Infrastruktura 7

Komentáře

Transkript

Infrastruktura 7
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
7. INFRASTRUKTURA VNITŘNÍHO
VNITŘNÍHO OBCHODU
Cíl
Podstatou infrastruktury vnitřního obchodu je vyjádření její potenciální poptávkové a
nabídkové síly v prostorovém uspořádání. V současném rozšiřování tržních prostorů
je tato znalost potenciálů nezbytná k tomu, aby se podnikatelé dokázali správně
rozhodnout o svých směrech investování do obchodních aktivit i z pohledu
provázanosti subsystémů vnitřního obchodu.
7.1. Osídlení a jeho struktura
Osídlení
je soustava (síť) sídel, komunikací propojujících jednotlivá sídla a
ostatní složky osídlení (zemědělská, výrobní, obchodní, rekreační, lázeňská a jiná
specializovaná funkční zařízení) realizovaná v území lidskou činností. Jednotlivé základní
prvky osídlení - sídla - jsou prostorově oddělené jednotky navzájem propojené celou
řadou významných vazeb ekonomického, legislativního, administrativně správního,
sociologického ekologického aj. původu a charakteru.
Také funkce sídla v soustavě osídlení je historicky vzniklý a vyvíjející se souhrn
specifických činitelů a charakteristik daného sídla (vznik a vývoj sídla, vývoj počtu obyvatel,
geograficko-urbanistické a historicko-urbanistické charakteristiky vývoje a struktury sídla,
ekonomický potenciál a sociálně ekonomická struktura sídla, administrativně správní
a
kulturně společenské funkce sídla apod.).
Vývoj osídlení je ovlivňován dvěma základními tendencemi působícími jako
dynamický a statický faktor urbanizace. Dynamický faktor ve vývoji osídlení je
charakterizován především vývojem počtu obyvatelstva, změnami ve vývoji výrobních silách,
statický faktor pak především již vytvořenými
a dále fungujícími fyzickými fondy,
infrastrukturní základnou osídlení.
Urbanizace je proces přejímání a rozvíjení městského způsobu života v prostoru
celého osídlení; charakteristickým znakem urbanizace je koncentrování obyvatelstva do
měst a jejich zázemí. Tento demograficko prostorový znak je také nejčastěji užívaným
kriteriem stupně nebo míry urbanizace.
129
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
Základní charakteristika českého osídlení:
- Čechy, severozápadní Morava a Slezsko mají velký počet sídel, zejména hustou síť měst a
městeček a rozptýlené venkovské osídlení; jihovýchodní Morava má relativně menší počet
sídel;
- osídlení je poměrně rovnoměrné, zejména v rozmístění velkých a středních měst; hlavní
hospodářská centra (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň) a bývalá krajská města mají vesměs dobrou
polohu;
- obecně hustá část sídel (i když nevýhodná z hlediska rozdrobenosti) přispívá ke stírání
rozdílů ve způsobu života na venkově a ve městě, usnadňuje vzájemné kontakty a rychlé
poměšťování zejména v regionech velkých měst;
- velikostní struktura sídelní soustavy dokumentuje určitý růst koncentrace, ovlivněný jak
přirozenou migrací obyvatelstva do měst, tak administrativními opatřeními při slučování
obcí přerušenému po roce 1989 (kdy došlo k opačnému procesu dezintegrace řady sídel do
původních samostatných obcí).
Rozdrobenost
sídelní sítě, nízká průměrná velikost sídel
a nemožnost uspokojovat
všechny potřeby obyvatel přímo v daném sídle - to všechno jsou důvody soustřeďování
určitých funkcí v určitých typech sídel. Tento proces je podmíněn historicky a ekonomicky a
vychází z kategorizace sídel podle střediskovosti osídlení. Střediskovost osídlení obecně
znamená, že rozeznávám sídla středisková a nestředisková.
7.1.1. Kategorizace sídel
I. Nestředisková sídla,
která vzhledem ke
svým současným i výhledově
předpokládaným funkcím (výrobní, rekreační, turistické, lázeňské) a urbanistickým kvalitám
mohou mít trvalý význam. Nestředisková sídla s místním rozvojem plní převážně funkci
zemědělské výroby. Ostatní nestředisková sídla - regresivní (stagnující nebo dožívající) jsou
sídla s málo kvalitním stavebním fondem, nehodnotnými urbanistickými podmínkami a s
trvalým poklesem obyvatelstva.
Všechna nestředisková sídla mají své opodstatnění jako místa bydlení, zemědělské
výroby, rekreace, méně jako místa průmyslové výroby s minimálním občanským vybavením,
které se koncentruje ve střediskových sídlech místního významu.
130
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
II.Středisková sídla
- místního významu jako základ střediskovosti osídlení jsou ve většině případů
plnohodnotná sídla venkovského typu, ale jsou mezi nimi i některá nejmenší města.
Středisková sídla místního významu představují základní síť plnohodnotně vybavených sídel
především základními zařízeními občanské vybavenosti využívanými denně nebo velmi
často (škola, lékař, prodejna, pohostinství, nádraží nebo autobusová stanice, kinosál, kostel,
hřiště ap.). Středisková sídla místního významu představují krystalizační jádra urbanizace
venkovského prostoru. Jejich rozvoj je dán potřebami využití a obsluhy jim přiřazeného
spádového obvodu a uspokojení potřeb obyvatel nestřediskových sídel. Rozvoj střediskových
obcí musí přispívat k výraznému zlepšení životních podmínek obyvatel celého spádového
obvodu.
- vyššího řádu (obvodová, oblastní) jsou města s výraznými a nejvýraznějšími
centry osídlení (všechna okresní a bývalá krajská města a velkoměsta vč. Prahy, jejíž
postavení v soustavě osídlení je specifické a vyplývá z jejího postavení jako hlavního města
státu). Středisková sídla vyššího řádu
zabezpečují obyvatelstvu příslušného spádového
obvodu přímou nebo snadnou dostupnost všech služeb občanských zařízení s širokou a
pestrou nabídkou různých typů, kategorií a specializací, jejichž podstatnou součástí jsou
obchodní zařízení (maloobchod, pohostinství, cestovní ruch) využívaná denně, často a občas
ev. i výjimečně. Výjimečnost některých střediskových sídel daná polohou, přírodními
podmínkami, výrobní a dopravní infrastrukturou, historickým vývojem a architekturou,
kulturními a sportovními akcemi a jinými důvody vyvolává náhodnou (návštěva hradu v
rámci dovolené), pravidelnou (každoroční návštěva hudebního festivalu), systematickou
(nákupy vybraného zboží, návštěva sportovních utkání) nebo každodenní (za prací) gravitaci
(spádovost) obyvatel z jiných regionů a ze zahraničí k návštěvám toho či jiného sídelního
střediska.
7.2. Technická a technologická infrastruktura vnitřního obchodu
Technická a technologická infrastruktura vnitřního obchodu shrnuje základní
informace o prostorovém, provozně dispozičním, provozně technologickém a technickém
uspořádání a vybavení subsystémů vnitřního obchodu.
131
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
Soustava provozních jednotek velkoobchodu, maloobchodu, pohostinství a
specifické infrastruktury cestovního ruchu včetně jejich vybavení a technologického řešení
zahrnuje:
1. obchodní objekty:
1.1. monofunkční hlavní obchodní objekty
prodejny, obchodní domy, velkoobchodní sklady, centrální výrobny jídel, polotovarů a lahůdek, hotely a další
druhy ubytovacích zařízení;
1.2. polyfunkční hlavní obchodní objekty:
obchodní střediska, pěší zóny, skladové areály, hotely, kulturní a sportovní areály, areály občanského
vybavení ap.;
1.3. objekty doplňkových služeb
balírny, pražírny, výrobny lahůdek, pekárny, výrobny masných a uzenářských výrobků, dozrávárny banánů,
opravárenské a řemeslnické dílny apod.
1.4. objekty pomocných služeb
garáže a opravny nákladních automobilů, údržbářské dílny, otevřená a krytá parkoviště, separované sklady
obalů, počítačové terminály
2. stroje a obchodní vybavení
2.1. prodejní zařízení
výstavní, chladící, mrazící, pulty, regály, pokladní boxy a pokladny, drobné zařízení, nástroje apod.;
2.2. skladovací zařízení
nízkozdvižné vozíky, vysokozdvižné vozíky, regálové zakladače apod.;
2.3. dopravní prostředky
nákladní automobily, autobusy, pojízdné prodejny, dopravníkové tratě, nákladní a osobní výtahy, eskalátory;
2.4. přepravní prostředky
palety, přepravky, kontejnery, roltejnery;
2.5. zařízení pro úpravu zboží
váhy, balicí stroje, mechanické stroje na stříhání podlahových krytin.
3. obchodní technologie velkoobchodu, maloobchodu, společného stravování a
cestovního ruchu se zaměřením na zboží, služby, zásoby, zařízení a formy prodeje.
4.obchodní síť velkoobchodu, maloobchodu,pohostinství a cestovního ruchu
7.3. Velkoobchod
Infrastruktura subsystému velkoobchodu zahrnuje obchodně provozní jednotky velkoobchodní sklady, které nakupují zboží z výroby a z dovozu, vytváří zásoby, přetváří
relativně úzký výrobní a dovozní sortiment v široký sortiment obchodní (spotřebitelský),
skladují, expedují a rozváží zboží odběratelům, převážně maloobchodním.
Podle formy činnosti se velkoobchod člení na:
• dodávkový (obslužný) velkoobchod
je obvyklý systém velkoobchodu s klasickými velkoobchodními sklady, s nákupem
ve výrobě a u importérů zahraničního spotřebního zboží a s prodejem do
132
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
maloobchodu (cizího i vlastního); součástí dodávkového velkoobchodu bývá i vlastní
autodoprava, pokud velkoobchod nepoužívá služeb specializovaných dopravních
firem
• agenturní (traťový) velkoobchod
nezajišťuje fyzický pohyb zboží přes vlastní sklad, ale organizuje dodávky z výroby
či
od
jiných
velkých
dodavatelů
(importérů)
odběratelům,
především
maloobchodníkům, ale i velkoobchodníkům
• samoobslužný velkoobchod - CASH & CARRY (C+C)
je určen pro menší odběry vlastním dopravním prostředkem zákazníků-drobných
provozovatelů (živnostníků)-maloobchodníků, stánkařů, restauratérů, řemeslníků a
poskytovatelů služeb
• regálový (komisionářský) velkoobchod
je v dohodě mezi maloobchodníkem a velkoobchodníkem o tom, že maloobchodník
bude na riziko velkoobchodníka prodávat ve vymezené části prodejny sortiment,
který velkoobchodník dodává, doplňuje a obměňuje; předmětem této formy
velkoobchodu je především nabídka nepotravinářského zboží v potravinářské
prodejně
• prodejní sklady (demigrosisté)
zahrnují prodejny stavebnin a stavebních hmot, řeziva, pevných paliv a palivového
dříví, hutních výrobků apod. Některé prodejní sklady preferují velkoodběratele
motivované sníženými cenami podle velikosti odběru, jiné drobný prodej určený ke
konečné spotřebě. Většina prodejních skladů poskytuje službu všem typům
zákazníků. Prodejní sklady jsou při klasifikaci provozních jednotek zařazovány i
mezi maloobchodní typy provozních jednotek.
7.3.1. Prostorová charakteristika velkoobchodní sítě
Velkoobchodní síť je prostorově uspořádaný soubor obchodně provozních jednotek velkoobchodních skladů, která tvoří významný logistický mezičlánek v procesu fyzického
pohybu zboží od výroby a dovozu přes velkoobchod ke spotřebiteli.
V1ivy působící na výběr vhodné lokality pro výstavbu velkoobchodního skladu:
- územní centralizace (soustřeďování) do skladových areálů,
- územní centralizace (soustřeďování) do průmyslových zón měst,
133
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
- provozní (kapacitní) koncentrace stavební a sortimentní,
- organizační (firemní) koncentrace,
