Implementace vzdělávacího prostředí Moodle v českých školách

Implementace vzdělávacího prostředí Moodle v českých školách

Implementace vzdělávacího prostředí Moodle
v českých školách
David Mudrák
Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta
M. D. Rettigové 4, 116 39 Praha 1
e-mail: [email protected]
Abstrakt
Příspěvek podává stručnou charakteristiku
volně
šiřitelného
online
vzdělávacího
prostředí Moodle a snaží se shrnout základní
fakta o tvorbě jeho české lokalizace
a následné implementaci do výukového
procesu v českých školách všech stupňů.
Je zmíněn konstruktivismus jakožto
pedagogicko-teoretické zázemí vývoje tohoto
prostředí a jsou shrnuty výsledky pilotní
analýzy jeho nasazení pro účely podpory
výuky na Univerzitě Karlově v Praze.
Závěry uvedeného šetření ukazují, že
prostředí je využíváno zejména jako nástroj
elektronického
publikování
studijních
materiálů. Autor na základě interpretace
výsledků šetření usuzuje, že edukační
potenciál konstruktivisticky orientovaných
aktivizujících komponent tohoto prostředí
zůstává tvůrci kurzů dosud neobjeven.
1.
Úvod
Online vzdělávací prostředí Moodle,
dovolující provozovat přes WWW rozhraní
dostupné kurzy, se během tří let své
existence
stal
téměř
fenoménem
a prvoligovým hráčem na poli softwarových
produktů poskytujících podporu vzdělávání
a učení prostřednictvím sítě Internet. Získává
si uznání řady vzdělávacích institucí všech
druhů a stupňů – od univerzit, středních
a základních škol až
po
soukromé
organizace zabývající se školením [6].
Prostředí Moodle je využíváno při plně
distanční výuce, stejně jako pro podporu
výuky prezenční. Stává se prestižní
platformou, která svým věhlasem i svými
možnostmi
konkuruje
významným
komerčním aplikacím. Například ministerstvo
vědy a výzkumu německé země Severní
Porýní a Vestfálsko zařadilo Moodle mezi
programy doporučené pro využití na
vysokých školách [1]. Studie provedená
v únoru 2005 na Humboldtově univerzitě
v Kalifornii srovnávající Moodle s komerčním
produktem Blackboard konstatovala, že ve
většině parametrů byly oba produkty
srovnatelné, z hlediska obliby u studentů
zvítězil Moodle [4]. Pro Moodle se vyslovila
i další studie srovnávající jej s Learning
Space z pohledu počítačového správce.
V lednu 2005 byl na serveru RELOAD
(Reusable eLearning Object Authoring and
Delivery) uveden Moodle mezi systémy,
které podporují použití "znovupoužitelných"
vzdělávacích objektů, a to díky své
schopnosti pracovat s balíčky SCORM [9].
Jaké jsou důvody tohoto úspěchu
a obliby? Proč se řada institucí rozhodla
přejít
ze
zaběhnutých
a několik
let
fungujících systémů (včetně takových
„velikánů“ jako WebCT nebo Blackboard)
právě na tento produkt? Co Moodle výrazně
odlišuje od podobných aplikací? V tomto
příspěvku jsou diskutovány dvě možné
příčiny jeho rostoucí penetrace:
● Moodle je úspěšný, protože u pramene
jeho
vývoje
stojí
propracované
Emtech 2005
pedagogické
teorie
jistého
druhu
vzdělávání a učení, které umožňují
definovat cílové funkce a procesy, jež má
prostředí zajišťovat a podporovat.
● Moodle je úspěšný díky nastavenému
modelu jeho vývoje, který se rovněž
osvědčuje u řady dalších open-source
produktů.
Druhou část příspěvku tvoří popis
a výsledky jednoduchého pilotního šetření,
jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem je
Moodle využíván tvůrci kurzů pro distanční
podporu výuky na Univerzitě Karlově
v Praze.
2.
Kořeny úspěchu Moodle
Chceme-li pochopit základní filozofii
a potenciál prostředí Moodle, bude nejlépe
začít u samého začátku jeho vývoje.
2.1. Stručná historie
Moodle má svou minulost, důvody svého
vzniku a svůj vývoj. Základní orientace
v příčinách jeho současného stavu umožňuje
odhadovat i další směry růstu tohoto živého
prostředí.
První verze svého modulárního objektově
orientovaného vzdělávacího prostředí (angl.
