Stroje pro hnojení

Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
4
STROJE PRO HNOJENÍ ................................................................................................... 2
4.1
ROZMETADLA HNOJE A KOMPOSTŮ................................................................ 2
4.1.1
Dopravní (podávací) ústrojí ............................................................................... 4
4.1.2
Rozmetací ústrojí................................................................................................ 5
4.1.2.1 Bubnové rozmetací ústrojí ............................................................................. 5
4.1.2.2 Lopatkové rozmetací ústrojí........................................................................... 7
4.1.2.3 Cepové rozmetací ústrojí................................................................................ 8
4.1.2.4 Kolové rozmetací ústrojí ................................................................................ 9
4.1.2.5 Dopravníkové rozmetací ústrojí ................................................................... 10
4.1.2.6 Ostatní rozmetací ústrojí .............................................................................. 11
4.2
STROJE PRO APLIKACI MOČŮVKY.................................................................. 12
4.3
STROJE PRO APLIKACI KEJDY.......................................................................... 14
4.3.1
Hlavní části aplikátoru kejdy............................................................................ 16
4.3.1.1 Rota-Cut ....................................................................................................... 16
4.3.1.2 Čerpadla ....................................................................................................... 18
4.3.1.3 Dosi-Cut, Exa-Cut........................................................................................ 19
4.3.2
Aplikace kejdy.................................................................................................. 22
4.3.2.1 Hnojivové dělo ............................................................................................. 22
4.3.2.2 Plošný aplikátor s dělícími talíři................................................................... 23
4.3.2.3 Hadicové aplikátory ..................................................................................... 23
4.3.2.4 Botkový aplikátor......................................................................................... 26
4.3.2.5 Radličkové aplikátory .................................................................................. 27
4.3.2.6 Talířové aplikátory ....................................................................................... 29
4.3.2.7 Kotoučový aplikátor..................................................................................... 29
4.3.3
Doprava kejdy na pozemek .............................................................................. 30
4.4
STROJE PRO HNOJENÍ PRŮMYSLOVÝMI HNOJIVY ..................................... 33
4.4.1
Odstředivá rozmetadla...................................................................................... 33
4.4.1.1 Rozmetací ústrojí s vodorovným rozmetacím kotoučem ............................. 33
4.4.1.2 Rozmetací ústrojí s rozmetací hubicí ........................................................... 35
4.4.2
Vyhrnovací rozmetadla .................................................................................... 36
4.4.2.1 Štěrbinové rozmetací ústrojí......................................................................... 36
4.4.3
Pneumatická rozmetadla .................................................................................. 38
4.4.3.1 Pneumatické rozmetací ústrojí pracující na injektorovém principu............. 38
4.4.3.2 Pneumatické rozmetací ústrojí s dávkovacími turnikety.............................. 39
4.4.3.3 Ventilátorový pneumatický rozmetací mechanizmus .................................. 40
4.4.3.4 Pneumatické rozmetací ústrojí na rozmetání práškových hnojiv................. 41
4.4.4. STROJE PRO HNOJENÍ KAPALNÝMI PRŮMYSLOVÝMI HNOJIVY .................. 42
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
4 STROJE PRO HNOJENÍ
Pomocí strojů pro hnojení aplikujeme:
a) organická hnojiva (chlévský hnůj, kompost, močůvku, kejdu),
b) tuhá minerální (dříve průmyslová) hnojiva (dusíkatá, draselná, fosforečná,
vápenatá, hořečnatá, vícesložková) v práškové nebo granulované formě,
c) kapalná průmyslová hnojiva.
Účelem hnojení je doplnit v půdě úbytek živin odčerpaných kulturními rostlinami,
zvýšit její úrodnost a upravit její fyzikální, chemické a biologické vlastnosti.
z technologického hlediska je hnojení půdy možné charakterizovat jako přiměřeně
rovnoměrné rozdělení hnojiva po povrchu pole, louky, případně do požadované hloubky,
v závislosti na požadavcích rostlin, vlastnostech hnojiva a způsobu zpracování půdy.
Hnojiva se aplikují:
• plošně; po aplikaci na povrch pozemku se hnojivo zapravuje do půdy
vláčením, kypřením, zaoráním,
• do řádků; tento způsob se používá při setí a sázení, kdy se hnojivo zpravidla
aplikuje do půdy tzv. „pod patu“ nebo při přihnojování rostlin během vegetace,
přičemž se hnojiva aplikují na povrch nebo do půdy,
• do hnízd; při sázení a přihnojování ovocných strojů.
Stroje pro hnojení rozdělujeme podle druhů hnojiv na :
a) stroje pro hnojení organickými hnojivy,
b) stroje pro hnojení průmyslovými hnojivy.
ad.a) stroje pro hnojení organickými hnojivy rozdělujeme na:
• rozmetadla hnoje a kompostů,
• močůvkovače,
• stroje pro aplikaci kejdy (kejdovače).
ad.b) stroje pro hnojení průmyslovými hnojivy rozdělujeme na:
• rozmetadla tuhých minerálních (průmyslových) hnojiv,
• stroje pro hnojení kapalnými průmyslovými hnojivy.
4.1 ROZMETADLA HNOJE A KOMPOSTŮ
Rozmetadla se používají k rovnoměrnému rozmetání hnoje, kompostů, rašeliny případně
vápenatých hnojiv po povrchu půdy. Hnojiva musí být dobře rozrušena na optimální velikost
částic a rozhozena po celé ploše tak, aby rozdíly v dávkách nebyly větší než ± 20 %, a to při
jakémkoliv dávkování. Podélná a příčná nerovnoměrnost, vyjádřená variačním koeficientem,
nemá být větší než 40 %.
Rozmetadla jsou konstrukčně řešena jako dopravní prostředky s dostatečnou nosností,
vybavené dopravním, frézovacím a rozmetacím ústrojím.
Činnost pracovních ústrojí je velmi intenzivně ovlivňována vlastnostmi hnoje, zejména
pak jeho vlhkostí, složením, stupněm zralosti a objemovou hmotností.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Vlhkost hnoje bývá v rozmezí od 65 do 80 %, slamnatost se v závislosti na způsobu
ustájení a druhu hnoje pohybuje do 10 %. Koeficient tření chlévského hnoje po různých
materiálech (ocel, dřevo, plast, pryž) má střední hodnotu rovnou 0,5 až 1. Objemová hmotnost
chlévského hnoje závisí na měrné hmotnosti jednotlivých složek, jejich vzájemném poměru,
zralosti a vlhkosti hnoje. Čerstvý hnůj má objemovou hmotnost od 450 do 650 kg.m-3, dobře
uležený hnůj od 900 do 1000 kg.m-3. Objemová hmotnost kompostu, závisí na jeho složení,
podílu organických složek a pohybuje se v rozmezí od 1000 do 2000 kg.m-3.
Rozmetadla hnoje a kompostů se dělí podle různých hledisek. Podle způsobu připojení
k energetickému prostředku mohou být rozmetadla traktorová (nesená, návěsná, závěsná),
automobilová, řešená jako nástavba na nákladní automobil a rozmetadla samochodná obrázek
4-1.
Obrázek 4-1 Rozmetací adaptér RMA-8:
1-rozmetací zařízení, 2-kryt rozmetacího zařízení, 3-podlahový dopravník,
4-ložná korba, 5-převody..
Rozmetadla na obrázku 4-2 mají tyto hlavní části:
• ložný prostor,
• dopravní ústrojí,
• rozmetací ústrojí.
Obrázek 4-2 Universální rozmetadla hnoje a kompostů HTS 14.04
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
4.1.1
Dopravní (podávací) ústrojí
Úlohou dopravního ústrojí je přísun hnoje k rozmetacímu ústrojí. Základní částí ústrojí
je jednoduchý nebo dvojitý řetězový hrabicový dopravník umístěný na podlaze ložné korby.
