ZDE - Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s ro

Transkript

XXXI. aktualizace a doplňky - červenec 2011
Zákaznický portál 24
přináší plná znění těchto
legislativních novinek souvisejících
s oblastí Bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a požární ochrany
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 55/2011 Sb., o činnostech
zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.
Školení
bezpečnosti
práce
a požární
ochrany
www.dashofer.cz
Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů
Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.
Evropská 423/178
P. O. Box 124
160 41 Praha 6
tel.: 222 539 333
fax: 222 539 400
e-mail: [email protected]
www.dashofer.cz
Nařízení vlády č. 63/2011 Sb., o stanovení minimálních hodnot
a ukazatelů standardů kvality a bezpečnosti a o způsobu jejich
prokazování v souvislosti s poskytováním veřejných služeb v přepravě
cestujících.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 72/2011 Sb., kterou se
mění vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti
k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových
vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího
zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového
vozidla připoutat bezpečnostním pásem.
Aktualizovali jsme pro Vás komplexní
přehledy právních předpisů z oblasti
ochrany zdraví a požární ochrany.
Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně
souvisejících zákonů. Zákon zřizuje Úřad práce České republiky se
sídlem v Praze a stanoví jeho organizační členění a úkoly.
Č. 80/2011 Sb., nález Ústavního soudu ze dne 1. března 2011 sp.
zn. Pl. ÚS 55/10 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 347/2010 Sb.,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními
v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí.
Zákon č. 106/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb.,
o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění
pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 114/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády
č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.
Zákon č. 133/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000
Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých
zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony.
Na Zákaznickém portále 24 jsou k dispozici
vzorové testy z BOZP ve formátu MS Word.
Ty lze dále snadno přizpůsobovat.
V rubrice AKTUALITY sledujte nejnovější
dění v oblasti!
Přehled nových PRÁVNÍCH
PŘEDPISŮ pro oblasti
BOZP & PO, které
vyšly v období
březen - červen 2011
Dokončení kapitoly bezpečnost
práce na Elektrických zařízeních
Osnova školení zaměstnanců,
kteří vykonávají práce na
elektrických zařízeních a desatero bezpečnosti při provozu
EZ. Nebezpečí od elektrického
proudu je neviditelné. O to
větší důraz je třeba položit
na prevenci a na seznámení
pracovníků s hro-zícími riziky.
Proškolte je dokonale, ať
účinně předcházejí nebezpečím
spojeným s el. proudem.
Zcela nová kapitola: Zdvihací zařízení
a vyhrazená zdvihací zařízení
Rozdělení a charakteristika zdvihacích
zařízení,
požadavky
na
jejich údržbu a revize. Získejte
také přehledy povinností jejich
provozovatelů v souvislosti s revizemi.
Charakteristiky nebezpečí – jaké
druhy hrozí u kterých zdvihacích
zařízení, a jak jim předcházet?
Pro školení Vašich zaměstnanců:
podrobné rozbory systému bezpečné
práce pro jednotlivé typy zdvihacích
zařízení, povinnosti provozovatele,
obsluhy a pověřených osob. Kvalifikační
požadavky
na
vazače,
signalistu, jeřábníka. Zvedací plošiny,
výtahy osobní i stavební, regálové
zakladače a ostatní zdvihadla.
Příklady pracovních úrazů spojených
s provozem ZZ.
ÁL
T
R
O
P
Ý
K
C
I
N
T E C H .t e c h p o r t a l . c z
www
OBSAH UKÁZKY
TITUL A TIRÁŽ ………………………………. 3
CELKOVÝ OBSAH PO 31. AKTUALIZACI ( ERVENEC 2011) ……………… 5
NOVÉ PRÁVNÍ P EDPISY, KTERÉ VYŠLY VE SBÍRCE ZÁKON V DOB OD 11.
B EZNA 2011 DO 31. KV TNA 2011
( ÁSTKY 37/2011 AŽ 55/2011) …………………………………………………….…17
OCHRANA ZDRAVÍ P I PRÁCI ………………..………………..……………….. 23
VNITROSTÁTNÍ LEGISLATIVA K OCHRAN
ZDRAVÍ P I PRÁCI – KOMPLEXNÍ P EHLED ……………..……………24
PRÁCE S NORMAMI, ESKÁ A MEZINÁRODNÍ NORMALIZACE ………………30
CHARAKTERISTIKA NEBEZPE Í P I
MANIPULACI S MATERIÁLEM ……………….. 50
VZOR OSNOVY ŠKOLENÍ PRO ZAM STNANCE, KTE Í
PROVÁD JÍ POVRCHOVOU ÚPRAVU MATERIÁLU ……………….. 58
KONTROLNI SEZNAM POUŽITELNÝ JAKO ŠKOLÍCÍ POM CKA, P ÍPADN
POM CKA PRO PROVEDENÍ KONTROLY NA PRACOVŠTI ………………..72
STAVEBNÍ VÝTAHY …………………………………………………………..80
Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů
Školení
bezpečnosti
práce
a požární
ochrany
ZÁKLADNÍ DÍLO
aktuální stav červenec 2011 – včetně 31. aktualizace
Pod vedením Ing. Milana Tomečka a Ing. Jaromíra Jaroše spolupracovali:
Mgr. Jaroslav Brácha, JUDr. Eva Dandová, JUDr. Anna Janáková, Ing. Miloslav Kočí,
Jan Lonsmín, Ing. Pavla Lukášová, Ing. Vojtěch Mráz, Jiří Myšák,
JUDr. Milan Novotný, Karel Novotný, Ing. Jindřich Stiebitz, doc. MUDr. Milan Tuček, CSc.
VERLAG
DASHÖFER
Verlag Dashöfer
odborné nakladatelství technické literatury
Evropská 423/178
160 41 Praha 6
P. O. BOX 124
tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400
www.BOZPprofi.cz, www.techportal.cz, www.dashofer.cz
Copyright © 2003–2011 by Dashöfer, Ltd.
& Verlag Dashöfer, nakladatelství, s. r. o.
Evropská 423/178, 160 41 Praha 6, P. O. BOX 124
tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400
http://www.dashofer.cz
Všechna práva, zejména autorské právo, licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding Ltd. Zypern.
Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na kopírování, distribuci a překlad. Žádná část díla nesmí být
v jakkékoli formě (tiskem, jako fotokopie, elektronickými či jinými metodami) reprodukována bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství.
Informace obsažené v tomto díle byly k okamžiku zveřejnění vypracovány podle nejlepšího vědomí, jsou však
z důvodu nejednotných výsledků výzkumu, jurisdikce a správy bez záruky.
Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r.o., je certifikováno společností
TÜV Rheinland Cert GmbH a disponuje Certifikátem systému managementu kvality
podle normy ISO 9001:2008, reg. č. 01 100 055430.
Odpovědný redaktor: Ing. Jiří Bašek
Odborný redaktor: Mgr. Ondřej Vraný
Sazba: SV, spol. s r. o.
Tisk: TYPOS, tiskařské závody, s. r. o.
ISSN 1803-4276
ŠKOLENÍ BEZPEČNOSTI PRÁCE A POŽÁRNÍ OCHRANY
část 1, díl 2, str. 1
díl 2, celkový obsah
1/2
CELKOVÝ OBSAH
1 Obsah, úvod
1/1
1/2
1/3
1/4
Obsah
Celkový obsah
Úvod
Seznam autorů
2 Aktuální informace
2/1
2/2
2/2.1
2/2.2
2/2.3
2/2.4
2/2.5
2/2.6
2/2.7
2/2.8
2/2.9
2/2.10
2/3
2/4
2/5
2/6
2/7
2/7.1
2/8.0
2/8
2/9
Obsah
Nové právní předpisy
Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů v době od 1. ledna 2009 do
16. března 2009 (částka 23/2009 až 46/2009)
Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů v době od 17. března 2009 do
7. června 2009 (částka 23/2009 až 46/2009)
Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů v době od 8. června 2009 do
15. září 2009 (částka 47/2009 až 99/2009)
Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů v době od 16. září 2009 do 17. prosince 2009 (částka 100/2009 až 141/2009)
Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů v době od 18. prosince 2009 do
15. 3. 2010 (částky 142/2009 až 156/2009 a částky 1/2010 až 23/2010)
Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů od 16. března 2010 do 18. června
2010 (částky 24/2010 až 67/2010)
Nové právní předpisy, které vyšly ve sbírce zákonů od 19. června 2010 do 15. září
2010 (částky 68/2010 až 97/2010)
Nové právní předpisy, které vyšly ve sbírce zákonů od 16. září do 13. prosince 2010
(částky 98/2010 až 121/2010)
Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů od 14. prosince 2010 do 10. března
2011 (částky 122/2010 až 121/2010 a částky 1/2011 až 18/2011)
Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů v době od 11. března 2011 do
31. května 2011 (částky 37/2011 až 55/2011)
Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb
Bude doplněno
Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní
zařízení
Nová norma pro komíny
Zákon č. 309/2006 Sb.
Akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti v prevenci rizik (nařízení vlády
č. 592/2006 Sb.)
Úrazové pojištění zaměstnanců
Doplňující informace ke změnám zákona č. 262/2006 Sb., provedeným
zákonem č. 362/2007 Sb.
červenec 2011
3 Přehled právních předpisů
3/1
3/2
3/2.1
3/3
3/3.1
3/3.2
3/3.3
Obsah
Charakteristika BOZP
Úvod do problematiky BOZP
Bezpečnost práce
Legislativa EU v oblasti BOZP
Vnitrostátní legislativa – komplexní přehled
Stručný (orientační) obsah stěžejních vnitrostátních právních předpisů v oblasti BOZP
3/3.3.1
Zákony
3/3.3.2
Vyhlášky
3/3.3.3
Nařízení vlády
3/3.3.4
Předpisy související úzce s problematikou bezpečnosti práce – technické požadavky na výrobky
3/4
3/4.1
3/4.2
3/4.3
Ochrana zdraví při práci
Legislativa EU v oblasti ochrany zdraví při práci – komplexní přehled
Stručný obsah stěžejních vnitrostátních právních předpisů
3/4.3.1
Zákony
3/4.3.2
Vyhlášky
3/4.3.3
Nařízení vlády
3/4.3.4
Směrnice
3/4.4
Stručný obsah dalších právních předpisů
3/4.4.1
Zákony
3/4.4.2
Vyhlášky
3/4.4.3
Nařízení vlády
3/5
3/5.1
3/5.2
Požární ochrana
Stručný obsah stěžejních vnitrostátních právních předpisů
3/5.2.1
Zákony
3/5.2.2
Vyhlášky
3/5.2.3
Nařízení vlády
3/5.3
Stručný obsah dalších právních předpisů souvisejících s požární ochranou
3/5.3.1
Zákony
3/5.3.2
Vyhlášky
3/5.3.3
Nařízení vlády
3/6
3/6.1
Stručný obsah vybraných právních předpisů z bezpečnosti práce
Vyhláška č. 20/1989 Sb., o Úmluvě o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním
prostředí (č. 155)
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
3/6.2
3/6.2.1
Zákon č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
a další související zákony
3/6.3
3/6.4
3/6.5
3/6.5.1
červenec 2011
Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., kterým se stanoví způsob evidence úrazů, hlášení
a zasílání záznamu
Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování
osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků
Nařízení vlády č. 21/2003 Sb.
3/6.6
3/6.7
3/6.8
3/6.9
3/6.10
3/6.11
3/6.12
3/6.13
3/6.14
3/6.15
3/6.16
3/6.17
3/6.18
3/6.19
3/6.20
3/6.21
3/6.22
3/6.23
3/6.24
3/6.25
3/6.26
3/7
3/7.1
3/7.1.1
Nařízení vlády č.11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění značek a zavedení
signálů, ve znění pozdějších předpisů (nařízení vlády č.405/2004 Sb., s účinností od
1. 9. 2004)
Inspekce práce a státní dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení
Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti
práce a technických zařízení
Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé
podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé
podmínky k zajištění jejich bezpečnosti
Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení,
jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška
o vyhrazených elektrických technických zařízeních)
Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších
předpisů
Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé
podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení ve
znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu (účinnost 1. 9. 2004)
Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz
a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních
postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat
Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních
postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru
Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky
Vyhláška č. 601/2006 Sb., kterou se zrušuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce
a Českého báňského úřadu č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení
při stavebních pracích, ve znění p. p.
Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní
prostředí – je dalším prováděcím předpisem k zákoníku práce
Předpisy provádějící zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky
a o změně některých zákonů, ve znění p. p.
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně některých zákonů, ve znění p. p.
Nařízení vlády č. 70/2002 Sb., o technických požadavcích na zařízení pro dopravu osob
Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení
a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých
Vyhláška č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách
Stručný obsah vybraných právních předpisů týkajících se ochrany
zdraví
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů, ve
Vyhláška č.135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity
písku v pískovištích venkovních hracích ploch
červenec 2011
3/7.2
3/7.3
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci,
nahrazující plně nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
3/7.3.1
Bude doplněno
3/7.3.2
Vyhláška č.394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup
3/7.4
Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení
prací s azbestem a biologickými činiteli
Přehled vybraných dalších předpisů vydaných k provedení zákona o ochraně veřejného
zdraví
Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány
těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvím a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu
přípravy na povolání
při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací
3/7.5
3/7.6
3/7.7
3/7.8
3/7.8.1
Vyhláška ministerstva vnitra ČR č. 432/2004 Sb., kterou se stanoví seznam činností zakázaných těhotným
příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí, ve znění pozdějších předpisů
3/7.9
3/7.10
3/7.11
3/7.12
3/7.13
3/7.13.1
PP-265-20.11.67 směrnice ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161)
Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými
výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve
Postup při zjišťování alkoholu
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 443/2004 Sb., kterou se stanoví základní metody pro zkoušení toxicity chemických látek a chemických přípravků
3/7.13.2
Vyhláška č. 427/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika chemických látek pro zdraví
člověka
3/7.13.3
Vyhláška č. 426/2004 Sb., o registraci chemických látek
3/7.13.4
Vyhláška č. 234/2004 Sb., o možném použití alternativního nebo jiného odlišného názvu nebezpečné
chemické látky v označení nebezpečného chemického přípravku a udělování výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků
3/7.13.5
Vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků
3/7.13.6
Vyhláška č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické
látce a chemickému přípravku
3/7.13.7
Vyhláška č. 223/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika nebezpečných chemických
látek pro životní prostředí
3/7.13.8
Vyhláška č. 222/2004 Sb., kterou se u chemických látek a chemických přípravků stanoví základní metody
pro zkoušení fyzikálně-chemických vlastností, výbušných vlastností a vlastností nebezpečných pro životní
prostředí
červenec 2011
3/7.13.9
3/7.13.10
Vyhláška č. 219/2004 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe
Vyhláška č. 164/2004 Sb., kterou se stanoví základní metody pro zkoušení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických přípravků z hlediska hořlavosti a oxidační schopnosti
3/8
3/8.1
3/8.2
3/8.3
3/8.3.1
Stručný obsah právních předpisů z požární ochrany
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Vzory Požárních poplachových
směrnic (PPS) a Požárních řádů (PŘ)
Vyhláška č. 35/2007 Sb. o technických podmínkách požární techniky – základní informace (účinnost od
1. 3. 2007)
3/8.3.2
Vyhláška č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb (účinnost od 1. 7. 2008)
3/8.4
Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění
vyhlášky č. 222/2005 Sb.
Vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování
a nahřívání živic v tavných nádobách
Vyhláška č. 111/1981 Sb., o čištění komínů
Zákon č. 239/2000 sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů
Práce s normami, česká a mezinárodní normalizace
Srovnání českých a slovenských předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci
Porovnání dalších vybraných českých a slovenských pracovněprávních předpisů, souvisejících přímo, či nepřímo s BOZP
3/8.5
3/8.6
3/8.7
3/8.8
3/8.9
3/9
3/10.1
3/10.2
4 Odborná způsobilost v oblasti BOZP a PO
4/1
4/2
4/2.1
4/3
4/3.1
4/3.2
Obsah
Odborná způsobilost v oblasti BOZP
Udržování odborné způsobilosti v oblasti BOZP
Požární ochrana
Doklady pro výkon osoby odborně způsobilé a pro jiné činnosti
Přehled požadavků na odbornou způsobilost a výkon dalších činností v oboru PO
5 Školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP a jeho
místo v programu odborného rozvoje zaměstnanců
5/1
5/2
5/2.1
5/2.2
5/2.3
5/2.4
5/2.5
5/2.6
Obsah
Součást podnikového řízení lidských zdrojů
Všeobecné požadavky na školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP
Informační povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP
Druhy školení
Lhůty školení
Dokumentace o školeních
Obsah školení
červenec 2011
5/2.6.1
Tématické okruhy a osnovy vstupního školení pro zaměstnance
5/2.6.2
Příklady otázek pro sestavení testu
5/2.7
Speciální školení u vybraných profesí a činností a podmínky pro výkon práce osobami
zdravotně postiženými, domáckými pracovníky a cizími státními příslušníky
5/2.7.1
Topič (obsluha) nízkotlakých kotlů
5/2.7.2
Topič (obsluha) kotle zařazeného do tříd
5/2.7.3
Jeřábník (obsluhovatel jeřábu)
5/2.7.4
Vazač břemen, signalista
5/2.7.5
Řidič manipulačních vozíků s vlastním pohonem
5/2.7.6
Řidič (strojník) stavebních, zemních a silničních strojů
5/2.7.7
Práce osamoceného zaměstnance
5/2.7.8
Osoby zdravotně postižené
5/2.7.9
Domáčtí pracovníci
5/2.7.10
Cizí státní příslušníci
5/3
5/3.1
5/3.2
5/3.3
5/3.4
Poznatky z inspekce práce
Úvodní informace
Stavebnictví
Systém BOZP v malých a středních podnicích
Nové poznatky OIP za období roku 2009
6 Podklady pro školení specifikovaná podle jednotlivých ekonomických
činností/oborů
6/1
6/2
6/2.1
6/2.2
6/2.3
6/3
6/3.1
6/3.2
6/3.3
Obsah
Výrobní a provozní budovy
Charakteristika nebezpečí ve výrobních a provozních budovách
Typické pracovní úrazy ve výrobních a provozních budovách
Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří se pohybují ve výrobních a provozních
budovách
Manipulace s materiálem
Charakteristika nebezpečí při manipulaci s materiálem
Typické pracovní úrazy při manipulaci materiálem a skladování
Vzor osnovy školení
6/3.3.1
Kontrolní seznam pro školení zaměstnanců
6/4
6/4.1
6/4.2
6/4.3
6/5
6/5.1
6/5.2
6/5.3
Obrábění kovů
Charakteristika nebezpečí při obrábění kovů
Typické pracovní úrazy při obrábění kovů
Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří obrábějí kovy
Průmyslové roboty a manipulátory
Charakteristika nebezpečí při práci s průmyslovými roboty a manipulátory
Typické příčiny pracovních úrazů při využívání robotů a manipulátorů
Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří obsluhují roboty a manipulátory
6/5.3.1
Kontrolní seznam, použitelný jako školící pomůcka, popř. pomůcka pro provedení kontroly na pracovišti
6/6
6/6.1
6/6.2
6/6.3
Povrchová úprava materiálu
Charakteristika nebezpečí při povrchové úpravě materiálu
Typické pracovní úrazy při povrchové úpravě materiálu
Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří provádějí povrchovou úpravu materiálu
6/6.3.1
Kontrolní seznam použitelný jako školící pomůcka, případně pomůcka pro provedení kontroly na pracovišti
červenec 2011
6/7
6/7.1
6/7.2
6/7.3
6/8
6/8.1
Svařování
Charakteristika nebezpečí při svařování a opatření k jejich minimalizaci
Typické pracovní úrazy při svařování
Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří svařují (nebo dělí materiály)
Stavebnictví
Rizika a jejich prevence
6/8.1.1
Charakteristika nebezpečí
6/8.1.2
Stanovení opatření zaměstnavatele v rámci prevence rizik
6/8.2
6/8.3
Typické úrazy ve stavebnictví
Vzor osnovy školení
6/8.3.1
Kontrolní seznam a kontrolní listy
6/8.3.2
Legislativní rámec pro zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
6/8.3.3
Zásady bezpečné práce ve stavebnictví ve zkratce
6/9
6/9.1
6/9.2
6/9.3
6/13
6/13.1
6/13.2
6/13.3
Práce v lese a na pracovištích obdobného charakteru
Charakteristika nebezpečí při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru
Typické pracovní úrazy při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru
Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří vykonávají činnost v lese a na pracovištích
obdobného charakteru
Nářadí a pracovní pomůcky
Charakteristika nebezpečí při práci s nářadím
Typické pracovní úrazy při práci s nářadím
Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří vykonávají pracovní činnost s nářadím
Neelektrické ruční nářadí
Charakteristika nebezpečí při práci s neelektrickým ručním nářadím
Silniční doprava
Zásady prevence před ohrožením základními nebezpečími a specifikace nedostatků
v BOZP
Typické pracovní úrazy
Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří vykonávají činnost v silniční dopravě do
těchto obsahů
Zpracování dřeva
Zásady prevence a specifikace nedostatků v BOZP
Typické pracovní úrazy
Obsah školení zaměstnanců
6/13.3.1
Kontrolní list použitelný pro školení zaměstnanců a pro provedení kontroly pracovišť
6/14
6/14.1
6/14.2
6/14.3
6/15
6/15.1
Práce v pískovnách a kamenolomech
Charakteristika nebezpečí ve štěrkopískovnách a kamenolomech
Typické pracovní úrazy při práci ve štěrkopískovnách a kamenolomech
Vzor obsahu školení
Práce v chemických (a obdobných) laboratořích
Charakteristika nebezpečí při práci v laboratořích a zásady prevence
6/15.1.1
Práce v laboratořích
6/15.1.2
Školní laboratoře
6/15.2
6/15.3
6/16
6/16.1
6/16.2
6/16.3
Typické úrazy v laboratořích (chemických provozech)
Vzor a osnov školení v laboratořích
Tváření materiálů
Lisování a střihání (materiálů kovových, dřevěných a ostatních ), tvářecí stroje
Hlavní úrazová rizika u tvářecích strojů
Závažná nebezpečí a nebezpečné prostory při tváření kovů
6/10
6/10.1
6/10.2
6/10.3
6/11
6/11.1
6/12
6/12.1
6/12.2
6/12.3
červenec 2011
6/16.4
6/16.5
6/17
6/18.1
Typické pracovní úrazy při tváření materiálů
Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří provádějí tváření materiálů
Chemické látky a chemické přípravky – jejich užívání zejména v zemědělství, lesnictví a průmyslu
Obecně
Výběr z úrazových dějů při nakládání s nebezpečnými látkami
Školení
Bezpečnost práce v obchodě (maloobchod, velkoobchod) a souvisejících provozech
Všeobecná ustanovení
6/18.1.1
Charakteristika
6/18.1.2
Kontroly pracovních podmínek inspekcí práce v obchodních společnostech
6/17.1
6/17.2
6/17.3
6/18
6/18.1.3
Bezpečnostní, hygienické, požární a zvláštní požadavky na stavby pro shromažďování většího počtu osob
(obchod, pohostinství)
6/18.1.4
Hygienické minimum
6/18.2
6/18.3
Výběr z úrazových dějů a situací v organizacích obchodu a provozech souvisejících
Školení
6/18.3.1
Test PO – vzhledem ke znění Vyhl. č. 23/2008 Sb., o požární bezpečnosti shromažďovacích prostorů
u staveb pro obchod
6/18.4
6/19
6/19.1
6/19.2
6/19.3
Kontrolní listy vybraných problematik, využitelné pro provedení samostatné kontroly i pro
účely školení
Práce v zemědělství
Charakteristika nebezpečí při práci v zemědělství
Typické pracovní úrazy při práci v zemědělství
Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří vykonávají práce v zemědělství
6/19.3.1
Desatero zásad bezpečné práce v zemědělství
6/19.3.2
Seznam konkrétních předpisů použitých v textu. Použitelných k základní orientaci i ke školení
6/19.3.3
Dokumentace o školeních
6/20
6/20.1
6/20.2
6/20.3
Zdravotnictví
Charakteristika nebezpečí
Typické úrazy
Vzor osnovy školení pro zaměstnance, kteří vykonávají práce ve zdravotnictví
6/20.3.1
Desatero zásad bezpečné práce ve zdravotnictví
6/20.3.2
Seznam konkrétních předpisů použitelných k základní orientaci i ke školení
6/21
6/21.1
6/21.2
Práce na VTZ
Úvod
Elektrická zařízení
6/21.2.1
Nebezpečí od elektrických zařízení
6/21.2.2
Pracovní úrazy elektrickým proudem
6/22
6/22.1
Práce v nízkotlakých kotelnách
Charakteristika nebezpečí při práci v kotelnách
6/22.1.1
Pracovní úrazovost při práci v kotelnách
6/22.1.2
Typické úrazy při práci v kotelnách
6/22.2
Vzor osnov pro školení zaměstnanců, kteří pracují v nízkotlakých kotelnách
7 Podklady pro školení PO
7/1
7/2
7/3
červenec 2011
Obsah
Povinnosti zaměstnavatele
Školení (odborná příprava)
7/4
7/5
7/5.1
7/5.2
7/6
Lhůty opakovaných školení
Obsah školení
Tématické okruhy a osnovy
Příklad otázek pro sestavení testu
Dokumentace o školení a odborné přípravě
8 První pomoc při úrazu
8/1
8/2
8/2.1
8/2.2
8/2.3
8/2.4
8/3
8/3.1
8/3.2
8/3.3
8/4
8/4.1
8/4.2
8/4.3
8/4.4
8/4.5
8/4.6
8/5
8/5.1
8/5.2
8/5.3
8/5.4
8/6
8/6.1
8/6.2
8/6.3
8/6.4
8/7
8/7.1
8/7.2
8/7.3
8/7.4
8/8
Obsah
Legislativní základ
Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 155
Rámcová směrnice Evropských společenství 89/391/EHS
Zákoník práce
Související zvláštní právní úpravy
Mimořádné události a jejich zdolávání
Mimořádné události
Integrovaný záchranný systém
Přivolání zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru ČR, Policie
ČR a dalších složek
Poskytování první pomoc a evakuace
První pomoc
Základní úkony a ošetření při poskytování první pomoci
Vybavení a technické prostředky první pomoci
Evakuace
Plán první pomoci – traumatologický plán
Vzor – zápis o vyškolení pracovníka pověřeného první pomocí
Zaměstnanci určení k organizování poskytnutí první pomoci, zajištění
odborné pomoci a organizaci evakuace zaměstnanců
Zajištění a určení zaměstnanců
Postavení určených zaměstnanců
Úkoly určených zaměstnanců
Školení určených zaměstnanců
Zaměstnanec při mimořádné události
Práva zaměstnance
Povinnosti zaměstnance
Školení zaměstnance
Škoda při zdolávání mimořádné události
Opatření zaměstnavatele ke zdolávání mimořádných událostí
Aspekty opatření zaměstnavatele pro případ zdolávání mimořádných událostí
Specifické požadavky podzákonných předpisů pro případ mimořádných událostí
Přehled právních předpisů souvisejících s problematikou prevence a zdolávání mimo
řádných událostí, organizování poskytnutí první pomocí a evakuace zaměstnanců
Podniková směrnice ke zdolávání mimořádných událostí
Dozor a sankce
9 Vzory místních provozních bezpečnostních předpisů pro stroje a zařízení
9/1
9/2
Obsah
Vzory místních provozních bezpečnostních předpisů pro stroje a zařízení
červenec 2011
9/2.1
9/2.2
9/2.3
9/2.4
9/2.5
9/2.6
9/2.7
9/2.8
9/2.9
Elektrické ruční nářadí
Pneumatické nářadí a přístroje
Nářadí se spalovacím motorem
Stroje na zpracování dřevin a organických zbytků
Prostředky malé mechanizace ve stavebnictví
Provozní bezpečnostní předpis pro kuchyně
Provozní bezpečnostní předpis pro „Zacházení s EZ osobami bez elektrotechnické
kvalifikace“
Provozní předpis pro zajišťování revizí a kontrol elektrických spotřebičů během jejich
používání
Provozní bezpečnostní předpis pro dílny (provozy), kde se provádí obrábění kovů
10 Ochrana pracovních vztahů a pracovních podmínek
10/1
10/2
10/2.1
10/2.2
10/2.3
10/2.4
10/2.5
10/2.6
10/2.7
10/2.8
10/2.9
Obsah
Pracovní vztahy a pracovní podmínky
Úvodní informace
Zaměstnanost a zaměstnavatelé
Základní povinnosti zaměstnanců i zaměstnavatelů, pracovní řády
Povinnosti na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance
Povinnosti na úseku rovného zacházení
Povinnosti na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní
poměr
Povinnosti na úseku odměňování
Povinnosti při poskytování náhrad
Povinnosti plynoucí ze stanovení pracovní doby a doby odpočinku
10/2.9.1
Přestávka v práci, nebo bezpečnostní přestávka
10/2.10
10/2.11
10/2.12
10/2.13
Zákonná pravidla kolektivního vyjednávání – povinnosti související s tvorbou a naplňováním kolektivních smluv
Povinnosti související s naplňováním specifických vnitřních předpisů v organizacích
Tvorba a přezkoumání závazných pokynů a zákazů odborných orgánů
Povinnosti plynoucí ze zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií
10/2.13.1
Prováděcí předpisy k zákonu č.59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií
10/2.13.2
Zákon č. 59/2006 Sb. – plné znění
červenec 2011
díl 1, obsah
2/1
OBSAH
2/2
2/2.1
2/2.2
2/2.3
2/2.4
2/2.5
2/2.6
2/2.7
2/2.8
2/2.9
2/2.10
2/3
2/4
2/5
2/6
2/7
2/7.1
2/8
2/9
Nové právní předpisy
Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů v době
od 1. ledna 2009 do 16. března 2009 (částka 23/2009 až
46/2009)
od 17. března 2009 do 7. června 2009 (částka 23/2009 až
46/2009)
od 8. června 2009 do 15. září 2009 (částka 47/2009 až
99/2009)
od 16. září 2009 do 17. prosince 2009 (částka 100/2009 až
141/2009)
od 18. prosince 2009 do 15. 3. 2010 (částky 142/2009 až
156/2009 a částky 1/2010 až 23/2010)
Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů od
16. března 2010 do 18. června 2010 (částky 24/2010 až
67/2010)
Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů od
19. června 2010 do 15. září 2010 (částky 68/2010 až
97/2010)
Nové právní předpisy, které vyšly ve sbírce zákonů od
16. září do 13. prosince 2010 (částky 98/2010 až 121/2010)
Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů od 14.
prosince 2010 do 10. března 2011 (částky 122/2010 až
121/2010 a částky 1/2011 až 18/2011)
od 11. března 2011 do 31. května 2011 (částky 37/2011 až
55/2011)
Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb
Bude doplněno
Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických
požadavcích na strojní zařízení
Nová norma pro komíny
Zákon č. 309/2006 Sb.
Akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti
v prevenci rizik (nařízení vlády č. 592/2006 Sb.)
Doplňující informace ke změnám zákona č.
262/2006 Sb., provedeným zákonem č. 362/2007
Sb.
červenec 2011
díl 1, obsah
červenec 2011
část 2, díl 2.10, str. 1
JUDr. Anna Janáková
2/2.10
NOVÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY,
KTERÉ VYŠLY VE SBÍRCE ZÁKONŮ
V DOBĚ OD 11. BŘEZNA 2011 DO
31. KVĚTNA 2011 (ČÁSTKY 37/2011
AŽ 55/2011)
Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 54/2011, kterou se
mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání
ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů. Novela
řeší zejména záznamové archy písemných prací maturitních zkoušek, oznámení
hodnocení písemné zkoušky žákovi, novou přílohu č. 4 – protokol o výsledcích
společné části maturitní zkoušky. Účinnost: 10. březen 2011.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Vyhláška byla vydána
k provedení zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností
souvisejících s poskytováním zdravotní péče ve znění pozdějších změn a doplňků a nahradila původní vyhlášku č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti
zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Účinnost: 14. březen 2011.
Nařízení vlády č. 63/2011 Sb., o stanovní minimálních hodnot a ukazatelů standardů kvality a bezpečnosti a o způsobu jejich prokazování v souvislosti s poskytováním veřejných služeb v přepravě cestujících. Nařízení vlády bylo vydáno k provedení zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě
cestujících. Vymezuje vozidla, která musí umožňovat přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, vymezuje průměrné stáří vozidel ve veřejné
linkové dopravě a upravuje způsob prokazování standardů kvality a bezpečnosti. Účinnost: 1. duben 2011.
Nařízení vlády č. 65/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 336/2004
Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení
vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích
na výrobky. Novela se týká především oznamovací povinnosti výrobce a dalšího postupu Ministerstva zdravotnictví, souboru údajů a přináší nové přílohy
č. 13 až č. 16. Účinnost: 1. duben 2011.
Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se
mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Novela řeší zejména klinické zkoušky, oznamovací povinnosti, soubor údajů a přináší nové přílohy č. 9 až č. 12. Účinnost:
1. duben 2011.
Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, ve znění nařízení vlády č. 246/2009 Sb. Novela se týká zejména oznamovací povinnosti, souborů údajů a přináší nové přílohy č. 11 až
č. 13. Účinnost: 1. duben 2011.
ãervenec 2011
díl 2, nové právní předpisy
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 68/2011 Sb., o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně. Kolektivní smlouva vyššího
stupně, uzavřená mezi odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy –
Asociace svobodných odborů České republiky a Zemědělským svazem České
republiky je závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví
označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ-NACE: Úroveň 1, kód
A Zemědělství, lesnictví, rybářství. Účinnost: 1. duben 2011.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 72/2011 Sb., kterou se mění vyhláška
č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy
nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška
o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění vyhlášky
č. 253/2007 Sb. Novela zapracovává směrnici Komise 2009/112/ES, kterou se
mění směrnice Rady 91/439/EHS o řidičských průkazech, a směrnici Komise
2009/113/ES, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady
2006/126/ES o řidičských průkazech. Novela zejména přináší novou přílohu
č. 2 – lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel,
a upravuje dále ty přílohy, které řeší nemoci, vady nebo stavy vylučující nebo
podmiňující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel. Účinnost: 1.
duben 2011.
Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících
zákonů. Zákon zřizuje Úřad práce České republiky se sídlem v Praze a stanoví
jeho organizační členění a úkoly. Úřad práce bude řídit Ministerstvo práce a sociálních věcí a v jeho rámci bude působit generální ředitelství a krajské pobočky
a pobočka pro hlavní město Prahu. Úřad bude plnit úkoly v zaměstnanosti
a v ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a ve věcech
státní sociální podpory. Zákon řeší delimitaci dosavadních pracovníků úřadů
práce zřízených podle zákona č. 435/2004 Sb. do Úřadu práce. Účinnost: 1. duben 2011.
Č. 80/2011 Sb., nález Ústavního soudu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS
55/10 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva
práce a sociálních věcí. Ústavní soud shledal rozpor napadeného zákona s čl.
1 odst. 1, čl. 6 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny základní práv a svobod,
rozhodl o jeho zrušení uplynutím dne 31. prosince 2011. Ústavní soud při stanovení data zrušení napadeného zákona vzal v úvahu negativní důsledky, které
by mohly nastat v případě zrušení zákona ke dni vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů, resp. při jeho zrušení s účinky ex tunc, a to jak z hlediska právní jistoty
adresátů dotčených právních norem, tak i s ohledem na dopad takového postupu
na státní rozpočet. Pokud nebude do okamžiku nabytí účinnosti derogačního
výroku tohoto nálezu přijata nová úprava, obživne dnem 1. ledna 2012 úprava
obsažená v právním řádu přede dnem účinnosti zákona č. 347/2010 Sb., zrušeného tímto nálezem.
Nález má dopad především na zabezpečení zaměstnance v době nemoci či karantény, kdy podle zákona č. 347/2010 Sb. v letech 2011 až 2013 měl být zaměstnanec (kterému trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění) po dobu prvních 21 kalendářních dnů zabezpečen náhradou mzdy
poskytovanou zaměstnavatelem a až od 22. kalendářního dne nemocenským;
po uplynutí roku 2013 se měla právní úprava vrátit do stavu před přijetím zákona č. 347/2010 Sb., tedy 14 kalendářních dnů náhrada mzdy a od 15. kalenãervenec 2011
dářního dne nemocenské. Pokud nebude přijata nová právní úprava, tak návrat
do právního stavu před přijetím zákona č. 347/2010 Sb. nastane již po uplynutí
roku 2011. Účinnost: 1. leden 2012.
Vláda v březnu 2011 schválila návrh zákona, který obsahuje stejná opatření jako
zákon č. 347/2010 Sb. a která by měla být zavedena od 1. ledna 2012. Pokud
návrh projde parlamentem České republiky do konce letošního roku, dá se předpokládat, že opatření zavedená zákonem č. 347/2010 Sb. budou nakonec díky
novému zákonu kontinuální.
Nařízení vlády č. 86/2011 Sb., o technických požadavcích na hračky. Nařízení vlády bylo vydáno k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, novelizovaného zákonem č. 34/2011 Sb., který připravil zákonný rámec pro převzetí evropských směrnic přijímaných podle
tzv. nového legislativního rámce. Nařízení zapracovává směrnici Evropského
parlamentu a Rady 2009/48/ES, o bezpečnosti hraček, upravuje technické požadavky na hračky a podmínky pro jejich uvádění na trh a ruší nařízení vlády
č. 19/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky, včetně jeho
změn a doplňků. Účinnost: 20. červenec 2011.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 90/2011 Sb., o uložení kolektivních smluv vyššího stupně. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí byly
uloženy v období od 2. 2. do 15. 3. 2011 tyto kolektivní smlouvy a dodatek kolektivní smlouvy vyššího stupně:
1. Kolektivní smlouva vyššího stupně, uzavřená mezi Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR
a Česko-moravským odborovým sdružením a Asociací Českého papírenského průmyslu.
2. Kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená mezi Odborovým svazem pracovníků obchodu a Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR.
3. III. Dodatek Odvětvové kolektivní smlouvy vyššího stupně, který byl uzavřen mezi Odborovým svazem zaměstnanců poštovních, telekomunikačních
a novinových služeb a Českým svazem zaměstnavatelů pošt, telekomunikací
a distribucí tisku.
Zákon č. 91/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných
hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Novela transponuje do
českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2009/30/ES,
kterou se mění směrnice č. 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení
emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby. Jedná se o částečnou
transpozici – jsou transponovány některé povinnosti a definice, které se týkají
oblasti uplatňování biopaliv v dopravě; dále pak zavedení legislativní úpravy
oblasti veškerého prodeje pohonných hmot mimo prodejů na čerpacích stanicích tak, aby se omezila možnost případných daňových úniků v této oblasti podnikání. Účinnost: 17. duben 2011.
Č. 94/2011 Sb., nález Ústavního soudu ze dne 22. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS
24/10 ve věci návrhu na zrušení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení vyãervenec 2011
hlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání. Ústavní soud zrušil ust. § 97 odst. 3 a odst. 4 zákona č. 127/2005
Sb., o elektronických komunikacích (uchovávání provozních a lokalizačních
údajů, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, právnickými a fyzickými osobami zajišťujícími veřejnou
komunikační síť) a zrušil vyhlášku č. 785/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání
orgánům oprávněným k jejich využívání. Účinnost: 12. duben 2012.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 101/2011 Sb., o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně. Kolektivní smlouva vyššího
stupně na rok 2011 uzavřená mezi Odborovým svazem pracovníků textilního,
oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy a Asociací textilního – oděvního – kožedělného průmyslu je závazná pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ
– Nace: 13, 14 a 15. Účinnost: 1. květen 2011.
Vyhláška Ministerstva financí č. 103/2011 Sb., o registraci distributorů pohonných hmot. Vyhláška byla vydána k provedení zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách). Vyhláška upravuje vzor
oznámení o zahájení činnosti distributora pohonných hmot a vzor potvrzení o registraci distributora pohonných hmot. Účinnost: 21. duben 2011.
Zákon č. 106/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových
látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Novela se týká pouze příloh č. 1, 4 a 7, nikoliv v samotném textu zákona. Reaguje
na rychle se vyvíjející situaci v oblasti zneužívání nových syntetických látek
jako drog a zařazuje 33 těchto nových drog na seznam návykových látek, který
je uveden v přílohách citovaného zákona. Účinnost: 22. duben 2011.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 111/2011 Sb., kterou se mění vyhláška
č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů. Novela obsahuje nový kompletní výčet předpisů Evropské unie, které transponuje vyhláškou do českého
právního řádu a mění v příloze jednu položku. Účinnost: 1. květen 2011.
Nařízení vlády č. 114/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb.,
kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. K novele bylo přistoupeno proto,
že se od roku 1995, kdy byl vydán seznam nemocí z povolání, změnily výrobní
procesy a materiály, a v návaznosti na to se objevila i nová pracovní rizika spojená s výskytem nových typů poškození zdraví charakteru nemoci způsobené
povoláním. Novela přináší řadu zpřesnění a rozšiřuje seznam nemocí z povolání o pět nových chorob (mezi kterými jsou nemoci z organických kyselin, nemoc z louhů, rakovina hrtanu, rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou
a chronická obstrukční plicní nemoc) a dále je doplněna nemoc z dalších látek
nebo směsí látek; to umožní uznat jako nemoc z povolání též onemocnění způsobené látkami, které v seznamu dosud výslovně uvedeny nejsou. Účinnost: 1.
červenec 2011.
Právní účinnost samotného nařízení vlády č. 290/1995 Sb. je časově limitována
nabytím účinnosti zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění, který v příloze obsahuje vlastní seznam nemocí z povolání. Dá se však předpokládat, že
tento seznam nemocí z povolání dříve, než nabude právní účinnosti zákon
ãervenec 2011
č. 266/2006 Sb. (dnes se nabytí právní účinnosti předpokládá od 1. ledna 2013
– pokud však účinnost nebude opětovně odložena) bude ještě upraven ve smyslu
zpřesnění a rozšíření provedených nařízením vlády č. 114/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 131/2011 Sb., o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně. Ministerstvo práce a sociálních
věcí sdělilo, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2011 uzavřená mezi
Odborovým svazem pracovníků dřevo-zpracujících odvětví, lesního a vodního
hospodářství v ČR, Česko-moravským odborovým sdružením a Asociací Českého papírenského průmyslu je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ
NACE: 17. 11 a 17. 12. Účinnost: 1. červen 2011.
Zákon č. 132/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se
mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Novela řeší zejména otázky nájemní smlouvy a vztahy pronajímatele a nájemce.
Účinnost: 1. listopad 2011 (s jednou výjimkou účinnou od 25. května 2011).
Zákon č. 133/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním
provozu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Novela se týká
především provozu vozidel v zimním období, zákazu účasti na některých akcích v provozu na pozemí ch komunikacích, přestupků a správních deliktů, výměn dosavadních řidičských průkazů. Účinnost: 1. srpen 2011 (některá ustanovení dnem vyhlášení a jiná 1. leden 2012).
Zákon č. 134/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve
znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve
znění pozdějších předpisů. Novela byla zpracována a přijata Parlamentem ČR
z důvodů transpozice šesti směrnic Evropských společenství do českého právního řádu. Novela se týká především povinností dopravce, řízení drážního vozidla na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální, lanové a vlečce, celostátní
a regionální, zdravotní a odborné způsobilosti, osvědčení strojvedoucího, uznání
zvláštní odborné způsobilosti, školení, rejstříků, dohledu. Účinnost: 25. květen 2011 a některé části až 1. leden 2012.
ãervenec 2011
ãervenec 2011
díl 4, ochrana zdraví př i práci
doc. MUDr. Milan Tuček, CSc.
3/4
OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
Úvod
Zdraví při práci (occupational health) je charakterizováno jako tělesná, duševní a sociální pohoda při práci. Požadavek na zajištění této hodnoty v podmínkách ekonomických snah o zvýšení kvantity a kvality produkce a současné
minimalizace nákladů na ni není v každodenní realitě podnikové praxe pociťován jako priorita přesto, že ekonomické rozbory ukazují, že racionální ochrana
zdraví pracovníků představuje přibližně desetinu finančních nákladů na ekonomické ztráty způsobené pracovními úrazy a nemocemi spojenými s prací. Jen
v České republice představují každoroční finančně vyčíslené ztráty způsobené
pracovními úrazy 25 miliard Kč a nemocemi z povolání 2,5 miliardy Kč.
V porovnání s jinými světovými centry ekonomického růstu je Evropská unie
(EU) unikátní ve zdůrazňování stejného významu sociální i ekonomické dimenze při úsilí o zajištění dlouhodobě udržitelného růstu. Tato orientace byla
považována za důležitou právě s ohledem na rozšíření EU. Všechny zdroje dosažitelné v Evropě přímo či nepřímo vznikají prací člověka, proto zdravá, produktivní, kvalifikovaná a motivovaná pracovní síla je klíčovým prvkem
obecného socioekonomického vývoje EU a jejích členských států. Stále více
sílí přesvědčení, že zdraví a bezpečnost při práci (occupational health and
safety) primárně cílené na prevenci zdravotních rizik a ochrany i podpory zdraví
má pozitivní ekonomický efekt na národní i podnikové úrovni. Zdravý pracovník (healthy worker) je základem efektivního pracovního výkonu pro zaměstnavatele.
Zdraví pracovníků má být odpovídajícím způsobem chráněno, avšak dlouhodobé udržení pracovní schopnosti a odpovídající výkonnosti v práci spolu s požadavkem zachování zdraví při práci vyžaduje nejen tuto „pasivní“ formu, ale
zejména aktivní přístup označovaný pojmem podpora zdraví. Svou úlohu zde
mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, státní orgány a v neposlední řadě speciální
multidisciplinární odborné služby v souladu s požadavky Rámcové direktivy
č. 89/391/EHS označované jako služby zdraví při práci (occupational health
services, OHS), jejichž součástí jsou služby pracovnělékařské (occupational
medical services), v praxi zajišťované především pracovními lékaři (occupational physicians) a sestrami/ošetřovateli (occupational nurses) a orientované na
poskytování pracovnělékařské péče.
Zdraví člověka lze chápat jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody,
tedy ne pouze jako nepřítomnost nemoci. Zdravotní stav každého člověka je
ovlivňován kromě genetických a osobních dispozic také spolupůsobením vlivů
zevního prostředí, pracovních a mimopracovních podmínek.
Ochrana před poškozováním zdraví z práce je možná dvěma základními způsoby. Prvním je sledování a kontrola podmínek, za kterých člověk na pracovišti
pracuje, tedy kontrola výskytu a intenzity rizikových faktorů, kterým jsou
zaměstnanci při práci vystaveni (kvalita i kvantita). Druhým je předcházení
poškození zdraví důsledným sledováním zdravotního stavu zaměstnanců z hlediska působení škodlivých faktorů na jejich zdraví (lékařské prohlídky) a přijímání příslušných opatření.
Nejúčinnější prevencí poškození zdraví je prevence technologická (technická),
čili odstranění rizikových faktorů z pracovního prostředí. Dosavadní stav
červenec 2011
vědy a techniky však zatím ne vždy umožňuje plně odstranit rizikové technologie a nahradit je nerizikovými.
Pokud není možné odstranit rizikové faktory z pracovního prostředí úplně, je
nutné je alespoň eliminovat na nejmenší možnou míru zaváděním organizačních opatření. Těmi jsou např. bezpečnostní přestávky, úprava doby pobytu,
tj. omezení doby expozice škodlivým faktorům apod. Dále nastupují tzv. náhradní opatření, která se zavádějí jen tehdy, pokud se předchozími opatřeními
nepodaří dostatečně snížit hladinu rizikového faktoru. Nejjednodušším náhradním opatřením je používání osobních ochranných pracovních prostředků,
např. ochrana sluchu, ochrana zraku, ochrana dýchacích orgánů a také ochrana
před zátěží chladem a před zátěží teplem apod.
V pracovním prostředí trávíme značnou část našeho života – cca 1/3. Faktory,
které zde na člověka působí, jsou často odlišné kvalitou a kvantitou od ostatních faktorů mimopracovního prostředí. Působením škodlivých faktorů při výkonu práce může vzniknout dle jejich intenzity při krátkodobé, dlouhodobé
nebo opakované expozici poškození zdraví různého charakteru. Mezi poškození zdraví z práce, která jsou uznávána naší legislativou, patří pracovní
úraz, ohrožení nemocí z povolání a nemoc z povolání. V praxi je důležité odlišit úrazy a nemoci vzniklé v důsledku výkonu práce od úrazů a nemocí vzniklých v mimopracovním prostředí.
červenec 2011
část 3, díl 4, kapitola 2, str. 1
Jan Lonsmín
3/4.2
VNITROSTÁTNÍ LEGISLATIVA –
KOMPLEXNÍ PŘEHLED
• ZÁKONY
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců (platnost od 7. 6.
2006, účinnost §§ 92 a 93 od 7. 6. 2006, §§ 38 a 43 od 1. 1. 2016, ost. §§ od
1. 1. 2013).
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
• VYHLÁŠKY
Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají,
ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po
porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto
práce konat z důvodu přípravy na povolání.
Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do
kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky
odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů
a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.
Vyhláška č. 219/2004 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků.
červenec 2011
Jan Lonsmín
3/4.2
VNITROSTÁTNÍ LEGISLATIVA –
KOMPLEXNÍ PŘEHLED
• ZÁKONY
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců (platnost od 7. 6.
2006, účinnost §§ 92 a 93 od 7. 6. 2006, §§ 38 a 43 od 1. 1. 2016, ost. §§ od
1. 1. 2013).
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
• VYHLÁŠKY
Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají,
ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po
práce konat z důvodu přípravy na povolání.
Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do
kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky
odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů
a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.
Vyhláška č. 219/2004 Sb., o zásadách správné laboratorní praxe, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků.
červenec 2011
Vyhláška č. 234/2004 Sb., o možném použití alternativního nebo jiného odlišného názvu nebezpečné chemické látky v označení nebezpečného chemického
přípravku a udělování výjimek na balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků.
Vyhláška č. 432/2004 Sb., kterou se stanoví seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších
předpisů.
Vyhláška č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou
expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto
prací.
Vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy.
Vyhláška č. 146/97 Sb., kterou se stanoví činnosti, které mají bezprostřední
vliv na jadernou bezpečnost, a činnosti zvláště důležité z hlediska radiační
ochrany, požadavky na kvalifikaci a odbornou přípravu, způsob ověřování
zvláštní odborné způsobilosti a udělování oprávnění vybraným pracovníkům
a způsob provedení schvalování dokumentace pro povolení k přípravě vybraných pracovníků.
Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.
Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb.
Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby
a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou
a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 428/2004 Sb., o získání odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako
vysoce toxické.
Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku
a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.
Vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.
Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz
zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.
Vyhláška č. 494/2005 Sb., kterou se stanoví analytické metody kontroly složení kosmetických výrobků.
červenec 2011
Vyhláška č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou
expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto
prací.
Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 448/2009 Sb., o stanovení hygienických požadavků na kosmetické
prostředky.
• NAŘÍZENÍ VLÁDY
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.
Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
(zrušeno k 1. 1. 2013).
Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky
hluku a vibrací.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví
při práci, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.
• SMĚRNICE
Směrnice MZd č. 49/1967 Věstníku MZd, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších předpisů.
červenec 2011
červenec 2011
díl 9, práce s normami, česká a mezinárodní normalizace
3/9
PRÁCE S NORMAMI,
âESKÁ A MEZINÁRODNÍ
NORMALIZACE
Základní právní
úprava
Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších
předpisů
Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu, způsobenou vadou výrobku,
ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Prováděcí předpisy
Nařízení vlády č. 179/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na
chladicí zařízení
Nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí
Nařízení vlády č. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility
hračky
Nařízení vlády č. 20/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby
osobní ochranné prostředky
Nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv
Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu
Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní
zařízení
Nařízení vlády č. 25/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost nových teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva, ve znění
pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 42/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na přepravitelná tlaková zařízení, ve znění pozdějších předpisů
ãervenec 2010
Nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému
Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané
části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů
Nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluků, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 358/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výbušniny pro civilní použití při jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů
zdravotnické prostředky
Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 154/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky
Nařízení vlády č. 179/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na veterinární technické prostředky
Nařízení vlády č. 453/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro
Nařízení vlády č. 179/1997 Sb., kterým se stanoví podoba české značky shody,
její provedení a umístění na výrobku, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE
Nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a telekomunikační koncová zařízení, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších předpisů
váhy s neautomatickou činností
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky
Nařízení vlády č. 70/2002 Sb., o technických požadavcích na zařízení pro dopravu osob
aerosolové rozprašovače
Nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve
Nařízení vlády č. 365/2005 Sb., o emisích znečišťujících látek ve výfukových
plynech zážehových motorů některých nesilničních mobilních strojů
(2002/88/ES)
Nařízení vlády č. 464/2005 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na měřidla (2004/22/ES)
ãervenec 2010
Nařízení vlády č. 616/2006 Sb., o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility (2004/108/ES)
o technických požadavcích na strojní zařízení (2006/42/ES)
o technických požadavcích na námořní zařízení (96/98/ES)
Jaderná zařízení (atomový zákon)
Zákon č. 18/1997 Sb.,
o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon)
a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Pro posuzování shody vybraných zařízení speciálně navrhovaných pro jaderná zařízení má význam zejména změna provedená zákonem č. 253/2005 Sb., která mj.
vkládá § 4a a § 4b.
Vyhláška č. 309/2005 Sb.,
o zajišťování technické bezpečnosti vybraných zařízení
Terminologie
– Základní pojmy
• Normalizace je činnost, kterou se zavádějí ustanovení pro všeobecná a opakovaná použití, zaměřená na dosažení optimálního stupně uspořádání v dané
souvislosti s ohledem na aktuální nebo potenciální problémy. Tato činnost sestává zejména z procesů vypracování, vydávání a zavádění norem.