Modular Object-Oriented Dynamic Learning
Environment) vytvořil Martin Dougiamas
během svého Ph.D. studia na Curtin
University of Technology v australském
Perth. Ve své disertační práci zabývající se
podporou vyučování a učení prostřednictvím
online vzdělávacích systémů dostupných
přes Internet hledal mj. nástroje, které by
umožňovaly realizovat metody navržené
v souladu
s principy
konstruktivisticky,
resp. konstrukcionisticky orientované výuky.
Dougiamas pro účely výzkumu efektivity
různých aspektů interaktivní online podpory
výuky svého kurzu „Internet Overview“ navrhl
online prostředí, které mělo [2]
● studentům usnadňovat orientaci v nových
pojmech – konceptech [7], prezentovat
jejich hierarchickou strukturu a umožňovat
snadnou navigaci mezi nimi,
2
osvojení těchto konceptů dosáhnout
nikoliv pasivní transmisí poznatků ze
studijních materiálů, ale aktivizovat učení
a konstrukci nových pojmů a vztahů mezi
nimi pomocí interakce s vyučujícím
a dalšími studenty v kurzu, pravidelnou
sebereflexí
formou
krátkých
esejí,
rozhodováním se mezi nabídnutými
možnostmi a formulací a obhajobou svého
postoje či názoru,
● učitelům poskytnout nástroje pro snadnou
úpravu
a prezentaci
osvojovaného
obsahu,
● dát učitelům možnost více poznat svou
třídu a individuální potřeby každého
studenta,
● umožňovat
nabízené
funkce
dále
modulárně rozšiřovat.
Během
měsíce
intenzivní
práce
Dougiamas vytvořil prototyp takového
prostředí a pojmenoval je Moodle. Použité
technologie zahrnovaly Linux jako operační
systém, Zope jako aplikační server, Python
jako nízkoúrovňové programové prostředí,
Apache jako server zajišťující webové
rozhraní a sadu shell skriptů řídících celý
systém.
Na základě závěrů zjištěných svým
výzkumem a dalšími teoreticky odvozenými
požadavky Dougiamas na rozvoji Moodle
dále pracoval a dne 20. srpna 2002 vypustil
do světa verzi 1.0. Ta byla určena pro
intimnější prostředí menších tříd na vysokých
školách a byla použita pro řadu studií, které
podrobně zkoumaly spolupráci a reflexi v
těchto
malých
skupinách
dospělých
účastníků [5].
Od té doby se pravidelně objevují další
verze obohacené o nové prvky. Základní
filozofie Moodlu spočívající v intuitivním
ovládání, jednoduché správě a kladení
důrazu na aktivní roli učících se, jejich
interakci a sebereflexi je však dodnes
charakteristickým prvkem tohoto prostředí.
●
2.2. Moodle v České republice
Dalším důvodem celosvětového rozšíření
Moodle je jeho vícejazyčná podpora. V době
psaní tohoto článku je Moodle alespoň zčásti
Emtech 2005
přeložen do 61 jazyků, přičemž použití
speciálních filtrů umožňuje vytvářet kurzy
s vícejazyčným
obsahem,
který
se
přizpůsobuje předvolenému jazyku uživatele.
Historicky první verze překladu, na němž
začal autor tohoto článku pracovat v rámci
jedné seminární práce při studiu učitelství na
Pedagogické fakultě, pochází z 10. února
2003. V následujících měsících byl Moodle
představen
na
několika
českých
a slovenských konferencích a začalo přibývat
škol, které jej začaly používat jako podporu
své výuky.
Dnes se jeho čeští a slovenští uživatelé
setkávají na serveru http://moodle.cz, kde
probíhá vzájemná výměna zkušeností,
koordinace české lokalizace, ale i samotná
podpora výuky kurzů pracoviště autora. Na
serveru http://moodle.org je v okamžiku
psaní
tohoto
článku
zaregistrováno
devatenáct českých stránek založených na
Moodle. Do jeho lokalizace se zapojilo
několik dalších dobrovolníků (zvláštní
pozornost si zasluhuje tým kolegů a studentů
kolem Daniela Mikšíka, MUNI). Petr Škoda
(TUL) je dnes jedním z předních vývojářů
této
platformy
a světově
uznávaným
odborníkem na její bezpečnost.
2.3. Konstruktivismus - teoretické
zázemí vývoje Moodle
Řada pedagogických teorií zabývajících
se využíváním počítačů a jejich sítí pro účely
výuky se snaží odvozovat doporučení, jak
zvýšit atraktivitu, aktuálnost a efektivitu
procesu učení žáků a studentů a rozvíjet
všechny stránky jejich osobnosti [3]. Jedním
z pedagogických paradigmat, které výrazně
ovlivňuje sféru vzdělávání v posledních
desetiletích, je Piagetův konstruktivismus
a z něj
odvozený
Papertův
konstrukcionismus.
