obálka a tiráž na sborník

SBORNÍK
ZE SEMINÁŘE PROJEKTU
Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ZAVÁDĚNÍ INOVACÍ DO VÝUKY SPECIALIZAČNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ
CZ.1.07/3.2.11./03.0066
s názvem
K V Ě T N AT É
LOUKY
konaného dne 25. 6. 2014
Česká zahradnická akademie Mělník - střední a vyšší odborná škola
ZAVÁDĚNÍ INOVACÍ DO VÝUKY SPECIALIZAČNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ
sborník k semináři 25. 6. 2014
Vydala Česká zahradnická akademie Mělník
- střední a vyšší odborná škola, příspěvková organizace
Na Polabí 411, 276 01 Mělník
[email protected], www.zas-me.cz
v rámci projektu
ZAVÁDĚNÍ INOVACÍ DO VÝUKY SPECIALIZAČNÍHO
VZDĚLÁVÁNÍ A VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ
ROZVOJ CZ.1.07/3.2.11./03.0066
Sborník sestavil
Technická spolupráce
Garant KA
Ing. Bohumil Bradna
Ing. Zdena Nikodémová
Miroslava Štochlová
Ing. Miroslav Malý
Vydání první, Mělník 2014
Počet stran 58
Tato publikace neprošla jazykovou revizí.
OBSAH SBORNÍ
SBORNÍKU
KVĚTNATÉ LOUKY NA ZAHRADĚ A V KRAJINĚ
1–9
PŘEHLED LUČNÍCH OSIV
10 – 42
FOTODOKUMENTACE
43 – 58
KVĚTNATÉ LOUKY
NA ZAHRADĚ A V KRAJINĚ
zakládání a údržba
Ing. Bohumil Bradna
Ing. Zdena Nikodémová
Co je květnatá louka?
Společenství rostlin původní na našem území střední Evropy s velkou druhovou
rozmanitostí, jedna z možných charakteristik.
Louky provázejí lidi už po mnoho tisíc let, ale nebylo běžné je zakládat z cíleného výsevu
semen. Luční porosty se v souvislosti s lidmi tvořily a udržovaly sečí i pastvou a byly ve starších
dobách zdrojem píce pro zvířata. Byla tedy na začátku získávání potravin a energie z domácích
zvířat. Vzhledem k náročnosti jejich údržby měly v extenzivním hspodářství velký význam.
Louky jsou v přídním prostředí původní jen v exrémních polohách, kde nemou růst dřeviny.
Vývoj rostlinných společenství u nás směřuje ke konečnému, klimaxovému stádiu, kterým je les.
Proto, pokud nemá louka přejít do křovinatého stádia nebo lesíku je nutné ji sekat a skllízet. Je to
energie, kterou musíme vynaložit proti přirozenému vývoji do lesa.
Doba se mění a květnaté louky vstupují do povědomí zahradní a krajinné architektury.
Stávají se jednou z možností osetí velkých i malých ploch, kde vytvářejí přírodní harmonii a
rozmanitost. Rozkvetlá louka je jedním z nejkrásnějších rostlinných společenství české krajiny.
Zastoupení vetšího počtu druhů rostlin je předpokladem pro stabilitu společenství a vytváří vhodné
životní podmínky pro celou řadu organismů. Zapěstované louky jsou významným stabilizačním
prvkem krajiny. Dokáží se velmi dobře vypořádat s výkyvy našeho rozmarného počasí za současné
minimální údržby.
Protože jsou louky na věšině území České republiky vytvořeny v důsledku lidské činnosti
můžeme je považovat za specifický druh zemědělské poly kultury. Za soulad mezi lidmi a přírodou.
1
Luční „divoké“ rostliny
Přírodní rostliny jsou z našeho lidského hlediska jako divoká zvířata. V angličně jsou
nazývány vystižným výrazem „wild plants“, divoké rostliny. Chovají se tak, aby přežily a zároveň
nechaly přežít další. To ne vždy vyhovuje našim lidským potřebám.
Zásadní vlasností pro přežití a šíření rostlin v přírodě je způsob jak se budou chovat jejich
semena, nositelé života druhu. Pokud má mít rostlinný druh šanci přežít je třeba, aby se uchovala
jeho semena a vyklíčila v tu nejlepší dobu. Tat vlastnost nám lidem není moc milá. Semena
přírodních rostlin neklíčí najednou. Kdyby vyklíčila všechna semena současně a všechny malé
rostlinky zahynuly, rostlina jako druh by rychle ze stanoviště zmizela.
Nešlechtěné rostliny jsou jako divoká zvířata, která se trochu ochočila. Vyhovuje jim
odstraňování konkurence dřevin sečí, ale o neznamená, že se kadždému druhu rostliny bude dařit
na každém stanovišti. V přírodním koloběhu má každý své místo. Tak i „divoké rostliny“ rostou
samy, ale na místech, která vyhovují danému druhu. Snažme se to respektovat při výběru luk.
Vývoj květnaté louky po zasetí – osobitost přírodních rostlin
Vzcházivost je dána klíčivostí a můžeme ji ovlivnit podmínkami, které vytvoříme pro zasetí
semen do půdy. Samozřejmě se zvyšuje s kvalitním zasetím, především se správnou hloubkou
uložení v půdě pod povrchem, s pevným lůžkem pro semeno. Před setím kypříme jen mělce,
na hloubku uložení semen, aby spodní vláha vzlínala k semenům nekypřenou půdou a načechraná
vrstva půdy nad semeny vláhu nepropouštěla dále k povrchu. Hlavním předpokladem dobrého
vzcházení je dostatek přirozené vláhy.
Semena většiny druhů lučních rostlin vyčkávají se svým naklíčením, až budou vědět, že
přijde období dešťů. Dokonce je někdy ke klíčení nevyprovokujeme ani umělou zálivkou. Proto
zalévání zaseté louky není příliš účinné, někdy spíše ke škodě, neboť se semena mohou vyplavit.
Pokud tedy zaléváme, je třeba soustavného jemného mlžení.
Vzcházení osiva směsi květnaté louky probíhá postupně. První jsou jeteloviny a trávy, brzy
po nich např. kopretiny, silenky, hvozdíky, jitrocel atd. Daleko později a nepravidelně ostatní druhy
– většina pryskyřníkovitých, hluchavkovitých, zvonků, violek atd.
2
Základní principy pro založení květnaté louky ze semen přírodních rostlin
1. Semena přírodních rostlin nepřiséváme do založeného trávníku.
Protože osivo přírodních rostlin vzchází postupně během celého roku po zasetí. Mladé rostlinky
jsou zpočátku drobné a v konkurenci rychlerostoucí trávy hynou.
2. Osiva květnatých luk nemícháme s běžným travním a jetelotravním osivem.
Protože důvod je stejný jako v předchozím bodě. Kulturní trávy a jeteloviny jsou vyšlechtěny
na rychlé vzejítí a rychlý počáteční růst. Rychle obsadí prostor a pomalurostoucí luční rostliny
potlačí. Ve výsledném porostu by převládaly trávy s malou příměsí lučních květin.
3. Půdu pro louku připravíme jako pro trávník, nehnojíme a nepoužíváme herbicidy.
Příprava půdy na malé ploše - vlastní silou. Zrytou půdu uhrabeme a urovnáme železnými hráběmi.
Případně rozbijeme nerozpadlé hroudy země. V zájmu dalšího snadného sekaní je vhodné vysbírat
větší kameny nebo nerozložené drny.
Příprava půdy na větší ploše – mechanizací. Zoranou nebo zrotavátorovanou půdu urovnáme a
připravíme na co nejmělčí hloubku setí.
Hnojení, zvláště dusíkatými hnojivy, neprovádíme. Na hnojení nejprve reagují zrychleným a
mohutnějším růstem trávy a potlačí květnaté druhy. Luční rostliny dovedou velmi dobře využít
živiny dostupné v půdě. A také je žádoucí aby přírodní podmínky stanoviště od začátku formovaly
společenstí rostlin odpovídající danému místu, což v následujících letech zaručí stabilitu porostu.
Použití herbicidů v druhově bohatém porostu, jako je louka, nepřipadá v úvahu.
4. Výsevek činí pro ruční setí 1,5 – 2 gramy na 1m2.
1. Toto množství je do ruky nezvykle malé, proto Vám doporučíme několik jednoduchých zlepšení.
Vlastní setí provádíme většinou mezi třemi prsty (placem, ukazováčkem a prostředníčkem) jako
bychom spíše kořenili než vysévali. Aby vám osivo vystačilo na celou plochu je vhodné si pozemek
rozdělit na několik menších částí. Na stejný počet částí si rozdělíte i osivo. Pokud vám přece jen
bude množství semen stále připadat malé, můžete naředit semena drobnými suchými pilinami,
suchým pískem, krupicí nebo strouhankou. Vysetá semena mělce zahrábneme lehčími hráběmi ze
dřeva nebo z umělé hmoty. Pro drobná semena je důležité zůstat u povrchu půdy. V sušších
obdobích a na exponovaných místech je vhodné povrch půdy lehce utužit například válcem nebo
opatrným pošlapáním.
Výsevek secím strojem postačí 1g na m 2. Pro osévání větších ploch je vhodné použít secí stroj.
Obvykle jsou nejdostupnější zemědělské sečky. Je možné použít sečky různého data výroby.
Úspěšně lze založit louku s dobře seřízenou sečkou za koňský potah nebo nejmodernější,
pneumatickou. Důležité je nastavit výsevek na 10 kg osiva na 1ha. A stejně důležité je nastavení
hloubky výsevu 0,5 - 1 cm. Pro optimální rozprostření semen na plochu je vhodný výsev „na
široko“ nebo co do nejhustších řádků. Další možností jsou specializované sečky na zakládání
trávníků. Porost založený dobře seřízenou sečkou bývá od prvních let vyrovnanější.
5. Termín výsevu: po celý rok, nejvhodnější je jaro a podzim.
Semena lučních rostlin v přírodě vypadávají na zem téměř během celého roku. Nejčastějším
impulzem ke vzcházení je vláha. Ta se nejčastěji vyskytuje na jaře a na podzim.
Jarní výsevy jsou vhodnější ve vlhčích oblastech a na těžší půdě. Jarní období pro výsev začíná
obvykle během dubna, kdy se dá s půdou pracovat. Končí během června, kdy by mohly přijít
Medardovské deště. Podzimní výsevy upřednostníme v sušších oblastech, na lehké písčité půdě.
Podzimní výsevy směřujeme co nejvíce do pozdního podzimu. Semena lučních rostlin budou
převážně klíčit až v následujícím roce na jaře ze zimní vláhy. Časné podzimní nedoporučujeme
3
neboť podpoří neboť podpoří hlavně růst plevelů, které je pak před zimou obtížné posekat.
Semena přírodních rostlin pří kontaktu s půdou většinou hned neklíčí a čekají na určité
impulzy z vnějšího prostředí, aby začala vzcházet. Luční osivo se proto po výsevu do půdy nezkazí,
ale počká si na svou dobu.
6. První rok po výsevu rostou hlavně kořínky lučních rostlin a nad zemí plevel. Sekáme
při výšce porostu asi 20 cm nad zemí
Plevel – nejčastěji jednoleté rostliny s rychlým vývojem. Jejich semena jsou obsažena v každé půdě
a čekají až se s půdou hne a otevře se volný prostor. Tyto rostliny jsou v přírodním koloběhu
předchůdci louky a svým způsobem ji pomáhají zapěstovat. Kořeny jednoletých plevelů jsou
většinou drobnější. Mezi rychle vyrostlými stonky zůstává dostatek místa pro klíčení lučních semen
v příhodném vlhčím prostředí. Vyklíčené rostlinky však ke svému vývoji potřebují světlo, které v
houstnoucím porostu ubývá. Proto když dosáhne „plavelný porost“ výšky asi 20 cm anebo je příliš
hustý, posekéme jej na vyšší strniště (asi 5 cm nad zemí). Posekanou hmotu odstraníme.
Vyklíčeným rostlinkám se tak dostane světla a mohou úspěšně růst a mohutnět.
Po nějakém čase, v závislosti od množství srážek, „plevelný porost“ opět částečně obrazí a je
vhodné jej znovu posekat. Další možností je udržovat v 1. roce výsevu „zelené strniště“ ve výšce
nad 5 cm. Potom se seče přiblížně jedenkrát za měsíc.
7. Louku sekáme přibližně 5 cm nad povrchem půdy.
Na menších plochách běžnými typy travních sekaček nebo kosou. Na větších plochách používáme
běžnou žací zemědělskou techniku a běžné technologie sušení sena. Luční porost je též vhodný
na senáže nebo na přímou sklizeň pro zelené krmení .
8.Druhý rok po výsevu louka kvete – sekáme 2 - 3 krát ročně pro zahuštění porostu.
Jednoleté rostliny
(„plevele“)během podzimu a zimy zaschly. Mladé luční rostlinky mají dobře vyvinuté kořínky a
velmi brzy z jara jim začínají růst listy a obsadí si tak svůj prostor na slunci. V zastínění lučních
rostlin již nové jednoleté plevele nevyrostou a během května až června louka poprvé zakvete.
Mladé luční rostliny nejsou zatím příliš rozvětvené a mohutné. Aby zesílily druhy s pomalejším
počátečním vývojem, posekáme louku poprvé už na konci květu kopretin. Podruhé zhruba na
přelomu července a srpna. Je-li velmi suché léto, můžeme letní seč vynechat. Poslední seč by měla
být na podzim během září.
9. V dalších letech sekáme louku 1- 3 krát ročně. Do jisté míry platí, že čím častěji louky
sekáme, tím je
druhové složení pestřejší. Vyjimkou jsou extrémně suchá místa a suché léto, kdy je nebezpečí
zaschnutí porostu.
Pokud chcete loukou vyjít vstříc jejím obyvatelům jsou tu pro Vás další následné rady.
MOTÝLÍ LOUKY, jak se o ně starat
●
Sekat jednou do roka
●
V době vegetace nikdy neposekat plochu celou jednorázově . Sekat v pruzích , nebo
ponechat neposekané ostrůvky ale vždy tak , aby podíl neposekané části činil 1/3 a ještě lépe
1/2 celkové plochy.
●
Sečení na výšku strniště alespoň 5 cm zvyšuje šanci na přežití hmyzu obecně a urychluje
obnovu porostu. Louku sečeme přednostně kosou, je to nejšetrnější. Náhradním způsobem
sečení může být tradiční žací lišta nebo bubnová sekačka . Nevhodné jsou rotační sekačky
se sběrem do zásobních košů nebo dokonce s mulčováním. Mulčování navíc nevhodně
4
zvyšuje stavy živin v půdě a podporuje trávy na úkor květnatých druhů.
●
Veškerou posekanou hmotu je nutné po usušení z pozemku odstranit .
Motýlí louka může vzniknou vhodně šetrným hospodařením mnohde, na malé zahradce nebo na
velké ploše. Ve volné krajině se například nabízí možnost vrátit zpět do koloběhu přírody část
plochy okolo silnic. A u chalupy nebo u obytného domku vytvořit ostrůvek přírodní harmonie,
domov pro mnoho milých „sousedů“.
Hmotu na posečené motýlí louce raději usušíme a pak teprve shrabeme a ostraníme, aby
hmyz měl čas se přemístit.
