6 - Žijící skanzen v Jindřichovicích pod Smrkem

6 - Žijící skanzen v Jindřichovicích pod Smrkem

2 B
kraj liberecký
Letní tip na 2 hodiny
Dívčí Berušky
zapějí v kostele
Každé prázdninové úterý se po
celý den otevírají zájemcům jablonecké svatostánky: kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, kostel Dr.
Farského, kostel svaté Anny a kostel Povýšení svatého Kříže. Navíc
se v nich každý týden konají koncerty. Ten dnešní začíná v 17 hodin v kostele Povýšení svatého Kříže. Domácí dívčí skupina Berušky
přednese několik spirituálů, zazní
ale i vlastní tvorba. Příští úterý se
hraje v kostele svaté Anny; zazní
sólové varhanní skladby starých
mistrů a Biblické písně od A. Dvořáka.
Kostel Povýšení svatého Kříže, 17 hodin. Vstup zdarma
Letní tip na 1/2 dne
Lesní divadlo
láká na Sněhurku
Lesní divadlo Sloup zve dnes večer
na další ze série letních představení.
Od sedmi večer tu soubor Nopoď z
Nového Boru uvede zpracování známého příběhu o Sněhurce a sedmi
trpaslících. Vyplatí se přijet dřív a
projít si místní okolí. Romantické
lesní divadlo pro 2000 lidí zahájilo
provoz na Svatodušní neděli roku
1921. Divadlo postupně upadlo v
60. letech v zapomnění a bylo úplně
zdevastováno. Až v roce 2004 se podařilo vyzdít nové pódium, udělat
sedačky pro 250 diváků, ze skalních
chodeb vyvézt stovky metráků nánosů písku a provést zemní úpravy.
Lesní divadlo Sloup 23. července od
19.00. Vstupné 40/80 korun.
Letní tip na celý den
Kdo žije v jezírku
v Jindřichovicích?
Povídání o jezírkách a jejich důležitosti pro živé organismy aneb kdo
všechno žije v jezírku a jeho okolí.
Tak se jmenuje akce, která se koná
dnes od čtyř hodin odpoledne v Žijícím skanzenu v Jindřichovicích
pod Smrkem na Frýdlantsku. Radomír Studený z odboru životního
prostředí a zemědělství Libereckého kraje bude povídat o vhodné
tvorbě přírodních jezírek s přirozeným prostředím pro vodní organismy. Nebude chybět poznávání
vodních živočichů a jiné praktické
ukázky. Stojí za to vyrazit do Jindřichovic dřív a projít si jejich okolí nebudete litovat.
Žijící skanzen v Jindřichovicích pod
Smrkem, 16 hodin
Vystavte fotografie
na Rajče.net
Pokud do svého alba zařadíte
zajímavé fotografie zachycující
aktuální události ve vašem kraji,
mohou se objevit i v novinách.
Na stránce www.rajce.net si
založte zadarmo účet.
Další návody najdete na
www.navody.rajce.net.
liberecký
Adresa
OC Forum Liberec, MAFRA a. s.
Soukenné nám. 2/669, 460 01 Liberec 1
Regionální redakce
vedoucí: Jan Stránský
tel:. 478 636 111
fax: 488 123 222
» [email protected]
Regionální distribuce a marketing
Reklamace doručování: 225 555 566
vedoucí: Martin Novotný
tel.: 734 517 228
» [email protected]
Inspektor prodejní sítě
Walter Oberländer, mobil: 602 180 358
» [email protected]
Regionální inzerce
vedoucí: Renata Remešová
tel.: 488 123 311, fax: 488 123 666
» [email protected]
E-maily podle vzoru [email protected], @mafra.cz
PŘEDPLATNÉ 225 555 566
ÚTERÝ 23. ČERVENCE 2013
WWW.IDNES.CZ
Tryskáčem z Prahy
do Krkonoš? Snad
už za několik let
Pokud sežene investora, Vrchlabí vybuduje ve městě letiště s moderní dráhou,
s futuristickou budovou hangáru inspirovanou tvarem historického letadla,
s restaurací a ledem pro bruslení. Projekt navrhli studenti architektury.
