3 - Obec VEDROVICE
Transkript
3 - Obec VEDROVICE
ČERVENEC 2013 3 VYDÁVÁ VYDÁ OBECNÍ ÚŘAD VE VEDROVICÍCH Stáří není zkažené mládí, ale přirozená životní etapa, která má smysl. S l č Společenská ká k kronika ik Kulturní Kalendář Výstavy v muzeu Radnice informuje S Sportování á í pro zdraví i radost Archeostezka Školkaři a školáci Klub důchodců Leskoun ve fotografii Mateřské centrum Památný strom VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 Slovo starosty patra v muzeu pro méně pohyblivé spoluobčany a ostatní návštěvníky. V rámci vlastní režie by se mělo v letošním roce rozšířit veřejné osvětlení v nové zástavbě, směrem na Kubšice. Toto se bude realizovat v době, kdy se bude v této části obce pracovat na kanalizaci. Současně by se měl pro tuto oblast také rozšířit obecní rozhlas o jeden amplion. Ve fázi přípravy stavebního řízení se nachází rozšíření veřejného osvětlení v části směrem od Melkusových ke Kočárovým. Také zde bychom chtěli projekt dodělat v době, kdy se bude pracovat na budování kanalizace. Na podzim by měla proběhnout kolaudace stavebních úprav na garážích OÚ. V současné době probíhá oprava střechy, dokončuje se oprava fasády a proběhne realizace elektropřípojky, včetně nové elektroinstalace. V příštím roce by se měly dokončit terénní úpravy v okolí objektu. Pro rok 2014 je v plánu zateplení Mateřské školy a Kulturního domu z dotací od Státního fondu životního prostředí, které jsme získali již nyní. Všechny organizační a projektové záležitosti jsou téměř vyřízené. Vzhledem k výši spoluúčasti obce na oba projekty se ovšem rozhodneme až na základě skutečné výše úvěru, který budeme platit za stavbu kanalizace, abychom zvládli ještě další. Po ukončení stavby kanalizace a vodovodu se samozřejmě zaměříme na opravu komunikací a chodníků. Doufáme také, že se nám podaří získat zájem Jihomoravského kraje na opravě průtahu obcí, který je v jeho majetku a v rámci toho také na realizaci chodníků kolem něj. Vážení spoluobčané, rok je za svojí polovinou a máme tady prázdniny. Je čas odpočinku a dovolených. Doufám, že si každý z Vás dokáže oddechnout od běžných pracovních starostí a načerpá nové síly. Nejdůležitější stavba roku (stavba kanalizace) se nám konečně dostala do obce a s ní se rozběhne také rekonstrukce vodovodu. Jak jsem již v minulém zpravodaji řekl, bude to především o práci a jistě také o nepořádku a rozkopaných ulicích. Stále věřím, že všichni projevíme dostatečné množství trpělivosti, abychom se dočkali úspěšného dokončení stavby, čistých komunikací a přeložení některých chodníků. Během letních měsíců nás čeká opět několik sportovních a kulturních akcí, které budou ve dnech 7. – 8. září uzavírat Rozmarýnové hody. Přeji všem pořádajícím spolkům, aby jim vyšlo především počasí a přišlo hodně návštěvníků. Vedrovické chase přeji, aby ve svém středu našli svého prvního a posledního stárka a stárkovou, kteří by se ujali organizace hodů. Zvu tedy tímto všechny domácí, ale také přespolní, do Vedrovic za kulturou a sportem. Váš starosta Richard Janderka Radnice informuje Projekty obce Vedrovice v roce 2013 Mimo stavby kanalizace a vodovodu v obci se budou v letošním roce realizovat také další projekty, které byly nějakým způsobem podpořeny dotací. V současné době již probíhá projekt „Modernizace vývařovny MŠ – I. etapa“. Do 19. srpna by měly proběhnout v kuchyni Mateřské školy stavební úpravy, jejichž součástí je výměna obkladů a dlažby, nové rozvody elektroinstalace, plynu, odpadů a vody tak, aby bylo vyhověno hygienickým požadavkům, které na nás byly již delší dobu ze strany Krajské hygienické stanice kladeny. Na tento projekt se podařilo získat z dotačního programu „Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje“ pro rok 2013 finanční dotaci ve výši 134.500,– Kč, při celkovém rozpočtu rekonstrukce 465.000,– Kč. Další finanční dotaci z Jihomoravského kraje se letos podařilo získat na zkvalitnění služeb a propagaci Turistického a informačního centra Vedrovice, které funguje od roku 2012 v našem muzeu. Z celkové dotace 37.000,– Kč bude zabezpečen provoz TIC v letní sezóně, proběhne zkvalitnění webových stránek muzea, doplní se vybavení a propagační materiál. Třetí dotací, kterou v roce 2013 poskytne Jihomoravský kraj, je finanční pomoc na pořízení výstroje a výzbroje pro SDH Vedrovice ve výši 20.000,– kč. Určitě jsme v tomto dotačním programu očekávali větší objem peněz pro naše hasiče, ale vzhledem k celkovému krácení dotací JmK, jsme rádi alespoň za tuto sumu. Malým, ale pro mnohé důležitým projektem je „Schodišťová sedačka v Muzeu a informačním centru Vedrovice“. V rámci 8. výzvy MAS Živé pomezí Krumlovsko-Jevišovicko jsme ze Státního zemědělského intervenčního fondu, program Rozvoje venkova, získali dotaci ve výši 92.000,– Kč na instalaci schodišťové sedačky, která umožní lepší dostupnost prvního Richard Janderka, starosta obce Stavba kanalizace a vodovodu Stavba tlakové kanalizace se nám konečně dostala do fáze, kdy její realizace již probíhá v obci. Každý je v očekávání, kdy že už se bude kopat před jeho domem a jak bude vše dále probíhat. Jsem přesvědčen, že organizace stavby ze strany zhotovitele je na takové úrovni, aby se každý občan včas dozvěděl informace, které mu sdělí stavbyvedoucí osobně. Na posledním kontrolním dnu, který proběhl ve čtvrtek 11. července, byly aktualizovány termíny výstavby. Probíhá výstavba hlavních řadů kanalizace ve Vedrovicích a Kubšicích. V rámci plánování prací je stále aktualizován harmonogram výstavby, který bude pro Vaši informaci k dispozici na úřední desce ve vestibulu Obecního úřadu 2 Stavba vodovodu a kanalizace VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 a na webových stránkách. Naleznete zde časový rozpis prací podle ulic a orientačně se dozvíte, kdy bude výstavba před Vaším domem. Od září bude průběžně probíhat instalace domovních šachet a realizace přípojek od hlavního řádu. Pro připojení gravitační přípojky od domu k šachtě budou všichni včas vyzváni tak, aby mohlo postupně docházet ke spuštění tlakové kanalizace. Znovu připomínáme, že součástí projektu tlakové kanalizace je také čerpací šachta a její vystrojení. Občan si tedy zajišťuje pouze gravitační přípojku k této šachtě a s tím spojené náklady. Proto bychom rádi upozornili ty občany, kteří nejsou stále rozhodnuti o instalaci šachty, na skutečnost, že pokud nebude instalovaná šachta při stavbě kanalizace, bude si tuto šachtu hradit v plné výši (cca. 50.000 – 60.000,– Kč) majitel nemovitosti, který se bude v budoucnu chtít připojit ke kanalizaci. Je tedy na místě zvážit, zda si nechat instalovat šachtu zdarma nebo nechávat tuto záležitost na později a platit za to!? Vodovod bude v rámci rekonstrukce nahrazen novým a s ním také nové přípojky. Většinou se budou realizovat ve stejném výkopu s přípojkou kanalizace. Proto je potřeba počítat s možnou změnou jejího vedení, proti té původní. Tam, kde již proběhlo zaměření přípojek kanalizace a vodovodu projektantem, je již majitelů nemovitostí jejich vedení známo. Materiál pro přípojky vodovodu a kanalizace bude možné získat za výhodnou cenu od zhotovitele stavby, tj. firmy EVT Stavby s. r. o., Svitavy, které bude zprostředkováno přes Obecní úřad. V současné době probíhá poptávka tohoto materiálu. Po upřesnění cen, budou všichni informováni občasníkem a také rozhlasem. V případě jakýchkoliv dotazů jsme Vám dispozici na telefonu, emailu nebo osobně. Výsledky soutěže „ Nejlépe opravená kulturní památka JMK v roce 2012 “ Richard Janderka, starosta obce Soutěž „O nejlépe opravenou památku Jihomoravského kraje roku 2012“ Jak jsme již několikrát od května dávali ve známost, úspěšně instalovaná replika větrného kola byla přihlášena do soutěže „O nejlépe opravenou památku“, kterou každoročně vyhlašuje Jihomoravský kraj pro památky opravené za pomocí finančního příspěvku kraje v předešlém roce. V našem případě kraj přispěl částkou 50.000,– Kč. Výběrovou komisi jsme dostatečně zaujali a naše technická památka Větrné kolo ve Vedrovicích postoupila do hlasovacího kola soutěže „Nejlépe opravená kulturní památka Jihomoravského kraje v roce 2012“, v kategorii „Velké stavby“. Hlasování formou SMS probíhalo od 1. května do 24. května 2013 a naše Větrné kolo se umístilo se 183 hlasy na sympatickém 5. místě ve své kategorii. Děkujeme všem, kdo poslal hlas! pořadí v kategori i soutěžn í číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 12 20 1 7 24 18 6 15 10 obec 1. kategorie velké stavby Chvalatice Stálky Blansko Černovice Vedrovice Rudice Černá Hora Rajhrad Drnholec 10 11 12 13 14 15 13 3 2 4 8 32 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 22 16 25 17 29 21 11 9 19 23 31 27 30 PS: V letních měsících by se měla upravit brzda kola tak, aby při částečném odbrzdění, které způsobuje slabý vítr, nedocházelo k vrzání. 