ÚP Benecko koncept SEA

Transkript

EMPLA AG, spol. s r. o. Hradec Králové
Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví
Č
ČÁ
ÁS
STT A
A
P
Poossoouuzzeenníí K
Koonncceeppttuu Ú
Úzzeem
mnnííhhoo pplláánnuu B
Beenneecckkoo zz hhlleeddiisskkaa vvlliivvůů nnaa
žžiivvoottnníí pprroossttřřeeddíí ddllee zzáákkoonnaa čč.. 110000//22000011 S
Sbb..,, vv ppllaattnnéém
m zznněěnníí
KONCEPT ÚZEMNÍHO PLÁNU
BENECKO
Objednatel:
Zpracovatel:
Obec Benecko
EMPLA AG, spol. s r. o. Hradec Králové
Ing. Vladimír Plachý
číslo odborné způsobilosti 182/OPV/93 z 21. 1. 1993
Spolupracovali:
Eva Lukášková, DiS.
Bc. Naděžda Jarošová
Ing. Marcela Skříčková
Ing. Milan Závadský
Mgr. Denisa Pelikánová
Hradec Králové, září 2010
Obchodní jméno:
EMPLA AG spol. s r.o.
ul. Za Škodovkou 305
503 11 Hradec Králové
Archivní číslo: 5/2010
Administrativní sídlo:
tel.: 495 218 875, 495 211 579
tel./fax.: 495 217 499
e-mail: [email protected]
DIČ: CZ259 96 240
IČO: 259 96 240
Bank. spoj. 27-9410870237/0100
Společnost je zapsána v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové v oddílu C, vložka 19004
www.empla.cz
Koncept Územního plánu Benecko
__________________________________________________________________________
Bez písemného souhlasu společnosti EMPLA AG spol. s r. o. Hradec Králové a odpovědného zástupce
uvedeného v osvědčení o autorizaci nesmí být tento dokument, ani jeho části, reprodukovány.
EMPLA AG, spol. s r.o., Hradec Králové
2
__________________________________________________________________________
OBSAH:
Úvod...................................................................................................................................... 6
1. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí přijatým na
mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace
k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ................................. 9
2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném
vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací
dokumentace.................................................................................................................17
3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje
nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny..........................................49
4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky
územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména
s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti....................................................90
5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního
rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických,
kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných,
kladných a záporných ....................................................................................................92
6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých
variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně
jejich omezení .............................................................................................................105
7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných
nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ......................109
8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní
nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení.
Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně
plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení..........................113
9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací
dokumentace na životní prostředí................................................................................114
10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů..................................................................116
Návrh stanoviska...................................................................................................................117
Seznam příloh dokumentu:
1. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu, měřítko 1 : 5 000
2. Vnitřní sdělení Krajského úřadu Libereckého kraje
3. Řešení rozporů při projednávání návrhu Plánu péče o Krkonošský národní park a jeho
ochranné pásmo s dotčenými obcemi
3
__________________________________________________________________________
Zkratky a symboly použité v textu
ATSDR
Agency for toxic substances and disease registry (Společnost pro toxické látky a
registr nemocí USA)
AQG
Air Quality Guidelines (název směrných hodnot pro ovzduší dle WHO)
B(a)P
Benzo a pyren
BPEJ
Bonitovaná půdně-ekologická jednotka
CO
Oxid uhelnatý
ČHMÚ
Český hydrometeorologický ústav
ČOV
Čistírna odpadních vod
ČS
Čerpací stanice
ČSN
Česká státní norma
EVL
Evropsky významná lokalita
EVVO
Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
HPJ
Hlavní půdní jednotka
CHVP
Chráněný venkovní prostor
CHVPS
Chráněný venkovní prostor staveb
CHOPAV
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
IUCN
International Union for Conservation of Nature and Natural Resources – Červený
seznam ohrožených druhů
KRNAP
Krkonošský národní park
k.ú.
Katastrální území
LAeq,T
Hladina akustického tlaku v čase T
LOAEL
Nejnižší dávka při expozici zkoumané látce, při které je ještě pozorována
nepříznivá odpověď organismu na statisticky významné úrovni v porovnání
s kontrolní skupinou
MVE
Malá vodní elektrárna
MŽP ČR
Ministerstvo životního prostředí České republiky
NOx
Oxidy dusíku
NO2
Oxid dusičitý
NP
Národní park
OP
Ochranné pásmo
PAU
Polycyklické aromatické uhlovodíky
PHO
Pásmo hygienické ochrany
PM2,5
Prašný aerosol frakce PM2,5
PM10
Suspendované částice frakce PM10
PO
Ptačí oblast
PRVK Lk
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje
4
__________________________________________________________________________
PUPFL
Pozemek určený k plnění funkce lesa
SEA
Strategic enviromental assessment
SO2
Oxid siřičitý
SZÚ
Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze
TO
Třída ochrany
ÚP
Územní plán
ÚPD
Územně plánovací dokumentace
ÚP VÚC
Územní plán velkého územního celku
ÚSES
Územní systém ekologické stability
VKP
Významný krajinný prvek
VOC
Těkavé organické látky
WHO
Světová zdravotnická organizace
ZPF
Zemědělský půdní fond
ZP LK
Zdravotní politika Libereckého kraje
ZÚ
Zdravotní ústav
ŽP
Životní prostředí
5
__________________________________________________________________________
Úvod
Předmětem zpracování tohoto dokumentu je posouzení Konceptu územního plánu obce
Benecko z hlediska vlivů na životní prostředí dle platné legislativy (tzv. SEA). Tento požadavek
plyne ze závěru zjišťovacího řízení vydaného k návrhu Zadání Územního plánu Benecko dne
28. dubna 2009 Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem životního prostředí
a zemědělství.
SEA dokumentace byla zpracována dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí v platném znění a dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu v platném znění.
Údaje o zadavateli:
Zadavatel:
Obec Benecko
Sídlo:
Štěpanická Lhota 35
514 01 Benecko
Pořizovatel:
Obecní úřad Jilemnice
Oprávněné osoby:
starosta obce
Ing. Jaroslav Mejsnar
Údaje o zpracovateli Konceptu Územního plánu obce Benecko
Projektant:
SURPMO a.s.
Projektové středisko Hradec Králové
Tř. ČSA 219
tel.:495 514 729
Údaje o zpracovateli posouzení vlivů koncepce na životní prostředí
EMPLA AG spol. s r.o., Ing. Vladimír Plachý – autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001
Sb., v platném znění
ul. Za Škodovkou 305
tel.: 495 218 875
e-mail: [email protected]
Obsah a cíle koncepce
Obec Benecko včetně částí Horní a Dolní Štěpanice, Rychlov, Štěpanická Lhota a Mrklov
je součástí správního území Libereckého kraje a leží v jeho východním cípu a severně
v území správního obvodu obce s rozšířenou působností Jilemnice. V rámci Libereckého
kraje sousedí s obcemi Vítkovice v Krkonoších, Jestřabí v Krkonoších, Víchovou nad
Jizerou, městem Jilemnicí a obcí Horní Branná. Nejsilnější vazby má na sousední město
Jilemnici a v rámci sousedního Královéhradeckého kraje na Vrchlabí.
Zpracování Konceptu ÚP vychází ze Zadání ÚP Benecko, které bylo projednáno
a v upravené podobě schváleno zastupitelstvem obce usnesením č. 4 ze dne 11. 6. 2009,
které bylo jako celek v relevantních požadavcích splněno.
6
__________________________________________________________________________
Zpracování konceptu je v dopravní části v intencích schváleného Zadání, neboť respektuje trasy
silnic II. a III. třídy včetně ochranných pásem a normových kategorií - vytváří podmínky pro
šířkové úpravy a nová propojení včetně uzlů a připojení rozvojových ploch, navrhuje nové trasy
a úpravy vertikální dopravy v navázání na stávající systém (varianty), sleduje rozvoj sítě
cyklostezek, dle možností i odděleně od pěších cest, rozvíjí systém pěších významných
propojení dle možnosti prostorově oddělených od motoristické dopravy (přiklonění k vodotečím)
a sleduje i úpravu stávajících tematických tras.
Územní plán vytváří základní podmínky a územní předpoklady pro naplňování hlavních cílů
Programu rozvoje Libereckého kraje s celkovým zaměřením na stabilizaci a zlepšení
místních podmínek pro život obyvatel a zastavení odlivu lidí i ekonomických aktivit.
Z nadřazené územně plánovací dokumentace se jedná o Krajským úřadem Libereckého
kraje prověřený Územní plán velkého územního celku Krkonoše, Územní plán velkého
územního celku (ÚP VÚC) Libereckého kraje (jehož pořizování bylo ukončeno v etapě
projednávání konceptu řešení) a o Zásady územního rozvoje (ZÚR) Libereckého kraje v etapě
projednávání jejich návrhu, které dle aktuální právní úpravy nahradí ÚP VÚC. ÚP Benecko
zohledňuje hlavní zásady výše uvedených dokumentů a jeho řešení není s nimi v rozporu.
Hodnocený Koncept územního plánu Benecko řeší změny v rozšíření ploch o celkové výměře
42,93 ha ZPF (37,63 ha zabírané pro rozvoj obce a 5,3 ha zabírané pro změny v krajině) a
8,39 ha PUPFL (z toho 2,48 ha trvalý a 5.91 ha dočasný).
Přístup k vymezení zastavitelných ploch v k.ú. Benecko vychází ze zachování koncentrované
zástavby v centrální části s jejím doplněním (především plochami pro bydlení a občanské
vybavení) při snaze o zachování tradičních cenných dálkových výhledů a průhledů. V ostatních
částech k.ú. Benecko, stejně jako v k.ú. Horní Štěpanice a k.ú. Mrklov, je naopak v zásadě
doplňován rozptýlený charakter současné zástavby. V Horních Štěpanicích je třeba dále
koordinovat vymezování nových zastavitelných ploch s již popsanými zájmy ochrany kulturních
hodnot.
Plochy určené k zastavění pravomocným územním rozhodnutím (Z*) již nejsou v dokumentaci
ÚP bilancovány jako návrhové.
Zastavitelné plochy se vymezují pro zabezpečení vyváženého rozvoje obce především
doplněním funkcí bydlení, občanské vybavení, výroba a skladování s nezbytným rozvojem
dopravní a technické infrastruktury.
Zastavitelné plochy smíšené obytné (venkovské) jsou vymezeny rovnoměrně po celém území
obce, resp. v těsné návaznosti na zastavěné území či naopak v rozptylu v závislosti na
charakteru části obce. Při stanovování koncepce bylo vycházeno jak z historicky vzniklé
urbanistické struktury, tak z poměrně vysokého zájmu o výstavbu v tomto území. Vycházeje
z projednaného Zadání ÚP se vymezují plochy pro bydlení (smíšené obytné venkovské) ve
všech částech obce.
V ÚP jsou dále vymezeny zastavitelné plochy občanského vybavení (veřejná infrastruktura
a komerční zařízení malá a střední, tělovýchovná a sportovní zařízení) a ploch smíšených
výrobních vychází.
Celkovou urbanistickou koncepci dotváří dopravní a technická infrastruktura, která je rovněž
doplňována novými zastavitelnými plochami (pro ostatní komunikace a ČOV) s cílem
zabezpečení udržitelného rozvoje území.
V územním plánu jsou doplněny plochy vodní a vodohospodářské, plochy sídelní zeleně, plochy
k zalesnění a plochy zemědělské.
Rozsah vymezení zastavitelných ploch vychází z rozhodnutí zastupitelstva obce převzít všechny
plochy určené k zastavění dosud platným ÚPSÚ včetně jeho čtyř změn a doplnit koncepci
novými plochami vymezenými na pokladě předložených a posouzených záměrů na provedení
změn v území.
7
__________________________________________________________________________
Obrázek č. 1: Mapa zájmového území
Hodnocení SEA zaměřeno nejen na přímo řešené, ale i širší dotčené území, v němž může
v důsledku předloženého územního plánu dojít ke změně stavu a kvality životního prostředí
a veřejného zdraví. Vyhodnocení vychází zejména z požadavků Stanoviska krajského úřadu
Libereckého kraje.
Součástí vyhodnocení dále je:
- u jednotlivých variant posouzení kapacity lanových drah, vleků ve vztahu ke kapacitě
sjezdových tratí vzhledem k únosnosti území,
- u jednotlivých variant posouzení kvantifikace ekonomických aspektů a společenských pozitiv
u záměrů sportu a rekreace (lanových drah, vleků a sjezdových tratí) a vzájemné porovnání
s negativním vlivem na složky životního prostředí,
- určení pořadí jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí, ve kterém jsou
jednotlivé varianty přípustné a za jakých podmínek, včetně případných kompenzačních opatření,
která by mohla negativní vlivy zmírnit či úplně eliminovat,
- vyhodnocení dopadů na veřejné zdraví u záměrů produkujících nadměrný hluk (lyžařské
vleky, zasněžování),
-
vyhodnocení z hlediska krajinného rázu, ekologické stability krajiny,
- návrh opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí
a veřejného zdraví.
8
__________________________________________________________________________
1. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního
prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu
územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na
vnitrostátní úrovni
1.1. Vztah koncepce k jiným koncepcím
V oblasti životního prostředí jsou k předmětnému území vztaženy následující koncepce jejichž
strategické cíle jsou shrnuty v následujícím textu:
Celostátní úroveň:
Státní politika životního prostředí
Státní politika životního prostředí je hlavním strategickým dokumentem pro oblast životního
prostředí, ze které vycházejí i další koncepční materiály vztahující se k ochraně životního
prostředí. Mezi hlavní cíle této koncepce patří především:
dosažení dalšího zlepšení kvality životního prostředí jako celku i stavu jeho složek
a součástí,
uplatnění principů udržitelného rozvoje a k pokračující integraci hlediska životního
prostředí do sektorových politik,
zvyšování ekonomické efektivnosti a sociální přijatelnosti environmentálních programů,
projektů a činností.
Národní program snižování emisí ČR
Globálním cílem Národního programu snižování emisí ČR je snížit, s důrazem na podporu
nových environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor, zátěž
životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro
regeneraci postižených složek životního prostředí a pro snižování rizik pro lidské zdraví, která
plynou ze znečištění ovzduší, a tím přispět k naplnění strategického cíle Environmentálního pilíře
Strategie udržitelného rozvoje České republiky.
Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice
Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice mapuje vlivy probíhající
změny klimatu na jednotlivé sektory a vytyčuje strategii státu vedoucí ke zmírňování negativních
dopadů. Kromě vysvětlení fyzikálních principů změny klimatu a nastínění vývoje mezinárodních
jednání obsahuje tento program údaje o hodnotách emisí skleníkových plynů v České republice
včetně projekcí dalšího vývoje a prezentuje návrhy konkrétních opatření na snižování emisí
skleníkových plynů i adaptačních opatření.
Státní surovinová politika ČR
Státní surovinová politika je souhrn všech aktivit, kterými stát ovlivňuje vyhledávání a využívání
tuzemských zdrojů surovin a získávání surovin v zahraničí s cílem zabezpečit jimi chod své
ekonomiky. Ze Státní surovinové politiky vychází surovinové politiky jednotlivých krajů.
Předmětem politiky nerostných surovin jsou palivo-energetické, rudní, nerudní a stavební
suroviny, a to jak z prvotních, tak i z druhotných zdrojů. Tato politika se nezabývá surovinami
z obnovitelných zdrojů, jako vodou, dřevem, zemědělskými surovinami atd. Zabývá se však
všemi druhotnými surovinami jak z hlediska jejich vlivu na úspory prvotních nerostných
zdrojů, tak i z hlediska vlivu na úspory energie, která je vkládána do úpravy prvotních surovin a
jejich dalšího zpracování. Politika nerostných surovin má přímou vazbu k energetické politice
a z hlediska stanovení a řešení některých cílů je s ní úzce propojena.
9
__________________________________________________________________________
Státní energetická koncepce
Státní energetická koncepce patří k základním součástem hospodářské politiky České republiky.
Je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné
dodávky energie za přijatelné ceny a za vytváření podmínek pro její efektivní využití, které
nebudou ohrožovat životní prostředí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Tuto
zákonnou odpovědnost stát naplňuje stanovením legislativního rámce a pravidel pro chod a
rozvoj energetického hospodářství. Koncepce ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje
cíle, jichž chce stát dosáhnout, při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu
příštích 30 let, v podmínkách tržně orientované ekonomiky. Při volbě priorit, cílů a souboru
nástrojů Státní energetické koncepce byla respektována hlediska energetická, ekologická,
ekonomická a sociální.
Státní dopravní politika
Základním cílem dopravní politiky České republiky je realizace svobody trvale udržitelné mobility
osob a věcí jako nutný atribut naplnění požadavků Listiny základních práv a svobod i požadavků
svobodného obchodu a optimální podpora udržitelného rozvoje přiměřeným dotvářením
dopravního systému. K tomu vede strategie udržitelných způsobů dopravy s podporou
enviromentálně šetrných způsobů a omezováním způsobů nejméně šetrných.
Operační program Doprava
Operační program Doprava je zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti
železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí. Jedná se tedy
o infrastrukturu celostátního významu, v případě silniční infrastruktury jde o dálnice, rychlostní
komunikace a silnice I. třídy.
Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných
zdrojů
Vizí Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných
zdrojů je energetické hospodářství postavené na hospodárném a environmentálně šetrném
využívání všech zdrojů energie, s rostoucím využitím obnovitelných a druhotných zdrojů energie
a alternativních paliv v dopravě.
Strategie udržitelného rozvoje ČR
Strategie udržitelného rozvoje České republiky definuje hlavní (strategické) cíle, dále dílčí cíle a
nástroje, které jsou formulovány tak, aby co nejvíce omezovaly nerovnováhu ve vzájemných
vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilířem udržitelnosti. Směrují
k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření
předpokladu pro kvalitní život generací budoucích.
Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR
Vláda ČR schválila Strategii ochrany biologické rozmanitosti ČR v roce 2005. Tato strategie
vychází z úmluvy podepsané v roce 1992 v Rio de Janeiru a představuje první materiál svého
druhu, který přináší komplexní ochranu biodiverzity v ČR. Hlavními cíli této strategie jsou ochrana
biologické rozmanitosti, která je chápána jako rozmanitost všech živých organismů a systémů,
jichž jsou organismy součástí, dále udržitelné využívání jejích složek a také spravedlivé a
rovnocenné rozdělování přínosů plynoucích z genetických zdrojů. Úmluva je celosvětově
hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti na všech třech úrovních
(tzn. genové, druhové a ekosystémové).
10
__________________________________________________________________________
Státní program ochrany přírody a krajiny ČR
Smyslem Státního programu ochrany přírody a krajiny je přijmout a uskutečňovat takový systém
pravidel a opatření, která ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu přispějí
k zásadnímu zlepšení stavu přírody a krajiny. Tato pravidla a opatření je pak nezbytné uplatňovat
mimo jiné při tvorbě a realizaci vládních odvětvových programů a koncepcí např. v územním
plánování, dopravní, surovinové, energetické a zemědělské politice.
Program stanovuje cíle pro sektor regionální politiky, územního plánování a urbanismus.
K formulaci programů regionálního rozvoje krajů a velkých územních celků je vhodné zajišťovat
postupné vytváření a novelizaci územních plánů vymezujících podmínky ochrany přírody a trvale
udržitelného hospodaření v krajině. Jako jedno z východisek státní regionální politiky a rozvoje
urbanizace je nutné rozpracovat systém kategorizace krajiny, dále je třeba zavádět územní
systémy ekologické stability krajiny všech úrovní včetně metodického a legislativního vymezení
Evropské ekologické sítě na našem území. Stavby třeba přednostně orientovat do zastavěných
území a území určených k zastavění v rámci rozvoje obcí. Výstavbu mimo tato území omezit na
případy vylučující alternativní řešení a na důležité stavby ve veřejném zájmu.
Strategie hospodářského růstu ČR
Tato koncepce je strategií priorit hospodářského růstu ČR a zajištění konkurenceschopnosti
České republiky v mezinárodním měřítku. Zabývá se vybranými oblastmi, které jsou stanoveny
jako prioritní pro zajištění požadovaného hospodářského růstu ČR, formuluje vizi růstu, obecné
principy, cíle a úkoly a dále nástroje k jejich splnění. Strategie se zaměřuje především na
ekonomickou oblast, plně však respektuje i zbývající dva hlavní pilíře udržitelného rozvoje
(sociální a environmentální dimenze).
Strategie regionálního rozvoje ČR
Strategie regionálního rozvoje České republiky tvoří základní dokument politiky regionálního
rozvoje pro období 2007-2013. Jejím cílem je implikace nových nařízení EU v oblasti politiky
hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české regionální politiky a také
formulace témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a zahrnutí regionální
dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné.
Cílem strategie je formulování témat a aspektů významných pro podporu regionálního rozvoje a
zahrnutí regionální dimenze do těchto politik tam, kde je to účelné a potřebné. Strategie
regionálního rozvoje tak představuje strategickou orientaci pro budoucí programy regionálního
rozvoje na centrální i regionální úrovni.
Národní rozvojový plán ČR
Národní rozvojový plán ČR definuje strategii rozvoje České republiky pro období let 2007-2013.
Vychází z textů nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti, jeho strategie se opírá
o klíčové evropské Strategické obecné zásady Společenství i domácí Strategie udržitelného
rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007-2013 a
další platné resortní a regionální strategie a strategické dokumenty. Zajišťuje návaznost
Strategických obecných zásad Společenství a národních strategických dokumentů. Dále také
popisuje nastavení systému koordinace politiky hospodářské a sociální soudržnosti.
Plán hlavních povodí ČR
Plán hlavních povodí České republiky představuje hlavní rámec jednotné politiky v oblasti vod
pro Českou republiku překračující opatření resortních politik ústředních vodoprávních úřadů při
sdílení kompetencí a určuje možnosti území v oblasti vod pro koordinaci s ostatními záměry
v rámci Politiky územního rozvoje.
Zpracování Plánu hlavních povodí České republiky stanoví rámcové cíle, hlavní principy
a zásady státní politiky v oblasti vod pro území České republiky, případně pro jednotlivá hlavní
povodí pro dlouhodobé zajištění veřejných zájmů.
11
__________________________________________________________________________
Cíle pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby jako předpokladu dalšího sociálního
i ekonomického rozvoje na úrovni lokální, regionální i státní musí být harmonizovány s ohledem
na zajištění udržitelnosti vodních zdrojů. Plán hlavních povodí České republiky stanovuje
možnosti rozvoje vodních zdrojů, limity využití vody a priority pro jednotlivé složky hospodářství.
Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR a Program rozvoje venkova ČR
Vychází z návrhu Nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského
fondu pro rozvoj venkova, které stanoví povinnost pro jednotlivé členské země EU. Na základě
strategických směrů EU by měl každý členský stát připravit svůj národní strategický plán rozvoje
venkova, který by tvořil referenční rámec pro přípravu programů pro rozvoj venkova.
Ochrana přírodních zdrojů a ochrana životního prostředí ve venkovských oblastech je prioritou,
která prostřednictvím přiměřeného obhospodařování krajiny přispívá k již schváleným národním
i EU strategiím a legislativě pro životní prostředí (NATURA 2000, Rámcová směrnice o vodě,
Kjótský protokol), zvláště v souvislosti se změnami biodiverzity, vod a klimatu. Specifikem
České republiky, které vyplývá z polohy tohoto státu na rozvodí tří moří a plné závislosti zdrojů
vody na objemu srážek, je v této oblasti také ochrana a čistota vody a vodních zdrojů.
Operační program ŽP
Operační program Životní prostředí navazuje na operační programy z let 2004 - 2006 a je
členěn do sedmi prioritních os: zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika
povodní, zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí, udržitelné využívání zdrojů energie,
zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží, omezování
průmyslového znečištění a environmentálních rizik, zlepšování stavu přírody a krajiny, rozvoj
infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu.
Značný potenciál se nabízí pro města, obce a jejich svazky, kraje, jejich příspěvkové organizace
a firmy, ve kterých mají majoritní podíl. Poměrně velký prostor mají i podnikatelé a neziskové
organizace.
Politika územního rozvoje
Politika územního rozvoje určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování
v republikových, mezinárodních, nadregionálních a přeshraničních souvislostech, zejména
s ohledem na udržitelný rozvoj území, a rovněž určuje strategii a základní podmínky pro
naplňování těchto úkolů.
Cílem je určení strategie územního rozvoje České republiky v mezinárodních, přeshraničních a
republikových souvislostech. Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území bude
koordinovat tvorbu a aktualizaci územně plánovacích dokumentací krajů, tvorbu koncepcí
schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území
republikového významu. Politika územního rozvoje stanoví úkoly územního plánování
v mezinárodních, přeshraničních a republikových souvislostech, zejména s ohledem na
udržitelný rozvoj a určí strategii a základní podmínky pro jejich naplňování. Politika územního
rozvoje stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území
a dále vymezí zejména oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodu
soustředění aktivit mezinárodního, republikového významu nebo svým významem přesahující
význam jednoho kraje. Vymezí rovněž koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a
oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního, republikového
významu nebo svým významem přesahující význam jednoho kraje. Pro vymezené oblasti,
koridory a plochy budou stanovena kriteria a podmínky pro jejich rozvoj.
Národní lesnický program II
Strategie Společenství pro lesy ustanovila rámec aktivit pro lesní hospodářství, jehož hlavním
cílem je podpora trvale udržitelného obhospodařování lesů. Strategie zdůrazňuje důležitost
multifunkční role lesů a určuje základní zásady a principy, které jsou pro realizaci této strategie
určující.
12
__________________________________________________________________________
Národní lesnický program má poskytovat plánovací rámec pro vymezení vlivů jiných sektorů na
lesnickou politiku, zvýšit povědomí o důležitosti lesů a zajistit spoluúčast zodpovědných resortů
vlády a zájmových skupin na řešení problémů lesů a lesnictví, vytvořit předpoklady k zajištění
příslušných kapacit, které se mají zaměřovat na sporné otázky, jejichž řešení je v kompetenci
různých státních institucí.
Krajská úroveň:
ÚP VÚC Krkonoše
Pro oblast Krkonoš byla vypracována z minulosti řada různých stupňů územně plánovací
dokumentace. Z tohoto pohledu je nejdůležitější dosud platný UP VÚC Krkonoše z roku 1994.
V této územně plánovací dokumentaci jsou formována východiska řešení a stanoveny zásady
funkčního využiti území. Takto formované zásady umožňují komplexní a vyvážený územní
rozvoj.
K výraznému posunu od roku 1994 dochází především ve snižování imisí ze zdrojů tepelných
elektráren, hlavně z Polska, Německa a místních zdrojů (Poříčí u Trutnova, Chvaletice,
Opatovice nad Labem). Po roce 1994 převzala Správa KRNAP právo hospodaření v lesích
a byly změněny způsoby hospodaření v lesních porostech. Obnova holými sečemi byla
omezována a byl uplatňován podrostní způsob hospodaření s preferencí přirozených obnov
autochtonního smrku, buku a kleče. Snižování poškození imisemi se projevilo též snížením
kalamitních hmyzích škůdců, zejména kůrovce. Vysoký podíl nahodilých těžeb byl zpočátku
způsoben vichřicemi v dříve narušených porostech přepadovými větry různých směrů, částečně
i námrazami.
Cílem managementu správy KRNAP není ekonomický efekt dřeva v lesních porostech, ale
zachování biodiverzity Krkonoš.
Hospodaření v lesích je řízeno schválenými lesními hospodářskými plány na období 10 let,
vychází ze stanovištních podmínek (typologické mapování) a hospodářských souborů
s rámcovými směrnicemi hospodaření.
Převážná část lesů je zařazena v kategorii lesů zvláštního určení a v lesích ochranných. Tyto
lesy jsou často v překryvu různých funkcí a jižní část zájmového území (mimo KRNAP) zasahují
lesy hospodářské. Cílová skladba zastoupení dřevin vychází z přirozené skladby a počítá se
zvýšeným zastoupením buku, jedle a listnatých dřevin.
Zásady územního rozvoje Libereckého kraje
V současné době probíhá úprava Návrhu ZÚR LK. ZÚRLK určí hlavní směr a hlavní cíle
v Libereckém kraji na příští léta. Tato koncepce je jedním z významných koncepčních
dokumentů, určujících hlavní směry rozvoje tohoto kraje. Strategie vychází ze skutečných a
identifikovaných potřeb regionu a představuje dohodu významných regionálních aktérů o
budoucích směrech rozvoje Libereckého kraje. Postupnou realizací jednotlivých stanovených
kroků může vést k naplňování dohodnuté vize a cílů.
ÚP VÚC Libereckého kraje
Tento územní plán řeší vazby nadmístního významu, tj. takové, které rozsahem, významem
nebo důsledky zasahují nebo ovlivňují podmínky využívání území více obcí a dále vazby
mezikrajské a mezinárodní.
Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje
Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje byla schválena 7.9.2004 Radou
Libereckého kraje a 21.9.2004 Zastupitelstvem Libereckého kraje.
Základním obecným cílem Koncepce ochrany přírody Libereckého kraje je vytvoření
předpokladů a informační základny pro sladění všech činností v krajině tak (zejména vůči
územně plánovacím dokumentacím všech stupňů), aby nedocházelo ke snižování přírodních
hodnot dílčích území i kraje jako celku a byla zajištěna účinná ochrana lokalit zvýšené
13
__________________________________________________________________________
přírodovědné a krajinářské hodnoty. V rámci možností tato koncepce usiluje o nápravu
dřívějších škod a o celkovou revitalizaci krajinného prostoru Libereckého kraje.
Jedním z hlavních nezbytných kroků z oblasti ochrany přírody a krajiny nejen v Libereckém kraji
je diferenciace území podle naléhavosti ochrany. Nejvyšší prioritu mají zvláště chráněná území,
jejichž soustavu je nutné teprve dobudovat. Jedná se o schválení vymezení a ochranu evropsky
významných lokalit a ochranu dalších lokalit, které jsou významné v národním či regionálním
měřítku. Jako důležitý úkol se jeví rovněž zajištění ochrany zvláště chráněných druhů rostlin,
živočichů, nerostů, provedení revize registrovaných VKP a památných stromů. K prioritním
cílům je zařazeno také zprvu alespoň formální dotvoření ÚSES a jeho zakotvení do územně
plánovacích dokumentací, následně pak jeho postupná realizace.
Koncepce EVVO Libereckého kraje
EVVO vzniklo na základě zadání Libereckého kraje jako strategický rozvojový dokument, jehož
úkolem je navrhnout na základě analýzy stavu základní směry podpory EVVO tak, aby
v Libereckém kraji vznikl fungující systém odpovídající potřebám tohoto kraje a základ pro
spolupráci jednotlivých subjektů EVVO.
Obecným rámcem koncepce EVVO je Státní program EVVO v České republice, schválený
vládou ČR v roce 2000. Cílem tohoto programu, jehož realizace spočívá právě na krajích,
regionech, obcích a městech, je zvýšení povědomí a znalostí obyvatel o životním prostředí.
Tato koncepce byla schválena 4.3.2003 Radou Libereckého kraje a 18.3.2003 Zastupitelstvem
Libereckého kraje.
Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji
Hlavní cíle koncepčního řešení ochrany ovzduší vyplývají z výše uvedených požadavků
v emisní a imisní oblasti:
dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot krajských emisních stropů pro Liberecký
kraj,
dosáhnout cestou omezování emisí příslušných látek plnění imisních limitů v zadaných
lhůtách, které jsou překračovány,
zajistit cestou omezování emisí vyloučení rizika budoucího překračování imisních limitů,
které nejsou v současné době překračovány,
dosáhnout cestou omezování emisí oxidů dusíku a VOC cílových imisních limitů pro
ozón.
Vedlejší cíle (včetně s ovzduším souvisejících oborů ŽP):
omezit emise látek přispívajících ke změně klimatu,
přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji,
přispět ke zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva,
přispět k omezení zátěže citlivých ekosystémů,
přispět k omezování vzniku odpadů.
Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje
Závazná část Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje byla vyhlášena obecně
závaznou vyhláškou kraje, která nabyla účinnosti dne 15. dubna 2004.
Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje vychází z plánu odpadového hospodářství
České republiky. Závazná část řešení plánu odpadového hospodářství ČR, včetně jejích změn,
je závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů
a obcí v oblasti odpadového hospodářství.
14
__________________________________________________________________________
Účelem plánu odpadového hospodářství kraje je stanovit optimální způsob dosažení souladu
s požadavky právních předpisů ČR a EU v oblasti odpadového hospodářství na území
Libereckého kraje a s tím spojené ekonomické dopady.
Z hlediska budoucích požadavků na technickou vybavenost území Libereckého kraje pro
nakládání s odpady jsou „vyřešenou“ oblastí v současné době pouze zařízení pro energetické
využití směsného komunálního odpadu (TERMIZO Liberec) a skládky komunálních odpadů.
Významný je deficit zařízení především v oblasti separace materiálového využití komunálního
odpadu, nakládání s objemnými odpady a zařízení pro demontáž autovraků a elektrošrotu.
Na území kraje se nacházejí staré ekologické zátěže a devastace charakteru starých skládek
a kontaminovaných průmyslových objektů. Nejvážnější situace se týká starých zátěží
v okresech Česká Lípa a Liberec.
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje je vypracován na základě Metodického
pokynu pro zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje, které vydalo Ministerstvo
zemědělství České republiky.
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje je dokumentace, která si klade za cíl určit
další směr rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací v posuzovaném regionu. „Plán rozvoje“
je zpracován s výhledem na cca 15 let (do roku 2015).
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací byl odsouhlasen Radou kraje dne 13.7.2004 usnesením RK
č.778/04/RK a schválen usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 222/04/ZK dne
21.9.2004.
Krajská koncepce zemědělství Libereckého kraje
Hlavním cílem zpracování Krajské koncepce zemědělství Libereckého kraje (prosinec 2002) je
zajistit rozvoj a stabilizaci zemědělství a potravinářství v návaznosti na ochranu životního
prostředí, jeho tvorbu a trvalou udržitelnost rozvoje venkovského prostoru.
V koncepci jsou navrhovány alternativní formy podnikání spojené se zemědělskou výrobou
a zpracováním zemědělské produkce, aktivity v agropodnikání a cestovním ruchu i rozvoj
tradičních venkovských řemesel. V návaznosti na závazné právní předpisy EU a novelizace
legislativy ČR, zejména v oblasti ochrany přírody, veterinárních a hygienických předpisů,
stanovuje finanční náročnost opatření a navrhuje strategii rozvoje a stabilizace odvětví v rámci
kraje a jeho krajskou politiku.
Zemědělství Libereckého kraje bude pro dosažení rozvoje zemědělství a venkova využívat
atraktivity krajiny, vysoký rekreační potenciál venkovských oblastí, dostatku vodních zdrojů
a velkého zastoupení lesních porostů.
Hlavními oblastmi, které je nutno zlepšit mimo jiné i prostřednictvím Koncepce rozvoje
Libereckého kraje jsou zastaralost technického vybavení, nižší technologicko-technická
konkurenceschopnost zemědělského sektoru a zpracovatelského průmyslu, zlepšení odbytu
a zvyšování přidané hodnoty zemědělských produktů, nedostatek pracovních příležitostí na
venkově mimo agrární sektor, dopravní obslužnost a infrastruktura na venkově a věková
struktura pracovníků v zemědělství.
Plán péče o KRNAP
Jelikož se zastavěná část většiny zájmového území nachází v ochranném pásmu KRNAP a
okrajové části (Levínek, Rychlov, Zákoutí) spolu s Horními Štěpanicemi a úbočím obou
Žalských vrchů ve III. zóně KRNAP, je nezbytné uvést zásadní strategické cíle ochrany
životního prostředí:
15
__________________________________________________________________________
Celé území KRNAP
Zachování příznivého stavu, příp. zlepšení současného stavu předmětů ochrany
v KRNAP, EVL a PO Krkonoše, udržení celistvosti a spojitosti (zabránění další fragmentaci)
ekosystémů.
Zachování a podpora druhové diverzity a přírodních procesů ve všech přirozených a
vybraných druhotných ekosystémech (např. na horských loukách).
Rekonstrukce lesních ekosystémů směrem k přírodě blízkému stavu, ponechání části
lesů samořídícím procesům.
Udržování vybraných druhotných nelesních ekosystémů (především horských luk) ve
stavu optimálním z hlediska předmětu ochrany.
Zachování, příp. obnova specifického krajinného rázu horské krajiny Krkonoš.
Trvale udržitelný rozvoj krkonošských obcí a podpora/diverzifikace alternativních
(měkkých) forem využívání území, nepoškozujících přírodní prostředí.
Využití Krkonoš jako modelového území pro dlouhodobé sledování ekosystémů,
ovlivněných intenzivními rekreačními aktivitami, globální změnou klimatu a působením imisí, a
pro mezinárodní spolupráci při ochraně a managementu horských ekosystémů.
Využití přírodovědného a historického potenciálu území pro výchovné a vzdělávací
aktivity.
Zachování současné managementové kategorie IUCN, tj. kategorie V (chráněná krajina).
Ochranné pásmo (OP)
Zachování, příp. zlepšení funkce OP jako nárazníkového pásma pro aktivity, které by
mohly negativně ovlivnit předmět ochrany v KRNAP, EVL a PO Krkonoše.
Zachování, příp. zlepšení stavu ekosystémů v OP, který zajistí omezení negativních vlivů
na strukturu a funkce ekosystémů v NP.
Směrování rozvoje sídel k souladu s jejich charakterem a okolní krajinou; preference
kvality prostředí uvnitř zastavěného území před extenzivním kvantitativním růstem zastavěných
ploch do okolní přírody a krajiny.
Preference takových aktivit v cestovním ruchu, které svou povahou a plošnými nároky
vůči přírodnímu prostředí neohrožují ekologickou stabilitu území a respektují charakter
krkonošské krajiny.
Podpora obslužné a rekreační funkce OP s cílem zmírnění tlaku na intenzívní sportovní
a rekreační využití vlastního NP. Vytvoření takového prostoru pro rozvoj sportovních
a rekreačních aktivit, ve kterém nebudou v rozporu s předměty ochrany NP, EVL a PO.
Podpora řemeslných, průmyslových a zemědělských výrobních provozů a služeb,
odpovídajících svým měřítkem okolní zástavbě, lidským i přírodním podmínkám a zdrojům
v místě a regenerační schopnosti okolní přírody.
Podpora tradičního hospodaření spojeného s chovem dobytka v kombinaci s lokálním
využitím produktů a poskytováním služeb turistickému ruchu (agroturismus).
Přednostní využívání obnovitelných zdrojů (lesy, půda, voda, krajinný prostor apod.) při
rozvojových aktivitách (s rychlostí a způsoby, které nenarušují schopnost těchto zdrojů se
obnovovat a umožňují tak dlouhodobý udržitelný rozvoj těchto činností).
Obnova lesních porostů směrem k druhové a věkové skladbě odpovídající stanovištním
podmínkám a ke zvyšování stability porostů.
16
__________________________________________________________________________
Dle Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR 2008) schválené Usnesením
vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009 je území obce součástí SOB 7 Specifické oblasti
Krkonoše – Jizerské hory. Relevantní úkoly pro územní plánování stanovené pro toto území
jsou v ÚP naplněny.
ÚP vytváří základní podmínky a územní předpoklady pro naplňování hlavních cílů Programu
rozvoje Libereckého kraje s celkovým zaměřením na stabilizaci a zlepšení místních podmínek
pro život obyvatel a zastavení odlivu lidí i ekonomických aktivit.
ÚP Benecko zohledňuje hlavní zásady výše uvedených dokumentů a jeho řešení není s nimi
v rozporu. V konceptu je variantně navržena lyžařská sjezdovka s lanovkou (která by měla
propojit lyžařský areál Benecko a Herlíkovice, Bubákov), která není v souladu s návrhem Plánu
péče o Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo. Tento rozpor byl již řešen MŽP
(dne 8.3. 2010, č.j. 21674 ENV/10). V tomto rozhodnutí je uvedeno, že záměr na vybudování
lyžařského areálu na Žalém a jeho propojení s lyžařským areálem Herlíkovice nebude do
návrhu Plánu péče zapracován. Toto vyjádření je přílohou hodnocení SEA č. 3. Ani jedna
varianta lyžařského areálu není povolena zpracovatelem hodnocení SEA.
2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho
předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje
nebo územně plánovací dokumentace
Koncept územního plánu Benecko byl navržen variantně. Z hlediska umístění a rozsahu
možných vlivů na životní prostředí a na obyvatelstvo je v SEA dokumentaci hodnocen stávající
stav, tj. stav bez činnosti (nulová varianta) a aktivní varianta předkládaná v podobě Konceptu
územního plánu Benecko. Možné vlivy aktivní varianty na životní prostředí jsou popsány
v kapitole č. 3 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky
územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny
a č. 5 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního
rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických,
kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných
a záporných tohoto hodnocení SEA.
Popis nulové varianty (stávající stav životního prostředí)
2.1 Geomorfologie, reliéf
Geomorfologie, reliéf
Zájmové území náleží ke storopalezoické serii krkonošsko – jizerského krystalinika. K ordoviku
a siluru je zde řazen mocný komplex převážně pelitických hornin, epizonálně přeměněných na
fylity, které obsahují vložky kvarcitů, hornin uhličitanových a přeměněných hornin diabasových.
Faunistických dokladů o stáří hornin je málo, jsou omezeny v podstatě jen na nález graptolitů
v grafitických břidlicích – fylitech. Vrstevní sled je následující:
pokrývačské fylity,
grafické fylity (spodní silur) s vložkami lyditů,
horniny uhličitanové, krystalické vápence, dolomity (silur),
vulkanický komplex přeměněných diabasových hornin (svrchní silur).
Podloží tohoto komplexu není dnešním povrchem nikde odkryto, takže není známa celková
mocnost staropaleozoických hornin.
Studium stavby krkonošsko – jizerského krystalinika není dosud jednoznačně ukončeno. Podle
posledních výzkumů byly staropalezoické horninové komplexy a spolu s nimi i horniny starší
série za mladokaledonské orogeneze společně zvrásněny do vrás o velikosti několika set metrů,
17
__________________________________________________________________________
silně stěstnatých a z části přesmýkávaných, s osami zhruba V – Z a proměnlivou vergencí
k S nebo J.
Řešené území náleží do západosudetské oblasti (lugika) Českého masívu, nižší jednotky
krkonošsko-jizerského krystalinika. Zastoupeny jsou zde různé typy přeměněných hornin,
hlavně fylity, grafit-sericitické a chlorit-sericitické, řazené k siluru do ponikelské skupiny.
V jihovýchodní části území, v oblasti Předního a Zadního Žalého vystupují dvojslídné ruly
svrchního proterozoika, známé jako „krkonošské ortoruly". V údolích vodních toků se vyskytují
kvartérní deluviální hlinitokamenité až kamenitohlinité sedimenty (často včetně
deluviofluviálních sedimentů).
Reliéf řešeného území je členitý, svažitý, kopcovitý.
Po realizaci posuzovaného konceptu nedojde ke změně geologických, geomorfologických
poměrů zájmového území. Rozsah těchto změn však nelze v současné době objektivně určit.
Biogeografická poloha
Řešené území se nachází na rozmezí dvou bioregionů. Na jihozápadě je to 1.36
Železnobrodský bioregion a na severovýchodě je to 1.68 Krkonošský bioregion.
V rámci těchto dvou bioregionů je zde zastoupeno celkem 7 biochor, náležejících do tří
vegetačních stupňů:
4VL Vrchoviny na permu 4. v.s.
5SQ Svahy na pestrých metamorfitech 5 v.s.
5SS Svahy na kyselých metamorfitech 5 v.s.
5UQ Výrazná údolí v pestrých metamorfitech 5 v.s.
5VQ Vrchoviny na pestrých metamorfitech 5 v.s.
6ZQ Hřbety na pestrých metamorfitech 6 v.s.
6ZS Hřbety na kyselých metamorfitech 6 v.s.
Po realizaci posuzovaného konceptu nedojde ke změně biogeografických poměrů zájmového
území.
2.2 Pedologické poměry
Celková rozloha řešeného území - území obce Benecko - činí 1 652 ha, z toho rozloha ZPF činí
883 ha a rozloha PUPFL 645 ha.
Celkový zábor ZPF ploch zabíraných pro rozvoj obce na území KNPAP bude 14,81 ha (na k.ú.
Benecko 5,65 ha, k.ú. Dolní Štěpanice 4,56 ha, k.ú. Horní Štěpanice 4,32 ha a na k.ú. Mrklov
0,28 ha). V ochranného pásma KRNAP bude celkový zábor ZPF ploch zabíraných pro rozvoj
obce 22,82 ha (na k.ú. Benecko 5,98 ha, k.ú. Dolní Štěpanice 4,20 ha, k.ú. Horní Štěpanice
3,43 ha a na k.ú. Mrklov 9,21 ha). Celkový zábor ZPF ploch zabíraných pro změny v krajině
(plochy W) na území KRNAP (resp. III. zóny NP) je navržen 0,92 ha. Celkový zábor ZPF ploch
zabíraných pro změny v krajině (plochy W, OX, NL) na území ochranného pásma KRNAP bude
4,38 ha.
Základní charakteristiku půd v zájmové oblasti lze určit z bonitované půdně ekologické jednotky
(BPEJ), která je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí
a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky
hodnoceného pozemku, přičemž:
klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst
a vývoj zemědělských plodin a je vyjádřen první číslicí pětimístného číselného kódu,
hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež
jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí,
18
__________________________________________________________________________
hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu
a zúrodňovacím opatřením a je vyjádřena druhou a třetí číslicí číselného kódu,
sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihuje utváření povrchu zemědělského
pozemku a je vyjádřena čtvrtou číslicí číselného kódu, která je výsledkem jejich kombinace,
skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku
a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy je vyjádřena pátou číslicí číselného kódu, která
je výsledkem jejich kombinace.
Zařazení půd do třídy ochrany ZPF podle BPEJ
I.
9.58.00, 9.36.21
II.
9.36.04
III.
9.50.41, 9.36.24
IV.
9.36.44, 9.36.34, 9.36.51
V.
9.36.54, 9.40.78, 9.50.44, 9.40.68, 9.68.41, 9.40.67, 8.72.01, 9.68.11, 9.40.89, 9.40.99,
9.40.67, 9.71.01, 9.37.16, 9.68.41, 9.78.89, 9.37.56, 9.37.46.
