Mediální pokrytí únor 2015

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA
Únor 2015
FOND SHOP: Co hýbe průmyslovými drahými kovy?
26. 2. 2015
Martin Bouša, SAFINA, a.s.
Drahé kovy jako platina nebo stříbro sice nepatří mezi investory nejvyhledávanější komodity, přesto
ale mají svou váhu například v souhrnných indexech drahých kovů. Na co všechno se ale využívají?
Každý si dokáže představit drahý kov v podobě investičního slitku, medaile nebo třeba šperku, někdo
ho má dokonce doma v trezoru. Ovšem to, jakým způsobem jsou drahé kovy využívány v průmyslové
výrobě, už je pro mnohé z nás obestřeno tajemstvím. Samozřejmě, někteří vlastníci automobilů
namítnou, že je přece jasné, že mají drahé kovy ve svých vozech, konkrétně v katalyzátorech
výfukových plynů, kde jsou platinové kovy čili platina, rhodium a paladium používány pro
snižování nežádoucích emisí CO2. To ano, ale co dál? Vraťme se ale nejprve k drahým kovům v
průmyslu obecně…
Zásadní podíl drahých kovů je zpracováván v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu. Oba
sektory dohromady tvoří cca 55 % objemu drahých kovů využívaných v průmyslu. Nejčastějšími
aplikacemi drahých kovů jsou pájení a výroba některých prvků elektroinstalace či integrovaných
obvodů. Zhruba 20% podíl zaujímá chemický, petrochemický a sklářský průmysl. V případě
chemického a petrochemického průmyslu jsou drahé kovy využívány v katalyzátorech, v sektoru
sklářského průmyslu pak mají drahé kovy využití v produkci plochého skla či speciálních
prvků výtokových systémů a měření teploty.
Důvodem pro využívání jednotlivých drahých kovů v průmyslových aplikacích jsou jejich fyzikálněchemické vlastnosti, které jsou u mnohých z těchto kovů velmi unikátní a nedají se při zachování
stejné kvality ničím jiným nahradit. Vezměme si jako příklad třeba stříbro, ušlechtilý bílý kov
s protonovým číslem 47. Jeho širokospektrální využití v mnoha průmyslových sektorech je dáno jeho
výbornou elektrickou a tepelnou vodivostí, dobrou kujností, měkkostí, nižší teplotou tání či skvělou
odolností proti korozi. Proto tvoří například v elektrotechnice jednu ze zásadních drahokovových
složek.
Stříbrná cesta
V elektrotechnickém průmyslu se stříbrný prášek nejčastěji používá pro výrobu elektrických kontaktů,
jejichž kvalitu zlepšuje právě díky svojí vynikající vodivosti a odolnosti vůči korozi. Kontakty se
vyrábějí buď z čistého stříbra, nebo ze směsí s dalšími kovy a oxidy kovů, nejčastěji se jedná o nikl,
karbid wolframu, SnO2 nebo grafit. S těmito látkami stříbro vytváří tzv. pseudoslitiny, jež mají oproti
čistému stříbru lepší zejména mechanické vlastnosti. Při produkci kontaktů se využívá metoda tzv.
sintrování neboli spékání, kdy dochází k zahřátí prášku na vysokou teplotu, jež je ovšem zároveň nižší
než jeho teplota tání. Částice se poté spečou, čímž se postupně sníží pórovitost materiálu a výsledný
výlisek získává pevnost.
V elektrotechnice nacházejí uplatnění stříbrné prášky také při výrobě elektricky vodivých past či pro
pájení vodivých spojů. Vodivé pasty na bázi stříbrného prášku si zachovávají elektrické vlastnosti
čistého kovu a používají se zejména pro snadnou aplikovatelnost. Stříbrný prášek se rovněž
přimíchává do směsi polymerů, která se používá při tzv. EMI Shieldingu sloužícího k ochraně
komponent před rušivým vlivem elektromagnetických pulzů.
Chemicky vyráběné prášky jsou určeny pro spoluvypalování s keramikou, polymerní filmy, vedení
koncovek pasivních součástek, membránové dotykové spínače, RFID antény, tištěné elektronické
spoje, elektrické kontakty a pro mnoho dalších aplikací.
Prášky stříbra, mědi a slitin mědi atomizované inertním plynem se používají pro náročné aplikace
aditivní výroby, odvaděče tepla diamantových nástrojů i jako součást dentálních amalgámů,
uhlíkových kontaktů či v jiných aplikacích.
