zde ke stažení

Křivsoudovský
Zpravodaj
vydání prosinec 2015
Vánoce, Vánoce přicházejí…
Jistě tuto píseň všichni znáte. Letos
byl krásný a teplý listopad. Počasí
nám přálo. Svatý Martin sice nepřijel na bílém koni, ale koncem měsíce už je znát, že paní zima nemíní
svou vládu vzdát. Venku již jsou
podzimní práce hotové, a tak se
můžeme s klidem začít připravovat
na Vánoce. Začínají 28. listopadu
rozsvícením stromku na náměstí.
Krásně osvícený strom a koledy jen
umocní tuto atmosféru. Největší
radost mají děti.
Na tyto svátky se těším snad každý rok více a více. I když je plno
práce s uklízením, vařením a pečením, ale stojí to za to. Sejdou se
děti, vnoučata a celý dům se zaplní
hlaholem a radostí. Již několik let
nebyl na Vánoce sníh. Snad se to
letos podaří a sníh vydrží po celou
dobu svátků.
Upozornění
Žádáme občany, aby své neuhrazené závazky vůči městysu Křivsoudov zaplatili do 20. 12. 2015.
ÚM Křivsoudov
Milí spoluobčané,
přeji Vám do nového roku 2016
pevné zdraví, štěstí a co nejvíce
radosti.
Při této příležitosti bych Vás
seznámil, co se v roce 2015 podařilo.
Při opravě hlavní komunikace
v Křivsoudově jsme nechali vybudovat na vlastní náklady dešťovou kanalizaci cca 150 m v tělese
vozovky od autobusových zastávek
po Jaklovi, dva autobusové zálivy
a osazení silničních obrub od Tulachů po Veselkovi. Dále pak chod-
Přijměte pozvání na
Ráda se projdu na hřbitov, kde
rozsvítím světýlko a vzpomenu
na své blízké. Cestou se projdu po
novém a opraveném mostě u kostela. Je moc hezký. Líbí se mi chodník
a celková úprava mostu. Silnice je
taky pěkná. Snad se nám podaří
ještě upravit náměstí. Mám radost,
že je tu vidět kus práce.
Je to krásný čas, ten vánoční.
V této době by neměl žádný člověk zůstat sám. Je to čas pohody,
souznění duší, ruky podání a také
odpuštění.
Až půjdete do kostela na půlnoční mši zasněženou krajinou, budou
popadávat sněhové vločky, které
budou svítit všem dobrým lidem
na cestu. Popřejeme si navzájem
zdraví, štěstí a lásku.
Šťastné a veselé Vánoce Vám
všem přeje
Jana Bímová
Vánoční koncert do kostela Narození Panny Marie v Křivsoudově dne
20. 12. 2015 od 15.00 hod. Vánoční
pohodu Vám přinesou koledy, spirituály, vánoční písně, duchovní i světské písně v podání hudební skupiny
„DIOGENES“.
ník ze zámkové dlažby od spodní
čekárny kolem hlavní silnice pod
hřbitov, chodníky ze žulových kostek od spodního mostu směrem
na Strojetice a náměstí, asfaltový
chodník od Vorlů na náměstí po
Turkovi (zbylá část chodníku bude
doasfaltována na jaře), kde byla
v tělese chodníku položena nová
dešťová kanalizace, dětské hřiště
vedle Sekerů, dvě lampy veřejného osvětlení u paní Štěpánkové a
Tulachů. Dále byl opraven žulový pomník na hřbitově, rozšířen
obecní rozhlas na nových parcelách, osazena svodidla u dětského
hřiště a pod Bímovými, byly provedeny stavební úpravy vstupu do
MŠ Křivsoudov, vybaveno dětské
hřiště u MŠ novými herními prvky,
osazen rumpál na studnu ve Lhotě
Bubeneč, vyvložkován a opraven
komín na radnici. Výstavbou silnice byly propojeny ulice na nových
parcelách a nezapomněli jsme
ani na sportovní hřiště a výstavbu
opěrné zdi, včetně pořízení nových
fotbalových branek dětem.
Podali jsme žádost o dotaci na
sedm dotačních titulů, získat se
podařili tři. Dotace na herní prvky
pro dětské hřiště v MŠ, dotace na
vysavač listí spolu s kontejnerovým
nosičem za traktor, včetně dvou
kontejnerů a dotace na veřejnou
zeleň, která se týkala převážně svahu pod hřbitovem a vysázení spolu
s údržbou několika stromů v obci.