Charakteristika klimatických regionů: kategorie 8 (mírně chladný a vlhký) a 9 (chladný, vlhký)
Charakteristika hlavních půdních jednotek:
36 - hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v chladné oblasti,
na všech horninách, lehké až středně těžké, slabě až středně štěrkovité; vláhové poměry jsou
příznivé, někdy se projevuje mírné převlhčení
37 - mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až
kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých
oblastí)
40 - svažité půdy (nad 12°) na všech horninách; lehké až leh čí středně těžké, s různou
štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách
50 - hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách)
s výjimkou hornin v HPJ 48, 49; zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až
kamenité, dočasně zamokřené
58 - nivní půdy glejové na nivních uloženinách; středně těžké, vláhové poměry méně příznivé,
po odvodnění příznivé
68 - glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí, včetně svahů, obvykle lemující malé
vodní toky; středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky
71 - glejové půdy při terasových částech úzkých niv; středně těžké až velmi těžké, zamokřené,
po odvodnění vhodné pro louky
72 - glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní půdy nivních poloh s hladinou podzemní vody trvale
blízko povrchu - výrazně zamokřené
78 - hluboké strže nad 3 m hloubky - nevhodné pro zemědělskou půdu.
Charakteristika sklonitosti a expozice: (sklonitost a expozici určuje 4. pozice kódu)
0
kategorie sklonitosti 0 - 1 (tj. úplná rovina až rovina), kategorie expozice 0, tj. rovina
1
kategorie sklonitosti 2 (tj. mírný svah), kategorie expozice 0, tj. rovina
2
kategorie sklonitosti 2 (tj. mírný svah), kategorie expozice 1, tj. jih
3
kategorie sklonitosti 2 (tj. mírný svah), kategorie expozice 3 sever (SZ-SV)
4
kategorie sklonitosti 3 (tj. střední svah), kategorie expozice 1, tj. jih
19
__________________________________________________________________________
5
kategorie sklonitosti 3 (tj. střední svah), kategorie expozice 3 sever (SZ-SV)
6
kategorie sklonitosti 4 (tj. výrazný svah), kategorie expozice 1, tj. rovina
7
kategorie sklonitosti 4 (tj. výrazný svah), kategorie expozice 3, tj. sever
8
kategorie sklonitosti 5 - 6 (tj. příkrý svah až sráz), kategorie expozice 1, tj. rovina
9
SV)
kategorie sklonitosti 5 – 6 (tj. příkrý svah až sráz), kategorie expozice 3, tj. severní (SZ –
Charakteristika skeletovitosti a hloubky půdy:
0
kategorie skeletovitosti 0, kategorie hloubky půdy 0 (bezskeletovitá s celkovým obsahem
skeletu do 10 %, půda hluboká (do 60 cm)
1
kategorie skeletovitosti 0 - 1, kategorie hloubky půdy 0 - 1 (bezskeletovitá až slabě
skeletovitá s celkovým obsahem skeletu do 25 %, půda středně hluboká až hluboká (od 30 cm)
4
kategorie skeletovitosti 2, kategorie hloubky půdy 0 - 1 (středně skeletovitá s celkovým
obsahem skeletu do 50 %, půda středně hluboká až hluboká (od 30 cm)
6
kategorie skeletovitosti 2, kategorie hloubky půdy 2 (středně skeletovitá s celkovým
obsahem skeletu do 50 %, půda mělká (do 30 cm)
7
kategorie skeletovitosti 0 - 1, kategorie hloubky půdy 0 - 1 (bezskelovitá, s příměsí slabě
skeletovitá, půda středně hluboká až hluboká (od 30 cm)
8
kategorie skeletovitosti 2 - 3, kategorie hloubky půdy 0 - 2 (středně skeletovitá, půda
středně hluboká až mělká (do 60 cm)
9
kategorie skeletovitosti 0 - 3, kategorie hloubky půdy 0 - 2 (bezskelovitá, s příměsí slabě
skeletovitá, středně skeletovitá, půda mělká, středně hluboká bez skeletu, hluboká)
Při veškeré činnosti dotýkající se úpravy zemského povrchu je nutno zabývat se také protierozní
ochranou území. V řešeném území je to zejména činnost zemědělská, lesní hospodářství
a veškerá činnost stavební.
Vodní erozí obecně jsou podle kultur, způsobu obhospodařování, konfigurace terénu a délky
svahů nejvíce ohroženy plochy na svazích větších než 4 %. Při shodě nepříznivých okolností to
však může být i méně. V řešeném území je velké množství svažitých ploch ohrožených vodní
erozí.
Ohrožení větrnou erozí není evidováno zejména díky členitosti terénu a rozptýlené zeleni.
Významnější změna pedologických poměrů v území se po realizaci nepředpokládá. Pokud by
nedošlo k realizaci posuzovaného Konceptu ÚP Benecko, nedošlo by ani k dalšímu záboru
půdy kategorie ZPF.
Lesní porosty (plochy lesní)
Celková rozloha pozemků určených k funkci lesa na území Benecka činí 645 ha.
Celkový součet záborů PUPFL v Konceptu územního plánu obce Benecko činí s ohledem na
výběr variant max. 8,39 ha (z toho je 2,48 ha trvalý a 5.91 ha dočasný).
Plochy lesní
Lesnatost území je průměrná a tvoří 634,97 ha, (37% z celkové plochy území). Přírodní lesní
oblast: 22 Krkonoše. Lesní vegetační stupně Vegetační stupně (Skalický) submontánní až
subalpinský.
20
__________________________________________________________________________
4 bukový
5 jedlobukový
6 smrkobukový
7 bukosmrkový
0,44%
47,66%
44,26%
7,64%
Lesy ochranné
21a - lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (skály,sutě)
28,07 ha - lesy zvláštního určení
Lesy zvláštního určení:
31c - na území národních přírodních rezervací
32e - lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou
32f - lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti
461,14 ha
20,60 ha
123,73 ha
Lesy hospodářské
10 - zahrnují pouze 1,43 ha.
Z uvedeného je zřejmé, že vyhlášením kategorií lesů ochranných a lesů zvláštního určení plní
lesy vedle dřevo produkční funkce i funkci vodoochrannou, půdoochrannou, ekostabilizační
a rekreační.
Pokud by nedošlo k realizaci posuzovaného Konceptu ÚP Benecko, nedošlo by ani k dalšímu
záboru PUPFL.
2.3 Hydrogeologické a hydrologické poměry
Hydrogeologické a hydrologické poměry
Zájmové území je součástí hydrogeologického rajonu 641 – Krystalinikum Krkonoš a Jizerských
hor, které je charakteristické, vzhledem ke svému horninovému složení, velmi omezeným
oběhem puklinových vod. Vznikají zde ojediněle v zóně podpovrchového rozpojení puklin
většinou málo hluboké a málo rozvětvené systémy podzemních vod, rychle reagující na
klimatické vlivy. Postupným odlesňováním zalesněných ploch se vydatnost zdrojů zmenšuje
a nedosahuje původních vydatností.
Nejvýznamnějším tokem, který z části tvoří hranici řešeného území je Jizerka, která pramení
v Horních Mísečkách ve výšce 1065 m n. m. a poté se vlévá zleva do Jizery u Horní Sytové.
Jizerka je zároveň vyhlášena významným vodním tokem.
V katastru Benecka pramení Benecký potok a Lhotecký potok, který je recipientem několika
menších vodotečí a vlévá se zprava do Cedronu, nejvýznamnějšího levostranného přítoku
Jizery v celém jejím povodí.
Vodní toky mají většinou přirozené koryto s břehovým porostem, jen některé úseky jsou
částečně upraveny. Zátopová území nejsou stanovena, pouze dochází místně
k rozlivům zejména v jižní části řešeného území na vodních tocích Jizerky a Cedronu. Potíže
vznikají většinou nedostatečnou údržbou vodních toků, eventuálně malými kapacitami
mostních propustků a lávek, nebo jinými příčinami (též velké rozdíly v průtocích minimálních
a maximálních), které omezují průtok v korytě potoka a v údolní nivě vodního toku.
Řeka Jizera je vedena jako významný vodní tok pod pořadovým číslem 96 od čísla
hydrologického pořadí 1 - 05 - 01 - 001 v celkové délce 166,1 km a pod pořadovým číslem
98 Jizerka s číslem hydrologického pořadí 1 - 05 - 01 -020 v délce 21,3 km.
Správcem vodních toků je Povodí Labe, s.p., Hradec Králové, funkce vodních toků -vodárenská.
Ostatní vodní toky jsou ve správě KRNAP.
V prostoru části Štěpanické Lhoty jižně Obecního úřadu je vodní plocha - koupaliště, které
slouží také jako zdroj požární vody.
21
__________________________________________________________________________
Území se nachází v povodí vodárenského toku Jizerka, v PHO III. stupně zdrojů pitné vody
Káraný. Severní část území náleží do CHOPAV Krkonoše a existuje zde poměrně hustá síť
pásem hygienické ochrany zdrojů pitné vody.
Obrázek č. 2: Vodní tok Cedron
Realizací posuzovaného konceptu se změna hydrologických poměrů v území se po realizaci ÚP
nepředpokládá. K negativním vlivům může dojít v důsledku hrubých terénních úprav a příprav
území pro stavbu nebo při havarijních stavech, naopak pozitivní je návrh ploch pro stabilizaci
odtokových poměrů v krajině akumulací vody a odváděním povrchových vod.
2.4 Územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, památné stromy
Územní systém ekologické stability je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny,
účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií – tj. podle rozmanitosti
potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, na základě jejich prostorových vazeb
a nezbytných prostorových parametrů (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridorů
a minimální nutné šířky), dle aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů určujících
současné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému.
Dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění je územní systém
ekologické stability krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak
přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální
a nadregionální systém ekologické stability. Základními skladebními prvky ÚSES jsou biocentra,
biokoridory a interakční prvky.
Cílem ÚSES je izolovat od sebe ekologicky labilní části krajiny soustavou stabilních
a stabilizujících ekosystémů.
Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem
spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují
a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.
Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje
existenci druhů nebo společenstev rostlin a živočichů.
Biokoridor je část krajiny, která spojuje biocentra a umožňuje organismům přechody mezi
biocentry.
Biocentra a biokoridory jsou rozlišeny dle jejich významu a rozsahu na lokální, regionální
a nadregionální.
22
__________________________________________________________________________
Interakční prvek je strukturní součást územního systému ekologické stability zprostředkovávající
příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Tento
krajinný segment je zpravidla ekotonového charakteru, tzn. tvořící hraniční pásmo mezi
rozdílnými druhy společenstev či ekosystémů. Typickými interakčními prvky jsou lesní okraje,
remízky, skupiny stromů, drobná prameniště, aleje, vysokokmenné sady, parky, atd.
Prvky nadregionálního významu
Územní systém nadregionálního významu zasahuje pouze od severu na k.ú. Benecko
ochranným pásmem biokoridoru nadregionálního významu K 22.
Prvky regionálního významu
Biocentrum regionálního významu (RBC)
(1220) Řečiště Jizerky
RBC 1218 Bransko - RBC 1220 Řečiště Jizerky
Biokoridor regionálního významu - (RBK)
(RK 702, RK 703 a RK 706) Jizerka
RK 706
Prvky místního významu
Lokální biocentra vložená do RBK
3. Údolí u Křižlice
4. V pasekách
Lokální biocentra další
6. U Levínku
7. Pod Jindrovou skálou
8. Nad Bátovkou
9. Prachovice
Lokální biokoridory - (LBK)
10. Levínek
11. Pod Jánským vrchem
12. Pod Terexem
13. Pod Beneckem
14. Štěpanická Lhota
15. Nad Dolními Štěpanicemi
16. Cedron v Mrklově
17. Podžalsko
S výjimkou jednoho biokoridoru, který je třeba z části založit (č. 13 – Pod Beneckem) jsou
všechny navržené prvky místního významu ÚSES funkční. Jsou navrženy na relativně
nejstabilnějších plochách. Celý systém je ještě doplněn novými interakčními prvky vzniklými
dosadbou rozptýlené zeleně, které jsou umístněny zejména na jihovýchodním obvodu Dolních
Štěpanic.
23
__________________________________________________________________________
Společenstva
Stručný popis
NRBK
B, NP,
CHOPAV,
KO
VO,
BU,
SU,
PR
Bohaté přípotoční nivy
se zbytky bučin vč.
VKP podél Jizerky
Jestřábí
v Krkonoších –
III. 13.2
Křížlice, Horní
Štěpanice
MVBC
A, NP,
VKP
VO,
MT,
BU,
PR
Javořina a bučina
s mokrými loukami
biolog. Lokalita vč.
VKP Údolí u Křížlice
Jestřábí
v Krkonoších –
III. 13.2
Křížlice, Horní
Štěpanice
MVBC
B, NP
VO,
MT,
SU
Přípotoční niva a
prudká úbočí
Přípotoční niva a
smrčina
2
Jizerka
Horní
Štěpanice,
Křížlice,
Vítkovice
III.
13.4,
IV. 6.2
3
Údolí
u Křížlice
V pasekách
4
Číselný kód
biochory
III. 13.2
Číslo prvku
Řečiště
Jizerky
Typ prvku
VO,
MT
Katastrální
území
B, NP,
VKP
Název prvku
RBC
Javořina a bučina
s mokrými loukami
biolog. Lokalita vč.
VKP Na pile, Zákoutí a
Řečiště Jizerky
Víchová nad
Jizerou, Horní
Štěpanice,
Dolní
Štěpanice
1
Charakteristika
umístění
Tabulka č. 1: Přehled prvků regionálního ÚSES v zájmovém území
6
U Levínku
Benecko
IV. 6.2
MBC
B, NP
VO,
SU,
PR,
MT
7
Pod
Jindrovou
skálou
Benecko, Horní
Štěpanice
IV. 6.2
MBC
B, OP
MT,
PR
Louky s remízky a
smrčina ve svahu
8
Nad
Bátovkou
Benecko,
Mrklov
IV. 6.2,
IV. 6.5
MBC
B, NP,
CHOPAV
VO,
PR,
SM
Lesní porosty mezi
kalamitními těžbami
pod Žalým, vč.
Prameniště Cedronu
9
Prachovice
Mrklov, Horní
Štěpanice
III. 13.4
IV. 6.2
MBC
A, OP
VO,
SP
Přípotoční niva
s pobřežními porosty
na svazích
10
Levínek
Benecko, Horní
Štěpanice
IV. 6.2
MBK,
VKP
A, NP
VO,
MT
Přípotoční louky podél
potoka z Janského
vrchu
11
Pod Janským
vrchem
Benecko,
Vítkovice
v Krkonoších
IV. 6.2
MBK
B, NP
SM
Lesní porosty na
západním svahu
Janského vrchu
MBK
B, NP,
CHOPAV
SM
Lesy a nově
zalesněné plochy po
kalamitních těžbách
pod Žalým
MBK
OP
MT
Louky a rozptýlená
zeleň – částečně
založit
12
Pod Terexem
Benecko
IV. 6.,
IV. 6.5
13
Pod
Beneckem
Benecko, Horní
Štěpanice
IV. 6.2
24
Charakteristika
umístění
Společenstva
Stručný popis
Louky a pobřežní
porosty podél
Beneckého potoka
MBK
OP
BU,
SM,
VO
Lesy na svazích
Zákoutského vrchu a
pobřežní porosty u
Cedronu
IV. 6.2
MBK
A, OP,
VKP
VO,
LO
Pobřežní porosty a
louky podél Cedronu a
jeho bezejm. přítoku
od Křížovek
IV. 6.2
MBK
B, NP
SM
Lesní BK spojující
místní ÚSES
s regionálním BK
Číselný kód
biochory
MT,
SM
Katastrální
území
B, OP,
VKP
Název prvku
MBK
Číslo prvku
Typ prvku
__________________________________________________________________________
14
Štěpanická
Lhota
Horní
Štěpanice,
Mrklov
IV. 6.2,
III. 13.4
15
Nad Dolními
Štěpanicemi
Dolní
Štěpanice,
Horní
Štěpanice,
Mrklov
III.
13.2,
III. 13.4
16
Cedron
v Mrklově
Mrklov
17
Podžalsko
Mrklov
Vysvětlivky:
Typ prvku:
Charakteristika umístění:
NR – prvek nadregionálního významu
A – výjimečná zóna
R – prvek regionálního významu
B – nadprůměrná zóna
M – prvek místního významu
OP – ochranné pásmo NP
BC – biocentrum
NP – národní park
BK – biokoridor
VKP – významný krajinný prvek
VBC – vložené biocentrum
KO – klidová oblast
Společenstva:
VO – bylinná vodní a pobřežní společenstva
MT – hydrofilní a mezofilní trávníky
BU – jedliny a bučiny
SU – sutě
PR – vegetace pramenišť a rašelinišť
SP – vegetace sutí a primitivních půd
Poznámka:
Biokoridor „Nad Dolními Štěpanicemi“ je doplněn přirozenou migrační cestou podél Cedronu, která musí používat stejné ochrany
jako prvek ÚSES.
Nerealizováním koncepce ÚP by pravděpodobně nedošlo k potenciálnímu vlivu na prvky ÚSES.
Významný krajinný prvek – dle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném
znění je VKP definován jako ekologicky a geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny
utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými
prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části
krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek,
zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů
a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy
porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.
V zájmovém území se nacházejí dva významné krajinné prvky a třináct zájmových území
ochrany přírody v OP KRNAP. Jejich seznam je uveden v následující tabulce.
25
__________________________________________________________________________
Tabulka č. 2: Významné krajinné prvky a zájmová území ochrany přírody v řešeném území
Významné krajinné prvky
označení v mapě
lokalita
katastrální území
plocha [ha]
charakteristika
A
Jeskyně ve
Štěpanické Lhotě
Horní Štěpanice
1,14
krasová jeskyně
B
Cedron
Mrklov,
HorníŠtěpanice,
Dolní Štěpanice
3,22
potoční niva
s výskytem bledule
jarní
Zájmová území ochrany přírody v ochranném pásmu KRNAP
označení v mapě
lokalita
charakteristika
B´
U Ručiček
Dolní Štěpanice
slatina s ohroženými druhy rostlin (Carex
davaliana, Triglochin palustre)
Údolí u Levínek
Vítkovice Benecko
údolí bezejmenného levostranného
přítoku Jizery s početnými populacemi
bledule jarní a prvosenky vyšší (část
lokality je registrovaná)
D
Údolí u Levínek
Vítkovice Benecko
údolí bezejmenného levostranného
přítoku Jizery s početnými populacemi
bledule jarní a prvosenky vyšší (část
lokality je registrovaná)
D´
Pod Janským
vrchem
Benecko
pramenná místa bezejmenného
levostranného přítoku Jizery s početnými
populacemi bledule jarní a prvosenky
vyšší
C
E
Údolí u Křížlice
Benecko
skalnaté, vápencové údolí Jizerky
s bučinou a charakteristickou květenou;
v korytě Jizerky pod mostem se
nacházejí everzní jevy ve vápencích,
jediný takový útvar v Krkonoších
F
Na Pile
Dolní Štěpanice
bukové porosty a přilehlé louky s řadou
významných rostlinných druhů a
bezobratlých živočichů
HorníŠtěpanice,
Dolní Štěpanice
bohatá botanická lokalita na západním
svahu údolí Jizerky; javořina přechází
výše ve svahu v bučinu
s charakteristickými druhy bylinného
patra
HorníŠtěpanice
jediné naleziště mechorostů Amblyodon
dealbatus P. B. v ČR; nad touto lokalitou
se nacházejí průzkumové štoly –
zimoviště netopýrů
G
H
Dolní Štěpanice
Jizerka
I
Prachovice
Benecko
velmi bohatá lokalita nad starým
vápencovým lomem (Aquilegia vulgaris,
Epipactis helleborine, Ramischia
secunda, aj.)
J
Louky nad
Alfonskou
Horní Štěpanice
louky s významnými rostlinnými druhy,
včetně chráněných hořečků, ve vlhčích
partiích jsou hojné populace bledule jarní
26
__________________________________________________________________________
Významné krajinné prvky
označení v mapě
lokalita
plocha [ha]
charakteristika
a vstavačovitých rostlin
J´
K
L
Nad zlatou
vyhlídkou
Údolí Cedronu
Slatina u Sovince
Benecko
louky s hojným výskytem vstavačovitých
rostlin
Benecko
údolí Cedronu včetně bezejmenného
levostranného přítoku v oblasti Mrklova –
velmi významná početná populace
bledule jarní a dalších charakteristických
druhů rostlin přípotočních niv
Benecko
slatina situovaná uprostřed polí
s poslední lokalitou Salix repens ssp.
Rosmarinifolia v Krkonoších s řadou
dalších chráněných druhů rostlin
V řešeném území lze za VKP označit všechny prvky ÚSES (viz výše), vodoteče (viz kapitola 2.3
hydrologické a hydrogeologické poměry), zvláště chráněná území (viz následující kapitola 2.5)
a lesní komplexy.
Pokud by neměl být koncept realizován nebudou ani ovlivněny VKP „ze zákona“.
Památné stromy
V katastrálním území k.ú. Benecko na parcele č. 249/1 se nachází památný strom „Ambrožův
smrk“ – smrk ztepilý, obvod 362 cm, stáří 200 let. Tento památný strom nebude realizací ploch
navržených v ÚP dotčen.
2.5 Zvláště chráněná území, území přírodních parků, území historického, kulturního nebo
archeologického významu
Krkonošský národní park
Mimořádná přírodní a krajinářská hodnota Krkonoš byla potvrzena vyhlášením biosférické
rezervace UNESCO. Tato biosférická rezervace zahrnuje na české straně Krkonoš území
KRNAP včetně jeho ochranného pásma.
Zastavěná část většiny území se nalézá v ochranném pásmu KRNAP, okrajové části (Levínek,
Rychlov, Zákoutí) spolu s Horními Štěpanicemi a úbočím obou Žalských vrchů je součástí III.
zóny KRNAP, a proto musí být všechny činnosti v zájmovém území v souladu s Plánem péče
o KRNAP. Jednotlivé plochy území KRNAP jsou zařazeny do zón diferencované ochrany.
Benecko se nachází ve 3. zóně a v ochranném pásmu KRNAP.
Třetí zóna obsahuje území člověkem značně pozměněných ekosystémů a střediska
soustředěné zástavby. Cílem je v souladu s posláním národního parku udržet a přiměřeně
podporovat využíváním této zóny pro trvalé bydlení, služby, zemědělství, lesní hospodářství,
turistiku a rekreaci. Jedná se o více než třikrát tak velkou plochu než I. a II. zóna dohromady.
Pro 3. zónu platí tyto zásady:
-
novou výstavbu jednoúčelových rekreačních kapacit nepovolovat
modernizaci a rozšiřování rekreačního zařízení provádět s ohledem na minimalizaci záborů
půdního fondu
při umělém zalesňování používat především materiál autochtonních porostů
27
__________________________________________________________________________
-
zachovat luční enklávy při tradičním lučně pastevním využití, méně hodnotné lokality
s degradovanými porosty vybrané Správou KRNAP zalesnit
Ochranné pásmo
Ochranné pásmo není vlastní součástí území KRNAP, ale tvoří jakýsi ochranný pás, který má
zabezpečit území parku jako takové před rušivými vlivy. Lze rozdělit podle převládajících funkcí
do tří kategorií:
(a) rekreační a sportovní centra tvořící tzv. vnitřní ochranné pásmo (Harrachov, Špindlerův
Mlýn, Pec pod Sněžkou a Velká Úpa),
(b) území při jižní hranici parku s většími či menšími sídelními celky, s průmyslovou výrobou
a poměrně intenzívní zemědělskou činností,
(c) oblasti s oběma výše uvedenými charakteristikami (Rokytnice nad Jizerou, Vítkovice, Horní
Maršov);
Pro ochranné pásmo platí tyto zásady:
-
-
-
-
rozvíjet obslužnou a rekreační funkci tohoto pásma s cílem zmírnění tlaku na rekreační
využívání národního parku, zejména zón I a II
při rekonstrukci a výstavbě sídelních i výrobních prvků a při zemědělské činnosti respektovat
charakter a ráz krajiny, důsledně brát v úvahu vybrané lokality zařazené do systému
ekologické stability krajiny (místa se zvýšenou ochranou k zachování druhové rozmanitosti
rostlin a živočichů, cenné krajinotvorné prvky apod.)
z dlouhodobého hlediska preferovat zachování podniků s tradiční výrobou, postupně
minimalizovat průmysl s negativními dopady na přírodní prostředí
v průmyslové výrobě prosazovat urychlené zavedení moderních technologií s minimálním
dopadem na životní prostředí, zejména ve zpracování a recyklaci odpadů a odpadních vod,
produkci emisí apod.
v zemědělské činnosti prosazovat zavedení přírodě blízkých technologií se zaměřením na
přiměřený chov hospodářských zvířat, a to i na lučních enklávách turistických center;
zajišťovat pravidelnou sklizeň sena
zemědělské pozemky v kategoriích (b) a (c), kromě mimo-produkčních funkcí, cíleně
využívat k produkci kvalitních potravin
v oblastech plánovaných dopravních opatření regulovat provoz motorových vozidel do
území kategorie (a)
minimalizovat dopad negativních vlivů probíhající těžby nerostných surovin
zabránit poškození resp. minimalizovat změny na lokalitách s historickou těžbou nerostných
surovin (zvláště primární a sekundární ložiska zlata).
28
__________________________________________________________________________
Obrázek č. 3: Rozdělení KRNAP do zón
Biosférická rezervace UNESCO Krkonoše-Karkonosze
Řešené území je rovněž součástí biosférické rezervace UNESCO Krkonoše-Karkonosze,
vyhlášené v roce po obou stranách státní hranice v roce 1992.
Biosférické rezervace jsou vyhlašovány Organizací spojených národů pro vzdělání a vědu
(UNESCO) v rámci programu Člověk a biosféra (MAB - Man and the Biosphere). Základní
směrnice týkající se biosférických rezervací byly stanoveny v roce 1974. V biosférické rezervaci
(BR) se provádí ochrana genofondu, vědecký výzkum sledující využívání a zneužívání
přírodních zdrojů, výměna informací v mezinárodním měřítku a výchova odborníků i veřejnosti
pro cíle ochrany přírody. Světová síť BR je rozprostřena tak, aby zahrnovala všechny
základní biomy Země a postihovala různorodost jejich civilizačního zatížení. Každá BR
obvykle obsahuje ukázky hlavního biomu oblasti, výjimečné nebo ojedinělé části přírody,
krajinu citlivě využívanou člověkem i přírodu degradovanou lidskou činností. Jako biosférické
rezervace mohou být vyhlášena pouze území chráněná národní legislativou (zákonem).
Lokality NATURA 2000 (Evropsky významné lokality, ptačí oblasti)
Dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů byla v souladu s právem Evropských
společenství v České republice vytvořena soustava, která na území ČR vymezila evropsky
významné lokality a ptačí oblasti, které používají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako
zvláště chráněné území.
Celé území, které je konceptem ÚP Benecko řešeno, leží na území Evropsky významné lokality
CZ0524044 – Krkonoše a také Ptačí oblasti CZ0521009 – Krkonoše. Dotčení jiných součástí
soustavy Natura 2000 je vyloučeno.
Ptačí oblast Krkonoše
Rozloha lokality: 54972,67 ha
Ptačí oblast tvoří území národního parku s částmi jeho ochranné zóny. Území se nachází ve
východních Čechách, v hraniční oblasti s Polskem a rozkládá se mezi obcemi Žacléř, Janské
Lázně, Vrchlabí, Jablonec nad Jizerou a Harrachov. Významná je přítomnost čtyř vegetačních
stupňů – submontánního až alpínského. Submontánní stupeň je charakterizován původně
listnatými a smíšenými lesy, které jsou tvořené především bukem lesním, javorem klenem,
jasanem ztepilým, jeřábem ptačím, olší šedou. V minulosti však byly převážně vykáceny a
29
__________________________________________________________________________
nahrazeny smrkovými monokulturami. Horské smrčiny montánního stupně jsou značně
poškozené vlivem průmyslových imisí. V nejvyšších polohách (podél a nad horní hranicí lesa,
tj. zhruba 1300-1600 m n. m.) se nachází nejhodnotnější ekosystémy, jako jsou alpínská hranice
lesa, subarktická rašeliniště, ledovcové kary, skalní výchozy a mozaika mrazem modelovaných
reliéfů, sněhové a zemní laviny. Z ornitologického hlediska se mezi nejhodnotnější oblasti
Krkonoš řadí alpínské vrcholy, ledovcové kary a subarktická rašeliniště a mozaika lesních a
lučních biotopů v oblasti Rýchor a jejich podhůří na jihovýchodě území. Při mapování hnízdního
rozšíření ptáků v letech 1991-94 bylo na české straně Krkonoš zjištěno celkem 155 druhů ptáků,
mezi nimi 135 druhů prokazatelně nebo pravděpodobně hnízdících a dalších 9 druhů
s hnízděním možným (dle www.nature.cz).
Mezi předměty ochrany patří: Chřástal polní (Crex crex), Čáp černý (Ciconia nigra), Datel černý
(Dryocopus martius), Lejsek malý (Ficedula parva), Slavík modráček (Luscinia sevicica), Sýc
rousný (Aegolius funereus) a Tetřívek obecný (Tetrao tetrix).
Evropsky významná lokalita Krkonoše
Rozloha lokality: 54 979,60 ha
Přírodní komplex Krkonoše představuje nejvyšší část středoevropských hercynských pohoří.
Tvoří horský hraniční val mezi Českou a Polskou republikou, státní hranice probíhá v délce
40 km. Zvláštní biogeografická poloha Krkonoš uprostřed středoevropské krajiny učinila z tohoto
pohoří významnou vývojovou křižovatku, kde se v průběhu čtvrtohorního zalednění opakovaně
setkávala severská a alpínská biota. To se odráží ve vysokém počtu glaciálních reliktů,
endemitů a ve výrazné rozmanitosti horských ekosystémů. Alpínské trávníky, subarktická
rašeliniště, porosty kleče, ledovcové kary, květnaté horské louky, mokřady, horské smrkové a
smíšené lesy, přípotoční olšiny a nivy reprezentují vysokou druhovou rozmanitost, která nemá
v českých pohořích obdoby. Krkonoše jsou jediným českým pohořím, jehož biota kontinuálně
pokrývá 4 výškové vegetační stupně od submontánního po alpínský vegetační stupeň.
Z Krkonoš je popsáno přes 1250 druhů cévnatých rostlin, které se vyskytují celkem
v 68 biotopech uvedených v Katalogu biotopů České republiky. Přítomná stanoviště se
vyznačují bohatým zastoupením glaciálních reliktů a krkonošských endemitů, což z EVL
Krkonoše činí lokalitu Natura 2000 významnou z hlediska celonárodního a celoevropského
(dle www.nature.cz).
Historie
Historickým jádrem oblasti byl hrad Štěpanice. První písemná zmínka z roku 1304 hovoří
o založení hradu Janem z Valdštejna. ale podle Balbína zde již v roce 1254 vládl Jindřich Jan
z Valdštejna. Tento údaj také potvrzují archeologické nálezy na hradě. V současnosti se na
místě hradu nachází zřícenina bašty a zbytků obranného systému.
Horní Štěpanice mívaly statut městečka. Ten ztratily poté, co hrad opustili v roce 1524 jeho
majitelé. Hlavním zdrojem obživy místního lidu byla práce v lese a rolnictví. Později, když byl les
vymýcen, byly na jeho místě postaveny roubené chalupy a obdělána pole. V Hamerském vrchu
vznikly železné doly, v Zákoutí i doly zlaté. Pak se zde rozšířilo tkalcovství.
Samotné Benecko se poprvé uvádí roku 1628. Zakladatelem Benecka byl patrně Beneš, proto
Benešsko - Benecko. Legenda vypráví o poustevníkovi řádu sv. Benedikta a o jelenovi, který mu
byl druhem. Odtud prý vznikl znak obce - jelení hlava s křížem mezi parohy.
Mrklov byl osídlován, podobně jako Dolní Štěpanice, podél vody. Byl vsí převážně
zemědělskou. Odedávna se v podhůří pěstoval len, předení lnu patřilo i mezi robotní povinnosti.
Za panování Marie Terezie se rozšířila domácká výroba pláten.
30
__________________________________________________________________________
Obrázek č. 4: Typická původní roubenka
Z hlediska širšího a komplexního pojetí ochrany památkových hodnot byly Horní Štěpanice
prostřednictvím nařízení vlády č. 127/1995 Sb. Ministerstva kultury ČR prohlášeny za
památkovou rezervaci s dochovanými soubory lidové architektury.
Hlavním smyslem tohoto opatření je zajistit nejen zachování jednotlivých kulturních památek,
ale i celkové půdorysné a hmotové struktury zástavby, tvořící charakter obce.
Eventuální nová výstavba se musí podřídit plně vztahu ke kulturním památkám, i okolní typické
zástavbě a charakteru prostředí a krajiny.
Podmínky pro zabezpečení ochrany a péče o památkovou hodnotu rezervace se vztahují
v potřebném rozsahu i na nemovitosti, které nejsou prohlášeny za kulturní památky, ale jsou na
území rezervace. Jedná se o památkově hodnotné stavby, ve většině případů roubené,
dokládající původní historickou zástavbu tohoto kraje, vyžadujících tzv. přísnější režim. Jedná
se zejména o stavbu Štěpanického hradu, jehož význam je zejména v rovině historické,
dokumentární a územně krajinné. K tomu přistupuje ještě hledisko využitelnosti hradu, což
u torza je možné v oblasti turistické a kulturní. Nemovité kulturní památky, které jsou
v zájmovém území zapsány na seznamu jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka č. 3: Nemovité kulturní památky v zájmovém území
Sídelní útvar
Část obce
Číslo popisné
Benecko
Benecko
Benecko
Benecko
Dolní Štěpanice
Dolní Štěpanice
Dolní Štěpanice
Dolní Štěpanice
Horní Štěpanice
Horní Štěpanice
Horní Štěpanice
Horní Štěpanice
1
Horní Štěpanice
Horní Štěpanice
3
Horní Štěpanice
Horní Štěpanice
9
Horní Štěpanice
Horní Štěpanice
17
67
?
Památka
socha - pamětní
deska spisovatele
Josefa Šíra
venkovská
usedlost
hrad Štěpanický,
zřícenina
škola, z toho jen:
pamětní deska
Jana Buchara
kostel Nejsvětější
Trojice
fara
Venkovská
usedlost
venkovská
usedlost
venkovská
Ulice,
nám./umístění
Jindrova skála
Hronová
pod podplužním
dvorem
31
__________________________________________________________________________
Sídelní útvar
Horní Štěpanice
Část obce
Horní Štěpanice
Číslo popisné
35
Památka
usedlost
venkovská
usedlost
Ulice,
nám./umístění
Na Benátkách
Lze říci, že na většině zájmového území únosná mez překročena nebyla a zůstala dosud
zachována harmonická kulturní krajina, v níž jsou v harmonickém souladu přírodní a
krajinotvorné složky do různé míry změněnými člověkem.
Celé řešené území je územím s archeologickými nálezy. Má-li se provádět stavební činnost na
takovém území, jsou stavebníci již od přípravy stavby povinni tento záměr oznámit
Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném
území záchranný archeologický výzkum (dle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní
památkové péči v platném znění).
O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být
učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo
prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení
o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací,
při nichž k nálezu došlo, a to nejpozději do druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom,
kdy se o archeologickém nálezu dověděl (dle § 23 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb.).
Za archeologické nálezy jsou považovány archeologické situace (nálezy zdiva, jímek, hrobů,
atd.) i movité artefakty keramiky, kostí, mincí, zbraní, apod.
V případě, že nebude územní plán realizován nedojde ani k negativním vlivům na předměty
ochrany lokalit Natura 2000 nebo vlivům na KRNAP. Realizace odlesnění pod zříceninou hradu
Štěpanice naopak dojde k zatraktivnění území a navrácení historické dominanty do krajiny.
2. 6 Fauna a flóra
Dle biogeografického členění náleží předmětné území do Krkonošského bioregionu (1.68).
Potencionální vegetace je tvořena květnatými, klenovými a acidofilními horskými bučinami,
přirozenými smrčinami, subalpinskými společenstvy a vrchovišti. Biota je obohacena mnoha
relativně teplomilnými prvky v ledovcových karech, arkto-alpinskými reliktními druhy i řadou
neoendemitů, např. jestřábníky a jeřábem sudetským. Na zvyšování biodiverzity se podílejí tzv.
anemoorografické systémy. Netypickými částmi jsou nižší okrajové horské skupiny a okraje
pohoří, zpravidla pouze s květnatými bučinami, nanejvýše s ostrovy acidofilních bučin.
V současnosti převažující kulturní smrčiny jsou těžce poškozeny imisemi, ale alpinské trávníky,
kosodřevinné porosty, malé zbytky bučin a některé louky jsou stále velmi hodnotné.
V nižších polohách bioregionu jsou potenciálně horské smíšené lesy, zejména květnaté
a klenové bučiny (Dentario enneaphylli-Fagetum a Aceri-Fagetum), na minerálně chudých
substrátech se střídají s horskými acidofilními bučinami (Calamagrostio villosae-Fagetum), na
vápencích jsou okrajově snad i fragmenty podsvazu Cephalanthero-Fagenion. Výše se
rozkládají přirozené smrčiny svazů Piceion excelsae (Calamagrostio villosae-Piceetum,
Anastrepto-Piceetum a Sphagno-Piceetum) a Athyrio-Piceion (Athyrio alpestris-Piceetum).
Podél vodních toku jsou nivní cenózy podsvazu Alnenion glutinoso-incanae (Alnetum incanae
a Piceo-Alnetum). Nad horní hranicí lesa se nachází pásmo kosodřeviny, náležející svazům
Pinion mughi (asociace Myrtillo-Pinetum mughi) a Sphagnion medii (Chamaemoro-Pinetum
mughi). Primární bezlesí je značně rozvinuté, zejména na hřebenech a vysoko položených
plošinách nad hranicí lesa, a dále v lavinových drahách. Zde jsou přítomny zejména křoviny
svazu Salicion silesiacae a vysokobylinné nivy svazů Adenostylion a Dryopteridi-Athyrion, které
na sušších místech střídají trávníky svazů Calamagrostion arundinaceae (na živnějších půdách)
a Calamagrostion villosae (na chudších půdách). Na plošinách jsou četná vrchoviště
32
__________________________________________________________________________
s rozmanitou vegetací svazů Drepanocladion exannulati, Sphagno recurvi-Caricion canescentis,
Leuco-Scheuchzerion palustris, Sphagnion medii a Oxycocco-Empetrion hermaphroditi. Na
prudších sklonech se nacházejí místy prameniště svazu Cardamino-Montion. Sušší místa nad
hranicí lesa jsou pokryta primárními alpinskými trávníky svazu Nardion, na exponovaných
stanovištích je charakteristická vegetace svazu Juncion trifidi. Vzácná sněhová vyležiska jsou
kryta vegetací svazu Salicion herbaceae. Ve štěrbinách skal (zejména na bohatších
podkladech) je vyvinuto Saxifrago oppositifoliae-Festucectum versicoloris (svaz Agrostion
alpinae), na sutích se objevují fragmenty vegetace svazu Androsacion alpinae.
Přirozená náhradní vegetace je vyvinuta zejména na druhotně odlesněných místech pod horní
hranicí lesa. Zde se vytvořili na vlhčích místech květnaté louky svazu Poo chaixii-Deschampsion
caespitosae, na sušších se rozšířili některé asociace svazu Nardion (např. Thesio-Nardetum)
a svazů Genistion a Vaccinion (poslední dva s účastí keříčků). V nižších polohách jsou luční
společenstva svazů Calthion (např. Polygono-Cirsietum heterophylli), Cynosurion a Violion
caninae.
Flóra Krkonoš je charakterizována především výjimečným postavením pohoří v rámci střední
Evropy. Je pro ni typické zastoupení exklávních prvků. Druhotná skladba obsahuje řadu
horských taxonů. Mezi nimi jsou druhy alpidského elementu, např. kleč horská (Pinus mugo),
bika lesní (Luzula silvatica) a hořepník tolitový (Pneumonanthe asclepiadea). Několik horských
druhů má charakter hercynsko-karpatský, jsou to např. vrba slezská (Salix silesiaca), devětsil
Kablíkové (Petasites kablikianus) a koniklec bílý (Pulsatilla scherfelii). Endemiti Hercynie jsou
vzácní, k nim náleží oměj šalamounek (Aconitum callibotryon). Zejména ve vegetaci nad horní
hranicí lesa najdeme značné množství druhů (sub)arkticko-alpidských, zastoupených lepnicí
alpskou (Bartsia alpina), ostřicí tmavou (Carex atrata), vranečkem brvitým (Selaginella
selaginoides), ostružníkem moruškou (Rubus chamaemorus), suchopýrkem trsnatým
(Baeothyron caespitosum), ostřicí chudou (Carex paupercula) a všivcem krkonošským
(Pedicularis sudetica). Významnou složkou flóry jsou krkonošské endemity, které představuje
jeřáb krkonošský (Sorbus sudetica), zvonek český (Campanula bohemica) a četné mikrospecie
z rodu jeřábník (Hieracium). Teplomilné druhy jsou velmi vzácné, vázané na extrémní stanoviště
v karech, k nim náleží tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) a rozchodníkovec žlutokvětý
(Hylotelephium maximum).
V Krkonoších se vyskytuje typická horská fauna hercynského pohoří, včetně unikátní fauny
stupně klečového a rozsáhlých vrchovišť (pěvuška podhorní, kulík hnědý). Jako v jediném
bioregionu v České republice se zde vyskytuje slavík modráček tundrový. Velká část území je
v současnosti postižena plošným rozpadem lesů v důsledku imisí a některé druhy přežívají jen
na zachovalých torzech. Tekoucí vody patří do pstruhového pásma.
Mezi významné druhy patří především savci ježek západní (Erinaceus europaeus), rejsek
horský (Sorex alpinus), myšice termopásá (Apodemus agrarius), netopýr pobřežní (Myotis
dasycneme - mimo období rozmnožování), netopýr severní (Eptesicus nilssoni), ptáci tetřívek
obecný (Tetrao tetrix), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), kulík hnědý (Charadrius morinellus), sýc
rousný (Aegolius funereus), linduška horská (Anthus spinoletta), pěvuška podhorní (Prunella
collaris), slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica), lejsek malý (Ficedula parva),
ořešník kropenatý (Nusifraga caryocatactes), čečetka zimní (Carduelis flammea), hýl rudý
(Carpodacus erythinus), obojživelníci čolek horský (Triturus alpestris), plazi ještěrka živorodá
(Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus), měkkýši slimáčník horský (Semilimax kotulae),
vrásenka pomezní (Discus ruderatus), vřetenovka (Cochlodina dubiosa cordontica), hmyz
píďalky rodu huňatec – Psodos alpinatus, Torula quadrifaria, okáči rodu Erebia, šídlo rašelinné
(Aeschna subarctica).
Území řešené v konceptu ÚP Benecka se vyznačuje velkým zastoupením přírodních biotopů,
které na řadě míst hostí i zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Řada návrhových ploch je
umístěna do lučních stanovišť v okolí stávající zástavby. Biologická hodnota porostů na
jednotlivých plochách je velmi variabilní. Jsou zde zastoupeny jak druhově chudé porosty
vzniklé zatravněním bývalých polí, tak vegetace květnatých luk s výskytem širokého spektra
33
__________________________________________________________________________
druhů typických pro pravidelně sečené podhorské louky. Nejčastěji se zde vyskytují druhy jako
Festuca rubra, Arrhenatherum elatius, Trisetum flavescens, Agrostis capillaris, Anthoxanthum
odoratum, Deschampsia cespitosa, Leontodon hispidus, Ranunculus acris, Geranium
sylvaticum, Cardaminopsis halleri, Potentilla erecta, P. aurea, Alchemilla sp., Veronica
chamaedrys, Silene vulgaris, Silene dioica, Bistorta major, Phyteuma spicatum, Heracleum
sphondylium, Rumex acetosa, Campanula patula, C. rotundifolia, Nardus stricta, Crepis mollis,
Knautia arvensis. Na vlhčích místech a lučních prameništích se vyskytuje Scirpus sylvaticus,
Cirsium heterophyllum, Carex nigra, C. echinata, C. cinerea, Agrostis canina, Juncus articulatus,
Cardamine amara, Filipendula ulmaria.
Právě na květnatých loukách dlouhodobě udržovaných tradičním způsobem se vyskytují
i některé zvláště chráněné druhy rostlin, jako jsou pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea),
vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chloranta). Na vlhčích
místech se v území rozptýleně vyskytuje i prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a také
prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), který rovněž osidluje i ekotony na okrajích lesních
porostů včetně lemů některých cest. Okraje lesů a zarůstající louky také na několika místech
hostí populace lilie zlatohlavé (Lilium martagon). Méně často je ve vlhkých loukách přítomen
také upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Kromě těchto ohrožených druhů byl na loukách
v horních partiích Benecka (lokalita Na Sychrově) zaznamenán i výskyt silně ohrožených druhů
rostlin vázaných na smilkové trávníky a živinami chudší horské louky. Jednalo se o zvonek
český (Campanula bohemica) a všivec lesní (Pedicularis sylvatica). V území se také vyskytuje
řada druhů uvedených v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR, např.: kýchavice bílá
(Lobelova Veratrum album subsp. lobelianum), jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum),
prasetník jednoúborný (Hypochaeris uniflora), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp.
hieracioides).
Naprostá většina hodnotnějších lučních porostů je chráněna soustavou Natura 2000 v rámci
Evropsky významné lokality Krkonoše. Popis porostů na dotčených plochách včetně uvedení
výskytu zvláště chráněných druhů rostlin je uveden v samostatném hodnocení vlivů ÚP na
soustavu Natura 2000.
V rámci konceptu ÚP je také navrženo několik nových vodních nádrží, které jsou ve většině
případů situovány do údolí drobných vodotečí. Biologický význam těchto míst spočívá
v přítomnosti vodních toků s přírodě blízkým charakterem koryta, na které je vázán výskyt řady
vodních bezobratlých. Koryta potoků také doprovázejí druhově pestré porosty vzrostlých
listnatých dřevin, na které je vázáno bohaté bylinné patro, v němž se pravidelně vyskytují velmi
početné populace ohrožené bledule jarní (Leucojum verum). Díky zastoupení listnatých dřevin a
přítomnosti bylinného patra tyto fragmenty potočních luhů ostře kontrastují s porosty kulturních
smrčin, které zpravidla tvoří navazující lesní porosty a jsou druhově výrazně chudší.