Oba tyto směry stály u vzniku prostředí
Moodle a dodnes jemu vytvářejí silné
teoretické zázemí. Moodle měl být
softwarovým nástrojem, který umožní tyto
teorie realizovat ve výuce prostřednictvím
Internetu.
3
Konstruktivismus tvrdí, že si lidé nové
znalosti aktivně konstruují, vytvářejí při
interakci se svým okolím. Základy této teorie
položili Dewey, Montesorri, Bruner, Vygotský
a především pak Jean Piaget.
Základní
myšlenka
konstruktivismu
spočívá zjednodušeně v tom, že vše, co
čteme, vidíme, slyšíme, cítíme a čeho se
dotýkáme,
je
porovnáváno
s našimi
dosavadními znalostmi a pokud je to s naší
mentální
reprezentací okolního světa
„kompatibilní“, může se to stát naším novým
poznatkem. Znalost se upevňuje, pokud ji
úspěšně použijeme v prostředí, v němž
žijeme. Konstruktivismus nepohlíží na
učícího se jedince jako na pouhou
paměťovou
banku
pasivně
přijímající
informace, kvalitní znalosti nemohou být
předány pouhým přečtením něčeho nebo
nasloucháním někomu. Klíčem k učení je dle
této teorie aktivní interpretace sdělovaných
informací a jejich zabudování do stávající
poznatkové struktury.
Základní teze konstruktivistické teorie
učení říkají, že [3]:
● poznání si jedinec buduje (konstruuje)
fyzicky tím, že se zapojuje do aktivního
učení se,
● poznání si jedinec konstruuje symbolicky
tím, že si vytváří svoje vlastní modely
a reprezentace,
● poznání si jedinec konstruuje sociálně
tím, že poznává spolu s dalšími lidmi,
● poznání si jedinec konstruuje teoreticky
tím, že se pokouší jiným vysvětlit to, čemu
zatím sám ještě úplně nerozumí.
Seymour Papert (MIT) rozšířil koncepci
konstruktivismu o myšlenku, že učení je
zvláště efektivní, jestliže při něm tvoříme
něco pro ostatní. Může to být cokoli, od
mluvené věty nebo sdělení na Internetu až
po složitější výtvory, jakými jsou obraz, dům
nebo softwarový produkt. Tuto koncepci
zdůrazňující individuální zainteresovanost na
učeném označujeme jako konstrukcionismus.
Konstruktivisticky orientované teorie učení
jsou hluboce rozpracovány do mnoha dílčích
směrů. Moodle je výrazně ovlivněn školou
sociálního konstruktivismu, který rozšiřuje
Emtech 2005
výše uvedené myšlenky na sociální skupinu,
kde se vytváří poznání společně a pro
všechny, takže vzniká malá kultura
společných výtvorů se společnými významy –
ať se jedná o školní třídu, účastníky jednoho
online kurzu či celou komunitu všech
uživatelů tohoto prostředí. Když je jedinec do
takové skupiny zařazen, nepřetržitě se učí,
jak být její součástí, a to na mnoha rovinách.
2.4. Síla komunity
Shora uvedené postoje k aktivnímu učení
jako přirozené součásti celého našeho života
se odráží i ve způsobu, jakým je Moodle jako
softwarový produkt vyvíjen.
Snad nejlépe popisuje takový model
vývoje softwaru Eric Steven Raymond ve své
dnes již kultovní stati „The Cathedral and the
Bazaar“ [8]. Raymond srovnává dva možné
přístupy k vývoji softwarového produktu.
První
z nich,
charakteristický
pro
„profesionálně“
vyráběné
produkty,
přirovnává vývoj počítačové aplikace ke
stavbě katedrály: je pro něj charakteristická
potřeba intenzivního plánování, centrálního
řízení činnosti zainteresovaných osob či
skupin
a dlouhodobé
testování
před
uvolněním nových verzí. I ve světě opensource produktů vyvíjených v rámci projektu
GNU byl až do počátku devadesátých let
tento model vývoje softwarových nástrojů
uznáván jako téměř jediný možný. Zcela jiný
styl se podařilo nastartovat a udržet poté, co
Linus Torvalds publikoval první verzi jádra
operačního systému Linux. Model vývoje
jádra Linuxu, založený na principech
vydávání nových – byť nestabilních – verzí
rychle a často (svého času i jednou denně),
rozložení zodpovědnosti za vývoj mezi masu
dobrovolníků
a otevřeností
hraničící
s promiskuitou se překvapivě ukázal nejen
jako možný, ale rovněž jako schopný
vyprodukovat v krátké době velice kvalitní
produkt.