Starosta
Jan Červený
31. 12. 2015 – Silvestrovský pochod
do Lhoty Bubeneč.
Sraz na náměstí před ÚM ve 13.00.
ÚM Křivsoudov
Životní výročí
Prosinec:
pí. Ivana Kumštová
65 let
pí. Růžena Pinsnerová
70 let
pí. Marie Filipová
75 let
pí. Ivanka Haklová
70 let
ÚM Křivsoudov
Vážení občané, na závěr letošního roku Vám chceme popřát hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a dobré
rodinné pohody do nového roku 2016. Přejí všichni zastupitelé a pracovníci městyse Křivsoudov.
AKTUALITY
Vydává Úřad městyse Křivsoudova
HISTORIE
Křivsoudovské polnosti
Všechny tyto akce změnily také síť polních cest „úvozů“ u pěšin,
které zdejší pamětníci z té doby znali. Byly zahrnuty do zcelených lánů – „honů“ socialistických zemědělských podniků, na
jejichž výměře nyní po r. 1993 hospodaří ZES s.r.o. v Křivsoudově a Sdružení zemědělců v Bubeneč Lhotě vedené p. J. Zíkou.
Ředitelem ZES byl p. ing. František Kudrna.
Na severní stranu z Křivsoudova dosud vychází proti
čp. 85/117 cesta na „Vinici“.
U ní v levé části zůstaly v poli dvě meze porostlé keři,
naštěstí ponechané jako záchytné pruhy zeleně proti splachu ornice, toto je stejné i pod „Vinicí“, na vrcholku kopce je
místními myslivci zalesněný malý lom. Na jejich plánovanou
likvidaci již naštěstí nedošlo, takže i dnes můžeme vidět, jak
se kdysi prostírala pole s vinicemi. Původní cesta začínala
asi 2m hlubokým úvozem, který se postupně snižoval, až
na cestu jen 0,5m pod úrovní meze pole vpravo – „Za Staňkovi“. Další je dosud dobře patrný úvoz „Za Hofmillerovi“
hluboký 2m a široký asi 5m, takže zde se mohly vyhnout
dva povozy, výše na horizontu byl již úvoz úzký a asi 3–4 m
hluboký. Tato část byla před zahrnutím zaplněna odpadky
a zarovnána. Dalším úvozem, sloužícím dlouho ještě jako
pastvina, je úvoz zvaný „Za Vondrákovi“, naleziště již jinde
vymizelých druhů rostlin. Také jeho horní úsek hluboký
2–3m byl zahrnut do honu – nyní se zde říká „Za hřbitovem“, poli dále na východ pak „Za Kučerou“. Obě cesty se
spojovaly a vedly k polím „Za strženým rybníkem“, „Nad
Pilou“ a k „Vytulce“. /či „Vitulce“?/
Další dosud používaná cesta „Do Žbaného“ zůstala stejná,
jen byla v r. 1983 zpevněna a částečně vyasfaltována. Po levé
straně je pastvina zv. „V hlinišťatech“ /bývalý prostor po
vytěžení cihlářské hlíny/. Kolem něho vede cesta směrem ke
hřbitovu – za čp. 129, 130, 140, 43 a 77, z ní vycházely tzv.
„vejezdy“ k jednotlivým polím – říkalo se zde „Za Brázdovi“.
Vpravo nad cestou jsou pole „Familie“, kdysi snad církevní
pozemky s pol. hnojištěm /1984/, za nimi už končí katastr
u „Alberovské cesty“. Bývala zde nehluboká „Umrlčí cesta“
obloukem vedoucí k Alberovicům, po níž se prý v dobách
moru vozili mrtví k pohřbívání do Křivsoudova.
V „Dolním žbaném“ se cesta rozdělovala, přímo vedla
k „Vrchům“ podle pole „Za horním žbaným“, ke „Slečence“
a pod „Holý vrch“ a vpravo do Alberovic. Podle lesa pak
k „Obrázku“, kde se rozdělovala na lesní cesty „K Vytulce“,
„Pod barák“ a do „Leského mlýna“. U dolní části pole za
Brázdovi byla cesta „U Štecher. klínu“. Přes lesy vedla také
cesta, která odbočovala vlevo ve „Žbaném“ u „Jeřábkovi
louže“ v poli vedla asi 2,5m hlubokým úvozem a stáčela se
k lesu u „Vytulky“, na okraji lesa vlevo byla studánka stejného jména, dnes užívaná již jen zvěří a pokračovala lesem
až pod pilu, kde se kdysi brodem přejíždělo na Strojetickou
stranu. Také pod „Vinici“ vedla polní cesta kolem lesa nad
mlýnem. Dosud je patrná u kamenného kříže vpravo od silnice do Strojetic. Zachovaná je i cesta lesem, která vedla „na
mrchoviště“, kde místní pohodný zakopával uhynulá zvířata
až do padesátých let /pod úpatím Vinice/ od ní pokračuje
vlevo lesem i cesta „Nad pilou“, kolem mlynářovy paseky.