3 počet SMS 1361 1023 661 577 183 153 73 73 58 Lomnice Brno Brno Březí Dambořice Znojmo kostel Nalezení sv. Kříže kostel Nanebevzetí Panny Marie zámek fara větrné kolo interiér větrného mlýna kaple sv. Rodiny interiér jižního křídla prelatury Stará radnice střecha kostel Navštívení Panny Marie vila Tugendhat Barešův dům – Marešova 12 fara střecha kostela sv. Martina oprava krovů a střechy zámku 2. kategorie díla výtvarného umění Tetčice Rosice Velké Bílovice Rousínov Zaječí Šardice Drnholec Dambořice Sobotovice Tišnov Znojmo Veselí n/M Znojmo kříž arkády zámku litinový kříž oltář v kostele sv. Filipa a Jakuba socha sv. Jana Nepomuckého výmalba kaple budovy rezidence strop ve Staré radnici náhrobky na židovském hřbitově kamenný kříž boží muka Pieta na Mikulášském náměstí socha sv. Jana Nepomuckého nástěnné malby v budově MěÚ 411 297 21 16 16 9 7 5 5 5 3 2 2 poklona od Jelenova mlýna hřbitovní zeď a brána kapličky č. 5 a 6 na Sv. kopečku poklona sv. Fr. Xaverského v zám. parku 60 25 8 1 2 3 3. kategorie drobné stavby 28 Vranov n/D 5 Bulhary 14 Mikulov 4 26 Veselí n/M celkem zasláno 5 155 SMS OÚ Vedrovice název památky 58 18 12 5 3 2 3 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 Velikonoce a soutěž O nejkrásnější kraslici 2013 Tak jako v loni se příznivci tvoření zhostili úkolu vyrobit tu nejkrásnější kraslici, která v soutěži zvítězí. Od začátku března mohli zájemci nosit své výtvory do muzea, kde se kraslice evidovali do soutěže. Technika nebyla udaná, takže se sešla celá řada nápadů, jak kraslici ozdobit. Měli jsme čtyři kategorie, od těch nejmenší až po dospělé. Týden před Velikonocemi se konala výstava sesbíraných kraslic a lidé se mohli přijít podívat. Po Velikonocích se vyhlašovaly výsledky soutěže. Ale díky malému zájmu jsme nakonec obdarovali všechny zúčastněné, takže nikdo nemusel být smutný. a jaký význam a rozsah hradisko mělo. Díky však těžbě kamene se rysy kopce Leskoun výrazně změnili a vzalo za své i rozsáhlé hradisko. Dnes můžeme obdivovat jen nepatrné známky valu a pozůstatky po záchranných výzkumech archeologů. Vycházky se zúčastnila obrovská skupina lidí, kterou jsme dle požadavků na bezpečnost v prostorách kamenolomu museli rozdělit na skupiny. Někteří museli na výklad počkat a krátit čas v prostorách vyhrazeného parkoviště. Doufáme, že se ale dozvěděli informace, které jim význam Leskounu přiblížili. O výzkumu pana Parmy se mnozí mohli dočíst i v čtrnáctideníku Zrcadlo. Třeba se tato vycházka po domluvě bude opakovat. Módní přehlídka s trendy na jaro – léto 2013 Již jednou se konala módní přehlídka v KD ve Vedrovicích a tak jsme chtěli na tuto akci navázat s další. Oslovila jsem firmy Cykloservis Pavel Novotný z M. Krumlova a Romanu mladou módu a XXlady také odsud. Spolupráce byla báječná. Nejtěžší bylo jen sehnat ty správné modelky a modely. To se ovšem také podařilo a přehlídka se mohla konat. Diváci se dostavili 26.4.2013 na večer do KD a shlédly docela profesionální show. Všichni si určitě aspoň něco vyhlédli do svých šatníků. Zastoupena byla společenská móda, vycházková, volnočasová a sportovní napříč generacemi. Všem, kteří se příprav účastnili, vřele děkuji a těším se na další show. Odborná vycházka na kopec Leskoun s panem Mgr. Parmou Ve spolupráci s Městským muzeem v Moravském Krumlově, hlavně s paní Mgr. Hanou Prymusovou, jsme domluvili a uskutečnili odbornou vycházku s výkladem na kopec Leskoun 14.4.2013, kde se v pravěku rozprostíralo významné hradisko. Pan Mgr. David Parma z Ústavu archeologické péče v Brně nám odkryl tajemství, jak zde lidé pravděpodobně žili 4 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 Slet čarodějnic a čarodějů Bylinky v naší zahrádce Na přelomu dubna s květnem jsme se opět ocitli v moci tajemných sil a mohli si zařádit na čarodějnickém sletu v muzeu na dvoře. Pro děti s rodiči tu byl připraven bohatý program her, kde nechybělo ani opékání špekáčků. Děti se těšily na skákání v pytli, slalom mezi kuželkami, perníčky a vyrábění čarovné tašky a mnoho dalších. Ještě na jaře jsme stihli připravit pro zájemce o bylinky přednášku s prodejem 25.5.2013. Zapojili jsme místní Zahradnictví Jan Kopetka, jehož odborníci nám podali vyčerpávající informace o běžných bylinkách ale i těch exotických a zde méně známých. Škoda, že nám nepřálo více sluníčko a bylo chladno. K občerstvení nechyběl čaj z máty peprné, takže jsme se trochu zahřáli. Doufáme v další spolupráci a tímto můžeme předběžně pozvat na další přednášku na téma trvalky v našich zahradách. Malování na chodník pro ZŠ a MŠ Vedrovice Výstava starých hraček z dětství Po domluvě s paní ředitelkou jsme pro děti připravili na dopoledne 19.6.2013 malování na chodník křídami. Děti se nadšeně pustily do přichystaného tématu moje nejoblíbenější hračka a za chvíli se chodník hemžil panenkami, auty, loděmi, kočárky, medvídky a mnoha dalšími hračkami. I když pálilo sluníčko, hezky jsme se výtvarně vyřádili. a lidových výšivek Hned po tom, co jsme oslavili Velikonoce, jsme se dívali zase dále, co bychom lidem ukázali na oslavu Dne obce Vedrovice. Nápadů bylo mnoho. Nakonec jsme se přiklonili k tématu hraček a jako bonus k tomu dali i výšivky. Vyhlásila se výzva, aby lidé donesli své hračky z dětství a výšivky k zapůjčení na výstavu. Nejprve se dlouho nic nedělo, ale potom naši příznivci nezklamali a přece se výstava mohla uskutečnit. Trvala ode dne obce až do konce května a přišlo se podívat opravdu velké množství lidí. Tímto bych chtěla všem poděkovat za přízeň a pomoc při uskutečnění výstavy. Všichni jsme si nostalgicky zavzpomínali. Bc. Hana Kolegarová za Muzeum a informační centrum Vedrovice 5 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 Kalendář akcí Červenec 6.7. 11.7. 27.7. PEDÁL zve cyklisty Zájezd důchodců – Lednicko-Valtický areál Hasičské závody Výstava loutek Jiřího Lišky Hudební škola Yamaha, školní rok Srpen 3.8. 7.8. 2012/2013 Letní karnevalová noc Seniorská středa S koncem června jsme oslavili v Mateřském centru Čtyřlístek konec školního roku Hudební školy Yamaha. Děti dostaly vysvědčení, připili jsme si „šampaňským“, zazpívali si a zatančili. Program „První krůčky“ úspěšně funguje ve Vedrovicích již třetím rokem. Pokud bude dostatečný počet zájemců, rádi zahájíme i rok čtvrtý. :-) Program „První krůčky“ je určen pro děti od 18 měsíců do 4 let. V hodinách zpíváme jednoduché písně, hrajeme na rytmické hudební nástroje, posloucháme skladby, vyprávíme si, děláme pohybové a rytmické hry a to vše doplňujeme výtvarnými či pracovními činnostmi. Hodinami nás provází Méďa a chobotnice Jája. Děti si zvykají na kolektiv a navazují přátelství se svými vrstevníky. Pro ty, kteří budou mít zájem, bude začátkem školního roku 2013/2014 ukázková hodina zdarma. Vše se zavčas dozvíte prostřednictvím rozhlasu, plakátů či letáčků. Více o Hudební škole Yamaha najdete na internetových stránkách: http: //www. yamahaskola. eu/ Září 2. 9. Vítání prvňáčků 4.9. Seniorská Středa 7.,8. 9. Tradiční Rozmarýnové hody Výstava PAMĚŤ VEDROVIC Říjen 2.10. Seniorská středa 4.10. Literární večer v MUZEU 28.10. Vzpomínka vzniku republiky Listopad 6.11. Martinské hody 15.11. Lampionový průvod s ohňostrojem 22.11. Večer pro důchodce Anna Lišková Prosinec 4.12. Mikuláš naděluje Poslední leč myslivců 11.12. Seniorská středa 20.12. LADOVY VÁNOCE 31.12. Silvestrovská zábava Děkujeme všem, kteří s obětavostí a dobrovolně připravují kulturní, sportovní i vzdělávací akce. Výčet akcí není úplný, o to více se těšíme na další. Cvičení JOGY přerušily prázdniny, v září se opět cvičí i medituje. Druhá zleva je joginka a terapeutka Helena Jiřičková, která za námi dojíždí z Brna. 6 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 Jak jsem se vydala do Grazu… Dříve jsem občas nesměle přemýšlela o tom, že bych chtěla někam na delší dobu vycestovat… Říkala jsem si: Bylo by fajn naučit se konečně mluvit německy, když už němčinu nějakých pár let studuju. Ale neměla jsem odvahu. Až do teď. Naskytla se mi možnost odjet na studijní pobyt do Rakouska. Věděla jsem, že kdybych toho nevyužila, vyčítala bych si to. A tak jsem vycestovala na jeden semestr do Grazu. Graz je druhé největší město Rakouska. Žije tu kolem 300 000 obyvatel. Kromě rodilých Rakušanů tu potkávám také mnoho přistěhovalců. Centrum města je zapsáno na Seznamu světové Uhtrurm, dominanta Grazu ho dědictví UNESCO. Prvních 14 dní pro mě bylo dost stresujících. Musela jsem toho spoustu vyřídit a zařídit. Nejhorší bylo, že jsem měla pocit, že téměř nikomu nerozumím. Mírně se mi ulevilo, když se mi svěřila studentka z Německa, že také nerozumí. Vtipkovaly jsme, že v Německu se mluví německy, v Rakousku rakousky a v Grazu štýrsky. :-) Abych „zapadla mezi místní“, přivezla jsem si s sebou kolo. Na kole jezdí úplně každý. Všude je celkem rovinka, takže to není náročné a navíc je to rychlejší a samozřejmě i levnější než městská hromadná doprava. Školu mám od bytu zhruba 4 km. Kdybych jela MHD, musím jít na autobus, přestoupit na „šalinu“ a pak ještě dojít kousek ke škole. A tak podle nálady střídám kolo s pěší chůzí Plavba po Dunaji :-) Škola je zde pro mě mnohem volnější než na Masarykově univerzitě. Funguje tu úplně jiný systém rozvrhu. Nemám rozvrh stejný každý týden, jako je tomu v ČR. Každý předmět je vypsán na určité dny. Takže se snadno stane, že jeden týden mám například hodinu němčiny v pondělí od 8:15 do 9:45, další týden ve čtvrtek od 14:00 do 15:30 a nakonec ji třeba celý týden nemám. Také v základní škole, kam chodím na praxi za žáky do 2. B, je trochu jiný způsob výuky. Škola je dvoujazyčná. Vyučuje se angličtina i němčina, protože se zde učí také děti přistěhovalců. Děti mají lavice umístěné do čtverce. Obvykle mají 4 vyučovací hodiny denně. Když vypracují zadanou úlohu, mohou si samy zvolit, co chtějí dělat. Mají zde i hodiny náboženství. Někdy mají na tabuli napsány úlohy do různých předmětů, na kterých Praxe by měly pracovat dvě vymezené vyučovací hodiny. Když žák nějakou z úloh splní, podepíše se pod ni a začne pracovat na další. Vždy o velké přestávce si jdou děti hrát na hřiště. Paní učitelka říkala, že venku tráví přestávku i v zimě. Ve třídě zůstávají pouze, když prší. Děti paní učitelce tykají a oslovují ji jménem. Kromě paní učitelky je ve třídě několikrát za den i učitel angličtiny, který si k sobě volá děti individuálně a neustále na ně mluví anglicky. I mimo výuku. Když paní učitelka něco příliš neovládá, přizve si k sobě jinou paní učitelku. Takže najednou jsou v jedné třídě i tři učitelé. Zdejší vysoká škola Kirchliche Pädagogische Hochschule se o nás Erasmus studenty (dvě Češky, dvě Maďarky, jednu Němku, jednoho Bulhara, tři Turkyně a jednoho Turka) stará hezky. Snaží se, abychom Rakousko co nejvíc poznali. Provedli nás centrem města, byli jsme v