Počet semen v 1 g a potřebné množství semen pro založení louky
U lučních rostlin kolísá počet semen v 1gramu od 100 tis. (zvonky, zeměžluč) až po 20-25 kusů
(vikve, řepík, krvavec menší). Obvyklá hodnota je kolem 10.000 až 1.000 semen v 1 gramu. V
dospělosti se však na 1m2 vejde většinou jen několik desítek rostlin. Rezerva je tedy dotatečná při
méně přesném ročním setí 2 g na 1m2 nebo při přesnějším setí zemědělskou sečkou 1 g na 1m2 .
Rychlost vývoje rostlin po vzejití
Rychlé druhy brzy narostou do větších rozměrů , obsadí prostor, který pak už není k dispozici pro ty
pomalejší. Do směsí se proto musí zařazovat jen v omezené míře, nebo vůbec ne. Patří sem
především trávy šlechtěné na píci. Rychlé jsou také jeteloviny, řebříček, jitrocel kopinatý, částečně i
kopretina. Z jarních výsevů tyto druhy často stihnou na podzim téhož roku poprvé vykvést.
Tvarování květnatých luk
Od druhého roku pěstování květnaté louky vytvoří na zahradě nebo v parku velmi originální
a nápadný porost. Tím se louky stávají zajímavým prvkem zahradní architektury s možností další
osobité tvorby. Louky lze formovat jednak v době výsevu, kdy vyséváme vedle sebe různé druhy
luk podle našeho záměru. Zapěstované louky lze formovat pomocí různé doby a výšky seče.
1. Různá doba seče.
Umožňuje vytvořit vedle sebe louky v různém stádium kvetení a zajímavě tak rozčlenit plochu.
2. Rozdílná výška sekání
Častým a nízkým (ne méně než 4 cm nad zemí) sečením udržujeme nízký porost vedle vysokého.
Takto je vhodné vytvářet cestičky přes louku. Působivé jsou pak i ornamenty, vytvořené kontrastem
vysokého a nízkého porostu, především když je můžete sledovat z nadhledu.
5
Výběr vhodné louky
Zakládání luk se týká dvou základních typů stanovišť: plochy v lidských sídlech a plochy
ve volné krajině. Pro výběr vhodné louky poblíž lidských sídel bude převažovat hledisko estetické,
zatímco pro louky do volné krajiny se budeme snažit brát v úvahu širší souvislosti okolní krajiny.
Naše rozhodování však v obou případech bude spojovat snaha udělat něco pro přírodu a také ji
respektovat.
Výběr vhodné louky budeme proto řídit podle následujících kritérií.
Přírodní podmínky daného stanoviště
Vláhové poměry (půda vlhká, střední, suchá, střídavá vlhkost, průběh srážek během roku, výška
hladiny spodní vody apod.)
Půda (druh půdy, půdotvorný substrát, skeletovitost, půdní typ atd.)
Nebezpečí eroze (dáno především sklonem a délkou svahu, druhem půdy průběhem srážek)
Předpokládaný způsob hospodaření na louce a zamýšlený cíl
Nároky na sešlap a jinou mehanickou zátěž
Estetické hledisko – upřednostněny jsou barevně kvetoucí, nápadné druhy, případně jen určité barvy
květů nebo olistění, dlouhokvetoucí druhy, nízké druhy a pod.
Cílem louky je jen obohacení krajiny – specifické cíle jako např. motýlí louka, sečení porostu bude
(nebude) zajištěno, porost se bude mulčovat, hmota kompostovat apod.
Cílem louky je obohacení krajiny, zároveň se počítá se zemědělským využitím
Pouze zemědělské využití – na seno, senáž, zelené krmení, pastva, pro jaká hospodářská zvířata,
upřednostnit kvalitu a pestrost luční hmoty nebo výnos, ekonomická hlediska apod.Základní druhy
luk jsou v době kvetení pestrobarevné. Množstevní zastoupení jednotlivých druhů rostlin se sice liší
podle stanoviště, ale většinou jejich květy mají různé barvy. Pokud budete chtít využít květnaté
louky k originální zahradní tvorbě, můžete využít nabídky jednobarevně laděných luk. Zde je nutné
podotknout, že květiny pro tyto louky jsou vybírány v určité barvě, ale v mnoha druzích. Proto
výsledný porost nebude zcela monokulturně jednobarevný a zachová si přirozenou pestrost odstínu
dané barvy. Do jedné barvy květu laděné louky si zachovávají přednosti tradičních zahradních luk
– nenáročnost na údržbu a dobrou přizpůsobivost místu výsevu.
Nářadí a stroje k údržbě louky
Klasickým náčiním je kosa. Dobře vyklepaná a nabroušená v rukou zkušeného sekáče nebyla asi
zatím překonána. Na malé zahrádce postačí srp. Oba tato tradiční nástroje jsou značně náročné a na
přípravu k sekání a údržbu. Samotné sekání je pak otázkou cviku a citu. V dnešní době je již obtížné
se tomuto umění od někoho naučit. Proto nejdostupnější jsou travní sekačky. Lze je s úspěchem
použít k zapěstování a sečení květnatých luk. Jen jetřeba si dát pozor na některé technické
parametry.
Vlastnosti travní sekačky
Možnost sekat nejméně 5 cm nad povrchem půdy. Protože většina lučních květin tvoři své pupeny a
rozvětvení nad povchem půdy a velmi nízká seč by je poškodila.
V případě velkých pozemků bude vhodné využít dostupnou zemědělskou mechanizaci. Máli však louka zůstat květnatou oázou v krajině je nutné provádět sečení šetrně. Dnešní sekačky
tažené sinými traktory mají široký záběr a jezdí rychle. V době obvyklé 1. seče během června se
6
lučním porostu schovávají mláďata ptáků a zvířat. Proto je vhodné nechat část louky neposkanou a
seč dokončit až koncem července. Rovněž je velmi žádoucí jezdit pomalu, případně procházet
sekanou plochu a vyplašit zvířata nebo místo s mládětem nebo hnízedem neposekat. Mlaďata
většinou sama před traktorem neutečou. Jejich instinkty jim velí přitisknout se k zemi a znehybnět.
Jenže při střetu s technikou jim toto chování život nezachrání...
Základní zásady jsou obdobné jako pro malé sekačky. Jen zde sečeme na vyšší strniště.
Mulčování louky
Spočívá v posekání a rozdrcení a odhození hmty zpět do porostu. Pro údržbu květnaté louky
není tento zůsob většinou vhodný. Při zakládání louky posečená a nastlaná hmota brání dalšímu
vzcházení a ujímání drobných rostlinek. Vždy si je také nutné uvědomit, že posekaná hmota
obsahuje živiny, které se vyplaví do půdy. Protojej můžeme doporučit jen na chudších půdách a u
mladého porostu s malým objemem hmoty. Vyloženě nevhodné je mulčování mohutně narostlé
louky.
Druhy luk
Základní druhy luk jsou v době kvetení pestrobarevné. Množstevní zastoupení jednotlivých druhů
rostlin se sice liší podle stanoviště, ale většinou jejich květy mají různé barvy. Pokud budete chtít
využít květnaté louky k originální zahradní tvorbě, můžete využít nabídky jednobarevně laděných
luk. Zde je nutné podotknout, že květiny pro tyto louky jsou vybírány v určité barvě, ale v mnoha
druzích. Proto výsledný porost nebude zcela monokulturně jednobarevný a zachová si přirozenou
pestrost odstínu dané barvy. Do jedné barvy květu laděné louky si zachovávají přednosti tradičních
zahradních luk – nenáročnost na údržbu a dobrou přizpůsobivost místu výsevu.
Zahradní a parkové louky
Tradici má základní pětice zahradních květnatých luk (Česká květnice, Horská louka,
Kopretinová louka, Suchá stráňka, Zámecká louka). Všechny jsou nenáročné na péči a zároveň
krásné pestrostí barev a tvarů. Svým vzhledem připomínají louky ve volné krajině. Na zahradě se
nám navíc nabízí možnost louky tvarovat.
Střešní zahrada
Samostatnou kapitolou zahradní tvorby jsou extrémní podmínky střešních zahrad. Rostliny
jsou zde vystaveny výkyvům počasí v zesílené podobě a z velké části jejich osud záleží na
pravidelné lidské péči a kvalitě vytvořeného prostředí. V přírodě jsou střešním zahradám
nejpodobnější skály, skalní stepi a silně výsušná stanoviště. Ale i zde jsou rostliny vždy spojeny se
zemí a jejích kořeny pronikají hluboko do půdy nebo do skalních štěrbin a mohou tímto způsobem
čerpat alespoň malé množství vody. Druhy pro střešní zahrady jsme tedy vybírali na takovýchto
extrémních stanovištích.
Krajinné louky
Krajinářské louky jsou určeny především k osevu větších ploch v krajině. Důležité při
zakládání těchto luk je vytvoření přírodě blízkého porostu, který bude navazovat na své okolí. Tak
se nově založená louka stane stabilizačním prvkem krajiny a vytvoří podmínky pro život mnoha
organismů.
7
Významným hlediskem při sestavování lučního osiva je také způsob hospodaření na louce.
Pokud má mít louka čistě význam krajinného prvku bez pícního využití, je žádoucí co největší
druhová rozmanitost rostlin v rámci podmínek dané lokality. Květnatá louka bude stabilní a bude
domovem mnoha organismů. S ohledem na živočichy by v dalších letech po výsevu bylo vhodné
květnatou louku nesekat naráz, ale postupně, aby se mohl vyvinout hmyz, vyhnízdit ptáci a zvířata
odchovat mláďata. Přes zimu je vhodné nechat vždy část louky neposekanou a další rok tyto
nesekané části obměnit, aby nedošlo k potlačení louky a její druhové pestrosti. Trvale nesekaná
louka postupně přijímá křoviny a náletové stromy a přechází do stádia křovin a po delší době
k stádiu lesa.
Když má louka být i pastvou pro domácí zvířata nebo zdrojem sena, je vhodné zohlednit
rostliny pro zvířata chutné a vzrůstnější. Protože požadavky na hospodářské louky jsou také vyšší
výnos hmoty a odolnost k sešlapu, zařazujeme do osiv vyšší procenta trav a jetelovin. Pícní louky
lze pást od druhého roku po založení. Nejlepší je druhý rok pastevní louku posekat a vyčkat do
třetího roku, kdy je luční drn dobře vyvinutý a únosný. V zájmu zachování kvality pastvy je třeba
pastevní louku jedenkrát do roka posekat. Z další péče o louku můžeme doporučit smykování a
vláčení starších porostů na jaře před vegetací a po skončení pastvy.
Hnojení luk statkovými a minerálními hnojivy může způsobit vybujení vzrůstných druhů
rostlin a potlačení těch jemných. Vápnění podporuje druhovou pestrost porostu.
Mezofytní louky
- louky do běžných středních stanovištních podmínek
Mezofytní (prostřední) stanoviště mají vyrovnané vláhové poměry, nejsou ani příliš mokrá,
ani příliš suchá. Nacházejí se většinou v rovinatém nebo lehce zvlněném terénu v různé nadmořské
výšce. Krátce nejběžnější místa. Nabídka rostlin je široká. Jedním z určujících činitelů výběru
vhodné louky je zásobení živinami.
Na půdách bohatých živinami je třeba použít větší podíl lučních květin a méně trav. Živiny
obsažené v půdě rychleji využijí trávy a dříve obsadí prostor. Luční květiny se svým pomalejším
počátečním vývojem by byly ve výsledném porostu málo zastoupeny.
Na chudších půdách je možné vysít více trav. Menší zásoba živin nedovolí rozvoj trav a louka
zůstane květnatá.
Vlhké louky
Vlhká místa v nížinách, v okolí řek a potoků, bývala porostlá žírnými loukami. Louky se
zatápěly vodou po každé seči, byly druhově bohaté a dávaly velkou úrodu sena.
Celoročně podmáčené louky hospodáři nazývali kyselými a poskytovaly seno špatné kvality.
Z pohledu krajiny měly však své význačné a nezastupitelné místo.
Zakládání květnaté louky z výsevu je na vlhkém stanovišti je někdy obtížné. Po zaorání
travnatého porostu na trvale mokré půdě dochází k rychlé regeneraci původních trav a potlačení
květnatých druhů. V tomto případě je vhodné lokalitu „přepolařit“ (pěstovat 1 rok obilí). Například
na lokalitě s přepolařenou půdou v záplavové zóně Jizery louka založená z výsevu našeho osiva
krásně vykvetla už 2. rokem.
Louky na výsušnou půdu
– louky do sušších podmínek, na lehkou i těžkou vysýchavou půdu
Výsušné stanoviště můžete osít směsí semen s větším podílem trav a jetelovin. Tato stanoviště
bývají v přírodě porostlá stepní vegetací s vyšším podílem trav. Zakládání luk má zde svá úskalí. Z
8
jarního výsevu může být problém s dlouhotrvajícím letním suchem. Vhodné jsou výsevy před
zámrazem, aby semena využila zimní vláhu. Na prudších svazích může nezabezpečený výsev
ohrozit eroze. Rozvoj porostu bývá pomalejší než na jiných stanovištích a může někdy trvat i tři
roky.
Květnaté podrosty do stínu
– druhově bohaté porosty do stínu pod stromy a na jinak stále přistíněná místa
Podrost pod stromy se musí spokojit jen s menším množstvím světla a někdy i vláhy. Pro
jsou podrostové rostliny schopné obstát pod stromy, kde k zemi dopadají toulavé sluneční paprsky
jako ve světlých lesích. Aby měl podrost dostatek prostoru pro svůj rozvoj je třeba vyhrabávat listí.
Porosty pro oživení zdevastovaných půd
Toto osivo je určeno především k osetí zavezených skládek, deponií, lomů a pod., kde lze
přepokládat nekvalitní „mrtvou“ půdu z podloží.
Po výsevu se nejprve uplatní rychlé a krátkověké druhy rostlin, později je vystřídají pomalejší
druhy víceleté. Porost není třeba sekat ani jinak odstraňovat, pak dosahuje výšky okolo 1 m. Nárůst
nadzemní biomasy pomáhá k vytvoření humusu a obnově života v půdě. Nad zemí pestré rostlinné
společenství vytvoří životní podmínky pro mnoho druhů živočichů. Krátce shrnuto nastartuje se
rychlejší oživení zdevastovaných míst.
Pokud se porost nebude sekat, vytvoří se z náletových keřů a stromů přirozený lesík. Naopak
sečením nebo pastvou je možné vytvořit z tohoto porostu květnatou louku.
Závěrem
Květnaté louky se stávají součástí krajinné i zahradní tvorby. Jsou to osobytá společenství na našem
území původ. Vhodně založená louka je nenáročná na údržbu a stává se v krajině stabilizačním
prvkem. Do lidských sídel přináší louky přírodní rozmanitost a pohodu.
9
České květnaté louky – semena, zkušenosti, tradice
od roku 1993

207 42 Markvartice (u Sobotky), Tel.: 493 577 159,
www.plantanaturalis.com, [email protected]
Přehled lučních osiv
Nabídka osiv
pro založení
KVĚTNATÉ LOUKY
jak vlastními silami a citem udržovat a zakládat
květnaté louky – poklad české krajiny
2013
sepsali podle svých zkušeností a názorů
Ing. Bohumil Bradna a Ing. Zdeňka Nikodémová
10
DEVATERO RAD
pro úspěšné zakládání a pěstování květnatých luk
1)
Louku zakládáme do čisté půdy. Semena přírodních
lučních rostlin nelze přisévat do založeného trávníku!
2)
Osiva květnatých luk nemícháme s běžným travním a
jetelotravním osivem.
