Rozwój euroregionalnego obszaru gospodarki i - `IGR Elbe

Transkript

Rozwój euroregionalnego
obszaru gospodarki i pracy
*
Entwicklung des euroregionalen
Wirtschafts- und Arbeitsraums
*
Rozvoj euroregionálního prostoru
hospodářství práce
Wersja w języku polskim – strona 4
*
Deutsche Version – Seite 99
*
Ćeská jazyková mutace – strana 200
Autorzy / Autoren / :
dr Marek Obrębalski
Stephan Hennig
Eva Březiková
prof. dr Jürgen Besold
Elżbieta Maly
Tilo Berger
Tłumaczenia / Übersetzung:
Karina Kurkova
Kordian Kosowski
Michał Scheuer
ISBN 978-83-925151-0-4
Wydawca / Herausgeber / :
Karkonoska Agencja Wydawnicza – Paulina Ciupka
Jelenia Góra, www.karkonoska.com
Projekt okładki / Layout:
AD REM Jelenia Góra
2
Obsah
Úvodní slovo ....................................................................................................................... 201
Franciszek Kopeć – Předseda Rady Jeleniogorského regionu NSZZ “Solidarność”
Úvod k dokumentaci z konference pořádané dne 16.11.2006 pod názvem „Rozvoj
euroregionálního hospodářského prostoru v Euroregionu Nisa” ................................ 203
Bernhard Sonntag – Předseda Regionu DGB východní Sasko
KAPITOLA I – VÝHLEDOVÁ DIAGNÓZA
Ekonomika a trh práce v příhraničním regionu Polska, České republiky
a Německa – současný stav a rozvojový výhled ............................................................. 207
dr Marek Obrębalski – Akademia Ekonomiczna (Vysoká škola ekonomická)
– Fakulta regionálního hospodářství a cestovního ruchu v Jelení Goře
KAPITOLA II – KONFERENCE „FÓRUM” EXPERTŮ – BAUTZEN
Přeshraniční spolupráce v textilním euroregionu .......................................................... 271
Stephan Hennig
Prezentace spolupráce v ERN – Cena inovace ............................................................... 275
Ing. Eva Březíková
„Zkušenosti z přeshraniční spolupráce – Technologické a podnikatelské
centrum (TGZ) Bautzen” .................................................................................................. 282
prof. dr Jürgen Besold
EURES a EURES-T .......................................................................................................... 286
Elżbieta Maly
O výhodách nejen mluvit, ale je i využívat .................................................................... 290
Tilo Berger
KAPITOLA III – ZÁVĚREČNÝ WORKSHOP – KARPACZ 24.02.2007 r.
Závěrečné výstupy ............................................................................................................ 293
Anna Bernstorf, Katarzyna Kusznerczuk, Katarzyna Matusik
200
Franciszek Kopeć – Předseda Rady Jeleniogorského regionu NSZZ “Solidarność”
Úvodní slovo
Vážené dámy, vážení pánové!
Předáváme Vám publikaci věnovanou realizaci projektu pod názvem:
„Rozvoj hospodářství a práce v euroregionálním prostoru”, projektu realizovaného společně
odborovými organizacemi: Region Jeleniogórski NSZZ Solidarność, Region DGB východní
Sasko a RROS ČMKOS Libereckého kraje.
Do této publikace jsme zahrnuli nejdůležitější prvky projektu: v první části uvádíme
analýzu: „Ekonomika a trh práce v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa
– současný stav a rozvojový výhled”, zpracovanou dr Markem Obrębalským, vědeckým
pracovníkem Vysoké školy ekonomické (Akademia Ekonomiczna) v Jelení Góře, druhá část
obsahuje materiály vzešlé z Fóra expertů, uspořádaného v Budyšíně (Bautzen) německými
odboráři a hlavním moderátorem fóra a zároveň předsedou Regionu DGB Východní Sasko,
Bernardem Sonntagem, kdežto třetí část zahrnuje shrnutí projektu a závěrečné výstupy
vypracované na workshopu w Karpaczi.
Hlavním cílem námi realizovaného projektu je zhodnotit současnou sociální
(demografie, trh práce) a hospodářskou situaci našich tří regionů a stanovit perspektivy
rozvoje, avšak z pohledu synchronizovaného, souběžného rozvoje, bez rozdělení vyplývajícího
ze státních hranic a současných různorodých právních předpisů. Hledáme styčné body, které
mohou napomoci společnému rozvoji a spolupráci a současně poukazujeme na stejné
negativní prvky, se kterými se setkáváme a které ovlivňují naše příhraniční regiony a omezují
náš společný rozvoj.
Bereme-li v úvahu rozdílnost předpisů a stále nás rozdělující hranice, tak by se mohlo
zdát, že se příliš díváme do budoucnosti, že je před námi ještě daleká cesta. Ukazuje se však,
že naše dosavadní společné zkušenosti vyplývající z mnohaleté spolupráce přináší očekávané
výsledky. Ukazuje to například i naše iniciativa z roku 1993, kdy vznikla Meziregionální
odborová rada Labe-Nisa, díky které se naše společnosti mohly poznávat, společně se účastnit
různých konferencí a školení, společně realizovat evropské projekty, a to ještě před vstupem
Polska a České republiky do Evropské unie. Žertem můžeme říct, že odboráři iniciovali
evropskou integraci mnoho let před skutečným sjednocením.
201
Máme-li hledat analogie, tímto projektem chceme dát podnět k další hospodářské a
sociální integraci našich tří příhraničních regionů. Samozřejmě jsme si vědomi rozdílů, které
zpomalují tuto integraci, vznikajících především z rozdílů v rozvoji hospodářství a z různé
úrovně mezd v jednotlivých zemích. Jsme však přesvědčeni, že již dnes nastala doba pro
zrušení předpisů, které omezují společné hospodářské aktivity, blokují možnosti v oblasti toku
finančních prostředků a také i v daňové a účetní sféře.
Počítáme s tím, že náš projekt i tato publikace bude dalším argumentem, který prolomí
dosavadní bariéry, jenž omezují přihraniční spolupráci a integraci našich společností,
a to přejeme jak sobě, tak i Vám.
Franciszek Kopeć
Předseda
Rady Jeleniogorského regionu
NSZZ Solidarność
202
Bernhard Sonntag – Předseda Regionu DGB východní Sasko
Úvod k dokumentaci konference pořádané dne
16.11.2006 pod názvem
„Rozvoj euroregionálního hospodářského
a pracovního prostoru v Euroregionu Nisa“
Dva roky po vstupu České republiky a Polska do EU a 15 let po ustavení Euroregionu
Nisa coby komunálního pracovního sdružení je důležité zhodnotit činnost uplynulých let a
společně diskutovat o perspektivách a výzvách budoucího rozvoje.
V uplynulých 15 letech se ukázalo, že Euroregion Nisa je důležitým a esenciálním
prvkem rozvoje přeshraniční spolupráce. Zodpovědné subjekty v Euroregionu Nisa spolu
s jinými aktéry díky různorodým kontaktům občanů, jejich sdružení a různých asociací
významně přispěli k odstraňování bariér, k podpoře vzájemného poznávání a k vytvoření
takové struktury kontinuální přeshraniční spolupráce, která nejenže umožňuje další růst
přeshraničních konzultací, spolupráce a povědomí lidí, ale vede k tomu, že tyto věci už jsou
součástí běžného života. Existují také konkrétní projekty, jejichž cílem je například turistický
marketing společného pohraničního regionu.
Také odborové svazy z České republiky, Německa a Polska už od roku 1993
prostřednictvím společných aktivit v rámci Meziregionální odborové rady Labe-Nisa tuto
intenzivní spolupráci neustále rozšiřují a konzultují nejrůznější problémy, vnášejí je do
politických diskusí a hledají společná řešení.
Vyznačovala-li se tato spolupráce v rámci euroregionu, ale i spolupráce odborů,
občanských sdružení a různých svazů a asociací v minulosti především přípravami na vstup
sousedních států do EU, přičemž prioritou spolupráce byla především výměna informací,
došlo po vstupu České republiky a Polska do EU k zásadní změně situace. Ekonomický vývoj
pohraničních regionů všech tří zemí se i nadále vyznačuje vysokou mírou nezaměstnanosti,
negativním migračním saldem mladých a dobře kvalifikovaných pracovníků, a tyto regiony
jsou konfrontovány s výzvou spočívající ve stárnutí obyvatelstva. Zároveň je však nutno
zkonstatovat, že politika umísťování investorů je úspěšná především v aglomeracích, což má
za následek, že v naších regionech roste nebezpečí deindustrializace.
203
Chceme-li zatraktivnit společný euroregionální hospodářský prostor mezi Drážďany,
Prahou a Vratislaví jak pro lidi, tak i pro investory, a dosáhnout tak jeho pozitivního
ekonomického vývoje, musíme ještě podniknout mnoho snah.
Důležitými body, v nichž se spolupráce musí nadále zlepšovat, jsou například
dopravní infrastruktura s dálničními a jinými kapacitními silničními komunikacemi, moderní
železniční síť, přeshraniční nabídky v oblasti hromadné dopravy osob a vzdělávací nabídky
pro děti, zaměřené nejenom na odstraňování bariér.
Snahou konference, pořádané v Budyšíně, bylo společně prodiskutovat tyto otázky a
hledat možné přístupy k řešení. Příspěvek přednosty okresního úřadu Dolnoslezskohornolužického okresu, zemského rady Bernda Langeho, nám poskytl důležité podněty,
protože jasně demonstroval hranice komunální spolupráce, aniž by zamlčel skutečnost, že
existují i pozitivní signály a projekty, jako je například projekt úpravy parku v Bad Muskau,
kde v rámci kvalifikačních opatření společně pracují němečtí a polští mladí nezaměstnaní
Pro oblast přeshraničního plánování a tvorby společných rozvojových strategií
územních celků je však i nadále příznačný výrazný egoismus jednotlivých stran. Někdy však
jsou překážkou, která maří snahy zúčastněných, i legislativní rozdíly v jednotlivých státech. Je
na zákonodárcích, ale i na regionálních politicích, aby iniciovali změny v této oblasti.
Dokumentované příspěvky ukazují, že spolupráce je možná a že může mít pozitivní
vliv na hospodářskou a strukturální politiku i na aktivní politiku zaměstnanosti, zároveň však
ukazují, že do budoucna bude možné podniknout ještě mnohem více a že pozitivní vývoj lze
najít především v oblastech, v nichž dochází ke tvorbě kooperačních sítí a v nichž se
spolupráce podnikatelských subjektů chápe jako strategická spolupráce. Kromě už zmíněné
oblasti cestovního ruchu, kde strukturovaná spolupráce přináší první úspěchy, existuje i
mnoho jiných odvětví a sektorů hospodářství, v nichž musí dojít k dalšímu a intenzivnějšímu
propojování do kooperačních sítí.
Takovému vývoji by mohlo být nápomocné, kdyby se Euroregion Nisa nechápal
pouze jako komunální sdružení, nýbrž věnoval se i tématům z oblasti politiky zaměstnanosti a
hospodářské politiky a prostřednictvím lepšího zapojení a lepší účasti sociálních partnerů se
snažil o dosažení nového stupně kvality přeshraniční spolupráce, aby se i nadále zachoval
význam euroregionálního hospodářského prostoru Nisa coby důležité hospodářské lokality.
Realizace takového expertního fóra s workshopy a nezbytnými poradami je možná jen
za pomoci partnerů. Proto bych rád poděkoval partnerům tohoto projektu, konkrétně
Technologickému středisku TGZ Bautzen, NSZZ Solidarność Jelenia Góra, RROS ČMKOS
204
Libereckého kraje, odborovému svazu IG Metall, DGB Obvodu Sasko a kromě toho i
Euroregionu Nisa.
Workshopy, fórum expertů a tato dokumentace vznikly v rámci projektu Interreg III A,
realizovaného s podporou EU.
205
KAPITOLA I
– VÝHLEDOVÁ DIAGNÓZA
206
dr Marek Obrębalski – Akademia Ekonomiczna (Vysoká škola ekonomická) – Fakulta
regionálního hospodářství a cestovního ruchu v Jelení Góře
EKONOMIKA A TRH PRÁCE
V PŘÍHRANIČNÍM REGIONU
POLSKA, ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA
SOUČASNÝ STAV A ROZVOJOVÝ VÝHLED
ÚVOD
K nejvýznamnějším charakteristikám společenského a hospodářského života patří
v současné Evropě víceúrovňové integrační procesy, ve kterých mají specifickou úlohu
příhraniční regiony. Příhraniční poloha je z hlediska požadavků v oblasti ekonomické
efektivity regionů a příhraničních obcí považována za jistou výhodu. Již řadu let probíhají
v polsko-českém a polsko-německém příhraničí intenzívní euroregionalizační procesy a
přeshraniční spolupráce, o čemž svědčí i vznik a činnost Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA,
který byl založen v prosinci 1991.
Území polsko-česko-německého příhraničního regionu, včetně Euroregionu NEISSENISA-NYSA, má specifický charakter. Narůstající víceúrovňová spolupráce je zde
mimořádně intenzivní. Přeshraniční spolupráce je proces, který umožňuje regionům, okresům
a obcím spojeným s těmito územními celky a samosprávným komunitám integrovat jejich
aktivity za účelem společného řešení problémů i přes státní hranici, která je rozděluje. Týká se
stále více rovněž i ekonomiky a trhu práce.
Jednotlivé části tohoto regionu mají svou hospodářskou specifiku. Správní systémy
Polska, České republiky a Německa jsou rozdílné, mj. i v oblasti platné ekonomické
legislativy (např. v oblasti finančního práva, možných opatření na trhu práce a právních úprav
týkajících se rozvoje podnikání) a systému úkolů a pravomocí orgánů státní (celonárodní),
regionální, subregionální (okresní) a místní úrovně.
Diagnóza a provádění srovnávacích analýz v přeshraniční územní dimenzi je velmi
problematická. Z jedné strany to vyplývá z nedostatku správní a legislativní kompatibility a
z druhé strany tyto analýzy mají metodický a informační charakter. Důkladné a objektivní
zhodnocení stavu ekonomiky a regionálního trhu práce v přeshraničním území vyžaduje
rozsáhlý objem příslušných informací. Navíc, pro srovnávací analýzy dotčeného regionu jsou
důležité metodologicky unifikované údaje. Proto většina údajů pochází z databáze
207
regionálních dat REGIO, které shromažďuje Statistický úřad Evropské Unie EUROSTAT a
které se vztahují k územním celkům úrovně NUTS. Z tohoto hlediska byly jako referenční
územní jednotky přijaty jednak jednotky úrovně NUTS 2 (dolnoslezské vojvodství, český
region Severovýchod a německé Sasko s Vládním krajem Drážďany) a v mnoha případech i
příhraniční jednotky úrovně NUTS 3 (jeleniogórsko-wałbrzyský subregion, Liberecký kraj a
německé jednotky okresní úrovně: statutární města (Kreisfreie Stadt) Görlitz a Hoyerswerda,
Bautzen, Kamenz, Niederschlesischer Oberlausitzkreis, Löbau-Zittau). Ze statistického
hlediska byl zohledněn i Euroregion NEISSE-NISA-NYSA a jsou zde prezentovány i
jednotlivé územní jednotky, které jsou jeho součástí. Významným zdrojem údajů byla i
přeshraniční databáze – Cross-Border Friendship Database.
Analýzy obsažené v tomto dokumentu se týkají převážně období let 2000-2004.
Rozhodla o tom především dostupnost příslušných statistických údajů.
Nedostatkem byly i rozdílné informační možnosti (absence informací) v některých
námětových oblastech a analyzovaných obdobích. V důsledku toho mají některé provedené
komparace užší obsahový a územní rozsah. Vyplývá to mj. i z časově rozdílného (cyklického)
provádění statistických zjišťování národními statistickými úřady.
208
209
1. ROZVOJ REGIONÁLNÍCH LIDSKÝCH ZDROJŮ
1.1. Vývojové trendy obyvatelstva
Hustota zalidnění v sousedících příhraničních regionech Polska, České republiky a
Německa (tj. Dolnoslezského vojvodství, regionu Severovýchod a Saska) v období 2000-2004
rovnoměrně klesá. Zároveň je nutné podotknout, že tato situace je odrazem celostátních
trendů. Tuto problematiku ilustruje tabulka č. 1.
Tabulka č. 1. Obyvatelstvo v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa
v letech 2000-2004.
Index
Území
2000
2001
2002
2003
2004
změn
2004/2000
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
38644211 38242197 38218531 38190608 38173835
98,78
2972667
2893055
97,32
10266546 10206436 10203269 10211455 10220577
99,55
2909622
2904694
2898313
SOUSEDNÍ REGIONY ČR A NĚMECKA
Česká republika
z toho Severovýchod
1488467
1483901
1482292
1480771
1480144
99,44
Německo
82259540 82440309 82536680 82531671 82500849
100,29
z toho Sasko (Sachsen)
4425581
4384192
4349059
4321437
4296284
97,08
z toho Vládní kraj
Drážďany
1712562
1695745
1683138
1674343
1667676
97,38
Pramen: EUROSTAT: databáze REGIO.
V analyzovaném období počet obyvatel výrazně nejméně poklesl v české části tohoto
přeshraničního mikroúzemí (o pouhých 0,6%) a nejvíce v německé částí (téměř o 3%). Je
však třeba podotknout, že se do roku 2020 celkový pokles počtu obyvatel regionu zintenzivní,
i když nebude rovnoměrný. Např. v Dolnoslezském vojvodství se počet obyvatel sníží – dle
oficiálních predikcí – téměř o 6%. Největší pokles počtu obyvatel do roku 2020 se bude týkat
příhraničního jeleniogórsko-wałbrzyského subregionu (o 7%).
210
Členy Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA je 328 obcí s různým správním statusem
(z toho 51 polských, 145 českých a 132 německých).
Dle stavu ke konci roku 2004 činil počet obyvatel Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA
téměř 1,7 mil. osob, z toho v polské části více než 580 tis. (tj. 34,8% celkového počtu
obyvatel Euroregionu), v české části více než 440 tis. (tj. 26,4%) a v německé části téměř 650
tis. osob (tj. 38,8%). Rozmístění obyvatelstva na území Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA
znázorňuje tabulka č. 2.
Tabulka č. 2. Obyvatelstvo Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA dle pohlaví v roce 2004
Území
z toho
CELKEM
muži
ženy
Polská část
Okresy:
Jelenia Góra
87 643
41 124
46 519
Bolesławiecký
88 378
42 847
45 531
Jeleniogórský
63 967
30 487
33 480
Kamiennogórský
46 796
22 662
24 134
Lubańský
57 317
27 611
29 706
Lwówecký
48 491
23 603
24 888
Zgorzelecký
95 195
46 321
48 874
Złotoryjský
46 016
22 360
23 656
Obce z okresů, které
nepatří do Euroregionu
49 638
24 126
25 512
CELKEM
583 441
281 141
302 300
Česká Lípa
94 494
46 376
48 118
Děčín
54 729
26 872
27 857
Jablonec nad Nisou
83 939
40 587
43 352
Liberec
156 483
75 629
80 854
Mladá Boleslav
4 876
2 406
2 470
Semily
47 138
22 877
24 261
CELKEM
441 659
214 747
226 912
Görlitz, Stadt
58 154
27 682
30 472
Hoyerswerda, Stadt
43 899
21 234
22 665
Bautzen
151 520
74 462
77 058
Kamenz
151 421
75 312
76 109
Česká část
Členské obce z okresů:
Německá část
211
Území
z toho
CELKEM
muži
ženy
Löbau-Zittau
145 995
71 058
74 937
Niederschlesischer
Oberlausitzkreis
98 391
48 773
49 618
CELKEM
649 380
318 521
330 859
1 674 480
814 409
860 071
EUROREGION
CELKEM
Pramen: Vlastní zpracování na základě Cross-Border Friendship Database.
Z celkového počtu obyvatel Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA je téměř 51,4% žen. Na
100 mužů tak připadá 105,6 žen.
Sídelní městskou síť v Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA tvoří 99 měst (z toho 29 na
polské straně, 40 na české straně a 30 na německé straně). Euroregion se vyznačuje relativně
vysokou úrovní demografické urbanizace. Ve městech tohoto regionu žije téměř 1,2 mil.
osob, což je 71,4% z celkového počtu obyvatel. Nejvíce urbanizovaná je česká (85,2%) a
polská (76,3%) část Euroregionu, zatímco v německé části podíl městského obyvatelstva činí
pouze cca 58%. Úroveň urbanizace Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA znázorňuje tabulka
č. 3.
Tabulka č. 3. Míra demografické urbanizace Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA v roce 2004
Území
z toho v %
Celkem
Města
Venkov
Polská část
Okresy:
Jelenia Góra
87 643
100,0
-
Bolesławiecký
88 378
63,2
36,8
Jeleniogórský
63 967
48,1
51,9
Kamiennogórský
46 796
71,4
28,6
Lubańský
57 317
65,9
34,1
Lwówecký
48 491
100,0
-
Zgorzelecký
95 195
85,5
14,5
Złotoryjský
46 016
61,9
38,1
49 638
84,0
16,0
583 441
76,3
23,7
CELKEM
212
Území
z toho v %
Celkem
Města
Venkov
Česká část
Česká Lípa
94 494
86,5
13,5
Děčín
54 729
85,3
14,7
Jablonec nad Nisou
83 939
83,2
16,8
156 483
85,1
14,9
4 876
100,0
-
47 138
84,9
15,1
441 659
85,2
14,8
Liberec
Mladá Boleslav
Semily
CELKEM
Německá část
Görlitz, Stadt
58 154
100,0
-
Hoyerswerda, Stadt
43 899
100,0
-
Bautzen
151 520
45,0
55,0
Kamenz
151 421
52,5
47,5
Löbau-Zittau
145 995
52,7
47,3
98 391
48,5
51,5
649 380
57,7
42,3
71,4
28,6
Niederschlesischer
Oberlausitzkreis
CELKEM
EUROREGION
CELKEM
1 674 480
V Euroregionu nelze jednoznačně určit městskou aglomeraci, která by měla jakési
„vedoucí” postavení. Funkce nadřízených center v německé části Euroregionu plní města
Bautzen, Görlitz a Hoyerswerda v podobě tzv. Nadcentrálního sdružení měst (OZSV). Na
polské a české straně jsou z hlediska počtu obyvatel regionálními centry města Jelenia Góra a
Liberec.
