metropolitní ozvucná deska - Metropolitní ozvučná deska

METROPOLITNÍ
OZVUCNÁ DESKA
MOZD 2.2
13. 4. 2013
Harmonogram
Datum: 13. 04. 2013
Místo: Rezidence primátora v Městské knihovně na Mariánském náměstí
Časový harmonogram:
Čas
Popis akce
9:15-9:30
Prezence účastníků
Proslovy k jednotlivým tématům:
9:30-10:00
RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D., první náměstek primátora hl. m. Prahy
Ing. Václav Novotný, radní hl. m. Prahy pro kulturu
Ing. arch. Pavel Hnilička, architekt, Útvar rozvoje hl. m. Prahy
Moderátor:
Ondřej Boháč
Prezentace činnosti Iniciativy za humanizaci magistrály:
10:00-11:00
Ing. arch. Igor Kovačević, CCEA o.s.
Ing Václav Malina, atelier DUA
Diskuze
Moderátor:
Ondřej Boháč
11:00-11:15
Přestávka
3
Diskusní skupiny (1)
1. stůl: OTP 1
Moderátor:
Pavel Hnilička
11:15-12:15
2. stůl: OTP 2
Moderátor:
David Tichý
3. stůl: Výstaviště
Moderátor:
Adam Gebrian
12:15-12:45
Oběd
12:45-13:45
Diskuzní skupiny (2)
13:45-14:00
Přestávka
Společná shrnutí + závěrečné slovo
14:00-14:45
RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D., první náměstek primátora hl. m. Prahy
Moderátor:
Ondřej Boháč
15:00-15:30
4
Komentovaná prohlídka kostela sv. Haštala na Starém Městě
Anotace:
Pražské stavební standardy / OTP
Obecně technické požadavky na výstavbu, pro něž se vžila zkratka OTP, stanoví obecná
pravidla, jak se má stavět. Definují v mnoha oblastech stavění určité standardy,
které se povinně musí dodržet. Mluví například o tom, jak mají být domy daleko od
sebe, určuje počet míst v garážích apod. Stavební zákon je těchto věcných požadavků
prost a vyžaduje jejich ustanovení v prováděcím předpise. Praha jako hlavní město
republiky si vydává své požadavky sama. Aktuální znění je platné jako vyhláška
č. 26 z roku 1999 a nutně vyžaduje revizi. Protože stavební předpisy podstatně
souvisí s dalšími dokumenty jako je územní a regulační plán, tak inicioval vznik
nového pracoviště náměstek primátora pro územní rozvoj pan Tomáš Hudeček (TOP 09)
právě na místě, kde vzniká územní plán, tj. na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy. Práce
na textu byly započaty na jaře 2012, na podzim 2012 byly dokončeny analýzy, jež
jsou k shlédnutí na stránkách www.uppraha.cz a začátkem léta bude připravený text
k projednání.
Tento předpis významnou měrou formuje obraz města a zaslouží si revizi zejména
s ohledem na vývoj městského osídlení, které se za poslední desetiletí podstatně
proměnilo. Poprvé v lidské historii žije většina obyvatel celého světa ve městech
a na předměstích. Ve vyspělých zemích západní Evropy se počet obyvatel měst blíží
k 80 % a dále roste. Praha, stejně jako ostatní města musí být schopna absorbovat
tyto nároky a vytvářet přitom kvalitní městské prostředí a zároveň se vyrovnat
s problémy stále narůstajících nároků na plochy a vyčerpatelné zásoby energií.
Jelikož je řada ustanovení otázkou míry, rádi bychom na Ozvučné desce otevřeli
některé otázky, ke kterým je potřeba hledat společenský konsensus. Vybrali jsme
šest témat a rozdělili je po třech na dva diskusní stoly a velmi rádi uslyšíme
Vaše názory!
Stůl 1 - Veřejná prostranství
(moderuje Pavel Hnilička, zapisuje Eva Faltusová)
a) parametry veřejných prostranství
Jak a do jaké míry stanovit v obecném předpise parametry veřejných prostranství?