VRCHLABÍ Vrchlabí chce mít do
konce roku 2014 nejen zbrusu
nový fotbalový stadion se třemi
hřišti a tribunou pro tři stovky diváků za 90 milionů korun, ale chystá
ještě jeden ambiciózní plán.
Od základu chce přebudovat
malé letiště s leteckou školou, ze
kterého se stane přistávací
prostor s moderní dráhou, futuristickým hangárem i místem pro
volný čas. Na místo větroňů by
tak nad Vrchlabím měla kroužit
třeba i dopravní letadla pro patnáct cestujících nebo soukromé
tryskáče.
„S vlastníkem letiště Aeroclubem České republiky jsme se o
tom začali bavit už před lety. A protože se kolem toho dlouho nic nedělo, řekli jsme si, že nějak musíme začít,“ vykládá starosta Vrchlabí Jan Sobotka.
Město oslovilo Stavební fakultu
ČVUT v Praze, aby pro Vrchlabí vytvořila návrh. Z více než deseti projektů vyšel jeden vítěz.
„Ukazuje se, že pokud by se udělala nová, zpevněná dráha, výrazně by to změnilo provoz celého letiště. Mohla by tu přistávat dopravní letadla až do pěti tun,“ uvažuje
starosta.
Hlavní budova hangáru a zázemí bude překryta membránovou
fólií, čímž vzdáleně připomene
konstrukci hradeckého autobusového nádraží. Někomu může tvar
budovy připomínat třeba vosu.
Student Pavel Jurčík se totiž inspiroval tvarem trupu historického letounu konstruktéra Louise
Blériota. Právě na takovém stroji
létal i proslulý průkopník české
aviatiky Jan Kašpar. „Chceme,
aby letiště mělo nevšední a něčím
typický tvar, který by si lidé zapamatovali a který by je nalákal, aby
se třeba přijeli jen podívat,“ říká
starosta.
Návrh nového letiště oceňuje i
Jiří Dodal, generální tajemník hlavního akcionáře letiště, kterým je
Aeroklub České republiky.
„Stavba zpevněné dráhy by pomohla všem, kteří tu létají. Současná travnatá plocha zcela nevyhovuje v momentě, kdy napadne sníh
nebo je hodně mokro. V takovém
případě musí být letiště mimo provoz,“ popisuje.
Pravidelná linka z Prahy
Novou plochu a moderní zázemí
by kromě místní letecké školy a vyhlídkových letů využily třeba společnosti napojené na cestovní
ruch, jako jsou skiareály a hotely,
dále pak velké podniky, jako je
místní Škoda Auto. Právě v takové
skupině by se mohl podle starosty
najít vhodný investor, kterého teď
radnice hledá.
Se svými soukromými letouny
by ve Vrchlabí mohla přistávat i
pražská smetánka. „Dokážu si dokonce představit, že by se na letiště zavedla pravidelná linka z Prahy,“ sní starosta.
Návrhy studentů měl pod dohledem docent stavební fakulty Miloš
Kopřiva.
„Dva nejlepší návrhy využívají
pro zastřešení hangárů membránovou plachtu, což je architektonicky efektní a zároveň laciné řešení.
Nejdůležitější je ale skutečnost, že
se studenti pokusili odpovědět na
otázku, zda se v této lokalitě uživí
jen samotné sportovní letiště,“ vy-
světluje Kopřiva. Škola došla k závěru, že by letiště mělo sloužit i
jako prostor pro trávení volného
času.
Součástí takového zábavného
terminálu by mohla být restaurace
a hotel a v zimě by zde vznikla ledová plocha na bruslení. „Studenti
navrhli také lezecké stěny, věž na
létání ve stavu beztíže, lyžování za
paraglidem, modelářské muzeum
a jiné atrakce. Propojení cestovního ruchu, zábavy a letiště vnímáme jako velmi zajímavou vizi,“ shrnuje učitel.
Úkolem Vrchlabských bude
nyní zajistit finance a rozvrhnout
etapy, ve kterých by letiště vznikalo. „Už jen ta dráha, která bude
stát zhruba 30 milionů, by stačila k
tomu, aby změna pozvedla letiště
o sto procent,“ odhaduje Sobotka.
Celý projekt radnice odhaduje
zhruba na sto milionů korun.