Území Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA (dle stavu ke konci roku 2004) má rozlohu
téměř 12,6 tis. km2, z čehož na polskou část připadá téměř 5,4 tis. km2, na českou část 2,7 tis.
km2 a na část německou téměř 4,5 tis. km2. Hustota obyvatel Euroregionu činí 133 osob na
km², v polské části 109 osob na km², v české části 163 osob na km², v německé části 144 osob
na km2. Z uvedených údajů vyplývá, že největší hustota obyvatel je v české a německé části
213
Euroregionu, kde ukazatel přesahuje průměr zemí EU-25 (118 osob na km2). Údaje týkající se
rozlohy a hustoty obyvatel Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA jsou uvedeny v tabulce č. 4.
Tabulka č. 4. Rozloha a hustota zalidnění Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA v roce 2004
Rozloha v km2
Území
Obyvatelstvo na km2
Polská část
Okresy:
Jelenia Góra
109
804
1 303
68
Jeleniogórský
628
102
Kamiennogórský
396
118
Lubańský
428
134
Lwówecký
710
68
Zgorzelecký
838
114
Złotoryjský
575
80
Obce z okresů, které nepatří do Euroregionu
386
129
5 373
109
Česká Lípa
795
119
Děčín
355
154
Jablonec nad Nisou
350
239
Liberec
890
176
63
77
250
189
2 703
163
Görlitz, Stadt
67
865
Hoyerswerda, Stadt
95
463
Bautzen
961
158
Kamenz
1 335
113
699
209
Niederschlesischer Oberlausitzkreis
1 340
73
CELKEM
4 497
144
12 573
133
Bolesławiecký
CELKEM
Česká část
Mladá Boleslav
Semily
CELKEM
Německá část
Löbau-Zittau
EUROREGION
CELKEM
214
Pro zajištění srovnatelnosti údajů pocházejících z oficiální statistiky Polska, České
republiky a Německa bylo obyvatelstvo rozděleno do tří věkových skupin, a to: do 14 let,
od 15 do 64 let a 65 let a více. Strukturu obyvatelstva Euroregionu dle věku znázorňuje
tabulka č. 5.
Tabulka č. 5. Obyvatelstvo Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA dle věku v roce 2004
Území
Okresy:
Jelenia Góra
Bolesławiecký
Jeleniogórský
Kamiennogórský
Lubańský
Lwówecký
Zgorzelecký
Złotoryjský
Obce z okresů, které nepatří
do Euroregionu
CELKEM
Česká Lípa
Děčín
Jablonec nad Nisou
Liberec
Mladá Boleslav
Semily
CELKEM
Görlitz, Stadt
Hoyerswerda, Stadt
Bautzen
Kamenz
Löbau-Zittau
Niederschlesischer
Oberlausitzkreis
CELKEM
CELKEM
CELKEM
do 14 let
Polská část
87 643
88 378
63 967
46 796
57 317
48 491
95 195
46 016
z toho ve věku:
15-64 let
65 let a více
11 335
15 300
9 908
7 779
9 685
8 236
15 475
7 685
62 741
62 552
45 538
32 585
40 093
33 835
67 787
32 844
13 567
10 526
8 521
6 432
7 539
6 420
11 933
5 487
49 638
583 441
Česká část
8 147
93 550
35 272
413 247
6 219
76 644
94 494
54 729
83 939
156 483
4 876
47 138
441 659
Německá část
58 154
43 899
151 520
151 421
145 995
15 715
9 107
12 794
24 046
734
7 072
69 468
68 751
39 055
60 111
111 650
3 481
33 062
316 110
10 028
6 567
11 034
20 787
661
7 004
56 081
5 949
4 073
16 712
17 289
15 222
38 301
29 591
102 669
103 767
96 171
13 904
10 235
32 139
30 365
34 602
98 391
10 721
649 380
69 966
EUROREGION
1 674 480
232 984
67 936
438 435
19 734
140 979
1 167 792
273 704
215
V Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA – dle stavu ke konci roku 2004 – činil podíl
obyvatelstva ve věku:
– předproduktivním (do 14 let) – 13,9%
– produktivním (15-64 let) – 69,7%,
– poproduktivním (65 let a více) – 16,4%.
Obyvatelstvo Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA je věkově rozdílné. Vysoký podíl
obyvatelstva v poproduktivním věku dokazuje stárnutí místních společností. Výrazně nejvyšší
podíl této skupiny obyvatelstva se týká německé části Euroregionu (21,7%) a nejnižší – české
části – 12,7%.
Je však nutné zdůraznit, že proces stárnutí obyvatelstva Euroregionu se bude zrychlovat.
Dotkne se to i příhraničního jeleniogórsko-wałbrzyského subregionu. Prognózu změn
struktury obyvatelstva v tomto subregionu podle věku do roku 2030 zobrazuje tabulka č. 6.
Prognóza poukazuje na budoucí rychlý proces stárnutí obyvatel regionu. Z prognózy
vyplývá, že v roce 2030 bude v poproduktivním věku více než 29% celkového počtu
obyvatel jeleniogórsko-wałbrzyského subregionu. Podobný trend nastane i v české a německé
části Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA. Tento proces bude bezpochybně výrazně ovlivňovat
sociálně-ekonomickou situaci Euroregionu.
Tabulka č. 6. Prognóza struktury obyvatelstva jeleniogórsko-wałbrzyského subregionu dle věku do
roku 2030
Období
x
Obyvatelstvo (podíl v %) ve věku
předproduktivním
produktivním
poproduktivním
2004x
19,8
64,2
16,0
2010
16,7
65,8
17,5
2015
15,5
63,4
21,1
2020
15,1
59,9
25,0
2025
14,6
57,6
27,8
2030
13,8
57,1
29,1
– reálné hodnoty (stav ke dni 31. prosince 2004)
Pramen: GUS (Hlavní statistický úřad Polské republiky).
Výrazně se změní i struktura obyvatel dotčeného příhraničního regionu dle úrovně
vzdělanosti. V tabulce č. 7 jsou uvedeny údaje týkající se změn v úrovni vzdělanosti obyvatel
ve věku 25-64 let v období let 2000-2004.
216
Tabulka č. 7. Obyvatelstvo ve věku 25-64 let dle vzdělání v příhraničním regionu Polska, České
republiky a Německa na pozadí Evropské unie
Území
2000
2001
2002
2003
2004
60737,9
60738,9
61059,5
Obyvatelstvo ve věku 25-64 let v tis.
EVROPSKÁ UNIE
EU – 10 „nové” země
60041,5
60436,1
POLSKO
POLSKO
Dolnoslezské
30596,9
30786,7
31040,3
30952,3
31122,7
2318,6
2244,0
2277,9
2284,2
2362,7
Česká republika
8536,2
8533,8
8565,2
8605,0
8657,4
1228,8
1233,5
1237,3
1241,7
1247,0
Německo
68652,8
68903,0
69206,8
69473,2
69846,8
3812,3
3816,5
3808,4
3783,4
3802,3
1473,2
1472,2
1472,6
1448,4
1459,8
z toho Vládní kraj Drážďany
Obyvatelé se základním vzděláním – úrovně 0-2 (ISCED 1997) v tis.
EVROPSKÁ UNIE
8026,0
7969,1
7623,2
7084,2
6720,2
POLSKO
POLSKO
Dolnoslezské
4007,8
3946,8
3847,1
3536,7
3309,7
298,8
266,9
264,0
255,1
245,5
Česká republika
780,1
769,8
692,0
663,5
639,8
106,2
105,5
98,0
85,0
85,8
Německo
8168,1
7690,6
7471,3
7164,0
6951,0
150,6
131,6
110,9
104,9
101,5
64,8
59,8
45,7
43,0
43,5
Obyvatelé se středním a vyšším vzděláním – úrovně 3-4 (ISCED 1997) v tis.
EVROPSKÁ UNIE
25610,1
26128,1
26518,7
26588,7
26754,6
POLSKO
POLSKO
Dolnoslezské
13650,8
13653,6
13758,0
13634,0
13706,0
1048,9
999,6
1031,9
1017,8
1062,9
Česká republika
4169,3
4211,0
4345,4
4430,1
4495,6
620,3
631,4
647,7
664,6
675,8
Německo
25050,1
25941,2
26701,0
25853,6
25467,8
1488,5
1542,0
1577,8
1503,7
1454,6
559,1
560,1
586,4
559,2
540,6
217
Území
2000
2001
2002
2003
2004
Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním – úrovně 5-6 (ISCED 1997) v tis.
EVROPSKÁ UNIE
5414,9
5209,8
5434,5
5875,5
6434,3
POLSKO
POLSKO
Dolnoslezské
2264,8
2361,5
2526,0
2813,6
3141,7
169,9
180,0
187,6
206,6
245,4
Česká republika
643,3
658,2
678,5
695,0
721,7
74,9
74,5
76,9
83,3
79,4
10399,8
10324,8
9814,0
10443,8
10767,8
760,5
724,5
686,3
717,1
751,3
312,1
300,6
283,0
283,8
295,9
Německo
Pramen: EUROSTAT: REGIO (výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku
– BAEL).
V analyzovaném období lze sledovat nárůst podílu osob s vysokoškolským vzděláním.
Tento trend se týká jak příhraničního Dolnoslezského vojvodství, tak i českého regionu
Severovýchod a Vládního kraje Drážďany. Počet obyvatel ve věku 25-64 let s tímto
vzděláním je však v dotčených příhraničních územích rozlišný. Ve Vládním kraji Drážďany
činil tento podíl v roce 2004 20,3% populace, v regionu Severovýchod pouhých 6,4% a
v Dolnoslezském vojvodství 10,4%.
Ve všech sousedících regionech klesá počet a podíl osob se základním vzděláním.
Kromě toho je v dolnoslezském regionu a v regionu Severovýchod viditelný rostoucí trend
podílu obyvatel se středním a vyšším vzděláním, kdežto ve Vládním kraji Drážďany se rýsuje
klesající trend v oblasti podílu této části populace. Vzdělanostní struktura obyvatel a její
změny ovlivňují i vývojové možnosti dotčeného přeshraničního území.
1.2. Faktory rozvoje obyvatelstva
Trendy dynamiky demografických procesů jsou propojené, mj. s přirozenou migrací
obyvatel.
218
Tabulka č. 8. Bilance obyvatelstva Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA v roce 2004
Celkový přírůstek
Území
celkem
Přirozený přírůstek
na 1000
obyvatel
Migrační saldo
na 1000
obyvatel
celkem
celkem
na 1000
obyvatel
Polská část
Okresy:
Jelenia Góra
-391
-4
-320
-4
-404
-5
70
0,8
30
0
-62
-1
Jeleniogórský
-190
-3
-97
-2
137
2
Kamiennogórský
-193
-4
-91
-2
-138
-3
Lubańský
-255
-4
-45
-1
-174
-3
Lwówecký
-12
-0
-136
-3
50
1
Zgorzelecký
-536
-6
-126
-1
-215
-2
22
0,5
21
0
-65
-1
-150
-3
-25
-0
-135
-3
-1 635
-3
-789
-1
-1 006
-2
Bolesławiecký
Złotoryjský
CELKEM
Česká část
Česká Lípa
136
1
111
1
25
0
Děčín
122
2
-42
-1
164
3
-133
-2
-63
-1
-70
-1
-13
-0
69
0
-82
-1
21
4
-2
-0
23
5
-110
-2
-64
-1
-46
-1
23
0
9
0
14
0
Jablonec nad Nisou
Liberec
Mladá Boleslav
Semily
CELKEM
Německá část
Görlitz, Stadt
-364
-6
-265
-5
-98
-2
Hoyerswerda, Stadt
-1 112
-25
-242
-5
-875
-20
Bautzen
-1 281
-8
-336
-2
-943
-6
Kamenz
-844
-6
-359
-2
-500
-3
Löbau-Zittau
-1 852
-13
-837
-6
-1 028
-7
Niederschlesischer
Oberlausitzkreis
-1 652
-17
-375
-4
-1 279
-13
CELKEM
-7 105
-11
-2 414
-4
-4 723
-7
-2
-5 715
-3
EUROREGION
CELKEM
-8 717
-5
-3 194
219
Přirozený přírůstek v německé a polské části Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA
vykazuje záporné hodnoty (v roce 2004 příslušně: -4 a -1 na 1000 obyvatel). Příznivější
situace je v české části Euroregionu (v roce 2004 byl sledován mírný kladný přirozený
přírůstek).
Pokles počtu obyvatelstva v německé a polské části Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA
byl rovněž způsoben i migrací obyvatelstva. V roce 2004 činilo migrační saldo obyvatelstva
pro celý Euroregion – 3‰, v německé části –7‰ a v polské části -2‰. Kdežto v české části
Euroregionu je zřejmá kvantitativní převaha trvale přistěhovalých nad vystěhovalými.
Z demografické prognózy vyplývá, že pokles přirozeného přírůstku obyvatelstva se
bude prohlubovat. Např. na schématu č. 1 je zobrazena prognóza počtu obyvatel narozených a
zemřelých v Dolnoslezském vojvodství do roku 2020. Podobné trendy se týkají i ostatních
příhraničních regionů ČR a Německa.
Dle předpokladů se v dotčeném přeshraničním regionu bude vyskytovat dlouhodobý
klesající trend míry přirozeného přírůstku obyvatelstva, přerušovaný mírným nárůstem
především v letech 2007-2015 (bude to efekt tzv. ozvěny vrcholu natality z osmdesátých let
20. stol.). Po roce 2015 bude počet narozených výrazně klesat, kdežto počet zemřelých bude
stagnovat. A proto lze v závěrečných letech analyzovaného období očekávat zvýšení tempa
v poklesu počtu obyvatel v dotčeném území.
40000
35000
30000
25000
narození
20000
zemřelí
15000
10000
5000
0
2004
2010
2015
2020
Schéma č. 1. Prognóza přirozeného pohybu obyvatelstva v Dolnoslezském vojvodství v letech 20042020
Pramen: Vlastní zpracování na základě Ludność województwa dolnośląskiego w perspektywie 2030 r.
(Obyvatelstvo Dolnoslezského vojvodství ve výhledu 2030) Statistický úřad, Wrocław 2000.
220
1.3. Ekonomická aktivita obyvatelstva
V letech 2000-2004 byl počet ekonomicky aktivního obyvatelstva staršího 15 let
v sousedních regionech Polska, České republiky a Německa rozdílný. Měnily se i ukazatele
ekonomické aktivity obyvatelstva, což znázorňuje tabulka č. 9.
Tabulka č. 9. Ukazatele ekonomické aktivity obyvatelstva v příhraničním regionu Polska, České
Území
2000
2001
2002
2003
2004
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
.
56,3
56,4
56,5
56,6
EU – 15 „staré” země
56,0
56,2
56,5
56,7
56,8
57,8
56,6
56,4
55,8
55,5
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
56,6
56,4
55,5
54,7
54,7
56,3
54,4
54,5
53,0
53,5
Česká republika
60,1
59,8
59,6
59,3
59,1
59,9
59,6
59,6
59,2
58,7
Německo
57,5
57,5
57,3
57,3
56,9
59,0
58,6
57,7
57,7
57,6
59,2
59,0
57,9
58,2
58,2
Výsledky průzkumu LFS (Community labour force survey); v Polsku – BAEL.
Ukazatel ekonomické aktivity obyvatelstva byl v Dolnoslezském vojvodství (53,5%)
v roce 2004 poměrně nižší než průměr sousedního českého regionu Severovýchod (58,7%) a
německého Vládního kraje Drážďany (58,2%). V letech 2000-2004 vykazoval tento ukazatel
ve všech dotčených příhraničních regionech klesající trend.
Zároveň je výrazně diferencovaná ekonomická aktivita u mužů a žen, což znázorňují
tabulky č. 10 a 11.
221
Tabulka č. 10. Ukazatele ekonomické aktivity mužů v příhraničním regionu Polska, České republiky a
Německa na pozadí Evropské unie
Území
2000
2001
2002
2003
2004
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
.
65,6
65,5
65,5
65,2
.
65,8
65,8
65,8
65,5
64,7
64,5
63,8
63,4
63,5
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
64,1
63,9
62,9
62,2
62,3
64,5
61,8
61,7
59,7
60,8
Česká republika
69,5
69,0
69,0
68,4
68,3
69,0
68,6
69,2
69,0
67,7
Německo
66,7
66,2
65,7
65,4
64,7
65,8
65,1
64,2
63,9
63,1
65,5
64,9
64,2
64,3
64,1
Ukazatel ekonomické aktivity u mužů dosahoval v Dolnoslezském vojvodství v roce
2004 60,8%, což bylo méně než průměr zemí Evropské unie (65,2%). Jeho úroveň byla také
poměrně nižší než v sousedních regionech ČR (67,7%) a Německa (64,1%). Celkově lze
konstatovat, že úroveň ekonomické aktivity u mužů ve sledovaném období pravidelně klesá.
Obdobné trendy se projevují i u žen. Ukazatel ekonomické aktivity u žen byl v dolnoslezském
regionu (46,8%) nižší než stejný ukazatel v českém regionu Severovýchod (50,3%) a
v německém Vládním kraji Drážďany (52,6%).
Tabulka č. 11. Ukazatele ekonomické aktivity žen v příhraničním regionu Polska, České republiky a
Území
2000
2001
2002
2003
2004
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
.
47,6
47,9
48,3
48,6
.
47,3
47,7
48,2
48,7
49,3
49,2
48,6
48,4
48,2
48,7
48,0
47,7
POLSKO
Polsko
49,7
49,6
222
Území
2000
2001
2002
2003
2004
Dolnoslezské
49,0
47,7
48,0
46,7
46,8
Česká republika
51,6
51,3
50,9
50,8
50,5
51,6
51,3
50,7
50,1
50,3
Německo
48,9
49,3
49,4
49,7
49,4
52,7
52,6
51,7
51,9
52,4
53,3
53,4
52,0
52,5
52,6
V letech 2000-2004 se měnila i struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle
vzdělání, což znázorňuje tabulka č. 12.
Tabulka č. 12. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo starší 15 let (v tis.) dle vzdělání v příhraničním
regionu Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie
Území
2000
2001
2002
2003
2004
CELKEM
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
.
209344,1
211004,0
212835,5
214537,3
.
175259,1
177111,7
179123,2
180658,1
34002,9
34085,0
33892,3
33712,3
33879,2
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
17313,9
17375,9
17212,9
16939,8
17024,1
1306,3
1219,9
1242,0
1210,2
1263,8
Česká republika
5134,4
5100,6
5104,5
5099,5
5116,3
736,4
734,9
737,3
735,1
731,6
39447,3
39606,0
39637,0
39820,6
39723,7
2247,9
2235,3
2197,4
2181,3
2189,4
871,5
868,3
852,4
842,2
849,5
Německo
Z toho se středním a vyšším vzděláním
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
23836,6
24073,3
24024,9
23778,3
23630,7
223
Území
2000
2001
2002
2003
2004
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
12468,0
12480,3
12304,1
12008,3
11918,6
955,5
892,3
913,8
875,5
897,4
Česká republika
3990,9
3949,1
4024,5
4036,5
4042,5
592,7
593,6
602,9
603,4
604,9
Německo
21510,0
22303,7
23140,8
22457,3
22270,0
1343,9
1395,6
1399,6
1346,9
1328,1
509,7
520,6
526,5
510,2
503,0
Z toho s vysokoškolským vzděláním
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
5059,4
4926,9
5136,3
5557,8
6054,5
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
2123,7
2243,5
2402,9
2681,1
2969,4
157,4
166,7
170,4
190,3
226,6
Česká republika
610,1
627,0
638,9
648,8
672,3
70,2
71,2
70,1
77,2
73,8
Německo
9274,5
9219,0
8770,3
9404,8
9704,4
662,4
633,0
607,5
634,8
665,8
269,6
264,7
254,6
255,3
266,5
Výrazně se zvyšuje počet ekonomicky aktivních osob s vysokoškolským vzděláním a
od roku 2002 klesá počet obyvatel se středním a vyšším vzděláním.
Diferencované jsou i ukazatele zaměstnanosti obyvatelstva v příhraničním regionu
Polska, České republiky a Německa. V roce 2004 byl v Dolnoslezském vojvodství počet
zaměstnaných obyvatel ve věku 15 let a starších pouze 40,2%, kdežto průměr v sousedním
českém regionu činil 54,7%, ve Vládním kraji Drážďany – 47,3% a v zemích Evropské unie –
51,4%. Údaje v této oblasti znázorňuje tabulka č. 13.
224
Tabulka č. 13. Ukazatele zaměstnanosti obyvatelstva v příhraničním regionu Polska, České republiky
a Německa na pozadí Evropské unie
Území
2000
2001
2002
2003
2004
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
.
.
51,4
51,3
51,4
51,4
.
.
52,0
52,1
52,1
52,1
49,0
48,3
47,5
47,4
47,5
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
47,5
46,1
44,4
44,0
44,3
44,3
41,5
40,3
39,2
40,2
Česká republika
54,8
54,9
55,2
54,6
54,2
55,8
55,9
56,4
55,3
54,7
Německo
52,9
53,0
52,4
51,7
50,8
49,5
48,6
47,4
47,4
46,4
49,7
48,7
47,8
48,5
47,3
Ukazatele zaměstnanosti v dotčených příhraničních regionech jsou z hlediska pohlaví
výrazně rozdílné. Ukazatele zaměstnanosti u mužů jsou výrazně vyšší než ukazatele týkající
se žen. Znázorňují to tabulky č. 14 a 15.
