druhý díl

(26)
v
CELISTVOST ORGANISMU
Rídicí soustavy
iJ Popiš podle obrázku vnitrní stavbu obratlovcu. Jaký
iJ Cím je rízena
je význam jednotlivých orgánových soustav a jak
spolu souvisejí? Rekni, do které skupiny obratlovcu
zobrazení živocichové patrí, kde žijí, co si pamatuješ
o jejich zpusobu života.
Každý jedinec predstavuje celek, jehož vnitrní
stavba a cinnosti orgánu jsou prizpusobeny podmínkám prostredí a zpusobu života.
PAMATUJI
Soustava trávicí, dýchací, obehová a vylucovací
spolecne zajištují prívod živin i kyslíku a odstranování nežádoucích látek z tela. Umožnují tak život všem bunkám, ze kterých se skládá telo organIsmu.
cinnost bezobrarlých živocichu?
Uved príklady.
~ Jaký význam má' rízení cinnosti jednotlivých
orgánových soustav? G-vedpffklady.
Rízení cinnosti organismu musí zajištovat ruzné
vztahy k prostredí. k'Leré se mení, a zároven vnitrní
stálost tela souhrou \-šecÍl o::-gánO\ých soustav.
Živocich napríklad musf získávat ruznou potravu,
musí reagovat na nébezpecí, na zmeny teploty
v prostredí, musí se umet chovat k jedincum stejného
druhu i ruzných druhu.. Zároven se musí zachovávat
souhra soustavyrráncí. dýchací, obehové i vylucovací.
~ Uved pn1daa.y konkrémích situací, kdy živocich
musí menil prubeh cinnosti jednotlivých orgánových
soustav.
32 Vnitrní stavba tel obratlovcu - zjednodušeno
(trávicí soustava - zelene, dýchací soustava - modre, cévní soustava
- srdce - cervene, vylucovací soustava - hnede, nervová soustava žlute, rozmnožovací soustava - svetlehnede)
(27)
33 Kun v ruzných situacích
Cím se liší cinnost dýchacích orgánu koní na
brázku 33? Uvaž, které další zmeny musí v tele be:.ícího kone nastat ve srovnání s klidovým stavem.
a
U obratlovcu je cinnost tela rízena dvema zpusoby:
) prostrednictvím hormonu,
b) nervovou soustavou.
Hormony jsou látky, které vetšinou vylucují zvláštní
žlázy s vnitrním vymešováním. Tyto žlázy nemají výyod (jako napr. slinné žlázy) a látky jsou z nich vstreávány prímo do krve. Hormony mají i ve velmi nepatrném množství velký vliv na cinnost organismu.
Ovlivnují napríklad rychlost uvolnování
energie
v bunkách, rust, tlak krve, rozmnožování apod. (Blíže
e s nimi seznámíte v ucivu o lidském tele.)
Nervová soustava má rozhodující význam pro cinnost obratlovcu v prostredí. Zachycuje a zaznamenává
podnety z okolí i z vnitrního prostredí tela pomocí
smyslových bunek. Zajištuje jejich prenos, zpracování
a predávání pokynu príslušným orgánum ( napr. svalum a žlázám) k reakcím na podnety.
výbežky
prijímající
podnety
výbežek odvádející
nervový vzruch
krev
b
34 Pusobení hormonu - schéma
Bunka žlázy (a) vytvárí hormon, který se vymešuje stenou bunky do
krve. Krví je hormon rozváden po tele a pusobí na deje v krvi nebo
na bunku (b) urcitého orgánu
I
výbežky
predávající
nervový vzruch
35
Nervová bunka (neuron)
(28)
Základem nervové soustavy jsou nervové bunky neurony. V telech obratlovcu je daleko vetší pocet
nervových bunek než u bezobratlých. Nervové rízení
je proto daleko dokonalejší.
f-
prední
-+
mozek
strední
I
zadní --~
mozecek
[U UU u'"
prodloužená
~ Nakresli, jak vypadá nervová soustava nezmara.
Vyznac v ní jednu nervovou bunku. Jaký je základní
rozdíl mezi nervovou soustavou nezmara a vcely?
Telo neuronu má obvykle výbežky dvou typu.
Krátké výbežky prijímají podnety. Jsou-li podnety dostatecne silné, vznikne nervový vzruch. Ten predávají
na krátké vzdálenosti jiné krátké výbežky nebo ho prevádí dlouhý výbežek neuronu, nekdy i na velké vzdálenosti v tele. Velmi dlouhý výbežek (vlákno) má napríklad nervová bunka, která vede vzruch z mozku do
zadní koncetiny. Soubor tel nervových bunek má šedou barvu, dlouhá nervová vlákna jsou bílá.
Odhadni, jak dlouhý výbežek musí mít nervová
bunka, která vede nervový vzruch z mozku slona do
chodidla jeho zadní koncetiny.
mícha
]
mezi mozek
37 Schéma stavby mozku
(prední mozek: šede - koncový mozek, modre - mezimozek
strední mozek - cervene
zadní mozek: zelene - mozecek, žlute - prodloužená mícha)
íSl
Nejvíce nervových bunek je soustredeno v mozku
a v míše. To jsou centra (ústredí) nervové soustavy.
Z nich vedou nervy (dlouhé výbežky nervových bunek) do celého tela. Vytvárejí obvodové nervstvo.
fj
Prohlédni si na obrázku 37 jednotlivé cásti mozku.
