Data za rok 2003

ÚKLIDOVÝ PRŮMYSL
V EVROPĚ
PŘEHLED EFCI
Vydáno v r. 2006
(Data za rok 2003)
Září 2006
Vypracováno a vydáno Evropskou federací úklidového průmyslu (EFCI)
Rue de l’Association 27 – 1000 Brussels – Belgium – Tel: +32 2 225 83 30 – Fax: +32 2 225 83 39 – www.feni.be
1
ÚVOD
Toto je 14. ročník statistického šetření o úklidovém průmyslu v Evropě vydávaný EFCI.
V průběhu let byl postupně zdokonalován, a ačkoli to stále ještě není statistický přehled
v přesném slova smyslu, poskytuje nám celkem ucelený obraz tohoto průmyslu a jeho
vývoje v průběhu posledních 14 let.
Jak je již zvykem, jsou zde uvedena data shromážděná od členů EFCI na základě
dotazníku, zpráva byla vypracována sekretariátem EFCI. Zvlášť musíme poděkovat
členům výboru pro ekonomické záležitosti EFCI, kteří tomuto úkolu věnovali významnou
část své práce.
Prosím povšimněte si, že všechna data odpovídají roku 2002.
V tomto přehledu je “úklidový průmysl” definován dle klasifikace NACE – REV. 1, sekce
K, divize 74, skupina 74.7. – průmyslový úklid. Ta také zahrnuje některé další aktivity
realizované podnikateli v úklidu, jako např. služby v oblasti zpracování odpadu, čištění
komínů, čištění fasád nebo údržba okolí budov.
Vlivem nárůstu počtu členů EFCI se geografický rozsah přehledu mírně změnil a nyní
zahrnuje jeden další stát: Polsko. Proto jej není vždy možné přímo porovnávat s
předchozími vydáními Přehledu (v případě nutnosti jsou poskytována příslušná
vysvětlení).
Bohužel, pro ostatní odvětví služeb jsou dostupná pouze omezená data. Proto ve
sledovaném roce nebylo možné porovnávat úklid s určitými odvětvími. Kromě toho,
spolupráce se Světovou federací podnikatelů v oblasti správy budov (WFBSC) zatím
ještě neumožňuje srovnávat evropské trhy s ostatními mezinárodními trhy.
Hlavní evropské ekonomické ukazatele jsme převzali z přehledů Eurostatu a publikací
Evropské komise, zvláště pak:
• „Evropský obchod, fakta a čísla“, data z let 1995 – 2004 (Eurostat)
• „Klíčová čísla Evropy“, Statistický zápisník 2006, data z let 1995 – 2005
(Eurostat)
• „Zaměstnanost v Evropě 2004, současné trendy a vyhlídky“ – Generální
direktoriát pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti
• „Konkurenceschopnost a porovnávání, Evropská zpráva o konkurenceschopnosti
2004“ – Generální direktoriát pro podnikatelskou činnost a průmysl
(“Competitiveness and Benchmarking, European Competitiveness Report 2004 –
Directorate General for Enterprise and Industry)
Další informace můžete obdržet přímo od sekretariátu EFCI:
Rue de l’Association, 27
B – 1000 Brussels
Tel: + 32 2 225 83 30 – Fax: + 32 2 225 83 39
Email: [email protected]
2
OBSAH:
Část 1: Rozvoj trhu
Obrat
Rozdělení dle jednotl. států
Penetrace trhu
Segmenty trhu
Trendy v tržních segmentech
strana 4
strana 5
strana 6
strana 7
strana 9
Část 2: Podnikatelé
Počet firem
Rozdělení podle velikosti
Rozdělení podle států
Obrat za společnost
strana 10
strana 11
strana 11
strana 12
Část 3: Lidé
Zaměstnanost
Národní rozdělení
Produktivita
Organizace práce
Práce na zkrácený úvazek
Pracovní doba
Aspekty pohlaví
Etnické menšiny
Příloha: Lídři trhu v roce 2003
strana 14
strana 15
strana 16
strana 18
strana 19
strana 20
strana 21
strana 23
strana 24
3
Část 1 ROZVOJ TRHU
Obrat
V roce 2003 dosáhli podnikatelé v úklidu v 18 evropských zemích zahrnutých do tohoto
statistického přehledu celkového obratu 44 518 milionů €. To potvrzuje dynamiku tohoto
průmyslu, protože to představuje čistý nárůst o 9% vzhledem k předchozímu roku1, zatímco růst
HDP „evropské pětadvacítky“ mezi lety 2002 a 2003 byl jen 1,3%2.
