únor 2010 - Římskokatolická farnost - Děkanství Choceň
Transkript
únor 2010 - Římskokatolická farnost - Děkanství Choceň
od sv. Františka ∗ občasník choceňské farnosti ∗ 1. neděle postní 2010 Milí bratři a sestry, vstupujeme do postní doby, která je dobou přípravy na velikonoce, svátky naší spásy. Písmo svaté svědčí mnoha způsoby o tom, že jsme zachráněni smrtí a vzkříšením našeho Spasitele a Pána Ježíše Krista. Posvátné velikonoční triduum nám opět umožní ponořit se do tohoto tajemství a zakusit jeho osvobozující a uzdravující moc. Připravme se tedy na tuto jedinečnou příležitost pečlivě ! „Metanoia“, obrácení, k němuž nás církev v době postní vybízí, nemůže být pouhou změnou vnějšího chování, ale musí být především výrazem naší ochoty nechat si proměnit Ježíšovou smrtí a vzkříšením srdce – tedy zažitý způsob uvažování, smýšlení, cítění, hodnocení… Ať vám Pán na této čtyřicetidenní cestě požehná ! P. Miroslav Ze života farnosti Tříkrálová sbírka Poděkování za Tříkrálovou sbírku 2010 Už podesáté vyšli kolem svátku Tří králů do ulic měst a obcí České republiky malí koledníci. Zpívali koledy, písmeny K+M+B (Christus mansionem benedicat), která psali nad dveře, přinášeli zvěst „Ať Kristus žehná tomuto domu“ a dali nám příležitost přispět na potřebné. Dříve bylo koledování výsadou chudých dětí. Dnes nekoledují chudí, ale koleduje se pro chudé. Chudoba má v každé době svoji novou podobu, a tak je výtěžek TS určen pro lidi postižené, nemocné, seniory, maminky s dětmi v tísni, lidi opuštěné nebo bez domova atd. Jednou z organizací, která se pomocí lidem v nouzi zabývá, je Charita Česká republika a právě na její aktivity a projekty je Tříkrálová sbírka určena. Jménem Oblastní charity Ústí n. O. upřímně děkujeme paní Mgr. Martině Krskové, všem jejím asistentům a koledníkům, kteří nám ve svém volném čase nezištně pomáhají natolik, že tato sbírka může být vůbec uskutečněna. Děkujeme panu faráři a panu starostovi, kteří sbírku aktivně podporovali. A samozřejmě děkujeme vám všem, kdo jste svým finančním příspěvkem do pokladniček projevili sounáležitost s bližními. Mnozí z vás jsou sami v situaci sociální nejistoty, a přece dokážete myslet na druhé. Výtěžek TS 2010 v Chocni a přilehlých obcích činil 161 816 Kč. Oblastní charita Ústí nad Orlicí zastřešuje tyto aktivity pro klienty z celého orlickoústeckého regionu, na jejichž provozní náklady poputuje výtěžek TS: - charitní ošetřovatelskou a pečovatelskou službu - občanskou poradnu - regionální půjčovnu kompenzačních pomůcek - osobní asistenci - denní stacionář pro seniory Výtěžek letošní Tříkrálové sbírky je dále určen na přímou pomoc lidem v nouzi a na část provozních nákladů těchto center, jejichž je Charita zřizovatelem a provozovatelem: Dům pokojného stáří v Ústí n. Orl., centrum pro děti a mládež Pod střechou v Letohradě a rodinné centrum Kopretina v Horní Sloupnici. Srdečné díky. Kéž je vám vaše štědrost oplacena a prožijete dobrý rok 2010! Za Oblastní charitu Ústí n. O.: Iva Marková a Olga Tomková Pozn.: Kromě původních záměrů věnuje OCH 10 % z výtěžku také na zahraniční humanitární pomoc, konkrétně na Haiti a na postižené povodněmi v Indii. 2 Výsledky Tříkrálové sbírky 2010 v naší farnosti Choceň Hemže Dvořisko Běstovice Koldín Kostelecké Horky Skořenice Sruby Zářecká Lhota Kosořín Plchovice Celkem 101 515,3 431,3 050,6 013,9 670,5 201,7 955,12 323,6 872,3 302,2 484,- 161 816,- Tříkrálová sbírka v Chocni 2. 