- možnosti budoucího rozvoje (existence rezervních ploch),
- intenzita spotřebitelské poptávky v místech spotřeby,
- geografické , urbanistické , komunikační a přírodní podmínky.
Konkrétní výběr lokality má v praxi řadu omezení souvisejících s komunikačním
napojením (možnost zřízení železniční vlečky), inženýrskými sítěmi apod.
Klasifikace velkoobchodních skladů podle funkce v zásobovacím systému:
− provozní sklad spotřebního zboží se všemi podstatnými obchodními operacemi (příjem, kvantitativní a
kvalitativní přejímka, tvorba sortimentu, tvorba zásob, skladování, expedice, rozvoz do maloobchodu,
− poloprovozní sklad spotřebního zboží s příjmem, kvantitativní a kvalitativní přejímkou (bez expedice),
− poloprovozní sklad spotřebního zboží s expedičními operacemi (bez centrálního příjmu, kvantitativní a
kvalitativní přejímky),
− odlehčovací sklad spotřebního zboží určený pro přechodné uskladnění zboží (bez příjmových a expedičních
operací) určený z kapacitních důvodů pro sezónní předzásobení, posezónní uskladnění, pro uskladnění
demodovaného, pomalu obrátkového nebo bezobrátkového zboží, pro zboží pozastavené a reklamované
apod.,
− cash-and-carry sklady (C&C) se samoobslužnou formu volného výběru zboží; C&C sklady mají zvláštní
režim provozu (jsou zpravidla relativně samostatnou součástí provozního sortimentního skladu spotřebního
zboží), protože jsou určeny pro drobné podnikatele (obchodníci, hoteliéři, restauratéři, řemeslníci) s
podnikatelským oprávněním a spolu se samoobslužným odběrem si zákazníci zajišťují i individuální odvoz
vybraného a zaplaceného zboží,
− provozní sklad odbytový firemní (příjem, skladování, expedice) výrobků jednotlivých výrobních závodů,
− provozní sklad reexpediční dováženého zboží určeného k prodeji ve velkém provozním velkoobchodním
skladu,
− tranzitní sklady v železničních uzlech, v přístavech apod. určených k přechodnému skladování zboží před
jeho definitivním umístěním v provozním velkoobchodním skladu,
− konsignační sklady dodavatele zejména importovaného zboží, náhradních dílů, příslušenství apod. určené k
pravidelnému nebo nepravidelnému odběru zboží odběratelskými firmami,
− zásobovací sklady materiálu, surovin, polotovarů, montážních prvků a součástí, subdodávek apod. zřizované
výrobními organizacemi pro předzásobení v zájmu plynulosti výroby,
− veřejné a nájemní sklady pro stálou i náhodnou klientelu právnických, fyzických a event. i soukromých osob
(nájemců),
Klasifikace velkoobchodních skladů podle stavebně technického řešení skladu:
− celouzavřené velkoobchodní sklady:
- jednopodlažní halové (se světlou výškou do cca 6 m)
- výškové (se světlou výškou od cca 8 m do cca 20 m, výjimečně i vyšší
- etážové (rozložené do dvou nebo více podlaží)
− kryté sklady (přístřešky)
− otevřené sklady (složiště)
Klasifikace velkoobchodních skladů podle stupně mechanizace vnitroskladové
technologie:
− nemechanizované sklady, v nichž převažuje ruční manipulace se zbožím,
− mechanizované sklady, v nichž jsou uplatněny mechanizační prostředky určené k manipulaci se zbožím
134
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
(nízkozdvižné a vysokozdvižné vozíky, ještěrky, nákladní výtahy apod.),
− vysoce mechanizované sklady s prvky automatizace s progresivními technologickými postupy (paletizace,
stohování, zakládání paletových jednotek do regálů apod.); 1idský činitel zůstává zprostředkovatelem; tento
skladovací systém je zatím ekonomicky nejvýhodnější z pohledu investiční náročnosti, provozních nákladů,
kvality pracovních procesů a efektivnosti,
− automatizované sklady mají zautomatizované části pohybu zboží skladem (uložení, skladování, vyvezení
zboží pro expedici) plně automatizované sklady (sklad-stroj) mají automatizované téměř všechny manipulační
procesy (příjem, uložení, skladování, vyvezení, kompletace); jsou už sice technicky realizovatelné, ale
investičně a provozně nákladné a proto jich zatím není mnoho.
7.3.2. Principy velkoobchodní technologie
Velkoobchodní technologie vychází z hlavní funkce velkoobchodu - plynule a
racionálně zásobovat maloobchod. Tomu odpovídá i technologický pohyb zboží od příjmu po
expedici a rozvoz zboží.
Příjem zboží
− po železnici a vlastní železniční vlečce až k příjmové rampě skladu, nebo na nejbližší
železniční stanici, kde je vyloženo a převezeno nákladními automobily k příjmové
rampě skladu,
− nákladními automobily dodavatele nebo velkoobchodu k příjmové rampě skladu,
− poštou (výjimečně a v malých množstvích v případě specifických sortimentů).
Zboží se do velkoobchodu dodává:
− na paletách (paletované manipulační jednotky),
− v kusových zásilkách,
− v přepravních kontejnerech různého typu, tvaru, objemu,
− volně ložené.
Nezbytným vybavením příjmové části skladu jsou:
− zastřešené rampy pro oddělený příjem zboží po železnici (vagoniéry) a po ose
(uzavřené boxy),
− kontejnerové překladiště (terminál), které dostatečně technicky vybavené bývají
budovány zpravidla v železničních uzlech pro větší počet odběratelů,
− příjmové (provozní i neprovozní) plochy pro kvantitativní a kvalitativní přejímku vč.
zkušeben a laboratoří, pro neplnohodnotné, pozastavené a reklamované zboží,
plochy pro obaly, palety a odpadové suroviny, plochy pro příjem zboží mimo
pracovní dobu, kanceláře příjmu zboží.
Přijaté zboží prochází etapou převzetí, kvantitativní a kvalitativní vyčerpávající nebo
namátkovou (statistickou) přejímkou.
Uložení zboží
Nepřevzaté a pozastavené zboží zůstává v prostoru příjmu na příslušných oddělených
135
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
provozních plochách až do vyřešení definitivního umístění zboží (dokončení přejímky,
vyřešení reklamací, nutná úprava zboží, vrácení zboží dodavateli apod.)
Převzaté zboží se ukládá ve skladovacím poli (sektoru) skladu. Pohyb zboží z příjmu do
skladu a posléze k expedici může být zásadně dvojí:
⇒ jednosměrný v tzv. skladech průtokových (dvouhlavých), když jsou příjem a
expedice (zpravidla) na protilehlých stranách skladového objektu,
⇒ zpětný v tzv. skladech neprůtokových (jednohlavých), když jsou příjem a expedice
na jedné straně skladového objektu (vedle sebe nebo nad sebou).
Uložení zboží ve skladovacím sektoru využívá nejen ploch, ale především prostoru.
Způsoby uložení zboží:
− volné uložení sypkého, drobného a nebaleného zboží na volném prostranství, ve specielních
zásobnících nebo kontejnerech a ohradových paletách,
− ukládání zboží do vrstev pro kusové zboží, které přichází volně ložené,
− stohování paletovaného zboží do výše cca 4 palet se zbožím,
− uložení zboží do regálů (regálových buněk, regálových sloupců):
- jednořadové uspořádání regálů, které vytvářejí samostatné řady přístupné z obou stran
(možnost oboustranné manipulace),
- dvouřadové uspořádání regálů (možnost pouze manipulace z jedné strany),
- blokové uspořádání regálů (3-5 řad regálů umístěných za sebou) bez manipulačních uliček
umožňuje maximální využití skladovací plochy a skladovacího prostoru.
Expedice zboží
Expedice zboží na základě objednávek odběratelů, frekvence zásobování odběratelů a
rozvozových plánů je nejpracnější fází velkoobchodní činnosti. Expediční proces je rozčleněn
na:
− vyskladnění zboží individuálně pro každou jednotlivou objednávku nebo
hromadně denně pro více objednávek
− příprava dodávek ke kompletaci (vychystávání)
− kompletace objednávek, kontrola kompletace a zabezpečení zkompletovaných
dodávek proti narušení a zcizení předání zboží k rozvozu
− rozvoz zboží odběratelům
Výkon a kapacita skladu
Výkon skladu představuje průtok zboží skladem měřený na úrovni expedice.
Alternativně se někdy výkon skladu uvádí jako součet hodnoty vstupů a výstupů tedy výkon
přibližně dvojnásobný. Výkon se uvádí v naturálních (hmotnostních) měrných jednotkách, v
počtu zmanipulovaných paletových jednotek nebo v hodnotovém (korunovém) vyjádření.
Běžně se uvádí výkon skladu za rok, ale také (přepočtem) za průměrný den nebo hodinový
136
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
výkon apod.
Kapacita skladu představuje schopnost skladu pojmout určitý rozsah zásob. Kapacita
tedy představuje pojem statický, výkon představuje pojem dynamický. Kapacitu je možno
vyjádřit v počtu m2 nebo m3 co nejpřesněji definované plochy. Souběžně je možné vyjádřit
kapacitu i v hodnotovém vyjádření, v časovém vývoji však je žádoucí uvádět korunové
ukazatele nejen v běžných cenách, ale také v cenách očištěných o vliv inflace.
7.4. Maloobchod
Infrastruktura
subsystému
maloobchodu
zahrnuje
smíšené,
plnosortimentní,
širokosortimentní a specializované obchodně provozní jednotky nákupní střediska, obchodní
domy, výstavní prodejní sítě a salóny, prodejny, pojízdné prodejny, tržnice, tržiště, kiosky,
stánky, prodejní automaty, čerpací stanice pohonných hmot, prodejní sklady pevných paliv a
stavebnin, půjčovny a opravny nepotravinářského zboží.
Maloobchodní provozní jednotky jsou vymezeny:
− územně (lokalizací do obchodně urbanisticky vymezeného prostoru - stupňů obchodní
vybavenosti);
− stavebně (jako monofunkční nebo polyfunkční objekty);
− technicky (technickým vybavením a zařízením);
− právně a organizačně (vlastnicky a začleněním do organizační struktury firmy),
− provozně-technologicky (dispozičně provozní vztahy, formy a techniky prodeje, cesty
zboží, pracovníků a zákazníků, týdenní fond a rozložení provozní a prodejní doby,
směnnost, rozdělení pravomocí a odpovědnosti, hmotná odpovědnost apod.).
Maloobchodní provozní jednotky se uplatňují jako veřejně prospěšná účelová zařízení
(součást občanského vybavení sídel) ve všech velikostních typech sídel (s výjimkou samot,
osad a některých nejmenších vesnic do cca 200-300 obyvatel).
Některé typy potravinářských maloobchodních jednotek, které zpravidla poskytují
současně jednoduché stravovací služby a prodávají vedle potravinářského i nejběžnější
základní sortiment nepotravinářského zboží se uplatňují také v uzavřených objektech pro
vymezenou zákaznickou klientelu (smíšené prodejny typu Arma, smíšené a lahůdkářské
prodejny v úřadech, nemocnicích, typ lahůdky-občerstvení v průmyslových
závodech,
kantýny v továrnách, na stavbách a na odlehlých pracovištích atd.)
Každá obchodně provozní jednotka maloobchodní sítě (dále zjednodušeně prodejna)
působí v určitém území ve vzájemné interakci jako konkrétním způsobem vymezený systém
137
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
spolu s ostatními prodejnami, ostatními typy občanského vybavení, s komunikační
infrastrukturou, s dodavateli a s obyvateli trvale nebo přechodně bydlícími v okolí. Toto
podstatné okolí je akční rádius prodejny. Akční rádius prodejny není přesně vymezen. Je
různý pro různé prodejny, pro různé sortimenty zboží, pro různou obratovou velikost, počty
pracovníků, v prostoru i čase.
Někdy se uvádí i druhý okruh působení prodejny, který navazuje na akční rádius
prodejny a tím je zájmová oblast prodejny. Zájmová oblast prodejny je prostor vzhledem ke
vzdálenosti, horší dostupnosti, zvýšené konkurenceschopnosti méně atraktivní. Může vsak