Obrat 1989 - 2003
Poté, co v roce 2002 byla dosažena míra růstu 3,2%, dá se vysoký růst v roce 2003 vysvětlit
spíše zvýšením penetrace trhu3 než celkovým ekonomickým růstem.
I když byl rok 2003 ve všeobecné ekonomické souvislosti celkem nepříznivý, toto číslo potvrzuje,
že během poslední dekády pokračuje všeobecný posun od průmyslové ekonomiky k ekonomice
založené na službách. Tato makroekonomická souvislost je důsledkem řady faktorů. Prvním
faktorem je, že byl zaznamenán vyšší růst produktivity v průmyslové ekonomice, zatímco ve
stejné době docházelo k přemísťování pracovních příležitostí z průmyslových aktivit do aktivit
služeb. Dalším důvodem je překrývání mezi službami a průmyslem, což vede ke zvýraznění
zdánlivého snižování důležitosti průmyslové výroby. A konečně jedním z hlavních faktorů, které
přispívají tomuto procesu, je outsourcing, díky němuž jsou podpora a doplňkové operace
převážně dělané vlastními zdroji zadávány externím podnikatelům.
1
Polsko bylo z těchto výpočtů vyloučeno, neboť nebyly k dispozici údaje za rok 2002
Zdroj: EUROSAT, Strukturální indikátory, Souhrnné ekonomické podklady, Skutečná míra růstu HDP v r. 2002
3
Podíl celkového úklidového trhu nasmlouvaného mimo specializované firmy (rozdíl výkonů v rámci vlastních zdrojů firem)
2
4
Rozdělení dle jednotlivých států
Obrat v r. 2003 dle jednotlivých států (v milionech €)
Německo, Francie, Itálie a Velká Británie zůstávají 4 největšími národními trhy. Dohromady
představují 66% celkového obratu. Relativní význam holandského a švédského trhu je
důsledkem vysoké úrovně penetrace trhu. Hospodářský význam Španělska začal vzrůstat, když
jeho ekonomika zaznamenala v průběhu posledních let vysoký růst HDP a jeho tempo růstu
týkající se počtu podnikatelů v úklidu a zaměstnanců je na stále stejné výši (viz čísla v části 2 a
3 tohoto přehledu).
Srovnání roku 2002 a roku 2003 ukazuje několik zajímavých vývojových trendů. Pokud jde o
norský trh, musí se vzít v úvahu, že poslední údaje, které byly k dispozici, vycházejí z roku
2000. Proto není tempo růstu zas až tak senzační, jak se zdá. Celkem velkolepá je dynamika
portugalského, švédského a španělského trhu, o čemž svědčí značný nárůst penetrace trhu
v posledních letech. Nicméně je třeba tyto údaje brát s obezřetností, neboť se zdá, že předchozí
údaje byly podhodnoceny.
Roční nárůst (2002/2003)
5
Penetrace trhu
Penetrace trhu je definována jako podíl celkových úklidových služeb zadaných specializovaným
úklidovým firmám s rozdílem výkonů v rámci vlastních zdrojů (vlastních úklidových pracovníků).
Tento pro průmysl velice důležitý údaj je docela těžké přesně vyhodnotit. Ve většině
sledovaných států vychází podklad pro tento odhad ze statistik prodeje poskytovaných výrobci
úklidových produktů a strojního vybavení.
Penetrace trhu v r. 2003
Ve skutečnosti během posledních let penetrace trhu podnikateli v úklidu stále roste a nyní je na
úrovni 61%. Proto se znovu potvrzuje celkový vliv pokračujícího trendu zvyšování outsourcingu
služeb všeobecně a úklidových služeb obzvlášť.
Pozitivní vývoj lze lépe vyhodnotit za delší časový úsek:
Poměr penetrace trhu v letech 1989 / 1994 / 2003
6
Stojí za povšimnutí, že v průměru okolo 40 % trhu jsou výkony v rámci vlastních zdrojů, což
představuje obrovský potenciál v rámci ekonomického rozvoje pro tento sektor s přímým vlivem
na zaměstnanost.
V rámci států mohou být významné 3 skupiny zemí:
1. První skupina s mírou penetrace okolo 70 % nebo více zahrnuje Portugalsko,
Lucembursko, Španělsko, Nizozemí, Rakousko a Slovensko.
2. Druhá skupina s mírou přes 55 % zahrnuje Německo, Itálii, Finsko a Belgii.
3. Třetí skupina s mírou nižší než 55 % zahrnuje Francii, Polsko, Švédsko, Norsko, Velkou
Británii, Českou republiku a Maďarsko.