Normalizace může sledovat jeden nebo více konkrétních cílů tak, aby výrobek,
proces nebo služba byly vhodné pro daný účel. Těmito cíli mohou být: řízení
variant, použitelnost, slučitelnost, zaměnitelnost, ochrana zdraví, bezpečnost,
ochrana životního prostředí, ochrana výrobku aj. Cíle se mohou překrývat.
• Oblastí normalizace je skupina příbuzných předmětů normalizace. Za oblast
normalizace se pokládá například strojírenství, doprava, zemědělství, ale i veličiny a jednotky.
• Norma je dokument vytvořený na základě konsenzu a schválený uznaným orgánem, poskytující pro všeobecné a opakované používání pravidla, směrnice
nebo znaky pro činnosti nebo jejich výsledky a zaměřený na dosažení optimálního stupně uspořádání v dané souvislosti.
• Technická norma poskytuje pravidla, směrnice nebo znaky pro činnosti nebo
jejich výsledky. Technickou normou je:
– česká technická norma (ČSN), která je veřejně přístupná,
– evropská norma (EN), kterou přijala evropská organizace pro normalizaci
a která je veřejně přístupná,
– mezinárodní norma (ISO a IEC – normy pro elektrotechniku), kterou přijala mezinárodní organizace a která je veřejně přístupná.
• Soubor všech platných ČSN nazýváme soustavou českých technických norem.
Normy mohou být přijímány rovněž na jiných úrovních, např. odvětvové a podnikové. Takové normy mohou působit ze zeměpisného hlediska v několika zemích.
Jiné normy
Předběžná norma je dokument přijatý dočasně normotvorným orgánem a dostupný veřejnosti za účelem získání potřebných zkušeností při jeho používání,
které mají sloužit jako základ normy.
Technická specifikace je dokument předepisující technické požadavky, které má
výrobek, proces nebo služba splňovat. (Technická specifikace může být norma,
část normy, nebo může být nezávislá na normě.)
ãervenec 2010
Pravidla pro praxi je dokument, který doporučuje osvědčené metody nebo postupy pro navrhování, výrobu, uvádění do provozu, údržbu nebo používání zařízení, konstrukcí nebo výrobků. (Pravidla pro praxi mohou být norma, část
normy nebo mohou být nezávislá na normě.)
Technický předpis je právní předpis, obsahující technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, popřípadě do provozu, při jeho používání nebo při poskytování
nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby. (§ 3 zákona
č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
Technický dokument je dokument, který obsahuje technické požadavky na výrobek a není technickým předpisem ani technickou normou a mohl by vytvořit
technickou překážku obchodu (§ 3 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších
předpisů).
Informace o návrhu a návrh technického předpisu nebo technického dokumentu,
jejich změny nebo doplnění, na které se vztahují informační povinnosti vůči
členským státům Evropské unie a orgánům Evropského společenství nebo informační povinnosti vyplývající z mezinárodních smluv, předávají Úřadu ministerstva, jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, orgány územních
samosprávných celků, vláda, pokud se vyjadřuje k návrhům technických předpisů, jichž není navrhovatelem, a v případě technických dokumentů též osoby,
pokud jsou oprávněny je vydávat podle zvláštního právního předpisu.
Technický předpis nebo technický dokument nesmí být předložen ke schválení
nebo schválen před uplynutím lhůty pro podání připomínek stanovené vládou
s tím, že doba pozastavení prací na přípravě technického předpisu nebo technického dokumentu, během níž má dojít k rozhodnutí o schválení nebo o přípravě harmonizovaného předpisu Evropských společenství, může být prodloužena za podmínek stanovených vládou.
Způsoby převzetí
evropských
a mezinárodních
norem do soustavy
ČSN
– překladem u ČSN, které obsahují národní titulní stranu, národní předmluvu,
úplný překlad přejímané normy (u mezinárodních norem bez titulní strany),
včetně normativních a informativních příloh,
– převzetím originálu u ČSN, které obsahují národní titulní stranu, národní přílohu (je-li potřebná) a přetisk anglické, popř. anglické a francouzské verze
přejímané normy,
– schválením k přímému užívání u ČSN, u kterých byla v českém znění publikována pouze národní titulní strana, obsahující oznámení o schválení přejímané normy k přímému použití jako ČSN, informaci, kde lze získat originál
přejímané normy a národní předmluvu, obsahující informace pro používání
originálu převzaté normy,
– schválením k přímému používání oznámením ve Věstníku v případech, kdy
oznámení o schválení přejímané (evropské, mezinárodní, popř. jiné) normy
k přímému používání jako ČSN bylo zveřejněno jen ve Věstníku ÚNMZ, bez
vydání titulní strany ČSN tiskem. V seznamu norem je za údajem „Vyhlášena“ uvedeno číslem Věstníku.
Od 1. září 2003 jsou nově vydávané ČSN, které přejímají evropské a mezinárodní normy, dodávány odběratelům takto:
– evropské/mezinárodní normy převzaté do ČSN schválením k přímému používání oznámením ve Věstníku ÚNMZ (jedná se o ČSN, které jsou uvedeny
ve Věstníku ÚNMZ v oznámení o jejich schválení k přímému používání) jsou
ãervenec 2010
na základě objednávky dodávány v obálce s označením a názvem ČSN, do
které bude vložen přetisk originálu přejímané normy,
– převzetí evropských/mezinárodních norem do ČSN převzetím originálu (jedná
se o ČSN, které jsou uvedeny ve Věstníku ÚNMZ v oznámení o jejich vydání
a jsou označeny) zůstává nezměněno, tj. tyto normy obsahují přetisk originálu přejímané normy doplněný o národní informativní prvky,
– převzetí evropských/mezinárodních norem do ČSN překladem zůstává nezměněno.
Druhy norem
Nejběžnější druhy norem, které se navzájem nevylučují:
– Základní norma: norma, která má široké uplatnění, nebo obsahuje všeobecná
ustanovení pro jednu konkrétní oblast (může se používat buď přímo, nebo jako
základ pro jiné normy).
– Terminologická norma: norma, která se zabývá termíny, zpravidla spolu s jejich definicemi, a někdy i s vysvětlujícími poznámkami, ilustracemi, příklady
apod.
– Norma výrobku: norma, která specifikuje požadavky, které musí výrobek nebo
skupina výrobků splnit, aby se zabezpečila jeho nebo jejich vhodnost pro daný
účel (norma výrobku může kromě požadavků na vhodnost pro daný účel obsahovat přímo nebo formou odkazu taková hlediska, jako jsou např. terminologie, odběr vzorků, zkoušení, balení a označování štítky i požadavky na zpracování a může být úplná nebo neúplná v závislosti na tom, zda specifikuje
všechny nebo jen část potřebných požadavků – rozměrové normy, materiálové normy a technické dodací předpisy).
– Norma procesu: norma specifikující požadavky, které musí proces splnit, aby
se zabezpečila jeho vhodnost pro daný účel.
– Norma služby: norma specifikující požadavky, které musí služba splnit, aby
se zabezpečila její vhodnost pro daný účel (normy vypracované pro autoopravárenství, bankovnictví, telekomunikace, hotely, prádelny, obchod apod.).
– Norma rozhraní: norma specifikující požadavky týkající se slučitelností výrobků nebo systémů v místech jejich vzájemného propojení.
– Norma pro poskytování údajů: norma obsahující seznam znaků, pro něž se
musí stanovit hodnoty nebo jiné údaje specifikující výrobek, proces nebo
službu.
Tvorba technických norem na národní úrovni tvoří ve vyspělých evropských
státech cca 10 % objemu normotvorných prací. Aktivita národní normalizační
organizace je věnována účasti na tvorbě mezinárodních a evropských norem
s tím, že ideálním budoucím stavem je jednotná soustava technických norem ve
všech členských zemích Evropské unie, která je jedním z předpokladů hladkého
fungování jednotného evropského trhu (volného pohybu zboží). Na úrovni mezinárodní je význam technické normalizace a technických norem z hlediska fungování mezinárodního obchodu vyjádřen v dohodě Světové obchodní organizace (dále WTO) o technických překážkách obchodu (TBT) a v globálním
měřítku je usnadnění mezinárodního obchodu považováno za nejdůležitější přínos technické normalizace.
Významný je i efekt tzv. samoregulace, kdy prostřednictvím technických norem jsou dobrovolně regulovány rozsáhlé oblasti hospodářského života společnosti bez nutnosti zásahů státu.
Struktura národní normalizační soustavy
Základem pro fungování národní normalizační soustavy jsou zákon České národní rady č. 20/1993 Sb. (dále „zákon č. 20/1993 Sb.“), o zabezpečení výkonu
ãervenec 2010
státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, a dále zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Orgány státní správy v oblasti technické normalizace jsou podle zákona
č. 20/1993 Sb. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (dále MPO)
a Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále
ÚNMZ). MPO řídí státní politiku v oblasti a vypracovává koncepce rozvoje,
řídí ÚNMZ a rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím ÚNMZ.
Zajišťuje dále plnění úkolů mu stanovených zákonem č. 22/1997 Sb., ÚNMZ je
organizační složkou státu v resortu MPO. Hlavním posláním ÚNMZ je zabezpečovat úkoly vyplývající ze zákonů České republiky upravujících technickou
normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a úkoly v oblasti technických předpisů a norem uplatňovaných v rámci členství České republiky v Evropské unii.
V oblasti technické normalizace odpovídá za zabezpečování jejího fungování
podle povinností vyplývajících ze zákona č. 20/1993 Sb., ve znění p. p., a ze zákona č. 22/1997 Sb., ve znění p. p., zejména
• zajišťuje plnění úkolů ÚNMZ stanovených v § 4, § 4a, § 5 § 6 a v § 7 zákona
č. 22/1997 Sb.,ve znění p.p.
• smluvně zabezpečuje úkoly, vyplývající z mezinárodních smluv, kterými je
republika vázána, a úkoly vyplývající z požadavků ministerstev a jiných ústředních správních úřadů,
• připravuje smluvní zabezpečení tvorby českých technických norem a dbá na
hospodárné vynakládání prostředků ze státního rozpočtu v této oblasti,
• zpracovává oznámení ÚNMZ o českých technických normách a zajišťuje jejich publikaci ve Věstníku ÚNMZ.
Dále ÚNMZ především
• zpracovává koncepční materiály v oblasti technické normalizace,
• zajišťuje součinnost s ostatními orgány státní správy, odbornými svazy i s odbornou veřejností v oblasti své působnosti,
• zabezpečuje realizaci Programu rozvoje technické normalizace, uzavírá
smlouvy se zhotoviteli schválených úkolů a kontroluje jejich plnění,
• zajišťuje činnost vybraných poradních a odborných orgánů předsedy Úřadu.
České technické normy
Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou
pro opakované nebo stálé použití vytvořený podle tohoto zákona a označený
písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu
pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen Věstník
Úřadu). Česká technická norma není obecně závazná.
Název Česká technická norma a písmenné označení ČSN nesmějí být použity
k označení jiných dokumentů.
Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla,
směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech.
Zabezpečení tvorby českých technických norem
Tvorbu a vydávání českých technických norem, jejich změny a zrušení v rozsahu vymezeném zákonem č. 22/1997 Sb., ve znění p. p., zaručuje stát.
ãervenec 2010
Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen Ministerstvo) může pověřit právnickou osobu zabezpečováním tvorby a vydáváním českých technických norem,
jejich změn a zrušení (dále jen „pověřená právnická osoba“). Toto pověření je
nepřevoditelné. Po dobu, po kterou je toto pověření platné, nesmí být touto činností pověřena jiná právnická osoba. Na udělení pověření není právní nárok.
Rozhodnutí o pověření právnické osoby, jakož i zrušení tohoto rozhodnutí zveřejní Ministerstvo průmyslu a odchodu ve formě sdělení ve Sbírce zákonů České
republiky.
Tvorbu a vydávání českých technických norem s účinností od 1. ledna 2009
v souladu s § 5 odst. 6 zákona o technických požadavcích na výrobky zabezpečuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. (viz
Sdělení MPO č. 438/2008 Sb.)
Pokud nejsou tvorba a vydávání českých technických norem, jejich změny a zrušení zabezpečeny pověřenou právnickou osobou, zabezpečuje plnění jejích
úkolů Úřad.
České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být,
pokud zvláštní zákon 9) nestanoví jinak, rozmnožovány a rozšiřovány jen se
souhlasem pověřené právnické osoby nebo za podmínek stanovených v odstavci
6 se souhlasem Úřadu.
Při tvorbě a vydávání českých technických norem, jejich změnách a zrušení musejí být zajištěny podmínky stanovené v rozhodnutí o pověření.
Věstník ÚNMZ
Věstník ÚNMZ je k dispozici k volnému stažení a prohlížení. Šíření a využívání elektronické formy Věstníku ÚNMZ či jeho částí jakýmkoliv komerčním
způsobem je nepřípustné.
Metodické pokyny
Pro oblasti metodického zabezpečování normalizační činnosti v České republice byly vydány následující metodické pokyny pro normalizaci:
MPN 1 Stavba, členění a úprava českých technických norem.
MPN 5 + Z 1 Normalizační spolupráce s ISO a IEC.
MPN 6 2004 Normalizační spolupráce s CEN/CENELEC, které stanoví jednotný postup při normalizační spolupráci v procesu tvorby evropských norem.
MPN 7 2005 Normalizační spolupráce s ETSI.
Technické normalizační komise
Technické normalizační komise (dále jen TNK) jsou odbornými normalizačními orgány s celostátní působností, registrovanými, metodicky řízenými a koordinovanými ÚNMZ. ÚNMZ zřizuje TNK na návrh zainteresovaných zájmových oblastí společnosti a na základě doporučení příslušného normalizačního
výboru ke komplexnímu řešení všech otázek technické normalizace ve vymezeném rozsahu oboru jejich působnosti.
Centra technické normalizace
ÚNMZ v souladu se záměrem zefektivnění normalizačních činností vytváří síť
spolupracujících subjektů, tzv. Center technické normalizace (CTN). Prvořadou
povinností těchto center bude zajišťování normalizačních činností v celém procesu tvorby technické normy, tj. od účasti na tvorbě normy od etapy schváleného projektu v rámci mezinárodních a evropských normalizačních organizací
ãervenec 2010
až po zpracování textu normy při jejím přejímání do soustavy českých technických norem, ale i tvorba původních českých technických norem.
Návrhy na zrušení norem
ÚNMZ předkládá podle § 6 zákona č. 22/1997 Sb.,ve znění p. p., k projednání
seznam českých technických norem (ČSN) navrhovaných ke zrušení pro jejich
technickou zastaralost, neaktuálnost nebo z jiných důvodů.
Každý, kdo má odůvodněné námitky proti zrušení ČSN, je může uplatnit do
6 týdnů od zveřejnění tohoto oznámení ve Věstníku ÚNMZ.
Tvorba a správa ČSN
Samotnou tvorbu a správu českých technických norem zabezpečuje v současné
době ÚNMZ. České technické normy jsou zpracovávány v rámci Plánu technické normalizace (dále Plán TN). Návrh Plánu TN posuzuje a doporučuje ke
schválení poradní orgán předsedy ÚNMZ, který se nazývá Rada pro technickou normalizaci (dále RTN).
Jednou z priorit pro přejímání evropských norem překladem je např. jejich předpokládaná budoucí vazba na Směrnice Evropských společenství (dále ES)
(normy zpracované na základě mandátu Evropské komise). Plán TN je také zveřejňován ve Věstníku ÚNMZ a na internetových stránkách Úřadu.
Plán standardizace – Program rozvoje technické normalizace
K řešení úkolů zejména metodického, strategického a rozvojového charakteru
slouží Plán standardizace – Program rozvoje technické normalizace (dále PSPRTN), který je realizován ÚNMZ od roku 2002.
Návrhy úkolů posuzuje Pracovní skupina Rady pro technickou normalizaci pro
otázky rozvoje technické normalizace. Ta doporučí předsedovi ÚNMZ zařazení
nových úkolů do PS-PRTN a navrhne oponenty jednotlivých úkolů. Zhotovitel
úkolů je ve většině případů národní normalizační organizace.
Informační povinnosti Úřadu
Informace o návrhu a návrh technického předpisu nebo technického dokumentu,
jejich změny nebo doplnění, na které se vztahují informační povinnosti vůči
členským státům Evropské unie a orgánům Evropského společenství nebo informační povinnosti vyplývající z mezinárodních smluv, předávají Úřadu ministerstva, jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, orgány územních
samosprávných celků, vláda, pokud se vyjadřuje k návrhům technických předpisů, jichž není navrhovatelem, a v případě technických dokumentů též osoby,
pokud jsou oprávněny je vydávat podle zvláštního právního předpisu.
Informační povinnosti týkající se českých technických norem zajišťuje pověřená právnická osoba (§ 5 odst. 2). Způsob jejich plnění stanoví vláda nařízením.
Technický předpis nebo technický dokument nesmí být předložen ke schválení
nebo schválen před uplynutím lhůty pro podání připomínek stanovené vládou
s tím, že doba pozastavení prací na přípravě technického předpisu nebo technického dokumentu, během níž má dojít k rozhodnutí o schválení nebo o přípravě harmonizovaného předpisu Evropských společenství, může být prodloužena za podmínek stanovených vládou.
Úřad jako informační místo zabezpečuje
• oznamování technických předpisů nebo technických dokumentů podle odstavce 1 do zahraničí,
ãervenec 2010
• informování o zahraničních návrzích technických předpisů a technických dokumentů a o zahraničních dokumentech souvisejících se zajišťováním postupů
při poskytování informací uveřejněním ve Věstníku Úřadu,
• informování orgánů Evropského společenství o vydání technických předpisů,
pokud přejímají Směrnice Evropských společenství, a zasílání textů těchto
technických předpisů orgánům Evropského společenství,
• metodické usměrňování jednotného předkládání informací a jejich rozsahu
v souladu s pokyny a postupy Komise Evropského společenství a s mezinárodními smlouvami.
Jako základu pro obsah technického předpisu lze použít pouze takovou technickou normu, která byla přijata v souladu s postupy stanovenými v nařízení
vlády.
Postup, rozsah a náležitosti poskytování informací týkajících se technických
předpisů, technických dokumentů a technických norem je upraven v nařízení
vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem poskytování informací podle uvedeného nařízení
jsou technické požadavky na výrobky nebo pravidla pro služby informační společnosti (dále jen „služba“), včetně příslušných rozhodnutí či opatření správních úřadů nebo orgánů samosprávy, která se vztahují k požadavkům na výrobky nebo k pravidlům pro služby. Povinnost k dodržování těchto požadavků
nebo pravidel pro služby při uvedení výrobku na trh, při poskytování služby,
při podnikání poskytovatele služeb nebo při používání v České republice může
být stanovena přímo nebo nepřímo. Předmětem poskytování informací jsou
i právní předpisy a rozhodnutí či opatření správních úřadů nebo orgánů samosprávy zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo zakazující poskytování nebo využívání určité služby nebo podnikání poskytovatele služeb.
Úřad oznamuje orgánům Evropského společenství, popřípadě příslušným orgánům členských států Evropské unie zejména
• stanoviska ke zjištění, že ustanovení harmonizované evropské normy neodpovídá základním požadavkům uvedeným v předpisech Evropských společenství, popřípadě jiné skutečnosti týkající se harmonizovaných evropských
norem nebo jiných dokumentů a opatření souvisejících s uplatňováním předpisů Evropských společenství,
• osoby pověřené k činnostem při posuzování shody podle nařízení vlády přejímajících právo Evropských společenství, změny a zrušení tohoto pověření.
Ministerstvo oznamuje orgánům Evropského společenství, popřípadě příslušným orgánům členských států Evropské unie rozhodnutí orgánů dozoru o uložení ochranného opatření 1c) u stanovených výrobků s odůvodněním vymezeným v nařízeních vlády. Oznámení orgánů Evropského společenství
o ochranných opatřeních uplatněných v jiných členských státech Evropské unie
předává ministerstvo orgánům dozoru.
Obsah normativních
dokumentů
– Ustanovení: formulace v normativním dokumentu, která má formu vyjádření,
instrukce, doporučení nebo požadavku.
– Povinný požadavek: požadavek normativního dokumentu, který se musí nevyhnutelně splnit, aby se dosáhlo souladu s tímto dokumentem.
– Volitelný požadavek: požadavek normativního dokumentu, který se musí splnit, aby se vyhovělo určité volbě, která je podle tohoto dokumentu přípustná.
(Volitelný požadavek může být buď jeden ze dvou nebo více možných požaãervenec 2010
davků, nebo doplňující požadavek, který se musí splnit, jen když je to vhodné,
a který v jiných případech nemusí být brán v úvahu.)
– Ustanovení k dosažení souladu: ustanovení, které uvádí jeden nebo více způsobů dosažení souladu s požadavkem normativního dokumentu.
– Ustanovení o funkčnosti: ustanovení o vhodnosti pro daný účel, které se týká
chování výrobku, procesu nebo služby při používání nebo v souvislosti s užíváním.
– Popisné ustanovení: ustanovení o vhodnosti pro daný účel, které se týká znaků
výrobku, procesu nebo služby.
Struktura
normativních
dokumentů – jejich
zavedení a používání
– Hlavní část normativního dokumentu: soubor ustanovení tvořící podstatu normativního dokumentu.
– Doplňkový prvek: informace uvedená v normativním dokumentu, která však
nemá vliv na jeho věcný obsah.
– Normativní dokument lze zavést dvěma různými způsoby. Může se používat
ve výrobě, obchodu apod., nebo se převezme celý nebo jeho část do jiného
normativního dokumentu. Prostřednictvím tohoto druhého dokumentu se potom může používat nebo opět převzít do dalšího normativního dokumentu.
– Převzetí mezinárodní normy (do národního normativního dokumentu): zveřejnění národního normativního dokumentu založeného na příslušné mezinárodní normě nebo schválení, že mezinárodní norma má stejný status jako národní normativní dokument, přičemž se vyznačí všechny odchylky od
mezinárodní normy.
– Používání normativního dokumentu: využívání normativního dokumentu ve
výrobě, obchodu apod.
– Přímé používání mezinárodní normy: používání mezinárodní normy bez
ohledu na její převzetí do jiného normativního dokumentu.
– Nepřímé používání mezinárodní normy: používání mezinárodní normy prostřednictvím jiného normativního dokumentu, do kterého byla převzata.
Odkazy na normy
v předpisech
Odkaz na normy v předpisech: odkaz na jednu nebo několik norem místo uvedení podrobných ustanovení v předpisu.
Odkaz na normy může být:
– buď datovaný, nedatovaný, nebo všeobecný a současně buď povinný nebo indikativní,
– spojený se všeobecnějším právním ustanovením, které se vztahuje na stav
techniky nebo na uznaná technická pravidla – takové ustanovení může být
uvedeno i samostatně.
Datovaný odkaz (na normy): odkaz na normy, který identifikuje jednu nebo několik specifických norem tak, že pozdější revize této normy nebo norem není
možné použít, dokud se neupraví příslušný předpis. (Norma je obvykle identifikována číslem a datem vydání nebo číslem vydání. Může se uvést i její název.)
Nedatovaný odkaz (na normy): odkaz na normy, který identifikuje jednu nebo
několik specifických norem tak, že pozdější revize této normy nebo norem je
možné použít, aniž by bylo nutné změnit příslušný předpis. (Norma je obvykle
identifikována jen číslem. Může se uvést i její název.)
Všeobecný odkaz (na normy): odkaz na normy, který označuje všechny normy
konkrétního orgánu anebo určité oblasti bez jejich individuální identifikace.
Povinný odkaz (na normy): výlučný odkaz (na normy): odkaz na normy, který
stanovuje, že jediným způsobem, jak splnit příslušné požadavky technického
předpisu, je dodržení normy (norem), na kterou (které) se odkazuje.
ãervenec 2010
Indikativní odkaz (na normy): odkaz na normy, který vyjadřuje, že jedním ze
způsobů, jak splnit příslušné požadavky technického předpisu, je dodržení
normy (norem), na kterou (které) se odkazuje (indikativní odkaz na normy je
formou ustanovení k dosažení souladu).
Závazná norma: norma, jejíž povinné používání je stanoveno na základě všeobecného zákona nebo povinného odkazu v předpisu.
Bezpečnostní normy
Bezpečnostní normy nesmějí být v rozporu se základními pojmy, zásadami pro
konstrukci a všeobecnými hledisky stanovenými v normách typu A. Hlavním
cílem norem typu A je poskytnout výrobcům, konstruktérům atd. strategii nebo
nezbytný systém k dosažení shody s evropskou legislativou. Základním prvkem
v tomto procesu je pochopení základního zákonného systému, který je vyjádřen
v základních bezpečnostních požadavcích Směrnice pro strojní zařízení.
Norma typu A (skupinová bezpečnostní norma): norma uvádějící základní pojmy, zásady pro konstrukci a všeobecná hlediska, která mohou být aplikována
na všechna strojní zařízení.
Norma typu B (skupinová bezpečnostní norma): norma zabývající se jedním
bezpečnostním hlediskem nebo jedním typem ochranného zařízení, které může
být používáno pro větší počet strojních zařízení:
– norma typu B1 se zabývá jednotlivými bezpečnostními hledisky (např. bezpečné vzdálenosti, teplota povrchu, hluk),
– norma typu B2 se zabývá příslušnými ochrannými zařízeními (např. dvouruční ovládací zařízení, blokovací zařízení, zařízení citlivá na tlak, ochranné
kryty).
Normy typu B se musejí zabývat buď jedním bezpečnostním hlediskem (norma
typu B1), nebo příslušným ochranným zařízením (norma typu B2). Normy typu
B1 musí definovat základní zásady bezpečnostních hledisek a definovat údaje
anebo metodologii, jak mohou být použity v normách typu C. Tam, kde je to
relevantní, musí také obsahovat prostředky ověřování. Normy typu B2 musí uvádět provedení požadavků pro konstrukci a výrobu ochranného zařízení spolu
s prostředky ověřování.
Normy typu B musí stanovit, pokud je to nezbytné a praktické, více než jednu
přípustnou kategorii pro různé aplikace a poskytovat návod. Důvody pro stanovení kategorií jsou například závažnost možné škody způsobené uvažovaným
nebezpečím, četnost a doba trvání nebezpečné situace, pravděpodobnost výskytu nebezpečné události nebo možnost zamezení nebo omezení škody.
Norma typu C (bezpečnostní norma pro stroj): norma zabývající se podrobnými
bezpečnostními požadavky pro jednotlivý stroj nebo skupinu strojů.
Normy typu C se v jedné normě mají zabývat všemi významnými nebezpečími
u jednoho typu stroje nebo jedné skupiny strojů:
– odkazem na příslušné a použitelné normy typu B a kategorie,
– každá norma typu B může být použita jako norma, na kterou se odkazuje, je-li k dispozici jako prEN, při dokončování normy typu C, za předpokladu, že
je odkaz datován, uvádí-li normy typu B možnou volbu mezi různými ochrannými opatřeními, musí norma typu C stanovit, které ochranné opatření
(ochranná opatření) má (mají) být použito (použita),
– odkazem na jiné normy (např. normu typu C), která se takovými významnými
nebezpečími odpovídajícím způsobem zabývají,
ãervenec 2010
– specifikováním bezpečnostních požadavků v normě, pokud odkaz na jiné
normy není možný nebo dostačující a posouzení rizika a priorit ukazuje, že
je to požadováno,
– zabývat se pokud možno spíše cíli než konstrukčními detaily, aby bylo minimalizováno omezení při konstrukci.
