květen - červen 2011 ke stažení ZDE

BAŤÁK
DVOUMĚSÍČNÍK
KVĚTEN-ČERVEN
STUDENTSKÝ ČASOPIS SPŠ ZLÍN
VELIKONOCE
STÁTNÍ MATURITA
13. REPREZENTAČNÍ PLES
VÝLET DO BELGIE
VODÁCKÝ A
CYKLISTICKÝ KURZ
RECYKLACE ODPADU
PRÁZDNINY
KOUPALIŠTĚ
JIŽNÍ SVAHY
Školní rok uplynul jako voda a než jsme se nadáli, máme tu maturity a po nich nás budou čekat vytoužené prázdniny. Teď
už nezbývá nic jiného než vylepšit známky a pak hurá na dovolenou a za letní zábavou. Ovšem než prázdniny nastanou,
čeká nás ještě mnoho věcí, jako např. focení, vodácký a cyklistický kurz, výlet do Belgie a také mnoho dalších akcí, kterých
se můžete zúčastnit. Před pár dny jsme slavili Velikonoce a jestliže se o nich chcete dozvědět něco víc, čtěte dál.
red: Irena Jurčíková
Jak vlastně vznikly Velikonoce?
A proč je slavíme?
Velikonoce jsou velmi známým a pro některé
i významným svátkem. Ovšem v dnešní
„rádoby“ moderní době už se tak nedodržují
velikonoční zvyky jako dříve. Což je celkem
škoda, protože se tak zapomíná na staré
tradice a Velikonoce se stávají svátkem spíše
z povinnosti. Ale na menších vesnicích se
naštěstí tradice ještě snaží dodržovat. U nás
je prastarou tradicí barvení kraslic, hodování
a pomlázka. Zvyky se mění podle krajů, ale
podstata tradice je zachována. Před
Velikonočním pondělkem si kluci upletou
pomlázku, ozdobí si ji mašlemi a v pondělí
chodí koledovat. Datum Velikonoc se řídí
datem prvního jarního úplňku. Datum kolísá od
22.3. do 25.4. Rozhodnutím 1. Nikajského
koncilu v roce 325 bylo stanoveno datum
Velikonoc na neděli po prvním jarním
slunovratu.
Slavení Velikonoc se odvozuje z židovské
tradice. Ta byla spojena se dvěma svátky,
které souvisejí s obnovou přírody. Prvním z
nich byl svátek pastevecký - na jaře se rodí
nová zvířata. Druhým byl svátek zemědělský,
který je spojen s nekvašenými chleby a
pálením prvního snopu úrody. Pro pastevce i
zemědělce byl první jarní úplněk začátkem
nového roku, a tedy i nového života. Židé
pak před cca 3500 lety dali svátku jara nový
význam svátkem Paschy: oslavou vyvedení
židovského národa z egyptského otroctví.
Současný význam Velikonoce dostaly
Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním přede
dvěma tisíci lety: Oslavy Velikonoc pro
všechny křesťany znamenají oslavu
zmrtvýchvstání Ježíše Krista. A pro ty ostatní
třeba oslavu jarního slunovratu a jara vůbec.
Pomocné zdroje s informacemi:
www.stripky.cz, www.vira.cz, www.wikipedie.cz
Samotné sváteční dny s tradicemi
Sazometná středa
Říkalo se jí škaredá, černá nebo sazometná,
protože se vymetaly komíny.
Podle lidového obyčeje se nesmíte škaredit a
mračit, jinak se budete mračit po všechny
středy v roce.
Zelený čtvrtek
Lidé v tento den vstávali velice časně, rodina
se pomodlila, omyli se rosou, protože bránila
onemocnění šíje a dalším nemocem Kdo sní
před východem slunce pečivo namazané
medem, je chráněný před uštknutím hadů a
před žihadly vos.
Pekly se jidáše, zvláštně tvarované obřadní
pečivo z kynutého těsta. Pokud se jedly
potřené medem, opět měly být pro zdraví.
Je dobré v tento den sít len a hrách, protože
vše dobře prospívá.
Nemá se nic půjčovat a s nikým se nehádat,
aby se Vám všechny hádky vyhnuly a naopak
peníze si k Vám cestu našly.
Velký pátek
Lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili
před nemocemi.
Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy
vytáhnout kamínek, který pak hodili
levačkou za hlavu, to je mělo ochránit před
bolením zubů.
V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože
půjčená věc by se mohla očarovat.
Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se
nehýbalo zemí.
Nepralo se prádlo, protože by se prádlo
namáčelo místo do vody do Kristovy krve.
Také se chodilo dům od domu, za zvuku
řehtaček a oznamovalo se poledne a ranní i
večerní klekání, což se dnes dodržuje asi už
jen na vesnicích.
Bílá sobota
Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a
nosily se do pole, aby bylo úrodné. Popelem
z posvěceného ohně se posypaly louky.
Někde se uhlíky dávaly za trám do domu,
aby ho chránily před požárem.
Na Bílou sobotu se také uklízelo, bílilo.
Připravovalo se a chystalo. Na slavné
Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, obřadní
i sváteční pokrmy, pekly se mazance i
velikonoční beránci, pletli se pomlázky z
vrbového proutí a nebo vázali březové
metličky a zdobila se vajíčka.
Boží hod Velikonoční





Provádělo se svěcení velikonočních
pokrmů - beránek, mazanec, vejce,
chleba, víno.
Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo
v kostele ve stoje
Každá návštěva dostala kousek z
posvěceného jídla
Ve východních Čechách dal hospodář
kus svěceného mazance, vejce a víno
poli, zahradě a studni, aby byla úroda,
voda a dostatek ovoce.
Pečou se velikonoční beránci
Velikonoční pondělí

toho dne je pomlázka, velikonoční
hodování, mrskut. Chlapci chodí dům
od domu za děvčaty se spletenými
pomlázkami většinou z vrbového
proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky
a vinšují, za to dostanou malovaná
vajíčka.Toto základní schéma má
řadu variant.
Někde je zvykem, že v úterý chodí s
pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce
vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na
děvčata ráno, když šla do kostela.
Tradiční velikonoční zvyky v jiných zemích
Velká Británie
Ve Velké Británii se nepoužívají na barvení
jen slepičí vajíčka jako u nás ale také
křepelčí, krocaní, bažantí, a dokonce i
pštrosí. Nejvíc se ovšem objevují vajíčka
čokoládová .
USA
Velikonoce jsou zde již skoro
nenáboženským svátkem. Rodiny zdobí
vajíčka a účastní se oslav. Ty ale probíhají
jinak. Podle pohádek jsou vajíčka
poschovávaná velikonočním zajíčkem po
domě a zahradě a děti si je musí najít.
Norsko
Kromě lyžování v horách a malování vajíček
je tradicí řešení vražd. Všechny velké
televizní stanice vysílají kriminální a
detektivní příběhy. Také noviny otiskují
články, ze kterých mohou čtenáři zkusit
odvodit, kdo je pachatelem. V těchto dnech
bývají dokonce i krabice od mléka potištěny
detektivními příběhy.
Finsko
Velikonoce jsou spjaté s čarodějnicemi –
často se za ně převlékají malé děti, které
chodí po domech, přednášejí koledy a
dostávají za odměnu peníze a cukroví. Ve
Finsku je nejobvyklejším velikonočním
jídlem tradiční finská mísa mämmi, tmavá
hnědá ovesná kaše vyrobená z vody a
ovesného slazeného žitného sladu.
Itálie
Pro křesťany jsou Velikonoce
nejdůležitějším svátkem roku. Ale jsou také
hlavním židovským svátkem. Židé ho
nazývají svátkem nekvašeného piva. V Itálii
se náboženské tradice a oslavy prožívají
velice silně, pořádají se veliká procesí a lidé
se modlí. V Itálii je tradičním pokrmem
pečené jehněčí a preclíky. O Italech se také
říká, že to byli právě oni, kdo vynalezl
čokoládová velikonoční vajíčka.
Rusko
V Rusku je pravoslavná církev a drží se
starého juliánského kalendáře, tedy všechny
církevní svátky se slaví se zpožděním. Veselé
a radostné svátky jara mají i zde řadu tradic a
obyčejů – tradiční barvení a zdobení vajíček,
které si přátelé darují na důkaz vzkříšení a
třikrát se políbí na tvář.