Segmenty trhu
Kromě vývoje obratu z kvantitativního hlediska je docela zajímavé se podívat na vývojové trendy
tohoto sektoru z hlediska činností.
Sektor se hlavně věnuje údržbě a zlepšování pracovního a odpočinkového prostředí, aby bylo
čisté a příjemné pro každého. Nicméně se musí vzít v úvahu, že podnikatelé v úklidu jsou přímo
zapojeni do zajišťování nezbytné úrovně hygieny v nemocnicích, v potravinářském průmyslu a
průmyslu špičkových technologií, abychom uvedli alespoň tři z těch nejpodstatnějších příkladů
specifických činností průmyslu.
Rozdělení podle segmentů trhu – r. 2003
Industrial (agri-food, high-tech industries...)
průmysl špičkových
průmyslový úklid (zemědělsko- potravinářský průmysl,
technologií…)
Specialised cleaning (Hospitals…)
specializovaný úklid (nemocnice…)
Schools
školy
Public transports
veřejná doprava
7
Windows
okna
Retail
maloobchod
Services for individuals
úklid domácností
Associated services (waste collecting, catering etc.)
atd.)
přidružené služby (sběr odpadu,
stravování
Others (facade cleaning, leisure facilities…)
zařízení ….)
ostatní (čištění fasád, rekreační a
sportovní
Offices
kanceláře
8
Tabulka nahoře ukazuje rozdělení obratu mezi rozličné segmenty trhu. „Kancelářský úklid“
zůstává nejdůležitějším segmentem, pokud jde o obrat. Nicméně s přihlédnutím
k předcházejícímu roku stoupl jeho relativní význam o 1,5%. Ostatní segmenty zůstavají celkem
stabilní a nelze zaznamenat žádnou výraznou změnu.
Rozlišení aktivit směřujících ke komplexním službám, facility managementu atd. je skutečností
ve většině členských států EU. Ovšem v současnosti neexistují žádné systémy sběru dat, které
by umožnili jeho kvantitavní vyjádření (obzvlášť, pokud jde o obrat). Kromě tradičních potíží, na
něž narážíme při kvantifikování nových trendů, se to dá rovněž vysvětlit faktem, že tento druh
informací je samozřejmě považován většinou firem za součást jejich citlivých obchodních
informací, a proto jsou tyto informace důvěrné.
Trendy v tržních segmentech
Pokud jde o rozlišení aktivit v různých státech, doporučujeme se dívat na tyto údaje jako na
odhady. Buď na národní úrovni neexistuje systematický sběr dat, nebo se sbíraná data
shromažďují s použitím různých zdrojů a přehledů. Proto nám prezentované údaje dávájí solidní
představu o skutečnosti, ale v nejpřísnějším slova smyslu se na ně nedá pohlížet jako na
přesné.
Kancelářský úklid zůstává hlavní
aktivitou
podnikatelů
v úklidu.
Představuje 55,4% celkového obratu.
V průběhu posledního desetiletí měl
jeho význam tendenci ke snižování
vzhledem ke vzniku nových aktivit
prováděných podnikateli v úklidu
(komplexní
služby,
facility
management atd.). Vlastně se znovu
zdá, že se podíl kancelářského úklidu
bude podruhé po roce 2001 snižovat.
Office Cleaning = kancelářský úklid
Specialised and Related Services = specializované a související služby
Nicméně, jak je vyjádřeno výše, je příliš brzy na to vyvozovat závěry z tohoto údaje a pro lepší
analýzu tohoto fenoménu bude potřeba dalších detailních studií.
Přesto je faktem, že výše zmíněná tendence k diverzifikaci aktivit, tj. nabídce mnoha služeb a
facility managementu, má narůstající vliv na strategické a operativní plánování úklidových firem.
V souvislosti se změnami v tom, co klienti potřebují a očekávají, se přizpůsobení odborné
kvalifikace zaměstnanců stává strategickým úkolem pro celý tento průmysl.
9
Část 2 PODNIKATELÉ
Počet firem
Celkový počet podnikatelů v úklidu za 18 států zahrnutých do tohoto statistického přehledu
překročil 93 950. Na základě geografického porovnání4 to představuje nárůst o více než 8,3%
vzhledem k předchozímu roku.
Oproti trendu pozorovanému v roce 2002 je míra nově vznikajících firem opět stoupající.
Skutečně vzniklo v průměru během posledních 13 let každý rok více než 6,6% nových firem (6%
v roce 2002). Je sice příliš brzo vyvozovat definitivní závěry, ale zdá se, že vysoký růst obratu je
rovněž evokován velkým počtem nově vznikajících firem. Bohužel ještě neexistují data týkající
se „pravděpodobné trvanlivosti“ firem, která by potvrdila (nebo vyvrátila) tento trend.