Tabulka č. 14. Ukazatele zaměstnanosti mužů v příhraničním regionu Polska, České republiky a
Území
2000
2001
2002
2003
2004
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
.
60,6
60,2
59,9
59,6
.
61,5
61,2
60,9
60,5
56,6
55,6
54,7
54,6
54,9
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
54,9
53,1
50,9
50,4
51,0
51,9
48,2
45,4
44,1
46,0
Česká republika
64,3
64,3
64,9
64,2
63,5
Z toho Severovýchod
65,1
65,5
66,4
65,6
64,1
225
Území
2000
2001
2002
2003
2004
Německo
61,6
61,1
60,0
58,7
57,5
Z toho Sasko (Sachsen)
56,1
54,1
52,9
52,6
50,5
55,6
53,3
52,7
53,7
51,6
Nejvyšší úroveň zaměstnanosti u mužů byla v roce 2004 zaznamenána v české části
dotčeného příhraničního regionu (Severovýchod), kde 64% ekonomicky aktivního
obyvatelstva tvoří zaměstnané osoby. Výrazně nižší ukazatele zaměstnanosti charakterizují
Vládní kraj Drážďany (51,6%) a dolnoslezský region (pouhých 46%). Podobné územní
odlišnosti se týkají i ukazatelů zaměstnanosti u žen.
Tabulka č. 15. Ukazatele zaměstnanosti žen v příhraničním regionu Polska, České republiky
a Německa na pozadí Evropské unie
Území
2000
2001
2002
2003
2004
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
.
42,9
43,1
43,4
43,7
.
43,2
43,6
43,9
44,2
42,1
41,6
41,0
41,0
40,9
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
40,7
39,8
38,5
38,2
38,2
37,5
35,5
35,7
34,6
34,9
Česká republika
46,2
46,2
46,3
45,8
45,5
47,3
47,0
47,1
45,8
46,1
Německo
44,8
45,5
45,3
45,1
44,5
43,4
43,5
42,5
42,6
42,6
44,3
44,5
43,2
43,6
43,2
Ženy se ve výrazně menší míře účastní regionálního trhu práce než muži, což se
projevuje v poměrně nižším ukazateli zaměstnanosti u žen. V roce 2004 se tento ukazatel
pohyboval mezi 46,1% v českém regionu Severovýchod a 43,2% ve Vládním kraji Drážďany
a pouhých 34,9% v Dolnoslezském vojvodství.
226
1.4. Struktura pracujících
Příhraniční regiony Polska, České republiky a Německa jsou charakteristické
specifickou strukturou pracujících, což znázorňuje tabulka č. 16.
V Dolnoslezském vojvodství bylo v roce 2004 v sektoru služeb zaměstnaných 58,6% ze
všech pracujících (včetně tržních – 33,7% a netržních služeb – 24,9%), v průmyslovém
odvětví – 31,9% a v zemědělství – 9,4%.
Tabulka č. 16. Sektorová struktura pracujících v příhraničním regionu Polska, České republiky a
Německa na pozadí Evropské unie v roce 2004.
z toho v %
Území
zemědělst
ví,
CELKEM
chovatelst
v tis.
ví,
lesnictví,
myslivost,
rybolov
tržní služby
Průmysl
stavebnict
ví
sekce
G-H-I
sekce
J–K
netržní
služby
(sekce
L-P)
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
194439,6
5,01
19,90
7,82
24,75
12,22
29,74
EU – 15 „staré”
země
164370,5
4,01
19,53
7,89
24,97
12,64
30,38
EU – 10 „nové”
země
28807,3
12,44
24,84
7,16
23,58
7,48
24,47
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
13793,9
18,00
23,11
5,71
22,22
7,76
23,20
949,2
9,41
24,41
7,51
24,06
9,66
24,91
Česká republika
4690,5
4,31
30,04
9,28
24,93
7,99
23,42
z toho
Severovýchod
682,7
5,30
35,83
9,49
22,12
5,48
21,72
Německo
35462,6
2,36
24,29
6,96
22,90
12,78
30,71
z toho Sasko
(Sachsen)
1765,2
2,38
21,61
10,60
23,20
11,21
30,99
z toho Vládní kraj
Drážďany
690,3
2,75
21,80
9,97
22,50
10,91
32,06
227
V českém příhraničním regionu Severovýchod je se sektorem služeb spojených 49,3%
všech pracujících (včetně tržních služeb – 27,6% a netržních služeb– 21,7%), s průmyslovým
odvětvím – 45,3% a zemědělským sektorem – 5,3%.
Ve Vládním kraji Drážďany bylo se sektorem služeb spojených 65,5% všech pracujících
(včetně tržních služeb – 33,41% a netržních služeb – 32,1%), s průmyslovým odvětvím –
31,8% a zemědělstvím necelých 2,8%.
Průměrně v zemích Evropské unie v odvětví služeb pracuje v průměru 66,7% (od 50,4%
v Portugalsku až do 75,0% v Holandsku), v průmyslovém sektoru – 27,7% (od 21,7%
v Holandsku do 36% v Portugalsku), a v zemědělství 5,0% všech pracujících (od 1,7% ve
Velké Británii do 17,7% v Řecku).
V odvětví služeb se z hlediska úlohy tržních nástrojů ovlivňujících fungování
příslušného druhu činnosti vymezují dvě následující skupiny:
⇒ tržní služby:
o v oblasti logistické obslužnosti osob a firem (obchod, prodej a oprava mechanických
vozidel – sekce G, hotely a restaurace – sekce H, doprava, skladové hospodářství a
spoje – sekce I);
o v oblasti podporování rozvoje podnikání (finanční zprostředkování – sekce J,
obsluha nemovitosti a firem – sekce K);
⇒ netržní služby (veřejná správa a národní obrana – sekce L, vzdělávání – sekce M, ochrana
zdraví a sociální péče – sekce N, komunální, ostatní veřejné, sociální a osobní služby –
sekce O).
Ve struktuře pracujících je v příhraničním regionu výrazná významná úloha tržních
služeb, zejména v oblasti logistických služeb pro osoby a firmy. Je třeba si všimnout, že ve
„starých” zemích Evropské unie je poměrně vysoký podíl pracujících v oblastech podpory
rozvoje podnikání (nad 12,6% všech pracujících v roce 2004). V Dolnoslezském vojvodství
má tato skupina pracujících (9,66%) výrazně menší význam než je průměr v sousedních
regionech Německa (10,91%), avšak větší než v příhraničním českém regionu Severovýchod
(pouhých 5,5%).
Rozdílná je i snaha obyvatel vyhledávat zaměstnání mimo region svého bydliště. Tuto
otázku znázorňuje tabulka č. 17.
228
Tabulka č. 17. Podíl pracujících mimo region bydliště (v %) v příhraničním regionu Polska, České
republiky a Německa
Území
2000
2001
2002
2003
2004
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
.
.
.
.
1,3
.
.
.
.
2,1
Česká republika
4,0
4,1
4,3
4,9
4,7
2,9
2,7
2,9
2,7
2,7
Německo
8,6
8,2
12,5
8,9
9,0
6,0
7,0
7,4
7,3
7,6
4,8
5,4
5,8
5,5
5,5
– BAEL).
V rozhodně nejmenší míře, mimo region vlastního trvalého bydliště, pracuje
ekonomicky
aktivní
obyvatelstvo
Dolnoslezského
vojvodství
a
českého
regionu
Severovýchod. V těchto regionech činil podíl pracujících mimo oblasti těchto regionů v roce
2004 přibližně: 2,1% a 2,7%, což je dvojnásobně méně než v příhraničním Vládním kraji
Drážďany (5,5%).
Průzkumy prokazují, že rozdíly mezi jednotlivými částmi dotčeného příhraničního
regionu se týkají i průměrné týdenní pracovní doby zaměstnanců. Tuto otázku znázorňuje
tabulka č. 18.
Tabulka č. 18. Průměrná týdenní pracovní doba zaměstnance v hlavním zaměstnání v příhraničním
regionu Polska, České republiky a Německa
Území
2000
2001
2002
2003
2004
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
.
40,9
41,0
41,1
40,9
.
41,5
41,3
41,4
41,6
SOUSEDNÍ REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKA
Česká republika
43,6
41,6
41,9
42,1
41,9
43,7
41,7
42,2
42,8
42,3
Německo
37,1
36,7
36,5
35,9
36,0
38,5
38,1
38,0
37,5
37,7
38,5
37,9
37,8
37,3
37,5
– BAEL).
229
Jestliže průměrná týdenní pracovní doba zaměstnance v příhraničních regionech Polska
a ČR je cca 42 hodin, tak ve Vládním kraji Drážďany je přibližně o 4 hodiny kratší.
V současné době v Evropě probíhá diskuse o potřebě "rozdělování" pracovních míst tak,
aby se zvýšil počet pracujících na částečný úvazek. V Dolnoslezském vojvodství a v českém
regionu Severovýchod se objevují negativní ukazatele „nepružnosti” na trhu práce, vyjádřené
poklesem podílu pracovních míst na částečný úvazek. Znázorňuje to tabulka č. 19.
Tabulka č. 19. Podíl pracujících na částečný úvazek v příhraničním regionu Polska, České republiky a
Německa na pozadí Evropské unie v roce 2000-2004 (v %)
Území
2000
2001
2002
2003
2004
16,0
16,3
16,9
17,7
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
.
.
17,5
17,8
18,5
19,4
7,9
7,6
7,8
7,8
8,2
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
10,5
10,3
10,8
10,5
10,8
8,8
8,5
7,9
7,7
8,0
Česká republika
5,2
4,8
4,9
5,0
4,9
6,0
5,2
4,9
5,1
5,0
Německo
19,4
20,3
20,8
21,7
22,3
13,3
14,9
15,5
16,2
16,7
13,0
15,5
15,8
16,2
16,5
– BAEL).
Obecně vzato, je na trhu práce viditelný růstový trend podílu zaměstnanců na částečný
úvazek. Pracující na částečný úvazek tvořili v roce 2004 v zemích Evropské unie 17,7% všech
pracujících, kdežto v Dolnoslezském vojvodství jen 8,0%, a v regionu Severovýchod pouhých
5,0%. Vyšší podíly se v tomto ohledu týkají sousedních německých regionů (ve Vládním kraji
Drážďany podíl zaměstnaných na částečný úvazek v roce 2004 činil 16,5%).
230
1.5. Nezaměstnanost
Transformace ekonomického systému na tržní hospodářství přinesla zásadní změny i na
trhu práce. V této době se objevily mj. nezaměstnanost a nadbytek pracovní síly. Tyto změny
se vyskytly ve všech částech regionu, avšak s různou intenzitou.
Ke konci roku 2004 byla míra nezaměstnanosti ve sledovaném přeshraničním regionu,
měřena poměrem počtu nezaměstnaných k celkovému počtu ekonomicky aktivních obyvatel,
výrazně územně rozdílná. Znázorňuje to tabulka č. 20.
Tabulka č. 20. Míra nezaměstnanosti v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na
pozadí Evropské unie v letech 2000-2004 (v %)
Znázorňuje to
EU – 25
.
8,6
8,9
9,2
9,2
.
7,5
7,8
8,2
8,2
13,5
14,4
14,9
14,5
14,3
16,1
18,2
19,9
19,6
19,0
21,3
23,7
26,1
26,0
24,9
28,3
31,6
33,8
33,4
28,9
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
jeleniogórsko-wałbrzyský subregion
Česká republika
8,8
8,2
7,3
7,8
8,3
6,9
6,2
5,4
6,5
6,7
z toho Liberecký kraj
6,6
6,3
5,8
6,1
6,4
Německo
7,8
7,8
8,7
9,9
10,3
15,8
16,9
17,4
17,9
18,3
15,8
17,1
17,0
17,0
17,7
Görlitz, Kreisfreie Stadt
.
.
.
.
25,2
Hoyerswerda, Kreisfreie Stadt
.
.
.
.
24,4
Bautzen
.
18,7
18,9
19,1
19,9
Kamenz
.
16,6
16,7
16,3
16,8
.
20,3
20,6
21,0
22,0
Löbau-Zittau
.
21,0
21,3
21,9
23,3
231
Relativně nejvyšší míra nezaměstnanosti v roce 2004 byla v jeleniogórsko-wałbrzyském
subregionu (28,9%). Její úroveň byla vysoká, i když trochu nižší než v polské části
příhraničního regionu, v příhraničních německých okresech, především ve městech Görlitz
(25,2%) a Hoyerswerda (24,4%). Rozhodně nejnižší úroveň míry nezaměstnanosti byla
v Libereckém kraji (pouhých 6,4%).
Celkově průměrná míra nezaměstnanosti byla koncem roku 2004 v dosavadních
členských zemích EU (EU-15) 8,2% a její úroveň se pohybovala v rozmezí od 3,7%
v Lucembursku a od 3,8% v Holandsku do 11,3 % ve Španělsku. Avšak mezi 10 zeměmi –
novými členy EU – se míra nezaměstnanosti v roce 2004 pohybovala od 4,4% na Kypru, přes
8,3% v České republice až do 19,0% v Polsku.
V polsko-česko-německém příhraničním regionu jsou znatelné i změny věkové
struktury nezaměstnaných. Na trhu práce je zvlášť nepříznivá situace u mládeže ve věku do
25 let. Tuto situaci znázorňuje tabulka č. 21.
Tabulka č. 21. Míra nezaměstnanosti u obyvatelstva mladšího 25 let (v %) v příhraničním regionu
Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie
Území
2000
2001
2002
2003
2004
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
.
17,5
18,0
18,6
18,5
.
14,6
15,2
16,1
16,2
28,1
31,4
32,5
32,3
31,6
POLSKO
Polsko
35,1
39,5
42,5
41,9
39,6
Dolnoslezské
41,4
45,7
50,2
46,8
47,9
jeleniogórsko-wałbrzyský subregion
53,7
58,8
61,2
54,5
51,4
Česká republika
18,1
17,6
16,9
18,6
21,0
14,0
14,6
13,1
16,8
18,2
14,0
14,9
14,9
20,5
20,8
Německo
8,4
8,3
9,9
11,6
12,6
12,8
13,9
15,6
16,7
16,5
12,7
16,4
17,6
18,3
17,6
232
Problém se získáním zaměstnání mají mladí lidé především v jeleniogórskowałbrzyském subregionu, kde byla míra nezaměstnanosti v roce 2004 u obyvatel do 25 let
51,4%. Její úroveň má však od roku 2002 klesající tendenci. Tento stav je odrazem situace
vyplývající ze statistiky prováděné v zemích EU, neboť situace mladých lidí, ucházejících se
o zaměstnání, se tam výrazně zlepšila. Je nutné zdůraznit, že v roce 2004 její úroveň ve
„starých” zemích Evropské unie přesahovala mírně 16%.
Míra nezaměstnanosti mládeže je v příhraničních regionech Německa (Vládní kraj
Drážďany – 17,6%) a České republiky (Liberecký kraj – 20,8%) relativně nižší, avšak
vykazuje vesměs plynule vzestupný trend.
Problémy se získáním zaměstnání v příhraničním regionu jsou jak kvantitativní, tak i
kvalitativní povahy. Od roku 2001 se podíl obyvatel dolnoslezského regionu, kteří jsou
nezaměstnaní déle než jeden rok, nepravidelně snižuje, avšak je relativně nižší než
v sousedních českých a německých regionech. Znázorňuje to tabulka č. 22.
Tabulka č. 22. Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (v %) v příhraničním regionu Polska, České
Území
2000
2001
2002
2003
2004
44,21
45,05
44,46
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
.
.
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
46,07
50,19
54,75
55,95
54,04
47,10
55,68
52,73
53,49
49,42
Česká republika
48,61
52,12
50,23
48,77
50,97
39,61
43,22
43,30
38,51
38,28
Německo
51,48
50,42
47,86
50,01
51,82
52,30
55,24
53,15
58,46
58,89
52,20
53,73
50,28
56,69
56,22
Podle oficiálních statistických údajů podíl dlouhodobě nezaměstnaných v českém
regionu Severovýchod v posledních letech klesá (v roce 2004 byl mírně nad 38% z celkového
počtu nezaměstnaných). Avšak ve Vládním kraji Drážďany je podíl této skupiny
nezaměstnaných vyšší než 56%.
233
Nezaměstnanost na území polsko-česko-německého příhraničí je velmi různá i
z hlediska pohlaví. Ekonomické problémy jednotlivých regionů velmi nepříznivě ovlivňují
především situaci u žen. V letech 2000-2004 se míra nezaměstnanosti žen ve sledovaném
příhraničním regionu zvýšila. Znázorňuje to tabulka č. 23.
Tabulka č. 23. Míra nezaměstnanosti u žen (v %) v příhraničním regionu Polska, České republiky a
Území
2000
2001
2002
2003
2004
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
.
9,8
9,9
10,1
10,1
.
8,7
8,8
9,1
9,2
14,6
15,3
15,6
15,3
15,1
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
jeleniogórsko-wałbrzyský
subregion
18,1
19,8
20,9
20,4
19,9
23,4
25,6
25,6
26,0
25,5
29,5
32,6
31,8
32,0
29,5
Česká republika
10,5
9,9
9,0
9,9
9,9
8,4
8,4
7,1
8,7
8,4
8,1
8,2
7,5
8,4
7,7
Německo
8,1
7,9
8,4
9,5
10,0
17,2
17,5
17,8
18,1
18,5
16,7
16,9
16,8
17,2
17,5
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Bautzen
.
.
.
.
20,6
Kamenz
.
.
.
.
17,2
.
.
.
.
23,7
Löbau-Zittau
.
.
.
.
23,1
Zvlášť vysoká nezaměstnanost u žen byla v jeleniogórsko-wałbrzyském subregionu, kde
činila míra nezaměstnanosti v roce 2004 téměř 30%. Její úroveň je více než trojnásobně vyšší
než úroveň vyskytující se v 15 zemích „staré” Evropské unie (9,2%). Míra nezaměstnanosti u
žen v některých okresech Vládního kraje Drážďany přesahuje 20%, avšak v Libereckém kraji
je nižší než evropský průměr (pouhých 7,7%).
234
Míra nezaměstnanosti u mužů je naopak celkově nižší než u žen. Tuto skutečnost
potvrzují údaje v tabulce č. 24. Avšak velmi vysokou nezaměstnaností u mužů se vyznačuje
jeleniogórsko-wałbrzyský subregion, kde v roce 2004 míra nezaměstnanosti mužské části
obyvatelstva činila 28,5%. Zde je tak míra nezaměstnanosti téměř čtyřnásobně vyšší než
průměr 15 zemí „staré” Evropské unie.
Tabulka č. 24. Míra nezaměstnanosti u mužů (v %) v příhraničním regionu Polska, České republiky a
Území
2000
2001
2002
2003
2004
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
.
7,7
8,2
8,5
8,5
.
6,6
7,0
7,5
7,5
12,6
13,7
14,3
14,0
13,6
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
jeleniogórsko-wałbrzyský
subregion
14,4
16,9
19,1
19,0
18,2
19,6
22,1
26,4
26,1
24,4
27,5
30,8
35,8
34,9
28,5
Česká republika
7,4
6,8
5,9
6,2
7,1
5,6
4,5
4,0
4,9
5,4
5,4
4,6
4,4
4,3
5,4
Německo
7,5
7,8
8,8
10,2
10,5
14,6
16,4
17,1
17,7
18,1
15,1
17,2
17,1
16,8
17,8
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Bautzen
.
.
.
.
19,1
Kamenz
.
.
.
.
16,4
.
.
.
.
20,4
Löbau-Zittau
.
.
21,4
21,8
23,5
Míra nezaměstnanosti u mužů v některých okresech Vládního kraje Drážďany přesahuje
20%, v Libereckém kraji je však výrazně nižší než evropský průměr (pouhých 5,4%).
235
Nutno podotknout, že z hlediska dynamiky a směru změn na regionálním trhu práce
v letech 2000-2004 se tento trh diferencovaně mění. V prezentovaném období je obyvatelstvo
zemí EU stále více aktivnější na trhu práce, získávalo zaměstnání a tím způsobem se snížila i
míra nezaměstnanosti. Naopak v polsko-česko-německém příhraničním regionu lze pozorovat
pokles ekonomické aktivity obyvatelstva, a to především z důvodu významného poklesu
počtu volných pracovních míst. Kromě toho došlo v tomto regionu v období 2000-2004, při
klesajících ukazatelích ekonomické aktivity, i k poklesu hodnoty ukazatelů zaměstnanosti a
územně diferencovanému poklesu míry nezaměstnanosti. Kromě jistých příznivých trendů,
sledované procesy potvrzují v posledních letech zhoršující se ekonomickou situaci
v jednotlivých částech příhraničního regionu.
1.7. Celoživotní učení
Celoživotní učení (dle dohod uzavřených na Konferenci UNESCO v Nairobi v roce
1976) je komplex osvětových procesů (formálních, neformálních i incidentálních), které
nezávisle na obsahu, úrovni a metodách doplňují vzdělávání školními i mimoškolními
formami, v jejichž důsledku dospělé osoby rozvíjejí své schopnosti, znalosti, zdokonalují
odbornou způsobilost a získávají nové profese, mění svůj postoj. Celoživotní učení, resp.
vzdělávání,
je
jedna
z forem,
kterou
Evropská
unie
doporučuje
pro
zvýšení
konkurenceschopnosti evropské ekonomiky založené na znalostech.
Koncepce celoživotního vzdělávání (iniciovaná OECD v Paříži již v roce 1996)
zahrnuje individuální rozvoj a rovněž rozvoj sociálních kompetencí ve všech formách a ve
všech dimenzích – v rámci formálního i neformálního systému, tj. ve školách a v zařízeních
odborného vzdělávání, na vysokých školách a v různých formách vzdělávání dospělých
v rámci individuálního vzdělávání, a to doma, v práci i ve společnosti. Celoživotní vzdělávání
je základním faktorem podmiňujícím hospodářský rozvoj, především v realitě globální
ekonomiky.