Ladislav Pošmura
Blériot inspirující Vítězný návrh letiště se inspiroval slavným
francouzským strojem, na němž létal Jan Kašpar.
Návrh studenta architektury
Pavla Jurčíka ve tvaru letounu
konstruktéra Louise Blériota.
Foto: archiv
Přání města Vrchlabská
radnice chce, aby letiště mělo
nevšední, něčím typický tvar.
Vyplaveným Rudníkem se hnala
vlna solidarity i z Libereckého kraje
Pomáhají těm, kteří jsou nejvíc
v nouzi. A nezapomínají na ně
„Ve vedení města jsou jen tři
lidé, práce na likvidaci škod a pomoc pro obyvatele však organizovali hodně profesionálně,“ tvrdí
Půta. „Po obci nebloudili žádní
dobrovolníci, všichni věděli, co dělat.“ Půta s úředníky si v Rudníku
udělali brigádu na „spláchnutém“
volejbalovém hřišti a v jednom vyplaveném domě.
chtějí nebo ne.“ Husův sbor se leLOMNICE NAD POPELKOU (ouš)
Myslet na vyplavené lidi nejen okatos spojil s Jednotou bratrskou v
mžitě po povodních, ale i měsíc
Rovensku pod Troskami a se sponebo půl roku po nich. A peníze
lečně vybranými penězi se dobroze sbírky neposílat na dobročinné
volníci rozjeli do Rudníku a do Hoúčty, ale rozdávat je přímo lidem
řína. Rozdělili tam asi dvacet tisíc
na místě pohromy.
korun. „Už při povodních v roce
Taková je filozofie dobrovolní2010, kdy jsme vyrazili do Hrádku
ků, nabalených na Husův sbor v
nad Nisou a Chrastavy, jsme dávaLomnici nad Popelkou. Naposleli peníze lidem, kteří je podle nás
dy pomáhali po červnových záplanejvíce potřebovali.“
vách v podkrkonošském Rudníku
Lomnickým dobrovolníkům
a v Hoříně u Mělníka.
svěřuje své peníze i Martin Mej„Šlo už o čtvrté postřík, Jaromír Štětina
V moderní
vodně, po nichž jsme
nebo novinář Josef Klípočítačové době
vyjeli do postižených
ma. „Jedna paní byla
se dá bleskově
obcí,“ říká Jana Tunybez sebe, když se dozjistit, co lidé
sová, jež k Husovu
zvěděla, že jí dáváme
v zatopených
sboru patří. Podle ní
peníze právě od Pepy
oblastech
se pomoc pro vytopeKlímy,“ prozrazuje Tupotřebují nejvíc.
ná území změnila k
nysová.
nepoznání.
Po posledních po„Při záplavách na Moravě v
vodních v Hoříně potkal Jaluška
roce 1997 byla ještě hodně chaoticmatku čtyřletého dítěte, která praká,“ upozorňuje Tunysová. „Jen
covala na odstraňování škod čtyři
málokdo měl mobil a internet. Nedny.
existovaly sociální sítě, na nichž
„Alešovi se zdálo, že už nemůže
se teď domlouvají hlavně mladí
dál. Tak vytáhl nějaké peníze a
lidé. Náš lomnický farář Aleš Jalušřekl jí, ať si udělá radost a jede si
ka vzal prostě motorovou pilu, peza ně koupit něco sobě nebo svéníze a odjel do Bruntálu a do Troumu dítěti,“ připomíná Tunysová
výhody osobního kontaktu s oběťbek.“
V moderní počítačové době se
mi záplav.
dá například bleskově zjistit, co
Na ženu, které Husův sbor polidé v zatopených oblastech potřemohl po bleskové povodni ze srpbují nejvíc.
na 2010, myslel farář i dlouho po„Nehromadí se tuny materiální
tom. „Telefonoval jí před Vánoci,
pomoci, která se nakonec ukáže
aby zjistil, jak se má a aby věděla,
jako zbytečná,“ tvrdí Tunysová.
že nám její osud není lhostejný,“
„Dárci dnes mohou poslat fotograpoznamenává Tunysová. „Stejně
fii věcí, které nabízejí a lidé z postitak nezapomeneme ani na lidi z
žených obcí jim odpoví, jestli je
Rudníku a z Hořína.“
RUDNÍK, LIBEREC Vyplavená podkrkonošská obec Rudník leží už sice
v Hradeckém kraji, ale je už tak trochu i liberecká. Po červnové potopě k resuscitaci Rudníku přispěly
lidé z Turnova, Doks, z krajského
úřadu v Liberci nebo z Lomnice
nad Popelkou.
