Savci (Mammalia) jsou vývojově velmi pokročilá třída

Savci (Mammalia)
Jsou vývojově velmi pokročilá třída obratlovců a v současné době osidlují téměř celý svět.
Na světě existuje kolem 5500 druhů savců zařazených do 1200 rodů, 152 čeledí a až 46 řádů.
Společné znaky savců
9 mají stálou tělesnou teplotu, nejčastěji mezi 36 °C až 39 °C (jsou homoiotermní)
9 tělo pokrývá srst, složená z několika typů chlupů, které se druhotně mohou přeměnit v
bodliny, ostny, šupiny a krunýře či zcela vymizet
9 pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejichž přeměnou
vznikly i žlázy pachové a mléčné
9 naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským
mlékem
9 tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe odděleny plochým
svalem zvaným bránice, který se vydatně podílí i na dýchacích pohybech
9 krevní oběh je zcela uzavřený, cévní soustava má pouze levý oblouk aorty a dokonale
čtyřdílné srdce, červené krvinky jsou bezjaderné
9 na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec, jehož velikost je úměrná
sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět)
9 savci jsou odděleného pohlaví s občasnou pohlavní dvojtvárností (velikost, parohy,
zbarvení …)
Systém savců
Třída: Savci
Podtřída: Vejcorodí
Řád: Ptakořitní
9 starobylá skupina, znaky společné s plazy:kloaka a kolísavá tělesnou teplotu
9 znaky savců: mají srst, mléčné žlázy, 3sluch. kůstky a 7 krčních obratlů, bránici a
zcela rozdělené srdce
9 žijí jen v Austrálii, Tasmánii a Nové Guineji
9 po krátké době v děloze snáší vejce (3cm, bohaté na žloutek) v pergamenové bláně.
Zárodek se vyvíjí v břišním kožním vaku (ježura) či v hnízdě (ptakopysk) zahřívané
samicí (mláďata nemohou mléko sát aktivně kvůli „zobáku“ → samice leží na hřbetě a
mléko vytéká z mléčných políček → mláďata oblizují)
ježura australská –trubicovitě protáhlá obličejová část, dlouhý lepkavý jazyk (mravenci,
termiti), hrabavé nohy s drápy, srst s bodlinami, žije v norách, noční aktivita
ptakopysk podivný - velikost králíka, čelisti přeměněné v rohovité lišty, tmavohnědá srst –
tuhá, hustá a nesmáčivá → obojživelný život, zadní končetiny s ostruhami, pětiprsté, prsty
spojené plovací blánou, ocas jako kormidlo, nory vchod pod vodou, cedí ze dna měkkýše,
larvy a hmyz
1
Podtřída: Živorodí
Nadřád: Vačnatí (250 druhů)
9 vznik ve spodní křídě, původně na celém světě, později jen Austrálie a (J) Am.
(konkurence placentálů)
9 mláďata se rodí nedokonale vyvinutá → do břišního vaku (obě pohlaví vakové kosti);
vak – fyziologická náhrada dělohy → mládě visí na mléčném struku, dokončení
vývoje
9 většina vačnatců býložraví: klokan, koala (eukalyptus), vakomyš, vakoveverky (létací
blána mezi končetinami)
9 největší byl vakovlk (dravý)
vačice opossum – nejrozšířenější (až Kanada), všežravec, odolný, částečně stromový druh,
starší mláďata na hřbetě
ďábel medvědovitý – Tasmánský čert – potrava: zdechliny
Nadřád: Placentálové
9 rodí se po dlouhém nitroděložním vývoji
9 metabolismus zárodku je zajišťován placentou
9 nikdy není vyvinut vak, vajíčka jsou chudá na žloutek (oligolecitální)
9 vývoj ve spodní křídě (druhohory)
1. řád: hmyzožravci (Insectivora)
vývojový základ ostatních řádů
živí se především hmyzem
aktivní převážně za šera a v noci
zástupci: ježek evropský, bělozubka nejmenší, rejsek malý, rejsec vodní, krtek obecný
2. řád: letuchy (Dermoptera)
vývojově blízké hmyzožravcům
osrstěná kožní blána umožňuje klouzavý let až 100 m
živí se především listy a plody
zástupce: letucha filipínská
3. řád: letouni (Chiroptera)
jediní savci dokonale přizpůsobeni letu
mají letovou blánu
živí se hmyzem
orientují se odraženými ultrazvukovými signály, které tvoří v hrtanu a odraz zachycují
uchem (echolokace)
zimní spánek
zástupci: kaloň malajský, vrápenec malý, vampýr dlouhojazyčný, upír obecný, netopýr
velký, netopýr hvízdavý, netopýr ušatý
2
4. řád: tany (Scandentia)
hmyzožravý stromový savci
rozšíření – Asie
podobají se veverkám s protaženým čenichem
zástupce: tana obecná
5. řád: primáti (Primates)
vývoj ve svrchní křídě (druhohory)