Situace na trhu práce, vysoká nezaměstnanost způsobují, že stále více obyvatel se
zajímá o změnu nebo zvýšení kvalifikací. Znázorňuje to tabulka č. 25.
236
Tabulka č. 25. Podíl obyvatelstva ve věku 25-64 let v celoživotním vzdělávání v příhraničním regionu
Polska, České republiky a Německa na pozadí Evropské unie
Území
2000
2001
2002
2003
2004
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
.
.
7,3
8,7
8,9
.
.
7,8
9,6
9,6
.
.
4,5
4,9
5,4
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
.
4,1
3,9
4,4
5,0
.
4,8
4,5
4,9
6,1
Česká republika
.
.
5,4
5,1
5,7
.
.
3,5
4,7
5,0
Německo
5,0
5,1
5,6
6,0
7,4
5,4
5,3
5,9
6,0
8,1
6,4
5,9
6,7
6,5
9,3
– BAEL).
Občané „nových” zemí Evropské unie, včetně polských a českých regionů zatím
projevují poměrně menší zájem o celoživotní vzdělávání. Podle statistických údajů se zapojilo
v roce 2004 pouhých 5% obyvatel ve věku 25-64 let v regionu Severovýchod a pouhých 6,1%
obyvatel Dolnoslezského vojvodství do různých forem celoživotního vzdělávání, kdežto ve
„starých” zemích Evropské unie a v příhraničním německém regionu je tento podíl téměř
dvojnásobně vyšší. Obyvatelé jednotlivých částí příhraničního regionu se však vyznačují
relativně vysokým a pravidelně rostoucím zájmem o celoživotní učení.
Měnící se trh práce, nové technologie, nové profese a specializace způsobují, že význam
celoživotního učení postupně narůstá. Potvrzují to zveřejněné statistické údaje. Soustavné
vzdělávání, tzv. celoživotní vzdělávání, je v současné době jednou z oblastí, jejíž vliv bude
významným způsobem v budoucnosti rozhodovat o profesionalitě pracovní síly v ekonomice
příhraničního regionu.
237
2. REGIONÁLNÍ EKONOMIKA
2.1. Struktura a charakteristika regionální ekonomiky
Úroveň sociálně-ekonomické vzdálenosti, která rozděluje regiony různých částí Evropy,
není jednoduchým úkolem v oblasti metodiky, ale ani ze statistického hlediska. V praxi se
využívá mnoho různých ukazatelů, avšak nejvíce vypovídajícím je úroveň HDP (hrubého
domácího produktu) prezentovaná v absolutní hodnotě nebo v přepočtu na obyvatele. HDP
představuje konečný výsledek činnosti provozované všemi podnikatelskými subjekty ve
sledovaném území. Proto se jedná o ukazatel zohledňující různé podmínky a aspekty
podnikání.
Pro účely srovnávací analýzy byly použity údaje Eurostatu za rok 2003. V tomto roce
činila hodnota hrubého domácího produktu v Dolnoslezském vojvodství na obyvatele,
počítána dle parity kupní síly, 10470,7 PPS, tj. 48,2% průměru EU. Úroveň hospodářského
rozvoje dolnoslezského regionu měřená tímto ukazatelem však byla výrazně nižší než
v sousedních regionech ČR a Německa. Tuto situaci znázorňuje tabulka č. 26.
Tabulka č. 26. Odlišnost úrovně HDP v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa na
pozadí Evropské unie v roce 2003
HDP na 1
HDP
HDP
HDP
obyvatele
na 1
HDP
v mil.
(dle
na 1
obyvatele
na 1
(dle
standardu
obyvatele
(dle
standardu obyvatele
kupní síly
v€
standardu
kupní síly
v€
– PPS)
kupní síly
– PPS)
– PPS)
EU=100
HDP
v mil. €
Území
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
9953329,3 9953329,3
21740,6
21740,6
100,0
100,0
stará EU „15”
9503520,8 9100568,3
24770,4
23720,1
113,9
109,1
6065,5
11499,1
27,9
52,9
nová EU „10”
449808,5
852761,0
POLSKO
Polsko
191408,3
390144,1
5011,3
10214,5
23,1
47,0
Dolnoslezské vojv.
14901,4
30373,3
5137,0
10470,7
23,6
48,2
z toho jeleniogórskowałbrzyský subregion
5454,3
11117,5
4102,5
8362,1
18,9
38,5
Česká republika
80254,4
150471,3
7866,8
14749,7
36,2
67,8
10122,2
18978,3
6836,1
12817,1
31,4
59,0
z toho
Severovýchod
238
Území
Německo
HDP
v mil. €
2760,6
HDP na 1
HDP
HDP
HDP
obyvatele
na
1
HDP
v mil.
na
1
(dle
obyvatele
na 1
(dle
standardu
obyvatele
(dle
standardu obyvatele
kupní síly
v€
standardu
kupní síly
v€
– PPS)
kupní síly
– PPS)
– PPS)
EU=100
5176,0
6460,9
12113,7
29,7
55,7
2163400,0 1944954,8
26216,7
23569,5
120,6
108,4
z toho
83476,2
75047,4
19258,5
17313,9
88,6
79,6
33676,9
30276,4
20064,2
18038,3
92,3
83,0
1078,9
970,0
18320,4
16470,5
84,3
75,8
Hoyerswerda, Kreisfreie
Stadt
790,3
710,5
17297,9
15551,2
79,6
71,5
Bautzen
2620,7
2356,1
17115,4
15387,2
78,7
70,8
Kamenz
2611,8
2348,1
17050,2
15328,5
78,4
70,5
Niederschlesischer
Oberlausitzkreis
1441,9
1296,3
14302,7
12858,5
65,8
59,1
Löbau-Zittau
2093,4
1882,0
14058,0
12638,5
64,7
58,1
Sasko (Sachsen)
Z toho
Vládní kraj Drážďany
z toho
Úroveň HDP v přepočtu na 1 obyvatele v jeleniogórsko-wałbrzyském subregionu v roce
2003 činila necelých 8,4 tis. PPS a dosáhla pouhých 38,5% průměru EU. Při srovnání
s regiony jiných zemí Evropské unie, je nedostatek srovnatelného uspokojivého hodnocení
tohoto polského subregionu. Vztah HDP v jeleniogórsko-wałbrzyském subregionu, vzhledem
k průměrným ukazatelům Evropské unie, není příznivý jak ve „starém”, tak i v „novém”
uspořádání. Německo a Česká republika, s kterými hraničí dolnoslezské vojvodství, vykazují
relativně vysokou úroveň HDP. I sousední regiony ČR a Německa jsou ekonomicky
rozvinutější než jeleniogórsko-wałbrzyský subregion. Úroveň HDP na obyvytele v Německu
přesahuje průměr pro 25 zemí Evropské unie, ale Sasko, hraničící s Dolním Slezskem,
dosahuje pouhých 79,6% ukazatele EU. Na každého obyvatele Saska připadá HDP v hodnotě
17,3 tis. PPS. Saské územní jednotky okresní úrovně (Görlitz, Hoyerswerda, Bautzen,
Kamenz, Niederschlesischer Oberlausitzkreis, Löbau-Zittau), které hraničí s dolnoslezským
regionem, však prezentují z tohoto hlediska nižší úroveň. Úroveň HDP saského příhraničí je
relativně však vyšší než v příhraničních krajích České republiky (v Libereckém kraji
239
přesahuje HDP na 1 obyvatele 12,1 tis. PPS). Výrobní kapacity sousedů z ČR a Německa jsou
tak výrazně vyšší než na území polském a dolnoslezském.
Regionální hospodářskou strukturu nejlépe znázorňuje sektorový pohled na hrubou
přidanou hodnotu. Hrubá přidaná hodnota je hodnota nově vytvořená na území příslušného
územního celku. V Polsku je zaznamenán výrazný pokles významu zemědělského sektoru,
průmyslu a stavebnictví v tvorbě hrubé přidané hodnoty. Naopak je viditelný pravidelný růst
významu odvětví služeb. Podobné trendy jsou sledovány i v zemích Evropské unie.
Hospodářská struktura Dolnoslezského vojvodství dle druhů činnosti je jiná než
struktura Evropské unie a Polska. Výrazně to dokazují i statistické údaje prezentované
v následující tabulce. Obdobně jako u HDP se rovněž týkají roku 2003.
Tabulka č. 27. Sektorová struktura tvorby hrubé přidané hodnoty v příhraničním regionu Polska,
České republiky a Německa na pozadí Evropské unie v roce 2003
z toho v %
Území
CELKEM
sektor I
(zemědělství,
chovatelství, lesnictví,
myslivost, rybolov)
sektor II
(průmysl,
stavebnictví)
sektor III
(služby)
27,70
70,10
EVROPSKÁ UNIE
EU „25”
100,0
2,20
POLSKO
Polsko
100,0
4,34
28,78
66,87
Dolnoslezské
100,0
2,81
32,06
65,13
z toho jeleniogórskowałbrzyský subregion
100,0
3,75
30,88
65,37
Česká republika
100,0
3,03
37,34
59,63
100,0
4,19
44,07
51,74
100,0
1,79
48,56
49,65
Německo
100,0
1,10
28,79
70,11
100,0
1,14
27,93
70,93
z toho
Vládní kraj Drážďany
100,0
1,13
29,37
69,50
100,0
0,21
21,60
78,19
Hoyerswerda, Kreisfreie
Stadt
100,0
0,28
26,12
73,60
Bautzen
100,0
1,82
27,11
71,07
z toho
240
z toho v %
Území
CELKEM
sektor I
(zemědělství,
chovatelství, lesnictví,
myslivost, rybolov)
sektor II
(průmysl,
stavebnictví)
sektor III
(služby)
Kamenz
100,0
1,62
36,12
62,26
Niederschlesischer
Oberlausitzkreis
100,0
2,69
34,72
62,59
1,86
22,00
76,14
Löbau-Zittau
100,0
Podíl zemědělství v hrubé přidané hodnotě jeleniogórsko-wałbrzyského subregionu
v roce 2003 činil 3,75%, což je vyšší úroveň než v celé EU (2,20%). V sousedním Sasku
přináší sektor zemědělství pouhých 1,14% hrubé přidané hodnoty a v příhraničním regionu
ČR – nad 4%.
Podíl průmyslového sektoru (hornictví a těžba, výrobní činnost a zásobování
elektrickou energií a stavebnictví) v hrubé přidané hodnotě jeleniogórsko-wałbrzyského
subregionu v roce 2003 činil 30,88%. Tento ukazatel je vyšší nejen než celostátní (28,78%),
ale je i vyšší než ukazatele zemí Evropské unie (27,70%). Je to z druhé strany významně nižší
ukazatel než vykazuje český Liberecký kraj (48,56%), ale výrazně vyšší než ve většině
sousedních německých okresů.
Naopak podíl sektoru služeb, který je odrazem moderní hospodářské struktury, činil
v tvorbě hrubé přidané hodnoty jeleniogórsko-wałbrzyského subregionu v roce 2003 –
65,37%. V zemích Evropské unie však přesahuje podíl tohoto sektoru 70% a např.
v sousedním Sasku dosahuje téměř 71%. Sektor služeb má relativně nižší význam v České
republice (59,63% hrubé přidané hodnoty) a především v Libereckém kraji hraničícím
s Polskem (pouhých 49,65%).
Euroregion NEISSE-NISA-NYSA je částí tradičního saského hospodářského prostoru
s mnohými průmyslovými centry. Z historického pohledu byl tento vývoj snazší díky
nerostnému bohatství a energetickým zdrojům.
Na začátku devadesátých let 20. století, tj. v období proměn hospodářských struktur, lze
podmínky ekonomického rozvoje charakterizovat:
obecně vysokou zaostalostí technologií,
přestárlými a opotřebovanými výrobními prostředky,
vysokou skrytou nezaměstnaností,
nízkou efektivitou práce.
241
Po likvidaci průmyslových celků došlo ke vzniku malých a středních podniků. Na
příklad v Německu, to byly často pobočky firem ze starých německých spolkových zemí nebo
z jiných vyspělých industrializovaných států. Efektivita mnoha podniků se několikanásobně
zvýšila díky snížení počtu zaměstnanců. Restrukturalizace proběhla rychle a efektivně. Avšak
očekávaná stabilizace a plynulý přechod ekonomiky není ještě stále ukončen. Kromě toho je
podíl vlastního kapitálu zanedbatelný. Tento proces doprovází i významný rozdíl životní
úrovně ve vztahu k polským a českým sousedům.
Struktura regionální ekonomiky bezpochyby ovlivňuje úroveň bohatství jednotlivých
regionů. Ve srovnání se sousedními regiony ČR a Německa patří dolnoslezské vojvodství a
jeho příhraniční oblasti k průměru.
2.2. Průmysl
Struktura ekonomiky je ve velké míře jednostranná a založena na tradičních odvětvích
(textilní průmysl, strojírenství a sklářství) a je rovněž podmíněna výskytem místního
nerostného bohatství. Celkově lze konstatovat, že se deindustrializační proces tohoto regionu
týká především tradičních ekonomických odvětví. Tento proces vede k útlumu průmyslového
potenciálu. Např. těžba hnědého uhlí v Turoszowě (obec Bogatynia) bude ukončena v roce
2035. K významným omezením došlo rovněž v německé části Euroregionu především ve
strojírenském, automobilovém, textilním a oděvním průmyslu.
V polské části Euroregionu se vyskytuje četné přírodní bohatství: hnědé uhlí, dolomit,
křemen, kaolín, čedič a ušlechtilé nerosty. Rozhodující postavení v ekonomice této části
Euroregionu má průmysl. Jeho součástí je celá řada podniků různých odvětví: energetický,
těžební a sklářský průmysl, stavebnictví, keramický, textilní, oděvní, kovoprůmysl, strojní a
elektronický průmysl.
Podnikatelské subjekty provozují svoji činnost v různých odvětvových oborech.
V polské části příhraničního regionu jsou dominantní odvětví: výroba potravin a nápojů,
výroba chemikálií a chemických výrobků, výroba strojů a zařízení, těžba uhlí a jiných
nerostných surovin, dodávky elektrické energie, plynu a vody, keramický a sklářský průmysl
a výroba textilií a oděvů.
Odráží to i struktura objemu průmyslové výroby v dolnoslezském regionu v roce 2005,
která se členila následovně:
•
zpracovatelský průmysl– 73,1% z celkového objemu průmyslové výroby;
•
hornictví – 18,1%;
•
výroba a dodávky elektrické energie, plynu a vody – 8,8%.
242
Takové složení průmyslové činnosti je zaviněné nepříznivou konjunkturou v mnoha
průmyslových odvětví a ve značné míře rovněž zastaralými technologiemi a výrobními
zařízeními.
2.3. Cestovní ruch, rekreace a lázeňství
Zeměpisné podmínky, přírodní prostředí a kulturní bohatství a historie regionu
předurčují skutečnost, že cestovní ruch je na území Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA
jednou ze základních oblastí činnosti.
Euroregion NEISSE-NISA-NYSA se nachází v krajině se širokým a různorodým
potenciálem v oblasti cestovního ruchu. Je nutné uvést, že Euroregion má atraktivní přírodní
krajinu, která je ve velké části chráněna a má rozvinutou kulturu. Další zdroje turistického
potenciálu je nutné hledat v národních zvycích a tradičních výrobcích.
Průzkum turistické atraktivity Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA ukazuje, že nejvyšší
úroveň z tohoto hlediska má německá část. Rozhoduje o tom především vybavenost tohoto
území antropogenními hodnotami, vysoká dopravní dostupnost a v neposlední řadě i vysoká
kvalita stavu životního prostředí. Něco méně atraktivní je z hlediska cestovního ruchu česká
část Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA. Ovlivňuje to mj. příslušná základní a doprovodná
turistická vybavenost, především ubytovací kapacity a kulturní zařízení. Avšak polská část
Euroregionu vděčí za svou turistickou atraktivitu především přírodním hodnotám cestovního
ruchu (mj. četné lesní porosty a v zimním období dostatek sněhu).
Turistická ubytovací kapacita je v jednotlivých regionech odlišná. Obecně lze
konstatovat, že Euroregion NEISSE-NISA-NYSA je poměrně dobře vybaven infrastrukturou
cestovního ruchu. Analýza rozmístění a kapacity turistických ubytovacích zařízení
v jednotlivých částech příhraničního regionu vykazuje v jednotlivých oblastech odlišnosti.
Znázorňuje to tabulka č. 28.
243
Tabulka č. 28. Turistické ubytovací zařízení v Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA v roce 2004
Území
Celkem
ubytovací
místa
z toho
penzióny
hotely
Polská část
Okresy:
Jelenia Góra
34
11
-
2 544
9
2
1
605
297
32
33
15 397
Kamiennogórský
11
3
-
743
Lubańský
36
8
5
2 401
Lwówecký
9
2
-
402
Zgorzelecký
9
4
-
773
Złotoryjský
2
1
-
153
10
2
-
736
417
65
39
23 754
Bolesławiecký
Jeleniogórský
CELKEM
Česká část
Okresy:
Česká Lípa
154
21
49
10 325
Jablonec nad Nisou
303
33
143
10 268
Liberec
100
23
35
5 100
Semily
369
62
146
14 271
24
9
7
990
6
2
1
420
Bautzen
73
23
8
2 800
Kamenz
82
17
13
2 363
110
28
14
4 770
58
12
11
2 866
353
91
54
14 209
Německá část
Görlitz, Stadt
Hoyerswerda, Stadt
Löbau-Zittau
Niederschlesischer
Oberlausitzkreis
CELKEM
Ke konci července 2004 bylo v polské části Euroregionu v provozu celkem 417
ubytovacích zařízení cestovního ruchu, jejichž kapacita činila 23,7 tis. ubytovacích míst.
Většina těchto objektů se nachází na území jeleniogórského okresu (téměř 15,4 tis.
ubytovacích míst). V německé části Euroregionu bylo v červenci 2004 v provozu celkem 353
ubytovacích turistických zařízení hromadného ubytování, které měly kapacitu 14,2 tis.
244
ubytovacích míst, jejichž největší koncentrace je v okrese Löbau-Zittau (téměř 4,8 tis.
ubytovacích míst). V české části dotčeného příhraničního regionu se nachází nejvíce
turistických ubytovacích zařízení (více než 900), které mají celkem téměř 40 tis. ubytovacích
míst. Z hlediska jejich koncentrace jsou významné okresy Semily (téměř 14,3 tis. lůžek) a
Jablonec nad Nisou.
Struktura ubytovacích zařízení v cestovním ruchu v Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA
se výrazně liší od struktury v Evropské unii. Relativně nízký je zde totiž podíl hotelů a
penzionů. V dotčeném příhraničním regionu činila zhruba 30% celkového počtu lůžek v roce
2004 místa v hotelech a penzionech, ale pro srovnání například v Rakousku podíl ubytovacích míst v těchto objektech dosahuje téměř 62%, ve Španělsku a v České republice 50%,
v Maďarsku činí více než 45%, ale v Nizozemí a Dánsku se pohybuje na úrovni 16-17%.
Vysoce rozvinuté funkce cestovního ruchu Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA
potvrzují i informace týkající se počtu osob využívajících ubytovací kapacitu v cestovním
ruchu a počtu poskytnutých ubytování. Údaje v této oblasti znázorňuje tabulka č. 29.
Tabulka č. 29. Počet osob využívajících ubytovací kapacitu v cestovním ruchu v Euroregionu NEISSENISA-NYSA v roce 2004
Počet osob využívajících ubytování
Území
celkem
z toho zahraniční
turisté
Poskytnuté ubytování
celkem
z toho zahraniční
turisté
Polská část
Okresy:
Jelenia Góra
70 339
30 073
226 169
109 613
Bolesławiecký
42 182
18 733
61 541
25 790
Jeleniogórský
394 250
42 897
1 383 390
151 571
9 363
675
41 355
1 714
Lubańský
45 170
14 818
251 367
149 021
Lwówecký
8 135
1 178
35 369
11 497
Zgorzelecký
52 327
24 925
84 994
29 450
Złotoryjský
12 509
8 906
16 339
9 954
17 146
5 335
29 030
7 988
651 421
147 540
2 129 554
496 598
Kamiennogórský
CELKEM
Česká část
Česká Lípa
.
.
245
.
.
Počet osob využívajících ubytování
Území
Poskytnuté ubytování
celkem
z toho zahraniční
turisté
celkem
z toho zahraniční
turisté
Děčín
.
.
.
.
Jablonec nad Nisou
.
.
.
.
Liberec
.
.
.
.
Mladá Boleslav
.
.
.
.
Semily
.
.
.
.
CELKEM
.
.
.
.
Německá část
Görlitz, Stadt
66 480
3 911
135 284
6 771
Hoyerswerda, Stadt
15 343
2 570
33 329
5 022
Bautzen
119 238
6 132
253 275
10 988
Kamenz
77 623
2 438
345 617
8 877
169 691
4 462
558 475
16 086
76 818
2 592
210 911
6 191
525 193
22 105
1 536 891
53 935
Löbau-Zittau
Niederschlesischer
Oberlausitzkreis
CELKEM
EUROREGION
CELKEM
.
.
.
.
Z více než 650 tis. osob využívajících v roce 2004 ubytování v polské části Euroregionu
NEISSE-NISA-NYSA bylo téměř 148 tis. cizinců, což představuje více než 22,6%
z celkového počtu návštěvníků. Potvrzuje to velký zájem zahraničních turistů především o
jeleniogórský subregion. Ubytovacích kapacit v cestovním ruchu v německé části využilo
v roce 2004 více než 525 tis. osob, z toho bylo pouze 22,1 tis. cizinců (4,2% celkového
počtu).
Významnými prvky, které podporují rozvoj cestovního ruchu, jsou:
– rozvinutá síť dopravní obsluhy
– četné hraniční přechody.