Mozek obratlovcu má nekolik cástí:
- prední mozek,který se ješte delí na koncový mozek
"a mezimozek,
- strední mozek,
- zadní mozek, delící se na mozecek a prodlouženou
míchu."
V jednotlivých cástech mozku jsou centra pro urcité
cinnosti.
V prodloužené nnse jsou napr11dad centra pro rízení obehu krve, cinnosti srdce a dýchací soustavy.
V mezimozku a v jeho bHzkostijsou centra pro city
(emoce) a centra hladu, strachu a agrese (útocnosti).
Nadrazená centra mozku prijímají signály ze smyslových orgánu ve svalech a v kuži.
~ Porovnej obrázek 37 a 38 a všimni si jednotlivých
cásti mozku obratlovcu, které jsou barevne odlišeny.
Které trídy obratlovcu mají nejvíce vyvinut koncový
mozek?
U ryb a obojživelníku se nejvíce vyvinul strední
mozek. Plazi už mají dosti rozvinutý koncový mozek.
Nejvíce se roTiinul u ptáku, a zejména u savcu, kde je
jeho povrch bohate clenitý. Proto savci mají nejvetší
pocet nervových bunek.
~ Popiš prubeh nervové cinnosti podle obrázku 39.
Prubeh nervové cinnosti má tri základní cásti: podnet, zpracování podnetu a odpoved.
Podnet (informaci) prijímá zakoncení citlivých nervových bunek. Kervovým vzruchem se informace dostává do ústredí. kde se zpracuje. Odpoved prevede
cinnosmí nervová bunka k výkonnému orgánu (ke
svalu. žláze). Celé této dráze vzruchu od podnetu
k odpO\-edi se ríká retlexnÍ dráha cili reflex.
obvodové
nervy
36
Nervová soustava psa (zjednodušene)
iE Popiš konkrétní príklad reflexní dráhy u loveckého
psa, laerý uvidí zajíce. Uved další príklady reflexu.
_~ekteré reflexní dráhy jsou vrozené (dedicné), jiné
jsou získané, tj. vytvorené až behem života. Mezi vrozené patrí prevážná vetšina neuvedomelých reakcí,
ktef)'m. se zjednodušene ríká instinkty.
Vrozené reflexy jsou casto zpracovány již v míše,
získané reakce jsou vždy výsledkem cinnosti mozku.
(29)
c
a
b
38 Mozky obratlovcu:
a) pohled shora, b) pohled ze strany, c) pohled zespodu
(šede - koncový mozek, modre - mezimozek, cervene - strední
mozek, zelene - mozecek, žlute - prodloužená mícha)
pstruh
c
b
a
skokan
králík
holub
pes
vzruchy do mozku
míšní
nerv
t
smyslový
orgán
dostredivá
nervová
vlákna
39
ReOexní dráha míchou
(30)
nervové ústredí v kure mozku
dostredivá
nervová vlákna
odstredivá
nervová
vlákna
"
~-:::-:-",-....:.....----
"'
..•..
.••..
~
-. -
::----...".
~smyslový
orgán
potrava
sval
40
ReflexnÍ dráha mozkem
iII Uved príklady
vrozeného reflexu u obrat/ovce.
Proc je u savcu velmi duležitý sací instinkt?
iE Prohlédni si obrázek 41 a procti si jeho popis. Který
podnet vyvolává vrozený reflex a který podnet vyvolává získaný reflex?
m
Získané reflexy se vytvárejí na základe zkušenosti
živocicha.Protože jsou podmíneny zkušeností živocicha, ríká se jim podmínené reflexy. Znamená to, že
41 Vznik podmíneného reflexu: Potrava vyvolá vylucování slin
prostrednictvím vrozeného reflexu - centrum pro potravu je
v mozku (P), pokyn pro slineníje v prodloužené míSe (S). Jestliže se
pri podání potravy vždy rozsvítí žárovka, i tento svetelný podnet
zaznamená oko a prevede ho do zrakového centra v mozku (Z).
Podání potravy a rozsvícení žárovky se nekolikrát opakuje. Mezi
centry v mozku se vytvorí spojení Z-P. Pak stací, aby se rozsvítila
žárovka. a zacne vylucování slin, aniž by pes dostal potravu. Vznikl
reflex (rylucování slin) podmínený svetelným signálempodmínený reflex
Podnety pricházejí nejen z vnejšího prostredí, ale
také z vnitrního prostredí (z tela) zvírete.
Vnitrním podnetem je naprI1dad nedostatek kyslíku v bunkách pri námaze. Tuto informaci prenese
citlivý neuron do mozku a odtud (z prodloužené míchy) jde príkaz po pohybovém (motorickém) neuronu
k dýchacím svalum, které zrychlí svou cinnost. Tím se
zrychlí dech a následne i prívod kyslíku.
urcitý podnet vyvolá na základe zkušenosti živocicha
urcitou odpoved. Odpovedi se mohou podle nových
zkušeností menit a vyvíjet. Získávání nových reakcí
(vytvárení nových podmínených reflexu) se nazývá
ucení.
ml Uved príklad jiného získaného reflexu u psa.
lG Predstav si kone, kterému nekterý clovek ublížil.
Jaký bude jeho reflex na prítomnost lidí? Myslíš, že se
takový reflex dá zmenit?