Francie
Ve Francii v době Velikonoc oněmí kostelní
zvony, které dle tradic odletěly do Říma, aby
tam byly požehnány a posléze se vrátily
nazpátek i s vajíčky a drobnými sladkostmi
pro děti. Všechny dobrůtky spadnou do
zahrad, kde je děti odpoledne hledají. Potom
vajíčka vyhazují do vzduchu a snaží se je
chytit.
Řecko a Rakousko
Zde probíhá tradiční koulení vajíček.
Vítězem je ten, kdo vajíčka dokutálí nejdál,
nebo získá nejvíce vajíček protivníka.
Slovensko
Pro Slovensko je typické symbolické koupání
děvčat v místním potoku, aby byla po celý
příští rok plodná a zdravá. Ve větších
městech se dívkám dostane i pár kapek
voňavky a jsou na rozdíl od českých dívek
ušetřeny vyšlehání pomlázkou.
Polsko
V silně katolickém Polsku jsou Velikonoce
nejdůležitějším svátkem roku. Lidé si nosí do
kostela požehnat košík s vajíčky, chlebem se
solí a pepřem a klobásami.
Dánsko
V Dánsku si lidé píší tzv. „škádlivé dopisy“,
podepsané pouze počtem teček, který
odpovídá počtu písmenek ve jménu
odesílatele. Do dopisu se vkládá sněženka
jako symbol první květiny v roce.
Švédsko
Ve Švédsku nosí dopisy děti převlečené za
čarodějnice. Ty přiběhnou se zapečetěným
dopisem, strčí jej adresátovi pod dveře,
někde se schovají a čekají, jak bude dotyčný
reagovat.
Malta
Na Maltě se konají procesí se sochami,
znázorňující křížovou cestu Ježíše Krista.
Kypr
Na Kypru se peče „laounes“, tj. sýrový koláč,
který se skládá z nastrouhaného sýru, vajíček
a mátové náplně a je vytvarován do
trojúhelníkovitého či čtvercového tvaru. Na
Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí
je především na vesnicích zvykem obědvat
v blízkosti kostela. Každá rodina si přinese
jídlo a pití a zasedne za dlouhé stoly
smontované z dřevěných desek.
Slovinsko
Ve Slovinsku rolníci často pro štěstí
rozmisťují vajíčka kolem svých příbytků.
Někteří z nich dokonce přilepují skořápky na
strop, aby tak udrželi co nejdál od svých
příbytků šváby.
Maturity
Za pár dní nastanou dlouho očekávané státní
maturity. Proto bychom chtěli všem
maturantům popřát hodně úspěchů při zvládání
této těžké zkoušky. Protože se o státních
maturitách hodně mluví ať už ve zlém nebo
v dobrém, připravili jsme si pro Vás rozhovor
právě s maturanty, kteří se v těchto dnech tvrdě
připravují na tuto zkoušku.
Jaký je váš názor na státní maturitu? Souhlasíte
s ní? Nebo byste raději byli pro klasickou formu
maturity?
Těžko říct, neměla jsem možnost vyzkoušet
klasickou formu maturity, ale je pravda, že mnozí
mí vrstevníci tvrdí, že státní maturita je
mnohonásobně lehčí, než ta, čím si museli projít
oni. Já s nimi souhlasím, vždyť jsem ještě
pořádně nezačala nic dělat.
V čem vidíte výhody nebo nevýhody státní
maturity?
Pro mnohé studenty je lehčí, například v českém
jazyce. Budeme mít více času se zaměřit na jiné
předměty, které zůstaly ve školní režii, myslím
tím společensko-vědní seminář. Na druhou
stranu nevýhoda je, že budeme svým způsobem
ochuzeni o znalosti, týkající se českého jazyka.
Nikdo z nás, se nebude učit spisovatele, které
nemá na seznamu svých knížek. To je docela
škoda, protože literatura má tolik zajímavých
autorů, ale my je díky státní maturitě znát
nebudeme.
Dostali jste dostatek informací o tom, jak státní
maturity budou probíhat?
Pořád dostáváme, jsme zahlceni informacemi.
Zbytečný stres je kolem všeho.
Už jste si vyzkoušeli maturitní generálku, co na
ni říkáte? Zdála se vám být příliš obtížná?