Počet podnikatelů
Od samého počátku 90. let bylo možné zaznamenat vyšší úroveň koncentrace podnikatelských
subjektů v úklidu, a proto tedy bylo čím dál tím méně úměrné spojení mezi nárůstem obratu a
vytvářením společností. Nyní se zdá, že znovu dochází k této proporcionalitě. Nicméně je příliš
brzy vyvozovat závěry z tohoto schématu a teprve budoucí statistické studie umožní lepší
analýzu tohoto fenoménu.
4
Polsko bylo z těchto výpočtů vyloučeno, protože nebyly k dispozici údaje za rok 2002
10
Rozdělení podle velikosti
Údaje o rozdělení společností podle jejich obratu ve většině států zahrnutých do této statistické
studie neexistují. Proto je rozdělení společností provedeno podle počtu zaměstnanců.
Avšak obecně se odhaduje, že společnosti zaměstnávající více než 500 zaměstnanců (tj. 3%)
v průměru dosahují téměř poloviny celkového obratu v tomto průmyslu.
V absolutních
číslech
v úklidovém průmyslu stále
převážně dominují velmi
malé společnosti: téměř ¾,
které zaměstnávají méně
než 10 zaměstnanců.
Na
srovnatelném
5
geografickém
základě
nedošlo od roku 2002
k výraznému vývoji. Nicméně
se zdá, že se potvrzuje trend
pozorovaný
v posledním
roce, pokud jde o stabilizaci
počtu středně velkých firem.
(empl. = zaměstnanců)
Německo se zdá být v Evropě výjimkou. Skutečně, německý trh je uspořádán velmi odlišným
způsobem. De facto 25% společností v této zemi zaměstnává více než 500 lidí, 53%
zaměstnává 50 – 500 lidí, 15% zaměstnává 10 – 50 lidí a jen 7% zaměstnává méně než 10 lidí.
Rozdělení podle států
Z národního hlediska mohl být zaznamenán nárůst ve většině zemí kromě Velké Británie a
Portugalska, kde došlo k poklesu pracovních sil o 3,6%, respektive o 3,2%. Nejvýznamnější růst
ve srovnání s předchozím rokem může být zaznamenán v České republice (+102%), Španělsku
(+39,6%), Rakousku (+36,8%), Finsku (+18,8%) a ve Francii (+15%).
Znovu se potvrzuje extrémní růst českého průmyslu. Avšak toto číslo by se mělo brát s
obezřetností, neboť se zdá, že předchozí údaje byly velmi podhodnoceny. Sběr statistických dat
tohoto průmyslu v ČR se stále zdokonaluje a současná data jsou mnohem přesnější než před
několika lety. Navíc se změnil i systém sběru dat českého statistického úřadu. Stále se však
nedá mluvit o zcela přesných datech.
5
S vyloučením Polska z těchto výpočtů, protože nebyla k dispozici data z roku 2002
11
Jak se odráží v části 1 tohoto statistického přehledu (viz str. 5), vysoká míra růstu společností ve
Španělsku je přímo spojená se zaznamenaným růstem HDP Španělska o 12%6.
Oproti tomu vysoký růst v Rakousku je hlavně zásluhou liberalizace rakouského trhu. Podle
nového zákona, který vstoupil v platnost v r. 2003, založení úklidové firmy již není vyhrazeno pro
vyučené v řemeslu. Kdokoli z těch, kteří pracují v tomto průmyslu již několik let, mají nyní právo,
založit firmu.
Počet společností v jednotlivých zemích v r. 2003: 93 950
Extrémně vysoký počet společností v Itálii (téměř 20% z celkového počtu společností) se dá
vysvětlit velmi význačným počtem fyzických osob zaregistrovaných jako podnikatelé v úklidu
v této zemi.
Obrat za společnost
Tabulka dole vykazuje obrat za společnost (poměr mezi obratem regionů a počtem podnikatelů)
a poskytuje ukazatel koncentrace soukromého sektoru v každé zemi. Z hlediska průměru EU
zůstává toto číslo téměř stabilní s obratem za společnost ve výši 441.000 € v roce 2002 a
439.000 € v roce 2003.
Německo a Lucembursko zůstávají dvěma nejkoncentrovanějšími trhy. V Německu obrat za
společnosti vzrostl (+4%), zatímco v Lucembursku zůstává stabilní.
6
Zdroj: EUROSTAT, Strukturální ukazatele, Souhrnný ekonomický podklad, Skutečná míra růstu HDP v EU-25
12
Obrat za společnost 2002 – 2003
Navzdory mimořádnému nárůstu společností v České Republice (+102%) vzrostl obrat za
společnost v této zemi jen mírně kvůli výjimečnému růstu obratu (+142%) ve stejném časovém
období.