Celé polsko-česko-německé příhraničí se nachází na území III. panevropského
dopravního koridoru. Toto území je charakteristické poměrně dobře rozvinutou dopravní sítí,
avšak v mnoha případech je nezbytné přizpůsobit již existující vazby novobobým standardům
a požadavkům a také je obohatit novými prvky dopravní sítě.
246
Příhraniční území je vázáno na kapacitní dopravní tahy východ-západ – dálnici A-4/A18/DK18 (E-40/E-36) a železniční trať E-30/C-E 30 (III PDK).
K nejdůležitějším silničním spojením území polsko-česko-německého příhraničí patří:
♦
silnice DK4 (E-40) spojující dálnici A-4, na straně Spolkové republiky Německo
s polským úsekem A-4, a dále jako trasa DK4/94, která plní funkci alternativní
komunikace k dálnici A-4,
♦
silnice DK3 (E-65), spojující západní Polsko s Českou republikou a dále jižní Evropou,
♦
mezinárodní silnice E-261 (č. 5) spojující severní oblasti Polska přes Wrocław a Bolków
k napojení na silnici č. 3 a dále jako silnice č. 5 přes Kamiennou Góru k hraničnímu
přechodu s Českou republikou v Lubawce/Královci.
K nejdůležitějším železničním spojením území polsko-česko-německého příhraničí
patří:
♦
železniční trať C-E 59/1, spojující Lubuské vojvodství přes Zgorzelec s Českou
republikou v Zawidowě,
♦
železniční trať č. 274/279, spojující Wrocław, přes Wałbrzych, Jelení Góru se
Zgorzelcem a Węglińcem,
♦
železniční trať č. 299, spojující trať č. 274 s Českou republikou v Lubawce.
K nejdůležitějším hraničním přechodům na území polsko-česko-německého příhraničí
patří:
♦ silniční hraniční přechody:
o Porajów-Hrádek nad Nisou – spojení České republiky (Liberec) s výběžkem Worek
Turoszowski a dále přes hraniční přechod Porajów-Zittau se Saskem,
o Bogatynia-Kunratice – spojení výbežku Worek Turoszowski a Saska s Českou
republikou (Frýdlant) a dále přes hraniční přechod Czerniawa Zdrój-Nové Město pod
Smrkem s Jelení Górou,
o Zawidów-Habartice – spojení s Českou republikou (Liberec),
o Czerniawa Zdrój-Nové Město pod Smrkem – spojení od Jelení Góry s Českou
republikou (Frýdlant) a dále přes hraniční přechod Bogatynia-Kunratice s výběžkem
Worek Turoszowski a Saskem,
o Jakuszyce-Harrachov – spojení s Libercem a dále i s Prahou,
o Průsmyk Okraj-Pomezní Boudy – spojení s Českou republikou,
o Lubawka-Královec – spojení směrem na Prahu,
o Jędrzychowice-Ludwigsdorf – A-4 (E-40), spojení směrem na Drážďany,
247
o Zgorzelec– Görlitz – spojení se Saskem a současně dvou měst Zgorzelec– Görlitz,
o Radomierzyce-Hagenwerder – spojení Saska s Dolním Slezskem,
o Sieniawka-Zittau – spojení Saska s výběžkem Worek Turoszowski a dále přes hraniční
přechod Bogatynia-Kunratice s Českou republikou (Frýdlant),
o Porajów-Zittau – spojení Saska s výběžkem Worek Turoszowski a dále přes hraniční
přechod Porajów-Hrádek nad Nisou s Českou republikou (Liberec),
♦ železniční hraniční přechody:
o Zawidów-Frýdlant – železniční trať C-E 59/1, spojení s Českou republikou (Liberec),
o Lubawka– Královec – železniční trať č. 299, spojení s Českou republikou (Hradec
Králové),
o Węgliniec-Horka – železniční trať č. 295, spojení Dolního Slezska se Saskem,
o Zgorzelec-Görlitz – železniční trať E-30, spojení s Drážďany.
Nejvýznamnější hraniční přechody s Českou republikou (z hlediska počtu cestujících)
jsou: Jakuszyce-Harrachov a Porajów-Hrádek nad Nisou, a s Německem: Jędrzychowice –
Ludvigsdorf (na 9,4 mil. cestujícících), Porajów-Zittau a Zgorzelec-Görlitz.
Euroregion NEISSE-NISA-NYSA má bohaté a různorodé, i když nerovnoměrně
rozložené bohatství léčebných surovin. K podmínkám přispívajícím k rozvoji lázeňství patří
přírodní podmínky – léčebné vlastnosti podnebí a krajiny (klimatoterapie), přírodní léčebné
bohatství, tj. vřídla vody, plyny s léčivým účinkem a peloidy (balneoterapie) a jiné
environmentální faktory, které příznivě ovlivňují výsledky preventivních a léčebných služeb.
Na území polsko-česko-německého příhraničí se nachází velké množství lázní. Jsou to
místa, kde jsou vytvořeny podmínky nezbytné pro lázeňské, rekreační a turistické aktivity. Za
polskou stranu je nutné uvést především Cieplice Śląskie Zdrój (část Jelení Góry), Świeradów
Zdrój a Czerniawu Zdrój. Na české straně jsou pouze dvě lázeňská místa: Lázně Kunratice a
Lázně Libverda a na německé straně pouze Bad Muskau.
Lázeňský potenciál Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA tvoří nejen přírodní bohatství,
ale i rozvinutá síť zařízení poskytujících lázeňské služby. Znepokojující je však to, že se
zmenšuje lázeňská základna v regionu a klesá celkový počet lázeňských hostů.
248
2.4. Zemědělství a lesnictví
Euroregion NEISSE-NISA-NYSA je charakteristický významnými rozdíly z hlediska
podmínek pro provozování zemědělské činnosti. Rozhodují o tom jednak stávající přírodní
podmínky (kvalita půdy) a klimatické podmínky a rovněž i struktura využívání půdy.
Výrazně lze rozlišit poměrně úrodnou zemědělskou půdu ve střední části Euroregionu
od bohatě lesnatých území na severu Euroregionu, kde se více než 50% území využívá pro
lesní hospodářství. Informace o významu zemědělsky využívaných půd a lesů v Euroregionu
NEISSE-NISA-NYSA v roce 2004 znázorňuje tabulka č. 30.
Tabulka č. 30. Rozloha zemědělské půdy a lesů v Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA v roce 2004
Území
Rozloha celkem
v ha
z toho
zemědělský půdní fond
lesy
Polská část
Okresy:
Jelenia Góra
10 836
4 358
3 565
Bolesławiecký
130 326
39 711
67 666
Jeleniogórský
62 821
24 752
31 007
Kamiennogórský
39 613
21 335
14 563
Lubańský
42 819
27 557
10 272
Lwówecký
70 994
40 170
24 885
Zgorzelecký
83 811
31 892
39 936
Złotoryjský
57 545
40 789
11 872
38 469
24 238
10 419
537 234
254 802
214 185
CELKEM
Česká část
Česká Lípa
79 458
27 541
40 396
Děčín
35 494
15 548
16 092
Jablonec nad Nisou
35 049
10 053
20 521
Liberec
89 005
41 919
38 092
6 320
1 775
3 868
24 998
11 017
11 184
270 324
107 854
130 153
Mladá Boleslav
Semily
CELKEM
Německá část
Görlitz, Stadt
6 722
3 035
362
Hoyerswerda, Stadt
9 476
2 031
4 817
249
Území
Rozloha celkem
v ha
z toho
zemědělský půdní fond
lesy
Bautzen
95 547
57 873
22 131
Kamenz
134 038
51 225
54 874
69 852
44 835
14 557
Niederschlesischer
Oberlausitzkreis
134 026
49 324
59 749
CELKEM
449 661
208 323
156 490
570 978,5
500 828,1
Löbau-Zittau
EUROREGION
CELKEM
1 257 218,6
Zemědělská orná půda zaujímá přibližně 45% území Euroregionu. Na české straně je
dominantní chovatelství s mléčným a masovým zaměřením a rostlinná výroba zaměřena na
pěstování krmiv. Kdežto německá strana je charakteristická především pěstováním žita a
brambor. Relativně vysokou míru (více než 60%) zemědělského využití půd vykazují okresy
Bautzen a Löbau-Zittau. V polské části Euroregionu je dominantní pěstování pšenice a
ječmene a v horských a podhorských oblastech převažuje chovatelství.
Lesy zaujímají celkově téměř 40% území Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA. Velká
lesní území se nacházejí v nížinách Euroregionu - monokultury borovicových lesů - a ve
Středních horách (Góry Średnie) - smrk. Lesní porosty dotčeného regionu jsou z jedné strany
významně poškozené a na druhé straně jsou intenzivně hospodářsky využívané.
3. PODNIKÁNÍ A INOVACE
3.1. Podnikatelské subjekty
Podnikatelské aktivity místních společností se v transitivním období měří zpravidla
počtem registrovaných podnikatelských subjektů provozovaných fyzickými osobami
v přepočtu na tisíc obyvatel. Tyto informace znázorňuje tabulka č. 31.
250
Tabulka č. 31. Úroveň podnikatelských aktivit místních společností v Euroregionu NEISSE-NISANYSA v roce 2004
Území
Podnikatelské subjekty
provozované fyzickými
osobami
Obyvatelstvo
Ukazatel podnikatelské
aktivity (počet firem na
tisíc obyvatel)
Polská část
Okresy:
Jelenia Góra
9 267
87 643
105,7
Bolesławiecký
4 936
88 378
55,9
Jeleniogórský
5 488
63 967
85,8
Kamiennogórský
2 465
46 796
52,7
Lubańský
3 584
57 317
62,5
Lwówecký
2 370
48 491
48,9
Zgorzelecký
5 701
95 195
59,9
Złotoryjský
2 767
46 016
60,1
3 585
49 638
72,2
40 163
583 441
68,8
CELKEM
Česká část
Okresy:
Česká Lípa
18 986
94 494
200,9
Jablonec nad Nisou
18 778
83 939
223,7
Liberec
37 110
156 483
237,2
Semily
15 795
47 138
335,1
382 054
237,3
1 036
58 154
17,8
621
43 899
14,1
Bautzen
3 671
151 520
24,2
Kamenz
3 551
151 421
23,5
Löbau-Zittau
3 307
145 995
22,7
Niederschlesischer
Oberlausitzkreis
2 058
98 391
20,9
14 244
649 380
21,9
CELKEM
Německá část
Görlitz, Stadt
Hoyerswerda, Stadt
CELKEM
Údaje v tabulce č. 31 ukazují výrazné rozdíly v podnikatelských aktivitách obyvatel
jednotlivých částí Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA. Tyto rozdíly jsou však důsledkem
především místních legislativních podmínek v oblasti zahajování a provozování živnostenské
251
činnosti. Z hlediska těchto podmínek se nejvyšší úrovní podnikatelských aktivit vyznačuje
česká část Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA a nejnižší – německá část.
Rozdílné podmínky v oblasti zakládání a provozování podnikatelských subjektů
v jednotlivých zemích výrazně komplikují srovnávací analýzy. Avšak z hlediska četnosti je
největší počet podnikatelských subjektů v české částí dotčeného příhraničního regionu. Tyto
informace znázorňuje tabulka č. 32.
Například na území Libereckého okresu je registrovaných (dle stavu ke konci roku
2004) zhruba 45,3 tis. podnikatelských subjektů, z toho zhruba 8 tis. firem – právnických
osob. Přitom rozhodující většinu subjektů ve všech částech tohoto příhraničního regionu tvoří
firmy fyzických osob.
Ve všech částech Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA lze pozorovat téměř okrajový
význam státních podniků. Je to výrazný důsledek transformačních procesů v ekonomice a
směru hospodářských změn v jednotlivých zemích.
Významná odlišnost podnikatelských subjektů se v Euroregionu NEISSE-NISANYSA týká i odvětví provozovaných činností. O struktuře těchto subjektů podle významu
sekcí Evropské klasifikace ekonomických činností informují údaje obsažené v tabulce č. 33.
V polské a české části jsou dominantní podnikatelské subjekty provozující činnost
zahrnutou do sekce G, to znamená týkající se velkoobchodu a maloobchodu; oprav
motorových vozidel, motocyklů a spotřebičů pro osobní použití v domácnosti. V německé
části Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA sehrávají významnou úlohu podnikatelské subjekty
provozující činnost v obchodování s realitami a pronájmy, ve vědě a službách.
Tabulka č. 32. Podnikatelské subjekty dle právních forem organizací a firem na území polsko-českoněmeckého příhraničí v roce 2004
Území
Celkem
Subjekty
právnic
kých
osob
z toho
státní
podniky
družstva
akciové
společn
osti
společn
osti
s.r.o.
ostatní
Subjekty
fyzický
ch osob
Polská část
Okresy:
Jelenia Góra
12 189
2 922
-
43
.
.
2 879
9 267
Bolesławiecký
6 815
1 879
2
42
.
.
1 835
4 936
Jeleniogórský
7 002
1 514
-
31
.
.
1 483
5 488
Kamiennogórský
3 585
1 120
-
15
.
.
1 105
2 465
Lubańský
4 598
1 014
3
32
.
.
979
3 584
252
Celkem
Území
Subjekty
právnic
kých
osob
z toho
státní
podniky
družstva
akciové
společn
osti
společn
osti
s.r.o.
Subjekty
fyzický
ch osob
ostatní
Lwówecký
3 045
675
1
23
.
.
651
2 370
Zgorzelecký
7 914
2 213
-
32
.
.
2 181
5 701
Złotoryjský
3 857
1 090
3
29
.
.
1 058
2 767
Obce z okresů,
které nepatří do
Euroregionu
4 583
998
1
29
.
.
968
3 585
13 425
10
276
.
.
13 139
40 163
CELKEM
Česká část
Okresy:
Česká Lípa
19 259
273
9
45
88
1 253
1 878
18 986
22 157
3 379
9
87
71
1 481
1 731
18 778
Liberec
45 343
8 233
18
186
226
3 913
3 890
37 110
Semily
18 448
2 653
2
54
68
991
1 538
15 795
Jablonec
Nisou
nad
Německá část
Görlitz, Stadt
1 433
397
.
7
.
191
.
1 036
Hoyerswerda,
Stadt
816
195
.
.
.
119
.
621
Bautzen
4 771
1 100
13
13
13
544
517
3 671
Kamenz
4 653
1 102
20
15
6
609
452
3 551
Löbau-Zittau
4 333
1 026
17
19
6
494
490
3 307
Niederschlesischer
Oberlausitzkreis
2 668
610
.
25
.
323
245
2 058
18 674
4 430
50
79
25
2 280
1 704
14 244
CELKEM
253
Tabulka č. 33. Podnikatelské subjekty dle sekcí OKEČ na území polsko-česko-německého příhraničí
v roce 2004
z toho
Subjekty
právnických
osob
Území
hornictví
a těžba;
průmyslové
zpracova
telství
(C + D)
stavebnictví
(F)
velkoobc
hod a
maloobc
hod;
oprava
motorových
vozidel,
motocyklů a
spotřebič
ů pro
osobní
použití a
domáctnost
(G)
realitní
služby,
pronájem,
věda
a služby
spojené
s podnikáním
(K)
vzdělává
ní
(M)
ostatní
komunální,
sociální
a individuální
služby
(O)
ochrana
zdraví a
sociální
péče
(N)
Polská část
Okresy:
Jelenia Góra
12 189
934
1 032
4 113
2 406
290
560
897
Bolesławiecký
6 815
578
469
2 316
1 417
177
263
420
Jeleniogórský
7 002
713
608
1 887
1 048
114
270
507
Kamiennogórský
3 585
348
333
1 017
730
87
162
237
Lubańský
4 598
501
460
1 536
635
108
182
334
Lwówecký
3 045
327
269
1 045
382
101
108
229
Zgorzelecký
7 914
459
561
2 949
1 544
242
259
577
Złotoryjský
3 857
352
386
1 325
699
85
133
234
Obce z okresů,
které nepatří
do
Euroregionu
4 583
487
377
1 888
601
126
136
301
CELKEM
Česká část
17 538
1 912
1 604
4 404
3 418
512
148
3 748
3 273
321
195
843
599
114
33
786
3 379
463
313
842
645
92
21
711
Liberec
8 233
785
877
2 228
1 862
194
69
1 551
Semily
2 653
343
219
491
312
112
25
700
Liberecký kraj
Česká Lípa
Jablonec
Nisou
nad
Německá část
Görlitz, Stadt
397
45
60
60
140
3
.
45
Hoyerswerda,
195
17
36
45
47
.
.
23
254
z toho
Území
Subjekty
právnických
osob
hornictví
a těžba;
průmyslové
zpracova
telství
(C + D)
stavebnictví
(F)
velkoobc
hod a
maloobc
hod;
oprava
motorových
vozidel,
motocyklů a
spotřebič
ů pro
osobní
použití a
domáctnost
(G)
realitní
služby,
pronájem,
věda
a služby
spojené
s podnikáním
(K)
vzdělává
ní
(M)
ochrana
zdraví a
sociální
péče
(N)
ostatní
komunální,
sociální
a individuální
služby
(O)
Stadt
Bautzen
1 100
184
202
199
249
5
9
116
Kamenz
1 102
212
234
172
264
9
13
103
Löbau-Zittau
1 026
151
175
188
236
6
11
120
610
91
122
102
89
8
12
70
4 430
700
829
766
1 025
31
45
477
Niederschlesisc
her Oberlausitzkreis
CELKEM
a – včetně podnikatelských subjektů provozovaných fyzickými osobami
Pramen: Vlastní zpracování na základě Cross-Border Friendship Database
Ve všech částech Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA lze rovněž sledovat významnou
úlohu podnikatelských subjektů provozujících stavební činnost (sekce F) a aktivity v oblasti
hornictví a těžby a zpracovatelského průmyslu (sekce C+D).
3.2. Podpora hospodářského rozvoje
Institucemi regionálního rozvoje jsou především regionální a místní rozvojové agentury
zřízené pro přímou realizaci rozvojových aktivit a koordinaci aktivit jiných regionálních
subjektů. Patří k tomu i instituce pro podporu podnikání, podnikatelské inkubátory, centra pro
podporu podnikání, informační hospodářské, propagační centra, kapitálové fondy a další
nevládní instituce (sdružení, kluby).
K institucím pro podporu ekonomiky patří především Polsko-německý spolek pro
podporu ekonomiky (Polsko-Niemieckie Towarzystwo Wspierania Gospodarki), který vznikl
na základě smlouvy mezi vládou Polské republiky a Spolkové republiky Německo v březnu
1994. Nejdůležitějším úkolem Spolku a zároveň jeho hlavním cílem, je podpora polsko255
německé
hospodářské
spolupráce.
Tento
cíl
je
realizován
především
formou
zprostředkovávání kontaktů polských a německých podniků, iniciováním, podporou a
dozorem, ale také všeobecnou pomocí při kooperačních a investičních aktivitách na obou
stranách hranice, se zvláštním zřetelem na podporu malých a středních podniků. Příhraniční
spolupráce tak přispívá ke zmenšování ekonomických rozdílů na obou stranách hranice.
Výjimečně aktivní institucí specifického charakteru je Euroregionální průmyslová a
obchodní komora (Euroregionalna Izba Przemysłowo-Handlowa) se sídlem v Jelení Góře. Na
polské straně Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA je také aktivní Krkonošská agentura
regionálního rozvoje (Karkonoska Agencja Rozwoju Regionalnego) se sídlem v Jelení Góře
spolupracující s mnoha dalšími organizacemi.
Na polské straně Euroregionu NEISSE-NISA-NYSA působí dvě Speciální ekonomické
zóny (Specjalne Strefy Ekonomiczne): Kamiennogórská SEZ malého podnikání (SSE Małej
Przedsiębiorczości) (v současné době 8 sekcí v Kamienné Góře, Nowogrodźci – Wykrotech,
Jaworu, Lubawce, Krzeszowě, Piechowicích, Lubani a Janowicích Wielkých) a Legnická
SEZ (mj. sekce ve Złotoryji). Speciální ekonomické zóny přispívají k dynamickému
hospodářskému rozvoji jednotlivých obcí a jejich bližšího i širšího okolí. Speciální
ekonomické zóny byly zřízeny s cílem urychlení dynamiky hospodářské transformace obcí a
jejích nejbližšího i širšího okolí.
Výhodou Kamiennogórské ekonomické zóny malého podnikání je především poloha
přímo u státní hranice s ČR (oblast Kamienné Góry) a Německem (oblast Nowogrodźce a
Lubaně).
Myšlenka vyváženého rozvoje regionu Nowogrodźce a Węglińce byla iniciována
oběma obcemi a Speciální zónou malého podnikání v Kamienné Góře. Cílem projektu je
zřídit moderní průmyslové zóny na území těchto obcí, při zachování vysokých standardů
udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí a s moderní strukturou managementu
průmyslových zón.
256
3.3. Výzkumný, rozvojový a inovační potenciál
Současný regionální rozvoj je stále více ovlivňován intelektuální infrastrukturou,
především vzdělávacím systémem. V procesech regionálního rozvoje totiž výrazně roste
úloha lidských zdrojů s inovačními schopnostmi a s vysokou úrovní vzdělanosti a kvalifikace.
Lidské zdroje spojené s vědou a technikou5 v dolnoslezském regionu činí zhruba 400
tis. osob (7,4% těchto zdrojů v zemi). V této oblasti se dolnoslezské vojvodství přibližuje
k celostátnímu průměru, kde tyto zdroje činí 32,2% obyvatel ekonomicky aktivních (v
regionu 32,4%). Tento ukazatel je v tomto vojvodství významně nižší než v sousedních
regionech Německa a České republiky. Tuto otázku statisticky znázorňuje tabulka č. 34.
Tabulka č. 34. Lidské zdroje ve vědě a technice v příhraničním regionu Polska, České republiky a
Německa v letech 2000-2005.