stromový způsob života, zdokonalení oka, denní aktivita, rozvoj mozku
žijí především v tropech a subtropech celého světa, kromě Austrálie
dělíme je na opice a poloopice
9 poloopice – mají drápy na prstech, nehet pouze na palci, noční aktivita,
zástupci: lemur kata, outloň váhavý, komba ušatá
9 opice – mají nehty na všech prstech, aktivní ve dne, dělíme je na ploskonosé a úzkonosé
zástupci: kosman bělovousý, malpa kapucínská, vřešťan rezavý
pavián pláštíkový, kočkodan zelený, makak rheus, magot
bezocasý
lidoopi a lidé – zvláštní pohyb zavěšování se na větvích stromů –
brachiace, zástupci: gibbon lar, šimpanz učenlivý, gorila, orangutan
6. řád: chudozubí (Edentata)
redukce chrupu, pomalý pohyb, zmenšení mozku
zástupci: lenochod tříprstý – život v korunách stromů, kolísavá tělesná teplota, různý
počet krčních obratlů
mravenečník velký - výživa mravenci a termity
pásovec devítipásý
7. řád: luskouni (Pholidota)
příbuzní mravenečníkům
vyvinutý Jacobsonův orgán, zbytky mžurky, malý mozek
tělo pokryto šupinami pokožkového původu
živí se hlavně termity a mravenci
zástupce: luskoun dlouhoocasý
8. řád: hlodavci (Rodentia)
druhově nejpočetnější savčí řád
často se přemnožují, většinou jsou býložraví
mají trvale dorůstající hlodavé řezáky a místo špičáků mají mezeru (diastema)
zástupci: veverka obecná, svišť horský, sysel obecný, poletuška slovanská, bobr evropský,
křeček polní, hraboš polní, norník rudý, hryzec vodní, nutrie říční, ondatra pižmová,
myšice lesní, myš domácí, krysa obecná, plch lesní, tarbík egyptský, dikobraz evropský,
morče divoké, kapybara, činčila vlnatá
3
9. řád: šelmy (Carnivora)
masožravci, mohutný chrup, bystré smysly, výborné pohybové vlastnosti
nemají klíční kosti a slepé střevo
šelmy – medvědovité, lasicovité, cibetkovité, kočkovité, psovité, lachtanovité, tuleňovité
zástupci: medvěd hnědý, panda velká, lasice kolčava, lasice hranostaj, kuna skalní, tchoř
tmavý, sobol asijský, norek americký, skunk smradlavý, jezevec lesní, vydra říční, cibetka
africká, hyena skvrnitá, kočka divoká, rys ostrovid, kočka domácí, lev pustinný, tygr
džunglový, levhart skvrnitý, jaguár americký, puma americká, gepard štíhlý, liška obecná,
liška polární, šakal obecný, pes domácí, lachtan ušatý, tuleň obecný, mrož lední
10. řád: zajícovci (Lagomorpha)
býložraví savci, podobní hlodavcům
dorůstající řezáky, špičáky chybí¨
aktivní zejména v noci
součástí metabolismu je požírání a opětné trávení vlastních kašovitých výkalů (cekotrofie)
zástupci: pišťucha horská, zajíc polní, králík divoký
11. řád: damani (Hyracoidea)
žijí ve skalách Afriky a Přední Asie
býložravci připomínající sviště
trvale rostou horní řezáky
zástupce: daman kapský
12. řád: chobotnatci (Proboscidea)
největší suchozemští savci
dlouhý chobot (prodloužený nos a horní pysk)
kly jsou řezáky horní čelisti (ze slonoviny – z dentinu)
zástupci: mamut, mastodont, slon africký, slon indický
13. řád: ochechule (Sirenia)
příbuzné damanům a chobotnatcům
žijí ve vodě
zástupci: moroň indický, pustňák širokonosý
14. řád: lichokopytníci (Perissodactyla)
redukce počtu prstů na končetinách, váha na prostředním (třetím) prstu
poslední články prstů – kopyta
nemají palec
býložravci
zástupci: tapír jihoamerický, nosorožec indický, kůň převalský, osel africký, zebra stepní
4
15. řád: sudokopytníci (Artiodactyla)
sudý počet prstů, 3. a 4. prst jsou stejně velké - kryty kopytem
dělí se na nepřežvýkavce a přežvýkavce
nepřežvýkavci – prase divoké, hroch obojživelný, velbloud dvouhrbí, jednohrbí, lama
vikuňa
přežvýkavci – žaludek ze 4 částí (bachor, kniha, čepec, sléz)
v bachoru jsou symbiotičtí prvoci – trávení celulózy
zástupci: jelen evropský, daněk skvrnitý, srnec obecný, sob polární, los evropský, žirafa
mramorovaná, antilopa losí, kamzík horský, koza domácí, ovce domácí, zubr evropský,
16. řád: kytovci (Cetacea)
vodní savci, příbuznost se sudokopytníky
přední končetiny přeměněny v ploutve, zadní končetiny a pánev zakrněly
vynikající sluch (zvuk je veden kostmi)
zástupci: delfín obecný, kosatka dravá, vorvaň tuponosý, plejtvák obrovský, velryba grónská
5