Největší nárůst obratu za společnost můžeme zaznamenat v Portugalsku (+62%), Norsku
(+60,8%) a Švédsku (+32,7%). Je to důsledkem míry růstu v obratu (viz str. 5) a paralelně s tím
malého nárůstu v počtu vytvářených společností (viz str. 11).
Opačný trend, tj. velký pokles obratu za společnost můžeme zaznamenat v Rakousku (-25%),
Finsku (-12,2%) a Španělsku (-12,1), protože tyto země zaznamenaly relativně malý nárůst
obratu v poměru k jejich velkému nárůstu počtu vytvářených společností.
13
Část 3 Lidé
Zaměstnanost
V roce 2003 bylo v úklidovém průmyslu zaměstnáno více než 3,07 milionů lidí7 oproti 2,74
milionům v roce 2002. Na stejném geografickém základě8 to představuje nárůst o 1,8%
vzhledem k předchozímu roku. Nicméně v souvislosti s mírou růstu zaměstnanosti v rámci EU o
0,2% za stejné časové období zůstává tento sektor jedním z nejdynamičtějších průmyslových
odvětví, pokud jde o vytváření pracovních příležitostí. V průměru se roční růst zaměstnanosti
v tomto průmyslu za posledních 14 let blíží ke 3%.
Růst zaměstnanosti (v milionech)
Pokles zaměstnanosti mezi roky 1998 a 1999 (-5,4%) by měl být vnímán v přímém spojení
s výjimečně vysokým růstem v tomto sektoru v předchozích 2 letech: +10% v roce 1997 a
+4,96% v roce 1998. Po mírném růstu o 1,2% v roce 2000, tento průmysl roste opět rychleji:
+7,3% v roce 2001, +4,5% v roce 2002 a +12% v roce 2003. Úklid je velmi silný průmysl, pokud
jde o pracovní síly, a proto se tedy jakýkoliv nárůst aktivit přenáší do vytváření pracovních
příležitostí.
Nicméně je tato přímá úměra v tomto sektoru stále menší jak v důsledku výnosů získaných díky
technologickému rozvoji (lepší vybavení a produkty), tak nárůstu zaměstnanosti na plný úvazek
(zaměstnanost na zkrácený úvazek stále klesá).
7
8
Údaje o zaměstnanosti jsou vyjádřeny na jednu osobu a nikoli na základě „ekvivalentu plného úvazku“
Polsko bylo z těchto výpočtů vyloučeno, neboť nebyla k dispozici data z roku 2002
9
Zdroj: Zaměstnanost v Evropě 2004, Současné trendy výhledy – Generální direktoriát pro zaměstnanost, sociální záležitosti a
rovné příležitosti
14
Národní rozdělení
Zaměstnanost v roce 2003: 3 066 437 osob
Německo zůstává v absolutních číslech zdaleka největším zaměstnavatelem (27% z celkového
počtu pracovních sil) s nárůstem o 155.867 zaměstnanců v této zemi. To je důsledkem
specifického rysu pro Německo, kde byly nejkratší pracovní poměry (na základě smluvních
hodin v rámci kolektivních smluv) zproštěny sociálních závazků. Pokud jde o samotná tato čísla,
je nutné vzít v úvahu, že mezi roky 1995 a 2002 nebyla k dispozici přesná statistika. Statistický
údaj o počtu zaměstnanců je v Německu znovu k dispozici teprve od r. 2003, a proto tedy byla
data za předchozí roky podhodnocena.
Po Německu následuje Velká Británie (13% pracovních sil), Francie (12% prac. sil), Itálie (10%
prac. sil) a Španělsko (8% prac. sil). Dohromady 70% z celkového počtu pracovních sil
úklidového průmyslu je zaměstnáno v těchto pěti zemích.
Porovnání roku 2002 a 2003 ukazuje jakési zajímavé vývojové trendy:
Co se týče norského trhu, je nutné vzít v úvahu, že poslední dostupné údaje vyplývají z roku
2000. Tedy opět proto není tempo růstu tak senzační, jak se zdá. Docela nápadná je dynamika
belgického, finského a francouzského trhu, pokud jde o vytváření pracovních míst s tempem
růstu 22,9%, 10,4% a 6,2% podle uvedeného pořadí.