Byla v pohodě. Dala se zvládnout. Já byla i ve
vybraném vzorku Zlínského kraje. Byli jsme
testováni v měsíci březnu, kde jsme dělali jen
angličtinu nebo matematiku. Tam už se lámal
chleba a byly znát rozdíly nižší a vyšší formy.
Myslíte, že by se díky státní maturitě mohli
vytříbit studenti jdoucí na vysokou školu?
Ne, protekce bude pořád a všude, a pokud se
najde nějaký člověk, který nebude nadaný, ale
bude mít dostatek peněz, fakulta ho přijme. Tak
to bohužel v dnešní době chodí. Na to žádná
státní maturita nepomůže.
Jak se na maturitu připravujete?
Ještě nijak, knížky už mám přečteny, maturitní
okruhy jsou taky zvládnuty, zbývá jen svatý
týden na naučení  Snad se to všechno stihne.
Kolik hodin strávíte učením na maturitu?
Zatím jsem strávila čas jen na vypracování knížek
a okruhů do jiných předmětů, na naučení budu
mít čas o svaťáku. 
Jaký je váš názor na státní maturitu? Souhlasíte
s ní? Nebo byste raději byli pro klasickou formu
maturity?
Vcelku s nápadem státních maturit souhlasím,
především v tom, že by jednou měly nahradit
přijímačky na VŠ. Což považuji za velmi dobrý
nápad, protože se dnes hodně přijímacích
zkoušek koná v blízkosti maturitního období a
student tak vlastně neví, co se učit dřív. Ovšem
to je zatím vize budoucnosti a vysoké školy se
příliš netváří, že by tuto variantu chtěli přijmout.
Na druhou stranu, každá škola je jiná a snažit se
o srovnávání studentů prostřednictvím
jednotných testů mi nepřipadá nejvhodnější.
V celkovém pohledu se mi státní maturita nejeví
jako špatný nápad, ale stále je jen někde
uprostřed vývoje, pokud by měla jednou
opravdu fungovat, bude muset Cermat ještě
hodně zapracovat.
V čem vidíte výhody nebo nevýhody státní
maturity?
Jako výhodu vnímám například to, že v určitých
ohledech testuje státní maturita spíše praktické
znalosti a schopnost uvažovat oproti klasické, na
kterou se můžete „našprtat“ spoustu textu,
kterému vlastně ani nemusíte pořádně rozumět.
Například státní angličtina se mi zdá jako skvělý
nápad, žádné učení se témat a odvykládání
naučeného textu. Ale články, kterým se musíte
pokusit porozumět a vyvodit z nich nějaký závěr
a samozřejmě také rozhovor mezi vámi a
zkoušejícím. Státní angličtina skutečně prokáže
studentovu znalost cizího jazyka.
Nevýhodou je podle mě srovnávání
studentů v rámci celé republiky. Každý student
má své silné a slabé stránky a státní maturita
někomu vyhovuje a někomu méně a nechápu,
proč by měl být student zaškatulkován tím, že
například 70% lidí bylo úspěšnějších, což je
vyjádřeno percentilem na výkazu. Každý máme
odlišné schopnosti a jsme individualitou a
nemám rád srovnávání lidí podle vyplnění
několika testů. Další nevýhodou je například
počet knih, které by měl student k maturitě
přečíst a naučit se o nich hovořit. Někdo čte rád,
někdo nečte vůbec, ale nelíbí se mi, že si má
student vybrat ze 40 titulů, které beztak 95%
studentů čte jen proto, že musí. A nemyslím si,
že by tato činnost něco studentovi dala, tím
nechci odsuzovat čtení jako takové, sám čtu
docela rád, ale nepovažuji vnucování daných
titulů za přínosné.
týdnů po slibovaném termínu, avšak studenti
museli své přihlášky k maturitě odevzdat přesně
ve stanoveném termínu a dokonce jen pár dní po
výsledcích maturitní generálky – opět značně
nesolidní!
Dostali jste dostatek informací o tom, jak státní
maturity budou probíhat?
Informací ohledně maturit bylo opravdu žalostně
málo, a co navíc, některé z nich byly mystifikací.