1. - 10. 1. jste v Chocni mohli potkat tři krále. Každá skupinka, kterou tvořili tři děti a jeden dospělý člověk, měla svoji trasu, kterou museli obejít. 7. 1. jsme vyrazily my, tři holky ze ZŠ Sv. Čecha. Na trase jsme měly domov důchodců, pár ulic kolem náměstí a menší podniky a obchody. Vyrazily jsme v 9.00 od naší školy k náměstí, cestou jsme zpívaly a vybíraly peníze na Charitu. Cesta vedla kolem školní jídelny, k staré škole a kolem kostela sv. Františka, přeskočily jsme náměstí, protože náměstí měla na starost jiná skupinka, a kolem papírnictví jsme zamířily do domova důchodců. Zdravotní sestry lidem v domově oznámily, že dnes přijdeme. Nějací lidé chtěli, abychom přišli, těšili se na nás. Obešly jsme celý domov a s dobrým pocitem odcházely k ulici Kollárova, kde jsme obešly pár podniků. Na hlavní ulici jsme se snažily obejít všechny obchody. Cestou jsme zpívaly i lidem na ulici, a čím dál jsme šly, tím víc naše kasička vážila a tím víc jsme mohly pomoct lidem, kteří to potřebují, za to děkujeme vám těm, kteří do kasiček tří králů něco přihodili, ať už to byl drobný nebo velký peníz. Kristýna Skalická 3 2. ledna jsme se zúčastnili letošní Tříkrálové sbírky. S notnou dávkou dobré nálady, optimismu a kadidla, ovšem se sníženou zásobou cukříčků (jelikož pravý význam slova "uschovat" Martin pochopil, až když tři spotřeboval) jsme vyrazili za tímto vznešeným posláním. Hned první tři zastavení nás málem demotivovala, neboť nikdo neotevřel. Přibližně u pátého domu jsme se však zdrželi okolo 20-ti minut, protože vstřícný obyvatel nejen přispěl, ale chtěl nás též vybavit dobrou radou na cestu, a sice abychom se s nikým dlouho nevybavovali a neumrzli. Zbytek obchůzky již proběhl podle plánu a až na pár drobných nečekaných komplikací, které se týkaly Martina a jeho fyziologických potřeb, se nestalo prakticky nic, co by stálo za zmínku. Marco byl "ten černej vzadu" a tudíž, kromě načerněného obličeje, musel u každého domu zazpívat i svou sólovou sloku. Někdy do toho šel s až moc velkým nasazením, čímž nezřídka riskoval hlasité projevy pobavení ze strany svých kolegů. Ti ovšem dokázali zachovat svou profesionalitu (vyjma okamžiku, kdy nedočkavý Pavel to nevydržel a Marcovo sólo podpořil svým zpěvem). Chvilka nepozornosti a Frantovo setkání s větvemi jednoho seschlého stromu mohlo skončit ublížením na zdraví. Naštěstí to odnesl jenom roh kartonové koruny. Svůj okruh jsme zvládli vesele a s úsměvem na tvářích. Pevně doufáme, že se nám podařilo aspoň trochu téhle naší radosti vnést i do navštívených rodin. Skupinka Pavla Janečka Tříkrálová sbírka ve Skořenicích Ve středu o vánočních prázdninách před Tříkrálovou sbírkou si kolednice zhotovily z bílých čtvrtek královské korunky, aby dobře pasovaly. Ptám se Jitušky: „Čím načerníme Baltazara?“ Říká: „No, uhlím.“ Ale ono bylo míněno živočišné uhlí. Já jsem ho neměla. Tak jsem skočila nahoru k našim, kde bydlí má dcera s rodinou. Říkám Davčovi, protože mamka nebyla doma: „Máte živočišné uhlí?“ „Babi, ty máš průjem?“ „Ne.“ „A na co ho potřebuješ?“ „No, na 4 jednoho krále, který je černý. Víš na Johanku, bude dělat Baltazara.“ V sobotu 2. 1. 2010 jsme se sešli v 8.00 hod. u nás doma. Jituška říká: „Tak pojď, moje sestra, seš v mé péči.