interview s raghudasem 1 raghudasovi jsou pokládány

INTERVIEW S RAGHUDASEM 1
RAGHUDASOVI JSOU POKLÁDÁNY DALŠÍ OTÁZKY, A TAK SE INTERVIEW NEUSTÁLE ROZŠIŘUJE. SNAŽÍME SE
VYBÍRAT PRO VÁS TY PODSTATNÉ A UKLÁDAT JE ZDE. POSTUPEM ČASU, POKUD TO TAK CÍTÍTE, SE MŮŽETE
VRACET A PROČÍTAT TEXTY OPAKOVANĚ. PRONIKÁTE TÍM DO STÁLE VĚTŠÍ HLOUBKY OBSAHU, KTERÝ NÁSLEDNĚ
MŮŽETE VNÍMAT JINÝM, HLUBŠÍM ROZMĚREM, JAKOBY TEXTY BYLY ŽIVOUCÍ.
O: Když jsem s Vámi meditoval, díval jsem se do prostoru Vašeho čela, čili do třetího oka a cítil jsem ohromnou
sílu. Můžete mi to, prosím, vysvětlit? Swámí Vishwananda se jednou při daršanu zmínil, že Vám ze třetího oka
vyzařuje krásné OM. Je to tedy tím?
Raghudas: (se usmívá) Ano, ze třetího oka mi nepřetržitě vyzařuje OM do prostoru.
O: Při jednom Interview jsem byl svědkem, že k Vám přišla paní, která působila velmi klidným dojmem. Při
Interview jste s ní začal pracovat a po krátké chvilce lapala hluboce po dechu, začala velmi hlasitě vzdychat, křičet
a plakat zároveň. Pak jsem viděl, že jste ji ponořil do hlubokého klidu a míru. Co se to vlastně v tuto chvíli stalo?
Raghudas: Tato paní za mnou přišla se svými problémy, které ji velmi tížily. Byla však upřímná a nebála se mi na
mou výzvu své problémy odevzdat. Zpočátku ale nechtěla. Bránila se a bylo jí hloupé mi tu negaci odevzdávat.
Ujistil jsem ji však, že jsem Světlem a ohněm zároveň, a že své problémy mi může odevzdat, neboť jsem zde právě
proto. Je to má práce. Každý děláme, co musíme. Pomáhám-li Vám, sobě pomáhám, neboť jedno jsme. Tato paní
dokázala své problémy odevzdat.
O: Jak vnímáte současný stav ve světě?
Raghudas: Lidstvo se nachází na pokraji sil své existence. Prázdný, západní způsob života již nemá mnohým lidem
co nabídnout. Výchozím bodem je uvědomění si, že život má hlubší smysl, který překračuje pouhé uspokojování
základních potřeb a oddávání se konzumu. Velkým krokem, který vede k uvědomění je meditace. Skrze ní dochází
k poznání vlastního božského původu. Jak pravil Rámakrišna svým žákům: "Kdo vidí v Bohu svůj cíl, ten smí žít ve
světě, avšak svět nesmí žít v něm." Lidé drancují přírodu, člověk vykořisťuje člověka. Sobectví a vlastní prospěch
vítězí nad morálkou a etikou. Peníze a hmotný majetek jsou jediným měřítkem úspěchu, jímž jsou lidé hodnoceni.
Ideály a ctnosti jsou vysmívány a považovány za druhotné až nechtěné. Člověk v oblasti peněz, majetku,
hrabivosti a ziskuchtivosti nemůže mít nikdy dost, jelikož v ní nedojde naplnění. Je to začarovaný kruh iluze.
Člověk bude chtít stále víc a víc. Přesto v této matérii nikdy nedojde konce. Je to slepá ulička, ve které se lidstvo
nachází a neustále se do ní hlouběji řítí. Člověk již nemá žádnou cenu, namísto toho mají cenu věci, nikoli člověk.
Sociální bezohlednost a chlad, neustálé násilí a agresivita se staly normou a stále častějšími projevy ve
společnosti. Člověk se stává bezohledným, líným a pohodlným. Současná ideologie společnosti po neustálém
ekonomickém růstu je zcestná a nebezpečná. Lidé se přou o maličkosti a ztrácí tak věci, které jsou důležité.
Jednotlivec by si měl uvědomit, že uspokojení základních potřeb a oddávání se konzumu je destruktivní a mylné.
Lidé sami by se měli rozhodnout, jakým způsobem života budou žít a jakým způsobem budou působit a vyzařovat
na svou rodinu a své okolí. Lidé se vzdálili své vlastní podstatě a svému Vyššímu Já, které je v nich samých. Toto
Vyšší Já, Světelné Já, Átma je tak degradováno, zastiňováno a utiskováno vnějším světem, negativním tlakem a
stresem.
Západní svět se utápí v hmotném nadbytku a je neustále zahlcován nekonečnými, povrchními, negativními
informacemi. Současná společnost se stává pro lidi otročinou a člověk se tak stává otrokem společnosti a jejího
systému, a také své vlastní mysli, která ho neustále žene k matérii, hrabivosti, k nízkým chtíčům. Lidé mají klamný
pocit jistoty ve vnějším, materiálním světě, myslí si, že se jim nic nemůže stát a nic je nemůže překvapit. Opak je
pravdou. Budoucnost lidstva a společnosti stojí na velmi vratkých, nestabilních základech. Mnozí z nás již
oprávněně pociťují, jak lehce zranitelná je současná civilizace. Proč? Jak se to stalo? Naše civilizace je vytvořena
destruktivním myšlením a egem. Tento svět je výplodem sobecké mysli. Kde je řešení? Řešení je v nás samých. Je
třeba se zastavit, ponořit se, uvědomit si, kým člověk ve skutečnosti je. Není tělem, ani myslí, nýbrž někonečným
Duchem, Světlem, Boží Jiskrou (Átma), která je v nás. Pokora, meditace, tedy duchovní praktiky jsou řešením a
osvobozením pro člověka jako jednotlivce, tak i pro celou společnost. Je také třeba, aby člověk respektoval
vesmírné zákony, které se nedají obcházet. Při jejich porušování člověk na sebe musí vzít veškerou zodpovědnost.
Je třeba se zastavit, probudit se a v tichu si uvědomit své hluboké zázračné moudro, které v nás bdí. Usilujme o
vzájemnou moudrost a lásku v Jednotě, která nás spojuje. Moudrost a naše Vyšší Já nás sjednocuje, je tedy
tvořivé. Namísto toho ego odděluje, je destruktivní. Proto je potřeba se ponořit do našeho Vyššího Já, kde
meditace a vnitřní i vnější očista se stávají tou cestou, východiskem z krize. Posuzování, odsuzování, hašteření a
vzájemné pomlouvání, které jsou tak typické pro dnešní dobu, ničemu nepomohou. Spojme se a společně
usilujme o záchranu a očistu lidstva i celé lidské společnosti.
O: Kdysi jste doprovázel Vaše blízké přátelé k jednomu nejmenovanému, významnému léčiteli. Ten když Vás
poprvé uviděl, tak prohlásil: "S Vámi, kdybych byl žena, bych chtěl vedle Vás strávit celý svůj zbytek života." A
neustále se koukal jako by do prostoru nad Vámi a kolem Vás a dál konstatoval: "Vy teda máte doprovod, to jsem
ještě neviděl." A Vy jste se jen pousmál. Vysvětlete nám to, prosím.
Raghudas: Nejsem na Zemi sám. Spolu se mnou jsou v mé přítomnosti Světelné bytosti, lidé jim říkají andělé,
kteří mě na mé cestě neustále doprovázejí a pomáhají mi s Vámi pracovat. Léčí Vás, předávají Světlo, očišťují duši
člověka, např. před smrtí, apod. Lidé tuto práci Světelných, Božských bytostí mohou pociťovat na těle, jako
příjemný, jemný, hřejivý dotek.
O: Mnozí lidé vyprávějí, že když pročítají Vaše stránky a texty, tak cítí různé změny, stavy a transformace. Je to
možné?
Raghudas: Ano, v těchto textech, fotografiích, ale i hudbě jsou různé duchovní stavy a proudy, které pomáhají na
cestě těm upřímně hledajícím, kteří si tyto texty pročítají. To lze cítit.
O: Chtěl bych se zeptat na docela choulostivou otázku. Jak je to s duchovnem, s duchovními mistry, Avatáry a
penězi? Konkrétně bych se chtěl zeptat, z čeho žijí?