ID Uved príklady ruzných získaných reflexu u domácích zvírat i prubehu jejich zmen.
iti Co všechno se muže naucit pes? Popiš, jak obvykle
ucení psa probíhá. Cím muže cvicitel podporovat ucení
psa? Co nesmí cvicitel pri ucení psa (a podobne
i ostatních živocichu) delat?
42 Zpetná vazba (ZV)
Podnet (A), napríklad informace o vyšší potrebe kyslíku pri behu,
jde do nervové soustavy (NS), která dá pokyn ke zrychlení dýchání
a zajištení dostatku kyslíku (B). Dostatecné množství kyslíku (ZV)
zpetne vyvolá podnet - informaci o dostatku kyslíku (A), podnet je
opet veden do nervové souštavy (NS) a ta dá pokyn ke zpomalení
dýchání (B)
(--
I
I
I
- ----------:------, I
zv
I
II
(31)
Když je kyslíku v bunkách dostatek, prijde naopak
príKaz ke zpomalení rychlosti dechu, tj. k opacné ci
zpetné cinnosti. Takovému zpusobu rízení, který zajištuje zachovávání stálých potreb organismu, ríkáme
zpetná vazba.
mJ Nakresli reflexní oblouk, jehož podnetem
je
informace o nedostatku kyslíku v bunkách tela. Zaznamenej, co tento podnet vyvolá.
Laboratorní práce 1
Varianta A
Mikroskopické pozorování
tkání tel ruzných ob'ratlovcu
Potreby: mikroskopy, trvalé mikroskopické preparáty.
Pracovní postup
1. Priprav mikroskop k mikroskopování.
2. Vyzvedni si preparát.
3. Pozoruj, zakresli,poprípade popiš sledovaný preparát.
Nezapomen napsat, co pozoruješ a pri jakém zvetšení;
kresli vždy dostatecne velký a zretelný obrázek.
4. Shrn závery z pozorování.
Záver by mel obsahovat:
a) strucnou charakteristiku pozorované tkáne
b) funkcní zapojení tkáne v tele
c) srovnání stavby a funkce jednotlivých tkání.
Varianta B
Srovnání kostí nebo koster,
poprípade pokryvu tela obratlovcu
Potreby: vypreparované jednotlivé kosti ruzných obratlovcu, kostry obratlovcu, poprípade cásti pokryvu tel
obratlovcu (šuplny, chlupy, pera), lupy, popr. mikroskopy, podložní skla, krycí sklícka.
Príprava
Kosti si mužeme pripravit dokonalým vyvarením kostí
obratlovcu, které zustanou jako zbytky po jídle. Podobne si opatríme i šupiny ryb, pera ptáku ci chlupy savcu.
Poznámka: Úkoly jsou výberové. Plníš jen ty, na kterých
se dohodneš s ucitelem.
Pracovní postup
1. Vyhledej kosti ruzných obratlovcu, které mají stejnou
funkci (napr. lopatku, stehenní kost, hrudní kost),
a porovnej jejich tvar a velikost.
2. Najdi obdobné kosti na kostrách obratlovcu a vysvetli
jejich funkci.
3. Nakresli a popiš ruzné spojení kostí podle koster nebo
jednotlivých kostí.
4. Pozoruj mikroskopem nebo lupou ruzné rybí šupiny
a nakresli je.
5. Prohlédni si pozorne složení krycího a prachového
pera ptáku a nakresli je.
6. Porovnej nekolik druhu chlupu savcu vcetne lidského
vlasu a nakresli je.
Záver
Vyjádri krátce srovnání jednotlivýcl;1 tvaru kostí
v souvislosti s jejich funkcí, vysvetli spojení kostí a jeho
funkcnost nebo srovnej cásti pokryvu tela a zduvodni
jejich funkci.
Smyslové orgány
Podnety z okolního prostredí i z vnitrního prostredí
organismu prijímají ruzné smyslové bunky, které jsou
citlivé na urcité zmeny - napríklad na zmeny osvetlení, na vlastnosti nekterých látek, na nestejnost povrchu látek, na ruzné zvukové vlny. Smyslové bunky
jsou základem smyslových orgánu. Živocichové mají
ruzné schopnosti vnímat zmeny v prostredí - mají ruzne vyvinuté smysly.
D Který smyslový orgán je citlivý na zmeny osvetlení?
~ Který smyslový orgán je citlivý na ruzné chemické
látky v prostredí?
8J Cím se vyznacuje
prostred~ ve kterém žijí živocichové na obrázku 43? Které podnety zvnejšku jsou
v tomto prostredí duležité pro život?
V všech obratlovcu se vyvíjí smysl pro dotyk, tj.
hmat. Zvláštní hmatové
bunky jsou umísteny
v povrchu tela, kde je hmat nejvíce potrebný. Napríklad u prasat jsou v rypáku, v ocase a na chodidlech.
Ryby mají dokonce jakési dalekohmatné
zarízení
v postranní cáre, což má velký význam pro jejich pohyb v kalné vode.
V všech obratlovcu je také vyvinut smysl pro vnímání polohy. Statické ústrojí je uloženo v hlave
v prostoru ucha.
V uchu je uložen také smysl pro vnímání zvukových
vln cili sluch. V nekterých obrat1ovcu je vyvinut velmi
dokonale.