“ Živočišné uhlí zvlhčila. No, teda Johanka byla jako čertík Bertík. Koukaly jen bílé zoubky a očička. Mnoho legrace a komentářů. V 8.30 hod. jsme začaly sbírku v první půlce obce na návsi, v kopečku a růžové ulici. Od rána sněžilo. Chodily jsme s deštníky. Volám na mobil: „Dědo, (můj muž), uvař nám čaj, aby nebyl teplý. Vyndej z kvelbu chlebíčky a vánoční cukroví.“ Než jsme posvačily a vyfotily se, přestalo sněžit. Jituška, Barunka a Johanka umí skvěle hrát na flétnu. Nikde koledu neošidily. Celá koleda byla vždy dozpívaná až do konce. Obsahuje pět slok. Sbírku po obchůzce druhé poloviny vesnice jsme ukončily v dolích, protože Barunka měla zakoupené lístky do kina v Pardubicích. Stihly jsme to. Opět volám na mobil. „Dědo, zapni troubu, pařáček s knedlíkama, polévku. Zelí ohřejem v mikrošce v teflonovém pytlíku.“ Polévka kápaná, než jsme došly hodně převařená. Kačena, knedlík, zelí. Barunka o oběd přišla. Děvčata si po zásluze za koledování odnesla různé mlsotky, které byly rozděleny na tři díly. Nenavštívily jsme Vrchovinu, která patří k naší obci, čímž se omlouváme. Kolednice měly trošku chrapot po zpívání, ale i prstíčky přemrzlé. Jinak krásný pocit, jak se k nám občané chovali. A ještě k dárečkům. Coby jako modrý rukáv se žlutými hvězdičkami. Když jsem to natáhla na hlavu a vršek nadrchala, tak jsem vydumala, že bych mohla být jako nějaký mudrc. Děkuji kolednicím – Jitušce Prudičové, Johance Prudičové (sestry) a Barunce Viktorínové za hezky prožitý den, což se odrazilo na krásném výsledku naší sbírky. Vedoucí skupiny Zdeňka Lásková, kostelnice ve Skořenicích 5 Výlet do Jablonného nad Orlicí (5. 2. – 7. 2. 2010) Tolik sněhu to je krása. Každé dítě nad tím jásá. Vezmeme si boty, běžky, lyže a už nám to z kopce hezky klouže. Na zahradě iglú stálo, děti to tam velmi táhlo. Mši jsme měli v sobotu. Pak jsme hráli noční hru. Pan farář ji pro nás připravil, a tím nás mile překvapil. Kuchař Vašek ten se snažil, dobrůtek nám hodně vařil. Uteklo to jako voda, všechny hry tam byly moc bezva. Za vše hezké děkujeme, za rok zase rádi pojedeme. Denča Vomáčková 6 Program pro děti (13. 2. 2010) Adopce na dálku Návštěva u indických kolegů (25. 9. - 10. 10. 2009) Projekt Adopce na dálku Diecézní Charity Hradec Králové je zaměřený na pomoc dětem v Indii, v diecézích Belgaum a Bangalore. Díky tomuto projektu můžou školu navštěvovat děti z nejchudších rodin. Ráda bych se s Vámi podělila o své zážitky z cesty do 7 Indie. Někteří z naší výpravy byli v Indii poprvé. Cestu jsme absolvovali minulý rok od 25. 9. do 10. 10. 2009. Naše cesta v Indii trvala dva týdny. Kromě jiného jsme navštívili některé školy, kam chodí podporované děti. Děti v Indii byly usměvavé, radostné, prostě úžasné ☺. Všude nás vítaly tradičním kulturním vystoupením. Hudbu, tanec a divadlo mají indické dívky i kluci v krvi. U první návštěvy jedné školy v Belgaum se mi dojetím tlačily slzy do očí. Atmosféra upřímné vděčnosti dětí nás doprovázela na všech školách. Vždy po předvedení malého kulturního programu jsme byli obklíčeni dětmi, které si s námi chtěly podat alespoň ruku. Každé z nich mělo připravenou anglickou otázku: „How are you?“ „Jak se máš?“ „What's your name?“„Jaké je tvoje jméno?