Dostávali se k nám velmi pomalu a ještě v březnu
se měnily, ačkoliv generálka již dávno proběhla a
přihlášku k maturitním předmětům jsme museli
odevzdávat v termínu, kdy jsme ještě stále
neměli všechny informace. Při této přihlášce bylo
například řečeno, že nepovinný předmět, ze
kterého se nám nepovede odmaturovat se na
maturitním vysvědčení neobjeví, nicméně
v dubnu už tato informace nebyla pravdivá, a
tento předmět se na vysvědčení skutečně objeví.
I když mě osobně tato skutečnost nijak
nepoškodí, beru to jako nesolidní chování vůči
nám, studentům. Mimo to, Cermat dodal
výsledky jedné z maturitních zkoušek (nejde o
generálku, nýbrž o pozdější sondu) až několik
Jak se na maturitu připravujete?
Upřímně řečeno, připravuji se spíše na
profilovou část maturitu, než na tu státní. Ve
státní jsem si vybral angličtinu, u které jde spíše
o schopnost komunikovat, než o našprtání se
textu. Takže příprava v podstatě spočívá v učení
se odborných témat do „školní“ části maturity.
Už jste si vyzkoušeli maturitní generálku, co na
ni říkáte? Zdála se vám být příliš obtížná?
Ano vyzkoušel a to ve vyšší verzi a obtížnost mi
připadala odpovídající studentům, kteří mají
v plánu dále pokračovat ve studiu. Jediné s čím
nesouhlasím, je didaktický test z češtiny, jelikož
je prakticky nemožné jej stihnout ve stanoveném
čase, což znemožňuje dosáhnout plného počtu
bodů i sebelepším studentům. Tento princip
může být využit na přijímačkách na VŠ, kde je
primárním cílem srovnávání studentů, tedy ne
vlastní skóre. Ale u maturity je cíl jiný, známka je
důležitá, protože vypovídá o tom, jak jsme školu
dokončili, tedy s jakými znalostmi.
Myslíte, že by se díky státní maturitě mohli
vytříbit studenti jdoucí na vysokou školu?
Nepředpokládám to, jelikož momentálně jsou
studenti vytříbeni přijímacím řízením a nemyslím
si, že by mohla být státní maturita v tomto
ohledu lepší. Věřím, že může přijímací zkoušky
plně nahradit, ale určitě ne překonat.
Kolik hodin strávíte učením na maturitu?
Přesný počet hodin říct nedokážu. Již v průběhu
roku jsem se snažil něco málo času učení
obětovat. A teď 2-3 týdny před maturitou se
připravuji většinu svého volného času.
Děkujeme za poskytnutí rozhovoru 
13. reprezentační ples školy
Slavnostní róby, složité účesy, třpytivé šperky a
nablýskané lodičky to vše jste měli možnost vidět
na již tradičním 13. plese naší školy. Ples proběl
v Interhotelu Moskva, což mu dodalo značnou
vznešenost a reprezentativnost. V průběhu
večera zde vystoupila kapela Réva, Vacek Band a
Milan Polášek.
Byla zde velmi hojná účast jak učitelů, tak i
stávajících studentů, a dokonce i bývalí studenti
si přišli zavzpomínat na staré časy. Nechyběla ani
bohatá a rozmanitá tombola. Myslím, že si
všichni účastníci ples velmi užili, protože
rytmická hudba a celá atmosféra byla velmi
příjemná a roztančená.
Irena Jurčíková 2.D
Názory studentů a učitelů na ples :
Jaký byl podle Vás ples?
Učitelé:
Předčil mé očekávání a byla jsem s ním moc
spokojená. – p. uč. Buriánková
Byla jsem moc spokojená. – p. uč. Kadlečíková
Studenti:
Podle mě byl ples vynikající. Kateřina Klátilová
Ples se mi moc líbil, ale skončil moc brzo.
Karolína Rybová 2.D
Ples byl moc dobrý. David Horenský 2.C
Ples se mi moc líbil. Jan Šefl 3.K
Co byste na plese změnili?
Učitelé:
Mělo by se to obejít bez problémů způsobené
alkoholem studentů a absolventů školy,
z hlediska programu bych nevytkla nic.
p. uč. Buriánková
Kapela v hlavním sále se mi moc nelíbila, ale zato
nahoře v salónku hráli moc pěkně.