Dalším příkladem využití stříbra je v technologii studeného naprašování. Jde o proces, při němž je kov
v práškové formě velkou rychlostí nanášen na daný povrch. K přenosu kovového prášku dochází v
plynném prostředí. Lze takto nanášet mikroskopické vrstvy například při výrobě targetů neboli terčů
určených pro produkci tabulí okenního skla nebo paměťových disků. Povrch skla pak odráží
dlouhovlnné tepelné záření, což zapříčiňuje, že teplo zůstává v místnosti. Vrstva nanočástic drahých
kovů nás také chrání před slunečním zářením.
Studený nástřik byl původně vyvinut akademiky v rámci ruského výzkumného programu
propulsivních technologií. Průmyslové aplikace jsou v současné době studovány na univerzitách
v USA, Německu a Japonsku. První známou aplikací svého druhu je výroba automobilových pojistek
nástřikem měděného prášku na plastovou fólii. V rámci českého trhu se studené naprašování pro
výrobu targetů podařilo poprvé uvést do komerčního provozu v závodě ve Vestci u Prahy.
Lze reálně očekávat, že se stříbro bude postupně dostávat i do dalších průmyslových sektorů –
jedním z nich je třeba oděvní průmysl. Po stříbrných nitích, kterými se v minulosti zdobily šaty šlechty
a bohatých vrstev, přichází nová doba odívání. V loňském roce jedna německá společnost vyrábějící
sportovní potřeby představila strečové triko s příměsí bio citlivých stříbrných vláken. Jejich úkolem je
přenášet biometrická data z těla sportovce do testeru či jiného smart zařízení. Fungují vlastně jako
textilní mini elektrody. Tyto stříbrné oblasti o rozloze několika čtverečních centimetrů dokážou
zaznamenávat srdeční rytmus a signály ze svalů. Výstupy se poté hromadí ve sběrném zařízení, které
je na triku umístěno. Lze si ho představit jako klasický čip na hrudním pásu pro běžce. Z něj si pak
sportovec data stahuje do počítače či mobilu buď v přímém přenosu čili hned při výkonu, či později
po skončení tréninku.
V jednom berlínském institutu se rovněž zabývají technologiemi pro vývoj senzorického oblečení na
bázi drahých kovů, jejich textilní elektrody měří elektrickou aktivitu velkého trapézového svalu, jenž
se nachází v oblasti ramene a krku. Jejich systém bude rozlišovat mezi fyzickým a psychickým stresem
jedince. Psychický stres je, podle tvrzení vědců institutu, rozpoznatelný nepřirozeným pnutím
v oblasti ramen. Tento ambiciózní projekt by měl přispět k lepší kvalitě života člověka, neboť mu
bude udávat informace, kdy by si měl odpočinout.
Vidíme tedy opět další výrazný posun ve využívání drahých kovů. U stříbra dochází globálně ke
každoročnímu nárůstu spotřeby o 2-3 %.
Platina a rhodium ruku v ruce
Bez zaváhání nás napadne, že zlato a stříbro jsou součástí lidské civilizace a kultury po tisíce let.
Vybavíme si určitě obrázky z učebnic dějepisu zobrazující pohřební sarkofágy egyptských faraonů
plné zlatých a stříbrných šperků či zlaté přilbice a masky sumerské říše z období několik tisíc let před
naším letopočtem. Co ale platina a další drahé kovy platinové skupiny? V průběhu 18. a 19. století
byly tyto kovy postupně objevovány několika vědci. Platina svojí barvou odpovídala stříbru, a proto
byla i velmi podobně pojmenována. Platina je zdrobnělina pojmu plata, španělského slova pro
stříbro. Na to, že je tato skupina, do níž kromě platiny patří i palladium a rhodium, známá pouze dvě
stě let, prošla již překotným vědeckým zkoumáním. Již na počátku devatenáctého století objevil
Wilhelm Ostwald, profesor chemie na univerzitě v německém Lipsku, katalytickou schopnost platiny
k oxidaci čpavku a následně její pomocí jako katalyzátoru zahájil výrobu kyseliny dusičné, jež je
primární surovinou pro výrobu hnojiv. Málokdo si uvědomuje, že platina stojí za naším potravinovým
blahobytem, a globálně tak umožnila expanzi světové populace: naše pole díky platině můžeme
hnojit, a tak vyrábět více potravin pro více lidí.
Současné využití platiny je mnohem širší. Od již zmíněného automobilového průmyslu, kde jsou
platinové kovy používány při snižování nežádoucích emisí CO2, až po termočlánky či velmi specifické
technologie jako například studené naprašování, tzv. Cold Spray. Využití technologií v oblasti katalýz a
procesů snižující emise tzv. skleníkových NOx plynů je především v oblasti výroby autokatalyzátorů a
průmyslových katalyzátorů.