Raghudas: Tato otázka není vůbec choulostivá. Je pravdou, že o financování duchovních učitelů, Avatárů, guruů
se moc nemluví a myslím, že je to škoda, jelikož by se o takových věcech mluvit mělo. Avatáři, guruové nežijí jen
ze vzduchu a vody, však je pravdou, že kdyby chtěli, můžou se ponořit do duchovních stavů, kde nebudou muset
pozřít ani sousto. Ovšem potom by nemohli pracovat veřejně.
Pojďme se tedy podívat na Avatáry a duchovní mistry, kteří se rozhodli, že vystoupí na veřejnost a začnou
pracovat veřejně. Mimo to jsou také Avatáři a guruové, kteří se rozhodli pracovat v tichu, v ústraní, mimo
veřejnost a o těchto Avatárech a guruech se veřejnost nikdy nedoví. Přesto pracují s velmi velkým úsilím o
záchranu Země a pozdvihnutí lidstva. Pojďme se tedy vrátit k Avatárům a guruům, kteří se rozhodli vystoupit na
veřejnost, pracovat s lidmi. Avatáři, guruové a ti, kteří pracují s Nejvyšším Světlem dávají sebe v oběť, jelikož na
sebe stahují nemoce, utrpení a negativní karmu Země, lidí i zvířat a ostatních bytostí, neboť v Pravdě soucitní
jedinci na sebe berou břímě tohoto světa. Možná teď přijde otázka ve smyslu, proč by měli dávat sebe v oběť?
Jelikož být Světlem na Zemi není jednoduché. Řekl bych, že je to nelehká práce, kterou bych nazval řeholí, řeholí v
tom smyslu, jelikož přicházejí lidé, mnohdy v nelehkém stavu, kteří žádají o pomoc. Avatár, guru jim pomáhá tím,
že na sebe mnohdy nabírá jejich karmu a negativní energie, nemoce psychické i fyzické, které sám později Avatár,
guru prožívá ve svém těle a svým tělem a silou v sobě tuto karmu, negaci spaluje. Tuto práci vykonává nezištně.
Avatár, guru má poté za úkol setrvávat v tichu a izolaci, ponořen ve Světle, v hlubokých duchovních stavech a
meditacích, aby se ozdravil a očistil, a to mnohdy od několika negací najednou. Avatár, guru má poté prvotní
úkol, a to postarat se velmi pečlivě o své jemnohmotné a fyzické tělo, aby přežil.
Je to nelehké poslání, nelehká práce na Zemi a je jen velmi výjimečně pochopena a vnímána celistvě. Přesto jsme
tady, abychom pomáhali. Je to práce jako každá jiná a za každou práci by mělo být zaplaceno. Také chodíte do
práce, abyste se uživil a mohl jste plnit své povinnosti vůči společnosti. Každý máme na Zemi svůj úkol a své
poslání, pracujeme tedy podle svých možností a schopností. Úkolem Avatára, gurua je pozdvihnout lidské vědomí
a zachraňovat Zemi, lidstvo, zvířata a ostatní přítomné bytosti ze zemských a vyšších úrovních a pomáhat jim na
cestě k transformaci a realizaci Nejvyššího cíle, což je spojení se samotným Božstvím, které je v nás, ale i mimo
nás. Je pravdou, že mnohdy Avatár, guru s těmi všemi negacemi, nemocemi, bolestmi a psychickým utrpením
musí ještě plnit právě pro nepochopení (a to převážně v západním světě) další své povinnosti, chodit do
zaměstnání, aby se vlastně on sám byl schopen vůbec uživit. Je to řehole, úděl, který na sebe Avatár, guru bere a
přijímá toto sebeobětování. Je nelehké vnímat lhostejnost, sobeckost a chamtivost některých lidí, kteří jsou
schopni Avatára, gurua obvinit, že své poslání vykovává pro finanční zisk. Pro lidi je velkým darem, když na Zemi
mezi lidstvo vstupuje, inkarnuje se Avatár, guru, Světlo proto, aby povznesl vědomí lidí a zachraňoval je od
neustálého začarovaného kruhu utrpení, zrození a umírání. Darem pro Avatára, gurua je, když má vedle sebe
vědomé, oddané lidi, žáky a upřímně duchovně hledající, kteří jsou schopni toto vše vidět, vnímat a cítit. Toto
vzájemné společenství tak tvoří duchovní rodinu a umožňuje Avatárovi, guruovi, aby mohl vykonávat svou práci,
misi, poslání, kvůli které přichází na Zemi. Tito vědomí lidé pomáhají Avatárům, guruům starat se o věci světské a
Avatár, guru se postará o jejich těla i duše. To je vzájemná pomoc.
Není jednoduché hovořit o těchto věcech, jelikož mnozí lidé nebudou schopni přijmout tuto skutečnost. Avatár,
guru vykonává práci, která se nedá v žádném případě vyčíslit penězi a věřte, že ani sám nechce a nelpí na nich.
Přesto buďme rozumní a nesobečtí, také Avatáři a guruové musí platit složenky a mají finanční povinnosti vůči
společnosti a zemi, ve které žijí. Pokud Avatárovi, guruovi, který přišel na Zemi pracovat veřejně kvůli svému
okázalému úkolu umožníme, aby mohl vykonávat svou práci, budeme štědře odměněni jeho Světlem a
obrovskou pomocí a milostí, které se nám poté dostává. V opačném případě, pokud Avatár, guru na sebe snímá
negativní karmu lidstva i jednotlivců apod. a není mu umožněno, aby se poté o sebe mohl postarat právě tou
očistou, o které jsem se zmiňoval, tak mu hrozí, že předčasně umírá na těžké nemoce, a to na nemoce lidí, které
na sebe Avatár, guru nabral během svého veřejného působení. Je to sebeobětování. Šrí Ramana Mahariši je tomu
příkladem. Nechal k sobě přicházet kohokoli a na jakoukoli dlouhou dobu, nijak se nechránil. Poté zemřel na
rakovinu, protože na sebe neomezeně a nechráněně nabíral negativní karmu svých žáků a všech volně příchozích.
Jim tak zachraňoval životy, ale on sám musel předčasně obětovat ten svůj.
Pokud se Avatár, guru nechrání a nemá čas na očistu a není mu tato šance svými oddanými umožněna, tak brzy
umírá. Ani Avatár, guru přesto, že je Světlem nemá na Zemi neomezené možnosti a není ve fyzickém těle
nevyčerpatelným zdrojem. Jeho povinností je postarat se o své tělo, (které v sobě spaluje svou vlastní silou
mnohé negace) a chránit se tak, aby dostál svého úkolu a poslání na Zemi a neodešel předčasně z fyzického těla. I
Ježíš se občas usebral a odešel daleko od lidí na nějakou dobu a bděl stranou, aby se nadechl, odpočinul si a
zasteskl si se slzami v očích po Otci a návratu k Němu. Drahý příteli, já sám nemám lidské vědomí a věř, že nejlépe
mi je bez lidí, usebrán v samotě, ponořen do Světla Paramátmanu. Rozumíte mi, tam je mi nejlépe. Ovšem soucit
je to, co mě vrací zpět mezi lidi, abych pomohl těm upřímně hledajícím, kteří mě našli a oslovili (mnozí lidé z
předešlých inkarnací), a tím mě vrátili zpět mezi lidi a já se poté rozhodl se jim odhalit a vystoupit z ústraní, ve
kterém jsem byl naplněn. Tedy, pokud mám být upřímný a Vy použijete moudrost k tomu, abyste mi porozuměl,
je to právě soucit, který tvoří mou vazbu se Zemí a lidmi, kterou jednoho dne svým odosobněním budu povinen
definitivně přetnout. Nezoufám si, nepleťte se, jelikož ať se děje cokoli, zůstávám volný a jsem neustále v Boží
náruči.
O: Slyšel jsem o některých lidech, kteří Vám finančně pomohli, jelikož byli sami velmi dobře finančně zajištěni, a
za pár týdnů či měsíců zbohatli dvojnásob. Jak je to možné, že se toto dějě?
