Chlumecak_10_12_web

Transkript

Chlumecak_10_12_web
CHLUMEČÁK
měsíčník pro obyvatele Velkého Chlumce
I. ročník | Říjen 2012 | ZDARMA
Vážení
čtenáři
foto: Sniper858
C
o dnes napsat? Je po volbách do Krajských zastupitelstev. Účast
na těchto volbách není pro většinu voličů asi moc atraktivní, ale je
nutno říci, že pro chod obce jsou asi rozhodující. Kraj je totiž ten,
kdo rozdává ony „zázračné dotace“. Peníze, na které dosáhne obec
jen tehdy, když buď dobře někomu leze kamsi, nebo má dobré konexe
u „někoho“. Nebyli jsme jako obec na tom úplně nejhůře. Peníze přišly
za potopy, peníze přišly nebo snad přijdou na hřiště. Doktora Ratha,
který byl ve funkci v době, kdy dotace přišly, „nám“ zavřeli.
Krajské volby se nám, jako celé republice, moc nepovedly a teď budeme čekat, jestli na nás něco zbude. Co přijde potom? Budeme volit
prezidenta, prvně přímou volbou. Nevím, jestli je to pro obec našeho
významu zrovna nejdůležitější akt, ale měli bychom si udělat jasno
a toho prezidenta volit. No a potom přijdou pro obec volby do zastupitelstva obce. Při posledních volbách se obec rozhodla pro zásadní
změnu. Změnu za partu ochotných, poměrně vzdělaných a slušných
zastupitelů, proti již vyzkoušeným mládencům a děvčatům. Podívejte
se na to takhle – kdo z lidí, kteří se ucházeli o vaší přízeň ve volbách, se
zúčastňují alespoň veřejného zasedání? Na pár vyjímek nikdo. Snad jenom Vašek Nagy projeví zájem a pracuje ve finančním výboru poměrně
aktivně. Zde je vidět jejich zájem o věci veřejné. Když jste mne nezvolili,
tak si trhněte. Kde jsou zastupitelé z posledního období? Kde jsou protikandidáti? Jenom sem tam nám vysvětlí jak to oni dělali jinak a lépe.
Nejvíce mne dojme, když mi někdo z bývalých „organizátorů“ říká:
„…bývalo dobrým zvykem…“. To mě jímá hrůza. A jde to i bez dobře
odměňovaných poradkyň (celá obec vzpomíná s hlubokým zármutkem)
a poradců. Dušan si s tím poradil i bez významných finančních odměn.
Víte, mně někdy přijde, že naši předchůdci si starostování a zastupitelování představovali jako vysedávání na úřadu a přemýšlení o nadpozemských věcech. Ono slovo starosta je odvozeno od slova starat
se, a zastupitel, od slova zastupovat někoho, nejlépe voliče. Dobře se
to stará, když má starosta takové zastupitele jako mám já. Není to
přece jenom o starostovi, ale o celém týmu zastupitelů. Zastupitelé
jsou manageři a ne spolek povídavých bab.
No to si občané moji, chlumečtí, asi umíte srovnat velmi dobře ve
svých hlavách. Jsem zvyklý na to, že mně nebo nám nemusí každý
tleskat, ale prosím, začněte přemýšlet a oslovovat lidi, kterým byste
dali důvěru ve volbách, které za dva roky přijdou. Je polovina našeho
mandátu, a vy byste měli naznačit, koho chcete, aby vesnici nevládnul,
ale aby se o ni staral. Tady nikdo prudce nezbohatne jako páni Gross,
Rath, Topolánek, Řebíček a ostatní z veselých kauz Grippen, nákupu
Pandurů, pančovaného alkoholu apod.
Prosím, abyste nebrali můj úvodník jako předvolební agitaci, sám
ještě ani nevím, jestli do příštích voleb půjdu.
Přírodní rezervace
Kuchyňka
Gaston Muchov
J
iž jsme se seznamovali s vrchy a kopci, které spolutvoří onen dlouhý val, který se nazývá Chlum. Od toho tedy
Chlumec. Kopce kolem Chlumce tedy vytváří i název naší
vesnice.
Jsme tedy skoro horalé, i když hory vypadají trochu jinak. Budeme tedy asi „vrchaři“. Jeden vrch, se kterým jsme se ještě neseznámili, je Kuchyňka. Tady nelze přímo říci, že by to byl vrch
nad Chlumcem. Je to vrch vysoký 635 metrů a spolu s Provazcem a Holým vrchem tvoří velmi zajímavý útvar. Čím je vrchol
těchto kopců tak zajímavý? Jeho hřbety jsou velmi úzké a ostré. Setkáte se tady s posledními zbytky stále vzácnějších jedlí
a chráněným jeřábem – mukem. Najdeme tady na jaře temně
modrý jaterník, bílou mařinku vonnou nebo lechu jarní. Ze
slepencových skalek vyrůstá pravé svatojánské kapradí, nad
nímž se rojí světlušky. Kolem vede proslulá červená turistická
značka, která bývá také cílem zdatných bikerů .