Zatímco clovek zachycuje zvukové vlny o frekvenci
od 17 do 20 000 Hz, nekterí ptáci, delfíni, velryby,
43 Živocichové v prostredí
(32)
pokožka
hmatová
telíska
podkožní
vazivo
44 Smyslové orgány v kuži (ruzná hmatová telíska a volná
nervová zakoncení pro vnímání bolesti)
46 Orientace netopýra v prostredí
Netopýr vysílá ultrazvukové vlny (cerné obloucky), které se
odrážejí od predmetu (modré obloucky), a pak je svým smyslovým
orgánem zachycuje a získává informaci o okolním prostredí
myši, psi nebo netopýri slyší zvuk až do frekvence
150 000 Hz. (Zvukové vlny o frekvenci nad 20 000
Hz oznacujeme jako ultrazvuk.)
(Hz, hertz - cti herc - je fyzikální jednotka vyjadrující
kmitocet - pocet vln - za 1 sekundu.)
Schopnost zachycovat svetelné podnety má zrakový orgán - oko. Vyvíjí se u všech obratlovcu, ale
u forem obývajících prostredí, v nemž nelze zrak
používat (puda, trvale zkalená voda, jeskyne), zrak
zakrnuje.
~ Slyší clovek všechny zvuky, které slyší pes? Jak
muže pán privolat psa, aniž by to slyšel jiný clovek?
~ Uved príklady obratlovcu, kterí mají zakrnelé oci.
Nekterá zvírata, jako netopýri nebo delfíni, využívají sluch i pri pohybu a pri chytání koristi. Vysílají
ultrazvukové vlny, zachycují jejich odraz a podle toho
se orientují. Na stejném principu je založen radar.
~ Jak se pes orientuje v noci nebo pri hledání pána,
kterého nevidí?
Na ruzné chemické látky reagují na dálku cichové
bunky a pri dotyku chutové bunky. Cich je umísten
v nosní dutine, chut v ústní dutine.
-ejlépe je zrak vyvinut u denních obratlovcu u nekterých ryb, ptáku a savcu, kterí jsou schopni
i barevného videní.
idení barev bývá u ruzných skupin obratlovcu odlišné. cernobílé videní bývá nejdokonalejší u soumracných a nocních živocichu, které zpravidla poznáme podle nápadnejších, vetších ocí, než mají príbuzné denní druhy.
~ Hadi se v prostredí orientují predevším cichem
a chutí. Prohlédni si obrázek 18 a pokus se vysvetlit,
proc hadi casto vysouvají jazyk.
~ Co mužeš usoudit o zraku a zpusobu života sovy,
out/one ci kocky podle velikosti jejich ocí?
íE Porovnej velikosti oka cervenky obecné a stejne
velké penice cernohlavé a vyvod, který z techto dvou
druhu pevcu hledá potravu v neustálém šeru lesního
porostu a hustého kroví.
Z obrat1ovcu mají velmi dobrý cich savci, zejména
sudokopytníci, lichokopytníci a šelmy.
Zraková ústrojí obratlovcu jsou ruzne utvárená
v závislosti na podmínkách prostredí a zpusobu života.
[i Jaký význam má dobrý cich pro sudokopytníky
lichokopytníky a jaký pro šelmy?
ci
iIl Co
si pamatuješ o schopnosti videní kocky?
Nakresli reakci oka kocky na zmenu intenzity svetla.
iE Kterými smysly se hlavne orientuje v prostredí liška?
Žádný živocich není samozrejme schopen zachycovat ze svého okolí všechny podnety. Citlivost na ruzné
podnety je u ruzných skupin obratlovcu velmi rozdílná a ješte mnohé schopnosti živocichu v tomto
smeru dobre neznáme.
45
Postranní cára ryby
~ Má clovek smysl pro zachycování
zárení? Vysvetli možné dusledky.
jaderného
(33 )
U nekterých obrat1ovcu ( zvlášte u hadu, ptáku
a savcu) jsou duležité také smysly zaznamenávající
zmeny teploty prostredí.
ml Kterí obratlovci neudržují stálou teplotu svého
tela?
ml Kterí obratlovci udržují stálou teplotu svého tela?
sova
Savci a ptáci mohou udržet stálou teplotu svého tela
jedine tehdy, jestliže množství tepla vydávaného do
okolí je stejné jako množství tepla z okolí prijímaného. Tuto rovnováhu sledují smyslové bunky dvojího
druhu: jednak jsou to citlivé bunky v kuži, které zaznamenávají zmeny teploty v prostredí, jednak citlivé
bunky v obehové soustave, které sledují stálost teploty krve.
W Jak reagují obratlovci na ochlazení? Popiš tuto
situaci podle obrázku 48.
kocka
cervenka
obecná
penice
cernohlavá
A Oci obratlovcu
Jde predevším o udržení tepla v organismu. Napne
se kuže a zježí se (nacechrá) srst, takže je v ní více
vzduchu (izolacní vrstva). Když toto opatrení nestací,
zacne telo uvolnovat více tepla, zrychlují se deje probíhající v bunkách, telo se "trese zimou", a tak se zvyšuje jeho teplota. Navíc mnozí ptáci a savci jsou
schopni reagovat na zmeny teploty i jinak.
W Jak preckávají medvedi nebo jezevci studené období?
ml Co víš o zpusobu prezimování
netopýru,
syslu
nebo ježku?
PAMATUJI
~7B Hlava lišky
liška
48 Živocichové se stálou teplotou tela: a) koroptev polní,
Každý organismus je celek, který udržuje své stálé
vnitrní složení i v menících se okolních podmínkách.
b) muflon
--
(34)
ROZMNOŽOVÁNÍ
o
QBRATLOVCU
~ Popiš podle obrázku 51 rozmnožovaCÍ orgány ryby,
ptáka a savce. S kterými dalšími orgány jsou obvykle
propojeny?
f:j Co je podstatou oplození?