Pod silnicí vpravo dále odbočuje cesta „Na pilu“ proti „Staré
peci“– později rozšířená při úpravách louky, dosud používané. Při tom byl vyhrnut průjezd v hrázi bývalého rybníka
„Pod pilou“ k umožnění vjezdu na spodní louky.
Pokračování příště Antonín Toula
Od Adventu k Vánocům
níků, ale i vězňů. V řadě zemí Svatý Mikuláš obchází na
Vánoce domácnosti a roznáší dárky. Ve třetím adventním
týdnu oslavuje svátek Svatá Lucie, křesťanská mučednice a patronka slepců a řemeslníků. Je symbolem čistoty,
a proto je spojována s tradicí velkého vánočního úklidu.
O čtvrté adventní neděli je třeba na adventním věnci
zapálit čtvrtou svíčku a dokončit zbývající povinnosti.
24. prosince západem slunce advent vrcholí, končí půst.
Na Štědrý den dopoledne je poslední příležitost dovršit
vše potřebné, zahájit přípravy na Štědrý večer včetně zdobení stromečku.
Neměli bychom také zapomínat na oblíbené rodinné
zvyky. Proč se např. olovo o Vánocích lije? Tvar olova, jenž
se nalitím roztaveného olova ve vodě vytvoří, dává odpověď. Rovné čáry znamenají spokojený život, motiv květů
značí lásku a rodinné štěstí, dva propojené kruhy – svatbu,
trojúhelník – štěstí v podnikání a podobně. Dalšími zvyky
je házení střevícem, rozkrajování jablíček, pouštění ořechových lodiček s hořícími svíčkami po vodě. Také rybí
šupiny, uložené každému členu rodiny při Štědrovečerní
tabuli pod talíř, mají přinést v novém roce dostatek peněz.
Za vrchol vánočních svátků je považován Štědrý den,
ale mezi vánoční dny patří Boží hod vánoční a svátek Sv.
Štěpána. V dřívějších dobách na Sv. Štěpána byly slyšet
koledy nejen dětí, ale i učitelů, ponocných a obecních chudých. Tato tradice již dnes téměř vymizela, zůstaly jen
vánoční koledy.
Pokračování na s. 3
Předzvěstí blížících se Vánoc bude nejdříve období adventu, které symbolizuje období očekávání příchodu Ježíše
Krista. Tato doba se slaví již od 11. století našeho letopočtu, trvá po čtyři týdny a vrcholí Štědrým dnem. První
adventní neděle je každý rok v jiném termínu, protože
Vánoce připadají každý rok na jiný den v týdnu. Již z minulosti víme, že advent probíhal ve znamení půstu a rozjímání. Na venkově se v ten čas pořádaly lidové obřady,
při nichž se dodržovaly starodávné zvyky. V dnešní době
některé z těchto tradic přetrvaly – třeba zapalování svíček
na adventním věnci. Správný adventní věnec by měl být
vytvořen z větví jehličnatých stromů. Každou adventní
neděli se na věnci zapálí jedna svíčka. Na věnec se často
umisťuje ještě pátá svíčka v bílé barvě – symbolizující
Ježíše Krista a zapaluje se o Štědrém dnu, nebo na Boží
hod vánoční.
Každý z adventních týdnů skrývá něco jiného. V prvním týdnu je to svátek Sv. Barbory a Sv. Mikuláše. Dle
pověsti byla Svatá Barbora připravena o hlavu vlastním
otcem, odpůrcem Křesťanství. Oblíbeným zvykem je
trhání Barborek – větviček třešní, které mají do Štědrého dne vykvést. A když se tak stane, svobodná dívka se
v následujícím roce provdá. Svatý Mikuláš byl biskupem
a pomáhal chudým lidem. Je považován za patrona práv2
Mladí soudruzi,“nadržení na boj proti klerikálním
podvodníkům.“ S přesným úkolem seznámil Máchu
velitel STB Osvald Závodský. Úkol zněl: zajistit Toufarovo doznání, aby jeho pozdější výpovědi při veřejném přelíčení demaskovaly církev jako podvodnou
organizaci a skrze vatikánské „ústředí“ jako nástroj
imperialismu.