3)
Půdu pro výsev louky připravíme jako pro trávník, ale
nehnojíme a nepoužíváme herbicidy.
4)
Výsevek semen květnaté louky je 1 – 2 g na 1 m2.
Hloubka setí je velmi malá, do 0,5 cm.
5)
Termín výsevu: po celý rok, nejvhodnější jaro a pozdní
podzim.
6)
Louku sekáme běžnou travní sekačkou nebo kosou
4 – 5 cm nad povrchem půdy.
7)
První rok po výsevu rostou hlavně kořínky lučních
rostlin a nad zemí plevel – sekáme při výšce porostu asi
20 cm. Také je možné udržovat porost na výšce 5 cm.
8)
Druhý rok po výsevu louka kvete – sekáme 2 -3krát
ročně (1. seč na konci květu kopretin)
9)
V dalších letech sekáme 1 – 3 krát ročně.
11
Zahradní a parkové louky - tradiční
Jsou určeny hlavně k obohacení zahrad. Mohou být malým záhonkem lučních květů a
pestrosti, nebo mohou pokrývat většinu zahrady v přírodním stylu. Zapěstovaná květnatá
louka nabízí pestré možnosti tvarování a využití. Louky je možné sekat častěji, asi jednou
za měsíc a pak vytvoří nízký porost únosnější pro střední přecházení. Tak je možné v
zahradě tvořit cestičky a pobytová místa mezi ostaní loukou. Výhodou je možnost změny
pouze změnou místa sekání. Po vynechání seče louka opět obroste a vykvete většinou do
pěti týdnů.
KOPRETINOVÁ LOUKA
34 druhů
lučních rostlin
25 druhů lučních květin = 55 % osiva 9 druhů lučních travin = 45 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Osivo je vhodné k založení květnaté louky v nejrůznějších podmínkách. Vybrané druhy
patří k nejodolnějším mezi lučními rostlinami. Hlavními květinami jsou kopretiny, které
ozdobí louku na přelomu května až června. Po seči vykvétají další pestrobarevné luční
květiny až do podzimu.
Stanoviště: slunce i mírné přistínění, střední i sušší vláhové poměry
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
55 %
0,5
1,5
2
5
2
1
2
12
5
2
0,5
0,5
1
1
2
3
1,5
2
Luční květiny
čekanka obecná (Cichorium intybus)
čičorka pestrá (Securigera varia)
chrastavec rolní (Knautia arvensis)
chrpa luční (Centaurea jacea)
jetel inkarnát (Trifolium incarnatum)
jetel luční (Trifolium pratense)
kmín kořenný (Carum carvi)
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
krvavec menší (Sanquisorba minor)
lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus)
mrkev obecná (Daucus carota subs. carota)
rmen barvířský (Anthemis tinctoria)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
silenka dvoudomá (Silene dioica)
silenka nadmutá (Silene vulgaris)
sléz pižmový (Malva moschata)
svízel bílý (Galium album)
svízel syřišťový (Galium verum)
55%
3
1,5
0,5
0,5
4,5
0,2
0,3
Luční květiny
šalvěj luční (Salvia pratensis)
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
šťovík kyselý (Rumex acetosa)
třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia)
vratič obecný (Tanacetum vulgare)
zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides)
45 %
2
10
14
6
6
0,5
3
2,5
1
Traviny
bojínek hliznatý (Phleum bertolonii)
jílek vytrvalý (Lolium perenne)
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
lipnice luční (Poa pratensis)
metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
psárka luční (Alopecurus pratensis)
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)
12
ČESKÁ KVĚTNICE
69 druhů
lučních rostlin
59 druhů lučních květin = 80 % osiva 10 druhů lučních travin = 20 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g/m2 a setí secím strojem 1 g/m2
Již tradičně naše nejoblíbenější zahradní louka. Svou oblibu si získala díky
velkému množství druhů lučních rostlin. Proto je velmi přizpůsobivá nejrůznějším
podmínkám umístění na zahradě. Pro svou velkou pestrost je také vhodná k pěstování jako
louka vhodná pro motýly.
Stanoviště: slunce i mírné přistínění, střední, sušší i vlhčí vláhové poměry
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
80 %
0,3
1,5
1,6
0,3
0,3
0,2
1
1,3
1,5
0,5
5
0,8
5
0,1
2
1,2
1
0,2
3,5
0,5
5
1
9,5
0,5
1
0,5
0,01
1
0,2
0,3
0,5
0,3
0,6
1,5
0,05
0,3
Luční květiny
bedrník obecný (Pimpinella saxifraga)
bukvice lékařská (Betonica officinalis)
černohlávek obecný (Prunella vulgaris)
devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum)
divizna černá (Verbascum nigrum)
dobromysl obecná (Origanum vulgare)
hrachor luční (Lathyrus pratensis)
hvozdík kartouzek ( Dianthus carthusianorum)
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)
hvozdík svazčitý (Dianthus armeria)
chrastavec rolní (Knautia arvensis)
chrpa čekánek (Centaurea scabiosa)
chrpa luční (Centaurea jacea)
jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum)
jetel horský (Trifolium montanum)
jetel luční (Trifolium pratense)
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
jitrocel prostřední (Plantago media)
kmín kořenný (Carum carvi)
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi)
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
kozí brada východní (Tragopogon orientalis)
krvavec menší (Sanquisorba minor)
kyprej vrbice (Lythrum salicaria)
len vytrvalý ( Linum perenne)
lnice květel (Linaria vulgaris)
lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata)
máchelka srstnatá (Leontodon hispidus)
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides)
mochna skalní (Potentilla rupestris)
mochna stříbrná (Potentilla argentea)
orlíček planý (Aquilegia vulgaris)
prvosenka jarní (Primula veris)
pupava bezlodyžná (Carlina acaulis)
rozchodník veliký (Hylotelephium maximum)
rozrazil ožankový (Veronica teucrium)
13
80 %
0,4
0,8
2
2,5
3
2
3
0,4
0,2
1,8
2,2
2,2
5
1,5
0,6
0,2
0,8
0,1
0,01
0,2
0,5
0,03
0,5
20 %
6
3
0,8
3
0,2
2
0,5
2
1
1,5
Luční květiny 80%
řebříček bertrám (Achillea ptarmica)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
řepík lékařský (Agrimonia eupatoria)
silenka dvoudomá (Silene dioica)
silenka nadmutá (Silene vulagris)
silenka nící (Silene nutans)
sléz pižmový (Malva moschata)
smolnička obecná (Lychnis viscaria)
starček vodní (Senecio aquaticus)
svízel bílý (Galium album)
svízel syřišťový (Galium verum)
svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii)
šalvěj luční (Salvia pratensis)
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
šťovík kyselý (Rumex acetosa)
tužebník obecný (Filipendula vulgaris)
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria)
violka psí (Viola canina)
zeměžluč okolíkatá (Cenataurium erythraea)
zlatobýl obecný (Solidago virgaurea)
zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia)
zvonek rozkladitý (Campanula patula)
zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides)
Traviny
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
kostřava sivá (Festuca glauca)
lipnice luční (Poa pratensis)
metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
psineček obecný (Agrostis capillaris)
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens)
třeslice prostřední (Briza media)
ZAHRADNÍ LOUČKA
53 druhů
lučních rostlin
43 druhů lučních květin = 70 % osiva 10 druhů lučních travin = 30 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Nízká pestře kvetoucí loučka vhodná jak do menších zahrádek k rodinným
domkům nebo okolo okolo chalupy. Pro svou velkou rozmanitost je vhodná i
k zapěstování motýlí louky. Neobsahuje semena žádných nejedlých rostlin
Stanoviště: slunce i mírné přistínění, střední i sušší vláhové poměry
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
70 %
0,5
2,5
0,5
1
0,5
2
2,5
0,5
1
0,05
0,1
2
0,5
2
0,5
4
1
0,3
5
11
2
1
1
0,5
0,5
1
1,5
1
Luční květiny
bedrník obecný (Pimpinella saxifraga)
černohlávek obecný (Prunella vulgaris)
čínská pažitka (Allium tuberosum)
devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum)
Hvězdnice chlumní (Aster amellus)
hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum)
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)
hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus)
hvozdík svazčitý (Dianthus armeria)
jahodník obecný (Fragaria vesca)
jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum)
jetel alpínský (Trifolium alpinum)
jetel zlatý (Trifolium aureum)
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
jitrocel prostřední (Plantago media)
kmín kořenný (Carum carvi)
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi)
kontryhel lysý (Alchemilla glabra)
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
krvavec menší (Sanquisorba minor)
len vytrvalý (Linum perenne)
lnice květel (Linaria vulgaris)
máchelka srstnatá (Leontodon hispidus)
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides)
modřenec chocholatý (Muscari comosum)
mochna stříbrná (Potentilla argentea)
prvosenka jarní (Primula veris)
rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum)
14
70 %
0,5
0,8
0,01
2,5
3,5
3
0,9
3
5
1,5
1,5
1
0,3
0,5
0,04
Luční květiny
rozrazil ožankový (Veronica teucrium)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
sedmikráska obecná (Bellis perrenis)
silenka dvoudomá (Silene dioica)
silenka nadmutá (Silene vulgaris)
silenka nící (Silene nutans)
smolnička obecná (Lychnis viscaria)
svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii)
šalvěj luční (Salvia pratensis)
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
šťovík kyselý (Rumex acetosa)
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria)
violka psí (Viola canina)
zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia)
zvonek rozkladitý (Campanula patula)
30 %
5
3
5
3
2
6
3
0,5
2
0,5
Luční traviny
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava drsnolistá (Festuca brevipila)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
kostřava žlábkatá (Festuca rupicola)
lipnice hajní (Poa nemoralis)
lipnice luční (Poa pratensis)
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera)
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)
třeslice prostřední (Briza media)
MOTÝLÍ LOUKA
63 druhů
lučních rostlin
51 druhů lučních květin = 80 % osiva 12 druhů lučních travin – 20 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Založení květnaté louky pro vývoj a výživu motýlů vychází z nároků na dostatek
potravy pro housenky i dospělce.
Kompromisem mezi sečením a spustnutím louky bez sekání je ponechání části
louky neposečené od konce července jednoho roku do roku následujícího. Potom tento
porost posekat a nechat sousední kus porostu opět neposečený přes celý rok. Tak se
zachová pestrost louky i pastva pro nejrůznější živáčky.
Stanoviště: slunce i polostín, střední vláhové poměry i slabě vlhčí nebo sušší místa
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
80 %
0,5
2
1
3
0,5
0,3
0,5
0,5
2
0,5
1
0,5
5
6
0,2
1,5
1,5
1
0,5
3
0,5
2,5
0,5
3
1
3
0,5
0,1
0,1
0,4
1
0,1
0,5
Luční květiny
bedrník obecný (Pimpinella saxifraga)
bukvice lékařská (Betonica officinalis)
česnek hranatý (Allium angulosum)
čičorka pestrá (Securigera varia)
devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum)
divizna černá (Verbascum nigrum)
dobromysl obecná (Origanum vulgare)
hadinec obecný (Echium vulgare)
hrachor luční (Lathyrus pratensis)
hvězdnice chlumní (Aster amellus)
hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum)
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)
chrastavec rolní (Knautia arvensis)
chrpa luční (Centaurea jacea)
jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum)
jetel horský (Trifolium montanum)
jetel luční (Trifolium pratense)
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
jitrocel prostřední (Plantago media)
kmín kořenný (Carum carvi)
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi)
koptretina bílá (Leucanthemum vulgare)
kozí brada luční (Tragopogon pratensis)
kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos)
kručinka barvířská (Genista tinctoria)
krvavec toten (Sanquisorba minor)
lnice květel (Linaria vulgaris)
lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata)
mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum)
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides)
mrkev obecná (Daucus carota subsp. carota)
oman britský (Inula britannica)
prvosenka jarní (Primula veris)
15
80 %
1
0,1
0,2
0,5
0,8
5
2
2,5
2,5
0,7
1,5
3,5
1,5
1,5
0,5
1
8
3
Luční květiny
pupava bezlodyžná (Carlina acaulis)
rozchodník veliký (Hylotelephium maximum)
rozrazil ožankový (Veronica teucrium)
řebříček bertrám (Achillea ptarmica)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
řepík lékařský (Agrimonia eupatoria)
silenka nadmutá (Silene vulgaris)
silenka nící (Silene nutans)
sléz velkokvětý (Malva alcea)
smolnička obecná (Lychnis viscaria)
svízel syřišťový (Galium verum)
šalvěj luční (Salvia pratensis)
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
šťovík kyselý (Rumex acetosa)
tužebník obecný (Filipendula vulgaris)
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria)
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia)
vikev ptačí (Vicia cracca)
20 %
5
3
2
0,5
2
0,5
0,5
3
1,5
0,5
0,5
1
Traviny
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
lipnice luční (Poa pratensis)
metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera)
smělek jehlancový (Koeleria pyramidata)
sveřep vzpřímený (Bromus erecta)
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens)
třeslice prostřední (Briza media)
válečka prápořitá (Brachypodium pinatum)
ZELENÝ CHODNÍČEK
40 druhů lučních rostlin
30 druhů lučních květin = 50 % osiva 10 druhů lučních travin = 50 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Zelený chodníček vytváří přechod mezi květnatou loukou a trávníkem.
Porost si zachovává druhovou pestrost louky a zároveň je odolný k přecházení a různým
způsobům údržby. Pokud má Zelený chodníček připomínat spíše trávník, je nutné častější
sekání. Zde platí dodržení výšky seče 3 – 5 cm nad zemí. Nižší seč by poškodila luční
květiny. Má-li být Zelený chodníček zase loukou, postačí přestat sekat a do měsíce
vykvetou luční květiny.
Stanoviště: slunce, střední a vlhčí vláhové poměry
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka nebo bylinný koberec
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
50 %
3
1,4
3
1
3
0,5
0,1
2
0,3
0,5
6
0,5
1,5
0,5
0,1
1
2
1
1,5
0,05
1
Luční květiny
černohlávek obecný (Prunella vulgaris)
česnek hranatý (Allium angulosum)
čičorka pestrá (Securigera varia)
devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum)
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)
chruplavník větší (Polycnemum majus)
jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum)
jetel alpinský (Trifolium alpestre)
jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum)
kontryhel příbuzný (Alchemilla propinqua)
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus)
máchelka srstnatá (Leotodon hispidus)
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides)
mochna poléhavá (Potentilla supina)
mochna stříbrná (Potentilla argentea)
pryskyřník hliznatý (Ranunculus bulbosus)
rozrazil klasnatý (Veronica spicata)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
sedmikráska obecná (Bellis perrenis)
sléz přehlížený (Malva neglecta)
16
50 %
5
2
1
4
4,5
0,25
2,5
0,5
0,3
Luční květiny
silenka nadmutá (Silene vulgaris)
silenka nící (Silene pendula)
smolnička obecná (Lychnis viscaria)
svízel křížatý (Cruciata leavipes)
svízel syřišťový (Galium verum)
šater plazivý (Gypsophila repens)
tolice dětelová (Medicago lupulina)
trávnička obecná (Armeria vulgaris)
violka psí (Viola canina)
50 %
1,5
8
10
3
2,5
15
5
2
0,5
2,5
Traviny
bojínek hliznatý (Phleum bertolonii)
jílek vytrvalý (Lolium perenne)
kostřava červená (Festuca rubra)
lipnice cibulkatá (Poa bulbosa)
lipnice hajní (Poa nemoralis)
lipnice luční (Poa pratensis)
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
psineček obecný (Agrostis capillaris)
psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera)
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)
SLUNNÁ STRÁŇKA
56 druhů lučních květin = 75 % osiva
71 druhů lučních rostlin
15 druhů lučních travin = 25 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
V přírodě zde obsažené rostliny obývají suché půdy a skalní stepi. Písčité půdy
a celý den osluněná místa jsou ideální místa pro založení květnaté louky Slunná stráňka
v zahradách a v parcích.