Vzdálenost lišt bývá 300 až 400 mm. Pohyb dopravníku může být plynulý obrázek 4-3, kdy
pohon je zajištěn pomocí šnekové převodovky. Převod a tím rychlost posuvu podlahového
dopravníku je možné měnit výměnou ozubených kol nebo jejich řazením. Pohyb dopravníku
může být také přerušovaný, tohoto docilujeme pomocí rohatkového mechanizmu se západkou
na obrázku 4-4.
Obrázek 4-3 Dopravní ústrojí s nepřerušovaným pohonem podlahového dopravníku:
1-hlavní hnací hřídel, 2-řetězový převod, 3-výměnná ozubená kola, 4-šnekový
převod, 5-hnací hřídel podlahového dopravníku, 6-podlahový dopravník, 7rozmetací buben.P 3-8
Obrázek 4-4 Rohatkové mechanizmy pro pohon podlahového dopravníku rozmetadla
chlévského hnoje:
A-mechanizmus s přestavitelným excentrem: 1-rohatkové kolo (rohatka), 2pojistné západky, 3-hnací západka, 4-přestavitelný excentr; B-mechanizmus
s přestavitelnou clonou: 1-otočná clona, 2-seřizování polohy clony, 3podlahový dopravník.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Výkonnost podlahového dopravníku q [kg.s-1] se stanoví dle vztahu 4-1.
q = v .b.h.ρ .k [kg.s
d
−1
],
(4-1)
kde:
vd- vyjadřuje rychlost podlahového dopravníku
b- šířka korby (rozmetané vrstvy)
h – výška rozmetané vrstvy
ρ-objemová hmotnost hnoje
k-součinitel zaplnění ložné korby
[m.s-1],
[m],
[m],
[kg.m-3],
[0,85 ÷0,9].
Výkonnost rozmetacího zařízení se stanoví dle vztahu 4-2.
q = B .v .Q
R
p
[kg.s-1]
p
kde:
Bp-pracovní záběr rozmetadla
vp-pojezdová rychlost rozmetadla
Q-dávka hnoje na 1 m2
(4-2)
[m],
[m.s-1],
[kg.m-2].
Pokud má rozmetadlo dobře pracovat musí se výkonnost rozmetacího ústrojí rovnat
výkonnosti podlahového dopravníku. Dostáváme tak vztah 4-3.
v .b.h.ρ .k = B .v .Q
d
p
p
(4-3)
Vztah se používá pro stanovení pojezdové rychlosti rozmetadla nebo pro stanovení
rychlosti podlahového dopravníku. Na základě tohoto vztahu je zřejmé, že změnu dávky
hnoje na jednotku plochy Q je možné docílit změnou rychlosti podlahového dopravníku a
pojezdové rychlosti rozmetadla.
4.1.2 Rozmetací ústrojí
Úkolem rozmetacího ústrojí je rovnoměrné rozmetání oddělených částic z nákladu
chlévského hnoje na ložné korbě rozmetadla. U některých konstrukcí rozmetacích ústrojí
dochází k trhání (oddělování) hnoje z ložné korby rozmetadla a zároveň k jeho rozmetání.
Podle konstrukce lze rozmetací ústrojí rozdělit na bubnová, lopatková, cepová, kolová
dopravníková a další.
4.1.2.1 Bubnové rozmetací ústrojí
Je to nejvíce používané ústrojí na rozmetání chlévského hnoje kompostů. Umístění bývá
v zadní části rozmetadla, hnůj rozmetá směrem dozadu. Bubnová rozmetací ústrojí mohou mít
bubny s osou rotace:
a) vodorovnou (kolmou na směr jízdy) obrázek 4-5,
b) svislou obrázek 4-6,
c) šikmou (bubny jsou odkloněné od svislé roviny asi o 20° směrem k podlaze ložné
korby) obrázek 4-7.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-5
Bubnové rozmetací zařízení
s horizontálním uspořádáním
rozmetacích bubnů:
1-podlahový dopravník,
2-rozmetací bubny
Obrázek 4-6
Bubnové rozmetací zařízení se svislým
uspořádáním rozmetacích bubnů:
1-podlahový dopravník,
2-rozmetací bubny.
Obrázek 4-7
Bubnové rozmetací zařízení se šikmým
uspořádáním rozmetacích bubnů:
1-podlahový dopravník,
2-rozmetací bubny.
Na obvodu rozmetacích bubnů jsou obvykle ve šroubovicích umístěny rozmetací
lopatky, nože, lišty, zuby, hřeby. Obvodová rychlost bubnů se pohybuje v rozsahu 7 až 15
m.s-1. Při této rychlosti dochází k vytrhávání částic hnoje z vrstvy umístěné na ložné korbě
rozmetadla a rovnoměrnému rozdělení hnoje po poli, při minimální spotřebě energie.
Při vodorovném uspořádání bubnů je zpravidla hnůj odhazován pouze dozadu, pracovní
záběr je shodný s šířkou bubnů. Při svislé nebo šikmé poloze bubnů, je hnůj rozmetacími
lopatkami, noži, lištami, zuby, deskami nebo hřeby vytrháván a vějířovitě odhazován směrem
dozadu a do stran. Pracovní záběr rozmetadel se pohybuje od 6 do 8 m.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
4.1.2.2 Lopatkové rozmetací ústrojí
Lopatkové rozmetací ústrojí má širokou oblast využití. Používá se pro rozmetání hnoje,
kompostů, zeminy, půdních substrátů, rašeliny, drcené kůry nebo vyšších dávek minerálních
vápenatých hnojiv. Hnůj je dopravován na ložné korbě rozmetadla obrázek 4-8. Podlahový
dopravník 1 dopravuje hnůj do zadní části. Při přepravě je v zadní části ložné korby čelo,
které zabraňuje ztrátám hnojiva a během rozmetání je vysunuto směrem vzhůru pomocí
dvojice přímočarých hydromotorů.
2.
1.
Obrázek 4-8 Ložná korba rozmetadla Bergmann TSW 4190 S:
1-podlahové dopravníky, 2-výsuvné zadní čelo.
Rozmetadlo s lopatkovým rozmetacím ústrojím je na obrázku 4-9 pracuje následujícím
způsobem. Frézovací buben 5 vytrhává hnůj z vrstvy, která je posunována podlahovými
dopravníky 3 a odhazuje částice hnoje na štít 4. Od něj je hnůj usměrňován k rozmetacímu
stolu 6, na kterém jsou umístěné šikmo skloněné rozmetací lopatky. Vždy dvě lopatky tvoří
rozmetací dvojici (otáčejí se proti sobě a jsou pootočené o 90°). Lopatkami je hnůj odhazován
směrem dozadu a do stran. Šířka pásu do kterého je hnůj rozmetán je 12 až 14 m. Na okrajích
pásu klesá množství rozmetaného hnoje, proto je nutné, aby se sousední záběry překrývaly.
Obrázek 4-9 Návěsné rozmetadlo RUR 5:
1-ložná korba, 2-nástavba rozmetadla, 3-podlahový dopravník, 4-štít
s nastavitelnou clonou, 5-frézovací (vytrhávací) buben, 6-rozmetací stůl
s lopatkovým rozmetacím ústrojím.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
4.1.2.3 Cepové rozmetací ústrojí
Cepové rozmetací ústrojí na obrázku 4-10 je uloženo podélně ve válcovém ložném
prostoru a jeho činností dochází k rozmetání hnoje do stany. Ložnou korbu rozmetadla tvoří
ocelový válec 1 o průměru cca 2 m, jehož horní část je šikmo seříznuta. Přední a zadní část
válce je opatřena čely s ložisky pro uložení hlavní hřídele 2 rozmetadla. Na hřídeli jsou po
obvodě připevněny držáky 3 pro uchycení řetězů nebo lan 4 , na jejichž konci jsou připevněna
rozmetací kladiva 5. Na konci hřídele, směrem k přední části jsou přivařena pevná ramena 6.
