FZ prosinec 2013

Rozhovor se služebně nejstarším ministrantem Josefem Hojkem ml.
Pamatuješ si na své začátky?
To bylo jaro 1998, byla to neděle. Začal jsem ke konci působení pana faráře Misaře (tomu
jsem ministroval asi na jeho dvou posledních mších, poté přišel pan farář Zawadski). Všemu
mě naučili Zdeněk a Martin Machů, později se k nám přidal Adam Jurák. Člověk byl
samozřejmě trochu nervní, ale druzí vám u oltáře leccos odpustí.
Při jakých svátcích v církevním roce ministruješ nejradši?
Velice rád ministruji o Velikonocích, je to velmi zajímavé. Posledních pár let mě dokonce
nechali číst i pašije, mě prostě ten příběh zaujímá.
Jaké je pro tebe předávat své ministrantské zkušenosti?
Je to velká zodpovědnost. Mám pocit, že někteří i po několika letech ministrování jsou
u oltáře zmatení, ale neztrácím naději, pár hochů to dobře zvládá.
Vzpomínáš si na nějakou historku z ministrování?
Nevzpomínám, další otázku. Vlastně – Jednoho letošního horkého nedělního rána jsme
jako obvykle nastoupeni vyjít před oltář, cinkne zvonek, varhany, jak bych tak řekl, tichounce
začaly hrát, a my jsme čekali až se jako obvykle hlasitě rozehrají. Čekali jsme a čekali. Droboť
už se cpala do dveří a zezadu se ozvalo: „Ještě ne, počkejte, až se varhany pořádně rozeznějí.
Proč nehraje?“ Po chvilce popískávání varhan jsme přeci jen pochopili, že to lepší nebude něco kikslo. Tak jsme vyrazili. Naše varhanice Anička si s tím poradila, odehrála mši jako
obvykle, avšak Lenčina flétna se hodila víc než jindy. Za vzniklou situací stálo dlouhotrvající
sucho, které na čtvrt roku odstavilo naše varhany.
Co bys nám chtěl říct na závěr?
Situace v naší ministrantské skříni je pro mě neuspokojivá, chybí nám některé barvy cingul
(v naší suchdolské hantýrce je to cukršpagát, jinak ministrantská šňůra), na nápravě se
pracuje. Těším se na shledanou při další mši svaté.
Přejeme Pepovi ještě hodně ministrantských let a ať se mu s tou ministrantskou drobotí
daří. Třeba jednou bude přivádět k oltáři svoji vlastní.
Iva
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Malá předvánoční soutěž - Každý kdo odevzdá ústřižek s odpověďmi, dostane odměnu.
Vyplněný a odstřihnutý lístek se soutěží vhoďte ve svém kostele do krabice k tomu určené do
4. neděle adventní (tj. do 22. 12. 2013). Vyhodnocení pak bude při nějaké následné mši sv.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jméno a věk …………………………………………………………………………………………………
1. Co znamená slovo advent a z jakého jazyka pochází?
a) radost, latina
b) příchod, řečtina
c) příchod, latina
2. Kdy Hospodin poprvé přislíbil, že pošle Zachránce – Spasitele?
a) Abrahámovi při příchodu do Země zaslíbené
b) při vyhnání Evy a Adama z Ráje
c)při uzavírání smlouvy s králem Davidem
3. Kdy končí vánoční doba v současné katolické církvi?
a) na Hromnice, tj. 2. 2.
b) na Tři krále
c) slavností Křtu Páně
4) V adventu se používá církevní barva fialová, pro jaké období církevního roku se ještě
používá?
a) v postní době
b) dále jen při pohřbech
c) v mezidobí
5) Jaký svátek, slavnost připadá v církvi na 1. 1.?
a) Matky Boží, Panny Marie
b) Křest Páně
c) Zjevení Páně
ZPRAVODAJ FARNOSTÍ
SUCHDOL N/L., ČESKÉ VELENICE,
CHLUM U TŘEBONĚ, RAPŠACH, DVORY N/L.
[email protected], www.farnostsuchdol.webnode.cz
PROSINEC 12/2013. 4. ročník
„Všechnu ‚svou starost vložte na něj‘, neboť mu na vás záleží.“ 1P 5,7
Vánoční zamyšlení
Všichni se těší na vánoční pohodu. Celá naše
představa Vánoc je idylická. Tuto tvář dala
Vánocům doba barokní, tam přišly všechny ty
ovčičky, ukolébavky, plenčičky, žežuličky
a troníčky za koledování.
Originální Vánoce nebyly žádnou idylou.