Stanoviště: slunce, suchá místa
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka nebo bylinný koberec
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
75 %
0,2
0,2
0,3
3
0,5
0,07
0,2
0,2
0,2
0,5
0,5
0,5
0,1
0,3
1
1,5
0,02
0,5
1,5
0,3
2,5
5
2
12
0,3
0,05
0,5
1
1
0,06
0,1
0,2
1,5
1,5
0,05
0,05
0,5
Luční květiny
bedrník obecný (Pimpinella saxifraga)
černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora)
česnek viničný (Allium viniale)
čičorka pestrá (Securigera varia)
devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum)
divizna brunátná (Verbascum phoeniceum)
divizna černá (Verbascum nigrum)
divizna malokvětá (Verbascum thapsus)
dobromysl obecná (Origanum vulgare)
hadinec obecný (Echium vulgare)
hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca)
hlaváč šedavý (Scabiosa canescens)
hořčík jestřábníkolistý (Picris hieracioides)
hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris)
hvozdík kartouzek ( Dianthus carthusianorum)
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)
jestřábník trsnatý (Hieracium caespitosum)
jetel alpinský (Trifolium alpestre)
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
jitrocel prostřední (Plantago media)
komonice lékařská (Melilotus officinalis)
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos)
krvavec menší (Sanquisorba minor)
lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia)
lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata)
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides)
mochna stříbrná (Potentilla argentea)
mrkev obecná (Daucus carota subs. carota)
oman srstnatý (Inula hirta)
pelyněk ladní (Arthemisia campestris)
prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata)
pryskyřník hliznatý (Ranunculus bulbosus)
rmen barvířský (Anthemis tinctoria)
rozchodník skalní (Sedum reflexum)
rozchodník veliký (Pseudolysimachion spicatum)
rozrazil klasnatý (Veronica spicata)
75 %
0,5
1,5
2,5
3
4,5
0,8
0,3
1,5
2,5
6
3,5
0,8
3
0,2
0,5
1,5
0,5
1,5
0,5
Luční květiny
rýt žlutý (Reseda lutea)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
sesel sivý (Seseli osseum)
silenka nící (Silene nutans)
slézovec durynský (Lavatera thuringiaca)
smolnička obecná (Lychnis viscaria)
starček přímětník (Senecio jacobaea)
suchokvět roční (Xeranthemum annuum)
svízel syřišťový (Galium verum)
šalvěj luční (Salvia pratensis)
šalvěj přeslenitá (Salvia verticilata)
šedivka šedá (Berteroa incana)
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
tařice skalní (Aurinia saxatilis)
trávnička obecná (Armeria vulgare)
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria)
zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia)
žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica)
žluťucha menší nící (Thalictrum minus subsp. majus)
25 %
1
3
2
5
1,5
3
0,9
0,5
0,5
1
1
1
3
1,5
0,1
Traviny
bojínek hliznatý (Phleum bertolonii)
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava drsnolistá (Festuca brevipila)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
lipnice cibulkatá (Poa bulbosa)
lipnice luční (Poa pratensis)
lipnice smáčnutá (Poa compressa)
lipnice úzkolistá (Poa angustifolia)
mrvka myší ocásek (Vulpia myuros)
psineček obecný (Agrostis capillaris)
smělek jehlancový (Koeleria pyramidata)
smělek štíhlý (Koeleria macrantha)
sveřep vzpřímený (Bromus erecta)
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)
vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum)
17
HORSKÁ LOUKA
56 druhů lučních rostlin
45 druhů lučních květin = 80 % osiva 11 druhů lučních travin = 20 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Druhy lučních rostlin byly vybrány s ohledem na delší dobu sněhové pokrývky na
horách a v podhůří. Zde se nejlépe uplatní horské druhy rostlin. Ale i v nížině bude horská
louka pestrá a bohatě kvetoucí s nižším vzrůstem.
Stanoviště: slunce, střední a vlhčí vláhové poměry, snese delší dobu sníh
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
80 %
0,5
2,2
0,2
0,3
1
1
7
0,7
0,1
2
2
2
0,5
5
0,5
0,3
5
3
8
1
0,3
0,4
0,5
0,5
1
3
0,8
2,5
3,5
Luční květiny
bedrník větší (Pimpinella major)
černohlávek obecný (Prunella vulgaris)
čertkus luční (Succisa pratensis)
dobromysl obecná (Origanum vulgare)
hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum)
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)
chrastavec rolní (Knautia arvensis)
chrpa parukářka (Centaurea pseudophyrgia)
jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum)
jetel horský (Trifolium montanum)
jetel luční (Trifolium pratense)
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
jitrocel prostřední (Plantago media)
kmín kořenný (Carum carvi)
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi)
kontryhel ostrolaločný (Alchemilla vulgaris)
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
krvavec toten (Sanquisorba officinalis)
lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus)
máchelka srstnatá (Leontodon hispidus)
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides)
náprstník červený (Digitalis purpurea)
oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum)
prvosenka jarní (Primula veris)
pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius)
pupava bezlodyžná (Carlina acaulis)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
silenka dvoudomá (Silene dioica)
silenka nadmutá (Silene vulagris)
80 %
3
0,5
0,4
3
3
6
1
2
2
0,5
1,5
0,2
0,3
0,5
0,8
0,5
Luční květiny
sléz pižmový (Malva moschata)
smolnička obecná (Lychnis viscaria)
starček přímětník (Senecio jacobaea)
svízel bílý (Galium album)
svízel syřišťový (Galium verum)
šalvěj luční (Salvia pratensis)
štírovník bažinný (Lotus uliginosus)
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
šťovík kyselý (Rumex acetosa)
třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum)
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria)
zvonek karpatský (Campanula carpatica)
zvonek klubkatý (Campanula glomerata)
zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia)
zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides)
žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium)
20 %
6
2,5
2
0,2
0,5
2,5
0,8
1
2
1,5
1
Traviny
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
lipnice luční (Poa arvensis)
lipnice širolistá (Poa chaixii)
metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
psineček obecný (Agrostis capillaris)
smilka tuhá (Nardus stricta)
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens)
třeslice prostřední (Briza media)
18
ZÁMECKÁ LOUKA
60 druhů lučních rostlin
47 druhů lučních květin = 80 % osiva 13 druhů lučních travin = 20 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Tato louka je určena do toulavého stínu stromů. Mohou to být vzrostlé stromy parku, nebo
sad ovocných stromů, nebo zastínění budovou. Rostliny zde obsažené jsou také tolerantní
k občasnému kratšímu zaplavení vodou po deštích.
Stanoviště: slunce, střední a vlhčí vláhové poměry, snese delší dobu sníh
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
75%
1
1
1
0,5
2
4
5
0,3
2
1
2
4
0,5
2
5
0,5
2
1
1
1
0,5
0,5
0,5
0,2
1,2
2
2,5
1,5
2
2
2
Luční květiny
bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus)
bukvice lékařská (Betonica officinalis)
čekanka obecná (Cichorium intybus)
česnek hranatý (Allium angulosum)
čičorka pestrá (Securigera varia)
chrastavec rolní (Knautia arvensis)
chrpa luční (Centaurea jacea)
jestřábník okoličnatý (Hieracium umbelatum)
jetel luční (Trifolium pratense)
jetel zvrhlý (Trifolium hybridum)
kerblík lesní (Anthriscus sylvestris)
kmín kořenný (Carum carvi)
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi)
komonice lékařská (Melilotus officinalis)
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
krtičník hliznatý (Scrophularia nodosa)
krvavec toten (Sanquisorba officinalis)
kyprej vrbice (Lythrum salicaria)
mochna přímá (Potentilla recta)
mrkev obecná (Daucus carota subs. carota)
mydlice lékařská (Saponaria officinalis)
oměj pestrý (Aconitum variegatum)
rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum)
řebříček bertrám (Achillea ptarmica)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
silenka dvoudomá (Silene dioica)
silenka nadmutá (Silene vulgaris)
sléz lesní (Malva sylvestris)
sléz pižmový (Malva moschata)
sléz velkokvětý (Malva alcea)
slézovec durynský (Lavatera thuringiaca)
19
75%
0,3
0,2
2
3
0,5
0,5
0,5
1,5
1
0,5
8
2
0,3
0,5
2
0,5
Luční květiny
starček přímětník (Senecio jacobaea)
starček vodní (Senecio aquatica)
svízel bílý (Galium album)
svízel syřišťový (Galium verum)
svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii)
škarda dvouletá (Crepis biennis)
štírovník bažinný (Lotus uliginosus)
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
šťovík kyselý (Rumex acetosa)
třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia)
vikev ptačí (Vicia cracca)
vrbina obecná (Lysimachia vulgaris)
zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides)
žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica)
žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum)
75%
0,5
1
3
7
4
1,5
2
1
0,5
0,5
1
2
1
Traviny
bezkolenec modrý (Molinia coerulea)
bojínek luční (Phleum pratense)
jílek vytrvalý (Lolium perenne)
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava luční (Festuca pratensis)
lipnice hajní (Poa nemoralis)
lipnice luční (Poa pratensis)
medyněk vlnatý (Holcus lanatus)
metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)
ostřice zaječí (Carex ovalis)
ovsíř pýřitý (Avenula pubescens)
psárka luční (Alopecurus pratensis)
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens)
LOUKA STARÝCH ČASŮ
60 druhů
lučních rostlin
50 druhů lučních květin = 80 % osiva 10 druhů lučních travin = 20 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Druhově bohatá, pestrobarevná louka. Od ostatních lučních osiv ji odlišují semena
vzácných nebo vyhnulých polních plevílků, například koukol, hlaváčky, kravinec. Svou
tradiční krásu mají i vlčí máky a modré chrpy. Tyto rostliny pomohou v prvním roce
vývoje barevně zkrášlit zelený porost zakládané louky. Od druhého roku pěstování se tyto
rostlinky vytrácejí a louka kvete typickými lučními květy.
Stanoviště: slunce, střední a sušší vláhové poměry
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka s jednoletými lučními květinami
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
80 %
0,2
0,5
0,5
0,5
2
1,5
1,5
2
0,5
0,1
1
2,5
4
1
0,5
6
4
1
0,5
2
2
0,5
0,4
0,5
0,5
1
0,2
0,5
2,5
2
0,1
Luční květiny
dobromysl obecná (Origanum vulgare)
hlaváček roční (Adonis annua)
hořec křížatý (Gentiana cruciata)
hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris)
hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum)
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)
hvozdík svazčitý (Dianthus armeria)
chrpa čekánek (Centaurea scabiosa)
chrpa modrá (Centaurea cyanus)
jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum)
jetel alpinský (Trifolium alpestre)
jetel horský (Trifolium montanum)
kmín kořenný (Carum carvi)
kohoutek plamenný (Lychnis chalcedonica)
koniklec luční (Pulsatilla pratensis)
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
koukol polní (Agrostemma githago)
kozí brada východní (Tragopogon orientalis)
kozlíček zubatý (Valerianella dentata)
kravinec španělský (Vaccaria hispanica)
len vytrvalý (Linum perenne)
máchelka pampeliškovitá (Leontodon saxatilis)
mák vlčí (Papaver rhoeas)
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides)
merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus)
myšinka nejmenší (Myosurus minimus)
oman luční (Inula britanica)
orlíček planý (Aquilegia vulgaris)
ostrožka stračka (Consolida regalis)
plamének celolistý (Clematis integrifolia)
prasetník lysý (Hypochaeris glabra)
80 %
1
3
0,8
0,2
3
0,5
0,5
1,5
3
1
6
0,1
1
3
1,5
10
0,5
0,7
0,7
Luční květiny
prvosenka jarní (Primula veris)
pupava bezlodyžná (Carlina acaulis)
řebříček bertrám (Achillea ptarmica)
řimbaba obecná (Pyrethrum parthenium)
sléz velkokvětý (Malva alcea)
smolnička obecná (Lychnis viscaria)
starček bludný (Solidago erraticus)
suchokvět roční (Xeranthemum annuum)
svízel syřišťový (Galium verum)
šalvěj hajní (Salvia nemorosa)
šalvěj luční (Salvia pratensis)
šklebivec přímý (Misopates oronthium)
šťovík kyselý (Rumex acetosa)
tužebník obecný (Filipendula vulgaris)
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria)
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia)
zlatobýl obecný (Solidago virgaurea)
zvonek klubkatý (Campanula glomerata)
zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia)
20 %
0,5
5
4
3
0,5
1,5
0,5
2
1,5
1,5
Traviny
bojínek hliznatý (Phleum bertolonii)
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
lipnice luční (Poa pratensis)
mrvka myší ocásek (Vulpia myuros)
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
psineček obecný (Agrostis capillaris)
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens)
třeslice prostřední (Briza media)
20
Zahradní a parkové louky – zajímavosti
Následující kompozice přírodních rostlin jsou originální možností pro zahradní
tvorbu na zahrádce i v parku.
BÍLÁ LOUKA, krajková
36 druhů
lučních rostlin
24 druhů lučních květin = 80 % osiva 12 druhů lučních travin = 20 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Výběr květin laděný podle barvy květů bílé barvy působí čistým vzdušným dojmem.
Hlavní zásluhu mají na vzhledu především miříkovité rostliny. Proto je tato louka určena
spíše do uzavřených zahrad izolovaných od okolí, neboť jinak dochází k vtrušování květin
s jinou barvou květů z okolí. Také je možné toto osivo přimíchat k jiným lučním
květnatým osivům pro zmnožení bíle kvetoucích rostlin v budoucí louce.
Stanoviště: slunce, střední vláhové poměry
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
80%
3
0,5
2,5
0,45
7
3,5
9
0,05
2,5
5
1
3
3
2,5
3
0,5
5
6
6
Luční květiny
bělozářka liliovitá (Anthericum liliago)
bělozářka větévnatá (Anthericum ramosum)
česnek vonný (Allium odoratum)
hvozdík Lumnitzerův (Dianthus lumnitzzeri)
jetel horský (Trifolium montanum)
kerblík lesní (Anthriscus silvestris)
kmín kořenný (Carum carvi)
lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata)
mochna skalní (Potentilla rupestris)
mrkev obecná (Daucus carota subsp. carota)
paprska velkokvětá (Orlaya grandiflora)
pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius)
řebříček bertrám (Achillea ptarmica)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum)
řimbaba obecná (Pyrethrum parthenium)
sesel roční (Seseli annuum)
silenka nadmutá (Silene vulagris)
silenka nící (Silene nutans)
21
80%
6,5
3
2
4
1
Luční květiny
svízel bílý (Galium album)
svízel severní (Galium boreale)
šedivka šedá (Berteroa incana)
tužebník obecný (Filipendula vulgaris)
žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegifolium)
20%
6
2
2
1
1
3
0,4
2
0,1
0,5
2
Traviny
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
lipnice luční (Poa pratensis)
medyněk vlnatý (Holcus lanatus)
ovsíř pýřitý (Avenula pubescens)
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
psineček obecný (Agrostis capillaris)
smělek štíhlý (Koeleria macrantha)
strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica)
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)
třeslice prostřední (Briza media)
ČERVENÁ LOUKA,
červánková
36 druhů
lučních rostlin
27 druhů lučních květin = 80 % osiva 9 druhů lučních travin = 20 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Výběr květin laděný podle barvy květů od růžové do červené je zajímavý a v krajině
neobvyklý. Proto je tato louka určena spíše do uzavřených zahrad izolovaných od okolí,
neboť jinak dochází k vtrušování květin s jinou barvou květů z okolí.