15
Zaměstnanost 2002/2003
Na druhé straně se dá zaznamenat největší pokles zaměstnanosti v České republice, Španělsku
a Švédsku s úbytkem 55,2%, 26,9% a 18,2% podle uvedeného pořadí. Tyto údaje by se měli
brát s obezřetností, neboť se zdá, že se v České republice a ve Španělsku změnil výpočetní
systém a že data, která jsou k dispozici pro předchozí roky, byla podhodnocena (proto je pokles
možná nižší).
Produktivita
Produktivita v úklidovém průmyslu stále roste, je na ještě vyšším stupni než poslední rok.
Opravdu, na stejném srovnávacím základě10 je průměrný obrat na zaměstnance v roce 2003
okolo 15.440 €, což v porovnání s předchozím rokem (14.580 €) představuje nárůst o + 5,89%
(oproti 1,04% mezi roky 2001 a 2002 a 3% mezi roky 2000 a 2001).
Při zahrnutí Polska do tohoto výpočtu je průměrný obrat na zaměstnance samozřejmě
nižší (14.390 €), neboť tato země má vysoký počet zaměstnanců (270.000) a relativně
nízký obrat (950 milionů €).
10
Polsko bylo z tohoto výpočtu vyloučeno, neboť nebyly k dispozici údaje za rok 2002
16
Obrat na jednoho zaměstnance – 2003 (v tisících €)
Jak je vidět v následující tabulce, situace se ve většině zemí změnila jen nepatrně. Jediná
významná změna se dá zaznamenat ve Švédsku a Portugalsku jako logický výsledek poklesu
počtu zaměstnanců a růstu obratu v obou zemích.
Obrat na jednoho zaměstnance 2002/2003 (x 1000 €)
17
ORGANIZACE PRÁCE
Pracovní periody
Až na mimořádné výjimky jsou úklidové služby stále převážně vykonávány mimo běžnou
pracovní dobu, kdy jsou prostory využívané. To platí zvláště pro kancelářský úklid, ale rovněž se
to týká komerčních prostorů nebo budov přístupných pro veřejnost. Následující tabulka11
skutečně ukazuje, že podle průměru EU jsou úklidové služby vykonávány buď brzy ráno12 , nebo
pozdě odpoledne či na začátku večera13 (43%).
Nicméně ve Švédsku se úklid v denní dobu14 stal pravidlem a představuje 70% z celku. To se
v menší míře týká také České republiky, Polska a Dánska, kde je to téměř polovina. Ve zbylé
Evropě zůstává úklid v denní dobu značně omezen: průměr okolo 25% se sníží na 14%, pokud
tyto čtyři země nezahrneme do tohoto výpočtu.
■Ráno ■ Den ■ Večer ■ Noc
Navzdory technickým vývojovým trendům (např. bezdrátové a tiché vysavače), které nyní
nabízejí adekvátní řešení v boji s možnými nevýhodami (zvláště v kancelářském úklidu), je
v Evropě neochota klientů akceptovat řešení zahrnující úklid v denní dobu stále převažující.
EFCI a UNI-Europa považují ve svých „Společných doporučeních pro tento průmysl15 rozvoj
úklidu v denní dobu za jednu ze svých priorit v rámci činností pro nastávající roky. Úklid v denní
dobu skutečně nabízí podstatně více příležitostí pro práci na plný úvazek a následně zlepšuje
profesionalitu (snadnější přístup k odbornému vzdělávání), motivaci a poznávání zaměstnanců
(úklid už nebude anonymní), jakož i vyváženost mezi soukromým a pracovním životem.
11
12
13
14
15
Zakládá se na racionálních odhadech dodaných příslušnými národními asociacemi
Ihned po noční směně a před začátkem „běžné“ pracovní doby (zpravidla od 5/6 do 8/9 hodin ráno)
Po ukončení „běžné“ pracovní doby a před začátkem noční směny (zpravidla od 5/6 do 8/9 hodin večer)
Tj. během doby, kdy jsou prostory využívané
Přijatých v břenu 2004 Evropským výborem pro sociální dialog pro úklidový průmysl
18
Kvůli nevyhnutelným demografickým změnám bude od roku 2010 dále16 narůstat podíl starších
osob v EU. Je to hlavně důsledkem dvou demografických změn: klesající úrovně plodnosti a
očekávání lepšího života. Tento nevyhnutelný trend směrem k mnohem starší populaci bude
hlavním problémem budoucnosti, pokud jde o nábor a udržení zaměstnanců. V důsledku toho
úklid v denní dobu patří k řešením, která umožní zvyšování počtu pracovních hodin, a proto tedy
určitě zvýší přitažlivost tohoto sektoru, zvláště pak pro mladé lidi.