Obratlovci se rozmnožují pohlavne a jsou oddeleného pohlaví.
Samci a samice téhož druhu se od sebe casto liší
vzhledem: mluvíme o pohlavní dvojtvárnosti. U mnoha obratlovcu však nejsou rozdíly mezi pohlavím na
první pohled príliš zrejmé.
~ Vysvetli, co znamená, že se obratlovci rozmnožují
pohlavne a že jsou oddeleného pohlaví.
(j Uved príklady pohlavní dvojtvárnosti u ruzných
obratlovcu a naopak príklady obratlovcu, u nichž
není dvojtvárnost patrná.
Rozmnožovací soustavy
a zpusoby rozmnožování
Pohlavní žlázy
vznq<ají samicí
žlázy samcu se
vytvárejí samcí
49 DospeJí živocichové a mládata
Prase divoké - samice (bachyne) se selaty
samic se nazývají vajecníky. V nich
pohlavní bunky - vajícka. Pohlavní
nazývají varlata a v nich se postupne
pohlavní bunky zvané spermie.
Porovnej podle obrázku 52 pocet chromozomu
v pohlavních bunkách a v ostatních bunkách tela organismu. K cemu dochází pri oplození?
'
m
iJ Jak se rozmnožují
nezmari? Jak se rozmnožují
hlemýždi, motýli, kobylky?
~ Jaký je rozdíl mezi pohlavním a nepohlavním rozmnožováním?
~ Jak se ríká samcím a jak samicím pohlavním
kám?
50
Pohlavní dvojtvárnost
- kur domácí
bun-
Pri vzniku pohlavních bunek probíhá v pohlavních
žlázách složité delení bunecného jádra. Jeho výsledkem jsou pohlavní bunky s polovicním poctem chromozomu v jádre, než mají všechny ostatní bunky tela.
Spermie vznikají v obrovském množství a pohybují
se pomocí bicíku. Vajícka vznikají v daleko menším
množství a jsou nepohyblivá. Kolem vajícka se vytvárejí tkáne, které vajícko vyživují. Nejvetší vajícka mají
ptáci a plazi.
Pri oplození splývá spermie s vajíckem a vzniká
oplozená bunka s úplným poctem chromozomu
v jádre. Z nich polovina pochází z vajícka a polovina
ze spermie. Z oplozeného vajícka se postupne vyvíjí
zárodek a z neho pozdeji nový jedinec.
~ Popiš podle obrázku 53 vývin zárodku
níka.
obojživel-
Nový jedinec má bunky s chromozomy, které pocházejí ze samicí a samcí pohlavní bunky. Chromozomy prenášejí dedicné vlastnosti, takže nový jedinec
vzniká kombinací dedicných vlastností otcovského
a materského organismu.
W Oplozená bunka kone má 66 chromozomu.
chromozomu
jícka klisny?
Kolik
pochází ze spermie hrebce a kolik z va-
(35)
Rozmnožovací a vylucovací orgány:
- :yby, B - ptáka, C - savce
~žení rozmnožovacích a vylucovacích orgánu
~'OŽení rozmnožovacích a vylucovacích orgánu v tele
A
a-
vajecníky
ledviny
b
spolecný
vývod
a
varlata
spolecný
vývod
B
a
a
varlata
vajecník
ledviny
mocovod
kloaka
a
b
a
b
ledviny
mocovody
mocový
mechýr
mocová
trubice
varle
(36)
52 Vznik pohlavních bunek
a oplození
~8
~8
a Delení bunecného jádra pri vzniku pohlavních bunek
(redukce poctu chromozomu)
---.
n
2n
pocet chromozomu
v materské bunce
n
pocet chromozomu
v pohlavních bunkách
b Oplození (zdvojnásobení poctu chromozomu)
G\
\::::J
C":\
v::::J
+
n
? pohlavní bunka
n
cf'
pohlavní
~
V--
'.;,.,~.:::!.
1
~
•
' •••
\,:;?~·1'
~';':!i-:""';
'
~
vajícko
spermie
alb
.:
2n
pohlavní bunka
'~
\;;':i";)/:
v rO~~~~~jtém0{.':';:':~:":,i.
zárodek
iiJ Popiš podle obrázku
V prírode nejlépe prežívají jedinci, kterí mají nej-:
vhodnejší kombinaci vlastností pro podmínky, v nichž
žijí ( jsou napr. nejrychlejší, nejsilnejší, nejméne nápadní) .
c
rodice
.;~·.·.;i.:·.
~'.' "'.
~ -<:;;"~"
.'.
0).
"
54, cím se liší potomci
stejných rodicu.
~
~.
n = jedna sada
chromozomu
Pri poWavním rozmnožování v prírode se chromozomy ruzne preskupují, takže každé mláde se trochu
odlišuje.
/bUnkY
;<:~::::: ~
.
~í'f
\' ,>\"'~
i '~\'n.'
C~
z~;.-""
d
,"
•.....:_•• \;t
~
k."
nzenec
~
9········
é::':"}::(
e
"'~
1
~
v 1. generaci'(ic:.t~J:~~;V(.Vi\
,,~~
--
kríženci v další generaci
zárodek
~~
53 Vývin zárodku obojživelníka
a) a b) pohlavní bunky, c) oplození, d) a e) delení oplozeného
vajícka, f) vznik základu jednotlivých orgánu zárodku nového
živocicha
:>..