–p. uč. Kadlečíková
Studenti:
Na plese bych neměnila asi nic. Karolína Rybová
Klidně bych ples uspořádala v tělocvičně naší
školy, protože mi přijde lístek dost drahý
(předpokládám, že to souvisí asi s drahým
pronájmem Moskvy), no a vůbec bych se
nebránila, kdyby ples pokračoval až do ranních
hodin. Kateřina Klátilová 2.D
Security. David Horenský 2.C
Na plese bych nic neměnil. Jan Šefl 3.K
Jak byste hodnotila letošní ples oproti
předešlým?
Učitelé:
Zatím jsem byla spokojena se všemi plesy naší
školy. – p. uč. Kadlečíková
Studenti:
I když jsem byla na plese naší školy pouze
dvakrát, tenhle rok se mi ples líbil víc. Karolína
Rybová 2.D
Zatím jsem se zúčastnila jen dvou plesů, letošní
se mi líbil více, ale to bude asi tím, že jsem znala
již více lidí a lépe jsem se tedy bavila. – Kateřina
Klátilová 2.D
Tohle byl můj první ples, takže nemůžu
porovnat. David Horenský 2.C
Všem děkujeme za poskytnutí rozhovoru.
Martina Válková 2.D
Belgie
¨
Uskutečnila se již třináctá výměna
žáků mezi SPŠ Zlín a partnerskou školou
v belgickém Izegemu. Tyto výměnné pobyty
jsou velmi cennou zkušeností pro zúčastněné
žáky, protože se tím zdokonalí v cizím jazyce
a také si vyzkouší, jestli se dokážou
dorozumět. Organizace výměnných pobytů je
taková, že belgičtí žáci přijíždějí obvykle
koncem září do Zlína a naši žáci jezdí do
Izegemu koncem dubna. Doba trvání výměny
bývá kolem 12 dnů.
Tento rok jeli žáci 26. dubna. Vyjíždí
se navečer a příjezd je až druhý den v ranních
hodinách. Takže cesta je dlouhá a náročná
ale vůle za poznáním a novými zážitky je pro
mnohé silnější. Jako první žáci navštíví
Brusel, hlavní město Belgie, čeká je zde
návštěva Atomia, což je model krystalové
mřížky železa zvětšený 165 miliardkrát.
Atomium bylo projektováno jako symbol
mezinárodní výstavy a nemělo stát déle, než
výstava trvala, ale díky svému úspěchu a
značné popularitě si zajistilo své trvalé místo
mezi bruselskými pamětihodnostmi. Dále
také Mini-Europe to je zábavní park, ve
kterém jsou modely známých budov Evropy.
Další den je čekala prohlídka
Evropského parlamentu. A potom konečně
odjezd do Izegemu, kde měli poznat mnoho
nových přátel a ubytovat se do rodin, které je
následující dny měly hostit. Samozřejmě, že
se museli také podívat po velice zajímavém
belgickém městě Izegemu, ve kterém teď
budou několik dní přebývat. Toto město je
zajímavé
hlavně
svými
kulturními
možnostmi. Jsou zde například národní
muzea obuvi a kartáčového zboží,
monumentální parní lokomotiva, historický
kostel Sint-Pieter a dalších několik památek a
zajímavostí, které stojí zato vidět. Dále žáci
navštíví Paříž, která je kouzelná sama o sobě.
V dalších dnech se dostanou také do města
Buggy, Kotrtijk a lázeňského města Ostende,
kde navštíví muzeum Earth Explorer a
Atlantic Wall a také francouzské město Lille.
A jako třešnička na dortu je čeká prohlídka
největšího evropského lodního výtahu
Strépy-Thieu. Ještě před odjezdem zpět do
Čech navštívili také město Lucemburk.
Myslím, že zážitky z tohoto pobytu budou
pro všechny neopakovatelné a že si odtud
přinesou i mnoho zkušeností do života a
najdou si nové přátelé v podobě belgických
žáků.
Vodácký kurz
Cyklistický kurz
Na přelomu května a června čeká žáky
třetího ročníku vodácký kurz. Tento rok
mají v plánu sjíždět řeku Vltavu. Nejprve
pojedou autobusem do Vyššího Brodu,
tam přespí do druhého dne a instruktoři
spolu s učiteli je seznámí se základním
materiálem a technikou pro vodácký
výcvik. Druhý den je čeká plavba do
Rožmberku nad Vltavou. Dále je čeká
také prohlídka historického města Český
Krumlov a mnoho dalších zajímavých
míst. Studenti budou přespávat ve stanech
v kempech, do kterých se doplaví na
lodích. Pro všechny to může být zajímavá
a vzrušující cesta plná nových zážitků a
dobrodružství.