výrazně napomoci zlepšení výkonů a hospodářského výsledku prodejny promyšlenější
obchodní politikou a zlepšeným marketingovým řízením (širší sortimentní nabídka, nižší
ceny, výhodnější provozní doba, kvalitnější obsluha apod.).
7.4.1. Koncepční a metodické zásady výstavby a modernizace maloobchodní sítě
1/ Vícestupňovitost maloobchodní sítě
Kvantitativní a kvalitativní struktura maloobchodní sítě je podmíněna sídelní
strukturou. V souladu se střediskovou soustavou osídlení rozlišujeme vybavenost
(diferencovanou podle počtu obyvatel a intenzity vnějšího nákupního spádu):
- nestřediskových sídel,
- středisek osídlení místního významu,
- středisek osídlení obvodního významu,
V rámci střediskových sídel obvodního významu (především okresní města a bývalá
krajská města) je maloobchodní síť strukturována do:
- okrskové obchodní vybavenosti,
- obvodové (čtvrťové, sektorové) obchodní vybavenosti,
- centrální (celoměstské, regionální) obchodní vybavenosti,
2/ Komplexnost maloobchodní sítě
Komplexnost maloobchodní vybavenosti v jednotlivých typech sídel úzce souvisí s
jednotlivými stupni vybavenosti.
Z hlediska obslužné funkce jednotlivých typů a vnitřních částí sídel uspokojují
jednotlivé stupně maloobchodní vybavenosti poptávku po zboží základní (denní), časté a
občasné potřeby. Obecně platí, že vyšší stupeň maloobchodní vybavenosti uspokojuje
komplexně poptávku nižších stupňů. Souběžně na jednotlivých stupních maloobchodní
138
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
vybavenosti probíhá proces specializace nabídky diferenciací a kombinací sortimentních typů
maloobchodních jednotek.
Typová struktura maloobchodní vybavenosti je podmíněna:
- stupněm obchodní vybavenosti
- objemem a strukturou koupěschopné poptávky
- intenzitou a strukturou vnějšího nákupního spádu
- historickým vývojem rozsahu a struktury maloobchodní vybavenosti.
3/ Rovnoměrné a koncentrické rozmístění maloobchodní sítě
Rovnoměrné a koncentrické rozmístění maloobchodní sítě je provázeno:
− prostorovou koncentrací a centralizací kapacit maloobchodní vybavenosti do míst
soustředěné poptávky a frekvence zákazníků ,
− provozní koncentrací tzn. růstem průměrné velikosti provozních jednotek; k té dochází
protisměrným rozvojem a budováním kapacitních prodejen a rušením malých technicky,
technologicky a provozně nevyhovujících jednotek,
− sortimentní koncentrací a specializací maloobchodní sítě ve prospěch souborné nabídky
zboží ve velkokapacitních jednotkách (obchodní domy, supermarkety, hypermarkety) a
specializované nabídky ve prospěch prohloubení sortimentu především v centrech velkých
měst.
Zásada rovnoměrného a koncentrického rozmístění maloobchodní vybavenosti je doplněna
optimalizací
dostupnosti
maloobchodních
jednotek.
Např.
doporučená
dostupnost
maloobchodní vybavenosti za sortimentem základní poptávky (zboží denní potřeby):
- v nestřediskových sídlech: je dána umístěním nejbližší prodejny smíšeného zboží,
potravinářské prodejny nebo stanovištěm pojízdné prodejny; doporučená optimální
dostupnost není tedy určena
- ve střediscích osídlení místního významu: je do 800 m (15 minut pěšky)
- v městské okrskové vybavenosti:
je do 800 m v rozvolněné bytové zástavbě (15 minut pěšky)
je do 500 m v soustředěné vícepodlažní bytové zástavbě (7-9 minut pěšky)
4/ Metodika analýzy a prognózy rozvoje maloobchodní sítě
Přístup k optimalizaci řešení maloobchodní
sítě
v jednotlivých
sídlech
i
v širších
územních celcích musí být zásadně odvětvový, z hlediska a zájmu spotřebitele zastoupeného
státní správou a samosprávou tj. bez rozlišování vlastníků a provozovatelů. Jejich zájmy
mohou být respektovány v odlišných typech studií zpracovaných účelově.
Pro orientační výpočet potřeby prodejních ploch v jednotlivých sídlech celkem i v
139
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
sortimentní struktuře je možno vycházet z ukazatelů plošného standardu tj. počtu m2 prodejní
plochy na 1000 obyvatel k cílovému roku prognózy; propočet je žádoucí opravit o koeficient
intenzity vnějšího nákupního spádu
5/ Nákupní spád
Nákupní spád (gravitace koupěschopné poptávky) představuje tu část celkových
výdajů obyvatel realizovanou v jiném místě než v místě svého trvalého bydliště. Místo
trvalého bydliště (sídlo A) se přitom pro jednoduchost a jednoznačnost považuje za místo
vzniku peněžních příjmů a výdajů obyvatel.
V konkrétním sídle (území) se rozlišuje:
− vnější kladný nákupní spád jako realizované výdaje obyvatel z jiných sídel (zpravidla
venkovského typu) v daném (městském) sídle;
− vnější záporný nákupní spád jako realizované výdaje obyvatel daného sídla (zpravidla
venkovského typu) v jiných (zpravidla městských) sídlech;
− saldo vnějšího nákupního spádu představující rozdíl vnějšího kladného a záporného
nákupního spádu v daném sídle;
− vnitřní kladný nebo záporný nákupní spád představuje územní přesuny výdajů
obyvate1 na jednot1ivých stupních maloobchodní vybavenosti v rámci sídelního útvaru
(zpravidla z okrajových částí městského sídla do centra města)
− index místní realizace (MR) jako míra realizace průměrných celostátních výdajů
obyvatel v maloobchodě
KFr
(1)
Imr =
*
100
KFt
Imr.... index místní realizace průměrných celostátních výdajů obyvatel v maloobchodě
KFr....roční výdaje v maloobchodě obyvatel daného sídla (území) v Kč (skutečné kupní fondy)
KFt ....teoretické výdaje v maloobchodě obyvatel daného sídla (území) v Kč (teoretické kupní
fondy)
− základem pro určení teoretického výdaje v daném území je průměrný výdaj (teoretický
kupní fond) na 1 obyvatele České republiky;
− saldo vnějšího nákupního spádu (NSS), jeho směr (kladný, nulový nebo záporný) a
absolutní hodnota v Kč na 1 obyvatele nebo za všechny obyvatele sídla (území) se
vyjadřuje:
140
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
(2,3)
NSS = KFr - KFt
7.4.2. Principy maloobchodní technologie
Maloobchodní technologie je souhrn provozních interaktivních obchodních operací
v obchodně provozní jednotce mezi dodavatelem, pracovníky obchodně provozní jednotky
(odběratelem), zákazníkem a zbožím prostřednictvím technických podmínek (vybavení a
zařízení provozní jednotky a jejího provozně dispozičního řešení). Důležitým faktorem
maloobchodní technologie je správné členění maloobchodní provozní plochy.
Členění provozních ploch:
1. hlavní provozní plocha:
- prodejní plocha
- ostatní hlavní druhy ploch (plocha pro poskytování
služeb, plocha občerstvení)
2. pomocné provozní plochy: - plochy s přímým vztahem ke zboží
- plochy s nepřímým vztahem ke zboží
- komunikace
Prodejní plocha zahrnuje plochy zastavené výstavním a prodejním zařízením pro vystavení
zboží a uložení zásob, pro pohyb zboží zejména při doplňování do výstavního a prodejního
zařízení, pro pohyb zaměstnanců a pro pohyb zákazníků.
Plochy s přímým vztahem ke zboží jsou plochy příjmové, plochy určené k uskladnění
zásob mimo prodejní plochu, plochy příručního skladu, plochy pomocné, plochy přípraven a
výroben, plochy výkupu zálohovaných obalů.
Plochy s nepřímým vztahem ke zboží jsou plochy správy a zařízení (kanceláře,
aranžovny, úklidová komora, sklad odpadu), plochy sociální (šatny, umývárny, sprchy, WC,
místnost pro občerstvení a pro odpočinek, učebna a místo pro výuku učňů, zasedací místnost).
Plochy technického vybavení jsou plochy strojovny vzduchotechniky, kotelny a
skladu paliv, telefonní ústředny apod.
Komunikace
zahrnují
plochy
horizontální
(chodby,
haly),
vertikální
(schodiště, výtahy,
eskalátory) a vnějšího provozu (krytý vjezd, příjmová rampa apod.).
7.4.2.1. Obchodní zařízení a mechanizační prostředky
Rozmanitost pracovních prostředků v obchodě vyplývá z dosažené dělby práce,
141
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
charakteru obchodních operací a šířkou obchodního sortimentu.
Obecné požadavky na pracovní prostředky:
− dodržení fyziologických, ergonomických a antropologických norem pro pracovníky prodejen i
pro zákazníky (např. maximální výška a hloubka výstavního zařízení pro odběr vystaveného
zboží, minimální výška pro odběr ze země, výška a šířka prodejních pultů, maximální hmotnost
manipulovaných břemen, parametry nákupních vozíků, provozní šířka uliček pro doplňování
zboží s ohledem na zvolený druh nákupních vozíků, parametry pokladních boxů respektující
především pohodlnost posazení pokladních a plynulost odbavování zákazníků apod.);
− provozní spolehlivost, výkonnost a provozní kapacita pracovních prostředků tj. schopnost
zařízení využít maximálně prodejní plochu (výška, hloubka a kapacita obchodních regálů a
gondol, nákupních vozíků, chladících a mrazících boxů apod.);
− flexibilita obchodních pracovních prostředků přizpůsobivých pro různá spotřebitelská balení,
ale také pro dispozici prodejny, modulovou síť a šířku provozních uliček (regály, gondoly).
7.4.2.2. Technologická návaznost maloobchodních provozních operací
Příjem zboží
− přístupové cesty do prodejny se řeší jako hospodářský dvůr, přístupová plocha nebo jako přístupová
komunikace a plocha v zadní části suterénu jednotky; přístupová cesta do skladu přes vstup pro zákazníky
(zásobování předem) se vyskytuje dnes již výjimečně v historických částech některých měst a řeší se
zpravidla zásobováním mimo prodejní dobu ;
− při řešení rampy v zadní části prodejny jsou důležité počty stání vozidel (min. 2), šířka rampy, vybavení
rampy, vyrovnávací (překlenovací) můstky, zastřešení a osvětlení rampy
− odběr zboží od dodavatele (hrubá přejímka zboží) zahrnuje kontrolu neporušenosti dodávky a kontrolu, že
předávané množství na průvodních dokladech odpovídá fyzickému přepočtu transportních nebo
spotřebitelských obalů; optimální odběr zboží se provádí v zadní části prodejny se skladovací částí a s
možností částečného uložení zboží přímo v prodejně;
− přejímka zboží je podrobným sortimentním, kvantitativním a kvalitativním porovnáním dodávky zboží z
hlediska množství, záručních lhůt, obchodních značek s objednávkou a především s dodacím listem;
− uložení zboží přímo do prodejny, do skladu prodejny nebo do skladu pozastaveného nebo nepřejatého zboží;
je žádoucí, aby fáze od odběru zboží k uložení zboží v prodejně nebo ve skladě probíhaly ve stejném podlaží,
ale někdy z dispozičních důvodů probíhá tato fáze maloobchodní technologie ve dvou vertikálně oddělených
podlažích;
Skladování zboží v maloobchodě
− uskladnění zboží a příprava zboží k prodeji jsou dvě technologické operace navazující na příjem zboží;
uskladnění zboží se týká sortimentu, který nevyžaduje žádné operace kromě vybalení z přepravních obalů;
naopak u zboží, které je nutno upravit před definitivním uložením ve skladu prodejny a připravit k vystavení
v prodejně (otřít prach, vyžehlit, vyleštit apod.) a označit cenovkami je nutno provést nezbytné operace;
− plynulá tvorba a čerpání zásob zboží s přihlédnutím k vývoji krátkodobé a sezónní poptávky, péče o
doprodeje posezónního zboží, pomaluobrátkového a bezobrátkového zboží;