Stávající předpis upravuje pouze minimální šířku ulic pro rodinné domky na 8 m
a pro bytové domy na 12 m. Je to dobře? Proč jen pro tyto dva velmi specifické druhy?
Neměla by být stanovena pravidla podobně jako je měla Praha v zákoně z roku 1886,
5
kde se stanovily čtyři kategorie ulic a k nim rozměry?
b) standardy veřejných prostranství
Co by měl obecný stavební předpis stanovit jako standard pro Prahu?
Vycházíme z předpokladu, že stavební předpisy by měly upravovat jen ty aspekty
výstavby, kde je to smysluplné z hlediska ochrany veřejného zájmu. Tzn. že spíše
než-li počty WC v bytě, to budou především požadavky na veřejná prostranství
a ztahy staveb k nim. Má být například definována minimální šířka chodníku? Má
se povinně stanovit stromořadí pro široké ulice? Má předpis podporovat místa pro
stromy v ulicích? Mají se omezit protihlukové stěny, které devastují ulice?
c) veřejné přístupové plochy
Jak česky nazvat veřejné přístupové plochy?
Z hlediska plánování města je zásadní nazývat věci pravými jmény. Velmi podstatnou
otázkou je, jak definovat uliční čáru. V běžných případech je hranicí fasáda domu, na
kterou navazuje chodník a nebo plot, na kterou navazuje chodník. Chtělo by se říci,
že je to hranice mezi soukromými plochami, kde se staví a veřejným prostranstvím.
Jenže to není přesné, protože veřejná prostranství jsou všechna náměstí, ulice,
tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez
omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto
prostoru, jak praví zákon o obcích. Jsou to tedy také podloubí, arkády, soukromé
prostory před domy, kde není od ulice plot (většina paneláků). V německy mluvících
zemích se proto veřejná prostranství dělí na „öffentliche Verkehrsflächen“ a „privaten
Flächen in öffentlichen Nutzung“, tedy volně přeloženo „veřejné přístupové plochy“
a „soukromé plochy ve veřejném užívání“. Zde potřebujeme pomoci zejména z hlediska
etymologie, neradi bychom přispívali slovy typu „nosočistoplena“ místo kapesníku,
či „klapkobřinkostroj“ místo klavíru jako tomu bylo v debatách v čase národního
obrození.
Stůl 2 - Vybrané předměty regulace
(moderuje David Tichý, zapisuje Filip Tittl)
a) odstupy
Jak daleko mají od sebe domy stát?
Odstupy staveb stanovují minimální vzdálenosti mezi domy, chrání výhledy z oken
a soukromí. Další pravidla stanovují např. minimální hodnoty světla v místnostech.
Zároveň ale tato abstraktně a jednotně definovaná pravidla poměrně dramaticky
likvidují tradiční městské prostory a směřují město k zástavbě sídlištního typu.
Kde je tedy vhodná míra mezi ochranou a standardizací vnitřního prostředí budov
6
na jedné straně a vytvářením kompaktního a srozumitelného města na straně druhé?
Jaké hodnoty považujeme jako společnost za důležitější?
b) parkování
Je správné úředně nařídit, kolik přesně si má soukromý stavebník vybudovat míst
v garáži?
Na regulaci parkovacích stání se dá vždy nahlížet ze dvou pohledů. Na jedné
straně je se zdá být logické, že municipalita předepisuje minimální počty stání
k realizaci v rámci staveb, aby tím nastavila určitý standard zástavby a nutila
stavebníky řešit své potřeby v oblasti dopravy v klidu individuálně. Z druhé
strany tím ale snižuje dostupnost bydlení a nepřímo tlačí na zvyšování motorizace
ve městě, neboť nutí všechny obyvatele novostaveb přímo či nepřímo investovat
nemalé prostředky do zařízení pro dopravu v klidu.
