Poznámky k aktivitám DC

Poznámky k aktivitám
development centre
Srpen 2012
Poznámky k aktivitám
development centre
Srpen 2012
Dokument byl vypracován skupinou odborných konzultantů KA 02 ve složení: Martin Jelínek,
Simona Pekárková, David Kozák,, Martina Švandová, Sylvie Holáňová
Poznámky k rozpracovaným aktivitám
Druhy aktivit
V souborech s rozpracovanými aktivitami do DC najdete 16 úkolů a modelových
situací, ze kterých lze vybírat při tvorbě designu konkrétního DC. Pro lepší orientaci
v těchto aktivitách je vždy před zadáním uvedeno, jaké jsou přibližné časové a
materiální požadavky na uskutečnění aktivity (většinou je třeba ještě navíc počítat
s časem na zpětnou vazbu, je-li technika využívána přednostně jako tréninková).
V úvodní tabulce ke každé aktivitě je rovněž uveden „druh aktivity“, z něhož se
organizátor dozví, zda se jedná o individuální či skupinovou metodu nebo o dialog a
dále rámcově o jaký druh úkolu se bude jednat.
Skladba aktivit je navržena tak, aby byla zastoupena většina typů DC metod – tedy:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
skupinové diskuze a porady (řešení problémů, dilema)
skupinové plnění souboru úkolů
skupinové plánování dlouhodobého projektu
individuální řešení problému
individuální prezentace
psaní eseje
individuální plánování
vytvoření myšlenkové mapy
dialog s moderátorem
hraní rolí
Témata jsou vybírána s přihlédnutím k využití v neziskových organizacích. Některá
jsou realitě velmi blízká, jiná se problematice v neziskovém sektoru blíží námětově,
ale úkol je poněkud „krkolomně logický“. Takový typ úkolů je zařazen s ohledem na
to, že schopnost využití „vyšší“ logiky a logického postupu řešení není sice
každodenní potřeba vedoucího organizace, je to však nutný předpoklad
strategického a analytického myšlení, které by k výbavě manažera mělo patřit pro
případy řešení složitějších úkolů a projektů.
Využití aktivit v hodnoticím a rozvojovém DC
Rozpracování úkolů je koncipováno tak, aby bylo možné je využít v obou základních
typech development centre – tedy v DC hodnoticím i rozvojovém (viz DC – úvod).
Do hodnoticí části každé metody jsou zařazeny různé alternativy hodnocení a zpětné
vazby:
• Hodnoticí tabulky (pozorovací schémata), které jsou vhodné pro hodnotitele
k podrobnému záznamu a „vyčíslení“ sledovaných projevů – v případě využití
metody v diagnostickém DC
3
• Možnosti sebehodnocení a skupinové zpětné vazby (návodné otázky a formy
shrnutí) – pro případ využití metody v rozvojovém DC.
Znovu připomínáme, že účely jednotlivých DC není vhodné „míchat“.
Tedy v hodnoticím DC je vhodné využívat podrobnějšího záznamu o chování
účastníků, hodnotitelé by se měli každou sledovanou dimenzi pokusit „vyčíslit“ a po
skončení DC poskytnout účastníkovi zpětnou vazbu o úrovni jeho kompetencí. Ta je
výsledkem „sjednoceného“ (integrovaného) hodnocení všech hodnotitelů.
Naopak v rozvojovém DC nejsou nutně nutná podrobná pozorovací schémata,
vhodné jsou slovní komentáře k pozorovaným projevům chování. Tyto komentáře
probíhají bezprostředně po skončení aktivity. Využívá se zároveň možnost
sebehodnocení a možnost zpětné vazby skupinou. Proto je třeba počítat s větší
časovou dotací na každou aktivitu a během dne je aktivit využito méně.
Rizikovost „míchání“ druhů DC uvádíme proto, že např. skupinová zpětná vazba a
sebehodnocení jsou v hodnoticím DC nevhodné – ztěžují hodnotiteli zaznamenat to,
co „objektivně viděl“, a podsouvají jim to, co se při zpětné vazbě „řeklo“. Právě tak je
nevhodné, aby účastníci byli v hodnoticím DC podrobně seznámeni se sledovanými
projevy chování, kterých si mají všímat u ostatních kolegů, neboť jsou tak seznámeni
i se sledovanými projevy svými a hrozí významné riziko stylizace. V rozvojovém DC
by naopak měli účastníci znát rozvíjené kompetence a jejich projevy.