čokoládovně Zotter, navštívili jezero Thalersee, poznali jsme krásné kostely v okolí, strávili dvě noci ve Vídni, plavili se po Dunaji a poznali krásnou oblast Wachau. Tak se mi občas stane, že večer padnu unavená do postele a těším se, jak si konečně odpočinu od němčiny. Zavřu oči, uvolním se, jenže ouvej! Hlavou se mi začnou honit všelijaká německá slovíčka a fráze… Ale nakonec přece jen vždy spokojeně usnu. :-) Myslím, že někam vycestovat na delší dobu je dobrá zkušenost. Jen ten jeden semestr není až tak dlouhá doba, abych se nějak výrazně zlepšila. Aspoň jsem se zbavila ostychu z mluvení. Takže pokud můžete, vycestujte! :-) Anna Lišková 7 Erasmus parta VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 LESKOUN – srdeční záležitost vedrovických občanů Kopec Leskoun byl dobýván již od roku 1915. Od té doby se také tradují STŘETY ZÁJMŮ, které měly v průběhu let různé podoby. V našem archívu máme dokumenty z nesčetného množství jednání zúčastněných stran. V době, kdy Leskoun nenávratně zmizel, nastal boj o Vlčí horu, o ukončení rozšiřování těžebních prací. Šlo o definitivní hranici těžby. Jednání byla náročná, mnohdy konfliktní. Majitelé kamenolomu se střídali a výsledky jednání byly stále v ohrožení. Vše dopadlo jak dopadlo. Poněvadž obec Vedrovice je mimo katastr, kde probíhá těžba, není již obec v současné době účastníkem řízení ve věci zachování dané lokality. Otiskujeme článek archeologa pana Davida Parmy, který vedl nedávnou vycházku na Leskoun. Také fotografie ukazují na postup „ZKÁZY“ Leskouna. Prosíme občany, kteří mají fotografii z vrcholu Leskouna. U zeměkoule se fotili celé rodiny. Rádi bychom rozšířili archiv veškeré dokumentace týkající se této vzácné lokality, která je bohužel poznamenaná obchodními zájmy, které vítězí. AGi 8 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 Paměť Vedrovic O letošních hodech se uskuteční v muzeu výstava ava PAMĚŤ VEDROVIC. IC. Fotografie a dokumenty ntyy ze všech oblastí života ta určitě vyvolají vzpomínky ky dříve narozených a budou u zajímavé i pro mladou u generaci. Těšíme se naa vaši návštěvu. 9 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 ČERVEN Školkaři a školáci 10 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 Zprávy ze základní školy… Ať žije Kocourkov! Návštěva z Podyjí 22. dubna 2013 Každá země má svůj „Kocourkov“, stejně jako každý národ má své hlupáky. Tak se jim pojďme zasmát! Sláva! Ať žije Kocourkov! Kdo může za zkázu města Kocourkova? Dva bývalí starostové putovali světem, vyprávěli úsměvný příběh a chtěli, aby lidé rozsoudili jejich při. Hrálo se o hlouposti. Příběh nás pobavil a zároveň poučil… 17. dubna 2013 Ve středu 17. dubna jsme uvítali návštěvu z národního parku Podyjí… Víte že, NP Podyjí je nejmenší ze čtyř našich národních parků? Víte, jaký obrázek ve svém znaku má? Čím je území NP tak výjimečné, že je nutné ho chránit? Paní Svatoslava Holubová nám vyprávěla o mimořádně zachovalém kaňonovitém údolí se sráznými stěnami, meandry (zákruty), stržemi a také loukami, lesostepmi s teplomilnými rostlinami a rozmanitými živočichy, o vlivu lidí na přírodu a proč je nutné přírodu chránit. Slíbili jsme si, že si NP Podyjí prohlédneme na podzim zblízka na vlastní oči… Slet čarodějnic a hejkalů 30. dubna 2013 Strašidla opět po roce ožila a ovládala mocná kouzla pohledem změní člověka špatného v dobrého, lektvarem potrestá zlo v příšeru, bylinkami pomůže lidem od trápení, mastičkami ke zdraví, kráse a mládí… Zkrátka sešli se hodní čarodějové a hejkalové, kterým není lhostejné trápení a starosti lidí… Hrály se také strašidelné pohádky, trénovaly se dovednosti, rozum a bystrost, cvičila se rychlost, svaly a vytrvalost. První pomoc 19. dubna 2013 „Zdraví není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví není ničím.“ Málokdo se obejde bez pomoci druhých. Lidé si pomáhají při práci, učení i v osobním životě. Asi nejdůležitější je pomoc při úrazech a haváriích. Na rychlosti a obratnosti zachránců totiž závisí lidské životy. Lenka Došková nám vysvětlila a ukázala, jak ošetřit poranění kosti, odřeninu, poranění teplem a chladem a krvácení. Vysvětlila nám, co udělat při záchvatu a mdlobě. Poučila nás, jak sami můžeme předcházet zraněním a úrazům. Ukázala nám, jak je důležité chránit si své zdraví. Být opatrný, jednat s rozvahou a používat ochranné věci (přilbu, helmu, brýle…) při sportu a práci je jedna z věcí, které pomáhá chránit naše zdraví… Krumlovsko-rokytenské slepence aneb Království kosatců 6. května 2013 Už to všude kolem kvete, je to krása, je to nádhera… Šestého května jsme se vydali na odpolední výšlap do kosatcového království u Mariánské kapličky. Kosatců jsme našli strašně málo, ale viděli jsme mochnu, kokořík, česnáček, koniklec, snědek, šeřík, svízel, pryšec, starček, petrklíče, lilie zlatohlavé v rozpuku, mraveniště, slepencové skály kolem řeky Rokytné a malý a velký vodopád. Plnili jsem úkoly, trénovali „ŠTRONZO“, zpívali písničky, šeptali v kapličce, mávali Ivetě a jeli společně vlakem. 11 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 Den matek Naštěstí k princeznině nápravě nejvíce pomohli ti, kterým nebylo lhostejné, jaká princezna je, její nejbližší… 16. května 2013 „Co to kreslím pastelkami? Zatím je to tajné, mami. Co to bude? Srdce, víš. Dostanou je mámy všude, a ty také – uvidíš!“ Přáli jsme maminkám básničkou, písničkou, tancem i pohádkou v sokolovně ve Vedrovicích v den jejich svátku… Sportovní trojboj 25. května 2013 „Štěstíčka“, „Marfušky“, „Zimní děvčata“, „Dva bratři“, „Papoušci“, „Čuníci“, „Prochymedi“, „Dvojčata“, „Sedmdesátkypětky“, „Barvičky“, mladší i starší, hráli čtyřhodinovou přehazovanou, ringo a stříleli na koš na víceúčelovém hřišti ve Vedrovicích v sobotu odpoledne 25. května 2013. Odměnou nám byl sladký dort, zážitek ze sportovního odpoledne a potlesk diváků. Smlsli jsme si na koláčcích a neodradilo nás špatné počasí. Vyhráli „Štěstíčka“ a „Čuníci“. Hasičské cvičení 17. května 2013 „Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán,“ říká staré přísloví. Požáry dovedou způsobit obrovské škody, proto se pro boj s ohnivým živlem cvičí hasiči. A jedno takové cvičení jsme mohli shlédnout na vlastní oči. Čtyři záchranné sbory z okolí „zasahovaly“ při fiktivním požáru a „zachraňovaly“ ohrožené lidi na naší škole a obecním úřadě ve Vedrovicích… Hasič pan Josef Janšta nám pak trpělivě o cvičení, úloze hasičů a jejich vybavení povídal… Hudební pohádka 29. května 2013 Trochu jinou pohádku „O červené řepě“ jsme si poslechli my prvňáci a druháci v mateřské škole… Ovoce do škol Projekt spolufinancovaný z prostředků Evropské unie 1. června 2013 Naše škola se účastní již čtvrtým rokem projektu „Ovoce do škol“, v rámci kterého je dětem 1. – 5. ročníku základních škol zdarma dodáváno čerstvé ovoce a zelenina. Projekt pomáhá vytvářet správné stravovací návyky u dětí, bojuje proti dětské obezitě a přispívá ke zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny u dětí. Pomáhá chránit zdraví dítěte a zvyšuje jeho imunitu. Děti v kolektivu svých spolužáků zkonzumují ovoce a zeleninu, které by zřejmě jinak nekonzumovali. Více informací o projektu na : www. ovocedoskol. szif. cz Jak se krotí princezna Jahodový pohár, 28. ročník, 20. května 2013 Nikdo si nemůže dělat co chce a nic neumět a nechtít se nic naučit je dokonce směšné. O tom se přesvědčila princezna, jejíž tatínek král rád splnil každé její přání a rozmar. turnaj ve vybíjené a fotbale žáků 1. – 5. tříd základních škol 31. května 2013 Naše dívky získaly 3. místo ve vybíjené a naši hoši 5. místo ve fotbale na turnaji v Olbramovicích… 12 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 Jahodový pohár, 31.5.2013 Pasování na čtenáře Záhadné „Čtvrtkování“ 10. června 2013 „Slibujeme ve jménu všech krásných knížek - pohádek, příběhů a básniček, že se budeme vždy chovat jako správní čtenáři. Budeme knížky opatrovat jako nejvzácnější poklady, chovat se k nim vždy opatrně a s největší úctou a budeme je mít rádi. To slibujeme!“ Desátého června byli slavnostně pasováni na čtenáře naši velcí čtenáři, naši prvňáci… 19. června 2013 Náročná spolupráce skřítků probíhala v záhadném čtvrtkování. Někdo se smál, někdo se bál, jiný druhému pomáhal. Zavázané oči, jindy svázané ruce a někdy svázané úplně všechno. Někdy ve třídě, jindy v přírodě. Byla to dřina, byla to odvaha. Už víme, co potřebujeme ke štěstí - ZDRAVÍ, ROZUM A DOBRÉ SRDCE! X. ročník matematické olympiády Lískulka 20. června 2013 Ve čtvrtek 20. června odpoledne jsme v naší škole uvítali 71 velkých nadějných matematiků z 11 základních škol. Holky a kluky z Jevišovic, Miroslavi, Vémyslic, Horních Dunajovic, Vrbovce, Suchohrdel, Želetic, Olbramovic, Bohutic, Jezeřan – Maršovic, jejich učitele a rodiče pozdravili Spejbl a zvídavý Hurvínek pohádkou, úsměvem a kytičkou… A jak si vedli naši matematikové? 2. místo v 1. kategorii – Eliška Žďárská 4. místo v 1. kategorii – Aneta Haluzová 11. místo ve 2. kategorii – Dominik Havlíček 3. místo ve 3. kategorii – Iveta Bognerová 2. místo v 5. kategorii – Nikola Stehurová 7. místo v 5. kategorii – Veronika Větříčková (vysvětlení: soutěží se v 5 kategoriích, 1. kategorie odpovídá 1. ročníku, atd.) Slavnosti lesních skřítků aneb Rozloučení s páťáky… 18. června 2013 Osmnáctého června jsme se rozloučili s lesními, vodními, domácími, lučními i skalními skřítky. Naše cesta začala u staré jablůňky, kde přebývala víla Mlženka ranní. Pohladili jsme její strom, pošeptali kouzelné slovo a slíbili, že skřítky budeme chránit slovem i srdcem. Vodní skřítkové nám nachystali záhadná jména i příjmení a domácí skřítkové nás překvapili svými veselými příběhy, které jsme si s radostí přečetli a s velkým smíchem zahráli. Slavnostně slavné slavnosti skřítků byli slunečné, barevné a pro někoho i smutné… 13 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 úkol 4. Dokážeš vyĜešit Mániþþin úkol? DoplĖ do þtverce þísla tak, aby souþet þísel ve vodorovných a svislých Ĝadách byl v prvním þtverci 50, ve druhém a tĜetím þtverci 60. ϰ Ϯϲ ϰ ϯϲ ϮϬ ϭϮ A jak si poradili ostatní soutěžící se Spejblovými úkoly? Chcete rozlousknout některý z jeho matematických oříšků? Prohlédněte si výsledkovou listinu a soutěžní otázky na webových stránkách naší základní školy, http: //zsvedrovice. cz/ Atletická olympiáda základních škol první þtverec: ϮϮ druhý þtverec: ϯϮ ϴ ϴ tĜetí þtverec: Ϯϰ ϭϲ XI. ročník, Vémyslice 21. června 2013 Olympiáda není jen sportovní událost, ale také svátek přátelství mezi školami… Olympiáda byla zahájena slavnostním nástupem, zapálením olympijského ohně a slibem sportovců. Svátek se odehrál tentokrát ve Vémylicích… Sportovní výkony všech sportovců nás potěšily. A jak obstáli naši velcí sportovci? 