Norma typu C, která se vztahuje na strojní zařízení uvedená v „příloze IV Směrnice pro strojní zařízení“, se musí zabývat v jedné normě všemi významnými
nebezpečími, nebezpečnými situacemi a nebezpečnými událostmi, nebo musejí
být alespoň uvedeny.
Normy typu C jasně stanovují předmět normy, všechna významná nebezpečí,
opatření s doplňujícím specifickým ustanovením a prostředky ověřování ochranných opatření.
Doplňující specifické ustanovení obvykle sestává z popisu určitého ochranného
opatření (ochranných opatření) vztahujícího (vztahujících) se k významnému
nebezpečí, nebezpečné situaci a události. Opatření však může také obsahovat
odkaz na normy typu B nebo jiné odkazované normy (EN, ISO nebo IEC).
Zabývat se významným nebezpečím přímým odkazem na příslušné ustanovení
ČSN EN ISO 12100-2 je přijatelné pouze tam, kde příslušná kapitola ČSN EN
ISO 12100-2 uvádí vhodné doplňující specifické ustanovení (zvláště kapitola 5
„Informace pro používání“) nebo tehdy, jestliže by navrhování opatření způsobilo nepřijatelné průtahy při zpracování normy.
Jestliže byly identifikovány požadavky vhodné pro více než jeden typ stroje
nebo jednu skupinu strojů, musí být uvažována nutnost tvorby normy typu B.
Jestliže se norma typu C odchyluje od jednoho nebo více hledisek nebo opatření, kterými se zabývá norma typu B, má norma typu C přednost před normou
typu B.
Struktura
bezpečnostní normy
Předmluva
0
1
2
3
4
5
6
7
7.1
7.2
7.3
Příloha A
Příloha B
Příloha ZA
Systém uspořádání
norem
Normy jsou seřazeny systematicky podle šestimístného třídícího znaku. Šestimístné číslo značí:
00
—|—
třída
ãervenec 2010
Úvod
Předmět normy
Normativní odkazy
Termíny a definice – symboly a zkratky
Seznam významných nebezpečí
Bezpečnostní požadavky anebo ochranná opatření
Ověřování bezpečnostních požadavků anebo ochranných opatření
Informace pro používání
Signály a výstražná zařízení
Průvodní dokumentace (zvlášť: návod k používání)
Značení
(normativní)
(informativní)
(informativní) Vztah této evropské normy ke směrnicím EU
00
—|—
skupina
00
—|—
pořadové číslo
ve skupině
Třídící znak je vyjádřen šestimístným číslem. Je uveden v závorce pod označením normy v případě, že není součástí označení normy.
Označení
U původních ČSN se označení skládá ze značky ČSN (u předběžných norem
ČSN P) a čísla normy. V případě, že je rozdělena do samostatných částí, pokračuje označení normy číslem části normy uvedeným za pomlčkou a v případě, že je část normy ještě dále rozdělena do podčástí, uvádí se číslo podčástí
za další pomlčku (např. ČSN 26 9030, ČSN 34 1090-2, ČSN 36 1550 -3-11).
V případě, že ČSN přejímá evropskou nebo mezinárodní normu (popř. technickou specifikaci) bez jakýchkoliv změn, doplňků a úprav v textu přejímané
normy, označení ČSN se skládá ze značky ČSN a označení (značky a čísla) přejímané normy (specifikace), např. ČSN EN 2379 (ČSN CLS/TS 6281).
U ČSN v oblasti elektrotechniky přejímajících druhé nebo další vydání souběžně platných evropských nebo mezinárodních norem je označení podle výše
uvedeného druhého odseku doplněno zkratkou „ed“ (edice) a pořadovým číslem jejího vydání (přiděluje Český normalizační institut), např.:
ČSN EN 60335-2-16 ed. 2,
v případě, že ČSN přejímá dokumenty, např. TR nebo HD, označení těchto dokumentů (značka a číslo) není součástí označení ČSN. Na titulní straně těchto
ČSN se však uvádí údaj o shodnosti ČSN s přejímaným dokumentem, např. eqv.
HD 609 S1:1995.
Označení shodnosti s mezinárodní nebo evropskou normou
Stupeň shodnosti ČSN s mezinárodní nebo evropskou (popř. jinou) normou je
vyjádřen zkratkami:
„idt“ (identická), tj. shodná v technickém obsahu, stavbě a členění,
„eqv“ (ekvivalentní), tj. shodná v technickém obsahu,
„neq“ (neekvivalentní), tj. rozdílná v technickém obsahu,
„mod“ (modifikovaná), tj. s dohodnutými odchylkami v technickém obsahu.
Mezinárodní
klasifikace norem ICS
Mezinárodní klasifikace norem ICS je určena k tomu, aby sloužila jako struktura pro katalogy mezinárodních, regionálních a národních norem a jiných normativních dokumentů a jako podklad pro systémy pravidel vyhledávání a objednávání mezinárodních, regionálních a národních dokumentů v databázích,
knihovnách atd.
ICS je hierarchická klasifikace, která má tři hierarchické úrovně. Hierarchická
úroveň 1 zahrnuje 40 tříd oborů normalizace, např. techniku silničních vozidel,
zemědělství, metalurgii apod. Každá třída má dvoumístnou číselnou notaci,
např.
43
Technika silničních vozidel
Třídy jsou rozděleny do 389 skupin (hierarchická úroveň 2). Notace skupiny
sestává z notace třídy a z třímístného čísla skupiny, odděleného tečkou, např.
a.
Systémy silničních vozidel
Sto třicet tři skupin z 389 skupin je dále rozděleno do 789 podskupin (hierarchická úroveň 3). Notace podskupiny sestává z notace skupiny a z dvoumístného čísla podskupiny, odděleného tečkou, např.
43.040.20
Osvětlovací, signalizační a výstražná zařízení silničních vozidel
Za některými názvy skupin a podskupin jsou uvedeny vysvětlivky anebo odkazy, označené hvězdičkou a tištěné v ICS kurzívou. Vysvětlivky specifikují
ãervenec 2010
zpravidla předměty zahrnované do dané skupiny/podskupiny, nebo blíže definují předmět dané skupiny/podskupiny. Odkazy upozorňují na předměty, které
souvisejí s danou skupinou/podskupinou, která je vyjádřena jinou skupinou/podskupinou.
Legislativa v oblasti
technické normalizace
Technická normalizace je v České republice řízena zákonem č. 22/1997 Sb.,
o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje kromě jiného práva a povinnosti osob pověřených k činnostem podle tohoto zákona, které souvisí s tvorbou a uplatňováním českých technických norem a dále upravuje způsob zajištění informačních povinností souvisejících s tvorbou technických předpisů
a technických norem, vyplývajících z mezinárodních smluv a požadavků práva
Evropských společenství. Podle výše uvedeného zákona se v České republice
zabezpečuje soustava českých technických norem, stanovuje se přejímání evropských a mezinárodních norem, jejich označování, způsob jejich používání
a zákaz jejich rozmnožování a rozšiřování.
Tvorbu, schvalování a vydávání českých technických norem zpřesňuje § 6 uvedeného zákona. Vydání ČSN se oznamuje ve Věstníku Úřadu pro technickou
normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Věstník vychází měsíčně a obsahuje kromě jiného i přehled schválených norem, změny norem, opravy a zrušené normy.
Mezinárodní a evropské normy vydávané v České republice jen jako české technické normy jsou součástí soustavy českých technických norem.
Přehled českých technických norem v národní soustavě norem, jejich změny,
platnost a ceny jsou uváděny v Seznamu českých technických norem, který vydává ročně Český normalizační institut (ČNI), který plní funkci národního normalizačního orgánu.
Platnost norem,
nahrazení
předchozích norem,
jejich opravy a změny
Doba platnosti je časové období, ve kterém je normativní dokument platný.
Obecně se platnost normy začíná po splnění zákonných podmínek, nebo-li po
jejím schválení, vydání a oznámení ve Věstníku ÚNMZ ČR, a to od prvního
dne měsíce vydání, který je na normě uvedený. Měsíc a rok vydání se uvádí na
titulní straně normy.
U norem schválených do 15. května 1991 je uvedeno datum schválení (rok/měsíc/den). U norem schválených po tomto datu je uvedeno datum vydání (rok/měsíc). Není-li uveden ani jeden z těchto údajů, je uvedeno datum účinnosti.
K počátku platnosti se zpravidla ruší i dříve vydané normy anebo jejich části,
pokud jsou nahrazeny vydanou normou, nebo jsou s ní v rozporu.
Údaj počátku platnosti se uvádí jen výjimečně, a to jen tehdy, když je ve zdůvodněných případech účelné určit pozdější počátek platnosti vydané normy, například když jde o zavedení souboru postupně vydávaných, vzájemně navazujících norem.
Pod nadpisem Nahrazení předcházejících norem je uvedeno, kterou normu
(označení, případně třídící znak, datum vydání nebo schválení), anebo které
články, kapitoly, resp. části tato norma nahrazuje.
Pokud se ruší poslední, dosud platné články předcházející normy, upozorní se
i na tuto skutečnost. Během doby platnosti se mohou vyskytnout i jejich opravy
a změny norem.
ãervenec 2010
Změna je úprava, doplnění anebo vynechání určitých částí obsahu normy. Zpravidla je zveřejněná na samostatném listu.
Změny norem schválené do 15. května 1991 jsou označeny písmeny, změny
schválené po tomto datu pořadovými čísly. U ČSN, ke kterým již byly před
tímto datem schváleny změny označené písmeny, jsou další změny označeny
pořadovými čísly odpovídajícími počtu změn, např. po „Změně c“ následuje
„Změna 4“, popř. „Změna Z 4“ atd.
Všechny změny v Seznamu českých technických norem jsou označeny číslem
a ročníkem Věstníku ÚNMZ, v němž byly vyhlášeny např. „Změna a 4.89“.
U převzatých evropských změn nebo mezinárodních norem je před pořadovým
číslem změny uvedena zkratka „A“ nebo „Amd“. U norem s více změnami jsou
uváděny všechny změny, např. změna a 11.89, b 1.90, 3 4.94, Z4.99„. Změny
vydané samostatně tiskem jsou označeny hvězdičkou (*).
Oprava je odstranění tiskových, jazykových a jiných podobných chyb z publikovaného textu. Podle potřeby může tvořit samostatný list, anebo když je oprav
více, nové vydání normativního dokumentu.
Opravy ČSN schválené před 1999-03-01 jsou označeny slovem Oprava. Opravy
schválené po tomto datu jsou označeny slovem „Oprava“ a pořadovým číslem
opravy. Všechny opravy jsou dále označeny číslem a ročníkem vydání Věstníku
ÚNMZ, v němž byly vyhlášeny, např.: „Oprava 3 97“, „Oprava 1 5.99“. Opravy
vydané samostatně tiskem jsou označeny hvězdičkou (*).
V položce „Oprava“ jsou též od roku 1995 evidována „Upozornění redakce“,
v nichž jsou podchyceny zjištěné závažné tiskové i věcné chyby Věstníku. Upozornění redakce jsou označena zkratkou „UR“, číslem a ročníkem Věstníku
ÚNMZ, ve kterém jsou tato upozornění uvedena, např. „UR 5.99“.
Katalogové číslo – jedná se o jednoznačné identifikační číslo norem. Na normě
je tištěno vpravo dole. V seznamu jsou uváděna katalogová čísla základních norem (nikoliv oprav, změn). Katalogová čísla je možno používat i pro objednávání norem.
Harmonizované
technické normy
a určené normy
Harmonizované normy: normy, týkající se stejného předmětu, schválené různými normotvornými orgány, které zabezpečují zaměnitelnost výrobků, procesů
nebo služeb, nebo stejnou interpretaci výsledků zkoušek nebo informací poskytovaných podle těchto norem.
– Unifikované normy: harmonizované normy, které jsou identické obsahem, nikoliv však stavbou a členěním.
– Identické normy: harmonizované normy, které jsou identické obsahem, nikoliv však stavbou a členěním.
– Mezinárodně harmonizované normy: normy, které jsou harmonizovány s mezinárodní normou.
– Jednostranně sladěná norma: norma, která je sladěna s jinou normou tak, že
výrobky, procesy, služby, zkoušky a informace podle sladěné normy splňují
požadavky druhé normy, nikoli však naopak. (Jednostranně sladěná norma
není harmonizovaná, ani ekvivalentní s normou, s níž je sladěna).
– Srovnatelné normy: normy na stejné výrobky, procesy nebo služby schválené
různými normotvornými orgány, obsahující rozdílné požadavky založené na
stejných znacích a posuzované stejnými metodami, čímž se umožní jednoznačné porovnání rozdílu v požadavcích.
ãervenec 2010
Soubor ČSN obsahuje i normy harmonizované a normy určené.
Česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou normou,
přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním
dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla jako harmonizovaná
evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob (dále jen „harmonizované evropské
normy“). Pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu, může Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se
příslušná oblast týká, určit české technické normy, další technické normy nebo
technické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo
jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky (dále
jen „určené normy“).
Úřad oznamuje ve Věstníku Úřadu harmonizované české technické normy, určené normy a jejich změny nebo zrušení. V oznámení uvede též technický předpis, k němuž se tyto normy vztahují.
Splnění harmonizované české technické normy, určené normy nebo splnění zahraniční technické normy přejímající v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu, nebo splnění jejich částí se považuje v rozsahu
a za podmínek stanovených v technickém předpisu za splnění těch požadavků
stanovených technickými předpisy, k nimž se tyto normy nebo jejich části vztahují. Pokud orgány Evropského společenství u harmonizovaných evropských
norem nebo Úřad u určených norem dospějí k závěru, že splnění těchto norem
nebo jejich částí nelze nadále považovat za splnění požadavků technických předpisů, oznámí Úřad ve Věstníku Úřadu ty harmonizované české technické normy
nebo určené normy, kterých se tato skutečnost týká.
Úřad zveřejňuje ve Věstníku Úřadu odkaz na evropskou normu uveřejněnou
podle práva Evropských společenství Komisí Evropského společenství v Úředním věstníku Evropských společenství, která splňuje podmínky této směrnice.
Uplatnění harmonizovaných a určených českých technických norem při zajišťování bezpečnosti výrobků a posuzování shody stanovených výrobků
V procesu posuzování shody tzv. stanoveného výrobku, který představuje zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu, podle zákona č. 22/1997 Sb.,ve znění
p. p., je výhodné použití tzv. harmonizovaných a určených norem. Použitím harmonizovaných, případně určených norem, získává výrobce časovou a finanční
výhodu, neboť pokud by při posuzování shody nepoužil tyto normy, které poskytují shodu se základními požadavky kladenými na bezpečnost výrobků nařízeními vlády transponujícími příslušné směrnice ES, musel by shodu s těmito
požadavky prokázat většinou mnohem náročnějšími postupy.
Uplatnění harmonizovaných norem se v současné době týká více než 30 sektorů provedených zákonem č. 22/1997 Sb., ve znění p. p.
Stále větší důraz je při tvorbě nových norem kladen nejen na hledisko ochrany
spotřebitele, ale také životního prostředí.
V právních vztazích mají harmonizované a určené technické normy obdobný
význam. Jejich splnění se považuje v rozsahu a za podmínek stanovených v technickém předpisu za splnění těch požadavků stanovených v právním předpisu,
k nimž se tyto normy nebo jejich části vztahují. Tyto normy zůstávají obecně
ãervenec 2010
nezávazné a z právních předpisů, s nimiž jsou harmonizovány nebo k nimž jsou
určeny, obvykle nevzniká právní povinnost týkající se jejich dodržování. S jejich nedodržením však obvykle je spojena určitá právní povinnost. Jako výrazný
příklad lze uvést nařízení vlády č. 19/2003 Sb., kterým se stanoví technické povinnosti na hračky. Z § 3 tohoto nařízení vyplývá, že shodu hračky s požadavky
tohoto nařízení posuzuje výrobce, který použil harmonizovanou českou technickou normu sám. Pokud výrobce takovou normu nepoužil, musí zajistit posouzení shody pro něj náročnějším způsobem, a to za účasti notifikované osoby.
Shoda s českými
technickými normami
Posuzování shody je zjišťování, zda skutečné vlastnosti určeného výrobku odpovídají stanoveným technickým požadavkům na určený výrobek postupy uvedenými v zákoně č. 22/1997 Sb., ve znění p. p.
Shoda se považuje za prokázanou, když stanovený výrobek splňuje všechny
technické požadavky, které se na něho vztahují (tj. i ČSN).
Dodržování českých technických norem je ve smyslu zákonů citovaných v úvodu
této části dobrovolné.
Dodržování harmonizované ČSN nebo určené normy se považuje za splnění
technických požadavků určených technickým předpisem. Shoda s ČSN je dobrovolná s výjimkou případů, kdy jejich dodržování vyžaduje zákon č. 22/1997
Sb., ve znění p. p., nebo jiný technický předpis. Odkaz na ČSN, se kterými je
shoda povinná, se uvádí přímo v technickém předpisu. ČSN citované v technickém předpisu se zpracovávají v úředním jazyku a jsou veřejně přístupné.
Závazná norma je norma, jejíž používání je nařízené na základě obecně závazného právního předpisu anebo výlučného odkazu v předpisu. Za výlučný odkaz
na normy je považován odkaz udávající, že jediný způsob jak splnit příslušné
požadavky technického předpisu je dodržení normy (norem), na kterou (které)
se odkazuje (citace normy pod čarou nestačí).
Rozmnožování
a rozšiřování norem
České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být
rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem pověřené právnické osoby nebo
se souhlasem Úřadu.
Úřad na základě podnětu, který obdrží, nebo na základě vlastního zjištění, uloží
pokutu do výše 1 milionu Kč tomu, kdo:
– neoprávněně označil dokument značkou ČSN,
– neoprávněně rozmnožil nebo rozšířil českou technickou normu nebo její část.
Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.
Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán oprávněný k uložení
pokuty dozvěděl o porušení povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy
k porušení takové povinnosti došlo.
Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
Pokutu vybírá orgán dozoru a vymáhá územní finanční orgán. Výnos pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu. Uložením pokuty
není dotčena povinnost k náhradě škody.
Přechodné ustanovení
Dosavadní technické normy označené ČSN a platné ke dni účinnosti tohoto zákona (účinnost 1. 9. 1997) se považují za normy podle tohoto zákona.
Právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti a správní
úřady jsou do 31. prosince 1999 povinny řídit se těmi ustanoveními norem, která
jsou označena jako závazná podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., ve znění zákona
ãervenec 2010
č. 632/1992 Sb. Pokud byla závaznost příslušných ustanovení norem stanovena
na základě stanovisek ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů, povolují výjimky ze závaznosti uvedených ustanovení tato ministerstva nebo jiné
ústřední správní úřady.
Organizace evropské
normalizace
Tvorba evropských norem je zajišťována prostřednictvím tří organizací, jejichž
oblast zájmu je rozdělena tak, aby pokryla potřeby normalizace ve všech oborech a přitom se pokud možno nepřekrývala.
Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice – CENELEC se zabývá všemi
zařízeními, která používají elektřinu – od elektronických součástek po elektrické
generátory včetně elektrických prvků domácích spotřebičů a jiných přístrojů.
Evropský institut pro telekomunikační normy – ETSI se zabývá všemi telekomunikačními výrobky a službami. Spolupracuje s ostatními organizacemi v oblasti informačních technologií a vysílání.
Evropský výbor pro normalizaci – CEN je zodpovědný za normy ve všech dalších oblastech, což zahrnuje zejména informační technologie, biotechnologii,
chemii, stavebnictví, materiály, životní prostředí, služby, spotřební výrobky.
Způsob práce, jakým se vytvářejí evropské normy, je ve všech třech organizacích stejný. Spočívá na technických komisích, které sestavují technické programy a projednávají všechny technické záležitosti a na pracovních skupinách
expertů, které zpracovávají návrhy norem. Rovněž organizační struktura, i když
se v jednotlivostech liší, je v principu shodná a spočívá na stejných zásadách.
Všechny jsou založeny na členském principu, kde plnoprávní členové mají stejná
práva a povinnosti a rozhodují hlasováním o zásadních záležitostech organizace
včetně schvalování norem a finančních otázek. Liší se v tom, kdo může být plnoprávným členem. Zatímco v CEN a CENELEC může být členem pouze národní normalizační organizace (v CENELEC též národní elektrotechnický komitét s právní subjektivitou), a to jedna za každou zemi, v ETSI platí jiný princip.
Poslání organizací, jejich struktura, podmínky a druhy členství, finanční závazky a další zásadní procedurální záležitosti jsou zakotveny ve stanovách. Ve
všech organizacích je nejvyšším orgánem generální shromáždění. Administrativní chod organizací zajišťují sekretariáty vedené generálními sekretáři.
CEN je tvořen národními členy – národními normalizačními organizacemi.
Vedle tohoto základního plnoprávného členství existují další typy členství, které
dávají možnost účasti na technické práci i dalším organizacím a umožňují vzájemné předávání zkušeností a výměnu informací (asociovaní členové, afilovaní
členové, asociované organizace, dopisující členové).
Členem CENELEC jsou národní elektrotechnické komitéty nebo národní organizace členských zemí. Vedle toho existuje afiliované členství (je určené pro národní normalizační organizace evropských zemí, které nejsou členy Evropské
unie nebo EFTA, avšak mají s nimi úzké vztahy – tento typ je předstupněm pro
řádné členství) se stejnými právy a povinnostmi jako v CEN.
Členství v ETSI je rozděleno do kategorií: státní správa, státní orgány a národní
normalizační organizace, poskytovatelé sítí, výrobci, uživatelé, poskytovatelé
služeb, výzkumné organizace, poradenské společnosti a další. Dále se rozlišují
typy členství: plnoprávné, přidružené a pozorovatel. Plnoprávní členové a pozorovatelé mohou být pouze ze zemí spadajících do zeměpisné oblasti organizace CEPT – Evropské konference poštovní a telekomunikační správy. Přidružené členství je vyhrazeno pro ostatní organizace. Právo hlasovat mají pouze
plnoprávní členové.
ãervenec 2010
Hlavní formou spolupráce evropských normalizačních organizací je Společná
prezidentská skupina, která se schází podle potřeby k projednání a koordinaci
společných záležitostí, např. k přípravě jednání s Evropskou komisí nebo k vytvoření společných technických orgánů. Takto byl vytvořen Normalizační výbor pro informační a komunikační technologie (ICTSB).
Spolupráce CEN a ISO je založena na Dohodě o technické spolupráci (Vídeňská dohoda) schválené v roce 1991. Obsahem dohody je specifikace všech forem spolupráce: od výměny dokumentů, přes písemnou spolupráci, účast na zasedáních druhé organizace až po paralelní projednávání a hlasování o návrzích
norem ISO a CEN.
Spolupráce CENELEC a IEC je rovněž založena na smluvním podkladě, kterým je Dohoda o společném plánování nových prací a paralelním hlasování
z roku 1996 (Drážďanská dohoda). Společné záležitosti jsou projednávány v Řídící koordinační skupině (MCG).
ETSI spolupracuje s Mezinárodní telekomunikační unií (ITU) na základě Dohody o vzájemné spolupráci.
Spolupráce s Evropskou unií je založena zejména na Rezoluci Rady z roku 1985
o novém přístupu k technické harmonizací a normám. Na základě přijetí tohoto
nového principu se zvýšil význam evropských norem při tvorbě evropské legislativy, především směrnic. Jeho podstata spočívá v tom, že evropské směrnice se omezí na stanovení základních požadavků, které jsou závazné a podrobné
technické požadavky jsou stanoveny v harmonizovaných evropských normách,
které zpracovávají na základě mandátu Evropské komise normalizační organizace CEN, CENELEC nebo ETSI. Tyto harmonizované normy musejí být vyhlášeny v Úředním věstníku Evropských společenství. Mechanismus spolupráce
je zakotven ve dvoustranných dohodách.
Certifikace shody výrobku s normou
Součástí technické normalizace v ČR je oblast dobrovolné certifikace. Tato certifikace je spojena s udělováním značky shody s českou technickou normou
ČSN-Test, která byla zavedena v roce 2000. Značka je udělována výrobkům,
jejichž vlastnosti se shodují s požadavky uvedenými v příslušných technických
normách a jejichž výrobce má zavedený systém řízení jakosti. Shodu posuzuje
nezávislá třetí strana, zkušebna, která musí být akreditována.
Součástí posouzení je i pravidelná kontrola výrobce, zda dodržuje podmínky,
za kterých byla značka udělena. Značka poskytuje spotřebiteli jistou záruku, že
výrobek byl přezkoušen a splňuje požadavky stanovené technickou normou, to
znamená, že má definovanou kvalitu.
Zahraniční normy
Stručný výčet nejpoužívanějších označení zahraničních norem pro jednotlivé
státy:
DIN, VDI, VDE
německé normy
ASTM, ASME, API, GM
americké normy
ÖNORM
rakouské normy
SN
BS
GOST
STN
JIS
NL
NF
švýcarské normy
anglické normy
ruské normy
slovenské normy
japonské normy
holandské normy
francouzské normy
ãervenec 2010
PL
polské normy
Normy TPG – TD – TIN
Technická pravidla TPG, technická doporučení TD a technicko – normativní
dokumenty TIN jsou normativní dokumenty přijaté na úrovni odvětví nezávislou schvalovací komisí se zastoupením dotčených orgánů a organizací. Jsou vypracovány ve spolupráci zainteresovaných stran pomocí konzultací a postupů
konsenzu a od okamžiku jejich schválení jsou uvedenými orgány a organizacemi považovány za uznaná technická pravidla vyjadřující stav techniky podle
ustanovení ČSN EN 45020
Normy TNV a TNO
Odvětvové technické normy vodního hospodářství (TNV) zpracované v rámci
úseku vodního hospodářství Ministerstva zemědělství, normy zpracované
v rámci odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a normy odpadového hospodářství (TNO) zpracované v rámci odboru odpadů MŽP.
Normy PNE – Podnikové normy energetiky
Podnikové normy energetiky (PNE) jsou tvořeny a schvalovány energetickými
společnostmi, případně dalšími organizacemi, a to i mimo resort elektroenergetiky. Tyto normy primárně řeší problematiku distribuce a přenosu elektrické
energie.
TNI – technické normalizační informace
Technické normalizační informace – TNI :
• nemají status národní normy, ale slouží jako výklady jednotlivých norem pro
jejich použití v praxi.
Zavádění Eurokódů v ČR
EN Eurokódy se mají stát jednotnými evropskými normativními dokumenty pro
navrhování pozemních a inženýrských staveb z hlediska mechanické odolnosti,
stability a požární odolnosti, a to s ohledem na různé druhy konstrukcí a použité materiály. Dalším jejich účelem je použití pro stanovení mechanických
vlastností konstrukčních výrobků, tj. výrobků, které přispívají k mechanické
odolnosti a stabilitě a/nebo požární odolnosti stavby.
EN Eurokódy uvádějí nové výpočtové postupy navrhování a v některých případech umožňují výběr z alternativních postupů navrhování, které je potřebné
zvolit v národních přílohách, popřípadě podle podmínek konkrétního projektu.
Zavedení EN Eurokódů má přinést celou řadu výhod a je podporováno Evropskou komisí.