Území
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Lidské zdroje v tis. osob
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
4491
4574
4615
4943
5223
5485
334
334
331
331
384
404
Česká republika
1708
1730
1719
1765
1801
1909
223
219
217
231
233
245
18327
18544
18476
19037
19387
19960
1126
1115
1103
1123
1171
1200
457
450
437
435
453
459
Německo
V % obyvatel ekonomicky aktivních
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
25,9
26,2
26,8
29,2
30,9
32,2
26,6
27,8
26,8
27,3
30,0
32,4
Česká republika
33,3
34,0
33,8
34,7
35,3
37,1
30,2
29,9
29,5
31,3
31,9
33,6
46,5
50,1
52,4
46,8
49,9
51,8
46,6
50,2
51,3
47,8
51,5
51,6
48,8
53,5
53,4
48,9
53,9
53,7
Německo
5
Pojem lidské zdroje pro vědu a techniku (Human Resources for Science and Technology - HRST) znamená
celkový počet osob, které se aktuálně věnují nebo potenciálně mohou věnovat práci spojené s tvořením,
vývojem, šířením a uplatňováním vědecko-technických znalostí. Dle mezinárodních metodických doporučení
tyto zdroje zohledňují celkový počet osob, jejichž formální úroveň vzdělání (nad střední) umožňuje pracovat
v profesích spojených s vědou a technikou, a celkový počet osob zaměstnaných v těchto profesích.
257
Relativně nejvyšší podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva ve vědě a technice je
německé části dotčeného příhraničního regionu. Například v německém Sasku je s těmito
oblastmi spojeno téměř 54% ekonomicky aktivních obyvatel, avšak v českém regionu
Severovýchod téměř 34%.
Intelektuální infrastrukturu každého regionu tvoří na jedné straně vysoce kvalifikované
zdroje pracovní síly a na druhé veřejná a neveřejná školská zařízení (včetně vysokých škol) a
permanentního vzdělávání zaměřeného na rozvoj a zdokonalování lidských zdrojů.
Nejdůležitějším faktorem současného rozvoje je bezpochybně „inovace”. Je známo, že
úlohu tohoto faktoru dobře odráží výsledky vědeckých výzkumů, náklady na výzkumnou a
vývojovou činnost a také výsledky vzdělávacích institucí, především vysokých škol.
Rostoucí význam výzkumně-vývojové činnosti v regionu dokazuje mj. stálý růst
zaměstnanosti v organizacích provozujících takovou činnost. Informace o pracujících ve
výzkumně-vývojových zařízeních v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa
v letech 2000-2004 znázorňuje tabulka č. 35.
Tabulka č. 35. Zaměstnanci výzkumně-vývojových zařízení v příhraničním regionu Polska, České
republiky a Německa v letech 2000-2004
Území
2000
2001
2002
2003
2004
Zaměstnanci celkem
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
2716651
2766812
2874222
2892092
2905422
2451064
2500375
2607187
2624868
2635678
265587
266437
267035
267224
269744
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
125614
123840
122987
126241
127356
9506
9355
9057
9482
9620
Česká republika
53506
51939
53695
55699
60148
.
5042
5359
5518
6079
Německo
.
.
.
664731
.
.
.
.
32550
.
16111
% ekonomicky aktivních obyvatel
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
1,31
1,33
1,37
1,36
1,36
1,42
1,43
1,48
1,47
1,46
258
Území
2000
2001
2002
2003
2004
0,78
0,78
0,79
0,79
0,80
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
0,73
0,71
0,71
0,75
0,75
0,73
0,77
0,73
0,78
0,76
Česká republika
1,04
1,02
1,05
1,09
1,18
.
0,69
0,73
0,75
0,83
Německo
.
.
.
1,68
.
.
.
.
1,49
.
.
.
.
1,90
.
Pramen: GUS a EUROSTAT: databáze REGIO.
Významný nedostatek informací nedovoluje jednoznačně určit výstupy týkající se
významu ekonomicky aktivních zaměstnanců ve výzkumně-vývojových zařízeních na trhu
práce, ale všeobecně je zde pozorován růstový trend zaměstnanosti. Tento trend lze pozorovat
v zemích Evropské unie a také v jednotlivých částech dotčeného příhraničního regionu.
Podíl zaměstnanosti ve výzkumně-vývojových zařízeních byl ke konci roku 2004
v německém příhraničním Vládním kraji Drážďany relativně nejvyšší a činil 1,90%
celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. V polské a české části tohoto regionu
byly úrovně příslušných ukazatelů významně nižší (příslušně v dolnoslezském regionu –
0,76% a v regionu Severovýchod – 0,83%).
V
dotčeném
polsko-česko-německém
příhraničním
regionu
lze
pozorovat
v organizacích tohoto typu i změny ve struktuře zaměstnanosti podle institucionálních
sektorů. Ve srovnání se situací v Evropské unii se tento region charakterizuje:
nepříliš velkým významem sektoru podniků a sektoru vládních organizací;
na rozdíl od zemí Evropské unie je sektorem s největším významem v oblasti
výzkumně-vývojové činnosti v regionu oblast vysokoškolského vzdělávání.
Vnitřní náklady na výzkumně-vývojovou činnost v letech 2000-2004 vykazovaly
růstový trend. Tyto informace znázorňuje tabulka č. 36.
259
Tabulka č. 36. Náklady na výzkumně-vývojovou činnost v příhraničním regionu Polska, České
republiky a Německa v letech 2000-2004
Území
2000
2001
2002
2003
2004
Náklady celkem v mil. eur
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
1196,572
1322,976
1172,318
1036,072
1138,862
78,115
93,026
71,680
58,687
64,019
Česká republika
744,043
831,778
959,362
1012,579
1100,092
.
70,631
79,402
89,981
106,914
50619
52002
53363
54538
55100
.
1859
.
1836,87
.
.
1060
.
1045,04
.
Německo
% hrubého domácího produktu
EVROPSKÁ UNIE
EU – 25
1,86
1,89
1,90
1,90
1,86
1,91
1,94
1,95
1,95
1,92
0,77
0,79
0,78
0,77
0,78
Polsko
Polsko
Dolnoslezské
0,64
0,62
0,56
0,54
0,56
0,53
0,57
0,44
0,39
.
Česká republika
1,23
1,22
1,22
1,26
1,27
.
0,84
0,80
0,89
.
2,45
2,46
2,49
2,52
2,49
.
2,38
.
2,20
.
.
3,42
.
3,10
.
Německo
Zvlášť viditelné jsou procentuální rozdíly poměrů mezi objemem nákladů na
výzkumně-vývojovou činnost v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa a
úrovní hrubého domácího produktu. V této oblasti se velmi příznivě vyznačuje německá část
dotčeného regionu, kde téměř 2,5% HDP činí náklady na činnost V+V. Téměř o polovinu
nižší je podíl těchto nákladů v české části příhraničního regionu a výrazně nejnižší (5-ti
násobně nižší než v německé části) je v polské části dotčeného příhraničního regionu.
Ve sledovaném období byly znatelné i změny struktury vnitřních nákladů na výzkumněvývojovou činnost dle institucionálních sektorů. Avšak ve srovnání s trendy a strukturami
260
sledovanými v této oblasti v Evropské unii, je tento polsko-česko-německý region
charakteristický:
relativně menším významem sektoru podniků;
nepříliš velkým významem sektoru podniků a sektoru vládních organizací;
vysokým podílem sektoru vysokého školství.
K nedostatkům výzkumně-vývojové sféry dotčeného příhraničního regionu patří
zejména:
relativně nízká úroveň vnitřních nákladů vzhledem k dosaženému hrubému domácímu
produktu (v Evropské unie – téměř 2%);
nízký podíl zaměstnanosti ve výzkumně-vývojové činnosti ve vztahu k počtu
ekonomicky aktivního obyvatelstva v regionu (průměr v zemích Evropské unie –
téměř 1,5%);
vysoká úroveň opotřebení vědecko-výzkumného zařízení (téměř 90%).
O úrovni modernizace ekonomiky svědčí mj. úloha vysokých technologií v oblasti
zpracovatelství a služeb6.
Tabulka č. 37. Zaměstnanci v sektorech vysokých technologií ve zpracovatelství a službách
v příhraničním regionu Polska, České republiky a Německa v letech 2000-2004
Území
2000
2001
2002
2003
2004
Pracující v osobách
Polsko
Polsko
Dolnoslezské
.
.
.
.
960 903
.
.
.
.
73 328
Česká republika
.
.
569 129
559 241
565 926
.
.
96 932
96 288
103 678
5 161 697
5 264 055
5 330 336
5 157 114
5 169 240
186 700
189 320
186 640
202 682
205 646
76 345
78 381
72 747
80 569
82 822
Německo
% celkového počtu zaměstnaných
6
Eurostat společně s OECD pro sektory vysokých technologií (high and medium high technology
manufacturing and knowledge-intensive high-technology services) započitává následující oblasti činnosti (díly
Evropské klasifikace ekonomikcých činností: 24 – výroba chemických produktů, 29 – strojírenství, 30 –
výroba kancelářského zařízení a počítačů, 31 – výroba elektrických strojů a zařízení, 32 – výroba rozhlasové,
televizní a telekomunikační techniky a zařízení, 33 – výroba lékařských, precizních a optických nástrojů,
hodin a hodinek, 34 – výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, 35 – výroba ostatní dopravní techniky, 64
– poštovní a telekomunikační služby, 72 – informatika a 73 – výzkumně-vývojová činnost.
261
Území
2000
2001
2002
2003
2004
POLSKO
Polsko
Dolnoslezské
.
.
.
.
7,02
.
.
.
.
7,82
Česká republika
.
.
12,03
11,89
12,09
.
.
13,92
13,93
15,23
Německo
14,21
14,41
14,69
14,35
14,58
9,90
10,21
10,33
11,31
11,65
10,42
10,92
10,33
11,48
12,00
V příhraničním polském dolnoslezském regionu bylo v roce 2004 zaměstnáno
v oblastech vysokých technologií zhruba 73,3 tis. osob, což činilo 7,82% všech pracujících
v regionu. Ve stejném období dosahovala v německém Vládním kraji Drážďany úroveň
tohoto ukazatele 12%, a v českém regionu Severovýchod přesahovala 15%. Dokazuje to
významné rozdíly v úrovních rozvoje ekonomických odvětví (zpracovatelství a služeb)
založených na pokročilých technologiích. Rovněž to dokazuje relativní územní odlišnosti
moderní ekonomiky jednotlivých částí polsko-česko-německého příhraničního regionu. Toto
je i symptomem rozdílné dynamiky hospodářského rozvoje tohoto regionu.
4. SMĚRY ROZVOJE POLSKO-ČESKO-NĚMECKÉHO PŘÍHRANIČNÍHO
REGIONU
Strategické rozvojové cíle dotčeného polsko-česko-německého příhraničního regionu by
měly odpovídat pravidlům uplatňovaným v politice soudržnosti Evropské unie. Člení se na tři
základní kategorie soudržnosti:
sociální,
ekonomickou,
územní.
V každé vyjmenované kategorii existují oblasti propojení politiky spojených s realizací
cílů soudržnosti, a taktéž jejich vzájemné silné vazby. Především územní dimenze soudržnosti
se významně vztahuje nebo přímo přebírá cíle a směry sociální a ekonomické soudržnosti a
vztahuje se ke specifickým oblastem vymezeným v regionálním měřítku. Pro stanovení
požadovaných proměn se tato územní dimenze soudržnosti zdá být nejvýznamnější.
262
Z hlediska směru dosavadních demografických proměn významným způsobem
podmiňujících rozsah změn v oblasti regionálního trhu práce je nutné uvést, že v dotčeném
příhraničním regionu budou v nejbližší době probíhat hospodářské procesy spočívající ve
slučování kvantitativně klesajících zdrojů lidského kapitálu s výrobními možnostmi a
potřebami. Zároveň lze předpokládat rostoucí proces změny profesní orientace obyvatel
regionu, což bude příznivé pro efektivní spojování odborných kvalifikací pracovníků
s požadavky hospodářského rozvoje a rozvojem regionálního trhu práce.
Pro stanovení cílů a priorit rozvoje dotčeného příhraničního regionu bylo použito
rozdělení na:
♦ cíle spojené k ochraně přírodního a kulturního dědictví území;
♦ cíle spojené s řádným fungováním příhraničního území jako soudržného regionu
přeshraničního charakteru (v přesvědčení, že charakteristiky příslušnosti k různým zemím
budou postupně splývat),
♦ cíle spojené se zajištěním účasti území v globálních a kontinentálních růstových procesech
– vzhledem k jejich omezeným možnostem, ale i nutnosti zajištění udržitelnosti
rozvojových procesů.
Ve vztahu k tomuto příhraničnímu regionu je nezbytné rozlišit vytyčené cíle
(dlouhodobého významu) a cíle průběžné regionální (přeshraniční) politiky (krátkodobého
významu).
Dlouhodobé rozvojové cíle dotčeného polsko-česko-německého příhraničního území by
se měly soustředit na tři prioritní okruhy:
♦ ochrana a obnova hodnot přírodního a kulturního bohatství;
♦ vnitřní soudržnost území, jejímž základem je příslušně vytvořená sídelní struktura,
skládající se z center s odpovídajícími funkcemi a sítěmi jejich vzájemných vazeb –
v soudržném systému zahrnujícím příhraniční pásma sousedních zemí vnitřní soudržnost
zahrnuje i míru účasti společnosti v rozvojových procesech;
♦ vnější soudržnost území, která se skládá ze sítě růstových center významově přesahujících
příhraniční území a z vnějších vazeb území, které jsou součástí funkčně územních vazeb
téměř kontinentálního charakteru.
Ochrana a obnova hodnot přírodního a kulturního bohatství je cílem, který vyplývá
z charakteristiky tohoto příhraničního regionu. Obzvlášť je bohatý hodnotami přírodního
prostředí. Avšak využívání tohoto bohatství, především v posledních padesáti letech, na
263
mnoha místech narušilo přírodní rovnováhu, což vyžaduje zahájení realizace opatření k její
obnově. Důsledek narušení přírodní rovnováhy se projevuje i v hospodářské sféře.
Životní prostředí polsko-česko-německého příhraničí je dědictvím celé evropské
společnosti, a proto by jeho ochrana měla být nadřazeným cílem realizovaným s podporou (z
prostředků) celé této společnosti. Hodnoty životního prostředí však mohou být i základem pro
rozvíjení některých odvětví hospodářských aktivit (např. cestovního ruchu a lázeňství). Jejich
efektivita bude v případě zachování unikátního charakteru dědictví v této oblasti. A proto je
možné ochranu a opatření pro obnovu hodnot životního prostředí vnímat i v ekonomických
mezích, protože společnost tohoto příhraničního regionu bude z něho mít významné přínosy
v delším časovém horizontu
Péče o životní prostředí zvyšuje i kvalitu území a vytváří lepší podmínky pro bydlení a
také umístění některých hospodářských investic, což může být jedním z faktorů pozitivně
ovlivňujících proměny v sociální sféře, např. zastavení depopulace regionu, i v hospodářské
sféře.
V podmínkách tržního hospodářství má zvláštní význam i otázka vnějších výsledků
územních jednotek na různé úrovni. K nejdůležitějším zdrojům těchto výsledků patří:
♦ vnější výsledky široce pojaté lokální infrastruktury jak technické, tak i sociální,
♦ vnější výsledky kooperace jednotek v lokálním systému,
♦ výsledky místního trhu, včetně odbytu pro výrobce a spotřebitelské trhy,
♦ výsledky inovací a informací,
♦ vnější dopady přírodního prostředí, např. absorpční schopnost tohoto prostředí vyrovnat
vnější nevýhody (znečištění ŽP), to znamená samoočišťovací schopnost,
♦ místní pracovní zdroje (jejich kvalita a struktura).
Rozsah vnějších dopadů významně ovlivňuje procesy hospodaření v územních
systémech různě úrovně, včetně dotčeného příhraničního regionu.
Pro dynamický rozvoj polsko-česko-německého příhraničního regionu by se měly
využít zejména:
♦ prostředky pro hmotné vytváření území,
♦ informační prostředky.
Prostředky pro hmotné vytváření území jsou považovány za jedny z nejúčinnějších
nástrojů územní politiky v lokální dimenzi. Jejich účinnost vyplývá ze skutečnosti, že
podnikatelské subjekty s oblibou využívají tzv. výhody vnějších lokalizací. Tyto výhody jsou
však ve značné míře důsledkem příslušného hmotného uspořádání území, které usnadňuje
264
výstavbu a fungování zařízení pro výrobu a služby. K nejčastěji uplatňovaným výhodám patří
především:
♦ investice v oblasti technické infrastruktury zvyšující dostupnost území (především
výstavba a modernizace silniční sítě) a sloužící podnikatelským subjektům (zásobování
vodou, odvádění odpadních vod, zásobování tepelnou energií apod.),
♦ rozvoj sociální infrastruktury a bydlení zaměřený na podporu osídlování obyvatel
tvořením atraktivních životních podmínek, včetně bydlení a rozvinutých služeb.
♦ tzv. protipóly růstu, resp. ekonomických zón, tj. vědomě lokalizovaná uskupení
výrobních, obchodních podniků a podniků poskytujících služby. V souladu s teorií
protipólů růstu se předpokládá, že koncentrace podnikatelských aktivit na vybraném
území bude ovlivňovat proměnu hospodářské struktury obce a způsobí růst
podnikatelských aktivit.
Je však nutno dodat, že všechny tyto prostředky pro hospodářský rozvoj území, ať už
jsou jakkoliv účinné, si vyžadují vysoké investiční náklady ze strany místních orgánů.
Důležitým nástrojem vytváření rozvojové politiky příhraničního regionu jsou i
informační prostředky. Jsou obvykle děleny na dva druhy:
♦ informace, k jejichž vzniku, odesílání a zpřístupňování dochází bez adresování
konkrétním odběratelům,
♦ toky informací, tj. výměna dat (a jejich zpracovávání) mezi dotčenými články.
K informacím prvního druhu patří v podstatě publikované materiály, jako jsou: ročenky,
resp. i statistické přehledy. Cílem těchto publikací je podat zainteresovaným zájemcům
obecný přehled o rozvojových možnostech a omezeních v příslušném území.. Takové
dokumenty rozšiřují především informační základnu podnikatelských subjektů, nezbytnou při
volbě příslušného rozhodnutí.
V druhé řadě spočívá výměna informací v přímých a nepřímých kontaktech mezi
místními a regionálními správními orgány a současnými a potenciálními uživateli, či
podnikateli z příslušného území.
Všechny
stanovené
nástroje
prorozvojové
politiky
polsko-česko-německého
příhraničního regionu tvoří v podstatě interně integrovaný komplex nástrojů. Tyto prostředky
však získavají konkrétní smysl tehdy, jestliže jsou cílově využívány v souladu se stanoveným
programem, zpracovaným pro dotčené území. Těmito programy jsou především regionální
rozvojové strategie a územní plány jako syntetické nástroje uspořádání území pro potřeby
265
místní společnosti a ekonomiky. Cílem je proto zahájení aktivit zaměřených na formulování
takových dokumentů.
Vnitřní soudržnost území je cíl, který lze realizovat na základě úzké polsko-českoněmecké spolupráce. Současné formulované požadavky mohou mít pouze velice všeobecný
charakter. Základem vnitřní soudržnosti tohoto příhraničního regionu je správně vytvořená
sídelní struktura, skládající se z center a sítí s příslušnými funkcemi a jejich vzájemných
vazeb. Taková síť umožňuje zabezpečit požadovanou úroveň služeb pro obyvatele a může
podpořit rozšíření rozvojových procesů a civilizačního rozvoje celého regionu.
Pro správný rozvoj center je nezbytné i zahajování aktivit pro sociální zapojení (to
znamená odstranění jevů sociálního vyloučení), rozvoj lidských zdrojů a zastavení již léta
pozorované vylidňování tohoto příhraničního regionu. Toto by mělo doprovázet rozvoj
malého a středního podnikání. Avšak je nutné tento typ hospodářského rozvoje odlišovat od
vytváření protipólů růstu, což je součástí cíle zaměřeného na vnější soudržnost regionu.
Kromě rozvoje článků (uzlů) sídelní struktury je nezbytný rozvoj jejich vzájemných
vazeb. Jedná se o vazby různého typu, například posilování spolupráce za účelem rozvoje
celého příhraničního regionu nebo rozvíjení kooperačních vazeb mezi firmami. V této oblasti
bude nezbytný rozvoj dopravních vazeb, především dopravní infrastuktury.
Vnější soudržnost polsko-česko-německého příhraničního regionu je strategickým
cílem, podstatným k vytvoření základů pro udržitelnost procesů víceúrovňového rozvoje. Cíl
ochrany přírodních a kulturních zdrojů a cíl vnitřní soudržnosti (tj. dva další cíle) nezajišťují
příslušnou dynamiku růstu tohoto regionu v dlouhodobém období.
Jejich realizace bude si vyžadovat vnější podporu, avšak je nutné zohlednit její časové
omezení. Lze totiž předpokládat významné revize politiky Evropské unie, v jejichž důsledku
nebude možné využívat prostředky na daný cíl v několika dalších programovacích obdobích.
Takže kromě "kohezních” cílů je nutné zahajovat úkoly spojené s realizací Lisabonské
strategie, tj. „růstových” cílů. Tyto směry budou zastřešeny především cílem spojeným
s vnější soudržností polsko-česko-německého příhraničí.
Vytváření vnější soudržnosti tohoto regionu budou ovlivňovat i aktivity spojené se
stimulováním rozvoje sítě vnějších vazeb, které jsou součástí evropských funkčně územních
vazeb.
Vnější vazby regionu umožní účast v globálních a evropských rozvojových procesech.