Také je možné toto osivo přimíchat k jiným lučním květnatým osivům pro posílení
červeně a růžově kvetoucích rostlin v budoucí louce.
Stanoviště: slunce, střední vláhové poměry
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
80%
2
0,5
3
1,5
2,3
5
0,2
3
4
3
1
1,5
4
2
2,5
9
2
0,5
0,5
Luční květiny
bukvice lékařská (Betonica officinalis)
dobromysl obecná (Origanum vulgare)
hvozdík kartouzek ( Dianthus armeria)
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)
chrpa čekánek (Centaurea scabiosa)
chrpa luční (Centaurea jacea)
jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum)
jetel alpinský (Trifolium alpestre)
jetel inkarnát (Trifolium incarnatum)
jetel luční (Trifolium pratense)
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi)
kohoutek plamenný (Lychnis chalcedonica)
koukol polní (Agrosemma githago)
kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis)
kravinec španělský (Vaccaria hispanica)
krvavec menší (Sanquisorba minor)
kyprej vrbice (Lythrum salicaria)
mák vlčí (Papaver rhoeas)
náprstník červený (Digitalis purpurea)
80%
5
4
3
1,5
2
2
5
10
Luční květiny
silenka dvoudomá (Silene dioica)
sléz velkokvětý (Malva alcea)
slézovec durynský (Lavatera thuringiaca)
smolnička obecná (Lychnis viscaria)
suchokvět roční (Xeranthemum annuum)
šťovík kyselý (Rumex acetosa)
třemdava bílá (Dictamnus albus)
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia)
20%
0,5
6
4
4
0,5
2
1
1
1
Traviny
bojínek hliznatý (Phleum bertolonii)
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
lipnice luční (Poa pratensis)
metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
psineček obecný (Agrostis capillaris)
smělek jehlancový (Koeleria pyramidata)
smělek štíhlý (Koeleria macrantha)
MODRÁ LOUKA, zvonečková
38 druhů
lučních rostlin
26 druhů lučních květin = 80 % osiva 12 druhů lučních travin = 20 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g / m2, a setí secím strojem1 g / m2
Patří mezi nižší zahradní louky. Modré květiny se v přírodě vyskytují vzácněji, možná
i pro jejich pomalý počáteční růst. Pro lepší vývoj je vhodné sekat Modrou louku častěji
a výše nad zemí. Tato louka je určena spíše do uzavřených zahrad izolovaných od okolí,
neboť jinak dochází k vtrušování květin s jinou barvou květů z okolí.
22
Také je možné toto osivo přimíchat k jiným lučním květnatým osivům pro posílení
modře kvetoucích rostlin v budoucí louce.
Stanoviště: slunce, střední vláhové poměry
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
80 %
3
1
0,15
3
1,5
2
10
2
1,4
10
5
8
3
2
1,5
1,5
1
3
10
0,5
Luční květiny
čekanka obecná (Cichorium intybus)
čertkus luční (Succisa pratensis)
divizna brunátná (Verbascum phoeniceum)
hadinec obecný (Echium vulgare)
hlaváč šedavý (Scabiosa canescens)
hvězdnice chlumní (Aster amellus)
chrastavec rolní (Knautia arvensis)
chrpa modrá (Centaurea cyanus)
kakost luční (Geranium pratense)
kosatec sibiřský (Iris sibirica)
len vytrvalý ( Linum perenne)
lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus)
ostrožka stračka (Consolida regalis)
pilát lékařský (Anchusa officinalis)
rozrazil dlouholistý (Veronica maritima)
rozrazil klasnatý (Veronica spicata)
rozrazil ožankový (Veronica teucrium)
šalvěj hajní (Salvia nemorosa)
šalvěj luční (Salvia pratensis)
violka psí (Viola canina)
80 %
5
0,5
1,5
0,05
2
1,4
Luční květiny
yzop lékařský (Hyssopus officinalis)
zvonek karpatský (Campanula carpatica)
zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia)
zvonek rozkladitý (Campanula patula)
zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides)
zvonek širokolistý (Camapanula latifolia)
20 %
3
4
1
2
1,5
2,5
0,5
0,5
2
2
0,5
0,5
Traviny
kostřava drsnolistá (Festuca brevipila)
kostřava sivá (Festuca pallens)
kostřava vláskovitá (Festuca filiformis)
kostřava waliská (Festuca valesiaca)
lipnice luční (Poa pratensis)
lipnice smáčknutá (Poa compressa)
ovsíř luční (Avenula pratensis)
pěchava slatinná (Sesleria uliginosa)
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
pýr prostřední (Elytrigia intermedia)
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)
třeslice prostřední (Briza media)
ŽLUTÁ LOUKA, dukátková
45 druhů
lučních rostlin
35 druhů lučních květin = 80 % osiva 10 druhů lučních travin = 20 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2, a setí secím strojem 1 g /m2
Žlutá louka je středně vysoká a krásná svými žlutými květy, které prozáří sluneční
náladou i zatažený den. Tato louka je určena spíše do uzavřených zahrad izolovaných
od okolí, neboť jinak dochází k vtrušování květin s jinou barvou květů z okolí.
Také je možné toto osivo přimíchat k jiným lučním květnatým osivům pro posílení žlutě
kvetoucích rostlin v budoucí louce.
Stanoviště: slunce, střední a sušší vláhové poměry
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
80 % Luční květiny
4 devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum)
0,5 divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)
23
80 % Luční květiny
1,4 starček přímětník (Solidago jacobaea)
1,4 starček vodní (Senecio aquaticus)
1,8
0,5
0,1
0,3
0,3
8
4
4
3
2
3
2
1
0,5
0,1
0,25
0,25
0,2
2
5
6
5
hlaváč bledožlutý (Knautia ochroleuca)
hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris)
jestřábník chocholičnatý (Hieracium cymosum)
jestřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum)
jestřábník savojský (Hieracium sabaudum)
jetel panonský (Trifolium panonicum)
kozí brada luční (Tragopogon pratensis)
kručinka barvířská (Genista tinctoria)
len žlutý (Linum flavum)
lnice květel (Linaria vulgaris)
máchelka srstnatá (Leontodon hispidus)
mochna přímá (Potentilla recta)
mochna stříbrná (Potentilla argentea)
náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora)
oman britský (Inula britanica)
oman srstnatý (Inula hirta)
oman vrbolistý (Inula salicina)
prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata)
prvosenka jarní (Primula veris)
pryskyřník hliznatý (Ranunculus bulbosus)
pryskyřník prudký (Ranunculus acer)
rmen barvířský (Anthemis tinctoria)
6
4
1
5
0,5
0,5
2
4
0,4
20 %
0,5
5
2,5
2
0,5
1,5
0,5
2,5
3,5
1,5
svízel syřišťový (Galium verum)
svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii)
škarda dvouletá (Crepis biennis)
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
tařice skalní (Aurinia saxatilis)
trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium)
třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria)
vratič obecný (Tanacetum vulgare)
Traviny
bojínek hliznatý (Phleum bertolonii)
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
lipnice luční (Poa pratensis)
metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
psineček obecný (Agrostis capillaris)
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens)
třeslice prostřední (Briza media)
LUČNÍ KVĚTY
na obohacení porostu
21 druhů lučních květin = 100 % osiva
23 druhů
lučních květin
0 druhů lučních travin = 0 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g/m2 a setí secím strojem 1 g/m2
Toto osivo tvoří pouze semena lučních květin. Neobsahuje žádné traviny. Je
vhodné především na dosévání méně pestrých luk a mezerovitých trávníků. Protože
přírodní luční květiny mají pomalý počáteční vývoj a jsou konkurenčně méně zdatné než
trávy, je třeba dosévat jen na holá místa nebo do rozhrabaných krtin.
Dosévat lze postupně během celého roku. První květy z dosevu se objevují ve druhém
roce. Plošný výsev do zapojeného trávníku bývá úspěšný.
Také je možný samostatný výsev pro založení květnatého lučního záhonu bez trav.
Stanoviště: slunné i mírně vlhké nebo suché, na půdu a klima nenáročné
Vytrvalost: vytrvalé
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
100 %
3
1
5
15
3
0,5
18
15
1
2
2
Luční květiny
čičorka pestrá (Securigera varia)
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)
chrastavec rolní (Knautia arvensis)
chrpa luční (Centaurea jacea)
kmín kořenný (Carum carvi)
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi)
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
krvavec menší (Sanquisorba minor)
mochna stříbrná (Potentilla argentea)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
silenka dvoudomá (Silene dioica)
24
4
5
2
2
4
5
4
2
6
0,5
silenka nadmutá (Silene vulgaris)
sléz pižmový (Malva moschata)
sléz velkokvětý (Malva alcea)
svízel bílý (Galium album)
svízel syřišťový (Galium verum)
šalvěj luční (Salvia pratensis)
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria)
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia)
zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides)
25
Záhonové porosty
BYLINKOVÁ VONIČKA
34 druhů léčivých bylin
a zeleného koření
5 druhů jednoletých bylin = 7,5 % osiva 6 druhů dvouletých bylin = 16 % osiva
23 druhů vytrvalých bylin = 76,5 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Vzpomínkou na babky bylinářky je sběr jednotlivých druhů bylinek ze
smíšeného porostu. Nasbírané bylinky a koření poslouží v čerstvém stavu na přípravu čajů
nebo jako zelené koření i jako vonná dekorace.
V prvním roce se uplatní jednoleté druhy bylin – například brutnák, kopr, sléz,
sluncovka. V dalších letech se bude tvořit společenství z vytrvalých druhů rostlin. Podle
způsobu sečení (nebo nesečení) se formuje složení porostu.
Kromě Vás se z takového pestrého záhonku bude radovat mnoho druhů živočichů, kteří
zde najdou svou obživu. Bylinková vonička je vhodná pro okrasnou a odpočinkovou část
zahrady. Některé bylinky mohou být i vzrůstnější, jako třeba divizna. Záhon bylinkové
voničky bývá proto vhodné umístit spíše do pozadí.
Stanoviště: záhon, na půdu a klima nenáročné
Vytrvalost: vytrvalá, může se přeměnit na louku
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých bylin v osivu:
7,5 %
1
1,5
0,5
3
1,5
Jednoleté byliny
brutnák lékařský (Borago officinalis)
kopr vonný (Anethum graveolens)
pelyněk roční (Artemisia annua)
sléz lesní maurský (Malva sylvestris var. mauritianum)
sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica)
16 %
1
3
8
2
0,5
1,5
Dvouleté byliny
divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)
fenykl obecný (Foeniculum vulgare)
kmín kořenný (Carum carvi)
lžičník lékařský (Cochlearia officinalis)
petržel kadeřavá (Petroselinum crispum)
šalvěj muškátová (Salvia sclarea)
76,5%
1,5
1
0,5
2
Vytrvalé byliny
agastache vrásčitá (Agastache rugosa)
česnek vonný (Allium odoratum)
dobromysl obecná (Origanum vulgare)
jablečník obecný (Marrubium vulgare)
26
76,5 %
3
1
6
2
4
7
2
6
10
2
6
2
1
1,5
4
2
5
2
6
Vytrvalé byliny
komonice lékařská (Melilotus officinalis)
kozlík lékařský (Valeriana officinalis)
levandule lékařská (Lavandula angustifolia)
libeček lékařský (Levisticum officinale)
meduňka lékařská (Melissa officinalis)
parcha léčivá (Leuzea carthamoides)
prvosenka jarní (Primula veris)
routa vonná (Ruta graveolens)
řepík vonný (Agrimonia procera)
saturejka horská (Satureja montana)
šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
šanta citrónová (Nepeta citrinata)
šater latnatý (Gypsophila paniculata)
šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis)
topolovka růžová (Alcea rosea)
třapatka (Rudbeckia paradoxa)
třapatka nachová (Rudbeckia purpurea)
třapatka úzkolistá (Rudbeckia palida)
yzop lékařský (Hyssopus officinalis)
ZAPOMENUTÉ POLÍČKO
39 druhů
polních rostlin
33 druhů polních květin = 90 % osiva 6 druhů polních travin = 10 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Dnes už nevíme, jak pestře rozkvétala políčka s obilím v dávných dobách. Tehdy
se ještě hospodařilo postaru, na malých rolích s velkou námahou velmi mnoha lidí.
Přestože „plevele“ ochuzovaly hospodáře o část úrody, měly tyto „doprovodné rostliny“
(jak je dnes odborně nazýváme) pro přírodu hluboký smysl. Udržovaly úrodnost půdy,
byly zdrojem života pro živočišnou říši a v dobách úhorového způsobu hospodaření byly
pastvou pro dobytek.
Naše osivo „Zapomenuté políčko“ obsahuje jak druhy dnes známých polních
rostlin (např. vlčí mák, chrpa modrák, ostrožka stračka), tak i druhy dnes vzácné nebo
vyhynulé (např. protěž žlutobílá, dejvorec strožkový, kravinec).
Zapomenuté políčko je vhodné pro všechny badatele v dobách minulých jak ze
škol, tak na vlastních zahrádkách. Proč se nepustit do dobrodružsví objevování
vymizelých rostlin?
Stanoviště: záhon, na půdu a klima nenáročné
Vytrvalost: 1 – 2 roky
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
90%
0,5
0,5
0,5
2
5
0,5
4
2
0,5
12
1,8
7
1
2
2
0,1
1
3
3
8
2,5
Polní květiny
bračka rolní (Sherardia arvensis)
bytel metlatý (Kochia scoparia)
čistec roční (Stachys annua)
dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos)
hlaváček letní (Adonis aestivalis)
hledíček menší (Microrrhinum minus)
chrpa modrá (Centaurea cyanum)
ibišek trojdílný (Hibiscus trionum)
konopice pýřitá (Galeopsis pubescens)
koukol polní (Agrostemma githago)
kozlíček zubatý (Valerianella dentata)
kravinec španělský (Vaccaria hispanica)
kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia)
lnička drobnoplodá (Camelina microcarpa)
lnička setá (Camelina sativa subsp. sativa)
mák polní (Papaver agremone)
mák vlčí (Papaver rhoeas)
mařinka rolní (Asperula arvensis)
myšinka nejmenší (Myosurus minimus)
ostrožka stračka (Consolida regalis)
prorostlík okrouhlolistý (Bupleorum rotundifolium)
90%
0,1
7
1
10
2
0,8
6
1
0,15
2
1
0,05
Polní květiny
protěž žlutobílá (Pseudognaphalium luteoalbum)
pryskyřník rolní (Ranunculus arvenis)
rmen rolní (Anthemis arvensis)
řepeň durkoman (Xanthium strumarium)
řeřicha chlumní (Lepidium campestre)
silenka noční (Silene noctiflora)
suchokvět roční (Xeranthemum annuum)
šklebivec přímý (Misopates orontium)
úporek hrálovitý (Kickxia elatine)
velbloudník yzopolistý (Corispermum hyssopifolium)
vikev hrachorovitá (Vicia lathyroides)
zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum)
10%
3
1
0,5
1
0,5
4
Polní traviny
jílek mámivý (Lolium temulentum)
jílek oddálený (Lolium remontum)
chundelka přetrhovaná (Apera interrupa)
mrvka myší ocásek (Vulpia myuros)
mrvka sveřepovitá (Vulpia bromoides)
sveřep kostrbatý (Bromus squarrosus)
27
Ozelenění střechy
STŘEŠNÍ ZAHRADA
53 druhů
suchuodolných rostlin
36 druhů lučních květin = 50 % osiva 17 druhů lučních travin = 50 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 3 - 5 g /m2
Na střešní zahradě panují pro rostliny nejtvrdší podmínky k životu, které lze
připodobnit v přírodě jen ke skalám s malým množstvím zeminy. Proto jsou zejména
rostliny z takových stanovišť vhodné na střešní zahrady. Ale na skále přece jen rostlina
svými kořínky najde po mnoha metrech vodu. Naproti tomu na střešní zahradě je pod
malou vrstvou substrátu nepropustná hmota a rostliny jsou zcela odkázány na dodatečný
přísun vody ze závlahy. Česká republika se rozkládá ve středu kontinentu, proto je u nás
vzdušná vlhkost mnohem menší než v přímořských státech nebo na ostrovech. To je také
důvod, proč nemůžeme vypěstovat hezkou střešní zahradu bez závlahy během suchých
měsíců. Pokud není během sucha porost na střeše zaléván, usychá a zatahuje se. To
znamená, že některé rostliny opět vyraší, až budou mít na podzim vláhu.