Raghudas: Je mnoho lidí na Zemi, kteří jsou finančně zajištěni, mají peníze a moc, a přesto jsou velmi zoufalí,
nešťastní, nemocní a nenaplnění. Děje se to proto, že právě chamtivost, hrabivost, materialismus a tendence
shromažďovat více a více způsobuje zablokování energií, které mají přirozeně proudit. Je to strach v nich samých,
který toto způsobuje, je to strach z dávání, je to strach z darování, a to i přesto že sami mají tolik finančních
prostředků, které neutratí do konce svého života ani nikdo další z jejich následných generací. To způsobuje jejich
nesnáze. Řešením z této situace je dávání. Dávejte, nebojte se dávat a darovat, nezištně a nesobecky. Dávejte a
daruje beze strachu a s láskou. Je samozřejmé, že pokud nějaký Avatár nebo guru řekne např. nějakému
podnikateli toto, co říkám já Vám, tak si okamžitě řekne „Óóó jééé, další vychytrálek a vyžírka, který mě chce
obrat, využít a okrást o mé peníze“.
Dávejte a darujte dle svých možností a schopností. Dávejte a darujte a nebojte se, protože pokud dáváte a
darujete z upřímného srdce, tak energie proudí a rozproudí se tak, že se Vám to vrátí stonásobně, a tím více když
darujete pro dobrou věc. Darujte nezištně, moudře a s rozumem, dle vnitřního citu beze strachů a dle svých
možností, tím pomůžete sobě i druhým a tento proces dávání tak ve Vás rozproudí a spustí uvolnění, čištění,
bloky a dokonce i nemoce. Pokud darujete Světlu, rozpouští se Vaše karma. Je to určitý způsob karmajógy a věřte
mi, že darovat Světlu a mít tu možnost, je velký dar. Zkuste si nezištně darovat, tak ucítíte změnu sami v sobě,
obrovskou volnost, svobodu, uvolnění a radost a stáváte se v tu chvíli šťastnějšími. Zkusili jste si to někdy?
Vyzkoušejte si to. Je také pravda, že přichází na Zemi jistý druh Světla, energie, která umožní, aby Světlo
obdarovalo matérii a matérie obdarovala Světlo. Pokud se toto stane a budou přicházet vědomí lidé a nebojácné
duše, které jsou ochotny a připraveny nezištně darovat a podpořit Světlo v jeho činnosti a práci, tak tento krok
bude prospěšný pro Zemi, lidi a dokonce i pro Světlo a poté se můžeme posunout všichni velkým krokem
kupředu. Tato doba právě přichází a nastane čas, kdy toto dávání a přijímání vyřeší mnohé problémy na Zemi.
Věřte však, že Avatár, guru nečeká na peníze. Avatár, guru čeká na moment, kdy se bude moci navrátit zpět,
odkud přišel, neboť toto je pro něho největším darem a vysvobozením.
O: Proč jste od některých lidí nepřijal finanční pomoc na podporu Vaší duchovní činnosti a Ašrámu Vranov?
Raghudas: Pokud někdo nedaruje z lásky a upřímně, není vhodné tento dar přijímat. Já jsem se snažil od svých 20
let podnikat a nechtěl jsem být závislý na nějakém daru. Cíleně a vědomě jsem podnikal, jelikož jsem věděl, jaké
je mé poslání, a že k tomuto poslání v Evropě budu muset být finančně zajištěn. Naprosto odlišné podmínky pro
Světlo jsou v zápaním světě, který je převážně materiálně zaměřen a úplně jiné např. v Indii. To co v Indii funguje
v oblasti duchovna, Avatárů, guruů zcela přirozeně, může být považováno v západním světě za zvláštnost, kterou
většinová populace nepřijme. Světlo však nyní musí působit a pracovat v západním světě, tedy i v Evropě.
Podnikal jsem v oboru cestovního ruchu a realit, abych mohl jednoho dne vybudovat Ašrám Vranov a v něm
zázemí a prostor pro upřímně duchovně hledající. Veškeré mé finance jsem věnoval právě pro tuto činnost. V
posledních letech jsem však měl období velmi silných duchovních stavů a proudů. Právě tyto silné duchovní stavy
a proudy mi znemožňovaly podnikat, avšak jsou podstatné pro mou duchovní práci.
O: Co by lidé měli udělat, aby v sobě nalezli vnitřní svobodu a ve světě svobodu vnější?
Raghudas: Tato svoboda se vzájemně nevylučuje, pokud naleznete vnitřní svobodu v sobě, a to je podstatné, tak
potom naleznete i tu vnější svobodu ve světě. K tomu by lidé měli udělat první krok a ten je, nebát se změn.
Nebojte se tedy změn. Změny jsou přirozené a jsou nutností. Celý vesmír je neustále v každém okamžiku měněn a
je v pohybu. Nestagnuje tedy. To jen někteří lidé stagnují a bojí se změn a s tím přicházejících nejistot. Však
nejistoty s tím spojené mohou vést k naději a osvobození. Nedržme se tedy křečovitě svých starých a
zakořeněných názorů, dogmat, zvyků a závislostí. Člověk smýšlí o Bohu, o životě, o sobě a o vesmíru a skutečně
nezná ani jedno včetně sebe samého. Člověk raději nepředstavitelně trpí, než-li by provedl změnu. Lidé si hýčkají
a pěstují své trýznitele a otrokáře a své závislosti, jak ve světě vnitřním, tak v tom vnějším. To je opravdu tak
těžké to rozpoznat?
Proč člověk souhlasí, aby se stával neustálým a poslušným otrokem své vlastní mysli ve světě vnitřním a
poslušným otrokem ve světě vnějším tím, že si hýčká nevědomě své otrokáře, moci-chtivé pány náboženské a
politické vůdce a jejich dogmata? Toto můžeme nazvat nevědomostí a jak již jsem mnohokrát řekl, nevědomost
je horší než smrt. Můžeme být ale částečně klidní, neboť přichází doba, kdy politika pozře sebe sama i se svými
politiky a vůdci, kteří jsou zodpovědní za stav tohoto světa. Politika tak přivede sebe sama k úplné destrukci, a tak
se přivede svou vlastní silou k úplnému zániku. Lidé jsou jako otroci v neustálém stresu, honící se za penězi a
iluzemi vnějšího světa na místo toho, aby se zastavili a skutečně osvobodili.
O: Co je to Světlo, co je to Bůh?
Raghudas: A co není Bůh? Bůh je vše, Světlo je vše, Paramátman je vše, nelze to rozlišovat, oddělovat. Všechny
světy, všechny vesmíry, všechny bytosti, všechno, co jest, celé stvoření vzešlo od Boha, vzešlo ze Světla, vzešlo z
Paramátmanu a zase se do Něj navrátí, až přijde čas. Není nic mimo Světlo, není nic mimo Boha, není nic mimo
Paramátman. Bůh je obsažen ve všem a je esencí všeho. Je nad námi, pod námi, vedle nás, v nás a my jsme v
Něm. Není nic, co by bylo mimo Boha. Jak by jen mohlo být, to není ani možné. Světlem (Atma) je naplněno vše,
každá věc, každá bytost, každá rostlina, každý atom. Atma je jiskrou Boha. Paramátman je Bůh. Ovšem Bůh je jen
slovo, Paramátman je jen slovo, Světlo je jen slovo. Bůh nemá tvar, Boha nemůžeme vidět lidskýma očima. Bůh je
Nejvyšší transcendentno, Bůh je nejvyšší duch, Bůh není bytost, jelikož Bůh je samotné Bytí, nelze jej uchopit.
Boha však lze cítit, vyciťovat a splynout s ním. Jedna z cest k Němu vede skrze pokornou, upřímnou a usilující
meditaci. Přesto Bůh na sebe dokáže vzít všechny tvary, všechna jména, všechny podoby. A to proto, aby mohl
být spatřen lidskýma očima v podobě člověka. Avatár je toho důkazem.
O: Jak působí Světlo?
Raghudas: Světlo otevírá v lidech duchovnost a dává jim uvědomění skutečné Pravdy. Lidé mají takto možnost
uvědomit si svou pravou, jedinou, svrchovanou, světelnou, neposkvrněnou, samozářící, tedy božskou podstatu,
která je ukryta a zahalena v nich samých. Působení Světla odkrývá v jednotlivci závoj, který brání, aby bytost
sama o sobě znovu zazářila ve své jedinečnosti. Upevňuje víru, posiluje jednotlivce, hledajícím vyzdvihuje
duchovnost a nemocné léčí. Všechny bytosti v celém Stvoření a všechno, co jest, vzešlo z Boha a do něho se opět
navrátí. Než se tak stane, mají možnost tyto stvořené bytosti uvědomit si a najít v sobě tuto božskou podstatu a
základnu. Tato základna je jako zářivý diamant, který je v nevědomém člověku pokrytý prachem. Světlo postupně
tento prach odstraňuje. Pokud je tento prach odstraněn úplně, bytost si uvědomuje, kým skutečně je, odkud
přišla a kam směřuje.