Podle odborníků právě na Kuchyňce můžeme vidět pravou tvář
bývalých Hřebenů. Prý takhle vypadaly Hřebeny před dlouhými věky. Již v roce 1933 byla Kuchyňka vyhlášena přírodní rezervací. Abychom se také vrátili trochu do bájí, o kterých často
píšeme, musíme si říci, že právě na Kuchyňce bývala chýše zlé
baby Megery, která zaklela Jana z Babí Hory – Fabiana. Také
zde ve válce operovaly partyzánské oddíly, které využívaly
okolní přírody ke svému utajení.
Dnešním vyprávěním o Kuchyňce jsme vyčerpali informace
o kopcích kolem nás. O ostatních kopcích – stejně krásných,
jako je Charvát, Písek, Jistevník, Liška, Stožec nebo Brda se
Za náš Velký Chlumec Váš starosta jenom zmíníme, a příště otevřeme jinou kapitolu zajímavostí.
Chlumečák | říjen 2012
1
Zprávy Obecního Úřadu | Zprávy z obce
Výsledky voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje
konané ve dnech 12. a 13. 10. 2012
Číslo strany
Název strany
Celkem hlasy
Zkratky stran
43
Komunistická strana Čech a Moravy
Získané hlasy
10
20
30
KSČM
60
Česká strana sociálně demokratická
18
8
26
ČSSD
70
Občanská demokratická strana
12
4
16
ODS
3
Sdružení nestraníků
6
3
9
SN
29
TOP 09,STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
6
3
9
TOP 09, STAN
51
Strana zelených
3
2
5
SZ
93
Česká pirátská strana
1
2
3
Piráti
68
Křesťanská a demokratická unie Československá strana lidová
1
1
2
KDU - ČSL
7
Volte Pravý Blok
–
1
1
31
Změna 2012: Česká strana národně sociální,
Klub angažovaných nestraníků
1
–
1
ČSNS, KAN
52
Středočeši2012.cz
–
1
1
S2012
91
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI, Češi
–
1
1
SPOZ
Volební okrsek
č. 1
č. 2
okrsek č.1: Malý Chlumec , okrsek č.2: Velký Chlumec
Akce zastupitelstva
a obecního úřadu:
OBEC VELKÝ CHLUMEC
OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA
Q Zajištění voleb do Krajských
Kterou se stanovují pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství
v obci Velký Chlumec.
zastupitelstev.
Q Oprava hlavních uzávěrů vody v Malém
Chlumci za 100 tisíc korun ve třech
lokalitách – Na návsi, a na cestě
k Routům 2x.
Q Prořezání stráně v „Koníčku“ od
Křenků po křižovatku ve Čtyřech
chalupách.
Q Úprava „parčíku v Habřinkách
u Hausbotu“.
Q Příprava realizace skládky bio odpadů
ve Velkém Chlumci .
Q Další činnost na kolaudaci děšťové
kanalizace .
Q Údržba okolí studní pod Jeleními
palouky.
Q Činnost na přípravě akce domácí
čističky Velký Chlumec
Oznámení OÚ
Obecní úřad zakoupil za peníze, které
věnovala obci paní Sanická, na základě
žádosti kuturní komise magnetofon, který se bude používám při cvičení aerobiku,
ozvučení dětských akcí, vítání občánků
apod.
Magnetofon stál 2700 Kč.
2
Zastupitelstvo obce Velký Chlumec se usneslo vydat na základě ustanovení § 24 odst.
2 Zákona č. 246/1992, na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů
a v souladu s ust. § 10 písm. d a § 84 odst. 2 písm. h zákona č. 128/2000 Sb, zákona
č. 128 /2000 o obcích, ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně platnou vyhlášku:
Článek 1.
Pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství.
1) Na všech veřejných prostranstvích je možný pohyb psů pouze na vodítku.
2) Splnění povinností stanovené v odstavci 1 zajišťuje fyzická osoba, která má psa na
veřejném prostranství pod dohledem.
3)Volné pobíhání psů na veřejném prostranství je zakázáno. Veřejným prostranstvím
se rozumí ulice, cesty, silnice, místní komunikace, veřejná zeleň, dětské a sportovní
hřiště a náměstí v katastru obce.