54 Prenos dedicných vlastnosti
..
(37)
Souhlasí vždy lidské zájmy
v prírode? Porovnej a vysvetli.
s potrebami
života
Pohlavní rozmnožování zajištuje rozmanitost cili
promenlivost mezi jedinci téhož druhu, a tím i lepší
predpoklady pro prizpusobování se ruzným podmínám prostredí.
Ke splynutí spermie s vajíckem - k oplození - dohází vždy ve vodním nebo alespon ve vlhkém prostredí, v nemž se spermie mohou pohybovat.
Co jsou jikry a co mlící? Kde se vyvíjejí zárodky
ryb?
U ryb dochází obvykle k oplození vajícek Giker)
spermiemi (mlícím) prímo ve vode, vne tela samice.
Je to vnejší oplození.
Samci i samice vypouštejí jikry a mlící vetšinou na
~citých místech, dochází ke trení ryb. Ryby vytvárejí
brovské množství pohlavních bunek, protože jen
z nepatrného množství se vyvinou noví jedinci.
Avšak již u nekterých skupin ryb se objevuje vnitrní
lození spojené se živorodostí (napr. u známých ak.arijních živorodek zvaných paví ocka).
~~ .,,-~.,.••~.·.>.e··~
li
Vývin žáby
Velmi zajímavé jsou hromadné tahy lososu proti
proudu reky na vždy stejná místa trení na horním toku
reky (tzv. trdlište). Také tahy úhoru z Evropy do Sargasového more vzdáleného tisíce km, kde úhori po
vytrení hynou, predstavují jedno z tajemství prírody.
Z oplozených jiker vzniká nejprve tzv. pludek
a z neho se postupne vyvíjejí a dorustají dospelé ryby .
ml Popiš podle obrázku vývin ryby.
/mlící
(spermie)
delení
oplozeného
vajícka
I u obojživelm'ku dochází vetšinou k oplození vajícek ve vode, kde se pak postupne vyvíjejí noví jedinci.
Vajícka jsou casto v rosolovitých obalech.
iE
Popiš podle obrázku 56 vývin žáby.
ml Proc ríkáme, že vývin obojživelníku je neprímý?
W Odkud prijímá kyslík k dýchání pulec a odkud
žába?
1
mladá ryba
Z oplozených vajícek žab se nejprve vyvíjejí pulci
s vnejšími žábrami, které starší pulci ztrácejí. Narustají jim nejprve silné zadní koncetiny, pozdeji slabší
prední koncetiny a postupne mizí ocas. Dospelý jedinec pak dýchá plícemi.
Nekterí obojživelníci jsou známí složitou rodicovskou pécí.
mJ Zopakuj
si, co si pamatuješ o rozmnožování
užovky, vlaštovky a kukacky.
mJ Porovnej pocet vajícek ryb a žab s poctem vajícek
ptáku. S cím souvisí rozdílnost v poctu?
1
dospelá ryba
55
Vývin ryby
Cím méne jsou obrati ovci závislí na vodním prostredí, tím casteji je u nich vyvinuto vnitrní oplozování
umožnující produkovat méne vajícek. K vnitrnímu
oplozování dochází u plazu, ptáku i savcu.
Spermie se pri spojení samce se samicí - pri párení
cili kopulaci - dostávají do pohlavních orgánu samice,
kde vetšinou pouze jedna z nich splývá s vajíckem.
(38)
A
skorápka
papírová blána
57A Vznik ptacího vejce
kloaka
57B Vývin ptáka
B
skorápka
bílek
poutko
------/'
/
-'
vzduchová
komurka
lill
Oplozené vajícko se velmi rychle delí v obrovské ~ Reknipodleobrázku51
C, ukteréhopohlavísavcu
množství bunek, ze kterých se pak vytvárejí jednotlivé jsou rozmnožovací orgány spojeny s orgány vylucovacími .
orgány nového jedince.
U suchozemských obratlovcu se z oplozeného va- .~ Vysvetli podle obrázku 58, které orgány samice
jícka vyvíjejí krome zárodku také ruzné obaly, které zajištují život zárodku.
zárodek chrání pred vyschnutím.
U plazu a ptáku se nový jedinec vyvíjí ve vajícku,
které samice snáší do míst, kde je dostatek tepla pro
vývin zárodku.
Ješterka klade vejce s kožovitým obalem do teplého
písku mezi kameny, ptáci obvykle do hnízd a zahrívají
je svým telem. Mnozí plazi však rodí již živá mládata.
Vetšinou k tomu dochází tak, že snášejí vejce až pri
líhnutí mládat.
Zárodek, který se ve vejci vyvíjí, prijímá živiny
z výživného žloutku a dýchá prostrednictvím póru
v obalech vajícka.
~ Proc zárodek dýchá? Muže se vyvinout ptací
zárodek, jestliže se vajícko obalí neprodyšnou (napríklad voskovou) vrstvou? Vysvetli.
Popiš podle obrázku 57 vznik ptacího mládete.
fII
U savcu se vyvíjí zárodek v tele samice. Živiny
i kyslík prijímá z krve samice v deloze v míste, kterému se ríká placenta. Z ní se také odvádejí odpadní
látky z životních deju probíhajících v zárodku. Ze zárodku vznikne nový jedinec, kterého samice rodí.