1. místo v běhu na 50 m - Nikola Gigimovová 3. místo v běhu na 60 m - Veronika Větříčková 1. místo ve skoku do dálky z místa - Nikola Stehurová 1. místo v hodu kriketovým míčkem - Kateřina Brožová 2. místo v běhu na 400 m - Vendula Dvořáková 3. místo v běhu na 400 m - Lucie Šrollerová 3. místo v běhu na 600 m - Veronika Větříčková 3. místo ve štafetovém běhu Eliška Žďárská Aneta Haluzová Lucie Šrollerová Adéla Formanová Veronika Větříčková úkol 5. Hurvínek dostal pČtku, protože zapomnČl vyĜešit tento domácí úkol. PomĤžeš Hurvínkovi opravit si známku? a) Spoþítej, kolik þtvercĤ mĤžeme najít na obrázku? b) Spoþítej, kolik obdélníkĤ najdeš na obrázku? Na obrázku je ________ þtvercĤ a ________ obdélníkĤ. c) Spoþítej, kolik trojúhelníkĤ mĤžeš najít na tomto obrázku? Na obrázku je ________ trojúhelníkĤ. d) Nakresli první písmeno Spejbla, Hurvínka a Mániþky pĜesnČ podle vzoru. -PpQR=ã URĀQtN Å$KRMMVHP/tVNXONDDSĢLSUDYLODMVHPVLSUR9iVSRKiGNXV~NRO\´ Hurvínek a jeho domácí úkoly „Oni po vás ve škole vĤbec nic nechtČjí?“ ptá se Spejbl Hurvínka. „Prosím, ne, tati!“ „Tak mi skloĖuj slovo koþka,“ pĜikazuje po dlouhém pĜemlouvání Spejbl. „1. pád kdo co - koþka, 2. pád bez koho þeho - bez ocasu, 3. pád komu þemu - koþce, 4. pád vidím koho co - koþku bez ocasu, 5. pád oslovujeme, voláme þi þi… „Tak to by staþilo,“ zlobí se Spejbl, „zopakujeme si radČji poþty.“ Ale ani ústní matematické zkoušení nikam nevede, proto dostává Hurvínek poþetní úkoly na papíĜe. PomĤžeš Hurvínkovi úkoly vypoþítat? úkol 1. a) Myslím si þíslo. Jestliže hledané þíslo zvČtším o jeho þtyĜnásobek, dostanu þíslo 20. Které þíslo si myslím? Myslím si þíslo _____. b) Myslím si další þíslo. Jestliže od souþinu þísel 5 a 7 odeþtu þíslo, které si myslím, dostanu 30. Které þíslo si myslím? Myslím si þíslo _____. úkol 2. Kolik váží Hurvínek? Spejbl ti radí: „3 Hurvínci váží stejnČ jako jeden Hurvínek a 40kg“ Hurvínek váží ____ kg. úkol 3. Spejbl vzpomíná: „Za našich praprababiþek se vše poþítalo na tucty, mandele a kopy. 15 kusĤ byl jeden mandel a 4 mandele tvoĜily kopu. 12 kusĤ byl jeden tucet.“ Úkol: VraĢ se do doby, kdy žila tvá prapraprababiþka a napiš, co dostala, když Ĝíkala: o þtvrt kopy rohlíkĤ Dostala _______________________________________________ rohlíkĤ. o tĜi þtvrtČ tuctu jablek Dostala ________________________________________________ jablek. o dva mandele a tĜi a pĤl tuctu hrušek Dostala _______________________________________________ hrušek. o osminu kopy melounĤ Dostala ______________________________________________ melounĤ. úkol 4. a) Kolik trojúhelníkĤ najdeš na obrázku od Mániþky? b) Kolik þtvercĤ najdeš na obrázku od Hurvínka? þtvercĤ: ______ trojúhelníkĤ: ______ úkol 5. Spejbl má v ponožce schované kamínky – 5 ametystĤ a 6 opálĤ. Kolik kamínkĤ musí vytáhnout, aby mČl jistotu, že ukáže Mániþce … a) jeden opál b) dva ametysty c) dva stejné kamínky Spejbl musí vytáhnout nejménČ ____ kamínky(Ĥ), aby ukázal jeden opál, ____ kamínky(Ĥ), aby ukázal dva ametysty a _____ kamínkĤ, aby mČl dva stejné kameny. úkol 6. Mániþka pĜinesla do školy zajímavý úkol. Pokud ho vyĜešíš, zjistíš kolik let je Spejblovi, Hurvínkovi a Mániþce. a) Úkol: Spejblovi, Hurvínkovi a Mániþce je dohromady 57 let. Spejbl je o 25 let starší než Hurvínek. Hurvínek je o rok starší než Mániþka. Kolik rokĤ je Spejblovi, Hurvínkovi a Mániþce? Spejblovi je ____ rokĤ(y), Hurvínkovi je____ rokĤ(y), Mániþce je____ rokĤ(y). b) Spejbl rozdČlil spravedlivČ 3 koláþe mezi Hurvínka a Mániþku. Jak to udČlal? Každý dostane: _______________________ koláþe. c) Jak by podČlil dČti, kdyby byly þtyĜi? Každý dostane: ______________________ koláþe. d) Jak by Spejbl podČlil þtyĜi koláþe mezi tĜi dČti? Každý dostane: ___________________ koláþe. 14 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 Škola v přírodě Potěšilo nás… Chatová osada pod Templštýnem 24. – 27. 6. 2013 „Hej, na světě je přece krásně…“ Škola v přírodě byl ráj, byl tam krásný divokraj. Pro toho, kdo chtěl, tam bylo všechno tajemné, záhadné, barevné, veselé prostě nádherné. Strávili jsme pár deštivých dní v údolí řeky Jihlavy pod Templštýnem. Prozkoumali jsme zříceninu hradu, pronikli jsme do světa permoníků v Oslavanech, zazpívali u táborového ohýnku, hráli „štronzo“, přehazovali i zaměňovali písmenka, pouštěli bubliny, přecházeli lávku, smáli se při večerních hrách a báli při nočních hrách. Poslední den jsme navštívili pohádkové město i pohádkový zámek v Telči. „Ploště bylo to klášné a nádhelné…“ Celostátní testování žáků 5. a 9. tříd, 2. ročník V době od 23. 5. do 7. 6. 2013 proběhl na základních školách po celé České republice 2. ročník ověřování výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. ročníků základních škol. Žáci jako vloni řešili testy z českého jazyka, matematiky a anglického jazyka. Testování nehodnotilo již výsledky vzdělávání v přírodovědných a estetickovýchovných oblastech, chování žáků, emoční a sociální inteligenci, odpovědnost a vztah k práci, přírodě a věcem, fyzickou zdatnost, hrubou a jemnou motoriku, atd. V testování naši žáci obstáli… Hodnocení naší školy v porovnání s výsledky žáků škol z celé ČR: Předmět český jazyk, hodnocení naší školy : 97 % Předmět anglický jazyk, hodnocení naší školy: 97 % Předmět matematika, hodnocení naší školy : 71% (vysv. procento úspěšnosti – procento správně zodpovězených otázek za celou naši školu) Jak obstála naše škola v celostátním hodnocení sledované úrovně vzdělávání, tedy jen v ČJ, M a AJ, žáků pátých tříd? Porovnání výsledků žáků naší školy s výsledky všech testovaných žáků v celé ČR: V anglickém jazyce s hodnocením naší školy, tj. 97% patříme v celkovém hodnocení do skupiny s „nejlepší úspěšností“ mezi 81 – 100%. V českém jazyce s 97 % patříme opět mezi nejlepší skupinu, tj. s 81 – 100% úspěšností. V matematice patříme do skupiny s 61 – 80 % úspěšností správně zodpovězených otázek, přičemž do nejlepší skupiny s 81- 100 % úspěšností patří v matematice jen 1, 01% procento škol z celé ČR. Porovnání s loňským rokem… Hodnocení naší školy v porovnání s výsledky žáků naší školy v loňském roce Předmět český jazyk, hodnocení školy: 97 %, v loňském roce 95, 83%, Předmět anglický jazyk, hodnocení školy: 97%, v loňském roce 82,61% Předmět matematika, hodnocení školy: 71%, v loňském roce70, 83% (vysv. procento úspěšnosti – procento správně zodpovězených otázek za celou naši školu) Na všech sledovaných úrovních vykazuje naše škola posun ve špičce hodnocení. Kursy pro dospělé „Základy práce s počítačem“ MŠ a ZŠ Vedrovice pořádá pro dospělé kursy informatiky v měsících září a říjen 2013. Naučíme se nebát se počítače, umět s ním pracovat a využít ho jako nástroj komunikace. Naučíme se pracovat ve Wordu, v Excelu, pracovat s e-mailem, upravovat fotky… Bližší informace - měsíc září 2013. Aktivní škola 2013 V rámci programu „Aktivní školy 2013“ získáme pro třídu mateřské školy interaktivní tabuli AktivBoard 378 Pro. Děti a učitelé tak budou moci skupinově využívat od září 2013 ve své práci, ve výchově a vzdělávání, informace zprostředkované elektronickou cestou, interaktivní vzdělávací a výukové programy pro mateřské školy na CD a v budoucnu pak své vlastní, časově i obsahově náročné, elektronické přípravy na výuku – podpůrné texty, obrázky, pohádky, písničky… Další informace z dění základní a mateřské školy, školní jídelny, najdete na webových stránkách základní školy, http:/zsvedrovice.cz/ 15 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 Rybářské závody 2013 Již devátý ročních rybářských závodů ve Vedrovicích se konal v sobotu 29. 6. 2013. A nyní, po jeho skončení, můžeme spokojeně konstatovat, že se opět podařila skvělá akce. Nenachytalo se sice tolik ryb, jako v loňském roce, ale úroveň výkonů byla více než slušná. V historii našich závodů bude hodnocen, jako třetí nejúspěšnější, v celkově dosažených bodech. Na letošní závody přijelo celkem 104 lovců. 86 jich závodilo v kategorii SENIOR a 18 dětí mezi sebou soutěžilo v kategorii JUNIOR. Rádi jsme opět po roce přivítali pana Jaroslava Čížka z Mohelnice, který do Vedrovic vážil cestu již po sedmé. Jemu i všem ostatním přálo především počasí. Alespoň jednu rybu chytilo celkem 62 rybářů. Jsme rádi, že se závody znovu staly pro mnohé občany naší obce příjemným zpestřením sobotního dopoledne. Finanční příspěvek na ceny pro vítěze nám poskytla Obec VEDROVICE a tyto ceny dodaly firmy GATEX, Moravský Krumlov a Železářství ŠEDRLA LUBOMÍR. Obě firmy nám také zdarma poskytly ceny pro kategorii Junior, od šestého místa dále. Děkujeme všem, kteří k nám do Vedrovic vážili cestu a „Petrův zdar!“ Budeme se na Vás těšit na jubilejním desátém ročníku, který by se měl konat 28. 6. 