− péče o rozložení zásob ve skladě prodejny a na prodejní ploše s přihlédnutím ke kapacitě skladu a výstavního
zařízení v prodejně;
− objem zásob je nepřímo úměrný pohotovosti a plynulosti dodávek
− organizace doplňování zboží ze skladu do sortimentních prodejních oddělení ve velkokapacitních
jednotkách (obchodních domech, hypermarketech)
Prodej zboží
− závěrečná fáze pohybu spotřebního zboží od výroby ke spotřebiteli končí v maloobchodní jednotce
142
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
−
−
−
−
uzavřením a realizací kupní smlouvy mezi prodejnou a zákazníkem; skládá se z dílčích obchodních operací za
účasti zákazníka:
− koordinace pohybu zboží a zákazníka v maloobchodní jednotce
− nabídka a prodej zboží
− placení zboží
koordinace cest zboží a zákazníka je dána především formou (též způsobem nebo technikou) prodeje nebo
jejich kombinacemi (jsou součástí nabídky zboží) v závislosti na sortimentu spotřebního zboží:
− prodej spojený s obsluhou zákazníka
− samoobslužný prodej bez podstatné účasti prodavače (jen poskytuje informace o zboží, doplňuje
zásoby v prodejní místnosti, dozoruje provoz prodejny nebo prodejního oddělení)
− volný výběr zboží zákazníkem doplněný povinným dokončením prodeje prodavačem (kombinace
samoobslužného a obslužného prodeje)
− zásilkový prodej na základě zákazníkova výběru zboží z prodejního katalogu (nebo televizní
nabídky) zásilkové firmy, která podle objednávky zasílá zboží zákazníkovi poštou na dobírku
nabídka zboží a služeb uvnitř prodejny:
− informace o zboží a jeho rozmístění v prodejně (důležité především při samoobslužné formě
prodeje)
− informace o službách poskytovaných prodejnou (úpravy zboží, záruční opravy zboží, reklamace
zboží, odvoz zboží apod.)
− informace o užitných hodnotách zboží (především na spotřebitelském balení zboží; musí být v
češtině), podmínkách jeho konzumace, uvedení do provozu a provozu), výrobci a zemi původu
− cenové informace běžné a mimořádné
nabídka zboží a služeb vně prodejny:
− výkladní skříně prodejny
− upoutávky na název prodejny, firmu, jméno odpovědného vedoucího prodejny, příslušné adresy,
prodejní dobu a prodejní akce
− externí reklama, propagace a nabídka zboží, poskytovaných služeb a cenových informací v tisku,
televizi, rozhlase, místních mediích apod.
prodejní rozhovor prodavače a zákazníka umožňuje individuální a komplexní nebo selektivní nabídku zboží a
služeb ve vzájemném dialogu.
Placení a výdej zboží
Placení a výdej zboží má přímou vazbu na použitou formu prodeje, velikost a organizaci provozu maloobchodní
jednotky:
− placení na základě samoobslužného výběru zboží u pokladní přepážky uzavřené samoobsluhy s
okamžitým odběrem a výdejem zboží
− dílčí placení na základě samoobslužného výběru zboží u pokladní přepážky otevřené samoobsluhy s
okamžitým odběrem a výdejem zboží
− placení na základě volného výběru zboží nebo obslužného prodeje souběžně s výdejem zboží
− centralizované placení a centralizovaný souběžný výdej v prodejních odděleních velkých obslužných
prodejních jednotek
− centralizované placení a decentralizovaný výdej u prodejního pultu (prodavače) v prodejnách s několika
prodejními úseky
− placení s časově odloženým výdejem (centrální výdej ze skladu prodejny, objemné druhy zboží vč.
služeb dovozu a montáže v bytě zákazníka
− odložené placení a výdej zboží (prodej zboží poštou na dobírku).
7.4.3. Typy provozních jednotek maloobchodu
Pojmem provozní jednotka maloobchodu (krátce maloobchodní jednotka)
rozumíme prodejnu nebo prodejní jednotku maloobchodu. Utřídění provozních jednotek
143
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
maloobchodu může zahrnovat celou řadu znaků statických (např. sortimentní profil, umístění
a velikost prodejny, formu prodeje apod.) a dynamických (např. cenová politika, kvalita zboží,
soubor služeb apod.).
V následujícím členění je využito kritérií: šíře a hloubka sortimentu, výše ceny,
umístění prodejny, vývojový trend, popř. forma prodeje a velikost prodejní plochy.
1) Úzce specializované prodejny
− sortiment: velmi úzký se značnou hloubkou, převažuje zboží občasné a dlouhodobé
spotřeby
− ceny: vyšší, prodej je doprovázen specializovanými službami (náklady na odborný
personál)
− uplatnění: v intenzivních městských centrech a v nákupních střediscích, zejména
v blízkosti velkých obchodních jednotek, v místech velkých nákupních příležitostí
− vývojový trend: rostoucí
Příklady: foto-kino, kancelářské potřeby, boutique, značková výpočetní technika
2) Specializované prodejny
− sortiment zboží: hluboký s omezenou šíří
− ceny: vyšší, zahrnují i náklady na zboží s menší obrátkou, náklady na odborný personál,
popř. i doprovodné služby
− uplatnění: v městských centrech a nákupních střediscích
− vývojový trend: pomalý růst u nepotravinářského zboží, silný pokles u potravinářských
prodejen
Příklady: prodejny se sortimentem elektro, oděvy, cukrárny
3) Odborné velkoprodejny nepotravinářského zboží
− sortiment: navazuje na sortiment specializovaných obchodních domů
− ceny: nízké při vyšší úrovni kvality zboží
− uplatnění: na předměstí nebo okrajích měst s příjezdovými komunikacemi a parkovišti
− vývojový trend: rychlý rozvoj na úkor specializovaných obchodních domů
− forma prodeje: samoobsluha
− prodejní plocha: od cca 800 m2 (1 - 4 tis. m2)
Příklady: IKEA, BAUMAX, OBI
4) Superrety
− sortiment: široký sortiment potravin, nemusí být zastoupeno maso, uzeniny nebo jsou
jen balené
− ceny: střední při střední a vyšší úrovni kvality zboží
− uplatnění: v prostorově omezených dispozicích obytných center
− vývojový trend: mírný růst až stagnace
− forma prodeje: samoobsluha
− prodejní plocha: do 400 m2
5) Supermarket (velkoprodejna potravin)
− sortiment: komplexní sortiment potravin a základní druhy nepotravinářského zboží
144
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
− ceny: střední při vyšší úrovni kvality zboží
− uplatnění: v obytných zónách s okruhem dostupnosti 400-700 m podle hustoty zástavby,
vyžaduje parkovací místa pro automobily
− vývojový trend: stále ještě rostoucí
− forma prodeje: samoobsluha
− prodejní plocha: min. 400 m2, max. 2 500 m2
6) Hypermarkety
− sortiment: plný sortiment potravinářský a velký rozsah nepotravinářského zboží včetně
služeb, přičemž nepotraviny mají vždy nadpoloviční podíl na počtu druhů zboží a cca
50% podíl na obratu, vždy je zajištěno občerstvení
− cena: nižší při vyšší úrovni kvality zboží
− uplatnění: samostatně na předměstí, u významných křižovatek dálničních tahů
− vývojový trend: růst
− forma prodeje: samoobsluha
− prodejní plocha: od cca 2 500 m2 (3 - 15 tis. m2)
7) Obchodní domy univerzální - plnosortimentní
představují soubor specializovaných „prodejen“ pod jednou střechou s možností komplexního
nákupu
− sortiment: široký, hluboký včetně potravin, restaurace (občerstvení), celkový rozsah
představuje 100 - 200 tisíc druhů zboží
− ceny: střední a vyšší při střední a vyšší úrovni kvality zboží
− uplatnění: v centrech měst, v regionálních nákupních střediscích, ve čtvrťových
centrech velkoměst
− vývojový trend: stagnace v důsledku uplatnění nových (agresivních) typů prodejen a
změny nákupních zvyklostí
8) Obchodní domy specializované (jsou doplňkem obchodních domů plnosortimentních)
− sortiment: hluboký s omezenou šíří (zpravidla nepotravinářské zboží)
− ceny: střední a vyšší při střední a vyšší kvalitě zboží
− uplatnění: v blízkosti obchodních domů plnosortimentních (viz. výše)
− vývojový trend: v průměru stagnace
Příklady: DŮM SPORTU, DŮM MÓDY, DŮM POTRAVIN
9) Prodejny smíšeného zboží
− sortiment: značně široký s malou hloubkou, zaměřený na zboží denní, běžné potřeby
s výraznou převahou potravin
− ceny: dosti vysoké (malý rozsah prodeje)
− uplatnění: ve venkovském prostoru a rozvolněné městské zástavbě
− vývojový trend: pokles v důsledku koncentrace supermarketů a nákupních středisek
10) Ambulantní prodejny (pojízdné prodejny) - dvojí využití
a) ambulantní prodejny v oblastech s malým osídlením
− sortiment: buď smíšené zboží - široký s malou hloubkou
nebo specializované (maso, uzeniny, ...) - úzký a hluboký
− ceny: vysoké (náklady na přepravu, malý rozsah prodeje)
145
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
− uplatnění: místa s malým osídlením - horské a podhorské oblasti, popř. na okraji
velkých sídel
− vývojový trend: pokles ( v posledním roce ve spolupráci s OÚ (MÚ) se opět tento typ
ambulantního prodeje obnovuje
b) ambulantní prodej pro příležitostný prodej (trhy, poutě, slavnosti, sportovní akce apod.)
− sortiment: omezená šíře i hloubka (občerstvení, dárky, hračky)
− ceny: ceny vysoké (malý rozsah prodeje, vysoké náklady)
− uplatnění: již uvedeno
− vývojový trend: stagnace
11) Diskontní prodejny (hard-discount) - hlavní rysy
− nemají stabilní sortiment
− používají samoobslužnou formu prodeje
− objekty prodejen jsou řešeny stavebně a technicky jednotně
− vybavení je jednoduché (skladové regály, palety)
− prodejny jsou zřizovány na levných pozemcích
12) Zásilkový obchod
- zde existuje nejednotnost v názoru, zda jde o provozní jednotku či formu prodeje
jde o „prodej na dálku“, kde spojovacím médiem je „katalog“ (nabídka) a objednávka
(písemná, telefonická, faxová, přes internet)
Výhody: lze uplatnit průmyslové metody práce, výběr zboží v klidu domova, ...
Nevýhody: vysoké počáteční investice, vysoké náklady na katalogy, problémy při reklamacích
− sortiment: omezená hloubka a šířka
− ceny: vysoké (náklady na katalog, balné, poštovné, ...)
− uplatnění: na celém území státu i za hranice
− vývojový trend: rostoucí (pozn. v ČR problémy s některými firmami vyvolaly v 90.
letech stagnaci až pokles)
7.4.4. Lokalizace a umístění maloobchodních jednotek
Umístění jednotek MO sítě musí odpovídat potřebám i koncentraci poptávky tak, aby
byla zajištěna snadná dostupnost i potřebná kapacita podle velikosti a struktury osídlení.
Proto musí řešení MO sítě vycházet z charakteru osídlení a jeho struktury, nákupních
zvyklostí obyvatel a způsobu i charakteru bydlení. Při řešení MO sítě je třeba také
předvídat vývoj spotřebitelské poptávky, směry v obchodní technologii a vývojové
tendence ve struktuře osídlení. Zároveň se však musí vycházet a respektovat současná MO
síť. Problém je v tom, že vliv uvedených faktorů lze jen obtížně kvantifikovat.
ÚZEMNÍ ANALÝZA
V rámci územní analýzy jako předpokladu pro rozhodování o umístění maloobchodní
146
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
provozní jednotky jde v podstatě o to, určit:
-
kupní potenciál lokality (poptávku lokality)
-
možnosti konkurence pokrýt tento kupní potenciál lokality
-
rozhodnout o kapacitě uvažované (nebo analyzované) MO jednotky
V rámci analýzy kupního potenciálu je nutné zodpovědět následující otázky:
-
kdo přijde
v jakém počtu
odkud
pro jaké nákupy
v jakém objemu
Nákupní spád se projevuje vždy jako souhrn kladných a záporných přesunů výdajů, tj.
jako saldo nákupního spádu, které může být kladné i záporné.
Na objem, směr a intenzitu nákupního spádu působí řada nejrůznějších faktorů. Uvést je