Hnůj je do korby 1 nakládán otvorem v horní části při vypnutém pohonu. Při rozmetání je
hnůj nejprve odebírán pevnými rameny 6 u čela ložného prostoru a jimi také odhazován ven
z ložné korby. Po uvolnění prostoru se postupně odmotávají řetězy 4 nebo lana navinutá na
hlavní hřídeli 2. Kladiva se v uvolněném prostoru mohou dostat do radiální polohy, nabírat a
rozmetat hnůj. Takto se postupně vyprázdní celá ložná korba.
Obrázek 4-10 Cepové rozmetací ústrojí:
1-válcový ložný prostor, 2-hlavní hřídel (silnostěnná trubka), 3-držáky, 4řetězy nebo lana, 5-kladiva, 6- pevná ramena u čela ložného prostoru.
Jiná konstrukce cepového rozmetadla je uvedena na obrázku 4-11.
Ložnou korbu rozmetadla tvoří ocelová vana lichoběžníkového tvaru, jejíž horní část je
otevřená. Přední a zadní část vany je opatřena čely. Ve spodní zúžené části ložné korby je
umístěný dvojitý šnek, který při rozmetání dopravuje hnůj k levostrannému cepovému
rozmetacímu ústrojí s volně zavěšenými kovanými železnými kladivy. Toto rozmetací ústrojí
a technické řečení rozmetadla umožňuje hnojení různými druhy hnojiv, jako například
pevnými, polokapalnými, dovoluje rozmetat mulch nebo kompost. Hydraulicky nastavitelný
deflektor umožňuje nastavení šířky rozmetání obrázek 4-12.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-11 Cepové rozmetadlo KUHN,
Modelová řada: Pro Twin® Slinger® série 8100/8110
a)
b)
c)
Obrázek 4-12 Rozmetadlo KUHN s cepovým rozmetacím zařízením:
a) plnění rozmetadla, b) aplikace a rozmetání hnojiva, c) deflektor.
4.1.2.4 Kolové rozmetací ústrojí
Ložnou korbu kolového rozmetadla na obrázku 4-13 tvoří U vana 1, jejíž poloměr je
stejný jako poloměr rozmetacího kola. Zadní část ložné korby je opatřena pohyblivým čelem
2. Pomocí přímočarého hydromotoru, pákového mechanizmu 3 a zadního čela je náklad hnoje
na ložné korbě rozmetadla posouván a tlačen na frézovací lopatky rozmetacího kola, které se
nachází v přední části rozmetadla před předním čelem obrázek 4-14. Lopatkami jsou z vrstvy
hnoje vytrhávány jednotlivé části a odstředivou silou odhazovány do boku směrem nalevo
obrázek 4-15.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
3
2
1
Obrázek 4-13 Kolové rozmetadlo Keenan-Moores:
1-ložná korba, 2-pohyblivé čelo, 3-pákový mechanizmus.
Obrázek 4-14 Rozmetací kolo
s rozmetacími lopatkami.
Obrázek 4-15 Rozmetání chlévského
hnoje kolovým rozmetadlem.
4.1.2.5 Dopravníkové rozmetací ústrojí
U dopravníkového rozmetacího rozmetadla na obrázku 4-16 je ložná korba řešena jako u
rozmetadel bubnových nebo lopatkových. Hnůj je posouván podlahovým dopravníkem
k rozmetacímu ústrojí. Dopravníkové rozmetací ústrojí je tvořené dvěma pohyblivými
článkovými řetězy, které přecházejí přes dva páry ozubených kol. Tato kola jsou naklínována
na dvou svislých hřídelích, které jsou uložené v ložiscích trubkové konstrukce tvaru písmene
H. Ložisková tělesa je možné vůči sobě posouvat a tím měnit napnutí řetězů. Mezi oběma
řetězy jsou upevněné úhelníky s vytrhávacími noži. Nože zabírají při pracovním pohybu
řetězového dopravníku do vrstvy hnoje, vytrhávají z ní kusy hnoje a ve směru pohybu
dopravníku je odhazují do boku. Odhazované částice je možné usměrnit usměrňovacím
plechem (štítem) 4 a tím částečně regulovat šířku rozhozu. Dle nastavení štítu 4 je možné
měnit pracovní záběr v rozsahu od 4 do 6 m, ale kvalita rozhozu je nízká.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-16 Rozmetadlo s dopravníkovým rozmetacím zařízením:
1-ložná korba, 2-podlahový dopravník, 3-dopravníkové rozmetací
zařízení, 4-usměrňovací štít (plech).
4.1.2.6
Ostatní rozmetací ústrojí
V přecházejících kapitolách byla vysvětlena jednotlivá, nejčastěji používaná rozmetací
ústrojí. Na obrázku 4-17 jsou uvedena některá další rozmetací ústrojí, jejichž používání není
v současnosti tak časté. jedná se o rozmetací ústrojí s horizontálním bubnem s rozmetacími
šikmými lopatkami A, bubnové s horizontálně výkyvným bubnem B, bubnové s vertikálně
výkyvným bubnem C.
Obrázek 4-17
Ostatní rozmetací zařízení:
A. rozmetací ústrojí s horizontálním
bubnem s rozmetacími šikmými
lopatkami,
B. bubnové s horizontálně výkyvným
bubnem,
C. bubnové s vertikálně výkyvným
bubnem.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
4.2 STROJE PRO APLIKACI MOČŮVKY
Pro práci s kapalinami v rostlinné i živočišné výrobě se používají různé druhy
mechanizačních prostředků. Pro aplikaci močůvky (neředěná moč hospodářských zvířat) a
kejdy (směs neředěných pevných výkalů a moči prasat nebo skotu z bezstelivových stájí) se
používají fekální cisterny. Jsou to návěsy nebo nástavby na nákladní automobily obrázek 418.
Obrázek 4-18 Fekální návěs a fekální nástavba na nákladním automobilu IVECO.
Fekální cisternu na obrázku 4-19 tvoří ocelová nebo plastová nádrž 1 zkoušená na
předepsaný tlak. Nádrž je vybavena příslušenstvím pro provoz tlakových nádob, stavoznaky
8, plovákovým ventilem 2, vakuomanometrem 7, pojistným ventilem 9. Plnění nádrže je
zřejmé z obrázku 4-19. Víko nádrže 10 je hermeticky uzavřené, výtokový kohout 6 je
otevřený a je na něj napojena sací hadice. Vakuokompresor 5 nasává vzduch přes čtyřcestný
kohout 3, plovákový ventil 2 z prostoru nádrže 1. Z vakuokompresoru je vzduch vytlačován
výtlačným potrubím, přes čtyřcestný kohout 3, čistič oleje a tlumič 4 do ovzduší. Tím, že je
v nádrži podtlak a na nasávanou kapalinu působí atmosférický tlak, je kapalina savicí
nasávána do nádrže. Množství kapaliny v nádrži je kontrolováno pomocí stavoznaků. Při
naplnění nádrže může hladina kapaliny dosáhnout maximálně do úrovně, kdy je uzavřen
plovákový ventil 2, a tím je znemožněno vysávání vzduchu z prostoru nad nasátou kapalinou.
Je nutné okamžitě vypnout pohon vakuokompresoru 5, uzavření ventilu 6 a odpojení savice.
