Vnímání sídel v CHKO turisty

Vnímání sídel v CHKO turisty
Perception of settlements in PLAs by tourists
Ing. Jana Mikulec, Ing. Michaela Antoušková, Ph.D.
ABSTRACT:
The main purpose of protected landscape areas (PLAs) is protection and nature
conservation but also recreation is allowed. This means that the interrelationship
between tourism and a protected landscape area plays important role.
Nowadays, sustainable tourism development is required in whole territory of Czech
Republic, but the most requirements are logically demanded on protected landscape
areas. There are in total twenty-five protected landscape areas which occupy nearly
14% of total surface.
The purpose of this paper is to review legislative acts and limits regarding
settlements in PLAs and analyse tourist evaluation of settlements in four selected
PLAs. The research was based on sociological questionnaire. Data collection was
effectuated on the crossroads of tourist trails during summer 2010 and these data
were processed by statistic methods. The results are supposed to help to improve
economical, ecological and social conditions of those areas and can be used by
governmental or other authorities in studies focused on development of tourism in
selected areas. This study represents a part of more extensive project called
“Influence of the aesthetic values on the tourist trade in protected landscape areas”
(university grant CIGA no.20094209).
ABSTRAKT:
Hlavním účelem chráněných krajinných oblastí (CHKO) je ochrana a péče o přírodu.
Také rekreace je v těchto oblastech oblíbena, což znamená, že vzájemný vztah mezi
turismem a chráněnou krajinnou oblastí hraje důležitou roli.
V dnešní době je udržitelný cestovní ruch vyžadován na celém území České
republiky, ale samozřejmě největší požadavky jsou kladeny na chráněné krajinné
oblasti. V ČR se nachází celkem 25 CHKO, které zabírají 14% celkového území.
Účelem tohoto článku je poskytnout přehled zákonů a limit týkajících se sídel
v CHKO a zanalyzovat hodnocení sídel turisty ve čtyřech vybraných CHKO. Výzkum
je založen na výsledcích sociologického dotazování. Sběr dat proběhl na turistických
trasách během léta 2010 a tyto data byla statisticky zpracována. Získané výsledky
mohou pomoci zlepšit ekonomické, ekologické a sociální podmínky v daných
oblastech a mohou být využity státními či dalšími organizacemi při studiích
zabývajících se rozvojem turismu. Tato studie je součástí projektu „Vliv estetických
hodnot na cestovní ruch ve vybraných chráněných krajinných oblastech“ (univerzitní
grant CIGA č.20094209).
185
1 Úvod
1.1 Krajina a její vnímání
Pod pojmem krajina lze nalézt několik výkladů a definic. V Evropské úmluvě o krajině
je definice následující: “Krajina znamená prostor, tak jak ho vnímají lidé, jejíž
charakter je výsledkem působení a interakcí přírodních a lidských faktorů (Evropská
Rada, 2000).“ V České republice je termín krajina definován v Zákoně č.114/1992
Sb., o ochraně přírody a krajiny v části § 3: „Krajina je část zemského povrchu
s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a
civilizačními prvky.“ V odborné literatuře lze najít řadu dalších definic, například
Zonneveld (1995) chápe krajinu jako „část prostoru na zemském povrchu, která
zahrnuje komplex systémů tvořených vzájemnou interakcí horniny, vody, vzduchu,
rostlin, živočichů a člověka (obr.1),“ Sklenička (2003) popisuje krajinu jako „dílo
přirody i člověka, náhody i úmyslu, neovladatelných sil i vědomé vůle.“
Obr.1 Krajina jako kombinace přírody a krajiny (Zonneveld, 1995)
Obecně lze vymezit dva základní přístupy k vnímání krajiny. Prvním z nich je
klasická představa, která zahrnuje vnímání využitelného prostoru, jako městských
oblastí a dalších civilizační prvků. Naopak romantický přístup vnímá krajinu s její
přirozeností a divokostí. (Holden, 2008)
Vztahem krajiny a cestovního ruchu se zabývá řada autorů např. Holden
(2008) či Urry (2002). Knudsen et al. (1995) uzavírá, že analýza krajiny by měla být
základním prvkem všech studií zabývající se cestovním ruchem. Minca and Oakes
(2006) dodávají, že krajina jako taková je výsledkem procesu, na němž se podílí stát,
místní samospráva, cestovní kanceláře a agentury i samotní turisté.