Kdo se nerozhodne sjíždět vodu, má
možnost navštívit cyklistický kurz. Jízda
na kole může být pro mnohé také
přínosným zážitkem, zvlášť když
navštěvujete zajímavá místa. I když
mnohdy nás stojí velké úsilí, abychom se
k nim dopravili, ale třeba po zdolání
nějakého kopce, nás vždy čeká dobrý
pocit vítězství.
Všem účastníkům obou kurzů přejeme,
aby se jim na kurzu líbilo a odnesli si
z něj co nejvíc zajímavých zážitků bez
nehody.
Kam s ním ? aneb Jak to
chodí u nás doma
Recyklace odpadu je obrovským problémem
lidstva. Je to takový celoživotní stereotyp. Koupí
se, spotřebuje se a vyhodí se. Ale co je
s odpadem potom dál? Kde se ukládá? Který se
recykluje a který putuje na skládky? Co například
taková krabička od mléka? Tu recyklovat
neumíme. Má totiž tři různé vrstvy a tak putuje
z našich popelnic na skládky. Ale jak dlouho
budeme moci vyhazovat, nemůže se naše
planeta někdy přeplnit?
Naše rodina tento problém nebere na
lehkou váhu. Snažíme se třídit odpad, jak nejvíc
to jde. A zbytečně nevyhazovat to, co je ještě
použitelné. Máme doma zvláštní koš na plasty,
papír, hliník, železo a sklo. A taky na zbytky
chlebů a rohlíků, které dáváme slepicím. Přestali
jsme kupovat plastové lahve, protože jsme měli
dva plné pytle plastů dvakrát do měsíce. Teď
kupujeme lahve skleněné, které se dají vrátit.
Taky kupujeme místo galvanických článků
akumulátory, které se dají nabíjet a jsou na rozdíl
od galvanických článků na více než jedno použití.
Máme taky ekologické prací prášky, čistící
prostředky na nádobí, na podlahu, ekologické
šampony a spoustu dalších věcí, které neškodí
přírodě a hlavně obaly od nich se dají recyklovat.
Ale k čemu je tohle všechno, když to dělá jen
velmi málo lidí z celého světa a to naší Zemi moc
nepomůže. Žádného člověka k tomu nelze
přinutit, ale možná kdyby se lidé alespoň trochu
zamysleli nad tím, co neustálým produkováním
odpadu působí, třeba by alespoň trošku změnili
názor a začali se chovat jinak. Jen v České
republice se za rok vyhodí 2 600 000 tun odpadu,
tak kolik se potom musí za rok vyprodukovat
odpadu na celém světě? Je to neskutečně
mnoho a mělo by se to co nejdříve začít řešit .
V jiných zemích jako je třeba Německo
se odpad třídí více než v České republice, když
jsme tam byli na kolech na dovolené, tak tam
lidé měli možnost vracet dokonce i plastové
lahve, dokonce umí zlikvidovat i ty třívrstvé
krabice od mléka. V České republice už se snad
taky začínají lidé o nějaké lepší recyklování
snažit, ale zatím to nemá takový efekt jako ve
vyspělejších zemích, ale doufám, že se to časem
bude zlepšovat. My jsme například chtěli
vyhazovat fritovací hrnec a roztřídili jsme různé
materiály do pěti tašek a když to moje maminka
nesla na sběrný dvůr, tak jí řekli, ať je všechny
hodí do jednoho kontejneru. Tak k čemu to
potom je? A to je jen jeden z mnoha případů.
Ale máme i lepší zkušenosti.
Například jako dobrovolní hasiči sbíráme v naší
obci železo. Vždy jezdíme po Lukovečku a kdo se
chce zbavit starého železa, připraví ho jednoduše
před dům a my mu ho odvezeme. Nebo máme u
obecního úřadu kontejner na plasty, sklo a taky
na galvanické články. V naší škole sice zatím
koše pro třídění odpadu nejsou, ale máme tam
alespoň koš na použité baterie a teď přišel nový
projekt vrškománie, který má za úkol pomoci
nemocné holčičce, takže pokud budete mít cestu
kolem vhoďte prosím váš použitý vršek právě do
této krabice.