“. Bylo to velmi zajímavé, kolikrát jsem za ty dva týdny řekla své jméno ☺, a zároveň jsem si žádné z těch indických jmen nezapamatovala. Také mě potěšilo setkání s Sheetal Agnel D´Souza, kterou podporuje naše farnost. Sheetal byla moc vděčná a zároveň šťastná, že viděla někoho z naší farnosti. A co dojmy? Exotičnost na vás dýchne už při prvním nádechu po výstupu z letadla. Vysoká vlhkost teplého vzduchu, jiná architektura, jiná vegetace, jiní lidé a kultura. Všude nás obklopovala zeleň, která ovšem také často skrývala množství všudypřítomného odpadu. Během celé cesty jsme měli možnost poznat blíže nejen naše indické kolegy, děti zapojené do projektu a jejich rodiny, ale také indické zvyky a kuchyň. Indické jídlo je pro průměrného Evropana, mezi které se řadím i já, značně kořeněné a pálivé. Nejednou jsem se při jídle sháněla po sklenici čisté vody ☺. Velmi mě také překvapil indický silniční provoz. Ze začátku se mi zdálo, že neuvěřitelně hustá městská doprava skládající se především z motocyklů, mopedů a jiných podivuhodných strojů, které na sebe neustále chaoticky troubily, nemá žádný řád. Ovšem zdání klame, jak se říká: „jiný kraj, jiný mrav“. Prostě jim to tam takto funguje. 8 V Bangalore nás nejvíce zasáhla prohlídka zdejších slumů (čteno slamů). „Je to shluk domečků, uplácaných z čehokoliv, nejčastěji z hlíny a kravského trusu. Nejmenší domeček, který jsme viděli, měl 1 x 2,5 m a bydlela v něm šestičlenná rodina. Žádná kanalizace, elektřina... Tady v Bangalore v nich údajně žije až 30% obyvatelstva,“ přibližuje život nejchudších obyvatel ve slumech dr. Stejskal. Naši podzimní výpravu do Indie zastihly také ničivé záplavy, které si vyžádaly až 200 obětí na životech. Prudké deště vyplavily řadu vesnic a voda vzala střechu nad hlavou až 20-ti tisícům indických rodin. Většina jich přišla také o svůj dobytek, který je pro vesničany často jediným zdrojem obživy. Podporované děti a jejich rodiny byly naštěstí podle zpráv v pořádku. Po příjezdu domů jsem ještě mnoho dnů byla plná dojmů. Děkuji Pánu Bohu, že jsem měla příležitost navštívit ty, kteří naši pomoc skutečně potřebují. Miriam Bartošová Drazí sponzoři, doufám, že jste zdraví a daří se vám v práci. Byla jsem moc šťastná, když jsem dostala váš dopis a fotku. Děkuji. Souhlasím s vámi, že sněžení může být moc krásné. U nás nechumelí, ale také si užíváme vánoční cukroví jako koláče, sušenky atd. Jsem velmi ráda a šťastná, že vám můžu vyprávět o vaší návštěvě v naší škole. Přišli jste do školy a bylo mi řečeno, že mi pomáháte s mým vzděláním. Byla jsem šťastná, že vás mám tak 9 blízko přede mnou. Mluvila jsem s vámi. Jste moc milí. Myslím, že jste byli také šťastni, že jste se se mnou setkali. Mluvili jsme spolu tváří v tvář. Moji rodiče byli také šťastni, že vás vidí. Děkuji vám za to, co jste obětovali pro mé vzdělání. Moji rodiče vám jsou velmi vděčni. Učím se dobře. Ukončila jsem první zkoušky s dobrými známkami. Všichni jsme v pořádku a máme se dobře a modlíme se za vás. Přeji vám veselé Vánoce a šťastný nový rok. Vaše milující Sheetal Drazí sponzoři, mnoho pozdravů od vašeho Balaraje. Já i všichni členové mé rodiny se máme dobře a jsme zdraví. Jak se daří vám? Jste zdraví? Každý den se za vás modlím. S vaší pomocí dobře studuji. Jen díky vaší pomoci byla naše škola v červnu zase otevřena. Moje sestra je v 6. třídě a bratr v deváté. Peníze od vás mi velmi pomohly. Pořídil jsem si za ně školní tašku, boty, ponožky a další potřeby do školy. 16. července jsme slavili církevní slavnost Panny Marie Karmelské. 15. srpna jsme slavili den nezávislosti. Vyvěsili jsme naši národní vlajku a měli připravený kulturní program. 5. 9. jsme slavili den učitelů. Blahopřáli jsme svým učitelům a oni byli velmi rádi a také jsme slavili 14. 