Společenstvo živočichů zájmového území odpovídá svým druhovým složením zdejší horské a
podhorské krajině. Kromě běžných druhů savců a ptáků se na řadě míst v lučních porostech
vyskytuje silně ohrožený chřástal polní (Crex crex). Početněji bývá zaznamenáván v oblasti
kolem Mrklova, na západ od Benecka a také v okolí Horních Štěpanic. Plazi jsou zastoupeni
ještěrkou živorodou (Zootoca vivipara) a slepýšem křehkým (Anguis fragilis), oba druhy jsou ve
vyhlášce č. 395 Sb. zařazeny mezi silně ohrožené živočichy. Roztroušený výskyt jedinců těchto
druhů byl zaznamenán na řadě návrhových ploch v celém zájmovém území. Nejčastěji osidlují
osluněné lesní okraje, kde nacházejí vhodné úkryty. V těchto ekotonech byl na vlhčích místech
s bohatým bylinným patrem zaznamenán také výskyt obojživelníků. Jednalo se o skokana
hnědého (Rana temporaria), ojediněle byla pozorována i ropucha obecná (Bufo bufo), která
patří mezi ohrožené druhy. V území žije také kriticky ohrožená zmije obecná (Vipera berus),
která rovněž osidluje okraje lučních porostů a zejména zarůstající vlhčí louky. Ze zástupců
zvláště chráněných druhů bezobratlých byl kromě běžných čmeláků rodu Bombus zaznamenán
také roztroušený výskyt majky fialové (Meloe violaceus). Na vodní tok Jizerky je pak vázán
výskyt populace ohrožené vranky obecné (Cottus gobio).
Bez realizace konceptu nedojde k dalšímu zastavění nezpevněných ploch.
34
__________________________________________________________________________
2.7 Charakter krajiny
Krajinný ráz je definován v § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném
znění, jako zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, který
je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu, by neměl být záměrem
nikterak narušen.
Širší vztahy
Podle vyhodnocení krajinného rázu území KRNAP a jeho ochranného pásma - část Liberecký
kraj - leží řešené území na hranici dvou krajinných celků (oblastí krajinného rázu). Většina území
na západě je začleněna do krajinného celku II. - Jizerka, krajinného prostoru (podoblasti
krajinného rázu) II.-1 Údolí Jizerky. Východní okraj území náleží do krajinného celku IV. - Labe,
a to krajinných prostorů IV. - 3 Údolí horního Labe na severovýchodě a IV. -6 Podhůří
východních Krkonoš na jihovýchodě.
II. Krajinný celek Jizerka
II – 1 Krajinný prostor Údolí Jizerky
Místa krajinného rázu:
II – 1 – a
Lesní komplexy
II – 1 – b
Horní a Dolní Mísečky
II – 1 – c
Údolí Jizerky – Vítkovice, Benecko
II – 1 – d
Vítkovice, Benecko – centrum
IV. Krajinný celek Labe
IV – 3 Krajinný prostor Údolí horního Labe
Místo krajinného rázu
IV – 3 – a
Lesní komplexy včetně lučních enkláv
Krajinný celek Jizerka
Výrazně hluboké údolí řeky Jizerky a Cedronu, jasně prostorově vymezeno paralelními hřbety.
Údolí je orientováno kolmo k hlavním krkonošským hřbetům a je na ně jedinečným způsobem
pohledově vázáno. Impozantní závěr údolí tvoří dominanta Kotle a Zlatého návrší. Z jihu je údolí
uzavřeno subdominantou vrchu Homolka nad soutokem Cedronu a JIzerky a v posledním
prostorovém plánu pak hřbetem Chmelnice – Zuzánek, kterým Jizer vstupuje již do podhůří
Krkonoš. Žalský hřbet, který představuje typ horské krajiny, zasahuje téměř k jižnímu okraji
celku a výrazně prostorově uzavírá údolí z východní strany.
Severní část tvoří velké komplexy lesů, zbylá část údolí postupně přechází od drobně členité
krajinné struktury pastvin s extenzívní zástavbou až k pravidelnějšímu uspořádán sídel
venkovského charakteru. Rekreace je soustředěna v centrální části Benecka a Vítkovic.
K jedinečným znakům celku patří vzájemné spolupůsobení a prolínání všech zmíněných prvků a
složek vytvářejících celkový jednotící ráz údolí. Z tohoto důvodu je třeba vždy posuzovat
jednotlivé zásahy z hlediska celého údolí.
Identifikace území:
Přírodní charakteristiky
Modelace terénu: modelace terénu – rozsochy, paralelní uspořádání hřebenů a jejich vzájemná
blízkost, hluboká zaříznutá údolí Jizerky a Cedronu
Vodní toky: tok Jizery, Cedronu a bočních přítoků
Vegetace: rozsáhlé lesní porosty, lokalita V bažinkách – cenná část přirozeného lesního
porostu, porosty mezí a kamenných snosů, podél cest, solitéry a skupiny stromů mimo les.
Území je velmi bohaté. Z hlediska geomorfologie se v území nacházejí četné, poměrně
zachovalé útvary poukazující na typy tvorby reliéfu ve čtvrtohorách, které patří k nejcennějšímu
neživému fondu Krkonoš. Druhová skladba flóry a fauny je velmi pestrá a to dokládá i zařazení
oblasti Krkonoš mezi oblasti Natura 2000. Mimořádná přírodní a krajinářská hodnota Krkonoš
35
__________________________________________________________________________
(kde se obec Benecko nachází) byla potvrzena vyhlášením biosférické rezervace UNESCO.
Tato biosférická rezervace zahrnuje na české straně Krkonoš území KRNAP včetně jeho
ochranného pásma.
Kulturní a historické charakteristiky
Osídlení:zachován způsob a měřítko zástavby – drobná údolní lánová sídla, shlukové formy až
výrazně extenzívní forma zástavby, ojedinělým způsobem zachovány stopy dřívějšího
hospodaření – paralelně uspořádané meze v Mrklově, Štěpanické Lhotě.
Objekty: výrazné množství cenných objektů lidové architektury.
Prostorové vztahy: Osou krajinného prostoru je výrazně hluboké údolí horské řeky Jizerky.
Bohatost prostorových forem je doplněna hlubokým údolím Cedronu – přítoku Jizerky.
Dominantní postavení má vrch Homolka nad soutokem Jizerky a Cedronu. Pevný rámec vytváří
prostoru údolí vysoký Žalský hřbet s dominantním dvojvrcholem – Přední a Zadní Žalý. Blízkost
paralelních hřbetů umožňuje výrazně vnímat protilehlé svahy a linie horizontů. Na severu je
údolí prostorově uzavřeno jedinečnou krajinnou scenérií – karem a vrcholem Kotle
a navazujícím Zlatým návrším. Prostor údolí je oddělen od navazující podhorské krajiny vrchy
Homolka, Chmelnice, Skalka a je otevřen průhledem do dálky k Ještědsko – kozákovskému
hřbetu.
Krajina jedinečného typu vytvářející propojení horské a podhorské krajiny. Bohatost
prostorových forem a zastoupených krajinných prvků a složek, jejich vzájemné souhra
a harmonie, vzájemné obohacení. Pestré mozaice a množství zastoupených složek vytváří
pevný rámec vysoký horský hřbet, řád všemu dává osa údolí a jeho počátek – dominantní vrchol
Kotle.
Krajinný celek Labe
Identifikace území:
Přírodní charakteristiky:
Modelace terénu: zaříznuté údolí Labe, Labská soutěska, výrazné dominanty při vstupu do
sevřeného údolí Labe – Přední a Zadní Žalý, Herlíkovický Žalý „brána“ v severní části –
Medvědín, Zelezný vrch.
Vodní toky: tok Labe
Vegetace: komplex lesů se zbytky přírodě blízkých porostů luční enklávy
Prostorové vztahy: Hluboké zaříznuté údolí Labe prostorově vymezené linii Žalského hřbetu
a na východní straně spojnicí Přední Planina, Struhadlo, Herlíkovický Žalý, Strážná hůra.
Výrazný je Žalský kozí hřbet vytvářející s protilehlým skalnatým srázem Labskou soutěsku. Ze
severu je údolí uzavřeno vrchem Medvědín a Železným vrchem. V jižní části vytváří vstupní
bránu Přední Žalý a Herlíkovický Žalý spolu se Strážnou hůrou. Prostor údolí je uzavřený,
výhledy jsou z lučních enkláv na protilehlé svahy.
Jižní a jihovýchodní okraj řešeného území a souvislá zástavba na horním Benecku náležejí do
krajiny kulturní - pásma B, nejvyšší polohy podél východní hranice území jsou v pásmu
krajiny přírodě blízké - pásmu B a zbývající část území v krajině kulturní -pásmu A.
Pásmo A – krajina kulturní
-
pásmo velmi přísné ochrany krajinného rázu,
harmonická krajina dlouhodobě utvářena s vysokými estetickými hodnotami zahrnuje
ucelené, výrazně hodnotné urbanistické soubory a objekty s vysokou mírou autenticity,
území se zachovalou historickou strukturou členění kulturní krajiny,
území s mimořádnou dynamikou modelace terénu a zachovalou kulturní krajinou,
území s mimořádným spolupůsobením a vazbami mezi jednotlivými krajinotvornými prvky
(terén, voda, vegetace a zástavba), území pohledově a krajinářsky významná.
36
__________________________________________________________________________
Pásmo B – krajina přírodně blízká
-
lesní porosty a louky.
Pásmo B – krajina kulturní
-
harmonická krajina částečně narušená způsobem hospodaření,
území s částečně zachovalou historickou strukturou členění kulturní krajiny,
zahrnuje hodnotné urbanistické soubory s objekty tradiční zástavby.
Obrázek č. 5: Pohledy do krajiny (obrázek 1: část benecko, obrázek 2: Mrklov, obrázek 3: Dolní
Štěpanice)
37
__________________________________________________________________________
Narušení charakteru území z hlediska krajinného rázu:
-
bytové domy v Horních Štěpanicích,
-
Dolní Štěpanice – skladový areál, zahuštěná zástavba v obci,
-
intenzita automobilové dopravy zejména v zimních měsících údolím Jizerky.
Za negativní prvky v krajině technického charakteru je dále možné považovat trasy elektrovodů,
nevhodně architektonicky začleněné objekty, vertikální dopravu.
Urbanistické hodnoty jednotlivých částí obce:
Benecko
Urbanisticko - architektonická koncepce sídla je dána historickým vývojem, který vytváří
charakteristický obraz typického horského osídlení. Původní drobné hospodářské usedlosti,
převážně roubené, jsou postupně rekonstruovány a nahrazovány objekty zděnými. Atraktivní
území na hranici Krkonošského národního parku a jeho příznivá poloha se snadnou
dostupností vrcholových partií Krkonoš vyvolalo turistický a rekreační zájem, který se projevil
v intenzívní výstavbě nejen rodinných domů, ale i kapacitních objektů - horských hotelů.
V posledním období došlo k rozvoji ubytovávání formou penzionů.
Dolní Štěpanice
Charakter sídla je značně ovlivněn morfologií terénu a výraz zástavby odráží vliv blízkého
města Jilemnice. Původní objekty většinou slouží rekreaci, nová výstavba má převažující
charakter trvalého bydlení.
Horní Štěpanice
Horní Štěpanice svým charakterem a architektonickými hodnotami reprezentovanými lidovou
architekturou roubených staveb pojizerského typu, areálem kostela, fary a bývalé školy má
statut památkové rezervace.
38
__________________________________________________________________________
Mrklov
Urbanisticko-architektonický výraz sídla je charakteristický svou rozptýlenou zástavbou,
formující se s ohledem na konfiguraci terénu do dvou úrovní. Původní zástavba podél potoka
(západní část) má kompaktnější výstavbu. Zástavba je zde již atakována novodobou
výstavbou rodinných domů. Východní část obce, na náhorní plošině, si zachovává původní
charakter rozptýlené výstavby.
Urbanistická kompozice jednotlivých částí obce je tvořena stabilizovanými a navrhovanými
plochami, které jsou členěny na:
-
plochy smíšené obytné
plochy rekreace
plochy občanského vybavení
plochy výroby a skladování
plochy dopravní infrastruktury
plochy technické infrastruktury
Benecko je významným horským střediskem s krásným údolím a neopakovatelnou atmosférou.
V zimní sezoně jsou zde k dispozici běžecké, turistické i závodní tratě, jež se napojují na
Špindlerův Mlýn a Horní Mísečky.
Významným místem pro cestovní ruch je středověká zřícenina hradu z počátku 14. století, která
se nachází v katastru Dolních Štěpanic. Hrad Štěpanice stával na skalnaté ostrožně při dnešní
silnici Jilemnice - Benecko. Skládal se ze dvou částí - horního a dolního hradu. Přístupová
komunikace k němu vedla ze západu od Horních Štěpanic.
Případným nerealizováním Konceptu ÚP Benecko by nedocházelo k dalšímu zastavování volné
krajiny a k fragmentaci krajiny.
2.8 Ovzduší a klima
Klimatické poměry
Podle klimatické klasifikace náleží dotčená lokalita do chladné klimatické oblasti CH6 a CH7.
Pro oblast CH6 je charakteristické velmi krátké až krátké léto, mírně chladné, vlhké až velmi
vlhké, přechodné období je dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je
velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Pro oblast CH7 je
charakteristické velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé,
mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou
pokrývkou. Průměrná roční teplota v obci Benecko je 4,7 °C a pr ůměrné srážky 984 mm.
Tabulka č. 4: Klimatické charakteristiky oblasti CH6 a CH7 (Quitt, 1971)
Charakteristiky
Klimatická oblast CH6
Počet letních dnů
10 - 30
10 - 30
Počet dnů s průměrnou teplotou >10°C
120 - 140
120 - 140
Počet mrazových dnů
140 - 160
140 - 160
Počet ledových dnů
60 - 70
50 - 60
Průměrná teplota v lednu v °C
-4 až -5
-3 až -4
Průměrná teplota v červenci v °C
14 - 15
15 - 16
Průměrná teplota v dubnu v °C
2-4
4-6
39
__________________________________________________________________________
Charakteristiky
Průměrná teplota v říjnu v °C
5-6
6-7
Průměrný počet dnů se srážkami > 1 mm
140 - 160
120 - 130
Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm
600 - 700
500 - 600
Srážkový úhrn v zimním období v mm
400 - 500
350 - 400
Počet dnů se sněhovou přikrývkou
120 - 140
100 - 120
Počet dnů zamračených
150 - 160
150 - 160
Počet dnů jasných
40 - 50
40 - 50
Kvalita ovzduší
Základním obecným podkladem pro hodnocení současného imisního zatížení uvažovanými
škodlivinami jsou výsledky pozaďového imisního měření. Imisní situace přímo v posuzované
lokalitě není trvale sledována.
Posuzovaná lokalita patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - sdělení odboru ochrany
ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší, uveřejněném ve Věstníku MŽP, 2009, částka 3. Na
1,5 % území stavebního úřadu Jílemnice je překročen cílový imisní limit pro B(a)P.
Měřící stanice nacházející se v Libereckém kraji reprezentující imisní situaci v předmětné
lokalitě pro běžně sledované škodliviny jsou:
Pro oxid dusičitý (NO2)
V Libereckém kraji se monitoring oxidu dusičitého provádí na 7 měřících stanicích. Vzhledem
k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující měřící
stanice:
stanice č. 1281 – Horní Police (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až
stovky km) – stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice:
pozaďová, venkovská, přírodní, příměstská. Stanice je umístěna v mírně zvlněném
terénu, školní zahradě.
stanice č. 1304 – Panská Ves (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až
pozaďová, venkovská, přírodní, příměstská. Stanice je umístěna na okraji obce,
na vrcholu mírného svahu, v okolí travnatý porost, na pozemku ÚFA ČSAV.
stanice č. 1022 – Souš (ČHMÚ), oblastní měřítko (desítky až stovky km)
– stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: pozaďová,
venkovská, přírodní, regionální. Stanice je umístěna vedle domku hrázného VD Souš, ve
volné krajině, na rovině v náhorní poloze vedle vodní nádrže.
stanice č. 1018 – Frýdlant - Údolí (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky
až stovky km) – stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice:
pozaďová, venkovská, zemědělská, přírodní, příměstská. Stanice je umístěna na
mírném severním svahu ve volné přírodě od Frýdlantu (za kopcem).
stanice č. 1307 – Radimovice (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až
pozaďová, venkovská, přírodní, zemědělská, příměstská. Stanice je umístěna na okraji
obce, okraji pole za domkem ve vzdálenosti asi 50 m.
40
__________________________________________________________________________
V Královéhradeckém kraji se monitoring oxidu dusičitého provádí na 8 měřících stanicích.
Vzhledem k charakteru a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující
měřící stanice:
stanice č. 1496 Vrchlabí (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo
venkov (4 – 50 km) – určení vlivu na zdravotní stav obyvatelstva. Klasifikace stanice:
pozaďová, předměstská, obytná. Stanice je umístěna na vrcholu a travnaté ploše na
školním pozemku, v sídlišti na okraji města.
stanice č. 1110 Krkonoše – Rýchory (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko
(desítky až stovky km) – stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace
stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, regionální. Stanice je umístěná 20 m
od Rýchorské boudy.
Tabulka č. 5: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky NO2 naměřené v roce 2009 na
stanicích č. 1281, 1304, 1022, 1018, 1307, 1496 a 1110
Hodinové hodnoty
Stanice
č.
Denní hodnoty
Max.
19MV
VoL
50%Kv
Max.
Datum
Datum
VoM
98%KV
Datum
1281
95%Kv
Čtvrtletní hodnoty
Roční hodnoty
50%Kv
X1q
X2 q
X3 q
X4 q
X
S
N
98%Kv
C1
q
C2 q
C3 q
C4 q
XG
SG
dv
76,0
24,9
12,3
22,1
18,2
11,15
58
14.1.
15
15
13
15
15,9
1,64
12
25,3
12,2
8,7
8,1
12,1
10,3
5,22
59
8.1.
15
14
15
15
9,2
1,63
6
5,1
9,7
4,6
4,2
8,5
6,7
4,37
355
20,5
90
88
90
87
5,7
1,76
3
6,6
11,0
5,9
5,5
10,2
8,1
4,49
349
19,3
90
91
88
80
7,2
1,60
7
11,1
15,4
9,9
9,9
14,3
12,4
6,61
364
28,8
90
91
91
92
10,9
1,68
1
10,2
12,9
7,8
9,6
16,1
11,6
6,12
341
26,4
79
88
84
90
10,0
1,78
10
14,5
16,9
12,1
12,7
20,5
15,5
7,22
361
32,7
88
91
92
90
13,8
1,65
2
1304
50,5
38,8
0
5,2
31,4
10.1.
17.1.
0
24,3
20.2.
52,4
39,0
0
6,5
35,0
20.2.
15.1.
0
24,3
15.1.
14,7
1022
16,8
1018
56,2
24,9
1307
6.1.
42,1
22,9
1496
22.12.
73,1
48,8
0
14,2
39,7
20.2.
20.12.
0
36,2
20.12.
28,7
1110
Jednotka:
µg/m
Limity pro rok 2009:
3
hodinový limit
200,0 µg/m
3
hodinová mez tolerance18,0 µg/m
3
roční limit
roční mez tolerance
40,0 µg/m
3
2,0 µg/m
3
Pro suspendované částice frakce PM10
V Libereckém kraji se monitoring PM10 provádí na 9 měřících stanicích. Vzhledem k charakteru
a reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující měřící stanice:
stanice č. 411 - Tanvald (ZÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km)
– určení vlivu na zdravotní stav obyvatelstva. Klasifikace stanice: pozaďová, městská,
obytná. Stanice je umístěna ve dvoře provozu VaK – nad nemocnicí Tanvald v blízkosti
sídlištní výtopny.
stanice č. 628 – Jizerka (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky
km). Klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, zemědělská, přírodní, regionální.
41
__________________________________________________________________________
Stanice je umístěna v samostatné budce na travnatém terénu ve volné krajině. Jizerská
louka.
stanice č. 99 – Souš (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko (desítky až stovky km)
– stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace stanice: pozaďová,
venkovská, přírodní, regionální. Stanice je umístěna vedle domku hrázného VD Souš, ve
volné krajině, na rovině v náhorní poloze vedle vodní nádrže.
stanice č. 1018 a 1307 (charakterizace je uvedena výše)
V Královéhradeckém kraji se monitoring PM10 provádí na 9 měřících stanicích. Vzhledem
stanice č. 1496 Vrchlabí a č. 1502 Krkonoše-Rýchory, charakterizace těchto stanic je výše.
Tabulka č. 6: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky PM10 naměřené v roce 2009 na
stanicích č. 411, 628, 99, 1018, 1307, 1496 a 1110
Hodinové hodnoty
Stanice
č.
Denní hodnoty
Roční hodnoty
Max.
95%Kv
50%Kv
Max.
36MV
VoL
50%Kv
X1q
X2 q
X3 q
X4 q
X
S
N
Datum
99,9%Kv
98%Kv
Datum
Datum
VoM
98%Kv
C1
q
C2
q
C3
q
C4
q
XG
SG
dv
33,0
23,0
0
17,0
18,1
17,1
5,35
301
10.2.
4.5.
0
28,0
59
86
81
16,1
1,44
31
62,0
20,0
2
11,0
11,9
14,7
10,9
12,4
7,91
334
2.4.
19.8.
2
33,0
90
91
62
91
10,0
2,04
27
60,0
23,0
1
12,0
14,1
14,8
13,0
12,4
13,6
8,00
358
5.4.
10.9.
1
34,0
85
90
91
92
11,3
1,91
5
17,3
22,6
64
89
62
0
411
17,1
75
628
99
215
1018
121
127,0
36,0
15
15,0
26,4
19,2
12,2
20,7
19,6
16,42
365
15.1.
3.1.
15
75,0
90
91
92
92
14,8
2,16
0
126,0
38,0
15
16,0
25,7
17,0
13,6
21,1
19,4
14,53
353
15.1.
22.11.
15
61,0
89
87
87
90
15,2
2,09
1
57,0
9,7
17,3
17,0
9,0
13,3
8,54
183
5.4.
45
46
46
46
11,0
1,89
1
1307
1496
1502
Jednotka:
µg/m
denní limit
3
50,0 µg/m
3
roční limit
40,0 µg/m
3
Pro oxid siřičitý (SO2)
V Libereckém kraji se monitoring SO2 provádí na 8 měřících stanicích. Vzhledem k charakteru a
reprezentativnosti posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují následující měřící stanice:
stanice č. 1281, 1304, 1022, 1018, 1307 (charakterizace je uvedena výše)
V Královéhradeckém kraji se monitoring SO2 provádí na 8 měřících stanicích. Vzhledem
stanice, charakterizace stanice č. 1496 a 1110 je výše.
42
__________________________________________________________________________
Tabulka č. 7: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky SO2 naměřené v roce 2009 na
stanici č. 1281, 1304, 1022, 1018, 1307, 1496, 1110
Hodinové hodnoty
Stanice
č.
Denní hodnoty
Roční hodnoty
Max.
25MV
VoL
50%Kv
Max.
4MV
VoL
50%Kv
X1q
X2
q
X3
q
X4
q
X
S
N
Datum
Datum
VoM
98%Kv
Datum
Datum
95%Kv
98%Kv
C1
q
C2
q
C3
q
C4
q
XG
SG
dv
18,2
5,1
2,2
1,8
2,4
2,8
3,04
58
14.1.
13
15
16
14
1,8
2,77
6
11,4
3,7
1,8
1,7
1,7
2,3
2,04
58
14.1.
15
14
15
14
1,7
2,08
6
1281
1304
50,9
26,4
0
2,7
17,9
13,6
0
2,8
4,9
3,4
2,5
3,4
3,6
2,47
361
28.9.
21.3.
0
14,6
14.1.
7.1.
7,8
10,6
90
90
90
91
2,9
1,81
2
109,2
43,1
0
3,5
37,3
21,9
0
3,5
8,7
4,0
2,9
4,9
5,1
4,57
358
22.4.
6.1.
0
24,8
6.1.
8.1.
13,0
21,1
90
91
89
88
3,9
2,02
2
25,1
23,6
0
1,7
5,2
1,9
1,5
3,1
2,9
3,49
363
18.12.
19.12.
8,0
14,0
89
91
92
91
1,8
2,61
1
10,8
7,9
0
1,0
3,0
1,1
0,8
1,3
1,6
1,68
322
19.12.
15.1.
5,6
7,5
84
78
70
90
1,0
2,55
3
9,6
0
2,0
3,6
2,3
2,2
2,5
1,76
342
5.1.
5,8
7,9
88
92
90
2,0
1,94
19
1022
1018
1307
1496
76,7
14,9
0
1,9
12.8.
26.7.
0
9,9
11,2
1110
1.2.
72
3
Jednotka:
µg/m
denní limit
125,0 µg/m
3
roční limit
50,0 µg/m
3
Pro oxid uhelnatý (CO)
V Libereckém kraji se monitoring CO provádí pouze na měřící stanici č. 1016 v Liberci.
V Královéhradeckém kraji se monitoring CO provádí na měřící stanici č. 396 a č. 1503 v Hradci
Králové.
stanice č. 1016 Liberec (ČHMÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km) –
stanovení repr. konc. pro osídlené části území. Klasifikace stanice: pozaďová, městská,
obytná, obchodní. Stanice je umístěna v centru města uprostřed zástavby, mimo přímé
ovlivnění dopravou.
stanice č. 396 Hradec Králové – Sukovy sady (ČHMÚ), reprezentativnost: okrskové
měřítko (0,5 až 4 km) – stanovení celkové hladiny pozadí koncentrací. Klasifikace
stanice: dopravní, městská, obytná, obchodní, průmyslová. Stanice je umístěna na okraji
parku v blízkosti frekventované komunikace v Z části města.
stanice č. 1503 Hradec Králové – Brněnská (ČHMÚ), reprezentativnost: okrskové
měřítko (0,5 až 4 km) – stanovení repr. konc. pro osídlené části území. Klasifikace
stanice: dopravní, městská, obytná, obchodní, průmyslová. Stanice je umístěna v parku
na Moravském Předměstí v Hradci Králové, poblíž výpadové silnice směr Brno.
43
__________________________________________________________________________
Tabulka č. 8: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky CO naměřené v roce 2009 na
stanici č. 1016, 396 a 1503
8Hodinové hodnoty
Stanice č. Jednotka
Max.
Max.
Datum
1016
µg/m
VoM
396
µg/m
0,0
µg/m
0,0
S
N
98% Kv C1q
C2q
C3q
C4q
XG
SG
dv
750,0
710,6
0,0
412,0
575,6
1034,2
90
156,5
967,7
1326,5
12.1.
Limit pro rok 2009:
8-hodinový limit
X
15.1.
1609,8
3
X4q
1498,7
12.1.
1503
X3q
6.1.
2237,7
3
Roční hodnoty
X2q
161001
6.1.
95% Kv 50% Kv X1q
Datum
3048,2
3
Denní hodnoty
869,8
414,7
11.1.
1073,7
381,9 488,7 457,3 178,12 353
79
92
92
432,8 1,37
12
503,3 149,9 124,0 311,4 245,4 217,67 337
81
84
86
86
192,2 1,90
4
629,9 431,6 317,6 476,3 461,3 196,59 352
84
91
89
88
428,0 1,46
4
3
10 000 µg/m
Benzen
V Libereckém kraji se monitoring benzenu neprovádí. V Královéhradeckém kraji se monitoring
benzenu provádí na měřící stanici č. 1503 v Hradci Králové.
Tabulka č. 9: Průměrné měsíční a roční imisní koncentrace benzenu naměřené v roce 2009 na
stanicích č. 1016 a 1503
Hodinové hodnoty
Stanice
č.
1503
Denní hodnoty
Max.
95% Kv
50% Kv
Max.
Datum
99,9% Kv
98% Kv
Datum
21,5
6,7
0,3
10,9
17,0
8,4
21.11.
8.9.
Jednotka:
µg/m
roční limit
95% Kv
Roční hodnoty
50% Kv
X1q
X2q
X3q
X4q
X
S
N
98% Kv
C1q
C2q
C3q
C4q
XG
SG
dv
0,7
4,0
0,7
0,6
1,7
2,07
319
7,2
68
91
87
0,5
5,98
17
5,9
73
3
5,0 µg/m
3
1,000 µg/m
3
Vzhledem k reprezentativnosti, nelze údaje z těchto stanic pro posuzovanou lokalitu použít.
Stanice s reprezentativností stovky až desítky km jsou umístěny v Mikulově, Rudolticích
v Horách a v Košeticích Pelhřimov.
Tabulka č. 10: Průměrné měsíční a roční imisní koncentrace benzenu naměřené v roce 2009
na stanici č. 1562 – Košetice Pelhřimov
Látka
Měsíční koncentrace
Jednotka
1
BZN
µg/m3
roční limit
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
1,18
0,84
0,82
0,31
0,17
0,16
0,21
0,30
0,37
0,57
0,78
5,0 µg/m
3
1,000 µg/m
Roční
průměr
0,54
3
Pro posouzení úrovně znečištění ovzduší v předmětné lokalitě lze rovněž použít hodnoty
uvedené v konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji.
44
__________________________________________________________________________
Do výpočtu byly zahrnuty všechny zdroje typu REZZO 1, 2, 3 a 4 z Libereckého kraje.
Z grafické prezentace vypočtených imisních koncentrací v krajském programu snižování emisí
v Libereckém kraji byly odečteny následující hodnoty koncentrací znečišťujících látek pro rok
2010:
Tabulka č. 11: Koncentrace znečišťujících látek
3
3
3
benzen [µg/m ]
NO2 [µg/m ]
SO2 [µg/m ]
průměrné roční
okolo 6,0
< 7,0
< 4,0
max. hodinové
5 - 10
< 25
< 25
2.9. Hluková situace
Zdroje hluku v popisovaných lokalitách lze rozdělit do dvou skupin:
hluk z pozemní dopravy (na veřejných komunikacích)
stacionární zdroje hluku
Hluk ze silniční dopravy na komunikacích:
•
silnice III/28626 (Jilemnice – Benecko – Vrchlabí)
•
silnice III/28624 (III/28626 – Mrklov - III/28626)
•
jednotlivé místní komunikace (veřejné)
•
parkoviště a odstavné plochy, jež jsou součástí přilehlých komunikací (veřejných)
Hluk ze stacionárních zdrojů hluku:
•
stacionární zdroje hluku situované do areálů průmyslových a zemědělských objektů –
včetně dopravy uvnitř těchto areálů a na účelových komunikacích
•
stacionární zdroje hluku umístěné v a na objektech obchodů, restaurací, penzionů apod.
Jedná se o různé klimatizační a ventilační jednotky, nakládací rampy, vykládku nebo
nakládku zboží u nákladových ramp, ...
•
jedná se o zdroje hluku, jež jsou součástí stávajících průmyslových areálů a průmyslových
objektů; jako stacionární zdroj hluku se posuzuje i doprava po účelových (neveřejných)
komunikacích a v areálu firem
•
parkoviště a odstavné plochy, jež nejsou součástí přilehlých komunikací (veřejných), např.
u penzionů, ...
•
vertikální doprava (jednotlivé lyžařské areály) – zdrojem hluku jsou:
•
lyžařské vleky a lanovky (pohon + přejezd kotev či sedaček přes kladky na sloupech
•
sněžná děla
•
sněžné skútry, sněžné rolby
•
vlastní provoz lyžařského areálu – hluk vyvolaný vlastními návštěvníky (hlasové
projevy); reprodukovaná hudba v prostorách nástupních turniketů; ...
45
__________________________________________________________________________
2.9.1. Důsledky pro posouzení
Dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. jsou pro zájmové lokality stanoveny hygienické limity
uvedené v následující tabulce. Denní doba – 06 00 – 22 00 hod, noční doba – 22 00 – 06 00 hod.
Tabulka č. 12: Hygienický limit daný pro posuzované lokality
1)
Stacionární zdroje hluku
LAeq,T = 50 dB
Den
LAeq,T = 50 dB
LAeq,T = 40 dB
Noc
LAeq,T = 50 dB
2)
Hluk z dopravy na pozemních komunikacích
LAeq,T = 55 dB
Den
LAeq,T = 55 dB
LAeq,T = 45 dB
Noc
LAeq,T = 55 dB
2)
Hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích
LAeq,T = 60 dB
Den
LAeq,T = 60 dB
LAeq,T = 50 dB
Noc
LAeq,T = 60 dB
3)
Hluk ze stavební činnosti
4)
LAeq,s = 65 dB
Den
4)
LAeq,s = 65 dB
LAeq,s = 45 dB
Noc
LAeq,s = 55 dB
Hluk z letového provozu
LAeq,T = 60 dB
Den
LAeq,T = 60 dB
LAeq,T = 50 dB
Noc
LAeq,T = 60 dB
1)
Stacionární zdroje hluku se vyhodnocují pro 8 nejhlučnějších, na sebe navazujících hodin v denní
době (T = 8 hod) a pro 1 nejhlučnější hodinu v noční době (T = 1 hod)
2)
Doprava na pozemních komunikacích, doprava na drahách a letecký provoz se vyhodnocuje pro
celých 16 hod v denní době (T = 16 hod) a celých 8 hod v noční době (T = 8 hod)
3)
00
00
Hluk ze stavební činnosti se v denní době mezi 7 – 21 hod (T=14 hod) počítá ze vztahu:
LAeq,s = LAeq,T + 10 * log [(429 + t1]/t1]
00
00
kde
t1 je doba trvání hluku ze stavební činnosti v době mezi 7 – 21 hod
LAeq,T je hygienický limit stanovený podle §10 odst. 2, Nařízení vlády 148/2006 Sb.
00
00
Pro zbývající dobu pak platí:
od 6 – 07 hod
+10
(60 dB)
00
+10
(60 dB)
od 2100 – 22 hod
00
00
od 22 – 06 hod
+5
(55 dB)
4)
00
00
Platí pro stavební činnost probíhající v době 7 – 21 hod (T=14 hod)
Poznámka 1: imisní příspěvky ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T z jednotlivých typů zdrojů
hluku se nesčítají!
Poznámka 2: jedná-li se o veřejné parkoviště, které je součástí místní komunikace, musí být hygienický
limit stanoven jako pro hluk z dopravy. Jedná-li se o veřejné parkoviště, které je součástí účelové
komunikace, musí být hygienický limit stanoven jako pro hluk ze stacionárních zdrojů hluku (týká se např.
některých parkovišť u hotelů, obchodních center, ...).
46
__________________________________________________________________________
2.9.2. Hygienické limity
Nejvyšší přípustné hladiny hluku jsou uvedeny v nařízení vlády č. 148/2006 Sb. “O ochraně
zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací”.
Ekvivalentní hladina akustického tlaku A:
Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LpAeq,T je hlavním deskriptorem pro posuzování hluku
v pracovním i venkovním prostředí. Je definována:
L Aeq,T = 10 ⋅ log ⋅
i =1
fi
Li
n
Li
⋅ ∑ fi ⋅ 10 10
n
∑f
kde
n
1
i =1
[dB]
i
je míra časového výskytu hladin z měřeného časového úseku v i-tém hladinovém
intervalu v procentech, sekundách nebo četnosti čtení
je střední hladina v i-tém hladinovém intervalu v dB
je celkový počet hladinových intervalů
§ 11 (1) Hodnoty hluku, s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku tvořeného impulsy ve
venkovním prostoru vznikajícími při střelbě z těžkých zbraní, při explozích výbušnin s hmotností
nad 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při sonickém třesku, se vyjadřují ekvivalentní
hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe
navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro
hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách, a pro
hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T se stanoví pro celou
denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h).
§ 11 (4) Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého
provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny
akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru
a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte
další korekce –12 dB. Obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter,
jako například řeč, přičte se další korekce–5 dB.
Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq,T v chráněném venkovním
prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb (s výjimkou impulsního hluku) se stanoví
součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížející k místním podmínkám
a denní době podle tabulek.
Tabulka č. 13: Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním
prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru
Druh chráněného prostoru
Korekce dB.
1)
2)
3)
4)
-5
0
+5
+ 15
Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení
včetně lázní
0
0
+5
+ 15
Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný venkovní
prostor
0
+5
+ 10
+ 20
Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických
zařízení včetně lázní
Korekce uvedené v tabulce se nesčítají.
47
__________________________________________________________________________
Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další
–10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce –5 dB.
korekce
Vysvětlivky:
6)
Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku ,
s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelovou komunikaci, a dále s výjimkou drah,
nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu
nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů.
2)
Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací,
a drahách.
3)
Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na
těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích.
Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy.
4)
Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a dráhách, kdy
starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích
a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru
vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu
vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo
výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající
hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru a pro
krátkodobé objízdné trasy.
6)
§30 odst.1 zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění
1)
Budoucí vývoj hlukové situace bude odvislý od rozložení stacionárních i mobilních zdrojů hluku
v území.
2.10 Obyvatelstvo
V obci Benecko je evidováno 8 částí obcí (Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice, Mrklov,
Rychlov, Štěpanická Lhota, Zákoutí, Žalý). K trvalému pobytu je zde přihlášeno 1 110 obyvatel,
z toho je 498 mužů nad 15 let, 71 chlapců do 15 let, 462 žen nad 15 let, 79 dívek do 15 let. Stav
je vztažen k 18. červnu 2010, zdrojem informací je Ministerstvo vnitra ČR.
Vývoj hustoty osídlení v případě, že by nedošlo k realizaci posuzovaného konceptu nelze
objektivně určit. Nárůst obyvatel vyvolává poptávku po pracovních příležitostech. Nerealizování
řešené změny by tak pravděpodobně nedošlo k celkovému zlepšení rozvoje podnikatelských
aktivit, zhoršením životních podmínek území.
2.11 Dobývací prostory nerostů
Plochy pro dobývání nerostů se v území nevyskytují ani nenavrhují.
Uplatněním nulové nebo aktivní varianty nedojde ke změně dobývacího prostoru nerostů (nové
nejsou navrženy).
2.12 Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých ekologických zátěží)
Staré ekologické zátěže nebyly v obci ani na lokalitách zjištěny. Navrhované změny rovněž
nevyvolají žádné požadavky na asanaci nebo asanační úpravy.
48
__________________________________________________________________________
3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním
politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace
významně ovlivněny
Návrh Územního plánu obce Benecko byl řešen variantně. Hodnocení posuzovaných variant
bylo provedeno porovnáním nulové varianty (stávají stav) a aktivních variant.
Realizace návrhu Koncepce územního plánu obce Benecko tvoří z hlediska posuzování vlivů na
životní prostředí tzv. aktivní variantu, která se může projevit na jednotlivých složkách životního
prostředí následujícími níže uvedenými způsoby:
3.1. Vliv na půdu
Celkový zábor ZPF ploch zabíraných pro rozvoj obce na území KRNAP (resp. III. zóny NP)
bude 14,81 ha (na k.ú. Benecko 5,65 ha, k.ú. Dolní Štěpanice 4,56 ha, k.ú. Horní Štěpanice
4,32 ha a na k.ú. Mrklov 0,28 ha).
Celkový zábor ZPF ploch zabíraných pro rozvoj obce na území ochranného pásma KRNAP
bude 22,82 ha (na k.ú. Benecko 5,98 ha, k.ú. Dolní Štěpanice 4,20 ha, k.ú. Horní Štěpanice
3,43 ha a na k.ú. Mrklov 9,21 ha).
Celkový zábor ZPF ploch zabíraných pro změny v krajině (plochy W) na území KRNAP (resp.
III. zóny NP) je navržen 0,92 ha.
Celkový zábor ZPF ploch zabíraných pro změny v krajině (plochy W, OX, NL) na území
ochranného pásma KRNAP bude 4,38 ha.
Lokality navržené v konceptu územního plánu obce Benecko zabírají celkem 42,93 ha
zemědělské půdy. Nejvíce jsou zastoupeny půdy s V. TO, dále IV. TO, III. a I. TO (nejméně je
půd s II. TO).
Pozn.: Vzhledem k tomu, že v Konceptu jsou řešeny i lokality s variantním umístěním
(rozsahem), byla do celkového záboru ZPF započítána vždy náročnější varianta.
Kvalita dotčených půd
Kvalita zemědělské půdy je charakterizována bonitovanými půdně ekologickými jednotkami
(BPEJ). Dle provedené bonitace náleží půdám v řešeném území následující třídy ochrany
zemědělského půdního fondu:
I.
9.58.00, 9.36.21
II.
9.36.04
III.
9.50.41, 9.36.24
IV.
9.36.44, 9.36.34, 9.36.51
V.
9.36.54, 9.40.78, 9.50.44, 9.40.68, 9.68.41, 9.40.67, 8.72.01, 9.68.11, 9.40.89, 9.40.99,
9.40.67, 9.71.01, 9.37.16, 9.68.41, 9.78.89, 9.37.56, 9.37.46.
Dle Metodického pokynu MŽP jsou třídy ochrany ZPF klasifikovány následujícím způsobem:
Do I. třídy ochrany zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých
klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je
možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry
související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního
významu.
Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých
klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského
půdního fondu jde o jen podmínečně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen
podmínečně zastavitelné.
49
__________________________________________________________________________
Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou
produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít
pro eventuální výstavbu.
Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností
v rámci příslušných klimatických regionů jen s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.
Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které
představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi
svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou
jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat
efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou
vymezených ochranným pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního
prostředí.
Vyhodnocení vlivů navržených lokalit
Vliv na ZPF lze u všech lokalit označit za trvalý. Pozornost byla zaměřena na lokality, u kterých
zábor přesahuje 0,26 ha a lokality nacházející se na bonitně nejcennějších půdách nebo na
půdách vysoce chráněných, tj. I. a II. TO.
Podmínky prostorového uspořádání dle konceptu ÚP:
plochy SV:
-
minimální velikost parcely 600 m2, míra využití (zastavění) - max. 30 %,
výšková hladina zástavby - max. 10,5 m nad upravený terén.
plochy OVM:
-
míra využití (zastavění) - max. 50 %
plochy OX:
-
míra využití (zastavění) - plochy KB10 a KB11 max. 60 %,
plocha Z9b max. 80 %,
výšková hladina zástavby - v plochách KB10 a KB11 není stanovena,
v ploše Z9b max. 30 m nad upravený terén.
plochy OS:
-
míra využití (zastavění) - max. 60 %,
plochy VS:
-
plochy VE:
-
výšková hladina zástavby - max. 9 m nad upravený terén.
plochy VZe:
-
plochy DSP:
-
plochy DL:
50
__________________________________________________________________________
-
bez nadzemních staveb
plochy TI:
-
k.ú. Dolní Štěpanice
Významnější vliv z hlediska ZPF je u těchto lokalit: ZD2 (SV), ZD3 (SV), ZD4 (SV), ZD5 (SV),
ZD7 (SV), ZD8 (SV), ZD12 (SV), ZD13 (SV), ZD14 (SV), ZD15 (SV), ZD28 (SV), ZD16 (OVM),
ZD17 (OVM).
Plochy ZD2 (SV), ZD3 (SV), ZD4 (SV), ZD5 (SV), ZD7 (SV), ZD28 (SV) a ZD16 (OVM) se
nacházejí na třídě bonitě I., tj. bonitně nejcennější půdy. Takto kvalitní půdy se na Benecku
vyskytují minimálně.
Lokality ZD7, ZD8, ZD11, ZD12 (SV), ZD13 (SV), ZD14 (SV), ZD15 (SV), ZD28 určené pro
bydlení jsou přejímány (celé nebo jen částečně) ze schválených předchozích změn ÚP nebo
z předchozího ÚP.
S lokalitou ZD2 (SV) zpracovatel hodnocení nesouhlasí, nachází se na bonitě I, tj, bonitně
nejcennější půdě Plocha se navíc nachází i v záplavovém území.
Plocha ZD5 (SV) o záboru 0,49 ha I. třídy ochrany ZPF bude mít výrazně negativní vliv. Tato
lokalita je z důvodu negativního vlivu na předměty ochrany EVL doporučena k k dalšímu šetření.
ZD8 (SV) - v konceptu je její plocha rozšířena severo-západním a jižním směrem. Pokud bude
v konceptu ponechána pouze dolní část lokality, která navazuje na zastavěné území obce, je
realizace možná. V návrhu stanoviska je tato plocha doporučena ponechat k dalšímu šetření.
ZD16 (OVM) zpracovatel hodnocení nedoporučuje k realizaci. Je zde předpokládaný zábor
bonity I. 0,63 ha, i přes respektování daných prostorových regulativů (míry zastavěnosti) není
tato lokalita doporučena k realizaci. Tato plocha není navíc doporučena i z důvodu výrazně
negativního vlivu na lokality Natura 2000.
Lokality ZD11 a ZD12 jsou jen částečně přejímány z minulých změn ÚP nebo z minulého ÚP.
Zpracovatel hodnocení s navrženými lokalitami souhlasí, pouze upozorňuje na fakt, že
maximální míra zastavitelnosti je zde 30%.
U ploch ZD13 až 15 (SV) jsou z důvodu negativního vlivu na na předměty ochrany EVL
doporučeny další šetření (podrobnější biologické hodnocení a doporučeny zmírňující opatření).
U těchto ploch je nutné vyřešit možné plošné regulativy nebo konkrétní umístění staveb
(umístění staveb ve funkčních plochách). U lokality ZD15 vzhledem k velkému záboru ZPF a
tím, že nemá přímou návaznost na současné zastavěné území však navrhuje ponechat
v původním rozsahu.
k.ú. Horní Štěpanice
Významnější vliv z hlediska ZPF je u těchto lokalit: ZH2 (SV), ZH4 (SV), ZH5 (SV), ZH12 (SV),
ZH31 (SV), ZH36 (SV), ZH18 (OS), ZH26 (VZe), ZH27 (DSK), ZH28 (DSK), ZHM2 (DSK) a
KHM1 (W).
Celkový zábor ZPF na lokalitě ZH2 (SV) je navržena o rozloze 0,34 ha. Tyto lokality navazují na
již schválené plochy bydlení, mají přímou návaznost na stávající komunikaci. Lokality ZH4 (SV)
o ploše 0,29 ha a ZH5 (SV) o rozloze 0,29 ha mají přímou návaznost na stávající zástavbu. Tyto
plochy jsou přejímány z minulých ÚPD.
Plocha ZH12 (SV) o celkové ploše 0,35 ha je navržena v západní části k.ú., kde je již
rozvolněná zástavba, plocha bydlení bude navazovat na stávající plochu bydlení a na dolní
stanici vleku Mladá fronta se sjezdovkou. Na stávající obytnou zástavbu navazuje i plocha pro
bydlení ZH31 (zábor ZPF 0,29 ha) a ZH36 (zábor ZPF 0,31 ha). (Plocha ZH31 a ZH36 nebyly
51
__________________________________________________________________________
doporučeny k realizaci z důvodu výskytu zvláště chráněných druhů a výraznému vlivu na lokality
Natura 200.