Je sice pravda, že spousta lidí netřídí
odpad a vyhazuje vše jen do jedné popelnice, ale
někteří zavezou odpad do lesa, a to je ještě
horší. Nebo lidé nevidí nikde poblíž odpadkový
koš a například obal od brambůrek hodí na zem.
Jako kdyby ho nemohli chvíli nést a vyhodit ho až
na nějaký koš narazí. Je to jen v lenosti lidí a
jejich sklonu starat se jen sami o sebe a na nic
jiného nebrat ohled. Nejsem proti tomu, aby si
člověk užíval života, ale musí to dělat trochu
s rozumem.
PRÁZDNINY
Za několik týdnů nás čekají vytoužené letní
prázdniny, proto bych za redakci chtěla
poděkovat všem učitelům za trpělivost
s námi a chtěla bych jim popřát hodně
pohody a hlavně zaslouženého odpočinku o
prázdninách.
Pro studenty, kteří ještě nenašli brigádu na
prázdniny jsme přichystali pár zajímavých
webových stránek, kde by mohli práci získat:
www.brigady.z-inzerce.cz
Rakouské údolí Bad Gastein
vám propůjčí léčivou moc vody. Ať už
navštívíte moderní lázeňské město Bad
Hofgastein nebo jeskynní termám, vše
vašemu zdraví velmi prospěje. Po koupeli
pak můžete vyrazit přímo do centra města
k vodopádům. Je zde také i přívětivá krajina
pro cyklistiku a horolezectví. A po
sportovních výkonech se můžete opět
odměnit zaslouženým odpočinkem v lázních.
Pokud se přes prázdniny nedostanete nikam
do zahraničí, nezoufejte, v České republice
existuje také řada zajímavých míst, které stojí
za to navštívit:
www.fajn-brigady.cz
Český Krumlov – zde vás uchvátí
www.super-brigady.cz
nejen zámek, ale také celé město, které je
zaplněno historickými památkami a různými
zajímavostmi
Kdo bude mít zájem o práci v zahraničí,
nabízí se mu tato stránka plná pracovních
míst a také informací o práci v cizích zemích:
www.ajob.cz
Pokud jste se ovšem rozhodli, že si prázdniny
chcete řádně užít, máme tu pro vás několik
typů na zajímavou dovolenou nebo letní
výlety:
Rumunsko se pyšní krásnými
horami i rozlehlými plážemi, ale asi nejvíc
navštěvované místo je Sedmihradsko, známé
spíš pod názvem Transylvánie, které je
proslulé mýty o knížeti Drákulovi. Středem
„drákulovské turistiky“ je hrad Bran, i když
podle mnohých tato stavba nemá
s předobrazem Skoterovy krvelačné literární
postavy příliš společného. Za návštěvu také
stojí středověké město Segešvár s rodným
domem Vlada III., a také klášter Snagov, kde
byl před více než 500 lety Drákula pohřben.
Rumunsko dává také velký prostor pro
horskou turistiku, kempovat a rozdělávat
oheň můžete kde se vám zlíbí, ovšem
samozřejmě s výjimkou národních parků.
Hornické muzeum v Ostravězde můžete přímo navštívit důl Ancelm a
zprohlížet si hornickou techniku a další
exponáty. Jako další zajímavost se nedaleko
Ostravy nachází šikmý kostel sv. Petra
z Alcantary v Karviné.
KOUPALIŠTĚ
JIŽNÍ SVAHY
Téměř třicet tisíc lidí, kteří bydlí na
největším zlínském sídlišti Jižní Svahy, se
může těšit na změny ve svém okolí. V plánu
je ale i zpoplatnění lukrativních parkovacích
míst. Dne 28. května proběhne slavnostní
otevření koupaliště.
Kapacita areálu s parkovištěm bude asi 600
návštěvníků, kteří využijí
pětadvacetimetrový bazén i menší bazén s
vyhřívanou vodou, terasy, vodní atrakce či
minigolf.
Zdroj: http://zlin.idnes.cz/