našem regionu
tradiční technologií s podílem ruční
práce, na jeho výrobu bylo využito
místních surovin, výrobek je kvalitní a šetrný k životnímu prostředí. Ve
Zlínském kraji existuje pět takových
regionálních značek.
Tradice Bílých Karpat (TBK)
Nejstarší regionální
značka ve Zlínském kraji má ještě jedno specifikum: je to první značka,
která přesáhla i hranice
republiky. Jsou jí označovány výrobky
a služby i u našich slovenských sousedů v Bielych Karpatech.
Zákazníkům značka zaručuje, že si
kupují nadstandardní kvalitu od „prověřeného“ výrobce. V Bílých Karpatech žije mnoho schopných lidí, kteří
„něco“ vyrábějí, tvoří či pečou podle
tradic a vzoru svých předků a právě
takové značka TBK podporuje.
Značkou TBK se pyšní již 60 držitelů. Chcete-li se stát držitelem anebo
nakupovat certifikované výrobky, podívejte se na www.tradicebk.cz.
Haná regionální
produkt®
Tato značka garantuje
zejména místní původ
výrobku, ale také jehoo
Foto: Jana Olšová
kvalitu a šetrnost k životnímu prostředí. To vše ocení jak turisté, kteří
si chtějí pořídit pravý a kvalitní suvenýr z Hané, tak místní obyvatelé, kteří
chtějí nákupem podpořit „svého” místního výrobce. Značka je udělována ve
třech kategoriích: řemeslné výrobky;
potraviny a zemědělské produkty; přírodní produkty.
Jestliže na území Hané vyrábíte takové výrobky, přesvědčte se, zda splňujete certifikační kritéria. Pokud ano,
stačí Vám pouze vyplnit žádost o udělení značky na webu www.regionalni-znacky.cz
BESKYDY originální
produkt®
Na území Beskyd se
můžete při nákupech
ky
setkat s obdobou značky
l přísným
z Hané. I tyto výrobky prošly
procesem certifikace, který zákazníkovi garantuje jejich skutečný původ
v Beskydech.
Příklady dobré praxe
35. ročník Kosení a škola ochrany přírody
a krajiny Bílých Karpat
Čím byl 35. ročník výjimečný? Podařilo se v malém jubileu 35 let připravit
hodnotný kulturní, odborný i společenský program s mezinárodní účastí –
Amazonie, Španělsko, Belgie, Hongkong a Slovensko.
Soutěž proběhla 4.–18. července
v přírodní rezervaci Bílé Potoky. Počet
účastníků pozvolna stoupá, jak roste
spoluvědomí o smyslu a poslání akce.
Přibylo rodičů s malými dětmi a to je
povzbuzující. Celkově se každým rokem vystřídá na akci kolem 150 až 180
účastníků s průměrnou délkou pobytu 3,5 dne. Přespolní účastníci dávají
akci sílu a potřebný přesah do regionu
i mezinárodně.
Při akci se kosí jen tradiční technikou, kosami – je to ekologicky nejšetrnější jak k rostlinám, tak k živočichům, využitelné v nejsvažitějších
a v nepřístupných částech rezervací
Foto: archív KOSENKY
a nenahraditelné v mokřadech. Nejvíce práce však je s úklidem mokřadů
a sklizní sena z málo přístupných ploch.
Nenahraditelnou hodnotou ručního
společného kosení kosami a společné
ruční práce je sociální aspekt, sdílení
Místní původ však není jedinou podmínkou pro udělení značky. Značené
výrobky musí přispívat k dobrému jménu regionu, proto musí být dostatečně kvalitní, šetrné vůči životnímu prostředí a jedinečné ve vztahu k Beskydům – vyrobené tradiční technologií,
ručně nebo z místních surovin a výjimečné svou vysokou kvalitou. Více
o značce a výrobcích najdete na www.
regionalni-znacky.cz
Tradiční výrobek
Slovácka
V roce 2008 vznikl projekt Regionu Slovác-oko Tradiční výrobek Slovácka, jehož hlavní náplní je prezentace regionu prostřednictvím využití
jeho specifik, podpora tradičních výrobků a výrobců. V souvislosti s projektem byla zavedena i značka, zaručující především kvalitu výrobků,
jejich vazbu na vymezené území, tradici výroby a šetrnost k přírodě. Právo
společenství všech účastníků a také sdílení prožitků bezprostředně s přírodou.