186
1.2 Legislativa týkající se sídel v CHKO
Povinnosti dle zákonů týkajících se sídel v CHKO jsou obsaženy ve stavebním
zákonu č. 183/2006 Sb., správním řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) a zákonu č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Stavby je možné umísťovat ve III. a IV. zóně odstupňované ochrany přírody
CHKO v zastavěném území sídel. Při umísťování staveb je nutno navazovat na
urbanistickou strukturu a charakter daného místa, je nutno brát ohled na stávající
okolní zástavbu, především na její výraz, hmotové a materiálové řešení a způsob
zasazení do krajiny , tak aby stavby nenarušovaly krajinný ráz.
Umístění stavby musí být v souladu s územním plánem a ke všem stavbám je
nutné stanovisko Správy CHKO. Obecně pro stavby v CHKO platí přísnější pravidla
než mimo CHKO. Posuzování umístění a povolování staveb je činností, jejíž výkon
ukládá správám CHKO zákon 114/92 Sb., v ustanovení § 12 a § 44.
Územní plán obsahuje limity, jež ve veřejném zájmu omezují využití území.
Zásadní limity pro výstavbu v CHKO jsou především: umístění stavby na parcele,
půdorys stavby, výška stavby, konstrukce, podezdívky - sokly, povrchové úpravy
fasád, okna – dveře (výplně otvorů), štíty a barevné řešení dřevěných konstrukcí,
střechy, střešní krytiny a prosvětlení podkroví, komíny, lodžie, terasy,
zádveří,zápraží, balkony, oplocení, komunikace,dlažby, opěrné zdi, doprovodné a
hospodářské stavby, drobné zahradní stavby, rekonstrukce a stavební úpravy
objektů lidové a historické architektury
2 Metodika
Chráněné krajinné oblasti (CHKO) jsou děleny dle stupně ochrany do jednotlivých
zón. Lesní pozemky jsou řazeny do tří zón a nelesní pozemky do čtyř zón. Do
nejvyššího stupně ochrany spadá první zóna neboli přírodní jádrová, jenž má za cíl
uchovat přirozené ekosystémy a vysokou biodiverzitu. Naopak čtvrtou zónu lze
definovat jako okrajovou sídelní, charakterizuje zastavěné území s cílem vybudovat
ekologicky stabilizované zemědělství, vytvářet prostředí pro podnikatelské aktivity,
rozvoj zástavby a pro bydlení.
Studie, zaměřená na vnímání sídel turisty, byla provedena ve čtyřech
chráněných krajinných oblastech v blízkosti hl.m.Prahy – CHKO Blaník, CHKO Český
Kras, CHKO Kokořínsko a CHKO Železné Hory (Mapa 1).
187
Mapa 1 – Poloha CHKO a zonace
Potřebná data byla získána sběrem dat pomocí sociologického dotazníku
v létě 2010. Dotazovanými byli turisté, kteří procházeli turistickými trasami
v jednotlivých CHKO. Dotazovaní hodnotili vzhled sídel, krajiny a lesů v CHKO.
Turisté vyjádřili svůj názor stupnicí -3 (velice ošklivé) +3 (velice pěkné). Následné
analýzy byly provedeny v programu SPSS, pro analýzu vztahů mezi sídle a krajinou,
lesem či vybavením pro turismus byl použit spearmanův korelační koeficient.