Raymond se ve svém článku zabývá
některými aspekty takového stylu vývoje
a ukazuje, proč a za jakých podmínek může
být tento model úspěšný. Řadu uvedených
bodů je přitom možno vztáhnout i na způsob,
4
jakým je vyvíjen Moodle a pokusit se tak
vysvětlit tajemství vzniku tak komplexního
softwaru v relativně krátké době.
● Osobní zainteresovanost – Moodle je
dnes dobrovolně rozvíjen desítkami
programátorů, jeho správců a učitelů po
celém světě spojených často jen
společným zájmem a počítačovou sítí.
● Síla jednoduchosti – Moodle původně
vznikl jako jednoduchý nástroj se zcela
přesně
vymezenými
funkcemi.
To
umožňuje jej rychle nasadit do reálného
edukačního procesu a i když časem může
nabývat na komplexnosti, stále si
zachovává atributy jednoduché intuitivní
aplikace.
● Uživatelé jako spolutvůrci – do vývoje
nových funkcí, ale zejména do odhalování
chyb a nedostatků je zapojena široká
základna provozovatelů systému po celém
světě, jejichž jedinou odměnou je brzká
reakce vděčných vývojářů a spoluúčast na
zkvalitňování společného díla. Uživatelé
jsou víc než zákazníci –
jsou
neocenitelným zdrojem odhalených chyb,
nápadů a zkušeností.
● Osobní podpora ze strany lídrů –
intenzivní elektronická komunikace na
diskusních fórech nebo prostřednictvím
emailů s vývojáři dává uživatelům pocit
„bytí přímo u toho“, když vzniká „jejich“
produkt.
3.
Využívání edukačního
potenciálu Moodle
Pro podporu rozmanitých teoreticky
i prakticky požadovaných pedagogických
situací se do Moodle vyvíjejí nezávislé
komponenty – tzv. moduly činností (např.
Diskusní fórum, Anketa, Poznámkový blok,
Test, Studijní materiál, Přednáška, Slovník,
Wiki a další). Je na vyučujícím, jak tyto
moduly využije a jak z nich sestaví činnosti,
z nichž se bude skládat jeho kurz. Jak
vyplývá z předchozího textu, je vývoj těchto
modulů motivován snahou vytvořit v kurzu
atmosféru
tvořivé
spolupráce
všech
Emtech 2005
4.
Závěr
studijních materiálů a následnou evaluaci
jejich pochopení , ač lze osvojování řady
poznatků podporovat i pomocí jiných modulů,
často atraktivněji něž pouhou prezentací
elektronických textů.
Tab. 1 – Počet instancí modulů
činností na sledovaném serveru
MODUL
Studijní materiál
Test
Popisek
Úkol
Fórum
Poznámky
Přednáška
Slovník
Anketa
Průzkum
Chat
Wiki
SCORM
Workshop
INSTANCE
IPC
804
252
197
149
137
130
120
61
28
8
6
1
0
0
9,03
2,83
2,21
1,67
1,54
1,46
1,35
0,69
0,31
0,09
0,07
0,01
0
0
Studijní materiál
Test
Popisek
Úkol
Fórum
Poznámky
Přednáška
Slovník
Anketa
Průzkum
Chat
Wiki
SCORM
Workshop
Modul činnosti
zúčastněných, snahou vytvořit podmínky pro
aktivní konstrukci nových poznatků.
Nástroje Moodle lze však využívat podle
různých scénářů online výuky – např. jako
content management systém, volné diskusní
prostředí, sběrnu studentských prací,
prostředí pro podporu řízení projektu, nástroj
pro elektronické testování apod. Pro každý
takový scénář se hodí jistá sada použitých
modulů. Zároveň lze na základě použitých
modulů usuzovat na styl, model či scénář
výuky, který v daném kurzu probíhá.
Tento předpoklad sloužil autorovi jako
východisku k pilotnímu šetření, které mělo
v hrubých obrysech naznačit celkový styl
využívání platformy Moodle na serveru online
podpory výuky Univerzity Karlovy v Praze
(http://dl.cuni.cz).
Na serveru byl zjištěn počet instancí
jednotlivých
modulů
činností,
počet
založených kurzů a počet registrovaných
účastníků. Na základě přepočítaného
průměrného výskytu instance každého
modulu na jeden kurz (instance per course –
IPC) bylo zjišťováno, nakolik jsou tvůrci kurzů
průměrně využívány jednotlivé moduly,
obzvláště pak takové, které komplexněji
podporují
aktivitu
studentů
směřující
k osvojení poznatků dle konstruktivistických
zásad (zejména Diskusní fórum, Přednáška,
Workshop, Wiki apod.). Za edukační diskusní
fórum nebylo v tomto šetření považováno
fórum Novinky, které je automaticky součástí
každého kurzu.