Rychlost plnění závisí na rozdílu tlaků (prakticky na velikosti podtlaku v nádrži), na svislé
vzdálenosti hladin, na hydraulických odporech v savici a na měrné tíze kapaliny.
Při vyprazdňování nádrže se obvykle na výtokový ventil 6 nasadí aplikační koncovka,
čtyřcestný ventil se pootočí o 90° obrázek 4-20, zapne se pohon vakuokompresoru a otevře se
ventil 6. Vzduch je vakuokompresorem 5 nasáván přes čistič 4, vháněn přes čtyřcestný ventil
3 a plovákový ventil 2 do nádrže 1. Přetlak vzduchu působí na plochu přepravované kapaliny
a ta je po otevření výtokového ventilu 6 rozstřikována koncovkou po pozemku obrázek 4-21.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
2.
7.
10.
9.
1.
6.
3.
8.
5.
11.
4.
Obrázek 4-19 Plnění fekální cisterny: 1– nádrž, 2-plovákový ventil, 3-čtyřcestný
kohout, 4-čistič, tlumič, 5- vakuokompresor, 6- výtokový ventil, 7- vakuomanometr, 8stavoznak, 9- pojistný ventil, 10-víko nádrže, 11-vlnolamy.
3.
Obrázek 4-20 Fekální cisterna vyprazdňování: 3- čtyřcestný kohout – změna polohy.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-21 Cisterna Vakutec s aplikační koncovkou.
4.3 STROJE PRO APLIKACI KEJDY
Pro aplikaci kejdy (směs neředěných pevných výkalů a moči prasat nebo skotu
z bezstelivových stájí) se používají kromě fekálních cisteren aplikátory kejdy, obrázek 4-22
a 4-23, které umožňují kromě přepravy, homogenizaci i zapravení kejdy do půdy nebo na
povrch pozemku.
Obrázek 4-22 Radličkové aplikátory kejdy Zunhammer a Konskilde
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-23 Plošný aplikátor kejdy Annaburger -18 m nebo 24 m
Aplikátory kejdy se vyrábí v různém provedení, které se liší způsobem plnění a
vyprazdňování cisterny:
1. V případě, že je na stroji použitý vakuokompresor, je princip plnění a vyprazdňování
shodný s plněním fekální cisterny popsaný v kapitole 2.
2. Plnění a vyprazdňování cisterny se provádí rotačními pístovými čerpadly.
Technické řešení aplikátoru kejdy je popsáno na stroji s rotačním pístovým čerpadlem
obrázek 4-24. Nádrž aplikátoru kejdy se vyrábí z ocelového plechu, který je chráněn
pozinkováním, nebo se vyrábí z polyesteru. Vybavení nádrží je z velké části obdobné jako u
fekálních cisteren. Místo vakuokompresoru je použité rotační pístové čerpadlo. Kejda je
homogenizována před vstupem do nádrže v rota cutu 4 a dále rozmělňována a rozdělována
v rozdělovači 6 (DOSI-CUTu). Při plnění cisterny je kejda nasávána rotačním čerpadlem 2
přes ROTA CUT 4, kde dochází k rozmělnění kejdy řezáním a následně je vháněna pod
tlakem do nádrže 1. Po naplnění nádrže se přepnou čtyřcestné kohouty 3 pootočením o 90°
tak, že sací potrubí čerpadla nasává kejdu z nádrže a vytlačuje ji do rozdělovače 6. V něm je
kejda dále rozmělněna a rozdělovacím ramenem přiváděna k jednotlivým hadicím aplikačního
rámu.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
7
12.
9.
6.
11.
1.
8.
3.
ROTA
CUT
4.
5.
2.
3.
10
Obrázek 4-24 Plnění aplikátoru kejdy:
1 – Cisterna, 2 – rotační pístové čerpadlo, 3 – čtyřcestný kohout, 4 – rota-cut, 5
– jímka, 6 – dosi-cut (rozdělovač), 7 – vakuomanometr, 8 – stavoznak, 9 –
pojistný ventil, 10 – aplikační hadicový rám, 11-víko nádrže, 12-vlnolamy.
4.3.1 Hlavní části aplikátoru kejdy
4.3.1.1 Rota-Cut
Rota-Cut na obrázku 4-25 je součástí cisterny pro aplikaci kejdy, nebo může být
namontován před rotační pístové čerpadlo umístěné u jímky. Rota-Cut řeže vláknité části a
měkké částice na krátké kousky. Tvrdá cizí tělesa zůstávají zachycena na sítě a po odpojení
hadice jsou odstraněna. Síto je vyrobené z tvrzené oceli a lze jej po uvolnění šroubů vyměnit.
Mělnění kejdy se provádí pomocí 3-výměnných nožů z tvrdokovu. Nože jsou nasazeny na
hřídeli, pomocí talířových podložek sami seřizují svoji polohu vzhledem k sítu. Princip
činnosti Rota-Cutu je zřejmý z obrázku 4-26. Kejda je nasávána sacím hrdlem 5, čerpadlem
do válcové nádrže1. Zde je umístěné výměnné síto 3, kterým prochází hřídel na které jsou
upevněné výměnné řezací nože 2. Hřídel společně s noži je poháněná hydromotorem 4. Po
rozmělnění a průchodem přes síto se kejda dostává k čerpadlu na obrázku 4-27.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-25 Rota Cut
4.
6.
3.
2.
5.
1.
Obrázek 4-26
ROTA-CUT:
1-válcová nádoba, 2-homogenizační nože, 3-matrice (síto), 4-hydromotor, 5-přívod kejdy, 6přívod k čerpadlu.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-27 Čerpadlo s rotačními písty HiFlo.
4.3.1.2 Čerpadla
Pro přesné dávkování a rychlé naplnění cisterny se používají čerpadla s rotačními písty
HiFlo. Písty jsou nasazeny na poháněných hřídelích obrázek 4-28, uložených v tělese
čerpadla. Otáčí se proti sobě, kejda je nasávána sacím hrdlem, písty ji posouvají mezi tělesem
čerpadla a plochou pístu do výtlačného potrubí. Čerpadla se vyrábí v různých velikostech a
s rozdílnou výkonností. Čerpadla mohou přečerpat od 512 do 6720 l.min.-1(30 až 400 m3.h-1),
mohou vytvořit přetlak od 5 do 12 barů. Základní technická data jsou uvedena v tabulce na
obrázku 4-29.
Obrázek 4-28 Princip čerpadla s rotačními písty
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-29 Základní technická data rotačních pístových čerpadel Vogelsang.
4.3.1.3 Dosi-Cut, Exa-Cut
Jedná se o rozdělovací hlavy s vestavěným řezacím ústrojím. Na obrázku 4-30 jsou
vyobrazeny rozdělovací hlavy Dosi-Cut a Dosi-Mat, na obrázku 4-31 rozdělovací hlava ExaCut. Rozdělovací hlavy garantují rovnoměrné rozdělení a optimální rozmělnění aplikované
kejdy. Řezací nože jsou odpružené talířovými pružinami. Princip činnosti hlavy je zřejmý
z obrázku 4-32. Kejda je přiváděna hadicí průměru 125 nebo 150 mm do hrdla 1, před
vstupem do síta 3 je řezána řezacími noži 2. Po průchodu sítem 3 je kejda rozdělována
ramenem 6 do jednotlivých hadic o průměru 40, 50 nebo 60 mm, které jsou nasazeny na
hrdlech 4. Pohon rozdělovacího ramene a řezacích nožů zajišťuje hydromotor 5, který
umožňuje oba směry otáčení.