2014. Za rybářský spolek Vedrovice Richard Janderka Kaligrafie Výsledky letošního ročníku jsou následující: Na devátém ročníku rybářských závodů ve Vedrovicích bylo uloveno celkem 572 ks ryb, o celkové délce 14 195 cm. V kategorii SENIOR nejdelší rybu dne ulovil pan Fuchs z Němčiček. A byl to amur o délce 61 cm. V kategorii JUNIOR tuto cenu získal loňský celkový vítěz kategorie, Marek Tuza z Polánky, za kapra o velikosti 54 cm. V měsíci dubnu se uskutečnil v muzeu kurz KALIGRAFIE pro kronikáře MIKROREGIONU a další zájemce o ozdobné písmo. Každá historická epocha se vyznačovala určitým druhem písma. Renesanční italiku bychom rádi na podzim vystřídali GOTICKÝM PÍSMEM a tímto vás všechny opět zveme na zajímavé setkání a tvoření s lektorem panem Korabem. Kurz plánujeme na měsíc říjen. j j V kategorii SENIOR obsadil… 1. místo pan Čížek Jaroslav z Mohelnice, se ziskem 1 277 bodů. 2. místo pan Šabata Jakub z Moravského Krumlova, se ziskem 1 061 bodů. 3. místo pan Mikeska Josef z Mohelnice, se ziskem 748 bodů. V kategorii JUNIOR byli nejlepší stejní lovci, jako v roce 2012. Pouze si prohodili místa. 1. místo Diviš Adam z Újezdu u Brna, se ziskem 446 bodů. 2. místo Tuza Marek z Polanky, se ziskem 298 bodů. 3. místo Došek Lukáš z Vedrovic se ziskem 110 bodů. Kompletní výsledky závodů a vše o Rybářském spolku Vedrovice naleznete na webové adrese: http: //rybarivedrovice. websnadno. cz/ Chci poděkovat všem mým kolegům, kteří se na přípravě podíleli a také již tradičním sponzorům, kteří přispěli k tomu, abychom rozdělili 150 cen v naší tombole. Byli to tyto firmy: HEINEKEN ČR, a. s., Drogerie ŠEDRLA ZDENĚK, ZZ AUTO a Elektroservis Janderka. 16 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 Prázdninová školka - Agentura Sluníčko Klub důchodců Vedrovice Chtěli bychom touto cestou poděkovat oběma chůvičkám, které dětem připravovaly pestrý program prvních 14 dní o prázdninách. Děti se do prázdninové školky těšily, vytvořily spoustu pěkných obrázků, zvířátek, plakátů, naučily se nové písničky, hrály na hudební nástroje a měly také karneval. Všechny výtvory měly vystaveny ve třídě, aby tak vyzdobily holé zdi tělocvičny, kde byla školička umístěna. Hodně času také trávily děti na hřišti, u rybníka a procházkami ke koním. Naše poděkování patří také panu starostovi a zastupitelům, kteří tak vyhověli přání nás rodičů, aby bylo vhodně zajištěno hlídání dětí o prázdninách. Přes veškeré problémy se to podařilo. Děkujeme také za úklid paní Knotkové a za obědy v místním pohostinství. Máme nástěnku, seniorské středy, občas zájezd, dobrou náladu, spolupráci se Slovenskem, schodišťovou sedačku (výtah) pro méně pohyblivé, informace přímo od starosty. • Chceme se podílet na aktivním stárnutí • Nejsme žádní „vidláci“, vážíme si spoluobčanů z měst a co na to oni? • Pomáháme spolkům v činnosti pro občany • Záleží nám na mezigeneračním soužití • Vážíme si lidské důstojnosti • Oceňujeme přínos zkušeností a moudrostí stáří • Nasloucháme vyprávění pamětníků • Těšíme se z nových poznatků...... Rodiče 17 Dubnový zájezd důchodců do Vyškova VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 18 Den obce Velikonoce Z regionálního tisku VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 GRUZIE - země dobrých lidí a zvyklostí silnice je v Gruzii považováno za velmi nebezpečný hazard se životem. Ať už na přechodu nebo mimo něj. Jakousi jistotou je podchod, ovšem jen pro silné povahy, které najdou odvahu do něj vstoupit. Kupujeme místenky na noční vlak do Zugdidi. Lůžka jsou vyprodaná a rusky mluvící paní za pultem nám nabízí už jen místa 4. třídy. Po vysvětlení, že se nejedná o dobytčáky, ale normální měkká sedadla jako v autobuse, si je kupujeme. Ve vagonu cestuje hodně mladých lidí a taky maminek s malými dětmi, které za celou noc ani nepípnou a tak hned usínáme a doháníme spánkový deficit z cesty. Hlavní město: Tbilisi, republika Rozloha: 69 700 km² (121. na světě) Nejvyšší bod: Šchara (5 201 m n. m.) Počet obyvatel: 4,6 mil Jazyk: gruzínština, abchazština Měna: gruzínské lari (1GEL) = 12 CZK 3. den: Zugdidi – Mestia (hl. město Svanetie) Do Zugdidi dorazíme o půl 8 ráno, vystupujeme za kapek deště, ale hned se nás ujímají místní maršrutkáři a zkouší na nás cenu do Mestie. Z 20 GEL srážíme cenu na 15. Jedině díky konkurenci řidič souhlasí. Jedeme nakonec jen sami 4, ale cestou se naplníme do plna. Cesta do Mestie trvá cca 3,5 hodiny se zastávkou na jídlo a ranní čaj. Kolem poledne jsme na místě. V (i)-centru dostaneme seznam adres, které nabízí ubytování. Jelikož ale nechceme z důvodu složité domluvy a vysoké ceny volat (raději říkáme, že telefon ani nemáme), vydáváme se hledat na vlastní pěst. A tady začíná dobrodružství. Jdeme na pospas osudu a v tom si nás všimne strejda na náměstí a zavede nás k svojí známé, která nás ale ubytovat nechce, protože má u sebe děti na prázdninách. Tak jdeme ke druhé známé, kde nás ubytují. Je to místní rodinka, paní neumí bohužel rusky, ale muže má Ukrajince, takže domluva bude. Na schodech už na nás vesele mrkají 3 krásné děti, takže okamžitě vytahuju samolepky, co vezu z ČR. Jestli se jim zavděčím, nevím, ale vypadají, že mají radost. Cena za ubytování je všude stejná, za 20 GEL bez jídla, za 40 GEL s polopenzí. Protože jsou ale Gruzínci nesmírně pohostinní, dostaneme asi 3x večeři a pohoštění jen tak. A to k nemalé radosti dětí, které neustále klepou na dveře našeho parádního pokoje a nosí nám lžičky, cukr, kafe, buchty,…. Že je Gruzie nádherná země, jsem nepochybovala ani minutu. Spojení Kavkazu s milými a pohostinnými lidmi byla představa více než lákavá a tak jsme se rozhodli o tom přesvědčit na vlastní kůži. Cílem naší cesty byla možná nejkrásnější část celé Gruzie na SZ země - Svanetie. Je to nádherná oblast vklíněná mezi nejvyšší hřebeny Velkého Kavkazu, z nichž některé jsou vyšší než 5 000 metrů. Oblast obývají Svanové. Gruzínci a Svanové si však navzájem nerozumí, jen několik slov je podobných. Svanové byli vždy nezávislí a žili si po svém. Zatímco zbytek Gruzie často obsadili Turci, Peršané, Rusové a další dobyvatelé, Svanové žili relativně v bezpečí v nepřístupných horách. I dnes sem není přístup úplně snadný, i když v rámci turismu rostou silnice přímo před očima. Z cestovního deníku: 7.6. – 12.7.2012 1. den: Praha (15:40) – Kiev – Tbilisi (2:40) Jsou tři hodiny ráno a na letišti v Tbilisi nás vítají usměvaví gruzínští celníci. Už měsíc dopředu máme zamluvené ubytování v SOULHOUSE Hostelu. Dokonce by nás měl čekat na letišti taxík. Letadlo nabere v Kievě cca 45 minut zpoždění, ale i tak očekáváme v příletové hale taxikáře a velkou ceduli hostelu. Bohužel dle domluvené signalizace nenacházíme nic a nikoho a tak se jdeme podívat před halu, čímž se za námi uzavřou dveře letiště. Zcela nečekaně se nám ale dostane pomoci od místní ochranky. Se skvělou angličtinou se nás sám od sebe ujme místní security a zavolá na hostel. Trochu nečekaně se tak seznamujeme s tolik proslavenou nezištnou gruzínskou ochotou na místě, kde bychom to vůbec nečekali. Bereme taxi a rychlostí 150km/h a více uháníme na hostel. 4. den: Mestia Volíme zůstat ještě jeden den v Mestii a trochu se rozchodit po okolních kopcích – nahoru ke kříži a dále k jezerům, odkud jsou nádherné výhledy na Ushbu. Na ty si my bohužel budeme muset ještě pár dní počkat, protože jsme momentálně rádi, že přeháňky okolo se nám zatím vyhýbají. Jezera nakonec ani nenajdeme, ale znalost tohoto terénu oceníme při posledním treku (což zatím ještě netušíme). Ve vesnici je několik typických svanských věží. Věže měly v minulosti obvykle 3 patra. Úplně dole byly chlévy pro dobytek. Nad ním žili lidé (teplo z chléva stoupalo v zimě nahoru) a úplně horní patro sloužilo v případě nebezpečí jako pevnost, do které se schovala celá rodina. Svým večerním vařením na benzínovém vařiči budíme velkou pozornost nejenom dětí, ale i domácích. Večer se sbalíme, necháváme si zde část věcí a domlouváme se, že se uvidíme za 4 dny. 2. den: Tbilisi – Soulhouse hostel - Zugdidi Bohužel se potvrzuje, že Vitalija a Anastasia na nás úplně zapomněly. Takže se cítí celou dobu velice trapně, ovšem nedělají z ničeho žádný problém a přeochotně nás ubytují ve 4 ráno do pokoje a nechají nás v něm klidně celý den. Druhý den ráno ukazuji email s potvrzením a Vitalija se celou dobu chytá za hlavu a hrozně se omlouvá. Plyne pak z toho pro nás několik výhod a nacházíme alespoň v tomto útulném hostelu blízko centra výborné zázemí i pro cestu zpátky. Na radu místních jdeme vyměnit peníze k místním vekslákům na vlakové nádraží. Cestou najdeme Geoland, kde si koupíme mapy Svanetie a taky pochopíme, že přecházení 5. den: Mestia - Zhabeshi – Adishi: 15,5 km Jeepem, který si domluvíme den předem dohodou „slovo dalo slovo“ (opět jsme museli smlouvat) se přesuneme do Zhabeshi. Nicméně řidič byl docela přátelský, vyptával se na naše rodiny a pak nám ukazoval svoje děti. Potom jsme ho 19 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 potkávali na náměstí v Mestii pravidelně, dával nám na sebe adresu i telefon a nazýval nás svými přáteli. Když jsme ale chtěli přátelskou cenu, měli jsme smůlu. Nicméně na rozlučkové posezení do baru jsme za ním pak nepřišli. Cesta vede od rozcestníku v Zhabeshi nahoru, leč značka se po pár metrech při odbočce doleva dostává do konfliktu s GPS, která nás posílala doprava. Stoupáme po kravích cestičkách nahoru k hřebenu, míjíme dva železité minerální prameny a dostáváme se na širokou cestu, po které delší dobu jdeme, až nakonec přejdeme odbočku na Adishi a trošku si zajdeme. Značení je tu velmi špatné, skoro žádné, takže nás zachraňuje opět GPS. Počasí je bohužel jako z mordoru, kroupy se střídají se sněhem a sníh s deštěm. Nicméně přes všechny peripetie se dostaneme do krásné vesničky Adishi a táboříme za vsí. Večer k nám přijde nejdřív zvědavý býk, sní všechny papírové kapesníky a pak místní kluk z Adishi a nakonec přiběhnou i zvědaví koně. venku uvařit, přivítat se s dalšími 2 Čechy, co mezitím došli a vyfotit brodící se krávy a znovu zalézt před dalším burácením. Uleháme do stanu pod n.h. Gruzie – Skharou a tentokrát zůstáváme ve stanu až do rána. 8. den: Ushguli – Mestia Ráno v 10:00 vyrážíme a máme štěstí, zrovna jedou nějací vojáci jeepem do Mestie. Po kratším vyjednávání (spíš našem váhání) nás všechny 4 vezmou za 100GEL, coz je skvělá cena (jezdí se i za 170). Trošku horší pro kluky, kteří celou 2hod. cestu absolvují na korbě terénní Toyoty v polosedě či ve stoje a prvotní nadšení je rychle opouští. Naštěstí neprší. My se houpeme v rytmech Lady Gaga v šesti lidech uvnitř auta a jsme rádi, že máme dobré tlumiče. Jdeme rovnou k naší rodince, děti na nás volají už z okna HELLO a očička jim září štěstím. Jsme pro ně určitě zpestřením, protože ubytovávají, jen když jim někdo někoho dohodí – jako náhodou nás. Paní nám do parádního a naklizeného pokoje hned donese domácí sýr s chlebem a udělá parádní večeři. Děti nás zvědavě pozorují a Marie chodí s každým talířkem nadšeně klepat k nám na dveře. Moc si pošmákneme a rovnou se domluvíme na zítra, že bychom zase rádi odešli na trek. Pan domácí slíbí, že nám ještě večer pomůže sehnat nějakého řidiče do Mazeri. 