Při zakládání porostu na střešní zahradě ze semen je lépe volit konec léta až
podzim. V této době jsou delší noci a dny se ochlazují, proto mají rostliny příznivější
podmínky ke vzcházení. I tak se ale porost rozrůstá pomaleji a je vhodné výsev doplnit
řídkou výsadbou tučnolistých rostlin k zastínění a zmírnění větrné eroze substrátu. Při
zálivce během suchých měsíců se porost zapojuje ve 2 – 3 roce. V podmínkách střešní
zahrady jsou obvykle rostliny drobné a není třeba je sekat.
Při použití osiva STŘEŠNÍ ZAHRADA na suchá místa na zemi je zapěstování
porostu rychlejší. Pokud příjde vlhčí období může zde vyrůst plevel. Ten lze jednoduše
omezit posekáním a odstraněním z porostu. Nejlépe samosběrnou sekačkou posekat okolo
5 cm nad povrchem půdy. Od druhého roku je porost na zemi zapojen a v závislosti na
množství narostlé hmoty v důsledku srážek lze sekat 1 i vícetkrát do roka.
Stanoviště: střešní zahrady, velmi suchá místa
Vytrvalost: vytrvalá, při zálivce za sucha
28
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
50 %
0,05
3
2
1
1
2,5
0,3
0,1
0,2
0,5
3
1
1
0,2
0,5
1,5
1
1
0,03
0,02
0,5
0,2
0,2
0,1
0,5
0,3
0,3
1
Květiny
bělolist rolní (Filago arvensis)
česnek šerý (Allium senescens)
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)
hvozdík písečný ((Dianthus arenarius)
hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus)
chrpa latnatá (Centaurea stoebe)
chruplavník větší (Polycnemum majus)
jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella)
jestřábník trsnatý (Hieracium caespitosum)
jetel rolní (Trifolium arvense)
jitrocel písečný (Plantago arenaria)
kozlíček zubatý (Valerianella dentata)
lžičník lékařský (Cochlearia officinalis)
mák polní (Papaver agremone)
mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum)
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides)
mochna stříbrná (Potentilla argentea)
myšinka nejmenší (Myosurus minimus)
netřesk střešní (Sempervivum tectorum)
netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera)
pamětník rolní (Acinos arvensis)
prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata)
rozchodník pochybný (Sedum spurium)
rozchodník skalní (Sedum reflexum)
rozrazil klasnatý (Veronica spicatum)
rýt žlutý (Reseda lutea)
řebříček sličný (Achillea nobilis)
silenka francouzská (Silene galica)
50 %
4,5
0,2
2
3
0,2
0,5
1,5
0,1
Květiny
silenka nící (Silene nutans)
silenka ušnice (Silene otites)
slanobýl draselný (Salsola cali)
suchokvět roční (Xeranthemum annuum)
šater plazivý (Gypsophylla repens)
tařice kališní (Alyssum alyssoides)
trávnička obecná (Armeria vulgaris)
turan ostrý (Erigeron acris)
50 %
3
1
3
8
5
5
1,5
5
10
6
4
1,5
3
3
3
1
2
Trávy
bojínek hliznatý (Phleum bertolonii)
bojínek tuhý (Phleum phleoides)
ječmen myší (Hordeum murinum)
kostřava drsnolistá (Festuca brevipila)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
kostřava sivá (Festuca pallens)
kostřava vláskovitá (Festuca filiformis)
kostřava waliská (Festuca valesiaca)
lipnice cibulkatá (Poa bulbosa)
lipnice smáčknutá (Poa compressa)
mrvka myší ocásek (Vulpia myuros)
psineček obecný (Agrostis capillaris)
smělek štíhlý (Koeleria macrantha)
sveřep střešní (Bromus tectorum)
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)
vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum)
žitňák hřebenitý (Agropyron cristatum)
29
Krajinářské louky
Krajinářské louky jsou určeny především k osevu větších ploch v krajině.
Důležité při zakládání těchto luk je vytvoření přírodě blízkého porostu, který bude
navazovat na své okolí. Tak se nově založená louka stane stabilizačním prvkem krajiny a
vytvoří podmínky pro život mnoha organismů.
Významným hlediskem při sestavování lučního osiva je také způsob hospodaření
na louce. Pokud má mít louka čistě význam krajinného prvku bez pícního využití, je
žádoucí co největší druhová rozmanitost rostlin v rámci podmínek dané lokality. Květnatá
louka bude stabilní a bude domovem mnoha organismů. S ohledem na živočichy by v
dalších letech po výsevu bylo vhodné květnatou louku nesekat naráz, ale postupně, aby se
mohl vyvinout hmyz, vyhnízdit ptáci a zvířata odchovat mláďata. Přes zimu je vhodné
nechat vždy část louky neposekanou a další rok tyto nesekané části obměnit, aby nedošlo
k potlačení louky a její druhové pestrosti. Trvale nesekaná louka postupně přijímá křoviny
a náletové stromy a přechází do stádia křovin a po delší době k stádiu lesa.
Když má louka být i pastvou pro domácí zvířata nebo zdrojem sena, je vhodné
zohlednit rostliny pro zvířata chutné a vzrůstnější. Protože požadavky na hospodářské
louky jsou také vyšší výnos hmoty a odolnost k sešlapu, zařazujeme do osiv vyšší
procenta trav a jetelovin. Pícní louky lze pást od druhého roku po založení. Nejlepší je
druhý rok pastevní louku posekat a vyčkat do třetího roku, kdy je luční drn dobře vyvinutý
a únosný. V zájmu zachování kvality pastvy je třeba pastevní louku jedenkrát do roka
posekat. Z další péče o louku můžeme doporučit smykování a vláčení starších porostů na
jaře před vegetací a po skončení pastvy.
Hnojení luk statkovými a minerálními hnojivy může způsobit vybujení
vzrůstných druhů rostlin a potlačení těch jemných. Vápnění podporuje druhovou pestrost
porostu.
Mulčování (rozsekání zelené hmoty do porostu) můžeme doporučit jen na
chudých půdách nebo při malém objemu hmoty v době letní seče. Jinak velmi nepříznivě
ovlivňuje pestrost louky. Živiny vyloužené z posekané hmoty podpoří trávy na úkor
lučních květin.
Mezofytní louky
- louky do běžných středních stanovištních podmínek
Mezofytní (prostřední) stanoviště mají vyrovnané vláhové poměry, nejsou ani
příliš mokrá, ani příliš suchá. Nacházejí se většinou v rovinatém nebo lehce zvlněném
terénu v různé nadmořské výšce. Krátce nejběžnější místa. Nabídka rostlin je široká.
Jedním z určujících činitelů výběru vhodné louky je zásobení živinami.
Na půdách bohatých živinami je třeba použít větší podíl lučních květin a méně trav.
Živiny obsažené v půdě rychleji využijí trávy a dříve obsadí prostor. Luční květiny se
svým pomalejším počátečním vývojem by byly ve výsledném porostu málo zastoupeny.
Na chudších půdách je možné vysít více trav. Menší zásoba živin nedovolí rozvoj trav a
louka zůstane květnatá.
30
Mezofytní louka KVĚTNATÁ
60 druhů
lučních rostlin
45 druhů lučních květin = 80 % osiva 15 druhů lučních travin = 20 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Druhově nejbohatší z mezofytních luk se vyznačuje bohatým květením lučních květin
s velkou pestrostí barev. Je přechodem mezi Zahradními a Krajinářskými loukami.
Díky svým estetickým kvalitám je vhodná zejména na pohledová místa v krajině.
Druhová pestrost porostu pak velmi dobře vytváří životní podmínky pro nejrůznější
živočichy. Dalším možným využitím je sklizeň kvalitní píce. Případná pastva by měla být
raději menší, aby nedošlo ke snížení druhové pestrosti a květnatosti.
Stanoviště: slunce, střední a vlhčí vláhové poměry
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
80%
0,5
1
3,5
1,5
2
0,5
5
5
0,2
2
2
0,5
0,5
0,5
1
4
0,5
5
8
2
1
0,5
0,09
0,5
0,5
1
1
1
3
2
2,5
Luční květiny
bedrník obecný (Pimpinella saxifraga)
bukvice lékařská (Betonica officinalis)
černohlávek obecný (Prunella vulgaris)
čičorka pestrá (Securigera varia)
hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum)
hvozdík svazčitý (Dianthus armeria)
chrastavec rolní (Knautia arvensis)
chrpa luční (Centaurea jacea)
jestřábník okoličnatý (Hieracium umbelatum)
jetel horský (Trifolium montanum)
jetel luční (Trifolium pratense)
jetel zlatý (Trifolium aureum)
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
jitrocel prostřední (Plantago media)
kerblík lesní (Anthriscus sylvestris)
kmín kořenný (Carum carvi)
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi)
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
krvavec menší (Sanquisorba minor)
krvavec toten (Sanquisorba officinalis)
len vytrvalý (Linum perenne)
lnice květel (Linaria vulgaris)
lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata)
máchelka srstnatá (Leontodon hispidus)
Mochna přímá (Potentila recta)
mrkev obecná (Daucus carota subs. carota)
pupava bezlodyžná (Carlina acaulis)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
řepík lékařský (Agrimonia eupatoria)
silenka dvoudomá (Silene dioica)
silenka nadmutá pravá (Silene vulgaris ssp. vulgaris)
31
80%
2
2
0,4
3
3
4
1,3
1,5
1
1
1
0,01
0,5
1
Luční květiny
sléz pižmový (Malva moschata)
sléz velkokvětý (Malva alcea)
starček přímětník (Senecio jacobaea)
svízel bílý (Galium album)
svízel syřišťový (Galium verum)
šalvěj luční (Salvia pratensis)
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
šťovík kyselý (Rumex acetosa)
tolice dětelová (Medicago lupulina)
tužebník obecný (Filipendula vulgaris)
vikev ptačí (Vicia cracca)
zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea)
zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia)
zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides)
20%
0,5
4
2,5
2
0,5
0,5
0,5
1
2,5
1
0,5
2
1
1
0,5
Traviny
bojínek hliznatý (Phleum bertolonii)
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
lipnice luční (Poa pratensis)
medyněk vlnatý (Holcus lanatus)
metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)
ostřice zaječí (Carex ovalis)
ovsíř pýřitý (Avenula pubescens)
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
psárka luční (Alopecurus pratensis)
psineček obecný (Agrostis capillaris)
sveřep vzpřímený (Bromus erecta)
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens)
třeslice prostřední (Briza media)
Mezofytní louka TRAVNATÁ
51 druhů
lučních rostlin
34 druhů lučních květin = 60 % osiva 17 druhů lučních travin – 40 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Vzhledem k vyššímu zastoupení trav je tato louka vhodná na mírné svahy. Podíl květnaté
složky zaručuje stále pěknou květnatost. Mezofytní louku travnatou je možné také využít
k méně intenzivní pastvě nebo ke sklizni píce či sena.
Stanoviště: slunce, střední a sušší vláhové poměry
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
60%
1
2
1,5
1
0,5
3
5
1
2
0,5
1,5
3
0,5
6
6
2
1
1,5
1
1
1,2
2
1,5
2
2
2
0,5
Luční květiny
čekanka obecná (Cichorium intybus)
černohlávek obecný (Prunella vulgaris)
čičorka pestrá (Securigera varia)
hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum)
hvozdík svazčitý (Dianthus armeria)
chrastavec rolní (Knautia arvensis)
chrpa luční (Centaurea jacea)
jetel horský (Trifolium montanum)
jetel luční (Trifolium pratense)
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
kerblík lesní (Anthriscus sylvestris)
kmín kořenný (Carum carvi)
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi)
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
krvavec menší (Sanquisorba minor)
krvavec toten (Sanquisorba officinalis)
mochna přímá (Potentilla recta)
mrkev obecná (Daucus carota subs. carota)
pastinák setý (Pastinaca sativa)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
silenka dvoudomá (Silene dioica)
silenka nadmutá pravá (Silene vulgaris ssp. vulgaris)
sléz pižmový (Malva moschata)
svízel bílý (Galium album)
svízel syřišťový (Galium verum)
šalvěj luční (Salvia pratensis)
škarda dvouletá (Crepis biennis)
60%
2,5
1
1
0,5
2
0,3
0,5
Luční květiny
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
šťovík kyselý (Rumex acetosa)
tolice dětelová (Medicago lupulina)
třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
vikev ptačí (Vicia cracca)
zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia)
zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides)
40%
2
5
8
2
3
2
1
0,5
2
1,5
3,5
2
1
1
3
1
1,5
Traviny
bojínek hliznatý (Phleum bertolonii)
jílek vytrvalý (Lolium perenne)
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava luční (Festuca pratensis)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
lipnice luční (Poa pratensis)
medyněk vlnatý (Holcus lanatus)
metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)
ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius)
ovsíř pýřitý (Avenula pubescens)
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
psárka luční (Alopecurus pratensis)
psineček obecný (Agrostis capillaris)
srha laločnatá (Dyctylis glomerata)
sveřep vzpřímený (Bromus erecta)
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens)
Mezofytní louka PASTEVNÍ
39 druhů
lučních rostlin
23 druhů lučních květin = 50 % osiva 16 druhů lučních travin – 50 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Rostliny do tohoto osiva jsou vybrány především s ohledem na prospěšnost a chutnost pro
zvířata. Od druhého roku je tato louka určena k mírné pastvě. Zvířata na pastvě si nejprve
32
vybírají pro ně nejchutnější rostliny a jiné spásají méně. Z tohoto důvodu je vhodné střídat
pastvu se sklizní píce. Další možností je 1 – 3 krát za pastevní sezónu posekat nespasené
rostliny. Tak si pastvina ponechá svou druhovou pestrost a chutnost pro zvířata.