možné především:
− atraktivitu, kapacitu, strukturu obchodní sítě lokality (nákupní podmínky)
− funkci a význam sídelního útvaru v soustavě osídlení, velikost sídelního útvaru a jeho
spádové oblasti (počet obyvatel), vzdálenost sídelních útvarů stejného nebo vyššího
významu
− zastoupení a podíl jednotlivých odvětví ekonomiky, prostorové rozložení pracovních
příležitostí na území
− společenskou atraktivitu sídelního útvaru (cestovní ruch, kulturní a jiná společenská
zařízení)
− strukturu obyvatel (věkové, sociální a profesní složení obyvatel sídelního útvaru), počet
výdělečně činných obyvatel v sídelním útvaru
− životní prostředí
− stupeň motorizace obyvatel
− kvalitu komunikační sítě a dopravy, dopravní spojení, možnosti parkování
Zjištění nákupního spádu, tj. územních přesunů výdajů, resp. jejich uspokojivý odhad,
není myslitelný bez speciálního šetření. To je možno realizovat jako šetření v domácnostech, a
to jako jednorázové šetření u reprezentativního vzorku domácností sledující výši, druh a místo
výdajů v maloobchodní síti po určité období. Častěji, s ohledem na náročnost a vypovídací
147
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
schopnost šetření, spíše jako šetření v prodejnách, kde jsou zákazníci dotazováni na místo
bydliště.
OBCHODNÍ VYBAVENOST
obchodní vybavenost = soubor MO jednotek v sídelních útvarech
Základní urbanistickou částí sídelních útvarů je obytná skupina skládající se z několika
obytných domů. Několik obytných skupin vytváří obytný okrsek (obytný okrsek lze považovat
za nejmenší potřebný prostor pro lokalizování jednotek MO sítě), několik obytných okrsků
potom tvoří obytný obvod.
Centrální vybavenost
Centrální vybavenost je nejvyšším stupněm obchodní vybavenosti měst. Od pojmu
městské centrum je nutné odlišit tzv. historické jádro města a obchodní centrum. Historické
jádro je nejstarší historicky vzniklá část města, která se dochovala z období před
industrializací 19. století. Jeho základ tvoří bývalé středověké město. Obchodním centrem se
rozumí ta část městského centra, kde je nejčastější výskyt obchodních jednotek s nejvyšší
frekvencí zákazníků.
Centrum uspokojuje základní, častou i občasnou poptávku trvale bydlících obyvatel
centra i dalších obyvatel města, jeho spádové oblasti a dalších návštěvníků.
Základem MO sítě center je bohatá síť specializovaných a úzce specializovaných
jednotek, patří sem i velkoprodejny potravin a obchodní domy. Stacionární síť je doplňována
sezónním prodejem (občerstvení, květiny, upomínkové předměty apod.).
Sekundární (obvodová) vybavenost
Významnou roli v sekundární vybavenosti hraje vzájemná poloha centra a obvodu a
jejich vzájemná atraktivita. Pokud je centrum dobře dostupné z okrajových částí města nebo
jde o město menší, lze očekávat nižší efektivnost takového obvodového mezistupně
vybavenosti.
Charakteristickou jednotkou obvodové vybavenosti pro prodej potravin je supermarket
a samostatně specializované jednotky ovoce-zelenina, maso-uzeniny, lahůdky, cukrárna,
občerstvení apod. Prodej nepotravinářského zboží lze úspěšně realizovat především
148
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
širokosortimentními, ale i specializovanými jednotkami. V závislosti na počtu obyvatel lze
obvodovou vybavenost řešit i formou menšího obchodního domu, resp. hypermarketu.
Čtvrťová (sektorová) vybavenost
Vzniká ve velkoměstech při velkých vzdálenostech do centra nebo v případě, kdy
městské centrum je již např. z kapacitních hledisek nepostačující.
Uplatnění na stupni čtvrťové vybavenosti mají různé velkokapacitní jednotky
(obchodní dům, hypermarket, odborné velkoprodejny) a soubory jednotek řešených jako
obchodní středisko (nákupní centrum). Ve velkém rozsahu se zde uplatní i specializované a
úzce specializované prodejny a většinou i jednotky, které nelze z prostorových či provozních
důvodů umístit do centra, kam s ohledem na sortiment a frekvenci poptávky patří (nábytek,
automobily apod.).
Základní (okrsková) vybavenost
MO jednotky působící na úrovni tzv. základní vybavenosti jsou schopny efektivně
obsluhovat obytný okrsek nabídkou zboží denní a velmi časté poptávky. Musí však počítat s
omezenou realizací výdajů obyvatel vzhledem k zápornému nákupnímu spádu (dojížďka do
vybavenějších center nákupu).
Nejčastějším typem MO jednotky je plnosortimentní (širokosortimentní) prodejna
potravin
se
(supereta,
u
samoobsluhou
větších
supermarket).
V
okrscích
uplatní
se
okrsků
nejmenších
spíše
smíšená prodejna nebo menší
prodejna potravin (od 200 m2).
V největších okrscích (asi 10
tis.
obyvatel)
se
vedle
supermarketů uplatní i prodejny
typu
lahůdek,
občerstvení,
cukrárny, specializované jednotky ovoce-zelenina, maso-uzeniny, popř. i prodejna
průmyslového zboží se širokým sortimentem domácích potřeb, drogerie a drobného zboží.
149
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
V sídlištní zástavbě bývá lokalizace jednotek základního stupně vybavenosti řešena
jako soustředěná, tj. ve formě jednotně řešeného obchodního střediska.
Vybavenost venkovských sídelních útvarů
Vybavenost
venkovních
sídelních
útvarů
je
schopna
efektivně
zabezpečit
uspokojování základní a časté poptávky při omezené hloubce sortimentu. Některé skupiny
zboží nelze vůbec efektivně nabízet např. nábytek, klenoty apod.).
U venkovských sídelních útvarů nestřediskového charakteru převládá většinou záporný
nákupní spád. Typickou MO jednotkou jsou zde smíšené prodejny, popř. pojízdné prodejny
potravinářského či smíšeného sortimentu.
Ve střediscích venkovského osídlení místního významu se uplatní širokosortimentní a
některé specializované jednotky potravin a menší prodejny nepotravinářského zboží.
LOKALIZACE MO JEDNOTEK V SÍDELNÍCH ÚTVARECH
Řešení umístění
S rozmístěním jednotek MO sítě v osídlení souvisí konkrétní umístění MO jednotky v
zástavbě sídelního útvaru. Jde o způsob, jakým je řešeno jejich stanoviště z hlediska
návaznosti na ostatní jednotky, na pohyb zákazníků, dopravní uzly, komunikace i jejich
stavebně technické řešení.
Umístění obchodně provozních jednotek může být rozlišeno na:
samostatné - individuální (nejčastěji v malých obcích, na sídlištích)
skupinové - v určitém místě působí několik MO jednotek, přičemž může jít o řešení
− monosortimentní (skupina jednotek stejného zařízení, např. jednotky potravinářské –
supermarket, maso-uzeniny, cukrárna)
− polysortimentní (skupina jednotek různého sortimentního zaměření)
Jednotky je možné umístit do:
neobchodních (např. bytových) objektů které tvoří obchodní ulice a náměstí (od
ostatních ulic se liší vysokou koncentrací MO sítě)
samostatných provozních objektů - např. obchodní domy, supermarkety,
hypermarkety, velkoprodejny nepotravinářského zboží a nákupní
centra
150
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
7.5. Pohostinství
Infrastruktura subsystému
spo1ečného
stravování zahrnuje
jednostřediskové
vícestřediskové provozovny restauračního, stravování, závodního školního,
a
a
ostatních
forem uzavřeného společného stravování (restaurace, kavárny, vinárny, bufety občerstvení,
jídelny apod.).
7.5.1. Principy technologie společného stravování
Pracovní proces ve společném stravování zahrnuje:
− výrobní proces přípravy pokrmů a nápojů
− odbytový proces prodeje pokrmů, nápojů a navazujících služeb
− poskytování společensko zábavních služeb
− poskytování ubytovacích služeb v kombinaci s poskytovanými službami
stravovacími a společensko zábavními.
7.5.2. Výrobní proces ve společném stravování
Pracovní proces ve společném stravování je zčásti výrobním procesem. Pracovníci
vyrábí z potravinářských surovin a polotovarů hotové výrobky - pokrmy a nápoje tzn. nové
užitné hodnoty. Nejvyšší podíl výrobní činnosti vykazují uzavřené
formy společného
stravování (závodní, školní, ústavní stravování).
Specifické a charakteristické rysy výroby ve společném stravování:
− místní a časové propojení výroby, realizace (prodeje) a spotřeby; prakticky jsou vyloučeny skladování a
přeprava, protože charakter výrobku umožňuje jen velmi krátkou dobu oběhu (rychlá zkazitelnost, vychladnutí,
nutné zachování čerstvosti výrobku a celkově rychlá ztráta rozhodujících užitných hodnot)
− omezení skladovatelnosti a přepravy čerstvých pokrmů předpokládá časové a prostorové maximální
přizpůsobení výroby ke spotřebě
− charakter výroby a výrobků výrobní proces ve společném stravování objektivně decentralizuje a tříští výrobu
do malých výrobních celků bez významnějších možností koncentrace a uplatnění produktivní velkovýroby
− relativně krátký výrobní proces s vysokou provozní pohotovostí a rychlou účinnou reakcí na spotřebitelskou
poptávku
− přetržitost výrobního procesu na rozdíl od kontinuálního procesu výroby v průmyslu
− výrazné výkyvy poptávky během dne (čas snídaní, obědů a večeření v restauračních a především uzavřených
formách stravování), týdne (vyšší poptávka o víkendech), letní a zimní sezóny
(dovolené) a sezónní poptávka v místech soustředěného cestovního ruchu (dovolená, zahraniční turisté)
− široký sortiment a jeho velká variabilita zvyšuje pracnost výroby, organizace výroby, technologické postupy
výroby včetně přípravných a pomocných prací, snižuje se sériovost výroby a stoupá její kusovost (minutky).
Struktura vynakládané práce ve společném stravování je typická pro malovýrobní
způsob, protože vykazuje vysoký podíl živé práce a nízkou produktivitu práce.
Podle jednotlivých fází technologického zpracování výrobku je výroba ve společném
151
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
stravování členěna na:
− úpravu surovin (hrubé opracování): zbavení nečistot, nepoužitelných částí a příměsí,
krájení, krouhání a kostkování zeleniny, příprava masa, mletí surovin apod.
− výrobu polotovarů: mechanická a tepelná úprava masných, rybích, moučných,
těstárenských, ovocných a zeleninových polovýrobků, výroba příkrmových příloh knedlíků, brambor, rýže, těstovin, salátů
− dokončování výrobků a jejich kompletaci: dochucování, porcování, příprava k
expedici
− krátkodobé uskladňování a expedici výrobků konzumentům v odbytových střediscích
Výrobní střediska provozoven společného stravování se člení na:
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
hrubou přípravnu, v níž dochází k vybalení, čištění a prvotnímu opracování surovin
čistou přípravnu, v níž dochází k studenému a teplému opracování a přípravě surovin
teplou kuchyni
studenou kuchyni
kávovou kuchyňku
cukrářskou a moučníkářskou dílnu
expedici a výdej pokrmů
denní sklad potravin
umývárnu černého nádobí
umývárnu bílého nádobí
sklad bílého nádobí
7.5.3. Realizační (odbytový, prodejní) proces ve společném stravování
Realizace (prodej) ve společném stravování, zejména restauračním stravování, má
některé zvláštnosti. Je převážně bezprostředně spjata s výrobou, která podstatně ovlivňuje
nabídku pokrmů a nápojů a na rozdíl od maloobchodního prodeje je prodej (technologie
odbytu) ve společném stravování úžeji spojen se službou (obsluhou) a ve srovnání s prodejem