O: Když se odkrývá tento prach, je možné to cítit?
Raghudas: Ano, každý to může pociťovat svým vlastním způsobem.
O: Léčí Světlo také deprese?
Raghudas: Ano, Světlo působí, léčí a očišťuje všechny úrovně bytí.
O: Někdo je vyléčen okamžitě a jinému to trvá déle, jak je to možné?
Raghudas: Záleží na naší upřímnosti a pokoře, otevřenosti a uvědomění. Také záleží na Božské milosti.
O: Proč je důležité přinášet na Zemi Nejvyšší Světlo?
Raghudas: Je to velmi silné, transformující Světlo, které působí poprvé v exitenci Země několik málo let. Dříve se s
tímto nejvyšším Světlem na Zemi pracovat nemohlo, protože by byla přeskočena jistá vývojová etapa lidstva.
Nyní však přichází ten čas.
Někteří lidé jsou unavení životem, starostmi, stresovaní, nemocní, tápající, ponořeni v zoufalství a v nevědomosti
se zájmem převažujícím o materiální požitky, svázáni svými závislostmi. Je v nich utiskováno jejich pravé vnitřní
štěstí, pravá blaženost a skutečná svoboda, která je jinak lidským bytostem přirozená. Lidé mezi sebou válčí a
bojují. Na jedné straně můžeme vidět nesmyslné materiální bohatství, na straně druhé bídu, smrt a násilí. Zde
tedy přichází pomoc od Swámího Vishwanandy a Mahavatára Babajího. Pokud se lidstvo nachází v tomto
zuboženém stavu, přichází Velký Avatár a s ním také ti co s Nejvyšším Světlem pracují, aby pomohli a podpořili
Pravdu, Lásku a dali lidstvu naději.
O: Jaký je smysl života?
Raghudas: Stvořitel dal vzniknout celému bytí, abychom z něho prožívali radost. Smyslem je tedy radost z bytí a
jeho uvědomění.
O: Jakým způsobem pracuje Světlo s lidmi?
Raghudas: Světlo z Vás neustále odebírá, co je třeba odebrat. Když jste v přítomnosti Světla např. Swámího
Vishwanandy, tak vše toto odebrané, temné, musí v sobě spálit a zpracovat, změnit temnotu na Světlo. Pouhá
přítomnost světelných bytostí také otevírá a posouvá ke Světlu, Bohu. Máte příležitost si tak Božství v sobě
uvědomit. Světlo zapálí, posílí a podpoří Vaši pohaslou jiskru. Upřímnost je pak zkouškou, dokážete-li to negativní
odevzdat. Pokud to nedokážete či nechcete, Světlo to nemůže změnit, proto je důležitý Váš postoj. Skrze Světlo
mohou lidé cítit v sobě samých lásku, mír, naplnění, štěstí, uvolnění i uzdravení. Lidé tak zažívají Světlo, které
prostupuje celou jejich bytostí, čistí a harmonizuje všechny čakry a probouzí Kundalíní tak, jak je jedinec
připraven. Vlivem působení Světla a transformačních procesů lze cítit různé tlaky, mravenčení, teplo, ale i bolest.
Není třeba se toho obávat, jelikož se jedná o přirozenou reakci těla na Světlo.
K těmto změnám a transformacím dopomáhají nové a velmi silné a efektivní techniky např. OM Healing, který na
Zemi přináší Mahavatár Babají skrze Swámího Vishwanadu. OM Healing velice ulehčuje mistrům, Avatárům,
guruům a bytostem Světla jejich práci, jelikož do současné doby, než byly použity tyto vysoké, očišťující techniky,
na sebe bytosti pracující se Světlem nabíraly a nabírají temnotu.Skrze OM Healing se temnota transformuje
velkou silou na Světlo. Je proto důležité a dobré tuto techniku provádět.
O: Proč tomu tak je, že lidská bytost někdy útočí na Světlo, Avatára a jeho poslání?
Raghudas: Síla Světla je tak transformující, že proniká do všech úrovní člověka, vyzdvihává z hloubi něj to
negativní a lidská duše se tak čistí. Některé lidské bytosti, které jsou uvězněny v nevědomosti a zlu mají v sobě
tendence útočnosti a jisté sklony agrese na Světlo, na Avatára a jeho poslání. Je tomu proto, že Avatárovo silné
Světlo a Světlo jiných duchovních bytostí, kteří pracují s Nejvyšším Světlem, působí na tuto bytost a zlo v ní začne
reagovat. To je velká milost, protože bytosti Světla začnou svou silou v tomto člověku zlo rozpouštět. Někdy se to
děje tak, že toto zlo začne ustupovat a odcházet z těla ven přes vědomí a člověk jakoby prožije, vnímá a vidí toto
své zlo - jenže bohužel mnohdy z tohoto zla nařkne duchovní bytost, která mu právě pomáhá. Světlo nám tak
nastavuje zrcadlo, jelikož pouze odráží naše negativní vlastnosti. Někteří se toho mohou zaleknout. Nevědomý
člověk není schopen pokaždé rozpoznat, že se jedná o jeho vlastní zlo, které mu Světlo snímá a rozpouští. Není to
jednoduchá práce a lehký proces. Je ale velmi důležité o tento proces usilovat.
V okamžiku, kdy se přiblíží bytost Světla, začne v člověku vyzdvihávat různá prožitá i potlačená traumata, která
jsou zapomenuta, ale neustále skryta hluboko v nás. Pouhé přiblížení Světla, se kterým pracuji, rozvíří to, co bylo
v nás hluboko skryté. Tuto reakci je dobré přijmout.
Technika OM Healing pomáhá tomuto procesu, urychluje ho a co je velmi důležité, ulehčuje duchovním bytostem
práci na Zemi. Temnota a nevědomost jsou transformovány božskou milostí na Světlo právě touto technikou,
která na Zemi byla ještě do nedávna zapomenuta. Lidé tak na sobě samých mohou pracovat obrovskou silou a
odlehčit tak velké břímě všem Avatárům a jiným bytostem Světla, které na Zemi s Nejvyšším světlem pracují.
O: Narodíte se ještě na Zemi po ukončení Vaší současné inkarnace?
Raghudas:Když jsem promlouval se svým drahým Satguruem Swámím Vishwanandou o svých dalších zrozeních
na Zemi, řekl mi: "Co se staráš o další inkarnace, když již budeš navždy se Mnou."
O: Mohl byste nám sdělit něco o současnosti a budoucnosti lidstva?
Raghudas: Lidstvo se nachází ve velmi zuboženém a nevědomém stavu, do kterého se dostalo vlastním
zapříčiněním. Pokleslo na velmi nízkou úroveň bytí. Lidstvo se odvrátilo od Světla, Pravdy, Lásky, tedy od Boha a
proto také trpí. Země a lidstvo se nachází ve velmi složitém období. Toto období se nazývá Kalijuga a považuje se
za jedno z nejtemnějších v dějinách vůbec. Pokud se lidstvo nachází na pokraji propasti, přicházejí na Zemi
Avatáři a jiné vysoké duchovní bytosti Světla. Ti mohou lidstvo zachránit, pokud o to sami lidé stojí.
Období Kalijuga však končí a nastává období nové. Lidé ho nazývají Zlatým věkem. Než ovšem toto období přijde,
musí dojít na Zemi k určitým změnám. Něco starého musí být zničeno, aby bylo nové obnoveno.
O: Proč má každý hledající člověk rozdílnou zkušenost se Světlem?
Raghudas: Každá duše stojí jinde, každá je jinak vyspělá. To je krásná božská rozmanitost bytí, každý je
neopakovatelný originál. Každá duše vnímá Světlo svým vlastním způsobem.
O: Lze tedy říci, že některé duše jsou více důležité než ty druhé?
Raghudas: Nikoli, je chybné si toto myslet. Každá duše, bytost, jednotlivec je neméně důležitý než druhý. Všechny
inkarnace jsou si rovny ve své důležitosti. To jen lidé takto rozlišují, Bůh nikoli. Bůh miluje všechny stejným dílem.
O: Jak poznáme svého gurua?