Vzhledem k překotnému vývoji motorizace v ČR v posledních dvaceti letech nepřekvapí,
že jsme se doposud soustředili pouze na první stranu problému. Dlouhodobá
zkušenost z okolních zemí ale i aktuální vývoj v Praze však ukazují, že potřeba
zohlednit i pohled druhý stále narůstá. Například v Berlíně není regulace počtu
aut v soukromých garážích žádná. Je na stavebníkovi, jestli je bude potřebovat,
či nikoli. V Curychu regulace existuje, je však nastavena s ohledem na polohu ve
městě (do centra požadavky klesají až na 30% běžné hodnoty), v Amsterdamu nebo
v Kodani jsou stanovené zase jen maximální počty parkovacích stání - to z toho
důvodu, aby auta nepřehlcovala město. Ale stání na ulici je za to velmi drahé.
V centru stojí měsíčně cca 250 EUR!.
Jaká bude v tomto ohledu politika Prahy? Jsme připraveni řešit otázku přeplněných
veřejných prostranství auty zpoplatněním parkování ve veřejném prostoru ve výši,
která bude souměřitelná s náklady na realizaci parkování na vlastním pozemku? Jsme
připraveni diferencovat požadavky na počty stání podle polohy ve městě u všech
stavebních typologií včetně bydlení? A do jaké míry máme ambici regulovat formy
parkovacích stání – povinně předepisovat stání v garáži?
c) reklama
Jak nastavit míru regulace reklamy?
Bez barevných nápisů a reklam si jen stěží lze představit městské prostředí.
Jelikož se ale každý tlačí tak, aby byl vidět, může snadno dojít k přehlcení,
které neslouží už nikomu, ani zákazníkům, ani provozovatelům. Jak však nastavit
míru přehlcení? Co ještě má být přípustné a co už nikoli? Jak stanovit pravidla
pro bigboardy a billboardy? Jak upravit umístění reklam na domech, na střechách?
7
Stůl 3 - Budoucnost Výstaviště
(moderuje Adam Gebrian)
Hlavní město Praha rozvázalo smlouvu se společností Incheba o pronájmu areálu
holešovického Výstaviště a stane se tak plně odpovědným za správu a rozvoj této
významné lokality. Výstaviště stojí před složitou otázkou budoucího smysluplného
využití a Rada hl. m. Prahy si uvědomuje, že k řešení této otázky je třeba přistupovat
odpovědně a koncepčně. V roce 2010 vypsalo město soutěž na architektonické řešení
dostavby Průmyslového paláce a jeho okolí, kterou vyhrála studie z dílny Cígler
Marani Architects. Rada se však domnívá, že si doba vynutila revidovat zadání, na
jehož základě byla soutěž před třemi lety vyhlášena. Nepředpokládá totiž, že by
město mohlo v dohledné době samo ze svých prostředků do Výstaviště investovat.
Proto bude hledat vhodného partnera, s kterým se dohodne na sdílené vizi rozvoje
celého areálu.
Rada hl. m. Prahy by ráda prostřednictví radního pro kulturu ing. Václava Novotného
konzultovala s odborníky z ozvučné desky své záměry s touto jedinečnou lokalitou.
Iniciativa za humanizaci severojižní magistrály.
Iniciativa za humanizaci severojižní magistrály je vyvrcholením dlouhotrvající
neúnosné situace, ve které se nachází značné množství obyvatel trvale žijících
v hustě zastavěné oblasti podél této komunikace dálničního charakteru.
Pražská magistrála jako jeden z nejvýznamnějších pražských veřejných prostorů
bude testem ne jen pro pražské politiky, urbanisty a architekty, ale testem
celé společnosti. Stejně jako u řady dalších veřejných prostorů jde v první řadě
o zjišťování potenciálu a kvalit, které tento prostor v sobě skrývá. „Iniciativa
za zklidnění severojižní magistrály“ je prvním politickým krokem, který povede
k transformaci této dopravní „stoky“ na městský bulvár - veřejný prostor XXI.
století.