To u strojních akcí prostě odpadá, chybí, není, je ztraceno. V sociálním aspektu sdílení s přírodou trvale vidíme jednu z priorit akce. Jsme rádi, že se nám
daří i využít sklizené seno jako krmivo
a zdroj cenného semenného materiálu na obnovu luk.
Kolik ha sečeme? Přibližně 7 ha ručně kosami, další 3 hektary strojně. Velké množství práce je věnováno celkové
údržbě rezervací i přechodových společenství a charakteru krajiny.
Bohužel stále intenzivněji vnímáme proměny, extrémy počasí, či měnící se klimatické podmínky. Vidíme
vliv na vodní režimy přímo u zdrojů
v přírodě, prožíváme měnící se odpovědi přírody.
Mgr. Miroslav Janík,
vedoucí Pozemkového spolku
KOSENKA pro přírodu, krajinu
a památky Valašskoklobucka
Pravé Valašské
Značka vznikla díky projektu spolupráce místních akčních skupin na
území Valašska s cílem
podpořit regionální produkce řemeslných výrobků a potravin
a zvýšit povědomí o výrobcích. Dokazuje, že na Valašsku stále žije celá řada
zručných řemeslníků.
Značka kupujícím zaručí, že výrobky jsou vyrobené na Valašsku, potraviny pocházejí z místních surovin, řemeslné výrobky vycházejí z valašských
tradic a při jejich výrobě je využita ruční práce, jsou kvalitní a jedinečné. Nákupem podpoříte místní výrobce, nekoupíte „zajíce v pytli“ a objevíte kouzlo „opravdových“ potravin. Řemeslné
a farmářské trhy s prodejem „Pravých
valašských“ výrobků dnes probíhají
na několika místech regionu.
Více o značce a produktech s udělenou značkou na www.pravevalasske.cz.
Hana Machů, Michaela Hlinská
O Lísce
Líska je regionální nezisková organizace zabývající se ekologickou/environmentální výchovou,
vzděláváním a osvětou. Vizí je občanská
společnost, ve které lidé mají rádi přírodu a místo, kde žijí, rozumí životnímu
prostředí a přispívají k jeho zachování
pro další generace. Posláním Lísky je
vytvářet zázemí pro environmentální
vzdělávání a výchovu ve Zlínském kraji,
poskytovat a podporovat příklady jednání v souladu s udržitelným rozvojem.
• www.liska-evvo.cz
• www.facebook.com/sdruzeniliska
Klub Lísky
Líbí se vám programy a činnosti Lísky?
Máte rádi přírodu, tradice a kulturu
(nejen) Zlínského kraje? Svým členstvím v Klubu nás podpoříte a zároveň
dáte najevo, že nám fandíte.
www.liska-evvo.cz/doc/klub-lisky.
Strana 8
POCTIVĚ VYROBENÉ – noviny na podporu udržitelné místní ekonomiky ve Zlínském kraji
Kalendář akcí léto–podzim 2015
Folklor, tradice, ekologie
ve Zlínském kraji
30. 8. / Z druhé strany Radhoště,
Dřevěné městečko, Rožnov pod
Radhoštěm, www.vmp.cz
do 30. 8. / Příběh chleba: Od zrnka
k bochníku za dob našich staříčků
Zlín, www.14-15.cz
30. 8. / Zámecké dožínky, Zámek
Lešná u Valašského Meziříčí,
www.muzeumvalassko.cz
15.–16.8. / Starodávný jarmark,
Dřevěné městečko, Rožnov pod
Radhoštěm, www.vmp.cz
31. 8. – 4. 9. / Letní škola soběstačnosti, www.hostetin.veronica.cz
21.–22. 8. / Ozvěny Horňácka
s bělokarpatským biojarmarkem,
Velká nad Veličkou, 13–19 hod.