58 Vývin savce
(cervene je oznacena krev privádející kyslík a živiny do placenty,
modre - krev odvádející z placenty oxid uhlicitý - do plic samice a odpadní látky - do ledvin samice)
(39)
Péce o potomstvo
Práve vylíhlá nebo zrozená mládata jsou v ruzné míre
prizpusobena k samostatnému životu.
il Pripomen
si, cím se liší krmiví a nekrmiví ptáci.
~ Cím se liší mlád'ata zajíce a králíka?
velníky i plazy. Obvyklá je péce o potomstvo u ptáku
a savcu.
Dospelí casto zajištují pro mládata i potravu. Savci
živí mládata v prvním období života materským mlékem.
Velmi casto dospelí jedinci také brání mládata proti
neprátelum, chrání je pred nebezpecím a ucí je cinnostem potrebným pro život.
U mnoha druhu obratlovcu pecují rodice, predevším samice, po urcitou dobu o své potomstvo. Príklady takových druhu najdeme mezi rybami, obojži-
~ Uved príklady péce o potomstvo u nekterých druhu
ptáku a savcu, o nichž jste už slyšeli.
59 Péce o mládata
A Pevuška modrá
B Tur domácí
~
~
CHOVANIOBRATLOVCU
o
Studiem chování živocichu se zabývá etologie. Pri pozorování obratlovcu v prubehu dne zjistíte u ruzných
druhu znacnou odlišnost v jejich chování. Nekterá zvírata jsou aktivní ve dne (napr. ješterka, sysel, kur domácí), jiná naopak prevážne v noci (skokan zelený,
tchor obecný, myšice lesní). Nekterí obratlovci strídají
dobu odpocinku a aktivity v prubehu dne i noci (hraboš polní, tchor stepní, malé ryby).
Casto mají cinnosti zvírat v prubehu dne i presný
rytmus. Myslivci napríklad znají místa, kde srnci vycházejí v urcitý presný cas na pastvu.
iJ Porovnej podle obrázku
60, jakou cást dne venuje
kachna spánku a odpocinku, cištení perí, ruzným
hrám (sociálnímu chování) a lovu potravy.
60 Ruzné cinnosti kachny chocholacky behem
Nejvíce casu kachny venují odpocinku a spánku,
potravy a cištení perí. Zbývající doba zustává
k druhým jedincum. (Mimo kruh jsou predátori,
lovce.)
24 hodin
potom získávání
na sociální vztahy
vcetne cloveka-
( 40)
Délka spánku u zvírat je ruzne dlouhá: u kachen
trvá spánek obvykle 30 sekund až 3 minuty. Poté kachna otevre oci a bud' zahájí jinou cinnost, nebo znovu
usne.
~ Kterí živocichové si podle tvého úsudku mohou
doprát delší souvislý spánek?
~.Kterí živocichové spí pouze ve velmi krátkých intervalech. Proc?
U zvírat je také velmi duležité udržování hygieny,
napríklad cištení a maštení perí nebo srsti a znackování prostoru (teritoria), ve kterém žijí.
Maštení perí je velmi duležité u vodních ptáku. Jejich telo zustává suché i pri pobytu ve vode.
62 Život kachny divoké v prubehu roku
Uvedeny jsou typické príklady cinností: jaro - párení a hnízdení,
léto - výchova mládat, podzim - tvorení nových páru, zima preckávání v hejnech na zimovištích
U zvírat žijících ve skupinách bojují samci casto
mezi sebou o právo úcastnit se na rozmnožování. Vítezní nejzdatnejší samci pak predávají dobré vlastnosti potomstvu. To má velký význam pro další život
celé skupiny (hejna, stáda). Ve skupinách zvírat se vytvárí poradí, které urcuje nadrazenost a podrízenost
jednotlivých jedincu.
63
61 Péce savce o cistotu srsti a ptáka o perí:
a) opice si vzájemne odstranují lupy a necistotu
b) pelikán si po vykoupání rovná a promaštuje perí
~ Proc jsou pro vodní ptáky velmi nebezpecné prací
prostredky vypouštené do vody?
~ Jak oznacují svuj prostor psovité šelmy?
~ Cím oznacují svuj prostor ptáci?
fj Znáš jiný zpusob oznacování teritoria nekterými
zvíraty?
Chování zvírat se v prubehu roku mení. Platí to zejména o vzájemných vztazích zvírat v souvislosti
s rozmnožováním a pécí o potomstvo.
Boje mezi jeleny v období ríje
( 41)
Nejsložitejší zpusoby chování se vyvinuly u ptáku
a savcu. Nekteré jsou vrozené, jiné se získávají teprve
v prubehu života ucením. Vrozené chování se rídí instinkty. I když se nekdy toto chování zdá velice složité,
probíhá vždy stejne. Získané zpusoby chování se vetšinou vytvárejí zkušeností a napodobováním.
Nekterí ptáci a savci mají mimorádne vyvinutou
orientacní schopnost, kterou ješte neumíme zcela vysvetlit.
W Uved príklady ruzného chování ptáku a savcu.
m Popiš zpusob života nekterého známého obratlovce v krátkém referátu pro spolužáky.
Co znázornuje obrázek 65? Jak byste vysvetlili
chování šimpanze?
lil
..• Tahyptáku
- ;;ové'cesty ptáku sledují smer vetru, morských proudu, obrysy
-'="1lin a pobreží. Nekterí ptáci uletí tisíce kilometru (nejdelší
;ky).