Iniciativu za zklidnění severojižní magistrály podporují městské části Praha 1,
2, 4, a 7.
8
Účastníci jednání
prof. Miloš Havelka, CSc.
Historik umění, jednatel Klubu
Za starou Prahu a tajemník Ústavu
pro dějiny umění FF UK.
Filozof a sociolog. Zabývá se
hlavně dějinami myšlenek, „českou
otázkou“, myšlením T. G. Masaryka
a Maxe Webera a přednáší na
Univerzitě Karlově a Vysoké škole
CEVRO Institut.
Ing. arch. Tomáš Cach
Ing. arch. Petr Hlaváček
Samostatný
dopravní
urbanista,
člen týmu Kanceláře veřejného
prostoru na URM a pracovní skupiny
MD
ČR
procyklistických
úprav
legislativy.
Architekt,
atelier
Architekti
HeadHand s.r.o. V současné době
působí jako proděkan pro rozvoj na
Fakultě architektury ČVUT.
Tomáš Ctibor, FRICS
Architekt a urbanista. Zabývá
se návrhy a realizací staveb
a v posledních letech se intenzivně
věnuje urbanismu a zpracovává
regulační a územní plány měst
a obcí.
PhDr. Richard Biegel, Ph.D.
Developer a konzultant v oboru
nemovitostí.
Vedoucí
Odboru
strategické koncepce na Útvaru
rozvoje hl. m. Prahy.
Slaven Elčić
Člen
Studentské
komory
Rady
vysokých škol. Studuje na Právnické
fakultě a Fakultě sociálních věd
Univerzity Karlovy.
Ing. arch. Jakub Fišer
Ing. arch. Pavel Hnilička
Ing. arch. Luděk Hruška
Architekt,
ředitel
přípravy
výstavby společnosti FINEP.
RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D.
Architekt. Spolumajitel kanceláře
Aulík Fišer architekti a člen
dozorčí rady NČA.
Sociální geograf a vysokoškolský
pedagog. V současné době působí
jako
první
náměstek
primátora
hl. m. Prahy (TOP 09).
Ing. arch. Adam Gebrian
Ing. Jarmila Johnová
Architekt,
kritik,
teoretik
a propagátor architektury. Externí
přispěvovatel
Lidových
novin
a Českého rozhlasu.
Předsedkyně občanského sdružení
Pražské matky. Pracovala v Nadaci
Partnerství,
v
Oživení
o.s.,
v projektu Město pro pěší. Vydává
časopis Přes práh.
9
Ing. arch. Jan Kasl, FRICS
Mgr. Jana Kostelecká
Architekt a bývalý politik. Majitel
architektonické
kanceláře
Best
Development Prague. V letech 19982002 byl primátorem hl.m. Prahy.
Historička umění a publicistka.
Je
organizátorkou
projektu
PechaKucha Night.
MgA. David Kašpar
Neziskový
producent
v
umění, Ředitel KD Kyje.
oblasti
Mgr. Petra Kolínská
Politička (SZ). Členka
Zastupitelstva MČ Praha 6.
MFA Petr Knobloch
Grafický designér. Realizuje internetové projekty pod hlavičkou
vlastní společnosti SORT OF, která
navrhla např. portál České vlády,
Designbloku či DesignGuide.
Ing. arch. Michal Kohout
Architekt a urbanista. V posledních
letech se věnuje převážně stavbám
pro bydlení a urbanismu a to formou
návrhu, výuky i výzkumu.
Ing. arch. Milan Körner, CSc.
Architekt a urbanista. Spoluvlastník a
jednatel společnosti AURS, s.r.o. Specializuje se především na územní plány
velkých celků zejména ve středočeské
oblasti (Pražský region aj.).
doc. PhDr. Jiří T. Kotalík, CSc.
Historik umění. V současné době zastává pozici rektora Akademie výtvarných umění v Praze.