„Ze začátku se mi chtělo brečet,
když jsem viděl, kolik jednotlivců,
kolektivů, firem a obcí nám chce
pomoci,“ říká tajemník z rudnické
radnice Jiří Jirásek. „Za nějaký čas
jsem si zvyknul, ale i tak je úžasné,
jak se Češi dokážou v nouzi semknout. Jeden chalupář nám přinesl dvacet tisíc korun hned druhý
den po povodni.“
Rudník zatím dostal od dárců
zhruba čtyři a půl milionu korun.
Škody po bleskové záplavě jdou
ovšem do desítek milionů korun.
Voda poškodila 130 domů. „Další
peníze nám však ještě přijdou,“ podotýká Jirásek.
V Roudníku odstraňoval povodňové škody například liberecký
hejtman Martin Půta. Dorazil tam
asi se čtyřiceti úředníky. „Liberecký kraj poslal do Rudníku sto tisíc
korun. Stejnou částku dostala
obec od Doks,“ uvádí Půta. „Z
obcí, postižených červnovými záplavami, leží Rudník k Libereckému kraji nejblíž. Z Jilemnice je to
tam jen dvacet kilometrů.“
Podle Půty postihla Rudník podobně blesková povodeň jako v
roce 2010 Frýdlantsko a Chrastavsko. Hejtmana příjemně překvapilo, jak si obec se záplavami poradila. V Rudníku žije zhruba 2200 lidí.
Čtvrt milionu věnoval Turnov
Turnov věnoval Rudníku dokonce
čtvrt milionu korun. „Sto tisíc korun jsme tam doručili ještě dřív,
než je schválilo městské zastupitelstvo,“ prozrazuje turnovský místostarosta Otakar Špetlík. „Obvolal
jsem jen jeho členy, abych se ujistil,
že s darem pro Rudník souhlasí.“
Dva dny po povodni vezl Špetlík
do Rudníku důležité věci. Domluvil se s tajemníkem Jiráskem, co
obec nejvíc potřebuje a obvolal
turnovské firmy. Zaměstnanci ve
firmě Grupo Antolin se složili na
Povodeň v podkrkonošském
Rudníku.
Foto: anves.rajce.idnes.cz
balené vody, Ontex poslal do Rudníku dětské pleny a role papírových utěrek. Z Turnova putovaly
do vyplavené obce také kolečka, lopaty, rýžová košťata či pracovní rukavice.
V Turnově běžela sbírka agentury PodNos. Zahrnovala i dobročinný koncert a vynesla více než 38 tisíc korun. „Zdá se, že mezi Turnovem a Rudníkem vznikne přátelství,“ prozrazuje Špetlík.
Turnov pozval vedení Rudníku i
na červencovou tiskovou konferenci, aby novináři z Libereckého kraje věděli, jaká pohroma na podkrkonošskou obec udeřila. „Vyprávěli, jak ještě ve dvě v noci vypadalo
všechno v pohodě, a pak se Rudníkem prohnala třímetrová vlna,“ poznamenává mluvčí turnovské radnice Radek Drašnar. „Tajemníka
voda uvěznila na radnici.“
V Rudníku zanechala charitativní otisk také Lomnice nad Popelkou. Lidé, sdružení kolem Husova sboru, se poradili s tajemníkem, vybrané peníze věnovali asi
sedmdesátileté paní, která se po
povodních ocitla v ve velmi těžké
situaci.
„Dělali jsme to tak i před třemi
lety po povodních v Hrádku nad
Nisou,“ říká Jana Tunysová, jež je s
Husovým sborem spojená. „Tentokrát jsme mohli do pomoci zapojit
i děti z lomnické školy. Namalovaly pro obyvatele Rudníku sluníčka.
Báli jsme se, aby to vyplavení lidé
nebrali jako hloupost, ale nakonec
byli z dětských obrázků nadšeni.“
Miloslav Lubas
Husův sbor v Lomnici organizuje pomoc pro vytopené