Společně s rhodiem tvoří platina základní surovinu pro výrobu kvalitních termočlánků, které dokáží
změřit vysoké teploty a velmi dobře odolají vnějším chemickým vlivům. Výroba termočlánků je dnes
poměrně rozsáhlá a existují různé specializace. Tři druhy termočlánků z výrobního programu ve
Vestci u Prahy, kde byla zvolena specializace právě na platinu a rhodium, se využívají zejména pro
měřicí zařízení v hi-tech odvětvích, kde je hlavní prioritou absolutní bezpečnost a ochrana lidského
života. Jedná se zejména o letecký (např. řízení chodu proudových motorů), chemický (citlivé
chemické technologie), jaderný, sklářský (zvlákňování skla), ocelářský, automobilový (bezpečnostní
čidla), vojenský a elektrotechnický průmysl. Tyto termočlánky slouží pro měření teploty také v
četných přístrojích využívaných ve zdravotnictví a ve vědě a výzkumu, jsou i součástí aplikací pro
NASA.
U termočlánkových drátů je prioritou přesnost měření, existuje několik aplikovatelných norem,
z nichž nejpřísnější mají zavedené v USA. Nejpřesnějším a nejspolehlivějším způsobem pro ověření
preciznosti a kvality termočlánků je tzv. metoda pevných bodů, jež využívá teploty tání a tuhnutí
čistých kovů, a je proto ověřitelná nezávisle na podmínkách dané laboratoře či výzkumného a
průmyslového pracoviště. Metodu pevných bodů využívá i kalibrační laboratoř závodu ve Vestci u
Prahy.
A jak je to tedy s tím trezorem…?
Stříbro, platina, palladium i rhodium jsou kovy, které nejsou primárně určeny k investici. Jejich hlavní
využití je v průmyslu, proto jejich cenu především ovlivňuje měnící se poptávka v průmyslu. To je
hlavní rozdíl proti zlatu, jež je vnímáno nejvíce jako investiční kov. Tedy jako bezpečný přístav
v případě ekonomických a politických bouří a jeho cena je ovlivňována daleko více ekonomickou a
politickou situací než poptávkou ze zpracovatelského průmyslu.
V souvislosti s investicemi můžeme ale zmínit i stříbro, protože je používáno pro ražbu mincí, jak
pamětních, tak investičních a také pro výrobu investičních slitků. Jeho hlavní nevýhodou ovšem je, že
není ve většině zemí osvobozeno od DPH, což může investici trochu diskvalifikovat. Na druhou stranu
je lákavá jeho poměrné nízká cena ve srovnání s ostatními drahými kovy a také její vysoká volatilita,
takže výkyvy mohou částečně překonávat i zmíněné daňové zatížení.
Martin Bouša, marketing executive se zodpovědností za inovace, SAFINA
FONDSHOP.CZ: Co hýbe průmyslovými drahými kovy?
26. 2. 2015
Drahé kovy jako platina nebo stříbro sice nepatří mezi investory nejvyhledávanější komodity, přesto
ale mají svou váhu například v souhrnných indexech drahých kovů. Na co všechno se ale využívají?
Každý si dokáže představit drahý kov v podobě investičního slitku, medaile nebo třeba šperku. Ovšem
to, jakým způsobem jsou drahé kovy využívány v průmyslové výrobě, už je pro mnohé z nás
obestřeno tajemstvím. Jenže průmyslové využití drahých kovů do značné míry ovlivňuje jejich tržní
cenu. Vývoj ceny platiny, ale i stříbra, je tak daleko více závislý na průmyslu, než si možná myslíte.
Samozřejmě, někteří vlastníci automobilů namítnou, že je přece jasné, že mají drahé kovy ve svých
vozech, konkrétně v katalyzátorech výfukových plynů, kde jsou platinové kovy čili platina, rhodium a
paladium používány pro snižování nežádoucích emisí CO2. To ano, ale co dál?
http://www.fondshop.cz/index.asp?action=clanek&clanek_id=3280
PREKON.CZ: Zlaté kuriozity
25. 2. 2015
Zlato je drahý kov, který fascinuje generace po celá staletí. Jednotlivé civilizace mu dávaly nejrůznější
magické, šamanské či královské atributy...
Zlato je drahý kov, který fascinuje generace po celá staletí. Jednotlivé civilizace mu dávaly nejrůznější
magické, šamanské či královské atributy. Vytvořilo se kolem něj množství legend a tajemných historií.
V dnešní době je ovšem spíše pomocníkem vědy, techniky a medicíny, oborů mnohem exaktnějších.
Zlato nás obklopuje v každodenním životě, často díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem chrání
naše zdraví a obecně stojí za lidským pokrokem. Společnost SAFINA, největší zpracovatel drahých
kovů v České republice, sestavila přehled „zlatých zajímavostí“, které odkrývají nejen kuriózní
informace o tomto kovu. Otestujte si své znalosti i vy!