Porušování této vyhlášky lze postihovat podle zákona 200/1990 o přestupcích v platném znění.
Starosta obce Ilja Rozsypal
Místostarosta obce Dušan Eliášek
GRATULUJEME!
PANÍ HELENA RYCHLÍKOVÁ se dožívá ve zdraví 90 let. K významnému životnímu
jubileu přejeme oslavenkyni mnoho zdraví.
-zastupitelstvo obceChlumečák | říjen 2012
Společenská rubrika
HOUBAŘSKÁ SOUTĚŽ
ZÁŘÍ
V druhém kole naší houbařské soutěže vám představíme 3 největší „úlovky“
za měsíc září. V listopadovém čísle CHLUMEČÁKu proběhne slavností vyhlášení
„Mistra houbaře“. Nezapomeňte nám posílat houby nalezené v říjnu!
Zdravím Vás,
v příloze posílám pár fotografií smrkového hřibu, který dne 30. 9. 2012 nalezl
můj švagr PETR BOHUNOVSKÝ v lese
nad Chlumcem.
váha 1,1 kg, výška 16 cm
šířka klobouku 24 cm
Svědci : Marie Smetanová, Renata
Bohunovská, Lenka Smetanová, Jaroslav Bohunovský, Jaroslav Smetana st.
a ml., Péťa Smetana J
J. Smetana
Dobr ý den.
Posílám příspěvek
do
o největší houbu se Vaší soutěže
zony. Našla jsem
dva pěkné pravák y,t
en větší měl průměr hlav y 18 cm a
vážil 380 g. Možná
nebudou letos nejvě
tší,ale velkou radost jsem z nich m
ěla. Byly oba zdraví
a řízků bylo spoust
y.
S pozdravem
Ilona Hálová
ek nám do
Třetí příspěv z místa náo
redakce přím dopisovatel
áš
n
al
sl
za
lezu
.
Franta Mezek
ZNÁTE SVOJI OBEC? Provádím veškeré zednické
Vaříme s...
Moučník s piškoty
paní Ireny Veselé
40 dkg hladké mouky, 20 dkg cukru, 10 dkg
másla, 2 prášky do pečiva, 2 vejce, 12 lžic
mléka, 2 lžíce kakaa
Vše zaděláme a upečeme 2 placky
náplň: ½ l mléka, 4 lžíce hrubé mouky,
1 vanilka – uvaříme kaši
25 dkg moučkového cukru, 20 dkg másla – Vaši odpověď na otázku: kde se nachází
místo, které vidíte na fotografii?
utřeme
zasílejte na emailovou adresu:
Postup: polovinu náplně dáme na jednu [email protected]
placku a poklademe piškoty, které poka- do 10. listopadu 2012. Jména těch, kteří popeme silnou černou kávou s rumem. Poté znají místo na fotografii uvedeme v příštím
dáme zbytek krému na druhou placku čísle CHLUMEČÁKU. Správnou odpověď na
a polijeme rozpuštěnou čokoládou. Ne- otázku z minulého čísla (plot hřiště s výhlecháme odležet – nejlépe přes noc. Dobrou dem na dub mezi Chlumkami) nám zaslala
naše čtenářka: Kiki Hůlová. Děkujeme.
chuť!
Chlumečák | říjen 2012
práce a palubkové obklady.
Možno i v sobotu.
Hlavně o zimních měsících.
[email protected]
Tel.: 605 894 252
Vážení čtenáři,
těší nás Vaše kladné ohlasy na náš zpravodaj, zvláště na články o historii obce
a okolí. Obracíme se na Vás s prosbou
o zapůjčení dobových fotografií nebo
pohlednic Chlumce a okolí. Pomůžete
nám tak vydávat CHLUMEČÁK ještě zajímavější. (Všechny zapůjčené materiály
budou v porádku vráceny!)
Děkujeme, redakce
ŘÁDKOVÁ INZERCE
ZDARMA!
Text inzerátu posílejte na email:
[email protected]
nebo písemně na OÚ
3
Poznáváme okolí | Společenská rubrika
Dobříš bývalo město rukavic...
