Pěstování pokusných rostlin - isb

Zvyšování
konkurenceschopnosti studentů
oboru botanika a učitelství
biologie
CZ.1.07/2.2.00/15.0316
zimní semestr 2011/2012
Aplikovaná botanika a zoologie
BOT/ABP
Univerzita Palackého v Olomouci
Přírodovědecká fakulta
Katedra botaniky/Katedra zoologie
1. setkání – 20. září 2011
Informace o výuce v zimním
semestru školního roku 2011-2012


garant: Prof. Ing. Aleš Lebeda, DrSc. (Katedra botaniky PřF UP)
vyučující: Doc.Ing. Eva Křístková, Ph.D. (Katedra botaniky PřF
UP)
kontakt na http://botany.upol.cz, [email protected],
604 51 04 70
Doc. RNDr. Jaroslav Starý, Dr. (Katedra zoologie PřF UP)

předepsaný rozsah: 2 př.+1cv./ týden
účast na cvičeních je povinná

podmínkou pro účast na kolokviu je za botanickou část:
absolvování praktických cvičení
úspěšné určení vybraných druhů plevelů (podle herbářových položek nebo
vegetujících rostlin)
1.
2.
Témata přednášek (okruhy)
Úvod - obory aplikované botaniky
2.
Biodiverzita, rostliny planě rostoucí, rostliny pěstované, vzájemné vztahy,
ochrana – instituce, zákony
3.
Plevelné rostliny (charakteristika, kategorizace, nejvýznamnější druhy
plevelů, problematika jejich eliminace z porostů pěstovaných rostlin)
4.
Plevelné rostliny a planě rostoucí rostliny využívané ke konzumaci (sběr
v přírodě, záměrná kultivace)
5.
Plevelné rostliny a planě rostoucí rostliny využívané ve šlechtění
pěstovaných rostlin – příklad Lactuca spp.
Témata cvičení
1.
Sběr rostlinného materiálu (semen) v terénu – základ tvorby
genofondových kolekcí (areál Biocentra Olomouc – Holice)
2.
Zpracování sběrového materiálu k dlouhodobému uložení, tvorba
databází (příklad ILDB)
3.
Hodnocení morfologických znaků rostlinného materiálu, klasifikátory,
zpracování dat (skleník za budovou D – kolekce Lactuca spp.)
4.
Určování druhů plevelů vyskytujících se aktuálně v areálu Biocentra PřF
UP Olomouc - Holice
1.
Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty
Univerzity Palackého v Olomouci
Zahradnické trhy na výstavišti
Flora Olomouc, a.s.
v říjnu 2011
Aplikovaná botanika
1.
2.
Aplikovaná botanika, obory
Biodiverzita, rostliny planě rostoucí,
rostliny pěstované, vzájemné vztahy,
ochrana, instituce, zákony
Aplikovaná botanika –
užitá botanika
ekonomická botanika
Society for Economic Botany (1959) (SEB)
established in 1959
 to foster and encourage scientific research, education, and related
activities on the past, present, and future uses of plants, and the
relationship between plants and people,
 and to make the results of such research available to the scientific
community and the general public through meetings and publications.
With more than 1000 members from all 50 U.S. states and more than
64 countries,
 SEB serves as the world's largest and most-respected professional
society for individuals who are concerned with basic botanical,
phytochemical and ethnological studies of plants known to be useful or
those which may have potential uses so far undeveloped.
 It is recognized that the field of economic botany includes all or parts of
many established disciplines such as: agronomy, anthropology,
archaeology, chemistry, economics, ethnobotany, ethnology, forestry,
genetic resources, geography, geology, horticulture, medicine,
microbiology, nutrition, pharmacognosy, and pharmacology, in addition
to the established botanical disciplines.
http://www.econbot.org

Journal ECONOMIC BOTANY
IS ABOUT PLANTS AND HUMAN AFFAIRS


funded in 1947 by Edmund H. Fulling
at the New York Botanical Garden.
William J. Robbins, then Director of the Garden,
wrote in the first issue that this new botanical magazine would
";....serve as a common meeting place for botanists interested primarily
in fundamental principles and others who are concerned with economic
applications of those principles and with the industrial utlization of plants
and plant products“.
ECONOMIC BOTANY is a quarterly international journal devoted to the
publication of original research, review papers, historical studies, and
book reviews.

Recent issues have included such topics as ethnobotanical and
phytochemical studies, research on origin and evolution of crop plants,
the ecology and history of traditional food plants, and studies on arid
land plants with potential for local development.
Obory aplikované botaniky
etnobotanika (entografická botanika) –
vztah lidských populací (kmenů,
národností, národů) k rostlinám
 lingvistika, etymologie