21.–23. 8. / Hospodaření s vodou
v domě a na pozemku,
kompostování, Hostěnín
hostetin.veronica.cz
23. 8. / Valašská svatba hrozenkovská, Valašská dědina, Rožnov
pod Radhoštěm, www.vmp.cz
13. 9. / Muzicírování se Soláňem,
Dřevěné městečko, Rožnov pod
Radhoštěm, www.vmp.cz
20. 9. / Jablečná slavnost, Hostěnín
Informace a termíny na www.
hostetin.veronica.cz, 572 630 670
25.–28. 9. / ZEMĚZEN FEST,
1. ročník rukodělně relaxačního
festiválku na Smraďavce,
26. 9. / Svatováclavské hody, Dřevěné
městečko, Rožnov p. Radhoštěm
27. 9. / Den otevřených dveří na
Biofarmě Juré, Lužkovice
7.–10. 9. / Letní škola přírodního
zahradničení, hostetin.veronica.cz
(6.9. exkurze přírodními zahradami zlínského kraje, 7.9. zásady
přírodního zahradničení, 8.9.
včelaření, 9.9. malá vodní díla
v zahradě, 10.9. ekologické
ovocnářství)
23.–24. 10. / Všesvatský jarmark,
Masarykovo náměstí, Rožnov p.
Radhoštěm, www.tka.cz
5. 12. / Valašský mikulášský jarmek
Valašské Klobouky, www.jarmek.cz
Farmářské trhy a jarmarky
Klobucké hospodářské trhy
Trhy se konají každý druhý pátek na
Masarykově náměstí ve Valašských
Kloboukách před budovou muzea, 10–
17 hod. Prodejci zeleniny, ovoce, květin, bylinek, sýrů a dalších regionálních
specialit. Termíny: 14.8. Chovatelský
trh, 28.8., 11.9. Bleší trh, 25.9. Pekařský trh, 9.10. Jablečný trh, 23.10.
www.valasskeklobouky.cz
Jarmarky Uherské Hradiště
Na Mariánském náměstí v Uherském
Hradišti se schází více jak stovka prodejců, řemeslníků s roztodivným zbožím a pochutinami všeho druhu.
Foto: Josef Omelka
Projekt podporují
• Zlínský kraj, www.kr-zlinsky.cz
• Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s., Veselí nad Moravou,
www.bilekarpaty.cz/vis
• Informační středisko pro rozvoj moravských kopanic, o. p. s., Starý
Hrozenkov, www.iskopanice.cz
• ZO Českého svazu ochránců přírody Veronica – Centrum Veronica,
Hostětín, www.hostetin.veronica.cz
• Základní organizace Českého svazu ochránců přírody KOSENKA,
Valašské Klobouky, www.kosenka.cz
• ENVIcentrum pro krajinu, Vysoké Pole, www.new.prokrajinu.eu
• 14 l 15 Baťův institut, Zlín, www.14–15.cz
• Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, www.muzeum-zlin.cz
• Ústav marketingových komunikací Fakulty multimediálních komunikací
UTB ve Zlíně, www.utb.cz/fmk
Zpracováno a vydáno v rámci projektu „POCTIVĚ VYROBENÉ – podpora udržitelné místní
ekonomiky ve Zlínském kraji“. Projekt je spolufinancován z prostředků Zlínského kraje v Podprogramu „Podpora ekologických aktivit v kraji“ v roce 2015 (PF04-15). • Vydala Líska, z.s., Rokytnice
436 (Základní škola), 755 01 Vsetín • Vydáno: červenec 2015 • Autoři textů: Mgr. Iva Koutná,
Mgr. Hana Machů, Marie Petrů, DiS., Michaela Hlinská , Mgr. Michaela Mitáčková, Mgr. Marie
Kordulová, Mirka Kocůnová, Mgr. Bára Duží, PhD. • Editor: Mgr. Iva Koutná • Ilustrace: Mgr.
Kateřina Mrnůštíková • Fotografie: archiv Lísky a jejích členů, Petr Dubovský, Bára Duží, Zdeněk
Hartinger, Jana Olšová, Josef Omelka, archív výrobců • Grafický návrh a sazba: © 2123design s. r. o. •
Tisk: TG TISK Lanškroun, s.r.o.
www.liska-evvo.cz • www.facebook.com/sdruzeniliska
Vsetínské farmářské trhy
Sobotní termíny, Vsetín, Dolní náměstí: 8.8., 22.8., 5.9., 19.9., 3.10.,
17.10. a 31. 10. 2015. Pořadatel: Dům
kultury Vsetín s. r. o., Svárov 1055,
755 01 Vsetín. Více informací na www.
dkvsetin.cz.