Jan Kovářů
M
Rukavice do celého světa
Historie výroby rukavic se na Dobříši
traduje už od konce 19. století (řemeslná
výroba se k nám rozšířila z Francie kolem
roku 1874). Hlavní rozvoj ale nastal po
druhé světové válce, kdy byly založeny
Rukavičkářské závody n.p. (pro ty dříve
narozené národní podnik). V době své největší slávy měly RZ několik tisíc zaměstnanců, vlastní odborné učiliště, které vychovávalo novou generaci pracovníků pro
tento specifický obor nejen pro mateřský
závod na Dobříši nebo v Hostomicích. RZ
jako jeden z největších zaměstnavatelů
v regionu provozovaly například vlastní
mateřskou školku nebo se podílely na výstavbě družstevních bytů. Roční produkce byla až osm milionů párů, velká většina
produkce směřovala na vývoz – jednak do
bývalého Sovětského svazu, ale také na
„kapitalistický“ západ – Kanady, USA, Nizozemska, Francie.
Nepovedená privatizace
Po listopadu 1989 ale přišly první potíže.
Hlavní příčinou pomalého úpadku byla
nezdařená privatizace v roce 1992. V původním záměru měla hlavní podíl získat
společnost Natal. Ta však nedostála svým
finančním závazkům, proto RZ putovaly
zpět do Fondu národního majetku. V roce
1995 získala podnik společnost Dino Plus,
která za něj zaplatila 67 procent akcií.
Podle spolumajitele, ředitele a předsedy
představenstva RZ Karla Hampeise došlo
v letech 1992 a 1993 k úplnému rozvrácení účetnictví. Negativně se na úpadku závodu projevil i fakt, že díky nepřehledné
situaci začala odcházet řada schopných
lidí, kteří si zakládali vlastní firmy a přetahovali další kvalifikované pracovníky.
Ruku v ruce s tím kráčela i nevhodná
obchodní politika. Nedostatek objednávek a nekvalitní suroviny přispěly k propadu na tržbách – rok 1995 znamenal
schodek 60 milionů korun.
Navzdory tvrzení zaměstnanců, že
podnik má spousty zakázek, spělo všechno v roce 1997 ke kolapsu. Díky dalším
4
Areál továrny v polovině sedmdesátých let
minulého století
změnám ve vedení došlo k zablokování chotechnické jednotky. To byl stav k roku
finančních prostředků závodu a tudíž ne- 2008. Když jsem se pokoušel najít aktuálbylo na výplaty zaměstnancům.
ní stav, podařilo se mi najít jen několik realitních kanceláří, které nabízejí prostory
Končí se i v Hostomicích
bývalých RZ k pronájmu.
Situace se zhoršovala i v následujících leTradice výroby rukavic na Dobříšsku
tech. V roce 1998 byla ukončena výroba ve přetrvává, ale ve formě, v jaké začínala –
4 pobočkách RZ, mimo jiné i v Hostomi- v malých dílnách a manufakturách.
cích. O práci tak přišlo 400 lidí.
Podle tehdejšího ředitele byla další příčina konce RZ ztráta východních trhů. To
vše v době několikasetmilionového úvěru u IPB. V souvislosti s tím se dobříšská
radnice rozhodla zrušit i rukavičkářské
František Rychlík – 14. 10. 1969 – 65 let
učiliště.
V roce 1999 se dokonce mohlo zdát, že Marie Eliášková – 27. 10. 1969 – 59 let
se situace začíná obracet k lepšímu. Fir- František Mezek – 11. 10. 1975 – 61 let
mě se podařilo navázat obchodní styky Josef Manda – 1. 10. 1976 – 71 let
s Ruskem, začala vyprodávat skladové zá- Božena Svobodová – 22. 10. 1979
soby a dohodla se s hlavním věřitelem IPB 68 let
Marie Wimmerová – 17. 10. 1981 – 81 let
na výhodnějším splácení úvěru..
Konec byl však nevyhnutelný. V červen- Jan Křivohlavý – 6. 10. 1985 – 76 let
ci 2000 byla vyhlášena likvidace. Ruka- Růžena Boučková – 2. 10. 1986 – 86 let
vičkářské závody i přes snahy o obnovení Zdeněk Klíma – 30. 10. 1986 – 73 let
odbytu vyráběly již několik let se ztrátou, Jaroslav Jech – 1. 10. 1996 – 63 let
k tomu se přidala vyskoká finanční zátěž Marie Grubnerová roz. Mezková
u IPB, později ČSOB. Poté už nebyla další 6. 10. 1998 – 55 let
dohoda o odkladu splátek a zmírnění úro- Jaroslav Sedláček – 3. 10. 2002 – 67 let
ků možná. Podle dohledatelných údajů Bedřich Maršálek – 28. 10. 2002 – 78 let
byla výše pohledávek RZ dva roky po vy- Petr Kraus – 3. 10. 2006 – 55 let
Petr Vacek – 16. 10. 2006 – 45 let
hlášení likvidace přibližně 393 miliónů.