Celý soubor Eurokódů tvoří 58 norem. V ČR jsou všechny Eurokódy zavedeny
jako jeden nedílný dokument, tj. text normy v českém jazyce spolu s národní
přílohou, která obsahuje národně stanovené parametry (NSP), které platí pro
stavby umístěné na území ČR.
V návaznosti na povinnosti vyplývající z členství v CEN se od 1. dubna 2010
nahrazují původní ČSN pro navrhování stavebních konstrukcí souborem ČSN
EN Eurokódů. Informace o zrušených původních ČSN a o návrzích na zrušení
ČSN jsou uveřejňovány ve Věstníku ÚNMZ. Soubor předběžných norem ČSN
P ENV Eurokódů byl zrušen k 1. 1. 2009.
ČSN online
ÚNMZ v uplynulých letech průběžně zajišťoval pro potřeby odborné veřejnosti
vydávání sborníků technické harmonizace, které obsahují informace o evropském právu v jednotlivých výrobkových sektorech pokrytých zejména Směrnicemi nového přístupu.
ãervenec 2010
díl 3, manipulace s materiálem
6/3.1
CHARAKTERISTIKA NEBEZPEâÍ
P¤I MANIPULACI S MATERIÁLEM
Ruční manipulace
Při ruční manipulaci s břemeny musí být používány takové pracovní postupy,
aby se předcházelo úrazům a poškození zdraví zaměstnanců, způsobeným zejména přiražením břemene, jeho vysmeknutím, zraněním o povrch břemene,
uklouznutím, zakopnutím při manipulaci s břemenem, sesutím břemen způsobeným nedostatečným upevněním, naražením nebo pádem břemene při zdvihání, přenášení, spouštění nebo nárazem zaměstnance na dopravní prostředek
a na uložené předměty. (nař.vlády č. 101/2005 Sb., příl. čl. 10.5)
Ruční ukládání do regálů ve výšce nad 1,8 m musí být prováděno z bezpečných
pracovních zařízení (například žebřík, schůdky, pojízdné schody, manipulační
plošina). (nař.vlády č. 101/2005 Sb., příl. čl. 10.1)
Zdravotní rizika
a opatření k ochraně
zdraví při ruční
manipulaci s břemeny
Ruční manipulací s břemeny se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkáni, tahání, posunování nebo přemisťování, které v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek zahrnuje zejména možnost poškození páteře
zaměstnance. Ruční manipulace s břemeny jako rizikový faktor musí být omezována. Pokud je ruční manipulace s břemeny nevyhnutelná, musí být pracoviště uspořádána tak, aby byla manipulace s břemeny co nejbezpečnější a neohrožovala zdraví zaměstnanců. Musí být učiněna vhodná organizační opatření
a použity vhodné mechanizační prostředky k omezení rizika, zejména poškození páteře. Podmínky dané práce mají být před jejím zahájením posouzeny
a vyhodnoceny zejména po stránce vlastností břemene a musí být přijata opatření především k ochraně bederní páteře před jejím poškozením. Zaměstnanci
mají být pokud možno před zahájením práce spojené s ruční manipulací s břemeny seznámeni s všeobecnými údaji a podle možností i s přesnými údaji
o hmotnosti a vlastnostech břemene, o umístěni jeho těžiště, o jeho nejtěžší
straně a s přesnými údaji o správném uchopení a zacházení s břemeny a s nebezpečím, jemuž mohou být vystaveni při nesprávné ruční manipulaci s břemeny, zejména
– s možností poškození bederní páteře při otáčení trupu, prudkém pohybu břemene, při vratkém postoji, při zvýšené fyzické námaze, při excentrickém umístění těžiště břemene,
– s nedostatky, které ztěžují manipulaci, zejména nedostatek prostoru ve svislém směru, práce na nerovném, kluzkém a vratkém pracovním povrchu a práce
v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách,
– se stavy, které zvyšuji riziko poškození páteře, zejména příliš častá nebo příliš dlouho trvající fyzická námaha, nedostatečný tělesný odpočinek, nedostatečná doba na zotavení a vnucené tempo práce.
Mezi základní biomechanické požadavky pro efektivní a bezpečnou ruční manipulaci s materiálem patří správná poloha dolních končetin, správná poloha páteře
(vzpřímená záda), poloha paží (co nejblíže těla), správné nahození břemene, poloha hlavy (viditelnost), využiti hmotnosti a hybnosti těla, pravidlo svislé roviny,
pravidlo vodorovné roviny.
Podle výsledků hodnocení zdravotního rizika musí být k ochraně zdraví zaměstnanců pracovní podmínky upraveny zejména vhodnými organizačními
ãervenec 2008
opatřeními, vybavením zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky nebo použitím vhodných technických prostředků tak, aby bylo zajištěno vyloučení nebo omezení rizika, především poškození bederní páteře nebo
onemocnění pohybového aparátu. Za vhodné technické prostředky se považují
mechanická zařízení k vyloučení ruční manipulace s břemeny nebo k jejímu omezení. Riziko při ruční manipulaci s břemeny je ovlivňováno různými faktory, jako
např. charakteristika břemene (hmotnost, tvar, umístění těžiště, skladnost, stabilita) požadovaná fyzická zátěž (nadměrná hmotnost, nevhodná pracovní poloha),
charakteristika pracovního prostředí (velikost manipulačního prostoru, mikroklimatické podmínky), nevhodný režim práce a odpočinku aj. Nelze-li ruční manipulaci s břemeny nahradit vhodnými technickými prostředky, musí být ruční
manipulace řešena s ohledem na hmotnost břemen, četnost a způsoby manipulace s nimi, možnosti jejich uchopení a s ohledem na celosměnový energetický
výdej. Přípustné hmotnosti při ruční manipulaci s břemeny jsou stanoveny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
V limitech daných pro manipulaci s břemeny je zohledňována celá řada kritérií, zejména pohlaví, věk, zdravotní stav, úchopové možnosti, frekvenci manipulace a další, z nichž základní jsou kritéria výkonové kapacity člověka. Hmotnost břemen ručně přenášených muži nesmí překročit při dobrých úchopových
možnostech při občasném zvedání a přenášení 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg, přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty uvedené v
nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Občasným zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná přerušovaně po dobu celkově kratší než 30 minut za směnu, častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná po dobu celkově delší než 30 minut za směnu.
Hmotnost a podmínky pro zvedání a přenášení břemen těhotnými ženami, matkami do konce devátého měsíce po porodu a mladistvými jsou stanoveny vyhláškou MZ č. 288/2003 Sb., přičemž energetický výdej nesmí překročit hodnoty
uvedené v nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Šířky cest a uliček
Šířka uliček mezi regály a stohy musí odpovídat zvláštnímu právnímu předpisu
a způsobu ukládání manipulačních jednotek. Ulička musí být trvale volná a nesmí být zužována a zastavována překážkami. Šířka uličky pro průjezd manipulačních vozíků musí být alespoň o 0,4 m větší než největší šířka manipulačních
vozíků nebo nákladů a během manipulace musí být vymezen manipulační prostor se zákazem vstupu nepovolaným osobám.
(nařízení vlády č. 361/2007 Sb.)
Průchodové uličky slouží pro občasný pohyb pracovníků přenášejících břemena,
nebo břemen
(ČSN 26 9010 čl. 3.1).
Průchodová ulička jednosměrná, bez přenášení břemen. Nejmenší šířka je
600 mm
(ČSN 26 9010 čl. 3.1.1).
Průchodová ulička obousměrná, bez přenášení břemen. Nejmenší šířka je
750 mm
(ČSN 26 9010 čl. 3.1.2).
ãervenec 2008
Průchodová ulička jednosměrná, břemeno přenášeno v jedné ruce po boku. Nejmenší šířka je 850 mm
(ČSN 26 9010 čl. 3.1.3).
Průchodová ulička jednosměrná, břemena přenášena v obou rukách po boku.
Nejmenší šířka je 1000 mm
(ČSN 26 9010 čl. 3.1.4).
Průchodová ulička obousměrná, břemeno přenášeno v jedné ruce po boku. Nejmenší šířka je 1000 mm
(ČSN 26 9010 čl. 3.1.5).
Průchodová ulička obousměrná, břemena přenášena v obou rukách. Nejmenší
šířka je 1150 mm
(ČSN 26 9010 čl. 3.6).
Manipulační ulička jednosměrná
Nejmenší šířka je určena největší šířkou projíždějícího zařízení nebo vozíku
s břemenem zvětšené o bezpečnostní vůli nejméně 400 mm
(ČSN 26 9010 čl. 3.3.1.1).
Manipulační ulička obousměrná
Nejmenší šířka je určena největší šířkou projíždějícího zařízení nebo vozíku
s břemenem zvětšeným o bezpečnostní vůli nejméně 400 mm a střední potkávací odstup nejméně 400 mm
(ČSN 26 9010 čl. 3.3.1.2).
Manipulační uličky pro zakládání manipulačních jednotek do regálů a stohů.
Nejmenší šířka je určena největší šířkou použitého zařízení pro zakládání s břemenem zvětšeným o bezpečnostní vůli:
• 50 mm u zařízení vázaného na regály
• 100 mm u zařízení nevázaného na regály, pojíždějícího ve vázané dráze,
• 100 mm u zařízení nevázaného na regály, pojíždějícího v nevázané dráze zakládajícího do blokových průjezdných regálů,
• 200 mm u zařízení nevázaného na regály, pojíždějící v nevázané dráze
(ČSN 26 9010 čl. 3.3.2).
Hlavní dopravní cesta s jedním jízdním pruhem, se dvěma postranními pruhy
Nejmenší šířka je určena šířkou jízdního pruhu zvětšená o celkovou šířku postranních pruhů 1200 mm pro občasný pohyb pracovníků bez břemen
(ČSN 26 9010 čl. 3.4.1 písm.a)
Hlavní dopravní cesta s jedním jízdním pruhem a s jedním postranním pruhem
Nejmenší šířka je určena šířkou jízdního pruhu zvětšenou o šířku postranního
pruhu 600 mm pro občasný pohyb pracovníků bez břemen a bezpečnostní vůlí
200 mm.
(ČSN 26 9010 čl. 3.4.1 písm.b).
Hlavní dopravní cesta se dvěma jízdními pruhy a dvěma postranními pruhy
Nejmenší šířka je určena šířkou obou jízdních pruhů zvětšenou o celkovou šířku
postranních pruhů 100 mm pro občasný pohyb pracovníků bez břemen a střední
potkávací odstup 400 mm.
(ČSN 26 9010 čl. 3.4.2 písm.a).
Hlavní dopravní cesta se dvěma jízdními pruhy a s jedním postranním pruhem
Nejmenší šířka je určena šířkou obou jízdních pruhů zvětšenou o šířku po-
fiíjen 2007
stranního pruhu 600 mm pro občasný pohyb pracovníků bez břemen, střední
potkávací odstup 400 mm a bezpečnostní vůli 200 mm
(ČSN 26 9010 čl. 3.4.2 písm.b).
Výšky cest a uliček
Nejmenší světlá výška průchodových uliček není menší než 2100 mm
(ČSN 26 9010 čl. 4.2).
Nejmenší světlá (podchodná) výška cest a uliček je odvozena od výšky vozidla
včetně stojícího řidiče (i když je pro něho zřízeno sedadlo), popřípadě výšky
břemena, je však vždy nejméně 2400 mm.
Je-li pro odvození světlé výšky cest a uliček rozhodující výška stojícího řidiče,
pak světlá výška se rovná výšce stanoviště řidiče na dopravním prostředku nad
podlahou komunikace zvětšené o 2100 mm.
Je-Ii dopravované břemeno vyšší než stojící řidič, pak je pro stanovení světlé
výšky nutno k výšce břemene připočítat ještě 300 mm
(ČSN 26 9010 čl. 4.1).
Skladování
Ve skladech a jiných prostorech určených ke skladování musí být na dobře viditelných místech umístěny tabulky určující maximální přípustnou nosnost podlahy. Pokud se tam volně skladují sypké materiály, musí být trvale výrazně označena maximální skladovací výška sypkého materiálu nad podlahou. Ruční
ukládání do regálů ve výšce nad 1,8 m musí být prováděno z bezpečných pracovních zařízení (například žebřík, schůdky, pojízdné schody, manipulační plošina). Zaměstnavatel zajistí, aby nebyly nadměrně zatěžovány části staveb a stavebních konstrukcí manipulovaným materiálem, pokud není prokázána
dostatečná nosnost částí staveb a stavebních konstrukcí.
(nař.vlády č.101/2005 Sb., příl. čl. 10.1)
Rozměry a druh manipulačních jednotek a způsob jejich bezpečného zakládání
do regálu musí odpovídat požadavkům uvedeným v průvodní dokumentaci regálu. Regály musí být trvale označeny štítky s uvedením největší nosnosti buňky
a nejvyššího počtu buněk ve sloupci. Manipulační jednotky, materiál a předměty musí být skladovány a stohovány tak, aby se i při ukládání, manipulaci
nebo odebírání nemohly sesunout.
(nař. vlády č. 101/2005 Sb., příl. čl. 10.2)
Šířka uliček mezi regály a stohy musí odpovídat zvláštnímu právnímu předpisu
a způsobu ukládání manipulačních jednotek. Ulička musí být trvale volná a nesmí být zužována a zastavována překážkami. Šířka uličky pro průjezd manipulačních vozíků musí být alespoň o 0,4 m větší než největší šířka manipulačních
vozíků nebo nákladů a během manipulace musí být vymezen manipulační prostor se zákazem vstupu nepovolaným osobám.
Trvale používané skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné
a označené značkami se zákazem vstupu nepovolaným osobám a upravené
s ohledem na povahu skladovaných manipulačních jednotek a materiálu a se
zřetelem na požadavky na požární ochranu.
Manipulační jednotky jsou vytvořeny tak, aby při manipulaci, přepravě a skladování poskytovaly ochranu loženému materiálu
(ČSN 26 9030 čl. 3.8).
fiíjen 2007
Nabírací otvory pro vidlicovou manipulaci, závěsná místa pro závěsnou manipulaci, popř. uzpůsobení pro jinou manipulaci jsou na manipulačních jednotkách vytvořeny a umístěny tak, aby umožňovaly bezpečnou manipulaci
(ČSN 26 9030 čl. 3.13).
Pro tvorbu manipulačních jednotek nejsou použity poškozené a neznačené přepravní prostředky
(ČSN 26 9030 čl. 3.15).
Při tvorbě manipulačních jednotek přepravní prostředky nejsou přetěžovány
(ČSN 26 9030 čl. 3.16).
Přepravní prostředky jsou rovnoměrně loženy tak, aby ložený materiál nepřesahoval přes půdorysné rozměry a nezasahoval do nabíracích otvorů ani při stohování
(ČSN 26 9030 čl. 3.17).
Dodržen zákaz provádění fixace loženého materiálu zatloukáním hřebíků, skob
apod. do dřevěných částí přepravních prostředků
(ČSN 26 9030 čl. 3.19).
Nevratné přepravní prostředky jsou vyřazeny z dalšího používání
(ČSN 26 9030 čl. 3.20).
Provozovatel má pro každý sklad zpracován “Místní řád skladu”
(ČSN 26 9030 čl. 4.1.1).
Místní provozní řád skladu obsahuje předepsané náležitosti
ČSN 26 9030 čl. 4.1.1).
Mezi horní hranou ukládaného materiálu a spodní hranou stropní konstrukce
nebo instalacemi skladu vzdálenost nejméně 200 mm
(ČSN 26 9030 čl. 4.2.2).
Provozní plochy skladu viditelně (kontrastně) označeny
(ČSN 26 9030 čl. 4.3.3).
Všechny cesty, uličky a komunikace ve stanovených profilech neustále průjezdné a průchodné
(ČSN 26 9030 čl. 4.3.4).
Všechny plochy skladovací zóny bez nerovností, pravidelně udržovány v člstotě
(ČSN 26 9030 čl. 4.3.4).
Nebezpečná místa užitných ploch, dopravních cest, uliček a komunikací jsou
označena příslušnými dopravními značkami, černožlutým šrafováním apod.
(ČSN 26 9030 čl. 4.3.8).
Stohování
Stohovací nosnosti anebo stohovací výška anebo počet vrstev při stohování manipulačních jednotek nejsou překračovány
(ČSN 26 9030 čl. 4.4.2).
Dodržena bezpečnostní vzdálenost mezi horní hranou manipulační jednotky
a spodní hranou stropní konstrukce nebo instalacemi nejméně 200 mm
(ČSN 26 9030 čl. 4.4.5).
Dodržen zákaz lezení a pohybu po nastohovaných manipulačních jednotkách
(ČSN 26 9030 čl. 4.4.9).
fiíjen 2007
Je dodržen zákaz stohování poškozených manipulačních jednotek
(ČSN 26 9030 čl. 4.4.14).
Stoh manipulačních jednotek nevykazuje vychýlení od svislice větší než 2%
(ČSN 26 9030 čl. 4.4.17).
Je dodržován zákaz stohování manipulačních jednotek se znečištěnými stykovými plochami
(ČSN 26 9030 čl. 4.4.19).
Pokud mezery mezi jednotlivými vrstvami manipulačních jednotek jsou zajišťovány ručním prokládáním, je spodní hrana manipulační jednotky v poslední
vrstvě stohu nejvýše 1 800 mm nad bezpečným postavením pracovníka zajišťujícího ruční prokládání
(ČSN 26 9030 čl. 4.4.21).
Manipulace,
manipulační zařízení
a prostředky
Plynulé zdvíhání a spouštění manipulačních jednotek
(ČSN 26 9030 čl. 4.5.1).
Není dovoleno nadzdvihovat a ustavovat manipulační jednotky do žádané polohy pouze jedním ramenem vidlice
(ČSN 26 9030 čl. 4.5.1).
Závěsná manipulace prováděna pouze s manipulačními jednotkami opatřenými
konstrukčními prvky pro bezpečné připojení vázacích nebo závěsných prostředků nebo prostředků pro bezvazačovou manipulaci
(ČSN 26 9030 čl. 4.5.2).
Stoh manipulačních jednotek soudržný a jeho výška nepřesahuje 2 000 mm při
manipulaci se stohem
(ČSN 26 9030 čl. 4.5.3).
Je zakázána přesuvná manipulace manipulačních jednotek
(ČSN 26 9030 čl. 4.5.7).
Kolové tlaky manipulačních zařízení nepřekračují stanovené hodnoty zatížení
ložné plochy dopravního prostředku
(ČSN 26 9030 čl. 4.5.8).
Není překračována nosnost dopravních prostředků
(ČSN 26 9030 čl. 4.5.9)
Regály
Každý regál označen nosností (nosnost regálové buňky, regál. sloupce, počet
buněk ve sloupci)
(ČSN 26 9030 čl. 4.6.1).
Je dodržován zákaz zakládání poškozených manipulačních jednotek do regálu
(ČSN 26 9030 čl. 4.6.3).
Je dodržován zákaz na regály lézt nebo do nich vstupovat s výjimkou jejich
montáže a údržby
(ČSN 26 9030 čl. 4.6.4).
Nejsou používány regály nebo jejich části, jejichž technický stav ohrožuje bezpečnost
(ČSN 26 9030 čl. 4.6.5).
Přístup a příjezd k regálům je volný a dostatečně dimenzovaný; dodrženy stanovené šířky a výšky manipulačních uliček
(ČSN 26 9030 čl. 4.6.6).
fiíjen 2007
Ruční obsluha regálů ve výšce nad 1800 mm je prováděna z místa bezpečného
postavení obsluhy
(ČSN 26 9030 čl. 4.6.7).
Osoby používají ochranné přílby v místech, kde výšky uloženého materiálu přesahují výšku 2000 mm a materiál nad touto výškou není bezpečně zajištěn proti
vypadnutí z manipulační jednotky do prostoru pohybu osob
(ČSN 26 9030 čl. 4.7.3).
Trvale používané skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné
a označené značkami se zákazem vstupu nepovolaným osobám a upravené
s ohledem na povahu skladovaných manipulačních jednotek a materiálu a se
zřetelem na požadavky na požární ochranu.
Regálové zakladače
Požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení jsou:
• Zabránění případnému zachycení, přimáčknutí nebo naražení zaměstnance.
• Zabránění pádu zařízení nebo jeho části čl nebezpečnému posunu.
• Vyznačení jmenovité nosnosti a tam, kde je to nutné, i jmenovité nosnosti pro
každou pracovní polohu zařízení.
(nař. vlády č. 378/2001 Sb., příl.1)
Manipulační vozíky
s vlastním pohonem
• Zdvižný manipulační vozík vybaven konstrukcí, zajišťující při převrácení obsluze dostatečný bezpečný prostor mezi vozíkem, terénem čl podlahou,
(nař. vlády č. 378/2001 Sb., příl. 3 bod 5a)
• Zdvižný manipulační vozík vybaven zabezpečením před spouštěním nepovolanými zaměstnanci,
(nař. vlády č. 378/2001 Sb., příl. 3 bod 6a)
Vysokozdvižné vozíky řízené řidičem (tj. kromě ručně vedených vozíků) jsou
opatřeny ochranným rámem nad místem řidiče, jsou-li užívány při stohování do
větší výšky než 1,5 m nad sedadlo řidiče (s výjimkou vysokozdvižných vozíků
řízených řidičem, kde není nebezpečí, že náklad zboží spadne na řidiče
(ČSN ISO 3691 čl. 14.1.4.3).
Jsou-li vysokozdvižné vozíky používány pro manipulaci s břemeny, která by
mohla spadnout na řidiče (např.vysoká nebo členěná břemena), musí být vybaveny opěrnou mříží, jejíž výška, šířka a velikost otvorů jsou dostatečné k tomu,
aby účinně snížily nebezpečí pádu břemene nebo jeho části na řidiče
(ČSN ISO 3691 čl. 14.1.4.3).
Vozíky mají barvu, která kontrastuje s okolním prostředím
(ČSN ISO 3691 čl. 14.1.4.3).
Všechny konstrukční úpravy, změny nebo doplňky, které mohou ovlivnit nosnost vozíku a bezpečnost provozu, jsou provedeny se souhlasem výrobce
(ČSN ISO 3691 čl. 14.1.4.1, 15.2.11).
Veškeré štítky a značení udržovány v čistém stavu (ČSN ISO 3691 čl. 14.1.5.1).
Podlahy mají dostatečnou únosnost a jsou udržovány tak, aby nepříznivě neovlivnily bezpečnost provozu vozíku
(ČSN ISO 3691 čl. 14.1.4.1).
Dopravní cesty jasně vyznačeny nebo stanoveny (např.v dopravně provozním
řádu)
(ČSN ISO 3691 čl. 14.1.5.1).
fiíjen 2007
Dopravní cesty, průchody, podlahy a rampy udržovány v dobrém provozním
stavu, aby se zamezilo poškození vozíku nebo se neporušila stabilita vozíku
(ČSN ISO 3691 čl. 14.1.5.1).
Překladové můstky nebo mostové lávky mají odpovídající bezpečnost (nosnost),
aby unesly naložené vozíky, jejichž max.zatížení je vyznačeno trvanlivě a zřetelně na štítcích
(ČSN ISO 3691 čl. 14.1.5.1).
Strany překladových můstků opatřeny prostředky, které snižují možnosti přejetí přes okraj
(ČSN ISO 3691 čl. 14.1.5.2).
Dodržován zákaz přepravy osob s výjimkou případů, kdy je vozík pro jejich
přepravu konstruován
(ČSN ISO 3691 čl. 14.1.3).
Nosnost uvedená výrobcem vozíku není překročena
(ČSN ISO 3691 čl. 14.1.4.1).
Před vjezdem vozíku do silničního vozidla je prověřeno, zda brzdy vozidla jsou
zabržděny a kola podložena
(ČSN ISO 3691 čl. 14.1.5.7).
Před vjezdem vozíku na vozidlo (vagón) prověřeno, zda podlaha silničních vozidel nebo železničních vagónů unese celou hmotnost vozíku, nákladu, řidiče
a zda je zkontrolován stav podlahy, nemá-li trhliny, otvory nebo jiné závady
(ČSN ISO 3691 čl. 14.1.5.7)
fiíjen 2007
díl 6, povrchová úprava materiálu
6/6.3
VZOR OSNOVY ·KOLENÍ
PRO ZAMùSTNANCE, KTE¤Í
PROVÁDùJÍ POVRCHOVOU ÚPRAVU
MATERIÁLU
Základní rámec
osnovy
• Seznámení s pracovním řádem
• Seznámení s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy
• Seznámení s právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP, jež musí zaměstnanec při své práci dodržovat. Seznámení se zaměřuje zejména na dále
uvedená témata.
• Seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu
před působením těchto rizik (seznámení se provádí podle zpracovaného dokladu o vyhodnocení rizik a přijatých opatřeních na ochranu před jejich působením – § 102 zákoníku práce, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se
stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších
předpisů)
Stupeň nebezpečí při povrchové úpravě materiálů závisí na způsobu provádění
práce (vznik nemocí z povolání a průmyslových otrav, poškození zaměstnanců
chemickými látkami – poleptání, popálení např. žíravinami vznik požáru a výbuchu exhalace). Další nebezpečí pro zaměstnance při povrchové úpravě materiálů spočívá v mechanickém nebezpečí (např. pohmoždění části těla při provozu stříkacího zařízení, dopravníků bubnů pro pokovování a omílání, náraz při
zpětném vrhu, píchnutí při fyzickém styku s elektrodami elektrostatického zařízení, stříkání s rozpouštědly, nátěrovou hmotou nebo vzduchem pod tlakem
při výstřiku hmoty apod. porušení celistvosti jakékoliv části stříkacího a rozprašovacího zařízení. Zaměstnancům hrozí přímý nebo nepřímý dotyk s živými
elektrickými částmi nebo úraz elektrickým proudem způsobený elektrostatickým výbojem. Je nutno upozornit též na možnost popálení nebo opaření při manipulaci se zařízením (např. při použití předehřáté nátěrové hmoty, v důsledku
použití horkého vzduchu, nebo v důsledku netěsností nebo protržení jakékoli
části zařízení při ohřevu lázně nebo při sušení výrobků atd. Při povrchové úpravě
materiálů může dojít k mimořádné události též v důsledku rozstřikování a rozprašování nátěrových hmot (např. při chemické reakci, vytvořením vyšší koncentrace než je dolní mez výbušnosti hořlavé nátěrové hmoty atd.), neočekávaném úniku nátěrové hmoty po krátkém přerušení její dodávky (např. ucpání
trysky), poruše automatického uzavírání, umožňující pokračování nekontrolovaného toku nanášené hmoty, při překročení maximálního pracovního tlaku,
chybějících indikátoru nebo výstrahy na zařízení, nebo chybějícího nebo nesprávně nastaveného zařízení pro odpojení od přívodu energie.
Nesprávně nastavená tepelná ochrana, dovolující přehřívání, styk nebo vdechnutí rozprášené nátěrové hmoty, požití nebezpečných látek a také styk s chemickými látkami nebo přípravky obsahujícími těžké kovy, mohou představovat
ohrožení života a zdraví zaměstnance na pracovišti pro úpravu materiálu.
• Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí (udržování pořádku a čistoty,
uspořádání, umístění pracoviště-dostupnost,stanovení komunikací,výrobních
a pracovních prostředků a zařízení,zajištění požadavků na manipulaci s materiálem, práce s břemeny, hlavní uzávěry médií, odstraňování a odvoz odpadu,
předcházení ohrožení života a zdraví fyzických osob, které se s vědomím zaleden 2008
městnavatele mohou zdržovat, zajištění spolupráce s jinými osobami, předcházení rizikům vzájemného působení činností prováděných na robotizovaném pracovišti, vedení evidence přítomnosti zaměstnanců)
• Kategorizace prací
Informace o tom, do jaké kategorie byla práce, kterou bude zaměstnanec konat,
zařazena (vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování
prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů
a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli; § 37 až 40 zákona
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů)
• Hluk a vibrace
Protihluková opatření u zdroje, kolektivní opatření, osobní ochrana sluchu a rukou, sledování zdravotního stavu zaměstnanců (nařízení vlády č.148/2006 Sb.,
o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací – vybraná ustanovení
• Pracovnělékařská péče a posuzování zdravotní způsobilosti k práci
Informace o zařízení poskytující pracovnělékařskou péči a informace o druzích
povinného očkování a lékařských preventivních prohlídek souvisejících s výkonem práce (dle § 103 zákoníku práce)
Povinnosti
zaměstnanců
všeobecně
• Práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP
Listina základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů
– čl. 28, 29, 31)
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
§ 276, 278 až 280 Právo na informace a projednání se zaměstnancem
§ 281 až 285
Rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci
§ 38
Povinnosti z pracovního poměru
§ 301 a 302
Základní povinnosti zaměstnanců
§ 302
Základní povinnosti vedoucích zaměstnanců
§ 78 – 99
Stanovené pracovní podmínky (pracovní doba, rozvržení
pracovní doby, začátek a konec pracovní doby, přestávky
v práci, nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, nepřetržitý odpočinek v týdnu, práce přesčas, noční práce,dny
pracovního klidu, podmínky úpravy pracovní doby, evidence pracovní doby, pracovní pohotovost, konto pracovní
doby)
§ 101
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – základní ustanovení
§ 102
Prevence rizik
§ 103
Povinnosti zaměstnavatele při zajišťování BOZP
§ 106
Práva a povinnosti zaměstnanců
§ 322
Kontrola odborových orgánů
§ 108
Účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP
§ 172–185
Odpovědnost zaměstnance za škodu
§ 267 a 268 odst.2 Odpovědnost za škodu na odložených věcech
§ 266
Odpovědnost při odvracení škody
• Zákaz požívání alkoholických nápojů (zneužívání jiných návykových látek)
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 106 odst.
4, písm. e) a i)
Zákon č.379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů – vybrané části
leden 2008
• Kouření na pracovišti
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 106
odst. 4, písm. e)
Zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů – vybrané části
§ 8 – zákaz kouření
Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní
vztahy
§5
Zásady bezpečného chování (obecně platné)
§6
Bezpečnostní značky, značení a signály
§7
Rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma
PP-265-20.11.1967 o posuzování zdravotní způsobilosti k práci
Zásady bezpečného
chování zaměstnanců
Zásady bezpečného chování formuluje zaměstnavatel podle konkrétních podmínek na jeho pracovištích. Dále uvedené příklady těchto zásad jsou pouze
orientační.
Zaměstnanci jsou povinni:
1. Nastupovat do zaměstnání odpočatí, duševně a tělesně připravení k plnění
pracovních úkolů.
2. Počínat si při práci tak, aby neohrozili zdraví své ani svých spoluzaměstnanců,
3. Dodržovat právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci, požadavky a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci, stanovené pracovní postupy.
4. Při práci vždy myslet na svou bezpečnost a nepřeceňovat vlastní schopnosti.
5. Neuvádět do chodu stroj nebo zařízení, pokud se nepřesvědčili, že tím neohrozí zdraví nebo život svůj či jiné osoby.
6. Zdržet se prací, pro něž nejsou poučeni ani vyškoleni, zejména prací, které
vyžadují odbornou způsobilost (sváření, řízení manipulačního vozíku, obsluha zdvíhacích zařízení aj.).
7. Zdržet se obsluhy strojů nebo zařízení, pro něž nejsou zaškoleni ani zaučeni.
8. Účastnit se školení a výcviku pořádaného zaměstnavatelem za účelem rozšíření znalostí právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti práce
a technických zařízení, podrobovat se stanoveným lékařským prohlídkám.
9. Dodržovat pořádek na pracovištích a komunikacích v provozních a výrobních budovách i venkovních komunikací v areálu zaměstnavatele.
10. Řídit se dopravními značkami a bezpečnostními tabulkami, které jsou v objektu zaměstnavatele umístěny, dbát varovných signálů a smluvených znamení.
11. Každý úraz si dát řádně ošetřit a ihned (i při tzv. drobných poraněních) jej
hlásit nejblíže nadřízenému.
12. Používat při práci ochranná zařízení a předepsané osobní ochranné pracovní
prostředky, chránit je před poškozením a pečovat o jejich drobnou údržbu.
13. Při zdravotních potížích, nevolnosti apod. ohlásit svůj stav nejblíže nadřízenému.
14. Oznámit ihned vedoucímu nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví zaměstnanců, a podle svých možností a schopností se podílet na jejich odstraňování.
leden 2008
15. Podrobit se na výzvu oprávněného zaměstnance (pracovní řád) vyšetření za
účelem jištění, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
Zaměstnancům je zakázáno:
1. Vstupovat na pracoviště pod vlivem alkoholu, požívat alkohol na pracovištích zaměstnavatele a v průběhu pracovní doby také mimo areál zaměstnavatele.
2. Vstupovat na pracoviště a do prostorů a zařízení, kam nebyli pracovně vysláni a kde nejsou seznámeni s riziky, která mohou ohrozit jejich zdraví nebo
dokonce život.
3. Odstraňovat nebo poškozovat bezpečnostní zařízení, kryty, značky.
4. Pracovat bez pověření se strojním, elektrickým nebo jakýmkoliv jiným zařízením, se kterým nejsou obeznámeni a k jehož obsluze nemají příslušnou instruktáž.
5. Opravovat a čistit stroje, přístroje a jejich součásti, pokud jsou tyto v pohybu
a pokud není spolehlivě zajištěno, že se nemohou samovolně rozběhnout.
6. Rozptylovat jakýmkoliv způsobem (zejména žertováním, škádlením apod.)
pozornost zaměstnanců, především těch, kteří obsluhují strojní zařízení.
Pozor na požáry
– nekuřte a nemanipulujte s ohněm tam, kde je to výslovně zakázáno,
– hořlavé, snadno vznětlivé a zápalné látky ukládejte na určené místo, ne blízko
zdroje ohně, v jejich blízkosti neškrtejte zápalkami či zapalovačem,
– dbejte, aby byl zajištěn volný přístup k hasicím přístrojům a k místům s hasicími prostředky,
– zajistěte, aby nouzové východy byly zcela průchodné,
– při vzniku požáru nepodléhejte panice, účinky požáru nikdy nepodceňujte,
naučte se správně ovládat hasicí přístroje, znejte jejich správné použití.
• Bezpečnostní značky, značení a signály
Zákon č. 309/2006 Sb.,kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti
vztahy(zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci)
§6
Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., ve znění p.p.,kterým se stanoví vzhled a umístění značek a zavedení signálů
• Osobní ochranné pracovní prostředky
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 104, § 106,
odst. 4, písm. d)
Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků (informace o správném způsobu používání osobních
ochranných pracovních prostředků)
Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky, – vybrané části
• Pracovní úrazy a nemoci z povolání
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 105, § 106,
odst. 4, písm. h)
Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu
leden 2008
• Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání (obecné
ustanovení, rozsah odpovědnosti a zproštění odpovědnosti, druhy náhrad,
druhy náhrad při úmrtí zaměstnance, společná a zvláštní ustanovení o odpovědnosti za škodu)
• Náhrady škody
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 253, 254,
273, § 274, § 365 – 393
• Pracovní podmínky žen, těhotných žen a matek
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 41odst. 1
písm. c) a g), § 90 odst. 2, § 237, 238, § 239 – 241
vztahy(zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
§ 7 odst. 5, Rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma
Vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po
práce konat z důvodu přípravy na povolání § 2, 3, 4
• Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí
Nařízení vlády č.101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
příloha, bod 5 – dopravní prostory, nebezpečný prostor
příloha, bod 8 – poskytování první pomoci
příloha, bod 10 – manipulace s břemeny
• Nebezpečné látky
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů – výběr
Vyhláška č. 231/2004 Sb., kterou se stanoví podrobný obsah bezpečnostního listu k nebezpečné chemické látce a chemickému přípravku, ve znění pozdějších
předpisů
Pozor na škodliviny
• při práci s nebezpečnými chemickými látkami nejezte, nekuřte a nepijte,
• před jídlem, pitím a kouřením v přestávkách práce se škodlivými látkami si
vždy důkladně omyjte ruce, obličej a někdy i celé tělo. Totéž udělejte vždy po
skončení práce,
• důsledně dodržujte technologické postupy a bezpečnostní předpisy, používej
osobní ochranné pracovní prostředky a dbej na osobní hygienu,
• potraviny a nápoje nedávejte mezi chemické látky a jiné škodliviny,
• při trvalé práci s chemickými látkami dbejte důsledně na pravidelné lékařské
prohlídky.
• Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy
vztahy(zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci) – § 5 (zaměstnanci nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus,ochrana proti padajícím nebo vymrštěným předmětům nebo
materiálům, ochrana proti pádu nebo zřícení, ohrožení dopravou, na pracovištích se zvýšeným rizikem nepracují osamocení zaměstnanci bez dohledu dalleden 2008
ším zaměstnancem, nevykonávat ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř)
• Zacházení s elektrickým zařízením
Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů § 3, 4 (popř. další)
ČSN EN 50110-1ed.2 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních
ČSN EN 50110-2 (34 3100) Obsluha a práce na elektrických zařízeních (národní dodatky)
Zásady první pomoci při úrazech elektrickým proudem (pro poskytování první
pomoci při úrazech elektřinou platí doporučení ČES 00.02.94:1994 První pomoc při úrazu elektrickou energií.
Opatrně s elektřinou
• při poruchách elektrického rozvodu či zařízení nikdy neprovádějte opravu sám,
nesahejte na elektrické rozvody a zařízení,
• nedotýkejte se živých částí ani holého vedení elektrického proudu, které spadlo
na zem,stroj či technické zařízení můžete pouze zapínat a vypínat,
• provádět veškeré opravy a údržbu elektrických částí pracovních strojů a technických zařízení je výhradní záležitostí osob s elektrotechnickou kvalifikací.
• První pomoc, traumatologický plán
Organizace a zajištění první pomoci, spolupráce se zařízením pracovnělékařské
péče
Zákon č. 262/20006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 94
odst. 4, § 102 odst. 6, § 103 odst. 1 písm. g), 108 odst. 3a, § 274 odst.1
Obsahem těchto informací jsou zejména důležité údaje z traumatologického
plánu (adresa a telefon pohotovostních a poruchových služeb, zaměstnanci vyškolení k poskytování předlékařské první pomoci, pracovníci pověření poskytováním technické pomoci, v případě smrtelného pracovního úrazu nebo pracovního úrazu vyžadujícího hospitalizaci nebo průmyslové havárie je nutné
povolat vedoucí a další níže uvedené zaměstnance, prostory a prostředky pro
poskytování první pomoci- místnosti pro první pomoc, umístění nástěnných lékárniček, dopravu raněných, není-li náhradní odvoz, kdo ho zajišťuje, svolání
zajišťuje zaměstnanec odpovědný za odpolední nebo noční směnu nebo za směnu
v den svátku.
V době pracovního klidu zajišťují svolání pracovníci ostrahy
• Manipulace s břemeny. Zdravotní rizika při ruční manipulaci s břemeny
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů § 8, 9
Jak manipulovat s břemeny
• nezvedejte břemena nadměrné hmotnosti,
• manipulujte s břemeny do maximálně přípustné hmotnosti,
• zvedejte břemena vždy z podřepu a ne z předklonu. Přenášej je tak, aby hmotnost předmětu či břemene byla rozložena na celé tělo,
• zdvíhejte vždy plynulými pohyby s rovnými zády a se vzpřímeným trupem,
• používejte vhodné pomůcky, jako jsou pásy, vodicí lišty, páky, posuvná kolečka apod., při manipulaci s břemeny,
• při manipulaci s břemeny vždy používejte osobní ochranné pracovní prostředky
• při vykládání, nakládání, přepravě břemen pomocí mechanismů, např. dílenským jeřábem, dbejte na jejich nosnost, zvolte vhodné vázací prostředky nebo
jiné uchopovací prostředky a dbejte na bezpečnost přepravy.
• Návody k používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
leden 2008
Lakovny
Zaměstnance lakoven a pracovišť obdobného charakteru je nutno dále seznámit:
– s místním provozním řádem, který musí vypracovat zaměstnavatel. Místní
provozní řád obsahuje stručnou charakteristiku používaných látek a míst
(částí), které představují zvýšené nebezpečí výbuchu, pokyny pro obsluhu zařízení, nastavení a zkoušení zabezpečovacích, regulačních, měřících a signalizačních zařízení, bezpečnostní a protipožární opatření při uvádění zařízení
do provozu anebo při jeho odstavování z provozu, způsob provádění čistících
prací, dále pak provozní řád obsahuje rozsah a lhůty k provádění revizí a zkoušek, způsob zjišťování výskytu hořlavých plynů a par v prostorách opatření
při vzniku výbušné směsi nebo nebezpečí výbuchu,včetně způsobu opuštění
pracoviště, poskytnutí první pomoci a opatření k likvidaci, následků výbuchu
a také seznam prací, k jejichž výkonu je zapotřebí příkazu k provedení práce,
– s návodem pro poskytnutí první pomoci při spáleninách, úrazech el. proudem,
otravách výpary rozpouštědel a jiných možných úrazech a označení nejbližšího místa první pomoci,
– s požárním řádem pracoviště (pracovišť) a požárními poplachovými směrnicemi,
– s písemnými příkazy pro práce na zařízeních a v prostorách s nebezpečím výbuchu, které vydá zaměstnanec pověřený organizací. (Příkaz musí obsahovat
kromě celého jména, funkce, označení pracoviště a pracovní skupiny, která
bude práce vykonávat, též druh práce a délku platnosti příkazu. Dále pak příkaz obsahuje způsob kontroly a zabezpečení pracovníků a pracoviště po dobu
konání prací, případně způsob kontroly pracoviště po skončení prací, upozornění na možnosti ohrožení a také preventivní bezpečnostní a protipožární
opatření podle druhu práce a uvedená opatření při vzniku ohrožení),
– s návody pro používání osobních ochranných pracovních prostředků a pomůcek poskytnutých zaměstnanci v souladu s výše uvedeným príkazem k provedení práce,
– se specifickými nebezpečími při použití různých typů nátěrových hmot
a ochranou proti jejich účinkům,
– s bezpečnostními listy konkrétních chemických látek a chemických přípravků,
které jsou na pracovišti (pracovištích) používány (např. toluen, butanol, butylacetát, trichlorethylen aj.). Vylitý trichloethylen se musí okamžitě utřít za
použití osobních ochranných pomůcek. Zaměstnancům je nutno zdůraznit, že
používat trichloethylen k umývání (zamaštěných) rukou je škodlivé zdraví,
poněvadž se vstřebává pokožkou. Rovněž pobyt při prodloužené nebo opakované práci v atmosféře obsahující vysokou koncentraci trichloethylenu
může vést k chronické otravě zaměstnanců,
– se zajištěním pravidelného úklidu,
– se zákazem kouření a manipulace s otevřeným ohněm,
– s tím, že nebezpečné látky musí být uloženy ve vhodných nádobách,
– s hermetizací a větráním pracoviště (pracovišť),
– se vznikem nebezpečných koncentrací v okolí ve vazbě na poruchy elektrického proudu,
– s problematikou statické elektřiny,
– s tím, že lakovny se nesmějí používat pro skladování nátěrových hmot a ředidel,
– s tím, že odsávací potrubí z prostoru, kde se nanášejí nátěrové hmoty, jsou
opatřeny na vstupu účinným filtrem k zachycení zbytků nátěrových hmot.
leden 2008
V případě poruchy odsávacího zařízení nanášení nátěrových hmot je ihned
přerušeno:
– s bezpečnou likvidací obalů a zbytků nátěrových hmot,
– s návody pro obsluhu nářadí a dalších zařízení, citovaných v místním provozním řádu nebo v příkazu V pro práce v prostředí s nebezpečím výbuchu
(nař. vl. č. 378/2001 Sb., nařízení vlády č.406/2004 Sb.),
– s vybranými ustanoveními technické dokumentace pro zařízení k povrchové
úpravě materiálu,
– s bezpečnými pracovními postupy (technologickým postupem) při povrchové
úpravě materiálu,
– a zaškolit v obsluze zařízení.
(Před pověřením samostatnou obsluhou zařízení musí být zaměstnanci přezkoušeni z teoretických a praktických znalostí obsluhy zařízení. Znalosti se
doporučuje ověřovat jednou za rok.)
Mořírny a zinkovny
leden 2008
Zaměstnance moříren, zinkoven a pracovišť obdobného charakteru je nutno dále
seznámit:
– se zásadami manipulace s kyselinou chlorovodíkovou (stáčení kyseliny je
nutno provádět vždy do mořící vany, ve které je již voda, je zakázáno nalévat
kyselinu do jakýchkoliv lahví od nápojů, protože hrozí záměna, je nutné vždy
nosit osobní ochranné prostředky, tj. obličejový štít, kyselinovzdorný oblek,
holínky a vhodné rukavice,
– s tím, že zaměstnanci, kteří stojí u zinkovací vany, musí používat osobní
ochranné pracovní prostředky (obličejový štít, zástěra, ochranná obuv, vlněné
rukavice a pracovní oblek),
– s bezpečným pracovním postupem (pracovními postupy) zinkování, resp. moření,
– s tím, že zaměstnanec musí věnovat zvýšenou opatrnost při manipulaci s teplými předměty po zinkování, při stírání popela zinku (zinek se vzdušným kyslíkem reaguje za vzniku oxidu-popelu) a při vybírání tvrdého zinku,
– s tím, že při doplňování zinkovací vany musí zaměstnanec-obsluha zkontrolovat, zda zinek není mokrý (mokrý zinek je nutno nechat předehřát na okraji
vany),
– s tím, že zavěšená břemena na vázacích drátech se musí během pracovního
úkonu sledovat (při přetržení drátu musí být práce přerušena),
– se zákazem vstupovat z jakéhokoliv důvodu na okraj vany, která není zakrytá,
– s tím, že při dopravě pozinkovaných předmětů do prostoru chladnutí se musí
obsluha přesvědčit, zda se v tomto prostoru nepohybuje žádná osoba,
– s tím, že připravený očištěný materiál k svěšování musí být uložen vždy tak,
aby nedošlo k jeho samovolnému převržení, smeknutí nebo sesunutí,
– s tím, že svěšovat materiál z konzoly jeřábu smí obsluha pouze z podlahy,
– s tím, že přepravovat a čistit pozinkované předměty smí obsluha až po jejich
vychladnutí, přičemž obsluha nesmí do prostoru chladnutí vstupovat, jestliže
se do tohoto prostoru dopravují pozinkované předměty,
– s tím, že do prostoru moření smí obsluha vstupovat za předpokladu, že v tomto
prostoru není manipulováno s jeřábem (vstupovat do tohoto prostoru smí obsluha jen s upozorněním, souhlasem nadřízeného a se zajištěním druhým zaměstnancem) a před vstupem musí být zajištěn ovladač jeřábu proti nedovolené manipulaci,
– s bezpečnostně technickými požadavky na mořící vany (např. vany musí být
opatřeny účinným odsávacím zařízením; horní okraj van musí být alespoň
110 cm nad úrovní podlahy, nebo musí být do této výše vhodně zabezpečen
atd.),
– s tím, že zaměstnanci nesmí vstupovat na hrany van,
Galvanizovny
Zaměstnance galvanizoven a pracovišť chemické povrchové úpravy a pracovišť
obdobného charakteru je nutno dále seznámit:
– vzhledem k používání louhů a kyselin s technologickými postupy pro obsluhu
zařízení a vybavit pracovníky osobními ochrannými pracovními prostředky
(přepravní nádoby musí být zajištěny proti převržení a rozlití obsahu, veškeré
nádoby s žíravinami musí být označené názvem látky a upozorněním „Pozor
kyselina“ – výpary kyselin a jiných látek musí být odsávány),
– se zásadou, že při plnění nádob kyselinou je třeba postupovat tak, že kyselina
se dolévá do vody za současného míchání – nikoliv opačně,
– s technologickými postupy pro jednotlivé chemické a galvanické povrchové
úpravy s uvedením bezpečnostních opatření a první pomocí při poleptání louhem a kyselinou a při požití nebo styku s chemickými látkami s různým druhem nebezpečnosti,
– a poučeni (prokazatelným způsobem) o použití prostředků první pomoci, které
musí být umístěny na výrazně vyznačených místech,
– s bezpečným odstraňováním a likvidováním prachu z metalizačních zařízení,
– s místním provozním řádem (obdobný obsah jako u provozního řádu zinkoven),
– s požárním řádem pracoviště,
– s poplachovými směrnicemi, popř. havarijním plánem,
Doklady o ověření
znalostí
Další součástí dokumentace o školeních o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou doklady o ověření znalostí,
jež má zaměstnavatel u svých zaměstnanců pravidelně provádět.
Způsob ověření znalostí zákoník práce zaměstnavateli nepředepisuje, ponechává
na něm, jakou formu zvolí. Může to být ústní pohovor nebo ústní zkouška, písemná zkouška testem nebo kombinovaná zkouška. Obvykle používaná je písemná zkouška testem, který má na základě provedeného školení rekapitulovat
nejdůležitější zásady, jež jsou zaměstnanci povinni dodržovat podle právních
a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale také
podle požadavků a pokynů zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci. Pokud zaměstnavatel zvolí ústní pohovor nebo zkoušku, je žádoucí, aby o obsahu tohoto pohovoru nebo zkoušky pořídil rovněž písemný doklad, prokazující, jaký okruh otázek byl předmětem ověření znalostí.
Poznámka: Rozsah testů stanovuje zaměstnavatel podle složitosti vykonávaných činností a bezpečnostně technických nároků na provedení těchto
činností. Test musí obsáhnout zásadní požadavky bezpečnosti práce, jejichž
dodržování bude u zaměstnance vyžadováno a kontrolováno. Pro dostatečné ověření znalostí zpravidla postačuje 15 až 20 otázek, zaměstnavatel
však může použít i testy rozsáhlejší.
Zaměstnavatel si může vybrat z několika forem testu:
– test subjektivní (volné odpovědi na položené otázky),
– test objektivní (předem stanovené odpovědi na položené otázky, může jít
o vícenásobnou volbu s jednou správnou odpovědí nebo o vícenásobnou
volbu s více správnými odpověďmi, dále o test řadící – určení správného
leden 2008
pořadí kroků, objektů..., dále test přiřazovací – spojování položek ze dvou
seznamů, dále dvoučlenná volba – posuzování stanoviska, dále vybavovací – vybavení si určitého faktu, dále testy s volnými odpověďmi – na
doplnění).
Dále uvádíme příklady otázek pro sestavení písemného testu (objektivní s jednou správnou odpovědí), podle ustanovení vyhlášky č. 48/1982 Sb., ve znění
pozdějších předpisů
1. Horní okraj olejových van, u kterých existuje riziko pádu do vany, musí být
v určité výšce nad úrovní podlahy, nebo musí být do této výše vhodně zabezpečeny. Určete tuto výšku:
a) 1,1 m,
b) 0,9 m,
c) 1,0 m.
2. Horní okraj mořících a oplachovacích kádí musí být v určité výšce nad úrovní
podlahy nebo musí být do této výšky vhodně zabezpečen. Určete požadovanou výšku:
a) 1,1 m,
b) 0,9 m,
c) 1,0 m.
3. Mořící kádě musí být opatřeny:
a) účinným odsávacím zařízením,
b) výstražnou signalizací,
c) iontovým regeneračním zařízením.
4. Podlahy a stěny místností, kde se moří, musí být:
a) z omývatelného materiálu,
b) s nehořlavou úpravou,
c) napuštěny látkou s fungicidními vlastnostmi.
5. Pokud jsou v lakovně otvory v požárních stěnách nebo ve stropech:
a) musí být provedeny tak, aby nedovolovaly šíření ohně do lakovny nebo
z ní,
b) musí být opatřeny detektorem vzniku ohně a samočinným uzavíracím zařízením,
c) musí být otvíratelné proti směru předpokládaného ohniska požáru nebo
výbuchu.
6. V místnostech bezprostředně sousedících s lakovnou:
a) nesmějí být v blízkosti vstupu do lakovny zdroje jiskření ani otevřeného
ohně,
b) nesmí být umístěno zařízení pro odmašťování výrobků,
c) nesmí být úpravna nátěrových hmot I. třídy nebezpečnosti.
7. Dveře do prostorů souvisejících s lakovnou:
a) musí být otevíratelné ve směru úniku,
b) musí být otevíratelné v obou směrech průchodu,
c) musí být otevíratelné směrem do lakovny.
8. Po skončení práce musí zaměstnanci:
a) z lakovny odstranit nátěrové hmoty, hořlavé kapaliny a jejich zbytky,
b) opláchnout vnitřek stříkacích kabin a popř. i podlahu lakovny kapalinou,
která zabraňuje samovolnému exotermnímu rozkladu nátěrových hmot,
c) aktivovat zařízení k detekci ohniska požáru a samočinné hasící zařízení.
leden 2008
9. Při stříkání nátěrových hmot musí být zajištěno:
a) místní odsávání, popř. celkové, jestliže použitá technologie zaručuje malý
rozptyl,
b) trvalé zkrápění pracovního prostoru vodní mlhou, která zneškodňuje rozptýlené částice,
c) trvalé sledování koncentrace rozptýlených částic v pracovním prostoru.
10. Pracovní prostory pod úrovní podlahy lakovny:
a) kromě drážek pro podlahové dopravníky musí být nuceně větrány,
b) musí být nuceně větrány,
c) musí mít možnost nuceného větrání pro případ vstupu pracovníka.
11. Stříkací pistole s automatickým ovládáním musí být zajištěny tak, aby:
a) stříkání mohlo začít až po zapnutí odsávacího zařízení,
b) stříkání mohlo začít zároveň se zapnutím odsávacího zařízení,
c) stříkání mohlo začít pouze tehdy, jestliže nebyly shledány žádné závady
v činnosti odsávacího zařízení.
12. Jako rozprašovací látka se při stříkání nesmí používat:
a) kyslík ani hořlavé plyny,
b) oxid uhličitý nebo dusík,
c) inertní plyny.
13. Ruční stříkání nátěrových hmot s obsahem olovnatých sloučenin:
a) je zakázáno,
b) není zakázáno,
c) je dovoleno jen na dobře větraných pracovištích.
14. Nátěrové hmoty s obsahem chromanů:
a) smějí být nanášeny ručním stříkáním jen v místně odsávaných prostorách,
b) smějí být nanášeny pouze štětcem,
c) nesmějí být nanášeny ručním stříkáním.