Obrázek 4-30 Rozdělovací hlavy Dosi-Cut a Dosi-Mat
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-31 Rozdělovací hlava rozdělovací hlava Exa-Cut
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
7.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Obrázek 4-32 Rozdělovací hlava DOSI CUT:
1 – hrdlo pro přívod kejdy, 2 –řezací nože, 3 – matrice (síto), 4 – hrdla pro odvod
rozmixované kejdy, 5 – hydromotor, 6 – rozdělovací rameno, 7 – hadice pro přívod kejdy.
Činnost rozdělovací hlavy Exa-Cut na obrázku 4-33, je podobná jako u hlavy DosiCut. Jsou zde použitá dvě síta, dvojice řezacích nožů a dvě rozdělovací ramena. Hřídel s noži
je uložena horizontálně.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-33 Rozdělovací hlava Exa-Cut.
4.3.2 Aplikace kejdy
Pro aplikaci kejdy se používají různé aplikační koncovky nebo aplikační nástavby. Při
aplikaci je nutné mít na paměti maximální využití hnojiva s minimálními úniky dusíku do
ovzduší a zatěžováním životního prostředí. Aplikaci rovněž ovlivňuje svažitost pozemků a
jejich stav.
4.3.2.1 Hnojivové dělo
S výhodou se používá při zhoršených podmínkách, kdy se nedá vjet na pole, při
hnojení nedostupných svahů, ošetřování polních hnojišť nebo je lze použít jako hasicí
stříkačku obrázek 4-34.
Obrázek 4-34 Hnojivové dělo.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
4.3.2.2 Plošný aplikátor s dělícími talíři
Nejjednodušší variantou aplikace kejdy je plošný rozstřik kejdy na pole (obrázek 435). Kejda je aplikována pomocí jednoduchého plošného aplikátoru s třemi dělícími talíři,
které rozstříknou kejdu na záběr 24 m. Aplikátor se jednoduše sklápí pro dopravu ve směru
jízdy podél cisterny.
Obrázek 4-35 Plošný aplikátor Annaburger s dělícími talíři
4.3.2.3 Hadicové aplikátory
Na obrázku 4-36 je nejvíce rozšířená aplikace kejdy. Provádí se pomocí aplikátoru šíře
od 6 m do 18 m. Aplikátor je demontovatelný s možností samostatného použití cisterny. Je
ovládán z kabiny řidiče. Počet hadic se řídí šířkou ramen (standardně se používá vzdálenost
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
hadic 250 mm, dle přání uživatele lze použít jinou vzdálenost). Rovnoměrné množství kejdy v
hadicích zajišťuje rozdělovací a zároveň řezací hlava.
Obrázek 4-36 Hadicové aplikátory Vakutec Exo -Cut Light (lehký) s flexibilními
hadicemi
Ramena aplikátoru jsou během přepravy nakloněna směrem nahoru, čímž se zamezí
odkapávání kejdy obrázek 4-37. U tradiční řady hadicových aplikátorů Leith byl občas
problém, že hadice ležely při dopravě cisterny na straně u kol a mohlo dojít k jejich
poškození. Při aplikaci jsou tyto flexibilní hadice velice ohebné, nepoškozují rostliny, jsou
výškově seřiditelné a málo se opotřebovávají oproti běžným hadicím. Při dopravě jsou hadice
narolovány na aplikátor a nebrání při jízdě.
Obrázek 4-37 Hadicový aplikátor Vakutec Rollstop
Vedle hadicových aplikátorů řady Light s flexibilními hadicemi se používají také
hadicové aplikátory s plastickými hadicemi pod označením Swing-up obrázek 4-38.
Tyto aplikátory mohou být vybavené jednou nebo dvěmi řezacími hlavami Exo –cut. Výše
položená dělící hlava umožňuje příčné naklonění aplikátoru, bez toho, že by byla omezena
rovnoměrnost aplikace. Po otevření šoupěte se po 2 s zapíná dělící hlava Exo-cut. Při každém
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
zavření šoupěte se automaticky přepne směr otáčení dělící hlavy. Díky tomu dochází k
automatickému broušení nožů a prodloužení jejich životnosti. U tohoto typu hadicového
aplikátoru jsou možné záběry 9, 12, 15 a 18 m. S ohledem na kolejové řádky a délky honů
používané v ČR se doporučuje záběr 9 a 12 m. Řezací hlavy Exo-cut jsou vhodné pro aplikaci
vepřové i hovězí kejdy.
Obrázek 4-38 Hadicové aplikátory Vakutec Swing-up s dělící hlavou Exo-cut
Při přepravě se aplikátor hydraulicky skládá podél cisterny a zároveň je u aplikátoru
integrován systém Drop-stop proti odkapávání kejdy. Hadice jsou při dopravě obráceny
nahoru obrázek 4-39. Specialitou tohoto aplikátoru je použití dvou typů hadic. Hadice
přivádějící kejdu od dělící hlavy Exo cut k rámu aplikátoru jsou flexibilní (měkké). Od rámu
(lyžiny) je hadice vyrobena z tvrdšího materiálu. Díky tomu nedochází ke kroucení hadice.
Navíc se dá při opotřebení spodní hadice vyměnit.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-39 Aplikátor firmy Vogelsang při přepravě.
4.3.2.4 Botkový aplikátor
Tento typ aplikátoru (obrázek 4-40 a 4-41) je universálním typem hadicového
aplikátoru, který je vhodný jak pro hnojení porostů obilovin, tak i pro hnojení travních
porostů. Díky speciální konstrukci pracovních orgánů, kterými jsou na konci hadice botky, se
kejda dostává ke kořínkům. Nezašpiní listy trávy, naopak tráva zabraňuje vypařování
amoniaku, proto jsou ztráty N u tohoto typu aplikátoru jen 20%. U normálního hadicového
aplikátoru je to až 50% při hnojení travních porostů. Jednotlivé hadice mohou být spojeny do
skupiny po dvou, vzdálenost mezi botkami je 200-250 mm podle záběru aplikátoru. Celý rám
se spustí relativně nízko k půdě, to znamená že aplikátor má dobrou stabilitu. Zatlačením
rámu k zemi se dá nastavit přítlak botek k zemi. Tyto typy aplikátory se vyrábí jak v
provedení napevno, tak v provedení pro tříbodový závěs. Základní záběry hadicových
aplikátorů na obrázcích 4-39 a 4-40 jsou 5,3 m, 7,5 m a 10 m nebo 9 m, 10 m, 12 m a 15 m.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-40 Botkový aplikátor Bomech
Obrázek 4-41 Botkový aplikátor Farmland -Fix
4.3.2.5 Radličkové aplikátory
Jsou určeny pro aplikaci kejdy do půdy pomocí radlic - nožů. Pravidelnost množství
kejdy v jednolivých hadicích je dána rozdělovačem a zároveň řezací hlavou. Dávkování se
provádí hydraulicky nebo mechanicky. Aplikátor je ovládán z kabiny řidiče. Je náročný na
tažný prostředek.
Radličkový aplikátor pro zapravování kejdy do půdy na obrázku 4-42 a 4-43 je určen
jak pro práci na strništi, tak i pro zapravování kejdy do připravené půdy. Aplikátor je vybaven
2 až 4 řadami radliček s dostatečnou prostupností. Základní pracovní záběr je 3 m a 4,3 m.
Aplikátor má v přední části dvě gumová opěrná kola, pomocí kterých lze nastavit určitou
výšku zapravovacího rámu nad povrchem půdy. Ideální hloubka zapravení pro trakční traktor
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
je 5-7 cm. Kejda je rozdělována od cisterny dělící hlavou a sváděna k jednotlivým radličkám.
K výhodám tohoto aplikátoru je relativně nízká potřeba tahové síly (díky pružným radličkám)
a relativně lehká konstrukce, která ovlivňuje především dopravu aplikátoru při jízdě z farmy
na pole.