188
3 Výsledky a diskuze
3.1 Hodnocení sídel turisty
Na hodnotícím stupni byla sídla CHKO hodnocena převážně stupněm 2 a 3. Největší
diference mezi vnímáním sídel je možné sledovat v CHKO Kokořínsko (blíže graf 1).
V CHKO Kokořínsko hodnotilo 81, 2 % turistů sídla pozitivně a 6, 2 % negativně.
Pozitivní i negativní vnímání sídel právě v CHKO Kokořínsko je tak nejvýraznější ze
všech sledovaných CHKO. Vysoké pozitivní hodnocení je způsobeno vysokým
procentem hodnocení stupněm 3 (20, 5 % turistů), zatímco u ostatních CHKO
nejvyšším stupněm hodnotilo sídla průměrně 10 %. Stupněm 2 hodnotilo průměrně
sídla v CHKO 36,1 % turistů, stupněm 1 pak byla sídla hodnocena průměrně 29,1 %
turistů.
88
86
84
82
80
78
76
74
72
70
68
Negativní
Pozitivní
Železné Hory Český Kras
Blaník
Kokořínsko
Graf 1: Hodnocení sídel ve vybraných CHKO
3.2 Důvod návštěvy
Turisté navštěvovali CHKO převážně za účelem pobytu v přírodě (42 %) a návštěvy
kulturní nebo přírodní památky (22 %). V CHKO Blaník, turisté, kteří přijeli za účelem
pobytu v přírodě hodnotili sídla převážen stupněm 1 a 2 (celkem 64 %) turistů,
zatímco turisté přijíždějící za kulturní či přírodní památkou hodnotili sídla z 56%
stupněm 2. Obdobný jev lze sledovat také v CHKO Železné Hory, v nichž 41 %
turistů přejíždějících za přírodou hodnotilo sídla stupněm 1, kdežto 52 % turistů
mířících za kulturní nebo přírodní památkou hodnotilo stupněm 2. V CHKO
Kokořínsko a Český Kras je situace opačná. Turisté přijíždějící za kulturní či přírodní
památkou hodnotí sídla převážně stupněm 2 stejně jako turisté navštěvující CHKO
za účelem pobytu v přírodě.
Největší podíl turistů přijíždí do CHKO pouze na 1 den (59 %), avšak nebyla
prokázána žádná souvislost mezi délkou pobytu a vnímáním sídel.
189
Převážná většina turistů měla vysokoškolské vzdělání (45 %),
středoškolského vzdělání dosáhlo 36 % turistů. Převážná část turistů působí v oblasti
průmyslu a stavebnictví (29 %), v oboru architekturyžýž pracuje 1,7 % turistů.
Významnou charakteristikou turistů je jejich život v městských oblastech. 49 % turistů
ve sledovaných CHKO prožilo dětství ve městě a v současné době tam žije 66 %
turistů. Naopak na venkově prožilo dětství 39 % turistů a v současné době tam žije
pouze 25 % turistů. Avšak nelze prokázat závislost mezi vnímání sídel a bydlištěm
v městských či venkovských oblastech.
3.3 Vnímání sídel a krajiny
Spearmanův koeficient prokázal závislost mezi vnímáním krajiny a vnímáním sídel ve
sledovaných CHKO, tato závislost má pozitivní charakter s koeficientem 0,36 na
hladině významnosti α = 1 %. (blíže tab. 1)
Korelace
sídlo
Spearman's
rho
sídlo Korelační koeficient 1,000
krajina
,360**
Sig. (2-tailed)
.
,000
N
478
477
krajina Korelační koeficient ,360**
1,000
Sig. (2-tailed)
,000
.