Stanoviště: slunce, toulavý stín stromů, střední a sušší i vlhčí vláhové poměry
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
50%
1,5
2
3
5
1
3
1
4
1,5
4,5
1,5
1,5
1
2
1
2
1
3
1
2
0,5
5
2
Luční květiny
černohlávek obecný (Prunella vulgaris)
čičorka pestrá (Securigera varia)
chrastavec rolní (Knautia arvensis)
chrpa luční (Centaurea jacea)
jetel horský (Trifolium montanum)
jetel luční (Trifolium pratense)
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
kmín kořenný (Carum carvi)
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
krvavec menší (Sanquisorba minor)
mrkev obecná (Daucus carota subs. carota)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
silenka nadmutá pravá (Silene vulgaris ssp. vulgaris)
sléz pižmový (Malva moschata)
sléz velkokvětý (Malva alcea)
svízel bílý (Galium album)
svízel syřišťový (Galium verum)
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
šťovík kyselý (Rumex acetosa)
tolice dětelová (Medicago lupulina)
třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia)
vikev ptačí (Vicia cracca)
50%
1
5
10
3
5
3
2
0,5
3
4
3
2
3
3
0,5
2
Traviny
bojínek luční (Phleum pratense)
jílek vytrvalý (Lolium perenne)
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava luční (Festuca pratensis)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
lipnice luční (Poa pratensis)
medyněk vlnatý (Holcus lanatus)
metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)
ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius)
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
psárka luční (Alopecurus pratensis)
psineček obecný (Agrostis capillaris)
srha laločnatá (Dyctylis glomerata)
sveřep vzpřímený (Bromus erecta)
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens)
Mezofytní louka PÍCNÍ
34 druhů
lučních rostlin
22 druhů lučních květin = 50 % osiva 12 druhů lučních travin – 50 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem1 g /m2
Pícní louka je určena především pro sklizeň kvalitní píce pro býložravá zvířata. Druhy
rostlin jsou vybrány z hlediska prospěšnosti a chutnosti pro zvířata. Pícnímu využití také
odpovídá větší produkce rostlinné hmoty. K přímé pastvě je tato louka méně vhodná,
neboť obsažené druhy rostlin jsou méně odolné k trvalému sešlapu.
Stanoviště: slunce, toulavý stín stromů, střední a sušší i vlhčí vláhové poměry
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
50% Luční květiny
1 čekanka obecná (Cichorium intybus)
50% Luční květiny
1,5 šťovík kyselý (Rumex acetosa)
33
2
2
5
5
2
1
3
3
1,5
1
1,5
1
3
2
1
0,5
2
čičorka pestrá (Securigera varia)
chrastavec rolní (Knautia arvensis)
chrpa luční (Centaurea jacea)
jetel luční (Trifolium pratense)
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
kerblík lesní (Anthriscus sylvestris)
kmín kořenný (Carum carvi)
krvavec menší (Sanquisorba minor)
mrkev obecná (Daucus carota subs. carota)
pastinák setý (Pastinaca sativa)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
silenka nadmutá pravá (Silene vulgaris ssp. vulgaris)
sléz pižmový (Malva moschata)
sléz velkokvětý (Malva alcea)
svízel bílý (Galium album)
škarda dvouletá (Crepis biennis)
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
1
8
2
50%
2
6
10
6
3
2
5
3
5
1
5
2
tolice dětelová (Medicago lupulina)
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia)
vikev ptačí (Vicia cracca)
Traviny
bojínek luční (Phleum pratense)
jílek vytrvalý (Lolium perenne)
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava luční (Festuca pratensis)
lipnice luční (Poa pratensis)
medyněk vlnatý (Holcus lanatus)
ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius)
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
psárka luční (Alopecurus pratensis)
psineček obecný (Agrostis capillaris)
srha laločnatá (Dyctylis glomerata)
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens)
Vlhké louky
Vlhká místa v nížinách, v okolí řek a potoků, bývala porostlá žírnými loukami.
Louky se zatápěly vodou po každé seči, byly druhově bohaté a dávaly velkou úrodu sena.
Celoročně podmáčené louky hospodáři nazývali kyselými a poskytovaly seno
špatné kvality. Z pohledu krajiny měly však své význačné a nezastupitelné místo.
V následující nabídce vycházíme právě z těchto dvou typů vlhkých luk. Výběr
jednotlivých druhů rostlin je vhodné dělat na každou lokalitu zvlášť.
Zakládání květnaté louky z výsevu je na vlhkém stanovišti někdy obtížné. Po
zaorání travnatého porostu na trvale mokré půdě dochází k rychlé regeneraci původních
trav a potlačení květnatých druhů. V tomto případě je vhodné lokalitu „přepolařit“
(pěstovat 1 rok obilí). Například na lokalitě s přepolařenou půdou v záplavové zóně Jizery
louka založená z výsevu našeho osiva krásně vykvetla už 2. rokem.
Vlhká louka SEČENÁ
40 druhů lučních rostlin
31 druhů lučních květin = 60 % osiva 9 druhů lučních travin – 40 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Pestrý luční porost starých žírných luk.
Stanoviště: slunce i polostín, místa vlhká občas zaplavená vodou
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
60 %
0,5
0,1
0,5
4
1,5
Luční květiny
bedrník větší (Pimpinella major)
blešník úplavičný (Pulicaria disenterica)
čertkus luční (Succisa pratensis)
česnek hranatý (Allium angulosum)
hladýš pruský (Laserpitium prutenicum)
60 %
4
1
4
3
1
34
Luční květiny
silenka dvoudomá (Silene dioica)
starček vodní (Senecio aquaticus)
svízel bílý (Galium album)
svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii)
šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata)
4
0,1
4
3
0,5
1,5
0,5
5
1
1,3
0,5
0,5
6
1
1
1,5
hrachor luční (Lathyrus pratensis)
jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum)
jetel luční (Trifolium pratense)
jetel zvrhlý (Trifolium hybridum)
kakost luční (Geranium pratense)
kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi)
kontryhel ostrolaločný (Alchemilla vulgaris)
krvavec toten (Sanquisorba officinalis)
kyprej vrbice (Lythrum salicaria)
mochna norská (Potentilla norvegica)
mydlice lékařská (Saponaria vulgaris)
pcháč šedý (Cirsium cinerea)
pryskyřník prudký (Ranunculus acer)
rdesno hadí kořen (Bistorta major)
rozrazil dlouholistý (Veronica maritima)
řebříček bertrám (Achillea ptarmica)
3
1
3
0,5
1,5
40%
5
11
7
3
7
0,5
2,5
1
3
štírovník bažinný (Lotus uliginosus)
štírovník tenkolistý (Lotus tennuis)
šťovík kyselý (Rumex acetosa)
vrbina obecná (Lysimachia vulgaris)
žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum)
Luční traviny
bojínek luční (Phleum pratense)
kostřava luční (Festuca pratensis)
lipnice luční (Poa pratensis)
medyněk vlnatý (Holcus lanatus)
psárka luční (Alopecurus pratensis)
psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera)
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens)
třeslice prostřední (Briza media)
zblochan řasnatý (Glyceria notata)
Vlhká louka NESEČENÁ
48 druhů lučních rostlin
34 druhů lučních květin = 50 % osiva 14 druhů lučních travin – 50 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Nekosená varianta vlhké louky je určena na silně podmáčené stanoviště
se špatnou dostupností. Doba výsevu je závislá na možnosti půdu alespoň trochu obdělat
a zasít. Tedy v období, kdy lokalita přece jen trochu vyschne, bez ohledu na roční dobu.
Vzhledem k častému zamokření většinou tato místa nelze během léta sekat. Stařinu je
vhodné odstraňovat v době zamrznutí. Jinak hrozí, že porost zaroste náletem dřevin.
Stanoviště: slunce i polostín, místa vlhká často podmáčená až zaplavovaná
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
50 %
0,5
0,2
3
2
2
0,5
7
1
4
0,5
1
0,1
1
0,5
0,5
4
1
1
1
Luční květiny
bedrník větší (Pimpinella major)
blatouch bahenní (Caltha palustris)
česnek hranatý (Allium angulosum)
hladýš pruský (Laserpitium prutenicum)
hrachor luční (Lathyrus pratensis)
karbinec evropský (Lycopus europaeus)
kosatec žlutý (Iris pseudocorus)
krtičník hliznatý (Scrophularia nodosa)
krvavec toten (Sanquisorba officinalis)
kuklík potoční (Geum rivale)
kyprej vrbice (Lythrum salicaria)
máta dlouholistá (Mentha longifolia)
mochna norská (Potentilla norvegica)
mydlice lékařská (Saponaria vulgaris)
pcháč šedý (Cirsium cinerea)
pryskyřník prudký (Ranunculus acer)
pryšec kosmatý (Euphorbia villosus)
rdesno hadí kořen (Bistorta major)
rozrazil dlouholistý (Veronica maritima)
50 %
1
1
2
0,2
2
0,5
0,1
3
1
Luční květiny
šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata)
štírovník bažinný (Lotus uliginosus)
šťovík kyselý (Rumex acetosa)
třezalka čtyřkřídlá (Hypericum tetrapterum)
tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)
vrbina obecná (Lysimachia vulgaris)
vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum)
žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum)
žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegifolium)
50 %
5
4,5
2
14
5
2,5
2
2
Luční traviny
bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea)
bojínek luční (Phleum pratense)
chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)
kostřava luční (Festuca pratensis)
lipnice luční (Poa pratensis)
medyněk vlnatý (Holcus lanatus)
metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)
ostřice Otrubova (Carex otrubae)
35
1
0,4
1
2
1
2
1
řebříček bertrám (Achillea ptarmica)
sadec konopáč (Eupatorium canabinum)
smldník bahenní (Peucedanum palustre)
srpice barvířská (Seratula tinctoria)
starček vodní (Senecio aquaticus)
svízel bílý (Galium album)
svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii)
3
7
0,5
0,05
0,45
2
ostřice zaječí (Carex ovalis)
psárka luční (Alopecurus pratensis)
psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera)
sítina sivá (Juncus inflexus)
skřípina lesní (Scrispus sylvaticus)
zblochan vodní (Glyceria maxima)
Vlhká louka
PÍCNÍ a PASTEVNÍ
21 druhů
lučních rostlin
15 druhů lučních květin = 50 % osiva 6 druhů lučních travin – 50 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Luční porost sestavený s ohledem na potřeby a chuť zvířat. Vzhledem k dostatku vláhy
poskytuje větší množství píce nebo pastvy. Pasení je vhodné pouze při suché půdě.
Rozmáčená půda jednak nebývá vhodná pro delší pobyt zvířat a také dochází rychle k
devastaci porostu kopyty.
Stanoviště: slunce i polostín, místa vlhká občas zaplavená vodou
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
50%
3
5
8
5
4
1
1
1
1,5
3
5
1,5
5
2
4
Luční květiny
česnek hranatý (Allium angulosum)
hrachor luční (Lathyrus pratensis)
jetel luční (Trifolium pratense)
jetel zvrhlý (Trifolium hybridum)
krvavec toten (Sanquisorba officinalis)
kyprej vrbice (Lythrum salicaria)
mochna norská (Potentilla norvegica)
rozrazil dlouholistý (Veronica maritima)
řebříček bertrám (Achillea ptarmica)
silenka dvoudomá (Silene dioica)
svízel bílý (Galium album)
Svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii)
štírovník bažinný (Lotus uliginosus)
štírovník tenkolistý (Lotus tennuis)
šťovík kyselý (Rumex acetosa)
50%
6
20
5
5
9
5
Traviny
bojínek luční (Phleum pratense)
kostřava luční (Festuca pratensis)
lipnice luční (Poa pratensis)
medyněk vlnatý (Holcus lanatus)
psárka luční (Alopecurus pratensis)
trojštět žlutavý (Trisetum flavescens)
36
Louky na výsušnou půdu
– louky do sušších podmínek, na lehkou i těžkou vysýchavou půdu
Výsušné stanoviště můžete osít směsí semen s větším podílem trav a jetelovin. Tato
stanoviště bývají v přírodě porostlá stepní vegetací s vyšším podílem trav. Zakládání luk
má zde svá úskalí. Z jarního výsevu může být problém s dlouhotrvajícím letním suchem.
Vhodné jsou výsevy před zámrazem, aby semena využila zimní vláhu. Na prudších
svazích může nezabezpečený výsev ohrozit eroze. Rozvoj porostu bývá pomalejší než na
jiných stanovištích a může někdy trvat i tři roky.
Louka na výsušnou půdu
SEČENÁ
60 druhů
lučních rostlin
43 druhů lučních květin = 60 % osiva 17 druhů lučních travin – 40 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Tato louka je určena na místa s dobrou půdou. Zimní vláhy zde obvykle zajistí rostlinám
dostatek vláhy na bohatší vývoj porostu v jarním období. Během léta jsou již tato místa
sušší a obvykle zde již nenaroste mnoho hmoty, proto druhá seč může být až v září a v
suchých letech jí je možné vynechat zcela.