11,2 miliónů – Kdyby bylo všechno zlato světa spojeno do nitě silné pět mikronů, mohli bychom s ní
svět obtočit dokola 11,2milionkrát.
175 000 tun, 21 m3 - Méně než 175 tisíc tun, či pokud chcete 21 metrů krychlových zlata, bylo
vytěženo od počátku civilizace, což představuje velikost krychle, která by se po zasunutí celá vešla
pod Eiffelovu věž v Paříži.
15 000 tun - Odhaduje se, že světové oceány obsahují až 15 000 tun zlata.
79 - Protonové číslo zlata je 79, což znamená, že v jádru každého atomu kovu je 79 protonů.
2 856 °C - Bod varu zlata je 2 856 stupňů Celsia.
1 064 °C – Teplota tání zlata je 1 064 stupňů Celsia.
1 troyská unce - Je méně pravděpodobné, že najdete zrnko zlata o hmotnosti jedné troyské unce
(31,1 g) než pětikarátový diamant.
80,5 km - Jednu troyskou unci zlata lze natáhnout na délku přibližně 80,5 km, výsledný drát by měl
průměr jen 5 mikronů.
80 cm - Největší zlatá mince, jaká kdy byla vyrobena, byla představena v australském Perthu v roce
2012. Vážila jednu tunu a měřila 80 centimetrů v průměru. To překonalo i předchozí rekord z roku
2007, kdy doposud největší mince měla „pouhých“ 53 cm v průměru.
530 000 prutů/“cihel“ - Federální rezervní systém USA drží 6 700 tun zlata v podobě 530 000 zlatých
prutů. V roce 1973 měl Fed dokonce uloženo více než 12 000 tun měnového zlata.
4 600 tun – Celkem 147,3 miliónů uncí, což odpovídá asi 4 600 tunám zlata, je uloženého v
americkém depozitáři ve Fort Knox.
1849 – Více než 40 000 horníků se v roce 1849 připojilo v Kalifornii ke zlaté horečce. Jen velmi malý
počet z nich ale zbohatl.
http://www.prekon.cz/1424880543/zlate-kuriozity.html
KURZY.CZ: Zlato se vrací domů
16. 2. 2015
Přelom roku i měsíc leden byly z politického i ekonomického hlediska opravdu bouřlivé – Evropská
centrální banka oznámila rozhodnutí o spuštění kvantitativního uvolňování čili o nákupech vládních i
korporátních dluhopisů, švýcarská centrální banka zase zrušila intervence proti posilování franku, což
vyvolalo raketový vzestup jeho hodnoty. Když do toho přidáme parlamentní volby v Řecku,
pokračující krizi na Ukrajině a všeobecné obavy o vývoj situace v eurozóně, je poměrně pochopitelné,
že některé další velmi zajímavé události zapadly.
Evropa tedy řeší hned několik zásadních otázek: Jak se vyvinou požadavky nové řecké vlády na
odpuštění dluhů? Budou je následovat další země – Španělsko, Portugalsko a Itálie? Podaří se Angele
Merkelové vyřešit komplikovanou situaci na Ukrajině? Pravdou je, že Německo, které je aktuálně ve
středu všeho tohoto evropského dění, repatriovalo v loňském roce 120 tun zlata v rámci svých
státních rezerv. Přibližně 85 % z tohoto objemu dorazilo z USA, kde je uložena téměř polovina
německého zlata. Jde o opravdu výrazný krok, za celý rok 2013 si Německo přivezlo zpět domů
pouhých 37 tun. Snahou jejich centrální banky je to, aby byla polovina zlatých rezerv do roku 2020
zpět pod jejím dozorem přímo v Německu. Rozhodnutími z loňského roku centrální banka k tomuto
cíli rázně nakročila, v současnosti je v zahraničí přibližně 65 % německého zlata, nejvíce je stále
uloženo v trezorech amerického Fedu, dále třeba v britské Bank of England či francouzské Banque de
France.
Otázkou je, proč se Německo rozhodlo takto poměrně narychlo začít stahovat svoje zlato ze zahraničí
domů? Má o něj obavy? Nevěří již druhé straně, že zlato vhodně spravuje? Dotazy se množí,
odpovědí se nabízí hodně, ovšem jeden fakt je zásadní. Německá centrální banka požádala Fed, aby
mohla provést kontrolu svých zlatých cihel v americkém trezoru. Fed toto zamítnul, což vyvolalo
logickou reakci ze strany německé centrální banky – raději si okamžitě stáhne zlato zpět pod svoji
kontrolu. Vidíme proto jako velmi pravděpodobné, že Němci dodrží svoje prohlášení a do pěti let
budou mít více než polovinu svého žlutého kovu doma pod zámkem.
Podobně reagují i další evropské centrální banky, zlato se ve větších objemech vrací do Dánska,
Nizozemí či Finska.