U vodní plochy KHM1 je předpokládaný zábor ZPF 0,41 ha – vliv trvalý, malý.
Plocha občanského vybavení – tělovýchova a sportu ZH18 o rozloze 0,29 ha se nachází ve
spodní stanici lanovky Kejnos.
V území je navržena lokalita pro zemědělskou výrobu, tzv. ekofarma ZH26, celková rozloha je
0,66 ha. Tato plocha je přejímána jako rezerva z minulých ÚPD. Tato lokalita nebyla
doporučena z důvodu negativního vlivu na: zvláště chráněné druhy, záboru PUPFL, lokality
Natura 2000 a krajinný ráz.
Plochy dopravní infrastruktury - ZH27 – dle informací se jedná o obnovení staré cesty (zábor
ZPF se předpokládá cca 0,77 ha), ZH28 jedná se o napojení plochy bydlení ZH9 o rozloze
0,27 ha. Navržená místní komunikace ZHM2 o rozloze 0,52 ha nově napojí Mrklov s Horními
Štěpanicemi.
Za předpokladu dodržení navržených limitů vycházejících z konceptu ÚP, tj. míry zastavění lze
s takto navrženými lokalitami souhlasit, vliv bude mírně negativní, avšak trvalý.
U plochy ZH29 (SV) je doporučena redukce z důvodu výskytu stanoviště Natura 2000. Výstavba
je doporučena pouze v západní části lokality.
k.ú. Mrklov
Významnější vliv z hlediska ZPF je u těchto lokalit: ZM4 (SV), ZM6 (SV) var. 1, ZM10 (SV),
ZM12 (SV), ZM14 (SV), ZM15 (SV), ZM16 (SV), ZM29 (SV), ZM17 (OVM) i (SV), ZM18 (OVM),
ZM19 (OVM), ZM23 (VZe), ZM25 (DSK).
I přes zábor půdy 0,31 ha zpracovatel hodnocení s plochou pro bydlení ZM4 souhlasí. Tato
plocha však nebyla doporučena ve vyhodnocení Natura 2000, zpracovaným Mgr. Janem
Losíkem Ph.D.
S lokalita ZM12 (SV) o výměře 0,48 ha zpracovatel souhlasí s umístěním záměru, plocha je
včleněna mezi stávající obytnou zástavbu. Plocha pro bydlení ZM29 (o rozloze 0,38 ha) v tomto rozsahu zpracovatel hodnocení SEA s realizací této lokality pro bydlení souhlasí
z důvodu navrženého umístění lokality, návaznosti na již zastavěné území a tím. Tato plocha je
celá přejímána z původní ÚPD.
Plocha ZM19 (OVM) navazuje na stávající zástavbu – lokalita nedoporučena z důvodu výrazně
negativního vlivu na lokality Natura 2000.
Lokalita ZM23 (VZe) nebyla doporučena k realizaci – hlavní důvod je však vliv na zvláště
chráněné druhy rostlin.
Lokalita ZM10 (SV) s výší záboru ZPF 0,28 ha. Tato plocha je doporučena z důvodu ovlivnění
zvláště chráněných druhů, lokalit Natura 2000 a snížení záboru ZPF plošně redukovat v jižní a
jihovýchodní části.
Plocha ZM17 je přejímána z minulé ÚPD. Nově je tato lokalita řešena variantně, která je
navržena ve variantě 1 jako občanská vybavenost o rozloze 0,48 ha. Variantou 2 je využití obou
ploch (tedy ZM17 i ZB55) pro bydlení. Pokud by byla realizována varianta 1 je v těsné blízkosti
navrženo parkoviště (lokalita ZB55 již v k.ú. Benecko). Ani jedna varianta nebyla vybrána jako
vhodná z důvodu výrazného vlivu na lokality Natura 2000.
Lokalita ZM6 (SV) je řešena jako variantní, s tím, že větší zábor ZPF bude u varianty 1
(0,25 ha). Z pohledu záboru ZPF je tedy vhodnější varianta 2, ta však není doporučena
z důvodu ovlivnění lokalit Natura 2000. Proto zpracovatel hodnocení SEA souhlasí s větším
záborem ZPF (tedy s variantou 1).
Lokalita ZM16 (SV) - nebyla doporučena z důvodu výrazného vlivu na lokality Natura 2000 a
výskytu zvláště chráněných druhů.
52
__________________________________________________________________________
Plocha pro občanskou vybavenost ZM18 bude zabírat 0,42 ha zemědělské půdy a je taktéž
přejímána z minulých ÚPD.
Lokality ZM14 a ZM15 pro bydlení jsou částečně přejímány z minulé ÚPD.
U lokality ZM15 bude předpokládaný zábor ZPF 0,87 ha. Lokalita ZM15 má negativní vliv na
předměty ochrany EVL a vyskytují se zde zvláště chráněné druhy. U této plochy doporučujeme
provést podrobnější biologický průzkum, na základě kterého budou doporučeny zmírňující
opatření. U této plochy je nutné vyřešit možné plošné regulativy nebo konkrétní umístění staveb
(umístění staveb ve funkčních plochách).
Největší zábor půdy cca 1,97 ha v k.ú. Mrklov bude mít plocha ZM14 (SV). Zpracovatel
hodnocení plochu ZM14 z důvodu přihlédnutí ke skutečnosti, že byla tato plocha již jednou
schválena doporučuje k realizaci i přes vyšší zábor ZPF, ale upozorňuje na dané plošné
regulativy.
Za předpokladu dodržení navržených limitů vycházejících z konceptu ÚP, tj. míry zastavění lze
s takto navrženými lokalitami souhlasit, vliv bude mírně negativní, avšak trvalý.
k.ú. Benecko
Významnější vliv z hlediska ZPF je u těchto lokalit: ZB6 (SV), ZB7 (SV), ZB13 (SV), ZB14 (SV),
ZB17 (SV), ZB23 (SV), ZB24 (SV), ZB70 (SV), ZB33 (OVM), ZB37 (OVM), ZB73 (VZe), ZB57
(DSK), ZB58 (DSK) a KB1 (W).
Plochy ZB6 (SV), ZB13 (SV), ZB70 (SV), ZB73 (VZe), ZB57 (DSK), KB1 (W) nebyly doporučeny
k realizaci z důvodu významně negativního vlivu na lokality Natura 2000 nebo z důvodu výskytu
zvláště chráněných druhů.
Z důvodu nedoporučení těchto osmi lokalit zpracovatel hodnocení SEA i přes negativní vliv na
zábor ZPF s ostatními jmenovanými plochami souhlasí (celkově byl zábor půdy v k.ú. Benecko
snížen).
U ploch ZB23 a ZB24 (SV) je z důvodu negativního vlivu na předměty ochrany EVL doporučeno
další šetření (podrobnější biologické hodnocení a doporučeny zmírňující opatření). U těchto
ploch je nutné vyřešit možné plošné regulativy nebo konkrétní umístění staveb (umístění staveb
ve funkčních plochách).
Lokalita ZB7 (SV) je vzhledem k návaznosti na stávající zástavbu doporučena k realizaci.
Plocha ZB17 o rozloze 0,26 ha určená pro bydlení navazuje na stávající zástavbu a je umístěna
podél místní komunikace, proto je doporučena k realizaci.
Lokality určené pro občanskou vybavenost ZB33 a ZB37 jsou navrženy v návaznosti na
stávající zástavbu, zpracovatel hodnocení s takto navrženými lokalitami souhlasí. (Lokalita ZB37
je přejímána z původních ÚPD.)
U těchto zmiňovaných lokalit je souhlasné stanovisko podmíněno dodržováním podmínek
uvedených jak v konceptu ÚP, tak podmínek navržených v kapitole 7.
Pokud bude v území realizovaná místní komunikace ZB56, není z pohledu zpracovatele
hodnocení nutná ZB58 (DSK), proto není doporučena k realizaci.
Legislativa:
Jelikož se bude jednat o odnětí půdy ze ZPF s následným využitím pro nezemědělské účely, je
k realizaci záměru nutný souhlas orgánu ochrany ZPF dle zákona č. 334/1992 Sb., v platném
znění. Dle § 5, odst. 2 tohoto zákona musí být návrhy územně plánovací dokumentace
a územně plánovací podklady již v době zpracování konceptů projednány s orgány ochrany ZPF
a před schválením těmito orgány schváleny. Při odnětí zemědělského půdního fondu musí být
pro jeho ochranu postupováno dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, v platném znění.
53
__________________________________________________________________________
3.2. Ovlivnění lesních porostů, PUPFL
Funkce lesa
Trvalé vynětí pozemků z lesního fondu za účelem odlesnění narušení ekosystému v okolních
porostech. To by mohlo být způsobeno vlivem větrné eroze a narušením vodního režimu,
změnou výšky hladiny spodní vody – její zvýšení.
Zvýšená hladina spodní vody zvyšuje labilitu porostů a vede ke vzniku oglejených
a pseudoglejových půd (změna půdotvorných procesů).
Les je nutno brát jako důležitý ekostabilizační prvek v krajině, který je nezastupitelný. Má-li tuto
funkci plnit, je nutné, aby si zachoval svůj přírodní charakter.
Les plní nejen funkci dřevoprodukční, ale má též veliký význam pro mezoklima a mikroklima
krajiny. Les tvoří prostředí pro výskyt velkého množství druhů živočichů. Důležitá funkce lesa je
též půdoochranná, rekreační a estetická.
Legislativní ochrana lesa:
Realizace záměrů na pozemcích lesního půdního fondu a nacházejících se v ochranném pásmu
lesa je podmíněna souhlasem dle §14, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění
pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, vnímá les
zejména jako významný krajinný prvek, pro jehož ochranu platí obecná pravidla ochrany přírody
(§ 4, odst. 2).
Ochranné pásmo lesa je stanoveno na 50 metrů od okraje lesa.
Dle lesního zákona § 13, odst. 2:
-
-
-
musí být při využití PUPFL přednostně použity pozemky méně významné a z hlediska plnění
funkcí lesa musí být zajištěno, aby použití pozemků co nejméně narušovalo hospodaření
v lese a plnění jeho funkcí
musí být dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany
a k ohrožení sousedních lesních porostů
nesmí být narušována síť lesních cest, meliorací a hrazení bystřin v lesích a jiná zařízení
sloužící lesnímu hospodářství. V případě nezbytného omezení jejich funkcí musí být
uvedena do původního stavu, není-li to možné musí být zajištěno odpovídající náhradní
řešení
pozemní komunikace a průseky musí být zřizovány tak, aby jejich zřízením nedošlo ke
zvýšenému ohrožení lesa, zejména větrem a vodní erozí
Dle lesního zákona § 13, odst. 3:
Právnické a fyzické osoby provádějící stavební, těžební a průmyslovou činnost jsou dále
povinny:
-
provádět práce tak, aby na pozemcích a lesních porostech docházelo k co nejmenším
škodám a při způsobení případných škod je bezprostředně odstranit příslušnými opatřeními
ukládat odklizované hmoty ve vytěžených prostorech (není-li to možné ukládat je především
na neplodných plochách nebo na nelesních pozemcích k tomu určených)
průběžně vytvářet předpoklady pro následnou rekultivaci uvolněných ploch
používat vhodných technických prostředků, technologií a biologicky odbouratelných
hydraulických kapalin a činit účinná opatření k zabránění úniku látek poškozujících les
a přírodní prostředí
Celková rozloha pozemků určených k funkci lesa na území Benecka činí 645 ha.
Celkem lokality navržené v Konceptu územního plánu obce Benecko zabírají 8,39 ha PUPFL
(z toho je 2,48 ha trvalý a 5,91 ha dočasný).
54
__________________________________________________________________________
V Konceptu územního plánu obce Benecko jsou navrženy jak lokality na plochách PUPFL
zvláštního určení, tak i v jeho ochranném pásmu (tj. 50 m od okraje lesa).
Lokality nacházející se na pozemcích PUPFL:
k.ú. Dolní Štěpanice:
KD5 (OSt) dočasný zábor PUPFL 0,54 ha – vzhledem k většímu záboru, fragmentaci krajiny
zpracovatel tuto lokalitu nedoporučuje.
ZD25b (DX) trvalý zábor PUPFL 0,01 ha – jedná se o vlek pro sjezdovku KD5, kterou
zpracovatel SEA nedoporučuje.
Trvalý zábor PUPFL u lokality ZD 18 (VE) bude 0,10 ha - vliv bude malý.
KD8 (NZ) trvalý zábor PUPFL 0,78 ha. Pro vyzdvižení hradu Štěpanice z trosek se navrhuje
nová přístupová komunikace a alespoň částečné odlesnění z pohledově nejvíce exponované
strany. Realizace této plochy umožní navrátit území jeho historickou dominantu, která vévodila
vstupu do řešeného území – zbytky hradu – a zatraktivnit tak území o turistický cíl. Kácení
tohoto porostu však bude mít z hlediska lokalit Natura 2000 významně negativní vliv, dále se
zde vyskytuje silně ohrožený druh, proto tato plocha i přes pozitivní vlivy není doporučena
k realizaci.
KD3 (W) 0,32 ha, KD4 (W) 0,23 ha – vliv bude malý.
k.ú. Horní Štěpanice:
ZH24 (DSK) trvalý zábor PUPFL 0,21 ha – zájmy ochrany přírody zde převyšují jiné zájmy (jako
je lepší dopravní dostupnost apod.), zpracovatel tuto lokalitu nedoporučuje k realizaci. Vliv lze
označit za významně negativní.
ZH26 (VZe) trvalý zábor PUPFL 0,04 ha – vliv lze označit za mírně negativní. Nejsou navržené
jiné regulativy, než jsou uvedeny v Konceptu ÚP. Tato plocha bude mít však negativní vliv na
ZPF, lokality Natura, krajinný ráz, nachází se ve III. zóně KRNAP a vyskytuje se zde chráněný
druh - z těchto důvodů nebyla lokalita doporučena.
KH3 (W) trvalý zábor PUPFL 0,01 ha, KH4 (W) trvalý zábor PUPFL 0,12 ha, KH5 (W) trvalý
zábor PUPFL 0,01 ha, ZH14 (OVM) trvalý zábor PUPFL 0,04 ha, KHM1 (W) trvalý zábor PUPFL
0,07 ha – vzhledem k funkčnímu využití lze předpokládat, že vliv bude malý. Plocha ZH27
(DSK) bude zabírat cca 0,01 ha PUPFL. U lokality ZH28 (DSK) bude trvalý zábor PUPFL
0,01 ha. Předpokládaný zábor lesních pozemků 0,03 ha u lokality ZH23 (TI) – vliv malý.
k.ú. Mrklov:
KM3 (W) trvalý zábor PUPFL 0,05 ha – vliv bude malý.
ZM23 (VZe) trvalý zábor PUPFL 0,12 ha – není doporučena z důvodu významného výskytu
zvláště chráněných druhů rostlin.
k.ú. Benecko:
KBH2b (OSt) – varianta 1. Dočasný zábor PUPFL je 5,37 ha. Realizací sjezdovky dojde
k významnému vlivu na lesní pozemky a jiné vlivy z hlediska ochrany přírody (fragmentace
krajiny). Proto tato lokalita nebyla doporučena. Tato plocha (ani v jiné její variantě) není
v souladu s Plánem péče KRNAP.
55
__________________________________________________________________________
KBH2a (OSt) – varianta 2. Dočasný zábor PUPFL je 5,09 ha. Tato lokalita nebyla doporučena
(odůvodnění viz varianta 1).
KBH1 (OSt) - varianta 3. Dočasný zábor PUPFL je 2,6 ha. Tato lokalita nebyla doporučena
(odůvodnění viz varianta 1).
ZBH1 (DX) trvalý zábor PUPFL stanice b je 0,01 ha, ZBH2 (DX) trvalý zábor PUPFL stanice b je
0,01 ha, ZB62 (DX) trvalý zábor PUPFL stanice b je 0,01 ha – vzhledem k tomu, že se jedná
o lanovky ke sjezdovkám viz výše, které zpracovatel SEA nedoporučuje, nejsou proto
doporučeny ani tyto varianty lanovek.
ZB73 (VZe) trvalý zábor PUPFL 0,07 ha – vliv lze označit za mírně negativní. Tato plocha však
nebyla doporučena z důvodu výrazně negativního vlivu na lokality Natura 2000.
ZB6 (SV) trvalý zábor PUPFL 0,03 ha – vliv lze označit za mírně negativní. Plocha ZB6 však
nebyla doporučena z důvodu výrazně negativního vlivu na lokality Natura 2000 a výskytu
zvláště chráněného druhu.
KB45 (OX) trvalý zábor PUPFL 0,08 ha, ZB34 (OVM) trvalý zábor PUPFL 0,01 ha, ZB50 (DSP)
trvalý zábor PUPFL 0,04 ha, ZB49 (DSP) trvalý zábor PUPFL 0,02 ha, ZB11 (SV) trvalý zábor
PUPFL 0,01 ha, ZB34 (OVM) trvalý zábor PUPFL 0,01 ha, KB1 (W) trvalý zábor PUPFL
0,01 ha. Vliv u těchto lokalit bude malý. Nejsou navržené jiné regulativy, než jsou uvedeny
v Konceptu ÚP.
Plocha KB1 (W), ZB45 (OX) však nebyla doporučena z důvodu výrazně negativního vlivu na
lokality Natura 2000 a výskytu zvláště chráněného druhu.
Lokality nacházející se v ochranném pásmu PUPFL:
U plocha nacházející se v ochranném pásmu lesa (tj. blíže od lesa, než je 50 m) zpracovatel
hodnocení SEA nenavrhl jiné regulativy než jsou uvedeny v Konceptu ÚP.
k.ú. Dolní Štěpanice:
ZD1 (SV), ZD6 (SV), ZD7 (SV), ZD8 (SV), ZD10 (SV), ZD11 (SV), ZD15 (SV), ZD29 (SV), ZD16
(OVM), ZD17 (OVM), ZD20 (OVM), ZD24 (DSK), KD21 (VS), KD22 (VS), KD1 (W), KD2 (W),
ZD18 (VE), ZD19 (TI), KD6 (OSt), KD7 (OSt), ZD 25a (DX), ZD 26b (DX).
k.ú. Horní Štěpanice:
ZH10 (SV), ZH35 (SV), ZH23 (ČOV), ZH27 (DSK), ZH38 (TI), ZH20 (TI), ZH21 (TI), ZH12 (SV,
KH3 (W), ZH4 (SV), ZH29 (SV), KH8 (OSt), ZH39a (DX), ZH18 (OS), ZH25 (DSP), ZH7 (SV),
ZHM2 (DSK), ZH15 (OVM), KH6 (W), KH7 (W).
k.ú. Mrklov:
ZM1 (SV), ZM2 (SV), ZM11 (SV), ZM 3 (SV), ZM 10 (SV), ZM 11 (SV), ZM 16 (SV), ZM 30 (SV),
ZM 17, ZM 18 (OVM), ZM 19 (OVM), ZM 22 (VS), ZM28 (DX), ZM20 (ČOV), ZHM1 (DSK),
ZHM2 (DSK), ZM21 (DL), KM1 (W), KM4 (OSt).
k.ú. Benecko:
ZB55 (DSP), ZB70 (SV), ZB47 (OS), ZB54 (DSP), ZB32 (OVM), KB9 (OSt), ZB10 (SV), ZB16
(SV), ZB46 (OS), ZB40 (OVM), ZB67 (DS III), ZB63 (DX), KB8 (OSt), ZB12 (SV), ZB13 (SV),
ZB15 (SV), ZB51 (DSP), ZB65 (DSK), ZB30 (OVM), ZB31 (OVM), ZB9 (SV), KB1 (W), ZB60
(DSK).
56
__________________________________________________________________________
Ostatní lokality do PUPFL ani do ochranného pásma lesa zvláštního určení zasahovat nebudou.
3.3 Vlivy na dřeviny rostoucí mimo les
Na některých lokalitách může dojít ke kácení dřevin rostoucích mimo les, pro které se uplatňuje
ochrana dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcích předpisů
(zejména vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.), v platném znění.
Pokud dojde ke kácení dřevin mimo les mělo by dojít k nové výsadbě původních autochtonních
druhů dřevin, aby se zamezilo šíření nepůvodních druhů. Ozelenění okrasnými dřevinami by
mělo být řešeno s ohledem na původní – přirozená společenstva a biogeografické podmínky.
(Záměr ozelenění areálu je nutné konzultovat s příslušným orgánem ochrany životního
prostředí.) Kácení dřevin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období jejich vegetačního
klidu.
Ke kácení je dle § 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění
nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody může takové povolení vydat
na základě žádosti vlastníka pozemku, na kterém dřevina roste. Kácení dřevin rostoucích mimo
les se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu.
Ochranu zeleně při stavebních činnostech řeší ČSN DIN 839061. Při výstavbě je nutné chránit
jak nadzemní, tak podzemní části dřevin a zajistit odpovídající péči o tyto dřeviny. Nejlepší
ochranou před mechanickým poškozením na kmeni nebo v koruně je oplocení celé skupiny
dřevin nebo jednotlivých stromů. Oplocení musí být přiměřeně vysoké a pevně zakotvené
v půdě. Plochy s rostoucími dřevinami je nutné chránit také před znečištěním chemickými
látkami a přípravky (např. pohonnými hmotami a oleji z automobilů a strojů), před nepřiměřeným
zatěžováním přejížděním nebo parkováním stavebních mechanizmů, skladováním materiálu
apod. U kořenové zóny dřevin je nutné se vyvarovat přímého i nepřímého poškození (např. při
hloubení výkopů přetrhání kořenů se vznikem otevřených ran, zvýšení nebo snížení terénu).
3.4. Vliv na krajinu, krajinný ráz a významné krajinné prvky, prvky ÚSES
Podmínkou pro posuzované záměry je, aby byly vhodně začleněny do krajiny tak, aby nebyla
snížena estetická hodnota území, čehož může být docíleno provedením vhodných sadových
úprav a vhodného architektonického řešení u jednotlivých záměrů.
Charakter staveb, včetně jejich umístění, bude řešen v projektových dokumentacích jednotlivých
staveb. V současné době nelze určit významnost vlivu na krajinný ráz. Bude se lišit
u jednotlivých záměrů.
staveb. Realizace jednotlivých záměrů musí splnit zákonnou podmínku ochrany krajinného rázu,
spočívající v zachování VKP, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny,
harmonického měřítka a vztahů v krajině.
V kapitole 2.8. - Charakter krajiny - je podrobně popsána krajina dotčeného území a jsou
vymezeny jednotlivé charakteristiky a znaky krajinného rázu. V kapitole 2.4. jsou popsány
nadregionální, regionální místní prvky ÚSES a v kapitole 2.5. zvláště chráněná území, území
přírodních parků a území historického a kulturního významu.
Výstavba rodinných domů a objektů pro rekreaci a občanské vybavení nesmí být v rozporu
s původními formami krkonošské architektury a nenarušit území negativními výstavbami
rodinných domů a objektů pro rekreaci architektonicky a historicky nevhodnými v daném území.
Zvláštní pozornost musí být dána na plochách navržených v k.ú. Horní Štěpanice, kde je třeba
výstavbu koordinovat se zájmy ochrany kulturních hodnot. (Je zde vymezeno území zvýšené
ochrany kulturních hodnot.)
Níže v textu jsou uvedeny lokality, u kterých byla navržena plošná regulace nebo jsou
doporučeny nerealizovat nebo ponechat v rezervě.
57
__________________________________________________________________________
Z hlediska vlivů na krajinu má největší vliv na tomto území následující lokality:
ZD15 (SV), KD5 (OSt), ZD25b (DX), ZD20 (OVM).
Část plochy ZD15 je přejímány z minulých ÚPD. U této plochy je z důvodu negativního vlivu na
předměty ochrany EVL doporučeno další šetření (podrobnější biologické hodnocení a
doporučeny zmírňující opatření). Je nutné vyřešit možné plošné regulativy nebo konkrétní
umístění staveb (umístění staveb ve funkčních plochách). Plocha je doporučena ponechat v
původním rozsahu.
Vzhledem k poměrně velkému záboru PUPFL a vytvořením nového průseku lesa, další
fragmentaci krajiny zpracovatel lokalitu KD5 (OSt) nedoporučuje. Proto i nově navržený vlek
ZD25b (DX), který by sloužil pro lyžaře sjezdovky KD5 se taktéž nedoporučuje.
Plocha pro občanskou vybavenost ZD20 není doporučena z důvodu významně negativního vlivu
na lokality Natura 2000 a tím, že z hlediska krajinného rázu je umístěna mimo souvislou
zástavbu a nerespektuje tak charakter zástavby v Dolních Štěpanicích.
Mírně negativní vliv bude u lokalit: ZD2 (SV), ZD5 (SV), ZD 8 (SV), ZD9 (SV), ZD 13 (SV), ZD
14 (SV), ZD16 (OVM), ZD17 (OVM), ZD24 (DSK), ZD26a,b (DX), KD6 (OSt), KD1 (W).
Plocha ZD2 (SV), ZD5 (SV), ZD16 (OVM), ZD24 (DSK), ZD26a,b (DX), KD6 (OSt) a KD3 (W)
nebyly doporučeny k realizaci, hlavním důvodem byl výskyt zvláště chráněných druhů a výrazně
negativní vliv na předměty ochrany Natura 2000 (tedy stírající vliv na přírodní znaky krajiny) a u
lokality ZD2 (SV) byl hlavní důvod záplavové území a ZPF.
Ostatní lokality nebudou za předpokladu respektování navržených opatření mít významně
negativní vliv na krajinný ráz, měřítko v krajině ani na estetické kvality území.
Lokality, které mají nebo mohou mít potenciální vliv na krajinu: ZH36 (SV), ZH31 (SV), ZH8
(SV), ZH24 (DSK), ZH27 (DSK), ZH28 (DSK), ZH26 (VZe), KH3 (W), KH5 (W), KH6 (W), KHM1
(W).
Na řešeném území se nachází Památkové rezervaci Horní Štěpanice (Horní Štěpanice byly
prostřednictvím nařízením vlády ČR prohlášeny za památkovou rezervací s dochovanými
soubory lidové architektury). Některé lokality se v území zvýšené ochrany kulturních hodnot.
Nové objekty budou vycházet formou a výrazem z hodnotných typických objektů v okolí
(hmotové a půdorysné řešení, výška, tvar střechy, použité materiály a barevnost).
Nově navržená komunikace ZH24 zpracovatel hodnocení nedoporučuje, zasahuje do přírodních
znaků krajinného rázu (vede přes biokoridor místního významu, zasahuje do lesních pozemků).
Plochy ZH36 (SV), ZH31 (SV), ZH8 (SV), ZH24 (DSK), ZH26 (VZe) nebyly doporučeny
z důvodu významně negativního vlivu na lokality Natura 2000 a tedy i stírajícího vlivu na přírodní
znaky krajiny.
Ostatní plochy jsou doporučeny k realizaci za předpokladu respektování plošných regulativ a
respektování požadavků a podmínek architektonického řešení daných pro toto území.
Ostatní lokality za předpokladu respektování navržených regulativů a opatření nebudou mít
významně negativní vliv na krajinný ráz, měřítko v krajině ani na estetické kvality území.
k.ú. Mrklov
Z hlediska vlivů na krajinu má největší vliv (mírně negativní) na tomto území následující lokality:
ZM2 (SV), ZM4 (SV), ZM5 (SV), ZM6 var.2 (SV), ZM7 (SV), ZM10 (SV), ZM14 (SV), ZM15 (SV),
ZM16 (SV), ZM17 var.1 i 2, ZM30 (SV), ZM31 (SV), ZM24 (DSK), KM1 (W), KM3 (W), RHM1
(W), ZM23 (VZe), ZM19 (OVM),
58
__________________________________________________________________________
Lokality ZM2 (SV), ZM4 (SV), ZM5 (SV), ZM6 var.2 (SV), ZM7 (SV), ZM16 (SV), ZM17 var.1 i 2,
ZM30 (SV), ZM31 (SV), RHM1 (W), ZM19 (OVM) nebyly doporučeny k realizaci z důvodu
významně negativního vlivu na lokality Natura 2000.
Lokalita ZM14 pro bydlení je přejímána z minulé ÚPD a je tedy doporučena k realizaci, ale
upozorňuje na dané plošné regulativy. Vycházet z charakteru hodnotných stávajících staveb,
typické výškové hladiny, charakteru prostorů, hierarchie staveb apod.
Lokalita ZM15 má negativní vliv na předměty ochrany EVL a vyskytují se zde zvláště chráněné
druhy. Z těchto důvodů je doporučeno provést podrobnější biologický průzkum, na základě
kterého budou doporučeny zmírňující opatření. U této plochy je nutné vyřešit možné plošné
regulativy nebo konkrétní umístění staveb (umístění staveb ve funkčních plochách).
Snížení vlivu na krajinný ráz u dopravních staveb (ZM24) je vhodné např. výsadbou liniové
zeleně.
Plocha ZM23 (VZe) - není doporučena z důvodu významného výskytu zvláště chráněných druhů
rostlin (tedy stírající vliv na přírodní znaky krajiny).
Vodní plochy i přes svůj mírně negativní vliv na přírodní znaky krajiny (ovlivnění lokalit Natura
2000 a zvláště chráněných druhů) pokud jsou vhodně začleněny v krajině mít i vliv pozitivní.
Plochu ZM10 (SV) vzhledem k zásahu přírodních znaků v území zpracovatel hodnocení tuto
lokalitu doporučuje redukovat o část jižní a jihovýchodní pro snížení vlivu na přírodní znaky
(zvláště chráněné druhy).
k.ú. Benecko
Z hlediska vlivů na krajinu může mít největší vliv na tomto území tři navržené varianty sjezdovky
KBH1, KBH2a, KBH2b, a lanovky (ZBH1, ZBH2, ZB62).
Variantní řešení sjezdovky: varianta 1 KBH2b, varianta 2 KBH2a a varianta 3 KBH1.
Všechny tři varianty mají poměrně velký zábor do pozemků lesa, vedou přes lokální biokoridor,
leží na vyhlášených lokalitách Natura 2000. Realizací jakékoli varianty by došlo k výraznému
vlivu na přírodní znaky v krajině, vliv na krajinu by byl celkově negativní. Ani jednu variantu
zpracovatel hodnocení nedoporučuje k realizaci.
K těmto třem variantám sjezdovek jsou navrženy také tři varianty lanovky: ZBH2a,b jako
varianta 1, varianta 2 ZBH1a,b a varianta 3 ZB62a,b. Vliv by byl stejný jako u variant sjezdovek.
Žádná z těchto variant není doporučena k realizaci.
Mírně negativní vliv lze označit u následujících ploch z důvodu vlivu na přírodní znaky v území,
zábor lesních pozemků nebo snížení estetického vnímání nebo harmonického měřítka: ZB1
(SV) var.1, ZB2 (SV), ZB3 (SV), ZB4 (SV), ZB6 (SV), ZB11 (SV), ZB12 (SV), ZB13 (SV), ZB21
(SV), ZB22 (SV),ZB23 (SV), ZB24 (SV), ZB27 (SV), ZB28 (SV), ZB29 (SV), ZB43 (SV),ZB66
(SV), ZB70 (SV), ZB71 (SV), KB9 (OSt), ZB64a,b (DX), ZB55 var.1 (DSP), RB1 (W), RB2 (W),
KB1 (W), KB2 (W), KB3 (W), KB4 (W), KB5 (W), ZB33 (OVM), ZB56 var. 1 (DSK), ZB57 (DSK),
ZB59 (DSK), ZB61 (DSK) a ZB73 (VZe).
Všechny zmiňované lokality s mírně negativním vlivem na krajinný ráz, kromě ZB2 (SV), ZB3
(SV), ZB4 (SV), ZB11 (SV), ZB 23 (SV), ZB24 (SV) a ZB71 (SV) nebyly doporučeny k realizaci.
Záměry navržené v konceptu ÚP Benecko musí respektovat a zvláštní pozornost věnovat
hmotovému a půdorysnému řešení, výšce, tvaru střechy, použitým materiálům a barevnosti). Za
respektování těchto opatření jsou ostatní záměry možné realizovat.
V území jsou navrženy i nové místní komunikace, které budou tvořit nový liniový prvek v krajině,
podél těchto komunikací je možné vysázet dřeviny, které budou tvořit nový interakční prvky
v krajině, ale přispějí i k lepší ekologické stabilitě v území.
59
__________________________________________________________________________
Využití ploch musí být v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., § 4 odst. 2, kde jsou popsány
základní povinnosti při ochraně významného krajinného prvku. VKP se mohou využívat pouze
tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační
funkce.
Vztahy a měřítka v krajině
Měřítko krajiny je dáno vztahem rozměrů prostorů a prvků krajiny (přesněji vztahem prostorů,
hmot a jejich členění k uživateli). Měřítko má vedle svého estetického významu také význam
funkční. Funkčnost měřítka je dána zvyklostí v místě krajinného rázu k potřebě uvedeného
sledovaného jevu. V případech, kdy výsledné velké měřítko není kladně vnímaným kontrastem
a u lidských děl projevem úspěšné realizace tvůrčího záměru, je pro krajinný ráz zápornou
hodnotou. Kladnou hodnotou je měřítko úměrné – harmonické, které je v souladu s rozměry,
které by vyhovovaly optimálně z hlediska lidského vnímání.
Vztahy mezi měřítky a funkčností jednotlivých nových prvků dávají výsledný harmonický projev
posuzovaného prvku. Tento harmonický projev je výrazně závislý na těsnosti vztahu mezi
funkčností prvku a velikosti jeho měřítka. Proto je nutné u nově budovaných prvků
začleňovaných do krajiny v konkrétním krajinném rázu zvažovat tento vztah mezi funkčností,
měřítkem a výslednou harmonií tak, aby byla vyváženou a pozitivní v místě krajinného rázu.
Vliv na estetické kvality území
Podmínkou pro posuzované záměry je, aby byly vhodně začleněny do krajiny tak, aby nebyla
snížena estetická hodnota území. Stavby včetně jejich umístění budou řešeny v projektových
dokumentacích jednotlivých staveb.
Vliv na prvky ÚSES
Nadregionální, regionální a místní prvky ÚSES jsou popsány v kapitole 2.5. Posuzované lokality
by měly respektovat vyhlášené prvky ÚSES.
U lokalit sousedící s prvky ÚSES (lokálního, regionálního nebo nadregionálního významu),
u kterých zpracovatel SEA nedoporučil konkrétní plošnou regulaci, musí již při umístění stavby
s těmito prvky počítat (tj. navrhnout zastavěné plochy co nejdál od těchto ploch, např. na plochy
dotýkající se prvků ÚSES navrhnout zahrady, ozelení apod.).
U ploch vodních a vodohospodářských, které jsou situovány do prvků ÚSES nedoporučujeme
využívat pro hospodářské a jiné účely, u kterých by bylo nutné oplocení, nebo kde je předpoklad
k eutrofizace vod. Přednostně se zde doporučuje hlavní využití - snížení odtokových poměrů,
popř. přípustné využití – založení prvků ÚSES, tak jak je to navrženo v Konceptu územního
plánu obce Benecko.
Mezi navržené lokality nacházející se přímo v ÚSES nebo v bezprostřední blízkosti od prvků
ÚSES, u kterých zpracovatel SEA doporučuje realizovat opatření k zabránění potenciálnímu
negativnímu vlivu na tyto prvky ÚSES (viz výše uvedené) nebo je nedoporučil k realizaci patří:
ZD1 (SV) – celá plocha se nachází v biocentru regionálního významu. Tato lokalita je přejímána
z minulých ÚPD. Při realizaci výstavby musí být brán zřetel na toto biocentrum. Zpracovatel
hodnocení doporučuje zástavbu navrhnout v jižní části této plochy, tj. na okraj biocentra.
ZD18 (VE) – nachází se na hranici s biocentrem regionálního významu. Opatření jsou popsána
v kapitole 3.6. Vliv na povrchové a podzemní vody. Za respektování navržených opatření
a podmínek zpracovatel tuto lokalitu doporučuje.
ZD16 (OVM) – v těsné blízkosti RBK a RBC. Tato lokalita nebyla z hlediska vlivů na lokality
Natura 2000, krajinný ráz a zábor ZPF doporučena.
60
__________________________________________________________________________
KD5, KD6 (OSt) mezi těmito dvěmi sjezdovkami je vložen RBK.
Lokalita KD5 zpracovatel SEA nedoporučuje z důvodu vlivu na les, krajinu. Lokalita KD6 není
doporučena z důvodu výrazného vlivu na lokality Natura 2000. U navržených vleků ZD25a,b,
ZD26a platí nedoporučení viz výše.
KD1 (W) v LBK – vliv malý.
ZH24 (DSK) vede přes LBK – vzhledem k tomu, že lokalita bude mít negativní vliv na více
složek ŽP, zpracovatel SEA tuto lokalitu nedoporučuje.
Plocha ZH14 a ZH15 určené pro občanskou vybavenost jsou přejímány z minulých ÚPD.
Zpracovatel hodnocení lokality doporučuje k realizaci za předpokladu respektování plošných
regulativ.
Lokalita ZH20 a ZH21 (TI) se nacházejí v biokoridoru regionálního významu – vliv mírně
negativní.
KHM1 (W) v LBK, RH1 (W) v LBK, KH3 (W) v LBC, ZH5 (W) v LBK, KH6 (W) v LBK u těchto
lokalit navrhujeme vodní plochy využít pouze pro využití, které nenaruší propustnost systému
ekologické stability (viz výše).
k.ú. Mrklov
Plocha ZM22 (VS) se nachází v LBC v části napojení LBK do tohoto biocentra. Vliv lze označit
jako mírně negativní. Realizace menšího objektu pro drobnou výrobu však nesníží významně
prostupnost těchto prvků ÚSES.
RHM1 (W), KM1 (W) spodní polovina plochy v LBK, KM2 (W) převážná část lokality v LBK.
k.ú. Benecko
KBH2b (OSt) – varianta 1. Vede přes LBK. Vzhledem k celkovému negativnímu vlivu na složky
ŽP nebyla tato lokalita doporučena. KBH2a (OSt) – varianta 2 - tato lokalita nebyla doporučena
(odůvodnění viz varianta 1). KBH1 (OSt) - varianta 3. nebyla doporučena (odůvodnění
viz varianta 1).
ZBH1 (DX), ZBH2 (DX), ZB62 (DX) - vedou přes LBK. Vzhledem k tomu, že se jedná o lanovky
ke sjezdovkám viz výše, které zpracovatel SEA je nedoporučuje, nejsou proto doporučeny ani
tyto varianty lanovek.
Vodní plochy KB1 (W), KB2 (W), KB3 (W) jsou navrženy v lokálním biokoridoru. tyto plochy
nebyly doporučeny z důvodu výrazně negativního vlivu na lokality Natura 2000.
Eliminace případného negativního vlivu na prvky ÚSES lze dosáhnout správnou organizací
stavebních prací a při respektování platné legislativy, zejména zákona č. 114/1992 Sb. a jeho
doprovodných vyhlášek, v platném znění.
Za předpokladu respektování platné legislativy a navržených opatření se negativní vliv
u ostatních lokalit na prvky ÚSES nepředpokládá.
Vliv na významné krajinné prvky
Významným krajinným prvkem „ze zákona“ jsou v zájmovém území dle zákona č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, v platném znění lesy, vodní toky, remízky apod. Realizací
posuzovaného konceptu může v některých případech dojít k negativnímu vlivu na tyto prvky
(viz vlivy na lesní pozemky, ÚSES, vodní poměry,..). Míra ovlivnění bude však odvislá na řešení
konkrétních záměrů. Zásah do dvou registrovaných VKP se nepředpokládá.
Využití ploch musí být v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., § 4 odst. 2, kde jsou popsány
základní povinnosti při ochraně významného krajinného prvku. VKP se mohou využívat pouze
61
__________________________________________________________________________
tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační
funkce.
3.5. Vliv na zvláště chráněná území, památné stromy, kulturní dědictví včetně dědictví
architektonického a archeologického, Natura 2000
Zastavěná část většiny území se nalézá v ochranném pásmu KRNAP, okrajové části (Levínek,
Rychlov, Zákoutí) spolu s Horními Štěpanicemi a úbočím obou Žalských vrchů je součástí III.
zóny KRNAP.
Řešené území leží v biosférické rezervaci Krkonoše – Karkonosze.
Jelikož celé řešené území je součástí KRNAP, nelze vyloučit vliv výstavby záměrů plánovaných
v rámci Konceptu územního plánu obce Benecko na toto chráněné území.
V řešeném území je evidován jeden památný strom v k.ú. Benecko. Vliv bude nulový.
Při dodržování platných zákonů a nařízení se nepředpokládá výrazný vliv na chráněná území.
Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění byla v souladu
s právem Evropských společenství v České republice vytvořena soustava, která na území ČR
vymezila evropsky významné lokality a ptačí oblasti, které používají smluvní ochranu nebo jsou
chráněny jako zvláště chráněné území. Podle Natura 2000 je celé území součástí evropsky
významné lokality (EVL) CZ0524044 Krkonoše, severní část řešeného území je součástí ptačí
oblasti (SPA) CZ0521009 Krkonoše.
Hodnocení vlivů návrhu územního plánu obce Benecko na soustavu Natura 2000 (dále také jen
hodnocení) zpracované Mgr. Janem Losíkem, Ph.D., bylo vyhotoveno jako součást
dokumentace vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (část B) podle zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Hodnocení odpovídá požadavkům
zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, z hlediska posuzování
dopadů územního plánu na evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO), které na
území České republiky tvoří soustavu Natura 2000.
Cílem hodnocení bylo posoudit vliv konceptu územního plánu Benecko na předměty ochrany
a celistvost území soustavy Natura 2000. Bylo zjištěno, že návrh územního plánu Benecko má
významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000.
Konkrétně dojde k významnému negativnímu ovlivnění těchto předmětů ochrany EVL Krkonoše:
stanoviště 6230 – Druhově bohaté smilkové louky, stanoviště 6510 – Ovsíkové louky, stanoviště
6520 – Horské trojštětové louky a stanoviště 6430 – Vlhkomilná vysokobylinná lemová
společenstva. Významně negativně budou také dotčeny předměty ochrany PO Krkonoše,
konkrétně chřástal polní, sýc rousný, datel černý, lejsek malý a tetřívek obecný. Pro vyloučení
významně negativního vlivu je možné provést úpravy územního plánu.
Snížení dopadů hodnocené koncepce na EVL a PO Krkonoše pod hranici významně
negativního ovlivnění je možné dosáhnout vypuštěním některých záměrů, respektive
ponecháním části řešených ploch jejich stávající funkci. Jedná se o plochy, u nichž byl
v průběhu hodnocení zjištěn významnější vliv na předměty ochrany a celistvost EVL a PO
Krkonoše. Ve většině případů se jedná o plochy s výskytem přírodních stanovišť v dobrá kvalitě.
Kumulativní zábor těchto předmětů ochrany přesahuje hranici významně negativního ovlivnění.
Je proto nezbytné omezit rozsah celkového záboru. V tabulce č. 6 hodnocení koncepce na EVL
a PO je vyjádřeno v plošných jednotkách jednotlivých přírodních stanovišť o kolik je třeba omezit
zábor. Hodnoty uvedené v této tabulce představují maximální možný zábor uvedených typů
lučních stanovišť. To znamená, že pokud bude v rámci připravovaného ÚP dosaženo těchto
limitních hodnot, nebude v budoucnu možné realizovat jiné záměry, které by si vyžádaly další
zábor těchto stanovišť.
62
__________________________________________________________________________
Jestliže v průběhu stavebních prací dojde k archeologickému nálezu, jsou stavebníci
jednotlivých záměrů povinni ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a jeho
novely č. 242/1992 Sb., umožnit záchranný archeologický výzkum.
Výskyt archeologických nalezišť na posuzovaných lokalitách nelze zcela vyloučit. Jestliže
v průběhu stavebních prací dojde k archeologickému nálezu, jsou stavebníci jednotlivých
záměrů povinni ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění,
umožnit záchranný archeologický výzkum.
O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být
učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo
prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení
o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací,
při nichž k nálezu došlo, a to nejpozději do druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom,
kdy se o archeologickém nálezu dověděl (dle § 23 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., jeho novely
č. 242/1992 Sb.).
Za archeologické nálezy jsou považovány archeologické situace (nálezy zdiva, jímek, hrobů,
atd.) i movité artefakty keramiky, kostí, mincí, zbraní, apod.
Vybudováním nových ploch pro bydlení, občanské a technické vybavení, služby, sport, rekreaci,
vertikální dopravy a apod. dojde k posílení rekreačního využití krajiny, což bude mít pozitivní vliv
na rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti.
3.6. Vliv na povrchové a podzemní vody
Na základě znalosti stávajícího stavu životního prostředí na předmětném území a vzhledem
k charakteru plánovaných záměrů lze konstatovat, že by plánované záměry neměly ovlivnit
významné chráněné lokality, ve smyslu zákona o vodách (CHOPAV).
Etapa výstavby
Během výstavby jednotlivých záměrů se zvyšuje riziko úniku látek závadných vodám a půdám
pocházejících z využívání strojové a nákladní automobilové techniky (náhodné úkapy nebo
úniky ropných látek - nafta, benzín, hydraulické oleje apod.).Těmto stavům lze předcházet
správnou organizací práce, dodržováním pracovních postupů a dobrým technickým stavem
využívané mechanizace.
Do projektů jednotlivých staveb musí být zahrnuto také řešení zneškodnění vznikajících
odpadních vod, které bude v souladu s platnou legislativou.
Nakládání s odpadními vodami v etapě výstavby a provozu záměru nelze v současné době
objektivně určit, bude upřesněno v projektové dokumentaci jednotlivých staveb. Celé území
obce se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krkonoše.
Změnu množství a složení podzemních a povrchových vod způsobují nevhodné antropogenní
zásahy do krajiny vedoucí například ke snížení kvality povrchových a podzemních vod, či ke
změně odtokových poměrů v území.
Během výstavby jednotlivých záměrů se zvyšuje riziko úniku látek závadných vodám a půdám
pocházejících z využívání strojové a nákladní automobilové techniky (náhodné úkapy nebo
úniky ropných látek - nafta, benzín, hydraulické oleje apod.). Těmto stavům lze předcházet
správnou organizací práce, dodržováním pracovních postupů a dobrým technickým stavem
využívané mechanizace.
Zastavěním zemědělských ploch u většiny posuzovaných lokalit se změní odtokové poměry
v daném území. Odvod dešťových vod z území, případně snahu udržet vodu v krajině je nutné
řešit v projektových dokumentacích staveb (tj. realizaci retenčních nádrží, suchých poldrů apod.
na řešeném pozemku).