Považte
jenom,
že
kvůli
nějakému
byrokratickému výnosu a nesmyslné statistice
musel se Josef s Marií vydat na dosti dalekou
cestu zrovna v době, která se jim tak nehodila.
Jet na oslu je nepředstavitelně nepohodlné i pro
zdravého mladého muže, natož pro křehkou ženu ve vysokém stupni těhotenství. Představme
si všechnu tu starost, jak bude na cestě, kde se ubytují, zda se stihnou vrátit, aby se dítě
narodilo doma. Uvažme, jak složité asi bylo zařídit alespoň to nejnutnější, když se dítě narodilo
cestou, byli odkázáni i v nejběžnějších potřebách na pomoc neznámých lidí. Přemýšleli jste
někdy, jaký to tehdy pro ně byl najednou problém sehnat dostatek teplé vody na koupel
novorozence? A pak ten neklid kolem děťátka, ten sběh lidí. A nakonec návštěva králů –
mudrců a taková míra zájmu, že se Josef rozhodne bezodkladně odejít, protože by další pobyt
v Betlémě mohl být přímo nebezpečný. Představme si další cestu, která se podobala útěku
a nevedla domů, ale do ciziny. Domysleme i to, jak asi zapůsobila na mladičkou maminku
a starostlivého otce děsivá zpráva o Herodově zákroku proti betlémským dětem. Uvažujme též
o velkých vnitřních dramatech sv. Josefa, muže, který se těšil na běžně se odvíjející rodinný
život a byl postaven před fakt, že jeho snoubenka je těhotná. Jak asi bylo Marii čekající na jeho
reakci? Jen blázen by toto nazval idylou. Je to obrovské lidské a zároveň i Boží drama.
Vánoce jsou známy jako svátky štědrosti. Vypadá to ovšem dneska spíše tak, že jsou to
svátky výprodeje v obchodních domech. Slavíme narození Páně. Zajímavé na tomto Božím
obdarování lidstva je především to, že Bůh nedal lidem něco, ale že jim dal sebe sama. To je
inspirující pro úvahu o dárcích. Dar by měl být vyjádřením dárce. Přehlédne-li člověk to veliké
množství dárků, které leží pod stromečky, zjistí rychle, že ty nejvíce oceněné dárky jsou dárky
dětské. Všelijaké ty trochu od lepidla umolousané a v tvaru nedokonalé dětské výtvory, které
však děti udělaly podle svého nejvnitřnějšího přesvědčení a zcela adresně pro ty, které chtěly
potěšit. O krok za nimi přicházejí dárky pilných babiček, maminek a tet, které nás oplétají
a obšívají svou láskou. Vnuci i děti touží ale zcela po něčem jiném. V takovémhle kulichu se
přece nemůžou vůbec objevit. Na dalším stupni lidské hodnoty dárků stojí dobře vymyšlená
a dlouho připravovaná překvapení a s pozorností vybrané dárečky, které svědčí o skutečném
zájmu o druhé. Pak ovšem pod stromečkem leží i spousta zbytečné, nic neříkající veteše,
protože mnoho z těchto dárků se nehodí k ničemu, než abychom jimi napřesrok zakryli svůj
nezájem o někoho zase my. Vůbec nejhorší je, když se pod stromečkem objeví peníze, které
sice mohou zastupovat svou směnnou hodnotou cokoli, ale zároveň neříkají nic.
V obdarovávání druhých se odráží naše láska k Bohu i k bližním a naše dosavadní zkušenost.
Tak, jak se vrství naše životní zkušenost a jak se odvíjí náš život, promlouvá k nám obraz
Vánoc různě. Jinak ho vidíme v dobách válečných, jinak v mládí, jinak ve stáří, jinak ve zdraví,
jinak v nemoci, jinak když neporušený celek rodinného kruhu harmonicky žije, jinak když je
narušen smrtí nebo rozkolem. Ale vždy k nám vánoční obraz mluví.
Pro nás jsou Vánoce svátky Božího narození. Celý jejich obsah je vystižen jedinou větou
prologu Evangelia sv. Jana: Slovo tělem učiněno jest. Tuto větu chápeme především v tom
smyslu, který říká něco o Bohu. Slovo (v řeckém originálu je Logos, což je smysl slova) stalo se
tělem. Víme, že jde o druhou Božskou osobu a že je to ten, skrze něhož je všechno stvořeno.