Takto a s tímto zaměřením se má konat soud-přelíčení s p. Josefem Toufarem a dalšími osobami.
Nyní bychom měli popsat, jak probíhalo vyšetřování a výslechy. P. Jos. Toufara ve věznici Valdice
u Jičína. Už bylo uvedeno, že výslechy byly prováděny strastiplným a surovým způsobem. A to od
28. 1. 1950 až do 23. 2. 1950, kdy ještě už zbitého,
samé modřiny a podlitiny, vedl vyšetřování sám Ladislav Mácha s jeho pomocníky bitím – surovým bitím.
Jeden příslušník z instruktážní skupiny Lad. Máchy
a sice Stanislav Řezníček o tomto dnu 23. 2. mimo
jiné vypovídá: „Pokud se pamatuju, Mácha se vyjádřil
tak, že Toufarovi musíme rozsekat /prd./ zadek, až
se pos.... A dále. Po příchodu dolů /do temnice/ našli
jsme Toufara ležícího na pryčně /zřejmě svázaného/
a myslím, že byl vysvlečen do naha, protože si pamatuji, že teprve tam jsme poznali, že dostal výprask,
neboť měl na zadnici modřiny. Poté začal Mácha Toufara opět vyslýchat, a když tento mu nic neřekl, co by
Máchu uspokojilo, začal Mácha Toufara opět vyplácet. Když toto nepomohlo a Toufar odmítal se přiznat,
zúčastnili jsme se rovněž i my všichni výprasku, já,
Zikmund, Hrabina, Němec a Mácha. Toufar i nadále
zapíral, což Máchu rozčílilo a začal Toufara hlava,
nehlava řezat, při čemž Toufarovi nadával. Za chvíli
za mnou nahoru přišel Zikmund a říkal: „Láďa dole
řádí! To se, myslím, událo dopoledne a odpoledne
se Mácha znovu vydal za Toufarem do temnice ještě
s jedním nebo dvěma soudruhy...
Akce. Rekonstrukce v Číhošti. Rozkaz k této akci
vydal velitel STB Osvald Závodský na pokyn Alexeje
Čepičky, v té době předseda Státního úřadu pro věci
církevní. Tuto akci – rekonstrukci události v Číhošti
řídil Josef Čech, zástupce náčelníka politického zpravodajství STB. P. Josefa Toufara tam dovezli z 23. na
24. února o půlnoci. Cesta z Valdic u Jičína do Číhošti
Od Adventu k Vánocům – pokračování ze s. 2
K typicky českým obyčejům patří také sledování rozhlasových a televizních oblíbených vánočních pohádek
a pořadů.
V závěru je nutné si připomenout, že vánoční svátky
neznamenají jen obchody, plné všech všemožných dárků a dny, naplněné svátečním hodováním. Ale hlavním
posláním těchto svátků by měl být klid a pohoda. Snad
bychom si mohli vypnout mobil, počítač, internet a alespoň v tomto vzácném čase se na chvíli zastavit, posedět
s rodinou, s přáteli. Jedině tak lze vytvořit a prožívat tu
pravou vánoční atmosféru.
A k tomu i já Vám všem chci moc popřát! Ila Sůrová
trvala v zimě, při špatné sjízdnosti snad 3–4 hodiny.
Vzadu na sedadle vezli P. Jos. Toufara. Má oteklou
tvář. Nemohl mít běžné boty. Oteklé nohy-chodidla
od výslechů. To bití, bití od vyšetřovatelů. Na nohou
navlečené bačkory. I ty museli rozstřihnout, aby se
daly použít. Schyluje se pomalu, ale jistě k poslednímu času jeho utrpení i života. Má hrozné bolesti
v krajině břišní. Pomohla k této nesmírné bolesti
„Karlovarská polévka“, kterou mu Ladislav Mácha
podal dne 22. února. Estébák Hrabina k tomu v roce
1963 vypověděl /mimo jiné“: …. Mácha v době naší
nepřítomnosti, to jest 22. 2. 1950 /byli hledat, shánět důkazy pro „trest. činnost“ proti P. Toufarovi
v Číhošti. Byli to: Hrabák a Hrabina – 21. a 22. 2.