Výskyt instancí jednotlivých modulů je
uveden v následující Tabulce 1 a data jsou
vynesena do grafu na Obrázku 1.
5
0
200
400
600
800
1000
Počet instancí
Zjištěné údaje naznačují, že přes širokou
škálu možností, kterou Moodle nabízí
tvůrcům
kurzů,
zůstává
výrazně
nejpoužívanější
komponentou
Studijní
materiál, na předních místech se umisťuje
též Úkol sloužící ke sběru studentských prací
a Test umožňující online testování. Lze
usuzovat, že tvůrci kurzů využívají Moodle
převážně jako prostředí pro publikování
Obr. 1 – Počet instancí modulů
činností na sledovaném serveru
Uvážíme-li, že tyto moduly je možno
realizovat klasickou formou HTML stránek
v kombinaci s komunikací přes email bez
nutnosti
zavádění
specializovaného
výukového prostředí, docházíme k nepříliš
Emtech 2005
potěšujícímu zjištění, že edukační potenciál
konstruktivisticky orientovaných aktivizujících
komponent zůstává tvůrci kurzu dosud
neobjeven. Mohlo by se zdát, že Moodle
spíše figuruje jako akcelerátor zažitých
výukových stylů založených na transmisi
poznatků od vyučujícího směrem ke
studentovi. Tento provokující výrok vyvolává
řadu podnětů k dalšímu výzkumu.
Nutno ještě jednou zdůraznit, že si je autor
vědom pouštění se do interpretace velice
hrubých dat, kterážto se však může ukázat
unáhlená, neboť uvedený modul Studijní
materiál může stejně dobře sloužit např. jako
nástroj pro vkládání interaktivních elementů
jako např. Java applety, interaktivní Flash
animace apod., které nelze snadno označit
jako pasivní transmitery hotových poznatků.
Uvedený závěr by rovněž neměl být
chápán tak, že všechny ostatní scénáře
využívání online prostředí jsou ve srovnání
s konstruktivisticky orientovaným modelem
zavrženíhodné. Autor se snažil pouze
naznačit, že by byla škoda nevyužívat
potenciál této platformy a degradovat
poskytnuté nástroje na pouhý redakční
systém.
6
Odkazy
[1] „CampusSource“ [online] [cit. 2. 6. 2005].
<url: http://www.campussource.de/org/>
[2] M. Dougiamas, „Improving the effectiveness of tools
for Internet based education“ [online] [cit. 2. 6. 2005].
In A. Herrmann, M. M. Kulski (Eds), Flexible Futures in
Tertiary Teaching, Proceedings of the 9th Annual
Teaching Learning Forum, 2-4 February 2000, Curtin
University of Technology, Perth, 2000.
<url: http://lsn.curtin.edu.au/tlf/tlf2000/dougiamas.html>
[3]I. Kalaš, „Informačná gramotnosť učiteľov.
Mapujeme priestor“. In M. Černochová, I. Fialová,
B. Mannová (Eds) Poškole 2005, JŠI, Monínec
u Sedlce – Prčice, 13.-15. 4. 2005, s. 151-159.
[4] K. D. Munoz, J. Duzer, „Blackboard vs. Moodle:
A Comparison of Satisfaction with Online Teaching
and Learning Tools“ [online] [cit. 2. 6. 2005], Humboldt
State University, 15 February 2005.
<url: http://www.humboldt.edu/~jdv1/moodle/all.htm>
[5] „Moodle Documentation“ [online] [cit. 2. 6. 2005].
<url: http://moodle.org/doc>.
[6] A. Nag, „Moodle: An open source learning
management system“ [online]. Newsforge, May 24th
2005. <url: http://business.newsforge.com/article.pl?sid
=05/05/09/2117200>
[7]J. D. Novak, „Concept Mapping: A tool for improving
science teaching and learning“. In D. F. Treagust,
R. Duit, B. J. Fraser (Eds), Improving teaching and
learning in science and mathematics, Teachers
College, New York, 1996, s. 32-43.
[8] E. S. Raymond, „The Cathedral and the Bazaar“,
2000.
[9]RELOAD, „Practical Interoperability“ [online]
[cit. 2. 6. 2005].
<url: http://www.reload.ac.uk/interop.html>