O Bohu se nám lidem vždycky špatně mluví, protože Boha nemůžeme nikdy plně pochopit,
nemůžeme ho vtěsnat do žádných pojmů ani popsat slovy. Logos, tajemný a mocný smysl
Boha, se stal člověkem. Přišel viditelně na tento náš svět. Nejde o žádné nedosažitelné
setkání. Do Betléma je možné se vydat. Vydali se tam pastýři i králové. Můžeme se tam vydat
i my. Křesťanské Vánoce nám oznamují Boží přítomnost a Boží blízkost.
Bůh, který přichází na zem, je nositelem smíru. Adam s Evou byli vyhnáni z Ráje, kde žili až
do svého provinění spolu s Bohem. Žili v zahradě, kterou se Bůh procházel, a takřka Boha
vdechovali, neboť Bůh chodil v podobě vánku. Po vyhnání z Ráje se Bůh stal vzdáleným
Bohem. Hranice, kterou hlídali Cherubové s ohnivým mečem, byla pro člověka
nepřekročitelná. Bůh ji překročil sám. Učinil krok ke smíru. Kristus se stal jedním z nás, ve
všem nám podobným. Zůstal však bez hříchu, a může proto stanout před Bohem-Otcem,
hledět do Jeho tváře a prosit za nás o odpuštění. Docílit pro nás opětovné přijetí za děti, ano
milované děti. Toto smíření je ovšem trvalé.
Věta z Janova evangelia je tak velikým výrokem o člověku. Bůh, když se rozhodl podat
lidstvu spásu, mohl to učinit tisícerým způsobem. Mohl to udělat bez svého příchodu, mohl
přijít, ale stát se čímkoli. Ale stal se člověkem. To ovšem říká mnoho o člověku. Především to,
že člověk je přes všechnu svou omezenost schopen přijmout tajemnou Boží sílu. Je totiž
otevřen, v mysli i v srdci má brány, kterými k němu vstupují proudy poznání a lásky, a brány,
jimiž dále proudí k jiným lidem a k Bohu. Vánoce se nám tu ukazují jako svátky lidské
důstojnosti.
Na originálním daru Vánoc je důležité ještě něco dalšího. Bůh se lidem dal tím způsobem,
že přijal lidské tělo a lidský osud. Je to právě toto přijetí člověčenství, které přináší vánoční
radost. V koledě „Narodil se Kristus Pán“ říká se toto jasně: Člověčenství naše ráčil vzíti na se –
radujme se! Tato solidarizace a přijetí za své by nás rovněž měly inspirovat. Nejenom v tom, že
se budeme věnovat těm, kteří stojí po celý dlouhý rok na okraji našeho zájmu, ale také v tom,
že projevíme radost z dárků, které sami dostaneme. Neboť, chcete-li někomu opravdu udělat
o Vánocích radost, pak mu srdečně a s láskou poděkujte za jeho dárek, dejte najevo, že vás
potěšil. Dejte pozor, abyste v unavené lhostejnosti neodložili něčí dárek, protože byste mohli
dolomit zraněné srdce, které se zachvělo, když jste začali dárek rozbalovat.
O Vánocích, v nichž se nebesa sklonila k Zemi, slavíme Boží narození a ustavení i dovršení
lidské důstojnosti a lidské zodpovědnosti. O tom zpívají andělé hlásající slávu Boží na
výsostech a pokoj lidem dobré vůle.
/vybráno z útlé knížečky „Vánoce“ od P. Piťhy
Čistou a hlubokou radost z narození našeho Pána vám ze  přeje P. Jaroslav.
 Všem farníkům i návštěvníkům, kteří mají v prosinci narozeniny, jmeniny, či významné
výročí, vyprošujeme hodně radosti, pokoje, naděje, lásky a Božího požehnání. 
Předvánoční vzpomínky paní Anny Korandové
Je pryč svátek Všech svatých a Památka zesnulých. Jsem ve vzpomínkách, jak jsme prožívali
předvánoční období v mládí.
Jsem dítě z muzikantské rodiny, otec hrál na harmoniku (zemřel v roce 1936), nejstarší
bratr hrál na housle (i hru vyučoval), druhý bratr na flétnu, tudíž ke zpěvu jsem měla hodně
blízko. Ráda jsem zpívala. Již po svatodušních svátcích jsme nacvičovali mši svatou u paní
ředitelky Omáčkové – v jejím bytě, kde bylo příjemně zatopeno. Byl i pánský sbor, ženy a my
omladina. Po vypilování všech nedostatků byly zkoušky v kostele a to již v doprovodu hudby.
Hráli i moji dva bratři, se zpěvem hrál pan Růžička na housle. Můj bratr byl hodně přísný, když
nebylo něco dle taktu, muselo se opakovat. Z toho já nikdy radost neměla. Mše svatá se
zpívala na Štědrý den, Boží hod vánoční a na sv. Štěpána byla latina.