Jednou z možností na jejich snížení byl Marie Kofroňová – 30. 10. 2007 – 74 let
prodej areálu. Toho se ujala firma Naxos. Josef Vokurka – 1. 10. 2009 – 72 let
Cílem bylo přímým prodejem zpeněžit Václav Novák – 21. 10. 2009 – 60 let
celý objekt. Nakonec areál odkoupil italInformace z dostupných smutečních
ský investor za zhruba 27 milionů korun.
oznámení poskytla paní
Největší část provozuje firma, která ve
Jaroslava Kozohorská
dvou halách vyrábí klimatizační a vzdu-
Vzpomínka na naše
zesnulé v měsíci říjnu
Chlumečák | říjen 2012
foto: B. Landisch
ilí čtenáři, v tomto čísle začínáme náš nepravidelný miniseriál
o místech, kam jsme před listopadem 1989 jezdili za zaměstnáním.
Jako první se zmíníme o Rukavičkářských závodech na Dobříši, ve kterých
pracovala spousta žen a mužů z Velkého
i Malého Chlumce.
Z historie obce
Bobův ret rokoutek
Jarda „Bob“ Sedláček
V
ážení čtenáři. Ve druhém pokračování našeho seriálu Vám přinášíme další historické fotografie z našeho regionu. Někteří
čtenáři by uvítali datumování a přesnější popis zveřejněných obrázků. Pokusíme se o to, i když ne vždy to bude v našich
silách.
Stavba rozhledny na Studeném
vrchu – 1940.
Velký Chlumec – od středu obce
směrem na Osov, datum nezjištěno.
Chlumecké fotbalové naděje – v popředí Libor
Smetana, 1. řada: Dušan Eliášek, Jan Kodr, Radek
Vostárek, Václav Mojžíš, Rostislav Mojžíš, Karel Kodr,
Iva Soukupová 2.řada: Radek Routa, Jiří Němeček,
Ladislav Taraba, Milan Kozohorský, Milan Němeček,
Milan Husák a Karel Soukup – 1980
Chlumečtí branci. Zleva: Vokurka, Frajer, Houbová,
Kozohorský, Soukup, Hakl a Melichar. Asi 1959.
Chlumečák | říjen 2012
5
Z historie obce
Chlumecké ohlédnutí, aneb trocha historie
nikoho nezabije – 10. část
Jan Štěpánek
M
ilí čtenáři, dnešní jubilejní 10. ohlédnutí za historií naší
obce bude trochu netradiční – podíváme se blíže na zločin, který se stal v roce 1878 a vstoupil do historie pod
názvem Pajmova vražda. Pachatel, který dal celému případu jméno – Josef Pajma, byl 27letý domkář, který bydlel se svojí ženou
Kateřinou, svými rodiči a mladším bratrem – 22letým zedníkem
v domě číslo 1 v Malém Chlumci. Ten stál po pravé straně obecního
rybníčka, kde je nyní (v roce 1922) zahrada domu číslo 6.
Pajma se ve svých 19 letech seznámil se služkou hospodáře Václava Mistalera (Malý Chlumec číslo 9) Magdalenou Růžičkovou,
dcerou krejčího Matěje Růžičky z Vižiny. Jijich známost trvala asi
3 roky, když na Nový rok 1978 odešla Růžicková, tehdy jí bylo 22
let, do nové služby k drnomistrovi (pohodný, ras – pozn. redakce)
Matěji Wolmutovi do Malé Mořiny.
Její milenec Pajma za ní často chodil, a tak udržovali svůj vztah
dál. Při jedné cestě do Mořiny se Pajma zastavil u svého známého
Josefa Zárybnického, podruha (čeledín, pomocník v hospodářství,
obvykle bydlel u sedláka v podnájmu – pozn. redakce) v Malé Mořině.
Od něho koupil za 70 krejcarů starou pistoli s jedním nábojem.
Potom se v bytě Zárybnického setkal se svou milou, která ho
zvala na příští neděli na posvícení k muzice.
V neděli 20. října 1878 se Pajma vydal na posvícení do Mořiny.
Cestou se zastavil v Řevnicích, kde u židovského obchodníka koupil broky a prach, aby si mohl vyrobit náboje do pistole. Tu si mezitím nechal opravit v Hostomicích u zámečníka Václava Šmída.