S výjimkou Španělska se noční práce stále omezuje na specifická místa (např. průmyslové
provozy, nemocnice, letiště atd.). Národní legislativy nebo kolektivní smlouvy ve všech
členských státech EU opravdu umožňují příplatky a/nebo vyšší mzdy pro noční zaměstnance,
což by klienti akceptovali, jen pokud by se nedalo počítat s jiným řešením.
Práce na zkrácený úvazek
Práce na zkrácený úvazek17 zůstává nejčastější formou zaměstnávání v tomto průmyslu a
zahrnuje 66% pracovních sil. Na stejném geografickém základu18 to nyní představuje 69%
pracovních sil. Tento trend nicméně v průběhu let mírně, ale neustále klesá. Skutečně, ke konci
80. let představovala práce na zkrácený úvazek více než 80% z celkového počtu zaměstnaných
a v roce 1995 to bylo ještě 75%. Národní odchylky by se měly brát s obezřetností, neboť mohou
vyplývat ze změn v porovnávacích obdobích či výpočetních metod.
Práce na zkrácený úvazek – 2001 / 2002 / 2003
Avšak nárůst práce na zkrácený úvazek ve Francii a v Rakousku a pokles ve Finsku by se měl
brát obezřetně, neboť se zdá, že byly předchozí údaje podhodnoceny.
16
17
18
Zdroj: Eurostat, Klíčové údaje o Evropě, Statistický zápisník 2006, Data 1995 – 2005
Jakákoli délka trvání práce nižší než u práce na plný úvazek jak je definováno zákonem nebo kolektivními smlouvami
S vyloučením Polska z tohoto výpočtu, neboť nebyly k dispozici údaje za rok 2002
19
Pracovní doba
V důsledku míry práce
na zkrácený úvazek je
průměrná
pracovní
doba
v úklidovém
průmyslu
relativně
krátká. V průměru je to
odhadem 23 hodin za
týden.
Hodin/týden
Tabulka níže ukazuje, že průměrná pracovní doba v roce 2003 opět vzrostla na 23 hodin za
týden, zatímco celkem stabilní zůstávala v průběhu let 2001 a 2002, kdy to bylo 20 hodin za
týden.
Průměrná pracovní doba za týden 2001 - 2003
20
Aspekty pohlaví
Ženy tradičně tvoří většinu pracovních sil v tomto sektoru. Ve skutečnosti představují více než
75% z celkového počtu zaměstnanců. Není to způsobeno jen povahou těchto činností (úklid je
společností tradičně považován za „ženskou práci“), ale rovněž všeobecnou charakteristikou pro
zaměstnání, která ukazuje, že pracovní místa na zkrácený úvazek jsou převáženě obsazována
ženami.
V porovnání s rokem 2002 zůstal průměr EU v zaměstnanosti žen stejný. Na národní úrovni se
dá zaznamenat jakýsi zajímavý vývoj:
Ve Francii (+4%), Portugalsku (+3%), Švédsku (+2%), Rakousku a Dánsku (+1%) podíl žen
narostl. Opačná tendence se dala zaznamenat ve Španělsku (-5%), Německu a Finsku (-4%),
Velké Británii (-3%) a Belgii (-1%). Ve zbývajících zemích nedošlo k žádným změnám.
Podíl žen v tomto průmyslu v roce 2003
21
Etnické menšiny
Dalším charakteristickým rysem zaměstnanosti v úklidovém průmyslu je vysoký podíl
zaměstnanců z etnických menšin nebo imigrantů. Následující tabulka ukazuje odhad jejich
podílu na pracovních silách. Nicméně by se toto mělo interpretovat s opatrností, a to proto, že ve
většině zemí je buď obtížné, nebo nezákonné shromažďovat údaje týkající se etnického původu
lidí (s výjimkou pro státní příslušnost).
immigrant employees = zaměstnaných přistěhovalců
Austria = Rakousko
Czech Republic = Česká republika
France = Francie
Germany = Německo
Poland = Polsko
Portugal = Portugalsko
Spain = Španělsko
Sweden = Švédsko
UK = Velká Británie
22
Struktura pracovních sil
Profesní kategorie se v různých členských státech značně liší. Ve většině případů vycházejí ze
systémů komplexní klasifikace stanovené kolektivními smlouvami. V zájmu zjednodušení se
studie zaměřila na čtyři kategorie: „modré límečky“ (uklízeči, uklízečky), techničtí pracovníci,
zaměstnanci administrativy, ředitelé a vedoucí pracovníci
Struktura pracovních sil v roce 2003
■ Executives = vedoucí pracovníci
■ Adm. = zaměstnanci administrativy
■ Technicals = techničtí pracovníci
■ Blue Collars = uklízeči, uklízečky
Zdaleka největší část pracovních sil tvoří uklízeči či uklízečky pracující v provozovnách klientů.