Pozorovací schémata
Záznamy hodnotitelů z pozorování mívají různorodý charakter (viz Manuál
hodnotitel). Od podrobných slovních komentářů až k jednoduchému vyčíslení
odhadnuté úrovně sledované kompetence.
My jsme zvolili metodu podrobnějšího záznamu do záznamových tabulek, tzv.
„pozorovacích schémat“, kde se hodnotitel může „číselně“ vyjádřit k mnoha
„nastřeleným“ projevům chování u každé kompetence patřící k dané metodě.
Pojem „nastřelené“ uvádíme záměrně, neboť neexistuje jednotný model záznamů
projevů chování v této operacionalizované podobě, v každé situaci lze najít projev
chování, který v pozorovacím schématu chybí nebo je tam naopak navíc.
Uvedli jsme proto do našich záznamových tabulek nejčastěji sledované projevy u
každé kompetence – a ty jsme pak opakovali u každé aktivity většinou ve stejné
podobě. Je vhodné, aby na schůzce hodnotitelů před začátkem DC byly tyto
pozorovací záznamové tabulky revidovány v závislosti na tom, co primárně chtějí
hodnotitelé sledovat.
V této souvislosti upozorňujeme, že naše záznamová schémata mohou být pro
hodnotitele v úplné podobě nepraktická také tím, že jsou poměrně obsáhlá a je pak
nutné v nich sledovaný projev hledat – o listování ve třístránkovém záznamovém
schématu nemluvě.
4
Někdy je proto z praktických důvodů namístě tabulky zkrátit a případně zmenšit
formát, aby se vešly na jeden list, anebo kombinovat formu „narativního“ záznamu
s tabulkovým – zaznamenávat si průběžně projevy verbálně, „číslovat“ jen ty základní
a po skončení aktivity nebo celého DC se ještě pokusit vyjádřit číselně úroveň
dalších projevů dle slovního záznamu.
Náměty doporučení dalšího rozvoje
Ve zvláštní kapitole jsou uvedeny tipy pro nadřízené i pracovníky, jakým způsobem
oslabené kompetence dále rozvíjet. Jedná se skutečně jen o stručné náměty a tipy,
protože toto téma by bylo velmi obsáhlé u každé kompetence a také proto, že
v komerční sféře je téma měkkých kompetencí již delší dobu v popředí zájmu a
nabídka vzdělávacích a rozvojových programů v této oblasti je široká.
Naše náměty jsou určeny spíše pro pracovníky, kteří danou kompetenci mají
jednoznačně oslabenu, tj. dle hodnotitelů na odhadované úrovni 0-1, příp. 2. Ti se
mohou pokoušet o práci na sobě dle našich nabídnutých doporučení, posléze
případně absolvovat cílenou vzdělávací nebo tréninkovou aktivitu. Pro pracovníky
s úrovní kompetence 3 a výše je nutné vybírat doporučení k rozvoji přísně
individuálně, neboť rozložení schopností zahrnutých do jednotlivých kompetencí
může být velmi nevyvážené (např. kompetence komunikace: schopnost naslouchání
na úrovni 5, prezentační schopnosti na úrovni 1). Nejvhodnější je proto plán dalšího
rozvoje vytvářet v rámci osobního koučingu nebo vybrat specifickou vzdělávací
aktivitu či trénink pracovníkovi „na míru“.
Otázky k sebehodnocení a společné zpětné vazbě
Jednou z důležitých součástí každé aktivity jsou již zmiňované otázky pro zpětnou
vazbu účastníkům nebo otázky pro hodnotitele. Upozorňujeme, že otázky samy o
sobě nesledují to, co považujeme za žádoucí nebo nežádoucí chování. Je důležité
vždy dané chování zvážit v kontextu různých situací, a to především takových, které
pracovníka čekají ve větší míře na jeho pracovní pozici.
Chceme tímto varovat před zkratkovitými interpretacemi, jako „rychlý je vždy lepší
než pomalý“ nebo „upovídaný je sociálně zdatnější než ten, který je v řeči střídmější“
apod. Rychlý může znamenat nejen pohotový, ale i nerozvážný, zbrklý - a upovídaný
může zabírat prostor a pozornost na úkor ostatních, aniž by mu to přišlo divné.
Vždy je proto třeba se na většinu projevů chování dívat v kontextu dané situace a
představit si, za jakých okolností je toto chování výhodou a kdy jsou dané projevy
chování překážkou. Teprve poté je vhodné účastníkovi přiměřenými prostředky
pomoci si toto uvědomit, event. mu pomoci, jak chování změnit.
5
Poznámky k aktivitám development centre
NIDM MŠMT
Praha 10
Sámova 3
Srpen 2012