Po ředitelce kůru paní Omáčkové nastupuje Jaruška Šándlová-Oesterreicherová, p. Vlnová,
p. Klingerová, p. Šimáčková, p. Miklošová, Anička Hojková.
Zpívali jsme pak ještě mši vánoční několikrát, ovšem bez hudebníků. Soustředili jsme se na
vánoční vložky. Bylo nás málo.
Nezapomenutelné jsou pro mne Štědré dny, když jsme celá rodina po štědrovečerní večeři
úderem sedmé hodiny vycházeli před dům, bratr hrál na flétnu „Narodil se Kristus pán“ a z
druhého konce Suchdola (Gráfovce – dnes Dům pečovatelské služby), kde bydlel pan Klika,
který hrál též na flétnu, se mu ozýval písní „Tichá noc“. Ze všech stran v tu dobu se ozývalo
otevírání dveří (čekání), aby o tento zážitek v tichu noci nepřišli.
A ještě jedna vzpomínka na vánoční svátky. Pan farář Chramosta přišel před vánočními
svátky o řidičský průkaz. Přišel k nám, zda by ho manžel odvezl na půlnoční mši sv. do Chluma
a Lutové. Děti byly malé, chovala babička. Ten den napadlo hodně sněhu – neprohrnuto.
Ztichlá krajina v bílém hávu. Tu a tam osvětlené okno, rozsvícený stromek. Kolik je tam
radosti, někde i smutku, když blízký odešel - jak asi prožívají tento den? Absolvovali jsme
tehdy mši sv. v Chlumu, Lutové, vracíme se k Suchdolu a zvon nás zve na půlnoční v Suchdole.
Požehnané svátky vánoční vám všem přeje Anna Korandová
 Zamyšlení nejen pro děti 
Bonus – soutěž pokračuje pro toho, kdo má dále kuráž. Dáreček navíc dostane ten, kdo vyplní i tento
úkol (pro zařazení do soutěže není nutností). Velmi jednoduše, ale srozumitelně nakreslete, nebo
zapište, jak se v adventu připravujete na Vánoce.
Liturgický kalendář na prosinec s duchovními událostmi našich farností
MŠE SVATÉ a společné modlitby:
SUCHDOL NAD LUŽNICÍ neděle 8.15h (kromě pouti 8. 12.), středa 17h
adorace středa v 16h – středa lichého týdne – 4. 12, 18. 12. (osadní svátek)
Modlitba růžence – pátek 9h v kapli sv. Jana Nepomuckého v Suchdole n/L.
DVORY NAD LUŽNICÍ neděle 9.30h, čtvrtek 16h (sudý týden) – 12. 12.
ČESKÉ VELENICE neděle 11h (kromě 8. 12.), pátek 17h, od 16,30 adorace, středa 16h modlitba
Bohoslužba v Domově seniorů každé pondělí v 9h a v úterý 24. 12. v 9h
RAPŠACH – mše sv. 1. sobotu v měsíci, čtvrtek 16 h (lichý týden) – 5. 12., 19. 12.; 2. 1. 2014
CHLUM U TŘEBONĚ – sobota v adventu 17.30, úterý 15h modlitba růžence
Suchdol nad Lužnicí
Úřední den ve 14.30: ve středu 11.12.
Hodiny katecheze čtvrtek sudého týdne v 18h – 12. 12.
Setkávání dětí z křesťanských rodin v pátek (jednou měsíčně) v 18. 30 na faře – 20. 12.
So 7. 12. v 6.30 – Roráty se světelným průvodem z farního dvora do kostela, poté společná
snídaně na faře
Ne 8. 12. 2013 – Poutní slavnost ke sv. Mikuláši, mše sv. v 11.00 – při ní bude doprovázet
skupina rodiny Hejdovy z J. Hradce „Petrovy klíče“, závěrečné poutní požehnání v 15.00,
ve 13.30 vás zveme k posezení u kávy, nebo čaje na faře
St 18. 12. v 15h – Osadní svátek – začátek adorací na faře, mše sv. v kostele
- možnost předvánoční zpovědi – od 15.30 v kostele, od 16.00 dva zpovědníci
Po 23. 12. 2013 v 18.00 – Putování za betlémským světlem – Začneme vánoční hrou u kostela,
možnost si odnést betlémské světlo z kostela, poté zpívání koled
České Velenice
Hodiny katecheze čtvrtek lichého týdne v 19h – 5. 12., 19. 12.