Raghudas: Ten, kdo chce jít duchovní cestou, tak najde svého guru (duchovního učitele) ve správný čas. Pokud o
něj upřímně prosíte a modlíte se, abyste ho potkali, pak přijde a vy ho poznáte, vnímejte ho však srdcem. Svého
guru nejlépe poznáte vy sami. Guru vás potom k vnímání Boha, jeho poznaní a realizaci povede. Otevře vaše
srdce a vaše vnímání. Pokud má tu moc a sílu.
O: Jak Boha můžeme vnímat?
Raghudas: Boha vnímejte srdcem, nejdříve však musíte být tišší. Řeč je pohyb také
myšlenka je pohyb. Je třeba se zastavit, je třeba se zklidnit, je třeba se
ztišit a mít v sobě pokoru. Pak máme šanci Boha vnímat, cítit.
O: Jak se připravit na setkání se Světlem?
Raghudas: Nijak zvlášť se nemusíte připravovat. Přijďte v upřímnosti a prostotě. Přijďte se srdcem na dlani jako
malé dítě. Tak naberete nejvíce.
O: Viděl jsem již několikrát, že při Vaší přítomnosti mnozí omdleli, chvěli se, apod. Proč se to děje?
Raghudas: Ano, to je v pořádku. Tlak Světla je silný a prostupuje vámi. Je to dar.
O: Co je to duše?
Raghudas: Duše je soubor poznatků a zkušeností z bytí, z existence, z životů lidských i jiných.
O: Proč existuje duše?
Raghudas: Duše existuje proto, aby se člověk i ostatní bytosti mohli vědomě navrátit tam, odkud vzešli – tedy od
Boha. Být v Bohu ponořen nevědomě nebo vědomě je velký rozdíl. Duše a její poznatky slouží k tomu, abychom
dokázali ocenit, co je Bůh. Zvířata žijí a jsou ponořena v Bohu, ale nevědomě. Člověk na rozdíl od zvířat má šanci
poznat a vnímat nebo dokonce splynout s Bohem vědomě.
O: Dělí se duše na nějaké části?
Raghudas: Duši vnímejme prostě jako duši, nebuďte složití. V jednoduchosti a prostotě je krása.
O: Co je to ego a proč existuje? Jaké je ego?
Raghudas: Ego je příčinou všeho neštěstí, které kdy vzniklo. Ego chce brát, nikoli dávat. Ego chce kritizovat, ego
chce vlastnit, ego chce ovládat. Ego je to, co zničí vztah nebo manželství. Ego je to, co pustoší svět, co způsobuje
války, nenávist člověka k člověku. Ego je to, co s cloumá s člověkem a vláčí jej po Zemi. Ego je zapotřebí zničit,
oprostit se od něho a ponořit ho do Světla.
O: V jakém vztahu je duše a ego?
Raghudas: V opozici.
O: Vytváří ego naši individualitu?
Raghudas: Vaše ego vaši individualitu ničí.
O: Je možné existovat v tomto světě, tedy míněno na Zemi bez ega?
Raghudas: A co nám ego kdy dalo? Vždyť nám jen vzalo. Ne, že bez ega nemůžeme existovat, bez ega musíme
existovat.
O: Máme nějakým způsobem potlačovat či rozpouštět ego? A jak?
Raghudas: Uvolněme se a nechme ho rozpustit. Prosme Boha o pomoc a vedení. Meditujme, modleme se,
prosme a jappujme – opakujme Boží jméno, které si sami zvolíme např. Ježíš, Vishwananda,Babají nebo jen slovo
Bůh, to na cestě pomáhá.
Každé slovo má nějaké vibrace. Když se řekne slovo čokoláda, začnou se některým lidem sbíhat sliny. Když se
řekne slovo láska, začnou se někteří lidé rozplývat. Když se řekne slovo sex, začnou se někteří lidé chvět. Stejně
tak má opakování božského jména (jappa) božské vibrace. Opakování božského jména pomáhá na cestě k Bohu a
k Bohu nás to přibližuje.
O: Jaké božské jméno si máme zvolit?
Raghudas: Takové, které nám vyhovuje nejvíce, ke kterému máme největší důvěru a cítíme ho ve svém srdci,
např. Vishwananda, Babají, Ráma, Ježíš Kristus nebo jen opakujme slovo Bůh.
O: Může být Jednota vnímána jako rovnováha mezi duchovní a hmotnou stránkou?
Raghudas: Jednota je dobrá, protože Jednota je harmonie. Jednota je pochopení. Jednota je moudrost. Jednota
je soucit. Jednota je láska. Jednota je sebevědomí. Jednota je obětování se. Jednota cílem. Jednota je Bůh.
O: Jakou roli zde hraje vědomí a nevědomí?
Raghudas: Vědomí hraje vědomou roli, nevědomí hraje nevědomou roli.
O: V mé malé knížce se píše: "Tím, že člověk po něčem touží a něco strašně chce, tím nábojem touhy výsledek
odstrkuje až někam do nedohledna. Stačí jenom "nechtít", změnit směr, a to nechtěné nám za čas samo vleze do
dlaně a bude nás těšit svou přítomností. Kdy? No přece tehdy, až si ani nevzpomeneme na to, že jsme něco
takového vůbec chtěli... Čili až nám "mít" a "nemít" bude znít úplně stejně." Proč se nás tedy občas ptáš, co
chceme a pokaždé chceš slyšet odpověď?
Raghudas: Drahá moje, to, co říká tvá knížka je krásnou pravdou, která se ovšem týká Vás a Vašeho zrání na
cestě. Ano, je to krásná pravda. Před plnou realizací si nesmíme v určité fázi přát ani Boha, ani tu realizaci, jelikož
právě to přání a chtění je brzdou a pohybem, který je před cílem nežádoucí. Ptám se Vás co chcete, jelikož Vaše
přání jsou plněna skrze Světlo.
O: Co je meditace, proč bychom měli meditovat?
Raghudas: Hlavním smyslem meditace je seberealizace, cesta k Božství, cesta k Pravdě, čisté, nesobecké lásce.
Meditace je cesta ke zdraví, spokojenosti, naplnění, blaženosti, harmonii, vyrovnanosti, k pochopení, soucitu a
sebeobětování. Meditace nám umožňuje být silnější než naše překážky a tak je můžeme snadněji překonávat. Je
to cesta ke Světlu, kterou putujeme směrem do svého nitra, abychom objevili, kdo skutečně jsme. Meditace je
cesta skutečného Poznání. Duchovní praktikování "světelné meditace" obsahuje vše potřebné, podstatné, přímé
a rychlé na cestě ke Světlu jeho splynutí s Ním. Meditace však neznamená jen sedět vzpřímeně a v tichu ani
nepřítomnost jakéhokoli pohybu. Správná meditace, tedy ta nejvyšší, transcendentální, světelná, která vede
přímo z Božství a tedy k plné realizaci je splynutí a rozpuštění všech myšlenek a citů v Bohu. Bez toho aby se
rozpustila mysl v Bohu, meditace nemůže být úspěšná. Je dobré zbožňovat Boha bez jakékoli postanní myšlenky
nebo citu. Jedinci zběhlí v takové meditaci jsou velmi vzácní. Většina lidí prochází jen vnějšími cviky, a proto
nemohou získat milost. To že správně meditujeme, poznáme teprve tehdy, když v samotné meditaci již nevíme,
že meditujeme, nebo-li se úplně ztratíme v Bohu.
O: Jakou sílu má modlitba?
Raghudas: Obrovskou, pokud je míněna upřímně. Bůh vyslyší každou modlitbu. Jeden jediný člověk upřímnou
modlitbou může zachránit celý svět. A tak se také už stalo v 60. letech, kdy hrozila jaderná válka. Jeden voják měl
před sebou nejtěžší úkol. V té situaci si plně uvědomoval, co by se stalo celému světu, a tak se upřímně začal
modlit k Bohu. Bůh ho vyslyšel. Modlitbu je ale třeba umět i Bohu odevzdat. Povím vám jeden příběh, který
vyprávěl Swámí Vishwananda.
Byla jedna žena a měla nemocnou dceru. Tato žena se vroucně modlila k Bohu za uzdravení své dcery, nicméně
žádné zlepšení nepřicházelo. Zlepšení nepřicházelo, protože matka nedokázala modlitbu Bohu odevzdat a byla
velmi přepjatá. Stalo se, že žena potkala moudrého muže a ten jí poradil následující: „Musíš se naučit modlitbu
Bohu odevzdat, to je velmi důležité. Buď k Bohu ve své modlitbě upřímná, s otevřeným srdcem, čistá a ve vší
pokoře. Měj Boha za svého nejlepšího kamaráda, otce, přítele. Pomodli se za uzdravení své dcery, za sebe, za
zítřek a modlitbu mu odevzdej a více se k tomu ve své mysli nevracej a uvolni se. Úplně se toho vzdej a více nad
tím problémem nepřemýšlej. Pak je teprve modlitba vyslyšena, odevzdána a Bůh ji plní. “ A tak se také stalo,
dcera se počala uzdravovat.