je obsluha náročnější na čas.
7.5.4. Ubytovací služby
Moderní cestovní ruch je spojen s velkou mobilitou obyvatelstva. Spolu s
rozvojem cestovního ruchu a jeho jednotlivých hlavních
složek se rozvíjí kvantitativně
i kvalitativně ubytovací služby. Úkolem ubytovacích služeb je umožnit ubytování mimo
trvalé bydliště účastníka cestovního ruchu vč. uspokojení jeho dalších potřeb, které s
přenocováním nebo přechodným pobytem souvisejí.
Členění ubytovacích služeb :
• podle charakteru:
152
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
− pevná ubytovací zařízení (hotely, motely, penziony, ubytovny, chatové osady,
kempy, ubytování v soukromí)
− pohyblivá (mobilní) ubytovací zařízení (lůžkové a lehátkové vozy, rotely, obytné
přívěsy, lodě)
• podle časového využití:
− celoroční ubytovací zařízení (provoz je celoroční bez ohledu na sezónu)
− dvousezónní ubytovací zařízení (provoz je rozdělen zpravidla na letní a zimní
sezónu a mimo tyto sezóny je provoz ubytovacího zařízení přerušen nebo
kapacitně omezen) jednosezónní ubytovací zařízeni (provoz zařízení je omezen
pouze na hlavní sezónu letní nebo zimní; mimo sezónu je provoz zpravidla
využíván k pořádání specielních akcí)
• podle provozovatele:
− ubytovací zařízení volného cestovního ruchu (hotely, motely, ubytovny,
vysokoškolské koleje, chatové osady, kempy, stanové tábory, ubytování v
soukromí)
− ubytovací zařízení vázaného cestovního ruchu (zotavovny, lázeňské léčebny,
podnikové chaty, ubytovny a stanové tábory)
Kategorizace ubytovacích zařízení
Ubytovací zařízení se zařazují podle druhů do kategorií a podle převažujícího
vybavení do tříd. Třídy se označují hvězdičkami, u hotelů a penzionů též s označením "garni".
Ubytovací zařízení jsou členěna na:
- hromadná ubytovací zařízení
- individuální ubytování (mimo hromadná ubytovací zařízení)
Doporučení Ministerstva hospodářství ČR jsou zpracována pro hromadná ubytovací
zařízení členěných dle kategorizace WTO na:
♦ Hotely a obdobná zařízení (s možností stravování): obecná ustanovení:
− hotel, hotel garni, motel, botel, penzion (*-*****) jsou ubytovací zařízení s nejméně 10
pokoji
− požadavky na vybavení, druh, rozsah a úroveň poskytovaných služeb v jednotlivých
kategoriích a třídách jsou pro podnikatelské subjekty minimální
− hotelům garni a penzionům, které připravují pouze snídani a malé občerstvení se
doporučuje používat maximálně **** (4 hvězdičky).
Příklad doporučených parametrů hotelu ***:
− k dispozici odstavná plocha pro parkování
− možnost vstupu hostů po celých 24 hodin
− nepřetržitá recepční služba a služba vrátnice
− hotel vybaven vstupní halou, směnárnou
− pro orientaci hostů označení nápisy a piktogramy
− k dispozici je telefon a zařízení pro přenos dat
− osobní výtah u více než dvoupodlažního objektu
153
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
− k dispozici je dobře vybavená jídelna a společenská místnost s počtem míst u stolu minimálně v
rozsahu 50 % lůžek
−
jednolůžkové pokoje o velikosti 9,5 - 10,0 m2, dvoulůžkové pokoje o velikosti 13,3 - 16,0 m2
− vedlejší místnosti pokoje (předsíň, balkon, koupelna, WC) se do plochy pokoje nezapočítávají
− všechny pokoje jsou vybaveny radiopřijímačem
− ve všech pokojích jsou telefonní přístroje s napojením na veřejnou síť
− hygienické zařízení je vybaveno zrcadlem, odkládací poličkou, sklenicí na čištění zubů,
zásuvkou pro el. holicí strojek, nádobou na odpadky
− 75 % pokojů má být vybaveno WC, umyvadlem, 50 % vanou a sprchou, 50 % vanou nebo
sprchou; plocha koupelny a WC 3,0.+ 1,5 m2
♦ Jiná hromadná ubytovací zařízení:
obecná ustanovení: požadavky na vybavení, druh, rozsah a úroveň poskytovaných služeb jsou
pro podnikatelské subjekty minimální
− chatová osada:
- je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů výhradně v ubytovacích objektech
provozovatele (chaty, sruby, bungalovy)
- chatové osady jsou zařazovány do 3 tříd (podle zajištění služby recepce během dne nebo
nepřetržitě, podle dostupnosti prodejny potravin, občerstvení nebo stravovací provozovny,
podle vybavení osady společenskou místností s televizorem a obývací místnosti
rozhlasovým přijímačem a podle obytné plochy na 1 lůžko v rozsahu 5 - 6 m2
− kemp:
- je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů (stan, obytný
přívěs) popřípadě i v ubytovacích objektech provozovatele (chaty, sruby, bungalovy) nebo
jejich samostatně pronajímaných částech
- kempy jsou zařazovány do 4 tříd (podle obytné plochy na 1 lůžko v rozsahu 5 - 6 m2,
podle doby tekoucí teplé vody v umývárnách a sprchách v rozsahu od 6 - 24 hodin denně a
podle přípojek elektrického proudu pro 50 - 100 % obytných aut a přívěsů
− turistická ubytovna:
- je jednodušší ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů s větším počtem lůžek v
ubytovacích místnostech
-turistické ubytovny jsou zařazovány do 2 tříd s max. 6 nebo max. 12 lůžky v ubytovací
místnosti
7.6. Cestovní ruch
PRINCIPY CESTOVNÍHO RUCHU:
− zahrnuje všechny pracovní prostředky, které se používají při tvorbě a realizaci služeb
pro cestovní ruch a zabezpečují komplexní přístup k řízení technické infrastruktury od
přípravných etap, přes výstavbu až po vlastní provoz;
− umožňuje respektovat funkce cestovního ruchu z hlediska mezinárodního, celostátního,
regionálního i místního;
− přizpůsobuje svou strukturu spotřebitelské poptávce po službách cestovního ruchu;
154
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
− vytváří speciální nabídku jako impuls pro vznik poptávky;
− ovlivňuje formy a metody organizace a řízení cestovního ruchu;
− vytváří specifické požadavky na rozvoj infrastruktury pro jiné obory (stravování,
ubytování, služby), které také produkují a realizují služby pro cestovní ruch
Do materiálně technické infrastruktury cestovního ruchu patří mimo vlastních zařízení
cestovního ruchu také částečně (nepřímo):
- materiálně technická infrastruktura pohostinství
- materiálně technická infrastruktura maloobchodu
- materiálně technická infrastruktura služeb
- materiálně technická infrastruktura dopravy.
Historie
Za průkopníka v oblasti cestovního ruchu a zakladatele cestovní kanceláře v dnešním slova smyslu je
považován Angličan Thomas Cook (1808-1892). Ten uskutečnil 5. července 1841 první hromadnou
organizovanou přepravu 570 osob vlakem z Leicestru do Loughborough při příležitosti otevření
železniční trati z Derby do Rugby na velkou akci zaměřenou proti konzumaci alkoholu. Cestovní
kancelář Cook založil v roce 1845 a její pracoviště v Londýně zahájilo provoz v roce 1865. Od roku
1877 měl Cook vlastní cestovní kancelář v Evropě, Americe, Austrálii, na Středním východě a v Indii.
Rozvoj cestovního ruchu si vyžádal vznik cestovních kanceláří jakožto zařízení, která
zabezpečují pro účastníky
cestovního ruchu soubor hlavních
i vedlejších
služeb
poskytovaných nebo nakupovaných cestovními kancelářemi.
Předmětem činnosti cestovní kanceláře je zprostředkování, organizování a
zabezpečeni služeb souvisejících s účastí na cestovním ruchu. Cestovní kancelář
zprostředkovává služby, které jsou výsledkem činnosti jiných zařízení, ale jsou nutné pro
komplexní realizaci služeb cestovního ruchu (dopravní, ubytovací a stravovací služby),
poskytuje vlastní služby, které jsou výsledkem její činnosti (průvodcovské a informační služby)
a prodává vybraný sortiment zboží (turistické mapy, turistickou literaturu, upomínkové
předměty apod.).
Liberalizace podmínek podnikání v cestovním ruchu počátkem devadesátých let
přinesla bouřlivý rozvoj v tomto odvětví a neobvyklý nárůst konkurence. Jenom v roce 1990
bylo vydáno v České republice na 6 tis. oprávnění k provozování cestovní kanceláře a za celé
období devadesátých let potom 11 tis. těchto oprávnění.
155
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
V oblasti výjezdového cestovního ruchu vzniklo plošně vysoce konkurenční prostředí.
Odštěpení hotelů ze systému Čedoku a vznik samostatných hotelových organizací spolu s
výstavbou nových a rekonstrukcemi stávajících hotelových kapacit vytvořily předpoklady pro
konkurenční prostředí i v oblasti příjezdového cestovního ruchu.
Mimořádný zájem o cesty do zahraničí u našich občanů a popularita země v zahraničí
spolu s novou dynamickou strukturou cestovních kanceláří a dalších subjektů podnikajících v
oblasti cestovního ruchu přinesly vysoké výkony cestovních kanceláří na počátku
devadesátých let. V příjezdovém cestovním ruchu to bylo 1mil. osob, ve výjezdovém 1.5
mil.osob a v domácím 0,5 mil osob. Celkem tedy cestovní kanceláře obsloužily v uvedené
době 3 mil. osob.
Tab .č.: 3 Vývoj počtu obsloužených osob cestovními kancelářemi ve druhé polovině
devadesátých let dokumentuje následující tabulka (v tis. osob)
Ukazatel / Rok
1995
1996
1997
Výjezdový cestovní ruch
1301
1508
1641
Domácí cestovní ruch
588
Příjezdový cestovní ruch
1072
1118
1046
Celkem
3275
1998
1462
477
864
2803
Zdroj: MagConsulting – Ročenka 1999
7.6.1. Produkt cestovní kanceláře
Vedle placených služeb (zájezdy), které tvoří podstatnou část poskytovaných služeb,
poskytují cestovní kanceláře služby bezplatné (ústní a písemné informace, propagační
materiál). Konkrétním výsledkem činností, jež tvoří předmět činnosti cestovní kanceláře je její
produkt. Produkt neboli nabídka cestovní kanceláře znamená balík (package, paket), který je
nabízen prostřednictvím katalogů, inzerce, masmedií budoucím možným klientům cestovní
kanceláře.
Každý produkt ve formě komplexní nabídky zájezdu obsahuje:
− typ zájezdu:
- šňůra: akce, která běží ve dnech pátek - neděle
- pásy: akce organizovaná ve dnech pondělí - neděle a v neděli navazuje další akce
- city break: jedná se o pobyty v délce trvání max. 4 dny
- hvězdicové zájezdy: akce, kdy z jednoho místa se vyjíždí každý den jiným směrem
- G-tours: tzv. garantovaná akce, která se uskutečňuje v každém případě i za účasti
minimálního poctu osob
- R-tours: tzn. "on request", kdy obchodní partner si sám určí služby, které bude od
cestovní kanceláře vyžadovat
156
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
- F-tours: služby pod tímto označením nejsou součástí produktu, ale cestovní kancelář
je nabízí jako doplatek k ceně nabídky (tzv. fakultativní služby)
- ad hoc: tzn. je-1i něco ujednáno na objednávce v aktivním cestovním ruchu; v
pasivním cestovním ruchu se používá termín forfait
−
−
−
−
−
−
název zájezdu (trasa zájezdu)
termín konání zájezdu
program zájezdu
rozsah služeb musí odpovídat programu zájezdu a ceně, za kterou je nabídka prodávána
cena zájezdu, která musí být konkurenceschopná a zároveň musí přinést zisk
termín konání zájezdu
7.6.1.1. Výjezdový cestovní ruch
Hlavním produktem organizátorů cest do zahraničí je zájezd nebo pobyt, který bývá
zpravidla nabízen v katalogu s fixní cenou a má tyto hlavní komponenty
Ubytování a stravování
Dopravu
Služby na místě – transfery, výlety apod.
Služby delegáta nebo průvodce cestovní kanceláře
Jednou z nejdůležitějších činností cestovní kanceláře – organizátora je uzavřít kontrakty s
dodavateli služeb.