So 7. 12. ve 14h – Vánoční dílna na faře
Ne 8. 12. – POZOR ZMĚNA – mše sv. v 8h
So 14. 12. v 6.30 – Roráty se světelným průvodem z farního dvora do kostela, poté společná
snídaně na faře
Chlum u Třeboně
Mše sv. v adventu v sobotu v 17.30
Čt 5. 12. v 16.45 Mikulášský průvod - vychází od Minigalerie na hrázi v Chlumu u Tř.(pozor!
změna oproti předchozím letům). Program s nadílkou v kostele, účinkuje divadlo Studna.
3. neděle adventní 14. 12. – Osadní svátek – adorace v 16. 30, mše sv. v 17.30
Ne 22. 12. v 17h - Živý betlém, krátký betlémský příběh ztvární před kostelem v Chlumu
členové chlumecké farnosti, členové SDH
Hamr a další dobrovolníci
Štědrý den 24. 12. 15h – „Nám, nám,
narodil se...“ - společné zpívání koled,
možnost prohlédnout si s dětmi jesličky,
varhany MUDr. J. Válková, Třeboňské žestě.
So 28. 12. v 17h - Česká mše vánoční Jana
Jakuba Ryby, při mši sv. účinkuje pěvecký
sbor Pěslav - Ozvěna, dirigent Jan Maule.
Mše sv. ve vánoční době
Štědrý
den
FARNOST
(kostel)
Slavnost
Slavnost
Památka
Svátek sv. Svátek sv.
Matky Boží
Narození
sv. papeže
Štěpána
Rodiny
Panny
Páně
Silvestra I.
Marie
úterý
středa
čtvrtek
neděle
úterý
středa
24. 12.
25. 12.
26. 12.
29. 12.
31. 12.
1. 1. 2014
České
Velenice
23.00
-
8.00
11.00
-
11.00
Dvory nad
Lužnicí
-
9.30
-
9.30
-
9.30
Chlum u
Třeboně
-
11.00
-
So 29. 12. 16.00
v 17h
-
Rapšach
-
-
9.30
-
-
-
Suchdol
n/L.
21.30
8.15
-
8.15
-
8.15
Pozvánky na události mimo farnosti
Pá 13. 12. Večer mladých vikariátu JH – mše sv. v 18h, další program v 19h
Čt 19. 12. - Vikariátní setkání kněží, zač. mší sv. v 9h v kostele v Třeboni, možnost zpovědi
2. adventní neděle – 8. 12.16.00 Adventní koncert - Účinkují: Mgr.Jana Hessová - klávesy ,
Marta Hessová – housle. Adventní texty přednesou Leona Šňupárková a MUDr. Jitka Válková
Koná se v obřadní síni Úřadu Městyse Chlum u Tř. Vstupné 50,-Kč. Pořádá Městys Chlum u Tř.
St 11. 12. 17.00 Cesta za hvězdou - Adventní program, v němž ožijí betlémské postavičky
v podání Mgr. M. Fürstové. Koná se v DPS. Pořádá Městys Chlum u Třeboně
So 14. 12. 16.00 5. vánoční zpívání - Účinkuje školní pěvecký sbor Sejkorky, sbormistr Ing.
Dušan Vančura. Spoluúčinkují hosté Štěpán a Madlenka Štruplovi a publikum. Přineste si s
sebou zvonečky! Koná se v Domě kultury v Chlumu u Třeboně.
Vstupné dobrovolné. Pořádá Městys Chlum u Třeboně.
So 21. 12. v 15.00 Vánoce, vánoce přicházejí… Účinkuje Třeboňská Dvanáctka, kapelník
Vladimír Stellner a školní pěvecký sbor Sejkorky, sbormistr Ing. Dušan Vančura.
Koná se u kašny na náměstí v Chlumu u Tř. Pořádá Městys Chlum u Třeboně. Vstup volný.
Upozorňujeme, že během měsíce mohou být změny v uvedeném programu
Ať nám všem slova z nejznámější a jistě i nejkrásnější české koledy „Nám, nám narodil se“
zní hodně dlouho a to hlavně ve chvílích, kdy nám bude v novém roce „ouzko“. Jistě totiž
nejsem sama, kdo rozechvěle a s netušenou radostí zpívá při půlnoční mši sv. ve svém
kostele slova této koledy a je mu v té chvíli krásně. Ať nám vždy přinesou tu naději, že po
zemském putování nás čeká v nebi svaté obcování. Iva
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Uzávěrka příspěvků do Zpravodaje na leden 2014 je ve středu 18. 12. Budeme rádi, když zašlete své
podněty, články a jiné do našeho Zpravodaje.
Iva Hojková, P. Jaroslav Šmejkal