Libor Křapka, manažer prodeje investičních drahých kovů, SAFINA
http://zlato.kurzy.cz/zpravy/376830-zlato-se-vraci-domu/
INVESTUJEME.CZ: Zlaté kuriozity
25. 2. 2015
Zlato je drahý kov, který fascinuje generace po celá staletí. Jednotlivé civilizace mu dávaly nejrůznější
magické, šamanské či královské atributy. Vytvořilo se kolem něj množství legend a tajemných historií.
V dnešní době je ovšem spíše pomocníkem vědy, techniky a medicíny, oborů mnohem exaktnějších.
Zlato nás obklopuje v každodenním životě, často díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem chrání
naše zdraví a obecně stojí za lidským pokrokem. Společnost SAFINA, největší zpracovatel drahých
kovů v České republice, sestavila přehled „zlatých zajímavostí“, které odkrývají nejen kuriózní
informace o tomto kovu. Otestujte si své znalosti i vy!
11,2 miliónů – Kdyby bylo všechno zlato světa spojeno do nitě silné pět mikronů, mohli bychom s ní
svět obtočit dokola 11,2milionkrát.
175 000 tun, 21 m3 – Méně než 175 tisíc tun, či pokud chcete 21 metrů krychlových zlata, bylo
vytěženo od počátku civilizace, což představuje velikost krychle, která by se po zasunutí celá vešla
pod Eiffelovu věž v Paříži.
15 000 tun – Odhaduje se, že světové oceány obsahují až 15 000 tun zlata.
79 – Protonové číslo zlata je 79, což znamená, že v jádru každého atomu kovu je 79 protonů.
2 856 °C – Bod varu zlata je 2 856 stupňů Celsia.
1 064 °C – Teplota tání zlata je 1 064 stupňů Celsia.
1 troyská unce - Je méně pravděpodobné, že najdete zrnko zlata o hmotnosti jedné troyské unce
(31,1 g) než pětikarátový diamant.
80,5 km – Jednu troyskou unci zlata lze natáhnout na délku přibližně 80,5 km, výsledný drát by měl
průměr jen 5 mikronů.
80 cm – Největší zlatá mince, jaká kdy byla vyrobena, byla představena v australském Perthu v roce
2012. Vážila jednu tunu a měřila 80 centimetrů v průměru. To překonalo i předchozí rekord z roku
2007, kdy doposud největší mince měla „pouhých“ 53 cm v průměru.
530 000 prutů/“cihel“ – Federální rezervní systém USA drží 6 700 tun zlata v podobě 530 000 zlatých
prutů. V roce 1973 měl Fed dokonce uloženo více než 12 000 tun měnového zlata.
4 600 tun – Celkem 147,3 miliónů uncí, což odpovídá asi 4 600 tunám zlata, je uloženého
v americkém depozitáři ve Fort Knox.
1849 – Více než 40 000 horníků se v roce 1849 připojilo v Kalifornii ke zlaté horečce. Jen velmi malý
počet z nich ale zbohatl.
http://www.investujeme.cz/zlate-kuriozity/
DOTYK BYZNYS: Překvapivá budoucnost zlata – nanočástice do mozku či srdce
9. 2. 2015
Martin Bouša
Martin Bouša 50
marketing executive se zodpovědností za inovace, SAFINA
Je zřejmé, že drahé kovy expandují do stále nových a nových oblastí. Díky svým fyzikálně-chemickým
vlastnostem často pronikají i do oborů, jako je medicína a farmacie, pomocí velmi specifických
aplikací, jež kombinují několik vědních oborů. Zlato tak vlastně získává další hodnotu.
Zlato se nám už možná brzy dostane doslova pod kůži v rámci propojení nových technologií ze světa
elektrotechniky a medicíny. Vědci z University of Michigan aktuálně pracují na speciální úpravě
nanočástic zlata takovým způsobem, aby byly extrémně tenké a zároveň ohebné a dobře vodivé.
Spojit tyto tři vlastnosti není snadné, dosud se dokonce mnohdy vzájemně vylučovaly. Při testování
možných kombinací bylo zjištěno, že lze spojit nanočástice zlata s polyuretanem tak, že nedochází při
roztažení tohoto materiálu k rozpadu vazeb, ale pouze k jejich transformaci. Navíc tento kompozit
funguje podobně jako například paměťová matrace na spaní. Když se na ni člověk položí, vytvaruje se
podle jeho těla. Když ovšem ráno vstane, vrátí se matrace do svého původního tvaru, takže na ní
nevznikají proleželá místa. Stejně je tomu i u zmíněného materiálu, když se znovu smrští, vrátí se
nanočástice do původních vazeb, což podporuje zachování vodivosti. Tyto nanočástice mají navíc
extrémně tenký obal. Došlo proto k ideálnímu spojení flexibility a elasticity polymeru, v tomto
případě polyuretanu, s vodivostí anorganické látky – zlata.