Rozvojové podněty mohou být přebírany jen k tomu příslušně připravenými centry. Je nutné
stimulovat vznik těchto center i na území polsko-česko-německého příhraničí nebo v jeho
266
přímém sousedství. Prostřednictvím vazeb uvnitř území mohou tyto podněty přecházet do
menších center a celého příhraničního území.
Výběr funkce center není jednoduchý a vyžaduje si rozsáhlé analýzy, aktivitu státní
správy a samosprávy, vědeckých
institucí a podnikatelských
subjektů. Národní,
komplementární, odvětvové strategie a regionální strategie mohou napomoci při hledání
správných řešení. Tato volba by se měla především řídit analýzou místních rozvojových
podmínek. K těm podmínkám patří především shromážděný vědecko-výzkumný potenciál.
Kromě rozvoje růstových center (růstových protipólů) je nezbytný rozvoj jejich vazeb
v národním i nadnárodním měřítku. Jedná se o vazby různého typu, především o tok
vědomostí a inovací nebo rozvíjení kooperačních vazeb mezi firmami.
Vnitřní soudržnost příhraničního regionu by se měla vytvářet podporováním rozvoje
sídelní sítě. Proto je nezbytný rozvoj komunálních investic, podpora sféry bydlení a rozvoje
sociální infrastruktury. Obdobný stav dekapitalizace se týká výrobních objektů, ale v tomto
případě by měl být zvolen jiný postup, neboť současný technologický rozvoj neumožňuje
obnovu těchto zdrojů.
Pouze v takovém prostředí lze ve skutečnosti realizovat rozvoj společenského kapitálu,
zaměstnanosti a blahobytu. Předcházení jevům sociálního vyloučení by se mělo stát
nadřazeným cílem politiky rozvoje všech městských center pohraničí. Pro zlepšení fungování
sídelní sítě je nezbytný i rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a místního významu.
Vnější soudržnost dotčeného příhraničního regionu lze dosáhnout i rozvojem investic do
hmotného majetku podniků, jejich infrastruktury a ,rozvojem inovací nových technologií.
V oblasti územní politiky má zvláštní význam druhý dílčí cíl – rozvoj dopravní infrastruktury
nadregionálního významu.
Rozvoj polsko-česko-německého příhraničí by měl být proto zaměřen především na:
♦ podporu územní integrace regionu formou odstraňovaní disparit a „úzkých hrdel” v oblasti
jeho vnitřních vazeb;
♦ vymezení soudržné chráněné oblasti a území infrastrukturální obslužnosti na základě
přírodních charakteristik a stavu technických zdrojů – mimo správně nebo organizačně
vymezené území (pro které mělo většinou vedení státní hranice nadřazený význam);
♦ obnovu funkcí a standardů center (součástí infrastruktury) a jejich historických vazeb,
které byly oslabeny nebo likvidovány v důsledku procesů prohlubující se izolace
jednotlivých části regionu;
267
♦ hledání možnosti realizace širších vazeb v evropském měřítku, které by mohly být
realizovány investicemi na území polsko-česko-německého příhraničí;
♦ podporu rozvoje relativních výhod (kladných stránek) regionu, které jsou specifickou
konkurencí v evropském prostoru; v tomto směru je nutné tyto výhody hledat především
v možnostech spojování potenciálů v jednotlivých částech příhraničí;
♦ odstraňování umělých územních bariér, které byly zavedeny pro realizaci funkcí
rozdělujících struktury hraničících států (infrastruktura hraničního pásma).
V jednotlivých územních jednotkách polsko-česko-německého příhraničí by měl rozvoj
proto směřovat k naplnění následujících cílů:
♦ ochrana přírodního a kulturního dědictví regionu, který je vnímám jako soudržný celek ve
vazbě s okolními územími a je součástí územní struktury celého kontinentu;
♦ obnovení a posilování polycentrického charakteru sídelních funkcí regionu;
♦ rozvoj společenského kapitálu (v rámci politiky soudržnosti Evropské unie),
prostřednictvím:
o stabilizace (vyváženosti) migraničních toků,
o zvyšování vzdělanosti,
o pozitivních proměn v oblasti modelu společnosti;
♦ rozvoj životní kvality cestou:
o růstu zaměstnanosti,
o zlepšování ukazatelů blahobytu,
o zlepšování podmínek bydlení,
o rozšiřování sociální infrastruktury;
♦ rozvoj investic do sídelní infrastruktury:
o přizpůsobení komunálního fondu, včetně veřejně prospěšných objektů, současným
užitkovým a estetickým standardům (mj. při využití různých ekonomických nástrojů,
např. veřejno-soukromém partnerství),
o obnova a rozvoj bytového fondu,
o obnova a rozvoj technické infrastruktury;
♦ rozvoj podnikání prostřednictvím:
o podpory rozvoje malých a středních podniků,
o podpory rozvoje zaměstnanosti ve službách, především v oblasti kultury a ve veřejné
sféře,
o podpory investic do hmotného majetku podniků,
268
o podpory rozvoje inovací a nových technologií na základě specifického potenciálu
nacházejícího se v příhraničním území,
♦ rozvoj dopravní infrastruktury různého měřítka a vazeb:
o evropských,
o regionálních,
o místních;
♦ rozvoj ostatní technické infrastruktury, především telekomunikační.
Polycentrický, hierarchický sídelní systém polsko-česko-německého příhraničí musí být
posílen. Většina center v něm plní obslužné funkce pro okolní území, a z tohoto hlediska je
nezbytné výrazné zlepšení standardů. Významný je rovněž rozvoj funkcí a obnova
materialové základny.
Odlišně je nutno vnímat rozvoj větších center, významných pro zajištění „vnější
soudržnosti” příhraničního regionu, to znamená, jeho zapojení do trendu rostoucí
konkurenceschopnosti Evropy v globálním měřítku. V příhraničí je v současné době obtížné
najít centra evropského významu. Takový charakter mají existující rozvojové póly
evropského významu, nacházející se v přímém sousedství území: Wrocław, Drážďany a
Praha.
Je však potřeba hledat možnosti pro umístění činností spojených s rozvojem vysokých
technologií i přímo v příhraničním území. Mohou to být "odštěpné firmy” technologických
center z větších center nebo významná, ale nepříliš velká odborná centra v netypických
sektorech, odvětvích, apod. Každá z těchto funkcí může změnit poměrně malý územní celek
příhraničního regionu v článek transferu (difuze) významných rozvojových faktorů. V
současné hospodářské a sociální situaci příhraničí (dekapitalizace majetku, deprese a sociální
vyloučení) se takový požadavek možná jeví jako obtížně realizovatelný, ale o to více je
potřebné zdůrazňovat jeho důležitou úlohu.
Na území dotčeného příhraničního regionu existují specifické možnosti rozvoje nových
technologií, spojených se zdejšími unikátními přírodními zdroji a tradicí jistých specifických
odvětví. Chybou by bylo zakládat ekonomiku regionu pouze na rozvoji malých a středních
podniků, které jsou samy o sobě málo inovační. Rovněž hledání nových aktivit v odvětví
cestovního ruchu je významně omezeno, protože de facto je možný pouze poloviční úspěch.
A proto je nutné hledání rozvojových možností specializovaných center a následné spojení do
technologických klastrů na základě stávajících zdrojů a tradic.
269
KAPITOLA II
KONFERENCE „FÓRUM” EXPERTŮ
– BAUTZEN
16.11.2006 r.
270
Stephan Hennig
Přeshraniční spolupráce v textilním euroregionu
Německého odborového svazu IG Metall, kancelář Budyšín, s odvětvovými
odborovými svazy lehkého průmyslu polských konfederací OPZZ a NSZZ Solidarność a OS
TOK ČR.
Co se skrývá pod názvem EURO textilní region?
• Projekt byl iniciován v r. 2000 na základě předběžné dohody (Letter of Intent) německého
svazu textilního průmyslu vti, polského svazu textilního průmyslu a Asociace textilního,
oděvního a kožedělného průmyslu v ČR (ATOK);
• 71000 zaměstnanců, 1400 podniků;
• 34 institucí VaV;
• tržní objem 1,5 mld. eur, dosáhle-li mzdová úroveň v ČR a Polsku 75 % mzdové úrovně ve
východním Německu.
Cíle EURO textilního regionu:
•
rozvoj přeshraničních sítí podniků,
•
společný výzkum a vývoj,
•
společný marketing,
•
přeshraniční rozvoj profesního odborného dorostu.
Jaké odborově-politické přístupy k činnosti z toho vyplývají?
Inovační procesy na podnikové úrovni si vyžadují vytváření povědomí podnikových zástupců
zájmů zaměstnanců pro tuto problematiku a jejich kvalifikaci.
•
Hledání alternativních možností zaměstnání v případech snižování stavů zaměstnanců;
•
Vzájemné poznávání a pochopení pozic druhé strany, protože existují snahy vzájemně
popuzovat zaměstnance proti sobě.
271
•
Vytváření struktur pro výměnu názorů a zkušeností mezi kooperujícími podniky, resp.
mezi podniky v rámci jedné skupiny.
První kroky na cestě spolupráce:
•
V r. 2002 se konal první společný workshop s OS TOK ČR;
•
1 zástupce podnikové úrovně ze společnosti Technolen;
•
4 členové rad zaměstnanců z východního Saska;
•
První výměna informací a představ v užším kruhu.
Rozšíření spolupráce:
• V r. 2003 došlo k navázání kontaktu s polskými odborovými svazy OPZZ a Solidarność a
ve spolupráci s institutem IMU proběhl druhý, teď už trojstranný workshop v rámci
iniciativy DGB pro pohraniční oblasti s názvem GRIPS;
• Došlo k dohodě na deklaraci upravující další spolupráci, která předpokládá každoroční
setkání a společnou přípravu workshopů.
Která témata byla v centru zájmu?
•
Vzájemná informovanost o úkolech a postavení zástupců zájmů zaměstnanců na podnikové
úrovni;
•
Postavení a úkoly odborů.
Jak to šlo dál?
• 2004 následoval 3. trojstranný workshop na témata:
– spolurozhodování na podnikové úrovni,
– úkoly, volby a způsob práce podnikových zástupců zájmů zaměstnanců;
• 34 účastníků, zastupujících převážně podniky a skupiny podniků;
• zapojení kanceláří IG Metall Chemnitz a Zwickau
Jak to šlo dál?
• V rámci 4. workshopu v r. 2005 jsme využili příležitosti, abychom na přání polských kolegů informovali a právech a možnostech spolurozhodování evropských podnikových rad.
272
• Dalším tématem byla příprava kolektivních vyjednávání, prosazování jejich výsledků do
praxe a prosazování požadavků, jakož i přehled o tarifních úpravách a předpisech
v jednotlivých zemích.
• Jaké jsou dopady čínských exportů? V této souvislosti byla schválena rezoluce adresovaná
EGTBLAV.
2006 – 5. workshop
• 40 účastníků;
• dva tématické okruhy:
– spravedlivý světový obchod,
– strategické perspektivní a rozvojové směry textilního průmyslu v EURO textilním
regionu,
– úkoly rad zaměstnanců v tomto procesu.
Shrnutí
•
Kontinuita workshopů se osvědčila;
•
Převážně konstantní okruh účastníků podporuje vzájemné pochopení a přispívá
k odstraňování předsudků.
• Podnikovým zástupcům zájmů zaměstnanců je potřeba přiblížit procesy vytváření společné
Evropy a je nutné zapojit je do těchto procesů;
• Workshopy jsou zajímavější díky konkrétnosti jednotlivých témat a jejich prohloubení;
• Od pouhého seznamování jsme dospěli ke konkrétním diskusím o tématech odborové
činnosti a zastupování zájmů zaměstnanců na podnikové úrovni.
• Osvědčila se konkrétní setkání zástupců rad zaměstnanců a odborářů z podnikových
organizací jednotlivých podniků a skupin, jako např. ESDA, Johnson Controls;
• Rovnoprávný dialog bez jakéhokoliv mentorování nebo mudrlantství;
• Financování z prostředků IG Metall;
• V r. 2006 poprvé spolufinancování z iniciativy EU Interreg III A.
•
Je potřeba zapojit podniky, které už teď kooperují, u nichž však v jednom z partnerských
závodů chybí odborové struktury;
273
•
Je potřeba zapojit další zástupce rad zaměstnanců ze Saska;
•
Částečné zmaření dosažených výsledků, protože došlo k likvidaci podniků, v nichž
působily rady zaměstnanců.
•
Kde vidíme rezervy?
– v intenzivnějším zapojení partnerských organizací do obsahových diskusí,
– v zintenzivnění účasti zástupců rad zaměstnanců;
– více podniků, v nichž jsou zastoupeny partnerské organizace.
Vize
Větší vzájemná vstřícnost a intenzivnější kontakty zástupců zájmů zaměstnanců
na podnikové úrovni, aniž by si to vyžadovalo neustálé impulzy ze strany placených
odborových funkcionářů
274
Ing. Eva Březíková
Prezentace spolupráce v ERN - Cena inovace
BAUTZEN
16.11.2006
Kontaktní centrum pro česko-saskou hospodářskou spolupráci – Liberec
Kontaktzentrum für sächsisch-tschechische Wirtschaftskooperation – Zittau (Dresden)
Výměna rozsáhlých servisních služeb přispěje k prohloubení přeshraniční hospodářské
spolupráce ke vzájemnému prospěchu
_________________________________
Spolupráce obou partnerů se prohlubovala více let zejména v těchto aktivitách:
• Vzájemná výměna dat
• Výměna informací
• Podpora exportních a importních činností firem
• Pořádání společných akcí a seminářů
Setkávání podnikatelů a zprostředkování kooperací
Přeshraniční projektová činnost
Pořádání společných akcí a seminářů
Vztahy s veřejností
_________________________________
275
1. MANAGEMENT INTERNATIONAL
Interreg II: Společné vzdělávání a vytváření hospodářských kontaktů německých a českých MSP
Doba realizace: 04.1994 – 06.2001
1. Management International
Phare CBC: Společné vzdělávání, kooperační setkávání podniků MSP
Celkem 9 projektů – jaro 1994, jaro, podzim 1995,jaro, podzim 1996, jaro, podzim 1997, rok 1998
_____________________________
2. PODNIKATELKA 2000
Interreg II: Přeshraniční vzdělávání pro německé a české MSP
Doba realizace: 16.10.1997 – 28.02.2000
2. Podnikatelka 2000
PHARE CBC: Vzdělávání pro německé a české podnikatelky. Celkem 2 projekty – jaro 1999,
podzim 2000
_____________________________
3. EUROGASTRO-NEISSE
Interreg II: Přeshraniční vzdělávání pro německé a české gastronomy
Doba realizace: 03.11.1997 – 18.03.1998
3. Eurogastro-Neisse
PHARE CBC 0.
_____________________________
4. DEPOGA
Interreg II: Přeshraniční spolupráce německých a polských gastonomů
Doba realizace: 08.12.1997 – 13.02.1998
PHARE CBC 0.
_____________________________
5. GASTRONOMIE A CESTOVNÍ RUCH
Interreg II: Přeshraniční vzdělávání pro německé a polské gastronomy
Doba realizace: 18.10.1998 – březen 2001
PHARE CBC 0.
276
6. ZMĚNY V SEKTORU OBCHODU A SLUŽEB
Interreg II: Přeshraniční vzdělávání pro německé a české MSP
Doba realizace: 21.10.1999 – 04.2001
PHARE CBC 0.
_____________________________
7. ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ TURISTICKÝCH INFORMAČNÍCH CENTER EUROREGIONU NISA
Interreg II: Přeshraniční vzdělávání
Doba realizace: 13.12.1999 – duben 2001
7. Vzdělávání pracovníků turistických informačních center
PHARE CBC: celkem 2 projekty v letech 2000 až 2001.
_____________________________
8. DALŠÍ PROJEKTY OHK LIBEREC – PŘEDKLADATELÉ
PHARE CBC + INTERREG III A
REKVALIFIKAČNÍ KURZY V LETECH 1998 – 1999
VZDĚLÁVÁNÍ EIC PRACOVNÍKŮ DRESDEN, LIBEREC 2000-2001
KONFERENCE O BEZPEČNOSTI 2000
TEXTILNÍ KONFERENCE 2000
Centrum hospodářské spolupráce Liberec 2000
Konference Labe – Odra 2001
Inovace 2004
Inovace 2005
Inovace 2006
Spolupráce kontaktních center 2005
Spolupráce kontaktních center 2005
„Kompetenční síť pro strojírenství a výrobu“ CZ.04.4.81/1.1.00.1/0078.
_____________________________
9. DALŠÍ PROJEKTY OHK LIBEREC – JAKO PARTNEŘI
PROJEKTY Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU 2004 – 2006: CELKEM 4X
PROJEKT "REGIONÁLNÍ PARTNERSKÉ AKCE V TROJZEMÍ
POLSKO-ČR-NĚMECKO PRO STROJÍRENSTVÍ, VÝROBU
ZAŘÍZENÍ A KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ, STAVEBNICTVÍ,
CESTOVNÍ RUCH A MALOOBCHOD"
277
PROJEKT „ E2-VET“
PROJEKT „ ECCE@KEO“
PROJEKTY Z OPERAČNÍCH PROGRAMŮ – GRANTOVÁ SCHÉMATA „ RŮZNÁ TÉMA VZDĚLÁVÁNÍ,
TURISTICKÝ RUCH“
_________________________________
Příklady spolupráce 1995-2006
• Konference o bezpečnosti v rámci týdne EU na téma „Bezpečnost v hospodářství“ v Ebersbachu, 3x
• Česko-německé setkání podnikatelů, nejméně 1x ročně
• Společná prezentace na výstavě „Podnikatelka 2000“ v Lipsku
________________________________
Další spolupráce 1995-2006
Česko-německo-nizozemsko-polské setkání podnikatelů s více než 100 účastnícímí se podniky
v Žitavě
Společné zasedání představenstev komor IHK Drážďany a OHK Liberec, 2004 + 2006
_________________________________
Další spolupráce do r. 2006
• Česko– italsko-německo-polské setkání podnikatelů v Budyšíně
• Česko-německo-polsko-rakousko-slovenské setkání podnikatelů s více než 250 účastníky v Žitavě
_________________________________
Období 2004-2006
• Individuální poradenské dny s experty
• Ekonomické rozhovory na aktuální témata související s EU
• Informační akce zaměřené na různé aspekty přehraničních hospodářských aktivit
• Poradenství v rámci kontaktních center
278
1995-2006
• 17 PROJEKTŮ
• 91 KONFERENCÍ, RŮZNÝCH AKCÍ, KONTAKTNÍCH HOSPODÁŘSKÝCH DEBAT, WORKSHOPŮ
• 11 společných prezentací na výstavách
• 15 přeshraničních rozhovorů u kulatého stolu
• 10 kooperačních setkání podnikatelů
•
•
•
OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA LIBEREC PŘEDLOŽILA V ROCE 2006 NÁSLEDUJÍCÍ
PROJEKT:
•
•
PODPORA VYTVÁŘENÍ ČESKO-NĚMECKÝCH HOSPODÁŘSKÝCH KONTAKTŮ V EUROREGIONU
NEISSE-NISA-NYSA
•
•
CZ.04.4.81/4.3.01.1/0320
•
•
PROJEKT JE PODPOROVÁN Z PROSTŘEDKŮ EU
_________________________________
Prezentace spolupráce ERN
INNOVATION 200x – Cena Inovace
• Soutěž je určena pro malé a střední podniky se sídlem v Euroregionu Neisse– Nisa – Nysa
• Inovační charakter projektu
• Uplatnění výrobku, technologie nebo služby na trhu
• Vytvoření nebo zachování pracovních míst v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa
• Splnění požadavků standardů EU (jakosti, ekologie adalších standardů)
• Peněžní odměna + pohár + diplom
279
•
BEST INNOVATION
•
BEST PARTNERSHIP
•
BEST PRIVATE PUBLIC PARTNERSHIP (od r. 2004)
_________________________________
•
BEST INNOVATION
Stupeň inovace
POPIS STAVU TECHNIKY
POPIS INOVACE VE VÝROBKU RESP. PROCESU V POROVNÁNÍ KE STAVU TECHNIKY
REALIZOVANÉ PATENTOVÉ PŘIHLÁŠKY
Odbyt výrobků a technologií
VÝVOJ OBRATOVÝCH UKAZATELŮ PO ZAVEDENÍ VÝROBKU RESP. PROCESU
STUPEŇ POPTÁVKY – UKAZATELŮ
NOVĚ VZNIKLÉ ODBYTOVÉ TRHY (REGIONÁLNÍ, NÁRODNÍ, MEZINÁRODNÍ)
Zajištění nebo vznik nových pracovních příležitostí v podniku
POČET NOVÝCH ZAJIŠTĚNÝCH PRACOVNÍCH MÍST SOUVISEJÍCÍCH SE ZAVEDENÍM NOVÝCH
VÝROBKŮ RESP. VÝROBNÍCH PROCESŮ V PODNIKU
POČET NOVÝCH NEBO DODATEČNĚ ZŘÍZENÝCH PRACOVNÍCH MÍST V PODNIKU SE SÍDLEM
V
EUROREGIONU
Použití evropských standardů v oblasti životního prostředí a jakosti
VYJMENOVÁNÍ A POPIS VÝŠE UVEDENÝCH STANDARDŮ, KTERÉ BYLY V PODNIKU ZAVEDENY
INFORMACE K PLÁNU O ZAVEDENÍ STANDARDŮ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A
JAKOSTI V PODNIKU
280
•
BEST PARTNERSHIP
Partnerství
POPIS PŘEDMĚTU KOOPERACE
DÉLKA TRVÁNÍ KOOPERACE
SYNERGIE KOOPERACE
Vyhodnocení kooperace
Vývoj obratu od počátku kooperace
Podíl na obratu
Společné inovace ( výrobek resp. výrobní proces )
Zajištění nebo vznik nových pracovních příležitostí
Počet nově zajištěných pracovních míst u kooperačních partnerů
Počet nových nebo dodatečně zřízených pracovních míst u kooperačních partnerů se sídlem
v Euroregionu
•
BEST PRIVATE PUBLIC PARTNERSHIP
Tato cena bude vyhlášena pro rok 2004 – příprava kriterií
Předmětem bude:
Nejlepší spolupráce veřejného a soukromého sektoru
_________________________________
Logo pro rok 2006:
281
Prof. dr Jürgen Besold
„Zkušenosti z přeshraniční spolupráce
– Technologické a podnikatelské centrum (TGZ)
Bautzen”
Projekt Regionu DGB východní Sasko v rámci Interregu III A Fórum expertů na téma
rozvoje euroregionálního hospodářského a pracovního prostoru Zkušenosti Střediska na
podporu technologií a podnikání (TGZ Bautzen) v oblasti přeshraniční spolupráce Referent:
Regionální partnerské akce v trojzemí Polsko-ČR-Německo pro strojírenství, výrobu
strojních zařízení a kovových konstrukcí,stavebnictví, cestovní ruch a maloobchod
Struktura projektu:
• 6 akcí, koordinovaných partnery ze staré EU patnáctky, ve čtyřech ekonomických odvětvích
– strojírenství (2)
– stavební průmysl (1)
– cestovní ruch (2)
– maloobchod (1)
282
Specifické cíle:
Cílová skupina: speciální velikost MSP: malé podniky, mikropodniky a podnikatelé – fyzické
osoby
Cíle:
– zintenzivnit využívání služeb (např. finančních, marketingových a distribučních služeb
apod.)