6. den: Adishi – Iprali: 20 km Konečně nás probudí slunce a vydrží být pěkně skoro po celý den. Ráno máme neuvěřitelné výhledy a co teprve, kdybychom včera tolik nesklesali k řece. Takhle vidíme jen špičku Tetnuldi, Ushbu a za chvíli i ledovec Adishi. Jdeme podél ledovcové řeky a míříme k brodu. Potkáváme známého klučinu ze včerejška, co převážel nějaké turisty a stále nám nabízí koně na brod. Vytrvale odmítáme i s tím, že víme, jak je voda ledová. No – zatím nevíme. Kolem 10:00 najdeme nejvhodnější místo na brod a nohy v ledové opravdu pekelně bolí. O chvilku vzrušení se postará Jindra, který nás napne svým hodem boty na druhou stranu. Letí vzduchem snad půl minuty a už to vypadá, že ji spláchne voda. Dopadne těsně, asi 10cm od proudu a tak si hlasitě oddechneme. Už to vypadalo, že budeme lovit botu někde v Adishi. Druhou si už pro jistotu přiváže na batoh. Následuje cesta do sedla přes menší džungli bolševníků a rododendronů a vrcholky už jsou opět v mracích. Přesto si tady dáváme oběd – neboť nejkrásnější pohled na svět je prý ze sedla. Do Iprali už dojdeme pohodovou cestou a zdržujeme se jen neustálým otáčením na výhledy, co se nám objevují za zády. Všude rostou nádherně vonící žluté lilie. V Iprali na návsi je pramen, psi a plno lidí. Nevím proč, ale nikdo se nás na nic neptá (i když zvědavým zrakům neujdeme), asi vypadáme, že jsme dostatečně zkušení a cesty znalí a velikost batohů napovídá, že budeme stanovat. Dojdeme až dolů pod ves na super minitábořiště s minipramenem. V noci nás probudí záhadný živočich, kterým může být kdokoli – medvěd, býk, prase, kráva…Na ranní funění u stanu už jsme si zvykli, ale tohle frkalo a chrochtalo nějak moc. 9. den: Mestia – Mazeri: 15km Po naší snídani následuje druhá - výborná domácí buchta, ale začínáme být zvědaví, co pan domácí domluvil. Jelikož však včera trochu víc popil, dostal doma utrum a ráno o ničem neví. To ovšem neznamená pro Gruzínce žádný problém. Hned po snídani a ještě s kocovinou odejde k sousedům a za chvíli máme taxi i za přátelskou cenu. S příjemným místním jedeme do Mazeri. Cestou fotíme Ushbu, kterou zase uvidíme až večer. Máme v plánu jít do sedla Bakhi pass a pak přes ledovec, ale cestou nás na koni předjede pohraničník a chce vidět povolení ke vstupu. Jelikož žádné nemáme a ani o ničem nevíme, nechce nás pustit dál. Omlouváme se, prosíme, smlouváme. Nakonec se zeptá, odkud jsme a pak někam volá. Můžeme nakonec pokračovat a to si neřekl ani o úplatek. Češi zde mají dobré jméno. Jdeme směrem k vodopádu a k zákl. táboru Ushby. Dojdeme k táboru, kde strážníci přebývají a bohužel zde zcela utnou naši cestu. Přechod přes sedlo je prý zakázán a i když je to na ruskou hranici ještě daleko, nesmí se do tohoto prostoru vstupovat, a proto je střežen pohraničníky. Necháváme si u nich tedy batohy a jdeme k vodopádu. Cesta je hrozná, zarostlá a strmá. Nakonec dojdeme až k základnímu táboru Ushby. Momentálně je zde Anglicko-Ruská expedice a čeká na počasí, které jim od našeho příjezdu nepřeje. Celá expedice je doprovázena množstvím reportérů, protože Valery Rozov se zde chystá na 1. BASE jump z vrcholu Ushby. Dochází k tomu o dva dny později, 6.7.2012 v 6,30 – v den, kdy se poprvé probudíme do sluncem zalitého rána. Hora Ushba je nepsanou královnou Kavkazu (v překladu Bídná hora. Často nazývaná „Gruzínský Matterhorn“ a její míry jsou 4694m n.m. 7. den: Iprali – Ushguli: 14,5 km Jdeme po „silnici“ pěšky do Ushguli, potkáváme jeepy s turisty, ale ty hrozné peníze, co za to chtějí, si šetříme až na cestu zpátky. Počasí vypadá dost bledě a taky se nezlepší. V UNESCO komunitě Ushguli stihneme navštívit muzeum s místními „klenoty“ až z 6. století (procesní kříže, ozdoby, nádoby, pečeti Alex. Velikého, iluminační kresby) – vše v neudržovaném originálním stavu v jedné z věží na tomto konci světa, kterému vládne genius loci. Potom ale už spěcháme za ves postavit stan a bojujeme s časem, abychom byli rychlejší než bouřka. Málem nestíháme, je to o fous. Bouřka nám za to pěkně vynadá, ale zase ji to přejde a tak v mezičase stihneme 10. den: Mazeri – Mestia: 20km Máme před sebou náročný den, a jako kdybychom věděli, co nás čeká, nohy vůbec nešlapou. Cesta z Mazeri je zatím celkem slušně značená, ovšem nahoře u posledních obydlených letních salaší, kde bydlí jen jedna babička a 2 psi, jsou zmatené a ztrácí se. Navíc začíná průtrž s kroupami a tak půl hodiny stojíme na místě, nemáme se ani kam schovat. Pokračujeme 20 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 dál směrem k ledovci, i když podle mapy jsme měli už dávno zahnout nahoru na hřeben. Nakonec se vydáváme celkem velkou kraví stezkou, která se bohužel po čase ztrácí. Zůstáváme tedy na pospas GPS a našemu vlastnímu úsudku. Cesta je hrozná, strmá, klouže to. Jsou asi 4 hodiny a ještě jsme ani neobědvali. Už dole mi kručelo v břiše a to nemluvím o únavě. S příkrým drápáním se do sedla však všechny potřeby ustoupí a nastupuje adrenalin, kdy není cesty zpět. Hlad už mi připomenou jen padající kalhoty, takže si je málem přišlápnu. No to je teda gól. Z ničeho nic se objeví značka a opět jich tu je několik a vedou chaoticky všemi směry. Dostaneme se do vytouženého sedla a konečně se i najíme. Kochat se není moc čím a navíc je 18,00 a čeká nás opět hledání cesty na dlouhý sestup. Značení skoro žádné, nebo spíše zavádějící. Nakonec se zase musíme vrhat bezhlavě do hlubokých roklí, a když vidíme co nás ještě čeká, nechápeme, že tudy vede opravdová značená cesta a oficiální trek v průvodci. Různě bloudíme, lezeme nahoru a dolů… Po dlouhém brodění trávou v nakloněném terénu, přeskakování řeky, sněhu, klouzání po skalkách se dostaneme až k rozcestníku, u kterého jsme byli úplně první den a máme tedy výhodu, že to tu už trochu známe. Jindra si dokonce pamatuje místo s pramenem. Jak jsem ráda. Dobelháme se k němu a vhodné místo na stany najdeme zrovna na louce, kde spolu svádí boje zuřiví býci. Začíná tu být dost dusno a jen doufáme, že je nenapadne nás do svých „hrátek“ zapojit. Dusot, mručení a jiné zajímavé zvuky zrovna nevypovídají o přátelské atmosféře. Nakonec se rozeběhnou přímo k nám, zastaví se tak na 2 metry a v tu chvíli by se v nás krve nedořezal. Naštěstí po chvíli pokračují ještě dál, asi dolů k ohradám. Čekáme tedy noční návštěvu, ale naštěstí přijde až známé ranní frkání. prvním hostelu sice usmlouváme cenu, ale pokoje a WC na chodbě vypadají dost hrozně. Naštěstí hned vedle je hotel za stejnou cenu, s WC na pokoji, které vypadají o 100% lépe a mají klimatizaci. Ve finále dostaneme trošku horší pokoje, než nám byly ukázány, ale i tak jsou fajn. Dokonce zjistíme, že můžeme v malé kuchyňce rodinného hotelu i něco uvařit, čehož využíváme za velké nelibosti paní domácí. Stojí nám za zády při každém ohřívání vody, ale to už vydržíme. Odpoledne jdeme na pláž, konečně se vykoupeme v Černém moři a oddychujeme :-) Až na žebrající cigánky u moře a dost bídnou polovinu města dál od moře, je Batumi rozhodně městem pro ruskou a gruzínskou smetánku. Nádherně opravené domy u pobřeží, obrovské hotely, paláce, pomníky, divadla, zpívající fontány, atrakce, parky, promenáda a rostoucí mrakodrapy ukazují směr budoucnosti tohoto města. 13. den: Batumi Podnikáme výlet do botanické zahrady. Najdeme bus 101 na vlakové nádraží. Na nádr. si kupujeme lůžkovou jízdenku na další den do Tbilisi. Pěšky jdeme do bot. zahrady (cca 3km). Zarazí nás dvojí vstupné. 3GEL pro Gruzínce, 6 pro turisty. Bábuška za pokladnou kontroluje okem všechny kupující, aby náhodou místní nekupovali lístky cizincům, a skoro se s ní pohádáme, když nám nechce dát zadarmo ani letáček v ruštině. V zahradě strávíme několik hodin (přece jenom má pár kilometrů). V rámci její návštěvy se i vykoupeme v moři a ulovíme jednu z 9 gruzínských geo-keší. Večer jdeme na večeři do místní restaurace. Vypadá luxusně, vzhledově asi jako Pegas v Brně. Vaří se tu domácí pivo a jídlo si necháme doporučit od místních, protože jídelníček je k dispozici jen v gruzínštině. Zvědavě nakoukneme k sousednímu stolu a hosté velmi ochotně a hrdě doporučují šašlik, kebab a chinkali. Objednáváme si vše včetně výborného zeleninového salátu s čerstvým anýzem, cibulí a bylinkami. Na závěr zažijeme velké překvapení, když k nám číšník donese obrovský talíř s chačapuri (snad nejtypičtější gruzínské jídlo, co vypadá jako velká sýrová pizza) a je rozhodně nejlepší, jaké jsme v Gruzii jedli. K našemu překvapení nás pozvali sousedi od vedlejšího stolu. Noční Batumi je snad ještě krásnější než ve dne. V noci vše hraje decentními barvami, fontány jsou osvětlené a za rytmu tanečních melodií tančí i voda. Nádherné! Na kolonádě byste neřekli, že jste v Gruzii, ale spíš v čtvrti nějakého luxusního přímořského letoviska v Emirátech. Lidi sedí v kavárnách, baví se, moře šumí…. 