Tuto elektroniku pak bude možné zavést do těla, kde bude sledovat životně důležité funkce pacienta.
Veliký potenciál tohoto objevu bude možné uplatnit zejména v elektronice využívané v medicíně, v
tzv. flexibilní elektronice. Její aplikace se začínají zavádět do komerčního provozu v USA a v některých
asijských státech. Flexibilní elektronika využívá drát ze zlata o tloušťce několika stovek nanometrů
jako vodič pro propojení polymerních nebo grafenových součástek. Tuto elektroniku pak bude možné
zavést do těla, kde bude sledovat životně důležité funkce pacienta nebo varovat před případnými
zdravotními problémy, a dokonce se po skončení doby funkčnosti nebo po ukončení monitorování
sama v těle rozpustí, vstřebá.
Nabízí také široké možnosti v produkci mozkových a srdečních implantátů či robotických protéz. Díky
vysoké flexibilitě půjde zavést tento materiál i na místa, kde to dosud nebylo možné, či kde docházelo
ke druhotnému poškození organismu, jako například u pevných elektrod využívaných pro zmírňování
účinků deprese či Alzheimerovy i Parkinsonovy choroby. Pevné elektrody zanechávaly v mozkové
tkáni jizvičky a mohly také některé buňky poškodit. Flexibilní elektronika se plně přizpůsobí tvaru
mozkových buněk a podobným vedlejším účinkům by se proto mělo předejít.
Jednou z dalších cest, kudy by se flexibilní elektronika mohla ve zdravotnictví vydat, je výroba
speciálních přístrojů pro operační sály. Jako zajímavý trend je také možné vnímat hi-tech chirurgické
rukavice, které mají v oblasti konečků prstů umístěny elektrody ze zlatých nanočástic. Lékař může
pouhým dotykem měřit tlak či teplotu, díky elektrickým impulsům také tloušťku tkáně.
Zlato tak vlastně získává další hodnotu – kromě investičního nástroje se stává něčím, co pomáhá
zlepšovat, či dokonce zachraňovat lidské životy.
Je zřejmé, že drahé kovy expandují do stále nových a nových oblastí. Díky svým fyzikálně-chemickým
vlastnostem často pronikají i do oborů, jako je medicína a farmacie, pomocí velmi specifických
aplikací, jež kombinují několik vědních oborů. Zlato tak vlastně získává další hodnotu – kromě
investičního nástroje, stabilního i v době ekonomických otřesů, se stává něčím, co pomáhá zlepšovat,
či dokonce zachraňovat lidské životy.
Ve společnosti SAFINA, a.s. pracuje od roku 1995. Nejdříve nastoupil na pozici vedoucího oddělení
vývoje a analytických laboratoří, poté působil jako výrobně-technický ředitel a později jako obchodní
ředitel. Od roku 2007 se věnuje strategickému marketingu společnosti, kde zodpovídá za nové
inovace. V letech 1990–1992 působil za účelem zprovoznění závodu ve vývojovém oddělení Precious
Metals Refinery v Jižní Africe. Zde během svého pobytu absolvoval semestrální kurz marketing a
managementu na Harvard University of South Africa. V roce 1987 absolvoval VŠCHT v Praze. Zde se
také do roku 1990 věnoval postgraduálnímu studiu jaderné chemie a hydrometalurgii kovů.
http://www.dotyk.cz/byz-06-2015/15_prekvapiva-budoucnost-zlata-nanocastice-do-mozku-ci-srdce
FINPARADA.CZ: Zlaté kuriozity
25. 2. 2015
Zlato je drahý kov, který fascinuje generace po celá staletí. Jednotlivé civilizace mu dávaly nejrůznější
magické, šamanské či královské atributy. Vytvořilo se kolem něj množství legend a tajemných historií.
V dnešní době je ovšem spíše pomocníkem vědy, techniky a medicíny, oborů mnohem exaktnějších.
Zlato nás obklopuje v každodenním životě, často díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem chrání
naše zdraví a obecně stojí za lidským pokrokem. Společnost SAFINA, největší zpracovatel drahých
kovů v České republice, sestavila přehled „zlatých zajímavostí“, které odkrývají nejen kuriózní
informace o tomto kovu. Otestujte si své znalosti i vy!
11,2 miliónů – Kdyby bylo všechno zlato světa spojeno do nitě silné pět mikronů, mohli bychom s ní
svět obtočit dokola 11,2milionkrát.
175 000 tun, 21 m3 - Méně než 175 tisíc tun, či pokud chcete 21 metrů krychlových zlata, bylo
vytěženo od počátku civilizace, což představuje velikost krychle, která by se po zasunutí celá vešla
pod Eiffelovu věž v Paříži.