O: Proč Bůh stvořil svět a jaká je úloha člověka na Zemi?
Raghudas: Bhagavadgíta nám říká, že Bůh způsobil iluzi oddělenosti. Krišna říká: „Opravdu božská je tato má iluze
a je obtížné ji prohlédnout“. Když je iluze způsobená Jediným, co je jejím smyslem? V bezpočátečném počátku byl
Bůh Jedním a vyvstala v Něm myšlenka: " Jsem Jedním, nechť se stanu mnoha. Oddělil jsem tedy sebe od sebe,
abych se mohl milovat." Láska vyžaduje dva. Milujícího a milovaného. Pokud by zde nebyla iluze oddělených
osob, jeden by nemohl milovat sám sebe, protože pokud bychom si byli vědomi bytí Jednoho, nebyl by zde nikdo
jiný, koho bychom milovali. Když milujeme někoho druhého, tak Jedno miluje sebe samo, neboť jsme Jedno.
Taková je skutečnost a je velmi jednoduchá. Život a Stvoření je hra. Bůh je režisér a ostatní bytosti jsou herci. Tak
tedy hrajme tuto hru Stvoření, buďme šťastní a neubližujme, protože pokud někomu ublížíme, pak ubližujeme
sami sobě. Všichni jsme Jedno.
O: Proč vznikají náboženství?
Raghudas: Vždy když je na Zemi velké utrpení mezi lidmi a lidstvo se nachází v hlubokém zoufalství a na pokraji
svých sil, Stvořitel pošle inkarnaci sebe samotného- Avatáry, nebo vysoké duchovní učitele, kteří mají za úkol
lidstvo opět pozdvihnout.
Tyto duchovní bytosti s obrovskou transcendentální silou mají velkou moc oslovit lidstvo. Mohou konat zázraky a
nejsou svázáni fyzikálními zákony. Toto dělal např. Ježíš, který byl Avatár, a na základě jeho učení vzniklo
křesťanství. Podobným způsobem vznikala také ostatní náboženství, když na Zemi působili Avatár Ráma, Avatár
Krišna.
O: Povězte nám, prosím, něco o zlu.
Raghudas: Velmi nerad mluvím o zlu, ale někdy je zapotřebí se o něm zmínit. Lidé tak mají větší možnost si ho
uvědomit. Bez uvědomování si zla kolem nás i v sobě nemáme možnost ho měnit v dobro. Démoni a zlo opravdu
existují a to v mnoha formách. Není však principem a úplnou skutečností, který by byl úplným opakem Boha. Tím
chci říci, že žádné zlo nebude trvat věčně. Bůh ano. Nositeli zla mohou být bytosti ať již lidské anebo z jiných
světů. Tyto bytosti s démonickými vlastnostmi vznikly tak, že odpadly od Boha, propadly zlu, hlavně nenávisti a
jsou nepřátelské Bohu. Vnitřním démonem neboli vnitřním zlem člověka jsou v první řadě ego a jeho sklony
nepřátelské Bohu a vlastnosti s tím spojené, jako je pýcha, agrese, arogance, necitelnost, silné majetnické a
materiální sklony, sobeckost, lhostejnost, chtíč, obžerství, chamtivost, lenost, závist, hněv, apod. Pokud chcete
uvést konkrétní příklad tak Hitler, Stalin, apod. byli démony v lidském těle.
O: Zmínil jste, že zlo není trvalé?
Raghudas: Ano, i démonickým bytostem jednoho dne doběhne jejich karma příčin a následků a půjdou cestou
vysvobození, která pro ně nebude vůbec lehká. Budou velmi trpět, aby odčinili vše, co zlého vytvořili. Utrpením
jím přijde uvědomění, co činili. Čeká je odplata za jejich činy a tím uspokojí spravedlivý božský a vesmírný zákon
příčiny a následku. „Co zasejeme, to sklidíme.“ Ale i v těchto démonických bytostech sídlí átman. Je jejich
postatou stejně tak jako je podstatou každé stvořené bytosti. Átman je božská jiskra, Světlo, pravá skutečnost a
čistá pravda v každé bytosti, tedy božská podstata.
O: Jak se můžeme vyvarovat zlu a uvědomit si jej sami v sobě?
Raghudas: Zdravé rozlišování a charakterová očista nám nesmírně pomáhají. Dnes bohužel někteří lidé vnímají
pozitivní vlastnosti jako pokoru, soucit a pravdomluvnost za nějakou poníženost nebo otrockou poddanost.
Přitom to bývá velmi silným vědomím našich nedostatků a slabosti. Například pokora velmi pomáhá. Konejme
dobro kolem sebe, aniž bychom očekávali plody svého konání dobra, konejme dobro nezištně. Prosme Boha o
pomoc a vedení. Modleme se, provádějme džapu a meditujme. To pomáhá rozpouštět negativní karmu. Božská
láska je největší zbraní proti zlu. Pokud můžete, přijďte ke mně a zlo mi odevzdejte. Milujme Boha, své bližní a
sami sebe nezištně. Buďme prostí, upřímní a pravdiví.
O: Setkal jste se někdy se zlem a temnotou?
Raghudas: Ano. Pracovat se zlem a jeho podstatou náleží Světlu. Světlo má velkou sílu zlo ničit a to tak, že ho
transformuje na Světlo. Snahou Světla je zlo rozpustit, a to bezezbytku jednou provždy a trvale. Zlo nemá nad
Světlem žádnou moc. Světlo vnímá zlo a entity jako velmi hloupé a nevědomé. Však podstata zla je ve své
hloubce srozuměna se svým posláním a se svou nelehkou rolí ve Stvoření, a tak je třeba na toto také nahlížet.
Měli bychom mít k této skutečnosti a k tomuto poznání moudrý postoj. Já jsem si právě skrze zlo mnohé
uvědomil, vy ne? Tak vidíte, i zlo hraje ve Stvoření svou nezastupitelnou roli. Bez zla bychom nepoznali dobro. Už
mi rozumíte?
Krásný příběh je tento:
Na počátku celého Stvoření vystoupili od Boha dvě duše a velmi se radovaly z toho, že jsou. Že jsou entitami
oddělenými od Boha se svou vlastní vůlí, avšak stále si Boha byly vědomy. Jedna duše tedy řekla po té velké
radosti, a potom velkém zjištění:"Pojďme si hrát dál, já budu dobrá duše a ty ta zlá a zahrajem si hru, ano
prosím?"Dobře", říká druhá duše, "zahraju tedy pro tvou radost zlou duši, ale prosím tě moc, nezapomeň, že tuto
hru hraju právě pro tebe a pro tvou radost a uvědomění. Nezapomeň, že tě miluji."
Tak toto je božský pohled na zlo, už mi asi rozumíte více, že? Avšak mnozí konají zlo a mi ho nemůžeme
omlouvat. Pro člověka, lidskou bytost s lidským vědomím je však zlo velkým nebezpečím.
O: Jakým způsobem pracují na Zemi bytosti Světla?
Raghudas: Každá taková bytost má svůj vlastní způsob práce a úkol, který má splnit ve svém poslání. Světlo si pro
svou práci na Zemi přináší určité aspekty a božské síly. Ty pak pro svůj úkol používá.
O: Vaše aspekty Láskyplnost, Síla a Tvrdost jsou určeny pro takovou práci?
Raghudas: Ano. Používám ale i jiné božské aspekty.
O: Zlo má tedy před Světlem respekt a je na ústupu?
Raghudas: Ano, kde je Světlo, není temnota. Někdy se však zlo a nevědomost snaží útočit.
O: Jak se to projevuje?
Raghudas: Například na Zemi se zlo projeví v lidech tak, že utočí na Světlo, haní ho, pomlouvá, ubližuje mu a snaží
se stočit jeho poslání. Lidé to dělají ze své nevědomosti a je to přirozené. V přítomnosti Světla se v člověku
probouzí všechny uložené negativní vlastnosti z minulých ale i současných životů jako např. agrese, arogance,
apod. Člověk má pak šanci tyto negativní vlastnosti vidět a pracovat na nich, změnit je na pozitivní. To je dar.