Do Malé Mořiny dorazil kolem třetí odpoledne a tam v hostinci
Jana Staňka hrál karty až do půl jedenácté večer. Potom odešel
do hostince, ve kterém se konala posvícenská zábava, aby zjistil,
jestli je mu Růžičková věrná a s kým se mezitím bavila. Na tom
mu podle výpovědi záleželo, protože otec Růžickové jejich vztah
neschvaloval a svoji dceru dokonce bil, aby známost s Pajmou
ukončila. Růžičková v hostinci na Pajmu už čekala a měla z jeho
příchodu velikou radost. Tancovali spolu až do půl druhé ráno.
Potom Pajma řekl, že už musí domů a Růžičková se nabídla, že ho
doprovodí. Odešli spolu polní cestou směrem k přívozu k Letům.
Cestou si mu Růžičková stěžovala, že hospodyně, se kterou slouží,
jí často vyhrožuje, že o jejich známosti řekne jejímu otci a ten jí
zase bude bít. Přitom opakovala, že se raději utopí, než aby snášela takové násilí.
Pajma jí to údajně rozmlouval a jak spolu kráčeli bok po boku,
zavadila Růžičková o kapsu ve které měl schovanou pistoli. Když
jí Pajma zbraň ukázal, přemlouvala ho aby ji zastřelil. Vytáhla mu
pistoli z kapsy a podala ji Pajmovi. Sama
si svlékla sukni aby se nazašpinila krví,
políbila Pajmu a řekla mu: „Ještě se na
věčnost se mnou rozluč a pusť to do mě.“
Ten byl prý tak opilý, že jí namířil pistolí
na prsa a vystřelil. Růžičková byla na místě mrtvá. Sám se chtěl hned zastřelit taky,
ale rána byla údajně tak prudká, že pistole vyletěla Pajmovy z ruky a nemohl ji najít. Proto se pokusil zabít tím, že vylezl na
hruškový strom a skočil po hlavě dolů. Při
pádu se zranil na hlavě a pohmoždil si rameno, takže nemohl pokračovat v úmyslu
spáchat sebevraždu.
Z místa činu šel pomalu k Řevnicům
6
a odtamtud směrem k hájovně „Rochoty“, kde spal v lese až do
oběda. Domů, do Malého Chlumce přišel až kolem šesté hodiny
večer v pondělí 21. října 1878.
Doma mu jeho bratr Jan řekl, že už o vraždě všichni vědí. Vylezl
proto na půdu, kde se vyspal a když uslyšel v úterý ráno četníky,
přeskočil plot a běžel k c. a k. (císařský a královský – pozn. red.)
okresnímu soudu do Hořovic, kde se udal.
Po celou dobu vyšetřování u soudu tvrdil, že byl opilý a nevěděl
co dělá. Po sepsání protokolu byl odveden v úterý 22. října do vazby. Druhý den byl převezen k okresnímu soudu do Berouna a potom k c. a k. zemskému trestnímu soudu do Prahy.
Při soudním líčení 15. listopadu 1878 bylo vyslechnuto celkem
21 svědků. Většinou vypovídali v Pajmův neprospěch. Podle výpovědí hostinských nebyl Pajma v den vraždy vůbec opilý. Přitěžující okolností byla výpověď Václava Zbuzka, hokynáře z Bykoše, před kterým Pajma tvrdil, že starého Růžičku a jeho dceru
jednou zastřelí.
Hlavní líčení se konalo 14. prosince Po řeči obhájce a návrhu
státního zástupce se porota odebrala k poradě. Na otázku předsedy, zda je obažalovaný vinen zločinem vraždy, odpověděla porota
10 hlasy „ano“ a jen 2 hlasy „ne“.
Po návratu porodců přečetl předseda poroty rozsudek, podle
kterého se obžalovaný odsuzuje k trestu smrti oběšením. Navíc
byl odsouzený povinen uhradit náklady soudního řízení a Matěji
Růžičkovi zaplatit 20 zlatých jako náhradu výdajů za pohřeb. Po
skončení procesu požádal odsouzený Pajma o milost císaře Františka Josefa I. Dne 6. března 1879 mu zemský trestní soud oznámil
dekret c. a k. nejvyššího soudního dvora ve Vídni, podle kterého
mu Jeho c. a k. Veličenstvo František Josef I. trest smrti odpustil
a vyměřil trest 18ti let. Tentro trest zahrnoval každého čtvrt roku
jeden postní den a každého 21. října post v tmavé samovazbě.
Dne 22. března 1879 byl odsouzený Pajma převezen do věznice
„Kartouzy“ u Jičína.
Po patnácti letech, počátkem roku 1893, žádala matka odsouzeného Ludmila Pajmová císaře Fr. Josefa I. o prominutí zbytku
trestu, který byl 15. dubna 1893 zamítnut s odůvodněním, že
trest už čísařem jednou zmírněn byl.