Ubytování a stravování
Smlouvy s ubytovacími zařízeními mohou být ve třech základních formách:
•
•
•
Kontrahovaná ubytovací kapacita je placena bez ohledu na její obsazenost,
Kontrahovaná ubytovací kapacita je k dispozici do určitého data - „release date“ a je
placena pouze v upřesněném objemu,
Ubytovací kapacita je objednávána ad hoc v objemu, který odpovídá požadavkům
klienta.
V řadě případů nakupuje cestovní kancelář ubytovací služby od místních operátorů. Ti
disponují rozsáhlými kontrakty s místními ubytovacími zařízeními a jsou v řadě případů
schopni nabízet ceny výhodnější něž může cestovní kancelář získat přímo od provozovatelů
ubytovacích zařízení.
Doprava
V tvorbě produktu cestovní kanceláře – organizátora se v zásadě jedná o čtyři druhy dopravy
• Leteckou
• Autobusovou
• Železniční
• Individuální
157
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
Služby na místě
Cestovní kancelář sjednává služby na místě zpravidla s místním dodavatelem (local
operator) a v některých případech přímo s dodavatelskými organizacemi (dopravci,
organizátoři výletů apod.)
Jedna se o tyto služby
• Místní transfery
• Výlety a exkurze v místě a regionu
• Vstupenky na kulturní a sportovní akce
• Společenské a tématické akce
Služby delegáta nebo průvodce
Služby delegáta
Tyto služby patří k běžným standardům kvality celého balíku a technicky spočívají v
•
•
•
•
Permanentní informační činnost
Asistenci při příjezdu a odjezdu
Organizování a reservování místních výletů
Asistenci při mimořádných událostech
Delegát poskytuje svoje služby zejména účastníkům pobytových zájezdů v místech a
střediscích cestovního ruchu.
Služby průvodce
Tyto služby vznikly historicky jako nedílná součást cest za poznáním. Mají specifický
charakter a technicky jde o
•
•
•
•
Organizaci ubytování, stravování a dopravy
Kompletní organizaci času účastníků zájezdu
Poskytování odborného výkladu po celou dobu cesty
Poskytování specifických informací a dílčích služeb
Průvodce doprovází zájezd zpravidla po celou dobu jeho trvání a je trvale přítomen na všech
akcích.
7.6.1.2. Domácí cestovní ruch
Hlavním produktem organizátorů působících v domácím cestovním ruchu je pobyt nebo
zájezd, jehož hlavní a často i jedinou součástí je ubytování. Produkt bývá zpravidla nabízen v
katalogu a má tyto hlavní komponenty
•
•
Ubytování a stravování
Služby na místě – výlety, exkurze apod.
158
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
Ubytování a stravování
V domácím cestovním ruchu probíhá kontraktace ve většině případů přímo a do
procesu nevstupují žádní další zprostředkovatelé.
Služby na místě
Služby na místě poskytují v domácím cestovním ruchu zpravidla ubytovací zařízení a
místní operátoři a v prodejních katalozích bývají uváděny jen v obecné podobě. Organizátor
většinou do procesu prodeje nevstupuje.
Dopravní služby a služby průvodce nebývají součástí produktu domácího cestovního
ruchu a jsou poskytovány pouze u tzv. poznávacích zájezdů domácího cestovního ruchu. V
tom případě však platí všechna pravidla uvedené ve vztahu k výjezdovému cestovnímu ruchu.
7.6.1.3. Příjezdový cestovní ruch
Produktem firem působících v příjezdovém cestovním ruchu je služba nebo kombinace
služeb, která je nabízena zahraničnímu tourperátorovi. Jedná zpravidla o tyto služby
•
•
•
•
· Ubytování a stravování
· Místní doprava
· Místní služby
· Služby průvodce
Ubytování a stravování
V současné době dynamického nástupu informačních technologií komunikují
ubytovací zařízení často přímo se zahraničními partnery a role cestovní kanceláře nebo
agentury jako zprostředkovatele ubytovacích služeb se výrazně redukuje.
Místní doprava
V této kategorii služeb se jedná zpravidla o transfery z/na letiště, transfery na kulturní
a společenské akce apod. Místní operátor nakupuje dopravní prostředky za ceny, které
dopravci již upravují na velikostní skupiny jako např. do 10 osob, 15-25 osob, více než 35
osob
Místní služby
V kategorii místních služeb se jedná o výlety a exkurze v místech pobytu a jeho okolí,
které jsou zpravidla nakupovány od specializovaných organizátorů a nebo provozovány
vlastními silami.
159
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
Dále sem patří zajišťování vstupenek na kulturní a společenské akce a zajišťování
event. organizace slavnostních nebo tématických večerů, party apod.
Služby průvodce
Průvodce plní u akcí příjezdového cestovního ruchu zpravidla úlohu organizátora
(ubytování, transfery apod.) a dále úlohu odborného informátora o místě pobytu, regiónu a
celé zemi. Hraje v celém systému služeb nezastupitelnou úlohu a často rozhoduje o
spokojenosti klientů a obchodním úspěchu akce.
7.6.2. Klasifikace cestovních kanceláří
Cestovní kanceláře a agentury lze klasifikovat podle řady kritérií jako
• předmětu činnosti a postavení v distribučním procesu
• územního hlediska
• hlediska zpracovávaného segmentu trhu
• hlediska velikosti
1) Předmět činnosti a postavení v distribučním procesu
Z hlediska předmětu činnosti a postavení v distribučním procesu se jedná o
•
Organizátory zájezdů, kteří jsou v praxi cestovního ruchu nazývány touroperátory.
Jejich postavení v distribučním procesu potom odpovídá pozici velkoobchodu.
Cestovní kanceláře – organizátoři cest se zabývají zejména
−
−
−
−
−
−
−
•
Nákupem ubytovacích služeb
Nákupem dopravních služeb
Nákupem dalších služeb cestovního ruchu
Vytvářením kombinací služeb a jejich balíčků
Nabídkou služeb, jejich kombinací a balíčků
Monitorováním realizace těchto služeb
Informační a propagační činností
Zprostředkovatele
(cestovní
agentury),
kteří
se
zabývají
prodejem
a
zprostředkováním služeb cestovního ruchu (převážně dopravních služeb) a prodejem
produktu touroperátorů. V praxi cestovního ruchu bývají nazýváni prodejci a jejich
postavení v distribučním procesu odpovídá pozici maloprodeje.
160
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
Cestovní agentury hrají klíčovou roli v distribučním procesu v cestovním ruchu. Mají
nezastupitelné místo v prodeji velké většiny turistických služeb a zabývají se zejména
těmito činnostmi
−
−
−
−
−
−
−
−
−
Obstarávání a prodej dopravních cenin
Obstarávání a prodej ubytování
Prodej standardních zájezdů organizátorů cest
Obstarávání a prodej lázeňských léčebných pobytů
Prodej výletů, exkurzí a transferů
Obstarávání a prodej vstupenek na společenské, kulturní a sportovní akce
Směnárenské služby
Prodej map, turistických plánů a turistické literatury
Informační servis
Tab. č.: 4 Struktura služeb poskytovaných cestovními kancelářemi a agenturami.
Ukazatel / Rok
Organizování zájezdů (vlastní produkt)
Prodej zájezdů (provizní prodej)
Prodej dopravních cenin
Prodej okružních jízd a výletů
Směnárenská činnost
Půjčování automobilů
Informační služby
1995
89.7
63.2
16.6
41.0
11.6
3.8
28.4
1996
89.3
64.2
19.7
39.9
10.2
5.2
26.3
1997
79.4
62.2
19.3
37.0
10.0
5.5
24.8
1998
76.8
61.8
21.9
37.8
8.6
7.3
24.1
Zdroj: MagConsulting – Ročenka 1999
2) Územní hledisko
Z územního hlediska hovoříme o cestovních kancelářích vysílajících a přijímajících, v
praxi cestovního ruchu potom o cestovních kancelářích – touroperátorech, působících ve
výjezdovém cestovním ruchu – outgoingu, domácím cestovním ruchu a příjezdovém
cestovním ruch – incomingu
3) Hledisko zpracovaného segmentu trhu
Trh cestovního ruchu lze segmentovat podle celé řady kritérií. Používány jsou čtyři hlavní
metody
•
•
•
•
Demografická
Geografická
Psychografická
Behavioristická
161
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
Populace
Demografická
• věk
• příjem
• profese
• velikost
rodiny
• vzdělání
Psychografická
• hodnoty
Geografická
Behavioristická
• klima
• region
• zvyky a preference
• země
• životní styl
• postoje - účel , důvod
• město / venkov
• zájmy
• očekávaný prospěch
• aktivity
Široce používaná metoda segmentace v oblasti cestovního ruchu je „behavioristická“ a sice
podle účelu a důvodu cesty.
Trh je takto segmentován na cestovatele a cesty
Pracovní a obchodní – „business travel“
Ve volném čase - za odpočinkem, poznáním, zábavou a dobrodružstvím – „leisure
travel“
Cestovní kanceláře a agentury se tedy kategorizují na ty které se zabývají
Obchodními cestami, kongresy, incentivní turistikou apod., tedy převážně službami
cestovního ruchu pro korporace (firmy a společnosti)
Cestami na dovolenou, za poznáním a vzděláním, za sportem a dobrodružstvím
apod., tedy převážně službami cestovního ruchu pro veřejnost
4) Hledisko velikosti
Cestovní kanceláře a agentury lze kategorizovat podle počtu obsloužených klientů, objemu
tržeb a nebo počtu zaměstnanců na
•
•
•
Velké
Střední
Malé
Např. podle kritéria počtu zaměstnanců je možno kategorizovat na domácím trhu cestovní
kanceláře a agentury takto: malé - do 5 zaměstnanců, střední - od 5 do 50 zaměstnanců, velké
– více než 50 zaměstnanců (zaměstnanci jsou chápáni jako osoby pracující v hlavním
pracovním poměru)
S velikostí cestovní kanceláře souvisí i universálnost nebo specializace jejich obchodních
operací.
162
--------------------------------------------- ------------------------------------------------------------------- Obchodní nauka
V prostředí českého trhu cestovního ruchu je možno uvést, že velké organizace patří
zpravidla do kategorie organizátorů zájezdů a mají často i vlastní distribuční síť. Jejich
činnost je universálnější a často současně působí jak ve výjezdovém a domácím cestovním
ruchu, tak v příjezdovém cestovním ruchu. Zpravidla zpracovávají širší spektrum tržních
segmentů. Jejich organizační struktury bývají komplexní a řízení několikastupňové.
Organizační nebo kapitálové účasti těchto firem působí na území celého státu a často i v
zahraničí.
Střední a malé firmy patří jak do kategorie organizátorů, kde jsou zpravidla
specializovány na výjezdový, domácí anebo příjezdový cestovní ruch tak do kategorie
zprostředkovatelů. Ve velké míře se zabývají jedním nebo jen několika souvisejícími
segmenty trhu. Jejich organizační struktury jsou zpravidla jednoduché a přehledné. Působí v
jednom místě nebo regionu.
Souhrnná klasifikace cestovních kanceláří:
− základní cestovní kanceláře (např.. ČEDOK) poskytují vedle hlavních služeb i specifické
služby cestovního ruchu (např. kongresová turistika);
− specializované cestovní kanceláře (např. ČSA, BALNEA) mohou být zaměřeny např. na
hlavní služby (doprava) nebo specifický program (lázeňství)
− z územního hlediska se rozlišují cestovní kanceláře vysílající (působící v místě bydliště
účastníka cestovního ruchu) a přijímající (působící v místě pobytu účastníka cestovního
ruchu)
− z hlediska času se rozlišují cestovní kanceláře celoroční a sezónní (letní nebo zimní
sezóna)
− expozitury mateřské cestovní kanceláře jsou součástí jiných zařízení (hotelů, letišť,
obchodních domů)
− reprezentace a afilace zahraničních cestovních kanceláří; reprezentace má pouze charakter
náborové a informační kanceláře; afilace je zřízena na základě právního řádu země, ve
které afilace působí a vyvíjí svou činnost a má postavení tour operátora.
163