11. den: Mestia Protože nemáme kam spěchat, užíváme si druhé a poslední slunečné ráno ve Svanetii a fotíme o 106. Nádhera na dosah – Ushba, Tetnuldi a ostatní krasavci všude kolem. Strávíme na slunné louce dopoledne a užíváme si poslední den na horách. Po cestě se pak stavujeme v restauraci Ushba (snad jediné v Mestii) a dáváme si pořádně do nosu. Mají vynikající rajčatový salát (vždy nám donesou rajčatovo – okurkový s bylinkami, cibulí a čerstvým anýzem), kotlet (mletý hovězí závitek s bramborem), vajíčka, bramb. kaši, placky s masem, zel. rizoto. Jen by to chtělo místní konkurenci, aby se obsluha netvářila tak kysele, když si člověk chce objednat. Večer se loučíme s rodinkou, Maria bohužel někam odjela, takže ji na společné fotce nemáme. Moc nás to mrzí, určitě pak byla zklamaná, když nás tam nenašla. Fotí nás místní ukecaná sousedka, chopila se zrcadlovky jako motyky. Trochu asi v Lukášovi zatrnulo. Nakupujeme místní artikl – svanetskou sůl a výbornou chalvu. 14. den: Batumi - Tbilisi Probouzíme se do deštivého rána, a jak později zjišťujeme, zůstane deštivé až do poledne. Čekáme tedy v hotelu, než se umoudří a po obědě odcházíme. Batohy si naštěstí můžeme nechat na hotelu do večera, kdy nám jede vlak. Ve městě nás zastihnou další přeháňky. Místo ležení u moře tak pořád někde čekáme, až přestane. Sice máme deštník, ale jsme 4 na 1 kus. Rozhodneme se jít do delfinária. Delfíní show je nad naše očekávání uváděna v 3 jazycích (RU, AJ a gruzínsky). Delfíni jsou úžasní a předvádí opravdu psí kusy, stejně tak jejich cvičitelé. Počasí se dokonce krásně vybralo, takže můžeme na očekávanou poslední koupačku v moři a pak už hurá na hotel a na nádraží osvědčeným autobusem 101. Trochu se bojíme, aby ještě jezdil, ale do 10 minut se vyřítí ze zatáčky. Naskáčeme dovnitř a dalších 15 minut se potíme u tyče jako opice. Noční vlak je naprostá pohoda, spíme konečně pohromadě v kupé pro 4 lidi a náladu nám kazí jen fakt, že nemáme 12. den: Mestia – Zugdidi – Batumi (přímořské letovisko) Ráno v 6,00 stojíme na hl. náměstí v Mestii a jedeme maršrutkou do Zugdidi. Osazenstvo tvoří celkem zajímavý mix.: 4 Norové a 2 blázniví Němci (50 + 70 let), co v Gruzii hledají čajovníky a citrusovníky. V Zugdidi najdeme mikrobus do Batumi. Vlastně nám ho najdou Norové, ale díky tomu, že nemluví rusky, se zase oni nedomluví s lehce nervózním a spěchajícím řidičem. Sice sedíme 2hod. bez zastávky vzadu na pětce, ale aspoň u okénka. Venku je na nás nezvykle horko, tak jsme rádi, že máme z průvodce tipy na místní levné (budget) hotely a v GPS mapu města. Jsme tak ušetřeni bloudění v cizím městě s těžkým batohem v 35°C horku. Takže je to sranda…v 21 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 vlastní otvírací okénko, tudíž dveře do uličky budou muset zůstat pootevřené. Zabezpečíme ale batohy, přivážeme co se dá a uleháme. Zatímco první dvě hodiny se nedalo horkem dýchat. V noci se probouzíme zimou (po zapnutí větráku) a nestačíme vytahovat ponožky a další vrstvy. Ivča dokonce spala v 3 ponožkách (víc jich prý nenašla). plave karimatka a taky ostatní věci na zemi jsou úplně mokré. Nádoba na odkapávání vysráženého vzduchu přetekla a já jsem byla první na řadě. 16. den: Tbilisi – Kiev – Praha O nejzajímavější část nadcházejícího dne se postará náš taxikář, známá firma v hledání. Ve smluvený čas (5,15) není ani na místě, ani v přilehlých uličkách. Vydáme se mu tedy naproti, když v tom vyjíždí z jedné ulice taxik. Už už ho chceme pochválit, ale ve voze nesedí náš řidič. Naštěstí zastaví u krajnice a vyčkává. Rozhodujeme se, ale když uběhne akademická čtvrthodinka, je na čase jednat. Sedneme k taxikáři, který naštěstí vydržel a dokonce nás odvezl za stejnou cenu. Na letišti zbývá už jen utratit poslední lari, jelikož je to měna jinde na světě nesměnitelná. Suvenýrů je tu dostatek, vína, trička, hrnky, koňaky, pohlednice a jiné blbiny. Balící služba zavazadel je předražená. Tak improvizujeme a kupujeme si každý lepící pásku za 20 Kč a omotáme aspoň všechny popruhy. Ve finále to má naštěstí stejný efekt. Vše jde podle plánu, opustíme Gruzii s usměvavými celníky za zády a letíme vstříc západu přes Kiev. Celý let se nese v negativním duchu způsobeným nejen silnými turbulencemi, ale především opilými Rusy, kteří se porvou málem při samotném startu. Pilotem jsme upozorněni, že v Praze je momentálně větrno, což je ostatně po celou cestu a s letadlem to pěkně háže. Při přistání se už modlím a držím pilotovi všechny palce. Myslím, že opilý Rus se má nejlíp, protože žádný strach nevnímá, jen mu možná turbulence nedělají moc dobře na žaludek. Ale pevnou zem pod nohama nemá ani pár hodin po tom, co se dostane z letiště. Ihned po přistání se strhne bouřlivý potlesk na hlavu pilota a ještě při odchodu z letadla mu srdečně poděkuji. Když potom sedíme v kožených sedadlech žlutého autobusu, cítím se maximálně bezpečně, i když nás řidič veze objížďkami po cyklostezkách okolo Jihlavy. Hltáme čerstvé noviny a časopisy, dozvídáme se o nešťastném konci festivalu Rock for People a tak si říkáme, že jsme o ty slavné „Faith no More“ letos nepřišli jenom my. 15. den: Tbilisi Na minutu přesně se ocitáme v Tbilisi. Je 6,15 ráno a tak se poohlížíme, kde bychom si dali horký gruzínský čaj. Podaří se nám to až na nádraží v posledním patře, kde potkáváme vícero podobně nevyspaných lidí, včetně prodavaček. Kolem půl deváté se rozhodneme nádražní budovu definitivně opustit a čeká nás nepříjemný úkol – sehnat taxikáře do hostelu. Místní strejda, co nás nemíní pustit, však očividně netuší, kde ulice hostelu je a nepochopí to ani z mapy, kterou mu ukazujeme. Říkáme, že cestu známe a že je to na levém břehu řeky. Další problém nastane, když chceme jet za 4 GEL (protože jsme tak už jeli). Nakonec kývne a odjíždíme, aniž by řidič věděl kam. Samozřejmě jako první přejede řeku na druhou stranu a už po chvíli je nám jasné, že začíná tour de Tbilisi. Nadává na nový režim, který v zemi vládne. Snaží se bavit, ale hovor postupně vázne a mne se po ránu nechtějí vést hovory na téma ruský režim=lepší režim. S naší pomocí a usilovným vysvětlováním se dostaneme k hostelu, ale řidič je stále neodbytný. Nabídne nám zítřejší ranní cestu na letiště, pak nám nabízí i levnější hostel a dokonce nás chce zadarmo vzít zpět do města a na snídani… To už ale působí vtíravě, máme jiný plán a jsme i domluvení s Vitaljou ze Soulhostelu, že zde přespíme (když to půjde). Bereme si tedy jeho tel. číslo a odpoledne poprosíme recepční, aby mu zavolala kvůli odvozu na letiště. Jsme sice trochu nedůvěřiví, zda pan řidič najde cestu zpět k hostelu, ale zase si říkáme, že 20 GEL si nenechá jen tak ujít. Vypravíme se tedy na průzkum druhé - starší - části Tbilisi, na kterou nám naposledy nezbyl čas. Celé město by se dalo nazvat jako „under reconstruction“, čili VE VÝSTAVBĚ. Vše se buduje, opravuje, ale že tu žije přes milion obyvatel bych opravdu neřekla. Centrum se podobá baráčkům, které jsme viděli v horách, některé jsou na spadnutí a další mají pochybnou statiku. Vylezeme na místní hradby a kocháme se městem z ptačí perspektivy. S protékající řekou, vyčnívajícími věžičkami mnoha kostelů, vypadá krásně. Staré město se svými úzkými, kočičími hlavami dlážděnou zprohýbanou dlažbou má být přijato za kulturní dědictví UNESCO. Ve starém městě s nachází i Katedrála Sioni z 5. století, kostel Metechi gruzínských králů ze 13. století, bazilika ze 6. století a synagoga. Přes staré město vedla kdysi hedvábná stezka. Suvenýry ze začátku potkáváme jen zřídka, ale postupně natrefíme na uličku, kde o suvenýry opravdu není nouze. Naše peněženky jsou už téměř prázdné, takže už jen smutně obhlížíme lákavé dobroty a jiné krásné gruzínské suvenýry. Dojdeme na hostel, kam mezitím přijela obávaná 34 členná skupina Norů a jelikož kapacita hostelu je asi 28 míst, jsme smířeni s tím, že přespíme někde na zemi. Tak příjemný hostel i majitelka a přitom jsme zde zažili 2 nejhorší noci z celé Gruzie. Usteleme si nahoře na terase a jen co Norové začnou zavírat okna, nám začíná bezesná noc s hučící klimatizací přímo nad hlavou. Usínám naivně přímo pod chladící bednou, ale už v jednu ráno se probouzím a zjišťuji, že mi Postřehy: 1. Мы очень любим гостей – věta, která je typická pro 90% nekomerční Gruzie. To se nám nepotvrdilo jen v Batumi, přímořském letovisku, kde jsme paní domácí v hotelu byli trochu na obtíž. 2. V tom samém městě nám však od vedlejšího stolu objednali nejlepší chačapuri, jaké jsme v Gruzii jedli. 3. Pes je zde bohužel až na druhém místě, ne-li ještě dál. 4. Svanetská sůl a místní chalva se vyplatí domů koupit ve velkém. 5. Ochota, vstřícnost a pohostinnost…taková je Gruzie. 6. Ruština je zde stále klíčovým jazykem. Pomáhala nám vždy a všude. 7. Češi jsou v Gruzii všeobecně oblíbení. Zejména z dob komunismu, kdy jezdili na Kavkaz zdolávat místní vrcholy. 8. Na vesnicích vládne skromnost a hrdost. V horách však začíná turistický boom. Vznikají hotely, nové silnice a po turistech se chtějí nemalé peníze. 9. Ceny jsou smluvní, zejména v dopravě taxi a maršrutkou. Platí však, že cena bude taková, jakou turista zaplatí. 