10
doc. Ing. arch. Roman Koucký
Architekt a urbanista. Vede vlastní
ateliér na Fakultě architektury
ČVUT v Praze. V současné době působí
na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy jako
vedoucí Kanceláře metropolitního
plánu.
Ing. arch. Igor Kovačevič
Architekt. Spoluzakládal první české
nezávislé
centrum
architektury
Centre
for
Central
European
Architecture.
Alexandr Lehmann
Působí
jako
dobrovolník
v organizaci Pražské fórum. Zabývá
se hlavně managementem, správou
webových stránek a komunikací
s médii i podporovateli.
Ing. Václav Malina
Dopravní
inženýr.
Majitel
a jednatel ateliéru DUA, který byl
založen v roce 1991 se zaměřením na
dopravní řešení měst a obcí v rámci
územního plánování.
Th.D. Tomáš Benedikt Mohelník, OP
Katolický kněz, teolog. Od roku
2006 zastává funkci provinciála
české provincie dominikánů.
prof. Ing. arch. Miroslav Masák
Ing. arch. Osamu Okamura
Architekt, vysokoškolský profesor,
bývalý poradce prezidenta Václava
Havla. Je výrazně spjat s historií
libereckého ateliéru SIAL, který
představoval od 60. let jeden
z mála výrazných a osobitých proudů
tehdejší české architektury.
Architekt a publicista. Publikuje
a
přednáší
na
téma
japonské
architektury a spolupracuje v oblasti
propagace současné architektury
s dalšími médii.
Vít Masare
Sociální geograf. Odborný asistent
Přírodovědecké fakulty UK. Zabývá
se geografií venkova, regionálním
rozvojem,
územním
plánováním
a veřejnou správou.
Člen výkonné rady Auto*mat o.s.
Zabývá se PR, watchdogovou činností,
mezinárodními projekty a koordinací
cyklojízd.
akad. arch. Vít Máslo
Architekt a pedagog. Spolumajitel
kanceláře CMC Architects. V současné
době působí také jako vedoucí Ústavu
navrhováni I na Fakultě architektury
ČVUT v Praze.
Ing. arch. Pavla Melková
Architektka.
Spolumajitelka
kanceláře
MCA
ateliér.
Vedoucí
Kanceláře veřejného prostoru na
Útvaru rozvoje hl. m. Prahy.
Mgr. Dan Merta
Historik umění. Ředitel Galerie
Jaroslava Fragnera v Praze.
Ing. Václav Novotný
Politik. Bývalý dlouholetý ředitel
Pražské informační služby.
V současné době zastává pozici člena
Rady hl. m. Prahy (TOP 09).
RNDr. Radim Perlín, Ph.D.
RNDr. Michaela Pixová
Sociální geografka. Členka uměleckoaktivistické skupiny Guma guar,
angažuje se v občanském sdružení
Praguewatch.
Ing. arch. Josef Pleskot
Architekt. Vede vlastní kancelář
AP Atelier. Jeho stavby pravidelně
reprezentují českou architekturu
v mezinárodních přehlídkách.
Ing. Karel Grabein Procházka
Podnikatel v cestovním ruchu. Má
mnohaleté zkušenosti v oblasti
incentivní a kongresové turistiky.
Předseda představenstva Integrity
Prague SE.
Mgr. Ondřej Rut
Politik (SZ). Radní pro dopravu
a územní rozvoj MČ Praha 3.
11
RNDr. Jiří Sádlo, CSc.
Martin Skalský
Přírodovědec a biolog zabývající
se dynamikou, krajiny v holocénu a
kulturně-naturálními jevy a procesy,
jako je například nová divočina,
suburbie a postkulturní krajina.
Vedoucí Centra pro podporu občanů
(Arnika o.s.). Zaměřuje se na
problematiku
účasti
veřejnosti
v rozhodování, práva na informace
a organizování kampaní za lepší
životní prostředí.
Ing. arch. Jan Sedlák
Architekt a urbanista. Dlouhá léta
pracuje na urbanistických úkolech
pro Prahu, zejména na její památkové
rezervaci a na čtvrtích z konce
19.století. V současné době působí
jako odborný asistent na Fakultě
architektury ČVUT, vede ateliér
v ústavu navrhování.