U lokality ZD18 (VE), kde je plánována výstavba MVE a jejího příslušenství může během
63
__________________________________________________________________________
výstavby dojít k ovlivnění odtoku vody v potoce, havarijní únik pohonných hmot aj. Vliv bude
eliminován dodržováním preventivním opatřením (např. zpracovat havarijní plán, stavební práce
v profilu toku provádět za nejnižších stavů vody, zastavění provozu MVE při minimálním průtoku
aj.). Výstavba vodní elektrárny bude řešena dle §15 odst. 6 vodního zákona, v platném znění.
Lokality v k.ú. Dolní Štěpanice ZD3 (SV), ZD4 (SV), ZD5 (SV) a ZD24 (DSK) se nacházejí
v záplavovém území. Vzhledem ke vzdálenosti od Jizerky lze vliv označit za malý. Tuto
skutečnost i přesto doporučujeme brát při výstavbě na zřetel.
Lokalita ZD2 (SV) nebyla v důvodu blízkosti vodního toku a jeho záplavového území a záboru
většího rozsahu třídy ochrany ZPF I. doporučena.
Horní Štěpanice nemá v současnosti vybudovaný systém kanalizace pro veřejnou potřebu.
Odpadní vody jsou zachycovány v septicích s přepadem do povrchových vod. Vzhledem
k tomu, že lokalita se nachází na území Krkonošského národního parku, v citlivém ekologicky
chráněném území, je navrhována realizace oddílné splaškové kanalizace s centrální ČOV
o kapacitě cca 140 EO (ekvivalentních obyvatel).
V současné době na k.ú. Mrklov není realizována kanalizační soustava, pouze malá část je
napojena na ČOV Štěpanická Lhota. Dům pečovatelské služby má vlastní ČOV (16 lůžek) typu
BIOREKO 3.
Dle plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje je uvažováno s realizací oddílné
kanalizace a s pomocí čerpací stanice odpadní vody čerpat na ČOV Štěpanická Lhota.
Vzhledem ke konfiguraci území, technické náročnosti, je v konceptu ÚP uvedeno řešení dle
původního územního plánu s vlastní ČOV s kapacitou cca 220 EO. Pokud bude dána přednost
řešení dle PRVK Lk, ČOV Mrklov lze nahradit ČS a výtlakem čerpat na ČOV Štěpanická Lhota.
Realizace ČOV bude mít pozitivní vliv.
V povodí Jizerky a přítoků je na řešeném území obce (ve všech k.ú.) navrhována soustava
vodních nádrží ke snížení odtokových poměrů z povodí (KB1 – KB7, KD1 – KD4, KH3 – KH7,
KM1 – KM3, KHM1). U ploch vodních a vodohospodářských, které jsou situovány do prvků
ÚSES nedoporučujeme využívat pro hospodářské a jiné účely, u kterých by bylo nutné oplocení,
nebo kde je předpoklad k eutrofizaci vod. Přednostně se zde doporučuje hlavní využití - snížení
odtokových poměrů, popř. přípustné využití – založení prvků ÚSES, tak jak je to navrženo
v Konceptu územního plánu obce Benecko.
Etapa provozu
Pro posouzení vlivu předkládaných záměrů na kvalitu povrchových a podzemních vod je třeba
vyspecifikovat předpokládaný vznik druhů odpadních vod a způsob nakládání s nimi. V rámci
projektu jednotlivých záměrů musí být řešen svod a likvidace vznikajících odpadních vod,
přičemž příslušný vodoprávní úřad stanoví přípustné emisní limity.
Realizací obytných zástaveb, občanského vybavení, ploch pro rekreaci apod. lze předpokládat
zvýšenou produkci splaškových vod oproti stávajícímu stavu. Tyto lokalit doporučujeme
realizovat jen za předpokladu, že tyto plochy lze napojit na zdroje pitné vody a kanalizaci,
popřípadě bude u nich možné řešit čištění a odvod splaškových vod jiným způsobem.
Parkovací plochy, které budou doplňkem ploch bydlení apod. musí být dostatečně technicky
zabezpečeny proti úniku vodám závadných látek do okolního prostředí (splach znečištěných
dešťových vod ropnými látkami). Svod dešťových vod z nových zpevněných ploch bude řešen
v projektových dokumentacích jednotlivých staveb.
V rámci projektu jednotlivých záměrů musí být řešen svod a likvidace vznikajících odpadních
vod, přičemž příslušný vodoprávní úřad stanoví přípustné emisní limity.
Realizací MVE nesmí dojít k znemožnění průchodu ryb a jiných živočichů za potravou,
v případě, že vytvoří bariéru musí při jejím povolování být zároveň rozhodnuto o technických,
přírodě blízkých opatřeních, která by ten vliv minimalizovala.
64
__________________________________________________________________________
Vzhledem k tomu, že v zájmovém území se nepředpokládá výrazné nakládání se závadnými
látkami nebo jen v omezené míře (pro údržbu staveb a provozů), lze z tohoto hlediska prakticky
vyloučit negativní dopad na povrchové a podzemní vody.
Standardní provoz záměrů v posuzovaných lokalitách by tedy neměl ovlivnit kvalitu povrchových
ani podzemních vod.
Legislativa
Pro zajištění ochrany vod jak ve fázi budování novostaveb, tak v rámci jejich provozu je nutné
postupovat v souladu s platnou legislativou (zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, zákon č. 274/2001
Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 61/2003
Sb., v platném znění).
Při případném povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových z ČOV nebo
z výpustného objektu stanoví příslušný vodoprávní úřad emisní limity pro místo výpusti (§6 odst.
3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění), tak aby byly dodrženy imisní standardy
ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod dle přílohy č. 3 k tomuto nařízení.
V tomto dokumentu nejsou zvažovány havarijní situace, které mohou nastat v důsledku
nesprávných postupů při výstavbě a provozu jednotlivých objektů. V případě používání
či skladování chemických přípravků a chemických látek (vodám závadné látky) musí být
respektován zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění
pozdějších předpisů tak, aby bylo zabráněno jejich pronikání do životního prostředí a ohroženo
zdraví lidu.
Pro havarijní situace úniku ropných látek z vozidel využívajících tyto prostory musí být zajištěno
vhodné technické zabezpečení, aby se zamezilo nebezpečí kontaminace podzemních
a povrchových vod v této vodohospodářsky významné oblasti.
3.7. Vliv na faunu a flóru a ekosystémy
Území řešené v konceptu ÚP Benecka se vyznačuje velkým zastoupením přírodních biotopů,
které na řadě míst hostí i zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Řada návrhových ploch je
umístěna do lučních stanovišť v okolí stávající zástavby. Biologická hodnota porostů na
jednotlivých plochách je velmi variabilní. Jsou zde zastoupeny jak druhově chudé porosty
vzniklé zatravněním bývalých polí, tak vegetace květnatých luk s výskytem širokého spektra
druhů typických pro pravidelně sečené podhorské louky.
Naprostá většina hodnotnějších lučních porostů je chráněna soustavou Natura 2000 v rámci
Evropsky významné lokality Krkonoše. Popis porostů na dotčených plochách včetně uvedení
výskytu zvláště chráněných druhů rostlin je uveden v samostatném hodnocení vlivů ÚP na
soustavu Natura 2000 (část B).
V tabulce vyhodnocení v kapitole 5 tohoto dokumentu jsou na lokalitách,kde je výskyt
chráněných druhů označen § (druh ohrožený) nebo §§ (druh silně ohrožený).
U lokalit KB5 (W), KD4 (W), KH1 (NL), KH3 (W), KH4 (W), KH5 (W), KH7 (W), KHM1 (W), KM1
(W), KM2 (W), RH1 (W) a ZM23 (Vze) bude vliv na ohrožené druhy výrazný. Výskyt ohrožených
druhů je na těchto plochách značný (někde až tisíce kusů). Z těchto důvodů zpracovatel
hodnocení s těmito plochami nesouhlasí a doporučuje je ponechat v původním funkčním využití.
Plošná regulace byla navržena u ploch ZM10 (SV). Důvodem je výskyt zvláště chráněného
druhu pětiprstka žežulník (a také mírně negativního vlivu na lokality Natura 2000, ZPF a
krajinného rázu). Zpracovatelem hodnocení SEA doporučuje prostorově regulovat o jižní a
jihovýchodní část lokality, kde je výskyt pětiprstka žežulník nejpočetnější.
65
__________________________________________________________________________
3.8. Odpady
Odpady, které budou vznikat v souvislosti se záměry, lze rozdělit na odpady, které budou
vznikat při jeho výstavbě a na odpady vznikající za běžného provozu.
Během výstavby záměrů budou vznikat odpady charakteru nevyužitých částí konstrukčních
prvků (např. zbytky neupotřebených těsnících fólií, zbytky potrubí, kabelů aj.). Dále budou
vznikat také odpady typické pro stavební práce a k nim se pojící jednotlivé druhy odpadních
obalů (papírové a lepenkové obaly či plastové obaly od stavebních a montážních hmot, úlomky
cihel, betonu, nevyužité části kovových konstrukcí /železo a ocel, směsné kovy/ a odpad
z odstranění zeleně /biologicky rozložitelný odpad/ atd.). Vznikající odpady by měly být
v maximální možné míře recyklovány. Pokud budou některé odpady či jejich části znečištěny
nebezpečnými látkami je třeba s těmito odpady nakládat jako s nebezpečným odpadem.
Dodavatel stavebních prací, který bude dle smlouvy současně původcem odpadů, zajistí další
nakládání s těmito odpady v souladu s platnými legislativními předpisy.
Druhy a množství odpadů, vznikající během provozů jednotlivých záměrů nelze v současné
době objektivně určit, budou odvislé od provozovaných činností.
V navržené lokalitě je možné předpokládat především komunální odpady, směsný komunální
odpad, složky z odděleného sběru a odpad související s provozem jednotlivého záměru.
Nakládání s odpady během výstavby i provozu záměrů musí být řešeno v souladu s platnými
legislativními předpisy (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, v platném znění a v souladu s prováděcími předpisy v platném znění).
Odpady vznikající během výstavby i provozu jednotlivých záměrů musí být odděleně
shromažďovány ve sběrných nádobách a kontejnerech. Po jejich naplnění budou odpady
předávány osobám oprávněným k nakládání s těmito druhy odpadů.
V případě vzniku nebezpečného odpadu musí být tříděn dle jednotlivých druhů, shromažďován
odděleně ve speciálních uzavřených nepropustných nádobách určených k tomuto účelu
a zabezpečen tak, aby nemohlo dojít k neoprávněné manipulaci s nebezpečnými odpady nebo
k úniku škodlivin z těchto odpadů. Shromažďovací nádoby musí být řádně označeny v souladu
s legislativními předpisy.
Dle § 11 zákona 185/2001 Sb., v platném znění, má každý v rozsahu své působnosti povinnost
zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. Materiálové využití odpadů má
přednost před jiným využitím odpadů. Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění odpadů má
vždy přednost způsob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrnější k životnímu
prostředí.
V případě ukončení provozu jednotlivých záměrů by případná likvidace spočívala v demolici
staveb. Charakter odpadů by odpovídal složení stavebních a konstrukčních materiálů
jednotlivých objektů.
3.9. Vliv na znečištění ovzduší
Fáze výstavby záměru
Při výstavbě jednotlivých ploch budou emitovány zejména tuhé znečišťující látky. Během
výstavby se mohou uvolňovat emise polétavého prachu (při provádění zemních prací,
ze skládek sypkých materiálů aj.).
Proto bude nutné (zejména v době suchého a větrného počasí) provádět pravidelné čištění
vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí a omezovat prašnost
i v místě stavby.
Při výstavbě bude rovněž docházet k emisím znečišťujících látek vznikajících spalováním
pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prostředcích. Sledovanými
66
__________________________________________________________________________
škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanismů jsou zejména oxidy dusíku, oxid
uhelnatý, uhlovodíky a pevné částice.
Dle Konceptu Územního plánu Benecko budou na posuzovaném území budovány plochy
smíšené obytné, plochy občanského vybavení, dopravní infrastruktury, plochy výroby
a skladování, technické infrastruktury, vodní plochy a plochy zeleně.
Fáze provozu záměru
Koncept Územního plánu Benecko vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití v k.ú.
Benecko, k.ú. Horní Štěpanice, k.ú. Dolní Štěpanice a k.ú. Mrklov.
Stávající stav je reprezentovaný pozadím, které je uvedeno v kapitole č. 2.8. Ovzduší a klima.
Bodové zdroje znečištění ovzduší
Bodovými zdroji emisí budou komíny (výduchy) od jednotlivých zdrojů. Pro každý střední, velký
a zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší jsou zákonem č. 86/2002 Sb., v platném znění
a navazujícími předpisy stanoveny specifické a obecné emisní limity, které je provozovatel
povinen plnit.
Vzhledem k tomu, že se na posuzovaném území budou budovat převážně rodinné domy
a budovy občanského využití, lze předpokládat, že budou instalovány malé zdroje znečišťování
ovzduší.
Lokalita Benecko je v současné době plynofikována. Území Dolních Štěpanic není v současné
době plynofikováno. Lokalita Horní Štěpanice je částečně plynofikovaná, zbylá část je vytápěna
elektřinou. Lokalita Mrklov je částečně plynofikovaná.
V posuzované lokalitě budou s největší pravděpodobností umístěny malé spalovací zdroje
znečišťování ovzduší, které budou sloužit k vytápění jednotlivých objektů.
V příloze č. 2 vyhlášky č. 205/2009 Sb. jsou uvedeny následující hodnoty emisních parametrů
pro stanovení množství emisí:
Tabulka č. 14: Hodnoty emisních faktorů pro stanovení množství emisí výpočtem při spalování
zemního plynu
Druh paliva
Zemní plyn
Tepelný
výkon kotle
Tuhé
látky
SO2
NOx
CO
Org.
látky*
≤ 0,2 MW
20
2,0 x S
1300
320
64
> 0,2 ≤ 5 MW
20
2,0 x S
1300
320
64
> 5 ≤ 50 MW
20
2,0 x S
3300
270
24
> 50 ≤ 100
MW
20
2,0 x S
4200
270
24
> 100 MW
20
2,0 x S
5000
270
8
Jednotka
6
3
kg/10 m
spáleného
plynu
Vysvětlivky:
Ap
Obsah popela v původním vzorku tuhých paliv (% hm.)
Sp
Obsah síry v původním vzorku tuhých paliv (% hm.)
3
S
Obsah síry v původním vzorku kapalných paliv (% hm.) a plynných paliv (mg/m )
* nemetanické těkavé organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík
Vzhledem k tomu, že se na posuzovaném území budou budovat převážně rodinné domy
a chaty pro individuální rekreaci, byl pro příklad vzat kotel o výkonu 100 kW. Předpokládaný
počet provozních hodin za rok je 3 500.
67
__________________________________________________________________________
Tabulka č. 15 Předpokládané roční emise škodlivin ze spalovacího zdroje
Znečišťující látka
Druh
paliva
Zemní
plyn
Tuhé látky
SO2
NOx
CO
Org. látky
[kg/h]
[kg/rok]
[kg/h]
[kg/rok]
[kg/h]
[kg/rok]
[kg/h]
[kg/rok]
[kg/h]
[kg/rok]
0,00023
0,805
0,0000046
0,0161
0,015
52,33
0,0037
12,88
0,000737
2,58
* nemetanické těkavé organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík
Uvedené hodnoty jsou vypočteny na základě tabelovaných emisních faktorů, skutečné hodnoty
emisí budou mnohem nižší.
Z výše uvedených předpokládaných hodnot emisí je zřejmé, že zprovozněním malých
spalovacích zdrojů nedojde k výraznějšímu nárůstu imisních koncentrací NO2, CO, prachu, SO2
a těkavých organických látek v ovzduší. Příspěvky k maximálním hodinovým imisním
koncentracím NO2 se projeví pouze v blízkém okolí spalovacího zdroje a budou dosahovat
maximálně desetin µg/m3. Příspěvky k maximálním krátkodobým imisním koncentracím
ostatních znečišťujících látek budou ještě nižší. Příspěvek k ročním imisním koncentracím
jednotlivých znečišťujících látek bude zanedbatelný.
Malé spalovací zdroje musí být provozovány s požadovanou účinností spalování paliv
a přípustnou koncentrací oxidu uhelnatého ve spalinách stanovenou v příloze č. 7 Nařízení
vlády č. 146/2007 Sb.
Malé zdroje znečišťování ovzduší nemají stanoveny emisní limity. Malé spalovací zdroje musí
být provozovány s požadovanou účinností spalování paliv a přípustnou koncentrací oxidu
uhelnatého ve spalinách. U malých zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické
látky může orgán obce v odůvodněných případech emisní limit stanovit. Povinnosti
provozovatelů malých zdrojů znečišťování ovzduší jsou uvedeny v § 12 zákona č. 86/2002 Sb.,
v platném znění.
Povinnosti provozovatelů středních a velkých spalovacích zdrojů znečišťování jsou uvedeny
v § 11 zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění a emisní limity jsou uvedeny v Nařízení vlády
č. 146/2007 Sb. (viz tabulka č. 16):
Tabulka č. 16 Emisní limity pro spalovací zařízení spalující plynná paliva
Emisní limity podle jmenovitého tepelného výkonu spalovacího zdroje
3
vztažené na normální stavové podmínky a suchý plyn [mg/m ]
Druh paliva a
topeniště
0,2 – 1 MW
> 1 – 5 MW
SO2
NOx
TZL
CO
SO2
NOx
TZL
CO
Plynné palivo
obecně
35
200
-
100
35
200
-
100
Plynné palivo mimo
veřejné distribuční
sítě
900
200
50
100
900
200
50
100
68
__________________________________________________________________________
Lze tedy konstatovat, že v případě realizace několika středních nebo jednoho velkého
spalovacího zdroje bude pravidelným autorizovaným měřením kontrolováno více znečišťujících
látek než při provozování mnoha malých spalovacích zdrojů.
Vzhledem k tomu, že v tobě zpracování posouzení nebylo známé přesné využití ploch, na
kterých budou umístěny plochy pro výrobu, nebylo provedeno porovnání s emisními limity.
Před umístěním středního nebo velkého zdroje znečišťování ovzduší musí být autorizovanou
osobou v souladu s § 17 zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění vypracována rozptylová
studie, která stanoví výšky komínů jednotlivých zdrojů tak, aby byl zaručen dobrý rozptyl
znečišťujících látek a příspěvek jednotlivých znečišťujících látek k stávajícím imisním
koncentracím v posuzované lokalitě nepřispíval k překračování imisních limitů. Dále musí být
autorizovanou osobou vypracován odborný posudek.
Plošné zdroje znečištění ovzduší
Plošným zdrojem v posuzované lokalitě bude automobilová doprava na odstavných
a parkovacích stání, která emituje za svého provozu škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy
síry, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky a uhlovodíky.
Odstavná a parkovací stání:
Jedná se převážně o parkovací stání poblíž lyžařských vleků. Provoz na těchto parkovacích
místech bude převážně v lyžařské sezóně a nedojde k výraznému nárůstu imisních koncentrací
znečišťujících látek.
Další odstavná stání budou přičleněna k obytné zástavbě a k budovám občanské vybavenosti.
Plochy výroby a skladování:
Na plochách, které jsou určené pro výrobu a skladování, mohou být vybudovány stavby pro
prodej a služby, pro veřejnou správu, pro výrobu mimo staveb pro výrobu s negativním vlivem
na okolí, pro výrobu a opravárenské služby, stavby technických služeb, pro výrobní stavební
činnost, pro skladování a prodej apod.
V současné době nelze přesně určit přesné využití jednotlivých ploch určených pro výrobu
a skladování.
Pokud v budoucnu budou na těchto plochách určených k výrobě umístěny zdroje, které
ze svého provozu emitují těkavé organické látky, musí provozovatel dodržovat emisní limity,
které jsou uvedeny ve vyhlášce MŽP č. 355/2002 Sb., v platném znění, kterou se stanoví emisí
limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečištění ovzduší
emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování
a distribuce benzinu.
Pokud na těchto plochách budou vybudovány ostatní zdroje znečišťování ovzduší (truhlářská
dílna apod.), musí provozovatel plnit emisní limity uvedené v Nařízení vlády č. 615/2006 Sb.
o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů
znečišťování ovzduší.
Emise z rostlinné výroby budou produkovány zemědělskými stroji. Provozem zemědělských
strojů jsou emitovány škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé
znečišťující látky a uhlovodíky. Dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění se jedná o mobilní
zdroje znečišťování ovzduší.
Liniové zdroje znečištění ovzduší
Hlavním liniovým zdrojem znečištění bude automobilová doprava, která emituje za svého
provozu škodliviny, jako jsou oxidy dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky
a uhlovodíky. Liniovým zdrojem znečištění je doprava po příjezdových komunikacích.
Produkované množství znečišťujících látek z dopravy je závislé na typu motorového vozidla –
osobní vozidlo, lehké nákladní vozidlo, těžké nákladní vozidlo, autobus, motocykl, na emisní
69
__________________________________________________________________________
úrovni motorového vozidla – EURO 1, EURO 2, EURO 3 a EURO 4, na rychlost, kterou se
uvažované vozidlo pohybuje a na sklonu vozovky.
V následující tabulce jsou uvedeny emisní faktory osobních a nákladních vozidel, které byly
spočítány pomocí výpočetního programu MEFA-06, který je stanoven sdělením MŽP, a kterým
se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, hodnocení a řízení kvality ovzduší,
v platném znění a věstníkem MŽP, částka 10, říjen 2002. Tento program umožňuje výpočet
emisních faktorů v závislosti na typu vozidla, rychlosti jízdy, sklonu vozovky a výpočtovém roce.
Modelový výpočet emisních faktorů v gramech na ujetý kilometr byl proveden pro rok 2009
a 2010, podélný sklon vozovky 0 %, emisní úroveň osobních a těžkých nákladních vozidel
EURO 1 až 4 a pro rychlosti 30, 40, 50, 70 a 90 km/h.
Tabulka č. 17 Emisní faktory osobních a nákladních vozidel pro rok 2009
Emisní faktor [g/km]
Emisní
úroveň
1
2
3
4
Osobní vozidla
Škodlivina
Nákladní vozidla
30
km/h
50
km/h
70
km/h
90
km/h
30
km/h
50
km/h
70
km/h
90
km/h
Benzen
0,0105
0,0097
0,0102
0,0125
0,0829
0,0594
0,0463
0,0374
NOx
0,9205
0,8309
0,7919
0,9406
25,0706
18,0284
18,7914
23,5824
PM10
0,0005
0,0005
0,0008
0,0014
2,2174
1,5532
1,3731
1,3403
Benzen
0,0044
0,0042
0,0044
0,0053
0,0296
0,0212
0,0166
0,0133
NOx
0,3897
0,3518
0,3311
0,3887
18,8425
13,5370
13,7776
17,2197
PM10
0,0005
0,0005
0,0008
0,0014
0,5820
0,4075
0,3580
0,3606
Benzen
0,0030
0,0028
0,0030
0,0038
0,0238
0,0171
0,0134
0,0109
NOx
0,1666
0,1531
0,1499
0,1948
2,6632
1,8429
1,8939
2,2288
PM10
0,0005
0,0005
0,0008
0,0014
0,3181
0,2229
0,1969
0,1922
Benzen
0,0021
0,0019
0,0021
0,0028
0,0104
0,0075
0,0059
0,0048
NOx
0,1231
0,1157
0,1126
0,1451
2,0664
1,4191
1,4632
1,7227
PM10
0,0005
0,0005
0,0008
0,0014
0,0934
0,0659
0,0577
0,0579
Tabulka č. 18 Emisní faktory osobních a nákladních vozidel pro rok 2010
Emisní
úroveň
1
2
Osobní vozidla
Škodlivina
Nákladní vozidla
30
km/h
50
km/h
70
km/h
90
km/h
30
km/h
50
km/h
70
km/h
90
km/h
Benzen
0,0105
0,0097
0,0102
0,0125
0,0829
0,0594
0,0463
0,0374
NOx
0,9459
0,8531
0,8135
0,9678
24,5654
17,6911
18,5136
23,3212
PM10
0,0005
0,0005
0,0008
0,0014
2,1934
1,5364
1,3582
1,3258
Benzen
0,0044
0,0042
0,0044
0,0053
0,0296
0,0212
0,0166
0,0133
NOx
0,4036
0,3640
0,3426
0,40242
18,6465
13,4043
13,6665
17,1147
PM10
0,0005
0,0005
0,0008
0,0014
0,5755
0,4027
0,3539
0,3565
70
__________________________________________________________________________
Emisní
úroveň
Osobní vozidla
Škodlivina
Nákladní vozidla
30
km/h
50
km/h
70
km/h
90
km/h
30
km/h
50
km/h
70
km/h
90
km/h
Benzen
0,0030
0,0028
0,0030
0,0038
0,0238
0,0171
0,0134
0,0109
NOx
0,1723
0,1588
0,1553
0,2016
2,6564
1,8382
1,8897
2,2242
PM10
0,0005
0,0005
0,0008
0,0014
0,3178
0,2227
0,1967
0,1920
Benzen
0,0021
0,0019
0,0021
0,0028
0,0104
0,0075
0,0059
0,0048
NOx
0,1250
0,1175
0,1143
0,1471
2,0664
1,4191
1,4632
1,7227
PM10
0,0005
0,0005
0,0008
0,0014
0,0934
0,0659
0,0577
0,0579
3
4
Z vypočtených emisních faktorů je zřejmé, že dominantní vliv na hodnoty emisí znečišťujících
látek může mít využívání nákladní automobilové dopravy. Během provozu posuzovaných lokalit
lze očekávat zvýšení frekventovanosti osobních vozidel a tomu odpovídající zvýšení emisí
pocházejících z výfukových plynů automobilové dopravy. Bude se především jednat o majitele
rodinných domů a návštěvníků jednotlivých rekreačních aktivit.
Imisní limity
Imisní limity jsou stanoveny nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Hodnoty imisních limitů jsou
vyjádřeny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu
293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa.
Imisní limity vybraných znečišťujících látek
Tabulka č. 19: Imisní limity
Znečišťující
látka
Doba průměrování
Hodnota imisního
limitu/maximální povolený
počet jejího překročení
za rok
Oxid siřičitý
1 hodina
350 µg.m-3/24
-
Oxid siřičitý
24 hodinu
125 µg.m-3/3
-
Oxid dusičitý
1 hodina
200 µg.m-3/18
1.1.2010
Oxid dusičitý
1 rok
40 µg.m-3
1.1.2010
Oxid uhelnatý
Maximální denní
osmihodinový
klouzavý průměr1)
10 mg.m-3
-
Suspendované
částice PM10
24 hodin
50 µg.m-3/35
-
Suspendované
částice PM10
1 rok
40 µg.m-3
-
Benzen
1 rok
5 µg.m-3
1.1.2010
Olovo
1 rok
0,5 µg.m-3
-
Datum, do
něhož musí být
limit dosažen
Poznámka:
1)
Osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí.
71
__________________________________________________________________________
Závěr posouzení lokalit z hlediska umístění zdrojů znečištění ovzduší
Posuzovaná lokalita je vhodná k umístění zdrojů znečišťování ovzduší při splnění následujících
předpokladů:
Pro každý umisťovaný zdroj (střední, velký, nebo zvláště velký) bude společně
s projektovou dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný
posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném
znění.
U staveb, činností a technologií, které podléhají procesu EIA, proběhne zjišťovací řízení,
během kterého budou stanoveny podmínky pro výstavbu a provoz záměru.
Při umísťování zdrojů budou respektovány požadavky Krajského plánu snižování emisí
Libereckého kraje.
U technologií, které splňují požadavky zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění, bude
společně s projektovou dokumentací pro stavební povolení vypracována žádost
o vydání integrovaného povolení.
Závěr posouzení Konceptu Územního plánu Benecko z hlediska znečištění ovzduší
Vzhledem k tomu, že v Konceptu Územního plánu Benecko se jedná o vybudování ploch
smíšeně obytných, ploch pro občanské vybavení, plochy pro výrobu a skladování bez
negativního vlivu na okolí, ploch pro vybudování dopravní infrastruktury se předpokládá, že
nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v posuzovaných lokalitách.
Během výstavby jednotlivých objektů budou emitovány zejména tuhé znečišťující látky. Během
výstavby se mohou uvolňovat emise poletavého prachu (při provádění zemních prací, z deponií
orničních vrstev aj.). Proto bude nutné (zejména v době suchého a větrného počasí) provádět
pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí a
omezovat prašnost i v místě stavby.
Stavební práce budou realizovány v krátkém časovém úseku v průběhu roku a produkované
emise budou závislé na aktuálních povětrnostních podmínkách, vlhkosti vzduchu a půdy, síle
a směru větru. Prašnost bude také závislá na dodržování opatření k omezování prašnosti po
dobu realizace stavby.
Při výstavbě bude rovněž docházet k emisím znečišťujících látek vznikajících spalováním
pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prostředcích. Sledovanými
škodlivinami z automobilové dopravy a stavebních mechanismů jsou zejména oxidy dusíku, oxid
uhelnatý, uhlovodíky a pevné částice.
Vzhledem k tomu, že plochy určené pro smíšené bydlení v rodinných domcích a plochy určené
pro skladování a výrobu, plochy pro občanskou vybavenost budou vytápěny plynovými
spalovacími zdroji, nepředpokládá se výrazný nárůst emisí znečišťujících látek ze spalování
paliva.
V konceptu územního plánu Benecko je navrhnuto vybudování místních komunikací, které
budou sloužit pro obsluhu ploch určených k bydlení, pro propojení jednotlivých lokalit
a zpřístupnění ploch pro občanskou vybavenost, a vzhledem k tomu, že se bude jednat
převážně o osobní automobily, se nepředpokládá nárůst emisí znečišťujících látek
z automobilové dopravy na této komunikaci.
V konceptu územního plánu Benecko jsou navrženy plochy pro výrobu a skladování. Plochy
jsou určeny pro drobnou řemeslnou výrobu bez negativního vlivu na okolí. V současné době
není známo o jakou výrobu a skladování se bude jednat. Jednotlivé technologie musí být
posouzeny v rámci stavebního povolení.
Některé plochy jsou konceptu řešeny variantně.
Obě varianty tras sjezdovky KD7 nemají významný vliv na kvalitu ovzduší v posuzované lokalitě.
72
__________________________________________________________________________
Plocha smíšená obytná ZM 6 je také navržena ve dvou variantách, jednotlivé varianty se od
sebe liší záborem půdy. Jednotlivé varianty nemají významný vliv na kvalitu ovzduší.
Plocha ZM 17, která je navržena jako občanská vybavenost (varianta 1) a k ní je navržena
plocha ZB 55, která je určena pro parkoviště. Ve druhé variantě jsou obě tyto plochy určené pro
bydlení. Obě varianty nebudou mít významný vliv na kvalitu ovzduší.
Lokalita ZB 1 určena pro bydlení je navržena ve dvou variantách záboru půdy, ani jedna
z variant nebudou mít významný vliv na kvalitu ovzduší.
Místní komunikace ZB 56 je navržena také ve dvou variantách, v obou případech se bude
jednat převážně o pohyb osobních vozidel. Obě varianty nebudou mít vliv na kvalitu ovzduší
v posuzované lokalitě.
Nově plánovaná vertikální doprava v k. ú. Benecko – lyžařský areál navržený ve třech
variantách s označením ZBH2a, b (var. 1 – spodní část zasahuje do k. ú. Horní Štěpanice),
ZBH1a, b (var. 2) a ZB62a,b (var. 3). Ani jedna z těchto tří variant nebude mít vliv na kvalitu
ovzduší v posuzované lokalitě.
3.10. Vliv na hlukovou situaci
Nové zdroje hluku – lze rozdělit na časově omezené a trvalé.
Časově omezené zdroje hluku jsou stavební práce (včetně související dopravy)
Trvalé zdroje hluku jsou stacionární zdroje hluku situované do jednotlivých
plánovaných lokalit. Za trvalé zdroje hluku lze považovat i jednotlivá lyžařská střediska,
přestože v provozu budou pouze v zimním období.
Hluk ze silniční dopravy na komunikacích:
S rostoucí nabídkou ubytovacích kapacit a navýšením kapacity lyžařských areálů dojde
k nárůstu intenzity dopravy na silnice III/28626 (Jilemnice – Benecko – Vrchlabí). Nárůst se dá
očekávat především ve dnech pracovního klidu a v denní době.
Nově navržené místní komunikace
Nově navržené odstavné plochy u veřejných komunikací
Hluk ze stacionárních zdrojů hluku:
Vertikální doprava – nově plánované lyžařské areály:
-
pohon vleků a lanovek,
-
sněžná děla,
-
sněžné skútry, sněžné rolby.
Parkoviště nejsoucí součástí veřejných komunikací.
Stacionární zdroje situované do nových ploch určených pro výrobu a skladování, pro
zemědělskou výrobu.
Heliport v Benecku a Mrklově.
Významné zdroje hluku
Jedná se o následující zdroje hluku:
1.
vertikální doprava – nové lyžařské areály, jako celek
2.
silniční doprava
3.
heliport – k. ú. Benecké, k. ú. Mrklov
4.
případné stacionární zdroje situované do nových ploch určených pro výrobu a skladování,
pro zemědělskou výrobu
73
__________________________________________________________________________
Pro některé bude potřebné zpracovat samostatné hlukové studie.
Ad 1
k.ú. Benecko – záměry ZBH1a,b a jednu z variant ZBH2a,b; dále ZB62a,b a v menší
míře ZB64a,b
k.ú. Dolní Štěpanice – záměry ZD25a,b, ZD26a,b; ZD27a
k.ú. Horní Štěpanice – záměry ZBH1a – ZBH2a (viz k.ú. Benecko)
k.ú. Mrklov – záměr ZM27a,b, ZM28a,b
Ad 2
Ad 3
Ad 4
týká se Dolních a Horních Štěpanic, Benecka a Mrklova, respektive částí obcí ležících
v bezprostředním okolí silnice III/28626 a III/28624 (Mrklov)
k. ú. Benecko – PB2; k. ú. Mrklov – PM1
jedná se o jednotlivé plochy pro občanské vybavení a plochy výroby a skladování
v k. ú. Benecko, k. ú. Horní Štěpanice, k. ú. Dolní Štěpanice a k. ú. Mrklov
Vertikální doprava - hluk z provozu nově plánovaných lyžařských areálů
Nově plánovaná je vertikální doprava v k. ú. Benecko – jedná se o rozšíření lyžařského areálu
navržené ve třech variantách s označením ZBH2a, b (var. 1 – spodní část zasahuje do k. ú.
Horní Štěpanice), ZBH1a, b (var. 2) a ZB62a,b (var. 3). Pro tento případ je nutné vypracovat
hlukovou studii.
Bez hlukové studie nelze jednoznačně určit, která z navržených třech variant je (z hlediska
hluku) nejvhodnější. S ohledem na okolní chráněný venkovní prostor se jako nejvhodnější jeví
var. 1, která navazuje na nejmenší počet obytných objektů (resp. chráněného venkovního
prostoru).
Hluková studie musí vyhodnotit vliv sněžných děl, vleků/lanovek a provoz sněžných roleb
a skútrů. Uvedené areály se nalézají v blízkosti stávajících i nově plánovaných chráněných
venkovních prostorů. Hluk od uvedených zdrojů hluku se vlivem specifických terénních
podmínek může projevovat i ve značné vzdálenosti (chybí přirozené přírodní překážky) od
areálů, nejen v jejich bezprostředním okolí. Na výslednou hlukovou situaci bude mít vliv také
souvislá sněhová pokrývka, která vytváří souvislou plochu s pohltivými nebo odrazivými
vlastnostmi (dle typu sněhu).
Cílem hlukové studie je:
vyhodnocení vlivu jednotlivých lyžařských středisek na okolní chráněný venkovní prostor
a vytipování problémových zdrojů hluku
stanovení požadavků na akustické parametry jednotlivých zdrojů hluku – pokud není
známa konkrétní použitá technologie a zařízení, nebo navržení nutných protihlukových
opatření, jenž zajistí splnění hygienických limitů na hranici (hranicích) chráněného
venkovního prostoru – pokud známe akustické parametry použitých technologií a zařízení
vyhodnocení kumulace stávajícího lyžařského areálu a nově navržených (týká se
především spodních, dojezdových částí) – provoz nových areálů musí plnit požadované
hygienické limity dané pro stacionární zdroje hluku a současně nesmí v kumulaci se
stávajícím lyžařským areálem způsobit jejich překročení. Pokud již v současné době
dochází k překračování hygienických limitů vlivem provozu stávajícího lyžařského areálu,
nesmí nové záměry svým provozem tuto situaci dále zhoršit. Z uvedeného vyplývá, že
z hlediska hluku je rozšíření lyžařských sjezdových tratí a vleků limitováno stávajícími
provozy lyžařských areálů.
74
__________________________________________________________________________
Tabulka č. 20 Orientační hodnoty akustického výkonu pro vybrané zdroje hluku
Zdroj hluku
Sněžná děla
Tyčová sněžná děla
El. pohon vleků/lanovek
Sněžné rolby, skútry
Okolí sedačkové lanovky
(nebo vleku)
Akustický výkon
LWA [dB]
cca 93 1)
cca 50 1)
80 – 95
< 100
Ekvivalentní hladina
akustického tlaku A LAeq,T
[dB]
cca 50dB / 100 m 1)
-------
---
cca 70 dB / 20 m
1)
sněžné dělo Areco Supersnow
Poznámka: z tabulky vyplývá, že např. jednotlivá sněžná děla by měla být v denní době umístěna ve
vzdálenosti větší, jak 100 m od hranice chráněného venkovního prostoru, případně by měl být jejich
provoz časově omezen. V noci musí být tato vzdálenost ještě větší. U provozu sněžných roleb a skútrů
pak záleží, kde a jak dlouho se v té které části sjezdovky pohybují.
U nově plánované vertikální doprava – plochy v k.ú. Dolní Štěpanice označené ZD25a,b,
ZD26a,b; ZD27 a v k. ú. Mrklov označené ZM27a,b - ZM28a,b - doporučujeme zpracování
hlukové studie (zvláště v případě instalace a využívání sněžných děl aj.).
Hluk ze silniční dopravy
Navýšením ubytovací kapacity, parkovací kapacity, kapacity jednotlivých lyžařských areálů
v k. ú. Benecko, k. ú. Horní Štěpanice, k. ú. Dolní Štěpanice a k. ú. Mrklov dojde i k navýšení
intenzity dopravy. Toto navýšení nebude rovnoměrné. Lze očekávat nárůst především
o víkendech, v denní době a převážně v zimním období. Bude se jednat zejména o osobní
vozidla.
Navýšení intenzity nákladních vozidel (a dodávkových vozidel nad 3,5) může souviset
s potřebou zásobování nových penzionů, restauračních zařízení a některých nových výrobních
provozoven.
Posuzovanými lokalitami prochází pouze silnice třetí třídy č. III/28626 (Jilemnice – Benecko –
Vrchlabí) a silnice III/28624 (III/28626 – Mrklov - III/28626). Jedná se o komunikace místního
významu, které zajišťují pouze dostupnost pro místní obyvatele a návštěvníky. Není zde žádná
tranzitní doprava.
Výše uvedené navýšení intenzity dopravy bude mít na hlukovou situaci v okolí uvedených
komunikací vliv zanedbatelný.
Poznámka: navýšení intenzity dopravy o 100% navýší ekvivalentní hladinu akustického tlaku A
LAeq,T o cca 3 dB. Na www.rsd.cz jsou uvedeny výsledky statistického šetření zaměřeného na
zatížení komunikací v jednotlivých regionech České republiky, které bylo provedeno v roce
2005. Pro posuzované komunikace nebylo sčítání provedeno. Pro „obdobnou“ silnici II/286
(Jilemnice – Vítkovice) byla zjištěna doprava 100 NA (nákladní a dodávková vozidla nad 3,5 t,
autobusy) a 689 OS (osobní a dodávková vozidla do 3,5 t). Budeme-li předpokládat, že na
silnice III/28626 projede obdobný, respektive menší počet vozidel, bude výpočtově ekvivalentní
hladina akustického tlaku A v referenční vzdálenosti 7,5 m od středu bližšího jízdního pruhu
a výšce 4 m nad terénem cca LAeq,T = 53 dB.
Z hlediska hluku má variantní využití plochy v k. ú. Benecko:
s označením ZB55 (var.1) a ZBM1 (var.2) na hlukovou situaci v bezprostředním okolí
zanedbatelný vliv – lze ji využít oběma navrhovanými způsoby, tedy jako parkovací plochu
(DSP) nebo jako plochu občanského vybavení (OVM)
75
__________________________________________________________________________
s označením ZB1 (var.1, var.2) a ZB70 (var. 2) zanedbatelný vliv – obě varianty lze využít,
jako navržené plochy smíšené obytné (SV)
s označením ZB56 (var.1, var.2) má minimální vliv – obě varianty lze využít, jako navržené
plochy dopravní infrastruktury (DSK)
Z hlediska hluku nemá variantní využití ploch v k. ú. Mrklov:
s označením ZM6 (var.1, var.2) a ZBM1 (var.2) vliv – obě lze využít, jako navržené plochy
smíšené obytné (SV).
Hluk z provozu heliportu
Jedná se o zdroj hluku značně rozdílné intenzity. Hygienický limit pro letový provoz se
vyhodnocuje pro celých 16 hod v denní době (8 hod v noční době) a zde bude docházet pouze
k ojedinělým hlukovým událostem.
Provozem na heliportu bude docházet ke krátkodobým výrazným nárůstům hladiny akustického
tlaku A LAeq,T, ale dle v současné době platné metodiky posuzování leteckého hluku
k překračování hlukových limitů nebude docházet.
Hluk ze záměrů situovaných do ostatních ploch
Hluk z těchto zdrojů souvisí s provozem konkrétních záměrů v rámci navržených ploch (resp.
s instalací potřebných zařízení, mechanismů a nároky na obslužnou dopravu).
Podrobnější posouzení je potřeba u záměrů, jako jsou např. truhlářské, zámečnické a obdobné
dílny, jenž jsou umístěny v bezprostřední blízkosti chráněného venkovního prostoru (obytné
domy, penziony, ...). Dále objekty vybavené vzduchotechnickými, klimatizačními nebo
chladícími jednotkami (obchody, hotely, ...).
Zde je potřebné zvážit každý jeden záměr a v případě potřeby nechat zpracovat samostatné
hlukové studie, včetně navržených potřebných protihlukových opatření.
Nejsou zde vhodné záměry náročné na obslužnou dopravu – pro dodržení limitů daných pro
hluk ze silniční dopravy.
Závěr
Z hlediska hluku je potřebné věnovat zvýšenou pozornost zejména novým sjezdovkám a
vlekům, resp. celým rozšiřovaným lyžařským areálům.
3.11. Vliv na obyvatelstvo
Realizací hodnocené Změny č. 2 ÚP SÚ obce Vítkovice lze předpokládat zvýšení pracovních
příležitostí, současně realizace záměru bude mít také pozitivní vliv na vznik nových pracovních
míst v dodavatelských firmách, v navazující infrastruktuře, v oblasti služeb apod. Mezi další
důvody patří zejména zkvalitnění služeb v oblasti rekreace a cestovního ruchu a vytváření
podmínek pro zvyšování počtu trvale žijících obyvatel.
3.11.1. Vlivy na veřejné zdraví
Metodika hodnocení
Dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je veřejné zdraví chápáno jako zdravotní stav
obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a
pracovních podmínek a způsobem života.
Některé faktory mohou pomáhat zdraví udržovat a podporovat nebo naopak poškozovat.
Výsledné působení je komplexním vlivem všech faktorů a podmínek, ty mohou být často
76
__________________________________________________________________________
vzájemně podmíněny. Podle odhadů odborníků Státního zdravotního ústavu ovlivňují zdravotní
stav především faktory způsobu života (z 50 - 60 %), zatímco životní a pracovní prostředí
zodpovídá za zdravotní stav přibližně z 20 % a zdravotní péče ovlivňuje zdraví zhruba také
přibližně z 20 %.
V současné době je pro hodnocení vlivů jednotlivých konkrétních záměrů dle zákona
č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, v platném znění používán postup hodnocení
zdravotních rizik (HRA – Health Risk Assessment). Základní metodické postupy HRA byly
vypracovány v 70. letech americkou agenturou pro ochranu životního prostředí (US EPA),
z těchto postupů dnes vychází i Světová zdravotnická organizace (WHO) a legislativní předpisy
a autorizační návody v ČR.
Tento postup využívá všech dostupných údajů (dle současného vědeckého poznání) pro
určení faktorů, které mohou za určitých podmínek vyvolat nežádoucí zdravotní účinky. Odhaduje
rozsah expozice určitému faktoru, kterému jsou nebo v budoucnu mohou být vystaveny
jednotlivé skupiny dotčené populace a konečně zahrnuje charakterizaci existujících
či potenciálních rizik vyplývajících z uvedených zjištění. Součástí hodnocení je také diskuse
úrovně nejistot, které jsou spjaty s tímto procesem.
Cílem celého procesu je shromáždění podrobnějších údajů o vlivu faktorů vyvolaných provozem
hodnoceného záměru na zdraví exponované populace.
Hodnocení zdravotních rizik je zejména u látek pro které nejsou stanoveny hodnoty limitů (imisní
limity) prakticky jediným způsobem, jak posoudit zda se hladiny koncentrací škodlivin pohybují
na společensky přijatelné úrovni – tj. v akceptovatelné míře zdravotního rizika. Imisní limity
samy o sobě o míře ani typu účinku na zdraví nevypovídají.
Výsledky hodnocení by měly být podkladem pro řízení rizika – tj. např. pro rozhodování
o podmínkách provozu záměru či o potřebných opatřeních k minimalizaci rizik, pro vypracování
stanoviska orgánu ochrany veřejného zdraví, k informování veřejnosti apod.
Hodnocení zdravotních rizik bývá v současné době nejčastěji realizováno jako součást
hodnocení vlivů záměru na obyvatelstvo (resp. na veřejné zdraví) dle zákona č. 100/2001 Sb.
o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů a dále v některých
specifických případech (posouzení rizika na žádost příslušné krajské hygienické stanice,
hodnocení oprávněnosti stížností občanů apod.).
Podkladem pro hodnocení zdravotních rizik i kvality životního prostředí v dané lokalitě mohou
být výsledky měření imisní situace, hlukové zátěže či v případě rozhodování o vhodnosti
umístění zamýšleného záměru - modelové výpočty rozptylové či hlukové studie.
Zdravotní rizika lze podle výše uvedeného postupu vyhodnotit na základě znalosti konkrétního
návrhu řešení záměru, jeho parametrů a kapacit (popř. jeho variant). Cílem posuzované
koncepce není znalost přesného řešení záměrů, ale určení a vymezení jednotlivých ploch a
jejich funkčních regulativů, proto nelze provést kvantifikaci předpokládané expozice modelovými
výpočty a následně odhad možných zdravotních rizik.