10. Po celou dobu jsme se nesetkali s žádným násilím, zločinem či kriminalitou. Martina Prášková 22 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 EĂƓĞƌŽĚŝŶŬĂ ŽŵĄĐşĐŚĂēĂƉƵƌŝ ǀĢĚĂǀljďljŬ lj 'ƌƵnjşŶƐŬĠĚŽďƌŽƚLJ ,ŽƌĂhƐŚďĂϰϲϵϰŵŶ͘ŵ͘ ĂƚƵŵŝ sƌĞƐƚĂƵƌĂĐŝ–ƚLJƉŝĐŬĄŐƌƵnjşŶƐŬĄũşĚůĂ dďŝůŝƐŝ ĂƚƵŵŝ ĞůĨŝŶĄƌŝƵŵ ŚůĂĚŽǀljŬĂŵĂƌĄĚ <ĂǀŬĂnjƐŬljŚƎĞďĞŶ ŵŽƵĚƌŽƐƚǀŚŽƌĄĐŚ ^ǀĂŶƐŬĄǀĢǎ hƐŚŐƵůŝ-UNESCO ŽũƐƉŽēĂƐşŵ ǀĞdďŝůŝƐŝ ƉŽĚǀƌĐŚŽůŬLJůĞĚŽǀĐĞ 23 ƐŶşĚĂŶĢ VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 Den obce ve fotografii František Kopetka Z regionálního tisku Miroslav Světlík 24 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 Jízda lesem Památný strom Závod pro malé i velké cyklisty „Na kole lesem“ pořádaný vždy začátkem letních prázdnin se začíná stávat tradicí. Letos se konal již 4. ročník této vyjížďky a to v sobotu 6.7.2013. Počasí nám přálo a tak na trať dlouhou 12kilometrů vyrazilo celkem asi 60závodníků v 18 týmech. Oproti minulým ročníkům bylo letos zavedeno pár změn, které měly za cíl zvýšit bezpečnost závodníků a také vyrovnat naději na výhru i pro týmy s menšími dětmi. Tou nejvýraznější změnou byl fakt, že se závod nejel na čas, ale byl kladen důraz na co nejlepší splnění úkolů na stanovištích a sbírání bodů za jednotlivé úkoly. Zúčastnění pak na jednotlivých stanovištích museli prokazovat jak své vědomostní znalosti a logické myšlení, tak i různé sportovní dovednosti. Trasa závodu vedla krásným prostředím obory Moravský Krumlov po lesních cestách a byla vymyšlená tak, aby ji bez obtíží zvládli cyklisté všech věkových i výkonnostních kategorií. V cíli na všechny závodníky čekala sladká medaile s pamětním diplomem, a také spousta drobných cen. Unavení závodníci se mohli osvěžit v připraveném občerstvení nebo naplněné hasičské kádi. Pro ty, kterým zbyla ještě nějaká energie, byla nachystaná trampolína a několik nesoutěžních úkolů v prostorách cíle na fotbalovém hřišti „Pod skalami“ Doufáme, že se závod všem líbil a odnesli si domů pěkný sportovní zážitek. Chtěli bychom poděkovat organizacím TJ Sokol Vedrovice a SDH Vedrovice, vedoucímu polesí panu Koneckému a paní učitelce Olze Čeperové za pomoc s přípravou závodu. Památná LÍPA. Strom přátelství Vedrovice - belgický Achel jsme společně s přáteli vysadili v roce 2005. Děkujeme Luboši Balcárkovi, který o strom v Písnikách pečuje. Stará se také o další veřejná prostranství v obci, za což mu děkujeme. A také zaslouží dík a uznání všichni, kterým záleží na tom, jak naše vesnička vypadá. Tým Vedrovického pedálu 25 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 Zprávy ze sokolovny Fotbalová sezóna vedrovických fotbalistů 2012/2013 Tělocvičná jednota Sokol považuje za užitečné informovat o své činnosti za posledního půl roku. K 1. lednu 2013 má jednota 61 členů, z toho 29 mužů, 4 dorostence, 12 žáků, 8 žen, 3 dorostenky a 5 žákyň. Stav členů se každým rokem mění, někteří vystoupí, někdo se přihlásí. Během roku vystoupilo 6 žáků a 7 dospělých mužů. Od počátku tohoto roku se stav změní, máme nové přihlášky: 6 mladších žákyň a 3 mladší žáci. Členské průkazky jsou vystaveny a příspěvkové známky zaplaceny. pro žactvo a dorost zůstává hodnota příspěvkové známky 100 Kč. Sportovní činnost je soustředěna u žáků mladších, starších i dorostu na FLORBAL. Muži se od začátku roku zaměřili na stolní tenis. Postupně se vypracovali a přihlásili do okresní soutěže. O návratu stolního tenisu do Vedrovic byl zveřejněn podrobný článek v únorovém zpravodaji, takže si občané mohli počíst. Bylo by ale třeba podchytit žáky a dorostence, aby se i oni po určitém vypracování mohli zapojit do soutěže. Žákyně a dorostenky se věnují sportovní gymnastice. Vede je Lenka Došková a Iveta Pavlišová. Děvčata jsou šikovná a je třeba se jim věnovat. Mají cvičení 1,5 hodiny v pátek. Je to málo, ale bohužel cvičitelka je přes týden ve škole. Mladší žákyně, které chodí do sokolovny od začátku roku vyžadují velkou pozornost. Jsou živé, cvičení se jim líbí, jak na koberci, na kruzích, na hrazdě také zkouší cviky, na ribstolu si protahují svoje tělíčka. Musíme hlavně dávat pozor, aby se nezranila. Základní škola požádala o poskytnutí sokolovny pro výuku tělesné výchovy v zimním období. Této žádosti bylo vyhověno a žáci v sokolovně měli výuku tělovýchovy 1 hodinu. Pro příznivé počasí chodili na procházky nebo sáňkovat. Na mimoškolskou činnost byl vznesen požadavek, aby děvčata mohla hrát košíkovou. To se uskutečnilo, kroužek vedl Jan Čepera, ale pro nedostatek času trenéra toto skončilo. proběhly 4 tréninkové hodiny a poplatek byl uhrazen. Základní škola a mateřská škola uspořádala jako každoročně oslavu Dne matek v sokolovně. Měli k dispozici celý týden tělocvičnu, aby si učinkující zvykli na jeviště, na kterém vystupovali. Rodiče, prarodiče, tety a ostatní občané zaplnili sokolovnu do posledního místečka. Vystoupení bylo velice pěkné. Ještě bychom se zmínili o cvičení TAE-BO, které probíhá ve středu a v sobotu, ale s nástupem léta bude tato činnost asi omezena. Jsou prázdniny, doba dovolených, výlety na kolech, zkrátka cykloturistika. V sokolovně sportování skončilo a sejdeme se opět po prázdninách. NAZDAR! Jak už většina občanů zajímajících se o fotbal ví, máme dva mužské týmy. Ne vždy se našim týmům vede, ale vždy se snažíme být nejlepší a každý z nás trénuje dle svých možností. Sezóna byla pro nás velice náročná, oba týmy se neustále potýkaly se zraněními a podle toho se nám v celkovém hodnocení dařilo, obsadili jsme bohužel spodní příčky fotbalové tabulky. Vedrovice A Tým Vedrovice A se po podzimní části umístil v první půli tabulky a byl doplňován hráči z B týmu. Po zimní přípravě následovala jarní část sezóny, ve které se však moc nedařilo a celkově se A tým umístil na 12. místě tabulky. Zdroj: Fotbal.cz Vedrovice B B týmu se také moc nevedlo, ale nás v našem týmu potěší každá výhra, každý bod, každý vstřelený gól. Tréninku se účastníme dle možností s A týmem. Nyní bude doplněn o mladé dorostence, kteří poprvé nakouknou do mužských soutěží. Celkově se B tým umístil na 11. místě v tabulce. Zdroj: Fotbal.cz Závěrem bychom chtěli poděkovat obci za nemalé finanční příspěvky, které jsou velmi důležité pro chod našeho týmu, trenérovi M. Kolegarovi za velkou angažovanost a péči o tým a samozřejmě všem věrným fanouškům! Současně Vás tímto zveme na Fotbalový turnaj PROFI CUP, který se koná dne 3.8.2013 od 10 hod. na fotbalovém hřišti Pod skalami. Tělocvičná jednota Sokol Vedrovice 26 VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 Po stopách prapředků Archeologické bádání na jihovýchodní /obce Místní akční skupiny Dolní Morava/ a na jihozápadní /Živé pomezí Krumlovsko – Jevišovsko/ MORAVĚ je popisováno v knize,která je součástí projektu s archeostezkami mapujícími výskyt význačných nálezů ze starší a střední doby kamenné, mladší doby kamenné, pozdní doby kamenné, doby bronzové, halštatské, laténské, římské. Stěhování národů, počátky slovanského osídlení a Velká Morava jsou také zajímavou a poučnou součástí jmenované knihy. Neznámý autor už je známý. Kříž, který se objevil v roce 2002 v lese vyrobil / v roce 1999/ a umístil na vyvýšenině, která objímá celý náš kraj, občan VRATISLAV HLADÍK. Děkujeme. Text na kříži: PROSÍME TĚ PANE BOŽE, DARUJ TOMUTO KRAJI KLID A MÍR. 27 Červencový zájezd Klubu důchodců do Lednicko-valtického areálu. VEDROVICKÝ ZPRAVODAJ ČERVENEC 2013 Páťáci Životní jubilea 60 let Kopetková Marie .................................................. 1.7. Jiřikovský Jaroslav............................................... 27.8. Virgl František....................................................... 4.9. Kopetková Jiřina ................................................. 23.9. 65 let Novotná Ludmila ................................................ 25.8. 70 let Sobol František ................................................... 26.8. 75 let Bartlová Drahomíra ........................................... 17.7. Vechová Věra ....................................................... 17.8. Becha Jan ............................................................. 30.8. 83 let Vostrá Růžena ..................................................... 29.9. 84 let Procházka Jaromír .............................................. 29.9. 86 let Brázda Otto ........................................................... 6.7. Hejda Jaroslav...................................................... 17.7. Šedrlová Helena .................................................. 18.8. Krbálková Drahomíra ........................................ 30.8. Stáňová Marie ..................................................... 12.9. 88 let Hyklová Květoslava .............................................. 6.9. Lesonická Marie.................................................. 10.9. Rozmahelová Anděla ......................................... 26.9. 89 let Pelikán Vlastimil................................................. 13.7. Obec se 28. června rozloučila se žáky páté třídy odcházející na 2. stupeň základní školy. Loučili jsme se s Kateřinou Brožovou, Adélou Bohdanskou, Sabinou Wolfovou, Veronikou Větříčkovou a Nikolou Stehurovou. Přejeme všem šťastné vykročení za dalším vzděláním. Novomanželé Geyerovi. Sňatky Ivana Langová – Jakub Marád Jan Pavel – Petra Musilová Iveta Světlíková – Zbyněk Novotný Miluše Geyerová – David Geyer Narozené děti Bezděk Jan Doležal Jakub Zemřeli Josef Mičánek, nar.1952 Bohuslav Smrček, nar.1922 Ludmila Hašková, nar.1923 Zdeňka Hladíková, nar.1924 Pohyb obyvatel Narodily se 2 děti Přistěhovali se 2 občané Zemřeli 4 občané Odstěhovalo se 7 občanů Ke dni 9.7.2013 mají Vedrovice 832 obyvatel Kolik nám letos napršelo zaznamenal pan Josef Mach Leden ...................................... 30 mm Únor ........................................ 65 mm Březen ..................................... 50 mm Duben ..................................... 24 mm Květen ..................................... 81 mm Červen ................................... 179 mm Celkem za půl roku napršelo 429 mm Vydává Obecní úřad Vedrovice. Registrace provedena u Okresního úřadu Znojmo pod č.j. 371300593. Redakční rada: Mgr. Anna Gigimovová, Bc. Petr Záviška, Bc. Hana Ivanovičová. Náklad 340 výtisků. Publikace neprošla jazykovou úpravou. Výroba Bačík, Pohořelice.