O: Je Avatár člověku zrcadlem a odrazem?
Raghudas: Ano, Světlo odráží a vyzdvihuje na povrch to, co v sobě máme hluboko ukryto a my to začneme vidět.
Pak je třeba si uvědomit, že to je právě to naše ukryté zlo a negativní vlastnosti, které nám Světlo vyzdvihuje na
povrch. My máme možnost si to uvědomit a změnit. To je velký dar. Také nám toto zlo může Avatár - Světlo
odejmout.
O: Je velmi smutné, když Avatár pomáhá lidstvu v uvědomění a odplatou bývají různé negace.
Raghudas: Jak jsem řekl, příčinou je zlo a nevědomost v člověku. Avatár je Božskou bytostí a ví již před tím, než
sestoupí na Zem do fyzického těla, jaký je jeho úkol a poslání. Toto břímě přijímá a ví o něm. Příkladem může být
např. osud Ježíše. Avatár od lidstva nic neočekává. Jeho úkolem je dávat Světlo. Tak koná. Kdo chce přijímat,
přijímá.
O: Kdysi jste řekl: ,,Nejsem tímto tělem“. Mohl byste to vysvětlit?
Raghudas: Nezaměňujte mě za toto tělo, nejsem jím. Místo toho, abyste se zaměřovali na tělo a na to, jak
vypadám, zaměřujte se na mou pravou podstatu, na mé Světlo. To nám pomůže. Jsem Světlem a ničím jiným a
stejně tak i vy jste Světlem a Vaše podstata je átmická, světelná.
O: Někteří lidé se podivují nad tím, že chodíte do fitness jako duchovní učitel a svolil jste s vystavením fotografií
ohledně fitness. Některým lidem se to může zdát zvláštní, i když pro mě to je motivující.
Raghudas: Mě se fitness nezdá moc motivující (úsměv Raghudase). A také se nepovažuji za duchovního učitele či
mistra. Pomáhám, jelikož jsem k tomu byl vyzván. Přesto se snažím žít zde na Zemi obyčejným lidským životem.
Lidé, kteří se neinkarnují na Zemi ze Světla, mají svůj osud a karmu a jsou velmi zaměstnáni svými problémy,
jelikož v momentě narození, kdy opouštějí lidské lůno své fyzické matky, je jim navlečeno na krk břímě, chomout
karmy, osudu, příčiny a následku, které si jedinec na Zemi sebou přináší z minulých činů z předchozích inkarnací.
A to je to pouto, které takového člověka svazuje se Zemí a s lidmi. Jsou to vazby, vásany, touhy, které si sebou
nesete. Namísto toho duchovní bytost inkarnující se na Zemi do fyzického těla ze Světla, nemá pozemskou
karmu, ani osud a je osvobozena, oproštěna od tohoto břímě. Tato bytost je volná a svobodná. Naopak na sebe
nabírá karmu a osudy druhých lidí, a tím je činí svobodnějšími. Pro ni není lehké žít na Zemi mezi lidmi. Taková
bytost přichází na Zem jen za jedním účelem a to za účelem pomoci druhým, vyzdvihovat lidské vědomí,
pozemskou rovinu a vést lidi k vysvobození od příčin rození a smrti na Zemi. Jediná touha této bytosti je vrátit se
zpět do Světla, a proto se snaží nějakým způsobem zaměstnat zde na Zemi a vytvořit si tak jistou vazbu a smysl
setrvávat zde. Fitness, zahrada a někteří lidé se mi staly naštěstí touto vazbou, takže se snažím na Zemi setrvávat,
a to i přesto že jsem odcházel do Samádhi již několikrát. Vylíčím Vám jeden příběh, snad mě porozumíte.
Je jeden nádherný příběh ze života Ráma Krišny. Lidé, kteří mu byli hodně blízcí a věděli, že je Paramahamsa si
dělali velké starosti s jednou věcí. Nesmírně je trápilo, že takový osvícený člověk jako Ráma Krišna – ten, kdo
dosáhl Samádhi tolik touží po jídle. Ráma Krišna jevil o jídlo ohromný zájem. Často chodil do kuchyně ptal se své
manželky Šarady: „Copak dneska vaříš? Už je dost pozdě!“ Přímo uprostřed nějakého hovoru o duchovní
otázkách byl Ráma Krišna schopen najednou vyskočit a utíkat do kuchyně, aby se zeptal, co tam vaří a také hledat
něco k snědku.
Šaradě to nebylo příjemné a něžně mu vyčítala: „Copak to děláš? Co si lidé pomyslí – vykládáš, co je Brahma a
najednou promluvu přerušíš a začneš mluvit o jídle?“ Ráma Krišna se usmál a nic na to neříkal. A peskovali ho
dokonce jeho blízcí žáci. Říkali mu: „Děláš si tím špatnou pověst. Lidé říkají, jak by mohl takový člověk dosáhnout
poznání, když ho tolik ovládá touha po jídle?“ Jednou byla jeho manželka Šarada už hodně nešťastná a začala ho
kárat. Ráma Krišna jí řekl: „Ty to netušíš, ale jakmile pocítím nechuť k jídlu, tak od té chvíle budu žít už jenom tři
dny.“ Šarada se zeptala: „Jak to myslíš?“ Ráma Krišna prohlásil: „Všechny mé žádosti a touhy zmizí, všechny mé
myšlenky jsou pryč – ale v zájmu lidstva si uchovávám tuhle zálibu v jídle. Je to jako člun přivázaný jedním lanem.
Jakmile se lano uvolní, vypluje člun na svou nekonečnou cestu. Stojí mě dost úsilí, abych tu ještě zůstal.“
Lidé kolem něj tomu tehdy asi nepřikládali příliš velký význam, ale tři dny před Ráma Kršnovou smrtí, když vešla
dovnitř Šarada s miskou jídla, se Ráma Krišna podíval na jídlo, zavřel oči, otočil se k manželce zády a ulehl. Šaradě
náhle problesklo hlavou, co Ráma Krišna říkal o své smrti, jídlo jí vypadlo z rukou a začala hořce plakat. Ráma
Krišna řekl: „Neplač. Přálal sis, abych se zbavil své touhy po jídle – Tvé přání se splnilo.“ Přesně tři dny po této
příhodě Ráma Krišna zemřel. Až do té chvíle se usilovně držel alespoň nějaké malé tužby. Ta drobná žádost se pro
něho stala oporou, aby mohl pokračovat na životní cestě. Jakmile zmizela, přestala existovat i tato opora. Ti,
které nazýváme tírthankarové, ti které nazýváme Buddhové, synové Boha, Avatárové – ti všichni se drží jedné
jediné touhy a té touhy se drží z pocitu soucítění pro dobro a blaho celého lidstva. Jakmile tato tužba zmizí,
přestanou žít v tomto těle a započne věčná cesta k nekonečnu. Pak už není žádné zrození, není žádná smrt. Pak
už není jedno, ani mnohé. To, co zůstane se nedá nijak vyčíslit. A tak ti, kteří dosáhli poznání už ani neříkají:
„Brahma je jedno, Božské je jedno.“ Označovat to za „jedno“ nemá smysl, když už není možnost, aby dál
následovalo „dvě“, když už člověk nemůže dál počítat dvě a tři. Mluvit o „jednom“ má smysl jen tehdy, může-li
potom následovat dvě a tři a čtyři. „Jednička“ má význam jen v kontextu s dalšími čísly. Proto ti, kteří dosáhli
poznání už neříkají, že Brahma je jedno, ale říkají, že Brahma je neduální, že není dva. A říkají tím cosi velmi
pozoruhodného. Říkají: „Bůh není dvojí, z hlediska čísel Boha spočítat prostě nelze. „I když mluvíme o jednom
Bohu, snažíme se ho vystihnout pomocí čísla, což není správné. Ale k poznání, že je jen jeden vede dlouhá cesta.
O: Proč je Vám tak blízké ticho?
Raghudas: Mluvení je pohyb a rušivý element vzhledem k tomu, čeho můžeme v tichosti dosáhnout. Dokonce i
myšlenka je pohyb. Nejvíce duchovní práce se udělá v tichu. Buďte tišší a naslouchejte tomu tichu. Vnímejte klid,
mír a blaženost, Světlo, které je zde. Bůh je ticho, ale živoucí. Jeden z prvních principů řádného žití je cvičit se v
mlčení, poznávání a přijímání stavů ticha, neboť Boží hlas lze slyšet v oblasti Vašeho srdce, jen když utichne jazyk,
když utichne bouře a vlny se zklidní.