P. A. Mattioli - Herbář
všechny druhy tykvovitých rostlin v té době pěstované
domácí malé okurky
Citruli
melouny
„okurky dlouhé“
Cucumeres anguini
vodní
melouny
Anguria
Johannes Niger de Praga
první český tištěný herbář
1517
Pierre Andrea Mattioli 1596
druhé vydání doplněné o botanické,
medicinální, kulturní a kulinární
informace (Adam Huber z Rysenbachu a
Daniel Adam z Veleslavína)
1. překlad – Tadeáš Hájek z Hájku (1562)
„Indické tykve“ (předpokládalo se, že
původem z Indie, ve skutečnosti však z
Ameriky) nebo „Turecké zelí“
Cucurbita sp.
(Karl Linné 1707-1787)
„domácí a dobře známá tykev“
s bílými květy (Lagenaria sp.)
Významné instituce:
botanické zahrady a arboreta (BGCI, Unie botanických zahrad ČR)
Herbáře:
herbář císaře Šen-Ninga – asi 2 700 let př.n.l.
Ebersův papyrus (kolem 1 500 př.n.l. – 20 m dlouhý a 30 cm široký
plátěný svitek, objeven v hrobce mumie v Thébách v roce 1862 –
záznamy asi 900 lékařských předpisů, náznaky přírodovědeckých
pozorování
Mathiollus P.A. (1501-1557)
Obory aplikované botaniky
farmakoetnobotanika – vztah lidských
populací k léčivým rostlinám
 paleobotanika (fytopaleontologie) –
studium rostlinných fosilií a zbytků
 nově také paleogenetika (izolace DNA ze
starých neklíčivých semen)

Cucurbita pepo
Cucurbita maxima
rod Cucurbita
C. argyrosperma
C. moschata
C. pepo
C. ficifolia
C. maxima
Říše Velkomoravská 9. století
okurky
římská expanze
„cucumeres“
středověk –
Byzantská říše
„anguria“ „okurka“
5. – 6. století
ALE! nejnovější studie H.S. Paris a J. Janick (2008, Proc. Eucarpia
Cucurbitaceae, Avignon, Francie): Co vlastně pěstoval římský císař Tiberius?
Obory aplikované botaniky

palynologie – studium
pylu a spor (rozmanitost
tvarů a morfologie
povrchu)
pyl recentních druhů význam v alergologii
pyl historických druhů paleontologie
Obory aplikované botaniky
















fytomedicína – rostlinolékařství nauka o nemocných, poškozených nebo konkurencí
ohrožených kulturních rostlinách, o možnostech zachování jejich zdraví a způsobech
terapie.
farmakoetnobotanika
fytofarmacie
tytoterapie
fytotoxikologie
užitá mikrobiologie
(mykologie)
zemědělská a lesnická botanika
silvikultura
agrotechnika a výživa zemědělských rostlin
šlechtění zemědělských plodin
semenářství zemědělských plodin
odrůdové zkušebnictví
fytopatologie
genové zdroje rostlin
herbologie
alternativní rostlinná výroba
1. rostliny pro výživu (např. jakon, laskavec)
alternativní naťové zeleniny, jedlé květy a květenství, naklíčená
semena, produkce jedlých hub
2. rostliny pro výrobu oděvů (kukuřice, rýže)
3. využití rostlin jako alternativních stavebních materiálů
4. energetické rostliny (produkce bionafty) – rychle rostoucí byliny
a dřeviny – topoly, vrby, Miscanthus, Rumex
5. meliorační rostliny – rostliny s mykorrhizou (leguminozy), rostliny
se schopností selektivní akumulace
Zvláštní skupina:
1. geneticky modifikované rostliny
2. modelové rostliny

Obory aplikované botaniky:
 genové zdroje rostlin
 herbologie
 Především na tyto dva obory bude
zaměřena naše pozornost v zimním
semestru akademického roku 2011/2012.

Doporučená literatura:
Briggs D., Walters S.M., 2001. Proměnlivost a evoluce rostlin. Z originálu vydaného Cambridge
University Press (1984, 1997) překlad Havránek P., Rybka V., Konvička O., Univerzita Palackého,
Olomouc, 2001.
Domin K., 1942. Užitkové rostliny.
Dotlačil L., Stehno Z., Fáberová I., Holubec V. (eds.) Rámcová metodika Národního programu
konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agro-biodiverzity. Genetické zdroje č. 90,
Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha 2004. (available on the www.vurv.cz )
Dvořák, J. & Smutný, V. 2003. Herbologie – Integrovaná ochrana proti polním plevelům. Mendelova
zemědělská a lesnická univerzita v Brně.
Global Strategy for Plant Conservation – Secretarial of the Comnvention on Biological Diversity.
International Agenda for Botanical gardens in Conservation, published by Botanical Gardens
Conservation International, 2000.
Jehlík, V. (ed.) 1998: Cizí expanzivní plevele České republiky. Academia, Praha.
Kazda J., Mikulka J., Prokinová E., 2010. Encyklopedie ochrany přírody. Profi Press, Praha.
Kott L., Moravec J.,1989. Pěstování a použití méně známých zelenin, SZN Praha.
Kubát K. a kol. 2002. Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha.
Mareček F. (koordinátor), 1994-2001. Zahradnický slovník naučný, 1. až 5. díl. Ústav zemědělských a
potravinářských informací, Praha.
Mikulka J. a kol. 1999. Plevelné rostliny polí, luk a zahrad. vydáno redakcí časopisu Farmář –
Zemědělské listy.
Petříková V. a kol., 2006. Energetické plodiny. Profi Press Praha.
Primack R.B., Kindlmann P., Jersáková J. , 2001. Biologické principy ochrany přírody. Portál, Praha.
Raven P.H., Berg L.R., Johnson G.B., 1993. Environment. Saunders College Publishing, USA.
Schwanitz F.,1969. Vývoj kulturních rostlin, SZN Praha.
Singh R.J. (Ed.), 2007. Genetic Resources, Chromosome Engineering, and Crop Improvement, Vol. 3,
Vegetable Crops. CRC Press, Taylor and Francis Group, Boca Raton, FL, USA.
Materiály CWR, PGR Forum.