/ Karlovarskou polévkou se rozuměla abnormálně
přesolená strava. Po této „polévce“ mu L. Mácha
odmítl podat k pití vodu. Na zpáteční cestě z Číhoště
do Valdic praskl P. Toufarovi žaludeční vřed. Svíjí se
v autě bolestí a upadá do bezvědomí.
A jak to bylo v noci na 24. únor v číhošťském kostele. Jihlavský estébák Josef Solař v roce 1968 prohlásil:
„Toufar nemohl normálně jíst. Dva naši soudruzi jej
museli vést. Při chůzi vydával bolestné nářky. Měl
ustaraný vrásčitý obličej. Usoudil jsem, že byl asi
bit.“ A jeho kolega Bokr v roce 1968 vypověděl: „Markantní byly jakési škrábance na pravé tváři a nápadně suché a rozpraskané rty. Těžko mluvil. Po celou
dobu jeho pobytu mu pomáhali tím, že ho drželi pod
paží. Sám se nemohl obléci. Nemohl zvednout ruce.“
Příslušník STB Boh. Kosař v roce 1968 vypověděl:
„Nemohl na kazatelnu ani vylézt a musel být podpírán. Toufarovi musela být co /každou/ chvíli otírána
tvář, neboť neustále krvácel z úst a krev mu vytékala
z koutků.“ Pak jej navlékli do bílé alby, vyvlekli pět
dřevěných schůdků na kazatelnu a donutili, aby jim
ukázal kněžské kazatelské gesto. Bylo to obludné
divadlo. Toufar v těch chvílích už nemohl ničím vzdorovat. Po 28denní turtuře byl na samém konci života.
Snad poznával vnitřek číhošťského kostela. Ještě tu
noc odveze auto Škoda Tudor P. Josefa Toufara do
Valdic. Jak bylo výše.
turtura = mučení, týrání, muka
Václav Brixí
Šupinku pro štěstí,
schovej si do dlaní,
radost prý přinese,
smutek prý zahání.
K vánoční pohodě
rozkroj si jablíčko,
přeji Vám k Vánocům
zdraví a štěstíčko.
Ať radost a světlo prozáří nejen sváteční chvíle
těchto krásných svátků, ale také všechny dny roku
nového – přeji Vám všem, kteří jste mi po celý rok
zachovali svou přízeň.
Marie Krýzová
3
ČÍHOŠŤ
Pokračování článku Číhošť
7
AKTUALITY
Usnesení č. 7
Zastupitelstva městyse Křivsoudov
ze dne 25. 11. 2015
Zastupitelstvo:
a)Schvaluje:
1. Podání žádosti o dotaci na opravu místních komunikací
2. Podání žádosti o dotaci na pořízení nového územního plánu
3. Podání žádosti o dotaci na opravu kapličky ve Lhotě Bubeneč
4. Pořízení nového územního plánu pro
městys Křivsoudov a Lhotu Bubeneč
5. Přerušení provozu MŠ Křivsoudov v době
školních prázdnin od 23. 12. 2015 do
3. 1. 2016
6. Rozpočtové opatření č. 8
7. Schvaluje strategii MAS Blaník na období 2014–2020 na svém správním území
8. Schvaluje finanční příspěvek pro Pečovatelskou službu okresu Benešov ve výši Kč
32.000,– na rok 2016
9. Schvaluje smlouvu o pověření k poskytování služeb obecného hospodářského zájmu mezi Středočeským krajem,
poskytovatelem pečovatelské služby
a městysem Křivsoudov
b)Neschvaluje:
1. Dodatek k partnerské smlouvě ZO ČSOP
Vlašim, Pláteníkova 265, Vlašim – propagace v rámci geoparku Kraj Blanických
rytířů
c) Pověřuje pana starostu podpisem:
1. Smlouvy o pověření k poskytování služeb obecného hospodářského zájmu mezi
Středočeským krajem, poskytovatelem
pečovatelské služby a městysem Křivsoudov.
d) Bere na vědomí:
1. Kontrolu zápisu ze dne 19. 10. 2015
2. Jmenování inventarizační komise
3. Informaci o zrušení žádosti paní Keroušové o pronájmu prostoru v č. p. 97
Ověřovatelé zápisu:
pí. Hrabalová, pí. Vacková
Zapisovatel: pí. Smejkalová
Starosta: p. Červený
Poděkování
Ráda bych tímto poděkovala našim
stálým dopisovatelům do Křivsoudovského zpravodaje.
Jmenovitě: pí. Iluška Sůrová,
p. Antonín Toula, p. Václav Brixí, také
Klubu žen a hasičům. Těším se i na
další články od našich občanů. Společně s Vámi bude náš „Zpravodaj“
zajímavější.