Obrázek 4-42 Radličkový aplikátor Konskilde
Obrázek 4-43 Radličkový aplikátor Zunhammer
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
4.3.2.6 Talířové aplikátory
Jsou určeny pro aplikaci kejdy do půdy. Předností této aplikace je zamezení úniku
čpavku. Talířové aplikátory jsou náročné na sílu a velikost hydraulických prvků a také na
velikost tažného prostředku vzhledem k odporu půdy, zvláště při suchém období. Jsou
ovládány hydraulicky z kabiny řidiče tažného prostředku.
Talířový aplikátor na zapravení kejdy Annadrill na obrázcích 4-44 je určen pro
nasazení do podmítnutého pole nebo do zoraného pozemku. Aplikátor je složen ze dvou řad
talířů o průměru 400 mm. První řada vykrojených talířů rozřízne půdu, následně se zapraví
kejda a ta je přihozena zeminou od druhé řady talířů. Aplikátor se dělá v záběrech 3 m a 4,5
m. Určitou nevýhodou tohoto nářadí je jeho větší hmotnost a nevhodnost použití do kamenité
půdy a do nepodmítnutého pole. Naopak výhodou jsou nízké ztráty N.
Obrázek 4-44 Talířový aplikátor na zapravení kejdy Annadrill
4.3.2.7 Kotoučový aplikátor
Kotoučový aplikátor kejdy-Bomech je na obrázku 4-45. Injektáž kejdy do travního
drnu je nejvíce rozšířena v Evropě v Holandsku. Kejda je aplikována do půdy. Prořezávací
kotouče jsou umístěny vždy 2 na jedné sekci asi 20 cm od sebe. Drn je kotoučem proříznut a
do mezery se pomocí injektoru aplikuje kejda. Následně se mezera zavře. Jednotlivé sekce
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
jsou umístěny na pružném elementu a následně na rám stroje. Pro dopravu se aplikátor sklápí
pomocí hydrauliky.
Obrázek 4-45 Kotoučový aplikátor kejdy-Bomech
4.3.3 Doprava kejdy na pozemek
Přívozné cisterny na kejdu na obrázcích 4-46 a 4-47 jsou určeny pro přívoz kejdy k
samochodným aplikátorům kejdy nebo k taženým aplikátorům kejdy, když dopravní
vzdálenost mezi farmou a polem je větší než 10 km a pokud má linka dosahovat vysokých
denních výkonů aplikace. Při vzdálenostech mezi farmou a polem nad 10 km se používají
většinou přívozné cisterny s objemem 21 m3. Na poli provádí aplikaci cisterna o objemu 10,6
m3 s různými adaptéry. Propojení cisteren se provádí pomocí tzv. propojovacího nasávacího
systému s výsuvnou rukou a trychtýřem obrázek 4-48. Po spojení obou dvou cisteren jedna
cisterna nasává. Ovládání ruky se provádí hydraulicky z kabiny traktoru.
Standardně jsou přívozné cisterny vybaveny otočnou ojí, přední náprava je vzduchem
odpružená, zadní tandemová náprava je kloubová výkyvná (cisterna o objemu 21 m3) nebo
vzduchem odpružená (cisterna 18 m3). V poslední době se vedle přívozných cisteren s
otočnou ojí používají také další typy cisteren s třínápravovým podvozkem a objemem 21 m3,
23 m3, 25 m3, 27 m3 a 28 m3. Cisterna může být vybavena vývěvou, vzduchovým mícháním,
nasávacím ramenem, spojovacím systémem pro nasávání ze samochodného stroje.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-46 Přívozná cisterna na kejdu-sedlová cisterna Annaburger o objemu 28 m3
na podvozku Siga Duo od firmy Siga Nova
Obrázek 4-47 Přívozná cisterna HT 24.27
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-48 Přívozná cisterna na kejdu- propojení s aplikační cisternou pomocí výsuvné
ruky
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
4.4 STROJE PRO HNOJENÍ PRŮMYSLOVÝMI HNOJIVY
Úlohou rozmetadel tuhých minerálních hnojiv je rovnoměrné rozdělení hnojiva na
povrch pole-při plošné aplikaci, nebo k rostlinám při přihnojování. Hlavní části rozmetadel na
tuhá minerální hnojiva jsou zásobník na hnojivo, čechrač, dávkovací zařízení a rozmetací
ústrojí.
Podle druhu hnojení a technologie práce se používají zásobníky na hnojivo o objemu
od sta až po několik tisíc litrů. Mohou mít rozdílný tvar, nejčastěji se používají
lichoběžníkové zužující se směrem dolů. Tvar zásobníku musí umožňovat jeho
bezproblémové zaplnění , bez mrtvých zón, ve kterých při vyprazdňování zůstává hnojivo a
nepostupuje vlastní tíhou k podávacímu nebo rozmetacímu mechanizmu. Aby se nevytvářely
mrtvé zóny a zabezpečil se plynulý tok hnojiva k rozmetacímu mechanizmu, používají se
čechrače. U rozmetadel minerálních hnojiv se používají různá dávkovací zařízení, která
dopravují hnojivo k rozmetacímu mechanizmu. Nejčastěji se používají dávkovací zařízení
řetězová, šneková a pásová.
Agrotechnické požadavky na rozmetání kladou důraz na rovnoměrnost rozmetání
všech druhů hnojiv v celém rozsahu dávkování. Při rozmetání je přípustná příčná a podélná
nerovnoměrnost (vyjádřená variačním koeficientem) u dusíkatých hnojiv nejvíce 15 %, u
ostatních minerálních hnojiv 20 % a u vápenatých hnojiv 30 %. Dodržení dávky hnojiva musí
být v toleranci ± 10 % jmenovité hodnoty.
Podle energetického prostředku rozeznáváme rozmetadla traktorová, automobilová a
samojízdná. Rozmetací mechanizmus rozmetá hnojivo působením odstředivé síly, vlastní tíže
nebo působením proudu vzduchu. Rozmetadla tuhých minerálních hnojiv se nejčastěji
rozdělují podle principu práce rozmetacího ústrojí. Mezi nejčastěji používaná patří
rozmetadla:
1. odstředivá (kotoučová nebo s rozmetací hubicí)
2. vyhrnovací(šneková nebo talířová),
3. pneumatická.
4.4.1 Odstředivá rozmetadla
Mohou pracovat na principu rotujícího rozmetacího kotouče nebo na principu kývající
rozmetací hubice. Aktivní část rozmetacího ústrojí (kotouč, lopatka, hubice atd.) udílí
částicím minerálního hnojiva pohybovou energii. Pokud částice hnojiva opustí rozmetací
mechanizmus, pohybují se dle zákona vodorovného nebo šikmého vrhu a padají na povrch
pole. Skutečná dráha letu částice se od teoretické dráhy liší vlivem působení řady činitelů
(tvar částice, odpor vzduchu, rychlost větru atd.).
4.4.1.1 Rozmetací ústrojí s vodorovným rozmetacím kotoučem
U rozmetadel s rozmetacím ústrojím s vodorovným rozmetacím kotoučem (obrázek 449) je hnojivo přiváděno podlahovým dopravníkem 3 nebo samospádem na horizontálně
umístěný rozmetací kotouč 4, který je vlivem odstředivé síly rozmetá na povrch pole. Dávka
hnojiva je závislá na množství hnojiva dopraveného na rozmetací kotouč za časovou jednotku
a pojezdové rychlosti rozmetadla. Množství hnojiva se reguluje pomocí šoupátka 2.
Podlahový dopravník je poháněný od vývodové hřídele nebo od pojezdového kola
rozmetadla. Rozmetací kotouč je poháněný z převodové skříně vývodovou hřídelí, nebo
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
pomocí hydromotoru. Kotouče jsou umístěné 500 až 800 mm nad povrchem pole, průměr
kotoučů je 400 až 600 mm a frekvence otáčení je 8 až 12 ot.s-1.