N
477
480
**. Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed).
Tab. 1: Vztah vnímání sídel a krajiny
Zároveň lze prokázat závislost dalších zkoumaných veličin a hodnocením
sídel. Obecně lze říci, že turisté hodnotící pozitivně sídla, hodnotí pozitivně také lesy,
vybavenost pro turismus a cestovní ruch. Tato závislost je pozitivní na hladině
významnosti α = 1 %. (blíže tab. 2)
Korelace
Spearman's sídlo
rho
lesy
Sídlo
lesy
vybavenost
Korelační
koeficient
1,000
,353**
,381**
Sig. (2-tailed)
.
,000
,000
N
115
115
114
Korelační
koeficient
,353** 1,000
,381**
Sig. (2-tailed)
,000
,000
190
.
N
115
vybavenost Korelační
koeficient
116
114
,381** ,381**
1,000
Sig. (2-tailed)
,000
,000
.
N
114
114
115
**. Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed).
Tab. 2: Vztah vnímání sídel a krajiny
4 Závěr
Dle Kajaly (2004) patří většina CHKO k zajímavým turistickým destinacím, které
přitahují návštěvníky, přestože prioritou těchto oblastí je ochrana přírody a krajiny
legislativa dovoluje v omezeném množství také rekreační aktivity.
Healy (1994) se domnívá, že schopnost vnímání přírodní a lidmi vytvořenou
krajinou je velmi důležitým determinantem cestovního ruchu a pravděpodobně
základní motivací mnohých turistů. Stejný názor mají i Macagno-Nunes-Loureiro
(2010), kteří se domnívají, že krajinné prvky hrají důležitou roli určující poptávku
turistů.
Hlavním cílem této studie byla analýza vnímání sídel turisty v CHKO, důvod
návštěvy a analýza vztahů mezi sídly a krajinou, lesy či vybavením pro turismus. Ve
všech zkoumaných CHKO bylo hodnocení sídel turisty převážně pozitivní. Tento fakt
kladně přispívá k rozvoji ekonomických a sociálních podmínek v daných oblastech.
LITERATURA:
[1]
Evropská rada: Evropská úmluva o krajině, TLAND 6, 2000, Strasbourg,
kapitola 1, článek 1. Dostupný z:
http://conventions.coe.int/Treaty/en/Treaties/html/176.htm (on-line duben
2011).
[2]
HEALY, R. G.: The “Common Pool“ Problem in Tourism Landscape, Annals of
Tourism Research, 1995, 21: 596-611
[3]
HOLDEN, A.: Environment and Tourism, Routledge, New York, 2008, ISBN 0415-39954-6
[4]
HYVNAR, V. A kol.: Limity využití území, Ústav územního rozvoje Brno, 2007.
Dostupný z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=2591
[5]
KNUDSEN, D. C. et al.: Lanscape, Tourism and Meaning, Ashgate Publishing
Ltd, 1995, ISBN 978-0-7546-4943-3
[6]
MACAGNO, G., NUNES, P., LOUREIRO M.: The influence of agriculture
landscape on tourism flows: An application to Tuscany. Dostupný z:
www.ucl.ac.uk/bioecon/12th_2010/Macagno.pdf ( on-line březen 2011).
[7]
MARIOT, P.: Contribution to the methods of tourism potentials research,
Geografický časopis, 1969, 21.
191
[8]
[9]
[10]
[11]
[12]
MINCA, C., OAKES, T.:Travels in Paradox: Remapping Tourism, Rowman
and Littlefield Publishers, Maryland, 2006, ISN 978-0-7425-287-5
MŽP: Zákon o ochraně přírody a krajiny č.114/1992 Sb. Dostupný z:
http://www.env.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e890029
6e32/58170589e7dc0591c125654b004e91c1?OpenDocument, § 3
SKLENIČKA, P.: Základy krajinného plánování, Naděžda Skleničková, 2003,
Praha, ISBN 80-903206-0-0
URRY, J.: The Tourist Gaze, SAGE Publications Inc, London, 2002 ISBN 07619-7346-8
ZONNEVELD, I.S.: Land Ecology, 1995, SPB Academic Publishing,
Amsterdam
192