Jana Bímová
Dne 2.12.2015 v divadle ABC v Praze
proběhlo vyhlášení 14. ročníku celostátní soutěže »Farma roku 2015« pořádané Asociací soukromého zemědělství ČR.
Do této soutěže byla také nominovaná
regionem ASZ Benešov rodinná farma
Děkanovských ze Lhoty Bubeneč, která se dostala do úzkého výběru 5 farem,
z kterých ve veliké konkurenci skončila
na 3. místě.
ÚM Křivsoudov
Vzpomínka
oči, když viděl cvičit „prostná“ od těch nejmenších až k dospělým. Tenkráte ze zakládajících členů byli v pravdě ještě dva. Pan Antonín Zelenka (ze „staré pošty“) a on. Třetí ze
starších byl pan Josef Kubín mladší. Nad
jeho rakví nikdo z Křivsoudovské jednoty
(toho 4. prosince) proslov nedržel. Ale vzpomínají na něho přesto, i když o jeho působení v TJ znají většinou z vyprávění starších
členů TJ Křivsoudov. Budou na něho i na
ostatní, kteří stáli u kolébky Křivsoudovské
jednoty vždy vzpomínat v lásce a úctě! Vždyť
Josef Kamarýt uváděl ve skutečnost heslo:
„V zdravém těle, zdravý duch.“
Čest jeho památce!
Tuto vzpomínku jsem uveřejnil na rozhraní roků 1961–1962. Během prosince až
ledna. A to pravděpodobně ve vývěsní skříňce TJ Sokol v průjezdu radnice.
Dodatek: Na pohřbu pana Josefa Kamarýta jsem nejen já, ale i další z TJ Sokol Křivsoudov. Pokud se pamatuji pohřeb tento se
konal (4. 12. pondělí).
Václav Brixí
Vánoční stromek v Česku
vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, ale
kupující o ně nejevili příliš veliký zájem. Více
se ujaly živé stromečky, smrčky, jedličky nebo
májky ozdobené sladkým pečivem, perníkem
a především ovocem – jablky nebo hruškami,
mandlemi či rozinkami. Zřejmě roku 1860 se
na stromečku v Čechách poprvé
rozsvítily lojové svíčky.
Dne 4. prosince 1961 jsme doprovodili na
poslední cestě stařečka pana Josefa Kamarýta z Růžkových Lhotic. Zemřel ve věku 86
let. Požehnaný to věk.
Jeho známí říkají, že nikdy nestonal. Měl
tedy zdravý kořínek, jak se o takových lidech
říká, je to pravda. Pravda je a také, že Josef
Kamarýt dlouhá léta cvičil v Sokolu. Už jako
krejčovský učedník cvičil v Sokole ve Vídni, kdež byl také členem tamějšího Sokola.
Když se pak navrátil domů do rodných Lhotic Růžkových – chodil do 3 km nedalekého
Křivsoudova cvičit. I za špatného počasí. Byl
dlouholetým členem Křivsoudovské sokolské
jednoty a jejím zakládajícím členem.
Když v roce 1958 (1959) oslavovala TJ
(tělovýchovná jednota) svoje 50. narozeniny
(tj. trvání) byl na těchto oslavách přítomen.
Jakou měl radost z pozvání a jak byl celý
netrpělivý, než pro něho přijeli s autem, aby
ho odvezli do Křivsoudovské sokolovny na
oslavu. A což teprve, jak tam se rozzářily jeho
V Česku nemá vánoční stromek dlouhou tradici. Poprvé jej postavil pro své přátele v roce
1812 ředitel pražského Stavovského divadla
Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se však začal prosazovat jen
pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v
bohatých pražských měšťanských rodinách.
Na vánočních trzích se sice začaly prodávat z Německa dovezené umělé stromečky
Wikipedia.org, licence CC BY-SA 3.0
Zpravodaj vydává a inzerci přijímá Úřad městyse Křivsoudov, tel.: 317 853 424. Povoleno OkÚ Benešov pod č.j.: 299/99. Odpovědná redaktorka pí. Jana Bímová. Redakce
neručí za obsah textů. Toto číslo vyšlo: 9. XII. 2015. Příspěvky: starosta městyse Křivsoudov p. Jan Červený, pí. Jana Bímová, pí. Ila Sůrová, pí. Marie Krýzová, p. Antonín
Toula, p. Václav Brixí, ÚM Křivsoudov.