Obrázek 4-49 Odstředivé rozmetací ústrojí s vodorovným rozmetacím kotoučem:
1-zásobník, 2-regulační šoupátko, 3-podlahový dopravník, 4-rozmetací kotouč,
5-rozmetací lopatky, 6-svislý hnací hřídel.
Kotouče jsou opatřeny rozmetacími lopatkami, jejichž tvar a umístění bývá různé.
Lopatky je možné velmi často přestavovat s ohledem na dosažení co nejlepší kvality
rozmetání různých druhů hnojiv. U některých rozmetadel jsou rozmetací kotouče výměnné
v závislosti na druhu hnojiva nebo požadovaném pracovním záběru rozmetadla. Na obrázku
4-50 je vyobrazené dvou kotoučové nesené rozmetadlo. Zásobník má lichoběžníkový tvar,
který umožňuje plynulý přívod hnojiva k dávkovacím šoupátkům 5 a následně k rozmetacím
kotoučům 2. Aby se zabránilo ucpávání otvorů ve spodní části zásobníku, je ve skříni
umístěné síto, na kterém se zachytí větší části hnojiva a dále je na společné hřídeli
rozmetacího kotouče umístěný čechrač, který zabraňuje vytvoření klenby.
1.
7.
4.
5.
6.
3.
2.
Obrázek 4-50 Nesené dvoukotoučové rozmetadlo:
1 – Zásobník, 2 – rozmetací kotouč, 3 – hnací převodovka (hydromotor), 4 –
čechrač, 5 – šoupátko, 6 – přívod hnojiva, 7 – síto.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
4.4.1.2 Rozmetací ústrojí s rozmetací hubicí
Pracovní částí rozmetacího ústrojí (obrázek 4-51) je rozmetací hubice 4 kuželovitého
tvaru. Hubice je uložena horizontálně a kývá kolem vertikální osy. Její pohon je odvozen od
hnacího mechanizmu 6 (šikmého čepu). Hubice se pohybuje s frekvencí 540 kyvů za minutu.
Na společné hřídeli, jako je hubice je nasazen čechrač 2, který zabraňuje ucpávání hnojiva ve
spodní části zásobníku 1. Regulace dávky aplikovaného hnojiva se provádí seřizovacím
šoupátkem 3, kterým se ovlivňuje množství hnojiva přicházejícího do rozmetací hubice.
Hnojivo je rozmetáno vlivem odstředivé síly do obrazce, který je podobný ručnímu rozmetání
obrázek 4-52.
Obrázek 4-51 Nesené odstředivé rozmetadlo s kývající hubicí:
1-zásobník, 2-čechrač, 3-regulační šoupátko, 4-rozmetací hubice, 5-rozmetací
koncovka, 6-pohon hubice (šikmý čep).
Obrázek 4-52 Rozmetací ústrojí s kývající hubicí:
1-vstup hnojiva do rozmetací hubice, 2-rozmetací obrazec.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
4.4.2 Vyhrnovací rozmetadla
Vyhrnovací rozmetací ústrojí (gravitační rozmetací ústrojí), jsou charakteristická tím,
že částice hnojiva vyhrnované ze zásobníku nebo podávacího zařízení padají na povrch půdy
vlivem vlastní tíže. Vyznačují se konstantním pracovním záběrem a nevyžadují překrývání
sousedních záběrů.
4.4.2.1 Štěrbinové rozmetací ústrojí
Štěrbinový rozmetací mechanizmus pracuje na principu vyhrnování hnojiva přes
regulovatelný štěrbinový výpadní otvor, který může být na dně zásobní skříně nebo na její
zadní stěně, ke kterému se hnojivo přisouvá řetězovým dopravníkem.
V současné době jsou nejrozšířenější z této skupiny rozmetadel šneková rozmetací
ústrojí obrázek 4-53. Hnojivo umístěné v zásobníku 1, ze kterého je pomocí regulačního
šoupátka dávkováno do šnekového dopravníku, který je umístěný kolmo na směr jízdy. Tvoří
jej pevný střední díl 2 a boční díly 4, hydraulicky sklopné podél zásobní skříně. Hnojivo je
rozhrnováno vyhrnovacím šnekem 3 s levostranným a pravostranným stoupáním šroubovice
do bočních dílů 4 a otvory 5 ve dně šnekového dopravníku se hnojivo vlastní tíhou dostává na
povrch pozemku. Dávka hnojiva je závislá na množství hnojiva, které je dávkováno
regulačním šoupátkem do šnekového dopravníku, dále na rychlosti otáčení dopravníku, na
velikosti otvorů a pojezdové rychlosti. Návěsné rozmetadlo na obrázku 4-54 se používá pro
aplikaci průmyslových hnojiv v granulované nebo práškové formě a vápna obrázek 4-55..
Obrázek 4-53 Šnekové rozmetací ústrojí:
1-zásobní skříň, 2-střední díl šnekového rozmetacího zařízení, 3-vyhrnovací
šnek, 4- boční díl šnekového rozmetacího zařízení, 5-výpadní otvor.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-54 Návěsné šnekové rozmetadlo D-056 Gustrower.
Obrázek 4-55 Návěsné šnekové rozmetadlo D-056 Gustrower při aplikaci hnojiva.
Ložná korba o objemu 6 m3 a je rozšířitelná na 9,5 m3. Standardně je rozmetadlo
vybaveno palubním počítačem LH Agro 5000, systém umožňuje nastavení a změnu dávky z
traktoru, během jízdy. Pracuje ve spojení s N-senzorem, což je systém aplikace dusíkatých
hnojiv. Přes data-link modul lze počítač LH Agro 5000 propojit se systémem GPS a na
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
základě plánu hnojení hnojit variabilně minerálními hnojivy a také vápnem. Pracovní záběr
šnekového rozmetadla je 8 nebo 9 m, pracovní rychlostí 12-15 km.h-1 je možné aplikovat až 3
t vápna na ha. Šneky jsou poháněny hydraulicky, vně šneku. Elekronika rozmetadla přesně
dávkuje nastavené množství hnojiva, na každém šneku jsou tři možnosti nastavení výpadu ze
šneku. Rychlost šneku se reguluje hydraulicky. Z transportní do pracovní polohy a opačně se
šnek nastavuje hydraulicky obrázek 4-56.
Obrázek 4-56 Návěsné šnekové rozmetadlo D-056 Gustrower v transportní poloze.
4.4.3 Pneumatická rozmetadla
Pneumatické rozmetací mechanizmy pracují na principu, při kterém se hnojivo
dopravuje z centrální zásobní skříně k dávkovacímu nebo dávkovacím mechanizmům, které
dávkují hnojivo do proudu vzduchu. Hnojivo promíchané se vzduchem se dopravuje potrubím
k rozmetacím koncovkám. V současné době existuje několik druhů pneumatických
rozmetacích ústrojí, z nichž některá jsou vhodná pro všechny druhy tuhých minerálních
hnojiv a některá jen pro prášková minerální hnojiva.
4.4.3.1 Pneumatické rozmetací ústrojí pracující na injektorovém principu
U tohoto ústrojí (obrázek 4-57) je hnojivo přisunované dopravníkem 1 a dávkováno
změnou rychlosti podlahového dopravníku nebo pomocí dávkovacího šoupátka 2. Padá do
přívodního kanálu 3, který je rozdělen na několik částí podle počtu rozmetacích sekcí (podle
počtu potrubí). Do každého potrubí (sekce) je tryskou přiváděn vzduch ve zúženém místě
(injektoru). Zde dochází k poklesu dynamického tlaku, který umožní přisátí hnojiva do mísící
trubky 5 a dále je vzduch s hnojivem dopravován k rozmetacím koncovkám.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-57 Pneumatické rozmetací ústrojí pracující na injektorovém principu.