Ing. Milota Sidorova
Koordinátorka. Projektová manažerka
festivalu
reSITE.
Konzultuje
komunikační a marketingové strategie
města
ve
vztahu
k
plánování
a občanské participaci.
MgA. Jiří Sulženko
Kulturní manažer a pedagog. Působil
mj.
jako
manažer
divadelního
uskupení SKUTR či marketingový
ředitel divadla Archa. Učí na
katedře produkce DAMU.
Ing. arch. Kateřina Szentesiová
Architektka.
Vedoucí
Odboru
urbanistické
koncepce
Útvaru
rozvoje města hl. m. Prahy.
Ing. arch. Václav Škarda
Architekt. Spoluzaložil a působí v architektonické kanceláři Atelier K2.
Ing. Ivana Síbrtová
Vedoucí
MHMP.
oddělení
památkové
péče
Ing. arch. Vladimír Sitta
Krajinářský architekt. Jeho firma
Terragram projektuje v Austrálii,
Asii a USA.
Ing. Martin Skalický, MRICS
Člen představenstva a investiční
ředitel
REICO
a.s.
Člen
mezinárodního Royal Institution
of Chartered Surveyors.
12
MgA. Olga Škochová
Spoluvede platformu Kvas o.s. pro
strategické plánování v kultuře
a kreativní participaci. Je spoluzakladatelkou watchdogové iniciativy zaceskokuklturni.cz, spolupracuje s městem Plzeň na kampani
EHMK 2015.
Ing. Vladimíra Špačková
Členka výboru oblasti Praha ČKAIT.
Ing. Pavel Štěpán
Ing. arch. Michal Volf
Prezident Českého svazu stavebních
inženýrů
(ČSSI)
a
ředitel
architektonického a projektového
ateliéru Deltaplan.
Architekt. Pracoval v New Yorku
a ve Vídni. Spoluzakladatel Českorakouského
fóra
architektury
(CZAT). V České komoře architektů
činný v oblasti grantů.
Ing. arch. David Tichý, Ph.D.
Architekt a pedagog na FA ČVUT.
Pracoval v řadě architektonických
kanceláří
v
České
republice
a v Německu. Je spoluzakladatel
Centra kvality bydlení. Ve své
architektonické praxi se orientuje
převážně na stavby pro bydlení.
Dr. Ing. Milan Urban
Architekt a politik (TOP 09). Člen
zastupitelstva MHMP.
Petr Urbánek, MRICS
Developer a konzultant v oboru
nemovitostí.
Bývalý
dlouholetý
ředitel developerské společnosti
Europolis. Člen mezinárodního Royal
Institution of Chartered Surveyors.
Ing. arch. Lukáš Vacek
Bc. Radek Vondra
Manažer a politik (TOP 09). Starosta
MČ Praha 14.
Ing. arch. Václav Vondrášek
Architekt a politik (ODS). Zástupce
starostky městské části Praha 2.
prof. Ing. arch. Zdeněk Zavřel
Architekt. V roce 1978 emigroval
do Nizozemí, kde se v Rotterdamu
etabloval jako samostatný architekt.
V současné době působí jako děkan
Fakulty architektury ČVUT.
Ing. arch. Radek Zykan
Architekt. Jednatel
Architekti Adikon.
společnosti
Architekt a urbanista, ATELIER L.
Doktorand na FA ČVUT. Působí na
ARCHIP.
Člen PragueWatch a spoluzakladatel
Pražského urbanistického kroužku.
MgA. Denisa Václavová, Ph.D.
Producentka mezinárodního uměleckého festivalu 4+4 dny v pohybu,
dále kurátorka, koordinátorka, fundraiserka a konzultantka kulturních
projektů.
13
METROPOLITNÍ
OZVUCNÁ DESKA
MOZD 2.2
13. 4. 2013