15 000 tun - Odhaduje se, že světové oceány obsahují až 15 000 tun zlata.
79 - Protonové číslo zlata je 79, což znamená, že v jádru každého atomu kovu je 79 protonů.
2 856 °C - Bod varu zlata je 2 856 stupňů Celsia.
1 064 °C – Teplota tání zlata je 1 064 stupňů Celsia.
1 troyská unce - Je méně pravděpodobné, že najdete zrnko zlata o hmotnosti jedné troyské unce
(31,1 g) než pětikarátový diamant.
80,5 km - Jednu troyskou unci zlata lze natáhnout na délku přibližně 80,5 km, výsledný drát by měl
průměr jen 5 mikronů.
80 cm - Největší zlatá mince, jaká kdy byla vyrobena, byla představena v australském Perthu v roce
2012. Vážila jednu tunu a měřila 80 centimetrů v průměru. To překonalo i předchozí rekord z roku
2007, kdy doposud největší mince měla „pouhých“ 53 cm v průměru.
530 000 prutů/“cihel“ - Federální rezervní systém USA drží 6 700 tun zlata v podobě 530 000 zlatých
prutů. V roce 1973 měl Fed dokonce uloženo více než 12 000 tun měnového zlata.
4 600 tun – Celkem 147,3 miliónů uncí, což odpovídá asi 4 600 tunám zlata, je uloženého v
americkém depozitáři ve Fort Knox.
1849 – Více než 40 000 horníků se v roce 1849 připojilo v Kalifornii ke zlaté horečce. Jen velmi malý
počet z nich ale zbohatl.
http://www.finparada.cz/zprava_banka.aspx?ID=8241
ZLATY-SLITEK.CZ: Safina prodala přes 800 kg investičního zlata
4. 2. 2015
Společnost Safina, a.s., přední evropský zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů, v roce
2014 zrecyklovala více než 100 tun stříbra, 1,2 tuny zlata a přes 3 tuny platinových kovů. V České
republice Safina zpracuje více než 65 % objemu všech drahých kovů. V letošním roce zrecyklovala
přes 50 % více materiálů s obsahem drahých kovů v porovnání s rokem 2013. Safina v tomto roce
prodala přes 800 kg investičního zlata, na celém českém trhu dle odhadů společnosti by pak prodeje
měly dosáhnout 3 tun tohoto kovu.
Průmyslové využití drahých kovů
Drahé kovy sehrávají díky svým jedinečným fyzicko-chemickým vlastnostem klíčovou roli v průmyslu.
Nejčastěji se využívají v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu, následně pak v chemickém,
sklářském průmyslu, lékařství a klenotnictví. Nejčastěji používaným drahým kovem je stříbro, jeho
spotřeba ročně globálně roste o 2-3 %. V oblasti recyklace Safina letos zpracovala o 15 % více stříbra
oproti předchozímu roku. Tohoto výsledku bylo dosaženo mimo jiné i díky zavedení zcela nové
recyklační technologie termické úpravy materiálu s obsahem drahých kovů.
„Tento rok byl pro nás velmi úspěšný, navýšili jsme produkci a zavedli nové inovace. Celkový obrat
společnosti překročí 5 miliard korun. Příští rok očekáváme díky integraci do struktur nového vlastníka
nejen výraznou geografickou expanzi, ale i rozšíření portfolia výrobků s vysokou přidanou hodnotou,“
uvedl Viktor Fiala, generální ředitel, Safina. „Nejlepších výsledků co do nárůstu objemu dosáhla divize
vyrábějící průmyslové aplikace, a to především pro elektrotechnický a sklářský průmysl. Z pohledu
divize Recyklace pak pro nás sehrává klíčovou roli také chemický průmysl,“ doplnil Fiala.
Zastoupení drahých kovů v jednotlivých průmyslových sektorech se v letošním roce nijak zásadně
nezměnilo. Jistou zajímavostí a do budoucna možným trendem je použití stříbra v textilním průmyslu,
a to konkrétně při výrobě sportovního oblečení, nejen kvůli jeho antibakteriálnímu účinku. Letos bylo
představeno tričko s příměsí bio citlivých stříbrných vláken, která mají za úkol přenášet biometrická
data z těla sportovce do testeru či jiného chytrého zařízení.
Investiční drahé kovy
Celkové prodeje investičních drahých kovů na českém trhu poklesly. Prodeje dosáhly objemu 3 tun,
což je 25% propad oproti minulému roku. Hlavním důvodem je celkový pokles ceny zlata na
světových trzích. Některé subjekty v České republice musely dokonce ukončit svou obchodní činnost.
