Rozhovor – Nguyen Thi Oanh (vietnamská obchodnice ze Stříbra)

Rozhovor – Nguyen Thi Oanh (vietnamská obchodnice ze Stříbra)
Paní NGUYEN THI OANH se před dvanácti lety přistěhovala z Vietnamu do České
republiky. Žije v malém západočeském městě Stříbře se svým manželem a třemi dětmi.
Spolu s manželem vlastní obchod s oblečením, ve kterém oba pracují.
Jak dlouho žijete v ČR?
Už 12 let.
Máte tu manžela a děti? A jak jsou děti staré?
Ano, jsem tu s manželem a máme 3 děti. Nejstarší je Honzík, tomu je 10 let, pak Eliška – 7 a teď
mám nejmladšího Adámka – 2,5 roku.
Mají děti nějaké problémy ve škole? Třeba s českým jazykem...?
Zatím ne, učí se dobře. I češtinu zvládají dobře, ony se tady narodily, tak umí česky dobře. Lépe než
my s manželem. Nevím ale, jak jim to půjde dál…
Jak spolu mluvíte doma? Mluvíte na děti česky nebo vietnamsky?
Někdy tak a někdy tak. Některé slovo třeba děti neví, jak se řekne vietnamsky, tak ho řeknou česky.
Děti umí asi lépe česky než vitnamsky.
Co děláte ve volném čase, máte nějaké koníčky?
Na to je málo času. Někdy jedeme s dětmi někam na výlet, třeba do ZOO…
Máte doma nějaké domácí mazlíčky?
Nemáme, „malej“ má alergii. Děti by chtěly ryby, slíbila jsem jim, že je dostanou teď v létě.
Vaříte doma česká jídla nebo vietnamská jídla? Máte nějaké oblíbené české jídlo?
Vařím vietnamská jídla, já česká jídla uvařit neumím. Ale máme takovou „babičku“ Češku, která nám
hlídala děti, ta nám česká jídla někdy uvaří, takže je znám a chutná mi všechno.
Co jste ve Vietnamu studovala? Jakou práci jste tam dělala?
Já jsem nestudovala, já jsem dokončila střední školu a pak jsem odešla sem do Čech za manželem,
bylo mi tehdy 21 let. Pracovat jsem začala až tady.
Baví Vás práce, kterou v Čechách děláte.
No, přiznám, že moc ne, ale jiná možnost není. Musím prodávat.
Má někdo z Vaší rodiny zkušenost s vedením obchodu? Měl někdo obchod ve Vietnamu?
Můj otec, když jsem byla malá, byl 7 let v Čechách a pracoval zde v obchodě. Ale ve Vietnamu jsme
žádný obchod neměli.
Tráví děti rády s Vámi čas v obchodě a chtějí Vám pomáhat?
Ne, oni jsou na to malí a ani je to nebaví.
Jakou máte představu o studiu Vašich dětí? Co byste chtěla, aby dělali?
Zatím nevím, já na to ještě nemyslím.
Jak vypadalo Vaše dětství ve Vietnamu? Kde jste žili – ve městě nebo na vesnici? Kolik
máte sourozenců?
No, tak normálně… Moje rodina nebyla moc bohatá, mám 4 sestry. Bydleli jsme v hlavním městě
v Hanoji.
Jak dlouho trvá ve Vietnamu školní docházka? Jaké se tam na školách vyučují předměty?
Škola trvá jako tady u vás 9 let, pak je střední škola 3 roky a pak vysoká škola 5 nebo 6 let. Předměty
jsou také stejné jako tady, třeba matematika, tělocvik…
Jak se Vám vedlo ve škole? Co Vás ve škole nejvíc bavilo?
Mě moc škola nebavila, ale šlo mi docela počítání – matematika, chemie, fyzika.
Můžete srovnat postavení ženy ve Vietnamu a v Čechách?
Tady je to určitě lepší, tady mají ženy jakoby větší cenu. U nás ve Vietnamu je to tedy teď už taky
lepší... Ale stále je to tak, že muži vydělávají peníze a nejsou moc doma a ženy se víc starají o rodinu.
Jaké je ve Vietnamu náboženství?
Ve Vietnamu funguje hodně různých druhů náboženství a někteří lidé jsou nevěřící. Třeba také naše
rodina není věřící.
Slaví se ve Vietnamu stejné svátky jako tady v Čechách?
Slavíme jiné svátky, nemáme třeba Vánoce – tedy někdo je také slaví. Máme třeba svátky pro děti,
jeden z nich slavíme 15. srpna. Máme i vlastně jiný kalendář.
Kdy Vás napadla myšlenka se odstěhovat do Čech? Odešla jste sem sama nebo
s manželem?
My se s manželem ještě neznali. Manžel byl v Čechách, pozval mě sem, tak jsem za ním jela a pak
jsme se vzali.
Vzali jste se v Čechách, nebo jste se na svatbu vrátili do Vietnamu?
Vzali jsme se v Čechách na ambasádě, my už se nemohli vrátit do Vietnamu, protože jsem byla
těhotná.
Jak vypadá Vietnamská svatba?
Naše svatba je lepší, je jiná… Já byla tady na svatbě jen jednou, ale tady je na svatbě málo lidí, mně
přišla taková smutná, jdou na večeři a pak domů... Ve Vietnamu se sejde celá rodina, kamarádi a lidé
z práce. Slaví se, zpívá a hraje do rána.
Jaké šaty má nevěsta?
No, hezké… bílé jako tady.
Bylo těžké zvažování odejít od rodiny?
Já jsem tenkrát nechtěla odejít vůbec, ani nevím proč, ale teď se máme dobře.
Jak se na Váš obchod dívala rodina? Měla jste jejich podporu?
Říkali, že je to můj život, mysleli, že se tu budu mít lépe.
Jak často navštěvujete rodinu? Máte s rodinou kontakt?
Za 12 let jsem tam byla jen 2x, manžel tam jezdí častěji. Ale jsme v kontaktu, telefonujeme si a teď
komunikujeme i přes počítač.
Chtěla byste, aby se vaše rodina přestěhovala za Vámi?
Oni nechtějí, jsou raději v Hanoji. Oni už jsou starší.
Máte v plánu zůstat v ČR, nebo se chcete někdy vrátit do Vietnamu?
No, já bych tu chtěla zůstat. Ale nevím, jak to bude, jestli bude možnost tu zůstat. Bylo by to tu lepší
pro děti.
Šárka Tycarová, Bára Šedivá, Eva Nedvědová