15. Kabiny, v nichž jsou umístěna zařízení pro elektrostatické nebo elektroforetické nanášení, musí být opatřeny zařízením, které samočinně vypíná zdroj
elektrického proudu při vstupu do kabiny. Toto ustanovení se týká:
a) kabin se zařízením obojího druhu,
b) kabin se zařízením pro elektrostatické nanášení,
c) kabin se zařízením pro elektroforetické nanášení.
16. V zařízení pro elektrostatické nanášení se nesmí používat nátěrových hmot:
a) I. třídy hořlavosti,
b) II. třídy hořlavosti,
c) III. třídy a vyšší třídy hořlavosti.
17. Provedení elektrostatické pistole musí odpovídat požadavkům bezpečnosti
při práci v prostředí:
a) s nebezpečím výbuchu,
b) prašném,
c) vlhkém.
18. Sušící prostory musí být opatřeny:
a) samostatným odvětrávacím potrubím, které vyúsťuje do venkovní atmosféry,
b) přístupem blokovaným na funkci odsávacích zařízení,
c) zřetelnou optickou a akustickou signalizací procesu sušení, viditelnou
i přes použité prostředky osobní ochrany pracovníků.
leden 2008
19. V místnosti pro úpravu nátěrových hmot musí být nádrže na tyto hmoty
nebo ředidla:
a) spolehlivě zajištěny, aby se nátěrová hmota (ředidla) nemohla rozlít do
okolí,
b) označeny barevným pruhem, který signalizuje druh a nebezpečnost skladované látky,
c) umístěny vždy ve vodorovné poloze, s výpustním otvorem v čelní stěně.
20. Provozovny pro chemické a elektrochemické povrchové úpravy materiálu
musí být upraveny tak, aby:
a) rohy a hrany mezi stěnami a podlahou byly zaoblené,
b) stěny a strop byly z nehořlavého materiálu,
c) povrch vnitřních částí provozoven měl hydrofobní vlastnosti.
21. Do metalizačního systému musí být zařazen:
a) filtr k odlučování prachu olova, kadmia nebo jejich slitin,
b) signalizační systém, který sleduje výšku nánosu prachu v potrubí,
c) samočinně pracující systém, který sleduje hodnotu rosného bodu v odsávacím systému.
22. Odloučený kovový prach musí být:
a) shromážděn na místě, kde nehrozí jeho vznícení, a v obalech odolných
proti vlhkosti,
b) okamžitě odvezen na místo určení a na místě zneškodněn,
c) smíchán s neutrální hmotou a uskladněn na předem vyhrazeném místě.
23. Kovový prach musí být:
a) likvidován na vyhrazeném místě, pokud se neodevzdává pro další zpracování,
b) zneškodněn neutralizačním prostředkem,
c) spálen.
Poznámka: správné odpovědi jsou uvedeny v otázkách 1 – 23 pod písmenem a)
Dále jsou uvedeny příklady témat pro ústní pohovor nebo zkoušku obsluh zařízení pro povrchovou úpravu materiálů:
– moření materiálů,
– úpravy nátěrovými hmotami
– vybrané pojmy,
– požadavky na objekty a pracoviště lakoven a úpraven nátěrových hmot,
– tlakové zásobníky na nátěrové hmoty,
– elektrostatické a elektroforetické nanášení,
– úpravny nátěrových hmot,
– sušení a vypalování,
– zasychání a přisoušení,
– elektrická zařízení, statická elektřina,
– větrání a odsávání,
– opatření proti požáru a výbuchu,
– samovznícení,
– ochrana proti výbuchu,
– skladování a manipulace s nátěrovými hmotami,
– ochrana zdraví,
– toxické vlastnosti látek,
– provoz lakoven,
– údržba zařízení,
– zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
– mokrý způsob zinkování,
leden 2008
– nebezpečí při práci při žárovém zinkování,
– bezpečnost práce při zinkování,
– minimalizace nebezpečí v galvanizovnách a při chemické povrchové úpravě
materiálu.
Základní a související právní a ostatní předpisy využitelné pro školení – výběr
ČSN EN 60079-0 (33 2320)
Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru – Část 0: Všeobecné požadavky (2005-01-01)
ČSN 33 1500 (33 1500)
Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení (1991-06-01)
ČSN 33 2030 (33 2030)
Elektrostatika – Směrnice pro vyloučení nebezpečí od statické elektřiny (200412-01)
ČSN EN 50050 (33 2034)
Nevýbušná elektrická zařízení – Elektrostatické ruční stříkací zařízení (200206-01)
ČSN EN 50050 ed. 2 (33 2034)
Elektrická zařízení pro prostředí s nebezpečím výbuchu – Elektrostatické ruční
stříkací zařízení (2007-06-01)
ČSN EN 50053-1 (33 2035)
Požadavky na elektrostatické stříkací zařízení pro hořlavé látky. Část 1: Ruční
stříkací pistole pro nátěrové hmoty s energií do 0,24 mJ (1994-04-01)
ČSN EN 50053-2 (33 2035)
stříkací pistole pro práškové plasty s energií do 5 mJ (1994-04-01)
ČSN EN 50053-3 (33 2035)
stříkací pistole pro vločky s energií do 0,24 mJ nebo 5 mJ (1994-04-01)
ČSN EN 50177 (33 2037)
Automatická elektrostatická stříkací pracoviště pro nanášení hořlavých práškových povlakových materiálů (1998-08-01)
ČSN EN 50177 ed. 2 (33 2037)
Automatické elektrostatické stříkací zařízení pro nanášení hořlavých práškových nátěrových hmot (2007-06-01)
ČSN EN 50176 (33 2037)
Automatická elektrostatická stříkací pracoviště pro nanášení hořlavých tekutých nátěrových hmot (1998-09-01)
ČSN EN 50223 (33 2037)
Automatická elektrostatická pracoviště pro nanášení hořlavých vločkových materiálů (2001-12-01)
ČSN EN 50348 (33 2037)
Automatická elektrostatická stříkací pracoviště pro nehořlavé tekuté nátěrové
hmoty (2002-06-01)
ČSN EN 50177 ed. 2 (33 2037)
Automatické elektrostatické stříkací zařízení pro nanášení hořlavých práškových nátěrových hmot (2007-06-01)
leden 2008
ČSN EN 50059 (33 2036)
Elektrostatické ruční stříkací zařízení pro nanášení nehořlavých látek (1994-0601)
ČSN EN 50110-1 ed. 2 (34 3100)
Obsluha a práce na elektrických zařízeních (2005-08-01)
ČSN EN 50110-2 (34 3100)
Obsluha a práce na elektrických zařízeních (národní dodatky) (2003-12-01)
ČSN 65 0201 (65 0201)
Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci (2003-09-01)
ČSN 73 0873 (73 0873)
Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou (2003-07-01)
ČSN 73 5105 (73 5105)
Výrobní průmyslové budovy (1994-01-01)
ČSN EN 1127-1 (83 3250)
ČSN EN 12215 (82 4015)
Lakovny – Stříkací kabiny pro nanášení organických tekutých nátěrových hmot
– Bezpečnostní požadavky (2005-10-01)
ČSN EN 13355 (82 4016)
Lakovny – Kombinované stříkací kabiny – Bezpečnostní požadavky (2006-0301)
ČSN EN 12981 (82 4017)
Lakovny – Stříkací kabiny pro nanášení organických práškových nátěrových
hmot – Bezpečnostní požadavky (2006-03-01)
ČSN EN 12581 (82 4020)
Lakovny – Stroje pro máčecí a elektroforetické nanášení organických tekutých
nátěrových hmot – Bezpečnostní požadavky (2006-11-01)
Výbušná prostředí – Zamezení a ochrana proti výbuchu – Část 1: Základní pojmy a metodologie
(1998-10-01)
Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů ( §121 až
128)
Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu
Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu
státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
Směrnice MZd 49/1967 Věst. – Posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve
znění pozdějších změn a doplňků
Vyhláška č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé
organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování
a distribuce benzínu, ve znění p.p.
Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu
leden 2008
část 6, díl 6, kapitola 3.1, str. 1
6/6.3.1
KONTROLNÍ SEZNAM POUÎITELN¯
JAKO ·KOLÍCÍ POMÒCKA, P¤ÍPADNù
POMÒCKA PRO PROVEDENÍ
KONTROLY NA PRACOVI·TI
Pol.
1
Stfiíkací kabiny pro naná‰ení organick˘ch tekut˘ch nátûrov˘ch hmot
Seznam v˘znamn˘ch nebezpeãí
Mechanická nebezpeãí
Dopravní systém mÛÏe b˘t vybaven napfi.:
– závûsn˘mi dopravními vozíky, s pfiíãn˘mi nosníky, se stfiedov˘m a boãním vedením
zvedacího zafiízení, jezdícími po boãních a stfiedov˘ch dopravních kolejnicích;
– portáIov˘mi dopravními vozíky, s pfiíãn˘mi nosníky, s boãním vedením zvedacího
zafiízení, jezdícími po kolejnicích
– v prostoru máãecích van:
• boãními dopravními vozíky s nosn˘m rámem, s boãním vedením zvedacího zafiízení,
jezdícími po jednostrannû umístûn˘ch kolejnicích, s opûrnou kolejnici.
• pásov˘mi dopravníky; obûÏn˘mi dopravníky.
Nebezpeãí stfiihu, rozdrcení, vtaÏení, navinutí a úderu
Tato nebezpeãí mohou vznikat od:
– uvolnûni v˘robku;
– provozu zvedacího zafiízeni;
– pohybujících se ãástí (napfi. závûsÛ pro v˘robky, rámÛ, sudÛ, v˘robkÛ) a dopravních
systémÛ; ventilátorÛ, ãerpadel, ‰oupátek, nastavovacích zafiízeni, atd.
– vozíkÛ s jejich náplní;
– plnicích míst.
Ztráta stability (máãecích nebo elektroforetick˘ch naná‰ecích strojÛ) Tato nebezpeãí
mohou vznikat od:
– nesprávného umístûní máãecích nebo elektroforetick˘ch naná‰ecích strojÛ;
– pfietíÏení;
– pfieplnûni.
Nebezpeãí uzavfiení obsluhy
Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat, pokud pfiekáÏky nebo zábrany mohou bránit rychlému
odchodu pracovníka (pracovníkÛ) ze stroje v pfiípadû mechanické poruchy nebo poÏáru.
Nebezpeãí uklouznutí, zakopnutí a pádu pracovníkÛ
Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat, napfiíklad:
– na chodbiãkách, plo‰inách, Ïebfiících a schodi‰tích umístûn˘ch na stroji;
– na ro‰tech v úrovni podlahy; .
– na zemi kluzké v dÛsledku pokrytí usazenou barvou nebo jin˘mi látkami;
– pádem do vany.
Elektrická nebezpeãí
Úraz elektrick˘m proudem
Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat pfii pfiímém nebo nepfiímém doteku, napfiíklad pfii doteku:
– elektricky Ïiv˘ch ãástí, které nejsou izolovány z provozních dÛvodÛ (pfiipojení elektrod
k v˘robku);
– vodiv˘ch ãástí, které nemají za normálního provozu nebezpeãné napûtí, které v‰ak
mohou b˘t nebezpeãné pfii poru‰e;
– elektrick˘ch instalací, pokud je izolace po‰kozena stykem s rozpou‰tûdly
nebo mechanick˘mi ãástmi;
– potrubí, ãerpadel nebo jakékoliv kovové ãásti obsahující tekuté nátûrové hmoty
v elektroforetickém naná‰ecím stroji, které se mohou stát elektricky Ïiv˘mi ãástmi
z dÛvodÛ vodivosti kapalin nacházejících se uvnitfi.
Nebezpeãí vnûj‰ích vlivÛ na elektrická zafiízení
Nebezpeãné vnûj‰í vlivy mohou vznikat, napfiíklad pfii ovlivnûní konstrukãních prvkÛ
fiídicího a bezpeãnostního systému elektrostatick˘m vysokonapûÈov˘m zafiízením,
Pfiedpis
âSN EN 12215, ãl. 4
leden 2008
kdy mÛÏe vzniknout nebezpeãné selhání (napfiíklad zkrat v elektronick˘ch bezpeãnostních
obvodech, pfiístupov˘ch ochrann˘ch zafiízeních, v˘straÏn˘ch jednotkách).
Tepelná nebezpeãí
Popálení a opafiení mÛÏe vznikat, napfiíklad pfii:
– dotyku s hork˘mi povrchy v pracovních a nebo dopravních prostorech;
– poÏáru nebo v˘buchu
– vyzafiování ze zdrojÛ tepla;
– neoãekávaném vystfiiknutí hork˘ch kapalin.
Nebezpeãí vytváfiená hlukem
Nebezpeãné úrovnû hluku mohou vznikat napfiíklad emisí hluku z ãerpadel,
manipulaãních zafiízení, zafiízení na stlaãen˘ vzduch (motory, ventily, atd.).
Hluk mÛÏe zpÛsobit po‰kození sluchu a nehody v dÛsledku ru‰eni slovní komunikace
a vnímání akustick˘ch v˘straÏn˘ch signalizací, mimo-sluchov˘ch vlivÛ, ‰okov˘ch reakci.
Nebezpeãí od nebezpeãn˘ch látek
Dále uvedená nebezpeãí se vztahují k podmínkám pfii otevfien˘ch vanách, únik, rozlití
a vystfiíknutí hmot z naná‰ecího stroje:
– pfii styku a/nebo vstfiebání nebezpeãn˘ch kapalin (organick˘ch tekut˘ch nátûrov˘ch
hmot, rozpou‰tûdel, apod.) zpÛsobujících po‰kození kÛÏe a oãí, zánûty kÛÏe nebo
alergie: napfiíklad vystfiíknutí pfii uvolnûní (vysmeknutí) v˘robku;
– pfii vdechnutí nebezpeãn˘ch látek, uvolÀovan˘ch z organick˘ch tekut˘ch nátûrov˘ch hmot;
– pfii vdechnutí toxick˘ch plynÛ, unikajících z pfiímotopn˘ch zafiízení pro ohfiev
vzduchu (topn˘ch plynÛ, plynn˘ch spalin);
– pfii styku s nebezpeãnou pûnou nebo pfii vdechnutí nebezpeãn˘ch plynÛ a par
vytváfien˘ch automatick˘m poÏárním hasícím zafiízením.
Nebezpeãí poÏáru a v˘buchu
Nebezpeãí poÏáru
Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat, napfiíklad od:
– hofilav˘ch nátûrov˘ch hmot obsaÏen˘ch ve vanû;
– usazen˘ch hofilav˘ch látek v odkapávacím prostoru;
– hofilav˘ch nátûrov˘ch hmot nebo rozpou‰tûdel obsaÏen˘ch v pomocn˘ch systémech;
usazen˘ch hofilav˘ch látek na závûsech;
– hofilav˘ch kapalin, které vytékají do stroje v dÛsledku poruchy nebo netûsnosti
pruÏn˘ch potrubí.
Pfiíklady zdrojÛ iniciace jsou:
– ‰patné pouÏití zafiízení a mechanické/elektrické vady (napfi. ventilátory, manipulaãní
zafiízení, horké povrchy, pfiehfiátí, elektrostatické v˘boje);
– údrÏbáfiské práce vyÏadující pouÏití fiezací nebo svafiovací nástroje, uvolÀující energii
mohou také zpÛsobit hofiení;
– dále mÛÏe b˘t vznícení zpÛsobeno jiskrami nad vanou s obsahem hofilav˘ch
organick˘ch tekut˘ch nátûrov˘ch hmot.V sousedících prostorech existuje nebezpeãí,
pokud mohou pouÏité látky vytváfiet podmínky pro rychlé ‰ífiení poÏáru. Pfii pouÏití
nátûrov˘ch hmot na bázi vody nevzniká nebezpeãí poÏáru
Nebezpeãí v˘buchu
Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat, pokud koncentrace hofilav˘ch látek ve vzduchu pfiekroãí
dolní mez v˘bu‰nosti (LEL) a pokud je pfiítomen úãinn˘ zdroj iniciace.
Pfiíklady hofilav˘ch látek, které vytváfiejí koncentrace nad normálními hodnotami:
– odpafiování hofilav˘ch par z povrchu kapaliny obsaÏené ve vanû a/nebo natfien˘ch v˘robkÛ;
– plyny z hofiení v topn˘ch systémech;
– plyny uvolÀované z usazenin;
– hofilavé topné plyny;
– páry rozpou‰tûdel z jak˘chkoliv únikÛ z po‰kozeného potrubí nebo armatur alnebo
bûhem pfiidáváni; páry rozpou‰tûdel z ãisticích kapalin.
– horké povrchy (napfi. topné systémy, elektrická zafiízení);
– topné systémy;
– jiskry vytváfiené mechanickou energii (napfi. ventilátory, dopravníky);
– elektrostatické v˘boje;
– elektrické jiskry;
– svafiování a jiné zdroje tepelné energie pouÏívané pfii údrÏbû a ãi‰tûni.
leden 2008
10
11
12
13
14
15
16
Nebezpeãí zpÛsobená poruchou dodávky energie
Tato nebezpeãí mohou vznikat pfii:
– poru‰e vûtrání (vedoucí ke zv˘‰ení koncentrace hofilav˘ch nebo nebezpeãn˘ch par);
– poru‰e, selhání fiídicího systému a bezpeãnostních obvodÛ;
– poru‰e svûtelné v˘straÏné signalizace a nouzového osvûtlení (únikov˘ch cest).
Nebezpeãí zpÛsobená selháním fiídicího systému
Tato nebezpeãí mohou vést k:
– pfieru‰ení nuceného vûtrání
– zv˘‰ené emisi par v pfiípadû sníÏení nebo ztráty chladící kapacity
– nedovolené teplotû v dÛsledku poruchy zafiízení pro hlídání maximální teploty
Spoje podlahov˘ch ro‰tÛ bez v˘stupkÛ nebo prohlubenin
Podlaha stfiíkací kabiny a v‰ech chodbiãek protiskluzová
Pracovní kanály osvûtleny
Stfiíkací kabina osvûtlena min.600 lx
V‰echna elektrická zafiízení pro vypnutí napájení uzamykatelná
Elektrická zafiízení chránûna proti vnûj‰ím mechanick˘m vlivÛm
V‰echny mechanické vodivé ãásti uzemnûny
Ochrana proti popálení pfii styku se snadno pfiístupn˘mi velmi hork˘mi povrchy zaji‰tûna
izolací nebo kryty
Stfiíkací kabiny vybaveny svûtelnou signalizací a nouzov˘m osvûtlením
Pracovní kanály mají hloubku 1,4 m a ‰ífiku 0,8 m
Návod k pouÏívání k dispozici
Plán preventivní údrÏby dodrÏován
Nápravná údrÏba provádûna kvalifikovanou osobou
Stfiíkací kabina pfiedepsan˘m zpÛsobem oznaãena
Nebezpeãné zóny v prostorech s nebezpeãím v˘buchu
17
Stanovení koncentrace hofilav˘ch rozpou‰tûdel ve vztahu k LEL (dolní mez v˘bu‰nosti)
18
Postup pro mûfiení hluku
19
Mûfiení rychlosti vzduchu
20
Odkazy na národní pfiípustné nejvy‰‰í koncentrace expozice
21
V˘kresy t˘kající se klasifikace stfiíkacích kabin
2
3
4
5
6
7
8
9
22
Míchací stroje pro pouÏití v autolakovnách
Mechanická nebezpeãí.
Nebezpeãí rozdrceni, stfiihu, navinuti, vtaÏeni nebo zachyceni
– fyzického styku s pevn˘mi a pohybliv˘mi ãástmi míchacího stroje jako jsou:
pohonné jednotky;
hfiídele;
míchací zafiízení a/nebo míchadla;
vibrující nebo tfiepané zásobníky;
– nedostateãn˘ch bezpeãnostních vzdáleností;
– nestability pfiemístiteln˘ch míchacích strojÛ, z dÛvodu pfieklopeni nebo pohybu.
Tato nebezpeãí mohou vznikat pfii neoãekávaném zapnutí v dÛsledku naprogramovan˘ch
cyklÛ míchacího stroje.
Nebezpeãí vystfiíknuti vysokotlaké kapaliny
– úniku tekuté nátûrové hmoty pod tlakem nebo stlaãeného vzduchu;
– prasknutí krytu, potrubí nebo spojÛ v dÛsledku poruchy, prasknutí, vibrací, koroze.
âSN EN 12215, ãl. 5.2.4
âSN EN 12215, ãl. 5.2.4
âSN EN 12215, ãl. 5.2.4
âSN EN 12215, ãl. 5.2.4
âSN EN 12215, ãl. 5.3.1
âSN EN 12215, ãl. 5.3.2
âSN EN 12215, ãl. 5.3.2
âSN EN 12215, ãl. 5.4
âSN EN 12215, ãl. 5.8
âSN EN 12215, ãl. 5.8
âSN EN 12215, ãl. 7.2
âSN EN 12215, ãl. 7.2.3 a
âSN EN 12215, ãl. 7.2.3 b
âSN EN 12215, ãl. 7.3
âSN EN 12215,
pfiíl. A (informativní)
âSN EN 12215,
pfiíl. B (normativní)
âSN EN 12215,
pfiíl. C (normativní)
âSN EN 12215,
pfiíl. D (normativní)
âSN EN 12215,
pfiíl. F (informativní)
âSN EN 12215,
pfiíl. G (informativní)
âSN EN 12757 – 1, ãl. 4
leden 2008
23
Ztráta stability (míchacího stroje nebo jeho ãásti)
– nesprávného umístûní míchacího stroje;
– pfietíÏení;
– pfieplnûni.
Úraz elektrick˘m proudem (pfii pfiímém nebo nepfiímém dotyku)
Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat, napfiíklad pfii doteku:
– elektricky Ïiv˘ch ãástí, které nejsou izolovány z provozních dÛvodu;
– vodiv˘ch ãástí, které nemají za normálního provozu nebezpeãné napûtí, které v‰ak
mohou b˘t nebezpeãné pfii poru‰e;
– elektricky Ïiv˘ch ãástí, pokud je izolace po‰kozena stykem s rozpou‰tûdly
nebo mechanick˘mi ãástmi.
Nebezpeãí vnûj‰ích vlivÛ na elektrická zafiízení
Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat, napfiíklad pfii ovlivnûní konstrukãních prvkÛ fiídicího
bezpeãnostního systému elektromagnetick˘m vysokonapûÈov˘m zafiízením, kdy mÛÏe
vzniknout nebezpeãné selhání, napfiíklad zkrat v elektronick˘ch bezpeãnostních obvodech,
zábranách proti vstupu, v˘straÏn˘ch jednotkách.
Nebezpeãné úrovnû hluku mohou vznikat napfiíklad emisí hluku z ãerpadel, manipulaãních
zafiízeni, zafiízení na stlaãen˘ vzduch (motory, ventily, atd.) pfii zpracovávání nátûrov˘ch
a/nebo pomocn˘ch hmot v míchacím stroji. Hluk mÛÏe zpÛsobit po‰kození sluchu
a nehody obsluhy stroje nebo osob pracujících v blízkosti v dÛsledku ru‰ení slovní
komunikace a vnímání akustick˘ch v˘straÏn˘ch signalizací, mimosluchov˘ch vlivÛ,
‰okov˘ch reakcí.
Nebezpeãí pfii styku a/nebo vstfiebání nebezpeãn˘ch látek
Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat pfii styku a/nebo vstfiebání organick˘ch tekut˘ch nátûrov˘ch
hmot, rozpou‰tûdel, ãisticích látek zpÛsobujících po‰kozeni kÛÏe a oãí, zánûty kÛÏe
nebo alergie.
Nebezpeãí od inhalace nebezpeãn˘ch látek
Toto nebezpeãí mÛÏe vznikat pfii vdechnutí aerosolÛ nebo par rozpou‰tûdel,
uvolÀovan˘ch z organick˘ch tekut˘ch nátûrov˘ch hmot.
Nebezpeãí poÏáru a v˘buchu od nátûrov˘ch a/nebo pomocn˘ch hmot, pouÏívan˘ch
v míchacích strojích
Tato nebezpeãí vytváfií hofilavé nátûrové a/nebo pomocné hmoty ve formû par,
suspenze jemn˘ch kapiãek a/nebo v˘bu‰n˘ch smûsí spoleãnû se zdroji vznícení.
Pfiíklady hofilav˘ch látek, které vytváfiejí vy‰‰í koncentrace neÏ v normálním provozu jsou:
– nedovolené pracovní teploty, vedoucí k tvorbû hofilav˘ch par;
– poruchy hadic, potrubí a/nebo armatur vedoucí k úniku hofilav˘ch látek;
– samovznícení vznikající chemickou reakcí mezi rÛzn˘mi typy tekut˘ch nátûrov˘ch hmot.
– horké povrchy napfi. topn˘ch a/nebo elektrick˘ch zafiízeni;
– jiskry vytvofiené mechanickou energií, napfi. ventilátory, tfiásadly;
– svafiování a jiné zdroje tepelné energie pouÏívané pfii údrÏbû a ãi‰tûní.
Nebezpeãí zpÛsobená poruchou dodávky energie
Tato nebezpeãí mohou vznikat pfii:
– poru‰e, selhání fiídícího systému (neoãekávané spu‰tûni, porucha topného systému);
poru‰e nuceného vûtrání, je-Ii pouÏito;
– neoãekávaném vystfiíknutí nátûrové hmoty;
– chybûjících zábranách;
– chybûjících displejích a v˘straÏn˘ch varováních.
Nebezpeãí zpÛsobená selháním fiídicího systému Tato nebezpeãí mohou vést k:
– hromadûní par v dÛsledku poruchy nuceného vûtrání;
– neoãekávanému pfieteãení.