Během přípravy jednotlivých záměrů dle koncepce bude u významnějších projektů provedeno
podrobné hodnocení v rámci procesu EIA. Vzhledem k tomu, že v této fázi už bude známo
technické (a technologické) řešení včetně nároků na obslužnou dopravu, bude možné hodnotit
konkrétní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, včetně stanovení podmínek na prevenci,
eliminaci a kompenzaci případných negativních vlivů.
Při hodnocení vlivu na veřejné zdraví (HIA – Health Impact Assessment) se posuzují všechny
dopady na zdraví - pozitivní i negativní. Uvažuje se s působením fyzikálních, chemických (popř.
biologických) škodlivin, ale také vlivem jiných faktorů (sociálních, ekonomických,…). Hodnocení
zdravotních rizik je tedy součástí hodnocení vlivu na veřejné zdraví. Cílem HIA je zmírnění
zdravotních rizik a zvýšení pozitivních efektů z realizace záměrů koncepce.
77
__________________________________________________________________________
V rámci této části jsou dále vyhodnoceny možné pozitivní a negativní vlivy na veřejné zdraví
vyplývající z funkčního vymezení zájmových ploch v obecné rovině a stručně charakterizovány
vybrané faktory ovlivňující zdraví (škodliviny a hluk).
Hodnocení konceptu územního plánu
Plochy výroby a skladování
Územní plán vymezuje plochy k výrobě a skladování (ZD21, ZD22, ZM22). Přípustně je možné
plochy využít pro stavby pro autodopravu a opravárenské služby, stavby pro administrativu,
stavby technické a dopravní infrastruktury a plochy odstavných a parkovacích stání.
Vymezení těchto ploch podporuje podnikaní v rámci řešeného území. To by mohlo vést
k oživení ekonomiky a zvýšení nabídky pracovních míst, což je velmi důležité zejména pro
skupinu populace nezaměstnaných.
Socioekonomické postavení je významnou determinantou zdravotního stavu. Lidé s nízkými
příjmy, s nižším dosaženým vzděláním nebo dlouhodobě nezaměstnaní mají častěji horší
zdraví. Vzdělání, zaměstnání a výše příjmů také významně ovlivňuje individuální životní styl,
který se dále uplatňuje také jako zdravotní determinanta.
Případný negativní vliv na zdraví obyvatel souvisí s provozem jednotlivých ploch, resp.
s konkrétními záměry umístěnými na těchto plochách. Realizací nových podnikatelských
záměrů nebo zkapacitněním stávajících aktivit by mohlo dojít ke vzniku nových zdrojů hluku
i emisí v provozech a k vyšší potřebě nároků na obslužnou dopravu (tj. k nárůstu intenzity
dopravy na využívaných komunikacích a v prostoru areálu). S tím souvisí zvýšení hladin
akustického tlaku A a imisní koncentrace některých znečišťujících látek v okolí těchto provozů a
podél obslužných komunikací. V souvislosti s nárůstem nových podnikatelských aktivit lze
v území očekávat také vyšší produkci odpadů a odpadních vod.
V rámci funkčního vymezení výroby a skladování jsou také dvě plochy v k.ú. Dolní Štěpanice:
(ZD18, ZD20) určeny k výrobě elektrické energie. Je plánováno vybudování malé vodní
elektrárny. V rámci tohoto záměru by vznikly nové zdroje hluku, ale při standardním řešení
zařízení (umístění technického zařízení uvnitř budovy, aj.) se nepředpokládá významnější
zatížení dotčeného území hlukem.
Narušení faktorů pohody (zvýšená hlučnost, emise znečišťujících látek) je možné předpokládat
během výstavby některých záměrů. Tyto negativní vlivy jsou časově omezeny dobou trvání
stavby, lze je omezovat způsobem provádění stavby a správnou organizací (např. stavební
práce spojené s návozem stavebního a technologického materiálu uskutečňovat v denní době,
minimalizovat pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby,...).
Plochy občanského vybavení
V rámci územního plánu jsou navrženy plochy občanského vybavení charakteru veřejné
infrastruktury (veřejná správa, sociální a zdravotní služby, péče o rodinu, tělovýchova a sport) a
charakteru komerčních zařízení (maloobchodní prodej, ubytování, stravování, služby).
Narušení faktorů pohody vlivem zvýšené hlučnosti a emisí znečišťujících látek lze očekávat
během výstavby některých záměrů či zařízení. Samotný provoz zařízení by neměl mít
významnější negativní vlivy na veřejné zdraví, protože podmínkou je realizace pouze těch
záměrů, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení v sousedních plochách umožňujících
umístění staveb pro bydlení.
V rámci konceptu územního plánu jsou vymezeny na k. ú. Benecko plochy specifické: KB10 –
plocha pro konání společenských akcí (poutě, slavnosti, soutěže), KB11 – plocha cvičiště sboru
dobrovolných hasičů a ZB45 – plocha pro rozhlednu. Pro tělovýchovu a sport jsou určeny plochy
v k.ú. Benecko (ZB46, ZB47) a v Horních Štěpanicích (ZH18, ZH19).
Dále jsou navrženy plochy pro sportovní vyžití - sjezdové trati a plochy pro vertikální dopravu
(vleky, lanovka). Pro další rozvoj areálu zimních sportů Kejnos se variantně navrhuje doplnění
dopravy – prodloužení lanovky na Přední Žalý (varianta 1 a 2 – ZBH1a,b – ZBH2a,b) nebo na
78
__________________________________________________________________________
Zadní Žalý (varianta 3 – ZB62a,b). Vleky u stávajících sjezdových tratí jsou stabilizované. Jejich
systém je doplňován ve všech k.ú. (Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice, Mrklov).
Vytvářením územních podmínek pro sportovní vyžití a rekreaci může dojít k aktivnímu trávení
volného času, ke zvýšení pohybových aktivit místního obyvatelstva i návštěvníků území
s následnými příznivými dopady v oblasti zdraví.
V České republice se projevuje trend zvyšování poruch pohybového aparátu, nárůst obezity a
dalších projevů vyplývajících ze „sedavého“ způsobu života. Obezita nebo nadváha jsou
vážnými riziky pro vznik některých druhů nádorového bujení. Pohybové a sportovní aktivity
přispívají ke zlepšování zdravotního stavu populace (posilují většinu přirozených funkcí
organismu, působí jako ochrana před nemocemi srdce a cév a před cukrovkou, zvyšují tělesnou
zdatnost, rozvíjí koordinaci, zpevňují kosti, pomáhají udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost
aj.).
Podpora rozvoje volnočasových a rekreačních aktivit určených široké veřejnosti je také
významným preventivním opatřením k omezování vzniku sociálně-patologických jevů.
Zlepšování zdravotního stavu populace se může dále odrazit i snížením výdajů za zdravotní
péči.
Zatraktivnění veřejných prostranství, realizace sportovních a rekreačních ploch bude mít
pozitivní dopad i na oblast rozvoje rekreačních aktivit a cestovního ruchu. S tím jsou spojeny
i možné ekonomické přínosy obci a podnikatelům v regionu (zejména v oblasti služeb), popř.
i vznik nových pracovních příležitostí.
Negativním jevem zatraktivnění oblasti by mohl být nárůst intenzity automobilové dopravy
v některých lokalitách a s tím spojené zvyšování imisní a hlukové zátěže podél využívaných
komunikací, v blízkosti parkovišť, rekreačních a sportovních objektů či areálů.
V případě sjezdových tratí budou provozovány v území nové zdroje hluku (sněžná děla, vleky,
sněžných rolby a skútry, aj.). Jejich vliv může být významný, proto je nutné předpokládanou
expozici obyvatelstva hluku podrobně vyhodnotit formou hlukové studie a to na základě znalosti
řešení záměru (včetně instalovaných zařízení, využívaných mechanismů) a dle kapacit
návštěvnosti (resp. předpokládané vyvolané dopravy). Na základě modelových výpočtů pak
bude možné stanovit, zda je konkrétní záměr (či jeho varianta) z hlediska vlivu na hlukovou
situaci v lokalitě realizovatelný a za jakých podmínek. (Podrobněji viz kapitola č. 3.10. Vliv na
hlukovou situaci.)
Plochy zemědělské výroby a skladování
V zájmovém území jsou vymezeny také plochy (ZB73, ZH26, ZM23), které by měli sloužit
k ekologické zemědělské výrobě a skladování pro ekologické zemědělství.
Pokud budou na plochách umístěny stavby a zařízení je z hlediska míry nepříznivých vlivů na
veřejné zdraví obecně rozhodující především umístění zdrojů hluku (provoz mechanismů,
zařízení, čerpadel, vzduchotechniky, aj.) a zdrojů emisí do těchto lokalit (spalovací a ostatní
zdroje emisí) a náročnost záměrů z hlediska intenzity vyvolané obslužné dopravy.
Na plochách, které by byly využívané pro chov hospodářských zvířat, budou vznikat rozkladem
organické hmoty (výkaly, zbytky krmiva) látky, které mohou být zdrojem pachu. Nejvýznačnější
z těchto látek je amoniak, vzniká i sirovodík, oxid uhličitý a těkavé organické látky. Je třeba
dodržovat zásady správného provozu tak, aby se tyto koncentrace látek pohybovaly na relativně
nízké úrovni koncentrací a neobtěžovaly okolí významnějším zápachem.
Výkaly, odpady z chovu mohou být také zdrojem částic biologického původu (tzv. bioaerosolu),
který se může vázat na pevné částice. Bioaerosol může obsahovat mikroorganismy (baktérie,
houby, plísně, spóry baktérií, viry), produkty mikroorganismů, rostlinné pyly, alergeny aj. Při
důsledném dodržování hygieny chovu (zejména údržbě čistoty hal aj.) by se měla minimalizovat
možná zdravotní rizika z inhalace bioaerosolu.
V posuzovaném případě se jedná o plochy, které jsou situovány v okrajových částech Benecka,
79
__________________________________________________________________________
Dolních Štěpanic a Mrklova, mimo souvislou obytnou zástavbu. Pokud na plochách nebudou
umístěny významné zdroje hluku a intenzita vyvolané obslužné dopravy nebude vysoká,
nepředpokládá se negativní ovlivnění zdraví obyvatelstva související s realizací těchto ploch.
Pozitivním vlivem realizace záměru bude produkce kvalitních a zdravějších surovin či potravin
pocházející z ekofarmy. Ekologické zemědělství je šetrnější k životnímu prostředí, což se také
může pozitivně projevit v oblasti zdraví místní populace. Tento způsob hospodaření využívá
postupů respektující trvale udržitelné životní prostředí a přírodní zdroje. Nepoužívají se umělá
hnojiva, chemické přípravky, postřiky, hormony a umělé látky a nekontaminují se tak cizorodými
látkami složky životního prostředí a potravní řetězce.
Jako přípustné je navrženo také využití těchto ploch k rodinné rekreaci, přechodnému ubytování
a stravování. To by rozšířilo možnost aktivního trávení volného času pro turisty a návštěvníky
tohoto území s čímž souvisí i zvýšení jejich pohybové aktivity s příznivými dopady na zdraví.
Plochy smíšené obytné
Územní plán řeší také v návaznosti na zastavěné území velké množství ploch pro bydlení
v rodinných domech venkovského typu a rodinnou rekreaci. Utváření vhodných podmínek pro
vybudování nových rodinných domů včetně doprovodné infrastruktury a občanského vybavení
umožní zvyšování kvality života obyvatel, což se může pozitivně promítnout v oblasti jejich
zdraví.
Plochy dopravní infrastruktury
Silniční síť bude postupně rozvíjena v návaznosti na nové plochy zástavby. U stávajících
komunikací bude zkvalitňován povrch, upravováno šířkové uspořádání a realizováno jejich
propojení do celkové sítě. Navrženo je nové napojení ostatní komunikace na silnici č. III/286
novým úsekem (ZH24).
Parkování bude řešeno v rámci vlastních ploch a objektů. Nově se vymezují plochy veřejných
parkovišť v k.ú. Benecko (ZB49 – ZB55 var. 1; PB3), Dolní Štěpanice (ZD23, PD2) a Horní
Štěpanice (ZH25).
Lze předpokládat, že navržené dopravní řešení se odrazí v nárůstu plynulosti provozu. Při
plynulém pohybu vozidel je nižší spotřeba pohonných hmot a na ně vázané nižší emise
znečišťujících látek z výfukových systémů a navíc i výrazně nižší emise znečišťujících látek
z otěrů brzd, pneumatik a povrchu komunikací. Současně lze očekávat i snížení tvorby emisí
hluku vyvolaných provozem vozidel na rekonstruovaných úsecích oproti původním komunikacím
s nerovným povrchem.
Současně je ale nutné zajistit, aby vybudování nových silničních úseků nemělo negativní vliv na
stávající situaci (zejména z hlediska hlukové zátěže) v blízkosti trasy těchto staveb. U nově
plánovaných úseků komunikací je možné oproti stávajícím trasám lépe zabezpečit účinnou
ochranu proti hluku technickými opatřeními (vhodné osazení do terénu, protihluková stěna, aj.) a
snížit tak expozici hluku na co nejnižší úroveň.
Významnější negativní vlivy lze očekávat v době výstavby jednotlivých záměrů. Jedná se
zejména o zvýšení imisní a hlukové zátěže v dotčených lokalitách vyplývající z realizace stavby
– resp. z provozu stavebních mechanismů a navazující obslužné nákladní dopravy. Dále může
být v blízkosti stavby i omezeno parkování, doprava či její plynulost. Všechny tyto negativní vlivy
mají relativně krátkodobý charakter (po dobu výstavby).
Technická infrastruktura
Napojení nových objektů na vodovod, kanalizační systém, plynovod povede k minimalizaci
zátěže složek životního prostředí. Realizace záměrů bude mít významně pozitivní vliv na
veřejné zdraví.
Plochy zeleně
V územním plánu jsou navrženy také plochy zeleně. Zeleň plní řadu funkcí – mimo funkce
80
__________________________________________________________________________
rekreační a estetické také hygienickou a bioklimatickou. V lokalitách snižuje prašnost. Výsadba
podél problematických areálů a frekventovaných komunikací může mimo lepšího začlenění
staveb do krajiny sloužit i k útlumu hluku. Ozeleňování může přispívat ke zlepšování životních
podmínek, vytváření pocitu pohody a spokojenosti a tím pozitivně ovlivňovat zdraví.
Některé dřeviny ale mohou významně zvyšovat množství pylu v ovzduší a vyvolávat tak
u senzitivní skupiny populace (alergici) i negativní vlivy v oblasti jejich zdraví. Aby nedocházelo
ke nárůstu alergických reakcí u těchto jedinců, je potřeba pro ozeleňování volit méně alergizující
druhy dřevin.
Porovnání návrhu územního plánu se Zdravotní politikou Libereckého kraje
Hlavním cílem Zdravotní politiky Libereckého kraje je zlepšení zdravotního stavu obyvatel
Libereckého kraje (v průběhu 15 - 20 let). V rámci této koncepce jsou formulovány cíle
vycházející z programu „Zdraví 21“ a rozpracovány ve formě dílčích úkolů a aktivit vedoucích ke
splnění těchto úkolů.
Posuzovaný návrh územního plánu z hlediska funkční náplně vymezených ploch ovlivňuje
následující cíle formulované Zdravotní politikou Libereckého kraje 2009 (ZP LK).
Tabulka č. 21: Cíle formulované Zdravotní politikou Libereckého kraje 2009
Plochy dle ÚP
smíšené obytné (SV)
Cíl, dílčí úkol,
aktivita ZP LK
cíl č. 10,
úkol: 10.1.
Charakter vlivu
0
Opatření
posouzení
vhodnosti záměrů
(zdroje rizikových
faktorů, podmínky
v lokalitě)
občanské vybavení
(OVM)
cíl č. 10,
úkol: 10.1.
0 až –
závisí na konkrétním
řešení záměru
občanské vybavení tělovýchova a sport (OS)
cíl č. 11,
aktivita 11.1.3
(8.1.1, 8.1.2,
8.3.1)
+
vymezení plochy
podporuje cíl
_
cíl č. 11,
aktivita 11.1.3
+
vymezení plochy
podporuje cíl
_
cíl č. 10,
úkol: 10.1.
0 až –
řešení záměru
výroba a skladování (VS)
cíl č. 10,
úkol: 10.1.
0 až –
řešení záměru
výroba elektrické energie –
vodní elektrárna (VE)
cíl č. 10,
úkol: 10.1.
zemědělská výroba - ekofarma
(VZe)
cíl č. 11,
aktivita 11.1.
komunikace (DS III, DSK)
parkoviště (DSP)
cíl č. 10,
aktivita 10.1.5
vlek, lanovka (DX)
sjezdová trať (OSt)
+
vymezení záměru
podporuje cíl
+
vymezení plochy
podporuje cíl
0 až –
posouzení
vhodnosti záměrů
(zdroje rizikových
faktorů, podmínky
v lokalitě)
posouzení
vhodnosti záměrů
(zdroje rizikových
faktorů, podmínky
v lokalitě)
_
_
posouzení záměrů
včetně podmínek
81
__________________________________________________________________________
Plochy dle ÚP
Cíl, dílčí úkol,
aktivita ZP LK
Charakter vlivu
řešení záměru
Opatření
v lokalitě, realizace
technických
opatření
heliport (DL)
cíl č. 9,
úkol: 9.1
+
vymezení plochy
podporuje cíl
_
technická infrastruktura (TI)
cíl č. 10,
úkol: 10.2.
(aktivita 10.2.2,
10.2.4)
+
vymezení některých
ploch podporuje cíl
_
Vysvětlivky:
Cíl č. 8 – Snížit výskyt neinfekčních onemocnění
8.1.1 – Prevence ischemické choroby srdeční a dalších kardiovaskulárních onemocnění
8.1.2 – Aktivity ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění v rámci primární prevence (zde zlepšení
tělesné aktivity)
8.3.1 – Obecná změna životního stylu (zde zvýšení pohybových aktivit) – prevence diabetes
Cíl č. 10 – Zdravé a bezpečné životní prostředí
Dílčí úkol č. 10.1 - Snížit expozici obyvatelstva zdravotním rizikům souvisejícím se znečištěním vody,
vzduchu a půdy látkami mikrobiálními, chemickými a dalšími,aktivity koordinovat s cíli, stanovenými
v Akčním plánu zdraví a životního prostředí
10.1.5 - Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel
Dílčí úkol č. 10.2 - Zajistit obyvatelstvu univerzální přístup k dostatečnému množství pitné vody uspokojivé
kvality
10.2.2 - Rozšířit počet obyvatel zásobovaných z veřejných vodovodů, zvláště v místech, kde kvalita vody
v místních studnách neodpovídá hygienickým požadavkům.
10.2.4 - Optimalizovat síť a stav veřejných studní v obcích, v nichž není zajištěno zásobování pitnou
vodou sítí veřejných vodovodů.
Cíl č. 11 – Zdravější životní styl
Dílčí úkol č. 11.1. - Rozšířit zdravé chování ve výživě a zvýšit tělesnou aktivitu
11.1.1 – Ozdravění výživy
11.1.3 – Optimalizace pohybové aktivity
Cíl č. 9 – Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy
Dílčí úkol č. 9.1. – Snížení počtu smrtelných a vážných zranění v důsledku dopravních nehod
Dle orientačního vyhodnocení by mohla realizace záměrů v některých vymezených plochách dle
konceptu územního plánu negativně ovlivňovat cíle a aktivity uvedené v rámci Zdravotní politiky
Libereckého kraje a to potenciálním zvýšením expozice obyvatelstva rizikovým faktorům. Jedná
se především o plochy výroby a skladování, plochy komunikací, parkovišť. Rizikovými faktory
zde mohou být především zdroje emisí znečišťujících látek či hluku (popř. vibrací).
Předpokládaný vliv na veřejné zdraví související s provozem záměrů by měl být vyhodnocen
pomocí modelových výpočtů hlukové a rozptylové studie.
Při rozhodování o vhodnosti umístění jednotlivých záměrů do ploch vymezených k výrobě a
skladování a k občanskému vybavení je třeba důsledně zvážit možné negativní vlivy vyplývající
z jeho provozu (včetně nároků na navazující obslužnou dopravu). Je nutno posoudit také
stávající podmínky v konkrétní lokalitě (imisní a hluková zátěž, vzdálenost obytné zástavby, aj.).
Je třeba respektovat využití okolních pozemků (především těch, které jsou určeny pro bydlení
či rekreaci) a významně nesnižovat kvalitu prostředí souvisejícího území.
U ploch dopravní infrastruktury (parkoviště, komunikace) je možné účinně zmenšit míru
expozice hluku technickými opatřeními (protihluková stěna, vhodné zasazení do terénu, aj.).
Smíšené plochy jsou vymezeny pro bydlení v rodinných domech venkovského typu a rodinnou
rekreaci. Z hlediska možných zdrojů hluku a emisí se nepředpokládá významnější vliv na
hlukovou a imisní situaci v území. Nové plochy lze napojit na stávající plynovodní sítě a využít
82
__________________________________________________________________________
tak k vytápění objektů kotle spalující zemní plyn (přednostně před spalování tuhých paliv, které
je zdrojem větších emisí znečišťujících látek do ovzduší).
Vybudováním rekreačních zařízení a sportovišť v území vzroste nabídka možností aktivního
trávení volného času a to může vést ke zvýšení pohybových aktivit obyvatelstva s následnými
příznivými dopady v oblasti zdraví. V rámci posuzování konkrétních záměrů je ale třeba také
vyhodnotit, zda v objektech a areálech nebudou instalovány významné zdroje hluku (např.
vzduchotechnická zařízení, kompresory, jiné mechanismy a zařízení), popř. zda s provozem
nesouvisí nadměrná intenzita dopravy, která by mohla mít významný negativní vliv na obyvatele
v okolí stavby. U stacionárních zdrojů hluku je možné expozici obyvatelstva významně snížit
vhodnými opatřeními (zakrytováním zdrojů hluku či jejich umístěním v rámci oddělených prostor
budovy, realizace tlumičů hluku, aj.)
Vymezení ploch pro helioport není přímo preventivním opatřením vedoucím ke snížení počtu
smrtelných a vážných zranění. Z hlediska vlivu na veřejné zdraví má kladný vliv, umožní
rychlejší zásah záchranné služby při vážných úrazech a akutních stavech, což se přímo odrazí
na zdravotním stavu dotčených osob. (V některých případech je rychlost zásahu limitujícím
faktorem při záchraně života.) Jedná se o helioport pro naléhavé případy, využití ploch k tomuto
účelu je minimální a lze předpokládat, že ojedinělá, krátkodobá expozice vyšším hladinám hluku
nebude mít negativní vlivy na zdraví obyvatelstva.
V rámci technické infrastruktury budou nové objekty (obytné domy, sportovní zařízení, aj.)
připojeny na stávající místní vodovodní systémy. Zajištění zásobování obyvatelstva vodou
z místních zdrojů vody, jejíž kvalita je pravidelně prověřována, je v souladu s cíli a aktivitami
Zdravotní politiky Libereckého kraje.
Identifikace a charakterizace nebezpečnosti škodlivin
Během výstavby jednotlivých záměrů budou emitovány znečišťující látky ze spalování
pohonných hmot ve stavebních mechanismech a obslužné dopravě. Dále se mohou ze
stavebních ploch uvolňovat emise tuhých látek.
Při realizaci jednotlivých záměrů budou v posuzovaném prostoru pravděpodobně instalovány
především spalovací zdroje (k vytápění jednotlivých objektů). Na plochách, kde je plánovaná
výroba, mohou být instalovány spalovací zdroje nebo ostatní stacionární zdroje znečišťování
ovzduší.
Území je plynofikováno, nově navrhované plochy budou napojeny na stávající rozvody
plynovodu. Lze tedy předpokládat, že spalovací zdroje budou využívat jako palivo především
zemní plyn. Zprovozněním malých spalovacích zdrojů (popř. několika středních spalovacích
zdrojů) na zemní plyn nedojde k výraznějšímu nárůstu imisních koncentrací oxidu dusičitého
(NO2), oxidu uhelnatého (CO), prašnosti, oxidu siřičitého (SO2), těkavých organických látek a
jiných kontaminantů v ovzduší.
Mobilními zdroji emisí bude provoz dopravy po komunikacích. Ovzduší v okolí komunikací,
parkovišť a areálů bude znečišťováno emisemi z provozu motorových vozidel a obslužných
mechanismů. Zdrojem emisí je nedokonalé spalování paliva (benzinu a motorové nafty), jsou
emitovány především oxidy dusíku, dále oxid uhelnatý, prašný aerosol (zejména při spalování
motorové nafty), oxid siřičitý, alifatické a aromatické uhlovodíky, polycyklické aromatické
uhlovodíky, aldehydy, ketony, dehty, benzen, saze aj. Dominantní vliv na množství emisí
znečišťujících látek bude mít především využívání nákladní automobilové dopravy.
Plošným zdrojem v posuzovaných lokalitách budou plochy parkovacích stání pro automobilovou
dopravu. Mimo vymezených parkovišť budou vybudovány také odstavné plochy přičleněné
k objektům v nově navrhovaných plochách (především u objektů výroby a skladování, popř.
u sportovních ploch a zařízení).
Na základě předpokládaného emitovaného množství a možných účinků těchto látek na lidské
zdraví lze za nejvýznamnější považovat oxidy dusíku, prašný aerosol, benzen a polyaromatické
uhlovodíky. Tyto látky a jejich možný účinek na zdraví je dále stručně charakterizován.
83
__________________________________________________________________________
OXIDY DUSÍKU NOx, OXID DUSIČITÝ NO2
Jako oxidy dusíku se označuje směs vyšších oxidů dusíku, zejména oxidu dusnatého a
dusičitého. V rámci spalovacích procesů je převážně emitován oxid dusnatý (NO), který se
oxiduje na oxid dusičitý (NO2). Ten může reagovat s organickými sloučeninami za vzniku
nitroderivátů.
Oxidy dusíku patří mezi látky, které se mohou podílet na vzniku oxidačního smogu. Z hlediska
toxicity a účinků na lidské zdraví je z této skupiny látek nejvýznamnější oxid dusičitý (NO2).
Hlavní účinek oxidu dusičitého je dráždivý. Dráždí a ovlivňuje dýchací funkce a snižuje odolnost
dýchacích cest a plic a zvyšuje riziko výskytu nemocí dolních cest dýchacích (a jejich projevů) a
astmatických záchvatů. Chronické působení může vyvolat vznik chronického zánětu spojivek,
nosohltanu a průdušek. Střednědobé a dlouhodobé studie zvířat kromě toho ukazují významné
morfologické, biochemické a imunologické změny.
Cestou vstupu NO2 do organismu jsou dýchací cesty. Při inhalaci může být absorbováno
80 – 90 % NO2, z toho významná část v nosohltanu.
Při akutní expozici (WHO, 2000) působí na zdravé osoby jen velmi vysoké koncentrace
(1990 µg/m3). U citlivějších lidí (např. astmatiků, pacientů s chronickou obstrukční chorobou plic)
se může projevovat respiračními symptomy, ovlivněním plicních funkcí, reaktivity dýchacích cest
při nižších koncentracích. Za hodnotu LOAEL se považuje koncentrace 380 – 560 µg/m3
(0,2 – 0,3 ppm), která u astmatiků při krátkodobé expozici indikuje malou cca 5% změnu plicních
funkcí a zvyšuje reaktivitu dýchacích cest.
WHO byla navržena směrnicová 1hodinová maximální imisní koncentrace NO2 200 µg/m3.
Výsledky některých epidemiologických studií u dětské populace ukazují nárůst respiračních
symptomů, délky jejich trvání a snížení plicních funkcí. U dětí ve věku 5 - 12 let dochází podle
těchto epidemiologických studií k 20 % nárůstu rizika respiračních obtíží a onemocnění při
každém zvýšení expozice o 28 µg/m3 (dvoutýdenní průměr) při expozici v rozsahu
dvoutýdenních průměrů 15 -128 µg/m3 (nebo vyšší).
Žádné z epidemiologických studií doposud spolehlivě necharakterizovala dlouhodobé
(chronické) expozice a působení NO2 na lidské zdraví. Dostupné výsledky dost jasně ukazují
vznik respiračních efektů u dětí při dlouhodobé expozici NO2 v rozsahu průměrné roční
koncentrace 50 - 75 µg/m3 a vyšší.
WHO převzalo jako směrnicovou hodnotu průměrnou roční imisní koncentraci 40 µg/m3.
PRAŠNÝ AEROSOL (tuhé znečišťující látky)
Tuhé znečišťující látky představují směs látek. Prašný aerosol může mít rozmanité rizikové
vlastnosti, v reálných podmínkách působí jako součást komplexní směsi znečišťujících látek
v ovzduší s různými účinky. Na tuhé částice se mohou adsorbovat některé reaktivní komponenty
(např. polycyklické aromatické uhlovodíky, těžké kovy, aj.).
Tzv. PM10 je torakální frakce s aerodynamickým průměrem částic do 10 µm, která proniká do
spodních dýchacích cest a PM2,5 zahrnuje jemnější respirabilní podíl s aerodynamickým
průměrem do 2,5 µm pronikající až do plicních sklípků.
Jemná frakce částic do 2,5 µm je do značné míry rozpustná, má často kyselý charakter a
obsahuje sekundárně vzniklé aerosoly (kondenzáty plynů, částice ze spalování fosilních paliv a
pohonných hmot, kondenzované organické či kovové páry). Dále mohou obsahovat těžké kovy
či uhlíkaté látky a jejich soli (především sulfáty a nitráty). Jemné částice jsou transportovány do
velkých vzdáleností (až několik stovek kilometrů) od zdroje těchto látek a snadno pronikají do
vnitřního prostředí budov. Hrubší částice bývají zásaditého charakteru, méně rozpustné.
Vzhledem k velikosti částic poměrně rychle sedimentují a jsou transportovány cca do
vzdálenosti několika kilometrů. Vznikají např. během zemních prací při stavbách, při demolicích
objektů, těžbě zemních hmot, v důsledku sekundární prašnosti při dopravě na nezpevněných a
prašných cestách apod.
84
__________________________________________________________________________
Prašný aerosol může způsobovat podráždění čichové sliznice a negativně ovlivňovat funkci
i kvalitu řasinkového epitelu v horních cestách dýchacích, snižovat samočistící schopnosti a
obranyschopnost dýchacího systému a tím vyvolat vhodné podmínky pro vznik bakteriálních
či virových respiračních infekcí.
Akutní zánětlivé změny mohou přejít do chronické fáze za vzniku chronické bronchitidy
s následným postižením oběhového systému. Vyšší výskyt těchto změn je možno sledovat
u citlivých skupin populace (děti, staří lidé a lidé s nemocemi dýchacího a srdečně cévního
systému, kuřáci, aj.).
Prašný aerosol má účinky, které nelze přesně specifikovat a popsat, u této škodliviny nebyly
stanoveny referenční dávky a koncentrace. Dle WHO nelze na základě současných poznatků
stanovit bezpečnou prahovou koncentraci v ovzduší.
V roce 2005 WHO aktualizovala některé dříve uvedené poznatky a využila pro odvození vztahů
studie, kde byl indikátorem prašný aerosol frakce PM2,5. Byly zde stanoveny směrné hodnoty a
přechodné (prozatímní) cíle. Směrná doporučená roční koncentrace činí 20 µg/m3 a směrná
doporučená 24 hodinová koncentrace je 50 µg/m3.
UHLOVODÍKY
Směs uhlovodíků obsažená v pohonných hmotách je heterogenní skupinou látek, kterou nelze
jednoduše toxikologicky charakterizovat. Všeobecným celkovým účinkem uhlovodíků je
ovlivňování centrální nervové soustavy, mohou ve vysokých koncentracích působit narkoticky.
Páry pohonných hmot dráždí oči a sliznice. Na základě možných účinků látek na lidské zdraví
lze za nejvýznamnější považovat skupinu polycyklických aromatických uhlovodíků a benzen.
Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) jsou sloučeniny s velice rozmanitými rizikovými
vlastnostmi. Vyznačují se značnou variabilitou v toxických vlastnostech a různými vlivy na
jednotlivé organismy.
Společnou vlastností PAU je fotosensibilizace a dráždění pokožky. Podle míry těkavosti mohou
dráždit dýchací cesty. Za nejzávažnější biologický účinek PAU je považována indukce
nádorových procesů. V této velké skupině látek se vyskytují izomery, které nevykazují
karcinogenní účinky, řada látek se slabými účinky, ale také karcinogeny (např. benzo(a)pyren).
Polycyklické aromatické uhlovodíky primárně emitované ze zdrojů do atmosféry podléhají
v atmosféře transformačním reakcím a mohou být transportovány na značné vzdálenosti,
především sorbované na tuhé částice. V prostředí navíc dochází k současné interakci s jinými
látkami. (Přítomnost oxidů síry a dusíku může ještě více zvyšovat potenciální karcinogenní
účinky PAU tvorbou přímých karcinogenů i zvyšováním metabolizace PAU v plicích
(nitroderiváty PAU, sulfonové kyseliny, …))
Ministerstvo zdravotnictví České republiky (SZÚ, 2003) v souvislosti s hodnocením a řízením
zdravotních rizik uvádí referenční roční koncentraci pro fenantren = 1 µg/m3 a benzo(a)antracen
= 0,01 µg/m3. Tyto referenční koncentrace látek odpovídají úrovni karcinogenního rizika 1.10-6.
Pro benzo(a)pyren jako indikátor PAU je dle WHO (WHO, 2003) pro úroveň karcinogenního
rizika 10-6 (tj. jeden případ onemocnění rakovinou na 1 milión celoživotně exponovaných osob)
uvedena koncentrace 0,012 ng/m3 – tj. 0,000 012 µg/m3. (Pro úroveň karcinogenního rizika
10-5 je uváděna koncentrace 0,12 ng/m3 – tj. 0,00012 µg/m3 a pro úroveň karcinogenního rizika
10-4 pak 1,2 ng/m3 – tj. 0,0012 µg/m3.)
BENZEN (benzol, cyklohexatrien) C6H6
Benzen je přímo uvolňován při nedokonalém spalování pohonných hmot (především u vozidel
se zážehovým motorem) a dále vzniká uvolňováním z vyšších aromatických sloučenin.
Významným zdrojem expozice ve vnitřním prostředí je tabákový kouř.
Do těla benzen proniká především při inhalační, ale také kožní expozicí.
85
__________________________________________________________________________
Benzen má vliv na imunitní systém (včetně poklesu T lymfocytů), snižuje odolnost těla vůči
infekci, alergiím. Také má účinky hematotoxické. Ovlivňuje na orgány krvetvorby - poškozuje
kostní dřeň a způsobuje změny buněčných krevních elementů. Vzácněji může nepříznivě
působit i na játra, ledviny a další orgány. Početné studie demonstrují vztah mezi expozicí
benzenu a výskytem různých typů leukémií, rakovinou krvetvorných orgánů. Působení benzenu
a eventuelně jeho metabolitů může vést ke vzniku chromozomálních aberací.
Dle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) patří do skupiny 1 – látka je karcinogenní
pro člověka.
RIVM v roce 1999 stanovila pro inhalační expozici benzenu (karcinogenní efekty) koncentraci
2E-02 mg/m3 (= 20 µg/m3) pro úroveň karcinogenního rizika 10-4 (tj. jeden případ onemocnění
rakovinou na 10 000 celoživotně exponovaných osob).
Dle U.S. EPA přijatelné úrovni rizika (1 x 10-6) odpovídá referenční koncentrace v ovzduší
0,13 – 0,45 µg/m3.
Dle U.S. EPA Risk – Based Concetration Table je pro benzen ve venkovním ovzduší uváděna
referenční hodnota = 0,23 µg/m3 (pro karcinogenní efekty).
Identifikace a charakterizace nebezpečnosti - hluk
Při realizaci záměrů lze očekávat vznik nových zdrojů hluku přímo v lokalitách (zejména lokality
určené pro výrobu, skladování, některé plochy občanské vybavenosti a plochy pro sport) a
z vyvolané obslužné dopravy.
Nadměrný hluk provokuje v lidském organismu řadu reakcí. Hluk má vliv na psychiku; může
vyvolávat únavu, deprese, stres, pocity rozmrzelosti a nervozity, agresivitu, neochotu. Rušení a
obtěžování hlukem je častou subjektivní stížností na kvalitu životního prostředí a může
představovat prvotní podnět rozvoje neurotických, psychosomatických i psychických stresů
u četných nemocných. Je pravděpodobné, že snižuje obecnou odolnost vůči zátěži, zasahuje do
normálních regulačních pochodů. Nadměrná hluková expozice pracujících snižuje pozornost a
produktivitu a kvalitu práce. Významně je také ohrožena bezpečnost práce. Důsledkem zvýšené
hladiny hluku může docházet také ke zhoršení komunikace řeči a tím ke změnám v oblasti
chování a vztahů a k rušení spánku (zmenšením jeho hloubky a zkrácením doby spánku,
k častému probouzení během spánku).
Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku je považováno poškození
sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, spotřeba sedativ a hypnotik, obtěžování
hlukem, rušení spánku a nepříznivé osvojování řeči a čtení u dětí (WHO, 1999, 2007, 2009).
Omezené důkazy jsou pro ovlivnění hypertenze, výkonnosti, imunity, psychických poruch,
nemocnosti a vývoje plodu.
U každého člověka existuje určitý stupeň citlivosti, respektive tolerance k rušivému účinku hluku,
jako významně osobnostně fixovaná vlastnost. V normální populaci je 10 - 20 % vysoce
senzitivních osob, stejně jako velmi tolerantních, zatímco u zbylých 60 - 80 % populace
víceméně platí kontinuální závislost míry obtěžování na intenzitě hlukové zátěže.
Zvláště citlivá na působení zvýšené hlučnosti je tvůrčí duševní práce a plnění úkolů spojených
s nároky na paměť, soustředěnou a trvalou pozornost a komplikované analýzy. Rušivý účinek
hluku je významný zejména při činnostech náročných na pracovní paměť, kdy je třeba udržovat
část informací v krátkodobé paměti, jako jsou matematické operace a čtení.
Prahové hodnoty prokázaných účinků hluku pro kvalitativní charakterizaci rizika
Na základě dokumentů WHO (WHO, 1999, 2007, 2009) a dalších podkladů (Kubina, 2007) je
v tabulce č. 22 a 23. uvedena orientační závislost výskytu nepříznivých účinků na zdraví a
pohodu obyvatel (vybarvené plochy) vyvolaná různou intenzitou hlukové zátěže v denní a noční
době.
86
__________________________________________________________________________
S ohledem na individuální rozdíly v citlivosti vůči nepříznivým účinkům hluku je třeba
předpokládat možnost těchto účinků u citlivější části populace i při hladinách hluku významně
nižších.
Tabulka č. 22: Odhad projevů nepříznivých účinků u exponované populace v závislosti
na ekvivalentní hladině akustického tlaku A - pro denní dobu (600 – 2200 hod.)
LAeq, 6-22 h (dB)
Nepříznivý účinek hlukové zátěže
< 50
50-55
55-60
60-65
65-70
70+
Sluchové postižení *
Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí
Vliv na kardiovaskulární systém
Zhoršená komunikace řečí
Silné obtěžování
Mírné obtěžování
* přímá expozice hluku v interiéru (LAeq,24h)
Tabulka č. 23: Odhad projevů nepříznivých účinků u exponované populace v závislosti na
ekvivalentní hladině akustického tlaku A - pro noční dobu (2200 - 600 hod.)
LAeq, 22 -6 h (dB)
Nepříznivý účinek hlukové zátěže
35-40
40-45
45-50
50-55
55-60
60+
Psychiatrická onemocnění
Hypertenze
Infarkt myokardu
Biologické efekty*
Kvalita spánku
Zvýšené užívání léků a sedativ
Duševní pohoda (stížnosti)
* přímá expozice hluku v interiéru (LAmax)
Pro kvantitativní charakterizaci zdravotních účinků hluku se využívají vztahy expozice a účinku
(nejčastěji obtěžování a subjektivní rušení spánku hlukem) odvozené na základě řady
provedených epidemiologických studií. Umožňují predikovat procento (počet) rušených osob
v závislosti na intenzitě hlukové expozice u běžné, průměrně citlivé populace. Vztahy jsou
odvozeny pro jednotlivé typy dopravy - silniční, letecká a železniční.
Opatření a doporučení pro přípravu a realizaci záměrů
Pokud budou v rámci přípravy stavby prováděny i demolice stávajících nevyhovujících
stavebních objektů, je třeba vyhodnotit, zda některé části stavebních objektů mohou být
nositeli nebezpečných vlastností – mohou být významně znečištěné látkami způsobujícími
jejich nebezpečnost.
Snížení potenciálního rizika negativních vlivů na lidské zdraví vyplývající z nevhodného
řízení vzniku demoličních odpadů při odstraňování objektů lze dosáhnout posouzením
nebezpečných vlastností ještě před zahájením demoličních prací. U odpadů potenciálně
kontaminovaných by měl být proveden test na vyloučení nebezpečných vlastností
akreditovanou laboratoří. Na základě výsledku hodnocení je třeba stanovit způsob nakládání
87
__________________________________________________________________________
a odstranění odpadu v souladu s platnými právními předpisy v oblasti ochrany zdraví
pracovníků, veřejného zdraví a nakládání s odpady.
Při odstraňování stavby mohou také některé její části obsahovat materiály s obsahem
azbestu (žáruvzdorné a zvukoodolné izolace, střešní krytina, aj.). Všechny typy azbestových
vláken jsou řazeny mezi látky, které jsou karcinogenní pro člověka. Při demolicích objektů je
třeba realizovat dostatečná opatření k zabránění uvolňování azbestu do ovzduší. Práce
musí provádět kvalifikovaní a proškolení pracovníci a důsledně při práci dodržovat podmínky
k zajištění ochrany zdraví.
Proces územního rozhodování musí brát důsledně v potaz imisní situaci. Při umisťování a
povolování nových staveb zdrojů znečišťování ovzduší se musí vycházet z imisní situace
v oblasti a požadovat veškerá účinná a dostupná opatření k omezování emisí.
U zdrojů, které by mohly být významným zdrojem primární i sekundární prašnosti, by mělo
dojít k realizaci opatření ke snižování množství emisí tuhých znečišťujících látek. To by se
odrazilo v celkovém snížení imisního zatížení území s pozitivními dopady v oblasti zdraví
obyvatel.
U problematických ploch by měla být plánována technická opatření včetně výsadby izolační
zeleně s protiprašnou funkcí. U technologických zdrojů je možné využít uzavření
či zakrytování výrobních zařízení a skladovacích zásobníků, instalaci odlučovačů pro záchyt
prachových částic aj.
U prašných příjezdových komunikací, odstavných a manipulačních ploch by v rámci
realizace záměrů měly být provedeny úpravy (zpevnění povrchu), popř. zajištěno jejich
pravidelné čištění.
Významným zdrojem emisí tuhých znečišťujících látek mohou být také stavby, i když jejich
působení je časově omezené. Jedná se zejména o bourací a výkopové práce, skladování
sypkých materiálů, aj. Emise budou závislé na aktuálních podmínkách (např. na vlhkosti
vzduchu a půdy, síle a směru větru) a způsobu provádění stavební činnosti. Proto je nutné
snižovat emise vhodnými technickými a organizačními opatřeními (např. provádět pravidelné
čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí, omezovat
prašnost v místě stavby (skrápění, aj.), minimalizovat zásoby potencionálních zdrojů
prašnosti, vhodně manipulovat se sypkými materiály, zabezpečit náklady na automobilech
proti úsypům, před výjezdem z areálu stavby provádět řádnou očistou vozidel,...)
Při ozeleňování vybraných ploch je potřeba věnovat pozornost výběru druhů zeleně (málo
alergizující druhy dřevin) s ohledem na možné negativní ovlivňování senzitivní skupiny
obyvatel - alergiků.
Při rozhodování o vhodnosti situování a řešení záměrů produkujících nadměrný hluk je třeba
blíže specifikovat jednotlivé konkrétní zdroje hluku a jejich akustické parametry. Jedná se
zejména o významné zdroje hluku, u kterých by pak bylo vhodné vyhodnotit jejich vliv na
hranici chráněného venkovního prostoru modelovými výpočty hlukové studie.
Pro posouzení celkové hladiny akustického tlaku v zájmovém území a tedy i možného
ovlivnění veřejného zdraví je nutné zhodnotit celkový vliv konkrétních návrhů záměrů
(tj. specifikovat vliv stacionárních zdrojů hluku, intenzity vyvolané obslužné dopravy) a
stávajících zdrojů hluku. Dále je nutné provést vyhodnocení případné změny hladin
akustického tlaku po realizaci konkrétních záměrů v porovnání se stávajícím stavem.
U jednotlivých konkrétních návrhů záměrů produkujících hluk by měla být pomocí hlukové
studie ověřena vhodnost jejich řešení. Modelovými výpočty lze porovnávat různé varianty
řešení záměrů a zároveň i odhadovat účinnost případně navržených protihlukových
opatření.
Je nutno zajistit, aby případně nově instalované zdroje hluku neměly negativní vliv na
stávající hlukovou situaci v posuzované lokalitě a hluk z těchto zdrojů byl v souladu
s hygienickými limity.
88
__________________________________________________________________________
Během výstavby záměrů a rekonstrukce stávajících objektů se musí minimalizovat doba
trvání stavby a negativní vlivy stavby na obyvatelstvo. Vlastní výstavba musí být
organizačně zabezpečena způsobem, který maximálně omezí možnost narušení faktorů
pohody, a to zejména v nočních hodinách – tj. veškeré stavební práce spojené s návozem
stavebního a technologického materiálu budou uskutečňovány v denní době, bude
minimalizován pohyb mechanismů a těžké techniky v blízkosti obytné zástavby.
Po zprovoznění jednotlivých záměrů produkujících hluk je třeba hlukovou situaci
v zájmových lokalitách doložit přímým měřením. Pokud by došlo k nárůstu a hladiny
akustického tlaku dosahovaly takových hodnot, při kterých je možné očekávat výskyt
nepříznivých účinků na zdraví a pohodu obyvatel, musí být realizována technická
či organizační opatření za účelem snížení hlukové zátěže v dotčených částech lokality.
3. 12. Vliv na ekonomický a společenský rozvoj území
Realizace Konceptu územního plánu obce Benecko se obrazí v ekonomickém a společenském
rozvoji území.
Celá oblast má výrazné předpoklady pro rozvoj v oblasti rekreace a cestovního ruchu
s podmínkami vhodnými především pro rozšíření nabídky zimních sportů. Pro mnoho obyvatel
je cestovní ruch hlavním zdrojem příjmů.