– informovanost o rámcových legislativních podmínkách
– meziregionální spolupráce (Braniborsko, Drážďany, Chemnitz)
– navazování přeshraničních obchodních styků (Polsko, ČR, Německo )
Projektový koordinátor : TGZ Bautzen GmbH
Nositelé opatření u jednotlivých akcí:
– TGZ Bautzen GmbH
– Interessenverband Chemnitzer Maschinenbau e. V. (Zájmové sdružení strojírenství
Chemnitz)
– Sächsischer Baugewerbeverband e. V. (Saský svaz stavebního průmyslu)
– Tourismusverband Niederlausitz e. V. (Sdružení cestovního ruchu Dolní Lužice)
– Tourismusverband Oberlausitz-Niederschlesien e. V. (Sdružení cestovního ruchu Horní
Lužice a Dolního Slezska)
– Handelsverband Sachsen e. V. (Saský svaz obchodu)
– několik subdodavatelů, např. Svaz výrobců strojírenských zařízení (VDMA) SaskoDuryňsko atd.
Projektoví partneři z České republiky:
– OHK Most
– OHK Liberec
– Svaz obchodu a cestovního ruch ČR
– VUTS Liberec, a.s. (TU Liberec)
– Agentura rozvoje Tolštejnského panství
Projektoví partneři z Polské republiky:
– Euroregionalna Izba Przemyslowo-Handlowa, Jelenia Góra (Euroregionální obchodní a
průmyslová komora),
283
– Wrocławskie Centrum Transferu Technologii – WCTT (Vratislavské centrum pro transfer technologií),
– Technická univerzita ve Vratislavi
Vybrané výsledky:
Strojírenství I (TGZ Bautzen)
– měsíčně pořádané akce partnerů v Budyšíně – další příspěvky v rámci projektu poskytované
subdodavateli
Vyvrocholení:
listopad 05 – Mezinárodní den strojírenství
– více něž 200 účastníků z 5 zemí,
– 138 podniků na kooperační burze,
– 30 podniků z východní Evropy.
Strojírenství II (Interessenverband Chemnitzer Maschinenbau e. V.)
Sächsischer Baugewerbeverband(Saský svaz stavebního průmyslu)
Konzultace poskytované členským podnikům v pohraničním regionu po rozšíření EU,– téměř
žádný kooperační potenciál,– zajišťování vlastní existence za obtížných podmínek.
Cestovní ruch v pohraničním regionu
Tourismusverband Oberlausitz-Niederschlesien e. V.(Sdružení cestovního ruchu Horní
Lužice a Dolního Slezska)
cykloturistika v euroregionu,
kooperace s českými podniky;Tourismusverband Niederlausitz e. V.(Sdružení cestovního
ruchu Dolní Lužice) – přeshraniční cestovní ruch do Polska a z Polska,
– kooperace s Horní Lužicí.
Obchod v pohraničním regionu
Cíl:
Posílit konkurenceschopnost MSP v oblasti maloobchodu pomocí přeshraniční
spolupráce
284
Příklady:
•
Účast polských prodejců z Jelení Hory na jarním trhu 2006 v Drážďanech a
německých prodejců na jarním trhu v Jelení Hoře
•
Spolupráce se Severo-východoněmeckým svazem textilního a oděvního průmyslu
(vti) a s managementem střediska Galeria Dominikanska ve Vratislavi
•
Vytvoření sítě pro nákup a distribuci polských textilních výrobků s maloobchodníky
v pohraničních regionech
Shrnutí
Partnerské akce :
114
Podniky:
2.100
Speciální produkty:
mj. průvodce, mapy, příručky
Investice:
tlumočnická technika
– přeshraniční navazování obchodních styků
– využívání moderních služeb
– podpora svazové činnosti projektových partnerů
285
Elżbieta Maly
EURES a EURES-T
EURES a EURES-T
Síť EURES byla vytvořena na základě rozhodnutí Evropské komise ze dne 22. října
1993;
Cíl: Usnadnění územní mobility pracovních sil v rámci EU a v Norsku, Islandu,
Lichtenštejnsku a Švýcarsku;
Mezinárodní partnerství založené v pohraničních regionech, které je zároveň
součástí sítě EURES;
Umožňuje těsnou spolupráci:
>
veřejných služeb zaměstnanosti územně příslušných pro pohraniční oblasti,
>
sociálních partnerů,
>
ostatních institucí zabývajících se problematikou zaměstnanosti a dalšího
profesního vzdělávání
Kategorie EURES
EURES-T v Evropě /1/
momentálně působí v EHP 20 partnerství EURES-T
v rámci těchto partnerství pracuje cca. 600 tis. přeshraničních pracovníků / pendlerů
(kteří pracují na území jednoho členského státu a jejichž bydliště, do něhož se
vracejí nejméně jednou za týden, se nachází na území jiného členského státu).
EURES-T v Evropě /2/
Přeshraniční EURES
EURES-T – poslání a cíle
•
Poslání: informovat, poskytovat poradenství a pomáhat při mobilitě uchazečů o nová
pracovní místa,
•
Všeobecné cíle:
•
usnadnit volný pohyb pracovníků v pohraničních regionech na vnitřních hranicích
EHP,
286
•
přispívat k rozvoji, integraci a úspěšnému fungování těchto regionů
Služby EURES-T
Partneři EURES-T
•
•
Základní partneři (minimum):
–
Veřejné služby zaměstnanosti všech zapojených regionů,
–
reprezentativní odborové organizace působící na místní úrovni,
–
reprezentativní organizace zaměstnavatelů působící na místní úrovni;
Další partneři:
–
regionální a místní orgány veřejné správy,
–
organizace zabývající se profesním vzděláváním,
–
vysokoškolské instituce,
–
výzkumné instituce,
–
ostatní (např. euroregiony, řemeslnické komory, rozvojové agentury).
Kritéria pro vytvoření partnerství EURES-T /1/
Minimální požadavky:
•
existence území, na němž existuje aspoň jeden hraniční přechod mezi regiony
majícími zájem zapojit se do partnerství;
•
připravenost místních partnerů vytvořit partnerství EURES-T a pokračovat ve
spolupráci v nové organizaci.
Doplňková kritéria:
•
existence přeshraničního „fondu pracovních sil”
•
významný počet pracovníků, kteří pracují na jedné straně hranice a mají své
bydliště, do něhož se vracejí nejméně jednou týdně, na druhé straně hranice,
•
podstatný podíl zaměstnavatelů, kteří hledají pracovníky na obou stranách hranic
(analýza nabídek volných pracovních míst),
•
podstatný podíl OSVČ na obou stranách hranice,
•
podstatný podíl podniků, které mají závody/provozovny nebo dceřinné společnosti
na obou stranách hranice,
287
•
poměrně vysoký podíl přeshraničního obchodu na celkovém objemu obchodu
v regionu,
•
existence dopravní infrastruktury, která je schopna zajistit obslužnost rostoucího
počtu přeshraničních pracovníků.
Doplňková kritéria, pokračování:
•
existence výrazného potenciálu růstu počtu přeshraničních pracovníků
•
přebytek pracovní síly v určitých profesích na jedné straně hranice,
•
nedostatek pracovní síly v určitých profesích na druhé straně hranice;
•
odhad počtu sezónních pracovníků.
Potřebu založení nového partnerství je nutno doložit – společné aktivity úřadů práce
v pohraničním regionu:
•
sjednotit statistiky trhu práce nebo přispět k zajištění jejich srovnatelnosti,
•
identifikovat problémy v oblasti daní a odvodů a v oblasti sociálního zabezpečení u
přeshraničních pracovníků,
•
pracovní skupiny nebo společné studie úřadů práce a/nebo poradců EURES a
sociálních partnerů, zaměřené na identifikaci překážek v územní mobilitě a
nedostatků na přeshraničním trh práce,
•
společné studie v oblasti mobility (sčítání přeshraničních pracovníků, odhad a
prognózy toků pendlerů, popis dopravní infrastruktury apod.).
•
společné náborové akce a burzy práce,
•
zřízení společných databází,
•
analýzy zaměřené na identifikaci nejvhodnějších oblastí spolupráce, k nimž patří
rovněž aktivity v oblasti kvalifikace a spolupráce v oblasti dalšího profesního
vzdělávání,
•
jasný přínos, který může mít nové partnerství při odstraňování překážek v mobilitě,
•
potenciál přizpůsobivosti přeshraničních trhů práce a vzájemné kompenzace
přebytků a nedostatků na těchto trzích práce.
288
Postup při založení EURES-T
realizace přípravného setkání s potenciálními partnery (koncepce partnerství a zjištění
zájmu o jeho iniciování),
podání formální žádosti na provedení analýzy možností pro vytvoření nového
partnerství Evropské komisi,
zpracování „studie proveditelnosti”
setkání
potenciálních
partnerů
za
účelem
prezentace
výstupů
ze
proveditelnosti”,
podání formální žádosti Komisi včetně přiloženého návrhu rámcové dohody,
formální příslib Komise,
podpis rámcové dohody všemi partnery,
volba koordinátora,
představení plánů aktivit a rozvoje.
289
„studie
Tilo Berger
O výhodách nejen mluvit, ale je i využívat
Stav regionu. Soužití v pohraničním regionu by se mohlo v mnoha ohledech zlepšit,
zkonstatovali včera účastníci konference v saském Budyšíně.
Mladí lidé, nezřídka s dobrým vzděláním, region opouštějí. Vyšší mzdy v jiných
spolkových zemích nebo v jiných regionech jsou velmi lákavé. Má-li se nám podařit udržet si
je v regionu, musíme jim více nabídnout. Vyjádření tohoto obsahu bylo slyšet včera
v Budyšíně (Bautzen) častěji. A to, že tato slova zazněla z úst polských, českých i německých
účastníků, zase jednou dokazuje, že co do demografických problémů si tito tři sousedé jsou
velmi podobni.
15 let po založení Euroregionu Nisa a dvaapůl roku po vstupu České republiky a
Polska do EU pozval Německý odborový svaz DGB spolu se svými partnerskými
organizacemi účastníky konference do Budyšínu s cílem zrekapitulovat aktuální stav. Jak
daleko pokročil euroregionální prostor hospodářství a práce? O této otázce diskutovalo zhruba
60 odborníků ze tří zúčastněných států ve Středisku pro podporu technologií a podnikání ve
městě na Sprévě
Vysoká nezaměstnanost mládeže
Pozoruhodné statistiky v této souvislosti prezentoval Marek Obrębalski z Ekonomické
akademie v Jelení Hoře (Jelenia Góra). V Dolním Slezsku je zaměstnanost žen ještě nižší než
v severních Čechách nebo v Horní Lužici. Zpracovatelský průmysl dominuje v české části
euroregionu, v německé části je jeho podíl nejnižší. Situace ve stavebnictví je zase ve
východním Sasku lepší než v sousedních státech. Ochota Hornolužičanů hledat si zaměstnání
mimo svůj region je také nejvyšší. Nejhorší nezaměstnanost mládeže vykazuje oblast Jelenia
Góra, kde je bez práce více než 50 procent mladých lidí ve věku do 25 let. Na Liberecku tento
podíl činí zhruba 20 procent, v Horní Lužici téměř 19 procent mladých lidí. Eva Březíková
z KHK Liberec zhodnotila dosavadní výsledky přeshraničních projektů.
Uvedla, že dosud proběhlo jedenáct společných prezentací na veletrzích a 91 konferencí nebo
workshopů. Obzvláště úspěšné byly projekty zaměřené na další vzdělávání gastronomů.
290
Nezřídka příliš vlažný přístup
Velice rozpačité shrnutí prezentoval přednosta Dolnoslezsko-Hornolužického okresu,
zemský rada Bernd Lange. K dobru si euroregion může připsat například cyklostezku Nisa, u
níž se počet uživatelů meziročně pokaždé téměř zdvojnásobil, nebo společný projekt v Bad
Muskau, v jehož rámci nezaměstnaní mladí lidé z Polska a Německa společně zkrášlují Park
knížete Pücklera. Příkladem úspěšné spolupráce je rovněž Neisse University v Žitavě, Liberci
a Vratislavi. Avšak dálnice i nadále končí na německo-polské hranici a výstavba spolkové
silnice B178 se protahuje. Stále ještě chybí legislativní základy, které by umožňovaly, aby se
žáci základních a středních škol z jednoho státu mohli učit v sousedním státě společně
s tamější mládeží. Rovněž vzájemná koordinace postupů v oblasti regionálního, resp.
územního plánování zatím funguje jen neuspokojivě. K mnoha věcem se doposud
přistupovalo příliš vlažně. „Nestačí, když o výhodách trojzemí jen mluvíme – musíme je
především využívat!“, řekl Lange.
Bernhard Sonntag o...
výsledku konference: „Prodiskutovalo se několik dobrých kooperačních přístupů. Kromě
toho jsou akce tohoto typu příležitostí ke vzájemnému sbližování občanů všech třech
zemí."
nejdůležitějším závěru konference: „Musíme zlepšit zapojení občanů na společné cestě
v rámci našeho euroregionu."
poloze euroregionu: „Euroregion se rozkládá mezi velkými centry a musí si dávat pozor,
aby nedošlo k jeho rozmělnění."
291
KAPITOLA III
ZÁVĚREČNÝ WORKSHOP
– KARPACZ
24.02.2007 r.
292
Anna Bernstorf, Katarzyna Kusznerczuk, Katarzyna Matusik
Závěrečné výstupy
Dne 23.-24.2.2007 se v polském Karpači konal závěrečný workshop projektu s názvem „Rozvoj euroregionálního hospodářského a pracovního prostoru v Euroregionu Nisa“.
Workshopu se zúčastnili zástupci odborových svazů z České republiky, Německa a
Polska, zástupci místních orgánů státní správy a samosprávy a zástupci úřadů práce.
Cílem workshopu bylo provést hloubkovou analýzu materiálů zpracovaných během
realizace projektu a vypracovat závěry, které by umožnily využití výsledků projektu při dalších aktivitách zaměřených na porozumění sociálních partnerů a politických aktérů v oblasti
regionální strukturální politiky a politiky zaměstnanosti v Euroregionu Nisa.
Regionální strukturální politika a politika zaměstnanosti v Euroregionu Nisa
Pojem „regionální strukturální politika“ je zastřešujícím pojmem pro soubor
hospodářsko-politických opatření na utváření struktury národního hospodářství státu. Cílem
regionální strukturální politiky je předcházet, resp. překonávat strukturální krize, které by
narušovaly národohospodářskou rovnováhu země.
Snahou strukturální politiky je zmírnit dopady změn v hospodářství, vyvolaných
novými výrobky, globalizací nebo restrukturalizací, resp. zajistit, aby tyto změny byly
sociálně únosné. Strukturální politika se realizuje regionálně (např. podpora investic zaměřená
na lokalizaci průmyslové výroby) a odvětvově (např. subvence, daňové úlevy).
Cíle, které si euroregiony samy vytyčily, spočívají v odstraňování negativních vlivů
státních hranic, ve zlepšování životního standardu občanů, zlepšování přírodních a
kulturněpolitických podmínek života a v rozvoji ekonomického potenciálu euroregionu.
V uplynulých letech už byly realizované různorodé přeshraniční aktivity euroregionů,
odborů, sdružení zaměstnavatelů a komor, veřejných služeb zaměstnanosti, zřizovatelů
vzdělávacích institucí a občanských sdružení, jejichž snahou bylo podpořit proces integrace
v různých oblastech činnosti. Zejména v oblasti kultury a při vytváření přeshraničních
nabídek cestovního ruchu bylo dosaženo výrazného pokroku.
V současnosti však v pohraničí stále ještě existují četné překážky, které ztěžují
integraci území. Jedná se například o odlišné legislativní rámcové podmínky, správní
struktury a vzdělávací systémy, o přechodná období v oblasti volného pohybu pracovníků, o
293
informační deficity regionálních aktérů i občanů a o vysokou jazykovou bariéru. Specifikem
společného pohraničí jsou také rozdíly mzdové úrovně a rozdílné pracovní podmínky. Při
integraci trhů práce v pohraničí se na ně musí brát zřetel, aby se dodržovaly pracovněprávní a
sociální normy jednotlivých zemí a zabránilo se tak mzdovému a sociálnímu dumpingu.
Tyto výsledky provedeného průzkumu ukazují některé deficity v regionu, které by se
měly více zohlednit v oblasti přeshraniční spolupráce, aby se podařilo zajistit pozitivní
budoucí vývoj regionu. Je nutno poukázat zejména na jednotlivé míry zaměstnanosti, které
jsou nízké ve srovnání s cílovými hodnotami Lisabonské strategie, na vysokou
nezaměstnanost v saské a polské části euroregionu, na nízké zapojení do celoživotního učení a
na zaostávání regionu v oblasti výzkumu a vývoje.
Vzhledem k těmto deficitům a k demografickému vývoji v pohraničí je nezbytné, aby
se v budoucnosti cíleněji podporovaly stávající potenciály podnikatelských subjektů, ale i
zaměstnanců. Z pohledu odborů si to vyžaduje užší propojení přístupů hospodářské politiky
zaměstnanosti v pohraničí.
Podstatnou zásadou při utváření perspektivního přeshraničního hospodářského a
pracovního prostoru v Euroregionu Nisa by mělo být zapojení různých partnerů, protože různí
partneři mohou přispět k fungování partnerství vzájemně se doplňujícími kompetencemi.
Partneři, podílející se na realizaci tohoto projektu, považují za nezbytně nutné, aby pro
Euroregion Nisa byla zpracována koherentní koncepce rozvoje a aby se strukturální politika
profilovala coby samostatné téma regionální politiky. Koncepce rozvoje by měla být zpracována na principu partnerství a měla by zahrnovat veškeré relevantní oblasti hospodářství,
práce a života.
Zúčastnění partneři dále zkonstatovali, že v programovém období let 2007 až 2013
budou k dispozici četné evropské nástroje pomoci, které by mohly podpořit zpracování a
realizaci společné rozvojové strategie. Jedná se například o Evropský fond regionálního
rozvoje (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), jenž byl rozšířen o nový rozměr nadnárodní
spolupráce, o programy přeshraniční spolupráce v rámci Cíle 3 (Evropská územní spolupráce)
mezi ČR a Saskem, ČR a Polskem a Saskem a Polskem, ale také o EURES-T.
Existující evropské, národní a regionální nástroje pomoci by měly být nastaveny tak,
aby jich bylo možno cíleně využít v pohraničí a aby se staly stimulátorem, který by
napomáhal při realizaci nových projektů, zpracovávaných všemi relevantními aktéry.
Znamená to například umožnění podpory trojstranných projektů v rámci programů
Cíle 3, podpory přeshraničních projektů se zaměřením na trh práce v rámci Evropského
sociálního fondu, podpory spolupráce v oblastech politiky zaměstnanosti a profesního
294
vzdělávání a dalšího profesního vzdělávání za účasti zástupců zaměstnanců, podpory
přeshraničních kooperačních sítí zaměstnanců nebo podpory meziodvětvového a sektorálního
sociálního dialogu v pohraničí.
Členové Meziregionální odborové rady v severních Čechách, Sasku a Dolním Slezsku
se budou aktivně a konstruktivně podílet na utváření nástrojů podpory.
Dohoda partnerů ohledně další spolupráce
Na základě výsledků předložených v rámci projektu se partneři dohodli, že budou
podporovat vypracování koherentní strategie na poli strukturální politiky a politiky
zaměstnanosti pro společné pohraničí se zahrnutím podstatných regionálních aktérů, zejména
organizací sociálních partnerů.
Jako první krok bude iniciován dialog organizací sociálních partnerů s reprezentanty
euroregionů, který by měl být posléze rozšířen do podoby společného fóra aktivních obcí,
odborových svazů a zástupců zaměstnavatelských subjektů.
Na pozadí demografického vývoje a obav z možného nedostatku odborné pracovní
síly v určitých odvětvích a profesích má být provedena analýza profesního vzdělávání
v regionu, jejíž výsledky by měly sloužit za základ rozvoje společného prostoru vzdělávání a
rozvoje nabídek profesní orientace odpovídajících potřebám trhu práce.
Partneři
očekávají,
že
tyto
záměry
získají
finanční
podporu
v rámci
spolufinancovaných projektů, protože slouží k implementaci Lisabonské strategie v českosasko-dolnoslezském pohraničí.
295

Rozwój euroregionalnego obszaru gospodarki i - `IGR Elbe

Transkript

Podobné dokumenty