O: Jsou tedy nějaká pravidla, jak se máme chovat po daršanu, satsangu a podobných duchovních akcích?
Raghudas: To je důležitá otázka. Když dostáváme požehnání a jsme v přítomnosti duchovní bytosti (Světla), která
s námi pracuje, dostáváme tak nemalé množství Světla (energie) a Boží milosti, která nás transformuje,
uvědomuje, přivádí ke Světlu, k seberealizaci a posouvá nás dál na duchovní cestě. Tato duchovní energie, toto
Světlo, leč může být velmi silné a transformující, tak je především jemné. Proto abychom neztráceli tuto jemnou
energii Světla, kterou při daršanu nebo satsangu dostáváme, je zapotřebí, abychom poté setrvali v meditaci nebo
ve vnitřním klidu, míru a pokoře. Jedině tento přístup nám umožní, že energie, kterou tak dostáváme se, nevrací
zpět k tomu, kdo nám ji dává. Vnímám to jako promarněnou šanci, když někteří lidé si tuto energii Světla
neuchovávají a ztrácí ji. Tato energie se vrací zpět k tomu, kdo Vám ji předal. Co to způsobuje? Stačí pouhé
mluvení (nebo jakákoli jiná činnost) po daršanu nebo satsangu. Je dobré, aby aspirant který usiluje o poznání
pravdy a seberealizace v první řadě přijal aspekt ticha. Pro mnohé to může být zpočátku obtížné, pro jiné nikoli.
Pravdou však zůstává, že ticho je velmi důležité, proto abychom si uchovali Světlo, které při daršanu nebo
satsangu dostáváme a Ono má tedy šanci, aby v nás vykonalo to, co vykonat má, tím jak dalece mu to dovolíme.
Pokud tedy po satsangu, daršanu apod mluvíme, tuto jemnou transformační energii ztrácíme a nezůstává u nás,
nýbrž se vrací k tomu, kdo nám ji předal. Proto je dobré po satsangu nebo daršanu setrvat 30 - 60 minut v tichu,
klidu, nejlépe o samotě.
O: Přesto občas k hledajícím promlouváte.
Raghudas: Mnozí hledající jsou velmi ponořeni v mysli a potřebují slyšet pro svou
cestu slova, než se ztiší a zklidní, aby poté mohli poznat a cítit více.
O: Jeden oddaný se zmínil, že viděl kolem Vás zástupy bytostí a lidí z druhého světa, z druhého břehu. Přicházeli k
Vám pro Světlo. Také viděl, jak z Vás sálá Světlo, až se kolem jakoby vařil prostor, v kterém jste se pohyboval a
transformoval jste ten prostor na Světelný. Poté, co jste se k oddanému přiblížil, omdlel a ztratil na pár hodin
vědomí. Mohl byste nám o tom něco říci?
Raghudas: Není důležité se podrobně zmiňovat o tomto dění. Síla Světla je veliká.
O:Jak vnímají Světlo bytosti ve vyšších světech nežli je Země?
Raghudas: Tam si uvědomují, čím Světlo je a co přináší. Cítí k němu lásku a úctu. Usilují o Jeho přítomnost a snaží
se co nejvíce být v přítomnosti Světla, pokud je jim to umožněno.
O: Vytváříte kolem sebe krásné a harmonické prostředí.
Raghudas: Ano, krása a harmonie je mi vlastní. Dříve lidé žili spjati se svou krajinou a pozitivně ji vytvářeli.
Vznikaly tak například nádherné zahrady, fontány, parky a člověk tak dával vzniknout harmonii. Jen se podívejte
na samotný květ, ty barvy, tvary a ještě ta vůně. Není to zázrak? Víte, že pohled do krásné krajiny, zahrady a
podobně je velmi pozitivní, vyplavuje v mozku člověka endorfiny a silně tak povzbuzuje také imunitu organizmu.
Uklidňuje, harmonizuje a léčí. Dnes ale bohužel ve světě kolem nás vidíme převážně destrukci. Lidé se také často
uzavírají a omezují své žití mezi čtyři stěny a v tomto omezeném prostoru pak nechají vznikat disharmonii.
Dnešní společnost je také zásobena a zaplavována značnou dávkou negativity, a násilí z médií, apod. Věřte mi,
toto nezůstává bez následků a velmi to ovlivňuje vývoj a vědomí člověka a záhy tak celé společnosti. Dnešní svět
je velmi nemocný. Není divu, že tolik lidí po celém světě trpí nejrůznějšími nemocemi a depresemi a už
nedokážou ani vnímat, natož vytvářet krásu a harmonii v sobě i kolem sebe. Je to smutné.
O: Mnohým lidem jste pomohl zbavit se nemocí, depresí nebo jste odvrátil jim hrozící nebezpečí, apod. Některým
jste pomohl nepozorovaně, jiným znatelnou silou. Proč tomu tak je?
Raghudas: Některým lidem Světlo pomůže okamžitě a jiným nepozorovaně. Přesně tak, jak je pro ně vhodné a jak
je dovoleno. Některým jedincům je pomoženo ještě dříve, než je postihne nějaký závažný problém, než se tento
problém stihne projevit. Např. těžká nemoc. Takoví jedinci ani nevědí, že tuto nemoc měli, nebo že by ji mohli
dostat v budoucnosti. Jiní to však tuší. U některých se již tato nemoc projevila, byli jí zbaveni a jsou si toho
vědomi. Pro Světlo je důležité štěstí pro druhé. Proto také nedávno Mahavatár Babají skrze Swámího
Vishwanandu přinesl lidem Atma Kriyu a s ní velmi vzácné techniky, které přeměňují temnotu na Světlo. To je
božská milost lidstvu.
O: V dnešní době je ve světě mnoho náboženských hnutí. Nově vznikají, jiná zanikají a na některá z nich je
nahlíženo jako na sekty. Jak se na toto díváte?
Raghudas: Sektářství je fenomén duchovnosti v Evropě a vyspělých západních zemích, kde materiální převládá
nad duchovním. Je jednoduché něco nazvat sektou, jen proto, že to lidé nedokážou pochopit. Však kdo by chtěl
nazvat sektářstvím Cestu meditace a jógy? Lidé soudí podle své úrovně vědomí. Je to nevědomost, která bohužel
každé Světlo na jeho cestě doprovází. Toto není ovšem odsouzeníhodné. Přesto máte pravdu, že existuje mnoho
hnutí, které mohou být pro jednotlivce i skupiny lidí nebezpečné.
Mým přáním je, aby se sjednotila všechna znesvářená náboženství světa v Jednotu a Lásku. Dnešní náboženství
již nemá bohužel, a to převážně mladým lidem, co nabídnout. Pokud mají náboženství plnit své poslání, musí se
držet Pravdy a Božské lásky. Monotónní předříkávání svatých textů bez lásky v srdci ubírá na jeho významu.
Přesto náboženství plní svůj účel a poslání, které je pro mnohé posledním záchytným bodem v této těžké a
znesvářené době. Jiné lidi již náboženství odradilo úplně. Není divu, vždyť nyní se i válčí a zabíjí ve jménu Boha.
Nelze se divit těm mnohým skleslým a zklamaným lidem, kteří ztratili víru v Boha, Pravdu, Spravedlnost a Lásku.
Současná světová náboženství jsou nepochybně určitou cestou k Bohu, ale proč nejít k Bohu přímou cestou, např.
pomocí meditace? Je zapotřebí, aby lidé hledali Pravdu v sobě samých a tam ji nalézali. Není doba pro duchovní
vůdce. Naopak přichází věk, kdy každý, kdo projeví zájem o Božství, Pravdu a čistý život, by měl toto hledat v sobě
samém. Pokud by však existovala sekta, která by dokázala šířit čistou lásku, otevírat lidská srdce, která by
dokázala harmonizovat lidskou bytost, vrátit jí svou přirozenost, svobodu, mír, naplnění a hramonii, byl bych
potom já ten první, který by vstoupil do takové sekty.
Nepřeji si žádné své žáky, ani oddané. Přeji si, aby každý upřímně duchovně hledající člověk nacházel Pravdu,
Boha, Světlo v sobě samém, aby každý sám si byl svým vlastním duchovním mistrem, kterého všichni v sobě
nosíme.