Ruzné zvláštní projevy zajištují tlumení agresivity
yjadrují stavy a nálady jednotlivcu. K vzájemnému
-'~znávání zvírat ve skupine, k rozpoznávání nálady
:;dnotlivých clenu skupiny a jejich pravdepodobné
-eakce slouží rada specifických optických, zvukových
- -"'0 pachových signálu.
- Jmenuj príklady stehovavých ptáku.
Mezi velmi zajímavé projevy chování obratlovcu
-;atrí stehování ptáku. Tahové cesty ptáku sledují smer
etru, morských proudu, obrysy pevnin a pobreží. Ne-:erí ptáci uletí tisíce kilometru do míst, kde zimují.
, Evrope a v Asii cestují ptáci z východu na západ,
Austrálii a v Africe (zejména plodožraví a hmyzOŽfaví ptáci) putují tam, kde najdou dostatek po-"avy.
Ptáci se pri svých dlouhých cestách zrejme orientují
:;>odleslunce a magnetického pole.
~
Co jsou instinkty?
;; Zopakuj si, co je reflex.
Uved príklady takového chování zvírete, které je
l;ýsledkem jeho ucení.
65 Úcelové chování šimpanze
Sledujte, jak si šimpanz poradil s puvodne nedostupným banánem.
Pri príštím pokusu by ho již pravdepodobne získal rychleji
( 42)
o
OCHRANA OBRATLOVCU
iJ Uved príklady obratlovcu z naší prírody, kterí patrí
mezi chránené druhy živocichu. (Mužeš využít prílohu
ucebnice Z predcházejícího školního roku.)
~ Pripomen si príklady obratlovcu z cizích krajin,
kterí patrí mezi chránené druhy živocichu.
~ Co ohrožuje existenci obratlovcu volne žijících
v prírode? Uved príklady.
~ V australské prírode nežijí šelmy jako v ostatních
svetadílech. Králíci, kterí byli do Austrálie v minulém
století dovezeni, se premnožili. Vysvetli, proc se králíci
v Austrálii stali nebezpecnými škudci.
Mezi všemi skupinami obratlovcu je mnoho druhu
ohrožených vyhubením. Ohroženy jsou nekteré sladkovodní i morské ryby znecištováním vody a nadmerným výlovem. Mnoho druhu obojživelníku hyne
vlivem znecištené vody, ovzduší a v souvislosti
s vysušováním mokradu. Hadi, želvy, ješteri a krokodýlové jsou ohrožováni lovem i zmenami prostredí,
ve kterém žijí. Ptáci doplácejí na rušení mezí
a rozptýlené zelene v krajine, na využívání chemických látek v zemedelství a v lesnictví, na rozširování
nekterých druhu živocichu ( psu, kocek a dalších),
kterí nicí ptací hnízda a mládata. Bezprostredne je
ohroženo asi 120 druhu savcu a témer 40 druhu již bylo
66
Chránení obratlovci:
A Mlok skvrnitý
B Tetrev hlušec
C Vydra rícní
(43 )
_~ovekem vyhubeno. Prícinou byl a nekde ješte je nademý lov, kácení lesu, znecištování prostredí, rozsá- 'é stavby a další zmeny v krajinách, chemizace
premistování ruzných druhu živocichu do nového
-:-ostredí, a tím narušování vztahu v ekosystémech.
Velmi smutný je napríklad osud plejtváka obrov- -ého - nejvetší velryby, která merí približne 30 m
:. mívá hmotnost až 100 tun. V Antarktide dríve žilo
::a 200 000 jedincu tohoto druhu - do roku 1963 se
livem nesmyslného krutého lovu jejich pocet behem
::ekolika let snížil asi na 1 000 jedincu. Od roku 1963
2fky
prísné ochrane se již pocet jedincu o málo zvý",
~ohé šelmy lidé loví pro kožešiny, ještery pro kuži
-- kabelky, tuh~ní mládata jsou ubíjena pro tuk. Ne,eré chemické látky znemožnují ptákum vysedet
ádata, protože poškozují vajícka. Mnoho živocichu
.:yne pod koly aut, stává se obetí ropných havárií ...
-: Vyhledej v novinách nebo v casopisu nejakou
.formaci o ohrožování obratlovcu a o jejich ochrane.
Ochrana živocichu je pritom v zájmu každého clo~ka. Druhová rozmanitost ( biodiverzita) udržuje
67
Živocichové v krajine - danci
rovnováhu v ekosystémech na celé Zemi. Mnohé
druhy živocichu mohou být cloveku velmi užitecné,
protože produkují látky duležité pro výrobu léku, využitelné v budoucnosti jako suroviny atd.
PAMATUJI
Clovek nemá právo nicit existenci jiných živocichu.
~ Jaký je tvuj názor na ochranu živocichu? Mužeš i ty
prispet k ochrane živocichu?
ff Kterí Z chránených obratlovcu žijí v okolí? Jsou
nejak ohrožováni? Jak je jejich ochrana zajištována?
Jaký význam mají tito živocichové v okolní prírode?
K ochrane živocichu prispívají i nekteré mezinárodní organizace zejména Mezinárodní
unie
ochrany prírody ( IUCN) a Svetová nadace pro
ochranu divokých zvírat ( WWF) .
U nás se ochránci prírody sdružují do nekterých orgapizací - napríklad do Ceského svazu ochráncu prírody.
~ Proc je pro ochranu
o ochranu celé krajiny?
iivocichu
duležité
usilovat