Atraktivita území ležící v území KRNAP spolu s příznivou polohou umožňující snadnou
dostupnost vrcholových partií Krkonoš vyvolává značný turistický a rekreační zájem.
Hlavním cílem realizace změny územního plánu je zvýšení atraktivity území pro návštěvníky
i pro trvale žijící obyvatele, rozšíření nabídky možnosti sportovního využití, rozvoj služeb
v oblasti cestovního ruchu, vznik nových pracovních příležitostí, zvýšení příjmů obyvatel
i samospráv, snížení nezaměstnanosti v regionu, zlepšení situace parkování a zvyšování životní
úrovně v této atraktivní části Libereckého kraje.
Dalším pozitivním vlivem na ekonomický a společenský rozvoj území bude rozšíření občanské
vybavenosti obce, ať již ploch pro malé a střední podnikání, nebo realizace nové ČOV.
3.6. Vliv na zatížení území
Vzhledem k tomu, že pro vertikální dopravu (tj. vleky) nebyly zpracovány projektové
dokumentace jednotlivých záměrů a nejsou známy přepravní kapacity vleků (lanovek), nelze
v současné době kapacitu vleků ve vztahu ke kapacitě sjezdových tratí vzhledem k únosnosti
území konkrétněji posoudit.
V projektových dokumentací jednotlivých lanovek a sjezdovek bude kapacita vleků ve vztahu ke
kapacitě sjezdových tratí vzhledem k únosnosti území posouzena podrobněji. V současné době
lze míru vlivu spíše odhadnout (jedná se o přibližný výpočet).
Výpočet kapacity navrhovaných lyžařských ploch byl vypočítán pouze orientačně. Výpočet
vycházel z údajů délek sjezdovek, průměrných šířek a ploch sjezdovek. Na základě těchto údajů
byla vypočtena doba jízdy, počet lyžařů na ploše a následně kapacita sjezdovek.
KD 5
Přepravní kapacita vleku (lanovky) by neměla přesáhnout cca 1 200 osob/hod.
KD 6
KD 7 (2. varianty řešení sjezdovek)
Tyto varianty jsou přibližně shodné, proto byla kapacita sjezdovky u obou variant vyhodnocena
stejně. Přepravní kapacita vleku (lanovky) by neměla přesáhnout cca 1 200 osob/hod.
89
__________________________________________________________________________
KM 4
KM 5
KH 8
KB 9
KBH2b (var.1)
Přepravní kapacita vleku by neměla přesáhnout cca 2 030 osob/hod.
KBH2a (var. 2)
KBH1 (var. 3)
Z ploch pro sjezdovek a jejich vleků nebylo ve vyhodnocení doporučeno: KD 5, KD 6, KBH2b
(var.1), KBH2a (var. 2), KBH1 (var. 3) a KB 9.
4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky
územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména
s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti
Kvalita životního prostředí v Libereckém kraji je celkově na dobré úrovni v porovnání
s celorepublikovým průměrem. Vykazuje poměrně nízké hodnoty emisí (SO2, NOx, CO)
v porovnání s ostatními kraji. Na území kraje zasahuje část Národního parku KRPNAP, je zde
5 CHKO a 112 maloplošně chráněných územích o celkové rozloze cca 108 915 ha.
K nejvýraznějším environmentálním rizikům způsobeným antropogenní činností patří
soustředěná intenzivní doprava v obcích zhoršující kvalitu ovzduší a životního prostředí
a nepříznivě zvyšující hlukovou zátěž.
Posuzovaná lokalita patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - sdělení odboru ochrany
ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší, uveřejněném ve Věstníku MŽP, 2009, částka 3. Na
1,5 % území stavebního úřadu Jilemnice je překročen cílový imisní limit pro B(a)P.
Povodně jsou největším nebezpečím z oblasti přírodních katastrof. Jsou charakteristické
nepravidelným výskytem. Na jejich vzniku se podílí více faktorů, což ztěžuje a komplikuje jejich
prognózu. Při důsledné realizaci preventivních opatření lze však škody minimalizovat.
Z hlediska odtokových poměrů trvají problémy s rychlým odtokem srážkových vod z území.
Tento stav je způsoben zejména odlesněním, nedostatečnou přirozenou retenční schopností,
nevhodnou úpravou drobných toků v minulosti a melioracemi provedenými často v nevhodných
terénech. Zrychlený odtok vody z povodí má za nepříznivých klimatických podmínek za
následek vznik povodňových situací.
Zvyšuje se také eutrofizace vod, která se projevuje zejména rozvojem mikroskopických
organismů rozptýlených ve vodě (vodní květ). Hlavní příčinou tohoto stavu je přebytek živin ve
vodním hospodářství, především pak dusíku a fosforu.
Zastavěním nových zelených ploch lze předpokládat zrychlení odtoku srážkových vod z území,
a tím zvýšení rizika povodní.
90
__________________________________________________________________________
Hluk náleží mezi velmi významné negativní civilizační faktory. Velmi významným zdrojem hluku
je doprava. Automobilová silniční doprava je největším původcem hlukového zatížení.
S postupující modernizací vozového parku by mohlo hlukové zatížení klesat, ovšem dochází
k navyšování množství provozovaných automobilů a zejména těžké tranzitní dopravy.
Úroveň zátěže je dána kromě jiného skladbou a intenzitou provozu na příslušné komunikaci,
uspořádáním terénu a sklonovými podmínkami.
Na Benecku nejsou umístěny žádné velké ani zvlášť velké zdroje znečišťování ovzduší. Malé
zdroje znečištění jsou především představovány lokálními topeništi. Vzhledem k poloze obce,
tak budou příspěvkem ke stávajícímu liniovému zdroji znečištění ovzduší (doprava).
Ve chráněných a rekreačních oblastech ustupuje funkce lesa dřevoprodukční a převládá funkce
mimoprodukční – ochranná, hygienická, estetická, klimatická a rekreační. Člověk místy výrazně
mění biotop a dochází tak ke změnám půdních poměrů (chemismus, acidita), ke změně
mikroklimatu (vyšší teplota, nižší vlhkost vzduchu), nástup ruderálních druhů fytocenózy
(zjednodušení biodiverzity daného stanoviště). Lesní porosty přírodě blízké a přirozené se
nacházejí jen mozaikovitě v borových porostech s příměsí na reliktních a smrkových borech.
Řešené území je považováno za vodohospodářsky mimořádně významnou oblast. Nachází se
v důležité vodohospodářské oblasti CHOPAV Krkonoše.
Na území NP a jeho OP je rozšířena řada geograficky nepůvodních (invazních) druhů,
zavlečených z jiných oblastí, i druhů místních (expanzivních), které se stávají problematickými
při změně stanovištních podmínek (změna využívání pozemků, absence hospodaření, zvýšený
antropický tlak apod.).
V turisticky atraktivních oblastech je snaha o zvýšení cestovního ruchu realizací komerčních
zařízení pro ubytování turistů, rozšiřování volnočasových aktivit apod. To vede ke vzniku tzv.
tvrdého turismu, který je spojen s výraznými zásahy do přírodního prostředí a krajinného rázu
(odlesnění, rozsáhlé terénní úpravy, změny vodního režimu, umělé zasněžování, hlukové
a světelné zatížení atd.), často na rozsáhlých plochách.
Mimořádná přírodní a krajinářská hodnota Krkonoš byla potvrzena vyhlášením biosférické
rezervace UNESCO. Tato biosférická rezervace zahrnuje na české straně Krkonoš území
KRNAP včetně jeho ochranného pásma.
Benecko se nachází ve III. zóně a v ochranném pásmu KRNAP.
Podle Natura 2000 je celé území součástí evropsky významné lokality (EVL) CZ0524044
Krkonoše, severní část řešeného území je součástí ptačí oblasti (SPA) CZ0521009 Krkonoše.
Územní systém nadregionálního významu zasahuje pouze od severu na k.ú. Benecko
ochranným pásmem biokoridoru nadregionálního významu K 22. Z prvků ÚSES se zde nachází
RK 702, RK 703 a RK 706, RBC 1218 Bransko - RBC 1220 Řečiště Jizerky a celá řada
lokálních biokoridorů a biocenter.
V zájmovém území se nacházejí dva významné krajinné prvky a třináct zájmových území
ochrany přírody v OP KRNAP.
V katastrálním území k.ú. Benecko na parcele č. 249/1 se nachází památný strom „Ambrožův
smrk“ – smrk ztepilý, obvod 362 cm, stáří 200 let.
Z hlediska širšího a komplexního pojetí ochrany památkových hodnot byly Horní Štěpanice
prostřednictvím nařízení vlády č. 127/1995 Sb. Ministerstva kultury ČR prohlášeny za
památkovou rezervaci s dochovanými soubory lidové architektury.
91
__________________________________________________________________________
5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky
územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů
sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a
dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných
V následující tabulce je uvedena míra vlivů jednotlivých posuzovaných záměrů na životní
prostředí. Rozdělena je do 5-ti číselné stupnice dle míry negativního účinku (stupnice od +2
do -2). Plochy vyznačeny červeně nejsou doporučeny k realizaci, modře vyznačeny jsou plochy,
kde je navržená plošná regulace.
Níže pod tabulkou je uvedeno slovní hodnocení vlivů Konceptu územního plánu Benecka.
Voda
Ovzduší
Hluk
Obyvatelstvo
0
0
0
+1
ZD2
-2
0
-1
0
0
-1
-1
-2
0
0
+1
ZD3
-1
0
-1
0
0
0
0
-1
0
0
+1
ZD4
-1
0
-1
0
0
0
0
-1
0
0
+1
ZD5
-2
0
-1
§
0
-2
-1
-1
0
0
+1
Krajinný ráz
0
NATURA
0
ÚSES
-1
Fauna, flóra
0
ZCHÚ, PP,
kulturní
hodnoty
-1
PUPFL
0
ZPF
0
Zastavitelné
plochy a
územní
rezervy dle
předchozí
ÚPD
Navržené
lokality
Tabulka č. 24: Vyhodnocení významnosti vlivu ploch na jednotlivé složky ŽP
Plochy smíšené obytné – venkovské (SV)
ZD1
X
ZD6
X
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZD7
X
-2
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZD8
X
-2
0
-1
0
0
-2
-1
0
0
0
+1
ZD9
0
0
-1
0
0
-1
-1
0
0
0
+1
ZD10
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZD11
X
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZD12
X
-1
0
0
§
0
0
0
0
0
0
+1
ZD13
X
-1
0
0
§
0
-2
-1
0
0
0
+1
ZD14
X
-1
0
0
§
0
-2
-1
0
0
0
+1
ZD15
X
-2
0
0
§
0
-2
-2
-1
0
0
+1
-1
0
-1
0
0
-1
0
0
0
0
+1
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZD28
ZD29
X
Plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura komerční zařízení malá a střední
(OVM)
92
Zastavitelné
plochy a
územní
rezervy dle
předchozí
ÚPD
ZPF
PUPFL
ZCHÚ, PP,
kulturní
hodnoty
Fauna, flóra
ÚSES
NATURA
Krajinný ráz
Voda
Ovzduší
Hluk
Obyvatelstvo
Navržené
lokality
__________________________________________________________________________
ZD16
-1
0
-1
0
0
-2
-1
0
0
0
0/+1
ZD17
-1
0
0
§
0
-1
-1
0
0
0
0/+1
ZD20
0
0
-1
0
0
-2
-2
0
0
0
0/+1
-1
-1
0/+1
-1
-1
-1
0
0
0
0
+1
0
0
+1
Plochy dopravní infrastruktury – ostatní komunikace (DSK)
ZD24
0
0
-1
§
0
-2
-1
-1
Plochy dopravní infrastruktury - parkoviště (DSP)
ZD23
0
0
0
0
0
0
0
0
Plochy výroby a skladování – výroba elektrické energie (VE)
ZD18
0
-1
-1
§
-1
?
0
-1
0
Plochy technické infrastruktury – technická infrastruktura (TI)
ZD19 (TI)
0
0
0
0
0
0
0
0
Plochy zemědělské – zemědělský půdní fond ZPF (NZ)
KD8
0
-1
-1
§§
0
-2
0
0
Plochy dopravní infrastruktury – vertikální doprava – vlek, lanovka (DX)
ZD25a,b
0
-1
-1
0
-1
-1
-2
-1
0
-1
0/-1
ZD26a,b
0
0
-1
0
-1
-1
-1
0
0
-1
0/-1
ZD27a
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-1
0/-1
Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport – sjezdová trať (OSt)
KD7
KD5
0
-2
-1
0
-1
0
-2
-1
0
-1
+1/-1
KD6
0
0
-1
0
-1
-2
-1
0
0
-1
+1/-1
var. 1
0
0
0
§
0
-1
0
0
0
-1
+1/-1
var. 2
0
0
0
§
0
-1
0
0
0
-1
+1/-1
Plochy výroby a skladování – výroba a skladování (VS)
ZD21
0
0
0
0
0
0
0
0
-1
-1
0/-1
ZD22
0
0
0
0
0
0
0
0
-1
-1
0/-1
Plochy vodní a vodohospodářské – vodní plocha, vodní tok (W)
KD1
0
0
0
§
-1
-1
-1
-1
0
0
0/+1
KD2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0/+1
KD3
0
-1
0
§
0
-1
0
-1
0
0
0/+1
KD4
0
-1
0
§
0
0
0
0
0
0
0/+1
93
Voda
Ovzduší
Hluk
Obyvatelstvo
0
0
0
+1
ZH35
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZH36
-1
0
-1
0
0
-2
-1
0
0
0
+1
ZH37
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZH33
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZH34
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZH32
0
0
-1
§
0
0
0
0
0
0
+1
Krajinný ráz
0
NATURA
-1
ÚSES
0
Fauna, flóra
0
ZCHÚ, PP,
kulturní
hodnoty
-1
PUPFL
0
ZPF
0
Zastavitelné
plochy a
územní
rezervy dle
předchozí
ÚPD
Navržené
lokality
__________________________________________________________________________
ZH10
X
ZH9
X
0
0
-1
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZH31
X
-1
0
-1
§
0
-2
-1
0
0
0
+1
ZH12
-1
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZH17
0
0
-1
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZH1
X
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZH2
X
-1
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZH3
X
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZH4
X
-1
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZH5
X
-1
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZH6
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZH40 (garáže)
0
0
0
0
-1
0
0
?
0
0
+1
ZH29
0
0
0
§
0
-1
0
0
0
0
+1
ZH7
X
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZH8
X
0
0
0
0
0
-2
-1
0
0
0
+1
(OVM)
ZH11
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
0/+1
ZH13
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0/+1
ZH14
X
0
-1
0
§§
-1
0
0
-1
0
0
0/+1
ZH15
X
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
0
0/+1
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
0/+1
ZH16
94
Krajinný ráz
Voda
Ovzduší
Hluk
Obyvatelstvo
NATURA
ÚSES
Fauna, flóra
ZCHÚ, PP,
kulturní
hodnoty
PUPFL
ZPF
Navržené
lokality
Zastavitelné
plochy a
územní
rezervy dle
předchozí
ÚPD
__________________________________________________________________________
0
+2
0
0
+1
Čistírna odpadních vod (ČOV)
ZH23
0
-1
-1
0
0
0
ZH20
0
0
-1
0
-1
0
0
0
0
0
+1
ZH21
0
0
-1
0
-1
0
0
0
0
0
+1
0
0
-1
§
0
0
0
0
0
0
+1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZH22
X
ZH38
ZH24
0
-1
-1
0
-1
-1
-1
-1
-1
-1
0/+1
ZH27
-1
-1
-1
0
0
0
-1
-1
-1
-1
0/+1
ZH28
-1
-1
-1
0
0
0
-1
-1
-1
-1
0/+1
ZHM1
0
0
0
0
0
0
0
0
-1
-1
0/+1
ZHM2
-1
0
0
0
0
0
0
0
-1
-1
0/+1
-1
-1
-1
0
0
0/+1
ZH25
0
0
0
0
0
0
0
-1
Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (Vze)
ZH26
X
-1
-1
-1
§
0
-2
-1
-1
RH1 (W)
0
0
0
§
-1
0
0
0
0
0
0/+1
KH3 (W)
0
-1
0
§
-1
0
-1
-1
0
0
0/+1
KH4 (W)
0
-1
0
§
0
0
0
0
0
0
0/+1
KH5 (W)
0
-1
0
§
-1
-1
-1
-1
0
0
0/+1
KH6 (W)
0
0
-1
§
-1
0
-1
-1
0
0
0/+1
KH7 (W)
0
0
0
§
0
0
0
0
0
0
0/+1
KHM1 (W)
-1
-1
0
§
-1
0
-1
-1
0
0
0/+1
KH8
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
-1
+1/-1
ZH39a,b
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
-1
0/-1
95
Ovzduší
Hluk
Obyvatelstvo
0
0
0
+1/+2
ZH19
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1/+2
Voda
0
Krajinný ráz
0
NATURA
0
ÚSES
0
Fauna, flóra
0
ZCHÚ, PP,
kulturní
hodnoty
0
PUPFL
-1
ZPF
ZH18
Zastavitelné
plochy a
územní
rezervy dle
předchozí
ÚPD
Navržené
lokality
__________________________________________________________________________
Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport (OS)
k.ú. Mrklov
ZM1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZM2
0
0
0
0
0
-2
-1
0
0
0
+1
ZM3
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZM4
-1
0
0
0
0
-2
-1
0
0
0
+1
ZM5
0
0
0
§
0
-2
-1
0
0
0
+1
var. 1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1
var. 2
0
0
0
0
0
-2
-1
0
0
0
+1
0
0
0
0
0
-2
-1
0
0
0
+1
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZM9
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZM10
-1
0
-1
§
0
-1
-1
0
0
0
+1
ZM11
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZM12
-1
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZM13
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZM6
ZM7
ZM8
X
ZM14
X
-2
0
0
0
0
-1
-1
-1
0
0
+1
ZM15
X
-1
0
0
§
0
-2
-1
0
0
0
+1
-1
0
0
§
0
-2
-1
0
0
0
+1
-1
0
0
0
0
-2
-1
0
0
0
+1
-1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZM30
0
0
0
§
0
-2
-1
0
0
0
+1
ZM31
0
0
0
§
0
-2
-1
0
0
0
+1
-1
-1
0/+1
ZM16
ZM17 var.
2
X
ZM29
X
ZM24 (pro ZM4)
0
0
0
0
0
-1
-1
0
96
ZPF
PUPFL
ZCHÚ, PP,
kulturní
hodnoty
Fauna, flóra
ÚSES
NATURA
Krajinný ráz
Voda
Ovzduší
Hluk
Obyvatelstvo
ZM25
-1
0
0
0
0
0
0
0
-1
-1
0/+1
ZM26 (k ZM14??)
0
0
0
0
0
0
0
0
-1
-1
0/+1
ZM32 (k ZM11)
0
0
0
0
0
0
0
0
-1
-1
0/+1
Navržené
lokality
Zastavitelné
plochy a
územní
rezervy dle
předchozí
ÚPD
__________________________________________________________________________
KM1
0
0
0
§
-1
-1
-1
-1
0
0
0/+1
KM2
0
0
0
§
-1
0
0
0
0
0
0/+1
KM3
0
-1
0
§
0
0
0
-1
0
0
0/+1
RHM1
0
0
0
§
-1
-2
-1
-1
0
0
0/+1
0
0
0/+1
-1
-1
0/-1
ZM23
X
-1
-1
0
§
0
0
-1
-1
Plochy výroby a skladování – výroba a skladování (VS)
ZM22
X
0
0
0
0
-1
0
0
0
(OVM)
ZM17 var.
1
X
ZM18
X
ZM19
-1
0
0
0
0
-2
-1
0
0
0
0/+1
-1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0/+1
-1
0
0
0
0
-2
-1
0
0
0
0/+1
KM4
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-1
+1/-1
KM5
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
-1
+1/-1
ZM27 a,b
0
0
0
§
0
0
0
0
0
-1
0/-1
ZM28 a,b
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
-1
0/-1
0
+2
0
0
+1
0
-1
+1
Čistírna odpadních vod (ČOV)
ZM20
0
0
0
§
0
0
Plocha dopravní infrastruktury – heliport (DL)
ZM21
0
0
0
0
0
0
0
0
k.ú. Benecko
97
Zastavitelné
plochy a
územní
rezervy dle
předchozí
ÚPD
ZPF
PUPFL
ZCHÚ, PP,
kulturní
hodnoty
Fauna, flóra
ÚSES
NATURA
Krajinný ráz
Voda
Ovzduší
Hluk
Obyvatelstvo
Navržené
lokality
__________________________________________________________________________
var. 1
0
0
-1
§
0
-2
-1
0
0
0
+1
var. 2
0
0
-1
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZB2
0
0
-1
0
0
-1
-1
0
0
0
+1
ZB3
0
0
-1
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZB1
ZB4
X
0
0
0
§
0
-1
-1
0
0
0
+1
ZB5
X
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZB6
X
-1
-1
-1
§, §§
0
-2
-1
-1
0
0
+1
ZB7
X
-1
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
+1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZB8
ZB9
X
0
0
0
§
0
-1
0
0
0
0
+1
ZB10
X
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZB11
X
0
-1
0
0
-1
-1
-1
0
0
0
+1
ZB12
0
0
0
0
0
-2
-1
0
0
0
+1
ZB13
-1
0
0
0
0
-2
-1
0
0
0
+1
ZB14
X
-1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZB15
X
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZB16
X
0
0
-1
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZB17
-1
0
-1
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZB18
0
0
-1
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZB19
X
0
0
-1
§§
0
-2
0
0
0
0
+1
ZB20
X
0
0
-1
§§
0
-2
0
0
0
0
+1
ZB21
0
0
-1
§
0
-2
-1
0
0
0
+1
ZB22
0
0
-1
§
0
-2
-1
0
0
0
+1
-1
0
-1
0
0
-2
-1
0
0
0
+1
ZB24
-1
0
-1
0
0
-2
-1
0
0
0
+1
ZB25
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZB26
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
+1
ZB27
0
0
-1
§
0
-2
-1
0
0
0
+1
0
0
-1
§
0
-2
-1
0
0
0
+1
0
0
-1
§
0
-2
-1
0
0
0
+1
ZB23
X
ZB28
X
ZB29
98
ZPF
PUPFL
ZCHÚ, PP,
kulturní
hodnoty
Fauna, flóra
ÚSES
NATURA
Krajinný ráz
Voda
Ovzduší
Hluk
Obyvatelstvo
ZB43
0
0
-1
§
0
-2
-1
0
0
0
+1
ZB66
0
0
0
§
0
-2
-1
0
0
0
+1
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZB69
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
+1
ZB70 (varianta pro ZM17
SV)
-1
0
0
§
0
-2
-1
0
0
0
+1
0
0
-1
0
0
-1
0
0
0
0
+1
Navržené
lokality
Zastavitelné
plochy a
územní
rezervy dle
předchozí
ÚPD
__________________________________________________________________________
ZB68
X
ZB71
X
KBH2b var. 1
0
-2
-1
§
-1
-2
-2
-1
0
-1
0/-2
KBH2a var. 2
0
-2
-1
§
-1
-2
-2
-1
0
-1
0/-2
KBH1 var. 3
0
-2
-1
§, §§ -1
-2
-2
-1
0
-1
0/-1
KB8
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
-1
+1/-1
0
0
-1
§,§§
0
-2
-1
0
0
-1
+1/-1
KB9
X – prodloužení
vlek
odsouhlasen
sjezdovka ne
ZBH1 a,b
0
-1
-1
0
-1
-2
-2
-1
0
-1
0/-2
ZBH2 a,b
0
-1
-1
0
-1
-2
-2
-1
0
-1
0/-2
ZB62 a, b
0
-1
-1
0
-1
-2
-2
-1
0
-1
0/-1
ZB64 a,b X prodloužení
0
0
-1
§,§§
0
-2
-1
0
0
-1
0/-1
ZB63 a,b
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
-1
0/-1
ZB49
ZB50
ZB51
ZB52
ZB53
0
-1
0
0
0
0
0
-1
-1
-1
-1
0
-1
0
0
0
-1
0
-1
-1
-1
-1
0
0
0
0
0
0
0
0
-1
-1
-1
0
0
-1
0
0
-1
0
0
-1
-1
-1
0
0
-1
0
0
0
0
0
-1
-1
-1
99
ZCHÚ, PP,
kulturní
hodnoty
Fauna, flóra
ÚSES
NATURA
Krajinný ráz
Voda
Ovzduší
Hluk
Obyvatelstvo
ZB55
var. 1
PUPFL
ZB54
ZPF
Zastavitelné
plochy a
územní
rezervy dle
předchozí
ÚPD
Navržené
lokality
__________________________________________________________________________
0
0
-1
0
0
0
0
0
-1
-1
-1
0
0
0
0
0
-2
-1
0
-1
-1
-1
Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport (OS)
ZB46
0
0
-1
0
0
-1
0
0
0
0
+1/+2
ZB47
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
+1/+2
-1
-1
0/+1
Dopravní infrastruktura – silniční doprava (DS III)
ZB67
0
0
-1
0
0
0
0
0
RB1
0
0
-1
§
0
-2
-1
0
0
0
0/+1
RB2
0
0
-1
0
0
-2
-1
0
0
0
0/+1
KB1
-1
-1
-1
§
-1
-1
-1
-1
0
0
0/+1
KB2
0
0
-1
§
-1
-2
-1
-1
0
0
0/+1
KB3
0
0
-1
§
-1
-2
-2
-1
0
0
0/+1
KB4
0
0
-1
§
0
-1
-1
0
0
0
0/+1
KB5
0
0
0
§
0
-1
-1
0
0
0
0/+1
KB6
0
0
0
§
0
0
0
0
0
0
0/+1
KB7
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
0/+1
(OVM)
ZB30
X
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0/+1
ZB31
rezerva
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
0/+1
ZB32
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
0/+1
ZB33
-1
0
-1
§
0
-1
-1
0
0
0
0/+1
ZB34
0
-1
0
0
0
0
0
-1
0
0
0/+1
ZB35
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
0/+1
ZB36
X
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
0/+1
ZB37
X
-1
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
0/+1
ZB38
rezerva
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
0/+1
0
0
-1
0
0
-1
0
0
0
0
0/+1
ZB39
100
ZPF
PUPFL
ZCHÚ, PP,
kulturní
hodnoty
Fauna, flóra
ÚSES
NATURA
Krajinný ráz
Voda
Ovzduší
Hluk
Obyvatelstvo
ZB44
Zastavitelné
plochy a
územní
rezervy dle
předchozí
ÚPD
Navržené
lokality
__________________________________________________________________________
ZB40
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
0/+1
ZB41
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
0/+1
ZB42
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
0/+1
X –dříve pro SV
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
0/+1
ZB72
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
0/+1
ZB56
var. 1 (k ZB2)
0
0
-1
0
0
-2
-1
0
-1
-1
0/+1
var. 2
0
0
-1
0
0
0
0
0
-1
-1
0/+1
ZB57
-1
0
-1
0
0
-2
-1
0
-1
-1
0/+1
ZB58
-1
0
-1
-1
0
-1
0
0
-1
-1
0/+1
ZB59 (k ZB6)
0
0
0
0
0
-2
-1
0
-1
-1
0/+1
ZB60
0
0
0
0
0
0
0
0
-1
-1
0/+1
ZB61
0
0
-1
0
0
-2
-1
0
-1
-1
0/+1
ZB65
0
0
0
0
0
0
0
0
-1
-1
0/+1
Plochy občanského vybavení – specifické (OX)
ZB45
0
-1
-1
0
0
-2
0
0
0
0
0/+1
KB10
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
0/+1
KB11
0
0
0
0
0
-1
0
0
0
0
0/+1
0
0
0/+1
0
+1
ZB73
-1
-1
0
§
0
-2
-1
-1
ZB48
0
0
-1
0
0
-1
0
0
0
Vysvětlivky k tabulce:
-2
významně negativní vliv
-1
mírně negativní vliv
0
bez vlivu
+1
mírně pozitivní vliv
+2
výrazně pozitivní vliv
§
výskyt ohroženého druhu
§§
výskyt silně ohroženého druhu
?
vliv nelze vyhodnotit (vliv možný)
x
zastavitelné plochy a územní rezervy dle předchozí ÚPD
101
__________________________________________________________________________
červeně jsou v tabulce označeny plochy, které nejsou doporučeny k realizaci
modře jsou označeny plochy, kde je navržena regulace plochy
zeleně jsou označeny plochy, kde je identifikován vliv jako významně negativní, ale je u nich vhodné další
šetření (podrobnější biologický průzkum, Naturové hodnocení), které by konkretizovalo podmínky
realizace. Při znalosti konkrétnějšího záměru by bylo možné vlivy podrobněji vyhodnotit.
Slovní vyhodnocení:
Vlivy na půdní poměry
Významně negativní vliv byl vyhodnocen u lokalit, které se nacházejí na třídě bonity I. nebo II. a
mají větší zábor než 0,26 ha a u ploch, kde byl zábor větší než 1 ha.
Mírně negativní vliv byl vyhodnocen na plochách o záboru větším než je 0,26 ha a u ploch se
záborem I. nebo II. třídy ochrany pod 0,26 ha.
U ostatních lokalit je vliv nulový.
Vlivy na lesy určené k funkci lesa
Tam, kde je zábor lesních pozemků větší než 0,5 ha je vliv výrazně negativní, menší zábor než
je 0,5 ha byl vyhodnocen jako mírně negativní. V důsledku záborů PUPFL dochází k zvýšeným
odtokům vody (snížené zadržování vody v krajině, zhoršení erozních podmínek a v řadě případů
i snížení biodiverzity).
Vodní poměry
smíšené obytné (SV): nepředpokládají se negativní vlivy na vodní poměry. Možný mírně
negativní vliv bude u ploch, se záborem lesních pozemků (snížení zadržování vody v krajině)
nebo u ploch s větším záborem půdy nebo u ploch nacházející se v záplavovém území. Výrazně
negativní vliv byl vyhodnocen u ploch s větším záborem ZPF nejkvalitnějších půd, kde je navíc
vymezeno záplavové území.
občanské vybavení (OVM): nepředpokládají se negativní vlivy na vodní poměry. Možný mírně
negativní vliv bude u ploch, se záborem lesních pozemků (snížení zadržování vody v krajině).
občanské vybavení - tělovýchova a sport (OS): nepředpokládají se negativní vlivy na vodní
poměry
vlek, lanovka (DX), sjezdová trať (OSt): závisí na konkrétním umístění těchto ploch – vliv bude
nulový. Tam, kde je předpokládán zábor lesa je vliv vyhodnocen jako mírně negativní (snížení
zadržování vody v krajině).
výroba a skladování (VS): dle konkrétní realizace záměrů, při standardním provozu vliv nulový.
výroba elektrické energie – vodní elektrárna (VE): dle konkrétní realizace záměrů: možný
negativní vliv. Vliv bude záviset na typu zařízení a množství průtoku vody pod vodní elektrárnou.
zemědělská výroba - ekofarma (VZe): Navržené plochy zemědělské výroby jsou v konceptu
navrženy na lesních plochách (nebo alespoň částečně), proto byl vliv na vody označen jako
mírně negativní z důvodu zvýšenému odtoku srážkových vod.
komunikace (DS III, DSK), parkoviště (DSP): dle konkrétní realizace záměrů: možný negativní
vliv u ploch parkovišť, kde může dojít ke kontaminaci vod (jak povrchových, tak podzemních)
ropnými látkami z pohonný hmot. Během výstavby ploch dopravní infrastruktury může dojít
k negativnímu vlivu.
heliport (DL): vliv nulový
technická infrastruktura (TI, ČOV): dle konkrétní realizace záměru. Realizace ČOV bude mít
výrazně pozitivní vliv. U ostatních vliv nulový (u zařízení na odběry vod pro zasněžování za
respektování stávajících průtoků vody).
102
__________________________________________________________________________
vodní plochy: ovlivnění závisí na způsobu využití těchto ploch. Snížení povodňových stavů
v území a ovlivnění mikroklima (zejména relativní vzdušnou vlhkost) v dané části území má vliv
kladný, možný mírně negativní vliv lze očekávat v případě hospodářského využití, kde může
docházet k eutrofizaci vod. Mírně negativní vliv byl proto vyhodnocen tam, kde se nachází prvek
ÚSES, jedná se o lokalitu s negativním vlivem na lokality Natura 2000 nebo zde byl
zaznamenán některý zvláště chráněný druh.
ZHCHÚ, PP, kulturní hodnoty
U ploch navržených v 3. zóně KRNAP nebo u lokalit nacházejících se v území zvýšené ochrany
kulturních hodnot není možné potenciální vliv vyloučit, závisí na konkrétním záměru (vliv mírně
negativní).
Vliv na prvky ÚSES
Vliv závisí na konkrétních záměrech umístěnými na těchto plochách. Tam , kde je lokalita ve
střetu nebo v blízkosti prvků ÚSES je vliv označen jako mírně negativní.
Vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti
Vliv výrazně negativní byl vyhodnocen u lokalit, kde by realizací došlo k výraznému střetu
s předměty ochrany evropsky významných lokalit nebo ptačí oblasti. U lokalit, kde je
vyhodnocen vliv jako mírně negativní bude muset být vliv zohledněn ve fázi projektu.
U plochy ZD18 (VE) nebylo možné vliv vyhodnotit. Realizace záměru si vyžádá zásah do toku
Jizerka, při němž dojde k ovlivnění populace vranky obecné (Cottus gobio), která je předmětem
ochrany EVL Krkonoše. Na úrovni ÚP bez znalosti konkrétního technického řešení, nelze vliv
záměru adekvátně vyhodnotit. Záměr bude nutné z hlediska vlivu na EVL vyhodnotit ve fázi
projektu, přičemž bude třeba zohlednit i kumulativní působení obdobných záměrů na toku
Jizerka.
Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy
U lokalit, kde je označen § se vyskytují ohrožené druhy rostlin nebo živočichů, tam kde je
označeno §§ se vyskytují silně ohrožené druhy.
(W), KM2 (W), RH1 (W) a ZM23 (Vze) bude vliv na ohrožené druhy výrazný, jejich výskyt je na
těchto plochách značný.
Krajinný ráz
Vliv na krajinný ráz byl vyhodnocen v kumulaci s ostatními složkami životního prostředí. Mírně
negativní vliv byl vyhodnocen u ploch, které mírně negativně ovlivní přírodní, kulturní znaky
nebo u lokalit většího rozsahu, kde je nutné navrhnout opatření k eliminaci rozsahu zastavění.
Výrazně negativní vliv je vyhodnocen u lokalit, kde výrazně negativně působí na přírodní nebo
kulturní znaky, estetické hodnoty v území nebo harmonické měřítko nebo kde dojde k další
fragmentaci krajiny apod.
Ovzduší
Vzhledem k tomu, že v tobě zpracování posouzení nebylo známé přesné využití ploch není
možné vliv vyloučit. V souvislosti s realizací ploch dopravní infrastruktury, výroby a skladování
lze předpokládat vznik nových zdrojů znečišťování ovzduší: během výstavby dochází často
k uvolňování emisí polétavého prachu, vznikem emisí znečišťujících látek vznikajících
spalováním pohonných hmot ve stavebních mechanismech a dopravních prostředcích. Během
provozu záměrů plošným zdrojem v posuzovaných lokalitách bude automobilová doprava na
odstavných a parkovacích stání, která emituje ze svého provozu škodliviny, jako jsou oxidy
dusíku, oxidy síry, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky a uhlovodíky. Hlavním liniovým zdrojem
znečištění bude automobilová doprava. Vliv u těchto ploch je označen za mírně negativní.
U ostatních ploch byl vliv vyhodnocen jako nulový.
103
__________________________________________________________________________
Hluk
V souvislosti s realizací ploch dopravní infrastruktury, výroby a skladování, sjezdových tratí,
vleků, lanovek, helioportu lze předpokládat vznik nových zdrojů hluku, proto byl vliv vyhodnocen
jako mírně negativní na hlukovou situaci. U ostatních ploch byl vliv vyhodnocen jako nulový.
Vlivy na zdraví
smíšené obytné (SV): vytvoření územních podmínek pro vybudování kvalitního bydlení = kladný
vliv
občanské vybavení (OVM): služby pro občany (sociální a zdravotní služby, maloobchodní
prodej, ubytování, stravování...) = kladný vliv, narušení faktorů pohody lze očekávat při výstavbě
některých záměrů (např. větší budovy v blízkosti zástavby)
občanské vybavení - tělovýchova a sport (OS) – nabídka k aktivnímu trávení volného času, ke
zvýšení pohybových aktivit místního obyvatelstva i návštěvníků území s následnými příznivými
dopady v oblasti zdraví = výrazně pozitivní vliv; narušení faktorů pohody lze očekávat při
výstavbě některých záměrů (např. větší budovy v blízkosti zástavby)
vlek, lanovka (DX), sjezdová trať (OSt): viz. předchozí (aktivní trávení času,...) = kladný vliv,
muže se však projevit i negativní působení – u každého záměru může být jiné – závisí
především na instalaci významnějších zdrojů hluku + na intenzitě dopravy návštěvníků +
situování obytné zástavby v okolí. U lanovek (vleků) záměrů většího rozsahu proto 0/-2, u
menších zařízení 0/-1. U sjezdovek většího rozsahu 0/-2 u menších typů sjezdovek +1 až -1.
výroba a skladování (VS): 0 až -1 – vliv závisí na konkrétních záměrech umístěnými na těchto
plochách, resp. na vzniku nových zdrojů hluku i emisí v provozech a na potřebě nároků na
obslužnou dopravu; narušení faktorů pohody lze očekávat při výstavbě
výroba elektrické energie – vodní elektrárna (VE): nepředpokládají se negativní vlivy zařízení na
zdraví obyvatel
zemědělská výroba - ekofarma (VZe): kladný vliv na zdraví je spojen s produkcí kvalitních a
zdravějších surovin či potravin pocházející z ekofarmy a s případným využitím pro rodinnou
rekreaci
komunikace (DS III, DSK), parkoviště (DSP): dle konkrétní realizace záměru: rozšíření + úprava
povrchu – kladný vliv z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu, možný negativní vliv u nově
budovaných úseků a parkovišť může být spjat s nárůstem hlukové a imisní zátěže + negativní
vliv během výstavby nových úseků komunikací a rekonstrukcí stávajících.
heliport (DL): kladný vliv – dostupnější a rychlejší zásah záchranné služby u akutních případů
technická infrastruktura (TI): kladný vliv - napojení nových objektů na vodovod, kanalizační
systém, plynovod povede k minimalizaci zátěže složek životního prostředí
zeleň: pokud nebudou vysazeny alergizující druhy dřevin, kladný vliv
vodní plochy: vliv nulový až kladný. V řešeném území jsou vymezeny nové vodní plochy určené
k vodohospodářskému využití (stabilizace odtokových poměrů v krajině akumulací vody a
odváděním povrchových vod). Tyto vodní nádrže mohou (při vhodném řešení a začlenění do
prostředí) plnit více funkcí, mimo jiné funkci krajinotvornou. Tyto plochy mohou mít kladný
estetický účinek, ovlivňují mikroklima (zejména relativní vzdušnou vlhkost) v dané části území,
což by se mohlo u obyvatelstva také příznivě odrazit v oblasti psychické a zdravotní.
104
__________________________________________________________________________
6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle
jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých
metod vyhodnocení včetně jejich omezení
Koncept ÚP Benecko byl navržen variantně. Zpracovatel SEA vyhodnotil posuzované lokality
subjektivně a míru výskytu negativních vlivů hodnotil pro jednotlivé složky životního prostředí
jednotlivě.
Zábor ZPF
Lokality navržené v konceptu územního plánu obce Benecko zabírají celkem 42,93 ha
zemědělské půdy. Nejvíce jsou zastoupeny půdy s V. TO, dále IV. TO, III. a I. TO (nejméně je
půd s II. TO). Tento rozsah bude snížen nedoporučením některých lokalit.
PUPFL
Celkem lokality navržené v Konceptu územního plánu obce Benecko zabírají 8,39 ha PUPFL
(z toho je 2,48 ha trvalý a 5.91 ha dočasný). Lokality jsou navrženy jak na plochách PUPFL
zvláštního určení, tak i v jeho ochranném pásmu (tj. 50 m od okraje lesa).
Vodní poměry
Vzhledem k tomu, že v zájmovém území se nepředpokládá výrazné nakládání se závadnými
látkami nebo jen v omezené míře (pro údržbu staveb a provozů), lze z tohoto hlediska prakticky
vyloučit negativní dopad na povrchové a podzemní vody.
Realizací obytných zástaveb, občanského vybavení, ploch pro rekreaci lze předpokládat
zvýšenou produkci splaškových vod oproti stávajícímu stavu. Tyto lokalit doporučujeme jen za
předpokladu, že je lze napojit na zdroje pitné vody a kanalizaci, popřípadě bude u nich možné
řešit čištění a odvod splaškových vod jiným způsobem.
Parkovací plochy, které budou doplňkem ploch bydlení apod. musí být dostatečně technicky
zabezpečeny proti úniku vodám závadných látek do okolního prostředí (splach znečištěných
dešťových vod ropnými látkami).
Zastavěním zemědělských ploch u většiny posuzovaných lokalit se změní odtokové poměry
v daném území. Odvod dešťových vod z území, případně snahu udržet vodu v krajině je nutné
řešit v projektových dokumentacích staveb (tj. realizaci retenčních nádrží, suchých poldrů apod.
na řešeném pozemku).
U ploch vodních a vodohospodářských, které jsou situovány do prvků ÚSES, nedoporučujeme
využívat pro hospodářské a jiné účely, u kterých by bylo nutné oplocení, nebo kde je předpoklad
k eutrofizaci vod. Přednostně se zde doporučuje hlavní využití - snížení odtokových poměrů,
popř. přípustné využití – založení prvků ÚSES tak, jak je to navrženo v Konceptu územního
plánu obce Benecko.
Lokality v k.ú. Dolní Štěpanice ZD 2 (SV), ZD 3 (SV), ZD 4 (SV), ZD 5 (SV) a ZD 24 (DSK) se
nacházejí v záplavovém území. Vzhledem ke vzdálenosti od Jizerky lze vliv označit za malý. Na
tuto skutečnost i přesto doporučujeme brát při výstavbě zřetel.
Lokalita ZD 2 (SV) nebyla z důvodu umístění v záplavovém území a záboru většího rozsahu
třídy ochrany ZPF I. doporučena.
Ekosystémy, fauna, flóra
(W), KM2 (W), RH1 (W) a ZM23 (Vze) bude vliv na ohrožené druhy výrazný. Výskyt ohrožených
druhů je na těchto plochách značný (někde až tisíce kusů). Z těchto důvodů zpracovatel
hodnocení s těmito plochami nesouhlasí a doporučuje je ponechat v původním funkčním využití.
Plošná regulace byla navržena u ploch ZM10 (SV). Důvodem je výskyt zvláště chráněného
druhu pětiprstka žežulník (a také mírně negativního vlivu na lokality Natura 2000, ZPF a
105
__________________________________________________________________________
krajinného rázu). Zpracovatelem hodnocení SEA doporučuje prostorově regulovat o jižní a
jihovýchodní část lokality, kde je výskyt pětiprstka žežulník nejpočetnější.
Chráněná území, Natura 2000
Katastrální území Vítkovic se nachází v oblasti KRNAP a jeho ochranného pásma. Posuzované
lokality musí respektovat plán péče o KRNAP.
Plocha ZH29 (SV) je z důvodu ovlivnění stanovišť Natura 2000 plošně regulována. Je
doporučeno k výstavbě využít pouze západní část plochy a východní nechat v původním využití.
Bylo zjištěno, že návrh územního plánu Benecko má významný negativní vliv na celistvost a
předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Konkrétně dojde k významnému
negativnímu ovlivnění těchto předmětů ochrany EVL Krkonoše: stanoviště 6230 – Druhově
bohaté smilkové louky, stanoviště 6510 – Ovsíkové louky, stanoviště 6520 – Horské trojštětové
louky a stanoviště 6430 – Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva. Významně negativně
budou také dotčeny předměty ochrany PO Krkonoše, konkrétně chřástal polní, sýc rousný, datel
černý, lejsek malý a tetřívek obecný. Pro vyloučení významně negativního vlivu je možné
provést úpravy územního plánu.
Snížení dopadů hodnocené koncepce na EVL a PO Krkonoše pod hranici významně
negativního ovlivnění je možné dosáhnout vypuštěním některých záměrů, respektive
ponecháním části řešených ploch jejich stávající funkci. Jedná se o plochy, u nichž byl
v průběhu hodnocení zjištěn významnější vliv na předměty ochrany a celistvost EVL a PO
Krkonoše. Ve většině případů se jedná o plochy s výskytem přírodních stanovišť v dobré kvalitě.
Kumulativní zábor těchto předmětů ochrany přesahuje hranici významně negativního ovlivnění.
Je proto nezbytné omezit rozsah celkového záboru.
Prvky ÚSES
U lokalit sousedících s prvky ÚSES musí již při umístění stavby s těmito prvky počítat
(tj. navrhnout zastavěné plochy co nejdál od těchto ploch, např. na plochy dotýkající se prvků
ÚSES navrhnout zahrady, ozelení apod.). K jednotlivým záměrům přistupovat individuálně dle
konkrétního řešení. U ploch vodních a vodohospodářských, které jsou situovány do prvků ÚSES
nedoporučujeme využívat pro hospodářské a jiné účely, u kterých by bylo nutné oplocení, nebo
kde je předpoklad k eutrofizaci vod. Přednostně se zde doporučuje hlavní využití - snížení
odtokových poměrů, popř. přípustné využití – založení prvků ÚSES tak, jak je to navrženo
v Konceptu územního plánu obce Benecko.
Krajinný ráz
Záměry předkládané v Konceptu územního plánu Benecka se určitou měrou odrazí na stavu
životního prostředí v daných lokalitách. Rozsah vlivu plánovaných staveb na krajinný ráz závisí
na jejich architektonickém řešení. Plánované změny ve funkčním využití území zajistí jeho
rozvoj a stabilizaci.
staveb. Ovlivnění krajinného rázu nelze v současné době přesně určit, dá se mu předcházet
vhodným architektonickým řešením.
Míra zatížení území
Vzhledem k tomu, že pro vertikální dopravu (tj. vleky) nebyly zpracovány projektové
dokumentace jednotlivých záměrů, nelze v současné době kapacitu vleků ve vztahu ke kapacitě
sjezdových tratí vzhledem k únosnosti území podrobněji posoudit. Výpočet kapacity
navrhovaných lyžařských ploch byl vypočítán pouze orientačně.