Safina ovšem zaznamenala naprosto opačný vývoj, své prodeje navýšila, a to díky využití synergie
rafinace drahých kovů a prodeje investičních kovů. I nadále je Safina lídrem v prodeji investičních
drahých kovů na trhu. Celkově v tomto roce prodala přes 800 kg zlata.
„Zlato tradičně zůstává nejoblíbenějším investičním kovem, naše prodeje oproti minulému roku
vzrostly o 14 %. Zvýšenou poptávku jsme zaznamenali také u platiny a palladia, i když stříbro nadále
zůstává druhým nejoblíbenějším investičním kovem,“ komentoval Libor Křapka, manažer investičních
kovů, Safina. „Nyní před Vánocemi je větší zájem o menší slitky do jedné unce, nicméně
nezaznamenáváme výrazně odlišnou poptávku. Drahé kovy jsou především dlouhodobou investicí a
nejsou tedy závislé na předvánočním období,“ vysvětlil Křapka.
http://www.zlaty-slitek.cz/clanky/safina-prodala-pres-800-kg-investicniho-zlata/
ANO.G6.CZ: SAFINA a.s. splní Sny 21 dětem
2. 2. 2015
Již třetím rokem zaměstnanci Safina a.s. společně s ředitelem Ing. Viktorem Fialou podporují dětské
Sny.
V letošním roce podpoří 21 dětí splněním jejich Snů.
Moc Vám děkujeme!
Ludmila Zachová
http://www.ano.g6.cz/safina-a-s-splni-sny-21-detem/7872#.VOIMpy6Arho
Stejný článek byl také krátce zmíněn na:
ANO.CZ/FACEBOOK.COM
2. 2. 2015
https://www.facebook.com/ANO.CZ
ANOTYM.BLOGSPOT.CZ
2. 2. 2015
http://anotym.blogspot.cz/2015/01/safina-as-splni-sny-21-detem.html
POPLATKOZROUT.CZ: Zlaté kuriozity
25. 2. 2015
Zlato je drahý kov, který fascinuje generace po celá staletí. Jednotlivé civilizace mu dávaly nejrůznější
magické, šamanské či královské atributy. Vytvořilo se kolem něj množství legend a tajemných historií.
V dnešní době je ovšem spíše pomocníkem vědy, techniky a medicíny, oborů mnohem exaktnějších.
Zlato nás obklopuje v každodenním životě, často díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem chrání
naše zdraví a obecně stojí za lidským pokrokem. Společnost SAFINA, největší zpracovatel drahých
kovů v České republice, sestavila přehled „zlatých zajímavostí“, které odkrývají nejen kuriózní
informace o tomto kovu. Otestujte si své znalosti i vy!
11,2 miliónů – Kdyby bylo všechno zlato světa spojeno do nitě silné pět mikronů, mohli bychom s ní
svět obtočit dokola 11,2milionkrát.
175 000 tun, 21 m3 - Méně než 175 tisíc tun, či pokud chcete 21 metrů krychlových zlata, bylo
vytěženo od počátku civilizace, což představuje velikost krychle, která by se po zasunutí celá vešla
pod Eiffelovu věž v Paříži.
15 000 tun - Odhaduje se, že světové oceány obsahují až 15 000 tun zlata.
79 - Protonové číslo zlata je 79, což znamená, že v jádru každého atomu kovu je 79 protonů.
2 856 °C - Bod varu zlata je 2 856 stupňů Celsia.
1 064 °C – Teplota tání zlata je 1 064 stupňů Celsia.
1 troyská unce - Je méně pravděpodobné, že najdete zrnko zlata o hmotnosti jedné troyské unce
(31,1 g) než pětikarátový diamant.
80,5 km - Jednu troyskou unci zlata lze natáhnout na délku přibližně 80,5 km, výsledný drát by měl
průměr jen 5 mikronů.
80 cm - Největší zlatá mince, jaká kdy byla vyrobena, byla představena v australském Perthu v roce
2012. Vážila jednu tunu a měřila 80 centimetrů v průměru. To překonalo i předchozí rekord z roku
2007, kdy doposud největší mince měla „pouhých“ 53 cm v průměru.
530 000 prutů/“cihel“ - Federální rezervní systém USA drží 6 700 tun zlata v podobě 530 000 zlatých
prutů. V roce 1973 měl Fed dokonce uloženo více než 12 000 tun měnového zlata.
4 600 tun – Celkem 147,3 miliónů uncí, což odpovídá asi 4 600 tunám zlata, je uloženého v
americkém depozitáři ve Fort Knox.
1849 – Více než 40 000 horníků se v roce 1849 připojilo v Kalifornii ke zlaté horečce. Jen velmi malý
počet z nich ale zbohatl.
http://www.poplatkozrout.cz/zprava_banka.aspx?ID=8241