Zásobník nátûrové hmoty zaji‰tûn proti protáãení pfii míchání pevn˘m stojanem nebo
zafiízením pro uchycení zásobníku
leden 2008
âSN EN 12757 – 1, ãl. 5.2.1
24
33
34
35
36
37
38
39
40
Míchací stroje vybaveny odvádûcím zafiízením pro bezpeãné vypou‰tûní zbytkového
tlaku (ventilem s usmûrÀovaãem)
V‰echny mechanické vodivé ãásti uzemnûny
Hadice v tlakov˘ch ãástech míchacích strojÛ prÛkaznû ovûfiovány uÏivatelem 1 x za 3 roky
UÏivatel má k dispozici návod k pouÏití
Na stroji nápis „Zákaz koufiení v okruhu 5m kolem míchacího stroje“
Jsou dodrÏovány v˘strahy pro pouÏití otevfien˘ch ohÀÛ, pfiedmûtÛ s hork˘mi nebo
zápaln˘mi povrchy, zafiízením nebo ãástem, schopn˘m vytváfiet jiskry v míchacím stroji
nebo jeho okolí
Jsou dodrÏovány v˘strahy pro pouÏití halogenov˘ch produktÛ pro ãi‰tûní
Jsou dodrÏovány v˘strahy pro pouÏití ãistících látek s bodem vzplanutí o ménû neÏ 15 °C
nad teplotou okolí
UÏivatel pouÏívá míchací stroj jen v dobfie vûtraném prostoru
Stlaãen˘ vzduch není nasmûrován proti osobám
UÏivatel má k dispozici diagram údrÏbáfisk˘ch prací
UÏivatel má k dispozici informace t˘kající se dopravy, manipulace a instalace
K dispozici informace t˘kající se pouÏití míchacích strojÛ
Informace t˘kající se údrÏby míchacích strojÛ uÏivateli k dispozici
Míchací stroj jasnû a trvanlivû oznaãen
Vztah mezi kategoriemi a zónami
41
PoÏadavky na prevenci proti v˘buchu pro míchací stroje pro autolakovny
42
Odkazy na národní pfiípustné nejvy‰‰í expoziãní limity
25
26
27
28
29
30
31
32
43
âSN EN 12757 – 1, ãl. 5.2.2.1
âSN EN 12757 – 1, ãl. 5.3.3
âSN EN 12757 – 1, ãl. 5.3.2
âSN EN 12757 – 1, ãl. 6.2.2
âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2
âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.2
âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.2
âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.2
âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.2
âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.2
âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.2
âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.2
âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.3
âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.4
âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.2.5
âSN EN 12757 – 1, ãl. 7.3
âSN EN 12757 – 1,
pfiíloha A (informativní)
âSN EN 12757 – 1,
pfiíloha B (informativní)
âSN EN 12757 – 1,
pfiíloha C (informativní)
Stroje pro máãecí a elektroforetické naná‰ení organick˘ch tekut˘ch nátûrov˘ch hmot
âSN EN 12581 – ãl. 4
Nebezpeãí stfiihu, rozdrceni, pofiezáni, vtaÏeni, nárazu
Tato nebezpeãí mohou vznikat od mechanick˘ch styãn˘ch ploch dále uveden˘ch zafiízení,
pfiedev‰ím v prá‰kové stfiíkací kabinû:
– systémÛ pro manipulaci s v˘robky (napfi. nebezpeãí od míst nábûhÛ);
– ventilátoru a automaticky nastavovan˘ch klapek (napfi. poranûní zpÛsobené dobûhem
lopatek ventilátoru);
– dvefií a vrat s pohony;
– automatick˘ch zafiízení nebo systémÛ (napfi.manipulátor, rozpra‰ovací a stfiíkací systémy
a otoãné stoly s pohonem pro v˘robky).
Nebezpeãí uzavfieni obsluhy
Tato nebezpeãí mohou vznikat, napfiíklad:
– pokud pfiekáÏky nebo zábrany mohou bránit rychlému odchodu z prá‰kové stfiíkací
kabiny v pfiípadû mechanické poruchy nebo poÏáru;
– pfii náhodném v˘znamném sníÏení tlaku uvnitfi uzavfiené stfiíkací kabiny (tj. pfiekáÏkou
v pfiívodu vzduchu), schopném zpÛsobit zv˘‰ení sily pro otevfiení dvefií nad lidské
moÏnosti.
Nebezpeãí uklouznuti, zakopnuti a pádu pracovníkÛ
Tato nebezpeãí mohou vznikat napfiíklad na chodbiãkách, plo‰inách. Ïebfiících, schodi‰tích,
na ro‰tech a v kanálech, patfiících k prá‰kové stfiíkací kabinû.
Tato nebezpeãí se mohou zvy‰ovat jako dÛsledek ‰patného osvûtlení.
Tato nebezpeãí mohou vznikat, napfiíklad pfii doteku:
elektricky Ïiv˘ch ãástí, které nejsou izolovány z provozních dÛvodÛ;
– vodiv˘ch ãástí, které za normálního provozu nemají nebezpeãné napûtí, av‰ak v pfiípadû
poruchy toto nebezpeãí mÛÏe vznikat;
leden 2008
– elektricky Ïiv˘ch ãásti, u kter˘ch je izolace nedostateãná nebo po‰kozena
mechanick˘mi vlivy.
·patné uzemnûni
– pfii vadném pospojováni se systémem ochranného uzemnûni;
– je-Ii odpor uzemnûni pfiíli‰ vysok˘.
Elektromagnetické vlivy
Tato nebezpeãí mohou vznikat, napfiíklad pokud ovlivnûni konstrukãních prvkÛ
ovládacích a bezpeãnostních systémÛ vlivem elektrostatick˘ch vysokonapûÈov˘ch
zafiízení mÛÏe zpÛsobit nebezpeãné selhání (napfi. zkrat obvodÛ v elektronick˘ch
bezpeãnostních obvodech, ochranách na vstupech, v˘straÏné jednotce).
Elektrostatické jevy
Nebezpeãné elektrostatické v˘boje mohou vznikat napfiíklad z neuzemnûn˘ch vodiv˘ch
ãástí nebo velk˘ch nevodiv˘ch povrchÛ, pokud jsou ve styku s vodiv˘mi materiály.
Tato nebezpeãí mohou vznikat uvnitfi i vnû prá‰kov˘ch stfiíkacích kabin.
Jsou vytváfiena hlukem, vznikajícím napfiíklad od:
– ventilátoru;
– vysoké rychlosti vzduchu v potrubí a pfiíslu‰enství;
– systémÛ pracujících se stlaãen˘m vzduchem (hluk vytváfien˘ zafiízením pro zpûtné
ofukováni filtrÛ apod.).
Nebezpeãí vznikající pfii styku s prá‰kovou nátûrovou hmotou
Tato nebezpeãí mohou vznikat pfii styku s prá‰kovou nátûrovou hmotou, zpÛsobuji
alergické podráÏdûní kÛÏe nebo zánûty kÛÏe.
44
45
46
47
Nebezpeãí od vdechnutí prá‰kové nátûrové hmoty
Tato nebezpeãí mohou vznikat pfii vdechnuti prá‰kové nátûrové hmoty, zpÛsobující
po‰kození d˘chacího traktu.
Tato nebezpeãí mohou vznikat, pokud dojde ke vznícení mraku prá‰kové nátûrové hmoty
(vytváfiené stfiíkacím zafiízením nebo rozvífiením usazenin nebo jin˘m zpÛsobem).
Vznik poÏáru a v˘buchu je moÏn˘, pokud jsou pfiítomny úãinné iniciaãní zdroje a pokud
koncentrace prá‰kové nátûrové hmoty ve vzduchu pfiekroãí dolní mez v˘bu‰nosti (LEL).
Pfiíklady iniciaãních zdrojÛ jsou:
– horké povrchy;
– jiskry vytváfiené mechanickou energii;
– zdroje tepelné energie, pouÏívané pfii opraváfisk˘ch praclch;
– plameny pfienesené nucen˘m vûtráním do systému pro odluãování prá‰ku.
LEL mÛÏe b˘t pfiekroãena napfiíklad:
pokud dojde k poru‰e nuceného vûtráni v prá‰kové stfiíkací kabinû;
pokud dojde k rozvífiení usazené prá‰kové nátûrové hmoty do prá‰kové stfiíkací kabiny;
v systému pro odluãování prá‰ku bûhem automatického ãi‰tûni filtru.
Nebezpeãí zpÛsobená poruchou dodávky energie a selháním ovládacího systému.
Porucha dodávky energie mÛÏe vést ke:
– sníÏení rychlosti vûtrání;
– neoãekávanému vyfiazení ovládacích zafiízení;
– zv˘‰ení koncentrace prá‰ku;
– sníÏení rychlosti recirkulaãního vûtrání;
– v˘padku osvûtlení.
Porucha nebo selhání systému (neoãekávané spu‰tûní, zablokování) mÛÏe vést ke:
– nesprávné posloupnosti základních ovládacích funkcí.
Kryty nemají Ïádné otvory pro naváÏení materiálu(napfi.v˘robkÛ)
Minimální ‰ífika 800 mm a v˘‰ka 2000 mm dvefií urãen˘ch pro obsluhu
Spoje podlahov˘ch ro‰tÛ bez v˘stupkÛ nebo prohlubenin
Podlaha stfiíkací kabiny a v‰ech chodbiãek protiskluzová
leden 2008
âSN EN 12581 – ãl. 5.2.1
âSN EN 12581 – ãl. 5.2.3
âSN EN 12581 – ãl. 5.2.4
âSN EN 12581 – ãl. 5.2.4
48
61
Vrch vany alespoÀ 1,1 m nad úrovní chodníku pro obsluhu, pokud jsou proti pádu
do vany ze sousedního chodníku pouÏity boãnice
Ochrana proti popálení pfii styku se snadno pfiístupn˘mi velmi hork˘mi povrchy zaji‰tûna
izolací nebo kryty
Ovládaãe nouzového ovládacího zafiízení instalovány alespoÀ na kaÏdém ovládacím
stanovi‰ti
Není moÏné obnovit provoz bez resetování nouzového vypínaãe
UÏivatel má k dispozici návod k pouÏití
K dispozici údaje o ochrann˘ch opatfieních proti v˘buchu a poÏáru bûhem ãi‰tûní,
údrÏby a manipulace s usazen˘mi zbytky z procesÛ
Na stroji a na v‰ech vchodov˘ch dvefiích do stroje nápis „Zákaz koufiení“
Jsou dodrÏovány v˘strahy pro pouÏití otevfien˘ch ohÀÛ, pfiedmûtÛ s hork˘mi nebo
zápaln˘mi povrchy, zafiízením nebo ãástem, schopn˘m vytváfiet jiskry uvnitfi máãecího
nebo elektroforetického naná‰ecího stroje nebo v jeho okolí
Jsou dodrÏovány v˘strahy pro pouÏití halogenov˘ch produktÛ pro ãi‰tûní uvnitfi máãecího
nebo elektroforetického naná‰ecího stroje
Jsou dodrÏovány v˘strahy proti jakémukoliv skladování hofilav˘ch látek nebo jin˘ch
prázdn˘ch obalÛ nebo jak˘chkoliv jin˘ch materiálÛ, které byly ve styku s tûmito látkami
(hadry, papíry atd.) v máãecím nebo elektroforetickém naná‰ecím stroji a pfiede dvefimi
Obsluha seznámena s návodem pro obsluhu a zacviãena
UÏivatel má k dispozici informace t˘kající se pouÏití máãecího nebo elektroforetického
naná‰ecího stroje
Informace t˘kající se údrÏby a oprav míchacích strojÛ uÏivateli k dispozici
62
63
Máãecí nebo elektroforetick˘ naná‰ecí stroj jasnû a trvanlivû oznaãen
Nebezpeãné zóny v prostorech s nebezpeãím v˘buchu
64
Stanovení koncentrace hofilav˘ch rozpou‰tûdel ve vztahu k LEL (dolní mez v˘bu‰nosti)
65
Diagramy t˘kající se zafiazování máãecích a elektroforetick˘ch naná‰ecích strojÛ
66
Národní pfiípustné nejvy‰‰í expoziãní limity
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
67
âSN EN 12581 – ãl. 5.2.4
âSN EN 12581 – ãl. 5.3.2
âSN EN 12581 – ãl. 5.4.2
âSN EN 12581 – ãl. 5.6.2.6.3
âSN EN 12581 – ãl. 5.6.2.6.3
âSN EN 12581 – ãl. 7.2
âSN EN 12581 – ãl. 7.2
âSN EN 12581 – ãl. 7.2.1
âSN EN 12581 – ãl. 7.2.1
âSN EN 12581 – ãl. 7.2.1
âSN EN 12581 – ãl. 7.2.1
âSN EN 12581 – ãl. 7.2.1
âSN EN 12581 – ãl. 7.2.2
âSN EN 12581 –
ãl. 7.2.3 a), b)
âSN EN 12581 – ãl. 7.3
âSN EN 12581 – ãl. 7.3,
pfiíl. A (normativní
âSN EN 12581 – ãl. 7.3,
pfiíl. B (normativní)
âSN EN 12581 – ãl. 7.3,
pfiíl. C (informativní)
âSN EN 12581 – ãl. 7.3,
pfiíl. E (informativní)
Stfiíkací kabiny pro naná‰ení organick˘ch prá‰kov˘ch nátûrov˘ch hmot
âSN EN 12981, ãl. 4
Nebezpeãí stfiihu, rozdrceni, pofiezáni, vtaÏeni, nárazu
Tato nebezpeãí mohou vznikat od mechanick˘ch styãn˘ch ploch dále uveden˘ch zafiízení,
pfiedev‰ím v prá‰kové stfiíkací kabinû:
– systémÛ pro manipulaci s v˘robky (napfi. nebezpeãí od míst nábûhÛ);
– ventilátoru a automaticky nastavovan˘ch klapek (napfi. poranûní zpÛsobené dobûhem
lopatek ventilátoru);
– dvefií a vrat s pohony;
– automatick˘ch zafiízení nebo systémÛ (napfi.manipulátor, rozpra‰ovací a stfiíkací systémy
a otoãné stoly s pohonem pro v˘robky).
Nebezpeãí uzavfieni obsluhy
– pokud pfiekáÏky nebo zábrany mohou bránit rychlému odchodu z prá‰kové stfiíkací
kabiny v pfiípadû mechanické poruchy nebo poÏáru;
– pfii náhodném v˘znamném sníÏení tlaku uvnitfi uzavfiené stfiíkací kabiny (tj.pfiekáÏkou
v pfiívodu vzduchu), schopném zpÛsobit zv˘‰ení sily pro otevfiení dvefií nad lidské
moÏnosti.
Nebezpeãí uklouznuti, zakopnuti a pádu pracovníkÛ
Tato nebezpeãí mohou vznikat napfiíklad na chodbiãkách, plo‰inách. Ïebfiících, schodi‰tích,
na ro‰tech a v kanálech, patfiících k prá‰kové stfiíkací kabinû.
leden 2008
Tato nebezpeãí se mohou zvy‰ovat jako dÛsledek ‰patného osvûtlení.
Tato nebezpeãí mohou vznikat, napfiíklad pfii doteku:
elektricky Ïiv˘ch ãástí, které nejsou izolovány z provozních dÛvodÛ;
– vodiv˘ch ãástí, které za normálního provozu nemají nebezpeãné napûtí, av‰ak v pfiípadû
poruchy toto nebezpeãí mÛÏe vznikat;
– elektricky Ïiv˘ch ãásti, u kter˘ch je izolace nedostateãná nebo po‰kozena
mechanick˘mi vlivy.
·patné uzemnûni
– pfii vadném pospojováni se systémem ochranného uzemnûni;
– je-Ii odpor uzemnûni pfiíli‰ vysok˘.
Elektromagnetické vlivy
Tato nebezpeãí mohou vznikat, napfiíklad pokud ovlivnûni konstrukãních prvkÛ ovládacích
a bezpeãnostních systémÛ vlivem elektrostatick˘ch vysokonapûÈov˘ch zafiízení mÛÏe
zpÛsobit nebezpeãné selhání (napfi. zkrat obvodÛ v elektronick˘ch bezpeãnostních
obvodech, ochranách na vstupech, v˘straÏné jednotce).
Elektrostatické jevy
Nebezpeãné elektrostatické v˘boje mohou vznikat napfiíklad z neuzemnûn˘ch vodiv˘ch
ãástí nebo velk˘ch nevodiv˘ch povrchÛ, pokud jsou ve styku s vodiv˘mi materiály.
Tato nebezpeãí mohou vznikat uvnitfi i vnû prá‰kov˘ch stfiíkacích kabin.
Jsou vytváfiena hlukem, vznikajícím napfiíklad od:
– ventilátoru;
– vysoké rychlosti vzduchu v potrubí a pfiíslu‰enství;
– systémÛ pracujících se stlaãen˘m vzduchem (hluk vytváfien˘ zafiízením pro zpûtné
ofukováni filtrÛ apod.).
Nebezpeãí vznikající pfii styku s prá‰kovou nátûrovou hmotou
Tato nebezpeãí mohou vznikat pfii styku s prá‰kovou nátûrovou hmotou, zpÛsobuji
alergické podráÏdûní kÛÏe nebo zánûty kÛÏe.
Nebezpeãí od vdechnutí prá‰kové nátûrové hmoty
Tato nebezpeãí mohou vznikat pfii vdechnuti prá‰kové nátûrové hmoty, zpÛsobující
po‰kození d˘chacího traktu.
Tato nebezpeãí mohou vznikat, pokud dojde ke vznícení mraku prá‰kové nátûrové hmoty
(vytváfiené stfiíkacím zafiízením nebo rozvífiením usazenin nebo jin˘m zpÛsobem). Vznik
poÏáru a v˘buchu je moÏn˘, pokud jsou pfiítomny úãinné iniciaãní zdroje a pokud
koncentrace prá‰kové nátûrové hmoty ve vzduchu pfiekroãí dolní mez v˘bu‰nosti (LEL).
Pfiíklady iniciaãních zdrojÛ jsou:
– horké povrchy;
– jiskry vytváfiené mechanickou energii;
– zdroje tepelné energie, pouÏívané pfii opraváfisk˘ch praclch;
– plameny pfienesené nucen˘m vûtráním do systému pro odluãování prá‰ku.
LEL mÛÏe b˘t pfiekroãena napfiíklad:
pokud dojde k poru‰e nuceného vûtráni v prá‰kové stfiíkací kabinû;
pokud dojde k rozvífiení usazené prá‰kové nátûrové hmoty do prá‰kové stfiíkací kabiny;
v systému pro odluãování prá‰ku bûhem automatického ãi‰tûni filtru.
Nebezpeãí zpÛsobená poruchou dodávky energie a selháním ovládacího systému.
Porucha dodávky energie mÛÏe vést ke:
– sníÏení rychlosti vûtrání;
– neoãekávanému vyfiazení ovládacích zafiízení;
– sníÏení rychlosti recirkulaãního vûtrání;
– v˘padku osvûtlení.
Porucha nebo selhání systému (neoãekávané spu‰tûní, zablokování) mÛÏe vést ke:
– nesprávné posloupnosti základních ovládacích funkcí.
leden 2008
díl 21, práce na VTZ
6/21.3.5
STAVEBNÍ VÝTAHY
Stavební výtahy jsou dočasná zdvihací zařízení, která slouží ke svislé přepravě
osob nebo nákladů.
Jejich součástí je vedená plošina, vedená klec, nebo jiné vedené zařízení nesoucí náklad.
Stavební výtahy s vyloučenou dopravou osob
Stavební výtahy s vyloučenou dopravou osob nejsou vyhrazenými technickými
zařízeními. Pro provedení, montáž, provoz a zkoušení starších stavebních výtahů platí ČSN 73 8120, nových plošinových výtahů ČSN EN 12158-1+A1, nových nakloněných výtahů ČSN EN 12158-2+A1.
Bezpečnostní
požadavky
Výběr z bezpečnostních požadavků:
• vzdálenost mezi plošinou a můstkem na každém stanovišti musí být maximálně 50 mm,
• můstek musí být opatřen ochranným zábradlím,
• výtahová plošina musí být ohrazena do výše 1,1 m,
• na výtahové plošině musí byt stavítka, která se zajistí před vstupem na plošinu,
• nakládací a vykládací místa musí být opatřena uzávěry,
• nejnižší stanoviště musí mít samočinný uzávěr závislý na pohybu plošiny,
• výtah musí být vybaven hlavním vypínačem a koncovým vypínačem. Koncový vypínač musí vypínat při přejetí horní stanice o 0,3 m. Každé stanoviště
obsluhy musí být vybaveno funkční signalizací,
• výtahový stroj musí být zajištěn proti nadzdvižení,
• obsluha výtahu musí mít výhled na prostor nakládání v přízemí a celou dráhu
výtahové plošiny,
• při montáži a demontáži výtahu musí pracovníci používat ochrannou přilbu.
Při výstupu na jednotlivé prvky konstrukce musí byt pracovníci zajištěni proti
pádu,
• prostor kolem konstrukce výtahu musí být chráněn před vstupem nepovolaných osob (vyloučením provozu v ohroženém prostoru, ohrazením, stříškou).
Konstrukce výtahové věže musí být chráněna před bleskem.
Bezpečnostní tabulky
• na výtahové plošině, viditelně z obou stran musí být vyznačena nosnost a tabulka se zákazem jízdy osob.
• u každého nakládacího a vykládacího otvoru musí být tabulka se zákazem
jízdy osob, se zákazem vstupovat na nezajištěnou plošinu a upozorněním na
nebezpečí pádu do šachty.
Provoz stavebního
výtahu
• provoz výtahu může být zahájen až po jeho úplném dokončení a vyzkoušení,
předání a převzetí zápisem do provozního deníku výtahu.
• výtahem se nesmí přepravovat předměty rozměrově přesahující výtahovou plošinu. Delší předměty lze dopravovat jen upravenou plošinou (úprava schválena výrobcem).
• před vstupem na výtahovou plošinu musí být zabezpečena proti pádu plošiny
stavítky.
červenec 2011
Zakázané
manipulace
• používat neodzkoušený výtah,
• obsluhovat výtah neoprávněnou osobou,
• nerovnoměrně zatěžovat nebo přetěžovat výtahovou plošinu, plošinu ponechávat nezatíženou mimo nejnižší stanoviště,
• dopravovat předměty rozměrově přesahující půdorysný rozměr plošiny,
• spouštět výtahový stroj bez úplného krytu,
• provádět nedovolené a nevyzkoušené změny na konstrukci výtahu,
• vyřazovat z funkce nebo přestavovat bezpečnostní zařízení,
• porušovat zákazy na výstražných tabulkách a zákazy výrobce uvedené v návodu,
• opouštět stanoviště obsluhy pokud není plošina v nejnižším stanovišti.
Doklady
Ke každému stavebnímu plošinovému výtahu musí být k dispozici:
• návod výrobce k obsluze, údržbě a stavbě výtahu
• revizní kniha,
• provozní denník výtahu.
• provozní denník obsahuje:
• evidenční číslo výtahu,
• jméno obsluhy,
• záznamy o předání a převzetí zařízení,
• záznamy o závadách a jejich odstranění.
Kontroly před
uvedením do provozu
Po ukončení montáže se provede:
• montážní zkouška jejíž součástí je revize el. zařízení výtahu,
• přejímací zkouška.
Rozsah zkoušek stanovuje norma. Montážní a přejímací zkouška mohou být
sloučeny.
Kontroly v provozu
Denně před zahájením provozu se provede provozní prohlídka, při které se kontroluje zejména lano, plošina, uzávěry, a signalizační zařízení. S nezatíženou
plošinou se projede celá dráha výtahu, prověří se funkce brzd, stavítek, uzávěrů,
koncového vypínače a signalizačních zařízení. Provozní prohlídku provádí proškolená obsluha.
Jednou za 14 dnů se provede odborná prohlídka. Rozsah prohlídky je dán normou.
Jednou za 6 měsíců se provádí revizní zkouška, i když výtah byl mimo provoz.
Součástí je revize el. zařízení výtahu. Revizní zkoušku provádí provozní technik stavebních výtahů, revizi el. zařízení revizní technik.
Vrátky
Stavební vrátky se provozují a kontrolují podle návodu výrobce. Pracovník provádějící odbornou prohlídku musí být seznámen s technickými podmínkami
konkrétního výrobce vrátku. Termíny prohlídek stanovuje výrobce. O vyzkoušení po montáži a o prohlídkách se vedou písemné záznamy. Při přemístění
vrátku se musí provést nové vyzkoušení.
Stavební výtahy s dopravou osob nebo osob a nákladu
Tento druh stavebních výtahů je vyhrazeným zdvihacím zařízením. Problematiku těchto zařízení řeší ČSN EN 12159+A1. Výtahy jsou určeny pro použití
osobami s povoleným vstupem na staveniště.
Bezpečnostní
požadavky
červenec 2011
Výběr bezpečnostních požadavků:
• konstrukce výtahu musí umožňovat bezpečné používání, postavení, demontáž, údržbu. Při vztyčování musí být použity bezpečné způsoby a přístupy,
• všechny díly musí mít hmotnost, která umožňuje ruční manipulaci. Při vyšší
hmotnosti dílů musí výrobce doporučit v návodu pro obsluhu vhodné zdvihací příslušenství,
• vodítka klece musejí být tuhá, nesmějí se používat lana nebo řetězy,
• pojezd klece a vyvažovacího závaží musí být na koncích dráhy omezen nárazníky,
• výtah uvedený do provozu musí mít základní ohrazení, ochranu dráhy výtahu,
zábrany v každém přístupovém místě, aby se zabránilo úderu osob pohyblivými částmi nebo pádu do šachty výtahu,
• základní ohrazení musí být ze všech stran alespoň do výšky 2 m,
• posuvné dveře musí být zabezpečeny proti rozdrcení prstů mezi panely dveří,
• dveře stanic nesmějí být otvírány nebo zavírány pohybem klece,
• vzdálenost mezi klecí a nástupištěm při nakládání a vykládání nesmí být menší
než 50 mm,
• jakékoliv zábrany mohou jít otevřít, pokud není podlaha kabiny od podlahy
stanice dále než 0,15 m. Při otevření dveří klece mimo uvedený prostor se kabina musí zastavit,
• klec musí být uzavřena ze všech stran,
• bezpečný přístup pod klec (pro údržbu) musí být zajištěn podpěrami 1,8 m vysokými, vkládanými zvenku mimo půdorys klece,
• musí být umožněn nouzový únik z klece za pomoci lidí zvenku,
• musí být instalováno zařízení zabraňující pádu klece (zachycovač, pojistné
ventily),
• klec musí být jištěna zařízením proti přetížení, které přetížení signalizuje a neumožňuje pohyb klece,
• ozubená kola, řetězy, řemeny, setrvačníky, hřídele, vodící kladky a jiné rotující části musí být zakryty, pokud nejsou mimo dosah,
• pro zavěšení klece musí být použita dvě lana, každé o průměru alespoň 8 mm,
• každý výtah musí být opatřen brzdovým systémem, který funguje při ztrátě
energie. Brzda nesmí být pásová,
• klec musí být za provozu vybavena osvětlením s intenzitou alespoň 50 luxů,
• musí být instalován koncový vypínač v horní a dolní stanici dráhy, který zastaví klec než narazí na překážku (nárazník). Další pohyb klece bude možný
až po zásahu oprávněné osoby,
• výtah musí být ovladatelný z klece, může být ovladatelný i ze země a ze stanic. Ze všech uvedených míst musí jít zastavit.
Doklady
Ke stavebnímu výtahu s dopravou osob, musí být k dispozici
• návod výrobce pro používání,
• deník výtahu,
• zpráva o revizi výtahu
Činnosti na stavebním
výtahu s dopravou
osob
Montovat uvedené výtahy, provádět opravy, údržbu a revize mohou jen právnické nebo fyzické osoby, které k tomu mají oprávnění dle vyhl. č.19/1979 Sb.,
příslušného rozsahu.
Osoby obsluhující výtah musí být k tomu zaškoleny.
Pravidelné kontroly
a údržba
Termíny a rozsah pravidelných kontrol, revizí a údržby stanovuje výrobce v návodu k použití. Starší tuzemské stavební výtahy s dopravou osob se revidují jednou ročně. Revize provádí revizní technik stavebních výtahů a el. zařízení.
červenec 2011
červenec 2011

ZDE - Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s ro

Transkript

Podobné dokumenty

tiemme-kk-tifone

Gaia Forno

Moai, Targa a Vectra

CERTIFIT<AT

Seznam nejnovějších knih

TebuMax 250 EW 1. Identifikace látky/směsi a společnosti

11:30 Registrace účastníků, Coffe break 12:00 Zahájení