Podobné dokumenty

Logistika a její význam v mezinárodním obchodě

Logistika a její význam v mezinárodním obchodě přístavy, kde společnosti jsou schopny také náklad, ale určují jaký, jaké povahy a v jakém množství 2. Základní postupy směřující k uzavření přepravní smlouvy. Závazná objednávka – knihování lodníh...

Více

jaro 2013 - MJM Litovel, as

jaro 2013 - MJM Litovel, as Nejde o úvěr v pravém slova smyslu, ale o výhodnou formu fi financování vstupů do zemědělské prvovýroby. Jinými slovy, peněžní prostředky, které by za běžných okolností (třicetidenní splatnost) musel...

Více

Výroční zpráva Městského úřadu Písek za rok 2012

Výroční zpráva Městského úřadu Písek za rok 2012 úřadu Písek zabývají. Snažíme se seznámit veřejnost s tím, co významného se v uplynulém roce událo. Některé akce se týkají samosprávy, o tom jsou občané města více informováni prostřednictvím medií...

Více

Přednášky Obchodní nauka ©Tereza Sieberová, 2015 LS 2014

Přednášky Obchodní nauka ©Tereza Sieberová, 2015 LS 2014 Literatura: Obchodní nauka (Hes, Šálková, Regnerová, Toth; ISBN 80-213-1155-x, nejstarší 2013) -v těchto skriptech jsou špatně obchodní společnosti – hledat jinde

Více

stáhnout PDF

stáhnout PDF - závisí na obsahu vody v potravině a na jejím složení - MO potřebují pro růst vodu, pokud obsah dostupné vody klesne pod určitou mez, MO přestávají růst - potraviny s nízkým obsahem vody jsou zpra...

Více

PDF odkaz na článek Bon Appétit!

PDF odkaz na článek Bon Appétit! existuje přehršel možností, co prodávat u baru. Lidi chtějí mít pocit výběru a  vidět na své jídlo i  nápoje ve fázi přípravy; bary jsou pro to optimální. Mnoho provozoven se v  krizi nebálo výrazn...

Více

Zde

Zde nám v Evropské unii z výměry cukrovky nějakých 16 tisíc hektarů, jak jsme spočítali s generálním ředitelem TTD Dobrovice Oldřichem Reinbergrem dopad Fischlerovy reformy. Mně to vůbec nevadí, cukřík...

Více