Stanoviště: slunce, místa přes léto suchá se zimní vláhou
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
60%
0,5
2
0,5
0,5
1,5
0,2
2,6
1,5
1,5
5
0,2
0,1
0,1
1
0,2
0,5
0,5
0,5
4
0,8
8
0,1
0,6
0,5
1,5
Luční květiny
bedrník obecný (Pimpinella saxifraga)
čičorka pestrá (Securigera varia)
devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum)
dobromysl obecná (Origanum vulgare)
hadinec obecný (Echium vulgare)
hořčík jestřábníkolistý (Picris hieracioides)
hvozdík kartouzek ( Dianthus carthusianorum)
hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides)
chrpa latnatá (Centaurea stoebe)
chrpa luční (Centaurea jacea)
chruplavník větší (Polycnemum majus)
jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella)
jestřábník luční (Hieracium caespitosum)
jetel alpinský (Trifolium alpestre)
jetel rolní (Trifolium arvense)
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
jitrocel písečný (Plantago arenaria)
jitrocel prostřední (Plantago media)
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
kručinka barvířská (Genista tinctoria)
krvavec menší (Sanquisorba minor)
mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum)
mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides)
mochna stříbrná (Potentilla argentea)
mrkev obecná (Daucus carota subs. carota)
37
60%
2,5
2,2
1
2
5
3
0,5
2
0,4
0,5
2,5
0,5
Luční květiny
řepík lékařský (Agrimonia eupatoria)
silenka nící (Silene nutans)
smolnička obecná (Lychnis viscaria)
svízel syřišťový (Galium verum)
šalvěj luční (Salvia pratensis)
šalvěj přeslenitá (Salvia verticilata)
šedivka šedivá (Berteroa incana)
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
trávnička obecná (Armeria vulgaris)
tužebník obecný (Filipendula vulgaris)
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria)
zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia)
40%
1
8
2
8
0,5
0,5
2
3
1,5
1
0,5
Traviny
bojínek hliznatý (Phleum bertolonii)
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava drsnolistá (Festuca brevipila)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
kostřava vláskovitá (Festuca filiformis)
kostřava waliská (Festuca valesiaca)
lipnice cibulkatá (Poa bulbosa)
lipnice luční (Poa pratensis)
lipnice smáčknutá (Poa compressa)
lipnice úzkolistá (Poa angustifolia)
mrvka myší ocásek (Vulpia myuros)
0,1
1
0,3
0,1
0,5
1,5
prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata)
pryskyřník hliznatý (Ranunculus bulbosus)
rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum)
rozrazil ožankový (Veronica teucrium)
rýt žlutý (Reseda lutea)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
3
1
1
1
5
1
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
psineček obecný (Agrostis capillaris)
smělek jehlancový (Koeleria pyramidata)
smělek štíhlý (Koeleria macrantha)
sveřep vzpřímený (Bromus erecta)
tomka vonná (Anthoxanthum odoratum)
Louka na výsušnou půdu
NESEČENÁ
42 druhů
lučních rostlin
32 druhů lučních květin = 70 % osiva 10 druhů lučních travin – 30 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Stanoviště: slunce, svahy sušší i během zimy
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
70%
2,5
0,3
0,3
0,5
1,5
0,2
2,5
8
2,5
4
0,5
4
1
8
0,5
1,5
0,5
0,3
0,2
1,5
5
1,3
Luční květiny
čičorka pestrá (Securigera varia)
divizna černá (Verbascum nigrum)
divizna malokvětá (Verbascum thapsus)
dobromysl obecná (Origanum vulgare)
hadinec obecný (Echium vulgare)
hořčík jestřábníkolistý (Picris hieracioides)
chrpa latnatá (Centaurea stoebe)
chrpa luční (Centaurea jacea)
komonice bílá (Melilotus alba)
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
kozinec cizrnovitý (Astragalus cicer)
kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos)
kručinka barvířská (Genista tinctoria)
krvavec menší (Sanquisorba minor)
mochna stříbrná (Potentilla argentea)
mrkev obecná (Daucus carota subs. carota)
pilát lékařský (Anchusa officinalis)
rozrazil ožankový (Veronica teucrium)
rýt žlutý (Reseda lutea)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
řepík lékařský (Agrimonia eupatoria)
slanobýl draselný (Salsola kali subsp. rosacea)
70%
2,5
1
2
5
3
1
1
0,5
2,4
5
Luční květiny
slézovec durynský (Lavatera thuringiaca)
sporýš lékařský (Verbena officinalis)
svízel syřišťový (Galium verum)
šalvěj luční (Salvia pratensis)
šalvěj přeslenitá (Salvia verticilata)
šedivka šedivá (Berteroa incana)
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
tužebník obecný (Filipendula vulgaris)
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia)
vikev ptačí (Vicia cracca)
30 %
2
8
3
4
1
0,5
1
1
8,5
1
Traviny
bojínek hliznatý (Phleum bertolonii)
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
lipnice luční (Poa pratensis)
lipnice smáčknutá (Poa compressa)
mrvka myší ocásek (Vulpia myuros)
psineček obecný (Agrostis capillaris)
smělek jehlancový (Koeleria pyramidata)
sveřep vzpřímený (Bromus erecta)
válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum)
Louka na výsušnou půdu
PÍCNÍ a PASTEVNÍ
28 druhů
lučních rostlin
19 druhů lučních květin = 50 % osiva 9 druhů lučních travin – 50 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
38
Stanoviště: slunce i polostín, místa vlhká občas zaplavená vodou
Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
50 %
3
1,5
5
2
2
3
1
6
0,5
2
2
2
2
2
0,5
Luční květiny
čičorka pestrá (Securigera varia)
hvozdík kartouzek ( Dianthus carthusianorum)
chrpa luční (Centaurea jacea)
jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos)
kručinka barvířská (Genista tinctoria)
krvavec menší (Sanquisorba minor)
mochna stříbrná (Potentilla argentea)
mrkev obecná (Daucus carota subs. carota)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
slézovec durynský (Lavatera thuringiaca)
svízel syřišťový (Galium verum)
šalvěj luční (Salvia pratensis)
šedivka šedivá (Berteroa incana)
50 %
4
2
4,5
5
Luční květiny
štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria)
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia)
vikev ptačí (Vicia cracca)
50 %
3
15
6
10
3
1
1
3
8
Traviny
bojínek hliznatý (Phleum bertolonii)
kostřava červená (Festuca rubra)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
lipnice luční (Poa pratensis)
poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
psineček obecný (Agrostis capillaris)
smělek jehlancový (Koeleria pyramidata)
srha laločnatá (Dactylis glomerata)
sveřep vzpřímený (Bromus erecta)
Květnaté podrosty do stínu
– druhově bohaté porosty do stínu pod stromy a na jinak stále
přistíněná místa
Podrost pod stromy se musí spokojit jen s menším množstvím světla a někdy i
vláhy. Pro jsou podrostové rostliny schopné obstát pod stromy, kde k zemi dopadají
toulavé sluneční paprsky jako ve světlých lesích. Aby měl podrost dostatek prostoru pro
svůj rozvoj je třeba vyhrabávat listí.
Květnatý podrost do stínu
sečený BĚHEM VEGETACE
42 druhů
přírodních rostlin
30 druhů lučních květin = 50 % osiva 12 druhů lučních travin – 50 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 3 g /m2
Tento porost je určen do míst pod rozvolněnými stromy, jejichž koruny se
většinou nedotýkají. Do podrostu může pronikat více světla. Zde se může vytvořit více či
méně zapojený podrost. Výšku seče volíme vyšší než u klasické louky, 5 – 8 cm nad zemí.
Výsledkem bude nižší úhledný květnatý podrost, který se hodí například do parků.
Stanoviště: polostín pod rozvolněnými stromy nebo na zastíněné straně budov
Vytrvalost: vytrvalý květnatý porost
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
39
50 %
2
5
0,5
0,5
7
0,2
0,1
0,5
0,2
0,2
0,1
5
1
0,5
0,5
0,3
0,5
2
1
0,5
0,3
5
Květiny
bukvice lékařská (Betonica officinalis)
černohlávek obecný (Prunella vulgaris)
čilimník černající (Cytisus nigricans)
drnavec lékařský (Parietaria officinalis)
hrachor černý (Lathyrus niger)
hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus)
jahodník obecný (Fragaria vesca)
jestřábník savojský (Hieracium sabaudum)
jestřábník zední (Hieracium murorum)
karbinec evropský (Lycopus europaeus)
klinopád obecný (Clinopodium vulgare)
kuklík městský (Geum urbanum)
mochna přímá (Potentilla recta)
oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum)
orlíček planý (Aquilegia vulgaris)
pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule)
prvosenka jarní (Primula veris)
pryskyřník kosmatý (Ranunculus lanuginosus)
pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias)
řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum)
řimbaba obecná (Pyrethrum parthenium)
silenka dvoudomá (Silene dioica)
50 %
3,5
5
2
3,5
0,8
0,3
1,5
1
Květiny
silenka nící (Silene nutans)
sléz pižmový (Malva moschata)
smldník jelení (Peucedanum cervaria)
svízelka chlupatá (Cruciata leavipes)
večernice vonná (Hesperis matronalis)
violka Rivinova (Viola riviniana)
zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides)
zvonek širokolistý (Campanula latifolia)
50 %
4
4
7
8
10
1,5
5
1
1
3
4,5
1
Traviny
kostřava drsnolistá (Festuca brevipila)
kostřava lesní (Festuca altissima)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
kostřava různolistá (Festuca heterophylla)
lipnice hajní (Poa nemoralis)
metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)
ostřice měkkoostenná (Carex muricata)
psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera)
pýrovník psí (Elymus caninus)
srha hajní (Dactylis polygama)
válečka lesní ( Brachypodium sylvaticum)
válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum)
Květnatý podrost do stínu
sečený PO VEGETACI
47 druhů
lučních rostlin
36 druhů lučních květin = 65 % osiva 11 druhů lučních travin – 35 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 3 g /m2
Některé druhy podrostových rostlin kvetou jednou do roka. Typickými příklady
jsou náprstníky. Aby se krása kvetoucích podrostových bylin mohla uplatnit, je třeba jim
dát čas k rozvoji. Po skončení vegetace opatrně vyšším posekáním odstraníme zaschlou
stařinu. Vyčkáním s úklidem do podzimu pomůžeme jejich samovolnému vysemenění.
Tento porost je určen i na místa osluněná zjara a během léta více přistíněná. Zde se
nevytvoří souvislý podrost, ale jednotlivé ostrůvky rostlin. Podobně je tomu v hájích, kde
výskyt rostlin limituje množství dopadajícího světla během vegetace.
Stanoviště: polostín pod stromy nebo na zastíněné straně budov
Vytrvalost: vytrvalý květnatý porost
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
65 %
2
5
5
2
3
0,5
0,2
1
4
Květiny
bukvice lékařská (Betonica officinalis)
černohlávek obecný (Prunella vulgaris)
hrachor černý (Lathyrus niger)
chrpa čekánek (Centaurea scabiosa)
jarmanka větší (Astrantia major)
jestřábník savojský (Hieracium sabaudum)
karbinec evropský (Lycopus europaeus)
krtičník hliznatý (Scrophularia nodosa)
kuklík městský (Geum urbanum)
65 %
4
0,5
4
0,3
2,5
1
2
1
0,5
40
Květiny
tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria)
trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium)
třemdava bílá (Dictamnus albus)
třezalka chlupatá (Hypericum perforatum)
užanka lékařská (Cynoglossum officinale)
večernice vonná (Hesperis matronalis)
vikev hrachovitá (Vicia pisiformis)
vikev křovištní (Vicia dumetorum)
vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata)
2
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
3
0,2
0,2
0,5
0,5
0,5
3
7
1,5
5
lilie zlatohlavá (Lilium martagon)
mochna přímá (Potentilla recta)
náprstník červený (Digitalis purpurea)
náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora)
oman hnidák (Inula conyzae)
oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum)
plamének přímý (Clematis recta)
prorostlík dlouholistý (Bupleorum logofolium)
prvosenka jarní (Primula veris)
řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum)
sadec konopáč (Eupatorium cannabinum)
samorostlík klasnatý (Actaea spicata)
silenka dvoudomá (Silene dioica)
sléz pižmový (Malva moschata)
smldník jelení (Peucedanum cervaria)
šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa)
0,1 vrbka úzkolistá (Epilobium angustifolium)
0,5 zvonek širokolistý (Campanula latifolia)
35 %
3
5,5
5,5
3
5
1,5
3
2
0,5
4
2
Traviny
bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea)
kostřava lesní (Festuca altissima)
kostřava ovčí (Festuca ovina)
kostřava různolistá (Festuca heterophylla)
lipnice hajní (Poa nemoralis)
metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)
ostřice měkkoostenná (Carex muricata)
srha hajní (Dactylis polygama)
sveřep Benekenův (Bromus benekenii)
válečka lesní ( Brachypodium sylvaticum)
válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum)
Porosty pro oživení zdevastovaných půd
Rekultivační porost
44 druhů
lučních rostlin
33 druhů přírodních květin = 75 % osiva 11 druhů lučních travin – 25 % osiva
Výsevek doporučujeme pro ruční setí 2 g /m2 a setí secím strojem 1 g /m2
Toto osivo je určeno především k osetí zavezených skládek, deponií, lomů a pod., kde
lze přepokládat nekvalitní „mrtvou“ půdu z podloží.
Po výsevu se nejprve uplatní rychlé a krátkověké druhy rostlin, později je vystřídají
pomalejší druhy víceleté. Porost není třeba sekat ani jinak odstraňovat, pak dosahuje
výšky okolo 1 m. Nárůst nadzemní biomasy pomáhá k vytvoření humusu a obnově života
v půdě. Nad zemí pestré rostlinné společenství vytvoří životní podmínky pro mnoho
druhů živočichů. Krátce shrnuto nastartuje se rychlejší oživení zdevastovaných míst.
Pokud se porost nebude sekat, vytvoří se z náletových keřů a stromů přirozený lesík.
Naopak sečením nebo pastvou je možné vytvořit z tohoto porostu květnatou louku.
Stanoviště: slunce i polostín, místa střední, sušší i vlhčí
Vytrvalost: vytrvalý druhově bohatý květnatý porost
Druhové procentuelní zastoupení jednotlivých lučních rostlin v osivu:
75 %
2
0,5
3
0,5
5
5
3
5
2
8
4
0,5
Luční květiny
boryt barvířský (Isatis tinctoria)
bytel metlatý (Cochia scoparia)
čičorka pestrá (Securigera varia)
divizna malokvětá (Verbascum thapsus)
chrpa luční (Centaurea jacea)
komonice bílá (Melilotus alba)
komonice lékařská (Melilotus offficinalis)
kopretina bílá (Leucanthemum vulgare)
kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos)
krvavec menší (Sanquisorba minor)
lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus)
mák vlčí (Papaver rhoeas)
75 %
5
0,5
0,5
0,5
0,5
2
3
4
0,5
0,5
Luční květiny
šalvěj luční (Salvia pratensis)
škarda dvouletá (Crepis biennis)
štětka laločnatá (Dipsacus laciniatum)
štětka planá (Dipsacus fullonum)
třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
užanka lékařská (Cynoglossum officinale)
vikev ptačí (Vicia cracca)
vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia)
vratič obecný (Tanecetum vulgare)
zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides)
25 % Trávy
41
1
2
1
0,5
0,5
1,5
1
4
5
0,5
2,5
mochna přímá (Potentilla recta)
mrkev obecná pravá (Daucus carota subs. carota)
ostrožka stračka (Consolida regalis)
pupalka dvouletá (Oenothera biennis)
rýt barvířský (Reseda luteola)
řebříček obecný (Achillea millefolium)
řeřicha chlumní (Lepidium campestre)
sléz lesní (Malva sylvestris)
slézovec durynský (Lavatera thuringiaca)
starček přímětník (Senecio jacobea)
svízel bílý (Galium album)
42
1 bojínek hliznatý (Phleum bertolonii)
5 kostřava červená (Festuca rubra)
5 kostřava luční (Festuca pratensis)
2 lipnice luční (Poa pratensis)
1,5 medyněk vlnatý (Holcus lanatus)
0,5 metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa)
3 ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius)
2 psárka luční (Alopecurus pratensis)
2 srha laločnatá (Dactylis glomerata)
1 sveřep bezbranný (Bromus inermis)
2 sveřep měkký (Bromus mollis)
Bílá louka
Bylinková vonička
43
Černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora)
Čičorka pestrá (Coronilla varia) - rekultivační luční jetelovin
44
Horská louka
Chalupářská louka
45
Chrastavec - luční květiny jsou potravou a životním prostorem mnoha živočichů
jednodruhová políčka léšivých rostlin zleva routza vonná (Ruta graveolens)
46
jednodruhové porosty lučních květin pro získání osiv
kohoutek luční (lychnis flos-cuculi) - pěstvání na semeno
47
květnatá louka se svízelem syřišťovým a koretinou.
Louka starých časů
48
louka založená na místě obilného pole 2 měsíce po zasetí
Luční květy na obohacení porostu
49
Luční kvítí, letničky
Modrá louka
50
Motýlí louka
na větších plochách lze vysévat loky moderní zemědělskou technokou.JPG
51
podmínky v lučním porostu u země připomínají les a mové semenáčky nemjí mnoho šancí na uplatnění
rekultivace výsypek pískovny na Mladějově 4. rok po výsevu
52
Silenka dvoudomá (Silene dioica) - jedna z prvních jarních květin
sklizeň jednotlivých druhů lučních rostlin maloparcelkovým kombajnem
53
Zahradní loučka
Zámecká louka v suchám poldru
54
zapěstovaná květnatá louka 3. rokem
zapěstovaná květnatá louka 5. rokem po zasetí
55
zapěstovaná květnatá louka - čkarda dvouletá (Crepis biennia) a kakost luční (Geranium pratense)
zapěstovaná květnatá louka z výsevu 3. rokem (2)
56
zapěstovaná květnatá louka z výsevu 3. rokem
Zelený chodníček
57
Žlutá louka
58