1-dopravník, 2-šoupátko, 3-přívodní kanál, 4-potrubí, 5-mísící trubka, 6difuzor, 7-usměrňovače.
4.4.3.2 Pneumatické rozmetací ústrojí s dávkovacími turnikety
U tohoto ústrojí (obrázek 4-58) je hnojivo ze zásobní skříně přiváděno k dávkovacím
turniketům. Počet turniketů je shodný s počtem jednotlivých rozmetacích potrubí. Centrálním
ventilátorem je vzduch vháněn přes injektory do potrubí, kde je turniketem dávkováno
hnojivo obrázek 4-59. Za injektorem dochází k promíchání hnojiva se vzduchem a potrubím
se dopravuje k rozmetací koncovce obrázek 4-60.
Obrázek 4-58 Pneumatické rozmetací ústrojí s dávkovacími turnikety.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-59 Dávkovací turniket.
Obrázek 4-60 Rozmetací koncovka
pneumatického rozmetadla.
4.4.3.3 Ventilátorový pneumatický rozmetací mechanizmus
Tento mechanizmus na obrázku 4-61, pracuje na obdobném principu jako
pneumatický secí mechanizmus. Radiální ventilátor 2 vhání vzduch do difuzoru 3, který je
umístěný pod zásobníkem. Do difuzoru je centrálním dávkovačem 4 dávkováno hnojivo ze
zásobníku 1. Následně dochází ke smíchání hnojiva se vzduchem a svislým potrubím 6 se
přivádí k rozdělovači 8 přes vyrovnávač (vlnovec) 7. Následně je hnojivo se vzduchem
přiváděno rozvodným potrubím k rozmetacím koncovkám 10.
Obrázek 4-61 Ventilátorový pneumatický rozmetací mechanizmus:
1-zásobník, 2-ventilátor, 3-difuzor, 4-dávkovač, 5-čechrač, 6-svislé vzduchové
potrubí, 7-vyrovnávač, 8-rozdělovací hlava, 9-rozvodné potrubí, 10-koncovka.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
4.4.3.4 Pneumatické rozmetací ústrojí na rozmetání práškových hnojiv
Tento systém (obrázek 4-62) se používá na rozmetání vápenatých hnojiv, ale lze jej
použít i pro dopravu jiných práškových materiálů.
Obrázek 4-62 Pneumatický mechanizmus na rozmetání vápenatých hnojiv:
1-vakuometr, 2-filtr, 3-snímač hladiny, 4-plnící potrubí, 5-ohebná hadice,
6-omezovací ventil, 7-dno cisterny, 8-vzduchovod, 9-odlučovač, 10kompresor, 11-odstředivý olejový filtr, 12-vzduchový filtr, 13rozprašovací ústrojí, 14-nasávací hubice.
Při plnění se vzduch z cisterny odsává přes soustavu filtrů (2, 12, 11) kompresorem
10. Směs práškového materiálu a vzduchu postupuje přes nasávací hubici 14, ohebnou hadici
5 a plnící potrubí 4 do cisterny. Při hnojení nebo vyprazdňování postupuje vzduch přes filtr
11, kompresor a odlučovač vlhkosti a oleje 9 do potrubí k rozdělovači. Část vzduchu (pod
tlakem 0,1 MPa postupuje přes tlakový omezovací ventil 6 na dno cisterny, které je odděleno
od zbývající části cisterny speciální tkaninou. Zbývající vzduch postupuje potrubím 8 do
rozprašovacího ústrojí 13. Dávka hnojiva se mění v závislosti na pojezdové rychlosti, změnou
průřezu a počtu výtokových otvorů. Činnost rozmetacího pneumatického ústrojí ovlivňují
velkou měrou rozmetací koncovky na obrázku 4-63. Jejich úlohou je rozdělovat směs hnojiva
a vzduchu dopravovanou potrubím rovnoměrně do požadované šířky. Používají se k tomu
různě tvarované nárazové, vodící a usměrňovací plochy, které mohou být pevné nebo rotující
vlivem proudu směsi hnojiva a vzduchu.
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
Obrázek 4-63 Různé druhy rozmetcích koncovek na prášková minerální hnojiva:
A-s vodícími rozdělovacími plechy, B-s rozdělovacím kuželem, C-s nárazovou
plochou, E-příčný profil rozdělení hnojiva
4.4.4 Stroje pro hnojení kapalnými průmyslovými hnojivy
Do skupiny kapalných průmyslových hnojiv řadíme amoniakáty, čpavek a jiná
kapalná průmyslová hnojiva (NP; NK+S; N,P,K; N,P,K,S; Mg
roztoky atd.). Jejich
předností je jednodušší výroba, vyšší koncentrace živin a rovnoměrnější aplikace na poli a
jednodušší manipulace. Kapalná hnojiva se rozdělují na jednosložková a vícesložková.
Jednosložkové hnojivo obsahuje vždy jeden prvek. Vícesložková hnojiva mají velmi rozdílné
vlastnosti, dané jejich složením. Vyznačují se obvykle korozívními účinky na nelegovanou
ocel. Vícesložková hnojiva vyžadují při skladování a aplikaci míchání, aby nedocházelo
k oddělování jednotlivých složek. V současné době se používají kapalná hnojiva, která
obsahují stopové prvky jako je (B, Cu, Mn, Zn, Fe ).
Kapalná beztlaká nebo nízkotlaká hnojiva můžeme aplikovat na povrch půdy nebo je
zapravujeme do půdy. Pro aplikaci na povrch půdy se používají nejčastěji postřikovače na
ochranu rostlin s vhodnými tryskami uvedené v kapitole 3. Mechanizace ochrany rostlin. Pro
zapravování hnojiva do půdy se používají secí stroje se speciálními secími botkami (systém
hnojení pod patu). Metoda aplikace tekutých hnojiv k rostlinám pomocí tzv. cultan metody je
známa již několik let. Tekuté hnojivo je aplikováno většinou při setí jako startovací dávka.
Vytvoří se určité depo hnojiva, z kterého si rostlina odebírá živiny.
Metoda injektáže tekutých hnojiv (nejen DAMu) je poměrně nová. Spočívá v cílené
injektáži tekutého hnojiva do porostu obilovin a pícnin. Přitom se vytváří podobné depo
hnojiva jako u předchozí metody s tím rozdílem, že nejde o startovací dávku, ale o zásobní
hnojení pro celou sezónu. Prioritně je tato technologie určena pro suché oblasti, písčité půdy a
pěstitele, kteří uplatňují bezorebný způsob zpracování půdy. Pomocí aplikačního stroje na
obrázku 4-64. lze hnojit jedním nebo více druhy hnojiv najednou. Aplikátor se vyrábí
v nesené, tažené, nebo v nástavbové verzi na nosiče nářadí. Základem stroje je nádrž s
čerpadlem na DAM, pracovním orgánem stroje jsou kola s injektory, které se odvalují po
porostu obrázek 4-65. Pokud je injektor zastrčen v půdě, probíhá aplikace hnojiva. Pokud je
Výukový text
Ing. Milan Fríd, CSc.
Ing. Václav Vávra, Ph.D.
injektor mimo půdu, aplikace neprobíhá. Stroje jsou vyráběny s pracovními záběry od 1,5 m
do 18 m.
Obrázek 4-64 Stroj pro hnojení tekutých průmyslových hnojiv injektáží do půdy
Obrázek 4-65 Aplikační kola s injektory stroje pro hnojení tekutými průmyslovými
hnojivy injektáží do půdy