11. den dětí. Všem svým kamarádům jsem dal sladkosti. V říjnu jsme skládali pololetní zkoušky a složil jsem je dobře. Mám tyto známky: kannada - A+, matematika – A, věda B+, společenské vědy – B+, angličtina – B. Dostal jsem váš dopis s fotografií. Moc vám děkuji. Tady je teď dost zima. Jak je u vás? Protože se blíží Vánoce, rád bych vám i vašim rodinám popřál veselé Vánoce a šťastný nový rok 2010. Váš milující Balaraj 10 Okénko pro seniory Ohlédnutí za uplynulým letopočtem ……. Letošní, už tradiční novoroční ekumenická bohoslužba přenášená Českou televizí byla pro mne milým překvapením. Konala se v Anežském klášteře - motivem byl odkaz svaté Anežky České, ke kterému se všichni přítomní představitelé nekatolických církví postupně přihlásili. Za mého mládí věc zcela nemyslitelná! Obliba našich světců byla tenkrát v protestantských církvích pramalá, což se přeneslo do celé společnosti. Po celou dobu školní docházky jsem mezi třiceti až čtyřiceti spolužačkami bývala jediná Anna. Kolem mne se to hemžilo Květuškami, Jiřinkami, Vlastičkami, Milenkami a Evičkami. Musím se přiznat, že jsem jim trochu záviděla. To teprve daleko později jsem objevila, jak je důležité mít tam nahoře věrnou a mocnou patronku! Přestože ta zmíněná bohoslužba byla milým a nadějným nástupem do nového roku, ráda bych se ještě trochu vrátila do zcela výjimečného roku 2009. Pro církev byla jistě nejdůležitější tolik diskutovaná, obávaná, a nakonec tak nečekaně vydařená návštěva papeže Benedikta XVI. Dík vstřícným sdělovacím prostředkům jsme se mohli z opakovaných obrazových reportáží a přednášek těšit až do Vánoc. Pro naši choceňskou farnost byla v tom roce prvořadou záležitostí těžká nemoc a následná smrt otce Bohuslava Půlkrábka. Ukázalo se, že Bůh dopouští, ale neopouští a i bolestná záležitost se může proměnit v určité dobro. Farnost se neobvykle sjednotila a všecko běželo, jak má. Velký dík patří především obětavým zastupujícím kněžím. Ale i ostatní se činili. Malé děti dál přinášely své notýsky s dobrými skutky, slavily radostně Boží Tělo a ty, kdož se snažily, přistoupily k slavnosti l. sv. přijímání. Podle zájmu se děti účastnily naplánovaných akcí. Ani dospělí nebyli ochuzeni o své oblíbené poutní zájezdy. I nadále byl kostel uklizen, vyzdoben a připraven k bohoslužbám. Kdykoliv bylo třeba, zazpíval na kůru chrámový sbor střídaný kytarovými skupinami m1adých. Pohřeb pana děkana dne 3. září proběhl jako náročná slavnost bez jakýchkoliv chyb. 11 Následný farní den se neobyčejně vydařil. Patřil vděčným vzpomínkám na působení otce Bohuslava a dobrou vůlí a upřímným vítáním nového kněze, jímž se stal P. Miroslav Dítě. Uskutečnila se i předvánoční duchovní obnova, Misijní jarmark i tradiční předvánoční besídka. Jenže toto všechno nevzniklo samo. Za tím celoročním programem se skrývá mnoho práce i obětí známých i neznámých dobrých duší, které se starají, abychom my, kdož žádnou pomoc nenabízíme, nic nepostrádali. Nebudu jmenovat, abych na někoho nezapomněla, ale patří vám zato naše modlitby a upřímné poděkování. Toto všechno mi šlo hlavou o vánoční besídce nad pohoštěním, které musel někdo připravit, v přítomnosti rozjásaných dětí, které přednášely svůj pečlivě připravený program, který s nimi musel někdo nacvičit. Kdopak asi??? /„Štěpánku, neboj, příště to už vyjde!