Po odpykání 18 let byl Pajma 2. srpna 1896 propuštěn na svobodu. (Všechny tyto údaje jsou výpisem z 35 spisů zemského trestního soudu v Praze.) Po návratu z trestu žil nějakou dobu v Praze,
oženil se s jistou prodavačkou housek, od které za krátký čas odešel do svého rodiště. Ubytoval se ve skále nad Malým Chlumcem
– v takzvané „hostomické skalce“, ve
které si sám vylámal jeskyni velikou
asi jako menší místnost.
Bydlení v této skalní jeskyni mu
úřady zakázaly a bylo mu přiděleno
bydliště v obecním domku ve Velkém
Chlumci, ve kterém žil ve společné
domácnosti s Emilií Barsovou, rozenou Klusovou, vdovou po obuvníkovi
Josefovi Barsovi z Malého Chlumce.
S vdovou Barsovou měl Pajma 3 děti
a bydlel v domku až do své smrti v roce
1923.
Pokračování kroniky v příštím čísle
Chlumečák | říjen 2012
HINA
Putování na (skoro) konec světa
5. část
Sachalin
Rusko
Amur
Další částí pokračujeme v ukázkách
z připravované knihy Franty Mezka
„CESTY NA VÝCHOD“. Máme od
autora povoleno s textem pracovat,
měnit slovosled, zkracovat, případně
doplňovat. Jediné, co dělat nebudeme,
je měnit myšlenku.
Chabarovsk
Olga
Harbin
Čína
Gaston Muchov
P
řed letištěm v cizím městě stál řidič
před hromadou železa, která vzdáleně připomínala vrak Moskviče. Optal
jsem se, jestli by mne do Olgy nedovezl.
Samozřejmě, je to jenom 80 km, ale nevedeUrumqi
tam cesta, odpověděl. Řidič byl fajn
chlapík a pevně věřil, že nás auto doveze
na místo. Mám s sebou i kanystr s benzínem a jídlo,povídá. Copak ten benzín jsem
chápal, ale to jídlo?
MONGOLIA
CHINA
zásluhy na prozkoumání těchto míst měl
V. K. Arseněv, který několikrát toto území
za velmi těžkých podmínek prozkoumal.
Jeho partnerem na těchto výpravách byl
stopař Derzu Uzala, o kterém byl natočen
i stejnojmenný film, který běžel i v našich
kinech. V okolí se pořád ještě pokoušíme
najít onen bájný žen-šen, ale marně. Nacházeli jsme i plno hub, jiných než u nás,
ale stejně chutných.
S Ladou Nivou jsme
prozkoumávali tajgu
každý den, ale více
jak deset kilometrů
jsme dovnitř nevjeli.
Pak už jsem se začal
vracet na letiště.
Těsně před odletem
mi Sergej dal malou
sklenici řiďoučkého medu a v něm
potopeny samičí
a samčí kořeny,
dlouhé 10 cm
a silné jako palec.
Rostly prý tak 25
let. Cena takového pokladu se
nedá vyčíslit.
h.
níc
vod
po
který uplaval při
Nedají se nikde
Řeka Olga – v pozadí most,
koupit. Vyrovná se jim snad pouze žluč z ussurijskéNo a vyjeli jsme. Auto sténalo, pištělo ho tygra. Ulovení tygra je ale takový
a bůh ví co ještě a dělalo v tajze hrozný přečin jako vražda člověka. Nikdo
kravál „.Jsou tady taky tygři?“ ptám se. kořen nehledá, protože pověra říká, že
„Jistě, asi třistapadesát!“ odpověděl. jej může najít pouze vyvolený. I onen
Netrvalo dlouho, a opravdu jsem tygra stopař Uzala, když takový kořen nau řeky, kam chodí pít, viděl na vlastní oči. šel, radši jej odnesl dovnitř do tajgy,
Nakonec jsme do Olgy dojeli.
aby nikomu nezpůsobil problémy.
Olga je vesnice městského typu, na poSe Sergejem jsem se rozloučil a slíbřeží japonského moře s 2500 obyvateli. bili jsme si, že se potkáme v Praze.