Tyto údaje zůstávají po léta celkem stejné. Nicméně se mírně snížil podíl pracovníků mezi roky
2001 (88%) a 2002 (86%) a nyní je znovu na 88%. Právě v kategorii uklízečů je podíl práce na
zkrácený úvazek zdaleka nejvýznamnější.
Dalším zajímavým rysem je podíl žen v každé kategorii. S více než 24% vedoucích pracovnic
překonává úklidový průmysl většinu ostatních sektorů, pokud jde o rovné pracovní příležitosti.
23
Příloha: Lídři trhu v roce 2003
(Jak je uvedeno národními asociacemi)
RAKOUSKO
BELGIE
ČESKÁ REPUBLIKA
DÁNSKO
ISS
PEDUS 59 Mio €
SIMACEK
DIW INSTANDHALTUNG
AKKORD
KLING /WAGENHOFER
REIWAG
W. FACH
ATTENSAM
HELLREIN
ISS
LAURENTY
EUROCLEAN
CLEANING MASTERS
GOM
IRIS
CARE
MILO
GROUP GOVAERT
VANDERZANDE
ISS
P. DUSSMANN
TEST
NOVÝ ÚKLID I.
JANA
KAF CLEAN SERVICE
CDV SLUŽBY
SIMACEK SERVICE INT.
SVAČINA A JIROUT ČR
CLARIMA
ISS
FORENEDE RENGØRING
ELITE MILJØ
IDA SERVICE
COMPLETA
JC RENGØRING
RENGØRINGS COMPANIET
KUNKTES RENGØRING
MJ SERVICE
DANREN
FINSKO
FRANCIE
NĚMECKO
MAĎARSKO
ISS
ENGEL PALVELUT OY
LASSILA & TIKANOJA OYI
SOL PALVELUT OY
RTK-PALVELU OY
ONET GROUP
ISS
PENAUILLE
SAMSIC / LG GROUP
GROUPE GSF
RENOSOL / ONYX
SIN ET STES
RJMF – TFN GROUP
AAF–INTERCLEAN
ISOR / COFIGOR
P. DUSSMANN
WISAG SERVICE
PIEPENBROCK
KLÜH S. M.
GEGENBAUERBOSSE
ISS
ZEHNACKER
DIW INSTANDHALTUNG
GÖTZ MANAGEMENT
HECTAS
P. DUSSMAN
PLURAL
FUTURE CLEAN
GLANZ GRUND
PROFI COMFORT
ISS
TAMAX
TOM KONTROLL
CITY SERVICE
RENOMÉ
LUCEMBURSKO
NIZOZEMÍ
POLSKO
PORTUGALSKO
PEDUS SERVICE
NETTOSERVICE
PIEPENBROCK
EXPRESS
ACTICLEAN
NIC BUILDING SERVICE
COMCO MCS
SCHNELL-FEIN
PRO-NET SERVICES
ABSC
ISS
ASITO SCHOONMAAK
HAGO NEDERLAND
CSU TOTAL CARE
GOM
DOLMANS GROEP
SUCCES VOLENDAMMER
ICS
FONVILLE
EW DIENSTENGROEP
IMPEL
ISS
ROKA
KAROR
POLUDNIE
ECOLAB
JOHNSONDIVERSEY
NIRO
KARCHER
POLITA
CLIMEX
ISS
VADECA
IBERLIM
NOVA SERVIÇOS
SAFIRA SERVICES
SERVILIMPE
LIMPOTÉCNICA
LIMPOCLEAN
TOMARLIMPE
SLOVENSKO
ŠPANĚLSKO
ŠVÉDSKO
ISS
TEST SLOVAKIA
ČASS SPOL.
DIW SERVICE
ANNA ŠUCHTEROVA
MAGNOL SERVIS
CDS
METON SLOVAKIA
SLOVAKIA SERVIS
EULEN
CLECE
ISS
EUROLIMP
PILSA
INITIAL
UNICA
AMALIS
RUBENS
UNION LIMPIZA
ISS
SODEXHO
SAMHALL
MELLANSVENSKA STÄD
STENSAND
PROFILSTÄDARNA
SKANSKA MIAB
NORRLANDS MILJÖVARD
STÄDKOMPAKT I BROMMA
VELKÁ BRITÁNIE
ISS
RENTOKIL-INITIAL
OCS
MITIE
MACLELLAN INT.
MOWLEM PALL MALL
ROMEC
SODEXHO
CARLISLE
LANCASTER
SESAB SERVICE SYD
24