“/ A v té chvíli, kdy jsme si my staří i nastárlí za doprovodu miniaturní garmušky zazpívali pár lidových písniček, mne znova napadla Benediktova slova z tuřanského letiště, na která nemohu zapomenout: 12 „R a d o s t je vzácností! Radost posiluje, je správná a chce být rozdávána a předávána. Je v ní totiž naděje.“ Tož hodně radosti do roku 2010 Anna Syrová A ještě něco: Ten betlém v průčelí radnice se mi moc líbil. Tak díky i za něj! Okénko pro děti Ahoj holky a kluci!!! Před několika dny byl jeden významný den. A jeho jméno se dozvíte, když vyluštíte tajenku. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. Růžové zvířátko, které chrochtá Jiné slovo pro bicykl Barevný pták, který umí mluvit Ochrana proti dešti Oblečení na plavání Domácí mazlíček Domácí mazlíček Srst ovce Mládě od koně 10. 11. 12. 13. 14. 15. Místo, kde se setkávají věřící Řeka, která protéká Prahou Jiné slovo pro přikrývku Kniha knih Dopravní prostředek, který lítá Samice od jelena 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. Tento den je prvním dnem postní doby. Kněz dělá věřícím na čelo křížek popelem a přitom říká: „Čiňte pokání a věřte evangeliu.“ nebo „Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš.“ Liduš Luxová 13 Informace Obědy pro otce Miroslava Většina z vás ví, že na farním dnu jsme se rozhodli zvát otce Miroslava na nedělní obědy. Mnozí z vás již tuto službu prokázali, za což vám patří poděkování. Pokud jsou ještě někteří farníci, kteří o této službě nevědí, připomínám, že listina je umístěna na bočním oltáři. Jsou tam rozepsaná data a kolonky, do kterých se můžete zapsat. S otcem Miroslavem se předem domluvte o čase a adrese, kdy a kam má přijet. V průběhu týdne můžete otce zvát dle vlastního uvážení. Všem předem patří zaplať Pán Bůh. Ludmila Krsková Římskokatolická farnost v Chocni pořádá SBÍRKU OBLEČENÍ • Vybírá se: dámské, pánské a dětské ošacení i prádlo, letní i zimní • lůžkoviny, prostěradla, ručníky, utěrky • školní a sportovní potřeby, hračky, stany • NE OBUV!!! Vše je potřeba zabalit do pytlů nebo krabic. Sbírka se bude konat v pátek 5. března 2010 od 15:00 hod. do 17:00 hod. v sobotu 6. března 2010 od 9:00 hod. do 11:00 hod. na katolické faře (vchod z ulice Záměstí, vedle zeleniny Pecka) Předem děkujeme za ochotu a laskavost. 14 Pobožnost křížové cesty neděle – po mši svaté středa – od 17.10 hodin pátek – od 17.00 hodin Diecézní akce Diecézní setkání mládeže Diecézní setkání ministrantů Hlavní pouť k sv. Vojtěchovi na 24. 4. Libici nad Cidlinou Den díkůvzdání arcibiskupa Karla 1. 5. Otčenáška Diecézní setkání dětí: Renesance a 15. 5. reformace Diecézní setkání seniorů a jejich 12. 6. přátel Pouť nemocných a rodin ke svaté 17. 7. Zdislavě do Jablonného v Podještědí Hlavní diecézní pouť v Malých 14. 8. Svatoňovicích Pouť do Prahy k Pražskému 14. 11. Jezulátku 27. 3. 17. 4. Hradec Králové Vysoké Mýto Libice nad Cidlinou Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové Jablonné v Podještědí Malé Svatoňovice Praha 15 Toto číslo sponzoruje: Internetové stránky farnosti www.chocen.farnost.cz Uzávěrka dalšího čísla Drobečků je 11. 4. 2010. Příspěvky prosím doručte na adresu [email protected], Zuzaně Siegelové, Martině Krskové nebo panu faráři. Díky! Výrobní náklady na jeden výtisk po odečtení sponzorského daru činí 10 Kč. Příspěvek prosím vhoďte do kasičky v kostele. Zodpovědné za jednotlivé rubriky: Lída Luxová (děti), Zuzana Ropková (mládež). Drobečky připravili: Josef a Zuzana Siegelovi, Jiří a Martina Krskovi. 16