Převážně lesáci, námořníci a lovci. Serge- Skutečně jsme se setkali za devět let
je, za kterým jsem jel, jsem našel. On mne v Praze, kam přiletěl jako pověřenec
jel hledat a cestou jsme se minuli. Největší vlády Přímořského kraje.Stal se z něj
Chlumečák | říjen 2012
Usuryjsk
 Partyzansk
 Nachodka
Japonsko
Aomori

vladivostok
Chasan
Tokyo
velmi významný člověk. A tak letím do
Vladivostoku zpět. Všude mne vítali bezvadní, hodní lidé. Vše mi nutili zadarmo,
až jsem se cítil někdy trapně. Cestou v letadle jsem se seznámil s mladým vojákem
– majorem, který viděl, že mám z velkoměsta trochu obavy. Nabídl se proto, že mi
trochu poradí a pomůže najít moji hostitelku Lenu. Vladivostok je město námořníků a průmyslu, včetně vojenského. Vysoké školy, akademie, řada významných
institucí. Je to vlastně vstupní brána
do Ruska z Tichého oceánu.Strategické
umístění tohoto přístavu zaručuje přepravu ohromného množství zboží.
foto: archiv F. Mezka
ey
Cestopis
Můj domorodý průvodce;
pobřeží Japonského moře
7
Sport
Začala nová šipkařská sezona
Jaroslav Sedláček
P
očátkem září se rozběhla nová
šipkařská sezona a poprvé se v ní
v jedné soutěži potkají družstva
Albion Chlumec a Albixon Chlumec (dříve Albion Chlumec B). První očekávané
derby se uskuteční dne 11. 11. 2012.
Albion posílil o Jiřího Valsu, který
doplní pětici Hanko, Kukačka, Vondrák,
Píca a Kolesnikov. Družstvo Albixonu
zůstává v nezměněné sestavě tří Sedláčků, Horáka a Rychlíka.
Start do sezony velmi dobře vyšel
Albionu, kterému se podařilo v úvodních utkáních třikrát vyhrát, jednou
remízovat a pouze jednou prohrál
a v současné době je na pěkném 5. místě
se ztrátou dvou bodů na první místo.
Hůře se dařilo Albixonu, který se ziskem
dvou bodů za dvě remízy se nachází na
13. místě.
Ligová tabulka – průběžné pořadí
Poř.
Družstvo
Kol
V
VP R
PP P
K Skóre
Legy
B
1.
Nervous Praha
5
4
0
0
0
1
0 57:33
127:90
12
2.
Qýčepu Příbram
5
4
0
0
0
1
0 56:34
126:95
12
3.
Mirage Sobín
5
4
0
0
0
1
0 54:36
121:89
12
10
4.
Podlesáci Králův Dvůr C
5
3
0
1
0
1
0 53:37
124:98
5.
Albion Chlumec
5
3
0
1
0
1
0 49:41
116:109 10
6.
Vonoklasy 26
5
3
0
0
0
2
0 54:36
124:92
7.
Máchalové XXL Kladno B
5
3
0
0
0
2
0 50:40
119:101 9
9
8.
Šemík Neumětely
5
2
0
2
0
1
0 44:46
114:108 8
9.
Čerti Tmaň
5
1
0
1
0
3
0 40:50
100:117 4
10.
Hroch Team Hudlice
5
1
0
1
0
3
0 36:54
97:127
4
4
11.
Pavouci Stochov B
5
1
0
1
0
3
0 30:60
90:135
12.
Zbraslav 1.ŠK
5
1
0
0
0
4
0 39:51
102:122 3
13.
Albixon Chlumec
5
0
0
2
0
3
0 37:53
100:124 2
14.
Good Bulldog Hořovice
5
0
0
1
0
4
0 31:59
85:138
1
Fotbalové zprávy z Chlumce
Chlumecký zpravodaj CHLUMEČÁK – vydává OÚ Velký Chlumec, evidováno MKČR pod číslem 32020192, Redakční okruh: Láďa Jarý, Lenka Kocourová, Ilja Rozsypal, Jarda Bob Sedláček, Jan Štěpánek,
Renata Valsová, grafické zpracování: Jan Štěpánek, tisk: Ivan Křenek, Hořovice, adresa redakce: OÚ Velký Chlumec, Malý Chlumec 72, 26724 Hostomice tel.: 311584122, fax: 311583183,
email: [email protected], za obsah a formu článku odpovídá autor, uzávěrka čísla je vždy do 17. v měsíci, svoje příspěvky můžete předávat na adresu OÚ (nejlépe v elektronicke podobě
na email OÚ). Děkujeme.
8
Chlumečák | říjen 2012

Podobné dokumenty

Chlumecak_09_12_web

Chlumecak_09_12_web Ve Velkém Chlumci byli tři cvočkaři – Jan Průša v čísle 42, Jan Šmejkal z čísla 44 a Václav Šmejkal z čísla 45. Chlumečtí cvočkaři se zúčastnili i  cvočkařského povstání v Hostomicích 26. února 186...

Více