Vyhodnocení bylo zaměřeno na všechny sjezdovky, které jsou v Konceptu ÚP navrženy (tedy
i ty, které nejsou zpracovatelem SEA doporučeny k realizaci), tj. KD5, KD 6, KD 7, KM 4, KM 5,
KH 8, KB 9 a tři varianty sjezdovek ZBH2b, ZBH2a KBH1.
106
__________________________________________________________________________
Přepravní kapacita vleku (lanovky) u sjezdovky KD5 by neměla přesáhnout cca 1 200 osob/hod
u KD6 by neměla přesáhnout cca 1 500 osob/hod. Kapacita sjezdovky u obou variant sjezdovky
KD7 byla vyhodnocena stejně. Přepravní kapacita vleku (lanovky) by neměla přesáhnout
cca 1 200 osob/hod. Přepravní kapacita vleku (lanovky) u sjezdovky KM4 by neměla přesáhnout
cca 2 050 osob/hod. Přepravní kapacita vleku (lanovky) u sjezdovky KM5 by neměla přesáhnout
cca 1 300 osob/hod. Přepravní kapacita vleku (lanovky) u sjezdovky KH8 by neměla přesáhnout
cca 2 850 osob/hod. Přepravní kapacita vleku (lanovky) u sjezdovky KB9 by neměla přesáhnout
cca 1 390 osob/hod. U tří variantního řešení rozšíření stávajícího areálu na Přední Žalý
(varianta 1 a 2) nebo na Zadní Žalý (varianta 3) by neměla ani jedna z těchto variant shodně
přesáhnout 2 030 osob/hod.
Ekonomické aspekty
Hlavním cílem realizace změny územního plánu je zvýšení atraktivity území pro návštěvníky
i pro trvale žijící obyvatele, rozšíření nabídky možnosti sportovního využití, rozvoj služeb
v oblasti cestovního ruchu, vznik nových pracovních příležitostí, zvýšení příjmů obyvatel
i samospráv, snížení nezaměstnanosti v regionu, zlepšení situace parkování a zvyšování životní
úrovně v této atraktivní části Libereckého kraje.
Ovzduší
Vzhledem k tomu, že v Konceptu Územního plánu Benecko se jedná o vybudování ploch
smíšeně obytných, ploch pro občanské vybavení, plochy pro výrobu a skladování bez
negativního vlivu na okolí, ploch pro vybudování dopravní infrastruktury se předpokládá, že
nedojde k výraznému zhoršení kvality ovzduší v posuzovaných lokalitách.
Hlukové pozadí
Zvýšenou pozornost je potřeba věnovat záměrům, jako jsou např. truhlářské, zámečnické
a obdobné dílny, jenž jsou umístěny v bezprostřední blízkosti chráněného venkovního prostoru
(byty, penziony, ...). Dále objekty vybavené vzduchotechnickými, klimatizačními nebo chladícími
jednotkami (obchody, hotely, ...).
Navýšením ubytovací kapacity, parkovací kapacity, kapacity jednotlivých lyžařských areálů
v k. ú. Benecko, k. ú. Horní Štěpanice, k. ú. Dolní Štěpanice a k. ú. Mrklov dojde i k navýšení
intenzity dopravy. Toto navýšení nebude rovnoměrné. Dá se očekávat nárůst především
o víkendu, v denní době a převážně v zimním období. Bude se jednat převážně o osobní
vozidla. Navýšení intenzity nákladních vozidel (a dodávkových vozidel nad 3,5) může souviset
s potřebou zásobování nových penzionů, restauračních zařízení a některých nových výrobních
provozoven.
Nově plánovaná vertikální doprava – lyžařské areály v k.ú. Dolní Štěpanice označené ZD25a,b,
ZD26a,b; ZD27 a v k. ú. Mrklov označené ZM27a,b - ZM28a,b je zpracování hlukové studie na
zvážení. V případě instalace a využívání sněžných děl lze vypracování hlukové studie
doporučit. Sjezdovky ZD25 a 26 však nebyly doporučeny k realizaci z důvodu negativního vlivu
na přírodní složky ŽP.
Nově plánovaná vertikální doprava v k. ú. Benecko – rozšíření lyžařského areálu navržené ve
třech variantách s označením ZBH2a, b (var. 1 – spodní část zasahuje do k. ú. Horní
Štěpanice), ZBH1a, b (var. 2) a ZB62a,b (var. 3) – v případě realizace je nutné vypracovat
hlukovou studii. Ani jedna z variant však nebyla doporučena ke schválení.
Faktor pohody obyvatel
Dle orientačního vyhodnocení by mohla realizace záměrů v některých vymezených plochách dle
konceptu územního plánu negativně ovlivňovat cíle a aktivity uvedené v rámci Zdravotní politiky
Libereckého kraje a to potenciálním zvýšením expozice obyvatelstva rizikovým faktorům. Jedná
se především o plochy výroby a skladování, plochy komunikací, parkovišť. Rizikovými faktory
zde mohou být především zdroje emisí znečišťujících látek či hluku (popř. vibrací).
Předpokládaný vliv na veřejné zdraví související s provozem záměrů by měl být vyhodnocen
pomocí modelových výpočtů hlukové a rozptylové studie.
107
__________________________________________________________________________
Vyhodnocení variantních řešení
V k.ú. Dolní Štěpanice je řešeno dvěmi varianty trasa sjezdovky KD7, tyto varianty se od sebe
zásadním způsobem neliší (u jedné varianty je návaznost na navrhovanou občanskou
vybavenost ZD17). Zpracovatel hodnocení považuje obě varianty za realizovatelné.
Varianta ZM6 v k.ú. Mrklově je navržena ve dvou variantách, rozdíl je v umístění a v rozsahu
záboru ZPF (var. 1- 0,25 ha a var. 2 – 0,10 ha). Z hlediska vlivů na předměty ochrany lokalit
Natura 2000 byla vybraná jako vhodná varianta č. 1 (varianta č. 2 by měla výrazně negativní vliv
na lokality Natura 2000 a také z důvodu výskytu zvláště chráněného druhu prstnatce májového).
V k.ú. Benecko je variantně řešena lokalita ZB1 (SV), kde se varianta 1 a 2 od sebe liší
umístěním a záborem půdy. Z urbanistického hlediska se jeví jako vhodnější varianta č. 2, která
má o 0,08 ha větší zábor (tj. 0,19 ha). Varianta č. 2 bude mít i méně výrazný vliv na zvláště
chráněné druhy rostlin i předměty ochrany Natura 2000.
Navržená místní komunikace ZB56 je navržena ve dvou variantách. Varianta 1 vede jak k nově
navržené ploše pro bydlení ZB2, varianta 2 vede pouze ke stávající zástavbě. Komunikace
ZB56 (DSK) var. 1 nebyla doporučena vzhledem k negativnímu vlivu na předměty ochrany EVL.
Mezi Mrklovem a Beneckem je navrženo variantní řešení dvou ploch pro bydlení ZB70 a ZM17
nebo využití plochy ZM17 pro občanskou vybavenost (OVM) a plochu ZB55 pro parkování
(DSP). Ve variantě 1 je navrženo využití plochy ZM17 pro OVM a severně od této lokality ZB55
pro parkování (DSP) nebo jako varianta č. 2 celou plochu ZM17 a ZB55 pro bydlení (SV) a dále
k bydlení ZB70 (SV). Ani jedna z těchto ploch nebyla doporučena k realizaci z důvodu
významného naleziště pětiprstka žežulníka, prstnatce májového, prstnatce Fuchsova, úpolína
evropského a bledule jarní a také z důvodu významně negativního vlivu na EVL.
Nově plánovaná vertikální doprava v k. ú. Benecko – lyžařský areál navržený ve třech
variantách s označením KBH2b (var. 1), KBH2a (var. 2) a KBH1 (var. 3). K těmto třem
variantám sjezdovek jsou navrženy také tři varianty lanovky: ZBH2a,b jako varianta 1, varianta 2
ZBH1 a,b a varianta 3 ZB62. Vliv by byl stejný jako u variant sjezdovek. Žádná z těchto variant
není doporučena k realizaci. Všechny tři varianty mají poměrně velký zábor pozemků lesa,
vedou přes lokální biokoridor, leží na vyhlášených lokalitách Natura 2000. Realizací jakékoli
varianty by došlo k výraznému vlivu na přírodní znaky v krajině, vliv na krajinu by byl celkově
negativní. Z hlediska vlivu na kvalitu ovzduší lze předpokládat, že jednotlivé varianty nebudou
mít rozdílný vliv na znečištění ovzduší. Bez zpracované hlukové studie nelze jednoznačně určit,
která z navržených třech variant je (z hlediska hluku) nejvhodnější. S ohledem na okolní
chráněný venkovní prostor se jako nejvhodnější jeví var. 1, která navazuje na nejmenší počet
ChVP. Dalším důvodem byl nesoulad s Plánem péče KRNAP. Ani jednu variantu zpracovatel
hodnocení nedoporučuje k realizaci.
Posuzované metody
Výpočty emisních faktorů škodlivin ovzduší byly spočteny pomocí programu MEFA-06.
Skutečnou hlukovou a imisní situaci v jednotlivých lokalitách bude možné ověřit přímým
měřením po zprovoznění všech plánovaných záměrů. V případě překračování hygienických
limitů budou navržena a realizována technická či organizační opatření.
Vyhodnocení koncepce na veřejné zdraví bylo porovnáno s hlavními cíli Zdravotní politiky
Libereckého kraje.
Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí bylo vycházeno zejména ze znalosti stávajícího
stavu životního prostředí v posuzované lokalitě a posouzení možných vlivů záměrů na životní
prostředí se opíralo o předpoklad standardního provozu jednotlivých záměrů a současného
respektování platné legislativy.
Podklady pro kapitolu 2. Údaje o současném stavu životním prostředí byly pořízeny jednak
během obhlídky posuzovaných lokalit, z odborné literatury a internetových stránek (použitá
literatura je uvedena na konci hodnocení).
108
__________________________________________________________________________
7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech
zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí
Technická opatření pro ochranu vod:
V případě schválení kácení lesa zpracovat odtokovou studii a posoudit vliv na hladinu
podzemních vod příslušným hydrogeologickým průzkumem.
Realizací MVE nesmí dojít k znemožnění průchodu ryb a jiných živočichů za potravou.
V případě, že vytvoří bariéru musí při jejím povolování být zároveň rozhodnuto
o technických, přírodě blízkých opatřeních, která by ten vliv minimalizovala.
Realizací obytných zástaveb, občanského vybavení, ploch pro rekreaci atd. doporučujeme
jen za předpokladu, že tyto plochy lze napojit na zdroje pitné vody a kanalizaci, popřípadě u
nich bude možné řešit čištění a odvod splaškových vod jiným způsobem.
Parkovací plochy musí být dostatečně technicky zabezpečeny proti úniku vodám závadných
látek do okolního prostředí (splach znečištěných dešťových vod ropnými látkami). Svod
dešťových vod z nových zpevněných ploch bude řešen v projektových dokumentacích
jednotlivých staveb.
Odvod dešťových vod z území, případně snahu udržet vodu v krajině je nutné řešit
v projektových dokumentacích staveb (tj. realizaci retenčních nádrží, suchých poldrů apod.
na řešeném pozemku, využití dešťových vod k zálivce). Vhodnou variantu retence
dešťových vod lze vyspecifikovat až na základě hydrogeologického průzkumu na
konkrétních lokalitách.
U ploch vodních a vodohospodářských, které jsou situovány do prvků ÚSES
nedoporučujeme využívat pro hospodářské a jiné účely, u kterých by bylo nutné oplocení
nebo kde je předpoklad k eutrofizaci vod. Přednostně se zde doporučuje hlavní využití snížení odtokových poměrů, popř. přípustné využití – založení prvků ÚSES tak, jak je to
navrženo v Konceptu územního plánu obce Benecko.
Technická opatření pro ochranu půdy a lesních pozemků:
V rámci výstavby i provozu záměru musí být provedena v maximální možné míře všechna
dostupná opatření zabraňující erozi půdy. Odkryté plochy budou zajištěny (např. zatravněny)
co možná nejrychleji, aby nedocházelo k erozivním projevům, prašnosti, splachům půdy
či zaplevelení.
Před zahájením kácení lesa se doporučuje ověření biologické hodnoty předmětné lokality
biologickým (botanickým a zoologickým) průzkumem ve vhodném vegetačním období.
Opatření pro ochranu přírody:
Kácení dřevin rostoucích mimo les se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu.
V dokumentaci pro stavební povolení je třeba vypracovat návrh sadových úprav a po
dokončení výstavby komplexu je realizovat. Ozelenění okrasnými dřevinami by mělo být
řešeno s ohledem na původní – přirozená společenstva a biogeografické podmínky. Projekt
by měl obsahovat i plán údržby zeleně. Záměr ozelenění areálu je nutné konzultovat
s příslušným orgánem ochrany životního prostředí.
Při ozeleňování vybraných ploch je potřeba věnovat pozornost výběru druhů zeleně (málo
alergizující druhy dřevin) s ohledem na možné negativní ovlivňování senzitivní skupiny
obyvatel - alergiků.
Navržené podmínky plošné regulace ploch:
Plocha pro bydlení ZM10 (SV) z důvodu mírně negativního vlivu na lokality Natura 2000,
výskytu zvláště chráněné pětiprstka žežulník, ZPF a krajinného rázu doporučuje
zpracovatel hodnocení SEA prostorovou regulaci a to o jižní a jihovýchodní část lokality,
kde je výskyt pětiprstka žežulník nejpočetnější.
109
__________________________________________________________________________
Plochu ZH29 (SV) plošně regulovat o východní část, která je doporučena ponechat
v současném využití. Důvodem je zohlednění výskytu bledule jarní a také přítomnost
dalších zvláště chráněných druhů.
U ploch ZD8 (SV), ZD13 (SV), ZD14 (SV), ZD15 (SV), ZM15 (SV), ZB19 (SV), ZB20 (SV),
ZB23 (SV) a ZB24 (SV) doporučujeme provést podrobnější biologické průzkumy, na základě
kterých by byly doporučeny zmírňující opatření. U těchto ploch je nutné vyřešit možné
plošné regulativy nebo konkrétní umístění staveb (umístění staveb ve funkčních plochách).
Jedná se o plochy, které byly v SEA dokumentu a hodnocení Natura 2000 vyhodnoceny
jako plochy s významně negativním vlivem, ale při konkretizování realizace záměrů,
umístění nebo při provedení podrobnějšího biologického průzkumu je možné je za určitých
podmínek povolit. Tyto plochy jsou (kromě plochy ZB24) přejímány z původního ÚP nebo
jeho změn a tedy již byly jednou posouzeny příslušnými správními úřady.
Opaření z hlediska krajinného rázu:
Při výstavbě v zastavěném území a v plochách změn respektovat současnou prostorovou
kompozici sídla s tím, že výšková hladina zástavby nesmí narušit siluetu sídla a krajinný ráz.
Inženýrské sítě umísťovat pod zem.
Při výstavbě budov i výsadbě zeleně dbát na zachování tradičních výhledů a průhledů.
Do projektových dokumentací jednotlivých záměrů zahrnout jejich začlenění do krajiny
(zachovat urbanistický charakter území, harmonické měřítko, navrhnout ozelenění, atd.) ve
spolupráci s příslušnými orgány.
Minimalizovat, příp. vyloučit vliv osvětlení z velkoplošných reklam a billboardů.
Hmotové a půdorysné uspořádání u venkovských staveb:
Obdélný půdorys, sedlová střecha (typický sklon střechy cca 45°), d ůležité je zachování
výšky hřebene vůči sousedním objektům lid. arch, tedy přizpůsobit i šířku průčelí (hloubku)
objektu.
Možnost vikýře nad centrální částí, vstupem do objektu, nejsou vhodné četnější menší
sedlové vikýře, zachovat dominantní tvar jednoduché sedlové střechy.
Opatření pro nejvyšší polohy podél východní hranice území - PÁSMO B – KRAJINA PŘÍRODĚ
BLÍZKÁ:
Ochrana cenných přírodních porostů lesních a lučních společenstev.
Postupná obnova přirozené druhové skladby lesních porostů.
Nepoužívat velkoplošnou obnovu porostů v pohledově exponovaných prostorech.
Postupná obnova květnatých luk a pastvin.
V rámci navržených stabilizovaných území neumisťovat nové stavby.
V pohledově exponovaných prostorech, na výrazných pohledových hranách, horizontech,
dominantních částech krajinné scény neumisťovat prvky technické infrastruktury (např.
větrné elektrárny, stožáry mobilních operátorů ).
Stanovit max. počet aut k jednotlivým boudám, omezit dopravu sněžnými skútry.
Bilboardy a velkoplošné reklamy umisťovat pouze výjimečně, na místech antropicky silně
ovlivněných (parkoviště, benzinové pumpy apod.).
Opatření pro jižní a jihovýchodní okraj řešeného území a pro souvislou obytnou zástavbu na
horním Benecku - PÁSMO B – KRAJINA KULTURNÍ:
Respektovat typ zástavby a její umístění v krajině (odstupy staveb, jejich uspořádání a
hierarchie, zachování charakteristického měřítka a rozsahu zástavby).
110
__________________________________________________________________________
Postupná kultivace narušených prostorů a prvků.
Nové objekty budou vycházet formou a výrazem z hodnotných typických objektů v okolí
(hmotové a půdorysné řešení, výška, tvar střechy, použité materiály a barevnost).
Lokality s hodnotnou tradiční zástavbou chránit jako celek.
Zachovat typický charakter struktury členění krajiny a její vazbu k sídlům, žádoucí je obnova
narušených částí (dle historických dokumentů).
Nepovolit výsadby nepůvodních dřevin, narušujících typický vzhled sídla a krajiny.
Případná technická infrastruktura či technické stavby budou respektovat ráz krajiny,
nebudou výrazně zasahovat do prostorových a pohledových vztahů a měřítka krajiny.
Případné dílčí změny ve využití území budou respektovat stávající charakter území.
Nepovolovat plošnou „kobercovou“ zástavbu či neúměrné rozrůstání sídel.
Přednostně využívat již plochy urbanizované před dalším zastavováním volné krajiny.
Bilboardy a velkoplošné reklamy umisťovat pouze výjimečně, na místech antropicky silně
ovlivněných (parkoviště, benzinové pumpy apod.).
Opatření pro zbývající část území - PÁSMO A – KRAJINA KULTURNÍ:
Respektovat typ zástavby a její umístění v krajině (odstupy staveb, jejich uspořádání, typický
způsob umístění v terénu, orientace štítové stěny či okapové k cestě, orientace podélné osy
objektu shodně s vrstevnicemi či kolmo na vrstevnice, hierarchie objektů, zachování
přiměřeného měřítka a rozsahu zástavby, ).
Nové objekty v rámci venkovského osídlení budou respektovat formu a výraz cenných
objektů v okolí (hmotové a půdorysné řešení, výška, tvar střechy, použité materiály a
barevnost).
Výjimečně možné umístit atypické objekty architektonicky mimořádně vysoké úrovně, vždy
však s ohledem na charakter daného místa, sousedních staveb a pohledových vazeb.
Případné stavby doplňující hodnotnou městskou strukturu budou respektovat prostorové
utváření sídla, hierarchii objektů, charakteristickou výškovou hladinu, charakter sousedních
objektů, hodnoty prostorů.
Zachovat typický charakter struktury členění zemědělské krajiny a její vazbu k sídlům (meze,
remízky, cesty).
Nepovolit výsadby nepůvodních dřevin, narušujících typický vzhled sídla a krajiny.
Je nutné prvky technické infrastruktury řešit s ohledem na velmi cennou krajinu
nadstandardním způsobem ).
Případné dílčí změny ve využití území budou vždy respektovat stávající charakter cenného
území.
Stanovit max. počet aut k jednotlivým chatám, omezit dopravu sněžnými skútry.
Technická opatření pro ochranu ovzduší:
Pro eliminaci prašnosti provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se
zamezilo šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby.
Pro každý umisťovaný zdroj (střední, velký, nebo zvláště velký) bude společně s projektovou
dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný posudek,
zpracované autorizovanou osobou dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění.
Při umísťování zdrojů budou respektovány požadavky Krajského plánu snižování emisí
Libereckého kraje.
111
__________________________________________________________________________
U technologií, které splňují požadavky zákona č. 76/2002 Sb., v platném znění, bude
společně s projektovou dokumentací pro stavební povolení vypracována žádost o vydání
integrovaného povolení.
Technická opatření na ochranu před hlukem:
Pro nově plánovanou vertikální dopravu zpracovat hlukovou studii se zaměřením na:
-
vyhodnocení vlivu jednotlivých lyžařských středisek na okolní chráněný venkovní
prostor a vytipování problémových zdrojů hluku,
-
stanovení požadavků na akustické parametry jednotlivých zdrojů hluku – pokud není
známa konkrétní použitá technologie a zařízení, nebo navržení nutných
protihlukových opatření, jenž zajistí splnění hygienických limitů na hranici (hranicích)
chráněného venkovního prostoru – pokud známe akustické parametry použitých
technologií a zařízení,
-
vyhodnocení kumulace stávajícího lyžařského areálu a nově navržených (týká se
především spodních, dojezdových částí) – provoz nových areálů musí plnit
požadované hygienické limity dané pro stacionární zdroje hluku a současně nesmí
v kumulaci se stávajícím lyžařským areálem způsobit jejich překročení. Pokud již
v současné době dochází k překračování hygienických limitů vlivem provozu
stávajícího lyžařského areálu, nesmí nové areály svým provozem tuto situaci dále
zhoršit. Z uvedeného vyplývá, že z hlediska hluku jsou nově plánované lyžařské
areály limitovány tím stávajícím.
Jednotlivá sněžná děla by měla být v denní době umístěna ve vzdálenosti větší jak 100 m
od hranice chráněného venkovního prostoru, případně by měl být jejich provoz časově
omezen. V noci musí být tato vzdálenost ještě větší. U provozu sněžných roleb a skútrů pak
záleží, kde a jak dlouho se v té které části sjezdovky pohybují.
Zvýšenou pozornost je potřeba věnovat záměrům, jako jsou např. truhlářské, zámečnické
a obdobné dílny, jenž jsou umístěny v bezprostřední blízkosti chráněného venkovního
prostoru (byty, penziony, ...). Dále objekty vybavené vzduchotechnickými, klimatizačními
nebo chladícími jednotkami (obchody, hotely, ..). Zde je potřebné zvážit každý jeden záměr
a v případě potřeby nechat zpracovat samostatné hlukové studie, včetně navržených
potřebných protihlukových opatření.
V území nejsou vhodné záměry náročné na dopravu – pro dodržení limitů daných pro hluk
ze silniční dopravy a silnice III třídy, nelze intenzitu nákladní dopravy silnice III/28626
výrazně navyšovat.
Organizačně zabezpečit provoz jednotlivých záměrů takovým způsobem, který zajistí
bezpečnost provozu a maximálně omezí možnost vzniku negativního ovlivnění životního
prostředí v dané lokalitě a možnost narušení faktorů pohody, a to zejména v nočních
hodinách a ve dnech pracovního klidu.
U záměrů produkujících nadměrný hluk provést během zkušebního provozu kontrolní
akreditované měření vlivu hluku ze stacionárních zdrojů na okolí a v případě překročení
limitů realizovat dodatečná protihluková opatření.
Opatření v oblasti nakládání s odpady a chemickými látkami:
V prováděcích projektech budou jednotlivé druhy odpadů vznikající během výstavby
i provozu záměru upřesněny a bude stanoveno jejich množství a předpokládaný způsob
shromažďování, skladování, třídění a odstraňování.
Dodavatelé staveb budou specifikovat prostory pro shromažďování nebezpečných odpadů
a ostatních látek škodlivých vodám včetně průběžně skladovaných množství; tyto budou
shromažďovány pouze v nejmenším nutném množství, a to ve vybraných a označených
prostorách v souladu s příslušnými vodohospodářskými předpisy a předpisy odpadového
hospodářství.
112
__________________________________________________________________________
Před započetím prací je investor povinen dodavateli stavebních prací vytyčit všechna vedení
stávajících podzemních inženýrských sítí. (Veškeré zemní práce je nutno provádět
v souladu s platnými technickými normami.)
Při kolaudaci staveb budou předloženy specifikace druhů a množství odpadů vzniklých
v procesu výstaveb a doložen způsob jejich využití či odstranění.
Stavby budou realizovány podle platných norem a bude se dbát na dobrý stav techniky
a správné nakládání s odpady, aby nedošlo ke kontaminaci prostředí znečišťujícími
a škodlivými látkami.
Další technická zabezpečení a opatření pro zajištění bezpečnosti práce:
Organizačně a technicky zabezpečit výstavbu jednotlivých záměrů tak, aby byla zajištěna
bezpečnost provozu a maximální omezení možnosti vzniku negativního ovlivnění životního
prostředí v dané lokalitě a narušení faktorů pohody obyvatel.
Používané mechanismy využívané během stavebních prací musí být v dobrém technickém
stavu tak, aby se vyloučilo znečištění půd a vod únikem motorových kapalin, pohonných
hmot a nadměrný hluk z nich emitovaný; kontrolu a dobrý technický stav vozidel
a mechanismů je povinen zajistit dodavatel stavby.
Při realizaci je třeba dodržovat všechny předpisy o hygieně a bezpečnosti práce pro daný
druh objektu.
Jiné podmínky a odporučení:
Záměry (stavby, činnosti či technologie), které podléhají zjišťovacímu řízení dle zákona
č. 100/2001 Sb. v platném znění, budou posuzovány z hlediska vlivů na životní prostředí.
U staveb, činností a technologií podléhající procesu EIA, proběhne zjišťovací řízení, během
kterého budou dodržovány podmínky pro výstavbu a provoz záměru stanovené procesem
EIA.
V případě archeologického nálezu v průběhu výkopových prací zajistit záchranný
archeologický průzkum v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči
v platném znění.
Respektovat stanovené podmínky KRNAP.
Respektovat platné právní předpisy ČR.
Respektovat všechna vyhlášená ochranná pásma a stanovené regulativy.
Opatření pro případné ukončení provozu:
Případné likvidace objektů provádět v souladu s platnou legislativou ČR.
8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na
mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich
zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních
cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich
zohlednění při výběru variant řešení
Koncept územního plánu Benecko je zpracován variantně. Přehled hlavních cílů pro oblast
životního prostředí a jejich soulad s prioritami návrhu posuzované koncepce byl zhodnocen
v kapitole 1. 2 Vztah koncepce k jiným koncepcím.
Za hlavní strategický dokument pro oblast životního prostředí je možno považovat Státní politiku
životního prostředí, se kterou musí být v souladu i další navazující dokumentace zpracované
pro jednotlivé oblasti životního prostředí.
113
__________________________________________________________________________
Z dalších dokumentů a podkladů, s nimiž byla navrhovaná dokumentace konfrontována lze
uvést tyto: Národní program snižování emisí ČR, Národní program na zmírnění dopadů změny
klimatu v České republice, Státní surovinová politika ČR, Státní energetická koncepce, Státní
dopravní politika, Operační program Doprava, Národní program hospodárného nakládání
s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Strategie
ochrany biologické rozmanitosti ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, Strategie
hospodářského růstu ČR, Strategie regionálního rozvoje ČR, Národní rozvojový plán ČR, Plán
hlavních povodí ČR, Národní strategický plán pro rozvoj venkova ČR a Program rozvoje
venkova ČR, Operační program ŽP, Politika územního rozvoje, Národní lesnický program II, ÚP
VÚC Krkonoše, Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, Koncepce EVVO
Libereckého kraje, Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém
kraji, Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací
Libereckého kraje, Krajská koncepce zemědělství Libereckého kraje, Zásady územního rozvoje
Libereckého kraje, ÚP VÚC Liberecký kraj a Plán péče o KRNAP.
V této kapitole byl potvrzen soulad těchto koncepcí na krajské a celostátní úrovni
s předkládaným konceptem územního plánu (kromě 3 variant lyžařského areálu na Žalém –
nejsou doporučeny k realizaci). Případné vzniklé odchylky územního plánu od těchto koncepcí
musí být schváleny příslušnými úřady a následně do nich zapracovány.
V tomto stádiu územního řízení je kromě posouzení vlivů na životní prostředí také obtížné
zhodnotit soulad s koncepcemi pojícími se k posuzovanému území. Určitý rozpor nelze vyloučit
z hlediska předpokládaného negativního vlivu na krajinný ráz, tj. s Koncepcí ochrany přírody a
krajiny a Plánu péče o KRNAP. Soulad řešení rozvojových ploch s krajskými koncepcemi musí
být zajištěn v projektové fázi jednotlivých staveb.
9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně
plánovací dokumentace na životní prostředí
Pro Koncept územního plánu Benecko zpracovatel SEA stanovil monitorovací ukazatele, které
vycházejí z národních nebo krajských koncepčních dokumentů:
rozsah záboru půdy kategorie ZPF zařazené v I. a II. třídě ochrany (ha/rok),
podíl záboru půdy kategorie ZPF zařazené v I. a II. třídě ochrany ku celkovému záboru
ZPF (%),
podíl využití ploch brownfields ku celkovému záboru zemědělského půdního fondu (%),
změna výměry lesních porostů (ha)
počet dopravou nefragmentovaných území o plošném rozsahu větším než 100 km2,
koeficient odtoku vody z území (m3/rok),
počet realizovaných protipovodňových opatření,
počet obyvatel napojených na veřejný vodovod,
počet obyvatel napojených na kanalizační sítě a ČOV,
míra znečištění povrchových a podzemních vod dle ukazatelů jakosti vody,
celkové emise hlavních znečišťujících látek (t/rok),
překračování stanovených imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů (µg/m3),
rozsah území se zhoršenou kvalitou ovzduší na území kraje (%),
podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie (%)
rozsah plynofikace obcí v území (%),
změny intenzity dopravy na hlavních dopravních komunikacích (%),
114
__________________________________________________________________________
počet obyvatel vystavených hlukové zátěži (% obyvatel),
procento rozlohy chráněných území na území kraje (%),
stav sítě územního systému ekologické stability území,
koeficient ekologické stability krajiny (plochy ekologicky stabilních ploch ku plochám
ekologicky nestabilních ploch),
účinnost opatření k ochraně krajinného rázu,
početnost chráněných druhů rostlin a živočichů,
maximální přípustný zábor dotčených lučních stanovišť zařazených do ochrany Natura
2000,
produkce odpadů dle jednotlivých skupin odpadu (t/rok),
procento separace a materiálového využití odpadů (%),
počet starých ekologických zátěží,
počet sanovaných starých ekologických zátěží,
Kritériem pro výběr projektu by se měla stát zejména velikost a významnost budoucího zatížení
všech složek životního prostředí zejména v těchto oblastech:
rozsah (velikost) záměru,
realizace doprovodných investic,
navýšení dopravy,
vstupy energetických a surovinových zdrojů,
zdroje emisí do životního prostředí (látky znečišťující ovzduší nebo vody, emise hluku),
zdroj nebezpečných odpadů, havárií,
změny klimatických poměrů (inverze, mlhy),
znečištění povrchových a podzemních vod,
ovlivnění režimu vody v krajině,
zvýšení eroze, snížení kvality půd,
narušení horninového prostředí, surovinových zdrojů,
zdravotní rizika, psychosociální dopady,
narušení stability ekosystémů, VKP, ÚSES,
snížení druhové rozmanitosti, ohrožení populací zvláště chráněných druhů rostlin
a živočichů,
narušení krajinného rázu,
narušení ochranných podmínek zvláště chráněných území,
narušení územní ochrany a integrity evropsky významných lokalit a ptačích oblastí,
poškození nebo likvidace biotopů s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin
a živočichů,
zásahu do prvků ÚSES a VKP, negativnímu ovlivnění přírodních stanovišť, biotopů,
fauny, flóry,
zvýšení fragmentace krajiny, snížení průchodnosti krajiny.
115
__________________________________________________________________________
Při znalosti konkrétního návrhu realizace jednotlivých záměrů je možné pomocí hlukové
a rozptylové studie ověřit vhodnost navrhovaného řešení a umístění v rámci vymezené plochy.
Lze provést zhodnocení záměru na imisní a hlukovou situaci v okolí modelovými výpočty
a následně odhadnout možná zdravotní rizika vyplývající z provozu konkrétního hodnoceného
záměru. Hodnocení zdravotních rizik slouží pro získání hlubší informace o možném vlivu
nepříznivých faktorů na zdraví obyvatel. Zejména u látek, kde nejsou stanoveny imisní limity, se
jedná o jediný způsob hodnocení jejich nebezpečnosti a stanovení akceptovatelných hladin
těchto látek v ovzduší.
V kapitole 7 tohoto dokumentu zpracovatel SEA navrhl opatření pro předcházení či snížení
negativních vlivů na životního prostředí a veřejné zdraví, a to pro fázi před přípravou území pro
stavbu, výstavbu, provozu záměru a pro případné ukončení provozu záměru. Další opatření a
povinnosti vyplývají z platných právních předpisů.
10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů
Předmětem zpracování dokumentace SEA je posouzení Konceptu územního plánu Benecko
z hlediska vlivů na životní prostředí. Všechny plánované záměry se nacházejí v katastrálním
území Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice, Mrklov a Benecko.
SEA dokumentace byla zpracována dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, dle přílohy
č. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
Při posuzování vlivů záměru na životní prostředí bylo vycházeno zejména ze znalosti stávajícího
stavu životního prostředí v posuzované lokalitě a posouzení možných vlivů záměrů na životní
prostředí se opíralo o předpoklad standardního provozu jednotlivých záměrů a současného
respektování platné legislativy.
Obecně lze konstatovat, že musí být dodržovány ukazatele stanovené platnou legislativou ČR,
které by měly být zárukou pro minimalizaci negativních dopadů na jednotlivé složky životního
prostředí.
Monitoring konkrétních projektů může být řešen dle charakteru záměru – buď v průběhu
posuzování vlivů konkrétní stavby na životní prostředí (tzn. EIA), případně budou monitorovací
ukazatele stanoveny příslušnými správními úřady (dle zákona o odpadech, ovzduší, vodách,
o ochraně přírody a krajiny, ZPF, LPF atd.).
Z hlediska hlukové situace bude potřebné jednotlivé záměry realizované v uvedených lokalitách
posuzovat individuálně.
V průběhu „předprojektového řízení“ v dokumentaci SEA byly vyzdviženy některé vlivy na
životní prostředí a zdraví obyvatel, které se předpokládají z průběhu realizace záměrů
v lokalitách.
-
zábor ZPF
-
zábor PUPF
-
ovlivnění prvků ÚSES
-
ovlivnění VKP
-
ovlivnění předmětů ochrany Natura 2000
-
ovlivnění zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů
-
nové zdroje znečišťování ovzduší
-
nové zdroje hluku
-
fragmentace krajiny
-/+
ovlivnění krajinného rázu (dle projektu stavby),
116
__________________________________________________________________________
+
zvýšení zaměstnanosti
+
zvýšení podnikatelských aktivit
+
zvýšení atraktivnosti obce
+
zvýšení trvale žijících obyvatel
+
zvýšení ochrany proti povodním
+
řešení nakládání s odpadními vodami
117
__________________________________________________________________________
Návrh stanoviska Krajského úřadu Libereckého kraje k posouzení vlivu koncepce na
životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,
v platném znění.
Název návrhu koncepce:
Umístění záměru:
Kraj:
Liberecký
Obec:
Benecko
Katastrální území:
Benecko, Dolní Štěpanice, Horní Štěpanice a
Mrklov
Předkladatel:
Obec Benecko
Zpracovatel posouzení:
Empla AG, spol. s r.o.
Za Škodovkou 305
500 02 Hradec králové
Odpovědný řešitel - autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí, v platném znění:
Ing. Vladimír Plachý - osvědčení o odborné způsobilosti č.j.: 182/OPV/93 ze dne 21.1.1993
Dle posouzení předmětného územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí navrhuje
zpracovatel SEA souhlasné stanovisko za předpokladu:
Respektování navržených podmínek a opatření uvedených v kapitole 7 tohoto
hodnocení
Plošné regulace ploch nebo jiných zmírňujících opatření:
Plocha pro bydlení ZM10 (SV) z důvodu mírně negativního vlivu na lokality Natura 2000,
výskytu zvláště chráněné pětiprstka žežulník, ZPF a krajinného rázu doporučuje zpracovatel
hodnocení SEA prostorovou regulaci a to o jižní a jihovýchodní část lokality, kde je výskyt
pětiprstka žežulník nejpočetnější.
Plochu ZH29 (SV) plošně regulovat o východní část, která je doporučena ponechat
v současném využití. Důvodem je zohlednění výskytu bledule jarní a také přítomnost dalších
zvláště chráněných druhů.
Plochy doporučené k dalšímu šetření
U všech těchto ploch doporučujeme provést podrobnější biologické průzkumy, na základě
kterých by byly doporučeny zmírňující opatření. U těchto ploch je nutné vyřešit možné plošné
regulativy nebo konkrétní umístění staveb (umístění staveb ve funkčních plochách).
Jedná se o plochy, které byly v SEA dokumentu a hodnocení Natura 2000 vyhodnoceny jako
plochy s významně negativním vlivem, ale při konkretizování realizace záměrů, umístění nebo
při provedení podrobnějšího biologického průzkumu je možné je za určitých podmínek povolit.
Tyto plochy jsou (kromě plochy ZB24) přejímány z původního ÚP nebo jeho změn a tedy již byly
jednou posouzeny příslušnými správními úřady.
Jedná se o plochy: ZD8 (SV), ZD13 (SV), ZD14 (SV), ZD15 (SV), ZM15 (SV), ZB19 (SV),
ZB20 (SV), ZB23 (SV) a ZB24 (SV).
ZD8 (SV) - jde o plochu, která je částečně přejímána ze změn ÚP, kde již lokalita byla
projednávána a schválena příslušnými úřady.
118
__________________________________________________________________________
V konceptu je její plocha rozšířena severo-západním a jižním směrem. Pokud bude v konceptu
ponechána pouze dolní část lokality, která navazuje na zastavěné území obce, je realizace
možná. Porost v této jižní části je nekvalitní.
Zároveň však zpracovatel hodnocení SEA upozorňuje na dodržení podmínky minimalizovat
zábor lučních stanovišť (kvalita stanovišť I.), pro které byly stanoveny limitní hodnoty. To
znamená, že pokud bude v rámci připravovaného ÚP dosaženo těchto limitních hodnot, nebude
v budoucnu možné realizovat jiné záměry, které by si vyžádaly další zábor těchto stanovišť.
Doporučení vypuštění těchto lokalit:
ZD2 (SV), ZD5 (SV), ZD16 (OVM), ZD20 (OVM), ZD24 (DSK), KD8 (NZ), ZD25a,b (DX),
ZD26a,b (DX), KD5 (OSt), KD6 (OSt), ZH36 (SV), ZH31 (SV), ZH8 (SV), ZH24 (DSK), ZH26
(VZe), ZM2 (SV), ZM4 (SV), ZM16 (SV), ZM30(SV), ZM31 (SV), RHM1 (W), ZM23 (VZe), ZM16
(OVM), ZB6 (SV), ZB12 (SV), ZB13 (SV), ZB21 (SV), ZB22 (SV), ZB27 (SV),ZB28 (SV), ZB29
(SV), ZB43 (SV), ZB66 (SV), KB9 (OSt), ZB64a,b (DX), RB1 (W), RB2 (W), KB1 (W), KB2 (W),
KB3 (W), KB4 (W), Z57 (DSK), ZB56 (DSK), ZB58 (DSK), ZB59 (DSK), ZB61 (DSK), ZB45 (OX)
a ZB73 (Vze), KB5 (W), KD4 (W), KH1 (NL), KH3 (W), KH4 (W), KH5 (W), KH7 (W), KHM1 (W),
KM1 (W), KM2 (W), RH1 (W) a ZM23 (Vze)
Upřednostnění varianty
Pro další rozvoj lyžařského areálu se v konceptu variantně navrhuje doplnění variantní dopravy
– prodloužení lanovky na Přední Žalý (varianta 1 a 2) nebo na Zadní Žalý (varianta 3). Ani jedna
z těchto variant nebyla doporučena k realizaci z důvodu výrazně negativního vlivu na lokality
Natura 2000, krajinný ráz a PUPFL a z důvodu mírně negativního vlivu na prvky ÚSES, ZCHÚ,
vodní poměry a hluk. Dalším důvodem byl nesoulad s Plánem péče KRNAP.
Plocha ZM6 (SV) var. 2 nebyla doporučena z důvodu výrazně negativního vlivu na lokality
Natura 2000. Varianta 1 u ZB1 (SV) není doporučena taktéž z důvodu negativního vlivu na
lokality Natura 2000 a také z důvodu výskytu zvláště chráněného druhu prstnatce májového.
Komunikace ZB56 (DSK) var. 1 nebyla doporučena vzhledem k negativního vlivu na předměty
ochrany EVL.
Mezi Mrklovem a Beneckem je navrženo variantní řešení dvou ploch pro bydlení ZB70 a ZM17
nebo využití plochy ZM17 pro občanskou vybavenost (OVM) a plochu ZB55 pro parkování
(DSP)
Ve variantě 1 je navrženo využití plochy ZM17 pro OVM a severně od této lokality ZB55 pro
parkování (DSP) nebo jako varianta č. 2 celou plochu ZM17 a ZB55 pro bydlení (SV) a dále
k bydlení ZB70 (SV). Ani jedna z těchto ploch nebyla doporučena k realizaci z důvodu
významného naleziště pětiprstka žežulníka, prstnatce májového, prstnatce Fuchsova, úpolína
evropského a bledule jarní a také z důvodu významně negativního vlivu na EVL.
Závěrem SEA hodnocení je konstatování, že z realizace záměrů předkládaných v Konceptu
územního plánu Benecko, za předpokladu standardního průběhu stavebních prací a provozu
záměrů, při respektování platné legislativy ČR a doporučení uvedených výše v textu, nevyplývají
pro obyvatelstvo ani pro životní prostředí žádné významné negativní vlivy a účinky narušující
kvalitu života nebo stav životního prostředí v daném území.
119
__________________________________________________________________________
Použitá literatura
ATSDR, 2009: Minimal Risk Levels (MRLs) for Hazardous Substances. [database on-line].
ATSDR, 2009. [cit. 10.3.2010]. (Dostupné na: http://www.atsdr.cdc.gov/mrls/mrls_list.html)
Bukáček, R., Matějka, P.: Hodnocení krajinného rázu (1999)
Brychtová, J.: Vyhodnocení krajinného rázu území Krkonošského národního parku a jeho
ochranného pásma – část Liberecký kraj, Praha, 2003.
Culek, M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha 1995.
Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny, AOPK Brno 2006, II. vydání.
Kubina, J., Havel, B.: Autorizační návod AN 15/04 verze 2. Státní zdravotní ústav, Praha 2007.
Kučerová, J., Valenta, V.: Návod pro posuzování koncepcí v Libereckém kraji z hlediska
hodnocení vlivů na zdraví a porovnání se Zdravotní politikou Libereckého kraje. Liberec, 2007.
Provazník, K. a kol.: Manuál prevence v lékařské praxi, VII Základy hodnocení zdravotních rizik.
SZÚ, Praha 2000.
Quitt, E.: Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica 16. Geografický ústav ČSAV.
Brno, 1971.
SURPMO, a.s.: Koncept územního plánu Benecko – Textová část, prosinec 2009.
SZÚ: Referenční koncentrace vydané SZÚ (dle §45 Zákona č. 86/2002 sb. o ochraně ovzduší).
SZU. Praha, 2003. (staženo dne 16.9.2009) Dostupné na: http://www.szu.cz/
uploads/documents/chzp/ovzdusi/dokumenty_zdravi/refrencni_konc_2003.pdf
Vorel I.: Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz
ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (metoda prostorové a
charakterové diferenciace území). ČVUT, Praha 2006.
Vorel I. a kol.: Sborník hodnocení navrhovaných staveb a využití území z hlediska zásahu do
krajinného rázu, ČVÚT Praha, 2006.
WHO: Guidelines for Community Noise, Geneva 1999.
WHO: Air Quality Guidelines for Europe, second edition, Copenhagen, 2000.
WHO: WHO air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur
dioxide, Summary of risk assessment, global update 2005, Copenhagen, 2005.
WHO : Health risks of particulate matter from long-range transboundary air pollution, Regional
Office for Europe, 2006.
WHO : Night noise guidelines (NNGL) for Europe, Final implementation report, WHO 2007.
WHO : Night noise guidelines for Europe. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe; 2009.
Zpracovatel se dále opíral o legislativu ČR v platném znění.
Mapové podklady:
Culek, M. a kol.: Biogeografické regiony České republiky, měřítko 1 : 500 000, Český úřad
zeměměřičský a katastrální, Společnost pro životní prostředí, Brno 1993.
Quitt, E: Mapa klimatických oblastí ČSSR, měřítko 1 : 500 000, Geografický ústav ČSAV, Brno
1970.
Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny, měřítko 1 : 500 000, AOPK Brno 2006,
II. vydání.
SURPMO, a.s.: Koncept územního plánu Benecko – Hlavní výkres, měřítko 1 : 5 000, prosinec
2009.
120
__________________________________________________________________________
SURPMO, a.s.: Koncept územního plánu Benecko – Koordinační výkres, měřítko 1 : 5 000,
prosinec 2009.
SURPMO, a.s.: Koncept územního plánu Benecko –Výkres technické infrastruktury, měřítko
1 : 5 000, prosinec 2009.
SURPMO, a.s.: Koncept územního plánu Benecko –Výkres základního členění území, měřítko
1 : 5 000, prosinec 2009.
SURPMO, a.s.: Koncept územního plánu Benecko –Výkres širších vztahů, měřítko 1 : 5 000,
prosinec 2009.
SURPMO, a.s.: Koncept územního plánu Benecko – Výkres předpokládaných záborů půdního
fondu, měřítko 1 : 5 000, prosinec 2009.
SURPMO, a.s.: Územní plán Benecko – Průzkumy a rozbory. Výkres záměrů na provedení
změn v území, měřítko 1 : 5 000, červenec 2008.
Internetové stránky
www.czso.cz
www.kr-liberecky.cz
www.env.cz
www.heis.vuv.cz
www.chmi.cz
www.natura2000.cz
www.mvcr.cz
www.obecbenecko.cz
www.rsd.cz
www.cenia.cz
121

ÚP Benecko koncept SEA

Transkript

Podobné dokumenty

Zprávy z obvodu - UMO 1

Katalog, chirurgický šicí materiál SMI, pdf soubor

JDK-KnJ - JDK, spol. s ro

Ceník 2008 rev. 1

Výroční zpráva 2009

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní

územní plán mělník

EMPLA AG, spol. s ro Hradec Králové