Adresáře farmářů,
řemeslníků a výrobců
Adresář farmářů Hnutí DUHA
Jídlo z blízka je čerstvé, zdravé a chutné. Přidejte se k tisícům lidí, kteří nakupují potraviny přímo od farmáře nebo prostřednictvím komunitou
podporovaného zemědělství (KPZ),
bedýnek a bioklubů. Najít nejbližšího farmáře, KPZ, bedýnky či bioklub
vám pomůže aplikace Hnutí DUHA:
www.adresarfarmaru.cz
Hledáte kvalitní potraviny
přímo od farmáře?
Informační středisko Kopanice rozjelo nový web, který farmáři postupně plní svými produkty:
www.iskopanice.cz/katalog/nabidka
léto 2015
Prodejny regionálních
potravin a výrobků ve
Zlínském kraji
Barevná louka, Masarykova 200,
Luhačovice, tel.: 799 508 694,
www.barevnalouka.cz
Biomarket u Zeleného stromu OD
Prior, nám. T. G. Masaryka 6, Zlín, tel.:
773 900 494, 577 211 256 (kl. 767)
Biomarket u Zeleného stromu, nám.
Míru 65, Zlín, tel.: 773 880 494, www.
zdravizprirody.cz
BIO Valašsko.cz, Komenského 1275,
Valašské Meziříčí, tel.: 776 329 623,
Palackého 203, Rožnov p. Radhoštěm,
tel.: 734 481 159; www.biovalassko.cz
Dary kraje, Dušan Lečbych, Kvítková
540, Zlín, tel.: 602 111 525,
www.edb.cz/darykraje
Dobrotéka, J. A. Bati 7031, Zlín, tel.:
733 620 592, 734 693 238,
www.dobroteka.cz
Farma-obchod.cz (VON s.r.o),
tř. Svobody 836, Zlín-Malenovice, tel.:
775 791 416, www.farma-obchod.cz
Krajanka sociální podnik, Gen. Svobody
1214, Kroměříž, tel.: 573 330 136,
www.krajankasp.cz
Krámek u kouzelného stromu,
Palackého 544, Holešov, tel.:
736 103 994, [email protected]
Martin Mrlina, Příční 523, Valašské
Meziříčí, tel.: 733 546 305, e-mail:
[email protected]
Melk, Budova Max 32, J. A. Bati 5648,
Zlín, tel.: 603 889 337, www.melk.cz
Obchůdek v Centru Veronica Hostětín,
Hostětín 86, Bojkovice, tel.: 572 641 855
www.hostetin.veronica.cz
Odtadyma, o. p. s., Svárov 1055, Vsetín,
tel.: 733 483 563, 604 785 208,
www.odtadyma.cz
Pekařství na rozcestí,Trnava 23,
Vizovice, www.pekarstvinarozcesti.cz
Poctivý farmář, Poláškova 78, Valašské
Meziříčí, tel.: 604 387192,
www.poctivyfarmar.cz
Prodejna Valašského muzea v přírodě,
Palackého 147, Rožnov p. Radhoštěm,
tel.: 571 757 137, www.vmp.cz/cs/uvod/
prodejna/prodejna.html
Svět bedýnek, Jesenická 513, Psáry, tel.:
602 34 25 22, www.svetbedynek.cz
Tradiční výrobek Slovácka, Masarykovo
nám. 21, Uherské Hradiště, tel.:
572 525 528, 605 20 30 51,
tradicnivyrobek.cz/doc/15/
Z DĚDINY, Regionální potraviny, nám.
Práce 1099/1, Zlín, tel.: 604 188 602,
www.zdediny.cz, fb.com/zdedinyzlin
V informačních centrech Zlínského kraje
lze také zakoupit řemeslné regionální výrobky:
www.vychodni-morava.cz/centrala
Ekofarmy ve Zlínském kraji
AGROFYTO, spol. s r. o., Lidečko 486,
Horní Lideč, tel.: 571 447 001, 774 545
916, www.agrofyto.cz (kvalitní maso,
mleté maso, vnitřnosti, směsné balíčky)
EKOFARMA Lípa u Zlína, Ostrata č. 93,
Želechovice nad Dřevnicí,
tel.: 607 786 085, www.ekofarmazlin.cz
(jateční zvířata, minijatka)
Eko farma ZERLINA, Hážovice 2070,
Rožnov p. Radhoštěm, tel.: 731 216 911,
571 610 115, www.zerlina.cz (domácí
bio produkty z kozího mléka, faremní
prodej ze dvora, ekoagroturistika)